cesty za vínem
Čína - Nový Nový svět Mnozí vinařští odborníci jí nemohou přijít na jméno. Pokud by Čínu zařadili do vinařského Nového světa, připadá jim v mnoha ohledech příliš „stará“, pro zařazení mezi země Starého světa má zas mnoho znaků světa Nového. Nejvýstižnější z tohoto pojmového zmatení nakonec vychází Nový Nový svět. Toto pojmenování nejlidnatější země světa je dnes opravdu „na místě“, protože pokud některá země ovlivňuje a hlavně v příštích letech bude ovlivňovat světový trh vína, pak to je a bude právě Čína. Často je používán příměr vycházející z údajů Světové banky: v roce 2025 bude mít Čína 1,6 miliardy obyvatel a tento počet neustále poroste. Představte si, že Číňané s dnešní spotřebou 0,35 litru na hlavu a rok dostanou „evropskou“ chuť na víno a spotřeba se zvýší třebas o pouhý 1 litr…
38 | WINE & Degustation
O
bdivuhodná stavba, jeden ze sedmi divů světa - Velká čínská zeď - svůj vojenský účel již dávno ztratila, ale pro mnohé jakoby stále bránila lepšímu poznání tohoto obrovského území, které se pomalu mění v moderní stát. Také proto je mnoho těch, kteří za tuto Velkou čínskou zeď nevidí a v Číně spatřují více hrozbu než příležitost. Při pohledu na zem po většinu historie nazývanou Říší středu, která celé východní části Euroasie po staletí dominovala kulturně, hospodářsky a nakonec i vojensky, je pochopitelné, že při svém současném mohutném ekonomickém vzrůstu usiluje i o znovuobnovení svého dominantního postavení. Země chce mít největší vodní nádrže, nejdelší železnice, nejvyšší budovy, nejrychleji rostoucí ekonomiku… Obdobná měřítka mají i ti, kteří budují čínský vinařský průmysl. Využili jsme nabídky společnosti TxB International Fine Wines, která je evropským partnerem společnosti Changyu, největšího a nejstaršího čínského vinařství, a jejím prostřednictvím jsme za Velkou čínskou zeď „nahlédli“ - ochutnali mnohá vína a mluvili s lidmi, kteří je tam dělají. Připomeňme, že majitelem TxB International Fine Wines je Lenz Moser ze slavné rakouské vinařské rodiny - jeho dědeček prof. Dr. h. c. Lenz Moser III. je považován za zakladatele moderního rakouského vinařství.
Hrozba nebo příležitost? Popíjíme v klidu a pohodě Starého světa svá oblíbená vína, hodnotíme ročníky, oblasti i práci slovutných sklepmistrů a do tohoto našeho poměrně vlídného klasického světa vína náhle a pro mnohé velmi razantně vstupuje Čína. Co vlastně o ní víme? Něco o té či oné dynastii a její zašlé slávě, něco o potlačování lidských svobod, podivné „kulturní revoluci“ a velkém Maovi, na druhé straně o neomezených možnostech jedněch a bídě druhých… Není toho mnoho, a tak usuzujeme především podle toho, jak se Čína ukazuje v našem prostředí. Podívejme se třeba do Francie, která je pro nás stále vzorem vinařské kultury a tradic. Čína je nejen největším dovozcem vín z Bordeaux a její spotřeba vzrostla jen za minulý rok o 110 % (Reuters), ale movití Číňané si dokonce přímo v Bordeaux kupují vinařské usedlosti i s vinicemi a z některých dělají luxusní hotely pro nejbohatší kliČervenec/Srpen 2013 | 39
cesty za vínem
entelu své země. Podél řeky Garonne v Bordeaux je údajně na 11 000 château a od roku 2008 jich bylo asi 20 prodáno do čínských rukou, o dalších třiceti se mluví, že by brzy takto mohly změnit majitele. Přímo vzorovým příkladem této „velké čínské vlny“ je Château du Grand Mouëys: zámek v samém srdci Bordeaux. Je obklopen krásnými vinicemi a navíc je spjat s pohnutou templářskou legendou. Zkrátka vše, na co jsou místní tolik hrdí. To vše je nyní v rukou nového majitele, čínského podnikatele, pana Jin Zhan Zhanga, který se s ohromnou chutí a s dostatkem prostředků pustil do „podnikání“. To by pro nějakých 10 000 čínských turistů ročně přineslo zážitek v podobě „l´art de vivre“ v působivých zámeckých kulisách a s nejlepšími víny a gastronomií. 80 % produkce by pan Jin Zhan Zhang pochopitelně vyvezl do Číny. Burgundsko, kde jsou lidé stejně silně spojeni se svou půdou, bylo zmíněné „vlny“ poměrně ušetřeno, ale i tady již jeden z čínských magnátů, mimo jiné majitel kasina, přeplatil místní vinaře a zakoupil za 8 milionů euro historicky cenný a památkově chráněný Château de Gevrey-Chambertin původně z 12. století. 40 | WINE & Degustation
