Ing. Alexander HYKEL
L4
ředitel odboru, ČBÚ Praha
ZHODNOCENÍ ÚČINNOSTI VYHLÁŠKY č. 298/2005 Sb., O POŽADAVCÍCH NA ODBORNOU KVALIFIKACI A ODBORNOU ZPŮSOBILOST PŘI HORNICKÉ ČINNOSTI NEBO ČINNOSTI PROVÁDĚNÉ HORNICKÝM ZPŮSOBEM
Chceme-li hovořit a diskutovat o vyhlášce č. 298/05 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb., musíme si objasnit některé náležitosti zákona č.18/2004 Sb. o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie. Aniž si to odborná veřejnost plně uvědomuje, tak vyhláška č. 298/05 Sb., definuje „regulované činnosti“ v oboru naší činnosti a způsob ověřování odborné způsobilosti nejenom státními orgány, ale i organizacemi. Účelem zákona č. 18/2004 Sb., zákona o uznávání odborné kvalifikace, je zajistit jednotnou aplikaci obecného a sektorového systému uznávání odborných kvalifikací v České republice. Dosavadní právní úprava uznávání odborných kvalifikací (obecný i sektorový systém) na evropské úrovni byla upravena patnácti směrnicemi. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací ze dne 7. září 2005 tento systém zjednodušuje do jednoho právního předpisu a přichází s řadou nových aspektů, které musí být zapracovány do našich právních předpisů, což představuje úpravu zákona č. 18/2004 Sb., jehož novelizace v současné době prochází připomínkovým řízením. Jedná se zejména o: - stanovení kompenzačních opatření, což znamená stanovení souboru kritérií vyrovnávajících podstatné rozdíly u konkrétního povolání v různých členských státech Evropské unie, - právní úpravu dočasného nebo příležitostného poskytování služeb, a to na základě oznámení příslušnému uznávacímu orgánu. Výjimku budou tvořit služby, jejichž výkon může mít vliv na zdraví nebo bezpečnost příjemců služeb, kde bude nutné ověření odborné kvalifikace osoby poskytující služby a to před jejím prvním poskytnutím. - uznávání odborné kvalifikace ve společném. řízení a v řízení o předběžné otázce v případě, že uznání odborné kvalifikace je podmínkou pro vznik oprávnění k výkonu samostatné výdělečné činnosti, - zavedení pěti úrovní kvalifikace. Členské státy Evropské unie jsou
povinny zavést ustanovení směrnice o
Strana 1 (celkem 6)
uznávání odborných kvalifikací do svých právních řádů do 20. října 2007 a aplikovat je od 21. října 2007. Navrhovaná novelizace dotýká dvaceti šesti zákonů. Základem celého systému vzájemného uznávání je důvěra členských států Evropského společenství v rovnocennost formálních kvalifikací a zajištění odbornosti výkonu příslušné činnosti. Osobě, která je v jednom členském státě dostatečně kvalifikovaná k výkonu určitého povolání, musí být v zásadě povolen přístup ke stejnému povolání v jiném členském státě, a o i tehdy, jestliže se dotyčné požadované vzdělání a příprava liší do určité míry v trvání nebo obsahu. Omezení se připouští jen z důvodů naléhavého veřejného zájmu, a pouze v míře nezbytné k zajištění ochrany příslušného naléhavého veřejného zájmu. Pojem regulovaného povolání, nebo - v dikci zákona - "regulované činnosti", v kontextu uznávání odborné kvalifikace nesmí být směšován s jeho obecným významem v jazyce českém, že něco reguluji. . Tento pojem je třeba chápat ve smyslu primárního práva Společenství a směrnice jako označující jakoukoliv výdělečnou činnost, pro jejíž výkon v České republice stanoví právní předpis podmínku odborné kvalifikace, a u níž je splnění těchto požadavků kontrolováno státními orgány. Právní úprava pochopitelně nezakládá uchazečům právní nárok pracovat v České republice v regulovaném povolání, které si vybrali, ale dává jim právo, aby jejich kvalifikace byla posouzena orgánem za tímto účelem určeným ve správním řízení v zákonem stanovené lhůtě a s možností dalšího přezkumu tohoto rozhodnutí. Výsledkem řízení o uznání odborné kvalifikace uchazeče je výrok, zda je uchazeč odborně způsobilý pro výkon regulované činnosti