Setkání Celostátní sítě pro venkov na úrovni českolipského okresu dne 25.10.2012 Zahájení, uvítání a představení účastníků – Ing. Jana Ševčíková
Ing. Vladimír Jalovecký AZV Česká Lípa Rekapitulace letošní činnosti: duben – informace o dotacích a erozích, červen – seminář pro mladé začínající zemědělce, září, říjen – exkurze za příklady dobré praxe financovanými z PRV a dalších dotačních titulů, říjen – seminář Mikrozdroje vodní energie - mikroturbína říjen – setkání partnerů, jehož se právě účastníte.
Ing. Jana Ševčíková, AZV Česká Lípa Obrazová prezentace dotovaných projektů (Křižany, Jitrava, Dolní Oldříš, Jindřichovice, Hejnice, Koberovy, Loučky, Svijany, Zahrádky, Vyskeř, Nová Paka, Studenec, Nedaříž)
Ing. Dietmar Holík, SRS Česká Lípa Poskytl informační materiály o získávání odborné způsobilosti.
Jindřich Šolc LAG Podralsko, zástupce MAS LK v národní síti MAS v ČR MAS Podralsko každoročně administruje projekty za 8-10 milionů korun. Přednost dává menším projektům, které jsou schopny nabudit iniciativu občanů, podpořit hledání dalších zdrojů. Cca 15 projektů ročně, 1-2 kola. Např. obce požadují prostředky na zimní údržbu, úpravu terénu poškozeného přívalem apod. Projekty v jednom místě většinou tvoří ucelený komplex aktivit obce. Žádat mohou i neziskové organizace či podnikatelé. Loni bylo při exkurzi předvedeno město Stráž pod Ralskem, letos Zahrádky. Příští rok se mohou představit např. Dubá, Doksy, Mimoň. Účastníkům byla předložena prezentace regionálního produktu Lužických hor a Máchova kraje, průběžně doplňovaná. Chce se dostat do podvědomí výrobců. MAS vyzývá účastníky k další osvětě. Odkaz na adresu www.dobry-vyrobek.cz. Příklady: Zmrzlina Stráž pod Ralskem, firma Schvarzkopf, se zúčastnila na Zemi živitelce s výstavním stánkem, na Gastro Pardubice byla nejúspěšnější, míří do Hradce na gastronomickou výstavu a do Prahy Holešovic. Díky dobré propagaci se jim podařilo otevření prodejny v Praze. Nový Bor, sklářská huť Ála majitele Douši, se dostala na Kampu díky certifikátu získanému od MAS (místní akční skupiny). Asociace soukromých zemědělců poukazovala na nekalé praktiky v činnosti MAS (výběr procent z úspěšných projektů). Je třeba poukázat na konkrétní případy, neboť je to v rozporu s pravidly a přestupek může být řešen. Nové plánovací období 2014-2020 Leader - dojde k nárůstu finančních prostředků distribuovaných přes MAS o 1 řád tj. cca na 100 mil korun. Riziku lobbistů a spekulantů se brání přípravou certifikátu základních standardů chování, které zaručí neúplatnost. Připravuje se integrovaná studie rozvoje území MAS. Očekávají návrhy různých aktivit před schvalováním. Změny studie by byly finančně a časově značně náročné. Příklad na podporu zaměstnanosti MZE, MMR, MPO, MŽP, MPSV. Dnes je podpora zaměstnanosti trochu skryta v bodování - počet nových pracovních míst je bodovaným kritériem. Je nutno upozornit na nutnost zachování vytvořených pracovních
míst pro 5 následujících let. tj. po dobu udržitelnosti projektu. Při nesplnění je však třeba vrátit dotaci. Výdělečné projekty s pravidlem de minimis. Obce bývají největšími žadateli, na 2. místě neziskovky. Podnikatelé mají trochu nevýhodu – poměrně nižší podpora (80% obce, podnikatelé 50%). O podporu lze žádat i z jiných dotačních titulů: ubytovací kapacity, agroturistika, služby. Programy zaměřené na diverzifikaci zemědělství jsou možné, ale zdá se, že samotní zemědělci jsou mírně pasivní. Členem MAS je např. ZOD Brniště.
