Informovanost klientů s totální endoprotézou kyčle o pooperačním pohybovém reţimu a komplikacích

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Sylvie Bičanová

Informovanost klientů s totální endoprotézou kyčle o pooperačním pohybovém reţimu a komplikacích Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Romana Killerová

Brno 2011

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje.

V Brně 28. října 2011

Děkuji Mgr. Romaně Killerové a doc. PhDr. Miroslavě Kyasové, Ph.D. za odborné vedení a rady při zpracovávání mé bakalářské práce. Dále děkuji klientům Ortopedické kliniky FN Brno Bohunice za spolupráci a ochotu při vyplňování dotazníků.

OBSAH ÚVOD…………………………………………………………………………………6 TEORETICKÁ ČÁST……………………………………………………………….7 TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZA KYČELNÍHO KLOUBU………………..7

1 1.1

Stavba a funkce kyčelního kloubu………………..…………………..8

1.2

Typy totálních endoprotéz…………..………………………………...8

1.3

Indikace a kontraindikace k operaci………………………………...10

1.4

Předoperační příprava………………………………………………..11 1.4.1

Dlouhodobá předoperační příprava………………………………..11

1.4.2

Krátkodobá předoperační příprava………………………………...11

1.4.3

Bezprostřední předoperační příprava……………………………...13

1.5

Pooperační péče……………………………………………………….13

1.6

Rehabilitace……………………………………………………………15

1.7

1.6.1

Předoperační rehabilitace………………………………………….15

1.6.2

Pooperační rehabilitace během hospitalizace……………………...16

1.6.3

Následná rehabilitační péče………………………………………..17

Komplikace……………………………………………………………17 1.7.1

Peroperační komplikace…………………………………………...18

1.7.2

Pooperační komplikace……………………………………………18

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ V EDUKACI……………………..22

2 2.1

Význam edukace v ošetřovatelství… ………………………………..23

2.2

Druhy edukace v ošetřovatelství……………………………………...24

2.3

Fáze edukačního procesu……………………………………………...25 2.3.1

Fáze zhodnocení/posouzení………………………………………..26

2.3.2

Fáze diagnostiky…………………………………………………...27

2.3.3

Fáze plánování………………………………………………….…27

2.3.4

Fáze realizace……………………………………………………...29

2.3.5

Fáze hodnocení…………………………………………………....30

2.4

Překáţky v edukačním procesu……………………………………….30

2.5

Edukace klientů před implantací TEP kyčle na Ortopedické klinice ve FN Brno Bohunice…………………………………………………..31

EMPIRICKÁ ČÁST…………………………………………………………..…….33

3

CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY…………………….........33

4

METODIKA…………………………………………………………….....34

5

VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA……………….…....35

6

DISKUZE………………………………………………………………......58

7

NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ…………...…….64

ZÁVĚR…………………………………………………………………………….....64

ANOTACE……………………………………………………………………….…..67

ANNOTATION………………………………………………………………...........68 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ………………………..…....69

SEZNAM ZKRATEK……………………………………………………….............71

SEZNAM TABULEK………………………………………………………….........72 SEZNAM GRAFŮ………………………………………………………………......73 SEZNAM PŘÍLOH…………………………………………………………. ……...74

ÚVOD Bolest poškozeného kyčelního kloubu může negativně ovlivnit aktivní část života každého z nás. Před objevením totální endoprotézy trpěli klienti chronickou bolestí a omezením pohybových schopností. Implantace endoprotézy kyčle zbavuje bolesti, umožňuje navrácení soběstačnosti a u mladších věkových skupin dovoluje plnou pracovní aktivitu i u fyzicky náročnějších povolání. Ve většině případů vede ke zlepšení kvality života, ačkoliv s sebou přináší jistá trvalá omezení. Implantace totální endoprotézy kyčelního kloubu je v současnosti jeden z nejúspěšnějších operačních zákroků. V České republice je ročně implantováno přes 10 000 totálních endoprotéz kyčle. V souvislosti se stárnoucí populací a zvyšující se průměrnou délkou života se tento operační výkon stává stále častějším a lze očekávat jeho další nárůst. Téma ,,Informovanost klientů s totální endoprotézou kyčle o pooperačním pohybovém režimu a komplikacích“ jsem si zvolila na základě svých zkušeností s touto problematikou. Podnět k napsání práce jsem získala ve svém zaměstnání. Několik let pracuji na ortopedické klinice, kde je ročně implantováno přes 400 totálních endoprotéz kyčelního kloubu. Cílem mé bakalářské práce je předložit souhrn informací, které souvisejí s touto problematikou. Dále bych se ráda zaměřila na edukaci klientů, která je nedílnou součástí kvalitní ošetřovatelské péče, a na kterou je v posledních letech kladen stále větší důraz. Cílem edukačního procesu je zvýšit odpovědnost klientů za své vlastní zdraví, získání nových vědomostí, praktických dovedností, postojů a návyků. Edukace pomáhá lidem osvojit si zdraví prospěšné chování v jejich každodenním životě, zvyšuje sebedůvěru a kompetenci klientů. V empirické části bych ráda zjistila míru informovanosti klientů po výměně kyčelního kloubu. Jelikož se jedná o velmi náročný výkon, je dostatek kvalitních informací o pooperačním režimu nenahraditelnou a nezbytnou součástí úspěšné léčby.

6

TEORETICKÁ ČÁST 1 TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZA KYČELNÍHO KLOUBU Totální endoprotézou kyčelního kloubu rozumíme náhradu celého kloubu cizím materiálem. Provádí se při operaci zvané aloplastika.1 Totální endoprotéza se skládá z acetabulární komponenty, která nahrazuje kloubní jamku, a femorální komponenty (dřík), která nahrazuje krček a hlavičku stehenní kosti (viz příl. 1).2 V naší zemi se do historie aloplastiky kyčelního kloubu zapsal prof. Čech. V roce 1970

vyvinul

cementovanou

totální

endoprotézu

kyčelního

kloubu

včetně

instrumentária. Vypracoval také operační postup, indikace k aloplastice a upozornil na možné komplikace. Jeho totální endoprotéza se u mnoha klientů používá úspěšně dodnes. Celosvětově je za objevitele totální náhrady kyčelního kloubu považován britský ortoped sir John Charnley, který vyvinul cementovanou totální náhradu s nízkým třením – low friction arthroplasty. V 80. letech se začaly používat tzv. necementované endoprotézy, jejichž cílem bylo vyloučit negativní vliv kostního cementu na přilehlou kost, snížit počet selhání a usnadnit reimplantaci. Dnes jsou totální endoprotézy vyráběny celou řadou výrobců v různých typech a modifikacích. Materiálově se uplatňují různé kovy a jejich slitiny, plasty a keramika nebo jejich kombinace.3

1

Srov. SOSNA, A., Základy ortopedie, s. 102.

2

Srov. Dostupné z www: http://www.r-med.eu/totalni-endoproteza-kycelniho-kloubu [ 2010 – 8 - 27]

3

Srov. KOUDELA, K. a kolektiv., Ortopedie, s. 99 – 100.

7

1.1 Stavba a funkce kyčelního kloubu Kyčelní kloub (articulacio coxae) je velký nosný kloub, který tvoří spojení mezi kostí pánevní a kostí stehenní. Je definován jako kulový kloub omezený. Kloubní plochy kyčelního kloubu tvoří hlavice kosti stehenní (femur) a jamka (acetabulum), která má tvar duté polokoule a na jejímž vzniku se podílejí kosti pánevní. Kloubní plochy hlavice a jamky jsou pokryty vrstvou chrupavky o tloušťce cca 3 mm. Kyčelní kloub je vystlán synoviální membránou, pro niž je typická produkce synoviální tekutiny. Tato čirá, viskózní tekutina vyživuje kloubní chrupavku, vytváří ochrannou vrstvu a zmírňuje třecí odpor kloubních ploch. Kyčelní kloub uzavírá kloubní pouzdro zesílené čtyřmi vazy, které společně se svaly zajišťují kloubu stabilitu. Kloub umožňuje velký rozsah pohybu. Základní pohyby v kyčli jsou flexe, extenze, abdukce, addukce, vnitřní a zevní rotace. Všechny pohyby se mohou vzájemně kombinovat, a tak je možné provádět i pohyby složitější. Kyčelní kloub umožňuje nejen pohyb celého těla v prostoru, ale je i důležitým balančním kloubem, neboť pomocí receptorů udržuje rovnováhu vzpřímeného trupu. Obě tyto funkce kyčelního kloubu jsou zajišťovány jeho anatomickým tvarem, ligamentózním aparátem, kloubním pouzdrem a svaly.4, 5, 6

1.2 Typy totálních endoprotéz Podle typu fixace komponent v kostním lůžku dělíme implantáty na:

4

Srov. http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/anatomie/dk_stehno_kycelni.php [2011 – 1 - 9]

5

Srov. http://www.ortopedie-fyzioterapie.cz/ortopedicka-ambulance/umely-kycelni-kloub.html [2011 – 1 - 9]

6

Srov. http://www.orthes.cz/types.htm [2011 – 1 - 9]

8

Cementované náhrady Základem cementované endoprotézy je polyetylénová kloubní jamka, která je kostním cementem upevněna do upraveného acetabula, a dřík, jenž je pomocí kostního cementu upevněn do stehenní kosti. Dřík je zakončen kuželovým konusem, na nějž se nasazuje hlavice (viz příl. 2). Povrch hlavice musí být dokonale hladký, aby při pohybu nedocházelo k abrazi polyetylénu a ke vzniku tzv. osteoagresivního granulomu, vedoucímu k pozdějšímu uvolnění implantátu.7 Necementované náhrady Necementované náhrady jsou konstruovány tak, aby mohly být implantovány do kosti bez použití cementu. Kost prorůstá do upraveného povrchu kovového implantátu, a proto je nutný přesný kontakt implantátu a kosti. Tyto náhrady mají delší životnost, což je důvodem pro implantování více aktivním a mladším jedincům (viz příl. 3).8 Hybridní náhrady Je-li jedna komponenta připevněna bez cementu (obyčejně jamka) a jedna komponenta je připevněna cementem (obvykle dřík), mluvíme o hybridní náhradě. Tento typ endoprotézy nachází uplatnění stále častěji (viz příl. 4).9

Hip resurfacing Jedná se o novou operační metodu řešení koxartrózy, při které se nemění celý kloub, ale pouze třecí plochy kyčelního kloubu. Implantát se snaží maximálně anatomicky a biomechanicky přiblížit zdravému kyčelnímu kloubu. Během operace se hlavice stehenní kosti pouze obrousí a nasadí se na ni čepička z odolného kovu. Původní kloubní jamka se vyfrézuje a je pokryta stejným kovem. Indikace hip recurfacingu je možná u klientů, u nichž nejsou velké anatomické změny v oblasti 7

Srov. SOSNA, A., Základy ortopedie, s. 102 – 103.

8

Srov. http://www.orthes.cz/types.htm [2011 – 1 - 9]

9

Tamtéž, [2011 – 1 - 9]

9

kyčelního kloubu. Předpokládá se vysoká tolerance zátěže, nízký otěr a dlouhodobá životnost. Vhodná je také u klientů s problematickou implantací dříku nebo s pravděpodobností předčasného mechanického selhání.10

1.3

Indikace a kontraindikace k operaci Implantace totální endoprotézy je indikována po vyčerpání konzervativní léčby u

stavů, které jsou provázeny bolestí a destrukcí kyčelního kloubu. Mezi nejčastější příčiny, které vedou k náhradě kloubu, se řadí: 

degenerativní onemocnění (primární a sekundární koxartróza),



zánětlivá onemocnění (artritidy),



nádorové procesy v oblasti kyčelního kloubu,



traumata.11

Hlavními kontraindikacemi totální endoprotézy jsou: 

závažná interní onemocnění,



chronická nebo neléčená infekce v organismu,



neochota nebo nezpůsobilost nemocného k aktivní spolupráci při rehabilitaci,



špatný psychický stav či malá naděje, že klient bude po operaci chodit,



nadváha není kontraindikací k implantaci TEP, výrazně však zvyšuje riziko následných pooperačních komplikací.12

10

Srov. http://www.lekari-online.cz/ortopedie/zakroky/kycel- resurfaceing.htm [2011-1-9]

11

Srov. KOUDELA, K. a kolektiv., Ortopedie, s. 100.

12

Srov. http://www.lekari-online.cz/ortopedie/zakroky/kycel- resurfaceing.htm [2011-1-9]

10

Předoperační příprava

1.4

Cílem předoperační péče je fyzická a psychická příprava klienta k operaci včetně vytvoření optimálních podmínek ke zvládnutí operační zátěže. Důsledně provedená předoperační příprava může snížit riziko operace na minimum a zabránit vzniku peroperačních a pooperačních komplikací.

1.4.1 Dlouhodobá předoperační příprava

Na základě rozhodnutí chirurga k operačnímu výkonu je klient odeslán k internímu předoperačnímu vyšetření, které zahrnuje EKG, rentgenové vyšetření srdce a plic, klinické a laboratorní vyšetření. Tato základní předoperační vyšetření mohou být doplněna o další speciální vyšetření podle celkového stavu klienta. Výsledky interního vyšetření nesmí být starší 14 dnů před plánovaným operačním výkonem. V rámci předoperační přípravy může být klientovi doporučen odběr krve tzv. autotransfuze, což je transfuze krve a krevních komponent získaných od dárce s určením pro něho samého.13

1.4.2 Krátkodobá předoperační příprava

Období krátkodobé předoperační přípravy zahrnuje 24 hodin před samotným výkonem. Fyzická příprava 

Vylučování - spontánní vyprázdnění močového měchýře těsně před operací. U náročných operací a inkontinentních pacientů se provádí katetrizace močového měchýře. Výkon se provádí v den operace na oddělení nebo přímo

13

Srov. SLEZÁKOVÁ, L. a kolektiv., Ošetřovatelství v chirurgii I, s. 34.

