Partner přílohy
Čína – obchodní partner ČR
Čína – obchodní partner ČR
II/III
Ještě lepší budoucnost číns ko-české spolupráce N
a letošní rok připadá šedesáté páté výročí založení Čínské lidové republiky a zároveň šedesáté páté výročí navázání diplomatických styků mezi Čínou a Českou republikou, což je důvodem k oslavám. Čína v uplynulých pětašedesáti letech prošla mimořádným vývojem. Čínský národ po náročném hledání směru nastoupil na cestu rozvoje v souladu s vnitrostátními podmínkami a charakteristicky čínskými rysy a dosáhl úspěchu. Během 65 let vzrostl hrubý domácí produkt Číny více než osmsetkrát a objemem ekonomiky zaujala Čína druhou příčku na světě. V roce 2013 činila celková suma čínského dovozu a vývozu 4,16 bilionu dolarů, čímž se Čína stala největší světovou velmocí v obchodu se zbožím. Životní úroveň 1,3 miliardy Číňanů výrazně vzrostla a obyvatelstvo se posouvá z chudoby přes základní zaopatřenost po úroveň střední třídy. Dnes jsme hrdí na
úspěchy rozvoje naší země, ale současně jasně vnímáme existenci širokého spektra problémů, těch předvídatelných i těch neočekávaných, v oblasti ekonomické, společenské či kulturní. Naší odpovědí na ně je komplexní prohlubování reforem a otevírání se světu, podpora právního státu a budování efektivní státní správy. Naším cílem je uskutečnit tzv. čínský sen velkého obrození čínského národa. Plynulý chod ekonomiky jsme letos dokázali zachovat pokračováním v úsilí při provádění reforem, úpravách ekonomické struktury a zlepšování kvality života obyvatelstva. I přes zpomalování růstu došlo ke zvýšení zaměstnanosti, optimalizaci ekonomické struktury a zvýšení kvality ekonomického růstu. Věříme, že čínská ekonomika letos dokáže splnit stanovený cíl 7,5% růstu. Čína se jako zodpovědná velká země bude trvale ubírat cestou mírového rozvoje a chránit svá práva a legitimní
zájmy, bude aktivně provádět vzájemně výhodnou spolupráci s ostatními zeměmi světa a nadále se učit z jejich užitečných zkušeností při správě státu. Jsme zastánci otevřeného a spravedlivého obchodu, podporujeme multilaterální dohody o volném obchodu a budování zón bilaterálního volného obchodu a jsme proti veškerým formám protekcionismu. Vytrváváme v optimalizaci a standardizaci podnikatelského prostředí a nadále přitahujeme investice zahraničních podniků. Čína bude vždy otevřená velká země, ochotná se učit a provádějící politiku začleňování. Rok 2014 je významným rokem čínsko-českých vztahů. Čínský národ nikdy nezapomene, že hned šestý den po založení Čínské lidové republiky se tehdejší Československo stalo čtvrtým státem, který s novou Čínou navázal diplomatické vztahy. Československo poskytlo pro budování nové Číny drahocennou pomoc, která přišla v pravý čas. Skupiny českých odborníků, akademiků a inženýrů cestovaly do daleké Číny, kde obětovali svůj čas a energii jejímu rozvoji. O tomto nezapomenutelném období dějin dodnes svědčí kamenný reliéf na tzv. Farmě česko-čínského přátelství ve městě Cangzhou, provincii Hebei, který v dobové scéně zobrazuje české odborníky v Číně a čínské řidiče traktorů. Ačkoliv se v symfonii vztahů mezi oběma zeměmi vyskytly i některé disharmonické tóny, hlavním motivem byla vždy přátelská spolupráce. V čínské tradiční kultuře existuje respekt k různorodosti. Jsme přesvědčeni, že nezáleží na změnách vnějšího prostředí a na tom, jak rozdílné jsou cesty rozvoje, které si zvolily naše národy. Na základě vzájemné úcty a respektu a za oboustranně výhodné spolupráce spolu mohou dvě země žít v harmonii a jejich praktická dvoustranná kooperace se může nepřetržitě rozvíjet. S radostí jsme zaznamenali, že za společného úsilí obou stran se letos čínsko-české vztahy vrátily zpět do svých kolejí a jsou plné života. Čínu postupně navštívili ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a další a jejich návštěvy přispěly k posílení vzájemné politické důvěry a podpořily spolupráci v příslušných oborech. Do České republiky před nedávnem zavítal vicepremiér Číny Zhang Gaoli, který se zde zúčastnil Setkání regionálních představitelů Číny a zemí střední a východní Evropy a zároveň vedl obsažné rozhovory s prezidentem Zemanem a premiérem Sobotkou. Tato návštěva přinesla množství nových podnětů spolupráci 16+1 i bilaterálním vztahům. Obě země rozvíjejí aktivní dialog a praktickou spolupráci v oblastech obchodu, kultury, vědy a technologií
či vzdělávání. Po pětileté přestávce bylo uspořádáno deváté zasedání Čínsko-českého mezivládního ekonomického smíšeného výboru a obě strany zde prohloubily konsenzus o spolupráci v oblastech infrastruktury, letectví, energetiky, financí, zdravotnictví, cestovního ruchu, ochrany životního prostředí atd. Obě strany se nyní připravují na 41. zasedání Čínsko-českého mezivládního smíšeného výboru pro vědeckotechnickou spolupráci, které bude zahrnovat třináct projektů spolupráce v oboru fyziky, chemie, biologie, medicíny, astrologie aj. Kulturní výměna je stále bohatší. Právě probíhající výstava Poklady staré Číny, která na Pražském hradě nabízí k vidění dva vojáky slavné terakotové armády a téměř stovku vzácných artefaktů starověké Číny, zaznamenává obrovský zájem návštěvníků. Na konci září navštíví Českou republiku tři umělecká tělesa věnující se instrumentální hudbě, lidové hudbě a bojovému umění, která představí rozmanité půvaby čínské kultury. Říká se, že vztahy mezi státy závisí na náklonnosti mezi jejich obyvateli. Personální výměna mezi oběma zeměmi se výrazně
zvýšila. V roce 2013 dosáhl počet čínských turistů, kteří navštívili Českou republiku, počtu 180 tisíc a stále více čínských i českých studentů studuje v druhé zemi. Ve sborníku Já a Čína zachytila dvacítka Čechů nejrůznějšího věku, kteří v minulosti studovali či pracovali v Číně, osobitým způsobem vzácné okamžiky dějin česko-čínských vztahů a upřímné přátelství mezi oběma národy. Tyto skutečnosti položily budoucímu rozvoji čínsko-českých vztahů pevný základ podpory veřejnosti. Čína vztahům s Českou republikou vždy přikládala důležitost a Českou republiku považuje za důležitého partnera v oblasti střední a východní Evropy. Současnou dynamiku rozvoje vzájemných vztahů hodnotíme kladně a máme důvěru v jejich budoucnost. Ráda bych prostřednictvím vašeho deníku poslala pozdrav a vyjádřila poděkování těm, kteří se zasazují o přátelskou spolupráci mezi Čínou a Českou republikou. Věřím, že za společné snahy čínských a českých osobností z nejrůznějších oborů se můžeme těšit na budoucnost plnou dalšího všestranného prohlubování a rozvoje vztahů našich dvou zemí. Ma Keqing, J. E. velvyslankyně ČLR v ČR
© Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena Čína – obchodní partner ČR, příloha deníku E15, samostatně neprodejná. Číslo registrace deníku E15 – MK ČR E 17948, ISSN 1803-4543 | Adresa redakce a obchodního oddělení Pod Kotlářkou 3, 150 00 Praha 5, www.e15.cz | ředitel divize Euro E15 Tomáš Skřivánek | obchodní ředitel David Korn,
[email protected], tel.: 225 347 250 Přílohu připravili: Jakub Procházka, Jan Stolár a Lucie Horníková
Čína – obchodní partner ČR
IV/V
Asijská velmoc bude brzy největší ek onomikou světa Asijská supervelmoc Čína vystřídá zřejmě již v příštím roce USA na
prostředí a nadále přitahujeme investice zahraničních podniků. Čína bude vždy otevřená velká země, ochotná se učit a provádějící politiku začleňování,“ komentuje přesto současnou čínskou politiku velvyslankyně ČLR v ČR Ma Keqing.
pozici nejsilnější světové ekonomiky. Růst rozvíjejícího se čínského hospodářství je totiž rychlejší než v případě Spojených států nebo vyspělých evropských zemí. Vzhledem k početné populaci je zde větší potenciál v pracovní síle i průmyslových odvětvích.