podle zvláštního právního předpisu České republiky. Tento výrok mu zaručuje právo výkonu dané činnosti jen v případech, kde zahájení (přístup k) určité činnosti není podmíněn dalšími požadavky (např. zkouška z BP). Českým báňským úřadem byla vypracována v r. 2005 vyhláška, která nahradila prováděcí vyhlášku č. 340/1992 Sb. ze dne 21. května 1992, o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. Vyhláška byla vydána na základě zákonného zmocnění v ustanovení § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. Vyhláška nabyla účinnosti k 1.8.2005 a byla vydána ve Sbírce předpisů po číslem 298/2005. K vypracování nové vyhlášky bylo přistoupeno především na základě poznatků zjištěných orgány státní báňské správy při šetření mimořádných událostí od roku 1992, z nichž jako jedna z příčin byla zjištěna nízká úroveň odborných znalostí u technických i některých dělnických profesí v oblasti bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu. Dále se do vyhlášky promítly nutné úpravy legislativy z hlediska požadavků Evropské unie a změn v našem právním řádě, zejména zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie (zákon o uznání odborné kvalifikace), ve
Strana 2 (celkem 6)
znění zákona č. 96/2004 Sb., požadavky Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů apod. Záměrem státní báňské správy rovněž bylo maximálně soustředit ověřování odborné způsobilosti do jedné vyhlášky a sjednotit požadavky na předkládané dokumenty, vydávaná osvědčení a celý zkušební proces. Snahou Českého báňského úřadu bylo pochopitelně zvýšení účinnosti státního dozoru nad hornickou činností a činností prováděnou hornickým způsobem z hlediska kontroly kvalifikačních a odborných předpokladů u technických funkcí dohlížejících nad bezpečností ochrany práce a provozu a tím předcházení rizikům spojených s hornickou činností a činností prováděných hornickým způsobem. První zkušenosti s aplikaci vyhlášky nebyly dobré. Vyvstala celá řada problémů, které nebyly v rámci vnitřního ani vnějšího připomínkového řízení podchyceny – např. stanovili jsme kvalifikace předáka, kde požadavky na rozsah znalostí a odpovědností je u každé činnosti jiný; kvalifikace technického dozoru, kde nebylo jednoznačně stanoveno, že se jedná výlučně o dozor při vedení důlních děl, byla nejasně formulovány úprava přechodných ustanovení především u naplnění kvalifikací technických dozorů, při zadávání dotisku došlo k tiskové chybě s přehozením písmenek, která najednou umožňovala mimo jiné naprostý nesmysl, aby si vedoucí dolu sám vypracovával projekty elektro apod. Český báňský úřad na základě připomínek z odborné veřejnosti přistoupil k novelizaci vyhlášky, a to i přesto, že novelizace jakéhokoliv právního předpisů po půl roce platnosti není nikdy dobrou vizitkou zpracovatele. Novelizace byla vydána ve sbírce pod č. 240/2006 Sb. a odstranila uvedené nedostatky. Jaké jsou dosavadní zkušenosti a které problémy postupně vygradovaly při aplikaci vyhlášky? Především musím konstatovat, že na základě kontrol prováděných jednotlivými obvodními báňskými úřady nebyly zjištěny systémové nedostatky. Pokud byly závady zjištěné tak se daly přičíst na vrub postupného nabíhání vyhlášky a většinou byly snadno odstranitelné. Kde se problémy vyskytly, resp. co bych si dovolil u jednotlivých ustanovení vysvětlit nebo zdůraznit K § 1 V první řadě musím pro vysvětlení uvést, že samotná hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem není regulovaná činnost. Regulovaná činnost, jak jsem již uvedl při zákonu č. 18/200 není o tom, že nějakou činnost reguluji. V dikci zákona se jedná o pojem regulovaného povolání – tj. odbornost závodního dolu,závodního lomu, technika pro vedení důlních děl, projektanta apod. – to je regulovaná činnost. Jsou to prostě odbornosti, kde stát reguluje – stanoví požadavky na vzdělání, určité dovednosti, praxi. V novelizaci jsme již jasně a jsem přesvědčen že i bezrozporově definovali pojem vedení důlních děl a podzemních staveb vzhledem k odborným způsobilostem technik a technik pro vedení důlních děl. Vrátím se k tomu ještě u § 2. Rovněž byl definován pojem vzorové dokumentace z nichž je zřejmé, že nepožadujeme žádné diplomové práce. Chceme, aby žadatel o odbornou způsobilost předložil provozní práci (OPD, technologický postup, projekt elektro apod.), a já zdůrazňuji, že to nemusí být práce samostatná, ale i práce na které