Ing. Milan Boleslav svaz marginálních oblastí Zemědělství v našem okrese zahrnuje i méně příznivé oblasti, příhraniční zemědělství. v 90. letech došlo k destabilizaci, rozpadu státních statků, zemědělská půda byla až několik let nevyužívaná, zůstalo až 4tisíce ha zarostlé půdy, nastal kolaps hlavně v severní části okresu. MZe hledalo co dál. Zaměřilo se na environmentální programy, podporu zatravňování, chov masného skotu. Po r. 2004 se situace na našem okrese stabilizovala. V jižní části převládá intenzivní hospodaření na orné půdě, a extenzivní hospodaření s převahou travních porostů. V posledních několika letech živočišná výroba nedostává dostatečnou podporu, dochází k poklesu, hlavně u přežvýkavců. Kvalita zemědělského hospodaření ovlivňuje životní prostředí. V současné době dochází pod vlivem poklesu cen k ústupu od živočišné výroby, což neshledáváme jako příliš šťastné. Dnešní osevní postupy jsou přesycené řepkou, obilím a kukuřicí v souvislosti s bioplynovými stanicemi a útlumem chovu skotu, a to vede k obrovské degradaci orné půdy, zvýšení eroze a nárůstu dusičnanů. Letos například v některých lokalitách žádaly vodárenské společnosti o změkčení normy na pitnou vodu. Dalším dopadem intenzivního hospodaření je změna bonitačních jednotek, které byly evidovány od 70. let. Při prováděné rebonitaci se cca o 25% mění – k horšímu, čímž dochází k poklesu ceny půdy. To vše jako důsledek intenzivního zemědělství. Živočišná výroba dnes trpí chronicky nedostatečnou podporou šetrných způsobů hospodaření. Ekologické zemědělství máme nyní na 12% půdy. V zemědělství jsou nastavena pravidla správné zemědělské praxe, která musí hospodáři dodržovat, pokud chtějí získat dotace. Podpory pro extenzivní a intenzivní hospodaření se od sebe, bohužel, příliš neliší. Farmář pracuje podle ekonomiky, pak je důležité správné nastavení motivace, které dotuje případnou ekonomickou újmu, což se zatím pořádně nestalo. Naše republika patří mezi nejvíce rozorané země Unie. Pokud sledujeme z původních 75% rozoranosti pokles na dnešních 72%, vidíme, že je minimální. Zatím se vyplácí polařit i v horách, i v LFA. Přitom intenzivní zemědělství nemusí nutně znamenat vysoké zornění. Irsko je zelená země a je čtvrtým největším vývozcem vynikajícího hovězího masa, I Nizozemí, mlékařská velmoc, má vysoký podíl travních porostů. Neblahé trendy ve špatném nastavení biopaliv. Bioplynové stanice by měly prioritně zpracovávat odpady ze živočišné výroby, původní nastavení však bylo bez podmínky živočišných zdrojů, díky tomu došlo k obrovskému nárůstu kukuřic, nebyla zachována potřebná biodiverzita. Máme zpětnou vazbu, protože se nám často ozývají starostové kvůli erozi kukuřičných polí. Řepka – boipaliva, naše republika je na jaře celá žlutá, což v krajině působí spíš negativně, krajina se stává neprostupnou, černá zvěř zde nachází dlouhodobý úkryt, celkově řepka zanechává negativní ekologickou stopu. Poslední sledování upozorňují na to, že z tohoto pohledu je biopalivo z řepky v konečném součtu dražší a horší pro životní prostředí než získávání ropy těžbou. Je třeba podporovat ta ekologická paliva, jejichž dopad je prokazatelně nižší než z těžby. Zemědělství ovlivňuje environment, extravilán obcí, zemědělec, stojí obvykle proti obci, na vesnici dříve zemědělství poskytovalo 20% občanů pracovní příležitost, dnes je to daleko méně, na vesnici se stěhují lidé z města, kteří očekávají sterilní panelákové prostředí. Jelikož realita je jiná, množí se stížnosti. Neumějí si představit krajinu bez zemědělců, jak by vypadala neudržovaná. Farmáři se starají, snaží se mít pořádek. Veřejnost je však posuzuje spíš
podle negativních příkladů. Posekané louky jsou propustnou krajinou, která obyvatelům poskytuje možnosti pro venkovské aktivity, je snížen obsah dusičnanů, jsou čistější studny, veřejnost si to zatím neuvědomuje, jen tuší. Lze odhadovat, že dnes na 1000 ha půdy zaměstná firma do 20ti zaměstnanců. Dříve zemědělské družstvo oproti tomu mělo na 1000ha asi 80 zaměstnanců, mělo přidruženou výrobu, dnes to není obvyklé, v provozu se nyní využívají moderní technologie. K otázce soběstačnosti: 80. léta se vyznačují masivními dotacemi do meliorací a rozorání mezí (v době dvou politických táborů). Soběstačnost v otevřených hranicích a globalizovaném světě je pojem, který je vhodnější zaměnit spíše za pojem potravinové bezpečnosti. Máme 50% méně příznivých oblastí, kde jsou obrovské náklady na intenzivní zemědělství, pokud se zde provozuje. Existují tlaky na podporu intenzity výroby, přitom vyvážíme 3miliony tun pšenice ročně, vyvážíme i mléko, naším problémem však je, že nejsme zpracovateli, dá se říci, že byl zrušen či omezen zpracovatelský průmysl cukrovary, zpracování masa apod. Agrární obchod sice vykazuje propad, ale tato statistika zahrnuje i komodity, které u nás nelze pěstovat, klasické plodiny mají v agrárním obchodu poměrně vyrovnanou bilanci. Potravinové bezpečí není ve výrobě dalších statisíců tun obilí. Udržme si dostatečně úrodný půdní fond. Právě chronický pokles úrodnosti, který se musí suplovat chemií je kardinálním problémem českého zemědělství. Díky erozi mizí ohromné množství půdy do potoků a řek. K tomu připočtěme každoroční zábory půdy pro stavební účely.
