Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Implementace datového úložiště elearningových materiálů Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. Ing. Ivana Rábová, Ph.D.
Bc. Jiří Jaša
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci řešil samostatně za použití materiálů, které uvádím v seznamu literatury.
V Brně dne 20. května 2010
...................................
Rád bych tímto poděkoval vedoucí diplomové práce, doc. Ing. Ivaně Rábové, Ph.D., za veškerou pomoc a odborné vedení při tvorbě diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Ludmile Brestičové za cenné informace, rady a připomínky při zpracování této práce a pomoc s výzkumem. V neposlední řadě patří velký dík Mgr. Martině Dvořáčkové za pomoc s korekturou práce.
5
Abstrakt Jaša, J. Implementation of data storage for elearning materials, Diploma thesis. Brno, 2010. The diploma thesis writes about elearning, especially is focuses on data storages for learning materials. There are mentioned different types of learning objects and portals in the theoretical part of work, that are used for sharing them. There is also analysis of users and processes, used at data storages. Final part concentrates on design and implementation of particular data storage solution for selected project.
Key words: elearning, learning object, LMS, data repository
Abstrakt Jaša, J. Implementace datového úložiště elearningových materiálů. Diplomová práce. Brno, 2010. Tato diplomová práce pojednává o elearningu, speciálně se zaměřuje na problematiku úložišť výukových materiálů. V teoretické části jsou rozebrány různé druhy výukových objektů a portály, přes které jsou sdíleny. Na teoretická východiska plynule navazuje analýza uživatelů a procesů, se kterými je provoz úložiště spojen. V závěru práce je proveden návrh a implementace konkrétního řešení úložiště pro potřeby zvoleného projektu. Klíčová slova: elearning, výukové objekty, LMS, datové úložiště
6
Obsah 1
Úvodní část ........................................................................................................................ 9 1.1 Úvod.............................................................................................................................. 9 1.2 Cíl práce...................................................................................................................... 10 2 Teoretická východiska práce........................................................................................ 11 2.1 Elearning .................................................................................................................... 11 2.2 Historie a současnost elearningu ............................................................................ 12 2.3 Formy elearningu...................................................................................................... 13 2.4 Přístupy k využívání a úrovně elearningu............................................................ 14 2.4.1 CBT (Computer Based Training) ...................................................................... 14 2.4.2 WBT (Web Based Training) ............................................................................... 15 2.4.3 LMS (Learning Management System).............................................................. 15 2.4.4 Přehled používaných LMS systémů v ČR....................................................... 16 2.5 Druhy výukových objektů....................................................................................... 17 2.5.1 Typy objektů reprezentované soubory ............................................................ 17 2.5.2 Jiné prvky LMS systémů mimo souborových objektů .................................. 20 2.6 Souborné výukové objekty ...................................................................................... 21 2.6.1 Konkrétní výukové objekty a jejich převoditelnost ....................................... 21 2.7 Sdílení výukových objektů ...................................................................................... 22 2.7.1 Portály pro sdílení materiálů............................................................................. 23 2.7.2 Typické části portálů pro sdílení výukových materiálů ............................... 24 2.7.3 Ukázky některých používaných portálů ......................................................... 25 2.7.4 Jiné možnosti sdílení objektů ............................................................................ 26 3 Projekt „Učíme (se) média“.......................................................................................... 28 3.1 Informace o projektu ................................................................................................ 28 3.2 Využívané ICT prostředky ...................................................................................... 28 3.3 Nasazení elearningu v projektu.............................................................................. 29 3.4 Vytvářené materiály projektu ................................................................................. 30 3.4.1 Metodika materiálu............................................................................................. 30 3.5 Potřeby úložiště ......................................................................................................... 32 3.5.1 Co uživatelé čekají od úložiště .......................................................................... 32 3.5.2 Požadavky na ukládání materiálů.................................................................... 32 4 Metodika řešení.............................................................................................................. 33 4.1 Výzkum ...................................................................................................................... 33 4.1.1 Cíle výzkumu ...................................................................................................... 33 4.1.2 Dotazník ............................................................................................................... 33 4.1.3 Respondenti ......................................................................................................... 33
7 4.1.4 Výsledky šetření.................................................................................................. 34 4.1.5 Hodnocení získaných výsledků........................................................................ 38 4.2 Formální specifikace problému............................................................................... 38 4.2.1 Nefunkční požadavky ........................................................................................ 38 4.2.2 Funkční požadavky ............................................................................................ 38 4.3 Modelování případů užití........................................................................................ 40 4.3.1 Určení aktorů ....................................................................................................... 40 4.3.2 Diagram případů užití........................................................................................ 41 4.3.3 Diagram aktivit.................................................................................................... 44 4.4 Analytické třídy......................................................................................................... 45 4.5 Datový model systému............................................................................................. 46 5 Vlastní řešení .................................................................................................................. 48 5.1 Použité technologie................................................................................................... 48 5.1.1 PHP ....................................................................................................................... 48 5.1.2 MySQL.................................................................................................................. 48 5.1.3 Propojení PHP a MySQL.................................................................................... 49 5.1.4 XML....................................................................................................................... 50 5.1.5 jQuery ................................................................................................................... 50 5.1.6 AJax ....................................................................................................................... 51 5.2 Zajímavá řešení ......................................................................................................... 52 5.2.1 Stromové ukládání menu pro zařazení materiálů ......................................... 52 5.2.2 Rozšířená podpora LMS Moodle...................................................................... 53 5.3 Vytvořené úložiště .................................................................................................... 54 5.3.1 Základní rozhraní portálu a jeho integrace..................................................... 54 5.3.2 Pole pro registraci do systému a zapomenuté heslo...................................... 54 5.3.3 Administrační rozhraní a různé úrovně oprávnění....................................... 55 5.3.4 Správa uživatelských účtů ................................................................................. 56 5.3.5 Tvorba článků ...................................................................................................... 56 5.3.6 Proces nahrání a publikace materiálu .............................................................. 57 5.3.7 Procházení a hledání materiálů......................................................................... 57 5.3.8 Detailní výpis materiálu..................................................................................... 58 5.3.9 Rozšířený výpis pro souborné typy materiálů ............................................... 59 6 Závěr ................................................................................................................................. 61 7 Použité zdroje ................................................................................................................. 62 Přílohy .................................................................................................................................... 64 A Šablona pro popis metodiky materiálu.................................................................. 65 B Dotazník zjišťující preference uživatelů úložišť výukových objektů ................ 68
8
Katalog grafů Graf 1: Struktura respondentů výzkumu................................................................... 34 Graf 2: Přehled vytvářených objektů.......................................................................... 35 Graf 3: Co uživatelé portálů nejvíce postrádají......................................................... 36 Graf 4: Vytváření materiálů podle předmětů............................................................ 37
Katalog obrázků Obrázek 1: Základní rozdělení forem elearningu..................................................... 13 Obrázek 2: Holografický rozhovor pomocí Cisco TelePresence ............................ 14 Obrázek 3: Úvodní stránka LMS Moodle na stránkách ucimesemedia.cz............ 29 Obrázek 4: Diagram případů užití.............................................................................. 41 Obrázek 5: Dílčí diagram případů užití – uživatel ................................................... 42 Obrázek 6: Dílčí diagram případů užití – tvůrce článků ......................................... 43 Obrázek 7: Dílčí diagram případů užití – oponent................................................... 43 Obrázek 8: Dílčí diagram případů užití – administrátor ......................................... 44 Obrázek 9: Diagram aktivit popisující proces schvalování materiálu................... 45 Obrázek 10: Diagram tříd............................................................................................. 46 Obrázek 11: Entitně relační diagram úložiště výukových objektů ........................ 47 Obrázek 12: Ukázka hierarchického ukládání dat (TKS)......................................... 53 Obrázek 13: Design úložiště materiálů....................................................................... 54 Obrázek 14: Obnova zapomenutého hesla ................................................................ 55 Obrázek 15: Administrační rozhraní .......................................................................... 56 Obrázek 16: Správa uživatelů ...................................................................................... 56 Obrázek 17: Tvorba článků pomocí WYSIWYG editoru ......................................... 57 Obrázek 18: Procházení a hledání výukových materiálů ........................................ 58 Obrázek 19: Detailní výpis výukového materiálu .................................................... 59 Obrázek 20: Ukázka výpisu kurzu vyexportovaného z LMS Moodle................... 60
Katalog tabulek Tabulka 1: Stručný přehled LMS systémů používaných v ČR ............................... 17 Tabulka 2: Postoj ke sdílení materiálů........................................................................ 35
9
1 Úvodní část 1.1 Úvod Každý, kdo se přestane učit, je starý, ať je mu 20 nebo 80. Každý, kdo se stále učí, zůstává mladý. Je nejlepší v životě zůstat mladý. Henry Ford Základní lidská potřeba je získávat a zpracovávat informace – člověk se vzdělává. Vzdělávání obecně je charakterizováno jako proces získávání vědomostí, dovedností a schopností, jejich upevňování a rozšiřování. Vlivem rapidního rozvoje ICT technologií vznikají nové formy a způsoby, které do procesu vzdělávání vstupují. Jednou z dnes velmi využívaných forem je elearning, který se za posledních několik let stal nepostradatelnou součástí výukového procesu. Je využíván již od základních škol, přes střední a vysoké školství, vzdělávání v pracovním procesu, až po univerzity třetího věku. Elearning patří mezi podporované činnosti, které se snaží rozvíjet i Evropská unie prostřednictvím operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK), pomocí kterého je možné v programovacím období 2007–2013 čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu (ESF).
V rámci tohoto
programu jsou vyhlašovány výzvy, které mají specifické zaměření. Ukázkou konkrétní výzvy je například výzva „Zvyšování kvality ve vzdělávání“, v jejichž dílčích aktivitách lze nalézt konkrétní aktivity zaměřené i na podporu elearningu. Na základě těchto výzev vznikají jednotlivé projekty, které předkládané výzvy řeší. Jedním z úspěšných projektů je projekt CZ.1.07/1.1.02/01.0163 – Implementace mediální výchovy do vzdělávání na základních a středních školách, zkráceně „Učíme (se) média“. Při realizaci tohoto projektu jsou vytvářeny materiály pro učitele a žáky a vzniká potřeba vytvoření úložiště těchto výukových materiálů, které pojme všechny výukové objekty. Většina výstupů je sdílena v prostředí LMS systému Moodle. Řada vytvářených materiálů má přímo podobu elearningového kurzu. Využívání Moodle jako nástroje pro tvorbu a distribuci výukových objektů není úplně vhodné – nebyl na tuto činnost primárně navrhnut. Bohužel zatím neexistuje žádný portál nebo aplikace, která by se zaměřovala speciálně na ukládání materiálů ve formátu tohoto prostředí. Pokud měla být dodržena podmínka zveřejnění materiálů a nadále měl být využíván LMS Moodle, muselo dojít k vytvoření specializovaného úložiště. Vznik takovéhoto úložiště je i velmi
10
podporován ze stran pedagogů, kteří mají obavy z toho, že nebudou mít čas vytvářet vlastní ucelené kurzy. Velmi by však uvítali možnost získat již hotové, nebo předpřipravené kurzy, které by si jen upravili dle svých požadavků.
1.2 Cíl práce Stěžejním cílem této práce je vytvořit úložiště výukových objektů, které bude pilotně ověřeno v průběhu realizace projektu „Učíme (se) média“. Dříve však než může být aplikace úložiště naprogramována, je vhodné na problém nahlédnout z různých úhlů. Teoretická část práce se tedy zabývá obecně elearningem, jeho historií, formami a úrovněmi. Dílčím cílem je prozkoumat, jaké se používají druhy materiálů, popsat jejich přenositelnost a problematiku sdílení. Implementaci
takového
velkého
projektu,
jakým
bezesporu
úložiště
elearningových materiálů je, musí předcházet důkladná analýza a zohlednění preferencí uživatelů budoucího systému. Systém tedy bude navrhnut na základě požadavků projektu, ale současně také bude proveden výzkum zkoumající preference mnoha dalších pedagogů, tedy primárních uživatelů vzniklého úložiště. Výzkum bude tvořit další dílčí cíl. Součástí analýzy bude rozbor procesů, které se za provozem úložiště ukrývají. Vytvoření analýzy a návrhu bude dalším dílčím cílem práce. Ze všech získaných poznatků bude vytvořená aplikace, která bude pilotně sloužit pro potřeby popisovaného projektu, ale může být později využita i pro jiné účely. Výsledné úložiště bude nainstalováno na serveru projektu a bude začleněno ke stávajícím aplikacím. Posledním, neméně důležitým dílčím cílem, bude sepsání dokumentace k úložišti, která bude jeho součástí.
