Informace o průběhu a závěrech jednání 2. Národní konference o mládeži

Informace o průběhu a závěrech jednání 2. Národní konference o mládeži 1. Úvod Vláda ČR přijala v červnu 2007 strategický dokument pro oblast státní péče o děti a mládež Koncepci státní politiky pro oblast dětí a mládeže na léta 2007 – 2013 (dále jen Koncepce), jejímž gestorem je MŠMT. V září t.r. vyvrcholila kampaň mládeže vyhlášená Radou Evropy (RE) „Každý jsme jiný – všichni rovnoprávní“. Tato kampaň se v ČR setkala s velkým zájmem a do jejich aktivit se zapojilo velké množství subjektů, které se věnují práci s dětmi a mládeží. Podle pravidel pro uvedenou kampaň stanovených RE mají jednotlivé státy vyhodnotit její přínos pro výchovu a práci s dětmi a mládeží. Jak přijetí Koncepce, tak úspěšné naplnění kampaně lze oprávněně považovat za dobrou přípravu a určitý „odrazový můstek“ mládeže České republiky v přípravě na témata mládeže připravovaná pro období předsednictví České republiky Radě EU v roce 2009. V návaznosti na tyto skutečnosti a s ohledem na potřebu posoudit problematiku mládeže v širších souvislostech, potřebě stanovit základní úkoly a cíle jednotlivých subjektů v péči o mladou generaci vyplývající z výše uvedené Koncepce, se rozhodlo MŠMT ve spolupráci s Národním institutem dětí a mládeže (NIDM), Českou radou dětí a mládeže a Sdružením pracovníků DDM v ČR uspořádat 2. Národní konferenci o mládeži. Konference navazovala na program první Národní konference, která se uskutečnila v roce 2002 na téma „Bílá kniha o mládeži EU“. 2. Národní konference o mládeži se konala ve dnech 8. – 9. listopadu 2007 v Praze 9, v budově Středního odborného učiliště obchodu a služeb, Za Černým mostem 3/362. Záštitu nad konferencí převzal MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu Parlamentu ČR. Cílem konference bylo: 1. Prezentovat dobrou práci s dětmi a mládeží v ČR, jak ze strany státních orgánů, tak samosprávy, školských zařízení pro zájmové vzdělávání, nestátních neziskových organizací a ostatních subjektů. 2. Projednat praktické naplňování Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže na léta 2007 – 2013. 3. Vyhodnotit a oficiálně uzavřít kampaň „Každý jsme jiný – všichni rovnoprávní“. 4. Posoudit práci s dětmi a mládeží v ČR v porovnání s dalšími státy EU. 5. Zahájit přípravu oblasti mládeže na předsednictví ČR v rámci Radě EU. 6. Posoudit možnosti a formy spolupráce nestátních neziskových organizací (NNO), školských zařízení pro zájmové vzdělávání a dalších subjektů. 2. Národní konference o mládeži se zúčastnilo celkem 208 účastníků, kteří zastupovali ústřední orgány státní správy (MŠMT, MV, MZd, MPSV, MO, MK), nestátní neziskové organizace, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, základní, střední a vysoké školy, krajské úřady, instituce zabývající se problematikou mládeže a další. Zvláště významnými hosty konference byli MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu Parlamentu ČR, Ing. Eva Bartoňová, I. náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy a Jan Kocourek, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Za velice přínosnou považujeme též účast zahraničních hostů: Dr. Ralf – René Weingärtner, ředitel Direktoriátu pro mládež a sport Rady Evropy,

Karel Barták, vedoucí oddělení politik mládeže Direktoriátu pro vzdělávání a kulturu Evropské komise, Jana Kasalová, pracovnice stálého zastoupení ČR při EU, Ettiene Madranges, ředitel odboru pro mládež, vzdělávání a spolkový život Ministerstva zdravotnictví, mládeže a sportu Francie, Claudia Neumayer, Ministerstvo zdravotnictví, rodiny a mládeže Rakousko, Jan Van Hee, odbor pro sociokulturní práci s mládeží Ministerstva školství Vlámska, Belgie, Delegace Ministerstva školství Slovenska, vedená ředitelem odboru pro mládež Róbertem Eisnerem, Delegace Ministerstva školství Polska, vedená poradcem ministra Alexandrem Tynelskim, Delegace Ministerstva školství a sportu Slovinska, vedená ředitelem odboru mládeže Zorko Škvorem.

