Asociace měst pro cyklisty věnuje účastníkům konference Města s dobrou adresou, která proběhla ve dnech 29.-30.4.2015 v Olomouci, český překlad této publikace. Zároveň tento materiál slouží jako výklad k výstavě GOOD CITY. . Je určen všem, kteří se chtějí vzdělávat v daném oboru a chtějí měnit svá města. Já tento dokument předám našemu novému koordinátorovi městské mobility, aby se pokusil tuto teorii uvést do praxe. Ing. Jaroslav Vymazal, předseda Asocice měst pro cyklisty a náměstek primátora Stutárního města Jihlava
O projektu “TRANSPORT LEARNING” Tato kapitola je rovněž nechána úmyslně v anglickém jazyce, aby byl patrný původ této publikace. TRANSPORT LEARNING – Empowerment of practitioners to achieve energy savings in urban transport – started in May 2011 and is a 32 month project supported by the European Commission within the Intelligent Energy Europe programme. TRANSPORT LEARNING aims to create knowledge and capacity on sustainable transport policies and measures in municipalities and energy/ management agencies of Europe’s convergence regions. It further aims to strengthen market activities on sustainable transport by integrating them into the business portfolio of energy/ management agencies, thereby supporting regions which are catching up economically. The project aims to reach a wide audience, creating a large-scale impact and in the long-term safeguarding ongoing training and education on sustainable transport. In order to achieve this, TRANSPORT LEARNING creates and implements its training and site visits and exploits its outputs for a long-term impact. It will realise: 64 2-day training modules on topics mirroring the needs of the trainees in Bulgaria, Spain, Greece, Hungary, Italy, Poland, Portugal and Romania; to a minimum 650 participants; Mini-projects (practical training projects) resulting in a minimum of 170 projects being successfully carried out; Site visits for politicians and decision makers in order to support trainees’ actions and sustainable transport generally in the convergence regions; Integration of training materials into academic and training courses to ensure long-term impact on students and working professionals; Website providing information, news, e-Learning platform, Online Training Resource Centre and all outputs of the project in 9 European languages. Through all these measures TRANSPORT LEARNING will substantially contribute to energy-savings in transport by creating the required knowledge and capacity to work effectively in the field of sustainable transport.
The TRANSPORT LEARNING consortium Coordinator: Technische Universität Dresden (DE) Partners: Ecoinstitute Alto Adige (IT)
Municipality of Krakow (PL)
Eco-union (ES)
ANEA (IT)
Edinburgh Napier University (UK)
OCCAM Ltd. (PT)
Energiaklub (HU)
ATU (RO)
Energy Agency of Plovdiv (BG)
University of Maribor (SI)
FGM – AMOR (AT)
University of Piraeus, Research Center (EL)
GEA 21 (ES)
University of Žilina (SK)
The material for training module 7 “Design and implementation of sustainable mobility campaigns” was compiled by Forschungsgesellschaft Mobilität – Austrian Mobility Research FGM-AMOR in 2012. Forschungsgesellschaft Mobilität – Austrian Mobility Research FGM-AMOR Schönaugasse 8a 8010 Graz AUSTRIA + 43 316 810451-0 www.fgm.at This training material can also be downloaded from the project website. www.transportlearning.net
Inspirace pro dva panely výstavy GOOD CITY
Proč realizovat kampaně za udržitelnou mobilitu? Definice Podle definice výzkumníků z projektu TAPESTRY je kampaň: „Záměrná snaha informovat, přesvědčit a motivovat populaci (nebo určitou skupinu v populaci) pomocí organizovaných komunikačních aktivit a s využitím specifických kanálů, s nebo bez dalších podpůrných společenských aktivit.