11
2 Teoretická východiska práce 2.1 Elearning V posledních letech lze pozorovat velký nárůst používání všech různých metod elearningu. Je používán již od základních škol napříč celým vzdělávacím procesem. Své uplatnění však nachází i mimo školy, je například využíván i ke školení zaměstnanců firem. Pokud vyjdeme ze zkratky pro elearning (electronic learning), dostaneme doslovný překlad ve smyslu „elektronicky se vzdělávat“. Samotný překlad nám však poodhalí pouhou část procesů, které obnáší, a navíc také není úplně přesný. Když si definici slova elearning vyhledáme v odborné literatuře, dostáváme následující významy: •
Nina Hrtoňová z ÚVT MU uvádí, že: „elearning je vzdělávací proces, který využívá potenciálu informačních a komunikačních technologií (ICT) a především pak jejich multimediálních prvků, mezi něž patří prezentace a hypertexty, animované sekvence, video snímky, sdílené pracovní plochy, komunikace s vyučujícím a spolužáky, testy, autotesty, elektronické modely procesů atd. a to buď izolovaně nebo v systémech pro řízení studia“.
•
„Elearning je neustálý, nikdy nekončící proces vzdělávání. Čtyřicet let studia. Každodenní získávání nových znalostí. Práce se stává vzděláváním, vzdělávání prací, konec
studia
prakticky
neexistuje“.
(Donna
Abernathy,
Training
and
Development Magazine, 2000) •
Elearning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia“. (Jan Wagner, Nebojme se eLearningu, Česká škola, 2005)
•
Elearning představuje jakékoliv netriviální využití multimediálních či informačních technologií v kterékoliv fázi výukového procesu. (Bc. Ing. Roman Malo, Ph.D. použil tuto definici v přednáškách předmětu E-technologie)
•
„Elearning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia“. (Wikipedia Foundation, 2010) Od slova elearning vznikají i další varianty, které vycházejí z prostředí nebo
zařízení, na kterých je elearning používán. Ukázkou této odvozeniny je například spojení Mlearning (mobile learning), které označuje používání elearningu na mobilních zařízeních, jako jsou PDA, notebooky nebo chytré mobilní telefony. Zatím byl zmíněn elearning jako samotný prostředek k výuce, v praxi je dnes elearning v drtivé většině případů využíván spolu s klasickými formami výuky.
12
Kombinaci tradiční formy výuky s metodami distančního vzdělávání označujeme jako blended elerning. (David Nocar, 2006) ukazuje na příkladu nejčastější formu blended elearningu: „elearningový kurz v LMS předává základní informace, provede základní kontrolu znalostí a ty jsou spolu s elektronickou komunikací prohlubovány na prezenčních seminářích či hodnoceny prezenčním zkoušením“.
2.2 Historie a současnost elearningu Možná se to bude zdát nepravděpodobné, ale dle zmíněných definic se s elearningem setkáváme skoro již po 200 let. Rozvoj distančního vzdělávání vždy souvisel s technickým pokrokem a novými službami či technologiemi. Jeho začátky spadají do poloviny 19. století, kdy se začínají rozvíjet poštovní služby. Tehdy se v Anglii a Francii začaly objevovat první korespondenční kurzy, tedy jistá forma distančního vzdělávání. Další velký milník pro rozvoj znamenal vynález a rozšíření kinematografu či rádiového vysílání, které znamenalo příchod nového alternativního kanálu k existující korespondenční metodě. Největší boom však elearning zaznamenal po sestrojení prvního stolního počítače a hlavně jeho masovým rozšířením. Tento fenomén trvá dodnes a pomohl elearningu velmi rozšířit formy a možnosti, které skýtá. Počítač je dnes snad v každé domácnosti, firmě či škole – setkává se ním naprosto každý. Samotné označení „elearning“ je ale poměrně nové, (Monika Všetulková, 2007) zmiňuje, že „termín elearning se objevuje až od roku 1999, kdy začaly vznikat na Internetu vzdělávací portály, jako je např. Click2Learn nebo eCollege, které nabízejí nové typy zázemí v oblasti vzdělávání“. Vývoj elearningu však rozhodně neustrnuje a v blízké budoucnosti se máme opravdu na co těšit. Velice zajímavý koncept, který zatím zní jako science fiction, představil na konferenci Cisco Expo 2010 generální ředitel firmy Cisco Česká republika, pan Alexandr Winkler. Ve své vizionářské přednášce se zmínil, že firma Cisco by ráda do 15 let představila a získala uplatnění pro teleport. Pokud by se jeho vize naplnily, znamenalo by to daleko větší revoluci než rozšíření stolních počítačů.
13
2.3 Formy elearningu
Obrázek 1: Základní rozdělení forem elearningu Základní rozdělení forem elearningu můžeme provést pomocí média, které je využito pro distribuci materiálů. V případě, že komunikace probíhá pomocí sítě, ať již internetu, či třeba podnikového intranetu, hovoříme o online elearningu. Pokud jsou
však
materiály
distribuovány
například
poštou,
jako
v případě
korespondenčního vzdělávání, označíme tuto formu za offline. Typická přenosová média offline formy jsou CD, DVD či Blue-ray nosiče, flashdisky, dnes už prakticky nepoužitelné diskety, ale i obyčejný papír. Pokud porovnáme offline a online formu z hlediska rychlosti doručení materiálu či jeho dostupnosti je jednoznačně vhodnější online varianta. Existují však i místa, kde se offline varianta využívá – například u zařízení bez možnosti se nějakým způsobem připojit k síti. Jak už bylo zmíněno v předchozím odstavci, pro použití online elearningu je nutné mít k dispozici počítač či jiné zařízení, které je možné zapojit nějakým způsobem do sítě, pomocí které dochází k distribuci materiálů. Pokud se blíže podíváme na online elearning, můžeme je ještě dále rozdělit. Hlavním vodítkem pro dělení je, jakým způsobem probíhá interakce mezi účastníky elearningového procesu. Online elearning můžeme pomocí tohoto klíče rozdělit na synchronní a asynchronní. Asynchronní elearning je taková forma distančního vzdělávání, kde nedochází k okamžité reakci účastníků – komunikace neprobíhá v reálném čase. Příkladem asynchronní formy jsou například diskuzní fóra, komunikace emailem či jinou asynchronní formou a kupříkladu práce se studijními materiály. Druhou formou online elearningu je synchronní elearning, který má naopak podmínku, že musí probíhat v reálném čase. (Kamil Kopecký, 2006) vymezuje synchronní formu jako: „podoba elearningu, která vyžaduje neustálé připojení k síti, přičemž studující komunikují se svými učiteli v reálném čase (ve stejném časovém rámci), nikoliv v daném reálném místě“. K reakci v této formě může dojít okamžitě a subjekty jsou ve vzájemné interakci. Používaní aplikace synchronního elearningu jsou například různé chaty, telefonování, video telefonie nebo různá konferenční zařízení. Není zde omezen počet účastníků. může to být jak 1 ku 1, tak N ku M.
14
Mimo klasického přenosu zvuku a videa už dnes lze použít další technologie, jako třeba holografie, která umí zachytit trojrozměrný model objektu. Firma Cisco nabízí zařízení TelePresence, které pomocí holografické projekce umožní komunikaci v reálné formě na opravdu velké vzdálenosti. Tradiční přenos zvuku či videa tak nabývá další rozměr, který těmto tradičním formám komunikace chyběl. Fotografie z reálného holo-rozhovoru uskutečněného při představování v roce 2008 je na objektu (Obrázek 2: Holografický rozhovor pomocí Cisco TelePresence).
Obrázek 2: Holografický rozhovor pomocí Cisco TelePresence
2.4 Přístupy k využívání a úrovně elearningu Během svého vývoje se měnily přístupy k využívání a použitelnost distančního vzdělávání, posun samozřejmě souvisel technickými novinkami a jejich rozšířením. 2.4.1 CBT (Computer Based Training) Jak už název napovídá jedná se o výuku (doslovný překlad je dokonce výcvik) za pomocí počítače. Označujeme tak první úroveň využití výuky pomocí počítačů, jedná se o offline formu elearningu. Výuka probíhá pomocí předem připravených materiálů. Vzhledem k tomu, že při CBT výuce nejsou počítače nějakým způsobem propojené, dochází k distribuci materiálů jiným způsobem – například pomocí nosičů zmíněných u offline formy materiálů. Samotné aplikace CBT mohou být dokumenty, spustitelné interaktivní programy a další.
15
2.4.2 WBT (Web Based Training) Druhá úroveň elearningu přímo navazuje na předchozí. V názvu došlo pouze k záměně slova computer za web a tato změna se hlavně projevila ve formě distribuce materiálů – došlo k přechodu od offline k online formě. Nebylo již nutné materiály přenášet jinými kanály, jako přenosové médium je použit internet nebo jiná síť. Pro přístup k materiálům je nutný nějaký prostředek, zpravidla to bývá internetový prohlížeč, ale může se jednat i o další programy. 2.4.3 LMS (Learning Management System) Systémy řízeného vzdělávání opět přímo navazují na předchozí a rozvíjí její potenciál různými prostředky díky nástupu nových informačních technologií v oblasti internetu a softwaru. Vznikají komplexní řešení a funkcemi nabité systémy, které jsou pohodlné pro jejich uživatele. Pro studenty představují jakousi virtuální třídu. (Richard Kolibač, 2003) LMS systémy popisuje jako „systémy pro řízení výuky, který umožňují studentovi zpřístupnit pomocí internetu jeho vlastní studijní místo, kde najde pohromadě své učební texty, svůj studijní kalendář, interní diskuze a nástěnky pro vzkazy od pedagogů a tutora“. LMS systémy se dále transformovaly na LCMS, které přinesly zvýšení důrazu na tvorbu výukového obsahu. Často však dochází k zaměňování těchto dvou systémů, bude tak v tomto dokumentu používáno označení LMS i pro LCMS systémy. Označení LMS může zastřešovat i další systémy, kupříkladu: •
VLE – Virtual Learning Environment
•
CMS – Course Management System
•
MLE – Managed Learning Environments
Součástí každého LMS systému bývá zpravidla ustálená sada nástrojů, mezi ně patří: •
nástroje pro správu samotného systému – vytváření uživatelů, přidělení jejich role, zapsání do kurzů, základní nastavení vzhledu systému, zálohování a další,
•
rozhraní pro tvorbu výukových materiálů (zpravidla tvořené za pomocí interaktivního prostředí jako jsou WYSIWYG editory),
•
prostředí virtuální třídy – kurzy pro studenty tvoří obrazně řečeno virtuální třídu, ve které dochází k výuce,
•
testovací rozhraní – nedílná součást každého LMS systému, která slouží k ověření získaných znalostí,
16
•
hodnotící prostředky – systém může obsahovat automatické hodnocení účastníků podle různých škál,
•
prvky pro získání zpětné vazby – různá diskuzní fóra, hodnocení materiálů či evaluace pomáhají vyučujícím získat reakce od studentů,
•
komunikační prvky – nástroje pro posílání zpráv, které mohou, ale nemusí, běžet v reálném čase.
2.4.4 Přehled používaných LMS systémů v ČR V České republice můžeme narazit na různé LMS systémy, používají se placené i opensource systémy, často se ale takové vyskytují systémy vyvinuté vlastními silami. Liší se jednotlivými funkcionalitami, zaměřením a platformou. Následující tabulka (Tabulka 1: Stručný přehled LMS systémů používaných v ČR) zachycuje některé LMS, které jsou v České republice používány. Název systému
Autor, nebo adresa systému Bližší popis
LMS Moodle
Opensource projekt Moodle – http://moodle.org LMS systém Moodle je opensource systém, který je vyvíjen od roku 2002. Je hojně využíván různými institucemi. Moodle je zřejmě nejvyužívanějším LMS na univerzitách v ČR. Pro svou funkci vyžaduje webový server s PHP a vhodnou databázi.
