Ing. Igor J í l e k,

Číslo jednací: 4T 12/2013 - 1581

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v hlavním líčení dne 28. května 2014 v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Mjartana a přísedících Mgr. Jany Kocábové a Marty Kosinové, t a k t o : Obžalovaný

Ing. Igor J í l e k , nar. xxx v P., manažer společnosti O. W. S. SE, P. xxx, Na K. xxx, trvale bytem Na H. xxx, S., okres P.,

je vinen, že dne 27. 1. 2011, v postavení jednatele společnosti InGate, s.r.o., IČO 64255697, se sídlem Fáblovka 404, Pardubice (dále i jen InGate), v úmyslu uzavřít úvěrovou smlouvu pro společnost jím zastupovanou, za stavu, kdy tato neměla dostatek finančních prostředků na úhradu všech svých splatných závazků, odeslal do sídla pobočky České spořitelny, a.s., v Hradci Králové, ČSA 402 (dále i jen Česká spořitelna), k žádosti o čerpání kontokorentního úvěru, prostřednictvím elektronické pošty, listinné materiály obsahující skutečnosti, neodpovídající reálné ekonomické a finanční situaci jím zastupované společnosti, a to zejména rozvahu k 31. 12. 2010, bez podpisu osoby odpovědné za účetnictví či statutárního orgánu, a výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2010, bez podpisu osoby odpovědné za účetnictví či statutárního orgánu, které již předtím v červnu 2010 sestavil zmocněný daňový poradce k datu 30. 6. 2010, a to ačkoliv věděl, že v rozvaze jsou uváděny nepravdivé údaje rozhodné pro

(K.ř.č. 1a - rozsudek)

pokračování

2

4T 12/2013

schválení žádosti o poskytnutí úvěru, neboť jako jeden ze dvou jednatelů rozhodoval o podstatných finančních otázkách společnosti a znal tedy stavy zůstatků finančních prostředků na účtech společnosti a pokladny, i současně jako společník s výší obchodního podílu 67 %, věděl o existenci konání mimořádné valné hromady dne 30. 6. 2010, kde bylo rozhodnuto o vyplacení nerozděleného zisku za rok 2009 ve výši 108.000.000,- Kč (k výplatě částka ve výši 91.800.000,- Kč a srážková daň ve výši 16.200.000,- Kč), který byl skutečně vyplacen v období od 30. 6. 2010 do 31. 12. 2010, a takto Českou spořitelnu uváděl v omyl v ukazateli vlastního kapitálu ve výši 296.465.000,- Kč, který zahrnoval již vyplacený nerozdělený zisk společnosti za rok 2009, oproti skutečnosti ve výši 98.013.000,- Kč, v ukazateli bankovní účty a pokladna ve výši 81.968.000,- Kč, oproti skutečnosti ve výši 2.078.000,- Kč, kdy i v důsledku uvedení těchto nepravdivých údajů dosáhl schválení kontokorentního úvěru a dne 3. 2. 2011 na pobočce České spořitelny, a.s., v Hradci Králové, ČSA č. 402 uzavření smlouvy o kontokorentním neúčelovém úvěru č. xxx na úvěrovou částku 10.000.000,- Kč, přičemž v rozporu s čl. 6 písm. b), d), e) obchodních podmínek České spořitelny, a.s., o poskytování úvěrů, a současně v rozporu s čl. III, písm. e), f) smlouvy o podmínkách zajištění závazků směnkou a o právu banky vyplnit blankosměnku č. xxx, jako jednatel společnosti a per aval jako fyzická osoba, opatřil dne 3. 2. 2011 tyto listiny svým podpisem, a podepsal nepravdivá prohlášení, že dokumenty a další informace předané a poskytnuté bance v souvislosti s projednáním úvěrového vztahu, v souvislosti s projednáním a poskytnutí zajištění směnkou a uzavření smlouvy, jsou pravdivé, úplné, a jejich obsah představuje úplný, ucelený a věrný přehled o celkové ekonomické a podnikatelské situaci společnosti InGate s.r.o. a její schopnosti v budoucnu plnit závazky a nejsou v žádném podstatném ohledu zavádějící, a že si není vědom, že by orgán veřejné moci vedl jakékoli řízení, které by mohlo nepříznivým způsobem ovlivnit schopnost společnosti řádně a včas plnit své závazky z úvěrového vztahu, své závazky vyplývající ze směnky, nebo jeho celkovou ekonomickou situaci, nebo že by hrozilo zahájení takového řízení a dále, že není v prodlení s úhradou peněžitých závazků, ačkoliv minimálně od 25. 1. 2011 věděl, že má společnost závazky z obchodního styku po lhůtě splatnosti k 31. 12. 2010 ve výši nejméně 37.492.000,- Kč, závazky daňové ve výši 91.194.000,- Kč a že dodané účetní výkazy k 31. 12. 2010 předložené bance neodpovídají reálné ekonomické a finanční situaci, jím zastupované společnosti v ukazatelích vlastního kapitálu, reprezentujícího vlastní zdroje podnikatelského subjektu, a v ukazateli bankovní


pokračování

3

4T 12/2013

účty a pokladna, a ačkoliv věděl, že Finanční úřad v Pardubicích vydal ve 2. polovině roku 2010 postupně rozhodnutí o zřízení zástavního práva k nemovitostem zapsaným na listu vlastnictví xxx, v katastrálním území H. K., obec H. K., pro vlastníka, společnost InGate, s.r.o., IČO 64255697, v obvyklé ceně nejméně 21.730.670,- Kč, k zajištění již splatných závazků jím zastupované společnosti vůči tomuto finančnímu úřadu, s nimiž byl obeznámen minimálně do 3. 2. 2011, a to -

dne 24. 9. 2010 rozhodnutí o zřízení zástavního práva č. j. xxx na daňový nedoplatek, na DPH za měsíc červen 2010 a za měsíc červenec 2010, ve výši 38.944.476,-Kč, jež bylo doručeno zmocněnci daňového subjektu dne 6. 10. 2010 a nabylo právní moci dne 9. 11. 2010,

-

dne 30. 9. 2010 rozhodnutí o zřízení zástavního práva č. j. xxx na daňový nedoplatek, na DPH za měsíc srpen 2010, ve výši 19.195.315,-Kč, jež bylo doručeno zmocněnci daňového subjektu dne 6. 10. 2010 a nabylo právní moci dne 9. 11. 2010,

-

dne 16. 12. 2010 rozhodnutí o zřízení zástavního práva č. j. xxx na daňový nedoplatek, na DPPO roku 2010, ve výši 7.017.300,-Kč, jež bylo doručeno zmocněnci daňového subjektu dne 20. 12. 2010 a nabylo právní moci dne 21. 1. 2011, a ačkoli si byl vědom, že ve vztahu k neuhrazenému nedoplatku na DPH za měsíc prosinec 2010 ve výši 9.938.843,-Kč, splatnému k 25. 1. 2011, bude daný finanční úřad postupovat shodným způsobem za účelem zajištění této daňové pohledávky, kdy Finanční úřad v Pardubicích následně dne 28. 3. 2011 vydal další rozhodnutí o zřízení zástavního práva, ke shodným nemovitostem ve vlastnictví společnosti InGate, s.r.o., č. j. xxx na daňový nedoplatek ve výši 78.967.149,-Kč, zahrnujíce neuhrazený nedoplatek na DPH za měsíc prosinec 2010 ve výši 9.938.843,-Kč, když následně provedenými výběry z účtu a příkazy k úhradám plateb, vyčerpal úvěrový rámec,

tedy při sjednávání úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčel.


pokračování

4

4T 12/2013

Tím spáchal přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 trestního

zákoníku,

a za to se odsuzuje podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání

1

( j e d n o h o )

roku. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon uloženého trestu odnětí svobody obžalovanému Ing. Igoru Jílkovi podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 2

( d v o u )

roků.

Odůvodnění Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové podalo na Ing. Igora Jílka obžalobu pro spáchání zločinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, neboť v rámci přípravného řízení bylo zjištěno, že dne 27. 1. 2011 byly jako příloha elektronické komunikace obžalovaným Ing. Igorem Jílkem, jednatelem a společníkem společnosti InGate, s.r.o., České spořitelně, a.s., pobočka Hradec Králové, Tř. ČSA, konkrétně pracovníkovi R. K., v návaznosti na předchozí ústní jednání ze strany obžalovaného a předchozí elektronickou komunikaci, týkající se žádosti o poskytnutí bez účelově vázaných peněžních prostředků ve výši 10.000.000,- Kč, z důvodu vzniklého nedostatku volných finančních prostředků, účetní materiály, a to rozvaha společnosti InGate, s.r.o., k 31. 12. 2010, a výkaz zisku a ztráty dané společnosti k 31. 12. 2010, jako materiály obsahující podstatné skutečnosti pro proces schválení a poskytnutí požadovaného úvěru - poskytnutí volných, účelově nevázaných, finančních prostředků. V těchto materiálech byly udávány nepravdivé údaje, hrubě zkreslené, mylně a neúplně informující o skutečnostech podstatných pro proces schvalování a uzavření úvěrové smlouvy. Jednalo se o skutečnosti neodpovídající údaje zejména v ukazatelích bankovních účtů, s vykázaným stavem o 79.659.000,- Kč vyšším oproti skutečnosti a vlastního kapitálu - nerozdělený zisk z minulých let, ač byl tento ve výši 80.452.342,- Kč vyplacen již v době od 30. 6. 2010 do 31. 12. 2010 a zbývající ve výši 11.347.657,- Kč pak začátkem roku 2011, a byl nepravdivě vykázán ukazatel v oblasti krátkodobé závazky celkem, kde ve skutečnosti došlo k navýšení závazků o 511.553.000,- Kč. Současně bylo České spořitelně, a.s., zamlčeno, že Finanční úřad v Pardubicích, v předchozí době vydal, v té době již pravomocná a zapsaná v katastru nemovitostí, rozhodnutí o zřízení zástavního práva k jediným nemovitostem ve vlastnictví společnosti InGate, s.r.o., z titulu neuhrazených daňových nedoplatků ve výši 65.160.091,- Kč a že z důvodu nedostatku finančních prostředků nebyla provedena ani úhrada nedoplatku na dani z přidané hodnoty za měsíc


pokračování

5

4T 12/2013

prosinec 2010, splatná k 25. 1. 2011. V důsledku nepravdivých a hrubě zkreslených údajů a současně zamlčení zajištění jediného nemovitého majetku společnosti InGate, s.r.o., ve prospěch jiného věřitele, mělo být podle podané obžaloby vylákáno poskytnutí peněžních prostředků ve výši 10.0000.000,- Kč na základě úvěrové smlouvy uzavřené a podepsané dne 3. 2. 2011. Ekonomická a finanční situace společnosti InGate, s.r.o., měla být obžalovanému známa, když i o úvěr bylo žádáno z titulu nedostatku finančních prostředků. Společnost InGate, s.r.o., nedisponovala dalším majetkem, z něhož by bylo možno pohledávku České spořitelny, a.s., uspokojit. Shodná situace podle podané obžaloby vyplynula i ohledně osoby obžalovaného Ing. Igora Jílka. Česká spořitelna, a.s., tak nebyla o finanční a ekonomické situaci objektivně informována, kdy předchozí tok finančních prostředků, v návaznosti na takto poskytnuté informace vyplynulé z účetních dokladů, byl i důvodem pro poskytnutí úvěru bez dalšího zajištění, resp. byl zajištěn jen blankosměnkou avalovanou obžalovaným. Soud po provedení dokazování v hlavním líčení se s převážnou částí skutkových vývodů obžaloby ztotožnil, ovšem s výjimkou toho, že by obžalovaný zmíněnou částku 10.000.000,- Kč chtěl vylákat s vědomím, že tuto v určené době nesplatí. Obžalovaný Ing. Igor Jílek v procesním postavení obviněného popsal, za jakých okolností mu byl Českou spořitelnou, a.s. nabídnut kontokorentní úvěr ve výši 10.000.000,Kč, když tato finanční částka byla, dle jeho vyjádření, pro společnost jím zastupovanou zcela zanedbatelná. Obžalovaný potvrdil předkládání předběžných výsledků společnosti České spořitelně, a.s., jež byly zasílány prostřednictvím e-mailové pošty. Jednalo se o informace, které mapovaly zisk společnosti a její obrat za období 2009 a 2010 s tím, že konkrétně k předložení těchto informací jeho osobou došlo e-mailovou korespondencí ze dne 27. 1. 2011. Jednalo se o materiál, který byl zpracován v půlce roku 2010, kdy již bylo zřejmé, jaký bude obrat společnosti, protože veškeré obchody již byly nasmlouvány do poloviny roku 2010, takže se vývoj a výsledky společnosti daly snadno odhadnout. Tyto přibližné výsledky byly vyhotoveny smluvním daňovým poradcem Ing. O. Č. Obžalovaný se vyjádřil i k očekávanému zisku společnosti v období do poloviny roku 2011 s ohledem na projekty na Slovensku a v Bulharsku, k půjčkám poskytnutým v období od 11. 8. 2009 do 31. 1. 2011 v celkové výši 720.000,- EUR, jež sloužily k nákupu pozemků, k financování projektu FVTE a k nákupu technologického zařízení a dále k existenci neuhrazených faktur za dodávku zboží pro bulharskou společnost InGate, znějících na celkovou částku 2.152.703,EUR, jež byly splatné v době od 23. 11. 2009 do 20. 8. 2010. Úvěr zajišťující blankosměnka, kterou podepsal jako aval, nebyla ze strany České spořitelny, a.s., uplatněna. Obžalovaný se dále vyjádřil k podpisům smluv dne 3. 3. 2011 druhým jednatelem Ing. M. a důvodům převodů finančních prostředků z účtu vedeného v České spořitelně, a.s., na jeho soukromý účet. Potvrdil informovanost o aktuálních zůstatcích na účtech vedených peněžními ústavy pro společnosti InGate, s.r.o., jakož i osobní informovanost o zřízení zástavního práva finančním úřadem z důvodu daňových nedoplatků s tím, že byl o takovém postupu ze strany finančního úřadu informován a sám tento postup i odsouhlasil. Vyloučil, že by společnost


pokračování

6

4T 12/2013

InGate, s.r.o., vlastnila jiný nemovitý majetek než postižený zástavními právy finančního úřadu. U hlavního líčení obžalovaný Ing. Igor Jílek na své obhajobě setrval, když dodal, že dne 27. 1. 2011 v pozici jednatele v úmyslu získat peníze pro společnost InGate skutečně odeslal zmíněnou žádost do sídla České spořitelny prostřednictvím e-mailové korespondence, a to jako představu o obratu a zisku společnosti za rok 2010 a vizi roku 2011. Nemyslí si, že byla zásadně nepravdivá. Pro spořitelnu informace to, zda jsou 100 mil. nebo 120 mil. či 80 mil. Kč v zisku, naprosto dostačující. Problém by byl, kdyby České spořitelně poslal dokument, že jsou 100 mil. Kč v zisku, když by byli například 300 mil. Kč ve ztrátě. Pokud se týká tedy tohoto materiálu, který odeslal do spořitelny, tak obrat a zisk zhruba odpovídaly situaci. Žádné nepravdy tam tedy nebyly. Byla to zpracovaná vize do podoby předběžných výsledků, která se zpracovávala někdy v půlce roku. To znamená, že pokud se budou rozebírat jednotlivé položky, tak tam jsou rozdíly, ale pokud se týká kondice společnosti, obrat a zisk, tak si nemyslí, že tam byly nějaké zásadní nepravdy nebo úmyslné zkreslování údajů. Přiložená rozvaha a výsledovka byly nepodepsané, protože to byla vize. Je pravdou, že skutečná rozvaha a skutečná výsledovka, pokud se vezme položka po položce, byla trochu jiná. V některých účtech významně. V zisku si nemyslí. Česká spořitelna se mu vůbec nevyjádřila. Řekli, že jim to takto stačí, že vědí, jaká je kondice společnosti, nekontaktovali jej vůbec, až poté jej vyzvali k 3. 2. 2011, ať přijede do sídla společnosti, kde úvěrovou smlouvu podepsali. K dotazům obžalovaný Ing. Jílek dále uvedl, že dne 27. 1. 2011 neposlal rozvahu, která byla rozhodnuta k 31. 12. 2010, neboť tato nebyla plně vyprecizovaná, dodělávaly se inventury. To není společnost schopná v tak velkém obratu s obrovskými pohyby mít k 27. 1. Rozvaha společnosti ani výkaz zisku a ztrát za rok 2010 ještě nebyly v originále vyhotoveny. Tyto mají být do 31. 3, pokud je daňového poradce až do 30. 6. Informoval spořitelnu, že nemá 27. 1. k dispozici výsledovku a rozvahu za rok 2010, že není dokončená. Zaslal jim vizi z půlky roku 2010, někdy z června. Pro něho byl zajímavý obrat a zisk. Jednotlivá čísla se připravovala v půlce roku pro další klienty, protože chtěli dělat další projekty, když klienti chtěli vědět, jak na tom jsou. Tato vize se tedy připravila v půlce roku pro úplně jiné účely. Věděl o tom, že bylo rozhodnuto o vyplacení nerozděleného zisku za rok 2009, i o tom, že tento byl v druhém pololetí roku 2010 vyplacen. Pokud se týká rozdílu v ukazateli vlastního kapitálu ve výši cca 296 mil. Kč oproti skutečnosti cca 98 mil. Kč a v ukazateli bankovní účty a pokladna oproti 82 mil. Kč ve skutečnosti 2.078.000,- Kč, tak na toto nereflektoval, neboť poslal vizi, obrat a zisk. Nečetl tato čísla. Potřeboval spořitelně říci, jak na tom jsou. Nikdo se neptal na jedinou položku. Zda ta skutečnost tam byla nepravdivá, nikoho nezajímalo. Pokud by někdo chtěl zjistit, zda ten papír byl pravdivý nebo ne, jestli jim tam něco lže, mohli se podívat na účet. Znovu říká, že předal obrat a zisk, to, co po něm chtěli. Vizi a jak vypadá rok 2010 v oblasti zisku a obratu. Na otázku, že by někde uvedl ukazatel ve výši cca 296 mil. Kč oproti skutečnosti 98 mil. Kč v kolonce vlastního kapitálu, uvedl, že tato čísla nečetl. To samé