11

na operačním sále dle zvyklostí pracoviště. Za účelem vyprázdnění tlustého střeva se podává roztok na vyprázdnění nebo se provádí očistné klyzma. 

Hygienická péče – před operačním zákrokem provádí klient celkovou hygienu. Sestra zhodnotí úroveň soběstačnosti a je-li třeba, zajistí dopomoc při úkonech, které pacient sám nezvládá. Pozornost se věnuje i stavu vlasů, nehtů a používání kosmetických přípravků.



Příprava operačního pole - řídí se pokyny operatéra a zvyklostmi oddělení (např. holení a dezinfekce operačního pole).



Spánek a odpočinek - anesteziolog den před operací ordinuje sedativa a hypnotika, jelikož nerušený spánek a odpočinek pomáhá snížit stres před operací.



Cennosti a protetické pomůcky - větší obnosy peněz, šperky a cennosti se proti podpisu ukládají do trezoru a o uložení cenností je veden záznam. Snímatelné zubní náhrady se odstraní z dutiny ústní, označí se štítkem se jménem klienta a uloží do sklenice s vodou. Protetické pomůcky se označí jménem klienta a uschovají se.



.Prevence tromboembolické nemoci - v rámci prevence TEN se přikládají bandáže nebo elastické punčochy. Podle ordinace lékaře se aplikuje nízkomolekulární heparin.14

Anesteziologická příprava Úkolem anestezie je umožnit operační výkon a podpořit homeostázu životních funkcí. Den před operací přichází anesteziolog za klientem na oddělení, hodnotí jeho zdravotní stav, seznamuje pacienta se způsoby anestezie a možnými riziky, které mohou v souvislosti s anestezií nastat. Doplňuje anesteziologické ordinace před výkonem a předepisuje premedikaci, jejíž složení, dávka a způsob aplikace je vždy individuální.15

14


15

Srov. VAŇKOVÁ, M., Předoperační ošetřovatelská péče, Diagnóza v ošetřovatelství, 2006, č. 9, s. 343.

12

Psychická příprava Na psychické přípravě se podílejí jak lékaři, tak i sestry. Cílem je pochopení podstaty operačního výkonu a minimalizace strachu a stresu z operace. Pacient by měl být o všem srozumitelně informován, neboť dostatečná a správná edukace v předoperačním období zmírňuje obavy z operace a zvyšuje ochotu klienta ke spolupráci. 16

1.4.3 Bezprostřední předoperační příprava

Bezprostřední předoperační příprava se vztahuje na období cca 2 hodin před operací. Součástí je kontrola dokumentace klienta, operačního pole, přiložení bandáží dolních končetin, lačnění, vyprázdnění, kontrola fyziologických funkcí a provedení speciálních požadavků chirurga. Bezprostředně před odvozem na operační sál pacient odkládá protetické pomůcky (zubní protézu, brýle, naslouchátko…), šperky a veškeré spony z vlasů. Sestra aplikuje premedikaci podle ordinace anesteziologa a zajistí bezpečný převoz klienta s úplnou dokumentací na operační sál. 17

Pooperační péče

1.5

Po operaci jsou klienti převezeni na jednotku intenzivní péče. Délka hospitalizace zde se řídí celkovým stavem nemocného, překlad na standardní oddělení probíhá obvykle 2. - 3. pooperační den. Pacient je napojený na monitor a sestra sleduje jeho fyziologické funkce. Sledování vědomí, tepu, krevního tlaku, dechu a tělesné teploty se provádí v pravidelných intervalech podle stavu klienta a ordinace lékaře. Všechny údaje se zaznamenávají do příslušné dokumentace. Lehké výkyvy fyziologických funkcí jsou u

16


17

Srov. VAŇKOVÁ, M., Předoperační ošetřovatelská péče, Diagnóza v ošetřovatelství, 2006, č. 9, s. 345.

13

pacientů v prvních pooperačních dnech častými jevy. Nejčastější příčinou těchto jevů je zatížení organismu narkózou, ztrátou krve apod. Z invazivních vstupů má nemocný zavedený do močového měchýře permanentní močový katetr, který se zavádí většinou na přání operatéra, např. u delších a náročnějších výkonů, je-li třeba sledovat diurézu a přesnou bilanci tekutin, u inkontinentních klientů apod. Sestra sleduje nejen funkčnost PMK po dobu jeho zavedení, ale i množství a barvu moče nebo případné příznaky infekce. Nejsou-li žádné potíže, tak se obvykle PMK odstraňuje 3. až 5. den po operaci. Intravenózní kanylou sestra podává tekutiny, profylakticky antibiotika, krevní transfuze či autotransfuze podle hodnot krevního obrazu. Sleduje bilanci tekutin a zajišťuje dostatečnou hydrataci intravenózně podávanými roztoky, protože nemocný v operační den nepřijímá nic per os, podle celkového stavu jen čaj. Sestra kontroluje operační ránu a odpad do drénů, které pravidelně zapisuje. Převaz s odstraněním drénů provádí lékař za asistence sestry zpravidla třetí pooperační den. V případě, že rána prosakuje, provádí převazy podle potřeby. Přibližně 12. až 14. den lékař odstraňuje stehy, ve většině případů již ambulantně. Na zmírnění bolesti sestra nemocnému podává analgetika intramuskulárně, intravenózně nebo subkutánně dle ordinace lékaře. Má-li nemocný na tlumení bolesti zaveden epidurální katetr, pak sestra každý den převáže místo vpichu a změní polohu vnější části katetru fixované k tělu. Pro lepší rozcvičení operované DK se klientovi tlumí bolest před začátkem rehabilitace. Informace o bolesti zapisuje a vyhodnocuje do záznamu o bolesti. Jedním z nejrozšířenějších způsobů hodnocení intenzity bolesti je použití verbální škály, kdy klient vyjadřuje pocit bolesti číslem na stupnici stanovené od 1 do 10 a vizuální škály (úsečky, na nichž klient umístí intenzitu bolesti). V rámci prevence TEN se přikládají elastické bandáže. Sestra kontroluje jejich funkčnost

a

správné

nasazení.

Všem

pacientům

se

preventivně

podávají

antikoagulancia dle ordinace lékaře. Dávka se řídí podle předoperačního vyšetření a laboratorních hodnot.18

18

Srov. http://www.zdn.cz/clanek/sestra/pece-o-nemocneho-po-totalni-endoproteze-kycelnihokloubu- 417261 [2010- 8- 27]

14

1.6

Rehabilitace Součástí komplexní léčby v ortopedii je rehabilitace. Vhodně zvolená rehabilitační

léčba pozitivně ovlivňuje funkční stav pohybového aparátu a umožňuje připravit klienta na operaci tak, aby byl výsledek operačního zákroku optimální. Naopak zanedbaný či chybný pooperační režim může znehodnotit dobře provedenou operaci.19 Rehabilitaci po TEP kyčelního kloubu můžeme rozdělit do tří fází: 

předoperační rehabilitaci,



pooperační rehabilitaci během hospitalizace,



následnou rehabilitační péči (rehabilitace po propuštění z nemocnice).

1.6.1 Předoperační rehabilitace

Cílem předoperační rehabilitace je zlepšit celkovou kondici klienta, udržet či zlepšit rozsah pohybu v oblasti postiženého kloubu a připravit klienta na změněné pohybové stereotypy po operaci.20 Podle Dungla se postižená kyčel staví do antalgického postavení, ve kterém se kombinují addukce, mírná flexe a zevní rotace, což vede k následnému zkrácení svalových skupin a snížení svalového tonu. Součástí předoperační rehabilitace je protahování a relaxace zkrácených svalových skupin, posilování oslabených gluteálních a břišních svalů, kondiční cvičení a dechová gymnastika.21 Důležitý je nácvik pohybových stereotypů pro pooperační fázi rehabilitace, jehož součástí je nácvik sedu, přetáčení na bok a břicho s polštářem mezi koleny, nácvik stoje a chůze o berlích bez zatěžování operované končetiny a nácvik chůze o berlích po schodech. Edukace výrazně snižuje psychickou zátěž. U klienta, který již před operací ovládá pohybové stereotypy, cvičení a chůzi o berlích, můžeme očekávat mnohem

19


20

Tamtéž, s. 155.

21

Srov. DUNGL, P. a kolektiv., Ortopedie, s. 945.

15

lepší adaptaci na pooperační rehabilitační postupy a lepší spolupráci, což umožňuje zkrátit dobu hospitalizace.22, 23

1.6.2 Pooperační rehabilitace během hospitalizace

Cílem pooperační rehabilitace je vertikalizace klienta, nácvik chůze o berlích bez zatěžování operované dolní končetiny a nácvik sebeobsluhy. Rehabilitační

postupy

jsou,

s výjimkou

drobných

odchylek,

na

všech

ortopedických pracovištích shodné.24 V prvních dnech po operaci se cvičení zaměřuje na prevenci tromboembolické nemoci, prevenci bronchopneumonie a dekubitů. Od prvního pooperačního dne provádí klient dechová cvičení, izometrické kontrakce gluteálního svalstva a svalstva pánevního dna, flexi v kolenních kloubech a posilování neoperovaných končetin, jejichž dobrý funkční stav je důležitý pro následnou chůzi o berlích. Od druhého pooperačního dne se postupně zvyšuje rozsah aktivního cvičení v kyčelním kloubu, které zahrnuje flexi do 90°, abdukci a vnitřní rotaci. Začíná nácvik sedu na lůžku a vertikalizace. Po zvládnutí stabilního stoje, zpravidla 2.-3. pooperační den, zahajujeme nácvik trojdobé chůze bez zátěže operované končetiny. Důraz je kladen na správné nastavení výšky francouzských holí či podpažních berlí a pevnou obuv. Součástí nácviku chůze je i chůze po schodech, se kterou klient začíná 8. - 12. pooperační den. Nezbytnou součástí pooperačního režimu je držení operované dolní končetiny ve správné poloze. Polohovacími klíny, příp. derotační botičkou bráníme zevně rotačnímu držení operované končetiny.25, 26 Důležitá

je

otázka

zátěže

operované

končetiny.

U

nekomplikovaných

cementovaných TEP se doporučuje částečné odlehčení operované končetiny 4 - 6 týdnů a poté je možné plně zatěžovat. U necementovaných náhrad platí 6 týdnů plné odlehčení, dále cca ½ tělesné hmotnosti a nejsou-li komplikace, lze zhruba po třech

22

Tamtéž, s. 946.

23

Srov. SOSNA, A., Základy ortopedie, s. 155

24


25


26


16

měsících plně zatěžovat. Rehabilitační program a zátěž volíme vždy individuálně, záleží na doporučení operatéra, zdravotním stavu klienta a rentgenovém nálezu.27

1.6.3 Následná rehabilitační péče

Rehabilitační péče po propuštění z nemocnice může probíhat ambulantně nebo v ústavech následné rehabilitační péče. Je zaměřena na posílení ochablých svalů, obnovení svalové rovnováhy a nácvik správných pohybových stereotypů.28 Ústavní rehabilitace a komplexní lázeňská léčba je výhodná zvláště u pacientů s obtížným nácvikem chůze, omezenou hybností operovaného kloubu či postižením druhé končetiny. Je přínosem zvláště po stránce posílení oslabených svalových skupin a upevnění pohybových stereotypů. Důležitou roli hraje zpětná vazba. Neustálá kontrola poskytovaná fyzioterapeutem je nezbytná pro kvalitní motorické učení a zabraňuje rozvoji nesprávných pohybových stereotypů. Lázeňská a ústavní rehabilitační léčba se uskutečňuje buď přímo překladem „z lůžka na lůžko“ nebo v časovém rozpětí 3 až 6 měsíců od operace. Nenastanou-li komplikace, je po 6 měsících klient schopen návratu do každodenního života a může se začít věnovat i lehčímu rekreačnímu sportu. Návrat do zaměstnání je individuální, u manuálních profesí je to nejdříve za 6 měsíců, do úřednických a manažerských povolání je návrat rychlejší. Po celou dobu rehabilitace platí zásada, že zátěž operované DK určuje operatér.29

1.7

Komplikace Koudela dělí komplikace po implantaci TEP z časového hlediska na peroperační a

pooperační.30

27


28

Tamtéž, s. 156.

29

Srov. DUNGL, P. a kolektiv., Ortopedie, s. 948-949.

30


17

1.7.1 Peroperační komplikace

Peroperační komplikace jsou dány rozsahem, lokalizací a charakterem výkonu. Nejzávažnější komplikací v souvislosti s implantací TEP je smrt klienta. Příčinou úmrtí je nejčastěji srdeční selhání a tromboembolická nemoc, vzácně nezvladatelné krvácení a masivní infarkt myokardu Mezi peroperační komplikace patří: 

Poranění arterie femoralis a jejích větví. V případě poškození velkých cév je nutná jejich okamžitá revize a sutura.



Zlomenina v oblasti Adamsova oblouku a zlomenina dialýzy femuru, které se řeší osteosyntézou.



Poranění nervů. K poškození nervu femoralis dochází nejčastěji tlakem elevatoria nebo při koagulaci cév. Nervus ischiadicus může být poraněn přetažením nervu při násilných repozicích nebo kostním cementem při reoperacích. Při podezření na přerušení nebo přetažení nervu se provádí elektromyografické vyšetření.31, 32

1.7.2 Pooperační komplikace

Luxace endoprotézy Objevuje se u 1 - 10 % primárních implantací a až u 20 % reimplantací, přičemž 70 % luxací vzniká během prvního měsíce po implantaci. Mechanismus luxace endoprotézy je trojí: 

spontánní luxace při nedostatečné stabilitě endoprotézy,



páčení krčku femorální komponenty o okraj náhrady acetabula,

31


32

Srov. KOUDELA, K. a kolektiv., Ortopedie, s. 101-102.