Microsoft Class Server a
Firma Microsoft – http://www.microsoft.com/
Microsoft Learning Gateway
Placený systém, který není čistokrevný LMS, je to spíše webový portál doplněný o vybrané elerningové aktivity. Využívá SharePoint Portal Server 2003 a Windows SharePoint Services běžících na Windows 2003 Server.
Unifor
Net University – http://www.net-university.cz/ Jedná se o placený systém zaměřený jak pro firmy, tak školy.
iTutor
Kontis – http://www.e-learn.cz/ Placený LMS s podobným zaměřením jako LMS Unifor.
eDoceo
Trask solutions s.r.o. – http://edoceo.cz
17
Další z placených LMS. eAMOS
http://www.eamos.cz/ Systém eAMOS byl založen v roce 2001 za účelem vzdělávání po Internetu. Poskytuje studijní materiály studentům Jihočeské univerzity a dalším školám.
ELIS Mendelu, později
Vývojový tým Mendelu – http://is.mendelu.cz/
sloučen s UIS
Dříve vyvíjený svébytný LMS systém. Později byl zapracován do informačního systému UIS, který je v současnosti používán na několika vysokých školách v ČR.
Elearningový modul
DESO – http://deso.cz
v systému eSAM
Placený balíček, který zpřístupní některé elearningové funkce ve webovém informačním systému eSAM pro základní a střední školy.
Tabulka 1: Stručný přehled LMS systémů používaných v ČR
2.5 Druhy výukových objektů (Oľga Holá, 2008) uvádí že: „Tvorba výukových objektů je vysoce profesionální úloha a vyžaduje zapojení celého týmu lidí. V ideálním případě by se mělo jednat o spolupráci odborníků dané profese, didaktiků, učitelů a informatiků“. V jednotlivých LMS systémech lze nalézt velké množství výukových objektů, které mohou lektoři i studenti používat. Některé patří mezi standardizované a lze je najít v každém systému, ale existují i speciální. V následující části budou některé z nich popsány a bude u nich zmíněna možnost přenositelnosti, problematika verzí. 2.5.1 Typy objektů reprezentované soubory Objekty, které vznikají pomocí nějaké aplikace nebo editoru, patří k velmi často používaným. Mohou být reprezentovány v různých formách, od samotného textu, přes obrázky, zvukové záznamy, až po video sekvence. Prosté textové dokumenty Základní typ dokumentu, který obsahuje pouze textové symboly bez žádného formátování. Tvoří se pomocí úplně základních editorů, jako jsou poznámkový blok, nebo textové pole textarea na webových stránkách.
18
Přenositelnost tohoto objektu je většinou bezproblémová – jediné potíže může způsobit nevhodně zvolená znaková sada. HTML dokumenty Vzhledem k tomu, že většina materiálů je distribuována přes LMS systémy, které používají web jako své hlavní rozhraní, jsou HTML materiály vhodným typem výukových materiálů. Můžou pojmout kromě textu také obrázky, animace, videa, tabulky, ale také jednoduché programátorské nástroje, jako javascript. Proti plain textu tak může vzniknout daleko poutavější objekt. Tvorba probíhá nejčastěji online pomocí WYSIWYG editorů přímo v rozhraní LMS, lze jej také tvořit v programech, jako je Frontpage nebo PSPad. Přenositelnost HTML formátu je bezproblémová. Dokumenty MS Word Pokud se řekne pojem „textový dokument“, tak si většina uživatelů automaticky vybaví soubor vytvořený v programu Microsoft Word. Na rozdíl od prostých dokumentů lze text dle libosti formátovat, vkládat další obsah, jako jsou obrázky, tabulky nebo vzorce. Avšak přenositelnost tohoto formátu už je částečně komplikovanější. Pro prohlížení je nutné mít nainstalovaný MS Office, nebo alespoň MS Word Viewer. Problematická je také verze dokumentů, během let, co se MS Office dokumenty používají, došlo ke výrazným změnám souborů. Obecně platí, že nová verze otevře starší verzi, ale opačně jsou nekompatibilní – je nutné soubory uložit ve správné verzi, nebo použít převodní můstek, který zajistí kompatibilitu. Zatím poslední velká změna přišla s příchodem MS Office 2007, kdy přípony těchto souborů dostaly přídomek „x“, ze souboru doc se stal docx. Microsoft naštěstí uvolnil balíček kompatibility, který lze doinstalovat do starších verzí a dokumenty lze prohlížet. Formát DOC otevřou i jiné programy, jako například OpenOffice. V elearningových materiálech se dokumenty MS Word nejčastěji používají jako příloha, kterou si student stáhne a pracuje s ní dle potřeby. OpenOffice OpenDocument OpenOffice je velmi často používanou alternativou k MS Office, která je zadarmo. Prostředí tvorby dokumentu je velmi podobné programu MS Word, obsahuje i podobnou sadu nástrojů. K nekompatibilitě verzí zatím nedochází, ale základním problémem zůstává fakt, že formát ODT otevře pouze balík OpenOffice, ne bohužel MS Office, (opačným směrem kompatibilita funguje).
19
PDF dokumenty PDF je dalším formátem, který lze používat. Pro prohlížení je nutné mít na počítači prohlížeč (na PC nejčastěji program Adobe Reader). U PDF odpadají problémy s různými verzemi – přenositelnost je bezproblémová. Prezentace Slajdy tvořené prezentace patří také mezi časté typy výukových objektů – velmi často jsou pomocí nich distribuovány podklady pro přednášky. Lze je tvořit pomocí různých programů stejně jako v případě textových dokumentů. Editor nalezneme jak v balíku MS Office (PowerPoint), tak OpenOffice (program Impress). Platí stejné omezení i problémy, jako v případě textových dokumentů z MS Word (problém verzí a nutnost instalace prohlížečů). Obrázky Obrázky nebo jiné grafické soubory mohou být použity jako výukové objekty. Často bývají i součástí jiných objektů (např.: obrázky v HTML souborech nebo prezentacích). Přenositelnost se odvíjí od typu souboru. Obecně se dá říct, že rastrové obrázky mohou být přeneseny poměrně bez problémů. Horší je situace u vektorové grafiky, kde je pro zobrazení obrázků většinou nutné mít vhodný software. Audio soubory Zvukové
nahrávky
jsou
také
využívány
jako
výukové
objekty.
Přenositelnost se odvíjí od použitých kodeků – pokud subjekt patřičné kodeky postrádá, nemůže si nahrávku poslechnout. Dnes je stále nejpoužívanějším formátem MP3. Video a animace Situace u video souborů a animací je velmi podobná jako v případě audio souborů, jen s rozdílem, že počet používaných kodeků je daleko větší. Vhodné je použít na přehrávaném zařízení souborný balíček kodeků, který zajistí spuštění všech videí. S distribucí video souborů je spojen problém velikosti a náročnosti na přenosovou rychlost. Na rozdíl od všech zatím zmíněných souborů jsou video soubory několikanásobně větší, pokud je jako přenosové médium použit internet, je nutné, aby klient disponoval dostatečně kvalitním připojením. Materiály pro interaktivní tabuli Na všech úrovních škol jsou dnes využívány interaktivní tabule, (před několika lety byly dostupné jen pro několik málo vybraných škol). Formát souborů se odvíjí od používaného software, (ten zase záleží na typu tabule).
20
Bezproblémová převoditelnost je mezi stejnými druhy softwarů, ale výrobci se většinou vzájemně respektují a otevřou i formáty konkurence, nemusí to však vždy být pravidlem. Nejčastěji používané typy tabulí jsou ActivBoard, a Smart Board. 2.5.2 Jiné prvky LMS systémů mimo souborových objektů Testy jako prostředek k ověření znalostí Samotné testování bývá často zaměňováno s celým pojmem elearning. V LMS systémech existují nástroje pro tvorbu, import a export testů. Velmi populární jsou kupříkladu formáty Hot Potatoes, GIFT nebo AON. Různé typy LMS disponují svými formáty, existuje také možnost většinou pomocí nějakého průvodce testy vytvořit i z obyčejného textového souboru. Vytvořené testy může učitel přiřadit studentům k vypracování. Systémy umožňují různé režimy testování – ať už ostré testy na známky, nebo jen cvičné testování, které slouží k získávání znalostí. U každého testu může vyučující nastavit další doplňující údaje, jako například čas začátku spuštění testu, počet pokusů, ale i místo, odkud může být test napsán. Testy mohou být vyhodnocovány plně automaticky, částečně automatizovaně nebo ručně – vždy to záleží na povaze otázek. Druhy otázek, jako jsou například otevřené otázky, nelze totiž automatizovaně zpracovat. Problematika zpracovávání testů, hlavně ale jejich bodování, je velmi složitá a nastavit vhodným způsobem hodnotící kritéria bývá jedním z nejtěžších úkolů pro pedagogy. V LMS systémech bývá na testy velmi často navázán i známkovací modul, ten na základě definovaných škál udělí studentovi známku nebo jiné hodnocení. Odevzdávárny úkolů Další nedílnou součástí systémů jsou odevzdávárny. Centralizované ukládání úloh má proti ostatním způsobům posílání úloh velké výhody pro obě strany. Pokud jsou úlohy odevzdávány jiným kanálem mimo LMS (např. mailem nebo přes instant messengery), klade to daleko větší nároky na učitele, kteří si musí vést svůj systém ukládání a složitě kontrolovat, kdo zadaný úkol odevzdal, a kdo naopak ne. V LMS systému všechny úlohy vidí, může k nim rovnou připsat komentář či hodnocení, nebo dokonce udělit známku. Ve většině LMS jsou také k dispozici nástroje na hromadné stažení všech odevzdaných úkolů nebo zálohování. Velkou výhodou je stejně jako v případě testů možnost nastavení času otevření a uzavření odevzdávárny.
21
Základní pojmy a slovníky V každé vyučované tématice se vyskytují určité pojmy, které jsou nutné pro porozumění problémů. Pomocí různých slovníků nebo základních pojmů může učitel studentům usnadnit práci s materiály. V materiálech mohou být základní pojmy zvýrazňovány a po najetí myší dojde k jejich rozklíčování. Wiki Wiki umožňuje tvořit dokumenty za použití jednoduchého značkovacího jazyka a internetového prohlížeče. Na vytváření se mohou podílet všichni účastníci kurzu. Diskuzní fóra Diskuzní fóra tvoří jeden ze základních prvků asynchronní komunikace v rámci výukového prostředí. Slouží k vzájemné interakci mezi učitelem a studentem nebo studenty navzájem. Na jednotlivá fóra by měl dohlížet moderátor (v případě kurzů nejčastěji učitel) a usměrňovat diskuzi, případně mazat nevhodné příspěvky atd. Chat Chat je naopak prostředkem synchronní komunikace, opět ho můžou využívat všechny subjekty v kurzu. Ankety a evaluace Ankety a evaluace skýtají pro učitele velmi důležité informace ze zpětné vazby.
2.6 Souborné výukové objekty Zatím jsme pouze uvažovali o samostatně stojících výukových objektech, avšak aby byl elearningový proces úspěšný, je nutné z materiálů vytvořit soubor objektů. Vzniklý souborný výukový objekt může mít podobu obyčejného archivu obsahující zabalené jednotlivé objekty, stejně tak pokročilý kurz. 2.6.1 Konkrétní výukové objekty a jejich převoditelnost Archiv obsahující výukové objekty Jedná se o základní možnost, jak jednoduše sloučit více výukových objektů do jednoho balíku. Přenositelnost se odvíjí od použitého algoritmu komprimace (ZIP, RAR, BZ2), ale většina archivačních programů otevře různé formáty. Jedná se tedy o dobře přenositelný materiál.
