Informátor sboru Vojkovice
Uvnitř naleznete: Ohlédnutí za volbami Otázka na zvolené vedoucí oddělení Exkurzi do včelína
3/4 2013
Čtvrtletní program
Slovo pastora
zamyšlení
V tomto měsíci si vždy po ránu čtu jednu kapitolu knihy Zjevení. Nacházím při tom zajímavé myšlenky. 10. kapitola je celkem krátká a popisuje zvláštní událost. Anděl drží v ruce malou otevřenou nezapečetěnou knihu. Pak zařve jako lev a odpoví mu sedmero zahřmění. To hřmění není bouřka, ale sedm hlasů prozrazujících mnohé z toho, co se bude dít. Jan to chce zapsat. Bůh mu přikáže, aby to ponechal v tajnosti. Vyzve ho, aby vzal malou knihu z ruky anděla. Jan poslechne a slyší další rozkaz: "Vezmi ji a sněz; v žaludku ti zhořkne, ačkoli v tvých ústech bude sladká jako med." (Zjevení 10, 9) Poslechne a později napíše: "Vzal jsem tu knihu z ruky anděla a snědl ji; v mých ústech byla sladká jako med, ale když jsem ji pozřel, zhořkla mi v žaludku." (Zjevení 10, 9) Podobnou zkušenost můžeme zažít, když přijmeme Boží nabídku spasení. Vědomí, že máme místo v Božím království, je sladké jako med, cesta do tohoto království ale nemusí být snadná a někdy nám může připadat hořká jako pelyněk. Při čtení Janova vyprávění jsem myslel i na ty, kteří v našich sborových volbách přijali různé služebnosti. Byli ochotni převzít část zodpovědnosti za chod svého sboru. Přijali Boží volání, aby této službě věnovali kus svého volného času. Být činovníkem sboru není nikdy snadné. Jakou odměnu za to budou mít? Uslyší někdy slova vděčnosti od těch, kterým slouží? Nebo spíš uslyší kritiku a výtky? To záleží na každém z nás. Na mně i na tobě. Můžeme buď napadat, útočit a kritizovat, nebo se za tyto činovníky modlit. Zatím žijeme na světě, který Ježíši Kristu a jeho následovníkům moc nefandí. Křesťan proto nemá čekat, že jeho cesta do Božího království bude plná medu. Je spousta problémů, které přicházejí zvenčí. Věrnost Bohu přináší často nepochopení. Smutné ale je, když si tyto problémy děláme sami. Možná bychom si mohli vzít příklad z apoštola Pavla, který ve svém listu píše: "Děkuji Bohu svému při každé vzpomínce na vás a v každé modlitbě za vás všechny s radostí prosím. Jsem vděčný za vaši účast na díle evangelia od prvního dne až doposud a jsem si jist, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Ježíše Krista." (Filipským 1, 3-6) Pavel se modlí za ty, které zanechal ve filipském sboru. Modlí se za všechny své duchovní sourozence a zvláště za ty, kteří se rozhodli sloužit.