Ekonomika brzdí jen málo
nost především kvalitě růstu a chce udržet nízkou nezaměstnanost a inflaci. Experti odhadují, že v letošním roce naroste hospodářství Říše středu zhruba o sedm procent. „V roce 2013 činila celková suma čínského dovozu a vývozu 4,16 bilionů amerických dolarů, čímž se Čína stala největší světovou velmocí v obchodu se zbožím. Životní úroveň 1,3 miliardy Číňanů v posledních letech výrazně vzrostla a obyvatelstvo se posouvá z chudoby přes základní zaopatřenost na úroveň střední třídy,“ připomíná velvyslankyně ČLR v České republice, Ma Keqing. Inflace v roce 2013 dosáhla 2,6 %, což je lepší výsledek než bylo očekáváno. Bez práce bylo koncem loňského roku jen 4 procenta práceschopných Číňanů. Čína, která v posledních letech prošla bouřlivým vývojem od „Kulturní revolucí“ zbídačeného centrálně řízeného hospodářství k tržní ekonomice, nyní stojí na poměrně zdravých základech.
Přes globální krizi se čínské hospodářství v uplynulých letech stále drželo v kladných číslech a pozitivní trend – přes určité zpomalení – trvá. Země se otvírá světu Loni dosáhl růst 7,7 procenta, což „V Číně je běžné, že potomci zaslouje o něco méně než v letech 2010 žilých revolucionářů dnes sedí na a 2011. Čína ovšem nyní dává před- nejvyšších ekonomických funkcích ve
Česko a Říše středu oživují vzájemné vztahy
státních i soukromých podnicích,“ řekl nedávno v rozhovoru pro iHned. cz sinolog Ondřej Klimeš z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Jeho slova poměrně přesně charakterizují dnešní Čínu. Lidí věřících komunistické ideologii stále ubývá a asijská supervelmoc se otevírá světu. Přesto je Komunistická strana Číny stále vedoucí silou v zemi a pravděpodobně to tak ještě dlouho zůstane. Zhruba sedmiprocentní růst čínské ekonomiky by měl zajistit zdvojnásobení HDP v roce 2020 oproti úrovni z roku 2010, což je ostatně plán loňského 18. Kongresu KS Číny. Díky zvýšení minimální mzdy, nízkým úrokům a slušné dostupnosti úvěrů a půjček, bude pokračovat trend růstu domácí spotřeby. Čínané budou nadále více utrácet, ale pro vyvážení s rychlostí růstu HDP bude muset vláda učinit určité reformní kroky a přijmout monetární i fiskální stimuly (např. více investic, snížení daní). Čína nedávno oznámila několik opatření menšího rozsahu jako sní-
žení daní pro malé podniky a urychlení výstavby železnic. Nevyhnutelná bude zřejmě i další reforma sociálního systému a finančnictví. Také rozšíření sociálních služeb, zejména ve zdravotnictví, vzdělávání a penzijním systému, napomůže spotřebitelům méně spořit a více utrácet, což je ostatně cílem čínských vládních představitelů. Čína se sice snaží otevírat světu a lákat i zahraniční investory. Ti se ovšem mohou setkat s jistými omezeními. Místní vlády mohou schvalovat zahraniční investice v podporované kategorii nezávisle (samostatně do 300 milionů dolarů). Zahraniční investice do tzv. omezených či zakázaných oborů ovšem musí získat schválení z ústředí – a to není automatické. V případech, kdy by fúze nebo akvizice vedla k vytvoření podniku ovládajícího 25 a více procent čínského trhu, případně kdy zahraniční investor již ovládá 20 % čínského trhu, nebo vlastní v Číně aktiva přes 3 miliardy
yuanů, mohou čínské úřady takovou transakci zablokovat. „Jsme zastánci otevřeného a spravedlivého obchodu a jsme proti veškerým formám protekcionismu. Vytrváváme v optimalizaci a standardizaci podnikatelského A140003404
Vzájemný obchod mezi Čínou a Českou republikou trvale roste a pro Česko je asijský tygr č.1 čtvrtým největším obchodním partnerem po Německu, Slovensku a Polsku. V roce 2013 dosáhl obrat 340,3 miliard korun, z toho český vývoz činil 37,6 miliard. Potenciál vzájemného obchodu má ovšem stále rezervy a táhne jej zatím především čínský vývoz do Česka. Dlouhodobým problémem je obrovské saldo obchodní bilance, které se pohybuje z pohledu ČR kolem 300 miliard korun ročně. Znamená to, že čeští exportéři vyvážejí do Říše středu řádově méně zboží, než kolik je dovezeno z Číny na náš trh. Podpora českého exportu do Číny byla v uplynulých letech slabá, to by se ovšem nyní mohlo změnit. Po šestileté přestávce bylo letos v létě obnoveno jednání Ekonomického smíšeného výboru vlád České
Foto profimedia.cz 3x
Ú
daje o velikosti jsou založeny na paritě kupní síly (základem je fixní obnos peněz, za který mohou spotřebitelé koupit určitý koš zboží na domácím trhu a určitý objem zboží v zahraničí). „USA v roce 2011 zůstaly podle parity kupní síly největší ekonomikou světa, těsně za nimi však následovala Čína,“ napsali zástupci programu ICP, který je pod záštitou Světové banky, ve své poslední zprávě. Pokud jde o HDP na hlavu, Čína, která je nejlidnatější zemí světa, ale zároveň zemí obrovských ekonomických a sociálních rozdílů, zatím za vyspělými státy zaostává. Momentálně je až v deváté desítce na úrovni Albánie, její růst je ovšem podstatně dynamičtější než v případě „západních“ ekonomik.
republiky a Číny. Zúčastnili se ho i český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek a náměstek čínského ministra obchodu Zhong Shan. „Možnosti spolupráce v ekonomické oblasti by se měly zejména soustředit na investiční aktivity a obory energetiky, důlního zařízení, rozvoje infrastruktury, letectví a na spolupráci v oblasti cestovního ruchu, zdravotnictví a zemědělství,“ přiblížil ministr Mládek obsah jednání. Další zasedání výboru se bude konat v roce 2015 v Pekingu, v mezidobí by ale mělo docházet k dalším jednáním a konzultacím specializovaných pracovních skupin.