“ O kampani lze také mluvit jako o sérii plánovaných aktivit s konkrétním společenským, komerčním nebo politickým cílem, která má podpořit konkrétní produkt, myšlenku nebo událost. Podle této definice tedy existuje velký počet nejrůznějších typů kampaní a najít tu nejvhodnější, která naplní vaše očekávání, je jedna z klíčových podmínek úspěchu. Kampaň má dosáhnout určitých cílů, vyslat poselství směrem k cílové skupině a ovlivnit tak její postoje, chování a návyky. Určit rozdíl mezi kampaní, akcí a programem je poměrně obtížné, protože definice těchto tří aktivit nejsou v jednotlivých zemích EU stejné. Obecně lze kampaň definovat jako nějaký projekt, to znamená, že má stanovenou dobu trvání se začátkem a koncem (i když se může opakovat). Po skončení by měla být kampaň vyhodnocena, aby se zjistila míra její úspěšnosti. Akce je jen část kampaně, zatímco program je pravidelně se opakující aktivita, např. každoroční kampaň (jako Evropský týden mobility, který se koná každý rok ve stejném zářijovém týdnu). Příklad: kampaň Licht und Technik (Světlo a mechanismus) realizuje rakouská cyklistická skupina ARGUS v několika aktivitách. V průběhu roku se kontroluje funkčnost jízdních kol, která projíždějí kontrolními místy na městských silnicích. Cyklisté, jejichž jízdní kola jsou v dobrém stavu, získají malý dárek, např. čokoládu. Pokud jízdní kolo není v pořádku, kontroloři ho hned na místě opraví. Protože kampaň Licht und Technik probíhá opakovaně každý rok, tvoří tyto kampaně program.
Jaké druhy kampaní rozlišujeme? Některé kampaně se nepodobají „tradičním“ kampaním, které používají materiály jako plakáty, letáky, rozhlasové a televizní reklamy. Spíš se vyvíjejí do nových forem řízení komunikace s kombinací různých prvků. Výzkumníci z TAPESTRY rozlišují mezi následujícími druhy kampaní: Tradiční kampaň Jde o jednosměrné komunikační kampaně s využitím plakátů, letáků, rozhlasu, televize nebo jiných médií, která nesou poselství kampaně a propagují požadované chování nebo produkt.
Příkladem je německá kampaň „Kopf an – Motor aus“, která je detailně popsána v kapitole 4.4. Techniky „dialogového marketingu“ Kampaně využívají několik komunikačních cyklů, aby zúžily svou cílovou skupinu. Děje se tak výměnou informací, a to včetně zpětné vazby nebo vyžádání specifických informací. Dále pak dochází k šíření informace, která vychází z dat získaných v předchozím komunikačním cyklu. Příkladem je přímý marketing města Mnichova směrem k seniorům z řad jeho obyvatel. Více viz http://www.aeneas-project.eu/?page=munichdirectmarketing
Image neboli budování značky
Vytvářejí pozitivní přístup k udržitelné dopravě a představují angažovanost pořádajícího subjektu (např. obce) v oblasti podpory vybraného způsobu dopravy. Dílčím cílem je přenést pozitivní obraz a angažovanost pro daný způsob dopravy tak, jak jsou zobrazeny v kampani, na obyvatelstvo a všechny potenciální uživatele. Příkladem brandingu je kampaň v italském Bolzanu „Bici Bolzano“ (viz kapitola 4.5). Dalším příkladem budování značky je německá kampaň „Radlust“, jejímž cílem je vytvořit pozitivní obraz cyklistické dopravy jako zábavného způsobu, jak být mobilní. Více viz kapitola 4.7. Společenské a kulturní akce Společenské a kulturní akce mají motivovat účastníky, aby se nebáli a vyzkoušeli něco nového. Ústředním tématem podobné akce může být např. cyklistická doprava, součástí jsou i další doprovodné zábavné aktivity a prvky. Účastníci zažijí novou aktivitu na vlastní kůži, a to zábavným a příjemným způsobem. Příkladem je cyklistický festival v Bolzanu – více viz http://www.eltis.org/index.php?id=13&study_id=1394 Programy ve školství Jde o kampaně, které probíhají ve školách, školkách a dalších vzdělávacích institucích. Jejich cílem je začlenit udržitelnou dopravu do života dětí co nejdříve tak, aby se stala součástí běžných návyků. Vzdělávací instituce mohou takové integrační kampaně využít v různé intenzitě, počínaje pouhým rámcovým využitím instituce až po začlenění kampaně do školních osnov. Příkladem je hra na dopravního hada původem z Belgie, která v současnosti probíhá již v několika evropských zemích – více viz http://www.eltis.org/index.php?id=13&study_id=784 Proč vlastně vést kampaň za udržitelnou mobilitu? Pouhé dopravní plánování nemůže vyvolat změny v dopravním chování obyvatelstva; změny v infrastruktuře je nutné doplnit o strategie, jejichž cílem je přesvědčit lidi, aby své dopravní návyky upravili. Kampaně jsou klíčové:
aby si lidé uvědomili, jaké výhody udržitelná doprava má; aby přitáhly zákazníky k novým službám, např. k novým trasám veřejné dopravy; aby podpořily jízdu na kole; aby oživily pěší dopravu na krátké vzdálenosti.