22
SCORM materiál (Ivo Bažant, 2005) popisuje SCORM takto: „Sharable Content Object Reference Model (SCORM) je specifikace, která umožňuje používání výukových materiálů v různých LMS systémech“. SCORM je uznávaný standard pro tvorbu materiálů, založený na formátu XML. Oblíbené editory jsou eXe a ReLoad Editor. Jeho přenositelnost by měla být teoreticky bezproblémová, ale v praxi dochází k problémům s kompatibilitou v některých LMS systémech. Problematickým faktem může být také to, že některé systémy kupříkladu umí SCORM materiál pojmout, ale upravený materiál už zpětně do SCORM formátu exportovat nelze. Příkladem systému, který se SCORMem umí pracovat jen takto jednostranně, je LMS Moodle. Zálohovaný Moodle kurz Jak bylo zmíněno v předchozím odstavci, Moodle kurz nemůže být exportován do SCORM materiálu, nýbrž Moodle využívá vlastní formát (také založený na XML) pro zálohování a převod kurzů. Samotná záloha je tvořena jedním velkým ZIP archivem, který obsahuje následující položky: •
Soubor moodle.xml – základní soubor s informacemi o kurzu, přímo také obsahuje plain textové a HTML dokumenty.
•
Adresář course_files – obsahuje soubory se studijními materiály.
•
Adresář moddata – zde jsou uloženy přílohy k jiným aktivitám než studijním materiálům (např. pro fóra).
•
Adresář user_files – obsahuje soubory od uživatelů, například odevzdané úkoly.
Zálohování a obnova kurzů funguje pomocí průvodce velmi jednoduše a spolehlivě. Jediné zaznamenané problémy byly před mnoha lety v jeho začátcích s českou diakritikou, kdy Moodle ještě nevyužíval kódování UTF-8. Přenositelnost je tedy velmi dobrá, ale bohužel jen v rámci LMS systému Moodle.
2.7 Sdílení výukových objektů Vytvořené materiály, včetně souborných, bývají nějakým způsobem sdíleny. Důvodem sdílení může být chuť autora se o vytvořené objekty podělit, ale daleko častěji nutnost publikovat na základě určité smlouvy. Ať už je motivace pro zveřejnění jakákoliv, mohou být materiály distribuovány různými kanály.
23
2.7.1 Portály pro sdílení materiálů Nejčastějším způsobem publikace materiálů je zveřejnění objektů na nějakém webovém portálu, kam mají přístup ostatní uživatelé a s materiály mohou pracovat. Rozdělení portálů může být provedeno na základě různých faktorů, některé z nich teď budou rozebrány. Rozdělení podle přístupnosti Základní rozdělní portálů lze provést podle toho, jestli jsou materiály chráněny určitou registrací, nebo jsou dostupné všem návštěvníkům webových stránek. Pokud jsou volně přístupné všem, může si materiál stáhnout každý, kdo na materiál narazí. Dalším typem jsou portály, které naopak vyžadují registraci, která může být podmíněna splněním různých požadavků. Požadavek registrace může plnit jak bezpečnostní roli, stejně třeba také statistickou – při stažení je do systému poznamenáno, že si uživatel daný materiál stáhl. Zaregistrování na webovém portálu většinou začíná vyplněním jednoduchého formuláře, ve kterém uživatel vyplní svoje údaje a formulář odešle. Poté většinou následuje aktivace, která se liší podle typu systému. •
Aktivace založené na kliknutí na odkaz odeslaný v emailu – velmi častý způsob aktivace. Slouží víceméně jen jako ochrana proti webovým robotům, kteří by web portálu zbytečně zatěžovaly. Uživatel musí vyplnit platnou emailovou adresu, aby mu byl aktivační email doručen.
•
Aktivace založené na místní nebo jiné příslušnosti – dalším obvyklým způsobem aktivace je nějaký druh příslušnosti, ať už místní, nebo skupinové. Typicky se s tímto systémem lze setkat u projektů hrazených z různých grantů. Grant je kupříkladu udělen Jihomoravskému kraji, tak by měli mít k vytvořeným materiálům přístup pouze uživatelé z tohoto kraje. Účty už nelze aktivovat automaticky, je nutné, aby někdo povolaný údaje zkontrolovat a účet schválil, nebo zamítnul.
•
Placené aktivace – zpřístupnění účtu také může být navázáno na uhrazení určitého poplatku. Login je aktivní až po přijetí platby portálem. Poplatek může být uhrazen různými způsoby (platba převodem na účet, systémy online plateb nebo SMS platby). Zpoplatněn může být buď celkový vstup do systému, nebo přístup k jednotlivým materiálům, kdy může být za každý stažený materiál požadována platba.
24
Dělení podle přijímaných typů výukových objektů Portály můžeme dále dělit podle toho, jaké typy výukových objektů jsou schopny pojmout. Opět existuje několik různých politik jak k materiálům přistupovat. Existují systémy, které pojmou všechny typy výukových objektů, včetně souborných. Jiné mají naopak taxativně vymezeno, které přijmou, a které ne, tyto systémy velmi často odmítají uložení souborných materiálů. Portály mohou klást další kritéria na vkládané objekty – většinou bývá nastaven určitý velikostní limit, (materiály nad stanovenou mez jsou odmítnuty). 2.7.2 Typické části portálů pro sdílení výukových materiálů Na různých portálech se setkáváme s různými částmi, některé jsou shodné s obecným modelem portálu, jiné jsou naopak specifické: Rozhraní pro přihlášení a novou registraci Velmi známá část, která je snad na všech webech. Slouží k přihlášení jednotlivých uživatelů do systému nebo vytvoření jejich účtu. Systém oprávnění a administrační rozhraní V každém systému vystupují různí uživatelé, kteří můžou mít různé role. Přiřazení do určité skupiny jim zpřístupní určité palety nástrojů, které mohou používat. Uvnitř portálu pro uchovávání výukových objektů určitě nalezneme správce systému, tvůrce obsahu, oponenty atd. Aplikace pro nahrání nového materiálu Jedna z velmi důležitých částí systému. Slouží uživatelům k nahrání vytvořeného materiálu. Po úspěšném odeslání může být materiál rovnou zpřístupněn, nebo musí být schválen oponentem. Informace o materiálu Ke každému materiálu musí být většinou vyplněny určité informace, jako nadpis, klíčová slova nebo anotace. Tyto údaje pomáhají ostatním uživatelům v orientaci mezi materiály, ale slouží také k indexaci a vyhledávání materiálů. Oponentský posudek Jak už bylo zmíněno v části o nahrání souboru, některé systémy mohou podmiňovat schválení materiálu kontrolou oponenta. Po zkontrolování může oponent k materiálu většinou vložit svůj posudek, kde může vyzvednout, co se autorovi při tvorbě podařilo, nebo naopak, kde jsou nedostatky vloženého objektu.
25
Hodnocení ostatními uživateli systému Oponentský posudek dodá k výukovému objektu odborné ohodnocení. Většinou mají možnost přidělit nějakým způsobem hodnocení i ostatní uživatelé. Používá se kupříkladu osvědčený systém s hvězdičkami (1–5 hvězdiček, kterými lze materiál honorovat). Statistické informace o materiálu Většina systémů si také vede různé statistiky, mohou například uchovávat informace o počtu stažení nebo odkazů z cizích webů. Komentáře k objektu Kromě hodnocení pomocí hvězdiček lze k materiálu také dodat textové hodnocení nebo jiný komentář. Tato funkcionalita může sloužit také k upozornění na chyby v materiálu, kterých si například oponent nemusel všimnout. 2.7.3 Ukázky některých používaných portálů V prostřední České republiky se můžeme setkat s různými portály zaměřenými na ukládání výukových objektů. Dají se zařadit do zmíněných kategorií. Metodický portál RVP (adresa: http://rvp.cz/) Portál RVP obsahuje část nazvanou DUM (digitální učební materiály), zde mohou autoři nahrát vytvořené materiály. Obsahuje většinu zmíněných částí, ale jeho velkým nedostatkem je schopnost pojmout pouze vybrané typy materiálů – konkrétně: textový dokument: ODT, DOC, RTF, PDF tabulka: ODS, XLS prezentace: ODP, PPT vektorová grafika: SVG zvuk: MP3 video: MPEG, AVI obrázky: JPG
Použito ze stránky: http://rvp.cz/informace/faq/faq-dum Podporované objekty jsou velmi chudé a bohužel mezi nimi nelze najít žádné typy souborů souborných materiálů. Pro stažení objektu není nutná žádná registrace, veřejnost si katalog materiálů může volně prohlížet. V současné době je v katalogu zařazeno již přes 5000 materiálů. (Alena Černá, Zdeněk Slejška, 2010) uvádějí, že: „prostředí DUM se stalo národním úložištěm vzdělávacích objektů, které je navázáno na evropský portál
26
Learning Resourse Exchange (LRE, http://lreforschools.eun.org/), který vytváří European Schoolnet“. Díky tomu mohou přes tento portál učitelé prohledávat i další evropská úložiště. Portál Ve škole (adresa: http://veskole.cz/) Tento portál patří mezi velmi známé, je zaměřen na podporu interaktivní výuky. Především se jedná o materiály pro interaktivní tabule SMART Board a ActivBoard, lze zde však najít i odkazy na jiné stránky s výukovým obsahem. Web opět obsahuje základní sadu nástrojů, jako komentáře, statistické informace a další. Na rozdíl od portálu umožňuje pojmout souborné typy objektů ve formátu ZIP, základní přístupnost k materiálům není omezena žádnou registrací. Portál ZKOLA – Informační a vzdělávací portál školství Zlínského kraje (adresa http://zkola.cz/) Portál ZKOLA ve své části výukové materiály zahrnuje velké množství různých materiálů. Většinou se jedná o soubory typu MS Office nebo soubory Sharepoint. Chybí zde možnost zpětné vazby – materiály není možné komentovat nebo jinak hodnotit. 2.7.4 Jiné možnosti sdílení objektů Zatím byly pro sdílení uvažovány pouze webové portály, patří sice k nejpoužívanějším, ale existují i jiné způsoby sdílení. Jako jednoduchý distribuční kanál materiálů může posloužit i obyčejný email. Jsou zde sice limity ve formě velikosti emailových schránek, ale pro menší objekty může být tento způsob bez větších potíží použit. Další možností je kombinace vystavení souboru na webový server, (kupříkladu uschovna.cz, edisk.cz nebo uloz.to) a odkaz na objekt nějakým způsobem rozeslat – ať už opět prostřednictvím emailu, nebo přes Instant Messengery. Materiály lze šířit ještě ale úplně jinými cestami. Vzhledem k tomu, že zatím v České republice neexistuje úložiště, které by bylo specializované na ukládání zálohovaných kurzů z LMS Moodle, musí se problematika sdílení kurzu řešit ne příliš elegantním řešením. Sdílení vytvořených kurzů v LMS Moodle Vzhledem k tomu, že spousta projektů tvořených v Moodle musí být zveřejněna, řeší se tento problém pomocnými způsoby. U každého kurzu může tutor nastavit možnost přístupu hostům. Lze buď nastavit neomezený přístup, nebo přistup ověřený jednoduchým heslem, (všichni sdílí jedno heslo). Uživatel
27
tak může do kurzu vstoupit ve formě hosta, má zde k dispozici všechny vytvořené objekty. Například soubory nebo dokumenty může ručně jeden po druhém stahovat, a vytvořit si tak vlastní kurz se stejným obsahem, ale bohužel je to možné jen u některých typů. Jak už bylo zmíněno v předchozí kapitole, Moodle nabízí svůj formát, pomocí kterého lze jednoduše přenést celý kurz, včetně všech vnořených úrovní, na jiný systém. Sady na zálohování kurzu má však bohužel dostupné jen správce systému nebo učitel ve vlastním kurzu, u uživatelů v režimu host tato možnost bohužel chybí. Pokud má být kurz nějakým způsobem zveřejněn tak, aby se dal jednoduše sdílet, musí někdo s příslušným oprávněním zálohu vytvořit a vzniklý soubor libovolným kanálem distribuovat. Bohužel zatím kvůli absenci úložiště zaměřeného na objekty LMS je nutné použít další způsoby distribuce.