2

2. Závěry a doporučení pracovních sekcí Závěry a doporučení z jednání pracovních skupin jsou obsáhlým dokumentem, zde uvádíme pouze nejdůležitější závěry a doporučení. Závěry z konference budou podrobně posouzeny a zapracovány do plánů práce odboru pro mládež MŠMT a NIDM. Podle tématického zaměření budou rovněž postoupeny věcně příslušným orgánům a institucím.

Závěry jednání v sekcích k problematice Koncepce státní politiky pro oblast mládeže Sekce - úkoly vyplývající z Koncepce státní politiky pro oblast MŠMT Jednání řídil PaedDr. Josef Smékal z odboru pro mládež Uskutečnila se dvě kola diskusí, na dotazy odpovídali: PaedDr. Zuzana Kaprová, skupina všeobecného, odborného a dalšího vzdělávání, RNDr. Pavel Němec, skupina pro výzkum a vysoké školství, Ing. Jaroslav Froulík a Mgr. Pavel Hamerník, skupina sportu a mládeže MŠMT. Dotazy se týkaly jednak drobných úprav formulací některých úkolů, ale byly tam i velmi závažné připomínky k financování spontánních a příležitostných aktivit SVČ, k velmi nízké úrovni absolventů pedagogických fakult, k nízké úrovni právního vědomí, k nedostatečnému financování zájmového a neformálního vzdělávání. V závěru bylo dohodnuto, že veškeré podněty a připomínky ze sekce budou předány dotčeným odborům a že budou využity pro zpracování Plánu aktivit, který bude předložen k projednání vládě ČR do 31. března 2007. Sekce - úkoly vyplývající z Koncepce státní politiky pro oblast v působnosti MPSV a MMR Jednání řídila Mgr. Zdena Mašková z odboru pro mládež Workshop v působnosti MPSV a MMR proběhl jednou za přítomnosti pouze lektora z MPSV. Jediný závěr vztahující se ke Koncepci: v Koncepci bylo opomenuto řešení problematiky „street workers“, které se týká oblasti působnosti MPSV. Dále probíhala živá diskuse k aktuálním tématům školství a mládeže. Sekce - úkoly vyplývající z Koncepce státní politiky pro oblast v působnosti MV a MO Jednání řídila Mgr. Diana Grösslová z odboru pro mládež Účastníci jednání se shodli na potřebě novelizace zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě, jehož současná podoba neumožňuje členům mládežnických organizací vykonávat dobrovolnickou službu podle tohoto zákona ve prospěch vlastní organizace. Ministerstvo vnitra připraví, po konzultacích s Radou vlády pro nestátní neziskové organizace, návrh novely zákona. Do diskusí o podobě novelizace budou rovněž zapojeny Česká rada dětí a mládeže a ČNA Mládež. Novela by měla nabýt účinnosti 1.1.2009. Je třeba posílit zapojení Ministerstva obrany do naplňování Koncepce v oblasti výzkumů o mládeži. Po dohodě s tímto resortem dojde k většímu zapojení studentů vojenských škol do výzkumů o mládeži, a to zejména směrem ke zjišťování hodnotové orientace zájemců o studium na těchto školách. Sekce - úkoly vyplývající z Koncepce státní politiky pro oblast v působnosti MŽP a MK Jednání řídila Eva Hampejsová z odboru pro mládež Účastníci jednání se věnovali především: - umisťování táborů v CHKO - povinnost zřizovat čističky odpadních vod, problémem jsou vysoké finanční náklady vzhledem k tomu, že tyto tábory fungují max. 7 týdnů o 3

letních prázdninách – doporučeno sjednotit metodiku postupu v této oblasti ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství. Sekce - úkoly vyplývající z Koncepce státní politiky pro oblast v působnosti MZd Jednání řídila MUDr. Iva Truellová z Ministerstva zdravotnictví V souvislosti s plněním úkolů, které vyplývají z koncepce se MZd zaměří především na následující témata: 1. Podpora prenatální a perinatální péče 2. Garance prenatální a perinatální péče 3. Podpora vzdělávání zdravotních pracovníků v oblasti péče o děti a mládež 4. Uplatňování práv dítěte v připravované legislativě a dohled nad jejich dodržováním 5. Příprava věcného záměru nového zákona o transformaci kojeneckých ústavů a dětských domovů do tzv. Dětských center 6. Podpora preventivních programů 7. Podpora opatření proti zanedbávání, zneužívání, týrání komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí a mládeže 8. Protidrogová politika V rámci diskuse byla konstatována především potřeba zlepšit vzájemnou komunikaci na všech úrovních v oblasti zdraví dětí mládeže.