pokračování

7

4T 12/2013

se týká bankovního účtu a pokladny. Řešil opravdu jen obrat a zisk. Samotný kontokorent mu Česká spořitelna sama nabídla. Jednal pouze s panem ředitelem a s panem K. Dne 3. 2., kdy se podepisovala úvěrová dokumentace, ani nečetl, protože to nebyla podstatná částka. Neví, zda přílohou úvěrové dokumentace byla i žádost. Žádnou žádost ze své strany nepodal. Za InGate podepsal blankosměnku a avaloval ji jako soukromá osoba. Byla to blankosměnka, tzn., byla bez částky, která se má uhradit. Není si vědom, že by uvedl něco nepravdivého. Jestli přílohou úvěrové dokumentace byly všeobecné a obchodní podmínky České spořitelny na 30 stran malým písmem, tak si je nepřečetl, je to jeho chyba. Pokud se týká závazků po lhůtě splatnosti (ve výši 37.492.000,- Kč), obžalovaný uvedl, že zmíněná společnost byla velmi aktivní a každý den chodily a odcházely peníze. 37.492.000,- Kč bylo 25. 1, 27. 1. zase měl 220 mil. Kč na účtu. Věděl však to, že společnost je v pořádku a co je to za závazky, neví. To se týká i těch závazků daňových. S finančním úřadem jednali velmi intenzivně. Projekty, které realizovali, byly projekty fotovoltaických elektráren, začal dělat v roce 2008, kdy byli podporováni ze všech stran. Najednou v polovině roku 2010 se všechno otočilo a byla započnuta kampaň proti tomuto oboru. V tomto momentu se banky lekly. Do té doby se financovalo projektově, nebyl takový tlak na peníze, tzn., nakoupili panely, dostali od banky peníze, udělali nějakou práci, dostali peníze. Měli rozestavěnou miliardu projektů a banky řekly, že nefinancují, že mají strach a tím se stalo to, že začali mít nedostatek ne zisku, ale nedostatek kapitálu, nedostatek volných peněz. Řešilo se to různě, řešilo se to dalšími splatnostmi, vyjednáváním s dodavatelem, řešilo se to vyjednáváním s investory, řešilo se to žádostmi na finančním úřadě, zda by mohli splácet DPH. Vždycky s nimi komunikovali, finanční úřad s tím neměl problém, pouze nás požádal, zda jsou ochotni umožnit zastavení nemovitosti, s čímž souhlasili, protože bylo důležité dokončit projekt a připojit se. K 25. 1. 2011 věděl, že tam jsou závazky po lhůtě splatnosti, ale že jsou pohledávky a že to je vybalancované tak, že společnost nemá problém. Jejich výši nevěděl. U daňových závazků měl zhruba povědomí, ale jestli to bylo 90, 70, 50 miliónů, to nevěděl. Věděl, že je to pod kontrolou a že je dostatek peněz na cestě na to, aby to uhradili. Věděl o tom, že Finanční úřad v Pardubicích vydal rozhodnutí o zřízení zástavních práv. To bylo v souladu s nimi, protože žádali o to, aby dostali splátkový kalendář. Zmíněný úvěr vyčerpali. Použil se na provozní věci. Tehdy přišlo i těch 220 mil. Kč, pak přišlo dalších 20 mil. Kč, předtím přišlo 12 mil. Kč. Bylo to na fungování společnosti. Všechny peníze, které přišly v lednu, se použily na úhradu závazků, na to, aby uhradili subdodavatele tak, aby mohli dále prosperovat a dále pokračovat, tzn., peníze se nijak nezadržovaly, nepřesouvaly se desítky a stovky milionů peněz někam na nějaké účty, platily se závazky, platilo se to, aby se mohlo okamžitě začít realizovat Slovensko, aby se okamžitě mohlo dokončit Bulharsko, aby se mohlo dále stavět a mohlo se zpeněžit investice a půjčky v hotovosti a mohli v klidu fungovat. Z účetnictví společnosti musí být patrné, na co se to použilo. O neoprávněném překročení kontokorentu nevěděl. To, že by společnost byla k 31. 12. 2010 ve stavu úpadku z titulu platební neschopnosti, je úplný nesmysl. Přišlo jim 220 mil. Kč na úhradu faktury, která byla vystavena 15. 1. za dokončený projekt FVEM Energy s.r.o., který realizovali za 426 mil. Kč. Těch 220 mil. Kč jim přišlo na


pokračování

8

4T 12/2013

účet InGate u České spořitelny. Pak další peníze přišly jako záloha na projekt v Itálii od pana Kulhánka, asi 15 nebo 18 mil. Kč. Toto chodilo v lednu, únoru 2011. Nesouhlasí s tím, že by společnost byla v úpadku. Úpadek byl zapříčiněn z důvodu kriminálního jednání jeho bývalých společníků dne 3. 3. Podal spoustu trestních oznámení, brání se dodnes. Tito v hotovosti a na investovaných penězích vyvedli všechny peníze, co byly půjčeny do Bulharska + projekt, který byl před dokončením v hodnotě 100 mil. Kč + dalších připravených 30 projektů, když hodnota každého tohoto projektu byla 10 mil. Kč. Dle jeho odhadu vyvedli 500-600 mil. Kč. V lednu 2011 očekával, že společnost InGATE bude normálně fungovat a bude normálně v zisku. Pokud se týká jeho osobního majetku, tak ten by postačoval k úhradě zmíněné směnky. Toto lze dovodit už z toho, že měl rozdělený zisk ve výši 108 mil. Kč, měl úspěšnou společnost, měl spoustu plánů a rozhodně částka 10 mil. Kč nebyly peníze, které by neměl. Vždycky je měl. Nerozumí, proč spořitelna podala trestní oznámení. Pokud by za ním přišel pan K. nebo pan ředitel P. a vyzvali jej, aby řešili nešťastnou záležitost s kontokorentem, tak by to vyřešili. Nikdo jej nevyzval k vyplnění bianko směnky, sám ten úvěr vyhledal a zaplatil bez toho, aniž by byl vyzván. Zmíněný úvěr zaplatil společnosti SPENOL. V současné době si připravil peníze na toto vyplacení a rozhodně ještě stále disponuje majetkem v řádu statisíců korun. Na účtech. Ve smyslu podané obžaloby se necítí být vinen. Nemělo by to žádný smysl, protože se spořitelnou pokračoval dále. Ve spořitelně měl další peníze ze smluv jakoby zádržných, tzn., pokud by něco takového udělal, už by s nimi nemohl spolupracovat. Na trhu by byl mrtvý. Měl nabídku od slovenské spořitelny na velký obchod, nebyl jediný důvod, aby je uváděl v omyl pro tak zanedbatelnou částku 10 mil. Kč, tzn. procento obratu, který to pro InGate znamenalo. Vůbec fakticky nepoznali, že na účtu se pohybuje nějakých 10 mil. Kč. Finanční prostředky, které byly v účetnictví InGate zahrnuty a označeny jako půjčky, nebyly zajištěny, protože zmíněné společnosti všechny ovládaly. Půjčoval peníze v rámci InGate akorát na jiný účet. V roce 2010 jim byl nabízen úvěr ve výši desítek milionů, říkal, že nepotřebují další úvěrové zatížení. Pak se o tom jednalo na schůzce, kdy dojednávali převod limitů na kontokorent. Byla mu nabízena vyšší částka. Ani neví, zda se viděli toho 27. 1., asi ne, jen to řešili telefonem a pak se viděli až na podpisu smlouvy. Nabízeli přefinancovat InGate další půjčkou, že by rádi tam udělali zajištění nemovitosti. Upozornil je, že to není možné, protože společnost má jiného zástavce. Panu N. věřil. Byli velmi blízcí přátelé, byli spolu denně a neměl důvod mu nevěřit. Společnost InGate nebo Ing. Jílek měli 90% podíl v Bulharsku a 90% na Slovensku. Vždy nechali 10% místnímu. Dne 27. 1. 2011 na účet InGate přišlo 220 mil. Kč, v ten den zaslal do banky e-mail, že souhlasí s poskytnutím kontokorentu výměnu ve výši 10.000.000,- Kč. Ve zmíněném e-mailu je uvedeno, že posílá předběžné výsledky společnosti. Tyto předběžné výsledky společnosti, které dne 27. 1. zaslal jako přílohu, vznikly v půlce 2010 pro valnou hromadu a jednak pro další klienty, aby ukázali, jak na tom ta společnost je. Bance tehdy řekl, že nemá k dispozici k 27. 1. výsledky společnosti. Byly k dispozici nějaké souhrny tak, aby věděli, jestli se jim daří, ale účetnictví se většinou dokončovalo k 30. 6. Dne 3. 3. 2011 byl na zahraniční cestě. Dne 4. 3. 2011 se dozvěděl, že


pokračování

9

4T 12/2013

byly zmíněné finanční prostředky v Bulharsku vyvedeny. Řekl mu to pan M. s tím, že byl pod obrovským tlakem, že se bál o svůj život. Svědek Mgr. R. K., bankovní poradce České spořitelny, a.s., uvedl, že v rámci osobního jednání došlo k žádosti obžalovaného Ing. Jílka, aby byl FX limit přeměněn na kontokorentní úvěr z důvodu ukončení dovozu součástí FTVE ze zahraničí, z důvodu ukončování projektu. Veškerá důležitá jednání ve věci schválení daného kontokorentního úvěru byla vedena pouze s obžalovaným Ing. Jílkem, který byl osobou, od níž bylo požádáno předložení účetních dokladů za rok 2008 a 2009, jež byly prostřednictvím e-mailové korespondence předloženy zčásti nejprve 4. 8. 2010 Ing. Č., a posléze další požadované prognóza účetních výkazů za rok 2009 a 2010, předběžná uzávěrka za rok 2010, byly předloženy z e-mailové adresy obžalovaného Ing. Jílka, kdy přílohou byly předloženy výkaz zisků a ztrát k 31. 12. 2010 a rozvaha k 31. 12. 2010. Jiné materiály nebyly od InGate, s.r.o. požadovány a Česká spořitelna, a.s. jiné případné kroky ke konkrétnímu zjišťování majetku nečinila. Bylo předpokládáno, že vše k hodnotám majetku bylo uvedeno v předkládaných výkazech. Svědek se vyjádřil i k značně vysokým částkám, které procházely účtem společnosti InGate, s.r.o., v roce 2009 a poté do června 2010. Vyloučil povědomost o existenci zástavy ve prospěch finančního úřadu z důvodu nějakých daňových nedoplatků. Žádná taková informace mu sdělena žádnou osobou nebyla, nicméně případnou existenci zástavního práva ověřoval v přechozí době, kdy v katastru nemovitostí žádné zástavní právo zaevidováno nebylo. Potvrzení o bezdlužnosti nebylo požadováno vzhledem k obratu finančních prostředků na účtu InGate, s.r.o. a pokládání této společnosti za společnost bez podezření na špatnou finanční situaci. Bylo mu známo, že společnost InGate, s.r.o. vlastní nemovitosti, neboť v jisté době Ing. Jílkovi nabízel profinancování nákupu těchto nemovitostí, což bylo tehdy odmítnuto s poukazem na dostatek volných finančních prostředků. Příslušnou korespondenci, o jejímž obsahu se vyjadřoval, předložil k zařazení do spisového materiálu. Svědek Mgr. R. K. dále uvedl, že s obžalovaným ohledně zmíněného kontokorentu jednali osobně, následně proběhly i e-mailové korespondence, kde klient žádá o kontokorent, že potřebuje prostředky na provozní potřeby. Klasická žádost jako taková, jako formulář, není. Je standardně úvěrový dotazník a ta e-mailová korespondence. Standardní úvěrový dotazník mají, byl jim doručený e-mailem. Osobně obžalovaný Ing. Jílek mu řekl, že žádá o kontokorent. Byly standardní podklady, které se dávají, tzn. standardní úvěrový dotazník, kde jsou ekonomické údaje, které nejsou uvedeny třeba v rozvaze, potom se předkládají klasické výkazy a všechny informace. Ve zmíněném kontokorentu se mohlo jít do debetu. Na jednání, které následovalo někdy v březnu, kdy obžalovaného Jílka vyzývali k plnění podmínek, jim oznámil, že se stal obětí podvodu ze strany obchodních partnerů a společností a z toho důvodu nemůže plnit podmínky. Společnost InGate byla pro ně velice solidní a velice bonitní klient. Obraty této společnosti překračovaly miliardu korun s velkým ziskem. Prognózu účetních výkazů, která jim byla zaslána 27. 1. 2011, četl. Mělo to formu standardních účetních


pokračování

10

4T 12/2013

dokladů, tzn. výsledovka a rozvaha. Ty také četl. Nebyly z toho patrné nějaké problémové věci, že by společnost spěla třeba k zániku nebo insolvenci. Předtím platební styk byl řádově v desítkách miliónů měsíčně přes účet, a jakmile se tam otevřela možnost jít do mínusu, tak byly prostředky vyvedeny a už tam žádné platby nechodily. Bylo to v průběhu týdne. Svědkovi Mgr. K. umožněno nahlédnutí do dokladu na č. l. 405-407. K tomu uvedl, že toto policii předkládal. Neví, proč tam jsou začerněné částky. Pokud se týká žádosti obžalovaného o dotčený kontokorent, tak se jedná se o e-mail na č. l. 405 z 27. 11. 2011, datovaný 11.40 a. m. Pokud se týká dokladu na č. l. 406, k tomu svědek uvedl, že se to netýká záležitosti InGate. K č. l. 407 označeno 1, tento e-mail dostal. Tam by měly být přílohy. K č. l. 539-541 uvedl, že i toto dostal. Určitě u toho byl výkaz zisku a ztráty. Tento není kompletní. K č. l. 542, že to nejsou kompletní e-maily. Přílohy byly i u č. l. 544 a následující, protože z toho vycházel při vypracování úvěrové žádosti. Neví, zda byla uplatněná osobní směnka avalovaná obžalovaným. Nebylo jim jako České spořitelně, potažmo jeho osobě, v rámci jednání o poskytnutí zmíněného produktu známo, zda jsou, či nejsou nemovitosti ve vlastnictví společnosti InGate zajištěny zástavním právem finančního úřadu. V rámci všech jednání věděl, že společnost odkoupila nemovitost v H. K. na M. náměstí a nabízel obžalovanému refinancování nákupu této nemovitosti. Obžalovaný Jílek to odmítl, že v současné době toto nepotřebuje, že má dostatek finančních prostředků. Bylo to nezávisle na tom kontokorentním úvěru. O tom kontokorentním úvěru tehdy ještě nemluvili. O daňových nedoplatcích informován nebyl. Všechny informace, které byly nutné pro kontokorentní úvěr, byly řečeny a konzultovali to přes e-mailové zprávy a přes podklady, které jim byly dány v lednu 2011. Z důvodu velmi dobré bonity firmy nebylo požadováno jiné zajištění kromě směnky. S panem M. o tomto nejednal. Svědek Mgr. K. předložil soudu kopii výkaz zisku a ztráty, druhové členění spol. InGate k 31. 12. 2010 a rozvahu ke stejnému datu, která byla přílohou e-mailu, který mu dne 27. 1. 2011 zaslal obžalovaný Ing. Jílek. Dále předložil kopii rozvaha bilance stejné společnosti k 31. 12. 2009, oraženo razítkem FÚ Pardubice a výkaz zisku a ztráty ke stejnému datu, opatřený razítkem FÚ Pardubice, s přílohou v rozsahu tří listů, označený razítkem FÚ Pardubice. Tento druhý materiál mu přinesl obžalovaný Jílek nebo to posílal e-mailem. Muselo to být již v průběhu roku, protože podklady od firmy InGate měli dlouhodobě od doby, kdy u nich uzavřeli účet. Rozvahu za rok 2009 orazítkovanou finančním úřadem měli k dispozici předtím, než bylo žádáno o zmíněný kontokorent. Je pravdou, že v této rozvaze na poslední straně v bodě T3 7, kde jsou uvedeny daňové závazky vůči státu, je částka 73 mil. Kč, ale součástí je i příloha o účetní závěrce, kde se klient vyjadřuje, že nejsou závazky po splatnosti. Takže nevěděli, že jsou splátkové kalendáře. Ten závazek 73 mil. Kč byl uveden, ale to neznamená, že byly po splatnosti, ty měly být ve splatnosti. Pokud má klient 81 mil. Kč na účtě, tak neví, proč by měl mít závazky pro splatnosti vůči finančnímu úřadu. V kolonce B 3 7 za rok 2010 je částka 98 mil. Kč (závazek vůči státu na daních stoupl). To odpovídalo


pokračování

11

4T 12/2013

navýšení obratu firmy. Nebyla žádná indicie o tom, že by daňové závazky byly po splatnosti nebo že by byl sjednaný splátkový kalendář. O tom v žádném případě nebyli informováni. Bonita se u nich určuje na základě účetních výkazů, které jsou předloženy a na základě pohybu na běžném účtu, na základě provedení ratingovým procesem, který je interní záležitostí na základě výběru dalších informací o klientovi a jeho činnosti. Pokud se týká výše částky, bylo vycházeno z jednání s obžalovaným Jílkem, který rychle potřeboval alespoň 10 mil. Kč na zaplacení závazků. Mohl dostat i mnohem více peněz. Podle výkazů a podle účetních výkazů a podle výsledků firmy, za svoji historii v bance viděl málo takto bonitních firem, které vycházely takto dobře hospodářsky. Ten rating byl úplně nejlepší snad, jaký může být. Zmíněná firma byla ohodnocena jako velmi bonitní a jedna z nejlepších. V lednu nemá žádná firma konečná čísla roku a všechny jsou předběžné. Věděl, že to jsou předběžná čísla, ale měli výkazy za pololetí a v podstatě korespondovali s výkazy v průběhu roku. Obžalovaný Ing. Jílek se k tomu dluhu hlásil a říkal, že ho vypořádá, ale po tom jednání už byl k nedostižení a nic se nedělo. E-mailem zaslané účetní doklady, označené jako rozvaha a výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2010, byly předběžné výkazy roku 2010. Jako banka vycházejí vždy z nejaktuálnější záležitosti při schvalování, které od klienta mají. Takže to bylo bráno jako předběžné výkazy roku 2010. Chápal to jako předběžné výsledky roku 2010. V lednu, pokud dostal výsledky, tak to nemůže být prognóza, byly to předběžné výsledky roku 2010. Kopie výkazů zisku a ztráty k 31. 12. 2010 a kopie rozvahy ke stejnému datu, které předložil svědek Mgr. K. jako přílohu e-mailu z 27. 1. 2011, kterou mu zaslal obžalovaný Ing. Jílek, byla označena jako příloha svědek K. A a kopie dokladu oražených razítkem finančního úřadu se označuje jako příloha svědek K. B. Svědek Ing. O. Č., který zajišťoval pro společnost InGate, s.r.o., vedení účetnictví a daňové poradenství, uvedl, že zásadní věci byly řešeny s obžalovaným Ing. Jílkem a potvrdil zpracování finančního plánu, týkajícího se předpokládaného obratu za rok 2010, na podkladě již naplánovaných zakázek, a to k červnu 2010. Listiny: rozvaha v plném rozsahu k 31. 12. 2010 a výkaz zisků a ztrát v plném rozsahu k 31. 12. 2010 zpracoval s tím, že veškeré výstupy a odhady byly zpracovány v červnu 2010 jako finanční plán. Vyloučil, že by jednal v České spořitelně, a.s., ohledně poskytnutí kontokorentního úvěru či předkládal v souvislosti s takovým úvěrem nějaké listinné materiály. Kontakt s klientem, společností InGate, s.r.o., probíhal telefonicky v případě všech důležitých záležitostí, a prostřednictvím e-mailové pošty, kdy byla takto zasílána i rozhodnutí finančního úřadu ve formátu PDF. Veškerá podání učiněná u finančního úřadu byla předem s obžalovaným Ing. Jílkem konzultována, zejména pokud se jednalo o důvody pro odklad platby daně. Stav zůstatku na účtu v bance odhadoval s odkazem na předpoklad dokončení zakázky ještě v roce 2010 a tím i zaplacení částky 400 miliónů Kč k 31. 12. 2010. Údaj ze zápisu z valné hromady, týkající se rozhodnutí o rozdělení zisku, měl být v účetních dokladech zahrnut, když si vybavil i provádění bezhotovostních plateb ve prospěch soukromých účtů obžalovaného Ing. Jílka jako