28
3 Projekt „Učíme (se) média“ 3.1 Informace o projektu Cílem projektu je vytvořit koncepci implementace mediální výchovy do ŠVP na základních a středních školách,
zajistit podmínky pro výuku a pořádání
odborných přednášek a workshopů, připravit učební materiály a kurzy vzdělávání učitelů a dalších pedagogických pracovníků,
určených k osvojení moderních
vzdělávacích metod, zajišťujících zvyšování kvality a efektivity vzdělávání a zlepšení kompetencí pedagogických pracovníků v oblasti mediální výchovy. Zajistit porovnání dosažených výsledků prostřednictvím soutěže, výstavy a konference.
Zapojit
žáky
a
studenty
do
mediální výchovy
formou
volnočasových aktivit. Vytvořit sborník metodických lekcí pro mediální výchovu ve všech vzdělávacích oblastech RVP. Většina aktivit projektu je zaměřena na práci s ICT, projekt zahrnuje aktivity zavádějící ICT do výuky všech předmětů. Jeho cílem je mimo jiné zvýšení počítačové gramotnosti studentů, žáků a učitelů. Projekt umocňuje dovednosti při práci s moderní technikou jak žáků a studentů, tak i pedagogů. Projekt ukazuje interaktivní výuku dané problematiky. V průběhu projektu by mělo dojít k zajištění propojení jednotlivých oborů, mediální výchova pak nebude jen záležitostí informatiky a českého jazyka, jak je v současné době často vnímána. Projekt ukáže další směry ve výuce tohoto průřezového tématu a připraví materiály k jeho realizaci. Ukáže pohled na média i ze stránky umělecké a multimediální, nejen ze stránky informativní a obsahové. Prospěšné bude také poznání problémů skupiny zdravotně handicapovaných dětí z partnerské školy, přiblížení se jejich pohledu na svět a způsobu překonávání bariér, což bude mimo jiné vazbou na další průřezové téma, a to osobnostní a sociální výchovu.
3.2 Využívané ICT prostředky Veškeré webové stránky a aplikace běží na serveru umístěném na Gymnáziu T. G. Masaryka v Zastávce u Brna. Server běží na operačním systému Linux Debian 5.0. Provozován je na něm webový server Apache s podporou PHP skriptů a databáze MySQL. Zatím jsou použity 2 oddělené aplikace. Moodle Moodle slouží jako LMS prostředí pro všechny účastníky projektu, vznikají v něm různé výukové objekty, které jsou dále zpracovávány.
29
Redakční systém Drupal Redakční systém se spustí po zadání adresy http://www.ucimesemedia.cz/, slouží k předávání informací o aktuálně konaných akcích a základních informacích o projektu. Tvoří takový rozcestník pro uživatele, kteří zamíří na web projektu.
3.3 Nasazení elearningu v projektu Jak již bylo zmíněno v předchozím odstavci, hlavním stavebním kamenem projektu je LMS Moodle. V současné době je provozováno přibližně 40 kurzů, sloužících
k
tvorbě
materiálů.
Ukázka
úvodní
obrazovky
z adresy
http://www.ucimesemedia.cz/moodle/ je znázorněna na objektu (Obrázek 3: Úvodní stránka LMS Moodle na stránkách ucimesemedia.cz).
Obrázek 3: Úvodní stránka LMS Moodle na stránkách ucimesemedia.cz
30
3.4 Vytvářené materiály projektu 3.4.1 Metodika materiálu Každý vzniklý materiál objekt musí být doplněn o správně vyplněnou metodiku, která snadno pomůže vzniklý materiál kategorizovat. Šablona metodiky je přiložena v příloze A. Zde jsou některé části metodiky: Identifikační údaje projektu Tyto údaje jsou pevně dané pro všechny materiály jednotně, tvůrce materiálů je nemění. Identifikační údaje autora Autor uvede svoje jméno a příjmení, název školy, kde působí a pozici v projektu – zde bude uvedeno obvykle: tvůrce materiálu a oblast, pro kterou materiál tvoří dle RVP. Oblasti jsou rozděleny takto: •
Cizí jazyky
•
Umění a kultura
•
Člověk a zdraví
•
Člověk a příroda
•
Člověk a společnost
•
Matematika a její aplikace
•
Informatika a ICT
•
Jazyk a jazyková komunikace
Identifikační údaje předmětu Uvedeny budou identifikační údaje předmětu, pro který je materiál určen: název předmětu (dle RVP), název tématického celku, typ školy, pro kterou je materiál určen – může být uvedeno i více typů škol, ročník, pro který je materiál určen – i zde může být uvedeno více ročníků, optimální počet žáků pro realizaci aktivity – lze rozepsat například skupiny po 5 žácích apod. Identifikační údaje materiálu Autor uvede název vytvořeného materiálu. Identifikační číslo bude doplněno odborným manažerem projektu. Do položky výuková forma může být uvedeno i více možností, například: skupinová práce, workshop, seminář, didaktická
hra,
soutěž,
rukodělná
práce,
laboratorní
práce,
projekt,
dramatizace, samostatná práce, výklad, přednáška atd. Předpokládaný časový rozsah může být uveden v minutách, hodinách, dnech v závislosti na chystané aktivitě. Do kolonky komponenta ICT uvede autor, kolik hodin bude věnováno zdokonalování v oblasti ICT.
31
Navazující nebo související materiál – upozornění na další materiál, který vznikl v průběhu projektu a má vazbu s daným popisovaným materiálem. Pokud žádná vazba není, uvede autor: není známa vazba na jiný materiál. Základní pojmy, které materiál obsahuje Autor zde uvádí klíčová slova, charakterizují vytvořený materiál. Tato slova budou použita jako metadata a budou sloužit pro snazší vyhledávání materiálu v úložišti materiálu. Stručný popis obsahu (anotace materiálu) Stručný popis v rozsahu jeden odstavec bude výstižně charakterizovat obsah vytvořeného materiálu a jeho užití. Očekávaný výstup Autor napíše, jaký výstup vznikne po realizaci předložené metodiky. Výstupem může být například prezentace studentů v PowerPointu, výstavka modelů, nástěnka s ukázkami vytvořených prací apod. Soupis vybavení nutného pro realizaci V první části této tabulky autor zatrhne křížkem potřebné vybavení pro realizaci aktivit popisovaných v metodice. Na volné řádky může doplnit další potřebný materiál, který není v seznamu uveden. Použité zdroje Očekává se zejména využití výukových objektů, které budou postupně ukládány v úložišti výukových objektů (obrázky, fotografie, video ukázky atd.). V této části tabulky tedy autor uvede, které další materiály, a ze kterých zdrojů, použil. Předpokládá se zejména využití vlastních zdrojů (VZ), jichž je tvůrce materiálu autorem, a zdrojů z úložiště projektu (P). Využití jiných materiálů (JZ) musí být v souladu s autorským právem a musí být také uvedeno. Soupis pomůcek, které jsou součástí materiálu V této tabulce autor uvede všechny pomůcky pro žáky i učitele, které jsou součástí jeho metodiky. Jednotlivé položky uvede číselně jako počet příloh jednotlivých druhů. Např. pokud jsou součástí metodiky tři ukázkové prezentace v PowerPointu, uvede do řádku 5 v tabulce číslo 3. Typy materiálů, které nejsou uvedeny v seznamu, dopíše na volná místa v dolní části tabulky.
32
3.5 Potřeby úložiště Jedním z hlavních úkolů projektu „Učíme (se) média“ je vytvořit pro vytvářené materiály vhodný typ úložiště, které pojme veškeré typy materiálů. Úložiště musí být vhodným způsobem začleněno do stávajících stránek projektu a musí tvořit jejich nedílnou součást. 3.5.1 Co uživatelé čekají od úložiště S obvyklými prvky úložiště ve formě portálu jsme se již seznámili v předchozí kapitole. Před samotným návrhem úložiště byl mezi pedagogy a ostatními pracovníky proveden výzkum zkoumající jejich potřeby a funkce, které by v systému ocenili. Výzkum bude podrobně rozebrán v další části práce. 3.5.2 Požadavky na ukládání materiálů Pokud vyjdeme z popisu projektu, je patrné, že na úložiště budou kladeny vysoké požadavky, protože se bude jednat o jeden ze stěžejních prvků. Musí tedy fungovat naprosto spolehlivě a vzhledem k náročnosti tvorby materiálů musí být kladen i velký důraz na bezpečnost. Zvlášť bude řešena problematika zálohování pro případ poruchy serveru nebo napadení. Úložiště musí pojmout všechny typy různých materiálů a u souborných typů materiálů by mělo nabídnout možnost nahlédnutí do struktury souboru.
33
4 Metodika řešení 4.1 Výzkum Provedení výzkumu bylo formulováno jako jeden z dílčích cílů práce. Výsledky výzkumu budou zohledněny při následné analýze a návrhu řešení úložiště výukových objektů. 4.1.1 Cíle výzkumu Hlavním cílem výzkumu je bližší poznání toho, co by mělo nově vzniklé úložiště podporovat. Hlavní cíl lze rozdělit na další dílčí cíle, které by měly odpovědět na následující otázky: •
Zdali pedagogičtí pracovníci vytváří výukové objekty?
•
Jaké druhy výukových objektů nejčastěji vytváří?
•
Jakým způsobem vytvářené objekty sdílí a jaký mají postoj ke sdílení?
•
Jestli tvoří ucelené elearningové kurzy a v jakém prostředí?
•
Poslední část je věnována portálům – zda uživatelé nějaké portály znají, jaké funkce v portálech využívají a co jim v těchto portálech chybí.
4.1.2 Dotazník Na základě stanovených cílů byl sestaven dotazník o 10 otázkách + 1 doplňkové, jehož zpracováním nám budou poskytnuty odpovědi na stanovené cíle. Dotazník bude respondentům distribuován pomocí internetu aplikací Google Docs, ale také ve formě vytištěného dotazníku. Vzniklý dotazník je přiložen v příloze B této práce. 4.1.3 Respondenti Výzkumu se zúčastnilo 124 respondentů z celé České republiky, jednalo se o učitele a další pedagogické pracovníky. Stručný přehled organizací a účastníků, kteří se do výzkumu zapojili: •
Učitelé Gymnázia T. G. M. v Zastávce.
•
Učitelé participujících škol (ZŠ Ostrovačice, ZŠ Ivančice, ZŠ Dolní Kounice, ZŠ Dolní Loučky, Gymnázium Ivančice, ZŠ Laštůvkova Brno– Bystrc a další).
•
Partnerská škola Mateřská škola a Základní škola pro tělesně postižené Kociánka.
34
•
Účastníci a absolventi studia koordinace v ICT.
•
Členové metodických kabinetů SSŠ (Střediska služeb školám).
•
Účastníci projektu „Multimédia ve škole“.
•
A další respondenti. Přibližná struktura respondentů je zachycena na objektu (Graf 1: Struktura
respondentů výzkumu). Přehled struktury účastníků podle typu školy Základní škola Gymnázium Střední odborná škola Střední odborné učiliště Praktická škola Odborné učiliště Další 0
10
20
30
40
50
60
Počet respondentů
Graf 1: Struktura respondentů výzkumu 4.1.4 Výsledky šetření Tvorba jednoduchých výukových objektů První otázka výzkumu měla za úkol zjistit, jestli uživatelé vytváří nějaké výukové materiály. Kladně odpovědělo 91 respondentů (cca 73 %), záporně 33 (cca 27 %). Je tedy patrné, že skoro ¾ účastníků výzkumu vytváří výukové objekty. Typy vytvářených objektů Dále bylo zjišťováno, které typy výukových objektů a materiálů tvoří. Respondenti dostali na výběr ze sedmi typů předdefinovaných objektů, ale mohli zmínit i další. Výsledky jsou zaznamenány na objektu (Graf 2: Přehled vytvářených objektů).
35
Přehled vytvářených objektů Textové dokumenty Prezentace Testy Obrázky a fotografie Materiály pro int. tabuli HTML dokumenty Animace a videa 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Počet respondentů
Graf 2: Přehled vytvářených objektů Je tedy patrné, že nejvíce vytvářené jsou soubory kancelářskými aplikacemi (textové dokumenty a prezentace), naopak k nejméně používaným patří videa a animace. Postoj ke sdílení Další zjišťovanou oblastí bylo, jestli uživatelé nějakým způsobem vytvořené materiály sdílí a jejich postoj ke sdílení. Postoj ke sdílení
Počet respondentů
Nesdílí a nechtějí sdílet
5 (5 %)
Nesdílí, ale poskytli by
28 (30 %)
Sdílí v rámci uzavřeného systému
52 (55 %)
Sdílí veřejně v otevřeném systému
9 (10 %)
Tabulka 2: Postoj ke sdílení materiálů Z objektu (Tabulka 2: Postoj ke sdílení materiálů) je patrné, že se o své materiály nechce podělit pouhých 5 % respondentů, naopak 30 % by své výstupy poskytli, ale zatím je nesdílí. Největší procento respondentů však již materiály nějakým způsobem sdílí.
