Informační zdroje. Základní webové adresy>_

„Optimismus je jen nedostatek informací“ Stokrát omletý, ale pořád dobrý aforismus

Informační zdroje Asi nejvíce využívaným informačním zdrojem na fakultě budou vaši nejlépe o něco starší a tedy (alespoň teoreticky) zkušenější spolužáci. Kvalita informací obdržených touto cestou je však poněkud kolísavá. Na druhou stranu se takto lze dozvědět i informace, které by se nikdo neodvážil vyvěsit na nástěnku či na web (obzvláště v tomto případě bývá věrohodnost poněkud pochybná). V některých případech je však tento informační tok životně důležitý, protože se stává, že některé informace na webu ani na nástěnkách nejsou, i když, dle logiky věci, by tam být měly. Pokud jde o konvenční informační zdroje, tak primárně jsou to nástěnky. Ty se nacházejí všude možně po fakultních budovách. Největší koncentraci najdete v přízemí Béčka. Vedle posluchárny B2 je hlavní nástěnka, kde by se měly objevovat důležité informace týkající se studia obecně, ale i jednotlivých kurzů (např. rozvrh). Tyto informace se zde opravdu objevují, velmi neochotně však mizí, stanou-li se neaktuálními. To vede k jisté celkové neuspořádanosti, nicméně po chvíli praxe se zde naučíte najít přesně to, co vás zajímá. Veledůležitý je též panel stojící ve volném prostoru vpravo od posluchárny B3, který se vyznačuje nápisem zápočty a zkoušky. Právě tady se v průběhu zkouškového období objevují termíny i výsledky většiny zkoušek a zápočtů. Věřte nebo nevěřte, ale docela se vyplatí sledovat, zda jste uspěli a můžete si tedy zajít nechat zapsat výsledek do indexu, anebo neuspěli a na zkoušku musíte znovu. Kromě těchto dvou nástěnek najdete v přilehlé chodbě ještě několik dalších. Ty jsou vyhrazeny pro jednotlivé katedry, najdete zde tak nabídky diplomových prací, programy seminářů apod. Je třeba vědět, že některé katedry mají nástěnky i přímo na své vlastní půdě a logicky tak svoji nástěnku v Béčku zanedbávají. To platí hlavně pro botaniky. Drtivou většinu důležitých botanických informací najdete na nástěnce v přízemí botanické vily, i když ty opravdu klíčové obvykle proniknou i do Béčka. Mimoto jsou v Béčku nástěnkami obložené též sloupy v prostoru před posluchárnami. Důležitá je ta s informacemi od kolejní komise (zde se dozvíte, zda vám byla, či nebyla přidělena kolej na příští rok). Ostatní nástěnky obsahují všemožné nabídky komerčního charakteru (brigády, kurzy potápění, prodej všeho možného) a taky články a inzeráty ekologických aktivistů. Mimo béčkových nástěnek je zcela zásadní ta, která se nachází na studijním. Tady najdete informace, bez nichž se v průběhu studia neobejdete a které obvykle nenajdete nikde jinde. Bohužel takovéto informace se objevují cca jednou za rok a jinak se toho na této nástěnce příliš mnoho nemění. Málokdo tak má chuť nástěnku na studijním průběžně sledovat. Velmi užitečným vnitrofakultním komunikačním prostředkem je e-mail. Pomocí něho jsou na vaše fakultní e-mailové schránky (viz

Teďka vám prozradíme, kam všude se musíte koukat; oni totiž přílišní optimisti nemusí vždycky dlouho vydržet

ÎPočítače) rozesílány nejrůznější informace (většinou důležité). Není tedy radno existenci této vaší schránky ignorovat, pokud ji nehodláte využívat, tak si alespoň nastavte přesměrování na schránku, kterou používáte. Pro snadnou výměnu studijních či jinak fakultních informací mezi studenty navzájem, případně studenty a šéfstvem, byla předčasem zřízena Kniha přání a stížností (shp.prf.jcu.cz/gb). Ta občas vskutku zafunguje, jak má, a zvídavému tazateli se dostane odpovědi od někoho informovaného. Jindy jsou ovšem její stránky zaplaveny přehršlí osobních výtek a jiných nepěkností… inu, to je zřejmě osud všech podobných diskusních fór. Co se týče fakultního webu, i zde se objevují nejrůznější informace. Není jich však mnoho a jsou to v podstatě pouze ty nejdůležitější a taky ty oficiální, které se na web prostě vyvěsit musí. Nová struktura stránek, která se od srpna zaběhává, slibuje celkem přehlednou orientaci a dosažitelnost každé přítomné informace během pár kliků. Horší to je s univerzitním webem. Ten je momentálně (již delší dobu) ve stadiu rozkladu a není zde v podstatě nic. Spoustu užitečných informací naopak najdete na webových stránkách jednotlivých kateder.