Strana 3 (celkem 6)
žadatel spolupracoval. Měla by však vyjadřovat schopnosti žadatele k požadované regulované činnosti. K § 2 Zde se při aplikaci vyhlášky některé problémy vyskytly. Především u absolventů vysokých škol stavebních, kteří požadovali vydání osvědčení „závodní“ nebo „báňský projektant“ pro řízení ražených podzemních staveb. Podle vyhlášky nesplňují požadavky obsahu vzdělání. Naše zamítavé stanovisko pochopitelně nebylo přijato s nadšením. Trváme však nadále na tom, aby měli znalosti z ražením podzemních děl včetně jejich ovětrávání a báňského záchranářství, trhacích prací, geologických a měřických prací. Je zde pochopitelně řešení, že tyto vysoké školy si mohou do studijního programu předměty s tímto obsahem zařadit v souladu s přílohou vyhlášky. Dosud však žádná škola nereagovala. Paradoxem je, že cizincům ze zemí EU, který například podzemní stavby razili v zahraničí i když by tyto požadavky nesplňovali musíme odbornou způsobilost potvrdit.Hovořil jsem o tom již v úvodu k zákonu č. 18/2004 Sb. Cituji: „Osobě, která je v jednom členském státě dostatečně kvalifikovaná k výkonu určitého povolání, musí být v zásadě povolen přístup ke stejnému povolání v jiném členském státě, a to i tehdy, jestliže se dotyčné požadované vzdělání a příprava liší do určité míry v trvání nebo obsahu.“ Hodnotitel rizik ukládání odpadů- u této nové odbornosti zapracované do vyhlášky v souladu se směrnicí Rady 1999/31/ES o ukládání odpadů bych jenom upozornil že se týká ukládání odpadů pouze v důlních dílech. Nezajímají nás a v tomto smyslu neověřujeme odbornou způsobilost pro jakékoliv skládky domovních odpadů. Upozornil bych na fakt, že v současné době se zpracovává legislativní předpis o těžebních odpadech, který vychází ze Směrnice EU. V této oblasti se otevírá další prostor pro osoby s uvedenou odbornou způsobilosti. Rozsáhlá diskuse se rozvinula kolem projektanta strojního. Máme báňského projektanta a elektro projektanta. Je skutečností, že ze strojního hlediska neověřujeme odbornou způsobilost žádného vyššího technika, přestože rozsah strojního zařízení neustálé narůstá, jeho legislativa z bezpečnostního hlediska je stále náročnější a počet závažných úrazů se postupně přesouvá z báňské technologie do technologií strojních. Na druhou stranu neustálé ověřujeme, a to podle mého názoru nesmyslně celou řadu dělnických profesí jako jsou vazači, jeřábníci apod., což podle mne přísluší organizacím. Otázka strojního projektanta je otevřena do další novelizace. Pokud se týče vazačů a jeřábníků novelizaci vyhlášky č. 22/1989 Sb., která by měla vyjít v letošním roce se zruší ověřování jejich odborné způsobilosti před orgány státní báňské správy. Technický dozor byl na základě připomínek definován naprosto jasně v novelizaci vyhlášky. Technický dozor pro vedení důlních děl s ověřením odborné způsobilosti před orgány státní báňské správy a technický dozor pro výkon speciálních činností, jejichž odbornou způsobilost ověřuje organizace. Dá se říci, že ve spojení s výkladem pojmu „vedení důlních děl“ je tato oblast jasná, ani při kontrolách nenacházíme neplnění. Upozorňuji pouze na to, že v případě cizinců, kteří mají zájem pracovat na pozici technický dozor pro výkon specializovaných činností je to organizace, která je povinna ověřovat odbornou způsobilost!