„Myslím si, že Francie prodává svoji duši,“ prohlásil tehdy Jean-Michel Guillon, předseda svazu pěstitelů v obci Gevrey-Chambertin, který byl jako zástupce místních vinařů přeplacen, když nabídl „jen“ 5 milionů euro. Jde o první sklepy v Burgundsku, které koupil čínský investor a přestože se o víno nadále bude starat místní vinař, vyjadřují ti ostatní obavy, že by se mohlo stát, že během pár let by přestalo Burgundsko patřit Burgunďanům. A dodávají: „Jak by se asi líbilo Číňanům, kdybychom si my sami zakoupili kus Velké čínské zdi?“ Toto je jeden ze současných pohledů na Čínu, ale je tu i mnoho jiných, podle kterých se jedná především o výzvu. Lidé s tímto názorem si dobře spočítali, že stejně jako čínská ekonomika poroste i vinařský průmysl a odpovídající měrou i spotřeba vína. Podle odborných dohadů by mohl vzrůst prodej na 16 miliard litrů, ze stejných zdrojů pocházejí informace o tom, že by se Čína v příštích padesáti letech mohla stát největším výrobcem vína na světě. To jsou tak vzdálené údaje a tak obrovská čísla, že člověku, pokud není kovaným ekonomem, mnoho neříkají. Je však snad každému zřejmé, že se jedná o stejně obrovskou příležitost pro toho, kdo se jí bude umět chopit.
Společnosti působící v Číně mají často velmi rozdílné zkušenosti, některé firmy jsou výjimečně ziskové, jiné sotva přežívají. Je třeba poznat zvláštnosti asijského trhu, zvyklosti podnikání, především se obrnit trpělivostí, protože výsledky se nedostavují ani rychle, ani lehce. Na veletrzích, výstavách a soutěžích nejvíce Starého světa se Evropana až nepříjemně dotýká, jak preferovaný je asijský trh, jak se často až příliš násilně hledají například spojení „těch či oněch“ vín s asijskou kuchyní, jak se až podbízivě hledají „můstky“, kterými by se mohla zdolat „Velká čínská zeď“. Na druhé straně však nelze komukoliv vyčítat, že chce dobře prodat a to v co největších objemech. Jen občas máme podobný pocit jak Burgunďan před prodaným Château de Gevrey-Chambertin, jehož vína již císař Napoleon považoval za nejlepší ve Francii. Za určitý ukazatel priorit ve světě vína je považován i zájem velkých aukčních domů, jako jsou úctyhodné Sotheby´s či Christie´s. Ty pravidelně zveřejňují výsledky aukcí vín a v posledních letech se velmi často opakují: sami Francouzi tyto údaje komentují slovy, že ta nejlepší vína vypijí Číňané a na ostatní nezbude. Chris-
tie´s dokonce nabízí veškeré podklady i v čínštině a pracuje na věrných překladech jednotlivých château v Bordeaux, což vzhledem k jazykovým i kulturním rozdílům mezi jednotlivými částmi země není nijak jednoduché. Sotheby´s nezůstává nijak pozadu a již v roce 2009 oznámil, že Hongkong se stal největším světovým trhem pro vína v aukcích a zanechal za sebou New York i Londýn. Číňané také pochopili, že se vyplácejí investice nejen do zlata a ropy, ale i do vína a zájem o takové investice roste podle Londýnské vinařské burzy (Liv-ex) právě díky poptávce z Číny a Hongkongu. Zájem o čínský trh není jen otázkou jednotlivých vinařů, ale v případě Francie se dokonce jedná o vládní záležitost. Ještě dva roky poběží kampaň, která byla minulý rok v květnu zahájena v Pekingu, kdy vládní agentura Ubifrance vybrala stovky francouzských vín takového charakteru, který by mohl oslovit čínského zákazníka. Dlouhodobý program ochutnávek by měl v Číně ukázat, že i v jiných oblastech, než je slavné Bordeaux, se dělají vynikající vína. Za velmi vstřícný krok pro změnu z čínské strany lze považovat i zřízení prvního investičního fondu (Donghong