- 14 -

Základní webové adresy>_ Přírodovědecká fakulta www.prf.jcu.cz Jihočeská univerzita http://www.jcu.cz/ Menza http://menza.jcu.cz/ Koleje a menza http://kam.jcu.cz/ knihovny JČU (agenda) http://daimon.lib.jcu.cz/ WebMail http://webmail.prf.jcu.cz/ Studentské hodnocení přednášek http://shp.prf.jcu.cz/ Růženka on-line http://www.prf.jcu.cz/files/ studijni_agenda/ruzenka.pdf Entomologický ústav http://www.entu.cas.cz/ Hydrobiologický ústav http://www.hbu.cas.cz/ Parazitologický ústav http://www.paru.cas.cz/ Ústav systémové bio. a ekologie http://www.uek.cas.cz/cz/ Ústav molekulární biologie rostlin http://www.umbr.cas.cz/ Ústav půdní biologie http://www.upb.cas.cz/

Adresa PřF: Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita, Branišovská 31 37001 České Budějovice

Sekretariát děkana telefon: 387 772 244 fax: 385 310 366

Záhy zjistíte, že Společná knihovna PřF JU a AV ČR (toť oficiální název) je instituce neskonale důležitá a zajít sem alespoň jednou za čas je veskrze příjemná povinnost. Do knihovny se chodí tak, že se dáte vpravo na vrátnici akademie věd a za dveřmi potom po schodech nahoru (cesta je značená cedulkami se šipkami). Vládnou zde paní knihovnice – laskavé bytosti, které se starají, aby byl každý zásoben potřebnými informacemi (tedy obzvláště těmi, které nejsou běžně dostupné např. na internetu). Knihovna disponuje poměrně slušným fondem časopisů, odborných knih, učebnic a jazykových příruček. Najdete zde i obhájené diplomové práce svých starších kolegů. Kromě časopisů odebíraných v papírové podobě, disponuje fakulta i poměrně rozsáhlou databází odborných časopisů, ke kterým má

zaplacený přístup on-line. Databázi časopisů najdete na internetu na adrese: http://rzblx1.uni_regensburg.de/ezeit /fl.phtml?bibid=JCU¬ation=W Trochu komplikované, že? Nicméně velmi užitečné. Některé časopisy jsou přístupné pouze z knihovny, jiné z celé fakultní sítě, je třeba to vyzkoušet. Mimochodem, nezřídka se stává, že se vám podaří stáhnout článek i z časopisu, který se tváří jako nepřístupný (opačná situace je naopak celkem zřídkavá). Kromě odborného čtiva je knihovna zásobena i denním tiskem. K dispozici je též kopírka, pro okopírování čehokoliv z knihovního fondu (na jiné věci by se používat neměla, aby dlouho vydržela). Funguje na kopírovací kartu. Velkou vymožeností knihovny je nově spuštěný knihovní systém Daimon. Ten je vskutku ďábelský – umožňuje provádět prodlužování výpůjček, zadávání rezervací a další vymoženosti, aniž byste se museli namáhat do knihovny osobně. Dobrý, ne? No a jak se do Daimona dostanete: Na adrese daimon.lib.jcu.cz si zvolte knihovnu (PřF). Pak jděte na záložku moje konto. Bude po vás vyžadováno přihlašovací jméno (rodné číslo bez lomítka) a heslo (1111), heslo si nezapomeňte při prvním přihlášení změnit.

WWW.ŠECHNA CHYTROST SVĚTA.