Obr. 1: Typy kampaní
Hlavní rolí „měkkých“ strategií, kam patří i kampaně za udržitelnou mobilitu, je jednoduše informovat řidiče, kteří k většině svých cest užívají auto, o ostatních způsobech dopravy. Většinou totiž nemají ponětí o tom, jak jezdit veřejnou dopravou, nebo mají nesprávnou představou o cyklistické a pěší dopravě. Kromě toho je informací o těchto způsobech dopravy obecně nedostatek a tuto mezeru je třeba vyplnit cílenými informacemi a službami. Jde o problém především veřejné dopravy, kde nedostatečná informovanost o tom kdy, kde a jak služby fungují, může být hlavní překážkou pro jejich využití. Vedle poskytování informací o způsobech využití udržitelné dopravy mohou kampaně pomoci veřejnosti lépe akceptovat nutnost opatření, která vedou k omezení automobilové dopravy. Opatření a iniciativy ve prospěch ekologicky šetrné dopravy a za účelem omezení dopravy motorové veřejnost přijímá snadněji a účinněji, pokud chápe důvody, které k nim vedou. Kombinace opatření, která spojují „tvrdé“ a „měkké“ dopravní strategie ve strategii koordinovanou, mají největší šanci uspět. Kampaně tak mají ústřední roli ve snaze dosáhnout změny v dopravním chování. Následující příklad ukazuje potenciál kampaní za udržitelnou mobilitu. Příklad: Potenciál veřejné dopravy (realizace SOCIALDATA) Studie mezi uživateli a neuživateli veřejné dopravy o důvodech jejich dopravní volby byla prováděna v metropolitních oblastech Německa s těmito výsledky: 23 % neuživatelů veřejné dopravy má pro svou volbu konkrétní důvody, např. nutnost převážet rozměrný náklad apod. Pro dalších 28 % není veřejná doprava dostatečně dostupná, např. zastávky nejsou v rozumné vzdálenosti nebo dotyčné osoby potřebují cestovat v jinou dobu, než nabízí jízdní řád. 21 % neuživatelů nemá dostatečné informace a 6 % vnímá veřejnou dopravu negativně. Právě tito lidé by mohli získat motivaci ke změně dopravních návyků pomocí měkkých opatření řízení mobility, jako jsou informační kampaně, osvětové programy nebo testovací akce. Jejich procentuální podíl je vyšší než současná poptávka (17 %)! 5 % všech respondentů, kteří nepoužívají veřejnou dopravu, nemá pro své chování žádný konkrétní důvod. Mají k dispozici různé alternativy, vědí o nich to, co potřebují, a nemají k nim negativní postoj. Svobodně si vybírají oblíbený způsob dopravy, ale dopravu veřejnou nepoužívají prostě ze zvyku. Jde o další skupinu potenciálních zákazníků, které lze oslovit prostřednictvím opatření řízení mobility.