Jsem rád, že se mnoho z vás modlí za svého kazatele, za výbor sboru i za všechny sborové činovníky. Děkuji vám za to. Pokračujte v tom, prosím. Vlastimil Fürst
Otázka na vedoucí sborových oddělení
volby 2013-2015
Po nedávno proběhnuvších volbách dostali naši nově zvolení činovníci prostor, aby se podělili se svými plány a vizemi do následujících dvou let. Pět z nich na tuto nabídku odpovědělo: Vladimír Walach (starší sboru): Bratři a sestry, rád bych se s vámi podělil o tři věci, které mám na srdci. 1. Začala další etapa našeho sborového života. Rád bych vám u té příležitosti poděkoval za vaše modlitby, které jste za nás vysílali k našemu milému Bohu. Děkujeme, že jste nám prominuli chyby, kterých jsme se dopustili, vždyť jsme jenom nedokonalí lidé. Prosíme vás, modlete se za nás dál, protože jedině tak můžeme splnit poslání, ke kterému nás povolává náš Pán. Je to jeho dílo. 2. Určitě vnímáte, že modlitebna je dům Boží. Zde se setkáváme se svým Stvořitelem, ale ne vždy se chováme k majetku Božího domu tak, jak se sluší. Jsou to především děti, které bez dozoru rodičů provádějí různé věci, které by si doma nikdy nedovolily. Všimněme si toho a vštěpujme dětem už doma s láskou ten správný vztah, aby milovaly nejen Pána Ježíše a své bližní, ale také aby věděly, jak se chovat k domu Božímu uvnitř i venku. Pozor si musíme dát i my dospělí, abychom jim byli dobrým příkladem. 3. Náš sbor už existuje 85 let. Prožívali jsme různá období života sboru, někdy příjemná a hezká, ale někdy taky velice těžká a smutná. Jak bychom hodnotili nynější situaci našeho sboru? Budu otevřený. Náš sbor je rozdělený na dvě skupiny, ale důvodem nejsou ani tak teologické záležitosti, ale jsou to problémy našeho vztahu jednoho k druhému. Neumíme brát jeden druhého takového, jaký je. Pán Ježíš nebyl ani konzervativní, ani liberální, měl rád každého a zvlášť měl blízko k chybujícím, a to je pro nás velký závazek, jak žít. A tak vás prosím, zkusme to. Když se na nás někdo usměje, usmějme se taky. Když vám podá ruku,
abyste mu odpustili, podejte mu též, a když klopýtne, pomozme mu vstát, ať je to kdokoli. Všichni máme v něčem problém a tady na zemi máme nejlepší příležitost, jak se to s Boží pomoci naučit. Učit se to až v Božím království, to by bylo pozdě. Přeji vám hodně síly a upřímnou bratrskou lásku. Kéž nám všem Pán Bůh pomůže. Jiří Kisza (vedoucí oddělení diakonie) 1. Přál bych si, abychom ve sborovém společenství neutvářeli skupiny jen na základě toho, že si spolu rozumíme, ale naopak našli cestu k těm, které nemusíme, anebo se jim raději vyhýbáme, protože na základě takového postoje není možné prosit o dar Ducha. 2. Dále bych si moc přál, abychom členy, kteří už delší dobu nechodí mezi nás, ale byli kdysi aktivní, mohli přitáhnout zpět do sborového společenství. Bůh s každým z nás počítá, ale ke spolupráci potřebuje nás. Proto mi tolik záleží na prvním bodě, který jsem už zmínil. Kamil Majer (vedoucí oddělení misie): Milí spoluvěřící v Kristu Ježíši, v oddělení misie bychom chtěli pokračovat v tom, co dobře funguje (odpolední bohoslužby misie, přednášky aj.) a případně přinést nebo oživit aktivity, které by mohly oslovit nejen nás, ale především naše přátele. Plány oddělení misie pro náš sbor v následujících dvou letech jsou a budou motivovány těmito verši: Mt 28,18-20 a Sk 2,44-47. Křesťanství vždy bylo chápáno jako učednictví a s ním spojené následování Ježíše. A to následování jak doslovné, neboť misie prostě a jednoduše znamená někam jít, tak taky následování jako postoj, protože ne každý je misionářem. Od každého se ale očekává, že bude v misii zapojen. Co pro misii může udělat každý z nás? V první řadě je nutné si uvědomit, že jsme k misii povoláni. Je tedy nutné se modlit, jaká je konkrétní Boží vůle pro náš život. A pak už je třeba dělat uvážlivé kroky – zodpovědně se rozhodnout, jakým způsobem a s jakou intenzitou se zapojit. Potom jen vytrvat přes všechny překážky, které mohou přijít. Kéž naše společenství bude trávit více času na společných modlitbách, aby k nám Pán mohl připojit ty, které povolal ke spáse.
