Informátor sboru Vojkovice
2014 – letní číslo 1
Slovo (odcházejícího) pastora
Vlastimil Fürst
Přestože bychom si přáli, aby to bylo jinak, stále ještě žijeme na hříšném světě, ke kterému patří i loučení. Lidé se rodí i umírají. Jedni jsou na začátku života, další na jeho konci. Těšíme se na okamžik, až toto pomíjení skončí, protože i na naší planetě konečně znovu zavládne království Boží slávy. Otázka, kterou si občas klademe, zní: "Týká se věčný život i mne?" Tento týden jsem se skupinkou lidí, kteří hledají Boha, četl slova apoštola Jakuba: "Pravá a čistá zbožnost před Bohem a Otcem znamená pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení a chránit se před poskvrnou světa." (Jak.1,27 ČEP) Používáme překlad Slovo na cestu, ve kterém jsou Jakubova slova přeložena takto: "Víte, co Bůh považuje za pravdivé a ryzí náboženství? Pomáhat osamělým a osiřelým v jejich těžkém údělu a nezadávat si se špínou světa." Tato Jakubova slova mne opět vedou k zamyšlení nad sebou samým. Přivádějí mne k Ježíši, protože si uvědomuji, že mé "náboženství" stále není takové, aby ho Bůh mohl prohlásit za "pravdivé a ryzí". Při porovnání s Ježíšem mi vždy ještě hodně schází. Jakub nám ukazuje na to, co je v našem hledání Boha nejdůležitější. Co to je? Každý den bych se měl ptát: "K čemu mne vede má víra? Pomáhá mi v mé službě lidem? Vede mne k těm, kteří mají hlad? Jsem ochotný se podělit o to, co mi Bůh dal?" Možná si zakládám na tom, že už léta nepiju alkohol, cigarety se mi hnusí, nejím "nečisté" maso, v sobotu sedím v modlitebně a v sobotní škole se mne bojí i teologové. Mohu spoléhat na to, že mám prostudované všechny knihy Ellen Whiteové a o Bibli nemá v mém sboru nikdo takový přehled jako já. Je docela možné, že jsem postrachem pro každého, kdo věří jinak než já, protože ho svými argumenty zatluču hluboko do země... Nezaměnil jsem ale prostředek za cíl? Jakub má na mysli něco úplně jiného. Podobně se vyjadřuje i Ježíš. Těm, kteří vejdou do Božího království, říká: "Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne..." (Mat.25,35) Když se ptají, kdy to bylo, slyší: "Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili." (Mat.25,40) Dnes se mohu ohlédnout za deseti lety ve Vojkovicích. Chci poděkovat Bohu za lidi, od kterých jsem se mohl učit sloužit. Za ty, kteří – když to bylo potřeba – raději oželeli studium a bouřivé diskuze, aby měli čas na pomoc těm, co to právě potřebovali. Sytili a oblékali "krále", protože jejich srdce naplnila Boží láska. Láska, která ze srdce vytlačila všechnu špínu světa. I toho adventního. 2
Představení nového kazatele
Karel Szkuta
V sobotu 14. června jsme se ve frýdecké modlitebně oficiálně rozloučili s naším odcházejícím kazatelem Vlastíkem Fürstem, kterého jako vysvěcený kazatel nahradí br. Karel Szkuta. Ten bude vypomáhat našemu mladému kazateli Kamilu Majerovi v činnostech, které zatím nespadají do jeho kompetence (např. vysluhování večeře Páně, křty atp.). Oslovili jsme bratra Karla, aby nám o sobě napsal pár slov ještě dříve, než jej budeme moci přivítat ve svých řadách na některé ze sobotních bohoslužeb. Ten souhlasil a ochotně napsal několik řádků ze svého života. Vělopolí 25. 6. 2014 Narodil jsem se v roce 1949 v evangelické rodině. Do kostela jsme moc nechodili, ale dodržování některých svátků zůstalo. V té době se můj dědeček a strýcové stali adventisty a moje duchovní cesta se s nimi začala ubírat do míst, kde se v té době scházela zakázaná církev. Tenkrát jsem ještě chodil v sobotu do školy. Ale v roce 1958, kdy se i maminka stala adventistkou, začaly i mé pravidelné návštěvy sobotních shromáždění. Po ukončení školní docházky se můj výběr dalšího vzdělávání smrskl na „vybrané“ učební obory, a tak vedla moje cesta do Frýdku-Místku. Stal jsem se pomocným instalatérem a pracoval s br. Labajem. V oné době jsme se společně s dalšími mladými lidmi rozhodli pro křest, samozřejmě v přírodě. Ale náhlá páteční velká povodeň způsobila, že křest musel být proveden v bazénu, právě ve Vojkovicích. Abych se vyhnul komplikacím s vojenskou službou, dovedla mě další cesta na šachtu. Po roce 1968, kdy