Závěry pracovních sekcí/dílen na téma „Aktuální témata politiky mládeže“. Příprava předsednictví ČR v Radě EU Jednání řídila Mgr. Diana Grösslová z odboru pro mládež V rámci naplňování priorit stanovených pro oblast mládeže je třeba poskytnout dostatečný prostor iniciativám NNO, pracujících s dětmi a mládeží, k prezentaci českých aktivit, které jsou v rámci Evropy „unikátní“. Jedná se zejména o pravidelnou činnost NNO s dětmi a mládeží a činnost Středisek volného času, které jsou protikladem systému „otevřených dveří“, tedy nepravidelné práce s dětmi a mládeži obvyklé v řadě zemí EU. Do prezentace práce s mládeží v ČR budou zapojeny kraje, a to především prostřednictvím oddělení mládeže KÚ a Asociace krajů ČR. V souvislosti s naplňováním priority „dobrovolnictví“ bude věnována pozornost problematice uznávání výsledků neformálního vzdělávání. Výměna zkušeností se zahraničními účastníky Jednání řídila Mgr. Zdena Mašková z odboru pro mládež V úvodu belgický účastník Jan Van Hee představil státní politiku mládeže v Belgii s důrazem na vlámský region. Následně proběhla diskuze o evropských nástrojích k uznávání výsledků neformálního vzdělávání a informálního učení, při které byli účastníci setkání seznámeni s Portfoliem Rady Evropy pro pracovníky s mládeží, Europassem a Youthpassem. V druhé části proběhla diskuze a výměna zkušeností mezi všemi zúčastněnými zahraničními hosty.

4

Kampaň "Každý jsem jiný - všichni rovnoprávní" Jednání řídili Ing. Jana Häcklová z odboru pro mládež a Mgr. Josef Boček Workshop byl rozdělen do tří hlavních částí: 1. diskuse o tom, jak se kampaň a jednotlivé aktivity kampaně dotkly účastníků workshopu 2. prezentace jednotlivých aktivit kampaně a představení 3 významných produktů, které vznikly v průběhu kampaně a byly pod hlavičkou kampaně prezentovány. Jednalo se o Kompas, Czechkid a příručku ČRDM „Začněme třeba takhle…“. 3. formulace závěrů a doporučení Závěry: Jednoznačně zaznělo, že je potřeba v aktivitách kampaně pokračovat a snažit se do těchto aktivit zapojit ve větším měřítku i školy. Pokračování stávajících aktivit: 1. Soutěže ve školách (děti jsou motivováni něco tvořit, osvědčená metoda) 2. Hry a následná diskuse (spíše než přednášky) 3. Využití metodických pomůcek, které vznikly během kampaně (česká verze Kompasu, Czechkid, příručka „Začněme třeba takhle…“ apod.) 4. Udržení značky kampaně (loga) jako symbolu kvality Nové úkoly/aktivity: 1. Novela metodického pokynu o multikulturní výuce 2. Vytvoření finančních podmínek pro projekty s tématy kampaně, aby se témata kampaně dostala do běžné činnosti sdružení pracujících s dětmi a mládeží 3. Podpora aktivního občanského postoje (aby lidé byli schopni hájit hodnoty kampaně) 4. Zviditelňovat příklady dobré praxe při integraci cílových skupin kampaně 5. Motivovat mladé umělce k tvorbě na témata kampaně (např. projekt PRO ROCK) 6. Zahrnout témata kampaně do Evropského týdne mládeže, který proběhne na podzim roku 2008 7. Vytvoření „česko-rakouského Tandemu“ – podpora projektů a aktivit pro zintenzivnění spolupráce v oblasti dětí a mládeže s našimi sousedy Oblast dotační politiky Jednání řídila Eva Hampejsová z odboru pro mládež Závěry: - zachovat financování aktivit dětí a mládeže z MŠMT - finanční prostředky do této oblasti jsou poddimenzované - rozšířit program na podporu romských žáků středních škol na program pro sociálně znevýhodněné a navýšit finanční prostředky - zahrnout Českou radu dětí a mládeže jako povinné připomínkové místo (nutné při přípravě a projednávání zákonů dotýkajících se dětí a mládeže). Problematika využití ESF Jednání řídil PaedDr. Josef Smékal z odboru pro mládež