Ježto je úkolem vysokých škol mimo jiné vychovat ze studentů masu samostatně myslících individualit, budete jistojistě záhy po svém příchodu nuceni vypracovávat různé samostatné úkoly - zejména různé eseje a referáty. Podívejme se, jen tak pro přehled, kde hledat data pro podobné účely. V současné době je zdaleka nejinformovanější neteologickou entitou na planetě (a hádám, že i pár kilometrů kolem) Google, takže je dobré si vaše téma nejdřív jednoduše progůglovat. Máte poměrně velkou šanci, že vám gůglboti krom balastu donesou i příslušné vědecké články. Ty jsou často k mání pouze za určitý dolarový poplatek, ale přes Google se k nim zhusta dostanete zadarmo (díky tomu, že si je někdo stáhnul z placeného serveru na vlastní stránky). Pokud ne, zkuste je stáhnout z knihovny, ta má zaplacenou fůru databází. Další kon, kterým rozhodně nic nezkazíte, je návštěva Wikipedie (raději té anglické); dneska už je v této samostvůrné encyklopedii ledascos, od scénářů k jednotlivým dílům Simposnů až po životopis prof. Jana Zrzavého jak pilné jsou ty lidské včeličky... Ale dejte si pozor na důvěryhodnost informací, radši nevěřte ničemu, co není ocitované v referencích, obzvláště pokavaď se zrovna zaobíráte angažovaným tématem typu ptačí chřipky, GMO nebo globálního oteplování, ochlazování, schnutí, vlhnutí nebo blbnutí. Jináč statistika říká, že na každé tři chyby v encyklopedii Britannice (která je hrozně vážená a zpoplatněná) má Wikipedie, psaná davem, necelé chyby čtyři. Někde napůl cesty mezi těmito lidovými nástroji a sofistikovaným udělátkem pro vědu je Scirus.com. Vyhledává v databázích mnoha nakladatelství, univerzit, ústavů a podobně a má přístup i tam, odkud nepřátelští intelektuálové vykázali gůglboty. Kdyby Wikipedie nevěděla a Google se Scirem vás zasypali nejapnými nesmysly, můžete zkusit najít japné smysly na některém ze serverů pro vědeckou práci. Naprosto zásadním nástrojem je Web of Science (isiknowledge.com), na němž jsou odkazy na všechny vědecké články, které kdy vyšly (ty, co tam nejsou, nejsou vědecké - tak zní základní pravidlo světa). Bohužel, WOS je občas celkem hloupý, co se týče vyhledávací empatie a moc vám nepomůže, pokud jen tak tápete. Znáte-li jméno vaše oblíbeného autora (pozor, WOS neuznává křestní jména) nebo máte-li úzce vyhraněnou oblast zájmu, pravděpodobně uspějete. Lidštější (ale tím i chybovější) vyhledávání ve vědeckých publikacích nabízí například PubMed (ncbi.nih.gov) nebo gůglův výhonek scholar.google.com; ty ale bohužel nemají přístup do tak obsáhlé databáze jako WOS. Ve všech případech platí, že když se ke kýženému pejpru (z anglického označení pro papír - tak říkají inteligenti článkům) dostanete, je dobré si projít i citace - jak ty uvedené přímo pod článkem, tak ty, které na něj naopak míří; v mnoha případech je to vyvedené v podobě klikacího pavouka a lze se takto snadno došplhat k nevídanému vědění. Občas je dobré přijít s nějakou žhavou novinkou, která by posluchačům povyrážela dechy. K tomu účelu poslouží nejlépe databáze scienceDaily.com a newScientist.com, obě při zveřejňování aktualit rychlé jak kýchnutí a přitom pořád dost seriózní. Malou, ale milou českou obdobou těchto velkých serverů je Osel.cz, který poslouží zejména na poli evolučních věd, fyziky vesmíru, globální ekologie, paleontologie, mozku, hospodářských zvířat nebo třeba zábavných molekul (mnohé z toho díky našemu internímu, tedy niternému, abychom mluvili česky, přispěvateli Standovi Mihulkovi). Novinky se na oslu objevují jen s malým zpožděním a jsou často žertovně okomentovány, zkuste to, jestli osla neznáte. No, a když už jsme u českých zdrojů, nedá mi to opomenout webové stránky časopisu Vesmír (www.Vesmir.cz). Jsou na nich zdigitalizované všechny články od roku 1994, poměrně slušná knihovnička. Problém je, že se v ní dost špatně hledá a některé položky jsou placené. My k nim však máme přístup díky knihovní licenci – uživatel spolecna_knihovna a heslo library. (Teď mě napadá, že by se heslo teoreticky nemělo používat mimo knihovní počítače, a proto vás přede všemi snažně prosím, aby jste jej mimo knihovní počítače teoreticky nepoužívali. Dík!) - 15 -