Díky Bohu za všechny misijní příležitosti, které nám dává. Za oddělení misie Kamil Majer a Martin Schwarz. Jana Sosnová (vedoucí oddělení dětí) Netuším, co říct… asi jde říct obecně jen to, že se budu snažit svou službu ve sboře dělat, co nejlépe budu umět.:-) Martin Buroň (vedoucí Klubu Pathfinder): Do dalšího roku plánujeme především tábor, který bude – řekl bych – přímo velkolepý (cca 70 dětí z Moravy a Slezska) a už se na něj moc těšíme. Po prázdninách v září pořádáme fotbalový turnaj pro děti do 15 let. Co se týče našeho oddílu, tak pokračujeme v započaté činnosti a plníme další úkoly a specializace nejen v podobě odborek. Prosíme o modlitby za naše děti, které jsou naše budoucnost, a přejeme si, aby si našly cestičku k Pánu Ježíši a zamilovali si ho z celého srdce a aby byly připraveny plnit úkoly, které pro ně přichystal.
Návštěva u včeliček
pathfinder
Na neděli 26. května jsme byli pozváni strejdou Lumírem Madou na malou exkurzi. Bratr Lumír je místním včelařem a vlastní osmnáct včelstev, což je dohromady více jak milion pilných včeliček. Květen končí a s ním i květy, zdroj pylu a nektaru, z kterého včelky med „vyrábějí“. Ten je třeba si od včeliček „vypůjčit“, aby měly místo pro sběr dalších tmavých druhů medu. A právě na tuto činnost jsme se přišli podívat. Nejdříve jsme si vyslechli krátké povídání a poté šli hned na věc. Děcka nafasovaly ochranné čepice, ale ani je nebylo příliš potřeba, včely byly klidné, neměly zájem na nás útočit a med odevzdaly dobrovolně. Po vytočení medu z pláství jsme každý dostali skleničku medu a ochutnali medové zákusky. Myslím si, že to byla velice užitečná akce, kde jsme se dověděli spoustu informací o tomto užitečném tvorečku. Viděli jsme, jak se med získává, naučili se, že ze včel nemusíme mít panický strach, a prožili zajímavé dopoledne s kamarády. Děkujeme Madovým za pozvání a přejeme jim hodně kvalitního sladkého medu. Martin Buroň
Narozeniny členů a návštěvníků sboru ČERVENEC
ZÁŘÍ
SRPEN
1.
Dominik Buroň
2.
Daniel Gorný
4.
Liduše Kováčiková
3.
Jaroslava Spielvogelová
3.
Karin Sikorová
4.
Jiří Kisza
10.
Václav Zářický
4.
Jiřina Kolářová
5.
Petr Sosna
10.
Dušan Bardoš
9.
Marcelina Schwarzová
9.
Eva Manoli
13.
Halina Heczková
10.
Oldřich Dýrr
9.
Jakub Sosna
15.
Ludmila Krajčovičová
13.
Petra Kiszová
11.
Eduard Skalka st.
15.
Eliška Dýrrová
15.
Radim Kollár
17.
Eva Bártková
16.
Lukáš Bolek
15.
Daniela Polochová
17.
Lumír Mada
18.
Rostislav Poloch
16.
Václav Bártek
18.
Jiří Buroň
19.
Dalibor Koloničný
16.
Grete Laufersweilerová
19.
Zdeňka Salamonová
20.
Pavla Polochová
18.
Ema Walachová
19.
Petr Galda
22.
Anna Pěkníková
18.
Lukáš Stebel
19.
Filip Galda
22.
Vlaďka Walachová
20.
Robin Pěkník
20.
Sára Kollárová
23.
Ján Kováčik
23.
Ellen Bártková
22.
Renáta Sosnová
24.
Alex Laufersweiler st.
23.
Martin Buroň
24.
Milan Sosna
24.
Anna Turoňová
25.
David Sabela
26.
Vanda Vřetionková
27.
Judita Turoňová
26.
Lucie Steblová
28.
Soňa Kollárová
28.
Pavel Stebel
28.
Josef Haleš
30.
František Pěkník
30.
Luděk Pěkník
31.
Nela Sosnová
30.
Robert Bártek
Do tohoto čísla přispěli: Vlastimil Fürst Vladimír Walach, Jiří Kisza, Kamil Majer, Jana Sosnová Martin Buroň
Redakce: Lukáš Bolek, oddělení komunikací Mail:
[email protected] Web: vojkovice.net