5

Uskutečnila se dvě kola prezentací, ve kterých byl představen OP VK a národní individuální projekt NIDM a odboru pro mládež MŠMT. Mgr. Šárka Glatzelová, z odboru pro řízení strukturálních fondů, prezentovala Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, následně v obou skupinách kvalifikovaně odpověděla všechny dotazy přítomných k OP VK. Mgr. Radek Maca z NIDM představil národní individuální projekt ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ V ZÁJMOVÉM A NEFORMÁLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ, který připravuje NIDM ve spolupráci s odborem pro mládež, a vyzval přítomné ke spolupráci na realizaci tohoto projektu. PaedDr. Josef Smékal informoval přítomné o aktuálním stavu přípravy OP VK a vybídl přítomné jednak ke spolupráci v přípravě konkrétních výzev, a též k přihlášení zájemců do sboru hodnotitelů projektů OP VK. Vzdělávání a výchova talentů Jednání řídila Mgr. Jana Heřmanová, předsedkyně SPDDM Nejprve proběhla dílna, analyzující silné, slabé stránky, hrozby a příležitosti ve výchově talentů prostřednictvím mentálních map. Silné stránky: Existence organizací věnující se talentům, chuť pracovat s talent. mládeží, talentovaná mládež existuje, přirozená soutěživost, EU fondy mohou podporovat jejich rozvoj, zákon umožňuje práci s talentovanou mládež, individuální vzdělávací plány pro talentované žáky. Slabé stránky: chybí koncepce práce s talenty, žije se z podstaty, chybí informace a spolupráce škol v této oblasti, chybí finanční prostředky, diagnostika talentů, chybí motivace talentovaných dětí a mládeže, nejsou připraveni pedagogové na práci s talenty. Hrozby: odchod talentů, špatná legislativa, talent v sociálně slabém, nepodnětném prostředí, nedostatečné vzdělání a vzdělávání pedagogů, pokud se talent neuchopí, mohou se vlohy překlopit do negativ, chybí celostátní systém podpory talentů. Příležitosti: zájmové útvary, kroužky, SVČ, ŠD, ŠK, soutěže, zahraniční výměny studentů, spolupráce na všech úrovních škol, vytvoření celostátního systému podpory talentů, podíl na výzkumu a vývoji, výchovné poradenství, propojení školy a praxe, získání finančních prostředků při zvýšení společenské prestiže výchovy a práce s talenty. Po analyzování silných a slabých stránek, hrozeb i příležitostí ve výchově talentů vyplynuly následující podněty: - Nutnost vytvořit koncepci vyhledávání talentů a práce s talentovanou mládeží - Vytvořit databázi talentů - Vypracovat metodiku práce s talenty - Zabezpečit kvalitní prvotní diagnostiku v oblasti talentovaných - Spolupracovat se školami a organizacemi, které se věnují talentované mládeži v zahraničí - Cílená státní finanční podpora práce s talentovanou mládeží - Spolupráce s pedagogickými fakultami a změna jejich studijních programů ve smyslu – jak naučit budoucí i stávající učitele vyhledávat a pracovat s talentem žáků, studentů - Zlepšení meziresortní spolupráce v této oblasti - Další uplatnění talentů - zaměstnatelnost - Inovace soutěží – podchycení talentů Závěry: 1. Vypracovat ucelenou koncepci vyhledávání talentů a práce s nimi 2. Podstatně zlepšit připravenost pedagogů na výchovu a vzdělávání talentované mládeže