Fund) zaměřeného na víno. Po dobu pěti let by mělo být investováno 110 milionů euro (pro každý rok 22 milionů) především v Bordeaux a Burgundsku. Největší objemy budou představovat nákupy „en primeur“. Velmi dobře zapůsobila i zpráva z května tohoto roku, že po značkách Cognac, Scotch whisky a Vína z Napa Valley získala ochranný status v Číně (AQSIQ – General Administration of
Quality Supervision, Inspection and Quarantine) i značka Champagne. Podobně lze hodnotit i vše, co v Číně podniká možná největší dovozní společnost ASC Fine Wines: ta již provozuje 26 poboček, vybudovala nádhernou galerii vín v Hongkongu, v roce 2011 otevřela další třípatrovou v Pekingu a letos v květnu „dům výjimečných zážitků“ Wine Residence v Šanghaji. Červenec/Srpen 2013 | 41
cesty za vínem
Za nejdůležitější „vstupní bránu“ na čínský trh je však stále považována největší soutěž vín v Číně a Hongkongu CWSA – China Wine and Spirit Award. Tam jsou hodnocena vína speciálně určená pro čínský trh a nejdůležitějšími měřítky jsou preference a požadavky místního trhu. Také proto se v komisích objevují především významní dovozci, distributoři, majitelé restaurací a sommelieři pracující v Číně. Stále však uvádíme příklady toho, jak oslovit čínského spotřebitele, jak vyhovět jeho představám a vkusu. Druhou stránkou jsou domácí čínští výrobci.
Changyu, Dynasty, Great Wall, Suntime, Dragon Seal, Mogao, Huadong… V těchto obrovských vinařských podnicích je více než polovina výroby veškerého čínského vína a zároveň téměř 70 % zisku. Právě tam se připomíná prastará historie vína podložená nálezy společného týmu amerických a čínských archeologů, kteří v roce 1995 objevili více než dvě stovky keramických nádob, z nichž několik bylo prokazatelně naplněno vínem. Tento výjimečný nález byl nakonec datován zhruba do doby před více než 4 600 lety. Je to historie, na které se dá stavět, a všechny tyto velké podniky ji také umějí náležitě využít. Z několika pohledů lze za obraz moderního čínského vinařství považovat největší vinařství Changyu (Changyu Pioneer Wine Company). Vzhledem k obhospodařovaným plochám v šesti oblas42 | WINE & Degustation
tech (přes 20 000 ha, zdroj OIV Report) je Changyu řazeno mezi deset největších vinařství světa. V minulém roce s velkou slávou oslavilo 120 let svého trvání: bylo to v roce 1892, kdy se z průmyslového magnáta jménem Cheong Fatt Tze stal magnát vinařský. Tady je na místě malá jazyková vsuvka, protože v odborné literatuře je jako zakladatel vinařství Changyu často uváděn Zhang Bishi. I samotný název vinařství vychází ze jména Zhang (Chang) doplněný o čínský znak znamenající prosperitu. Jméno Cheong Fatt Tze je v souladu s oficiálním fonetickým systémem pro přepis zvuku čínských znaků do latinky (tzv. Pinyin) zapisován jako Zhang Bishi, a tak se v literatuře budeme často setkávat s takto „pozměněnými“ jmény. Zhang Bishi začínal jako nosič vody, ale časem se vypracoval tak, že byl nazýván „Rockefellerem východu“. Důvodem jeho zájmu o víno byl především jeho vztah k západní kultuře a hodně v tomto směru jistě znamenalo přátelství s tehdejším francouzským generálním konzulem. Zajímavé je, že od samého počátku bylo toto čínské vinařství spojeno s historií, tradicemi a vinařskou kulturou Rakouska-Uherska. Prvním „hlavním enologem“ vinařství se stal jeden z nejvýznamnějších vinařských odborníků konce 19. století, tehdy rakousko-uherský vicekonzul v Číně, baron Max von Babo. Ten získal vinařské vzdělání na světově první vinařské vzdělávací instituci - Klosterneuburger Niedere Stiftsweinbauschule, založené jeho otcem v roce 1860.