pokračování

12

4T 12/2013

podíly na tomto rozděleném zisku. Závazek cca 100 mil. Kč, související s očekávanou daňovou povinností, byl v předběžných účetních výkazech z června 2010 pojat. Potvrdil zaúčtování částky 60 mil. Kč poukázanou M. N. na účet vedený u Raiffeisenbanky, a.s., jako půjčky ve výši 30 mil. Kč a 30 mil. jako půjčky společníka. Potvrdil informovanost obžalovaného Ing. Jílka o výši daňové povinnosti po zpracování podkladů DPH za měsíc prosinec 2010. Není si vědom, že by s obžalovaným Ing. Jílkem řešil začátkem roku 2011 otázku úpadkového stavu. Svědek Ing. O. Č. dále uvedl, že ke zmíněnému konkrétnímu kontokorentu žádné informace neposkytoval. Standardem je, že si banka potřebné informace vyžádá. Nic takového tady nezaznamenal. Neměl ani informaci o tom, že by došlo k překlopení fx limitu na kontokorent. V červnu 2010 zpracoval finanční plán, který měl formu výkazů a rozvahy. Tento materiál byl zpracován písemně a nebyl nikým podepsán. Tento produkt sice nebyl totožný od konečného výkazu zisku a ztráty a konečné rozvahy společnosti za rok 2010, ale nedomnívá se, že by byl zásadně rozdílný v určitých parametrech. Mohl by tam být rozdíl v ukazateli vlastního kapitálu (částka cca 296 miliónů Kč oproti skutečnosti cca 98 mil. Kč). V materiálu finančního plánu v ukazateli vlastního kapitálu BYLA uvedena částka 296.465.000,- Kč (ne skutečnost ve výši 98.013.000,- Kč). V ukazateli bankovní účty a pokladna byla ve finančním plánu částka 81.968.000,- Kč (ne skutečnost ve výši 2.078.000,Kč). Zmíněný finanční plán svědek identifikoval a posléze jej znovu zaslal soudu - viz č. l. 1500-1503. Svědek Ing. Č. dále dodal, že dotčený finanční plán zpracovával a obžalovanému předal v červnu 2010. Nebyl v tu dobu určen pro nějaké běžné použití, byl to interní plán, který může společnost využít k předložení obchodním partnerům, ale k předložení třeba bance, pokud si něco takového banka vyžádá. Byl to dokument plánovaný. Dne 27. 1. 2011 ještě nebyl k dispozici účetní doklad výkaz zisku a ztráty a rozvaha. Standardní postup je takový, že na přelomu ledna a února se zpravidla zpracovávají inventury, pak se pracuje na zaúčtování závěrkových operací a v průběhu února až března se u standardních klientů zpracovává účetní závěrka. Je třeba ji odevzdat do 31. 3., případně do 30. 6. InGate měla standardně červnovou lhůtu. Koncem března 2011 už byl ten materiál v té konečné podobě znám. Myslí si, že byl už dokonce v únoru. Ve výkazu finanční plán se poznal odhad daňové povinnosti společnosti. Do března 2011 měla společnost InGate jen standardní obtíže s provozním financováním tak, jak je má řada společností v této zakázkové výrobě a to zejména díky tomu, že tam došlo k posunu významné zakázky až do ledna 2011, tzn., ta plánovaná fakturace té největší zakázky v objemu zhruba 400 mil. Kč se posunula až do ledna. Neohrožovalo to společnost na kvalitě, bonitě ani existenci. K důvodu zjištění úpadku dotčené společnosti má jen obecnou informaci, týkající se toho, že tam došlo k nějakému nekalému jednání třetích osob nějakých obchodních partnerů, kteří vyvedli z té společnosti nějaké investice v zahraničí. Blíže o tom víc neví. Nemá přehled smluv o zakázkách, které byly uzavřeny v druhé polovině roku 2010 s dodáním v první polovině roku 2011, ale


pokračování

13

4T 12/2013

docházelo tam k výstavbě několika solárních parků, z nichž ta jedna klíčová největší zakázka v poměru zhruba 400 mil. Kč, celkově to odpovídalo obratu kolem 1 miliardy Kč. Nevybavuje si, že by viděl smlouvy o půjčkách s dceřinou společností bulharskou InGate. Ví, že tam půjčky probíhaly standardně bankovními převody a ví, že to byla dceřiná společnost, do které se investovalo a i se jí na obchodní splatnost dodávaly nějaké panely pro její investice atd. O spolupráci, či podpoře této dceřiné společnosti samozřejmě ví. Neví, zda smlouvy o těchto půjčkách byly nějakým způsobem zajištěny. Klient InGate měl svoji evidenci pohledávek a závazků. Měl tudíž v podstatě průběžně přehled o závazcích a pohledávkách. Tyto platby jejich kancelář nezajišťuje pro klienty, tzn., že klient si základní evidenci pohledávek a závazků zpravidla evidují sami. Zpracovával pouze zmíněný finanční plán. Pokud si pamatuje, tak si ho jen finanční úřad vyžádal, protože společnost žádala o posečkání daně. Projednával s obžalovaným existenci daňových nedoplatků u finančního úřadu. V druhé polovině roku 2010 se několikrát jednalo s finančním úřadem a právě kvůli posunu financování té velké zakázky, tak se tam několikrát žádalo o posečkání daně, o prodloužení lhůty splatnosti daně. Pokud se týká půjček do dceřiných společností, tzn. ta bulharská dceřiná společnost, italská dceřiná společnost a pak i investice na Slovensku, tak o nich nemá přesný přehled. Ve finančním plánu, který byl sestaven v půlce června, žádný nerozdělený zisk uváděn nebyl, protože v té době ještě nebyla konána valná hromada, která by o jeho rozdělení rozhodla. Valná hromada byla konána koncem června nebo počátkem července 2010 a ta rozhodla o rozdělení zisku. O zástavách na majetku InGate pro finanční úřad věděl. Zmíněný finanční plán tedy vyhotovil v první polovině června 2010 jako finanční plán k 31. 12. 2010. Svědkovi umožněno nahlédnutí do e-mailu na č. l. 539 a do dokladů na č. l. 540-541, aby se k nim vyjádřil. Svědek uvedl, že zmíněný e-mail nezná. K příloze – výkaz zisku a ztráty dodal, že je to ten totožný plán podle obratu, skutečné výsledky 2009 a pak by tam měly být plánované výsledky roku 2010, čísla se domnívá, že jsou stejná. Svědkovi dále předloženo č. l. 84-86, kde je rozvaha a výkaz zisku a ztrát a k tomu svědek uvedl, že to toto odpovídá. K č. l. 84 p. v. uvedl, že to je plánovaný zůstatek. Svědek Ing. Č. dále uvedl, že finální výkazy roku 2010 se nijak zásadně kromě těch rozvahových hodnot, které jsou pouze plánované, neodlišují. Samozřejmě jsou tam dopady toho, že ta společnost musela poskytnout nějaké slevy, vzhledem k tomu, co se stalo na tom solárním trhu a vzhledem k tomu, že nedošlo k dofakturaci té významné zakázky, ale i tak ta společnost dosáhla zhruba zisku 130 mil. Kč. Společnost InGate přestal účtovat koncem března 2011. Do té doby nezjistil cokoli, co by signalizovalo, že by ta firma k 31. 12. naplňovala znaky úpadku. Začátkem března tam ale došlo k událostem a pak již je to věc trochu jiná. O těchto věcech už nic neví. Má informaci z té první poloviny března 2013, kdy mu bylo sděleno, že došlo k nějakému jednání blíže nespecifikovaného určitých osob a v té


pokračování

14

4T 12/2013

souvislosti byl vyzván, aby urychleně dokončil veškeré práce a předal účetnictví obžalovanému. Až do této doby bylo vše v pořádku. Svědek Ing. V. M., dnes již bývalý druhý jednatel společnosti InGate, s.r.o., uvedl, že vykonával funkci technického ředitele, který měl na starosti technickou stránku fotovoltaických elektráren, především realizaci projektu, nákup části materiálu, a obžalovaný Ing. Jílek měl na starosti finanční a obchodní otázky. Svědek se vyjádřil ke stavbě FTVE na území Bulharska, kdy bulharská společnost byla v majetkové účasti jeho osoby, obžalovaného Ing. Jílka, C. V. a N. Popsal i jednání, k němuž došlo 3. 3. 2011, podpisy smluv z tohoto dne a uvedl, že FTVE v Bulharsku byla ve fázi rozestavěnosti, před faktickým dokončením, a že podpisem smluv došlo ke ztrátě majetku ve prospěch osob, které ovládaly bulharskou společnost InGate, s.r.o. Potvrdil rozhodnutí valné hromady z června 2010 o rozdělení zisku za rok 2009 ve výši 100 mil. Kč s tím, že částku vyplacenou jeho osobě převedl na obžalovaného Ing. Jílka. Svědek Ing. V. M. dále dodal, že v souvislosti se dnem 3. 3. 2011 není stíhán a že o zmíněném kontokorentu nebyl informován, ani nevěděl, za jakých podmínek se mohl čerpat. Věděl jen, že mají účet ve spořitelně. Finance měl na starosti obžalovaný Jílek. K účtům v České spořitelně neměl přístup. Jednatelem společnosti InGate ČR byl od roku 2008 do konce března 2011. Dohodli se s panem Jílkem tak, že ustoupí z jednatelství, protože už byl v nějakém věku a byl to důsledek toho, že toho 3. 3. 2011 jej obalamutili a poškodili. Tak odstoupil. Společníkem té společnosti je doposud. Jako jednatel měli každý samostatná jednatelská práva, mohl podepisovat bez souhlasu obžalovaného Jílka. Dne 3. 3. 2011 podepsal dvě smlouvy o převodu akcií InGate Bulgária a smlouvu o započtení pohledávek ve prospěch pana N. Podepsal to, protože byl v mizerné situaci, že jej dokázali za těch 6 hodin jednání přesvědčit, že obžalovaný Jílek utekl. Obžalovaný byl tehdy na cestách. Podepsal to, protože mu vyhrožovali poškozením firmy InGate Bulgária, že spadne do insolvence, vyhrožovali mu i fyzickým násilím. Nechtěl to tehdy podepsat. Několikrát jim to odmítal, ale zase vystartovali s tím, že ohrožuje sebe a rodinu a firmu a že to je špatně, když to nepodepíše hned. S obžalovaným Jílkem to nekonzultoval, neboť byl v cizině. Trestní oznámení podal dne 4. 3. 2011, a to na pana N., J., C. a dva právníky, jeden se jmenoval dr. Ch. Finanční situace společnosti InGate v ČR do dne 3. 3. 2011 byla dobrá. Čekalo se na peníze z poslední zakázky. Ty přišly v lednu, to bylo těch 220 mil. Kč. Do toho 3. 3. nebyly žádné indicie, že by společnost mohla jít ke dnu. Rozdělený zisk společnosti převedl na obžalovaného Jílka. Smluvně na valné hromadě. To bylo v roce 2011 v lednu. Začátkem února. Na valné hromadě takto převedl zisk z roku 2010. Zisk z roku 2009 také převedl na obžalovaného Jílka. Chtěl pracovat, nic z toho neměl. Jen plat a radost z práce. Obžalovaný Jílek měl tyto peníze investovat. Částečně to udělal na Slovensku. Výpisy z účtů viděl jen v části, která se týkala technického řešení, kde měl dohled, kde se objednávalo zboží. Výši závazků společnosti InGate neznal. O dluzích vůči finančnímu úřadu nevěděl. V té době se nevědělo, že finanční


pokračování

15

4T 12/2013

úřad přistoupil k vydání rozhodnutí o zástavách k zajištění dluhu vůči finančnímu úřadu. Nevzpomíná, zda mu to obžalovaný Jílek říkal nebo ne. Ze znaleckého posudku znalce Ing. Libora Zimy (č. l. 310-346), znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací nemovitosti a podniky, bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitostí bytové jednotky s příslušenstvím a spoluvlastnictvím na příslušném pozemku, které náležejí obžalovanému Ing. Jílkovi, byla 6.500.000,- Kč. Ze znaleckého posudku z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence znalce Ing. Michálka bylo zjištěno, že byly zjištěny podstatné rozdíly a nesrovnalosti, které se vyskytly v účetních výkazech (rozvaha k 31. 12. 2010 a výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2010), předaných České spořitelně, a.s., ve zmíněném emailu ze dne 27. 1. 2011 České spořitelně pro získání zmíněného kontokorentního úvěru, oproti výsledkům, které byly skutečně dosaženy za dané období roku 2010, a to se závěrem, že rozdíly v ukazatelích bankovní účty a vlastní kapitál - nerozdělený zisk z minulých let, byly evidentně odlišné od skutečnosti k 31. 12. 2010. Znalcem bylo poukázáno na konkrétní účetní doklady, dle nichž bylo na místě dovodit vědomost obžalovaného o stavech bankovních účtů, když k 31. 12. 2010, resp. 27. 1. 2011, byl ve vykazování finančního majetku, ukazateli účty v bankách, nižší o 79.659.000,- Kč. K této odlišnosti byla znalcem konstatována praxe bank ohledně dosílání klientům listinných výpisů o stavu zůstatku peněžních prostředků na účtu po skončení kalendářního roku a také existence zprovozněného internetového bankovnictví, tj. stavu účtu online, když k 27. 1. 2011 byla známa i výše hotovostních prostředků na pokladně vzhledem k fyzické inventuře peněžních prostředků provedené 31. 12. 2010. K podstatnému snížení ukazatele vlastního kapitálu, který představuje tzv. vlastní zdroje podnikatelského subjektu, došlo o částku 198.452.000,- Kč. Do rozvahy pro Českou spořitelnu, a.s., byl zanesen nerozdělený zisk plně z roku 2009 ve výši 109.000.000,- Kč, ačkoli bylo 30. 6. 2010 rozhodnuto o jeho rozdělení a kdy dle inventarizačního zápisu k datu 31. 12. 2010 bylo patrné, že ve společnosti byly podíly na zisku (po odpočtu daně ve výši 16.200.000,- Kč) vyplaceny od 30. 6. 2010 do 31. 12. 2010 ve výši 80.452.342,- Kč, kdy k 31. 12. 2010 zbývající nevyplacená částka činila 11.347.657 Kč. Zde bylo znalcem dále zjištěno, že bylo dne 11. 2. 2011 rozhodnuto na valné hromadě o vyplacení podílů ze zisku společnosti za rok 2010 ve výši 97.000.000,- Kč, tj. po odpočtu daně ve výši 82.450.000,- Kč, a v době od 3. 1. 2011 do 29. 4. 2011 došlo k výplatě částky ve výši 93.797.657,- Kč, což znamená, že po připočtení nevyplacené částky z roku 2010, za podíly z roku 2009, ve výši 11.347.657,- Kč, došlo k výplatě celkem částky ve výši 174.250.000,- Kč. Z této částky pak byla částka ve výši 70.000.000,- Kč účetně ponechána 11. 2. 2011, na základě smlouvy o úvěru uzavřené s Ing. Jílkem, ve společnosti, jakožto poskytnutí úvěru obžalovaným společnosti jím zastupované. Celková výše závazku vůči obžalovanému Ing. Jílkovi byla účetně evidována ve výši 102,6 mil Kč. Dále byly uváděny v oblasti oběžných aktiv zásoby nedokončené výroby nižší o částku 304.219.000,- Kč a krátkodobé pohledávky nižší o částku 110.527.000,- Kč, avšak největší rozdíl byl v ukazatelích krátkodobé závazky celkem, kde došlo ve skutečnosti


pokračování

16

4T 12/2013

k navýšení závazků o 511.553.000,- Kč. Bylo dále v rozvaze např. udáváno, že má společnost daňové pohledávky ve výši 14.000,- Kč, což se neprokázalo jako pravdivé. Znalcem byl učiněn závěr o tom, že ekonomická situace v oblasti finančních toků nebyla příznivá vzhledem k podstatnému nárůstu neuhrazených pohledávek, jak z obchodní činnosti, tak i ostatních pohledávek, když pohledávky mezi roky 2009 a 2010 byly navýšeny o 332.700.000,- Kč, dále došlo k nárůstu nedokončené výroby o 250.000.000,- Kč, čímž došlo na druhé straně rozvahy k meziročnímu nárůstu krátkodobých závazků o 544.300.000,- Kč na celkovou částku 686.000.000,- Kč, což znamenalo ke konci roku 2010 pro společnost dosti složitou finanční situaci s ohledem na splácení závazků ve lhůtě splatnosti. Znalcem byl konstatován tento závěr s tím, že tuto tíživou finanční situaci nebyl schopen společník vyřešit přes prováděné vklady vrácené úvěrovou smlouvou zpět do společnosti, a to vzhledem k neuhrazeným pohledávkám, které byly splatné již v roce 2010 a dle saldokonta byly neuhrazeny pohledávky s dobou delší jak 6 měsíců ve výši 98,2 mil Kč a nebyly uhrazeny ani následně, a dále vzhledem k jiným pohledávkám a podstatnému nárůstu nesplacených půjček, které byly poskytnuty vůči třetím osobám. Dalším zhoršením pak byla, dle účetnictví, provedená kapitalizace neuhrazené pohledávky ze strany InGate Italy ve výši 61,5 mil Kč, kdy společnost tuto částku převedla z krátkodobých zdrojů na dlouhodobý finanční majetek. Znalcem byl po vyhodnocení celkových obratů zjištěných z výpisů z účtů, z obratů v pokladně za období červen 2010 až březen 2011 učiněn závěr, že s ohledem na skutečnost, že společnost InGate, s.r.o., musela v období od června 2010 splácet též své závazky plynoucí z podnikatelské činnosti, že společnost InGate, s.r.o., neměla od července 2010 dostatek disponibilních finančních prostředků na úhradu všech svých závazků. Znalcem byl učiněn závěr, že k okamžiku podpisu smlouvy o kontokorentním úvěru s Českou spořitelnou, a.s., vykazoval ekonomický stav společnosti velmi vážné problémy v úhradě splatných závazků společnosti, tj. vykazoval nedostatek hotovostních finančních prostředků. Společnost byla nejpozději k 31. 12. 2010 ve stavu úpadku z titulu platební neschopnosti, což bylo zjistitelné se zpracováním a podáním přiznání k dani z přidané hodnoty za prosinec 2010, tj. k 25. 1. 2011, kdy již měl podnikatelský subjekt zpracovány veškeré přijaté faktury - závazky, tj. zdanitelná plnění z přijatých faktur a pokladních dokladů, vzhledem k možnosti odpočtu DPH a podepsané a podané přiznání k dani z přidané hodnoty za prosinec 2010. Snížením hotovostních zdrojů výplatou podílů ze zisku a současně existencí nesplacených pohledávek vydaných v roce 2010 neměla společnost již ke konci roku 2010 na uhrazení všech svých splatných závazků. Znalcem byl učiněn i závěr o tom, že aby po úhradě daní mohla splatit své vykázané závazky, musela by dosáhnout zisku nejméně ve výši 190 mil Kč. Znalcem bylo dále konstatováno, že na jednání valné hromady, konané 11. 2. 2011, měla již společnost kompletně zpracované výsledky k datu 31. 1. 2011. Opakovaně byl znalcem činěn závěr, že ke dni 31. 12. 2010 byly splněny podmínky stavu úpadku formou platební neschopnosti, na což neměly následné příchozí platby žádný vliv, když stav závazků po lhůtě