18



páčení kostěného femuru o kostní prominenci pánve.33

Mezi příznaky luxace patří bolest a patologické postavení končetiny. Terapie je zpočátku konzervativní a spočívá v repozici, která se provádí v celkové anestezii. V případě neúspěchu je indikovaná revize, při opakovaných luxacích reoperace.34 Tromboembolická nemoc Mezi rizikové faktory patří imobilizace, obezita, maligní onemocnění a již prodělané záněty žil na dolních končetinách. Důležitá je prevence, která zahrnuje používání elastických bandáží či kompresivních punčoch, rehabilitaci, časnou mobilizaci a podávání antikoagulancií. Při podezření na flebotrombózu se provádí sonografické nebo flebografické vyšetření. Je-li nález pozitivní, aplikují se terapeutické dávky nízkomolekulárního heparinu. Při podezření na plicní embolii je indikována plicní scintigrafie, popř. CT.35

Infikovaná TEP kyčelního kloubu 

Časná infekce se ve většině případů projeví do 14 dnů od operace. Mezi klinické příznaky infikované TEP patří bolest a zarudnutí, při akutním průběhu se přidává celková alterace stavu s vysokými hodnotami zánětlivých markerů. Je-li zjištěna infekce, je nutné provést okamžitou revizi, která zahrnuje vypuštění zkaleného hematomu, odstranění nekrotických tkání a laváž s antibiotiky. Během operace je nutné odebrání stěru na bakteriologické vyšetření a následné nasazení vysokých dávek antibiotik.



Mitigovaná infekce se vyskytuje nejčastěji do dvou let od operace. I když se projevuje pouze mírnými známkami zánětu, během týdnů nebo měsíců dochází k uvolnění endoprotézy.

33


34


35

Tamtéž, s. 102.

19



Pozdní infekce se může projevit jako akutní nebo mitigovaná infekce. Vzniká hematogenní cestou kdykoli po implantaci TEP.36



Latentní infekce je způsobena kontaminací implantátu, ale nejsou přítomny známky zánětu. Na rentgenu se může projevit jako aseptické uvolnění.37

Výskyt infekcí TEP je častější u klientů s obezitou a diabetem, u alkoholiků, revmatiků, u klientů s imunosupresivní terapií a dlouhodobou léčbou kortikoidy.38, 39 Dungl seřadil terapii infikované totální endoprotézy kyčle do několika postupů, které se částečně překrývají: 

antibiotická terapie,



incize a drenáž kyčelního kloubu,



revize kyčelního kloubu s jednodobou nebo dvoudobou reimplantací,



extrakce TEP a resekční artroplastika,



exartikulace kyčelního kloubu.40

Paraartikulární osifikace Příčinou můžou být nešetrné operace, mitigovaná infekce a úrazy, při kterých došlo ke zhmoždění měkkých tkání. V případě, že osifikace omezují pohyb kyčelního kloubu, provádí se jejich odstranění.41

36

Tamtéž, s. 102.

37


38


39


40


41


20

Uvolnění a migrace Mezi příčiny uvolnění endoprotézy patří: 

otěr polyetylenu a fragmentace kostního cementu,



špatná operační technika při implantaci TEP,



chybná konstrukce TEP,



latentní infekce.

Uvolňování endoprotézy se projevuje bolestí, zkratem končetiny a kulháním. Později dochází k migraci komponent. Jamka migruje nejčastěji směrem do pánve, femorální komponenta se zanořuje do dřeňové dutiny. Postupně vzniká velká kostní ztráta v oblasti acetabula a proximální části femuru. Při zachycení uvolněných komponent při rentgenové kontrole se provádí reoperace. Je-li kostní ztráta příliš velká, jsou nezbytné složité rekonstrukční operace, které jsou technicky velmi náročné a představují pro klienty velkou zátěž.42

Nestejná délka končetin Podle Dungla se u 18 - 32 % klientů zjistí nestejná délka končetiny, která subjektivně vadí až 50 % klientů. Častěji je končetina operací prodloužena, nežli zkrácena, což může být způsobeno korekcí abdukčně/flexní deformity, ale snadno může dojít ke skutečnému prodloužení končetiny. Ani předoperačním měřením a peroperační kontrolou délky není vždy úplně možné vyvarovat se nežádoucímu prodloužení.43

42

Tamtéž, s. 103 – 104.

43


21

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ V EDUKACI

2

Pojem edukace je odvozen z latinského slova educo, educare, což znamená vychovávat, vést vpřed.44 Edukace je nedílnou součástí ošetřovatelské péče. Vytváří prostor pro osvojení nových vědomostí, praktických dovedností a dosažení pozitivních změn v chování a jednání člověka. Pod tímto pojmem rozumíme výchovu a vzdělávání, které se navzájem prolínají a nelze je od sebe oddělit. Jde o celoživotní rozvíjení osobnosti člověka působením formálních institucí i neformálního prostředí. Edukace se zabývá celým člověkem ve všech životních situacích. Zaměřuje se na jednotlivce, rodiny i celé komunity.45 Podle Juřeníkové lze edukaci definovat jako ,,… proces soustavného ovlivňování chování a jednání jedince s cílem navodit pozitivní změny v jeho vědomostech, postojích, návycích a dovednostech.“ 46 Výchova má důležitý význam ve vývoji celé lidské společnosti. Lze ji definovat jako proces záměrného a organizovaného formování osobnosti člověka, jehož cílem je dosáhnout pozitivních změn v jeho vývoji. Jde o složitý a dlouhodobý proces, který rozvíjí postoje, chování, potřeby a zájmy jedince.47, 48 Vzdělávání můžeme charakterizovat jako proces cílevědomého a uvědomělého osvojování vědomostí, dovedností, schopností a návyků. Výsledným efektem vzdělávání je vzdělanost, jež odráží celkovou úroveň vzdělávání v sociální skupině.49 44

Srov. JUŘENÍKOVÁ, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 9.

45

Srov. MAGUROVÁ, D., MAJERNÍKOVÁ, L., Edukácia a edukačný proces v ošetrovateľstve, str. 48.

46

JUŘENÍKOVÁ, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 9.

47

Srov. NEMCOVÁ, J., HLINKOVÁ, E., a kolektiv., Moderná edukácia v ošetrovateľstve, str. 12.

48


49

Tamtéž, s. 9.

22

Edukační proces je systematický, logický a plánovaný proces, při kterém dochází k učení. Jde o nepřetržitý cyklus, na kterém se podílí dva vzájemně se ovlivňující účastníci - edukátor (aktér edukační aktivity) a edukant (subjekt učení). Edukantem je zdravý nebo nemocný klient, který je charakterizován svými fyzickými, kognitivními a afektivními vlastnostmi. Kvalitu edukačního procesu ovlivňují edukační konstrukty, ke kterým patří plány, vzdělávací programy, předpisy, edukační standardy a materiály. Ve zdravotnictví jsou často využívány názorné pomůcky (např. tonometry, inzulinová pera), které umožňují procvičení činností, které by měl klient ovládat. Edukační procesy probíhají v určitém edukačním prostředí, které může edukaci ovlivňovat pozitivně nebo negativně. Mezi faktory, které ovlivňují edukační proces patří například zvuk, barva, nábytek a osvětlení místnosti, ale také vztah mezi edukantem a edukátorem.50

Význam edukace v ošetřovatelství

2.1

Hlavním cílem edukace v ošetřovatelství je usnadnit klientům adaptaci na změněný způsob života, který je ovlivněn onemocněním. Edukace pomáhá klientům a jejich rodinám stát se co nejvíce nezávislými. Edukační proces má význam jak pro klienty, tak pro sestry. Klientům pomáhá získat nezávislost v aktivitách jejich každodenního života, podporuje klienty a jejich rodiny, aby se stali aktivními účastníky při plánování jejich ošetřovatelské péče, zvyšuje spokojenost a kvalitu života, snižuje úzkost a výskyt možných komplikací chorob. Sestrám umožňuje edukace navázat důvěrnější vztah s klientem, zvyšuje jejich spokojenost s prací, odpovědnost a kompetence v praxi.51

50


51

Srov. NEMCOVÁ, J., HLINKOVÁ, E., a kolektiv., Moderná edukácia v ošetrovateľstve, str. 30.

23

Edukace hraje významnou roli v rámci primární, sekundární a terciální prevence. 

Primární prevence – edukace je zaměřena na zdravé jedince. Zahrnuje činnosti, které vedou k udržení zdraví a zlepšení kvality života.



Sekundární prevence – edukace probíhá u již nemocných klientů, u kterých se snaží pozitivně ovlivnit jejich zdravotní stav a zabránit vzniku potencionálních komplikací. Edukace je zaměřena na prevenci recidivy onemocnění, dodržování léčebného režimu a udržení soběstačnosti.



Terciální prevence – edukace je zaměřena na jedince s trvalými změnami zdravotního stavu. Cílem je zlepšení kvality života a zabránění vzniku dalších komplikací.52

Druhy edukace v ošetřovatelství

2.2

Edukaci v ošetřovatelství rozdělujeme na:  základní  komplexní  reedukační Základní edukace Základní edukace poskytuje klientovi a jeho rodině nejdůležitější vědomosti a dovednosti týkající se onemocnění. Je realizována zpravidla tehdy, pokud klient nemá o dané problematice žádné informace. Příkladem je edukace nově diagnostikovaného klienta s diabetem mellitem o dietním omezení. Je důležité, abychom klienta v rámci základní edukace nezahrnuli příliš velkým množstvím vědomostí a praktických dovedností, které nebude schopen pochopit a uplatnit v praxi.53

52


53

Srov. MAGUROVÁ, D., MAJERNÍKOVÁ, L., Edukácia a edukačný proces v ošetrovateľstve, s. 63.

24

Komplexní edukace Komplexní edukace je rozšiřující edukace, která poskytuje klientovi ucelené vědomosti, dovednosti a postoje, které vedou k udržení nebo zlepšení zdraví. Nejčastěji se realizuje prostřednictvím kurzů, rekondičních pobytů a opakovaných hospitalizací.54

Reedukační edukace Reedukační edukaci lze definovat jako pokračující, rozvíjející edukaci, která navazuje na předcházející vědomosti, aktualizuje je, prohlubuje a poskytuje nové vědomosti a dovednosti v závislosti na změnách ve zdravotním stavu jedince. Tento typ edukace má význam i z důvodu procesu zapomínání, jelikož má za úkol prohlubovat a obnovovat již získané vědomosti a dovednosti. Místem pro pokračující edukaci nejsou pouze nemocniční zařízení a ambulance, ale i laické organizace, které se danou problematikou zabývají (např. kluby stomiků).55

Fáze edukačního procesu

2.3

Edukační proces se zpravidla dělí na pět fází, které na sebe navazují: 1. Fáze zhodnocení/posouzení 2. Fáze diagnostiky 3. Fáze plánování 4. Fáze realizace 5. Fáze hodnocení 56

54


55


56

Srov. NEMCOVÁ, J., HLINKOVÁ, E., a kolektiv., Moderná edukácia v ošetrovateľstve, s. 26.

25

2.3.1 Fáze zhodnocení/posouzení Posouzení edukanta je první fází edukačního procesu. Cílem je odhalit úroveň vědomostí, dovedností, postojů a návyků klienta. Zahrnuje sběr dat a údajů, které jsou potřebné pro stanovení edukační diagnózy. Sběr informací musí být systematický a nepřetržitý,

musí

docházet

k předávání

informací

mezi

jednotlivými

členy

multidisciplinárního zdravotnického týmu. Zdrojem informací může být edukant, který je považován za primární zdroj informací, a jehož informace mají pro edukační proces nepostradatelný význam. Primární zdroje doplňujeme ze sekundárních zdrojů, ke kterým patří rodina nebo doprovod klienta, zdravotnický personál a zdravotnická dokumentace. Při sběru informací se zaměřujeme především na: 

úroveň dosavadních vědomostí a dovedností,



zdravotní a psychický stav klienta,



věk a individuální vlastnosti klienta,



hodnotový žebříček edukanta, názor na zdraví,



vzdělání, předpoklady pro učení,



motivaci edukanta,



společensko-ekonomické prostředí edukanta.

Pro sběr informací využíváme rozhovor, pozorování, písemné a ústní testování, záznamy ze zdravotnické dokumentace.57, 58

57

Srov. JUŘENÍKOVÁ, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 21-25.

58

Srov. MAGUROVÁ, D., MAJERNÍKOVÁ, L., Edukácia a edukačný proces v ošetrovateľstve, s. 84-88.

26

2.3.2 Fáze diagnostiky Na základě údajů získaných v první fázi edukačního procesu stanoví sestra edukační diagnózy, které se týkají deficitu v oblasti vědomostí, dovedností, návyků a postojů klienta ke svému zdraví. Tyto nedostatky mohou negativně ovlivnit zdraví edukanta jak v současnosti, tak v budoucnosti.59 Diagnostika se vztahuje na potřebu naučit se něco, získat nové vědomosti, dovednosti a postoje v dané problematice. Sestra by měla přesně stanovit, které vědomosti klientovi chybí, které nové schopnosti a dovednosti by si měl osvojit, a které postoje je třeba změnit. Nedostatek informací v oblasti vědomostí a dovedností může vést ke vzniku dalších problémů, jako je např. strach, úzkost a porucha adaptace. Edukační diagnózu je třeba jednoznačně definovat. Diagnózy jsou dvousložkové (problém a etiologie) a třísložkové (problém, etiologie a symptomy). Mezi nejčastější sesterské diagnózy, které se vztahují na oblast edukace, patří: 

Nedostatek informací



Nedostatek vědomostí



Riziko deficitu informací



Nezájem o informace 60

2.3.3 Fáze plánování Fáze plánování zahrnuje stanovení cílů, volbu metod, formy a obsahu edukace. Edukátor se snaží naplánovat časový harmonogram a způsob hodnocení edukace. Předpokladem úspěšného plánování jsou správně formulované cíle, které lze definovat jako očekávaný výsledek, kterého chceme u jedince dosáhnout. Jde o pozitivní změnu v klientových vědomostech, dovednostech, postojích a návycích.