Stejně vysoké procento mezi uživateli veřejné dopravy jsou lidé, kteří si také svobodně volí momentálně preferovanou dopravu, a také mají možnost využít různé alternativy. Pokud by se služby zhoršovaly, tito zákazníci by se velmi rychle a bez problémů od veřejné dopravy odvrátili. Proto musejí dopravci o tuto skupinu zákazníků bojovat a udržet si ji.
Tento vzorec, samozřejmě s jinými čísly, lze aplikovat i v dalších metropolitních oblastech.
Obr. 2: Potenciál veřejné dopravy (metropolitní oblasti Německa) – procenta. Realizace kampaní ve prospěch udržitelné mobility je klíčovou aktivitou v oblasti řízení mobility a dopravní informovanosti.
2. Pochopit chování Cílem kampaní je buď uchovat, nebo podpořit určitý způsob chování nebo používání nějakého produktu. Pro plánování kampaně je nejdůležitější porozumět danému chování a mechanismům změn v chování. Existuje několik teorií a přístupů, jak vysvětlit určité chování. Jednou z teorií je i teorie plánovaného chování.
Obr. 3: Teorie plánovaného chování. Převzato z ADONIS / TAPESTRY Del 2 – State of The Art. Původní zdroj: Ajzen, I. 1991, A Theory of planned behaviour
Tato teorie definuje tři druhy přesvědčení: behaviorální přesvědčení – např. faktory jako svoboda, zdraví, pohodlí, relaxace normativní přesvědčení – např. zda přátelé, rodina nebo jiné osoby důležité pro jednotlivce schvalují či neschvalují dané chování kontrolní přesvědčení – např. faktory, které jsou obvykle determinovány vlastní zkušeností nebo zkušeností z druhé ruky a které ovlivňují, zda lidé něco dělají či nedělají (počasí, denní doba, spěch, zavazadla, úroveň dopravy atd.)
Na základě této teorie byl v rámci evropského projektu TAPESTRY a dalších příbuzných projektů jako MAX_SUCCESS vytvořen model Průběh změny pro sektor dopravy. Model je popsán v následujícím obrázku. Text byl převzat z projektu PORTAL a podkladů pro projekt TAPESTRY.
Obr. 4: Model sedmi fází (TAPESTRY)
Informovanost Prvním krokem je informovanost o problémech, jejichž příčinou je automobilová doprava (dopravní zácpy, znečištění ovzduší atd.). Nejprve si musíme být vědomi existence problémů, které je třeba řešit, teprve pak můžeme akceptovat nutnost realizace opatření, která vedou k řešení.
Přijetí odpovědnosti Druhou fází je přijetí jisté míry osobní odpovědnosti za problémy i za podíl na jejich řešení. Je nepravděpodobné, že se uživatelé osobních aut rozhodnou nějakým způsobem změnit své chování na základě kampaně, pokud nepřijmou fakt, že se by se měli spolupodílet na snižování dopadů motorové dopravy.
Vnímání možného chování To, jakým způsobem lidé vnímají alternativní způsoby dopravy, bude mít velký vliv na životaschopnost těchto dopravních možností. Nejdůležitější faktory v této fázi se vztahují k „systému“ (jestli lidé vnímají veřejnou dopravu jako bezpečnou, snadno použitelnou, spolehlivou atd.) a ke „společnosti“ (např. spoléhání jedince na názory ostatních, když si vytváří vlastní postoje a chování). Součástí druhé skupiny faktorů jsou cenné názory členů rodiny, přátel a spolupracovníků na to, co je v jejich společnosti „normální“.
Hodnocení možného chování Lidé mohou různé druhy dopravy vnímat odlišně. Důvody, proč upřednostňují některou z alternativ, se mohou lišit v závislosti na konkrétních okolnostech. Lidé mohou uvažovat o dobrovolné změně dopravy jen v případě, že alternativy vnímají pozitivně s ohledem na ty faktory, které jsou pro ně nejdůležitější. Např. je-li pro ně nejdůležitější cena, pravděpodobně nebudou favorizovat veřejnou dopravu, pokud si myslí, že jízdenky jsou příliš drahé, a to ani v případě, že cesta autobusem je rychlejší než stejná cesta autem. Proto je v této fázi nutné zhodnotit, které faktory jsou pro volbu dopravy nejvýznamnější.