pokračování

17

4T 12/2013

splatnosti byl k 31. 1. 2011 vyšší minimálně o 19.641.000,- Kč než byl k 31. 12. 2010 a těmito přijatými platbami byly pouze částečně splaceny krátkodobé závazky. Znalcem byly specifikovány platby, resp. převody finančních prostředků za období od října 2010 do 27. ledna 2011 ve výši 14.200.000,- Kč, o nichž bylo účtováno jako o výplatě podílu na zisku a o převodu v červnu 2010 ve výši 4 mil. Kč, o němž bylo účtováno jako o půjčce obž. Jílkovi. Ve vztahu k půjčkám poskytnutým společnosti InGate - Bulgaria bylo znalcem zjištěno, že od 11. 8. 2009 do 22. 12. 2010 byly poskytnuty půjčky ve výši celkem 620.000,- EUR a poté ještě 28. 1. 2011 půjčka ve výši 100.000,- EUR a dále, že byly vystaveny odběrateli společnosti InGate - Bulgaria faktury na částku celkem 2.152.703,EUR, které byly splatné v období od 23. 11. 2009 do 20. 8. 2010. Pohledávka za společností InGate Italy ve výši 61.279.025,- Kč, sestávající se z půjček InGate Italy v období od 7. 7. 2010 do 8. 2. 2011 ve výši celkem 58.770.525,- Kč, byla 31. 5. 2011 převedena na obchodní podíl, včetně společnosti InGate Italy, včetně pohledávky z 28. 1. 2011, která měla být zaúčtována správně za InGate Bulgaria. Další společnosti Photovoltaic systém, a.s., byla v období od 31. 3. 2009 do 14. 2. 2011 převedena částka 1.037.000,- EUR, o níž bylo účtováno jako o půjčce. Další půjčky vyplynuly vůči InGate Slovakia, s.r.o. Ve vztahu k osobě M. N. byl znalcem učiněn závěr o provedené půjčce společnosti InGate, s.r.o., 26. 8. 2010 a 13. 9. 2010 ve výši celkem 35 mil. Kč a o proběhlých půjčkách naopak ze strany InGate, s.r.o., poskytnutých M. N. v období od 23. 10. 2009 do 27. 1. 2011 ve výši celkem 46.800.000,- Kč (včetně půjček 11. 1. 2011 a 27. 1. 2011 ve výši 6.000.000,Kč, kdy zbývající částka připsaná na účet dne 26. 8. 2010 ve výši 30.000.000,- Kč byla zaúčtována jako závazek ke společníkům, tzn. půjčka společníka). Znalcem bylo dovozeno, že pohledávka M. N. pak činila celkem 37.300.000,- Kč. V účetnictví společnosti InGate, s.r.o., nebyly zjištěny žádné doklady či záznamy, ze kterých by bylo zřejmé, že jsou personálně propojeny společnosti InGate, s.r.o., InGate Italy, InGate Bulgaria, Photovoltaic system, tj. zda mezi těmito byl vztah ovládající a ovládané společnosti případně, zda společnost InGate, s.r.o., je akcionářem v těchto společnostech, a s jakým podílem. Tento vztah ovládající vůči ovládané byl zjištěn ohledně společnosti InGate, s.r.o., vedené slovenským obchodním rejstříkem, neboť 100% vlastníkem je společnost InGate, s.r.o. Ze závěrů znaleckého posudku a jeho dodatku vyplynul závěr, že ekonomické výsledky společnosti za rok 2010 byly obžalovanému k datu 3. 2. 2011 známy s poukazem na to, že pro potřebu inventarizace byla potřebná obratová předvaha společnosti, ve které byly uvedeny konečné účetní výsledky podle jednotlivých účtů a bylo možno sestavit účetní výkazy, tj. rozvahu a výkaz zisku a ztráty a poukázal na konkrétní materiály. K tomuto znaleckému posudku obhajoba obstarala oponentní posudek znalce Ing. Marka (viz níže), k němuž znalec Ing. Michálek zaslal soudu vyjádření formou připomínek.


pokračování

18

4T 12/2013

Z těchto připomínek bylo zjištěno, že při zpracování znaleckého posudku obdržel účetní výkazy za rok 2010, které byly předány v lednu 2011 České spořitelně a.s. Žádné jiné další informace k daným podkladům nebyly ve spisu uvedeny, především, že se jedná o finanční plán pro rok 2010 zpracovaný v polovině roku 2010, o co se opírá posudek. Na základě dané informace vyhodnotil a porovnal informace z předložených účetních podkladů (rozvaha a výkaz zisku a ztráty) k datu 31. 12. 2010 s konečnými údaji. Pokud se jednalo o podpůrný orientační materiál, tak v lednu 2011 měl být pro žádost o podání úvěru upraven, alespoň v hodnotách, které byly známy při předání daného materiálu České spořitelně a.s. (bankovní výpisy k 31. 12. 2010). Jednatel se kdykoliv mohl dozvědět například z obratové předvahy o skutečném stavu finanční situace v rozhodných obdobích. Dále se chybně uvádí, že účetní závěrka za rok 2010 nebyla dokončena v souvislosti s událostmi v březnu 2011. Účetní závěrka musela být dokončena nejpozději k datu 11. 2. 2011, když ze zápisu z valné hromady společnosti InGate s.r.o. ze dne 11. 2. 2011 vyplývá, že k danému datu pod bodem 2 byla schválena řádná účetní závěrka za hospodářský rok od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010 a schválen hospodářský výsledek ve výši 97.800.987,87 Kč. V bodě 3 zápisu došlo k rozdělení hospodářského výsledku. Rozhodnutí valné hromady je důležité pro skutečnost, že k datu 11. 2. 2011 byla kompletně zpracována účetní závěrka společnosti InGate s.r.o. k datu 31. 12. 2010, včetně vypracování inventarizace rozvahových účtů. Ve svém znaleckém posudku nikde neuvádí, že došlo ke stavu úpadku (neboť se jedná o právnickou formulaci), ale konstatuje na základě ekonomických výsledků, ke kterému datu nastaly podmínky úpadku a z jakého titulu. Účetnictví společnosti bylo zpracováváno kontinuálně, takže v období zpracování výkazů DPH za rok 2010, tj. k datu 25. 1. 2011, již byly známy podstatné informace o stavu závazků společnosti k datu 31. 12. 2010. Samozřejmě, že nemohly být známy veškeré informace. Z těchto informací mohlo být známo vzhledem k nesplácení závazků (například závazky z obchodních vztahů a závazky daňové) v termínu splatnosti, že společnost naplňovala podmínky stavu úpadku z titulu platební neschopnosti dle zákona č. 186/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení. Při vlastním zpracování posudku nikde nezjistil, že předložené podklady pro banku byly zpracovány z finančního plánu z června 2010 a předány jako očekávaný výsledek pro rok 2010. Jak je patrno z porovnání daného plánu za rok 2010 a zpracované skutečnosti roku 2010 k datu 11. 2. 2011, byly výsledky podstatně odlišné. K naplnění podmínek stavu úpadku podle zákona č. 182/2006 Sb., jak je uvedeno výše, není jedinou podmínkou zastavení plateb, ale jak jsou závazky vůbec celkově plněny. Je pravdou, že společnost v lednu uhradila značné závazky, když závazky byly podstatně vyšší, než-li uhrazené platby věřitelům. Domnívá se, že schůzka ze dne 3. 3. 2011 nebyla začátkem negativního vývoje společnosti, ale již koncem jejího vývoje, neboť společnost po stránce hotovostních zdrojů nebyla již dostatečně silná, což lze dokumentovat na nesplacených


pokračování

19

4T 12/2013

závazcích za dodavateli po lhůtě splatnosti k datu 31. 12. 2010, dále závazcích po lhůtě splatnosti za finančním úřadem, okresní správou soc. zabezpečení a zdravotními pojišťovnami, jak je patrno z obratové předvahy u účtů 336100 (sociální zabezpečení), 336210, 336220, 336230, 336240 (zdravotní pojišťovny), 342100 (daň z příjmů závislá činnost), 341 (daň z příjmů), 342200 (daň z příjmů srážková) a 343 (daň z přidané hodnoty). Kdy nejdříve došlo ke stavu předlužení, nebyl ani schopen zjistit, neboť neměl k dispozici potřebné měsíční údaje například hlavních knih a měl pouze údaje k datu 31. 12. 2011 a proto uvedl, že k předlužení došlo nejpozději k datu 31. 12. 2011. Bylo pozitivní, jakým způsobem dokázala společnost v letech 2009 a 2010 generovat zisk. Skutečností je, že zisk generovaný v roce 2009 byl po konání valné hromady v roce 2010 plně rozdělen a vyplacen společníkovi a dané prostředky nebyly ponechány ve společnosti pro další období. S ohledem na skutečnost, že společnost podnikala v oblasti fotovoltaických elektrárnách (FVE), je známo, že opatřeními vlády v roce 2010 došlo ke skokovému snížení výstavby FVE v České republice v roce 2011 z důvodu, že u FVE připojených do 31. 12. 2010 byla stanovena pro rok 2011 výkupní cena elektřiny dodané do sítě ve výši 12 400 Kč/MWh a u FVE připojených do 31. 12. 2010 byla stanovena pro rok 2011 výkupní cena elektřiny dodané do sítě ve výši 5 500 Kč/MWh, což byl podstatný rozdíl pro ekonomiku FVE. Proto v roce 2011 je otázka, jak by byl generován další zisk. K došlým platbám uvedl, že jejich výše nebyla schopna pokrýt veškeré splatné závazky společnosti. S tvrzením znalce Ing. Marka, že až do vzniku krizové situace dne 3. 3. 2011 nebylo třeba přijímat žádná zvláštní opatření, se rozchází, neboť InGate měla poměrně značné problémy s hotovostními toky a měla již začít přijímat opatření. Společnost měla sice vzhledem k poskytnutým půjčkám vůči svým věřitelům pohledávky z obchodního styku (např. InGate Italy), tyto však vykazovaly znaky, že nebudou v brzké době splaceny. K posudku znalce Ing. Michálka obhajoba opatřila znalecký posudek Ing. Luboše Marka. Ze znaleckého posudku Ing. Marka bylo zjištěno, že se se všemi závěry znaleckého posudku znalce Ing. Michálka neztotožňuje. Znalec Ing. Marek uzavřel, že v červnu 2010 vyhotoven finanční plán v podobě účetních výkazů pro potřeby sledování předpokládaného plnění. Tento plán vznikl na základě výsledků r. 2009 a očekávaného plnění zakázek sjednaných s klienty pro rok 2010. Tento dokument byl předán jednatelem společnosti České spořitelně, a.s., jako očekávaný výsledek pro rok 2010. V době předání tohoto plánu bance nebyly zpracovány žádné jiné předběžné výkazy, které by vznikly z účetnictví vedeného účetní firmou. V době podepsání smlouvy v účetnictví byly zaúčtovány údaje za poslední měsíce pouze pro potřebu vykazování DPH. Závěrkové operace nebyly v této době ani zahájeny, a proto nebylo možné a ani nikdo nepožadoval za dané situace předložit takovéto výkazy pro účely banky. Pokud tedy banka porovnávala výsledky předložené k uzavření úvěrové smlouvy s výkazy, které byly předány jako konečné na finanční úřad, nemohla


pokračování

20

4T 12/2013

rozdíly mezi těmito výkazy považovat za zkreslení, neboť nešlo o údaje vycházející z účetnictví a následně zkreslené, ale o plán a konečné skutečné výkazy. Rozdíly mezi těmito výkazy (rozumí se podklad pro úvěr a konečné výkazy pro finanční úřad) tedy jsou jen rozdíly mezi plánem a skutečností, což nikdy nemůže být považováno za zkreslení. Začátkem negativního vývoje (zlomovým datem) vedoucím k úpadku a insolvenci byla obchodní schůzka dne 3. 3. 2011, které se zúčastnili ing. M., C., N., J., R. a právníci společnosti. Jednalo s o poměrně dramatické jednání bez účasti obžalovaného ing. Jílka, při kterém byla ing. M. předložena směnka na 30 mil. Kč, smlouva o převodu majetku a akcií InGate Bulgaria, smlouva o postoupení pohledávek. Ze strany ing. M. došlo k podepsání všech dokumentů. Tento akt v zásadě velmi významně ovlivnil další rozvoj společnosti, zejména ve vztahu ke všem dalším zakázkám a aktivitám. Došlo tak rozhodujícím způsobem k poškození a ohrožení existence společnosti. Následkem těchto událostí došlo k postupně k zastavení kroků rozpracovaných zakázek a k zastavení plání dalších zakázek. Tato situace se pak promítla v závěrce za rok 2011, která byla zpracována v prvním pololetí 2012 a z této závěrky jednoznačně vyplývá, že je společnost předlužena. K ekonomickému stavu společnosti k okamžiku podepsání smlouvy o kontokorentním úvěru s Českou spořitelnou, a.s., tj. k 3. 2. 2011, znalec uvedl, že ekonomický stav a vývoj zakázek ke konci roku 2010 a pro počátek roku 2011 byl takový, že navazoval na uskutečněné investice do zahraničí. Současně je nutno zdůraznit, že v době podpisu smlouvy musely být tyto platby známy zcela logicky i ČS a.s. Podle Ing. Marka znalec Ing. Michálek nesprávně stanovil datum, od kterého bylo možno zaznamenat minusový vlastní kapitál, a nesprávně aplikoval ukazatel pracovního kapitálu, čímž výrazně zkreslil objektivní závěry k dané otázce, dále nesprávně použil vyčíslení podstatné části nezaplacených závazků a neopodstatněně použil pro zjištění stavu insolvence údaje pro vyčíslení a přiznání DPH. Přitom ve skutečnosti použitelné údaje pro toto hodnocení mohly být k dispozici později, až po provedení výše uvedených operací. Účetní závěrka za rok 2010 byla evidentně zpracována po datu přiznání k DPH i po datu uzavření úvěrové smlouvy. Pokud by chtěl komentovat důvody vzniku insolvence a předluženosti, potom konstatoval, že, zhoršení zadluženosti vzniklo poklesem tržeb a tím vykázáním ztráty, a to v takové míře, že závazky převyšovaly hodnotu aktiv/majetku. Důvodem poklesu tržeb byly skutečnosti zaznamenané dne 3. 3. 2011 a její následky, kdy společnost ztratila vliv na vývoj rozpracovaných zakázek i plánovaných zakázek. Důvodem platební neschopnosti po událostech ze dne 3. 3. 2011 je, že kromě poklesu tržeb došlo ke zhoršení bonity pohledávek jako potenciálního příjmu, který by bez této události byl použit pro další finanční toky. Po této události již nebylo možno aplikovat s obchodními partnery dohodnuté principy vzájemné spolupráce a z toho vyplývající zásady finančních toků, které byly dosud uplatňovány a zajišťovaly dobrou solventnost. Společnost v období před 3. 3. 2011 byla schopna generovat zisk. Až do vzniku krizové situace dne 3. 3. 2011 nebylo třeba přijímat žádná zvláštní opatření, neboť plánovaný vývoj počítal se zajištěním finančních toků a úhrad závazků. Po tomto datu a uskutečnění transakcí již nebylo třeba žádná opatření řešit.


pokračování

21

4T 12/2013

Ing. Marek zpracoval i dodatek ke svému posudku, kdy dodal, že znalec ing. Michálek ve své odpovědi nepromítá zcela známá fakta, a to: a) Ing. Jílek k datu podpisu úvěrové smlouvy neměl k dispozici účetní závěrku, a i kdyby ji měl k dispozici, nebyl by z této závěrky žádný signál, že společnost je v úpadku. Finanční analýzy (viz posudek č. 66-853-2013) dokládají, že výsledky byly za r. 2009 i 2010 velmi dobré, b) Ing. Jílek věděl, že bude dokončena i poslední rozpracovaná zakázka a že během ledna a února budou docházet další platby a že tedy nemůže dojít k trvalému úpadku, ale naopak, že se nové sjednané zakázky na r. 2011 vyvíjí lépe než v roce 2010. Až události v březnu celý vývoj zásadně změnily. Dále jsou rozhodující pro posouzení tyto skutečnosti: a) v letech 2009 a 2010 nepřekračovala hodnota závazků hodnotu majetku, tzn., že společnost nebyla v předlužení, b) existovaly závazky delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti, ale neexistovaly důvody týkající se dlouhodobé neschopnosti plnit svoje závazky, c) společnost nezastavila platby ani v roce 2010, částečně ani v roce 2011, což dokládají údaje z deníku za oba roky, d) společnost InGate s.r.o. v roce 2010 splácela svoje finanční závazky a i v roce 2011 částečně hradila svoje závazky. Na základě výše uvedených argumentů nebyla v době předkládání údajů pro úvěr společnost v úpadku. V letech 2009 a 2010, tj. v období rozvoje společnosti InGate s.r.o. a běžných i očekávaných aktivit nedosahoval čistý pracovní kapitál záporných hodnot; rok 2011 je z pohledu ukončení veškerých aktivit z titulu událostí ze dne 3. 3. 2011 naprosto nesrovnatelný k jakémukoliv hodnocení. Ukazatel čistého pracovního kapitálu byl znám až po vyhotovení účetní závěrky za rok 2011 v průběhu prvého pololetí 2012. Výše uvedené informace lze shrnout takto: a) souhrn hodnoty majetku převyšoval hodnotu závazků k 31. 12. 2010, b) vlastní kapitál vykazoval v r. 2010 kladnou hodnotu, c) hodnota ukazatele čistý pracovní kapitál vykazovala kladnou hodnotu, d) závazky vykazované v r. 2010 byly spláceny ke konci roku po lhůtě splatnosti, nicméně platby závazků (úhrady) nebyly zastaveny, pouze docházelo ke zpoždění, které vzniklo zpožděním dokončení některých zakázek koncem roku. Následně po