6

Výzkum v oblasti mládeže Jednání řídila Ing. Jitka Sigmundová Diskuze o současném stavu na poli výzkumu v oblasti mládeže; rozbor problémů v této oblasti a jejich možných příčin; návrhy opatření, které by tuto situaci mohly zlepšit. Po konstatování více méně známých problémů a negativních skutečností, ke kterým mimo jiné patří: 1. nedostatečná koordinovanost různých subjektů při realizaci výzkumů 2. absence dlouhodobé koncepce v této oblasti 3. nahodilost zadávaných témat bez celospolečenských souvislostí 4. chybí zasazení jednotlivých poznatků do celkového společenského kontextu, které je nutné pro pochopení změn v životě mladých lidí 5. výzkum v oblasti dětí a mládeže je prioritou hlavně pro komerční organizace 6. malá vzájemná informovanost a malý přehled o výzkumech v oblasti mládeže 7. kariéra vědeckého nebo výzkumného pracovníka nepatří k přitažlivým pracovním cílům, finanční ohodnocení v této oblasti mladé lidi neláká 8. absence pracoviště, které by bylo garantem výzkumů v oblasti mládeže a mělo metodickou a koordinační funkci atd. definovala pracovní skupina tyto závěry: 1. Výzkumy jsou potřebné, nutné a nezbytné pro sledování vývoje a trendů v oblasti problematiky dětí a mládeže, potřeba výzkumů stále poroste 2. Je třeba podporovat získávání a vzdělávání nové generace výzkumných pracovníků, bylo by vhodné vybudovat síť výzkumníků nové generace při zachování určité nezávislosti jako základní podmínky výzkumu 3. Jako nezbytně nutné se jeví velmi výrazné posílení personálního a finančního zajištění celé oblasti výzkumů o dětech a mládeži, aby se podařilo zajistit: a) vytvoření určité strategie pro realizaci výzkumů v oblasti mládeže, tzn. definování určitých klíčových oblastí dle témat Koncepce státní politiky pro oblast mládeže a jejich kontinuální zkoumání b) dlouhodobou časovou návaznost výzkumů umožňující tak vytváření časových řad a jejich komparaci c) mezirezortní spolupráci a její koordinaci d) provádění více kvalitativních výzkumů e) lepší vzájemnou informovanost mezi subjekty, které tyto výzkumy provádějí f) lepší prezentaci výzkumů a následné využití jejich poznatků nejen jako podkladových materiálů pro různé koncepční materiály, ale i pro vlastní práci s dětmi a mládeží v NNO, g) vytvoření vhodné mediální politiky, která by zajišťovala přístupnost výzkumných zpráv a jejich využití tam, kde je to pro práci s dětmi a mládeží vhodné a může to ovlivnit různá rozhodnutí v této oblasti 4. Zapojit do výzkumné činnosti v této oblasti by se měly i krajské úřady (pracovat s krajskými úřady), které by měly požadovat analýzy, průzkumy, výzkumná šetření atd.; mohly by provádět systematické hodnocení poznatků získaných výzkumem na regionální úrovni.

7

5. Garantem a iniciátorem mezirezortní spolupráce by mělo být MŠMT, které by s odvoláním na vládní usnesení mělo iniciovat koordinovanost výzkumných záměrů o dětech a mládeži s ostatními resorty. 6. Optimálním koordinačním a kompetentním bodem pro realizaci výzkumů v oblasti dětí a mládeže se jeví NIDM, jež je v současné době jediným pracovištěm, které se systematicky výzkumem o dětech a mládeži zabývá, a jehož úkolem by bylo mimo jiné i zprostředkovávat kontakty a vzájemnou informovanost všem subjektům, které tyto výzkumy provádějí. 7. Vhodným a oceňovaným nástrojem je již zřízený Národní registr výzkumů o dětech a mládeži - webový veřejně přístupný databázový informační systém, určený k vedení evidence výzkumů z oblasti dětí a mládeže – www.vyzkum-mladez.cz. Je třeba s ním aktivně pracovat a spolupracovat tak na jeho naplňování validními aktuálními daty. Mohl by být doplněn o registr organizací, které výzkumy zaměřené na mládež realizují. Práce s informacemi a informační centra pro mládež a jejich úloha v mládežnické politice Jednání řídili Mgr. Šárka Kušková, Mgr. Josef Svoboda Závěry: 1. Z diskuze vyplynula potřeba standardizace kvality poskytovaných služeb v jednotlivých Informačních centrech pro mládež (ICM). Tato standardizace a následná certifikace je již zpracována v návrhu Koncepce rozvoje informačních center pro mládež v ČR. 2. Návrh vzniku a činnosti Národního informačního centra pro mládež (NICM) byl kladně přijat. Účastníci pracovní skupiny se shodli na faktu, že NICM je nepostradatelným prostředníkem při distribuci informací pro mládež a pracovníky s mládeží. 3. Byla vyjádřena podpora vzniku regionálních koordinátorů v jednotlivých krajích pro podporu rozvoje sítě a zkvalitňování služeb ICM v ČR. 4. Pro ICM při SVČ je třeba hledat další možnost financování. ICM při SVČ nemohou podávat projekty v dotačním programu MŠMT. 5. Začlenit do kariérního řádu pro pracovníky SVČ „poradenskou a informační činnost“. Umožnit tak rozšíření jejich kvalifikace. 6. Iniciovat vytvoření společného projektu na podporu činnosti a rozvoje sítě ICM v ČR z evropských fondů. 7. Byl podán návrh, aby NIDM zorganizoval v krajích semináře pro zástupce obcí za účasti zástupců krajské samosprávy. Obsahem tohoto semináře by měla být role, význam a činnost ICM v návaznosti na Koncepci státní politiky pro oblast dětí a mládeže. 8. Navazovat spolupráci s jinými typy informačních center a středisek v ČR. Využít stávajících sítí, např. městská IC, turistická IC, knihovny.