Ing. Alena Vašáková, PF ČR – pracoviště Česká Lípa Prezentovala některé údaje o zemědělské půdě českolipského okresu, který byl z pohledu výměry pátým největším okresem. Státní půdy bylo 24 tis ha, pro zemědělce se prodalo 15.230 ha smlouvami v počtu 3 830 kusů smluv v období let 1999-2012 za 915.919.198 korun. K prodeji zbývá cca 7.700 ha. Nebylo zrovna šťastné, že do procesu kupování zemědělské půdy vstoupili i někteří nehospodařící spekulanti skupující restituční nároky a dnes, dalo by se říci vykořisťují hospodařící zemědělce a nejenom je. O pozemky ve své správě se PF dosud staral, s ubýváním finančních prostředků přenechává povinnost péče řádného hospodáře na nájemce. Nyní řeší pouze havarijní stavy (např. když ucpaný propustek způsobil podmáčení louky). Ve správě zůstávají malá vodní díla. V rámci privatizace bylo podle zákona 92/1991 Sb. se zprivatizovalo celkem 45 zemědělských areálů, z toho veřejnou obchodní soutěží 22 areálů na základě zakladatelských privatizačních projektů. Nyní se řeší odchovna prasat v Pertolticích, příští rok budou řešit budovu kravína v Brenné. Osmnáct areálů se připravuje do privatizace. Byrokratická cesta někdy vázne na ministerstvu financí. Tlak na PF aby byla prováděna alespoň nějaká oprava a údržba budov. Dosud nebyla jednoznačně definovaná budoucnost PF v organizaci MZe.
Ing. Jiří Novotný, PÚ Česká Lípa Záměrem ministerstva je sloučení PÚ a PF pod jednu střechu, ten se měl projednávat v senátu přede dvěma dny. Jednoznačné definování tohoto organizačního opatření zatím není k dispozici. Předpokládá se, že dojde ke sloučení jabloneckého a libereckého pozemkového úřadu. Očekáváme, že budoucnost se vbrzku vyjasní. Českolipský okres má ve 153 katastrálních územích cca 110tis ha. Dá se odhadovat, že přibližně 50% z toho je zemědělské půdy. Tam kde byla družstva, tam bylo menší procento státní půdy. Stát kdysi dotoval meliorace a rekultivace se záměrem obhospodařovat co
nejvíce ploch, ač mnohdy mohla být návratnost investice až 90 let. Z pohledu praktického hospodáře to postrádalo smysl (voda si vždy najde cestu). PÚ Česká Lípa je po stránce personální jedním z nejmenších. Jen obslužná činnost úřadu vyžaduje čtyři pracovníky. Podle nové metodiky budou projekty, krom odvodnění, dopravní obslužnosti a dalších, navíc hlídat erozní náležitosti. Jednoduché pozemkové úpravy měly svůj účel, ale podle posledních pokynů s odkazem na to, že pro dva subjekty lze řešit vzájemné vztahy jinak, jsou na ústupu. Poslední byla provedena v Žizníkově. Komplexních pozemkových úprav máme nyní v různém stupni rozpracovanosti 12, z toho 3 leží na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, takže pracujeme na devíti, dalších 5 je zapsaných v KN (Lvová, Deštná, Blíževedly, Janovice u Kravař, Litice), pracuje se na KPÚ v Chlumu u Dubé, na Hvězdě, v Holanech, Stvolínkách, Kravařích v Čechách, Zbynech, Doksech, Dubé a u KPÚ ve Skalce u Doks finišují práce na zpracování katastrální mapy. (V Kravařích jsme měli poměrně náročná jednání s vlastníky.) Preferujeme stav, kdy požádá 50% vlastníků o KPÚ, aby se práce mohly zahájit. Samozřejmě se upřednostňují lokality, kde se hospodaří, což je u nás spíše jih okresu, katastry zalesněné nejsou prozatím vůbec v plánu pro zpracovávání KPÚ. Pětasedmdesáti procentní úspěšnost projednání podmiňuje schválení KPÚ. Zpracování území děláme pro občany, ale někdy se s nimi téměř nedá dohodnout. Každý rok máme v plánu dokončovat a zahajovat minimálně dvě KPÚ. Každý rok se z peněz PF dělají 2 akce upřesnění a zaměření přídělů pozemkové evidence. Z poslední doby šlo například o cestu v Blíževedlích. Do hry mohou vstoupit i možnosti dotací PRV (Programu rozvoje venkova) či účast VPS(veřejné pokladní správy). Práce začínají vyžádáním podkladů z katastru nemovitostí, pokračují kalkulací