59


60


27

Edukační cíle dělíme na krátkodobé cíle, které odráží momentální potřeby edukanta, a dlouhodobé cíle, které jsou spojeny s dlouhodobými potřebami. Stanovené

cíle

musí

splňovat

podmínku

přiměřenosti,

jednoznačnosti,

konzistentnosti a kontrolovatelnosti. Musí být komplexní a vždy formulovány ze strany edukanta, nikoliv edukátora. 61 Ve fázi plánování stanovuje edukátor cíle: 

kognitivní (vzdělávací)



afektivní (hodnotové, postojové)



psychomotorické (výcvikové)

Kognitivní cíle jsou zaměřeny na vědomostní a intelektuální složku klienta, na poznávací schopnosti jako jsou paměť, myšlení, vnímání a tvořivost. Afektivní cíle se týkají názorů, postojů a hodnot klienta. Ovlivňují hodnotový systém a konání edukanta, utvářejí jeho postoje a názory. Psychomotorické cíle jsou zaměřeny na osvojení určitého druhu motorických dovedností a návyků.62 Edukátor volí metody edukace, které musí přizpůsobit individuálně každému klientovi. Stanovuje formu edukace (individuální, skupinová, kombinovaná), časový harmonogram a pomůcky na edukaci. Součástí plánování je i volba místa, ve kterém bude edukace probíhat. V nemocničním prostředí je důležité zabezpečit intimitu klienta. Edukační prostředí musí mít správné osvětlení, teplotu, musí být bez hluku. Důležité je vytvoření příjemné atmosféry a důvěrného vztahu mezi edukantem a edukátorem. Edukační plán je vypracován v písemné podobě a může být průběžně přehodnocen v závislosti na změně požadavků edukanta.63 61

Srov. JUŘENÍKOVÁ, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 21,27.

62


63

Srov. NEMCOVÁ, J., HLINKOVÁ, E., a kolektiv., Moderná edukácia v ošetrovateľstve, s. 26.

28

2.3.4 Fáze realizace Ve čtvrté fázi jsou edukantovi zprostředkovány nové poznatky pod vedením edukátora. Edukační proces lze rozčlenit na následující fáze: 1. motivační – příprava edukantů na přijetí nových informací. Tato fáze je základem úspěšného učení, cílem je vzbudit zájem klientů o nové poznatky. 2. expoziční – zahrnuje postupy a způsoby osvojení si učiva pod vedením edukátora. Edukantům jsou zprostředkovány nové informace prostřednictvím vhodných metod, pomůcek a didaktické techniky. Usilujeme o to, aby si klienti osvojili požadované dovednosti a návyky. 3. fixační – upevňujeme osvojené vědomosti a získané dovednosti klientů, nejčastěji formou opakování a řešení problémových situací, procvičováním určitého postupu nebo zadáním úkolu. 4. diagnostická – prověřování osvojených vědomostí, dovedností a návyků. Tato fáze plní i úlohu zpětné vazby. Při zjištění negativních výsledků je nevyhnutelné zjistit příčiny a hledat nová možná řešení. Formy diagnostikování mohou být ústní, písemné, grafické, pohybové nebo kombinované. 5. aplikační – cílem této fáze je prakticky uplatnit vědomosti a dovednosti, které si edukant osvojil v předcházejících etapách.64

64


29

2.3.5 Fáze hodnocení Hodnotit můžeme různé oblasti edukačního procesu. Nejčastěji hodnotí edukátor, jakých výsledků bylo u edukanta dosaženo a zda byly splněny stanovené cíle. Rozlišujeme dva základní typy hodnocení: 1. formativní hodnocení – je zaměřeno na odhalování nedostatků a chyb v průběhu edukace. Cílem je zjistit aktuální úroveň vědomostí, dovedností a návyků edukanta, což poskytuje edukátorovi zpětnou vazbu o jeho pokrocích. Na základě zjištěných poznatků je edukace aktuálně přizpůsobena potřebám edukanta. 2. sumativní hodnocení – provádí se na konci určitého období. Zahrnuje celkový pohled edukátora a edukanta na celý průběh edukace s vyhodnocením krátkodobých a dlouhodobých cílů. Hodnocení může mít formu verbální (ústní, písemnou) a nonverbální (gesta, mimika). V případě, že nebyl dosažen požadovaný edukační výsledek, je nutno edukaci přehodnotit, zjistit příčiny a provést rozšiřující edukaci nebo reedukaci.65

Překáţky v edukačním procesu

2.4

Důvodem neefektivnosti edukačního procesu jsou překážky, které znemožňují sestrám edukovat své klienty a dosahovat stanovených cílů edukace. Bariéry edukace mohou být ze stran zdravotníka nebo klienta/rodiny. Překáţky ze strany zdravotníka: 

65

nedostatečné edukační vědomosti a schopnosti zdravotníka,


30



nedostatečná příprava zdravotníka na edukaci,



nedůvěra zdravotníka v pozitivní vliv edukace na zdravotní výsledky,



nerespektování individuálních vlastností edukanta a schopnosti učit se,



nedostatek času, únava a malá motivace zdravotníka,



nedostatečná spolupráce multidisciplinárního zdravotnického týmu,



nedostatečná dokumentace poskytované ošetřovatelské péče, což může ovlivnit i kvalitu edukace.

Překáţky ze strany edukanta: 

charakter onemocnění (poruchy vědomí),



individuální vlastnosti edukanta (věk, schopnosti a dovednosti, postoj ke zdraví, motivace a zkušenosti),



změny psychiky (stres, strach, úzkost),



poruchy smyslového vnímání,



jazyková bariéra.66

2. 5

Edukace klientů před implantací TEP kyčle na Ortopedické klinice ve FN Brno Bohunice

V rámci Ortopedické kliniky ve FN Brno Bohunice jsou pro klienty před náhradou kyčelního kloubu pořádány edukační semináře, jejichž cílem je seznámit klienty s obdobím, které předchází operačnímu výkonu i s obdobím pooperačním. S možností zúčastnit se semináře jsou klienti seznámeni již v ambulanci ve chvíli, kdy se rozhodnou podstoupit operační zákrok. V případě zájmu o edukaci, potvrdí svou účast telefonicky. Semináře se konají jedenkrát měsíčně pod vedením lékaře, vrchní sestry a fyzioterapeuta oddělení. Edukace trvá zhruba hodinu a půl a v průměru se jí účastní 10 – 15 klientů.

66


31

Ze strany lékaře jsou klientům poskytnuty informace, které se týkají artrózy kyčelního kloubu. Účastníci semináře získají informace o rozdělení koxartrózy, projevech onemocnění a prevenci. Jsou seznámeni s možnostmi nefarmakologické, medikamentózní a chirurgické terapie, včetně druhů totálních endoprotéz a operačního přístupu. Dále jsou klienti poučeni o nejčastějších komplikacích po náhradě kyčelního kloubu a o typech anestezie, včetně komplikací, které mohou nastat po spinální nebo celkové anestezii. Vrchní sestra seznamuje klienty s domácím a organizačním řádem oddělení. Informuje klienty o průběhu hospitalizace, přijetí na oddělení, o krátkodobé a bezprostřední předoperační přípravě. Účastníci jsou seznámeni s průběhem pobytu na jednotce intenzivní péče, kam budou po skončení operačního zákroku převezeni, a s následným překladem na standardní oddělení. Vrchní sestra doporučí klientům, které osobní věci a dokumenty si mají s sebou vzít do nemocnice. Úkolem fyzioterapeuta je předat klientům doporučení o předoperační rehabilitaci, která má za cíl zlepšit celkovou kondici klientů, udržet rozsah pohybu v oblasti postiženého kloubu a připravit klienty na změněné pohybové stereotypy po operaci. Fyzioterapeut instruuje účastníky semináře o vhodné úpravě domácího prostředí, která zahrnuje instalaci madel, odstranění prahů, pořízení protiskluzové podložky do vany nebo sprchy, pořízení polohovacího polštáře a jiná opatření. Klienti jsou seznámeni s průběhem pooperační léčebné rehabilitace na jednotce intenzivní péče a standardním lůžkovém oddělení. Jsou jim předány informace o zakázaných pohybech, o tom, jak cestovat v autě, jak se koupat, oblékat a obouvat. Jak doporučované, tak nevhodné pohyby, včetně pomůcek, jsou klientům názorně předvedeny. V závěru semináře obdrží klienti pacientskou příručku se souhrnem výše uvedených informací. Cílem příručky je zbavit klienty strachu a stresu z operace a poskytnout jim dostatek informací o operačním zákroku a následném pooperačním režimu. Edukační materiál je podle mého názoru příliš rozsáhlý a pro starší klienty, kteří operační zákrok podstupují, nepřehledný a složitý. Nevýhodou je i to, že příručku nezískají všichni klienti před náhradou kyčelního kloubu, ale pouze ti, kteří se zúčastní semináře.

32

EMPIRICKÁ ČÁST 3

CÍLE PRÁCE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY

Cíl 1: Zjistit, zda jsou klienti před implantací TEP kyčle informováni o pooperačním pohybovém režimu. Očekávaný výsledek 1: Předpokládám, že více jak 90 % klientů bylo před operací informováno o pohybovém pooperačním režimu. Očekávaný výsledek 2:

Předpokládám, že více jak 60 % klientů zná

doporučovaný postup chůze s berlemi po rovině.

Cíl 2: Zjistit, zda jsou klienti před operací informováni o komplikacích, které mohou nastat po implantaci TEP kyčle. Očekávaný výsledek 3:

Předpokládám, že nejméně 70 % klientů bylo před

operací informováno o komplikacích, které mohou nastat po implantaci TEP kyčle. Očekávaný výsledek 4: Předpokládám, že více jak 60 % klientů ví, z jakého důvodu se provádí kompresivní terapie.

33

4

METODIKA Pro zjištění rozsahu informovanosti klientů po implantaci totální endoprotézy

kyčle jsem použila metodu dotazníkového šetření. Výhodou této metody je získání velkého množství informací od vysokého počtu respondentů v krátkém časovém období. Mezi nevýhody patří možnost zkreslení dat, respondenti mohou mít negativní postoj k vyplňování dotazníků a odpovědi nemusí být pravdivé. Dotazník (viz příl. 5) byl anonymní, respondenti odpovídali písemně na předem předtištěný formulář podle návodu k vyplnění dotazníku. Položky v dotazníku byly koncipovány tak, že si respondenti mohli vybrat z nabízených možností. U některých položek byla uvedena možnost více odpovědí. Na základě stanovených cílů a očekávaných výsledků jsem vytvořila dotazník, který obsahoval celkem 20 položek. Při sestavování dotazníku jsem vycházela z vlastních zkušeností a prostudované literatury. Osobních údajů respondentů se týkaly položky č. 1 – 2, ve kterých jsem zjišťovala pohlaví a věk respondentů. V položkách dotazníku č. 3 – 6 jsem zjišťovala důvod k implantaci, znalost pojmu TEP a informovanost o předoperační přípravě. Položky č. 7 - 14 se vztahovaly k rehabilitaci a pohybovému režimu po implantaci TEP kyčle. V položkách dotazníku č. 15 - 20 jsem se zaměřila na problematiku možných komplikací po implantaci TEP. Dotazník obsahoval pouze uzavřené otázky s možností jedné či více odpovědí. U položek s možností více odpovědí byla tato varianta nabídnuta. Před zahájením vlastního průzkumu jsem provedla pilotní šetření, kterého se zúčastnilo 10 klientů po implantaci TEP kyčle. Mým cílem bylo zjistit, zda klienti rozumí všem položkám dotazníku. Na základě výsledků jsem musela některé položky dotazníku upravit, protože byly pro klienty málo srozumitelné. Vyřadila jsem otevřené položky, jelikož jsem zjistila, že jejich vyplnění činí klientům potíže. Po dohodě s náměstkyní pro ošetřovatelskou péči bylo zahájeno vlastní šetření. Dotazník byl distribuován na Ortopedické klinice ve FN Brno Bohunice a byl určen pro respondenty mužského i ženského pohlaví s implantovanou TEP kyčle. Po skončení sběru dat jsem získané údaje roztřídila a k vyhodnocení informací jsem 34

využila počítačových programů Microsoft Office Word 2007 a Microsoft Office Excel 2007. Výsledky jsem vyjádřila v tabulkách pomocí absolutní a relativní četnosti. Údaje jsou zaokrouhleny na jedno desetinné místo. U většiny položek dotazníku jsem pro názornost a snadné pozorování údajů použila grafy, ve kterých jsou výsledky vyjádřeny pomocí relativní četnosti.

35

5

VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA Vlastní dotazníkové šetření probíhalo v období od září 2010 do února 2011. Celkem

jsem klientům hospitalizovaným na jednotce intenzivní péče a lůžkovém oddělení Ortopedické kliniky FN Brno Bohunice rozdala 90 dotazníků. Navrátilo se mi 88 dotazníků (98 %), z nichž jsem musela 4 pro nesprávné vyplnění vyřadit. Celkový počet, který jsem mohla použít, a který uvádím jako 100 %, je tedy 84 dotazníků. Dotazníky jsem klientům rozdávala osobně a opět si je vyzvedla, aby byla zajištěna anonymita a návratnost dotazníků. Některým klientům jsem s vyplněním dotazníku pomohla.

Poloţka č. 1: Jakého jste pohlaví? Tabulka 1: Pohlaví respondentů Pohlaví

Absolutní četnost

Relativní četnost

Muž

40

47,6 %

Žena

44

52,4 %

Celkem

84

100 %

Tabulka č. 1 dokumentuje pohlaví respondentů. Z celkového počtu 84 respondentů bylo 40 mužů (47,6 %) a 44 žen (52,4 %).