pokračování

22

4T 12/2013

dokončení a vyúčtování zakázky byly pohledávky z těchto zakázek uhrazeny a přijaté platby byly již v lednu 2011 použity na úhradu závazků dosud nezaplacených ve lhůtě splatnosti. V průběhu roku 2010 docházelo k výkyvům v příjmech finančních prostředků proti očekávání (vlivem neodhadnutelných reakcí obchodních partnerů), to nutilo společnost InGate s.r.o. hradit postupně dle priorit jednotlivé závazky, důležitým faktorem pro výdaje byla skutečnost, že bylo potřeba prioritně podpořit rozvojové činnosti, které zajišťovaly dlouhodobý růst firmy, a to zejména směrem do zahraničí. Nicméně závazky k finančnímu úřadu byly projednávány se zástupci a byly dohodnuty postupné termíny, resp. splátkový kalendář na splácení závazků. Tento postup je běžně realizovatelný u podnikatelských subjektů při překlení finančních potíží. Takováto situace však ještě nesignalizuje úpadek či insolvenci. O tom svědčí fakt, že finanční úřad souhlasil se sjednáním splátkových kalendářů. Stav bankovních účtů je pouze součástí některých položek výkazů a ukazatelů finanční analýzy, a ty nebyly k 3. 2. 2011 k dispozici a ani neexistovaly. Inventarizace začala koncem ledna a proto se údaj 31. 1. 2011 uvedl jednotně na všechny doklady k DI. Vyhodnocení inventarizací se zpracovává později až po vyhodnocení všech inventur a zápis o vyhodnocení inventur byl zpracován až 11. 2. 2011. Podpis na dokladové inventuře neznamená konec účetní závěrky. Tato část odpovědi je věna potvrzení skutečnosti, že byly během konce ledna známy stavy na účtech a v pokladně. Jde v podstatě o konstatování faktů, které však nijak nesouvisí se zadanou otázkou. Zjištěný stav peněžních prostředků nemá žádný vliv na skutečnost, kdy byla sestavena účetní závěrka či kdy byly známy ekonomické ukazatele. Z vykázaných hodnot lze pouze konstatovat, že hodnoty vykázané v dokladové inventuře jsou odlišné od plánu, což je pochopitelné. K hlavnímu líčení pak byli předvolání oba znalci, aby byli přítomni výpovědi druhého znalce. Znalec Ing. Josef Michálek se u hlavního líčení odvolal na posudek na č. l. 148-163 s přílohami na č. l. 164-181, na jeho dodatek č. 1 na č. l. 188-206 s přílohami na č. l. 207-303 a na připomínky ze dne 6. 4. 2014 (č. l. 1328-1336, datový nosič se záznamem na č. l. 1337), stvrdil je a dále uvedl shodně jako v těchto dokumentech a k dotazům dále dodal, že částky 220 mil., 5 mil. Kč, které přišly v průběhu měsíce ledna 2011, měly vliv jen na to, že snížily závazky, které tam byly, ale neměla vliv na celkovou ekonomickou situaci, protože závazky převyšovaly 600 mil. Kč. K předlužení společnosti došlo nejpozději k 31. 12. 2011, nenastalo k 31. 12. 2010. Toto se týká předlužení. K 31. 10. 2010 zjistil platební neschopnost. Na stav platební neschopnosti sice nemělo vliv, že přišlo těch 225 mil. (případně 250 mil.) Kč, ale mělo to vliv na výši toho rozdílu, kolik se mělo ještě uhradit na závazcích. K 27. 1. 2011


pokračování

23

4T 12/2013

obžalovaný mohl vědět, že je tam stav platební neschopnosti, neboť to byly tak vysoké závazky, tak mohl vědět, že není schopen zaplatit veškeré své závazky. Viděl, co všechno nezaplatil. Buď v pohledávkách, nebo co je nezaplaceno v závazcích. Pokud by si nevyžádal saldokonto, tak to mohl vědět jedině z ekonomických výsledků. Mohl to vidět z rozvahy. K 31. 12. 2010 účetní neměl výkazy zpracovány, ale mohl je mít k 31. 11., k 31. 10. a z toho se lze dozvědět, jak na tom je. Nebylo složité si k 27. 1. 2011 obstarat zmíněné podklady od účetního, že mu řekl, že tam je platební neschopnost. Pro účetního, pokud pravidelně účtuje, tak to je otázka 30 minut. Taktéž není problém zjistit stav pokladny a bankovních účtů, byť stav pokladny může být problém zjistit, protože se může někde nalézt nějaký doklad o tom, že se něco zaplatilo nebo nezaplatilo, ale stav bankovního účtu, ten je jasný hned. Navíc k 25. 1. 2011 bylo podáváno přiznání k DPH. Z toho daňového přiznání jako takového stav platební neschopnosti neplyne, ale z podkladů, které jsou svým způsobem součástí daňového přiznání, neboť pro daňové přiznání se musí udělat evidenci závazků a pohledávek a účetní už by měl v hrubém stavu vidět i saldokonto závazků. Pokud se týká rozdělení zisku, tak co se týče roku 2009, kde bylo vyplaceno 80 mil. Kč, tím tato částka odešla v hotovosti z firmy. V té době se obžalovaný Jílek domníval, že je bez problémů, protože měl zisk ještě v roce 2010. Zisk roku 2010 byl v podstatě zase vrácen zpátky do společnosti (kromě 4 mil. Kč). Bylo to formou úvěru od obžalovaného. Půjčky jsou vedeny na účtu 378. Ve znaleckém posudku je to str. 8, je to ukazatel jiné pohledávky. Ukazatel jiné pohledávky byl v roce 2010 244 mil. Kč, v roce 2011 173,8 mil. Kč. Tento ukazatel je složen z 90% nebo z 95% z půjček. Pokud se týká kontokorentu na částku 10 mil. Kč, tak částka 10 mil. Kč pro odstranění toho všeho nehrála žádnou roli. Částka by nepomohla společnosti. Pomohla by jen v nějaké úhradě rychlých závazků, ale v té makro, v tom velkém balíku, nikoliv. Splátkování nedoplatků daní svědčí o tom, že společnost na tom dobře nebyla. Druhá věc, proč dochází ke splátkování. U obžalovaného Jílka bylo důležité, aby s tím finančním úřadem vešel ve styk, aby s ním jednal, aby měl na splátkové kalendáře, což byl jeden z jeho kroků pro záchranu společnosti. Oproti červnu 2010 se situace k 31. 12. 2010 zhoršila. Přestává se platit DPH, což se předtím nestalo. Nebylo zaplaceno DPH za srpen, září a říjen, tak je vidět, že ekonomická situace se zhoršuje. Je vidět i poté, že není zaplacena srážková daň z podílu na zisku. Je tam tedy postupné zhoršování ekonomické situace. Trvalo to několik měsíců. Nutno však dodat, že placení je problematické u DPH, protože se DPH odvádí, aniž by se dostaly peníze. Konání dne 3. 3. 2011 mělo velmi negativní vliv, byla to velká rána. Předtím se obžalovaný mohl domnívat, že to splatí, ale potom už ne. Negativní to bylo v tom, že bylo jasné, že část peněz v hotovosti se už nikdy neobjeví na účtu společnosti InGate. Dá se to říci, že půjčky, které byly poskytnuty, už se nevrátí. Jednalo se o pohledávky ve výši 2 mil. Euro. Pokud by chtěl obžalovaný dne 27. 1. 2011 mít aktuální informace předběžné výsledky roku 2010, tak by je mohl získat. Od pana N. přišlo 60 mil. Kč na bankovní účet, 30 mil. Kč bylo zaúčtováno jako závazek za panem N., 30 mil. Kč bylo jako půjčka společníka od Ing. Jílka. Nenašel žádné podklady, kde by byl písemný doklad o tom, na co ta půjčka byla, kdo ji dával. Jediné je to, že to přišlo z účtu pana ka, což je vidět na bankovním výpise účtu společnosti InGate a dále, že


pokračování

24

4T 12/2013

to bylo zaúčtováno podle pokynů Ing. Jílka na dva účty. Žádné podklady hmatatelné, na základě čeho nebo jak to bylo, zda byla smlouva, to nikde není. V roce 2011 měla společnost závazky za Ing. Jílkem ve výši 102 mil. Kč, 70 mil. Kč bylo na úvěr a 30 mil. Kč byla půjčka. Tedy částku 102 mil. Kč si mohl obžalovaný Jílek požadovat od společnosti pro sebe. Pokud dne 11. 2. 2011 se konala valná hromada společnosti a projednávala se tam výše nerozděleného zisku za předchozí rok, tak k tomuto datu již musely být zpracovány veškeré podklady o ekonomické situaci společnosti, měla by tedy být provedena inventarizace majetkových a závazkových účtů. Znalec Ing. Josef Michálek dále uvedl, že nemůže posoudit, co způsobilo, že účetní firmy a daňový poradce svědek Ing. Č. ke dni poskytnutí úvěru, netušil, že by společnost měla problém, že by byla ohrožena úpadkem, že by byla platební neschopnost. Jestliže to nezjistil, je to jeho problém. Částka 10 mil. Kč z uváděného úvěru vůbec žádnou roli nehrála. V tomto směru tento úvěr nebyl pro společnost zapotřebí. Nepomohl ničemu, jen ublížil. Z materiálu, který banka dostala k dispozici, byla částka 98 mil. Kč závazků vůči státu, tzn. vůči finančnímu úřadu. Banka se svým způsobem nezajímala o detaily. Stačilo jí těch pár papírů, které byly rozvahou a výsledovkou, i když byly staršího data. Když obžalovaný žádal o zmíněný úvěr, tak na účtu bylo čtvrt miliardy, ale jen když přišly. Bylo tam i 690 mil. Kč závazků. Tyto neplacené závazky vyvolávaly problém. V oblasti pohledávek za společností InGate Itália byla k 31. 12. 2010 celková pohledávka ve výši 38.492.160,- Kč, InGate Bulgaria byly na dvou účtech tyto pohledávky na účtu 311, což jsou pohledávky za odběrateli, tam byla celková částka 107.785.492,- Kč a byla provedena další pohledávka na účtu 378, což jsou půjčky ve výši 15.528.500,- Kč, což znamená, že za InGate Bulgaria byla celková pohledávka ve výši cca 123 mil. Kč. Co se týče InGate Slovakia, tam zjistil pohledávku z účtu 378, která byla ve výši 18.664.640,- Kč, co se týče závazků, tak zjistil pouze jediný souhrnný závazek za InGate Slovakia ve výši 39.436.746,- Kč. Ze svých podkladů jiné pohledávky ani závazky nezjistil. I znalec Ing. Luboš Marek se ve smyslu § 108 odst. 1 tr. řádu odvolal posudek i na dodatek na č. l. 1282-1299, stvrdil ho a dále dodal, že dotčená banka neměla nějaké podrobnější požadavky na to, co chce jako podklad pro úvěr, protože vzájemné vztahy klienta a banky byly na takové úrovni, že víceméně spoléhal na vzájemnou důvěru. V tomto případě je možné, že došlo k dezorientaci v tom, jak se nazval ten podklad, neboť nebyl dostatečně jasně označen. Obecně se dá říci, že podklady naznačovaly, že se jedná o plán a žádný skutečný výkaz tam neexistoval. K datu 27. 1. 2011 nebyly prakticky vůbec žádné podklady, ze kterých by se mohla odvodit ekonomická situace. Ani saldo pohledávek ani závazků nijak nesouvisí s DPH, tzn. v momentě, kdy je zpracováváno DPH, tak v žádném případě nikde v žádné větší společnosti není uzavřeno saldo. Pokud se týká inventarizace, tak ta probíhala, byla označena, že proběhla 28. 1. a 31. 1., ale hlavní rozsah prací byl až asi tři nebo čtyři dny před valnou hromadou. Pokud se týká zadluženosti, tak v roce 2009 ani 2010 nebyla nikde vykázána situace mínusového vlastního kapitálu. Naopak tento byl velice silný a vycházel z


pokračování

25

4T 12/2013

hospodářských výsledků, takže nebylo žádné podezření, že by k zadluženosti mohlo dojít. Pokud se týká problematiky insolvence, tak společnost nebyla od roku 2009 ani 2010 předlužena, tzn., nebyl vykázán vlastní kapitál v mínusu tak, aby převyšovaly závazky. Existující závazky po lhůtě 30 dnů tady byly, ale neexistovaly důvody k dlouhodobé platební neschopnosti, když se hledali způsoby jejího řešení, např. splátkovými kalendáři atd., byly připravovány akce, které měly zajistit plánovaný vývoj ještě ve větším rozsahu, než byl vykázán za rok 2010. Dne 3. 3. se situace radikálně změnila, ale do té doby byly připravovány kroky podložené plánovanými investicemi a rozvojem, které by s největší pravděpodobností zajistily další vývoj a zisk, který by následně vytvářeli, by byl zdrojem na úhrady závazků těch, které se doposud nepodařilo uhradit. V rozhodném období nebylo podezření, že by mohlo dojít k úpadku společnosti a v období od 27. 1. do 3. 2. 2011 nemusel obžalovaný poznat, že by tam byly signály úpadku, resp. nemohl to zjistit. Musel vědět, že tam jsou obrovské závazky vůči státu. O těch závazcích se jednalo a bylo domluveno splácení s finančním úřadem. Závazky tam byly a byly zpožděny. Splácely se průběžně s nějakým zpožděním, což je obvyklá praxe v takovéto situaci. Ke konci roku 2010 tam však nebyl signál o úpadku nebo insolvenci. Znalec se domnívá, že příčinou předlužení společnosti bylo to, že se všechny finanční toky nesplácely podle platebních podmínek. Konání ze dne 3. 3. 2011 pak mělo rozhodující vliv na úpadek, zastavily se aktivity realizace jednotlivých činností, které byly dále plány. V období ode dne 27. 1. 2011 až do 3. 2. 2011 společnost částku 10 mil. Kč v úvěru nepotřebovala. Společnost to ale využila, byly to prostředky užitečné. Pokud by společnost fungovala bez té události 3. 3. 2011 a pokračovaly by dále běžné aktivity tak, jak byly plány, tak by byla schopná úvěr ve výši 10 miliónů Kč splatit. Pokud by pokračovalo hospodaření tak, jak bylo pláno, tak i s tím, že by se zaplatily závazky vůči finančnímu úřadu, by určitě závazek ve výši 10.000.000,- Kč splatila. Závazky na DPH bylo přímo úměrné tomu, jaký vykázali hospodářský výsledek. Bývá i obvyklé, že se DPH nezaplatí včas. Pokud je to velká částka, tak se většinou jedná s finančním úřadem a sjednává se nějaké rozložení. Bývá i obvyklé, že tam jsou i zástavní smlouvy. Znalec Ing. Michálek se k výpovědi znalce Ing. Marka vyjádřil tak, že pořád je tam ta problematika pracovního kapitálu. Jestliže je ve vlastní firmě a chce vědět, jak to vypadá, tak by to měl zjistit. Pokud se týká závěru o tom, že 10 mil. Kč z úvěru společnost mohla splatit, znalec Ing. Michálek dodal, že je to v podmiňovacím způsobu. Bylo to až za rok. Baví se o tom, že budou zakázky, že bude něco. Je možné, že by to splatila např. zase na úkor jiných prodloužených závazků. Nesouhlasí se závěrem znalce Ing. Marka, že tam nebyly signály o úpadku. Znalec Ing. Marek poté uvedl, že obžalovaný Jílek sledoval ve své operativní evidenci standardně to, jaké jsou faktury došlé, jaké jsou faktury přijaté, a odhad z toho určitě viděl. Druhá věc je, že v případě, když dochází k prudkému rozvoji, tak účetní firma zpracovává účetnictví v nějakých dávkách po měsíci, po kvartálech atd. a pak dává informace z účetnictví zpožděné. Tzn., že v tomto případě byl další rok, kdy docházelo k dalšímu prudkému rozvoji,


pokračování

26

4T 12/2013

a kdyby nedošlo k této události okolo zvratu, tak by museli sáhnout k tomu, že by měli specialistu nebo účtárnu nebo účetního, který by to sledoval pravidelně a pak by ty informace i z toho účetnictví byly. V červnu nelze odhadnout stav společnosti ke konci roku. Půl roku je dlouhá doba. Důležitým důkazním materiálem byly i listiny. Souhrnně se jedná o následující důkazní materiál: Trestní oznámení České spořitelny, a.s. (č. l. 2-4, 5), materiály poskytnuté spořitelnou: smlouva o kontokorentním úvěru č. xxx (č. l. 6-7), obchodní podmínky (č. l. 8-12), smlouva o podmínkách zajištění závazků směnkou z 16. 9. 2010 (č. l. 13-14), blankosměnka (č. l. 15), smlouva o podmínkách zajištění závazků směnkou z 3. 2. 2011 (č. l. 16-17), blankosměnka (č. l. 18), prohlášení pohledávky ČS, a.s. za splatnou (č. l. 19), vyčíslení neuhrazené jistiny k úvěru k 31. 8. 2011 (č. l. 20), zadávací list (č. l. 21-22), protokol o kontrole úvěrové dokumentace z 17. 5. 2011 (č. l. 23), úvěrové návrhy (č. l. 24-27, 28, 29-37, 38-42, 43, 44, 46, 47), historie debetního účtu od 3. 2. 2011 do 31. 8. 2011 (č. l. 49-52), přehled obratů na běžném účtu ČS, a.s. (č. l. 53-72), rozvaha, výkaz zisků a ztrát k 31. 12. 2008, k 31. 7. 2009, k 31. 12. 2009, k 30. 6. 2010, k 31. 12. 2010 (č. l. 73, 74-76, 77-80, 81-83, 84-86), příloha k účetní závěrce k prosinci 2008, 2009 (č. l. 87-89, 90-92, 93-95), přiznání k DPPO za rok 2009, 2011, s přílohami (č. l. 96-99, 100-101, 102-109, 110, 111-114, 115-116), emailová korespondence s klientem (č. l. 360), písemnost Slovenské spořitelny, a.s. ad úvěr pro FVE Novy Sad, s.r.o., v českém a anglickém jazyce (č. l. 364-371, 372-379), emailová korespondence (č. l. 405-407), informace poskytnuté Finančním úřadem Pardubice (č. l. 418420), s přílohou: výzvy k úhradě daňového nedoplatku (č. l. 421-427), materiály ad DPH za prosinec 2010, s přílohou (č. l. 429-440), rozhodnutí o zřízení zástavního práva nedoplatku na DPPO za 12/2010, s přílohou (č. l. 441-442, 443), úřední záznam sepsaný Finančním úřadem Pardubice (č. l. 445), materiály ad zastupování InGate, s.r.o. (č. l. 447-448), korespondence (č. l. 449-450), rozhodnutí o zřízení zástavního práva nedoplatku na DPH za 8/2010, s přílohou (č. l. 451-452, 453), rozhodnutí o zřízení zástavního práva nedoplatku na DPH za 6/2010 a za 7/2010, s přílohou (č. l. 454-455, 456), žádosti o posečkání daně (č. l. 458-466), sdělení Finančního úřadu Pardubice (č. l. 469-471), s přílohou: ad daňové povinnosti (č. l. 472-473, 475-476, 477-478, 479-480), přiznání k DPPO za rok 2010 (č. l. 481-484), s přílohou (č. l. 485, 486-487, 488), přiznání k DPPO za rok 2009 (č. l. 489-492), s přílohou (č. l. 493, 494-496, 497-498), ocenění ad obvyklá cena nemovitostí vlastníka InGate, s.r.o. (č. l. 499-507), sdělení Finančního úřadu Pardubice (č. l. 509-510), s přílohou ad daňová povinnost k DPH za 1/2011 (č. l. 511-513), vyjádření pracovníka ČS, a.s., R. xxx (č. l. 514516), vyjádření poškozeného – ČS, a.s. (č. l. 522-523), s přílohou (č. l. 524-528, 529-532), sdělení ČS, a.s. (č. l. 535-536), s přílohou: účetní výkaz k 30. 6. 2010 (č. l. 537-538), korespondence – Ing. Jílek (č. l. 539), účetní korespondence – Ing. Č. (č. l. 542-543, 548), účetní výkaz k 30. 6. 2010 (č. l. 544-547), účetní výkaz k 31. 12. 2010 (č. l. 549-552),