Počítače a věci okolo

"PC na konci století bude díky teletexovému rozhraní a navigačnímu kormidlu snadno použitelné pro každého. Vzhledem k ceně technologií a velikosti stroje si jej ovšem běžná rodina nebude moci dovolit" Popular Mechanics, prognostika z roku 1954

Fakulta je připojena k velké sítí optickým kabelem, který umožňuje přenos dat 1 Gb za sekundu, rychlostí nesčíslněkrát vyšší, než je rychlost myšlenky, takže o tom radši dál nepřemýšlejte a vemte to prostě jako fakt. Virtuálno fakultní sítě má svůj hmotný základ na linuxovém víceserveru Tomcat a Vy, jakožto prváci, z něj po přidělení uživatelského jména (např. nakyjm00) dostanete také svůj krajíček:

Domovský disk

H:

300 MB

\\tomcat.prf.jcu.cz\nakyjm00 (\\160.217.208.35\nakyjm00) \\prfsw01.prf.jcu.cz\DomSlozky\nakyjm00 (\\160.217.208.36\DomSlozky\nakyjm00) \\prfsw01.prf.jcu.cz\DomSlozky2\nakyjm00... (\\160.217.208.36\DomSlozky2\nakyjm00)

V rámci tomkatovské sítě by mělo být háčko vaším hlavním datovým úložištěm. Jednak je největší, jednak je zodpovědně zálohováno. Navíc má tu komfortní vlastnost, že pomocí webového rozhraní WebMailu (http://webmail.prf.jcu.cz/) máte odkudkoli přístup k uloženým souborům - můžete stahovat, nahrávat nebo mazat do sytosti. Když přešvihnete velikost dat Vám zhůry vyměřenou, nebudete ihned zexekutováni, nýbrž Vám začne pravidelně kolem čtvrt na jednu chodit na mejl hláška "Překročili jste diskovou kapacitu", což je vlastně dobrá připomínka, že je čas na oběd. Nicméně po čase (prý po týdnu), se mohou přihodit i opravdu nepříjemné věci, jako je odpojení fakultního e-mailu a tak, takže je asi dobré s tím něco dělat. \\tomcat.prf.jcu.cz\www\nakyjm00 (\\160.217.208.35\www\nakyjm00)

Webové hnízdo

J:

200 MB

Máte-li potřebu obohatit Velkou síť také kouskem sebe, je k tomu k dispozici jéčko. Soubor "Index.html" bude automaticky předhozen světu na adrese "http://tomcat.prf.jcu.cz/nakyjm00". Když už budete v tom, dejte pozor na velká a malá písmena ve jménech souborů - Tomcat, jsa linuxem, je poněkud malicherný a striktně je rozlišuje. Seznam všech lidí, kteří se nechali tímto způsobem automaticky vystavit je na adrese "http://tomcat.prf.jcu.cz/". Pokavaď si nenastavíte posílání pošty ven z WebMailu, budou Vám mejly ukrajovat megabajty z oné vyměřené sedmdesátky. \\prfsw01.prf.jcu.cz\Temporary (\\160.217.208.36\Temporary)

Temporary

I:

40 GB

Na íčko může každý kreslit, může psát, ba i listy vytrhat (takže tam nic dlouho nevydrží). Využití tohoto disku představuje v některých situacích nejsnazší způsob, jak přenášet velký náklad mezi různými počítači. Íčko se nicméně každému nezobrazuje samo od sebe a je proto občas třeba připojit ho manuálně - viz boxík ÎPřipojení síťového disku (jak se nám krásně posouvá představa manuální práce, že?). C:\Documents and Settings\nakyjm00