36

Poloţka č. 2: Kolik je Vám let? Tabulka 2: Věk respondentů Věk

Absolutní četnost

Relativní četnost

Méně než 50 let

3

3,6 %

51-60 let

7

8,3 %

61-70 let

30

35,7 %

71-80 let

38

45,2 %

81 a více let

6

7,2 %

Celkem

84

100 %

méně než 50 let

45% 40%

51-60 let

35% 30%

61-70 let

25% 20%

71-80 let

15% 10%

81 a více let

5% 0%

Graf 1: Věk respondentů

Tabulka č. 2 a graf č. 1 zobrazují věkové kategorie respondentů. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 84 respondentů (100 %), kteří byli rozděleni do pěti věkových kategorií. Nejvíce zastoupena byla věková kategorie 71 - 80 let, kterou tvořilo 38 respondentů (45,2 %). Druhou nejpočetnější skupinou byli respondenti ve věkové skupině 61-70 let v počtu 30 (35,7 %). Věkovou skupinu 51-60 let tvořilo 7 respondentů (8,3 %) a do kategorie osob ve věku 81 a více let spadalo 6 respondentů (7,2 %). Nejméně zastoupenou skupinu tvořili respondenti ve věku do 50 let v počtu 3 (3,6 %).

37

Poloţka č. 3: Z jakého důvodu Vám byla totální endoprotéza implantována? Tabulka 3: Důvod implantace TEP kyčle Důvod implantace

Absolutní četnost

Relativní četnost

72

85,7 %

Vrozená vada

2

2,4 %

Úraz

10

11,9 %

Nádorové onemocnění

0

0%

Jiné onemocnění

0

0%

Celkem

84

100 %

Degenerativní onemocnění

degenerativní onemocnění

90% 80%

vrozená vada

70% 60%

úraz

50% 40%

nádorové onemocnění

30% 20%

jiné onemocnění

10% 0%

Graf 2: Důvod implantace TEP kyčle

Tabulka č. 3 a graf č. 2 znázorňují důvody, které vedly u klientů k implantaci totální endoprotézy. Šetření se zúčastnilo 84 respondentů (100 %), z nichž 72 (85,7 %) uvedlo jako důvod degenerativní onemocnění. U 10 respondentů (11,9 %) byl důvodem implantace totální endoprotézy úraz a u 2 respondentů (2,4 %) vrozená vada. Nádorová a jiná onemocnění nebyla uvedena.

38

Poloţka č. 4: Víte, co znamená pojem totální endoprotéza? Tabulka 4: Znalost pojmu totální endoprotéza Znalost pojmu totální

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

84

100 %

Ne

0

0%

Celkem

84

100 %

endoprotéza

Tabulka č. 4 dokumentuje, zda respondenti znají význam pojmu totální endoprotéza. Všech 84 respondentů (100 %) mělo představu o tom, co znamená pojem totální endoprotéza.

Poloţka č. 5: Byla Vám před implantací umělého kloubu doporučena speciální předoperační příprava? Tabulka 5: Předoperační příprava Předoperační příprava

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

29

34,5 %

Ne

55

65,5 %

Celkem

84

100 %

39

70%

ano

60% 50% 40%

ne

30% 20% 10% 0%

Graf 3: Předoperační příprava

Tabulka č. 5 a graf č. 3 zobrazují, zda byla respondentům před implantací umělého kloubu doporučena speciální předoperační příprava. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 84 respondentů (100%), z nichž 29 (34,5 %) odpovědělo, že jim byla doporučena speciální předoperační příprava. 55 respondentů (65,5 %) uvedlo, že jim předoperační příprava doporučena nebyla.

Poloţka č. 6: Úroveň informací, které jste obdrţel/a při přijetí v nemocnici, hodnotíte jako: Tabulka 6: Úroveň poskytnutých informací Úroveň informací

Absolutní četnost

Relativní četnost

Velmi dobrá

17

20,2 %

Střední

67

79,8 %

Zcela nedostatečná

0

0%

Celkem

84

100 %

40

velmi dobrou

80% 70% 60%

střední

50% 40% 30%

zcela nedostatečnou

20% 10% 0%

Graf 4: Úroveň poskytnutých informací

V tabulce č. 6 a grafu č. 4 je zaznamenáno, jak respondenti hodnotí úroveň informací, které obdrželi při přijetí v nemocnici. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 84 respondentů (100 %), z nichž 67 (79,8 %) hodnotí úroveň poskytnutých informací jako střední. 17 respondentů (20,2 %) považuje úroveň informací za velmi dobrou a žádný z dotazovaných respondentů neoznačil úroveň informací jako nedostatečnou. Poloţka č. 7: Byl Vám jiţ před operací vysvětlen pohybový reţim po implantaci totální endoprotézy kyčle? Tabulka 7: Informovanost o pohybovém reţimu Poučení o pohybovém

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

43

51,2 %

Ne

41

48,8 %

Celkem

84

100 %

režimu

Tabulka č. 7 dokumentuje, zda byl respondentům před operací vysvětlen pohybový režim po náhradě kyčelního kloubu. Šetření se zúčastnilo 84 respondentů (100 %), z nichž 43 (51,2 %) odpovědělo, že jim byl pohybový režim vysvětlen. 41 respondentů (48,8 %) uvedlo, že o pooperačním pohybovém režimu nebylo poučeno. 41

Poloţka č. 8: Které z těchto pohybů jsou pro Vás po implantaci totální endoprotézy vhodné? (možnost více odpovědí) Tabulka 8: Vhodné pohyby Vhodné pohyby

Absolutní četnost

Relativní četnost

Křížení dolních končetin

1

1,2 %

77

91,6 %

0

0%

2

2,4 %

4

4,8 %

84

100 %

Udržování dolních končetin od sebe Otáčení se na operovaný bok Křížení dolních končetin a otáčení na operovaný bok Otáčení na operovaný bok a udržování dolních končetin co nejvíce od sebe Celkem

křížení dolních končetin

100% 90%

otáčení se na operovaný bok

80% 70%

udržování dolních končetin co nejvíce od sebe

60% 50% 40%

křížení dolních končetin a otáčení na operovaný bok

30% 20%

otáčení na operovaný bok a udržování dolních končetin co nejvíce od sebe

10% 0%

Graf 5: Vhodné pohyby

42

Tabulka č. 8 a graf č. 5 dokumentují, zda jsou respondenti poučeni o vhodných pohybech po náhradě kyčelního kloubu. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 84 respondentů (100 %), z nichž 77 (91,6 %) uvedlo správně, že po implantaci TEP je vhodné udržovat dolní končetiny od sebe. 4 respondenti (4,8 %) odpověděli, že je vhodné otáčení na operovaný bok a udržování dolních končetin od sebe. Křížení dolních končetin a otáčení na operovaný bok považují za vhodné 2 respondenti (2,4 %) a 1 respondent (1,2 %) uvedl, že je vhodné křížení dolních končetin. Otáčení na operovaný bok nebylo uvedeno.

Poloţka č. 9: Po implantaci totální endoprotézy kyčle se nedoporučuje: (možnost více odpovědí) Tabulka 9: Nevhodné pohyby Nevhodné pohyby

Absolutní četnost

Relativní četnost

Sed na vysoké židli

9

10,7 %

Sed v nízkém křesle

6

7,2 %

Hluboký předklon

7

8,3 %

2

2,4 %

60

71,4 %

84

100 %

Sed na vysoké židli a hluboký předklon Sed v nízkém křesle a hluboký předklon Celkem

43

sed na vysoké židli

80% 70%

sed v nízké křesle 60% 50%

hluboký předklon

40% sed na vysoké židli a hluboký předklon

30% 20%

sed v nízkém křesle a hluboký předklon

10% 0%

Graf 6: Nevhodné pohyby

Tabulka č. 9 a graf č. 6 popisují, jak jsou respondenti poučeni o nevhodných pohybech po náhradě kyčelního kloubu. Šetření se zúčastnilo 84 respondentů (100 %), z nichž 60 (71,4 %) vědělo, že se nedoporučuje sed v nízkém křesle a hluboký předklon. Sed na vysoké židli označilo chybně za nevhodné 9 respondentů (10,7 %) a sed v nízkém křesle 6 respondentů (7,2 %). 7 respondentů (8,3 %) označilo hluboký předklon a pouze 2 (2,4 %) sed na vysoké židli a hluboký předklon.

Poloţka č. 10: Vyberte pomůcky, které budete muset pouţívat po propuštění z nemocnice. (možnost více odpovědí) Tabulka 10: Pomůcky po implantaci TEP kyčle Pomůcky po implantaci TEP

Absolutní četnost

Relativní četnost

Polštář mezi kolena

59

70,2 %

Kolenní ortéza

0

0%

Nástavec na WC

9

10,7 %

16

19,1 %

84

100 %

Polštář mezi kolena a nástavec na WC Celkem

44

polštář mezi kolena

80% 70%

kolenní ortéza

60% 50%

nástavec na WC

40% 30% 20%

polštář mezi kolena a nástavec na WC

10% 0%

Graf 7: Pomůcky po implantaci TEP kyčle

Tabulka č. 10 a graf č. 7 znázorňují, zda respondenti vědí, jaké pomůcky budou potřebovat po propuštění z nemocnice. Nejpočetnější skupinu tvoří respondenti v počtu 59 (70,2 %), kteří uvedli, že po propuštění budou muset používat polštář mezi kolena. Další skupina v počtu 16 (19,1 %) správně uvedla polštář mezi kolena a nástavec na WC. 9 respondentů (10,7 %) uvedlo pouze nástavec na WC a nikdo z dotazovaných neoznačil kolenní ortézu.

Poloţka č. 11: Správný postup chůze s berlemi po rovině je: Tabulka 11: Chůze s berlemi po rovině Postup chůze po rovině

Absolutní četnost

Relativní četnost

Berle, zdravá DK, operovaná DK

22

26,2 %

Zdravá DK, berle, operovaná DK

0

0%

Berle, operovaná DK, zdravá DK

62

73,8 %

Celkem

84

100 %

45

berle, zdravá DK , operovaná DK

80% 70% 60%

zdravá DK, berle, operovaná DK

50% 40% 30%

berle, operovaná DK, zdravá DK

20% 10% 0%

Graf 8: Chůze s berlemi po rovině

V tabulce č. 11 a grafu č. 8 je zaznamenáno, zda respondenti znají správný postup chůze s berlemi po rovině. Z celkového počtu 84 respondentů (100 %) odpovědělo 62 (73,8 %) správně (berle, operovaná DK, zdravá DK). Zbylých 22 respondentů (26,2 %) označilo chybnou odpověď.

Poloţka č. 12: Správný postup chůze do schodů je: Tabulka 12: Chůze s berlemi do schodů Postup chůze do schodů

Absolutní četnost

Relativní četnost

Zdravá DK, operovaná DK, berle

21

25 %

Zdravá DK, berle, operovaná DK

24

28,6 %

Berle, zdravá DK, operovaná DK

39

46,4 %

Celkem

84

100 %

46

zdravá DK, operovaná DK, berle

50% 45% 40% 35%

zdravá DK, berle, operovaná DK

30% 25% 20%

berle, zdravá DK, operovaná DK

15% 10% 5% 0%

Graf 9: Chůze s berlemi do schodů

Tabulka č. 12 a graf č. 9 ukazují, zda respondenti ovládají postup chůze s berlemi do schodů. Z celkového počtu 84 respondentů (100 %) pouze 21 (25 %) odpovědělo správně (zdravá DK, operovaná DK, berle). 24 respondentů (28,6 %) uvedlo chybně zdravou DK, berle a operovanou DK, 39 (46,4 %) berle, zdravou DK a operovanou DK.

Poloţka č. 13: Vyberte vhodnou pohybovou aktivitu po operaci kyčle. (možnost více odpovědí) Tabulka 13: Vhodná pohybová aktivita Pohybová aktivita

Absolutní četnost

Relativní četnost

Sjezdové lyžování

0

0%

Běh

6

7,2 %

Plavání

67

79,7 %

Sjezdové lyžování a běh

3

3,6 %

Sjezdové lyžování a plavání

2

2,3 %

Běh a plavání

6

7,2 %

Celkem

84

100 %

47

sjezdové lyžování

80% 70%

běh

60% plavání

50%

sjezdové lyžování a běh

40% 30%

sjezdové lyžování a plavání 20% běh a plavání

10% 0%

Graf 10: Vhodná pohybová aktivita

V tabulce č. 13 a grafu č. 10 je znázorněno, zda respondenti znají vhodnou pohybovou aktivitu po náhradě kyčelního kloubu. Šetření se zúčastnilo 84 respondentů (100 %), z nich největší skupina v počtu 67 (79,7 %) uvedla plavání. 6 respondentů (7,2 %) uvedlo běh a stejný počet dotazovaných označil správně běh a plavání. 3 respondenti (3,6 %) uvedli chybně sjezdové lyžování a běh, 2 respondenti (2,3 %) sjezdové lyžování a plavání. Pouze sjezdové lyžování nebylo označeno.

Poloţka č. 14: Byly Vám před operací podány informace o moţnostech následné rehabilitační nebo lázeňské léčby? Tabulka 14: Informovanost o následné léčbě Informovanost o následné léčbě

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

72

85,7 %

Ne

12

12,3 %

Celkem

84

100 %

48

ano

90% 80% 70% 60% 50%

ne

40% 30% 20% 10% 0%

Graf 11: Informovanost o následné léčbě

Tabulka č. 14 a graf č. 11 se zaměřují na informovanost respondentů o následné rehabilitační a lázeňské léčbě. Z celkového počtu 84 respondentů (100 %) bylo informováno 72 (85,7 %) a 12 respondentů (12,3 %) informace o možnostech následné léčby nedostalo.