pokračování

27

4T 12/2013

dotazník s přílohami (č. l. 553-558), sdělení OSSZ (č. l. 559-564), sdělení VZP (č. l. 565), s přílohou (č. l. 566), sdělení Katastrálního úřadu, pracoviště Praha (č. l. 567) s přílohou (č. l. 568-672), šetření Policie ČR (č. l. 673-674), zprávu ad finanční šetření (č. l. 675-682), výpisy z registrů podnikajících subjektů ad Ing. Jílek (č. l. 683-684), výpis z obchodního rejstříku InGate, s.r.o. (č. l. 685-689), materiály ze spisu Krajského soudu Hradec Králové, pobočka Pardubice, ad insolvenční řízení (č. l. 690-691, 692-695, 696-697, 698), výpis z obchodního rejstříku: SUN GREEN Tech, s.r.o. (č. l. 699-702), YELLOW ENERGY, s.r.o. (č. l. 703706), ZONA Czech, s.r.o. (č. l. 707-710), JKK SOLAR, s.r.o. (č. l. 711-712), Photovoltaic Systems, a.s. (č. l. 713-719), sdělení Krajského soudu v Hradci Králové (č. l. 720), s přílohou: rozhodnutí ad insolvenční řízení (č. l. 721-727), soupis majetkové podstaty (č. l. 728-730), materiály ad přihlášené pohledávky (č. l. 731-932), materiály ad zpeněžení konkurzní podstaty (č. l. 934-943), seznam pohledávek zajištěných věřitelů (č. l. 944), přihláška pohledávky ČS a.s. (č. l. 945-948), s přílohou (č. l. 949-950), materiály Okresního soudu Pardubice ad exekuční řízení (č. l. 952-959), rozhodnutí o zřízení zástavního práva (č. l. 960963), exekuční příkazy na prodej nemovitosti (č. l. 964-967), sdělení VB Leasing CZ, s.r.o. (č. l. 968), s přílohou (č. l. 969-1005), sdělení Credium, a.s. (č. l. 1006), s přílohou (č. l. 10071021), sdělení Raiffeisen Leasing, a.s. (č. l. 1022), s přílohou (č. l. 1023-1052), materiály poskytnuté UniCredit Leasing, a.s. (č. l. 1054-1115), materiály Policie ČR, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, xxx (č. l. 1117-1129, 1130-1142, 1143-1169), materiály ze soudního spisu 68C 26/2011 Obvodního soudu pro Prahu 1 (č. l. 1170-1208), sdělení insolvenčního správce (č.l. 1209), ocenění nemovitostí ve vlastnictví InGate, s.r.o. (č. l. 1211-1233), kupní smlouva o nabytí nemovitostí (č. l. 1235-1239), sdělení České spořitelny o nepřipojení se s nárokem na náhradu škody, neboť již není věřitelem společnosti InGate a k tomu se vážící dohodě o úplatě (č. l. 1276-1278 ), příloha – materiály předložené obhájcem ohledně smluv o postoupení pohledávky, kde byla Česká spořitelna původně věřitelem z titulu úvěru ze strany společnosti InGate (č. l. 1279-1280), výpisy z obchodního rejstříku SPENOL Media s.r.o. (č. l. 1309), vyjádření insolvenční správkyně i společnosti SPENOL Media s.r.o. o jejich nepřipojení se s náhradou škody k trestnímu řízení (č. l. 1317-1318), smlouva o postoupení pohledávky s přílohami (č. l. 1319-1326), přílohy obhajoby A – F (č. l. 1339-1354), příloha A, B – svědek K. (č. l. 1355-1363), příloha znalec A (č. l. 1364-1368) a materiály zaslané Ing. Č. (č. l. 1500-1503). Pokud se týká bližšího popisu rozhodujících listin, je možno poukázat na to, že obžalovaný uvedl, že smlouvu o úvěru i k tomu se vážící dokumenty skutečně podepsal v pozici jednatele společnosti InGate, ale nečetl je. K dokladům na č. l. 84-86 uvedl, že tato rozvaha a výkaz zisku a ztráty na č. l. 84-86 jsou ony nepodepsané doklady, které zasílal jako vizi v e-mailu ze dne 27. 1. 2011. Na č. l. 407 je založen i tento e-mail (dtto viz i č. l. 1341).


pokračování

28

4T 12/2013

Součástí spisového materiálu je tedy i Českou spořitelnou, a.s., podané oznámení o podezření ze spáchání trestného činu, jeho doplněk, jakož i veškeré, postupně poskytnuté, dostupné listinné materiály, z nichž rozhodné skutečnosti ve vztahu k finančním prostředkům, poskytnutým na základě dne 3. 2. 2011 uzavřené smlouvy o kontokorentním úvěru na částku 10.000.000,- Kč došlo. Jedná se o: smlouvu o kontokorentním úvěru č. xxx z 3. 2. 2011 se sjednanou splatností nejpozději 31. 1. 2012, dále obchodní podmínky poskytování úvěrů právnickým osobám a fyzickým osobám – podnikatelům, smlouvu o podmínkách zajištění závazků směnkou a o právu banky vyplnit blankosměnku č. xxx z 3. 2. 2011, blankosměnka ze dne 3. 2. 2011, vše podepsané obžalovaným Ing. Jílkem dne 3. 2. 2011, zadávací list z 3. 2. 2011, protokol o provedení právní kontroly smluvní úvěrové dokumentace a jednání z 17. 5. 2011, doklad z 3. 8. 2011 o prohlášení pohledávky České spořitelny, a.s., za splatnou, výpis z knihy o výši nesplacené jistiny po splatnosti a výši úroku po splatnosti, úvěrový návrh z 4. 8. 2010, přílohy k tomuto z 6. 9. 2010, úvěrový návrh z 28. 1. 2011, přehled angažovanosti, přehled zajištění, materiály zpracované následně Českou spořitelnou, a.s., v červenci 2011, následně v září 2011 a v říjnu 2011. Doloženy byly i materiály tomuto předcházející: smlouva o podmínkách zajištění závazků směnkou a o právu banky vyplnit blankosměnku z 16. 9. 2010 a blankosměnka z téhož dne. Z materiálů, týkajících se čerpání předmětného úvěru, výpisu z úvěrového účtu, výpisu z běžného účtu, vyplynulo, že k celkovému vyčerpání úvěru došlo, že byl tento přečerpán do debetu. Českou spořitelnou, a.s., byly poskytnuty i další účetní doklady, jež byly postupně v souvislosti se žádostí o úvěr předkládány, a to: příloha k účetní závěrce sestavené 22. 4. 2009 k 31. 12. 2008, příloha k účetní závěrce sestavené 26. 3. 2010 k 31. 12. 2009, výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2009 ve zjednodušeném rozsahu, výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu k 31. 12. 2008, totéž k 31. 7. 2009, výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2009, výkaz zisku a ztráty k 30. 6. 2010, výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2010, výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu k 31. 12. 2011, rozvaha ve zjednodušeném rozsahu k 31. 12. 2008, rozvaha k 31. 12. 2009, rozvaha k 31. 7. 2009, rozvaha k 31. 12. 2009 v plném rozsahu, rozvaha k 30. 6. 2010 v plném rozsahu, rozvaha k 31. 12. 2010 v plném rozsahu, rozvaha k 31. 12. 2011 v plném rozsahu, přiznání k DPPO za 2009, přiznání k DPPO za 2011. Z obsahu předložené e-mailové korespondence, uskutečněné mezi obžalovaným Ing. Igorem Jílkem a R. K. dne 27. 1. 2011, bylo zjištěno, že byly obžalovaným předloženy České spořitelně, a.s., jako přílohy: výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2010 a rozvaha k 31. 12. 2010, a jejím obsahem byla poptávána možnost debetu na běžném účtu bez nutnosti připravovat kompletní dokumentaci, a to za účelem potřeby provozního financování s tím, že je očekáván obdobný objem obratu jako v roce 2010. Opakovaným sdělením České spořitelny, a.s., bylo potvrzeno předložení předmětných účetních materiálů dne 27. 1. 2011 obžalovaným Ing. Jílkem, a to jako předběžných výsledků a že v předchozí době byly požadované údaje (závěrka 2009, předběžná rozvaha k


pokračování

29

4T 12/2013

30. 6. 2010, předběžný výkaz zisku a ztráty k 30. 6. 2010) předloženy Ing. Č. dne 4. 8. 2010. Bylo dáno vyjádření v tom směru, že ze strany klienta nebyla podána žádná informace o nedoplatcích a závazcích po splatnosti s tím, že informovanost o zástavním právu ve prospěch finančního úřadu by zásadní vliv při posuzování splnění podmínek poskytnutí úvěru měla. Úvěr byl zesplatněn 3. 8. 2011 s poukazem na porušení úvěrového vztahu, a dále i s poukazem na existenci insolvenčního řízení. Z informace a z listinných materiálů poskytnutých Finančním úřadem v Pardubicích vyplynulo, co bylo důvodem vydání jednotlivých rozhodnutí o zřízení zástavního práva a jaká jednání a písemná podání vydání těmto rozhodnutí předcházela. Byla poskytnuta postupně vydaná rozhodnutí o zřízení zástavního práva, z nich vyplynulo níže uváděné. Dne 24. 9. 2010 bylo pod č. j. xxx vydáno rozhodnutí o zřízení zástavního práva k zajištění daňového nedoplatku ve výši 38.944.476,- Kč. Jednalo se o nezaplacené DPH vyměřené pod č. j. xxx a splatné k 26. 7. 2010 ve výši 37.613.890,- Kč za daňové období červen 2010 a pod č. j. xxx, splatné k 25. 8. 2010 ve výši 1.330.586,- Kč za daňové období červenec 2010 a jež bylo katastrálnímu pracovišti v Hradci Králové doručeno 24. 9. 2010. Dne 30. 9. 2010 pod č. j. xxx bylo vydáno rozhodnutí o zřízení zástavního práva k zajištění daňového nedoplatku ve výši 19.195.315,- Kč. Jednalo se o nezaplacené DPH za srpen 2010 dle č. j. xxx, splatné k 27. 9. 2010, doručeno bylo katastrálnímu pracovišti v Hradci Králové 30. 9. 2010. Dne 16. 12. 2010 pod č. j. xxx bylo vydáno rozhodnutí o zřízení zástavního práva k zajištění daňového nedoplatku ve výši 7.017.300,- Kč, jež bylo katastrálnímu pracovišti v Hradci Králové doručeno 16. 12. 2010. Jednalo se o nezaplacenou DPPO, splatnou k 15. 12. 2010. Další rozhodnutí o zřízení zástavního práva bylo vydáno finančním úřadem 28. 3. 2011 k zajištění daňového nedoplatku ve výši 78.967.149,- Kč na nezaplacené DPH za prosinec 2010 dle č. j. xxx, splatné k 25. 1. 2011, ve výši 9.938.843,- Kč a nezaplacené DPH za leden 2011 dle čj. xxx, splatné k 25. 2. 2011, ve výši 69.028.306,- Kč. Toto bylo doručeno katastrálnímu pracovišti v Hradci Králové dne 28. 3. 2011. V listinném materiálu byly doloženy i výzvy vydané Finančním úřadem v Pardubicích k zaplacení nedoplatků v náhradní lhůtě na DPH za červen 2010, na DPH za červenec 2010, a materiály doručené 27. 1. 2011 Finančnímu úřadu v Pardubicích v souvislosti s DPH za prosinec 2010. Z dalších rozhodnutí Finančního úřadu v Pardubicích vyplynuly kroky činěné správcem daně k vymožení nedoplatků. Dne 18. 7. 2011 byl vydán exekuční příkaz na prodej nemovitostí k vymožení nedoplatku ve výši 14.651.548,- Kč, na úhradu nedoplatků DPH dle rozhodnutí z 27. 9. 2010, DPPO dle rozhodnutí z 1. 11. 2010, DPfyz. osob ze závislé činnosti dle rozhodnutí z 1. 3. 2011, a poté byl ještě dne 20. 7. 2011 vydán další exekuční příkaz na prodej nemovitosti k vymožení nedoplatku ve výši 81.135.290,- Kč, na úhradu nedoplatků DPH dle rozhodnutí z 7. 2. 2011, 9. 3. 2011, 26. 5. 2011, 27. 5. 2011, 27. 5. 2011 a DPPO dle rozhodnutí z 3. 5. 2011.


pokračování

30

4T 12/2013

Z poskytnutých daňových přiznání k dani z přidané hodnoty a k dani z příjmu právnických osob vyplynuly výše daňových povinností, vedoucích následně k vydání rozhodnutí o daňových nedoplatcích za období roku 2010, ale i za období 2009 a byly důvodem k vydání rozhodnutí o zřízení zástavního práva k jedinému nemovitému majetku společnosti InGate, s.r.o. Doloženy byly finančním úřadem i přílohy k daňovému přiznání k dani z příjmu právnických osob, včetně rozvahy k 31. 12. 2010. Z uskutečněné korespondence vyplynuly daňovým subjektem uváděné důvody pro podané žádostí o posečkání s platbou daňových nedoplatků s poukazem na nedostatek volných finančních prostředků a současně s poukazem na dílčí provedené úhrady a současně i následně na již existující zástavu nemovitostí společnosti. Z doloženého úředního záznamu, vyhotoveného 17. 3. 2011 s jednatelem daňového subjektu, vyplynula vědomost o neprovedení úhrady DPH z prosince 2010 ve výši 9.938.843,- Kč, za zdaňovací období leden 2011 ve výši 69.028.306,- Kč a nedoplatku na DPPO splatné k 15. 12. 2010 ve výši 7.017.300,- Kč a v téže výši nedoplatek téže daně splatné k 15. 3. 2011. Podle listinných materiálů obstaraných ze sbírky listin obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, pobočka Pardubice, údajů z veřejné části živnostenského rejstříku, vyplynulo, že obžalovaný Ing. Igor Jílek ve společnosti InGate, s.r.o., se sídlem Pardubice, Fáblovka 404, IČO 64255697, vystupoval ve sledovaném období jako jednatel a jako společník s podílem ve výši 67%. Druhým jednatelem byl do 31. 3. 2011 Ing. V. M., který byl ve sledovaném období i druhým společníkem disponujícím s obchodním podílem ve výši 33%. V obchodním rejstříku byl zapsán předmět podnikání od 29. 8. 2008 - výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Ke společnosti z těchto materiálů vyplynulo dále, že dne 31. 5. 2011 bylo na základě vyhlášky Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, č. j. KSPA 59 INS 9393/2011-A-3, zahájeno insolvenční řízení, které bylo týmž soudem usnesením z 15. 9. 2011 zastaveno pro zpětvzetí návrhu a že další insolvenční řízení bylo zahájeno na základě vyhlášky Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, č. j. KSPA 59 INS 20013/2011-A-2, ze dne 2. 11. 2011 a že poté bylo na základě usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, č. j. KSPA 59 INS 20013/2011-A-26, ze dne 4. 4. 2012 rozhodnuto o úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek s účinky 4. 4. 2012. Insolvenčním správcem byla ustanovena l. správcovská a konkurzní, v.o.s., Pardubice, IČO 26126788. Součást spisového materiálu tvoří i materiály opatřené z insolvenčního spisu dlužníka InGate, s.r.o., vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích (samotný spis KS PA 59 INS 20013/2011 je přílohou spisového materiálu), z nichž vyplynulo, že se do tohoto řízení přihlásilo 62 věřitelů s uznanými pohledávkami ve výši celkem 225.961.165,- Kč, včetně České spořitelny, a.s., s přihlášenou pohledávkou ve výši 10.361.765,48 Kč. Dle soupisu majetkové podstaty byl insolvenčním správcem zjištěn jako majetek společnosti: předmětné nemovitosti zapsané na LV xxx, 5 osobních vozidel,


pokračování

31

4T 12/2013

obchodní podíl InGate Slovakia, s.r.o., obchodní podíl AFRIMONTE, s.r.o., finanční částka 24.562,- EUR na účtu v Komerční bance, a.s. Dále i materiály související s přihlášenými pohledávkami, včetně pohledávky České spořitelny, a.s., Finančního úřadu v Pardubicích, leasingových společností. Katastrálním úřadem byly poskytnuty listinné materiály, z nichž bylo možno konstatovat, že sice k datu podpisu předmětné úvěrové smlouvy a podpisu související blankosměnky bylo v katastru nemovitostí na obžalovaného Ing. Igora Jílka vedeno vlastnické právo k bytové jednotce xxx v bytovém domě čp. xxx, s vlastnickým podílem 1067/41747 v k. ú. V., LV xxx, na základě kupní smlouvy z 25. 6. 2010 uzavřené mezi prodávajícím M. L. a kupujícím obžalovaným Ing. Igorem Jílkem, s účinky vkladu práva ke 2. 7. 2010. Dále ta skutečnost, že dne 28. 2. 2011 byla obžalovaným Ing. Igorem Jílkem, jakožto prodávajícím, se synem A. J., jakožto kupujícím, uzavřena kupní smlouva, od níž však bylo odstoupeno na základě souhlasného prohlášení ze dne 17. 3. 2011 o odstoupení od smlouvy, v jehož důsledku M. L. vzniklo zpět vlastnické právo k předmětné bytové jednotce a naopak vlastnické právo zaniklo obžalovanému Ing. Igoru Jílkovi a A. J. Z obsahu daného prohlášení vyplynulo, že obžalovaný Ing. Igor Jílek nebyl schopen a nebude schopen uhradit doplatek kupní ceny ve výši 3.800.000,- Kč, stanovené ve výši 7.654.598,- Kč. Tomuto předcházelo odstoupení od kupní smlouvy ze dne 23. 2. 2011 M. L., a to pro podstatné porušení kupní smlouvy, v důsledku čehož tato pozbyla platnosti a vlastníkem se stal zpět M. L. s poukazem na to, že obžalovaný Ing. Igor Jílek vlastnické právo nenabyl, nemohl je tudíž převést svému synovi, proto i A. J. rovněž od smlouvy, uzavřené s otcem, odstoupil a na základě prohlášení ze 17. 3. 2011 byl v katastru nemovitostí napraven právní vztah. Doloženy byly i listinné materiály související s kupní smlouvou uzavřenou mezi M. L. a A. J. dne 28. 2. 2011 ohledně prodeje bytové jednotky xxx v bytovém domě č. p. xxx, s vlastnickým podílem 840/41747 v k. ú. V., LV xxx, a kupní smlouva z 17. 3. 2011, jíž byla tato bytová jednotka xxx A. J. prodána společnosti SUNNA INTERNATIONAL COMPANY SE, které byla prodána zpětnabyvším vlastníkem M. L. i bytová jednotka xxx kupní smlouvou z 18. 3. 2011, kdy k tomuto datu byla i kupující společností již uhrazena kupní cena v plné výši. Přes výše uváděné vyplynulé skutečnosti byla doložena výše obvyklé ceny dané bytové jednotky s příslušenstvím, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a spoluvlastnického podílu na pozemcích, jež k 3. 2. 2013 dle znaleckého posudku z oboru ekonomiky, oboru ceny a odhady, se specializací nemovitosti a podniky, činila 6.500.000,- Kč (viz znalecký posudek Ing. Zimy shora). K majetku společnosti InGate, s.r.o., bylo doloženo, že společnosti InGate, s.r.o., svědčilo vlastnické právo k nemovitostem v k.ú. H. K., zapsaných na LV xxx (dvě administrativní budovy čp. xxx, xxx stojící na parcelách č. xxx a xxx a k pozemkům, parc. St. xxx o výměře 158m² a parc. St. xxx o výměře 256 m2), kde již k datu 3. 2. 2011 bylo vyznačeno rozhodnutí správce daně, Finančního úřadu v Pardubicích, o zřízení zástavního