Uskutečnit volbu Pátá etapa se týká toho, zda má jedinec opravdu v úmyslu uskutečnit změnu a pro některé cesty používat jiné způsoby dopravy. Úmysl změnit chování je krok předtím, než bude možné změnu v chování změřit.
Experimentální chování Předposlední fáze je ochota krátkodobě vyzkoušet nový způsob dopravy na některé z každodenních cest. Je-li zkušenost pozitivní, může být změna trvalejšího charakteru. Pokud však (pozitivní) vnímání není potvrzeno zkušeností, může to vést k přehodnocení všech možností a k návratu ke starému způsobu chování. Také to může vést k přehodnocení skutečného / deklarovaného zájmu o původní problém, nebo k přehodnocení ochoty jedince přijmout osobní zodpovědnost.
Běžné chování Poslední fáze je dlouhodobé přijetí nového způsobu dopravy pro určité cesty. Když dosáhneme této fáze, původní obvyklé chování bylo přerušeno a vznikl nový vzorec chování. To je také konečný a nejobtížněji dosažitelný cíl programu, jak změnit dopravní chování lidí. Celkový dopad kampaně na chování cílové populace lze zhodnotit mírou změn v dělbě přepravní práce (tj. procento vykonaných cest na určitý druh dopravy), s využitím cestovních deníků nebo souvisejících dat.
Každá z fází tohoto procesu může být ovlivněna nejen kampaní, ale i dalšími externími či exogenními faktory. Měření dopadů kampaně proto musíme kombinovat s měřením konkrétně deklarovaných účinků kampaně a obecnější odpovědí, kterou kampaň vyvolala, stejně jako s měřením možných dopadů dalších opatření, která do kampaně nespadala, a dalších vnějších faktorů. Zjednodušeně a vyjádřeno příkladem to znamená následující:
Obr. 5: Fáze změny: Příklad bezmotorové dopravy – Zdroj: transportlearning.net/competence, Thomas Krag
Fáze na obr. 5 jsou shrnutím kroků 1 – 3, uvedených v metodice Fáze změn projektu TAPESTRY: od počátečního kroku identifikace problému (fáze 1) a přijetí faktu, že jsem součástí problému (fáze 2); ve fázi 3 pěší doprava stále ještě není významná, ale je alespoň vnímána jako možnost; fáze 4 znamená změnu v tom, že když se podíváme na všechny existující možnosti, zvolíme pěší dopravu; poté, co si definujeme pěší dopravu jako možnou volbu, následuje rozhodnutí vyzkoušet ji (fáze 5), samotný proces testování (fáze 6) a trvalá změna v pravidelného chodce (fáze 7). Tak vypadá optimální průběh behaviorální změny. Kampaň má vždy svůj cíl – nějakou změnu, např. změnu chování, změnu postoje, změnu informovanosti atd. Existuje několik teorií a přístupů k problematice změny:
Ekonomická teorie změn: hospodářská soutěž, trhy a inovace Psychologická teorie změn: naplnění osobních potřeb Sociologická teorie změn: mocenské skupiny Kulturní teorie změn: hodnoty, mýty, víra Biologická teorie změn: přežití druhů / planety Systémová teorie změn: krize vyžaduje změnu Politická teorie změn: příležitosti pro nové politické strategie
2.1. Psychlogie změny Pravděpodobné reakce jedince, který se ocitne tváří v tvář změně
Obr. 6: Reakce na změnu – jednotlivé fáze – snímek z transportlearning.net, autor: Jos Zuallaert
Oznámení – Šok – Hněv – Popření – Zmatek – Přijetí – Testování – Přijetí změny – Spolupráce – Hodnocení dopadů – Nadšení / Zklamání Správně pochopit psychologii změny může výrazně pomoci při navrhování a plánování kampaní. Od oznámení až k realizaci opatření / kampaně může jedinec procházet různými fázemi. Na začátku to může být šok a popření – lidé se obvykle bojí změn, dávají přednost tomu, co je známé a obvyklé. Poté, po fázi zmatku, může dojít k přijetí. A pokud dojde k pozitivní zkušenosti během fáze testování, člověk může začít měnit své chování.