Poloţka č. 15: Byli jste před operací seznámeni s komplikacemi, které se mohou vyskytnout po implantaci totální endoprotézy? Tabulka 15: Pooperační komplikace Informace o komplikacích

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

31

36,9 %

Ne

53

63,1 %

Celkem

84

100 %

49

ano

70% 60% 50%

ne

40% 30% 20% 10% 0%

Graf 12: Pooperační komplikace

Tabulka č. 15 a graf č. 12 popisují, zda jsou respondenti informováni o komplikacích, které mohou nastat po náhradě kyčelního kloubu. Z celkového počtu 84 respondentů (100 %) tvoří početnější skupinu respondenti, kteří informováni nebyli, a to v počtu 53 (63,1 %). Pouze 31 dotazovaných (36,9 %) bylo seznámeno s komplikacemi, které se mohou vyskytnout po implantaci TEP.

50

Poloţka č. 16: Zakrouţkujte prosím příznaky, které se objevují při luxaci (vykloubení) totální endoprotézy. (možnost více odpovědí) Tabulka 16: Příznaky luxace Příznaky luxace

Absolutní četnost

Relativní četnost

Bolest

3

3,6 %

Omezená hybnost

4

4,8 %

Zkrácení luxované končetiny

6

7,1 %

Bolest a omezená hybnost

59

70,2 %

2

2,4 %

1

1,2 %

9

10,7 %

84

100 %

Bolest a zkrácení luxované končetiny Omezená hybnost a zkrácení luxované končetiny Bolest, omezená hybnost a zkrácení luxované končetiny Celkem

bolest 80% 70%

omezená hybnost

60%

zkrácení luxované končetiny

50%

bolest a omezená hybnost

40% bolest a zkracení luxované končetiny

30% 20%

omezená hybnost a zkrácení luxované končetiny

10%

bolest, omezená hybnost a zkracení luxované končetiny

0%

Graf 13: Příznaky luxace

51

Tabulka č. 16 a graf č. 13 znázorňují, jak jsou respondenti informováni o příznacích luxace endoprotézy. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 84 respondentů (100 %) Nejvíce zastoupená skupina v počtu 59 (70,2 %) uvedla bolest a omezenou hybnost končetiny. Pouze 9 respondentů (10,7 %) označilo správně všechny nabízené možnosti. Méně početnou skupinu v počtu 6 (7,1 %) tvořili respondenti, kteří uvedli zkrácení luxované končetiny a omezenou hybnost v počtu 4 (4,8 %). 3 respondenti (3,6 %) označili bolest, 2 (2,4 %) bolest a zkratek a 1 respondent (1,2 %) omezenou hybnost a zkratek luxované končetiny.

Poloţka č. 17: Vyberte pohyby, které mohou způsobit luxaci totální endoprotézy. (možnost více odpovědí) Tabulka 17: Pohyby způsobující luxaci Pohyby způsobující luxaci

Absolutní četnost

Relativní četnost

Dřep

28

33,3 %

Abdukce končetin

2

2,4 %

Hluboký sed

6

7,1 %

Dřep a abdukce končetin

4

4,8 %

Dřep a hluboký sed

42

50 %

2

2,4 %

84

100 %

Dřep, abdukce končetin a hluboký sed Celkem

52

dřep

50% 45%

abdukce končetin

40% 35%

hluboký sed

30% dřep a abdukce končetin

25% 20%

dřep a hluboký sed

15% 10%

dřep, abdukce končetin a hluboký sed

5% 0%

Graf 14: Pohyby způsobující luxaci

Tabulka č. 17 a graf č. 14 se zaměřují na skutečnost, zda respondenti znají pohyby, které mohou způsobit luxaci TEP. Nejvíce zastoupená skupina v počtu 42 (50 %) odpověděla správně, že luxaci může způsobit dřep a hluboký sed. 28 respondentů (33,3 %) uvedlo pouze dřep a 6 (7,1 %) pouze hluboký sed. Méně početná skupina v počtu 4 (4,8%) uvedla dřep a abdukci dolních končetin. Pouze 2 respondenti (2,4 %) označili abdukci dolních končetin a stejný počet uvedl všechny nabízené možnosti jako pohyby, které mohou způsobit luxaci.

Poloţka č. 18: Rozpoznáte projevy zánětu v oblasti operační rány? Tabulka 18: Rozpoznání zánětu Rozpoznání zánětu

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

47

55,9 %

Ne

37

44,1 %

Celkem

84

100 %

53

ano

60% 50% 40%

ne

30% 20% 10% 0%

Graf 15: Rozpoznání zánětu

Tabulka č. 18 a graf č 15 dokumentují, zda by respondenti byli schopni rozpoznat zánět v oblasti operační rány. Z celkového počtu 84 respondentů (100 %) se 47 (55,9 %) domnívá, že rozpozná projevy zánětu. Zbylých 37 (44,1 %) uvedlo zápornou odpověď.

Poloţka č. 19: Víte, z jakého důvodu se provádí kompresivní terapie? Tabulka 19: Kompresivní terapie Znalost kompresivní terapie

Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

39

46,4 %

Ne

45

53,6 %

Celkem

84

100 %

54

ano

60% 50% 40%

ne 30% 20% 10% 0%

Graf 16: Kompresivní terapie

Tabulka č. 19 a graf č. 16 se zaměřují na znalost respondentů o významu kompresivní terapie. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 84 respondentů (100 %) a pouze 39 (46,4 %) znalo význam kompresivní terapie. Více zastoupená skupina v počtu 45 (53,6%) odpověděla, že neví, z jakého důvodu se kompresivní terapie provádí.

55

Poloţka č. 20: K prevenci tromboembolické nemoci patří: (možnost více odpovědí)

Tabulka 20: Prevence TEN Prevence TEN

Absolutní četnost

Relativní četnost

Časná rehabilitace

14

16,7 %

Antikoagulancia

20

23,7 %

Klid na lůžku

0

0%

24

28,6 %

14

16,7 %

12

14,3 %

84

100 %

Časná rehabilitace a antikoagulancia Antikoagulancia a klid na lůžku Časná rehabilitace, antikoagulancia a klid na lůžku Celkem

včasná rehabilitace

30%

antikoagulancia

25%

20%

klid na lůžku

15%

včasná rahabilitace a antikoagulancia

10%

antikoagulancia a klid na lůžku

5%

včasná rehabilitace, antikoagulancia a klid na lůžku

0%

Graf 17: Prevence TEN

56

Tabulka č. 20 a graf č. 17 popisují, zda respondenti znají možnosti prevence TEN. Z celkového počtu 84 respondentů (100 %) vědělo 24 (28,6 %), že k prevenci TEN patří časná rehabilitace a aplikace antikoagulancií. 20 (23,7 %) uvedlo pouze antikoagulancia, 14 (16,7 %) včasnou rehabilitaci a stejný počet respondentů označil antikoagulancia a klid na lůžku. Nejméně zastoupená skupina v počtu 12 (14,3 %) uvedla jako správnou odpověď rehabilitaci, antikoagulancia a klid na lůžku. Pouze klid na lůžku jako prevenci neoznačil žádný z respondentů.

57

6

DISKUZE Ve své bakalářské práci jsem zjišťovala informovanost klientů o pohybovém

režimu a komplikacích, které mohou nastat po implantaci TEP kyčle. Zajímalo mě také, zda byly pacientům tyto informace poskytnuty již před operací tak, aby věděli, co je v nejbližších dnech po operaci čeká a jak zákrok ovlivní jejich život. Potřebné údaje pro svou práci jsem získala metodou dotazníkového šetření. Dotazníky jsem distribuovala na jednotce intenzivní péče a lůžkovém oddělení Ortopedické kliniky FN Brno Bohunice v průběhu asi šesti měsíců. Dotazníky byly určeny pro respondenty mužského i ženského pohlaví s implantovanou TEP kyčle. Data jsem zpracovávala z 84 dotazníků. Výsledky své práce jsem porovnala s prací Pavlíny Prudíkové na téma ,,Ošetřovatelská péče při komplikacích po implantaci totální endoprotézy kyčle“, která byla sepsána v roce 2006. Prudíková ve své práci také použila metodu dotazníkového šetření. Své dotazníky distribuovala 54 sestrám pracujícím na lůžkovém oddělení a jednotce intenzivní péče Ortopedické kliniky FN Brno a ÚN Brno a 70 klientům hospitalizovaným na lůžkovém oddělení ortopedické kliniky výše uvedených nemocnic. Vzhledem k odlišnému počtu respondentů v obou pracích jsem srovnávala pouze relativní četnosti. V otázce č. 1 jsem zjišťovala pohlaví respondentů. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 40 mužů (47,6 %) a 44 žen (52,4 %), což je téměř shodné s výsledky práce Prudíkové, kdy z celkového počtu bylo 47 % mužů a 53 % žen. V položce č. 2 jsem se zajímala o věk respondentů. Nejvíce byla zastoupena věková kategorie 71 - 80 let, kterou tvořilo 38 respondentů (45,2 %). Druhou nejpočetnější skupinou byli respondenti ve věkové kategorii 61 - 70 let v počtu 30 (35,7 %). Nejméně zastoupenou skupinu tvořili respondenti ve věku do 50 let v počtu 3 (3,6 %). V práci Prudíkové byla nejvíce zastoupena věková kategorie osob ve věku 61-70 let, která tvořila 38,6 % a druhou nejpočetnější skupinou byli respondenti ve věku 71 - 80 let v počtu 34,3 %. Vyšší věkový průměr respondentů jsem očekávala, jelikož hlavní indikací k výměně kyčelního kloubu je artróza, jejíž výskyt stoupá s věkem. V položce č. 3 mě zajímalo, co bylo hlavním důvodem k implantaci TEP kyčle. 72 respondentů (85,7 %) uvedlo jako důvod degenerativní onemocnění a 10 respondentů 58

(11,9 %) frakturu krčku. Předpokládala jsem, že většina respondentů uvede jako důvod artrózu, neboť s postupem věku je chrupavka stále méně odolná vůči zatížení a stává se drsnější. Nepřekvapil mě ani poměrně vysoký počet úrazů, jelikož s přibývajícími lety se zhoršuje koordinace, což způsobuje nejistotu při chůzi, závratě a pády. Při pádu staršího člověka tak často dochází ke zlomeninám, nejčastěji ke zlomenině krčku femuru. V práci Prudíkové uvedlo artrózu jako důvod k operaci dokonce 97,2 % a pouze 2,8 % uvedlo, že operaci museli podstoupit z důvodu fraktury krčku stehenní kosti. Cílem položky č. 4 bylo zjistit, zda respondenti vědí, co znamená pojem totální endoprotéza. Z výsledků šetření vyplynulo, že všech 84 respondentů (100 %) má představu o tom, co výše uvedený pojem znamená. Otázka č. 5 byla zaměřena na předoperační přípravu. Chtěla jsem se dozvědět, zda byla pacientům před operací doporučena nějaká speciální příprava tak, aby si mohli doma vše potřebné připravit. Pouze 29 respondentů (34,5 %) uvedlo, že jim byla před operací doporučena úprava domácnosti a 55 dotazovaných (65,5 %) odpovědělo, že o předoperační přípravě poučeni nebyli. Tento výsledek mě překvapil. Očekávala jsem lepší informovanost respondentů, neboť se domnívám, že klienti by měli mít před operací možnost upravit si domácnost a vše potřebné si připravit. Stejnou otázku, ale s lepšími výsledky, použila ve své práci i Prudíková. Speciální příprava nebyla doporučena skupině klientů v počtu 41,4 %, zatímco rozsáhlejší skupinu v počtu 58,6 % tvořili respondenti, kterým byla doporučena redukce hmotnosti nebo úprava domácnosti. V položce č. 6 mě zajímalo, jak respondenti hodnotí úroveň informací, které obdrželi při přijetí v nemocnici. Převážná část respondentů v počtu 67 (79,8 %) hodnotila úroveň poskytnutých informací jako střední. 17 respondentů (20,2 %) označilo informace za velmi dobré a žádný z dotazovaných neměl pocit, že by úroveň poskytnutých informací byla nedostatečná. V následující otázce č. 7 mě zajímalo, zda byli klienti již před operací poučeni o pohybovém režimu po implantaci TEP kyčle, a to jsem si také určila jako cíl č. 1. Na základě této položky jsem si rovněž stanovila očekávaný výsledek č. 1, kde jsem předpokládala, že více jak 90 % respondentů bylo již před operací informováno o pohybovém režimu po náhradě kyčelního kloubu. Ze šetření vyplynulo, že z celkového počtu bylo poučeno 43 respondentů (51,2 %). Zbylých 41 dotazovaných (48,8 %) 59

uvedlo, že o pohybovém režimu poučeni nebyli. Očekávaný výsledek č. 1 se mi nepotvrdil. V položkách č. 8 a 9 jsem zjišťovala, zda respondenti znají pohyby, které jsou pro ně po operaci vhodné, a které se naopak nedoporučují. U obou položek byla uvedena možnost více odpovědí. Většina, to je 77 respondentů (91,6 %), uvedla správně, že po implantaci je vhodné udržovat dolní končetiny od sebe. Vysoký počet správných odpovědí jsem předpokládala, jelikož se jedná o hlavní zásadu po výměně kyčelního kloubu. Zbylých 7 respondentů (8,4 %) uvedlo chybné odpovědi obsahující křížení dolních končetin a otáčení se na operovaný bok. Z mého šetření dále vyplynulo, že 60 respondentů (71,4 %) ví, že se nedoporučuje sed v nízkém křesle a hluboký předklon. Sed na vysoké židli chybně označilo za nevhodné 9 respondentů (10,7 %) a sed v nízkém křesle 6 respondentů (7,2 %). 7 respondentů (8,3 %) označilo hluboký předklon a pouze 2 (2,4 %) sed na vysoké židli a hluboký předklon. Prudíková ve své práci rovněž zjišťovala znalost vhodných a nevhodných pohybů po výměně kyčelního kloubu. Respondenti měli pohyby vyjmenovat. 40 % respondentů uvedlo jako vhodný pohyb cvičení a posilování s fyzioterapeutem. 21,5 % uvedlo cvičení, polohování s bedýnkou mezi koleny a chůzi s berlemi. 17,1 % respondentů neuvedlo žádný doporučený pohyb. Jako nevhodné pohyby uvedlo 21,4 % křížení končetin, rotaci a pohyb v kyčli větší jak 90°. 15,7 % respondentů určilo rotaci, chůzi bez berlí a křížení končetin. 100 % respondentů uvedlo jako zakázaný pohyb křížení dolních končetin. V následující položce č. 10 mě zajímalo, zda klienti znají pomůcky, které budou muset používat doma po propuštění z nemocnice. Měli opět možnost více odpovědí. Nejpočetnější skupinu tvořili respondenti v počtu 59 (70,2 %), kteří uvedli, že doma budou muset používat polštář mezi kolena. Další skupina v počtu 16 (19,1 %) uvedla správnou odpověď, a to polštář mezi kolena a nástavec na WC. 9 respondentů (10,7 %) uvedlo pouze nástavec na WC. V položce č. 11 a 12 jsem zjišťovala, zda respondenti ovládají správný postup chůze s berlemi po rovině a do schodů. Z otázky č. 11 jsem stanovila očekávaný výsledek č. 2, kde jsem předpokládala, že více jak 60 % respondentů zná doporučovaný postup chůze s berlemi po rovině. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že správný postup chůze s berlemi po rovině (obě berle, operovaná dolní končetina, zdravá dolní končetina) zná 62 respondentů (73,8 %), čímţ se mi očekávaný výsledek č. 2 potvrdil. Zbylých 22 respondentů (26,2 %) označilo chybnou odpověď. Cíl č. 1 60