8

9. Efektivně využít potenciál stávající sítě ICM k možnostem rozšíření služeb ve prospěch mladých lidí. 10. Zapojit nejrůznější státní i nestátní složky k větší propagaci a publicitě ICM v ČR. Možnosti spolupráce NNO a školských zařízení Jednání řídila Mgr. Irena Obrusníková, zástupkyně ředitele NIDM Na úvod proběhlo vzájemné představení vedoucí a všech účastníků, rekrutujících se jak z pracovníků krajů, tak školských zařízení (ŠK, ŠD, SVČ) a NNO. Mgr. Obrusníková seznámila účastníky s plánovaným programem činnosti dílny a v rámci své prezentace podrobně vysvětlila pojem neformální vzdělávání, nastínila stávající situaci v ČR a v Evropě, s důrazem na fakt, že pojem neformální vzdělávání (dětí a mládeže jakož i pedagogických pracovníků a pracovníků ŠZ a NNO) není v ČR zákonem vymezen, což velmi ztěžuje možnost jeho uznávání. (snaha o uznání kvalifikace reprezentované Europassem i v ČR). Právě uznávání dílčích kvalifikací dosažitelných pomocí neformálního vzdělávání je hlavním cílem projektu, s nímž Mgr. Obrusníková účastníky dílny v rámci své prezentace seznámila. Zmínila nutnost vytváření nástrojů k tomuto uznávání, začlenění pojmu neformální vzdělávání do Koncepce státní politiky vzhledem k mládeži na základě klíčových kompetencí a důležitost neformálního vzdělávání s ohledem na jeho využitelnost pro zaměstnavatele (poptávka po pracovní síle, důraz na osobnostní rozvoj a vysokou motivovanost). Dále seznámila účastníky dílny se situací týkající se ŠZ a NNO v ČR s důrazem na předstih, který má ČR před ostatními evropskými zeměmi, jednak co se týká počtu těchto zařízení a organizací, jednak jejich dlouhodobé historie. Následovalo utvoření pracovních skupin tak, aby v každé z nich byl zastoupen alespoň jeden pracovník kraje, školského zařízení a NNO a zadání úkolu – nastínění možnosti spolupráce mezi jednotlivými subjekty. 1. pracovní skupina Spolupráce na úrovních: 1. STÁT V oblastech: 1 a) koncepce – zdůraznění podílu na její tvorbě 1b) legislativy – zde nutnost politického lobbingu, důležitost odborných konzultací v této oblasti 1c) dotační (grantové) politiky, kde je velký vliv státu – možnost tvorby projektů, lobbing, zastoupení v odborných komisích 1d) celoživotního vzdělávání – účast v exp. skupinách Konkrétní příklady: 1aa) lobbing v případě zákonů a vyhlášek (zákon o zdravotnictví, hygieně, zákon o mládeži) prostřednictvím Koncepce 1ba) vytváření metodických materiálů (za jakých podmínek by se jednotlivá zařízení podílela na akci, aby nebyla pojímána jako dvojité vedení) 1bb) dobrovolníci se podílejí na volnočasových aktivitách školních subjektů, ale právní rámec to zcela neumožňuje 1bc) posílit všemi prostředky ošetření spolupráce nadřízenými orgány 1ca) semináře, konference, konzultace, 1cb) podpora projektů, různé formy volnočasových aktivit 2. KRAJ 2a) dotační politika – dialog mezi jednotlivými subjekty