3. Navrhování kampaně V rámci projektu MAX bylo vytvořeno schéma se 3 fázemi a 10 kroky pro navrhování kampaně. Schéma je uvedeno v MAX-TAG – Travel Awareness Campaign Guide (Manuál pro realizaci dopravně-informačních kampaní). Vřele doporučujeme tento manuál pro navrhování a realizaci větších kampaní.
Obr. 7: Struktura navrhovacího procesu – hlavní etapy
Materiály a struktury popisující, jak vytvořit úspěšnou kampaň, byly vypracovány i v rámci dalších projektů a programů (viz úvodní text na začátku tohoto dokumentu). Cílem TRANSPORT LEARNING je umožnit lidem v oblasti dopravy plánování a realizaci kampaní za udržitelnou mobilitu. Po ukončení přímého výcviku na dvoudenním semináři jsou účastníci vyzváni, aby nabyté znalosti použili v praxi tak, že uskuteční menší kampaň. Proto se tento dokument soustředí na základní prvky a první kroky ve vedení kampaně za udržitelnou mobilitu a je vytvořen přesně tak, aby pomohl při menších kampaních. Ze současné literatury byly do tohoto dokumentu vybrány ty nejdůležitější zásady a postupy pro přípravu menších kampaní.
3.1. Cíle kampaně V této etapě je třeba jasně definovat záměr a cíl kampaně, a to nejen z hlediska konečných výsledků projektu, ale i z hlediska celého průběhu kampaně. Kolik lidí chcete oslovit? O jakou změnu chování vám jde? Bude vaše kampaň samostatná nebo součástí většího projektu? Pokud má být například realizována v rámci širší cyklistické strategie, pak se vaše cíle musí nějakým způsobem vztahovat k hlavním cílům příslušné (místní, regionální či národní) cyklistické strategie. Dopravně-informační, environmentální a zdravotní kampaně mají obvykle sloužit jako podpora naplnění určitých politických cílů. Nejčastější obecné cíle, které lze podpořit právě kampaní, znázorňují následující příklady:
Stupeň dopravního provozu: např. snížení počtu vykonaných cest Bezpečnost: např. snížení rychlosti nebo propagace bezpečných způsobů dopravy, jako jsou pěší či cyklistická doprava Změna způsobu dopravy: např. motivace veřejnosti k přechodu od osobní automobilové dopravy k dopravě veřejné
Environmentální otázky: např. motivace veřejnosti k častějšímu využití ekologičtějších a udržitelných způsobů dopravy, které pomohou snížit hluk a nečistoty v ovzduší Zdraví: např. snižování obezity, srdečních chorob, stresu a podpora zdravějšího životního stylu Dostupnost: např. zajištění rovnocenné dostupnosti dopravních prostředků pro všechny, kvalitnější opatření pro osoby se zdravotním znevýhodněním
Pokud to jde, měly by být cíle kampaně měřitelné, tj. vyčíslitelné, a také by měly mít co nejvíc základních vlastností, které jsou popsány akronymem SMART:
Specific / konkrétní. Cíle kampaně musí být definovány a vyjádřeny jasnou a jednoduchou terminologií, aby všichni zúčastnění přesně pochopili, čeho mají dosáhnout. Measurable / měřitelné. Cíle kampaně by měly být jasně měřitelné (vyčíslitelné). Jedině tak se dá určit, zda a kdy jsme cílů dosáhli. Acceptable / akceptovatelné. Cíle kampaně by spolu měly sdílet a podporovat všechny zúčastněné strany. Realistic / realistické. Cíle kampaně by měly být dosažitelné. Nastavení nereálného očekávání, ať už příliš vysokého, nebo nízkého, vede ke špatným výsledkům. Time related / časově vymezené. Je třeba mít přesný časový rámec, v němž chceme stanovených cílů dosáhnout.