byl splněn Při dotazování na správný postup chůze do schodů mi pouze 21 respondentů (25 %) odpovědělo správně (zdravá dolní končetina, operovaná dolní končetina, obě berle). Převážná část respondentů v počtu 63 (75 %) neznala správný postup chůze do schodů i přesto, že nácvik chůze o berlích bez zatěžování operované končetiny a nácvik chůze o berlích po schodech by měl být součástí předoperační rehabilitace. Prudíková rovněž zjišťovala znalost správného postupu chůze po rovině a do schodů. Správný postup chůze s berlemi po rovině uvedlo 91, 4 % respondentů a doporučený postup chůze do schodů 50 % respondentů. V obou případech byli její respondenti lépe informováni. V další položce dotazníku č. 13 mě zajímalo, zda respondenti znají pohybové aktivity, které mohou vykonávat po náhradě kyčelního kloubu. Největší skupina v počtu 67 (79,7 %) uvedla plavání, 6 respondentů (7,2 %) uvedlo běh a stejný počet dotazovaných označil správně běh a plavání. Pouze 5 respondentů (5,9 %) si myslelo, že po implantaci TEP je vhodné sjezdové lyžování. V položce č. 14 jsem zjišťovala, zda byli respondenti před operací informování o možnostech následné rehabilitační nebo lázeňské léčby. Informováno bylo 72 respondentů (85,7 %), 12 respondentů (14,3 %) informace nedostalo. U této položky jsem očekávala většinu kladných odpovědí. V otázce č. 15 jsem zjišťovala, zda byli respondenti před operací informováni o komplikacích, a to jsem si také vymezila jako cíl č. 2. Na základě této položky jsem si stanovila očekávaný výsledek č. 3, ve kterém jsem předpokládala, že více jak 70 % respondentů bylo informováno o možných komplikacích. Z šetření vyplynulo, že větší skupina respondentů v počtu 53 (63,1 %) informována nebyla. Pouze 31 dotazovaných (36,9 %) bylo s komplikacemi seznámeno. Očekávaný výsledek č. 3 se mi nepotvrdil. Domnívala jsem se, že je samozřejmostí být před operací lékařem informován o možných komplikacích, protože jedině tak se dá úspěšně zabránit jejich vzniku. Nevýhodou dotazníkové metody však je, že odpovědi mohou být zkresleny. Respondenti nemusí odpovídat podle pravdy, a tak nemohu říci, zda klienti skutečně informace nedostali nebo si je pouze nevybavují. Prudíková ve své práci dosáhla mnohem uspokojivějších výsledků. Zjistila, že z celkového počtu bylo poučeno 94,3 % respondentů. Následující dvě položky dotazníku se týkaly luxace kyčelního kloubu, jelikož se jedná o nejčastější komplikaci po TEP kyčle. V položce č. 16 jsem zjišťovala, zda 61

respondenti vědí, jak se může luxace totální endoprotézy projevit. Klienti měli možnost více odpovědí. Nejvíce zastoupená skupina v počtu 59 (70,2 %) uvedla jako hlavní příznaky bolest a omezenou hybnost. 9 respondentů (10,7 %) správně označilo všechny nabízené možnosti. 6 respondentů (7,1 %) uvedlo zkratek luxované končetiny, 4 klienti (4,8 %) omezenou hybnost a 3 (3,6 %) bolest. Pouze 2 respondenti ( 2,4 % ) označili bolest a zkratek a 1 respondent (1,2 %) omezenou hybnost a zkratek. Prudíková ve své práci zjišťovala, zda jsou respondenti schopní pooperační komplikace vyjmenovat. Luxaci uvedlo jako komplikaci 32,9 % respondentů. V otázce č. 17 mě zajímalo, jestli respondenti znají pohyby, které mohou způsobit luxaci a kterých se proto musí vyvarovat. Nejvíce zastoupená skupina v počtu 42 (50 %) odpověděla správně, že luxaci může způsobit dřep a hluboký sed. 28 respondentů (33,3 %) uvedlo pouze dřep a 6 (7,1 %) pouze hluboký sed. Chybně odpovědělo 8 respondentů (9,6 %), kteří ve svých odpovědích označili jako nedoporučený pohyb obdukci dolních končetin. Předpokládala jsem více správných odpovědí, jelikož o zakázaných pohybech má být klient opakovaně informován lékařem, sestrou a fyzioterapeutem. Dále jsem se zajímala, zda respondenti rozpoznají projevy zánětu v oblasti operační rány, protože se jedná o možnou komplikaci po implantaci TEP. V položce č. 18 z šetření vyplynulo, že 47 respondentů (55,9 %) si myslí, že zánět pozná. 37 respondentů (44,1 %) odpovědělo záporně. V položce č. 19 jsem zjišťovala, zda respondenti vědí, z jakého důvodu se provádí kompresivní terapie. Předpokladem bylo, že více jak 60 % klientů zná význam kompresivní terapie. Z celkového počtu znalo význam kompresivní terapie pouze 39 respondentů (46,4 %). Více zastoupená skupina v počtu 45 (53,6 %) odpověděla záporně. Očekávaný výsledek č. 4 se mi z výsledku šetření nepotvrdil. . Cíl č. 2 byl splněn. V poslední otázce č. 20 jsem se zaměřila na prevenci tromboembolické nemoci. Respondenti měli za úkol vybrat možnosti prevence TEN. Zcela správně odpovědělo pouze 24 respondentů (28,6 %), kteří uvedli, že k prevenci TEN patří časná rehabilitace a aplikace antikoagulancií. 20 klientů (23,7 %) uvedlo pouze antikoagulancia, 14 (16,7 %) časnou rehabilitaci a stejný počet klientů označil antikoagulancia a klid na lůžku. Nejméně zastoupená skupina v počtu 12 (14,3 %) uvedla rehabilitaci, antikoagulancia a klid na lůžku. Výsledek nesplnil moje očekávání, 62

předpokládala jsem, že klienti vědí, z jakého důvodu jsou jim aplikovány léky ředící krev a proč se hned první pooperační den začíná s rehabilitací. Příčina neznalosti prevence TEN může být ve špatné informovanosti klientů zdravotníky nebo v zapomnětlivosti klientů vzhledem k jejich věku.

63

7 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ Z mého šetření vyplynulo, že klienti nemají dostatečné znalosti o pohybovém režimu a možných komplikacích po implantaci TEP kyčle. S návazností na výsledky dotazníkového šetření jsem proto vytvořila edukační program, který je součástí mé bakalářské práce a je určen klientům před náhradou kyčelního kloubu. Obsah brožury, kterou jsem vypracovala, je zaměřen na dvě výše uvedené oblasti. Edukační materiál dále obsahuje anatomii kyčelního kloubu, druhy totálních endoprotéz a důležité rady před nástupem do nemocnice. V rámci Ortopedické kliniky FN Brno Bohunice jsou jednou za měsíc pořádány edukační semináře pro klienty, které čeká implantace kyčelního kloubu. Ne všichni mají možnost zúčastnit se těchto sezení. Myslím si, že především pro starší a méně mobilní pacienty, kteří nežijí v Brně, může být účast na semináři problém. Na odděleních existují také informační letáky, které pacienti dostávají při propuštění z nemocnice. Domnívám se, že je důležité informovat klienty před operačním výkonem. Proto bych navrhovala rozdávání edukačních brožur již v ambulancích při rozhodnutí o nutnosti operace. Klienti tak získají dostatek informací ohledně pohybového režimu, komplikací a pomůcek, které jsou pro ně nejvhodnější. Věřím, že edukační brožura bude pro klienty přínosem a umožní jim lépe se připravit na tak náročný operační výkon.

64

ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se věnovala informovanosti klientů s totální endoprotézou kyčle o pooperačním pohybovém režimu a komplikacích. Aloplastika kyčelního kloubu je operační zákrok, který zlepšuje kvalitu života, odstraňuje bolest a zvyšuje hybnost. Tento náročný a zatěžující výkon umožňuje klientům již šest měsíců po operaci žít opět společenským životem, věnovat se svým zájmům a vrátit se do pracovního procesu. Teoretická část je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola se zabývá problematikou totálních endoprotéz kyčelního kloubu. Popsala jsem historii a rozdělení totálních endoprotéz, zaměřila jsem se na předoperační a pooperační péči, rehabilitaci a potencionální komplikace po implantaci kyčelního kloubu. Poukázala jsem na důležitost dodržování pooperačního pohybového režimu. Druhou kapitolu jsem věnovala problematice edukace, jejímž hlavním cílem v ošetřovatelství je usnadnit klientům adaptaci na změnu životního stylu po implantaci totální endoprotézy. Edukace pomáhá klientům a jejich rodinám stát se co nejvíce nezávislými v aktivitách jejich každodenního života, podporuje klienty a jejich rodiny, aby se stali aktivními účastníky při plánování jejich ošetřovatelské péče, zvyšuje spokojenost a kvalitu života. V empirické části jsem uvedla výsledky průzkumu. Cílem mé práce bylo zjistit úroveň edukace klientů o pooperačním pohybovém režimu a komplikacích. Průzkumné šetření probíhalo na jednotce intenzivní péče a standardním oddělení Ortopedické kliniky FN Brno Bohunice a zúčastnilo se ho 84 respondentů po implantaci TEP kyčle. Respondenti v dotazníku odpovídali na otázky týkající se převážně rehabilitace, pohybového režimu a nejčastějších komplikací po implantaci totální endoprotézy. Na základě analýzy dotazníkového šetření byly ověřeny očekávané výsledky. Očekávaný výsledek č. 1, ve kterém jsem předpokládala, že více jak 90 % klientů bylo již před operací informováno o pohybovém pooperačním režimu, se mi nepotvrdil. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že z celkového počtu respondentů bylo informováno pouze 51,2 %.

65

Očekávaný výsledek č. 2, ve kterém jsem předpokládala, že více jak 60 % respondentů zná správný postup chůze s berlemi po rovině, se mi potvrdil. Doporučovaný postup chůze uvedlo 73,8 % respondentů. Očekávaný výsledek č. 3, ve kterém jsem předpokládala, že více jak 70 % respondentů bylo informováno o možných komplikacích, se mi nepotvrdil. Z průzkumného šetření vyplynulo, že pouze 36,9 % respondentů bylo informováno o potencionálních komplikacích po implantaci TEP kyčle. Očekávaný výsledek č. 4, ve kterém jsem předpokládala, že více jak 60 % klientů zná důvod, proč se provádí kompresivní terapie, se mi nepotvrdil. Pouze 46,4 % klientů uvedlo, že zná význam kompresivní terapie. Cíle práce byly splněny. Výchozí předpoklady týkající se informovanosti klientů o pooperačním pohybovém režimu a potencionálních komplikacích se mi bohužel z větší části nepotvrdily. Je potřeba zlepšit míru a úroveň edukace pacientů. Domnívám se, že má-li zákrok proběhnout bez zbytečných komplikací a být opravdovým přínosem do života klientů, je správná a dostatečná edukace velmi důležitá.

66

ANOTACE Příjmení a jméno autora:

Bičanová Sylvie

Instituce:

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

Název práce:

Informovanost klientů s totální endoprotézou kyčle o pooperačním pohybovém režimu a komplikacích

Vedoucí práce:

Mgr. Romana Killerová

Počet stran:

74

Počet příloh:

6

Rok obhajoby:

2011

Klíčová slova:

Totální endoprotéza kyčle Edukace Pohybový režim Komplikace

Souhrn: Bakalářská práce se zabývá informovaností klientů s totální endoprotézou kyčle o pooperačním pohybovém režimu a komplikacích. Teoretická část je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola obsahuje souhrn informací, které se týkají problematiky implantace TEP kyčle. Ve druhé kapitole se věnuji edukaci, která je nedílnou součástí kvalitní ošetřovatelské péče. Empirická část je zaměřena na informovanost klientů s totální endoprotézou kyčle. Zjišťuje, zda a do jaké míry jsou pacienti informováni o pooperačním pohybovém režimu a potencionálních komplikacích po náhradě kyčelního kloubu.