Plovoucí profil 30 MB

Zajišťuje, že při nalogování se Vám ukáží Vaše Dokumenty, plocha, nastavení a tak. Má jen hodně omezenou paměť, takže není těžké nechat ho přetéci; když se Vám to přihodí, systém se ozve prudným hlášením a počítač nepůjde vypnout žádným civilizovaným způsobem, dokavaď nadměrný náklad nesmažete. Upozorňuji na to hlavně proto, abyste se pak moc nelekli a třeba se neopotili. Tento prostor je coby úložiště dat nejméně spolehlivý a semtam z něj může i něco ztratit, takže věci radši na ploše a v Dokumentech moc válet nenechávejte. Navíc čím více toho budete v profilu mít uloženého, tím pomaleji se budete logovat. Vizte také box Î Když cache přeroste přes hlavu

- 16 -

zasílány všechny Îhromadné mejly. Na fakultní email je navíc přesměrovávána pošta, kterou někdo poslal na adresu ve tvaru "Jmeno.Prijimení@prf.jcu.cz". Mejly si pak lze vybrat pomocí poštovního klienta WebMailu na adrese http://webmail.prf.jcu.cz/. Pokud by Vám WebMail nebyl z nějakého důvodu sympatický (třeba proto, že neumí větší než čtyřmegové přílohy), můžete jej ze svého života vypustit aktivací přeposílacího filtru, který Vám sám nabídne na kartě Nastavení. Krom toho si můžete vybrat, jestli chcete přeposlané zprávy zálohovat na tomkatu. Je to na Vás, ale zvažte, jak moc můžete se svým omezeným diskovým prostorem vyhazovat z kopejtka.

Výše popsané záležitosti platí pro počítačovny Pč # a víceméně i pro většinu počítačů nainstalovaných na vile. Zmíněnými počítačovnami máme na mysli Pč1 a Pč2 nad knihovnou, mladší Pč3 vedle studijního a konečně i zbrusu novou Pč4 na UMBRu. Na fakultě je ale navíc i řada strojů, které fungují v tomkatovské síti, ale Vaše nastavení přímo nenačítají; u nich je třeba manuálně připojit všechny kýžené disky stejným způsobem, jak je popsáno u íčka. Setkáte se s tím například na Béčku nebo na Sádkách. Počítače v Îknihovně nejsou k tomkatu připojené, takže si tam s mými radami moc neškrtnete. Mají však jedno ohromné pozitivum: nabízejí on-line přístup k mnoha placeným vědeckým časopisů z různých světových databází, takže tam můžete stáhnout PDFka, jaká jinde svět neviděl (tedy krom ústavů). Vizte také ÎVšechna chytrost světa. Věřme tomu, že to byl zlomyslný Osud, kdo tomu chtěl, že pouze knihovní počítače mají ze všech veřejných strojů na fakultě jako jediné vypalovací CD mechaniku. Tento fakt dělá z lidí, co ještě nemají svůj osobní flashdisk, tak trochu méněcenou vrstvu; ale co, já si svůj mindrák například léčím psaním chytrých rad. Ježto fakulta je součástí univerzity, máme přístup i do všeuniverzitní internetové místnosti na Bobíku. Bobíkovská síť má vlastní heslo a pravidla, ale to už Vás odkážu k tamnímu správci, který dbá na to, aby se všichni připojení chovali podle programu. Však: jsou tam dvě vypalovačky a skener, takže i Bobík se může hodit. [otevírací doba: 07:00-23:00]

Stag:

Každý kdo je na Univerzitě, je i ve Stagu. Do jeho rozsáhlé matice jsou zaznamenávány všechny vaše studijní výkony; systém ví jaké kurzy máte již za sebou i jaké Vám ještě chybí, sleduje Vaše prohřešky a nikdy neodpouští. Běžný smrtelník nicméně přijde do kontaktu se Stagem hlavně při takových nevinných aktivitách, jako je předzápis (potažmo zápis) nebo hodnocení výuky; k tomu slouží webové rozhraní na http://www.jcu.cz/education/stag/. Pro Stag jste číslo začínající písmenem "B" a následované osobním pěticiferným kódem (lze dohledat), vstupním heslem je písmeno X + Vaše rodné číslo. Spíše pozitivní zprávou je, že při konfliktu Stagu s údaji z indexu je stále dávána přednost staré poctivé kombinaci papír & propiska. Ono se dá obecně říct, že spousta věcí se na fakultě dělá ještě postaru - např. termíny zkoušek se zapisují na visalý papír namísto toho, aby se uploadovaly do nějaké databáze, jak je tomu jinde.