Baron Babo se zasloužil o výběr nejvhodnějších poloh v zeměpisných šířkách jako francouzské Bordeaux a italské Toskánsko, nechal přivézt sta tisíce sazenic z Bordeaux, Burgundska, Alsaska a USA, vybudoval podzemní sklepy a vybavil je dřevěnými sudy z Itálie a Rakouska. Výsledek se dostavil již v roce 1915, kdy vína Changyu získala na Panama-Pacific International Exposition v San Franciscu čtyři zlaté medaile a stala se v historii prvními čínskými víny, která byla takto hodnocena na velké mezinárodní soutěži. Vedení Changyu se rozhodlo získat světový trh nejen „čínsky důsledným“ napodobením toho nejlepšího ze zemí Starého i Nového světa, ale i tím, že zaměstnává přední odborníky a v různých souvisejících oborech s nimi spolupracuje. Tak vedle prvního Maxe von Babo tu po sedmnáct let pracoval I. M. Battistuzzi, který vystudoval enologii v italském Coneglianu, výrazně se v posledních letech ve vínech Changyu projevily i znalosti sklepmistra Norberta Buchonneta z Bordeaux (Université Victor Segalen) či Gérarda Fagnoniho, který přinesl to nejlepší pro změnu z Burgundska. Nic nebylo ponecháno náhodě ani ve vinicích, kde „vládne“ Jean-Michel Lapalu (Bordeaux). Rakouskou „kapitolu“ připsal i již zmiňovaný Lenz Moser, který tu pracoval několik let a jeho zásluhou mohou být polohy v Ningxia srovnávány s vyhlášenými vinicemi v argentinské Mendoze. Do této kapitoly své připsal i jiný rakouský vinařský odborník Dr. Richard Smart, který na světovém setkání v Barceloně na „World Conference
on Climate Change & Wine“ prohlásil, že vzhledem ke zřejmým klimatickým změnám se Čína stane v příštích třiceti letech ideální vinařskou zemí a nejlepší vína se budou dělat právě tam. Přítomnost a slova zahraničních expertů náramně zapadají do vládního programu, jak přilákat zahraniční experty všech oborů, kteří získávají v zemi značné prostředky na výzkum. Zavazují se jen, že se své vědecké práci budou věnovat alespoň tři roky a to po devět měsíců v roce. Nejde však jen o zahraniční odborníky: v Číně běží vládní program, jehož cílem je do deseti let dostat domů tisíce vlastních vysoce kvalifikovaných pracovníků, kteří dříve vycestovali za vzděláním do světa. Značka Changyu sbírá ve světě stále více ocenění, připomeňme jen, že již byla zařazena mezi 30 nejlepších značek světa (SIAL Paris 2008), velmi dobře dopadají na prestižní soutěži Decanter Wine Awards v kategorii „Red Bordeaux Varietal“, hodně pro prestiž značky znamená to, že je nabízena v první třídě německé letecké společnosti Lufthansa. V březnu tohoto roku zařadil britský časopis „Drink International“ Changyu mezi „Top 50 World´s Most Admired Wine Brands“. Changyu fascinuje také architekturou svých jednotlivých vinařství – jsou to zámky v tom nejlepším „čínském slova smyslu“. Každý z nich vždy připomíná