9

2b) vytváření podmínek – zastoupením v odborných organizacích, participace, koncepce, důležitost zpětné vazby 2aa) Projekty RC – prezentace, participace, ŠO, spolupráce, vzdělávání 2ba) možnost servisu i pro kraj 2bb) NNO může pomoci krajům svými odborníky a nabízenými službami a kraj může NNo nabídnout pomoc – metodickou, odbornou, materiální 3. OBEC 3a) vytváření podmínek – MTZ, 3b) dotační politika – dialog, participace 3c) image obce – činnost NNO – prezentace na veřejnosti, komunitní plánování Možnosti spolupráce mezi NNO a ŠZ lze nacházet jak v oblasti externí – společná prezentace aktivit na veřejnosti, tak interní – komunikace mezi jednotlivými subjekty, dialog, vzdělávání, spolupráce včetně sdružování finančních a materiálních prostředků. V prvním případě například Bambiridáda, různé soutěžní a zábavné akce pod „patronátem“ více subjektů, ve druhém případě třeba spolupráce NNO a ŠZ na provozu školního klubu, participace na neformálním vzdělávání (NNO x ŠD, NNO x NNO) atd. 2. pracovní skupina Zdůraznila nutnost spolupráce mezi jednotlivými subjekty, vliv dobrovolníků na volnočasové aktivity, stejně jako první skupina zmínila nevyhovující legislativu v této oblasti – konkrétně hrozbu dvojitého vykazování a to, že zákon zohledňuje pouze pedagogy, a shodla se na nutnosti vytvoření metodických materiálů týkajících se této oblasti. Výsledkem by měla být rovněž společná prezentace aktivit NNO a školských zařízení. 3. pracovní skupina Na konkrétní úrovni by se jednalo především o pomoc SVČ NNO v oblasti psaní projektů, v metodické oblasti (adiministrativa, účetnictví), návod na získávání grantů apod., přičemž tato pomoc by měla být v rámci možností oboustranná (partnerství v projektech) při zachování identity každého ze subjektů. Dalším předpokladem účinné spolupráce je dlouhodobá komunikace mezi všemi sektory s důrazem na lidské a finanční zdroje a soustavná práce všech subjektů. Nutná je rovněž reciproční spolupráce SVČ a kraje, komunikace mezi jednotlivými organizacemi volného času. Z hlediska obce by se jednalo především o převedení SVČ pod správu obcí, dlouhodobá spolupráce s přihlédnutím k lokálním podmínkám obce a komunitní plánování. Spolupráce na úrovních: 1. STÁT V oblastech: 1.a) legislativa – nutnost připomínkování, podílení se na tvorbě Zákonů, iniciace přes politiky, lobbing, účast kvalifikovaných skupin 1b) koncepce – sdílení dobrých příkladů a zkušeností z praxe 1c) zdroje – participace 1d) výzkumy – mapování potřeb všech subjektů 1e) kontrolní činnost a mechanismy 1f) Public relations – prezentace NNO a ŠZ ve státních médiích… 2. KRAJ 2a) tvorba koncepcí – spolupráce těchto organizací (NNO a ŠZ) při tvorbě krajských koncepcí 2b) spolupráce za využití komunikace a dialogu 2c) finanční zdroje – „umět se prodat“, dobrá prezentace a zviditelnění se 2d) rozvoj lidských zdrojů – vzdělávání, semináře, metodická činnost