36
Ucelené výukové kurzy Na otázky směřované na zjištění využívání kurzů už odpovědělo kladně jen 33 respondentů (37 %), kurzy naopak nevyužívá 59 (63 %) účastníků. Ač je rozdíl oproti jednoduchým výukovým objektům patrný, za několik posledních let lze pozorovat pozvolný růst používání kurzů. Respondenti dále uváděli, v jakých prostředích kurzy tvoří. Nejpoužívanějším systémem je LMS Moodle, který využívá 91 % respondentů, kteří tvoří kurzy, Microsoft Class server naproti tomu využívá jen 9 %, dále pak 28 % účastníků výzkumu uvedlo, že používají vlastní nebo jiný systém. V této otázce mohli respondenti vybrat více možností, je tedy patrné, že někteří využívají více jak jeden systém. Portály zaměřené na sdílený výukových objektů Co uživatelé portálů postrádají? Komplexní řešení problémů Možnost náhledu materiálu Možnost sdílení libovolných formátů Oponentské posudky Hodnocení ostatními uživateli Statistické informace Diskuze 0
5
10
15
20
25
30
35
40
Počet respondentů
Graf 3: Co uživatelé portálů nejvíce postrádají V další části výzkumu byly zkoumány současné portály, účastníci byli dotazováni, jaké portály znají a co za funkce portálů využívají. Nejvíce respondentů zná portál RVP metodický portál, dále pak portál Ve škole a nejméně účastníků zná portál ZKOLA. Co se týče nejvyužívanějších funkcionalit
portálů,
patří
k nejpoužívanějším
hodnocení
ostatními
uživateli a diskuze, naopak překvapivě poměrně málo účastníků využívá oponentské posudky materiálů.
37
Další otázka měla pomoci zjistit, co naopak ve stávajících portálech jejich uživatelé postrádají. Z objektu (Graf 3: Co uživatelé portálů nejvíce postrádají) je patrné, že účastníci výzkumu nejvíce postrádají komplexní řešení problému, dále pak možnost libovolného typu materiálu a funkcionalitu, která umožní nahlédnout do struktury materiálu. Z možností, které nebyly předdefinovány, se nejčastěji objevoval požadavek na opravdu velmi kvalitně zpracované oponentské posudky. Vytvářené objekty podle jednotlivých předmětů Vytváření materiálů podle předmětů Informatika Matematika Český jazyk Fyzika Cizí jazyk Zeměpis Chemie Hudební výchova Dějepis Biologie Základy společenských věd Výtvarná výchova Tělesná výchova 0
10
20
30
40
50
60
Počet respondentů
Graf 4: Vytváření materiálů podle předmětů Další zajímavou informaci poskytuje objekt (Graf 4: Vytváření materiálů podle předmětů), z grafu lze vyčíst, že nejvíce materiálů respondenti vytváří do informatiky, matematiky a českého jazyka. Dokonce jsou materiály
38
vytvářeny
i do výtvarné a tělesné výchovy. Výsledky v jednotlivých
předmětech jsou ovlivněny skladbou respondentů. 4.1.5 Hodnocení získaných výsledků Z výsledků výzkumu je patrné, že pedagogové výukové materiály i souborné kurzy tvoří. Výzkum nám pomohl udělat si představu o vytvářených materiálech a objektech – jaké objekty vznikají, v jakých prostředích a pro jaké předměty. Respondenti, kteří tvoří ucelené kurzy, nejčastěji využívají prostředí LMS Moodle (více jak 90 %). Velmi zajímavé informace také skýtá část výzkumu zaměřená na používání portálů, jako prostředku pro sdílení materiálů. Účastnící výzkumu zde popsali, které portály znají, jaké funkce portálů využívají a také co jim v portálech chybí. Nejčastěji byla zmiňována potřeba komplexního řešení všech zmiňovaných problémů.
4.2 Formální specifikace problému Před zahájením analýzy byly nejdříve se členy řešitelského týmu projektu pečlivě specifikovány všechny požadavky, které by měl portál plnit. Dále bylo nutné určit základní pravidla přístupu k materiálům, pravidla pro sdílení materiálů a také typy uživatelských účtů. Zohledněny byly výsledky výzkumu. Jednotlivé požadavky budou popsány v následující části dokumentu. 4.2.1 Nefunkční požadavky •
Úložiště bude implementováno v PHP.
•
Použitá databáze bude MySQL.
•
Některé části aplikace budou optimalizovány Javascriptem (jQuery).
•
Stránky portálu budou XHTML validní a bude zajištěna funkčnost a správné zobrazení v běžně používaných prohlížečích.
•
Aplikace bude pilotně nainstalována na serveru, fyzicky umístěném na Gymnáziu T. G. Masaryka v Zastávce, a bude spolu s ostatními aplikacemi
projektu
dostupná
z internetu
na
adrese
http://www.ucimesemedia.cz. •
Bude zajištěno pravidelné automatizované zálohování.
4.2.2 Funkční požadavky Funkční požadavky na úložiště materiálů lze rozdělit do několika dílčích celků – materiály, články, uživatelé systému, práva.
39
Materiály •
Každý, i nepřihlášený uživatel si může prohlížet a prohledávat nahrané studijní materiály.
•
K výukovým materiálům může přidat komentář a materiály může hodnotit pouze přihlášený uživatel.
•
Pouze přihlášený uživatel může nahrát do systému materiál.
•
Každý materiál musí být schválen oponentem, oponent může také materiál zamítnout a vrátit k dopracování.
•
Uživatel může své nahrané materiály mazat a editovat, dokud nejsou definitivně schváleny oponentem.
•
V katalogu veřejných materiálů se zobrazují pouze schválené materiály.
•
Součástí každého materiálu jsou povinné údaje – název, zařazení k předmětu, klíčová slova a anotace. Volitelně lze dodat bližší popis vloženého souboru.
•
Systém musí umět pojmout veškeré typy výukových objektů, včetně souborných.
•
V případě, že vložený je objekt souborný materiál, zobrazí se jeho vnitřní struktura.
Články •
Všichni uživatelé, včetně nepřihlášených, mohou číst články na portálu.
•
Články mohou tvořit pouze pověření uživatelé s právem „tvůrce článků“.
•
Ke každému článku lze přiložit libovolný počet souborů, obrázků a animací.
Uživatelé systému •
Do systému se může registrovat každý.
•
Registrace je podmíněna vyplněním správného emailu a klinutím na potvrzovací odkaz v emailové zprávě.
•
Každý uživatel se do systému přihlašuje svým jménem a heslem.
•
Uživatel si může změnit heslo.
Práva •
V systému budou existovat následující oprávnění – administrátor, tvůrce článků a oponent.
•
Každému uživateli lze přiřadit libovolné právo i kombinaci práv.
•
Uživatelé s právem administrátor mají k dispozici všechny aplikace.
•
Administrátoři mohou editovat údaje všech uživatelů a mohou přidělovat práva.
40
•
Oponenti mají možnost rozhodovat o nahraných materiálech – mohou je buď schválit, nebo zamítnout, v obou případech mohou k nim přidat hodnocení či vzkaz autorovi.
•
Administrátor může oponentům nastavit jen určité kategorie materiálů, které mohou oponovat.
•
Stejně jako tvůrci článků mohou tvořit články na webu.
4.3 Modelování případů užití 4.3.1 Určení aktorů Tvorba diagramu začala nejdříve identifikací aktorů. Již od počátku bylo nutné rozdělit uživatele systému podle přidělených oprávnění, každé oprávnění totiž opravňuje k používání jen určitých specifických funkcionalit. Ale existuje také množina operací, které mají všichni uživatelé společné. Lze tedy z aktorů s různými oprávněními vytvořit generalizací aktora uživatel, pomocí kterého budou tyto úkony realizovány. Uživatel Uživatel představuje každého návštěvníka portálu. Pro běžnou práci s portálem může být přihlášený i nepřihlášený. Pouze pro vstup do některých částí projektu je vyžadováno přihlášení. Tvůrce článku Uživatel s oprávněním tvůrce článku je specifický typ uživatele, který má možnost vstoupit do administrace portálu. Má k dispozici sadu nástrojů na tvorbu informativních článků a příspěvků na webu. Oponent Oponent má za úkol kontrolovat, hodnotit nahrané materiály. Stejně jako tvůrce může vstoupit do administrace. Pomocí systému oprávnění mu může být přiřazena jen určitá sekce, kterou může spravovat. Administrátor Jak to bývá ve všech systémech, administrátor disponuje nejvyšším stupněm oprávnění. Má k dispozici sadu aplikací jak oponentů, tak tvůrců článků. Dále může také editovat údaje uživatelů a přidělovat jim oprávnění.
41
4.3.2 Diagram případů užití Po zvolení vhodných aktorů byly do systému postupně zakreslovány jednotlivé případy užití. Výsledný diagram je znázorněn na objektu (Obrázek 4: Diagram případů užití). Za povšimnutí stojí modelování oprávnění generalizací všech typů uživatelů. Vzniká aktor uživatel, který slouží pro modelování základních typů operací všech uživatelů.
Obrázek 4: Diagram případů užití Diagram užití nám znázorňuje procesy probíhající v rámci úložiště, dále také zachycuje aktivity aktorů. Z diagramu je také patrný systém oprávnění, který bude v systému fungovat. Na dalších diagramech budou rozebrány případy užití pro každého aktora zvlášť.
42
Diagram případů užití aktora uživatel
Obrázek 5: Dílčí diagram případů užití – uživatel Některé důležité případy užití: •
Přihlášení – pro použití některých částí systému je nutné, aby se uživatel do systému přihlásil. Pro úspěšné přihlášení musí být zadáno správné jméno a heslo. V případě, že uživatel své heslo zapomene, může si požádat o vygenerování nového.
•
Odhlášení – po ukončení práce s portálem se uživatel musí odhlásit.
•
Správa materiálů uživatele a Upload materiálu – uživatel může pracovat s materiály, které do systému nahrál. Dokud není materiál definitivně schválen, může jej editovat nebo smazat.
•
Prohlížení materiálů – detailní výpis materiálu dostupný i pro nepřihlášené uživatele. Součástí výpisu je možnost stáhnout
43
přiložený soubor. Přihlášení uživatelé mohou k materiálu dodat hodnocení nebo komentář. Diagram případů užití aktora tvůrce článku Na objektu (Obrázek 6: Dílčí diagram případů užití – tvůrce článků) je zachycen diagram případu užití aktora tvůrce článku.
Obrázek 6: Dílčí diagram případů užití – tvůrce článků Tvůrce článků má k dispozici jen jeden hlavní případ užití – správa článků, který vznikl generalizací případů užití vložit nový článek, editace článku a smazat článek. Diagram případů užití aktora oponent
Obrázek 7: Dílčí diagram případů užití – oponent
44
Hlavní náplní práce aktora oponent je schvalování nahraných materiálů, k materiálu může i přidat textové hodnocení. Vložené materiály může také ale editovat nebo smazat. Diagram případů užití aktora administrátor Objekt (Obrázek 8: Dílčí diagram případů užití – administrátor) znázorňuje případy užití pro aktora administrátor. Z obrázku je patrné, že administrátor přebírá aktivity dvou dalších aktorů (oponent a tvůrce článků).