ceny, následuje výběrové řízení, po jehož úspěšném provedení se podepíše smlouva, pak teprve začínají vlastní práce. Bohužel při výběrovém řízení je mnohdy jediným kritériem cena (elektronické tržiště). Některé firmy se hlásí pod cenou a pak to podle toho vypadá (nedodržování termínů, horší kvalita). Naše kroky jsou limitovány byrokracií, např. je třeba kolaudovat a předat obci po proplacení akce v jednom kalendářním měsíci. Svou roli sehrávají při postupu prací i archeologové, musíme s nimi uzavřít smlouvu a musíme jejich práci také zaplatit, ze zákona. Snaha stihnout pozemkové úpravy v co nejkratší době naráží i na kapacity katastrálních úřadů, případně i na personální snižování na PÚ. Ve středních Čechách už není k dispozici státní půda na společná zařízení, tzn. že ji musí vykupovat. U nás stále pozemky jsou, máme plán do r. 2017 na zachování cca 3% státní půdy. Zatím není specifikováno, co bude s církevním majetkem. Do 31.3.2013 musí obce zažádat o zápis historického majetku, jinak pozemky propadnou státu. PF je také omezený rezervami státní půdy v celkové výměře 24tis ha uložených pozemků včetně 3% půdy rezervované na pozemkové úpravy a na polyfunkční kostru tak, aby se nemuselo vykupovat. Informoval účastníky o monitoringu eroze půdy. Byl zpracován metodický postup, který je k nahlédnutí na stránkách VÚMOP. PÚ rozeslal na obce dopis s informací jak postupovat když se na jejich území objeví výraznější známky eroze.
Ing. Lubomír Tomiška, AZV Česká Lípa
Do popředí vystupuje potřeba řešit ochranu půdy před erozí. Provádění opatření se kontrolují. Příští rok budou erozní kontroly i u MEO (mírně erozně ohrožené půdy). Protože patří do GAEC (dobrý zemědělský a environmentální stav),
případné sankce se pak počítají z celé částky dotací. Při případné kontrole nemusí být zemědělec hned na místě seznámen s jejím výsledkem, ale až po zpracování zjištěných údajů. Zemědělec má možnost v LPIS (evidenci půdy) si ověřit erozní charakteristiky definované NV 479 a 480 z r 2009. Jsou určeny různé agrotechnické postupy pro ochranu půdy, např. vrstevnicová orba, setí do mulče, podmítka, zasakovací apod. V souvislosti s jejich uplatněním je třeba zkoumat odtokové linie a správně určit linii pro jejich přerušení. Zemědělec problematiku kolem erozí řeší sám a je sám zodpovědný za dodržování agrotechnických postupů. Ale nikdo neřeší, jestli o povinnostech ochrany půdy věděl nebo ne. V podkladech, které byly na tomto setkání poskytnuty, jsou i potřebné odkazy. Pokud si kladete otázku: jak si zemědělec zjistí, jestli se ho to týká, pak je třeba hledat v LPIS na kartě tisků tisk 12, který vygeneruje výpis půdních bloků s výměrou plochy SEO a MEO. Při zapnutí mapové vrstvy „Eroze“ vidíte na barevné plochy (SEO – žlutá, MEO – červená). Uživatel má nástroj pro editaci pracovní vrstvy, může si tak plochu pro sebe zaznamenat v mapě. V tisku najdete i zkratky vhodných agrotechnických opatření. Pro podrobnější informace se obracejte na AZV Česká Lípa. Průměrná sklonitost PB je uvedena v jednom ze sloupců tohoto tisku. Pro pozemky s vyšší sklonitostí než 7 stupňů ukládá GAEC také povinnost ochrany půdy proti erozi. Další podmínkou GAEC je, že zemědělec nesmí fyzicky rozorat travní porost. Někdy se může stát evidenční chyba, případně dojde k posunutí hranic. Údaj o příznaku rozorání lze hledat v tisku č.19. Pozn. když soused fyzicky rozorá sousední pozemek, tak vlastně nenese odpovědnost, ale sankce může být uložena tomu, kdo chybu nezpůsobil. Pokud máte blok s příznakem rozorání, je nutno ihned po zjištění případ reklamovat na AZV, poté proběhne místní šetření a řízení na odstranění nebo potvrzení příznaku rozorání. Pokud zjistíte, že v erozní vrstva není definovaná v souladu se skutečností, je možno ji reklamovat prostřednictvím AZV, nebo přímo přes VÚMOP Praha.