Také náměstek Zhong Shan po jednání řekl, že je třeba rozšířit spolupráci českých a čínských firem a navýšit výrazným způsobem vývoz českého zboží do Číny. „Čínská vláda bude podporovat čínské firmy, aby investovaly v ČR. A usnadníme českým firmám, aby investovaly na čínském trhu.“ Perspektivní pro české exportéry mohou být zejména vývoz potravin a spotřebního zboží, dále důlní techniky, dopravních prostředků a jejich komponentů, technologie pro vodohospodářství, letecký průmysl či nových technologií. Jakub Procházka i n ze rce
Již 75 let obrábíme vaši budoucnost Already 75 Years We Machine Your Future
www.kovosvit.cz
Čína – obchodní partner ČR
VI/VII
V ZAHRANIČÍ JSEM JAKO DOMA,
Pragmaticky posilujme vzájemné vztahy České firmy projevují o Čínu
přesvědčen, že Čína je výzvou pro všechna česká odvětví. HK ČR zároveň podporuje zvyšování povědomí českých podnikatelů o interkulturních aspektech ve vztahu k Číně a naopak. Čím více víme o své kultuře, zvycích, formálních a neformálních pravidlech, tím pravděpodobnější je úspěch našich společných projektů. Povědomost přispívá i k respektu jedné strany vůči druhé. Během našich akcí zaměřených na Čínu se zároveň snažíme české firmy informovat o podnikatelské etiketě v Číně, zvyklostech při obchodním jednání apod. Ne všechny české firmy zajímající se o vztahy s Čínou jsou si například vědomy, že jejich firemní prospekty by měly být vytištěny v čínštině, totéž platí o vizitkách, jejich předávání atd. Vzájemný respekt, úcta a trpělivost jsou předpokladem úspěchu českých firem v Číně.
dlouhodobý zájem. Větší rozvoj vzájemných obchodních vztahů byl však doposud brzděn politikou. Hospodářská komora České republiky (HK ČR), jako největší zástupce podnikatelské sféry, vítá nový vstřícný přístup české vlády, který je založen na pragmatických principech.
Č
Hospodářská komora aktivně podporuje rozvoj vztahů s čínskými partnery nejen na národní
úrovni, ale i na úrovni regionální. Existuje řada příkladů, kdy kraje a také krajské hospodářské komory spolupracují s provinciemi a municipalitami v Číně. V případě sítě HK ČR se jedná především o spolupráci s China Council for the Promotion of International Trade (CCPIT), která je
naším statutárním partnerem v Číně a má v jednotlivých provinciích své pobočky. HK ČR úzce spolupracuje také se Smíšenou česko-čínskou komorou vzájemné spolupráce. Nechci zde uvádět výčet oborů, které jsou vhodné pro vzájemnou obchodní spolupráci, neboť jsem
HK ČR rovněž podporuje zavedení přímého leteckého spojení mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou (Peking či Šanghaj). Usnadnění cestování je důležité nejen pro rozvoj obchodních vztahů mezi čínskými a českými podnikateli, ale také obecně pro rozvoj turistiky a povědomí o České republice v Číně. Registrujeme, že jednání o přímém spojení jsou v pokročilém stadiu a považujeme to za dobrou zprávu. S tím souvisí i otázka zjednodušení vízového režimu, kde již bylo dosaženo značného pokroku, například udělování pětiletých multivíz pro čínské podnikatele a investory. Tato opatření by měla postupně navýšit frekvenci návštěv mezi podnikateli a občany z obou zemí, což samozřejmě vítáme. České firmy vnímají obrovský potenciál Číny a HK ČR je připravena ho společně s nimi maximálně využít. Vladimír Dlouhý, prezident HK ČR
Exportní financování S exportním financováním od Raiffeisenbank oceníte naše silné postavení v zemích střední a východní Evropy. Naši experti jsou vám k dispozici po celou dobu realizace vašeho záměru – od procesu přípravy přes jeho uskutečnění až po splácení pohledávky z vývozního kontraktu. Společně vždy najdeme to nejlepší řešení pro každý váš exportní záměr.
i nzerce A141010747
Čína: Výzva pro všechny odvětví
Letadlem přímo do Šanghaje
ína je zařazena do seznamu prioritních zemí v rámci Exportní strategie České republiky 2012–2020. Hospodářská komora podporuje posilování nástrojů v rámci Strategie na podporu českých podnikatelů, a to především malých a středních. V obratu zahraničního obchodu byla Čína v roce 2013 naším čtvrtým nejvýznamnějším obchodním partnerem. Dubnovou návštěvu Číny ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka i červnovou cestu ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka lze považovat za první kroky ke sbližování České republiky a Čínské lidové republiky na nejvyšší úrovni, které určitě prospěje aktivitám českých podnikatelů v Číně. Na východních trzích, mezi které se řadí i Čína, je účast politika pro české firmy nesmírně důležitá. Čeští průmyslníci patří k těm nejlepším na světě, a proto si podporu zaslouží. Za důležité nástroje dalšího rozšiřování obchodních vztahů s Čínou však považujeme nejen organizaci doprovodných podnikatelských misí ústavních činitelů ČR do Číny, ale i návštěvy zahraničních podnikatelských delegací v ČR, kterých HK ČR za posledních pět let přijala 300.
kdyz je tam doma i moje banka.
Raiffeisenbank – PARTNER PRO VÁŠ BYZNYS Zjistěte si více o službách našeho korporátního bankovnictví na www.rb.cz/exportni-financovani
Čína – obchodní partner ČR
VIII/IX
AKTUÁLNĚ Jak nalákat čínské turisty do Česka?
Přísnější pravidla pro online nakupování v Číně
inistryně pro místní rozvoj Věra Jourová jednala letos v létě se zástupci Číny o tom, jak podpořit zájem čínských turistů o cestování do Česka. V současné době registruje ministerstvo zhruba 180 tisíc turistů říše středu, kteří ročně navštíví Českou republiku. Z jednání s čínskými představiteli odpovědnými za cestovní ruch a z expertních analýz českého ministerstva pro místní rozvoj vyplývá, že by bylo možné návštěvnost zásadně zvýšit, protože Česká republika může více využít svůj potenciál a atraktivitu, stejně jako zhodnotit stávající trend oživení diplomatických vztahů s Čínou.
O
M
Podle ministryně se čínští turisté čím dál více zaměřují na Evropu a patří mezi nejlépe situované a nejvíce utrácející hosty. Ke zvýšení zájmu o ČR je třeba podle Jourové dojít lepší propagací České republiky prostřednictvím internetových informací, které zprostředkuje čínským uživatelům tamní státní agentura cestovního ruchu. To bylo dojednáno s čínským ministrem už letos v červnu na společném setkání. „Je třeba zintenzivnit i činnosti zastoupení agentury CzechTourism v Šanghaji. Dále je třeba zrychlit a zpružnit poskytování víz k vycestování do České republiky, ideálně zahájit přímé chartero-
vé lety Praha–Peking a později pravidelnou přímou linku. Je také nutné připravit produkty cílené na čínské turisty, což je úkolem cestovních kanceláří,“ řekla Jourová.
Západ Číny se rychle rozvíjí, ale trh zůstává neobsazený
P
okud jde o rezervy v lidských zdrojích, rozvoj infrastruktury a technologickou základnu průmyslu, skrývá se nyní největší potenciál na západě Číny. K tomu se připojuje i stále intenzivnější podpora ze strany centrální vlády v podobě rozsáhlých finančních investic do výstavby infrastruktury, zřizování průmyslových zón, internacionalizace západočínských společností či do urbanizace. Ambiciózní plány jsou už načrtnuty pro provincii S‘-čchuan (Sichuan) a zvlášť pro její hlavní město
Čcheng-tu (Chengdu). Patří mezi ně například rozšíření místního metra ze stávajících dvou tras na čtyři do konce roku 2015 a budování dalších v následujících letech. Dále jde o výstavbu nového většího a modernějšího mezinárodního letiště, rychlostní železnice propojující město Čcheng-tu s východním pobřežím země či přeměna provincie ve vědeckou a technickou základnu v oblasti informačních technologií, nových energií, automobilového či leteckého průmyslu. Čcheng-tu se pyšní největší samostatně stojící budovou na světě. New Century Global Centre (Globální centrum nového století) je ikonou města, ale i symbolem ekonomického rozvoje západních oblastí Číny. Je to právě provincie S‘-čchuan, která je vnímána jako vstupní brána do západní Číny. Ta skýtá největší potenciál pro uplatnění českých firem. Představují se zde zejména české letouny a české sklo. Neklesá ani zájem o investice ze západní Číny do
Česka. Příkladem je výrobce televizorů Changhong ze sečuánského města Mien-jang (Mianyang), který plánuje expandovat a investovat dalších 20 milionů eur (zhruba 550 milionů korun) do rozšíření výroby ve středočeském Nymburku. Firma uzavřela s městem memorandum o porozumění, které umožní rozvíjení další spolupráce. Ke slavnostnímu podpisu došlo za přítomnosti viceguvernéra province S‘-čchuan během jeho červencové návštěvy Česka. Provincie S‘-čchuan je partnerskou oblastí Středočeského kraje. Včasná reakce na měnící se trendy, poptávku či zájem západočínských subjektů o spolupráci se zahraničními subjekty je rozhodující. Zahraniční kancelář CzechTrade v Čcheng-tu nabízí českým firmám řadu služeb z oblasti exportního poradenství, informačního servisu, průzkumu trhu, vyhledání obchodních kontaktů, ověření zájmu o konkrétní obchodní spolupráci nebo dlouhodobé exportní asistence.