Obrázek 8: Dílčí diagram případů užití – administrátor K dispozici má navíc sadu nástrojů Evidence uživatelů, pomocí které může uživatelský účet aktivovat, smazat, nebo změnit jeho údaje. 4.3.3 Diagram aktivit Jedním z digramů popisující chování systému je diagram aktivit. Pomocí tohoto diagramu byl namodelován problém schvalování materiálu – výsledný diagram je znázorněn na objektu (Obrázek 9: Diagram aktivit popisující proces schvalování materiálu). Celý proces začíná nahráním výukového materiálu
45
do systému, poté dojde ke kontrole materiálu oponentem. Materiál může být schválen, nebo zamítnut a vrácen k dopracování. Pokud je materiál vrácen k dopracování,
uživatel
se
o
této
skutečnosti
dozví
prostřednictvím
informačního emailu. Může dodat novou verzi a ta je opětovně podrobena kontrole. Pokud je materiál schválen, je automaticky zařazen do katalogu a mohou s ním pracovat všichni uživatelé.
Obrázek 9: Diagram aktivit popisující proces schvalování materiálu
4.4 Analytické třídy Zatím byla provedena analýza podnikových procesů, pokud z analýzy vyjdeme, můžeme nyní sestavit model, který zachytí systém ze statického hlediska. Diagram tříd zachycuje vazby mezi jednotlivými třídami.
Při sestavování diagramu byly
zvoleny následující třídy: • Uživatel
• Práva
• Články
• Úložiště obrázků
• Menu
• Úložiště souborů
• Materiál
• Typ materiálu
• Hodnocení
• Komentář
46
Výsledný diagram zachycuje vztahy mezi všemi vybranými třídami. Je zobrazen na objektu (Obrázek 10: Diagram tříd).
Obrázek 10: Diagram tříd
4.5 Datový model systému Vzhledem k tomu, že bude aplikace provozována na databázovém serveru MySQL, bude nutné vytvořený diagram tříd převést do podoby entitně relačního diagramu (ERD). ERD je reprezentován entitami, které jsou stejně jako třídy propojeny vazbami. Velký rozdíl je však ve funkčnosti, entity již funkční stránku postrádají, při převodu se tak využijí pouze atributy tříd. Některé vazby je také nutné rozložit pomocí vazebních entit. Výsledný diagram je znázorněn na objektu (Obrázek 11: Entitně relační diagram úložiště výukových objektů).
47
Obrázek 11: Entitně relační diagram úložiště výukových objektů
48
5 Vlastní řešení 5.1 Použité technologie 5.1.1 PHP PHP dnes patří k nejpoužívanějším skriptovacím jazykům určeným především pro tvorbu webových aplikací. (Smidek, Berit a Mrázek, 2001) PHP popisují jako „skriptovací jazyk, jehož příkazy vykoná server ještě před odesláním WWW stránky a uživatel dostane hotový vygenerovaný HTML kód“. Definici doplňuje (Szor, 2006), když dodává, že: „PHP může být také použito i z příkazové řádky, bez přítomnosti jakéhokoliv serveru či browseru“. Historie PHP sahá do roku 1995, kdy Rasmus Lerdorf začal pracovat na velmi jednoduchém programovacím jazyku, který měl sloužit jako alternativa k Perlu. Od té doby už uplynulo půl druhého desetiletí a z velmi jednoduchého skriptovacího jazyka se stal mohutný programátorský nástroj obsahující širokou paletu modulů. PHP lze začlenit do různých serverů (Apache, Lighttpd) na různých platformách (Windows, Unix, BSD). Základní instalaci lze rozšířit o řadu modulů, počínaje nástroji pro práci s různými databázemi, až pro prostředky na práci s obrázky. Hlavní výhody používání PHP •
Jednoduchá syntaxe – velmi podobná jazykům Java, C nebo C++.
•
Vysoký komfort při práci s databázemi – PHP podporuje různé druhy databází (MySQL, Oracle, PostgreSQL, SQLite, dokonce i obyčejné dBase).
•
Obrovský počet uživatelů na celém světě – aplikace v jazyce PHP vyvíjí velký počet vývojářů, existují diskuzní skupiny zabývající se přímo problematikou PHP, k dispozici je také řada hotových řešení.
•
Velmi kvalitní a propracovaná dokumentace
•
Multiplatformost a dostupnost – podpora PHP skriptů je zaručena u každého poskytovatele webhostingových služeb.
V současné době (květen 2010) je k dispozici poslední verze 5.3.2. 5.1.2 MySQL Volba vhodného databázového systému bývá vždy kompromisem mezi rychlostí a nabízenými možnostmi, dalším a možná ještě důležitějším faktorem je samozřejmě také cena. MySQL je jedním z nejoblíbenějších databázových
49
systémů používaným pro ukládání dat nejen pro účely webových aplikací. Hlavní výhodou MySQL je to, že je dostupné zdarma, je poměrně rychlé a poskytuje základní sady nástrojů, které bohatě stačí většině uživatelů. Pokročilejší uživatelé však mohou některé funkce postrádat. Mezi chybějící například patří funkce pro nativní ukládání dat v hierarchické podobě (v Oracle příkaz CONNECT BY PRIOR), ale také analytické funkce (OLAP a další). Stejně jako PHP je MySQL k dispozici pro různé operační systémy. Firmy poskytující hostování webových stránek většinou MySQL podporují jako hlavní, někdy i jediný databázový systém. Současná verze MySQL je 5.1.45 (květen 2010). 5.1.3 Propojení PHP a MySQL Každá webová aplikace se skládá ze tří vrstev, které je nutné vhodným způsobem propojit – nemůže pracovat jedna bez druhé. Propojení aplikační vrstvy (v našem případě realizované pomocí PHP) a datové vrstvy (MySQL) může být provedeno dvěma různými způsoby. V PHP existují moduly MySQL a MySQLi (MySQL improved). Jak je patrné z názvu, modul MySQLi navazuje na původní modul a doplňuje jeho funkce, přidává také možnost využití objektového přístupu. Jedním z hlavních důvodů přechodu na novější modul je bezpečnost, původní modul totiž nepodporuje možnosti využití placeholderů. Pokud není kód při použití základního MySQL modulu náležitě ošetřen, je velmi náchylný na možnost provedení SQL Injection útoku. (Martin Nystrom, 2007) SQL Injection útok zjednodušeně popisuje jako: „útok možný díky programu, který útočníkovi umožňuje posílat příkazy přímo do databáze, aniž by je připravila a zprostředkovala aplikační vrstva“. Možností, jak se proti tomuto útoku bránit, je několik – lze například veškerá data získávaná od uživatele nechat projít funkcí, která se postará o odstranění problematických znaků, které by mohly útok způsobit (v originální verzi MySQL modulu je to funkce mysql_real_escape_string). Dalším a daleko vhodnějším řešením je použití modulu MySQLi, který umožní používání placeholderů. Toto předávání parametrů je daleko vhodnější a útok SQL Injection na takto ostřeném dotazu nemůže být proveden. Ukázka ošetřeného kódu: $DB->select("SELECT * FROM obec WHERE nazev LIKE ? AND psc >= ? AND psc <= ?", "%".$_GET['hledani']."%", $_GET['od'], $_GET['do']);
Pokud se pokusí nepovolaná osoba zaútočit na takto ošetřený kód tak, že například do parametru $_GET['od'] vloží text „30000 AND (DELETE FROM obec)“,
není
útok
úspěšný.
V případě
neošetřeného
kódu
by
došlo
50
k vyprázdnění celé tabulky obec, což by bylo v případě shromažďovaných materiálů velmi nežádoucí. Bude tedy využit modul MySQLi. 5.1.4 XML Extensible Markup Language (zkráceně XML) je obecný značkovací jazyk, který byl vyvinut a standardizován konsorciem W3C. Slouží jako standardní formát pro výměnu informací. Mezi hlavní důvody oblíbenosti toho značkovacího jazyka patří ten, že data jsou ukládána v textové formě (mohou být editována libovolným editorem) a také fakt, že není vázáno s žádnou proprietární technologií nebo platformou. „XML je jazyk, jenž pracuje s obsahem dokumentu, nikoliv jeho formou. Význam XML bude postupně sílit, a to jako zcela univerzálního formátu pro ukládání dat“, uvádí (Jiří Hlavenka, 2000). Není tedy divu, že XML je velmi často využíváno pro zálohování a přenos elearningových objektů. Formát XML využívá jak Moodle ve svém systému zálohování, stejně tak třeba i formát SCORM. Další důvod vysoké popularity zmiňuje ve své publikaci (Jiří Kosek, 2000): „XML je asi vůbec první formát, který hned od samého počátku dbá na potřeby jiných jazyků než je angličtina. Jako znaková sada se používá ISO 10646 (jedná se o 32bitovou znakovou sadu, která dokáže pojmout všechny znaky dnes používaných jazyků)“. S XML většinou pracujeme na aplikační vrstvě, ale existují i nativní XML databáze, které zajistí procházení XML už na datové vrstvě (eXist, XIndice, Sedna). O zpracování XML souborů se ve vytvářené aplikaci bude starat PHP. Využívána bude sada nástrojů DOM. Dá se využít jak na čtení, zpracovávání, tak i na editaci nebo vytváření úplně nových XML dokumentů. 5.1.5 jQuery Zatím jsme si rozebrali skripty a přípravu dat na straně serveru, dynamické stránky však mohou být nejen na serveru, ale také u klienta. Skripty spouštěné u klienta se pouze přiloží k webové stránce buď přímo jako text na stránce, nebo jako externí soubor. Velkou výhodou je to, že skripty není nutné nějak kompilovat, jedná se o prostý text. Mezi nejpoužívanější jazyky určené pro skriptování na straně klienta patří Javascript. Lze ho nalézt prakticky ve všech prohlížečích, bohužel nastává problém částečné
nekompatibility – některé prohlížeče potřebují speciální
optimalizaci kódu. Pro Javascript existuje mnoho rozšíření, mezi nejpoužívanější patří jQuery. (Jonathan Chaffer, 2009) shrnul ve své publikaci několik hlavních důvodů, proč jQuery používat:
51
•
„JQuery zjednoduší přístup ke všem elementům dokumentu“ – v původní koncepci Javascriptu bylo nutné traverzovat celým DOM stromem nebo adresovat prvky přesně podle ID. JQuery umožní pomocí selektorů jednoduše vybrat libovolné prvky ze stromu.
•
„JQuery umožní změnit libovolný obsah na stránce“ – pomocí selektorů lze jednoduše stránku doplnit požadovaným obsahem.
•
„JQuery zajistí lepší interakci mezi stránkou a uživatelem“ – rozšiřuje paletu událostí, na které lze navázat různé akce.
•
„JQuery dodá stránkám animace a další efekty“ – stránky se tak stávají interaktivnější a hezčí – elementy se například mohou postupně objevovat nebo mizet.
•
„JQuery zjednodušuje často řešené problémy“ – jednodušším se stává například práce s poli.
Za zmínku také stojí, že takto funkcemi nabitý balík má v současné verzi jen pouhých 72 KiB, neklade tak ani velké požadavky na rychlou linku klientů, kteří si stránku budou prohlížet. 5.1.6 AJax Zkratka, která v neznalých webových technologií vyvolá spíše představu jména psa, znamená „asynchronous JavaScript and XML“, tedy asynchronní Javasrcipt + XML. AJAX poskytuje alternativu ke klasickému modelu webových aplikací server – klient (kdy se vždy načítá celá stránka), jakousi střední vrstvu, která má možnost načíst a změnit jen určitou část stránky. (Nicholas Zakas, 2007) označuje AJAX jako: „nějaký objekt nebo funkce Javascriptu, která je volána vždy, když je potřeba získat informace od serveru“. V další části definice dodává, že „provedení žádosti je asynchronní, což znamená, že další vykonávání kódu nečeká na odpověď“. Výhody použití AJAXu jsou z definice patrné – pokud se načítají jen části stránky (typicky hlavička a patička stránky zůstává a mění se jen obsah), šetří se nejen kapacita linky, ale zatížení samotného serveru. Jak již bylo zmíněno k používaným rozšířením Javascriptu patří jQuery, které práci s AJAXem činí ještě daleko snazší. Zatím by se mohlo zdát, že jde o vynikající věc, ale jako každý jiný nástroj má nejen pozitivní stránku věci, ale také své problematické části. Základním problémem AJAXu je to, že pro svoji správnou funkci potřebuje spuštěný Javascript. Většina prohlížečů Javascript samozřejmě k dispozici má, ale například ve starších mobilních zařízeních (IE na Windows Mobile a další) nebo prohlížečích z příkazové řádky (elinks, atd.) funkcionalita Javascriptu chybí.