se naskytla možnost studia na Biblickém semináři v Praze, vedlo moje rozhodnutí tímto směrem. Měl jsem úplně jasno, co mám dělat, všechny zkoušky a potřebné náležitosti vyřízeny, kufry sbaleny. Jenom nastoupit. Avšak nastupující normalizace rozhodla jinak. Přišlo veliké zklamání. Vždyť chci být užitečný pro Pána Boha, a On nic. Tenkrát mi začínalo být jasné, že nechce, abych se stal kazatelem. Ke změně ale došlo po dalších deseti letech. V té době jsme si postavili domek, vyhlédl jsem si životní partnerku, Alenku Moskalovou, a založili rodinu. Můj plán byl znovu jasný. Po uplynutí úvazku v dole ukončím práci a začneme krásný život na domku. Ve sboru je také sousta práce, když Bůh nechtěl, abych dělal kazatele. 3
Obdivuji, jaký je Pán Bůh tak trochu „šprýmař“. Když nám je v životě vše úplně jasné, pak si s námi trochu zalaškuje. V té úplně „jasné“ budoucnosti, najednou přišla nabídka z Moravskoslezského sdružení k nástupu do kazatelské práce. Vůbec jsme s ní nepočítali. Přece Pán Bůh to nechce. To tenkrát před těmi deseti léty, to ano. Dnes už ne. Proč komplikovat život sobě i své rodině s nějakým stěhováním a dalšími nepříjemnostmi. Navzdory všemu logickému i názorům lidí kolem zaznělo k této nabídce naše ano. To se už psal rok 1980 a naším prvním místem byly sbory v OstravěMariánských Horách a Porubě. Poté dalšími byly sbory na Moravském Slovácku, Veselí nad Moravou a Kyjov. Pak naše cesta směřovala do středu Moravy, do sborů Přerov a Lipník nad Bečvou. Tam nás zastihly změny roku 1989 a nejkrásnější období pro všechny kazatele. Poté následovala Olomouc a Šternberk a následně úplně na západě Moravy sbory v Jihlavě, Horní Cerekvi, Pelhřimově a Počátkách. Nu a dál už to nešlo, takže naší další zastávkou byla znovu Ostrava, sbory v OstravěZábřehu a Svinově. A nyní jsme se vrátili do vesnice Vělopolí, kde nás v roce 1980 zastihlo ono povolání ke kazatelství. I po odchodu do důchodu mohu pomoci jako vysvěcený kazatel ve sborech Český Těšín a Komorní Lhotka, nově i ve sborech Vojkovice, Frýdek-Místek a Místek. Své působení nechci redukovat jenom na povinná setkání, jako jsou výbory, ale kromě Večeře Páně chci být v každém sboru ještě jednou za čtvrtletí, protože chci nasát i atmosféru sboru, poznat lidi a být jim k užitku. Proto se těším na spolupráci i na nové bratry a sestry.
Činnost oddělení misie
Martin Schwarz
Milí členové sboru, za 2. čtvrtletí 2014 oddělení misie spíše plánovalo a transformovalo se a ještě se transformuje. Proto nemohlo být mnoho misijních akcí. Přece jen jsme v dubnu mohli vyslechnout nádhernou zkušenost bratra Karla Strouhala. Myslím, že jsme byli opět všichni nadšeni, jakým způsobem Bůh působí v životech lidí. Chtěl bych Vám všem popřát v následujících prázdninových měsících radost, pokoj a odpočinek. Pokud byste chtěli začít prázdniny adrenalinovým zážitkem, přidejte se k nám v roznášení knih po Dobraticích v sobotu 5. července od 15 hodin. Budeme chodit od dveří ke dveřím. Tento způsob misie dělá mnoho křesťanům nedobře, ale díky tomuto způsobu můžete zažít nádherné zkušenosti. Vždycky se před takovými akcemi bojím, moc se modlím, aby nás provázeli andělé. Je krásné jít s 4
knihami v ruce, s rozbušeným srdcem, s velkým strachem a vnitřním voláním: ‚Pane Ježíši, buď se mnou! Prosím, dej mi odvahu a sílu mluvit tak, jak si přeješ ty!‘ Přál bych Vám všem, abyste získali odvahu toto zažít. Ten pocit po akci. Ta úleva. To Boží požehnání a záplava radosti! Prosím přijďte!! Zažijeme spolu něco vzrušujícího. Myslete na tuto akci na svých modlitbách, aby šel Bůh před námi a připravil cestu, ale i za námi. Děkuji. 14. 9. 2014 organizujeme Den zdraví pro obce Vojkovice a Dobratice na parkovišti u Formanky, v případě deště v budově bývalé Základní školy Vojkovice. 15. 9. pak bude přednáška o zdraví pro veřejnost. Prosím, myslete i na toto na svých modlitbách. Bůh nás posílá do tohoto světa, abychom lidem přinesli požehnání, radost, pokoj. Nezapomeňte však na své bratry, sestry a přátelé uvnitř našeho sboru. Prosme Boha, aby z nás každý den vyzařovala Boží láska. Přeji Vám za oddělení misie krásné léto!!!