některou z velkých inspirací: jména jednotlivých vinařských odborníků nebo názvy vybraných oblastí a k tomu i odpovídající výběr odrůd a typů vín. Připomeňme, že jeden z hlavních rysů trhu vín v Číně na rozdíl od trhů západních je převaha zájmu o červená vína před bílými – odhady říkají, že celých 80 % vín, která se v Číně vypijí, jsou vína červená. První bylo postaveno v roce 2002 Château Changyu – Castel. Bylo navrženo ve spolupráci s panem Pierrem Castelem, zakladatelem jednoho z největších fran-
couzských vinařských podniků, společnosti Castel, která jen v Bordeaux vlastní 14 château. Aby nedošlo k mýlce, že se skutečně jedná o Bordeaux, navrhl celý objekt vinařství Marcel Mirande, proslulý francouzský architekt. Tady je doma vedle typických bordeauxských odrůd především Cabernet Gernischt, což je velmi zajímavý kříženec odrůd Cabernet Franc a Cabernet Sauvignon. Podobně lze popsat Changyu Golden Valley Icewine: tady se pro změnu Číňané rozhodovali mezi největšími výrobci ledových vín, mezi odborníky z Kanady, Německa a Rakouska. Nakonec se rozhodli pro největšího kanadského exportéra ledových vín – Aurora Icewine Co. Ltd. Nejdříve byly vybrány příhodné oblasti na 41. stupni severní šířky a ve výšce téměř 400 m nad mořem, vzorky půdy byly analyzovány v kanadských laboratořích, byl jmenován hlavní enolog, samozřejmě Kanaďan, Albert Milan. I vše další náramně připomíná Kanadu: byla zvolena odrůda Vidal a vysázena na 350 ha vinic položených v blízkosti jezera Heng Long, kterému se tu říká „Východní Ontario“. Polovina veškerého ledového vína ve světě se dnes vyrábí v tomto čínském vinařství, navíc je jako jediné ledové víno chráněno geografickým označením. Na etiketě si také můžete přečíst, že vyhovuje standardům OIV i VQA (Vintners Quality Alliance).
Červenec/Srpen 2013 | 43
cesty za vínem
V roce 2007 bylo otevřeno Château Changyu AFIP Global Beijing, které je považováno za místo, které musíte navštívit, chcete-li opravdu poznat, co je čínský „Nový Nový svět“. Přímo příznačné je, že čestným ředitelem tohoto vinařství je pan Robert Tinlot, který je zároveň čestným ředitelem OIV. Tady se také konal první čínský prodej „en primeur“ a bylo tehdy prodáno 100 sudů Cabernetu Sauvignon ročníku 2006. Další tři zámky byly nedávno dokončeny: rakouská vinařská jména se objevují u Château Changyu Baron Babo, Château Changy Moser XV a také ve vinicích se pochopitelně objevují i odrůdy, jako jsou Ryzlink rýnský nebo vlašský. Vinařskou Itálii zase připomíná Château Changyu Reina, které má podobu krásné, samozřejmě i veliké toskánské vily. Koncem roku 2012 představuje Changyu šest zámků (další dva se staví) a 10 dalších samostatných vinařství. Každý z těchto vinařských podniků je součástí aliance, kterou tvoří další vinařství v majetku Changyu na Novém Zélandu, na Sicílii, v Burgundsku i Bordeaux a desítky dalších vinařských center po celém světě. Můžeme na tyto věrné kopie vinařské architektury a vína, která odtud pochá-
44 | WINE & Degustation
zejí, pohlížet jakkoliv, ale nic nezměníme na tom, že jsou součástí vinařské kultury, která se neptá, zda ji přijmeme či ne. Ona je tu a razantně se hlásí o slovo. A třeba tak, že od roku 2011 bylo vinařství Changyu jako první v Číně uznáno jako výrobce vín v bio kvalitě i v Evropské unii.