nline nakupování je v Číně velice populární aktivita. V roce 2013 nakupovalo v Číně přes internet celkem 302 milionu lidí (údaj představuje nárůst o 24,7 % oproti předchozímu roku). Dle údajů čínského ministerstva obchodu příjem z těchto transakcí dosáhl téměř 300 miliard amerických dolarů. Obrovská poptávka je samozřejmě po zboží zahraniční provenience, objem online přeshraničních obchodů se pro rok 2014 odhaduje na
zhruba 16 miliard dolarů, což je nárůst o téměř 35 % a zároveň je očekáváno pokračování tohoto trendu. V segmentu zahraničních výrobků je největší poptávka po luxusním zboží, kosmetice a výrobcích pro kojence. Čínská celní správa vydala na konci července 2014 novou vyhlášku pro regulaci online přeshraničního obchodování, neboť mezi legálními online platformami se vyskytují i menší firmy či soukromé osoby, které se pohybují v šedé zóně
tohoto byznysu a prodávají zboží bez daně. Čínská celní správa proto od 1. srpna 2014 vyžaduje, aby všechny podniky a jednotlivci podílející se na přeshraničním e-commerce se podrobily celnímu prohlášení a poskytly celním úřadům seznam všeho dováženého a vyváženého zboží. Pokud hodnota dováženého zboží dosáhne určité úrovně, celní úřad vyměří daň, což znamená, že tyto firmy ztratí svou cenovou konkurenceschopnost.
Čínský zákazník investuje do luxusního zboží Čínský zákazník požaduje hi-tech kvalitu ve všech segmentech, včetně strojírenství. O tom, že tyto technologie jsou na čínském trhu žádané, jsme hovořili s obchodním zástupcem KOVOSVITU MAS, a. s., Janem Chynou. Jste jedním ze šesti světových výrobců hi-tech technologií. Jaké vidíte na čínském trhu pro tyto produkty příležitosti a uplatnění? Především musím říci, že čínský trh je náročný a s tím souvisí i jeho požadavek na top kvalitu. Produkty z EU jsou vysoce ceněny a čínský
zákazník je ochoten si za ně připlatit. Zjednodušeně řečeno chce mít nejen luxusní auto v garáži a luxusní hodinky na ruce, ale pokud podniká v segmentu strojírenství, chce mít ve své firmě sofistikované technologie té nejlepší kvality a značky. Příležitosti pro strojírenství vidíme především v oblasti letecké dopravy, jejíž podíl činí cca 40 %, a železniční dopravy, kdy jak soukromé, tak i státní společnosti poptávají víceosé a multifunkční obráběcí stroje, převážně vybavené německými řídicími systémy. KOVOSVITMAS v této oblasti dlouhodobě spolupracuje s několika německými dodavateli a musím říci, že takto zvolená technologie má vynikající ohlasy u našich odběratelů například v Norsku, Švédsku, Itálii nebo ve Francii.
Historičtí partneři. Stroje značky MAS se v Číně vyráběly už v 50. letech
Evropa vnímá Čínu jako kulturu s tradičními hodnotami. Na druhé straně je to jedna z nejmodernějších a nejrychleji rostoucích ekonomik. Na co čínský zákazník klade důraz? Jak jsem již řekl, investuje především do značky a top kvality. Pokud
Šestina českých exportérů má zájem o Čínu
Č
ína by se mohla v příštích letech stát pro české firmy ještě přitažlivější exportní destinací než dosud. Potvrzuje to jak šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) mezi tuzemskými společnostmi, tak výrazný zájem stovek podnikatelů o dvoudenní konferenci Local Leaders Meeting/China Investment Forum 2014, která proběhla koncem srpna na Pražském hradě. Hlavním hostitelem akce byl prezident republiky Miloš Zeman. Za čínskou stranu byli přítomni místopředseda Státní rady ČLR Zhang Gaoli a členové delegace regionálních vlád čínských provincií. Akce se zúčastnili i zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR – jeho viceprezidenti Stanislav Kázecký a Radek Špicar i ředitelka jeho Sekce zahraničních vztahů Dagmar Kuchtová,
stejně jako zástupci řady členských firem. Podle zjištění Svazu průmyslu a dopravy ČR považuje zhruba šestina tuzemských vývozců Čínu za teritorium svého exportního zájmu. Podle vyjádření představitelů firem by tato země mohla být po nynějším odbourání politických bariér z předchozích let (a politickém oživování vztahů) v zájmu exportérů ještě výrazněji. „Čínský trh je pro české exportéry velmi perspektivní. O tom, že naše firmy se zde dokážou prosadit, svědčí úspěchy takových firem, jako je Škoda Auto, Linet, Brano Group či Lasvit. Těmto i dalším firmám se podařilo na tamním trhu etablovat,“ uvedl viceprezident SP ČR Radek Špicar. „Svaz průmyslu a dopravy ČR se bude i nadále snažit českým exportérům usnadnit cestu na
tento trh, patří k tomu uspořádání podnikatelské mise s prezidentem republiky,“ doplnil Radek Špicar. Zmíněná podnikatelská mise do Číny je plánována na podzim letošního roku a představuje jeden z přelomových momentů posilování česko-čínských vztahů. Svaz předpokládá, že mise budou v budoucnu do Číny doprovázet i další vládní představitele. Již v uplynulých letech si vedení SP ČR jako jednu z priorit vytyčilo povzbuzení vzájemných ekonomických vztahů. Po jednáních na čínském velvyslanectví došlo k dohodě o urychlení udělování čínských víz pro firmy, které jsou členy SP ČR. Výrazně došlo také k nárůstu počtu návštěv čínských podnikatelských delegací z různých regionů. BusinessInfo.cz
Čína má zájem. Obráběcí centrum z řady hi-tech
to mám přenést do sektoru obráběcích strojů, tak první a dlouhé diskuze o případném nákupu se týkají užitné hodnoty, z jakých komponent je stroj kompletován, a procesů od instalace stroje až po možnosti servisu. Dále se jedná o to, zda je stroj vhodný pro danou výrobu. Je zde velký tlak na perfektní provedení a značku. České strojírenské produkty nejsou na čínské trhu neznámé? Je tedy na co navazovat? Určitě. My máme zkušenost již z konce 50. let, kdy KOVOSVIT MAS měl dokonce s Čínou uzavřený společný podnik Československo-čínského přátelství. V rámci tehdejší obchodní spolupráce jsme vyráběli v Číně radiální vrtačky MAS. Po roce 1989 jsme navázali výbornou spolupráci v oblasti slévárenských produktů a nabídku jsme dále rozšiřovali. Nyní čínský investor míří na hi-tech technologie a v tom vidíme velké příležitosti.