67

ANNOTATION Surname and the First Name of the Author:

Bičanová Sylvie

Institution:

Masaryk University – Faculty of Medicine

Title of the Work:

Awareness of post-operation motion regime and complications among patients with total hip endoprosthesis

Tutor:

Mgr. Romana Killerová

Number of Pages:

74

Number of Appendices:

6

Year of Viva Voce:

2011

Key Words:

Total hip endoprosthesis Education Motion regime Complications

Summary: The focus of this Bachelor's Thesis is awareness among patients with total hip endoprosthesis of the post-operation motion regime and complications. The Theory section includes two chapters. The first chapter presents information related to issues of TEP hip implants. The second chapter deals with education, an integral part of highquality care of patients. The focus of the Empirical section is awareness among clients with total hip endoprosthesis. It investigates the extent to which patients are informed about

the

post-operation

motion

regime

68

and

potential

complications.

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ Bibliografické zdroje:

DUNGL, Pavel, aj. Ortopedie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 1273 s. ISBN 80-247- 0550-8. IVANOVÁ, Kateřina, a JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. 98 s. ISBN 80-244-0992-5. JUŘENÍKOVÁ, Petra. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 80 s. ISBN 978-80-247-2171-2.

KOUDELA, Karel, aj. Ortopedie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004. 281 s. ISBN 80246-06542. MAGUROVÁ, Dagmar, a MAJERNÍKOVÁ, Ĺudmila. Edukácia a edukačný proces v ošetrovateĺstve. 1. Vyd. Martin: Osveta, 2009. 155 s. ISBN 978-80-8063-326-4. NEMCOVÁ, Jana, a HLINKOVÁ, Edita. Moderná edukácia v ošetrovateĺstve. 1. vyd. Martin: Osveta, 2010. 257 s. ISBN 978-80-8063-321-9. PRUDÍKOVÁ, Pavlína. Ošetřovatelská péče při komplikacích po implantaci totální endoprotézy kyčle. Bakalářská práce obhájena na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v roce 2006. 96 s. Depon. in: archiv Masarykovy univerzity. SLEZÁKOVÁ, Lenka, aj. Ošetřovatelství v chirurgii I. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 264 s. ISBN 978-80-247-3129-2. SOSNA, Antonín. Základy ortopedie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Triton, 2001. 175 s. ISBN 80-7254-202-8. 69

SOSNA, Antonín, POKORNÝ, David, a JAHODA, David. Endoprotéza kyčelního kloubu. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Triton, 1999. 40 s. ISNB 80-7254-046-7.

Elektronické zdroje:

http://www.orthes.cz/types.htm [cit.2011-1-9]

http://www.biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/anatomie/dk_stehno_kycelni.php [cit.2011-1-9]

http://www.lekari-online.cz/ortopedie/zakroky/kycel-resurfaceing.htm [cit.2011-1-9]

http://www.r-med.eu/totalni-endoproteza-kycelniho-kloubu [cit.2010-8-27]

http://www.ortopedie-fyzioterapie.cz/ortopedicka-ambulance/umely-kycelnikloub.html [cit.2011-1-9]

http://www.zdn.cz/clanek/sestra/pece-o-nemocneho-po-totalni-endoproteze-kycelnihokloubu-417261 [cit.2010-8-27]

Články z časopisů: ŠIRŮČKOVÁ, Miluše. Typy totálních endoprotéz – terapie a rehabilitace. Sestra. Praha: Mladá fronta, ISSN 1210- 0404. 2010, roč. 20, č. 2, s. 60. VAŇKOVÁ, Milena. Předoperační ošetřovatelská péče. Diagnóza v ošetřovatelství. Praha: Promediamotion, ISSN 1801-1349. 2006, roč. 2, č. 9, s. 384.

70

SEZNAM ZKRATEK Aj.

a jiné

Apod.

a podobně

Atd.

a tak dále

Cca

přibližně

CT

výpočetní tomografie

Č.

číslo

DK

dolní končetina

EKG

elektrokardiograf

FN

Fakultní nemocnice

ISBN

International Standart Book Numbering

ISSN

International Standart Serial Numbering

JIP

jednotka intenzivní péče

ml.

mililitr

mm.

milimetr

Např.

například

PMK

permanentní močový katetr

Popř.

popřípadě

Prof.

Profesor

Příl

příloha

Roč.

ročník

S.

strana

Srov.

srovnej

Tab.

tabulka

TEN

tromboembolická nemoc

TEP

totální endoprotéza kyčle

Tzv.

takzvaně

Vyd.

vydání

71

SEZNAM TABULEK Tab. č. 1 Pohlaví respondentů

36

Tab. č. 2 Věk respondentů

37

Tab. č. 3 Důvod implantace TEP kyčle

38

Tab. č. 4 Znalost pojmu totální endoprotéza

39

Tab. č. 5 Předoperační příprava

39

Tab. č. 6 Úroveň poskytnutých informací

40

Tab. č. 7 Informovanost o pohybovém režimu

41

Tab. č. 8 Vhodné pohyby

42

Tab. č. 9 Nevhodné pohyby

43

Tab. č. 10 Pomůcky po implantaci TEP kyčle

44

Tab. č. 11 Chůze s berlemi po rovině

45

Tab. č. 12 Chůze s berlemi do schodů

46

Tab. č. 13 Vhodná pohybová aktivita

47

Tab. č. 14 Informovanost o následné léčbě

48

Tab. č. 15 Pooperační komplikace

49

Tab. č. 16 Příznaky luxace

51

Tab. č. 17 Pohyby způsobující luxaci

52

Tab. č. 18 Rozpoznání zánětu

53

Tab. č. 19 Kompresivní terapie

54

Tab. č. 20 Prevence TEN

56

72

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Věk respondentů

37

Graf č. 2 Důvod implantace TEP kyčle

38

Graf č. 3 Předoperační příprava

40

Graf č. 4 Úroveň poskytnutých informací

41

Graf č. 5 Vhodné pohyby

42

Graf č. 6 Nevhodné pohyby

44

Graf č. 7 Pomůcky po implantaci TEP kyčle

45

Graf č. 8 Chůze s berlemi po rovině

46

Graf č. 9 Chůze s berlemi do schodů

47

Graf č. 10 Vhodná pohybová aktivita

48

Graf č. 11 Informovanost o následné léčbě

49

Graf č. 12 Pooperační komplikace

50

Graf č. 13 Příznaky luxace

51

Graf č. 14 Pohyby způsobující luxaci

53

Graf č. 15 Rozpoznání zánětu

54

Graf č. 16 Kompresivní terapie

55

Graf č. 17 Prevence TEN

56

73

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Totální endoprotéza kyčle Příloha č. 2: TEP kyčle Aesculap Příloha č. 3: TEP kyčle Biomet EXCEED Příloha č. 4: TEP kyčle Biomet hybrid Příloha č. 5: Dotazník Příloha č. 6: Stručné dvacatero

74

Příloha č. 1: Totální endoprotéza kyčle

Příloha č. 2: TEP kyčle Aesculap Převzato z: IMPAX FN Brno Bohunice

Příloha č. 3: TEP kyčle Biomet EXCEED Převzato z : IMPAX FN Brno Bohunice

Příloha č. 4: TEP kyčle Biomet hybrid Převzato z : IMPAX FN Brno Bohunice

Příloha č. 5: Dotazník

Vážená paní, vážený pane, jmenuji se Sylvie Bičanová a jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia, oboru Všeobecná sestra, na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Chtěla bych Vás požádat

o vyplnění dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce na téma:

Informovanost klientů s totální endoprotézou kyčle o pooperačním pohybovém režimu a komplikacích. Dotazník je zaměřen na informovanost pacientů s náhradou kyčelního kloubu a je zcela anonymní. Předem děkuji za vstřícnost a čas, který věnujete vyplnění dotazníku, a přeji Vám hodně úspěchů.

SylvieBičanová

DOTAZNÍK Prosím vyberte a zakroužkujte odpovědi, které považujete za správné. U některých položek dotazníku je uvedena možnost více odpovědí.

1. Jakého jste pohlaví? 2. Kolik je Vám let? a) méně než 50 let b) 51-60 let c) 61-70 let d) 71-80 let e) 81 a více let

žena

muž

Příloha č. 5: Pokračování 3. Z jakého důvodu Vám byla totální endoprotéza implantována? a) degenerativní onemocnění (artróza) b) vrozená vada c) úraz d) nádorové onemocnění kyčelního kloubu e) jiné onemocnění 4. Víte, co znamená pojem totální endoprotéza?

ano

ne

5. Byla Vám doporučena nějaká speciální předoperační příprava? (např: redukce hmotnosti, madla v koupelně, nástavec na WC…)

ano

ne

6. Úroveň informací, které jste obdrţel/a při přijetí v nemocnici, hodnotíte jako:

a) velmi dobrou b) střední (neúplné informace) c) zcela nedostatečnou 7. Byl Vám jiţ před operací vysvětlen pohybový reţim po implantaci totální endoprotézy kyčle?

ano

ne

8. Které z těchto pohybů jsou pro Vás po implantaci totální endoprotézy vhodné? (možnost více odpovědí)

Příloha č. 5: Pokračování a) křížení dolních končetin b) otáčení se na operovaný bok c) udržování dolních končetin co nejvíce od sebe 9. Po implantaci totální endoprotézy kyčle se nedoporučuje: (možnost více odpovědí) a) sed na vysoké židli b) sed v nízkém křesle c) hluboký předklon 10. Vyberte pomůcky, které budete muset pouţívat po propuštění z nemocnice. (možnost více odpovědí) a) polštář mezi kolena b) kolenní ortéza c) nástavec na WC 11. Správný postup chůze s berlemi po rovině je: a) obě berle, zdravá dolní končetina, operovaná dolní končetina b) zdravá dolní končetina, obě berle, operovaná dolní končetina c) obě berle, operovaná dolní končetina, zdravá dolní končetina 12. Správný postup chůze do schodů je: a) zdravá dolní končetina, operovaná dolní končetina, obě berle b) zdravá dolní končetina, obě berle, operovaná dolní končetina c) obě berle, zdravá dolní končetina, operovaná dolní končetina

Příloha č. 5: Pokračování 13. Vyberte vhodnou pohybovou aktivitu po operaci kyčle. (možnost více odpovědí) a) sjezdové lyžování b) běh c) plavání

14. Byly Vám před operací podány informace o moţnostech následné rehabilitační nebo lázeňské léčby?

ano

ne

15. Byli jste před operací seznámeni s komplikacemi, které se mohou vyskytnout po implantaci totální endoprotézy?

ano

ne

16. Zakrouţkujte prosím příznaky, které se objevují při luxaci (vykloubení) totální endoprotézy. (možnost více odpovědí)

a) bolest b) omezená hybnost c) zkrácení luxované končetiny 17. Vyberte pohyby, které mohou způsobit luxaci totální endoprotézy. (možnost více odpovědí) a) dřep b) abdukce (oddálení) dolních končetin c) sed, kdy úhel v kyčli je větší než 90°

Příloha č. 5: Pokračování 18. Rozpoznáte projevy zánětu v oblasti operační rány?

ano

ne

19. Víte, z jakého důvodu se provádí kompresivní terapie (přikládání bandáží nebo elastických punčoch)?

ano

ne

20. K prevenci tromboembolické nemoci patří: (možnost více odpovědí) a) včasná rehabilitace po operaci b) aplikace antikoagulancií (léky ředící krev) c) klid na lůžku

Příloha č. 6: Stručné dvacatero Pro první 3 pooperační měsíce 1. Spěte na pevném a rovném lůžku. 2. Střídejte chůzi, sed a leh. Věnujte pozornost únavě a nepřeceňujte své síly. 3. Přizpůsobte si výšku pracovní židle, nesedejte si do hlubokých křesel. Na obyčejnou židli sedejte pouze s polštářkem. 4. Při sezení na židli obě chodidla spočívají celou ploskou na zemi, kolena jsou mírně od sebe. 5. Několikrát denně cvičte. 6. Používejte i doma pevnou obuv s pevnou patou. Nepoužívejte papuče či pantofle. 7. Vleže na zdravém boku vkládejte mezi kolena pevný polštářek. 8. Neodkládejte berle, pokud to nedovolí váš lékař, dodržujte jím doporučenou zátěž operované končetiny. Ztratíte-li však rovnováhu a hrozí vám pád, raději došlápněte na operovanou končetinu. 9. Dvakrát denně ležte cca 30 minut na břiše. 10. Na schodech se věnujte chůzi a s nikým se nebavte. Zabráníte tak případné ztrátě rovnováhy a pádu. Neposkakujte. 11. Význam plavání je přeceňován. Pro posílení svalstva je výhodnější a účinnější cvičení na suchu. V blízkosti plaveckých bazénů buďte opatrní a pozorní (pozor na uklouznutí). 12. Nespěchejte, chraňte se pádu. Odstraňte doma všechny volně ležící předložky a rohožky. 13. Pravidelně kontrolujte technický stav vašich berlí. 14. Oblékání ponožek v prvních týdnech po operaci nechte na druhých nebo užijte oblékač ponožek. Později si oblékejte ponožky a zavazujte tkaničky s velkou opatrností. Při obouvání bot používejte dlouhou lžíci. 15. Dodržujte doporučení lékaře o prevenci tromboembolické nemoci. Používejte zdravotní punčochy nebo elastická obinadla od špiček prstů po koleno.

Příloha č. 6: Pokračování Trvale platná doporučení 16. Při těžkých infekcích, operacích a invazivních vyšetřeních preventivně užívejte ATB. 17. Nenoste těžká břemena. 18. Netrénujte vytrvalostní chůzi, ani zbytečně nejezděte na rotopedu. 19. Nezapomínejte na pravidelné roční kontroly u vašeho ortopeda, i když nemáte žádné obtíže. 20. Při obtížích vyhledejte lékaře (náhle vzniklá nová bolest, zarudnutí či sekrece v jizvě, zkrat končetiny, omezení pohybu, horečky) nebo své potíže alespoň konzultujte telefonicky.67

67

SOSNA, A., POKORNÝ, D., a JAHODA, D., Endoprotéza kyčelního kloubu, s. 39-40.

Informovanost klientů s totální endoprotézou kyčle o pooperačním pohybovém reţimu a komplikacích

Recommend Documents