E-mail:

Uživatelské jméno, kterým se hlásíte do tomketí sítě, je zároveň základem fakultní e-mailové adresy (např. [email protected]), na níž jsou Připojení síťového disku:

Z menu jakékoli složky vyberte příkaz Nástroje > Připojit síťovou jednotku, do okýnka "Jmenovka" zadejte libovolné volné písmeno (např I:) a do "Složky" napište adresu kýženého disku např: \\prfsw01.prf.jcu.cz\Temporary. Jestli se Vás stroj zeptá na identitu (dělává to mimo počítačovny), přihlašte se jako PRF\nakyjmeno00.

\\prfsw01.prf.jcu.cz\Temporary

PRF\nakyjm00

- 17 -

Když cache přeroste přes hlavu: Edit

Tools

8 Preferences

Settings

Internet options Cache

5 Tools

Network

Na strojích ve fakultních počítačovnách se občas stává jedna nepříjemná věc: celou dobu se chováte střídmě, žádné opulentní soubory nikam neukládáte a přesto váš 30-megový profil z ničeho nic přeteče a komp vás nenechá odhlásit. Je to tím, že internetové prohlížeče ukládají obsah navštívených stránek -mimo jiné i obrázkydo cache, což česky znamená schovávačka a celkem šikovně se skrývá v prostoru vašeho profilu. Internet Explorer ukládá svojí cache do C:\Documents.and.Settings\Vasejm00\Local.Settings\ Temporary.Internet.Files\, Firefox (a vlastně všechny Mozilly) jsou ještě rafinovanější a používají různě pojmenované podsložky v adresáři C:\Documents.and.Settings\Vasejm00\Local.Settings\ Data.aplikací\Mozilla\... Když tyto složky vymažete, nic zlého nestane, ba naopak, vytřískáte pár megabajtů k dobru, a o to jde.

Options

8

Aby se situace neopakovala, můžete prohlížečům zatrhnout hýření pomocí volby Tools > Internet Options > Browsing history Settings > Disk space to use (pro IE), nebo Tools > Options > Advanced > Network > Cache (pro Firefox). Staré Mozilly mají tuto volbu skrytou pod Edit > Preference; všechny tyto možnosti vidíte na obrázku. Nebojte se nastavit novou hodnotu na nějaké malinké číslo, klidně na 8 megabajtů.

ID karty:

Místo normálního názvu zkratka - co si má pod tím student začínající na PřF představit?? ID je zkratka pro identifikační kartu studenta a je jednou z nejdůležitějších věcí, kterou si musíte pořídit. V dnešní době plné všech možných i nemožných technických vymožeností už není dost dobře možné chodit do menzy na jídlo na stravenky ani s papírovou průkazkou do knihovny. ID karta Vám slouží k tomu,abyte se mohli najíst v menze, půjčovat si knihy z knihovny a v neposlední řadě je potřeba ke vstupu do Počítačových učeben. Pomocí ní můžete tisknout i kopírovat a skenovat a dostanete se taky do budov PřF po „zavírací době“. JU (a tedy i PřF) má 2 typy ID karet – a to ISIC (zelená) a kartu JU (hnědá). Rozdíl mezi nimi je jednak v ceně (ISIC je dražší- 190,- , karta JU stojí 90,-) ,ale hlavně v možnostech uplatnění. Karta JU slouží jenom pro účely univerzity a fakulty, zatímco ISIC (= International Student Identity Card) sdružuje identifikační kartu s mezinárodní, tudíž platí i mimo území ČR. Vlastnit ji se vyplatí jednak při cestách do zahraničí, ale i domácímu typu nebude k zahození, neboť se na ni dají uplatnit slevy na vstupné, v restauracích, v hotelech a v obchodech, jako je knihkupectví a sport. O výhodách ISIC se dozvíte víc na stránkách společnosti GTS international a společnosti alive.cz