Strana 4 (celkem 6)
Závažnou otázkou v poslední době se stává odborná kvalifikace z hlediska požadovaného vzdělání. Z Vysoké školy báňské vychází málo absolventů s báňským vzděláním a pokud, tak odchází do jiných oborů, které jim nabízejí lepší podmínky. Jednotlivé námi dozorované organizace si již začínají přetahovat zaměstnance, některé se dokonce zaměřily na státní báňskou správu. Z hlediska středoškolského vzdělání se podařilo státní báňské správě po projednání s orgány kraje a ministerstvem školství otevřít dvě školy s hornickým oborem – v Karviné se zaměřením jak pro hlubinné dobývání, tak i pro povrchové, v Příbrami pro povrchové dobývání. Počet žáků na obou školách vzhledem k jejich kapacitě je dostatečný, ale pro nezájem se nepodařilo doposud otevřít denní studium. K § 6 k platnosti osvědčení. Platnost osvědčení, tzn. toho papíru, který se musí po vypršení platnosti formálně vyměnit, nebo prodloužit za poplatek 50,- Kč kolkem může omezit pouze zákon. Toto je pouze u profesí týkajících se vyhrazených technických zařízení, kde zákon tj. zákon č.6l/88 Sb. ,stanovuje striktně platnost na 5 let. U ostatních profesí nám v tom negativně zamíchal zákon 124/2OOO Sb., který omezil platnost osvědčení vydaných orgány státní báňské správy jednorázově. To bylo to prodlužování, které jste někteří museli absolvovat. V této souvislosti nám vznikl administrativní problém, protože vyznačena platnost.datem (pozor netýká se VTZ!). by mohla být příčinou nepříjemnosti ne u orgánu státní báňské správy, ale např. při některých výběrových řízeních. Obvodní báňské úřady mají pokyny k nápravě. Při periodické zkoušce se dosavadní údaje o platnosti osvědčení opraví příslušným textem na zadní straně osvědčení, pokud to z nějakého důvodu nepůjde, vystaví bezplatně osvědčení nové. K přechodným ustanovením novely vyhlášky Ponechání osvědčení odborné způsobilosti, které byly vydány před nabytím účinnosti vyhlášky v platnosti bez jakéhokoliv omezení, kontroly příslušných směrů vzdělání apod. se podle mého názoru ukázalo jako správné, protože bychom v určitém smyslu mohli destabilizovat technické útvary organizací. V této věci pouze připomínám, aby vlastníci osvědčení o odborné způsobilosti, kteří by podle nové vyhlášky již nesplnili požadavky příslušného vzdělání si hlídali termíny periodických zkoušek a jejich řádné vykonání. Opakovaným nevykonáním periodické zkoušky by museli požádat o nové ověření odborné způsobilosti, a bohužel při nové žádosti o ověření odborné způsobilosti již musíme přihlížet k požadavkům na vzdělání. Vedoucí pracovník – závodní. Osvědčení „vedoucího pracovníka“ jsou nadále platná a rovnocenná osvědčení „závodní“. Osvědčení budou postupně vyměňována při periodických zkouškách, pokud někdo požádá obvodní báňský úřad o výměnu, bude mu vyhověno. Je to bezplatné, na výměnu se nevztahuje zákon o správních poplatcích, protože změnu způsobil stát – tedy správní orgán. Nedostatek tzv. vzdělání příslušného směru u odborné způsobilosti „Technický dozor pro vedení důlních a podzemních děl“ a neefektivnost nového ověřování desítek techniků (revírníků) před orgány státní báňské správy bylo v přechodných opatřeních ošetřeno požadavkem, aby tyto fyzické osoby před 1.8.2005 v uvedené funkci pracovaly a jejich odborná způsobilost byla ověřena organizací. Tzn. nikdo neověřuje jakou mají školu, nikdo nechce aby se podrobili zkouškám na Obvodních báňských úřadech. Ale pozor! Tyto osoby nemají ověření odborné způsobilosti
Strana 5 (celkem 6)
vydané státním orgánem a nemohou počítat s tím, že by pro práci v zahraničí jim byly vystaveny doklady pro uznání odborné způsobilosti v jiném státě unie. I když doufám, že v nejbližších 5-ti letech nedojde k novelizaci vyhlášky, měli bychom výhledově uvažovat s tím, že: •
•
•
všechny odborné způsobilosti, roztříštěné v řadě vyhlášek Českého báňského úřadu by byly soustředěny do jedné vyhlášky s jednotnými postupy ověřování odborné způsobilosti, jednotnou platností osvědčení, periodická zkouška by měla zůstat podmínkou vykonávání příslušné regulované činnosti při HČ a ŠPHZ, ale mělo by být umožněno např. přerušení činnosti v oboru. Např. 5 let půjdu pracovat do banky, po pěti letech opráším osvědčení závodního dolu, vykonám periodickou zkoušku po 7 letech a mohu pokračovat ve svém původním oboru, výrazně omezit ověřování odborné způsobilosti orgány státní báňské správy v případě dělnických profesí. Vytipovat pouze rozhodující profese – např. střelmistr, strojník těžního stroje. Ostatní předat k ověřování organizacím.
-
Strana 6 (celkem 6)