pokračování

32

4T 12/2013

práva z 24. 9. 2010 (rozhodnutí xxx pro daňový nedoplatek ve výši 38.944.476,- Kč), z 30. 9. 2010 (rozhodnutí xxx pro daňový nedoplatek 19.195.315,- Kč), z 16. 12. 2010 (rozhodnutí xxx pro daňový nedoplatek ve výši 7.017.300,- Kč), a poté, že bylo následně vyznačeno rozhodnutí o zřízení zástavního práva téhož správce daně z 28. 3. 2011 (rozhodnutí xxx pro daňový nedoplatek ve výši 78.967.149,- Kč) a zástavní právo soudcovské pro pohledávku OSSZ Pardubice ve výši 873.458 Kč dle rozhodnutí z 20. 6. 2011 a pro částku 315.549,- Kč dle rozhodnutí z 7. 9. 2011. Následně byly do katastru nemovitostí zapsány na nemovitostech váznoucí exekuční příkazy k prodeji nemovitosti z 18. 7. 2011 a 20. 7. 2011, jež nabyly právní moci 13. 8. 2011. Do spisového materiálu byla zařazena i rozhodnutí vydaná OSSZ Pardubice související s nezaplacenými nedoplatky na pojistném. Okresním soudem v Pardubicích byly poskytnuty materiály související s exekučními řízeními vůči povinnému InGate, s.r.o., a rozhodnutí o nařízení exekucí na majetek povinného, kdy se jednalo o další výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí, kterážto rozhodnutí do katastru nemovitostí zapsána nebyla. Obvyklá cena výše zmíněných nemovitostí dle doloženého ocenění nemovitosti čp. xxx na st. par. č. xxx a čp. xxx na st. p. č. xxx se st. p. č. xxx, st. p. č. xxx v k. ú. H. K., s adresou M. náměstí xxx,xxx, H. K., jež byly zakoupeny dle kupní smlouvy uzavřené dne 24. 8. 2009 za dohodnutou kupní cenu 38.400.000,- Kč k 28. 6. 2012, dosahovala výše celkem 21.730.670,- Kč. Obsahem sdělení společností VB Leasing CZ, s.r.o., bylo konstatováno ukončení leasingových smluv z května 2009 a listopadu 2008 na pracovní stroje, kdy byly leasingové smlouvy 21. 4. 2011 předčasně mimořádně ukončeny. Vzhledem k tomu, že příjemce leasingu předmět leasingu zpět vlastníkovi nevrátil, došlo k tzv. finančnímu vyrovnání, započtením předpokládaných smluvně ujednaných splátek vůči hodnotě strojů, kdy v důsledku neplnění povinností ze strany společnosti InGate, s.r.o., a nevrácení předmětů leasingu, vznikly společnosti, přes výše uvedené finanční vyrovnání započtením, ztráty ve výši 34.488,- Kč a 627.638,- Kč. Společnost Cradium, a.s., sdělila skutečnosti týkající se uzavřených úvěrových smluv k financování nákupů osobních vozidel v září 2009 ve výši 1.860.725,- Kč a 1.826.301,- Kč, jež již v roce 2010 nebyly řádně spláceny. Raiffeisen Leasing, s.r.o., bylo konstatováno, že je danou společností evidována pohledávka ve výši 4.024.736,- Kč, vyplývající ze závazku na úhradu splátek před zajišťovací cesí 4 leasingových splátek ve výši po 1.006.184,- Kč, splatných 10. 10. 2010, 10. 11. 2010, 10. 12. 2010, 10. 1. 2011, dle smlouvy uzavřené 1. 9. 2010, související s leasingovou smlouvou na nákup letadla a související s dohodou z 31. 8. 2010, o vyrovnání, uzavřenou mezi InGate, s.r.o., a společností Piper OK.


pokračování

33

4T 12/2013

Materiály poskytnutými společností UniCredit Leasing, a.s., byly doloženy úvěry, čerpané od této společnosti na nákup vozidel v období od října 2008 do prosince 2009, které nebyly řádným způsobem hrazeny dle splátkových kalendářů od začátku roku 2011. Z úplných výpisů z obchodního rejstříku či z doložených výpisů k osobě obžalovaného Ing. Igora Jílka, ve vztahu k podnikajícím subjektům, a to mimo jiné, společnostem SUN GREEN Tech s.r.o., YELLOW ENERGY, s.r.o., ZONA Czech, s.r.o., Solar resources, s.r.o., JKK – Solar, s.r.o., Photovoltaic systems, a.s, vyplynuly údaje ohledně účasti osoby tohoto obžalovaného v dalších společnostech, jako jednatele či společníka, či ohledně jeho funkce ve statutárním orgánu. Další skutečnosti vyplynuly z finančního šetření provedeného orgány Policie ČR, jak ve vztahu k majetku společnosti InGate, s.r.o., tak k majetku obžalovaného Ing. Igora Jílka. Doložen byl rovněž i výsledek prověřování prováděného Policií ČR, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, SKPV, OHK, Praha č. j. xxx, kterážto trestní věc byla dle § 159a odst. 1 tr. řádu odložena a jež se týkala oznámeného donucení hrozbou insolvenčního řízení Ing. V. M. podepsat smlouvu o postoupení pohledávek společnosti InGate, s.r.o., ve výši 2.872.703 EUR za 874.184,08 EUR na M. N., dále smlouvu o postoupení pohledávek InGate, s.r.o., ve výši 1.007.000,- EUR za 296.971,23 EUR, dále dohodu o započtení mezi InGate, s.r.o., a M. N., na jejímž základě zanikly vzájemné pohledávky mezi InGate, s.r.o., a M. N., dále smlouvu o prodeji akcií InGate-Bulgaria AD ve vlastnictví InGate, s.r.o., na M. N. v počtu 35.000 ks po 17.900,- EUR za akcii, kdy tímto jednáním mělo být způsobeno, že M. N. získal plnou kontrolu nad firmou InGate Bulgaria AD v hodnotě přes 200 mil. Z materiálů poskytnutých Obvodním soudem pro Prahu 1 sp. zn. 68C 26/2001 bylo zjištěno, že řízení ve věci žaloby podané žalobcem InGate, s.r.o., vůči žalovanému M. N. na zaplacení 4.058.703,- EUR s návrhem na vydání platebního rozkazu bylo přerušeno z důvodu prohlášení konkurzu na majetek žalobce, když řízení týkající se požadavku na zaplacení částky 179.000 EUR, jako náhrady škody z důvodu uzavřené smlouvy o prodeji akcií, bylo vyloučeno k samostatnému řízení a věc byla předložena příslušnému Vrchnímu soudu v Praze. Doloženy byly jak podaná žaloba a její doplnění, tak vyjádření žalovaného, včetně tímto předložených dokladů o poskytnutí finančních prostředků, jakožto půjčky společnosti InGate, s.r.o., dne 26. 8. 2010 ve výši 60.000.000,- Kč a dne 13. 9. 2010 ve výši 5.000.000,Kč. Z tohoto soudního spisu byly opatřeny další listinné materiály, a to smlouva o prodeji akcií společnosti InGate - Bulgaria, AD ze dne 3. 3. 2011, oznámení o postoupení pohledávek vůči společnosti InGate - Bulgaria, AD z 3. 3. 2011, se specifikací vzniku pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek za dlužníkem Photovoltaic systems, a.s., z 3. 3. 2011, oznámení o postoupení pohledávek za dlužníkem Photovoltaic systems, a.s., z 3. 3. 2011, dohoda o započtení z 3. 3. 2011. Insolvenčním správcem je v řízeních vedených pod č. j. 53 Cm 8/2013 a 13 Cm 401/2011 pokračováno.


pokračování

34

4T 12/2013

Do spisového materiálu byl zařazen předložený překlad písemnosti Slovenské spořitelny, a.s., související s poskytnutím úvěru pro slovenskou společnost FVE Novy Sad, IČ 45618011, na výstavbu fotovoltaické elektrárny ve Vinici s horizontem výstavby - dokončení v květnu 2011. Česká spořitelna, a.s., původně škodu vyčíslila ve výši 10.160.805,- Kč s tím, že jistina po splatnosti činí 10.055.994,- Kč a s touto částkou se připojila k trestnímu řízení, sdělila také, že celá pohledávka byla uplatněna v insolvenčním řízení a bylo poukázáno na možnost podání směnečné žaloby ve vztahu k avalistovi směnky. V posledním podání (č. l. 1246) se pak s náhradou škody nepřipojila. Oslovené společnosti, a to České spořitelna na č. l. 1246, SPENOL Media s.r.o. Praha 6 na č. l. 1318 a insolvenční správkyně společnosti InGate 1. správcovské a konkursní v.o.s. Pardubice na č. l. 1317 se s náhradou škody v trestním řízení proti obžalovanému Ing. Jílkovy nepřipojily. Obhájce JUDr. J. předložil fakturu dodavatele InGate s.r.o. Pardubice firmě FVEemi energy s.r.o. z 15. 1. 2011, znějící na částku 220.750.000,- Kč, dále dva výpisy z katastru nemovitostí autorizované obhájcem JUDr. J. na společnost InGate s.r.o. Pardubice k datu 27. 1. 2011 a k datu 3. 2. 2011, smlouvu mezi společností Spenol Media s.r.o. a Igorem Jílkem o postoupení pohledávky a směnku bez protestu ze dne 3. 2. 2011 avalované Igorem Jílkem s tím, že na druhé straně jsou vypsány na řad tam uvedených osob (viz přílohy obhajoby A – F na č. l. 1339-1354). Úvodem hodnotící části je nutno poznamenat, že zřejmě v souvislosti s velkým objemem podnikání obžalovaný Ing. Jílek zřejmě ztratil soudnost, což může platit i o dalších osobách skutkovými zjištěními procházejícími, když bance předložil zmíněný materiál, který sám označuje finanční plán a který byl evidentně zavádějící a nepravdivý, ač pro něho nebylo obtížné opatřit si aktuální čísla a banka úvěr chtěla poskytnout, a to dokonce třeba i ve vyšší částce. Je evidentní, že obžalovaný bance jako součást podkladů pro poskytnutí dotčeného kontokorentu zaslal materiál, který byl starý více jak půl roku a který rozhodně neobsahoval pravdivé informace, naopak konkrétní údaje byly evidentně zkreslené a neodpovídaly ani pravděpodobnostnímu stavu k datu 31. 12. 2010. Nebylo to ani úplné, natož věrné popsání situace společnosti InGate. Dále je evidentní, že společnost tento poskytnutý úvěr vyčerpala, ale nesplatila. Ve světle těchto úvah pak lze vytyčit dvě dimenze. Tou první je naplnění odst. 1 ustanovení § 211, kde podmínkou pro spáchání úvěrového podvodu není nutno naplnit znak způsobení škody, ale musí zde být úmyslné zavinění. Druhou dimenzí pak jsou odstavce následující včetně odstavce 6, kde obligatorním znakem je způsobení škody, když v tomto


pokračování

35

4T 12/2013

případě stačí i nedbalostní zavinění způsobení škody. U této druhé dimenze pak soud uzavřel, že je stejně možné, že se to mohlo stát, jak uvádí obžaloba, ale současně je stejně možné, že se to mohlo stát i jinak, včetně verze popsané ve výroku tohoto rozsudku, tedy toho, že obžalovaný počítal s tím, že dotčený úvěr ve stanovené době uhradí, zejména když k jeho přečerpání došlo až k 1. 6. 2011, jak je to uvedeno na č. l. 49 a k jeho zesplatnění došlo až dne 3. 8. 2011. Pokud se týká vznesených důkazních návrhů na vyžádání spisu KŘP hl. města Prahy, Kriminální policie, odbor hospodářské kriminality č. j. xxx, tak to, zda dotčené řízení pokračuje, není až tak důležité, neboť negativní vliv konání ze dne 3. 3. 2011 je evidentní i doplnění bez tohoto důkazu. S návrhem na opatření listiny souvisejících s postoupením pohledávky ze strany České spořitelny a doklady související s provedením úhrad, se soud neztotožnil, když stávající listiny k tomuto předložené jsou dostatečně průkazné. Proto soud tyto důkazní návrhy zamítl. Jak již bylo krátce předesláno na základě provedeného vyhodnocení provedených důkazů a především s poukazem na obsah výpovědi svědka R. K., pracovníka České spořitelny, a.s., O. Č., účetního a daňového poradce společnosti InGate, s.r.o., obsah materiálů poskytnutých Českou spořitelnou, a.s., materiálů poskytnutých Finančním úřadem v Pardubicích a s odkazem na závěry znaleckých posudku z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence, a zhodnocení majetkové situace společnosti i obžalovaného Ing. Jílka, bylo na místě učinit závěr, že se jednání specifikovaného ve výroku rozsudku obžalovaný Ing. Igor Jílek dopustil a že tímto jednáním naplnil zákonné znaky skutkové podstaty přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 trestního zákoníku. Obžalovaný Ing. Igor Jílek, jakožto jednatel a společník společnosti InGate, s.r.o., v rámci procesu souvisejícího s vyřízením žádosti o poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši 10.000.000,- Kč a jeho poskytnutím, předložil dne 27. 1. 2011 České spořitelně, a.s., jakožto poskytovateli kontokorentního úvěru ve výši 10.000.000,- Kč, listinné materiály, jevící se pro banku jako účetní doklady - rozvaha k 31. 12. 2010, výkaz zisku a ztráty k 31. 12. 2010, jež však byly vyhotoveny již v červnu roku 2010 (což spořitelně nebylo sděleno, resp. bylo jí to zamlčeno) a jejichž obsah neodpovídal skutečnému stavu v rozhodných ukazatelích, zejména v ukazatelích bankovní účty, kde bylo vykázáno nepravdivé navýšení o 79.659.000,- Kč, a vlastní kapitál, kam byl nepravdivě pojat i nerozdělený zisk 109.000.000,- Kč z roku 2009, který byl mimo částku 11.347.657,- Kč k 31. 12. 2010 již vyplacen. Obžalovaný poskytl také České spořitelně, a.s., údaje neúplně informující o finanční a ekonomické situaci společnosti, včetně neuvedení pravdivého údaje o navýšení v ukazatelích krátkodobé závazky celkem o 511.553.000,- Kč, tj. o podstatných a důležitých okolnostech pro posouzení uzavření úvěrové smlouvy a pro poskytnutí peněžních prostředků za současného neuvedení i podstatných údajů souvisejících s postupně, do doby docílení podepsání smlouvy o poskytnutí úvěru dne 3. 2. 2011, věcně a místně příslušným Finančním úřadem v Pardubicích v období od 24. 9. 2010 do 16. 12. 2010 vydanými rozhodnutími o zřízení zástavního práva z důvodů existujících neuhrazených


pokračování

36

4T 12/2013

nedoplatků na dani z přidané hodnoty a dani z příjmu právnických osob, za období podpisu smlouvy předcházející, ve výši celkem 65.160.091,- Kč, s vědomím hrozícího vydání dalšího takovéhoto rozhodnutí s ohledem na nezaplacenou daň z přidané hodnoty za prosinec 2010 ve výši 9.918.843,- Kč. Jednalo se o skutečnosti, které byly fakticky nepravdivé a hrubě zkreslené, a při tom byly uváděné v podkladech při sjednávání úvěrové smlouvy, již smlouva o kontokorentním úvěru ze dne 3. 2. 2011 bezesporu je. I na základě těchto zkreslených, zamlčených a nepravdivých informací byl poté zmíněný bezúčelový úvěr bankou poskytnut. Obžalovaný tak získal volné finanční prostředky, kterých měla společnost obžalovaným zastupovaná dlouhodobě nedostatek, na čemž s ohledem na výši závazků nic nezměnily ani následně přijaté vysoké platby v souvislosti s odevzdáním zhotoveného díla. To vše za situace, kdy byla obžalovanému Ing. Igoru Jílkovi s ohledem na existenci internetového bankovnictví a s informacemi vyplynulými v souvislosti s daní z přidané hodnoty za měsíc prosinec 2011, splatné k 25. 1. 2011, zřejmá finanční a ekonomická situace společnosti InGate, s.r.o., související jednak s vysokými neuhrazenými pohledávkami, jednak s výší splatných závazků, ale i v té době výší již vyplacených podílů na zisku. Nepochybně využil i situace, kdy jím zastupovaná společnost byla pokládána za důležitého bezproblémového klienta České spořitelny, a.s., kdy tato jako poskytovatel úvěru měla informaci o existenci nemovitého majetku v katastrálním území H. K. a byla této i známa nabývací kupní cena těchto nemovitostí. Na druhé straně to, že se banka spokojila pouze s vystavením blankosměnkami avalované obžalovaným Ing. Igorem Jílkem, bez obvyklého požadavku doložení tzv. bezdlužnosti a úvěr poskytla bez dalšího zajištění, nelze obžalovanému dávat k tíži. České spořitelně a.s., však v důsledku tohoto úmyslného jednání obžalovaného Ing. Igora Jílka nevznikla škoda, resp. nebyla pokryta úmyslným ani nedbalostním zaviněním, které by bylo možno vztáhnout k datu 27. 1. 2011. K tomuto viz níže. Lze souhlasit s vývody zastupující státní zástupkyně, že to byl obžalovaný, kdo jménem jím zastupované společnosti InGate s.r.o., v postavení jednatele (kdy byl i společník s podílem na obchodního podílu ve výši 67%) jednal o poskytnutí finančních prostředků k provoznímu financování jako volných, účelově nevázaných finančních prostředků, za současného předložení účetních podkladů, nazvané rozvaha a výkaz zisku a ztráty obžalovaným prezentovaných jako účetní podklady obsahující aktuální dostupné údaje o hospodaření společnosti jím zastupované. Závěr o vině obžalovaného Jílka byl zřetelný již na základě dovození toho, že dotčené zaslané doklady byly vyhotoveny již v červnu roku 2010, což obžalovaný nerozporoval a mimo jiné to potvrdil i svědek Ing. Č. Více jak půl roku staré údaje, navíc vztahující se jen k plánu a nikoliv ke konkrétní aktuální výkonnosti společnosti, uvedené při sjednávání úvěrové smlouvy, již samy osobě v sobě nesou podvodný prvek vůči bance, neboť za oněch více měsíců se situace společnosti změnila a v daném případě (jak uvedl znalec Ing.