Čína – obchodní partner ČR
X/XI
Za včelím mistrem a Osmi nesmrtelnými Po celá staletí jsou Wutangské
centrum taoismu a bojových
v symbol želvy a hada. Tímto činem svázal lidské špatnosti do symbolu nesmrtelnosti tak, aby lidi nadále neobtěžovaly…
umění. Vydali jsme se s přáteli
Síla pěti draků
hory v Číně považovány za
naší školy Plující oblaka do této tajemné krajiny plné chrámů navštívit zdejší mnichy, meditovat s nimi a cvičit taiči. Na vrcholu zdejší nejvyšší hory prý potkáme i Osm nesmrtelných…
W
utangské hory byly odjakživa těžko prostupné a přístupné. Jsou porostlé trnitými a svlačcovitými rostlinami, které brání uhnout z cesty. Zvrásněné hory plné ohybů, převisů a hlubokých zákoutí, s plochami lesknoucí se slídy slibují tajemný zážitek. Hlavním lákadlem místa ale zůstává magie taoistických chrámů a učení mistrů dlouhověkosti. Většina starých taoistických chrámů v horách je zcela funkční a žije každodenní praxí: cvičením taiči a kung-fu, studiem textů, učením čínské medicíny, věštěním, taoistickými zpěvy a meditací. Do hor proudí každým dnem stovky turistů z celé Číny, kteří přijíždějí hledat vnitřní mír, věštbu v chrámech, pomoc taoistických lékařů nebo ze zájmu o objevení vlastních kořenů. Atmosféra zůstává stále mystická, plná tajemných vůní z horských květů a vonných tyčinek z chrámů uprostřed divoké přírody.
K Nebeskému pilíři
Samotná brána do hor je monumentální stavba lemovaná obchůdky se zbraněmi, kameny, kamejemi, čajovým nádobím a mnoha dalšími cetkami. Jedním z obchodních taháků jsou zbraně na bojová umění (meče, šavle, dvojšavle, halapartny, kopí, biče), a to od úplného braku až
po nejluxusnější kusy. Podle legendy to byli právě taoističtí mistři, kteří vyráběli zbraně neuvěřitelných kvalit, dávno před tradicí japonských mečů. Objevili jsme dvě hlavní trasy – první vedla k nejvyšší hoře Tchien-cu-šan (Tianzhu Shan) neboli Nebeskému pilíři, kde stojí chrám Golden Palace se sochou císaře Süan-wu. Podél ní se rozkládají čajové plantáže, kde se prodávají originální wutangské čaje. Druhá míří ke chrámu Na-nien (Nanian) a míjí další velké chrámy jako Prince Lord Temple a chrám Purpurového oblaku (C‘-siao-kung, Zi Xiao Gong). Na Nebeský pilíř je možné vyjet lanovkou od autobusu nebo jít pěšky od chrámu Nanien. Poutníky čeká asi 10 tisíc schodů. Nebeský pilíř je nejvyšší horou Wutangských hor (1612 m) a jedním z nejposvátnějších míst celé Číny.
Osm nesmrtelných
Na vrcholu Jehly podle legendy sídlí Osm nesmrtelných (Pa-si-an, Ba Xian), jejichž úkolem je pomáhat smrtelníkům. Každý z nesmrtelných musel projít cestou taoistické kultivace, vzdát se všeho, co pro něj bylo nejcennější, a dosáhnout nesmrtelnosti posledním aktem. Jedním z nich je císař Süan-wu, někdy nazývaný otec Čen-wu, který je patronem a ochráncem celé oblasti. Původně se narodil jako nástupce trůnu na severu Číny, měl ale touhu dosáhnout poznání tajemství života a smrti, a tak utekl do Wutangských hor studovat taoismus. Studoval a meditoval přes padesát let. Nakonec skokem ze skály pro milovanou dívku údajně dosáhl nesmrtelnosti. Traduje se, že si poté se smíchem vytrhl z těla slezinu a střeva, které se proměnily
Prvním místem taoistického uctívání byl Wu-lung-kung (Wu Long Gong) – chrám Pěti draků postavený v letech 618–907 pod horou Pěti draků. Pobývali jsme tu týden spolu s taoistickými mnichy a užívali si tamní genius loci. Od založení chrámu sem jezdili králové a císaři provádět věštecké a správní obřady. Říká se, že je na tomto místě vše větší – květiny, ptáci, včely – ale i lidé zde prožívají své emoce silněji… V okolí chrámu je pět přírodních jeskynních chrámů. V jednom z nich žil taoistický mnich, který po devět let pěstoval meditaci spánku a poté se prý dožil 110 let. V další jeskyni byl vytvořen znak jin a jang, v jiné najdete pozorovatelnu souhvězdí Velkého vozu. Všechny jeskyně jsou propojeny novými pěšinami. Materiál na stavbu se do nedostupných oblastí nosí na zádech a rodiny, které chodníky budují, tu žijí ve stanech a primitivních přístřešcích. Na pomoc mají pouze muly. Dalšími posvátnými místy jsou chrám Purpurového oblaku C‘-siaokung, dnešní ústřední sídlo wutangské taoistické sekty, a chrám Na-nien s dračím jazykem, kde císař Süan-wu dosáhl nesmrtelnosti. Zajímavé jsou i Golden Hall (Ťintien, Jindian) na vrcholku Zlaté jehly a Tchai-c‘-pcho (Taizi Po) neboli Prince Lord Temple se zakřivenými chodbami postavený podle principů feng-šuej, kde císař Süan-wu třicet let studoval taoistické spisy. Chrám Jü-šu-kung (Yushu Gong) pod horami, přímo za městem Wu-tang, je sídlem školy bojových umění a byl vybudován jako obraz zakázaného města v Pekingu.
Moudrost Včelího mistra
U vstupu do Opičího údolí jsme odbočili z oficiálních cest a navštívili komunitu mladých mistrů a adeptů
bojových umění, kteří žijí ve skromné chýši, kde každodenně cvičí a meditují. Nemají hierarchii mistra školy a podřízených, ale považují se za bratrstvo, sklízejí čaj na plantážích a vyrábějí čínské hudební nástroje jao-čchin tradičními způsoby a jezdí je prodávat do města. Mají malý domek bez topení se skromnými lůžky. Zima ve Wutangských horách je přitom stejně tuhá jako u nás… Poblíž chrámu Purpurového oblaku žije v jeskyni už devatenáct let poustevník a taoistický mnich Mistr Ťia. Říká se mu Včelí mistr, protože těsně za vstupem do jeho jeskyně bzučí roj divokých včel. Často si vyšťourá včelu před užaslými zraky návštěvníků přímo z ucha! Je mu asi 95 let, má jen lůžko, malá kamínka na vaření a oltář. Přijímá hosty, je sdílný, srdečný a moudrý. Když člověk přijde a přinese mu ovoce, většinou ho rozdá hostům a přidá ještě posvátné texty nebo symboly pro štěstí.
218x144_txt_diar 26.6.14 13:59 Stránka 1
Když se ptáme, jaký vidí rozdíl ve Wu-tangu starých let a nynějších, odpovídá, že dříve byl Wutang centrem meditace a kultivace a dnes je centrem turistického ruchu. Usmívá se při tom shovívavě pod taoistickými vousy. Moudrý muž ale připouští, že dnešek je i časem zrození nové taoistické tradice za pečlivé snahy nových a mladých mistrů v oblasti.