Bc. Miroslav Kudrna SHLŠ Frýdlant Připravil pro účastníky setkání propagační materiály. Škola má dvě pracoviště. Frýdlant a Hejnice. Školní statek svými objekty navazuje na areál školy. Studentům je k dispozici domov mládeže a jídelna, mj. kvalitní zázemí pro sport a autoškolu. Žáci se připravují i na dalších pracovištích (pekárna, kuchyně, uzenářská dílna, prodejna, svářečská dílna, počítačová učebna). Kapacita školy 1200 studentů, v zemědělských oborech jich je 307. Nabízí studijní a učební obory obchodní, sociální, zemědělské a lesnické, nový obor veterinářství, který se podařilo naplnit letos 30ti studenty. Zemědělec farmář má teď sedm studentů. Ochrana životního prostředí a ekologie má ve všech čtyřech ročnících 62 studentů. Praxe probíhá na smluvních pracovištích, žáci dojíždějí na zemědělské farmy v okolí, lepší studenti i na stáže do Německa. Škola nabízí kurzy – zemědělec (pro širokou veřejnost). Spolupracuje s organizací UNIF na tvorbě programů celoživotního vzdělávání. Vedení školy se podařilo získat dotaci v rámci programu OPVK na podporu dalšího vzdělávání. Vzniknou čtyři vzdělávací programy: Opravář zemědělských strojů jak v pěstování rostlin, tak i v chovu zvířat, chovatel včel a zpracovatel včelích produktů, probíhá tvorba studijních materiálů. Tyto programy budou nabídnuty široké veřejnosti v rámci programu zdarma. Studenti zemědělských oborů jsou tří typů, jedni studují na škole, protože se nedostanou nikam jinam, druzí proto, že sociální klima rodiny je tak determinuje, 3. typ – rodiče mají zemědělskou farmu a mladým jí chtějí předat.
Na vysokou školu zemědělského zaměření se letos hlásilo pět studentů, přijati byli dva v oboru fytologie (Zemědělská Univerzita Praha).
Diskuse Ing. Tomiška – meliorace – přerušení péče, mnohá zařízení přestala fungovat Ing. Řezáč - Převod státní půdy zahrnoval mnohdy i prodej cest, čímž došlo k narušení přístupů nejen do lesů. PF: Zpracovat pozemek k prodeji je náročné. Dotazování min. na osmi organizacích, k prodeji uvolněny jen kladně ohodnocené pozemky. Silniční zákon definuje ostatní komunikaci a ta komunikací zůstává i po převodu soukromému vlastníkovi. Mýtné. J. Kurtinec – obec Kvítkov žádala o cestu. Bylo nutno prokázat zpevnění. Mnohdy nastávají zbytečné problémy kvůli prodanému kousku státní půdy. Těchto problémů bude čím dál víc. Studenti zemědělských oborů málokdy vidí moderní postřikovač, který jezdí podle GPS, na palubní desce má 5 počítačů (samonavádění, držení v kolejovém řádku, dávkování…) Ing. Novotný – územní plán cesty také řeší. Pozemkové úpravy jen pro řešení cestní sítě nelze provádět. Další dopady: odtok vody, přístupy na pozemky, uspořádání, společná zařízení a už se řeší i erozní ohroženost. Komunikace se v KPÚ převáděly státu, ale dnes se dávají obci. Ing. Boleslav - VŠ Bratislava – největší producent dobrých agronomů. Spolupráce s děčínskou Libverdou. Dobrých studentů je tak 10-15%. V zemědělství jsou dobré platy, ale stále nízká společenská prestiž. Bc. Kudrna – Vybavení pro praktickou výuku – staré zetory,
Setkání bylo ukončeno shrnutím a poděkováním vedoucího AZV Česká Lípa. Zápis sepsala v České Lípě dne 30.10.2012 Ing. Jana Ševčíková