pokračování

37

4T 12/2013

Michálek) k horšímu. Tedy zastření časového původu zaslaných materiálů a vyvolávání dojmu, že se jedná (třeba i předběžná) o data k 31. 12. 2010 samo o sobě již naplňuje znak, že obžalovaný Ing. Jílek při sjednávání úvěrové smlouvy (nevyžaduje se ani žádost ani nějaká forma) ve zmíněné mailové korespondenci uvedl vědomě nepravdivé informace o čase a důvodu vzniku dokumentů, že vyvolával dojem, že se jedná o aktuální účetní dokumenty společnosti k 31. 12. 2010. Navíc obžalovaný ve zmíněných dokladech dále uvedl i hrubě zkreslené údaje (především o stavu vlastního kapitálu, pokladny či účtu společnosti), zamlčel podstatné údaje (o závazcích po lhůtě splatnosti a o zástavách vůči příslušnému finančnímu úřadu). Informace, které byly zkreslené i zamlčené, byly obžalovanému známy, když byly jednoduše zjistitelné. Bylo na obžalovaném, aby tyto skutečnosti zjistil v souladu s realitou. I pokud tak neučinil, choval by se úmyslně v naznačeném směru. Soud uzavřel, že obžalovaný potřebné informace v potřebném rozsahu měl a tak věděl, že to, co tvrdil v přílohách zmíněného mailu, bylo dílem zkreslené, dílem nepravdivé, dílem zamlčené a především zastaralé, vypracované již v červnu 2010 pro zcela jiné účely, a proto nezobrazující aktuální stav společnosti, pro níž pomocí těchto materiálů tímto dojednával úvěr od banky. V době odeslání zmíněného mailu do banky, i v době podpisu úvěrové smlouvy již existovala zástavní práva k nemovitostem ve vlastnictví InGate, s.r.o., ve výši 144.124.240,Kč. Obžalovanému Jílkovi bylo známo v době předložení podkladů požadovaných před podpisem úvěrové smlouvy, že byl v podkladech jím předložených poskytovateli úvěru uveden další nepravdivý údaj o výši vlastního kapitálu, a to se značným finančním rozdílem, do něhož byl zahrnut již vyplacený, nerozdělený zisk společnosti za rok 2009, o čemž jednak věděl díky tomu, že se o tomto jednalo na mimořádné valné hromadě 30. 6. 2010, a jednak mu byly tyto finanční prostředky vyplaceny, či s těmito již sám doloženým způsobem dále nakládal. Z vyjádření zástupce České spořitelny, a.s., lze citovat to, že jim nebyla známa informace o závazcích žadatele vůči finančnímu úřadu po splatnosti, ani o zástavách ve prospěch dotčeného finančního úřadu, což na druhé straně logicky bylo známo obžalovanému. Je nepochybné, že k předložení kompletních hospodářských výsledků k 31. 12. 2010 nemohlo dojít, neboť ještě nebyly zpracovány úplné hospodářské výsledky, které byly k dispozici až na valné hromadě společnosti dne 11. 2. 2011. Svolání zmíněné valné hromady předcházely uzávěrky, inventarizace apod., jak o nich hovořil znalec shora. Tyto doklady byly opatřeny podpisem obžalovaného Ing. Jílka. Proto obžalovaný měl v kritickém období k dispozici předběžnou povědomost o ekonomické a finanční situaci společnosti. Tato jeho povědomost vyplynula i ze zpracovaného, podepsaného a podaného přiznání k DPH za prosinec 2010 (k datu 25. 1. 2011). Nicméně tyto aktuální informace obžalovaný v rozhodných ukazatelích České spořitelně a.s. neposkytnul, ale zaslal údaje značně zkreslené a neodpovídající skutečnosti, což mu bylo známo. Proto je soud toho názoru, že se obžalovaný Ing. Jílek dopustil přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku.


pokračování

38

4T 12/2013

Závěrem této pasáže k vzneseným námitkám: Argument obhajoby, že obžalovaný Ing. Jílek zaslal do banky předběžný finanční ekonomický plán (prognózu) postrádá především to zásadní, tedy informaci o tom, že dotčené materiály byly vyhotoveny již v červnu roku 2010, a to, že se jevily jako účetní doklady k 31. 12. 2010, ač jimi nebyly. Z tohoto pohledu ani upozornění na to, že se jedná o předběžné výsledky společnosti InGate, s.r.o., není významné, neboť byl vzbuzován dojem, že se jedná o aktuální předběžné výsledky, ač byly sedm měsíců staré. Ve smyslu § 211 odst. 1 tr. zákoníku za obsah údajů při sjednávání úvěrové smlouvy odpovídá ten, kdo je uvádí. V tomto případě tedy obžalovaný Ing. Jílek. To, že banka další prověřování nekonala, není ve prospěch obžalovaného a ani ho to nevyvinuje. Byť je pravdou, že pokud by banka vyvinula elementární snahu, tak by potřebné údaje získala a zjistila by nepravdivost i zkreslenost obžalovaným podaných informací i ty, které jí obžalovaný zamlčel. Pokud se týká závazků vůči státu – finančnímu úřadu, jak je tvrzeno v obžalobě, tyto byly v obhajobou zvané prognóze sice uvedeny, ale současně obžalovaný podepsal prohlášení, že orgán veřejné moci proti němu nevede nějaké ohrožující řízení a že není v prodlení s úhradou peněžitých závazků (viz č. l. 6 Obchodních podmínek na č. l. 8-12 a článek III. Smlouvy o podmínkách zajištění závazků na č. l. 13-14). Opětovně je třeba připomenout to, že to, že se nikdo z banky nezajímal o to, zda je na nemovitostech patřících InGate, s.r.o., nějaká zástava, je zcela nerozhodné. Obžalovaný Ing. Jílek měl toto uvést ze své povinnosti a vlastní iniciativy. Na tom závěru nic nemění ani tvrzení obhájce (i pokud by odpovídalo skutečnosti), že obžalovaný netušil, že to banka neví. To, že by jí to zajímalo, samozřejmě musel vědět. Ani to, že některé informace byly přístupné či prověřitelné z veřejných zdrojů (např. že banka má k dispozici dálkový přístup na katastr nemovitostí, jak potvrdil i svědek K.), není zásadní. Celým dokazováním se významně prolínala snaha stran o prokázání data, od kdy se společnost dostala do platební neschopnosti. Soud tuto skutečnost nepovažoval za zcela nejvýznamnější a bylo ji nutno především řešit v souvislosti s tím, zda obžalovaný již dne 27. 1. 2011, resp. nejpozději dne 3. 2. 2011, kdy podepsal úvěrovou smlouvu, jednal s vědomím, že úvěr ve stanovené roční době nesplatí (do 31. 1. 2012). Těmito úvahami se věc dostává do pozice, zda kromě základní skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku byla naplněna i nějaká přísněji trestná alternativa, jež by v sobě zahrnovala i způsobení škody poskytovateli úvěru, například tu, kterou žádala obžaloba. Úvodem této pasáže je pak možno sdělit, že sama banka měla zájem úvěr poskytnout a proto rezignovala na elementární opatrnost při vyžadování aktuálních čísel o společnosti. Současně se lze ztotožnit s tím, že ani obžalovanému částka 10 miliónů Kč nic neřešila a nesplatit ji by společnost zbytečně ohrožovalo, když měla rozjednané další aktivity, které i podle znalců mohly společnost zachránit, pokud by nedošlo k jednání ze dne 3. 3. 2011. Proto


pokračování

39

4T 12/2013

ani sám obžalovaný podle provedeného dokazování neměl vůbec žádnou motivaci úvěr ve stanovené lhůtě nesplatit, když mohl důvodně předpokládat, že ve lhůtě jeho splatnosti bude společnost fungovat, a že tedy dojdou do společnosti finanční prostředky v takové výši, z nichž bude možné úvěr splatit. V této souvislosti lze vyslovit teorii, že pokud by úvěr skutečně nechtěl splatit, pak by i s částkou 220 miliónů Kč, která také v tomto období do společnosti přišla, naložil jinak, než na snížení neuhrazených závazků firmy. Vědomost obžalovaného o tom, že bude následovat konání ze dne 3. 3. 2011, nebyla obžalovanému k 27. 1. 2011 prokázána. Oba znalci se shodli, že do data 3. 3. 2011 byla možnost záchrany dotčené společnosti. I znalec Ing. Michálek připustil, že společnost při fungování by úvěr splatit mohla, byť třeba na úkor něčeho jiného. Znalec Ing. Marek (a Ing. Michálek toto nesporoval) uzavřel, že až do 3. 3. 2011 společnost byla schopna generovat zisk a také ho generovala. Obžalovanému tedy nebylo vyvráceno to, že v rámci své volní stránky dne 27. 1. 2011, resp. dne 3. 2. 2011, předpokládal, že společnost bude i nadále fungovat, že bude jako v letech předchozích generovat zisk a že prostředky na úhradu úvěru budou, zejména pohybovaly-li se platby a zakázky společnosti v řádech násobně vyšších, než byla výše částky 10 miliónů Kč. Nedobrá platební schopnost tu pak není dostatečným argumentem pro to, že by bylo prokázáno, že obžalovaný úvěr v uvedeném čase konce ledna a počátku února 2011 uhradit nechtěl nebo nemohl. K argumentu obžaloby, že k naplnění této otázky, tedy vzniku škody, postačuje nedbalost, je nutno sdělit, že s ohledem na to, že obžalovaný chtěl ve společnosti i nadále podnikat a produkovat zisk, o čemž svědčí to, že byly rozjednány další zakázky a projekt InGate Bulgaria měl být před dokončením a z toho by plynul i dostatečný zdroj financí k úhradě zmíněného úvěru ve stanovené lhůtě splatnosti, mu nelze vyvrátit, že by pro uvedenou společnost fakticky nízké částce úvěru tento nemohl splatit z těchto jiných zdrojů nebo ze svého majetku, který měl vložen ve společnosti. Nebylo tedy prokázáno, že by spoléhal bez přiměřených důvodů na nějakou nejistou událost, když nevědomá nedbalost v úvahu nepřipadá. Podle názoru soudu tak obžalovaný, ač úmyslně, naplnil znaky prvního odstavce zmíněného ustanovení, nesledoval tímto cíl úvěr ve stanovené lhůtě neuhradit. Potom ovšem nemohl ani nedbalostně způsobit spořitelně škodu. Ostatně i přístup banky byl zvláštní, když nebyla uplatněna obžalovaným osobně avalovaná blankosměnka a pohledávku posléze postoupila a nyní škodu ani nežádá. To, že cílem zmíněného úmyslného konání obžalovaného nebylo způsobení škody ani z nedbalosti svědčí i to, že dnes již škoda v podobě neuhrazení zmíněného úvěru neexistuje, neboť úvěr byl uhrazen. Pokud je poukazováno na závěr znalce, že velký vliv měly půjčky do ciziny (obžalovaným byly půjčky od 11. 8. 2009 do 31. 1. 2011 potvrzeny), lze poukázat na to, že se jednalo o legální podnikatelskou strategii, jež v sobě sice mohla nést podnikatelské riziko, ale nebylo počítáno s konáním ze dne 3. 3. 2011, které i do oblasti těchto půjček vneslo výraznou negaci.


pokračování

40

4T 12/2013

Nutno si uvědomit, že v tomto řízení není probíráno, zda společnost byla vedena dobře, či zda případně, kdy by mohla spadnout do úpadku, ale to, zda obžalovaný mohl v období od 27. 1. do 3. 2. 2011 očekávat, že dotčený úvěr bude schopen uhradit či nikoliv. Proto další argumenty o jeho vědomí toho či onoho, včetně probírané platební neschopnosti, nejsou tak zásadní, pokud neprokazují to, že úvěr splatit nechtěl nebo nemohl, resp. že ho splatit chtěl a mohl. Dalo by se polemizovat, nakolik bylo reálné, že uzavřené a rozjednané podnikatelské aktivity společnosti by stačily na záchranu společnosti, nicméně dne 27. 1. 2011 obžalovaný počítal s tím, že podnikatelská aktivita InGate bude pokračovat, což bylo i reálné a že vygeneruje takové finanční prostředky, aby úvěr ve lhůtě splatnosti uhradil. Ve prospěch obhajoby je pak nutno přijmout to, že v den poskytnutí úvěru nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo dojít k nějaké zásadní změně do budoucna a to, že pokud by obžalovaný chtěl, tak by banka společnosti InGate s.r.o. bez problémů poskytla úvěr v mnohem větší výši než 10.000.000,- Kč, třeba i 50 miliónů Kč. Byť nelze souhlasit s obhajobou v tom, že až do 3. 3. 2011, kdy došlo k zastavení další činnosti společnosti a zmaření vrácení investic z ovládaných dceřiných společností v Bulharsku a na Slovensku a realizace zisku z elektrárny, která byla před prodejem, se společnost jevila jako zcela zdravá, tak fakticky se tato událost ukázala jako zásadní přelom. Je třeba si uvědomit, že do té doby byly činěny kroky k tomu, aby se společnost ze stavu zadlužení (platební neschopnosti) dostala. Byly jí FÚ povoleny odklady zaplacení daní, bylo oddalováno placení i jiných závazků, když i podle znalce Ing. Michálka do zmíněného dne mohla mít společnost šanci na saturaci nepříznivého stavu. Lze také poukázat na to, že ani účetní firmy – ekonom svědek Ing. Č., ani druhý soudní znalec Ing. Marek situaci platební neschopnosti k 27. 1. 2011 neviděli tak tragicky. Po zastavení činnosti firmy po dni 3. 3. 2011 se toto vše razantně změnilo a situace se zhroutila a předpokládané výnosy se neuskutečnily. Lze tedy souhlasit s obhajobou, že v okamžiku poskytnutí úvěru nic nenasvědčovalo tomu, že by byla na dohled nějaká informace o tom, že by společnost nadále neměla fungovat a že by mělo být nadále něco jinak než v předchozích letech a že byl předpoklad, že budou zisky a příjmy, z nichž se úvěr uhradí a společnost se stabilizuje. Je patrné, že společnost InGate, s.r.o., měla v den podepsání úvěru nainvestováno v dceřiných společnostech nemalé částky a že teoreticky si tyto peníze mohla svým rozhodnutím ovládající osoby stáhnout a zaplatit jimi některé pohledávky včetně zmíněného úvěru. Tento argument soud nepřehlédl při posouzení toho, že nezjistil motivaci obžalovaného zmíněný úvěr nesplatit. Na druhé straně i bez konání ze dne 3. 3. 2011 by stažení těchto peněz nebylo v krátkém čase příliš reálné, ale v horizontu do 31. 1. 2012 patrně ano. Lze dále dodat, že pokud by z dokončené elektrárny v Bulharsku přišlo obhajobou tvrzených nejméně 150 miliónů (ale i kdyby to byla částka třeba poloviční), tak by tu byl další zdroj pro úhradu vyčerpaného úvěru ve lhůtě splatnosti. Soud tedy pro obžalovaného nečekané události ze dne 3. 3. 2011 přiznal zásadní vliv. Nutno také dodat, že


pokračování

41

4T 12/2013

do této doby také banka kontrolní úkony u dotčeného kontokorentu nekonala, když kontrola úvěru proběhla až dne 17. 5. 2011 (č. l. 23), výkazy měl obžalovaný předložit k 31. 3. 2011 (č. l. 39 p. v.) a k zesplatnění úvěru došlo dne 3. 8. 2011 (č. l. 19). Proto soud obžalovanému nepřičetl i způsobení škody a jeho jednání nekvalifikoval i podle přísnějších ustanovení § 211 tr. zákoníku. K osobě obžalovaného Ing. Igora Jílka nebyly z místa bydliště sděleny žádné negativní poznatky. Dosud nebyl soudně trestán. Ing. Igor Jílek má podle své výpovědi tři syny, když ve své péči má syna V. J., nar. xxx, a podporuje syna A., který v současné době končí vysokou školu. Syn M. je svěřen do výhradní péče matky. Vyživovací povinnosti tedy poskytuje V. J., kterému je 16 let. Platí matce 5 tisíc Kč měsíčně na syna M., který je u ní. Synu A. je 26 let. Dluhy ani majetek nemá. Obžalovaný svým jednáním narušil zájem státu na ochraně majetkových práv a vztahů v oblasti úvěrování. Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédl k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele a k jeho dosavadnímu způsobu života a k možnostem nápravy. Podle obecných kritérií soud dále přihlédne k chování pachatele po činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu. Přihlédne také k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí život pachatele. Povaha a závažnost trestného činu jsou určovány zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem. Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem (§ 41 a 42), k době, která uplynula od spáchání trestného činu. V rámci úvah o trestu soud tedy přihlížel jak k tomu, že obžalovaný narušil shora uvedený zájem státu, ale i to, že se jedná o zachovalou osobu, že doposud žil a stále žije řádným životem. Soud přihlédl i k tomu, že úvěr je již nyní uhrazen. Na straně obžalovaného tedy existuje převaha polehčujících okolností při absenci okolností přitěžující. Ve světle shora uvedených úvah je tedy evidentní, že obžalovanému může být uložen výchovný trest. Byť obžalovaný se nedoznal, tak skutkově fakticky zaslání oněch nepravdivých a zkreslených údajů přiznal především ohledně dávné doby vzniku bance zaslaných materiálů, co do data. Proto s ohledem na stanovenou trestní sazbu v ustanovení § 211 odst. 1 tr. zákoníku pak jako odpovídající trest soud uložil obžalovanému trest odnětí svobody v trvání jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let. Jedná se


pokračování

42

4T 12/2013

o trest v polovině stanovené zákonné sazby, který dostatečně zajišťuje jak ochranu společnosti, tak současně je schopný působit na obžalovaného tak, aby se dalších podobných konání vyvaroval. Podle názoru soudu takto koncipovaný trest i bez státní zástupkyní navrhovaného trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu činnosti v předmětu podnikání společnosti InGate, s.r.o., vystihuje jednak zjištěný stupeň škodlivost jednání obžalovaného v tomto konkrétním případě a současně zajišťuje i principy, na nichž stojí zásady generální prevence. Při aplikaci zásad bezprostřednosti, přímosti a ústnosti pak soud shledal, že i samotné projednávání případu veřejně před soudem mělo na obžalovaného Ing. Jílka vliv a že si uvědomil, že se choval protiprávně a že je tu reálný předpoklad, že se ničeho podobného již nedopustí. O náhradě škody soud nerozhodoval, neboť způsobení škody nebylo zjištěno a ani nikdo se s takovýmto nárokem nepřihlásil. P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do osmi dnů od doručení jeho opisu (§ 248 odst. 1 tr. řádu) k soudu Vrchnímu v Praze (§ 252 tr. řádu). Odvolání je nutno podat prostřednictvím soudu podepsaného (§ 248 odst. 1 tr. řádu). Jestliže se rozsudek doručuje jak obžalovanému, tak obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta k odvolání od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Jiným osobám než osobám uvedeným § 247 odst. 2 tr. řádu s výjimkou státního zástupce, končí lhůta týmž dnem jako obžalovanému. Odvolání musí být ve lhůtě stanovené v § 248 nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu soudu podepsaného podle § 251 tř. řádu odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které mu předcházelo. Nesplňuje-li odvolání státního zástupce, odvolání obžalovaného, odvolání obhájce, které podal za obžalovaného, odvolání poškozeného, zúčastněné osoby či odvolání zmocněnce, které podal za poškozeného či za zúčastněnou osobu, náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1 tr. řádu, vyzve předseda senátu podepsaného soudu dotčenou osobu, aby vady odstranila ve lhůtě pěti dnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní ji, že jinak bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. řádu. Státní zástupce může odvoláním napadnout tento rozsudek pro nesprávnost kteréhokoliv jeho výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost


pokračování

43

4T 12/2013

výroku o zabrání věci, poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku jej může napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Ve prospěch obžalovaného mohou dále podat odvolání i osoby uvedené v § 247 odst. 2 tr. řádu. Těmto osobám končí lhůta k odvolání týmž dnem jako obžalovanému. V neprospěch obžalovaného může rozsudek napadat odvoláním jen státní zástupce. Ten je povinen v odvolání také uvést, zda je podává, byť zčásti, ve prospěch nebo neprospěch obžalovaného, a kterého. Státnímu zástupci běží lhůta k odvolání vždy samostatně bez ohledu na běh lhůt u ostatních osob oprávněných podat odvolání. Odsuzuje-li soud obžalovaného k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a přiznává-li poškozenému alespoň z části nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, může poškozený požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Právo podat odvolání nemá ten, kdo se ho platně vzdal. Právo podat odvolání nemá ten poškozený, který neuplatnil nárok na náhradu škody. V Hradci Králové dne 28. 5. 2014 JUDr. Miroslav MJARTAN, v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení:


Ing. Igor J í l e k,

Recommend Documents