10

3. OBEC 3a) prosazování potřeb – zastoupení pracovníků NNO a ŠZ v zastupitelstvech, výborech, komisích, získávání zdrojů (vícezdrojové financování, participace), vliv zastupitelstev a jeho iniciativa 3b) analýza – komunitní plánování 3c) veřejné mínění – prezentace subjektů na veřejnosti, informovanost veřejnosti 3d) společné akce, vzdělávací politika, 3e) partnerství v projektech – zapojení a partnerství přirozenou cestou (adiministrativa – pomoc při psaní projektu) 3f) spolupráce s krajem – iniciace práce obcí v rámci kraje 3g) reciprocita – např. vzájemná spolupráce DDM a zastupitelstva – a z ní vyplývající možnost vzájemného ovlivňování jednotlivých subjektů. Vzájemná spolupráce by měla probíhat po stránce odborné (NNO pro SVČ), metodické (SVČ pro NNO, vzdělávací (vzájemné vzdělávání pracovníků) a propagační (společná prezentace, vzájemná informovanost a předávání informací). Důležitou oblastí, kde lze rovněž velmi dobře využít spolupráce všech těchto subjektů je administrace projektů. Podpora dobrovolnictví v práci s dětmi a mládeží Jednání řídil Mgr. Martin Bělohlávek Přijetí zákona o dobrovolnictví mimo jiné přineslo zásadní proměnu: nezřídka obecně užívané pojmy „dobrovolník“ či „dobrovolná služba“ se staly pojmy právními. Tím došlo – ve srovnání se stavem před přijetím zákona – k zásadnímu posunu. - Obecný požadavek Při samotné přípravě všech norem, a zejména v legislativním procesu, je třeba hledět na to, aby všechny nově přijímané či novelizované normy situaci v oblasti dobrovolnictví nezhoršovaly, nevytvářely nesmyslné překážky činnosti. Ve společnosti budou vždy existovat skupiny lidí, kteří potřebují pomoc druhých, nebo kteří se ocitají v krizových situacích bez vlastního zavinění a nejsou schopni si pomoci vlastními prostředky. Na druhé straně existují i lidé, kteří podle svých schopností a možností nabízejí potřebnou pomoc. Pomoci by neměly být kladeny zábrany či vytvářeny obtíže. - Konkrétní úkoly Jednáním se zástupci ⋅ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ⋅ Ministerstva vnitra ⋅ Rady vlády pro nestátní neziskové organizace se snažit, aby již v průběhu přípravy novely zákona o dobrovolnictví z nyní platné definice dobrovolnictví1, bylo vyňato vyloučení dobrovolníka v členském poměru. Současné znění je z hlediska sdružení dětí a mládeže jednoznačně kontraproduktivní. Pokud chceme zachovat kvalitu činnosti, je z hlediska kvalifikace a kontroly mnohem vhodnější, aby dobrovolní pracovníci s dětmi a mládeží byli členy organizací, v nichž se této činnosti věnují. Zvážit možnosti umožnit organizacím, jež by o to měly zájem, navyšování rozpočtů projektů přesně vyčíslenou dobrovolnou prací. Pokud z dotace lze hradit jen určité procento 1

Viz ustanovení §2, odst. (1), resp. (2) zákona č. 198/2002 Sb.

11

nákladů a zbytek je nutno pokrýt z vlastních prostředků, dobrovolná práce by mohla být vyčíslena právě jako tyto vlastní prostředky. - Obecný požadavek Účastníci se proto shodli jako na zásadním, ovšem jen obtížně a tím méně rychle řešitelném úkolu: osvětou a přesvědčováním měnit pohled většiny společnosti a získávat ji pro podporu. - Konkrétní úkoly 1. Ověřit, zda informace o dobrovolnictví je obsažena v „Klíčových kompetencích“2 a v případě, že není doplnit jako obecnou hodnotu (pomoci) občanské společnosti. 2. Oslovit kompetentní instituce: › MŠMT – Skupina V. spolu se Skupinou II. – všeobecného, odborného a dalšího vzdělávání › Výzkumný ústav pedagogický › Národní institut pro další vzdělávání aby byla zajištěna úloha alespoň informovat o dobrovolnictví již ve školách (přiměřeně věkové struktuře žactva a studentstva) v rámci přípravy či úprav Rámcových vzdělávacích programů3, resp. při doškolování učitelů. 3. Trvalá komunikace se sdělovacími prostředky – požadavky na prezentování kladných příkladů, třeba: › oslovit veřejnoprávní média (ČT a ČRo) s námětem na výrobu dlouhodobého popularizačního cyklu o dobrovolnících; › odezvami na vysílání (dopisy, e-maily) reagovat na vysílání či nevysílání k této problematice; 4. Hledání podpory u zaměstnavatelů › Chceme-li, aby zaměstnavatelé podporovali dobrovolnictví svých zaměstnanců, musíme je k tomu motivovat. Mohla by proto vzniknout kampaň, která by nabídla firmám členství v jakémsi prestižním klubu zaměstnavatelů podporujících dobrovolnictví. Tento klub by měl mít náležitou mediální podporu, aby členství v něm bylo pro firmy zajímavé. Dobře viditelnou součástí této kampaně by mohla být např. známka (podobná jako značka „Klasa“ pro kvalitní české výrobky), kterou by tyto společnosti mohly umisťovat na své výrobky, tiskové materiály ap. › Jednáním se zástupci, například - Svazu průmyslu a dopravy ČR; - Svazu obchodu a cestovního ruchu se snažit měnit pohledy na možnosti podpory, např. zavést do Výročních zpráv oddíl o podpoře dobrovolnictví.

2 3

Uvedených v „Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání“. V „RVP pro základní vzdělávání“ součásti: Člověk a jeho svět, resp. Člověk a společnost.

12