Kudy do hor
Cesta vlakem z pekingského nádraží West Train Station do Wu-tangu trvá kolem 22 hodin. Při cestě do Wu-tangu se momentálně vystupuje v městečku Liou-li-pching (Liuliping), odkud je třeba se přepravit do Wu-tang-šan. Nejlepší je vzít taxík v ceně kolem 50 jüanů (asi 150 Kč). Můžete si vybrat mezi vozy první třídy (soft sleeper) s koberci a klimatizací, v hard sleeper pojedete s šesti osobami bez uzavíratelných
Wu-Tang-Šan a jeho chrámy Wutangské hory (Wu-tang-šan, Wudang Shan) leží přibližně uprostřed Číny v provincii Chu-pei (Hubei), která se původně nazývala země Wu. Radikál části znaku Wu znamená boj, bojové umění a strategii. Jde o místo opředené prastarými legendami, kam od nepaměti směřovali adepti poznání tao, kteří toužili proniknout do hlubin pochopení přírody a mysterií života. Celá provincie Chu-pei je považovaná za místo původních a přetrvávajících zvyků staré Číny. Hlavní město provincie Wu-chan (Wuhan) je staré 3500 let. Ve Wutangských horách bylo v 11.–14. století vybudováno 999 chrámů na počest dosažení nesmrtelnosti císaře Süan-wu. Většina z nich leží přimknuta ke skalám, protože se při jejich stavbě nesměly kácet žádné stromy. Chrámy a stavby Wutangských hor byly zapsány do seznamu světového dědictví UNESCO v roce 1994.
dveří. Nejnižší kategorie vozů, hard seats, lze doporučit pouze dobrodruhům, studentům antropologie nebo osobám se silnější náturou, neboť je zde hlava na hlavě. Stojíte sotva na jedné noze, a když náhodou obsadíte sedačku, na klín i ramena vám opakovaně přisedají spolucestující, většinou s cigaretou v puse. V obou posledních kategoriích se dochoval původní zvyk staré Číny
zbavovat se démonů v krku pliváním na zem s hlasitým chrchláním. Podlaha je zde proto gumová a zhruba každé 3 až 4 hodiny se vytírá. Pro vstup do hor si vyberete jednorázové vstupné nebo roční průkaz. Pak se můžete celý den pohybovat v horách kyvadlovou dopravou (od brány je k vrcholkům asi 30 km). Otakar Chochola Převzato z cestopisného měsíčníku Lidé a země
A140003399
Česká banka pro český export
i n ze rce
Česká exportní banka, a.s. n plně ve vlastnictví českého státu n jeden z pilířů proexportní politiky n poskytuje exportní financování zejména v rizikovějších teritoriích n klienty banky jsou čeští vývozci bez ohledu na velikost obratu Ratingové hodnocení Standard and Poor’s AAMoody’s Investors Services A1 Produkty n Předexportní úvěry n Dodavatelské úvěry n Záruky n Odkup vyvozních pohledávek n Financování investic v zahraničí n Odběratelské úvěry
Česká exportní banka, a.s. Vodičkova 34, 111 21 Praha 1, Česká republika tel.: +420 222 843 111, e-mail:
[email protected] fax: +420 224 226 162 www.ceb.cz
Čína – obchodní partner ČR
XII/XIII
Etiketa: Jak jednat s čínským partnerem Na co by se měli čeští podnikatelé připravit, když se chystají na obchodní jednání s čínskými partnery? Jaké tradice by měli respektovat a co by měli vědět o tamních zvyklostech?
je vhodné udržovat dále pravidelný kontakt s čínským protějškem jako projev zájmu o další spolupráci. Jednání by mělo probíhat mezi osobami stejného nebo podobného postavení. Vždy však musíme vyjadřovat svou úctu všem členům partnerova týmu. Před jednáním je účelné zaslat partnerům seznam vysílaných osob a uvést jejich funkce. Čím vyšší funkci zastává vedoucí zahraničního týmu, tím větší význam přikládají Číňané jednání.
Vyhýbavé odpovědi
Č
ínští obchodníci jsou na rozdíl od svých nedočkavých západních kolegů velice trpěliví. Pojetí asertivity v čínském jednacím stylu je totiž poněkud jiné než pojetí evropské a americké. Vychází z tradičních vlastností, jako je trpělivost, vytrvalost, skromnost, slušnost a neuvěřitelná psychická odolnost. Čínští partneři jsou zdvořilí a skromní ve vystupování, totéž ale očekávají od svých protějšků. V obchodním styku Číňané uznávají také dodržování zaběhnutých pravidel a respektování protokolárních zvyklostí. Přesto jsou tamní obchodníci považováni za tvrdé vyjednávače. Nekompromisně prosazují své požadavky a jsou velmi dobře argumentačně vybaveni. S ústupky rozhodně nespěchají. Pokud musí nějaký udělat, pak vždy až na poslední chvíli. V průběhu jednání je lepší se občas ujistit, zda partner pochopil naše myšlenky a záměry, protože kvůli rozdílnosti v uvažování může docházet k nedorozumění. Čínští partneři obvykle preferují vyjednávací metodu ve smyslu kolektivní spolupráce a prospěchu. Častěji jednají stylem win-win.
Podrobné a trpělivé vysvětlování
Na rozdíl od Evropanů jednají čínští obchodníci najednou o celém balíku otázek. K řešeným návrhům se nejdříve vyjadřují jako k celku a potom teprve přistupují k jednotlivým částem. Vyžadují podrobná vysvětlení, dotazují se na detaily i technického charakteru a často se z různých pohledů vracejí k tomu, co již bylo probráno. Dávají přednost jednání ve větších týmech. Proto je dobré vzít s sebou na jednání odborníky, kteří znají příslušné technické podrobnosti, abychom byli schopni všechny dotazy uspokojivě zodpovědět. Jednání tak bývají často zdlouhavá, ale na druhé straně se partneři lépe poznají. O konkrétních podmínkách obchodu – například o ceně – se dlouho smlouvá. Na smlouvání, až handrkování jsou Čínané zvyklí – potkáte se s ním v obchodech i na trzích. První nabídnutá cena se nepřijímá, neboť bývá nadsazená. Cenová jednání mají často svůj rituál a jejich součástí mohou být i drobné herecké výstupy. První nabídka je chápána jen jako nezávazný test.
Obchodní partnerství na základě osobních vztahů
Čínští vyjednávači uvažují obvykle v delší perspektivě. Preferují dlouhodobé kontakty a spolupráci, staví na tradičních obchodních partnerech, kteří jsou pro ně známkou důvěryhodnosti. K získání čínského partnera je třeba více času. Obchodní partnerství tu vzniká především na základě osobních vztahů. Jejich vybudování není snadnou záležitostí. Jsou potřebné časté schůzky a jednání, dokonce i zasílání pozorností, což může být nákladné, a výsledek je přitom nejistý. Vše musí stále doprovázet náš nadhled, vstřícnost a srdečnost. Po podepsání dohody
Typickým jevem při jednání s Číňany je snaha vyhnout se zejména negativní přímé odpovědi. Číňané se snaží svůj protějšek respektovat a vyhýbají se situaci, kdy by jej mohli uvést do rozpaků přímou odpovědí. Z toho vyplývá, že neradi rezolutně vyjadřují konkrétní konečný názor a snaží se mít stále otevřená „zadní vrátka“. Proto se od nich v průběhu prvních jednání nedá očekávat přímá odpověď „ano“ či „ne“. Zápornou odpověď bychom měli stejně jako oni obejít tak, aby byla přijatelná, ale zřetelná, například: „Je to obtížná situace, udělám vše, co bude v mých silách, ale nejsem si jist…“ Při neznalosti této tradice může dojít i k omylu. Stává se totiž, že čínský partner přislíbí určitou spolupráci jen v rámci zdvořilosti, přičemž o nabídku ve skutečnosti nemá zájem. Je to spíš hluboce zakořeněný instinkt, tradiční způsob jednání, podobně jako nutkání zaštítit navázání kontaktu nabídnutím cigarety či pozváním na jídlo. Je to vlastně zdvořilost. Říci nepříjemnou věc na rovinu je pro Číňany velice obtížné.