To „nej“ nakonec: Haina Při příležitosti 120. výročí byl představen projekt, který musel svým způsobem oslovit snad každého, kdo se měl možnost s ním seznámit. V samotné Číně jistě potěšil svým rozsahem, pojetím
a možná i náklady, ve světě zase ohromil způsob, jak se v Číně uskutečňují některé sny. Název projektu je Changyu Wine City a toto město vína bude postaveno na 413 hektarech v Yantai (provincie Shandong) za předpokládaných 6 bilionů yuanů (cca 765 milionů euro). Changyu Wine City bude především obrovským vinařstvím. Z Evropy bude přivezeno 15 výrobních linek a tak si „město“ bude moci připsat hned jedno prvenství: bude největším výrobcem vína a destilátů v Asii a jedním z největších na světě. Podobně velkoryse bude pojato i výzkumné centrum i jeden zámek nesoucí jméno Robert Tinlot a druhý Koyac Brandy Château. Celé město bude samozřejmě, jak jinak, jsme přece v Číně, také obrovskou turistickou atrakcí. Městečko jménem Haina (lze poněkud volně přeložit jako „místo dobré tekuté tolerance“) bude obklopeno hradbami a bude zároveň připomínat půvabné vinařské obce v Alsasku. Podle projektu v plném pohodlí údajně přijme každým rokem až milion turistů. Těm nabídne výjimečné možnosti nákupu a řadu vinařských programu různých úrovní pro děti i dospělé, hotely výhradně pětihvězdičkové s kuchyní domácí i mezinárodní, vinné lázně, kostely
i kaple, kde ti nejspokojenější mohou uzavřít i svazek manželský. Motto společnosti „Nemůžeme se spokojit s tím, co již bylo dosaženo, musíme pokračovat ve vytvoření nejlepších výrobků na světě“, platí i v tomto ambiciózním projektu a je uplatňováno v každém i sebemenším detailu výstavby tohoto mezinárodního vinařského města, které by mělo být (v Changyu se neříká „mohlo by být“, ale jen „bude“) dokončeno již v roce 2016. Při rozsahu a náročnosti to je termín neuvěřitelný, ale opět jsme se dozvěděli, že jsme přece v Číně. Ostatně to je tady velmi častá odpověď na otázky, které se mohou týkat věcí z evropského hlediska velmi překvapujících, často až neuvěřitelných.
Mark Pardoe, Master of Wine Jméno tohoto obchodního ředitele nejstaršího a nejslavnějšího britského obchodního domu s vínem Berry Bros. & Rudd (svoji kancelář má samozřejmě i v Hongkongu) zmiňujeme proto, že Mark Pardoe již v roce 2008 ve své práci Future of Wine Report poznamenal, že strategie Changyu postavená na notné výši vlastních prostředků a dlouhodobém cíleném partnerství se světovými odborníky musí jednou přinést
i odpovídající výsledky. Situaci v Číně přirovnává k době, kdy se podobně drala na „výsluní“ tehdy zcela „neznámá“ vinařská Kalifornie, připomíná i to, jak jsme se dívali na první vína z Chile nebo Austrálie. Mark Pardoe si dokonce dovolil pro mnohé až rouhačské tvrzení, že v příštích padesáti letech budou čínská vína soupeřit v kvalitě s víny z Bordeaux. K určitému srovnání došlo již v prosinci roku 2011 v Pekingu, kde se konala soutěž označená jako „Bordeaux versus Ningxia“. V komisi hodnotitelů byli odborníci z obou zemí a čtyři vína z pěti nejlepších pocházela z oblasti Ningxia. Ať to bude za padesát let tak či onak, není možné vidět jen jednu Čínu chrlící pouze levné zboží a přehlížet tu druhou, která, pokud zachová svůj růst, bude znamenat ekonomický zázrak moderní historie. Během několika desetiletí může překonat i ekonomiku americkou a stát se tak nejsilnější ekonomikou světa, pravda i se všemi možnými hrozbami. Čínské víno však mezi tyto hrozby zcela jistě patřit nebude. Te xt: J iří Tra pe k Foto: TxB Inte rna tional Fi ne Wi nes a C ha ngyu Pione e r Inter nat i onal C ha te a u A llia nc e
Červenec/Srpen 2013 | 45