3.2. Vedení kampaně: jak zapojit zainteresované partnery a jak získat politickou podporu Než začneme s plánováním kampaně za udržitelnou mobilitu, musíme si zajistit podporu ze strany politických činitelů, a tím i financování projektu. Otázka zní, jak přesvědčit místní politiky, aby finančně podpořili vaši kampaň? Zde je několik hlavních pokynů, jak uspět. Jsou definované na základě výzkumu projektu MAX, který se týkal kampaně Evropský týden mobility: 1. Kontaktujte přímo místní politiky, abyste mohli správně pochopit jejich potřeby a limity. 2. Upozorněte na úspěšné kampaně k problematice udržitelné dopravy, které byly realizovány ve vašem regionu či ve vaší zemi. 3. Prezentujte úspěšně vedené kampaně v oblasti udržitelné mobility z jiných měst, regionů a států (pro inspiraci využijte sekci případové studie na webu Eltis nebo EPOMM – www.eltis.org, www.epomm.org). Vhodná je i exkurze, která politikům ukáže další pozitivní příklady. 4. Pomocí racionálních i emocionálních argumentů vytvořte pozitivní příběh. Měli byste upozornit na rozmanitost a četnost benefitů: environmentální, zdravotní a ekonomické benefity, lepší dostupnost, lepší kvalita života ve městech a samozřejmě i prospěch pro politiky samotné. Zdůrazněte fakt, že kampaně za udržitelnou mobilitu nejsou jen nějakou jednorázovou záležitostí, jsou součástí celkového strategického plánu mobility města. 5. Snažte se současně zvýšit podporu ze strany jiných subjektů, jako jsou místní dopravci, policie, energetické úřady, agentury pro životní prostředí, odbor zdravotnictví, zdravotnické organizace, národní organizace silniční dopravy, podnikatelé, vysoké školy atd. Užitečná je podpora zejména těch subjektů, které jsou významné právě pro vaše politiky.
6. Pozvěte politiky k účasti na různých akcích, které se řízení mobility týkají. Jde o celonárodní mítinky, panelové diskuze, semináře atd. Jistě ocení možnost setkat se s dalšími partnery a ujistit se, že kampaň skutečně má širokou podporu. Využijte též potenciál pozitivní medializace kampaně. Pro úspěch kampaně je stejně jako politická podpora důležitá i podpora ostatních klíčových subjektů. V rámci programu URBACT byl připraven dokument „URBACT Místní podpůrná skupina – jak vytvořit místní akční plán“. Příručka nabízí komplexní a užitečný přehled nástrojů, které vám pomohou správně analyzovat a pracovat s jednotlivými subjekty a podpůrnými skupinami. Obsahuje následující definici zainteresovaných subjektů: Zainteresovaný subjekt je každý, kdo má nějaký zájem (i hmotný) v určité místní aktivitě či kampani. Jde o plánované příjemce, prostředníky, vítěze i poražené, a dále ty, kdo jsou začleněni do nebo vyloučeni z rozhodovacího procesu. Vzhledem k tomu, že zájmy jednotlivých subjektů se liší, je třeba definovat, jakým způsobem se na projektu podílejí a jak se jejich zájmy odlišují. Zvlášť důležité je přesně určit ty, kteří s největší pravděpodobností podpoří plán (a maximalizovat jejich podporu), a dále ty, kteří by ho s největší pravděpodobností mohli zablokovat (a snažit se minimalizovat jejich odpor, tzn. dostat je k sobě na palubu). Celá příručka v anglické verzi je k dispozici zde: http://urbact.eu/fileadmin/general_library/URBACT_LSG_Toolkit_090115.pdf Příručka je k dispozici i ve většině evropských jazykových verzí ve všeobecné knihovně na webu URBACT.