Vstup na čínský trh je komplikovaný
Chceme-li uspět, musí nás charakterizovat systémovost, důslednost a regulérnost. Typickou strategií je postupné pronikání na trh, a to na základě mnoha doporučení významných firem i osob – jak čínských, které podnikají v zahraničí, tak i světových, které jsou již dobře zapsány v povědomí místních obchodníků. Možné je i využití tamních obchodních komor. Důležitá je vhodná prezentace naší firmy. Vyzdvihnout bychom měli svou perspektivu jako potenciálního dlouhodobého partnera či investora. Klíčem k úspěchu je trpělivost. Zdroj: BusinessInfo.cz
ŠKODA pokračuje v dobývání čínského trhu ŠKODA, která má na největším asijském trhu už nyní významné postavení, chce v Číně dále růst. Automobilka proto letos rozšiřuje paletu modelů nabízených v této zemi na osm vozů. Vrcholem řady nových modelů je nová ŠKODA Octavia, která se začala prodávat v květnu. Do roku 2018 by se měl roční prodej v Číně zvýšit až na 500 tisíc aut ročně.
Š
KODA přitom sází na těsnou spolupráci s lokálním partnerem Shanghai Volkswagen (SVW). „Čína je důležitým pilířem naší růstové strategie,“ říká předseda představenstva společnosti ŠKODA AUTO Winfried Vahland. „Od našeho vstupu na tento trh v roce 2007 se zde rozvíjíme velice dobře. Již dnes je Čína našim nejsilnějším trhem. Nyní stojíme před dalším růstovým posunem. Chceme zvýšit roční prodeje v zemi na dvojnásobek, tedy na půl milionu vozů. Základem je nejširší a nejatraktivnější paleta, kterou naše značka v Číně kdy nabídla,“ dodává Vahland. V čele modelové ofenzivy v Číně je nová ŠKODA Octavia. Její nová generace je třídou sama o sobě a svou prostorností, funkčností a designem stanovuje v segmentu kompaktních vozů nová měřítka. „Octavia je i v Číně srdcem značky ŠKODA. Před sedmi lety zahájila Octavia naše úspěšné tažení na čínském trhu a je v říši středu nejprodávanějším modelem. Očekáváme, že nová generace bude čínskými zákazníky skvěle přijata a podpoří náš další rozvoj,“ říká Vahland. Dosud dodala ŠKODA
čínským zákazníkům zhruba 700 tisíc vozů tohoto modelu.
Dlouhá a pestrá historie
Kořeny působení značky ŠKODA v Číně sahají až do roku 1936. Tehdy se o prodej mladoboleslavských vozů staralo pět prodejců. Nyní, téměř o osmdesát let později, zde má česká značka více než 500 prodejních a servisních míst, jejichž cílem je nejen budovat dobré jméno vozů s okřídleným šípem na kapotě, ale také posilovat pozici Číny jako škodováckého trhu číslo 1. Novodobá historie společnosti ŠKODA AUTO v Číně se datuje od roku 2007, kdy na trh vstoupila Octavia Ming Rui, vyráběná ve spolupráci se Shanghai Volkswagen. Hned v následujícím roce portfolio
doplnila Fabia Jing Rui a v červnu 2009 přišla vlajková loď značky – model Superb Hao Rui. S těmito třemi modely se čínský trh během pouhých čtyř let stal jedničkou v odbytu mladoboleslavské továrny: zatímco v roce 2007 zde ŠKODA prodala 27 300 vozů, v roce 2010 to bylo již 180 515 – téměř jako ve střední a východní Evropě dohromady. Trajektorie růstu od té doby pokračuje v nezměněném kurzu. V roce 2013 zamířilo k čínským zákazníkům 227 000 automobilů ŠKODA, což představuje přibližně čtvrtinu loňského výkonu značky.
Nová Octavia
Důležitým krokem na cestě k metě půl milionu prodaných vozů je rozšiřování produktové palety pro čínský trh: k lokálně vyráběným
modelům Fabia, Octavia a Superb v roce 2013 přibyly speciální varianty modelů Rapid (Xin Rui) a Yeti (Ye Di) z místní produkce a Superb Combi a Yeti 4x4 importované z České republiky. Rok 2014 se nese ve znamení příchodu nové generace modelu Octavia, kompaktního hatchbacku Rapid Spaceback a „městské“ verze modelu Yeti – všechny vyráběné v Číně. Čínské aktivity automobilky od samého počátku probíhají v těsné spolupráci s koncernem Volkswagen a lokálním partnerem Shanghai Volkswagen. Od zahájení prodeje v roce 2007 sjelo z linek závodů společnosti SVW více než 1,25 mi lionu vozů značky ŠKODA. V současné době se automobily s okřídleným šípem na kapotě vyrábí v závodech An-tching, I-čeng a Ning-po.
Čína – obchodní partner ČR
XIV/XV
Sport a byznys: Proměny čínského draka Čínský sport se dnes rychle komercializuje. Ještě před dvaceti lety bylo v Číně komerční využití sportu tabu, v následujících dvou dekádách ovšem došlo k neuvěřitelné proměně. Například kluby čínské fotbalové ligy utrácejí ročně za posily v přepočtu miliardy korun, na popularitě získávají profesionální basketbal, baseball či golf.
D
nes se v čínských profesionálních soutěžích objevují bohaté kluby, točí se v nich stovky milionů dolarů a ve fotbalové či basketbalové lize předvádějí své umění publiku kvalitní hráči ze zemí těmto sportům zaslíbených – fotbaloví kouzelníci z Brazílie či basketbaloví vyslanci USA – a nejen oni.
Největší boom prožívá klubová kopaná
První profesionální soutěže vznikly v Číně v polovině 90. let – basketbalová CBA liga a Národní fotbalová liga (Jia A), která byla v roce 2003 přetransformována na Superligu. Tu fotbalovou hraje v současné době šestnáct profesionálních týmů, jejichž rozpočty jim mohou české prvoligové kluby jen závidět. Zajímavé je i to, že zatímco v roce 1994 investoval do ligového fotbalu v Číně hlavní sponzor soutěže, firma Marlboro, částku 1,2 miliony dolarů, v loňském roce už to byl čínský mecenáš (firma Dalian Wanda Group) a částka dosáhla 7,5 miliony dolarů. I to jsou ovšem směšně nízké položky ve srovnání s tím, kolik bohaté čínské kluby nabízejí za to, aby ulovily ve světě hvězdy s obrovským komerčním potenciálem a ukázaly je natěšenému čínskému publiku.
Suma, kterou šestnáct superligových klubů utratí ročně za posily, je ohromující. V roce 2012 to bylo v přepočtu více než devět miliard korun! Jak ovšem nedávno upozornil deník China Daily, „fenomenální kapitálová injekce“ je o to překvapivější, že „zdaleka neskončila celková očista čínského fotbalu od korupce“. I čínská nejvyšší soutěž totiž trpí známou bolestí profesionálního fotbalu – zasáhlo ji ovlivňování výsledků a korupční aféra, která se dotkla celkem dvanácti klubů. Číňané se s ní ovšem vypořádali poněkud razantněji než Češi – za mřížemi skončila s vysokými tresty řada fukcionářů, hráči i rozhodčí. Poslední dobou posilují čínské kluby zejména o hvězdy z černého kontinentu, ovšem hrající v kvalitních evropských ligách. Souvisí to
i s politickým vlivem asijské velmoci v Africe. „Kluby cítí příležitost, jak posílit politický vliv Číny na Afriku i fotbalovým způsobem a oslovují tamní hráče cíleně,“ objasňuje v rozhovoru pro britskou BBC redaktor jihočínského deníku Morning Post James Porteous. V čínských klubech se nedávno objevila taková jména afrického fotbalu jako exkanonýr londýnské Chelsea Didier Drogba, Frédéric Kanouté nebo Seydou Keita z Barcelony. Platy největších es jsou doslova pohádkové. Drogba si týdně přišel zhruba na 250 tisíc liber a a za rok si vydělal přes 10 milionů. Francouzská hvězda Nicolas Anelka si za týden vydělala v Šanghaji v přepočtu šest milionů korun týdně. Vítěz posledních tří ročníků Superligy, klub Žang-žu Evergrande, si za roční plat
deset milionů eur pořídil italského trenéra Marcella Lippiho, bývalého trenéra mistrů světa.