-18-

Hromadné adresy: [email protected]: prváci [email protected]: bakalářský stupeň (bez prváků) [email protected]: studenti magisterského stupně [email protected]: studenti doktorského stupně [email protected]: studenti "Péče o životní prostředí" [email protected]: studijní oddělení [email protected]: školitelé [email protected]: přednášející [email protected]: vedoucí kateder [email protected]: senát PřF [email protected]: kolegium děkana [email protected]: oborové rady [email protected]: proděkani [email protected]: vědecká rada PřF Funguje to tak, že v rámci svojí konference (např. bakalář všem bakalářům) můžete spamovat až do halejujách. Tohle se ukázalo být trochu nešikovným, když si předloňští hojní prváci začali v dosud nevídaných rozměrech vyměňovat přes hromadnou adresu všeliká cvíka, skripta, priváty a bůhví co ještě, čímž plnili schránky i všem ostatním bakalantům. Proto první ročníky dostaly vlastní konferenci - když totiž píšete do "cizí" skupiny, mejl přijde nejdřív paní Dostálkové a ta se může rozhodnout, jestli je obtížný nebo naopak přínosný, a podle toho ho jej pak poslat dál. Stejná kontrola funguje, i když píšete na jakoukoli hromadnou adresu (včetně té vlastní) z osobní schránky (jakože třeba z centrumu)

Tisk a kopírování:

(nejen pro první ročníky) Jelikož technika jde skoro až neuvěřitelně dopředu, nevyhla se ani naší fakultě. Od roku 2003, kdy byl zaveden jednotný identifikační a přístupový systém na Jihočeské univerzitě, se změnilo pár věcí, včetně tisku a kopírování na fakultě. Fakultní tiskárna určená pro studenty je v počítačové učebně Pč2, ale posílat své úlohy k tisku lze i z Pč1 a Pč3 (počítačovny jsou propojeny sítí). Takže jakže se vlastně tiskne v Pč2? Postup je následující – u dokumentu,který chcete vytisknout zvolíte v nabídce file, print, vyberete typ tiskárny HP LaserJet4100mpf a dáte OK. Přiložíte ÎID kartu ke snímači u tiskárny v Pč2 a dotykem na obrazovku zvolíte tisk. Pokud jste posílali víc úloh k vytisknutí, po přiložení karty ke snímači zvolte seznam úloh a vyberte, kterou úlohu chcete tisknout. Jedna stránka stojí 1,10,- a je nutné si přinést papíry do tiskárny. Malé upozornění na okraj - do tiskárny strkejte jenom papíry k tomu určené a ne papíry, které se jako ty do tiskárny tváří. Ty se často zasekávají a paní Dostálková pokaždé nelibě nese, když za ní přijde ještě neotrkaný prvák a se strachem v očích ji prosí o pomoc, protože se tiskárna zasekla a on si potřebuje vytisknout protokoly do cvičení. Kromě této tiskárny disponují na fakultě tiskárnami i jednotlivé katedry. Ty zpravidla umožňují svým studentům tisknout zdarma, své starší kolegy proto

u tiskárny v Pč2 příliš často neuvidíte (většina ani nemá ponětí, jak se s touto tiskárnou zachází). S kopírováním je situace trochu odlišná, protože máte víc možností, jak se dostat k cíli. Jednak můžete kopírovat pomocí ID karty v Pč2 – vzadu je obyčejná kopírka. Akorát nesmíte zapomenout přiložit ID kartu pro změnu ke snímači a přinést si vlasní papíry. Další možnost je kopírovat na tiskárně při vchodu do Pč2. Ona to totiž není jenom tiskárna, ale i kopírka a skener. Postup je opět strašně složitý – vložit papír, který chcete kopírovat do zařízení s nápisem kopírka, prázdný papír strčit do zásobníku a stisknout velké zelené tlačítko s nápisem start. Poslední možnost je pořídit si u sekretářky děkana kopírkartu a kopírovat na ni. Kopírky jsou umístěny na nejrůznějších místech fakulty (v knihovně, u studijního, na Béčku…), stačí jenom trochu hledat.

- 19 -