Život křesťanského domova
David Stebel
Léto se nezadržitelně blíží a brzy se rozprchneme do náruče naší matičky země na různé strany. To je samozřejmě dobře, užít si takového zaslouženého odpočinku. Je to ale zároveň důvod, proč o prázdninách nebude žádná větší organizovaná akce. Co bych rád ale zrealizoval, je odpolední pobožnost KD v přírodě s následným táborákem. Jako krásný termín se nabízí 26. 7. Místo a čas se včas dovíte. Klasická odpolední pobožnost bude taky první sobotu v září 6. 9. Hned na počátku školního roku bychom rádi jeli na sborový zájezd – termín je 21. září. Místo ještě není definitivní, ale zdá se, že bychom mohli jet po stopách Bible kralické (Náměšť nad Oslavou, Kralice). Věřím, že ať už pojedeme kamkoliv, bude nám spolu dobře. I když je to až v dalším čtvrtletí, přesto bych rád upozornil na jednu připravovanou akci – společné setkání s br. Janem Dymáčkem 31. 10.–1. 11. 2014, kdy budeme spolu v pátek, sobotu dopoledne i odpoledne hovořit na téma manželství. Bude to jistě moc přínosné pro naše vztahy v rodině, proto se už teď připravte a nic si na tyto dny neplánujte – lépe řečeno, naplánujte si tuto akci.:-) Jak prožijeme následující čtvrtletí, záleží nejen na organizaci, ale hlavně na Vás. Protože dělat KD jen "aby se něco dělalo" je vcelku zbytečné... Ale když je vidět, že nám společně strávený čas pomáhá a sbližuje, přináší nám to radost. Zvu do KD všechny, kteří by mohli chodit, ale z různých důvodů nechodí – nebojte se a přidejte se. Čím víc nás táhne za jeden provaz, tím lépe.:-) 5
Narozeniny ČERVENEC
ZÁŘÍ
SRPEN
1.
Dominik Buroň
2.
Daniel Gorný
4.
Liduše Kováčiková
3.
Jaroslava Spielvogelová
3.
Karin Sikorová
4.
Jiří Kisza
10.
Dušan Bardoš
4.
Jiřina Kolářová
5.
Petr Sosna
13.
Halina Heczková
9.
Marcelina Schwarzová
5.
Lilien Schwarzová
15.
Ludmila Krajčovičová
10.
Oldřich Dýrr
9.
Eva Manoli
15.
Eliška Dýrrová
13.
Petra Kiszová
9.
Jakub Sosna
16.
Lukáš Bolek
15.
Radim Kollár
10.
Lydie Majerová
18.
Rostislav Poloch
15.
Daniela Polochová
11.
Eduard Skalka st.
19.
Dalibor Koloničný
16.
Václav Bártek
17.
Eva Bártková
20.
Pavla Polochová
16.
Grete Laufersweilerová
17.
Lumír Mada
22.
Anna Pěkníková
18.
Ema Walachová
18.
Jiří Buroň
22.
Vlaďka Galdová
18.
Lukáš Stebel
19.
Zdeňka Salamonová
23.
Ján Kováčik
20.
Robin Pěkník
19.
Petr Galda
24.
Alex Laufersweiler st.
23.
Ellen Bártková
19.
Filip Galda
24.
Anna Turoňová
23.
Martin Buroň
20.
Sára Kollárová
27.
Judita Turoňová
25.
David Sabela
22.
Renáta Sosnová
28.
Pavel Stebel
26.
Lucie Steblová
24.
Milan Sosna
30.
Luděk Pěkník
28.
Josef Haleš
26.
Vanda Vřetionková
31.
Nela Sosnová
28.
Soňa Kollárová
30.
František Pěkník
30.
Robert Bártek
Do tohoto čísla přispěli: Vlastimil Fürst Karel Szkuta Martin Schwarz David Stebel (Days) Redakce: Lukáš Bolek, oddělení komunikací Web: vojkovice.net 6