Šel jsem za penězi, přiznal český reprezentant
Mnozí hráči se finanční motiv svého stěhování do Asie přiznat nestydí. Český fotbalový internacionál Jan Rezek, který loni přestoupil z kyperské Famagusty do jednoho z bohatých čínských klubů Čchang Čchung Ja-Tchaj, přiznával, že hlavním lákadlem bylo finančně zajistit sebe i rodinu. „Mám tu asi dvaapůlkrát víc než na Kypru, a navíc si tu hráč přijde na zajímavé bonusy.“ Většina populárních zahraničních hráčů, kteří se v Číně objevili, sice zpochybňuje úroveň ligy, ale český reprezentant byl pozitivně překvapen její kvali-
tou. „Je to jízda a je tady spousta skvělých cizinců, kteří mají vynikající techniku a fyzicky jsou výborně vybaveni,“ říkal. Známou bolestí čínských klubů je velká fluktuace hráčů a ani Rezek v Super lize dlouho nevydržel – před letošní sezonou se vrátil do Česka. Kromě Rezka se už v Číně objevili i další Češi – záložník ze známé fotbalové rodiny Marek Jarolím či jeden z prvních vyslanců evropského fotbalu Václav Němeček, který ještě pamatuje původní podobu profesionální souteže. A zřejmě nebudou poslední… Místní podnikatelé, kterým už vláda nesvazuje ruce, pochopili, že poptávka po kvalitním fotbale v zemi je obrovská a že jde o velký byznys. Zájem lidí o kopanou je zde stejně nekonečný jako finanční možnosti majitelů klubů. Bohatí a mocní majitelé ovšem utrácejí peníze neúčelně právě na zahraniční posily, ale nevěnují je na rozvoj mládežnického fotbalu. I proto čínská reprezentace zatím jen paběrkuje a patří k podprůměrným týmům – v zemi je navíc jen osm tisíc registrovaných hráčů. Srovnání s počtem registrovaných hráčů ping-pongu (cca 300 milionů aktivních stolních tenistů!) bere dech a je o to překvapivější, jak populární hrou kopaná v Číně je. Země nebeského draka se v počtu návštěvníků na jeden zápas už dostala mezi desítku velmocí – v roce 2012 byla v elitní desítce dokonce před Brazílií, pro kterou je hra na zeleném pažitu náboženstvím. Jedno ligové utkání průměrně sledovalo téměř 32 tisíc diváků. Ceny celosezonních permanentek se pak pohybovaly od 150 do 1000 dolarů. Mnozí sportovci i jejich chlebodárci tak mohli začít žít svůj „čínský sen“. Takový příběh zaznamenal například tým Žang-žu Evergrande, který ještě před dvěma lety hrál o záchranu v druhé lize. Poté přišel bohatý podnikatel Xu Chianchin, po vzoru arabských šejků nalil do klubu miliony, přivedl kvalitní zahraniční
posily a klub ihned získal titul v nejvyšší soutěži, což si o rok později zopakoval.
Číňanům učaroval i basketbal
Fotbal a basketbal se díky profesionalizaci sportu staly v Číně jedněmi ze čtyř nejpopulárnějších sportů kromě masově rozšířeného stolního tenisu a badmintonu, v nichž Čínané sbírají na světových kolbištích jeden úspěch za druhým. O popularitě tradičních čínských sportů včetně bojových umění se netřeba zmiňovat, stejně jako o zájmu o gymnastiku či atletiku, stále populárnější jsou ale i baseball či golf. Jeden čínský tým se dokonce spolu s japonskými a korejskými mužstvy účastní i profesionální Asijské ligy v ledním hokeji. Basketbalová CBA (Chinese Basketball Association) vznikla už v roce 1995 a svou kvalitou se dnes může měřit s kvalitními soutěžemi v Evropě. Pomáhá tomu obrovský zájem mladých Číňanů o tento sport i zahraniční „emisaři“ v lize. Vzorem je jí americká NBA, soutěž je rozdělena do dvou divizí a hraje v ní sedmnáct klubů. Boomu basketbalu napomáhá i to, že se mnozí čínští hráči prosadili právě v NBA. Určitě nejslavnějším byl čínský obr Jao Ming, který si osmkrát zahrál v Allstar teamu nejslavnější basketbalové soutěže světa. Jeho popularita v Číně je pro člověka ze střední Evropy jen těžko pochopitelná. Kvalitu čínské ligy ale dokazuje i to, že hvězdní hráči putují i opačným směrem. Z hvězd NBA si čínskou ligu zahráli například Stephon Marbury, Steve Francis, Kenyon Martin, Tracy McGrady nebo Gilbert Arenas. Také basketbalové kluby si mohou dovolit nabídnout kvalitním hráčům solidní platy – nikoli nesrovnatelné s průměrem v NBA. Čína se stává zajímavou destinací rovněž pro profesionální golfisty a tenisty. Hrají se zde prestižní turnaje, kterých se účastní ti nej-
lepší profesionálové. Nejznámější tenisovou zastávkou je turnaj ATP v Šanghaji, který patří do série Masters – druhé nejvýznamnější a nejlépe dotované po grandslamových turnajích. Celková dotace turnaje pro dvouhru je 3 240 000 dolarů a vítěz posledního podniku si přišel na 620 tisíc dolarů. Domácí hráčka Li Na byla do letošního ukončení kariéry zářící hvězdou světového tenisu, stabilní hráčkou světové desítky a především první asijskou vítězkou grandslamového turnaje. V roce 2011 Číňanka ovládla French Open, v roce 2014 získala druhou trofej z Australian Open.
Největší golfový resort na světě
V Číně se hraje rovněž špičkový světový golf. Ostatně na jejím území se nachází největší golfový resort na světě s názvem Mission Hills Golf Club. Resort se rozkládá na kouzelném tropickém ostrově Hainan, který leží v Jihočínském moři a je oblíbenou turistickou destinací. I zde se pak hrají významně dotované turnaje. Jedním z nich byl i turnaj European Tour (která je spolu s americkou PGA nejvýznamnější soutěží světového golfu) TCL Classic. Dalšími turnaji „evropské túry“,
která je spojena s tou asijskou, jsou WGC-HSBC Champions a BMW Asian Open v Šanghaji a také Volvo China Open – všechny dotované částkami v řádech milionů dolarů. Už dnes mají Číňané jeden z největších talentů světového golfu. Patnáctiletý Kuan Tchien-lang se loni dostal do finále Masters, které patří mezi čtyři nejvýznamnější turnaje světového golfu. Čínský mladíček prošel na tomto významném turnaji „cutem“ jako nejmladší golfista všech dob – ve věku 14 let, pět měsíců a 18 dní. Nejslavnějším golfistou v zemi je potom Čang Lian-wej, který jako první Číňan v historii vyhrál turnaj evropské Tour. Asijská velmoc v uplynulých letech zaznamenala zřejmě vůbec největší boom profesionálního sportu na světě. Rozvoj komerce ve sportovních odvětvích kopíruje překotný vývoj v čínské ekonomice a změny ve společnosti vůbec a dává příležitost čínským sportovcům měřit se v dlouhodobých soutěžích s nejlepšími světovými profesionály. Ti mají zase možnost stát se dobře placenými „vyslanci“ a užít si v dychtivé Číně ještě větší popularitu než ve svých domovinách. Jakub Procházka
Již 3 roky spojujeme byznys se zahraničím...
připojte se i vy...