52
Dále pak má také samozřejmě uživatel možnost ve svém prohlížeči Javascript vypnout. Pokud by pak klient bez možnosti Javascriptu přistupoval ke stránkám optimalizovaným pouze na využití AJAXu, nedostal by se nikam dál než na úvodní stránku. AJAX tak aplikačním programátorům v jistém slova smyslu přidává práci – musí své aplikace optimalizovat jak na použití s Javascriptem, tak na práci i bez něj.
5.2 Zajímavá řešení 5.2.1 Stromové ukládání menu pro zařazení materiálů V popisu databázového systému MySQL byla zmíněna poznámka, že MySQL bohužel dosud neumožňuje nativně ukládat data v hierarchické podobě. Například Oracle touto funkcí disponuje a se stromem se pracuje velmi jednoduše (CONNECT BY PRIOR). Absenci nativní podpory pro práci s hierarchickými záznamy však lze řešit. Existuje několik přístupů, z nichž jsou některé přístupy poměrně snadné na implementaci, ale jsou například velmi neefektivní, jiné naopak implementačně poměrně složité, zato rychlé. První a často používanou metodou je prosté přidání sloupce k tabulce, který odkazuje na nadřazenou položku. Používání je poměrně snadné, ale jedná se o poměrně neefektivní řešení. Pokud například jako v případě úložiště existuje nějaké stromové menu a na něj jsou pomocí cizích klíčů vázány materiály, tak i jednoduchá úloha, jako je vypsání všech materiálů zařazených do aktuální menu včetně všech zanořených, se stává náročnou. Lze například skriptem na aplikační úrovni získat všechny primární klíče podřazených menu a pak v dotazu použít klauzuli „IN“, ale je to z hlediska relační databáze velmi nešťastné řešení. Další,
z hlediska
výkonu
daleko
zajímavější
metoda,
se
nazývá
traverzování kolem stromu (TKS). Využívá na první pohled trochu komplikovanějšího algoritmu, kdy se v tabulce přidají 2 sloupce – levá a pravá hodnota uzlu. Postata je však poměrně jednoduchá. Celý strom se projde směrem od kořene a uzlům se přidělují tyto 2 hodnoty tak, že rodičovský uzel má levou hodnotu menší než všichni jeho potomci a pravou hodnotu naopak větší. Logické tedy je, že kořen má levou hodnotu nejmenší a pravou naopak maximální. Pro koncové uzly (listy stromu) platí pravidlo, že když od pravé hodnoty odečteme levou, získáme hodnotu jedna. Ukázka jednouché hierarchické tabulky je znázorněna na objektu (Obrázek 12: Ukázka hierarchického ukládání dat (TKS)).
53
Obrázek 12: Ukázka hierarchického ukládání dat (TKS) Pokud budeme chtít například vypsat všechny podřazené položky menu Zeměpis, stačí použít podmínku „id BETWEEN 2 AND 11“, což je pro databázi velmi jednoduchý dotaz. Metoda ukládání TKS má také své problematické stránky, hlavně při tvorbě menu. Pokud se jakýmkoliv způsobem zasáhne (vloží či smaže submenu) do ohodnoceného stromu, musí být všechny hodnoty přepočítány a opětovně ustálena rovnováha. Když ale porovnáme velmi rychlé procházení (což je více jak 99 % práce s menu) s několika režijními výpočty navíc, je tato metoda pro ukládání výhodná. 5.2.2 Rozšířená podpora LMS Moodle Součástí požadavků, které jsme si definovali, byla jako jedna z funkčních prvků zmíněna rozšířená podpora pro soubory z LMS Moodle. V současné verzi úložiště se nachází algoritmus, který vypíše, co všechno zálohovaný kurz obsahuje. Ale to není jediná funkcionalita – existuje dokonce i možnost si prohlédnout vložené materiály uvnitř kurzu bez jeho importování do své verze Moodle. Zatím jsou podporovány přiložené soubory a HTML dokumenty. U takto vytvořených materiálů se při výpisu zobrazí odkaz, a uživatel tak může výukové objekty prohlížet. Náhled je řešen pomocí parsování a indexace souboru nahraného souboru. Dojde k jeho rozbalení, kontrole, jestli se opravdu jedná o Moodle kurz a procházení XML dokumentu moodle.xml.
54
5.3 Vytvořené úložiště 5.3.1 Základní rozhraní portálu a jeho integrace Rozhraní portálu vychází z používaného designu, který je již určitou dobu používán v redakčním systému Drupal a LMS Moodle. Pro návštěvníky webu www.ucimesemedia.cz tak vzniká dojem, že jsou všechny weby součástí jedné velké aplikace. Design je zobrazen na objektu (Obrázek 13: Design úložiště materiálů).
Obrázek 13: Design úložiště materiálů 5.3.2 Pole pro registraci do systému a zapomenuté heslo Dialogová pole jsou na portálu řešena pomocí dialogů – objekt (Obrázek 14: Obnova zapomenutého hesla), které jsou součástí jQuery UI. Ovládání vyvolává pocit používání dialogů vestavěných do operačních systémů. Obnova hesla i registrace nového uživatele jsou navázány na ověření emailem. V obou případech je uživateli odeslána zpráva, ve které je vybízen, aby klikl na přiložený odkaz. Po
55
klinutí dojde buď k vygenerování nového hesla uživatele, uživateli je doručena zpráva s novým heslem, respektive k aktivaci účtu.
Obrázek 14: Obnova zapomenutého hesla 5.3.3 Administrační rozhraní a různé úrovně oprávnění Do administrace mohou vstoupit jen uživatelé, kteří mají přidělené nějaké oprávnění. Zda-li je má uživatel přiděleno, zjistí jednoduše – v levé části menu se mu zobrazí v nabídce možnost „Vstup do administrace“. Po klinutí na tento odkaz se levá část menu změní a uživatel dostane k dispozici sadu aplikací podle úrovně svého oprávnění. Na objektu (Obrázek 15: Administrační rozhraní). Pokud má uživatel jen oprávnění oponent, v levém menu se zobrazí pouze rodina aplikací Výukové materiály, podobně tak u oprávnění tvůrce článků se sekcí Články.
56
Obrázek 15: Administrační rozhraní
Obrázek 16: Správa uživatelů
5.3.4 Správa uživatelských účtů Aplikací pro správu uživatelských účtů disponuje pouze administrátor. Může pomocí ní spravovat existující účty – má možnost účet editovat a smazat. Ukázka editace uživatelského účtu je znázorněna na objektu (Obrázek 16: Správa uživatelů). Pomocí této aplikace mohou také být aktivovány uživatelské účty. Standardní aktivace probíhá formou emailu obsahujícího odkaz, na který uživatel musí kliknout. Ale může se stát, že si uživatel email nedopatřením smaže či jinak poškodí a svůj účet už si nebude moci odemknout. Může však kontaktovat administrátora systému, který může účet pomocí této funkce aktivovat. 5.3.5 Tvorba článků Na webu portálu se kromě samotných webových materiálů nacházejí také jiné informace – například různé návody, postupy atd. Články může tvořit jen pověřený uživatel. K článku je možné připojit libovolný počet obrázků, souborů a flash prezentací. Z vložených fotografií systém automaticky vytváří náhledy a prohlížení ve výsledném dokumentu je realizováno nástrojem Lightbox.
57
Samotná tvorba článku probíhá pomocí WYSIWYG editoru TinyMCE, který umožní i neznalým HTML kódu vytvořit pěknou stránku, podporuje také import z jiných formátů, jako je Word. Rozhraní je znázorněno na objektu (Obrázek 17: Tvorba článků pomocí WYSIWYG editoru).
Obrázek 17: Tvorba článků pomocí WYSIWYG editoru 5.3.6 Proces nahrání a publikace materiálu Nový výukový materiál vkládá uživatel pomocí průvodce skrývajícím se pod názvem „Vložit nový materiál“. Pro úspěšné vložení musí uživatel vyplnit název materiálu, klíčová slova pro vyhledávání, anotaci materiálu a volitelný popis vkládaného souboru. Po vložení nového materiálu je odeslán informační email o nové události příslušným oponentům. 5.3.7 Procházení a hledání materiálů Uživatel hledající určitý materiál má v zásadě dva odlišné způsoby, kterými jej může nalézt. Prvním z nich je procházení menu s materiály, menu
58
může obsahovat libovolný počet zanoření. Při výpisu se zobrazují všechny materiály zařazené do vybraného menu a jeho podmenu. Dalším možným způsobem procházení materiálů je vyhledávání. Uživatel může zadat hledanou frázi a systém zajistí prohledání všech materiálů a zobrazí ty, které odpovídají hledanému spojení. Prohledává se název materiálu, jeho klíčová slova a anotace. V obou způsobech procházení materiálu (jak přes menu, tak vyhledání) má uživatel možnost volby řazení, (může si například řadit materiály podle data vložení) a výstup je stránkovaný. Screenshot z procesu hledání je zachycen na objektu (Obrázek 18: Procházení a hledání výukových materiálů).
Obrázek 18: Procházení a hledání výukových materiálů 5.3.8 Detailní výpis materiálu Pokud uživatel klikne ve výpisu materiálů na odkaz „prohlížet materiál“, je přesměrován na detailní výpis materiálu. Součástí výpisu jsou všechny informace, které byly o materiálu do systému zaneseny (název, anotace, klíčová slova, popis souboru a hodnocení oponenta). Dále detail obsahuje i statistické informace (počet stažení a datum nahrání souboru). Posledními údaji jsou pak hodnocení materiálu, vložené komentáře a pole pro přidání nového komentáře. Ukázka výpisu vzorového materiálu je k dispozici na objektu (Obrázek 19: Detailní výpis výukového materiálu).
59
Obrázek 19: Detailní výpis výukového materiálu 5.3.9 Rozšířený výpis pro souborné typy materiálů Při prohlížení detailního výpisu souborného materiálu, který je systémem podporován, se uživateli zobrazí náhled do vnitřní struktury vloženého objektu. Příklad takovéhoto výpisu je zobrazen na objektu (Obrázek 20: Ukázka výpisu kurzu vyexportovaného z LMS Moodle). Můžeme zde například vidět, že je ke kurzu přiloženo 23 materiálů a některé z nich si lze přímo v prostředí úložiště prohlédnout nebo stáhnout.
60
Obrázek 20: Ukázka výpisu kurzu vyexportovaného z LMS Moodle
61
6 Závěr Elearning si v různých formách razí cestu do stále více základních a středních škol. S rozšiřováním jeho působnosti vyvstává otázka, jakým vhodným způsobem vytvářené objekty uchovávat a distribuovat. V teoretické části práce byla rozebrána stručná historie elearningu, jeho formy a úrovně využívání. Hlavní zaměření však bylo na jednotlivé druhy elearningových materiálů, jejich specifika, problematiku přenositelnosti a sdílení. Byly zde popsány jednotlivé typy výukových objektů, včetně souborných. Dále byla zmíněna problematika portálů – jejich typické části, požadavky uživatelů a ukázky konkrétních portálů. Cílem práce bylo vytvoření úložiště materiálů, které přichází s novými funkcionalitami, které uživatelé ve stávajících řešeních postrádají. Před samotnou implementací bylo nutné provést důkladnou analýzu problému a navrhnout vhodné řešení. Portál byl pilotně stvořen jako úložiště výukových objektů pro popisovaný projekt, problematika portálu a souvisejících procesů tedy byla modelována v tomto prostředí. Byl proveden výzkum jak mezi účastníky projektu, tak nezúčastněnými osobami a výsledky výzkumu byly v analýze zohledněny. Analytická část umožní nahlédnout do procesů a postupů, které se za provozem úložiště materiálů ukrývají. Výsledkem práce je vyhotovené úložiště elearningových materiálů, které bylo vyvinuto pro potřeby projektu „Učíme (se) média“, to však nemusí být konečné a jediné uplatnění. Spousta škol v České republice, které mají zadán projekt podobného charakteru, stojí před stejným problémem. Tato práce jim může nabídnout zasvěcení do problematiky výukových objektů a nabídnout možné řešení. Vytvořená aplikace stojí na poměrně robustním základu, který umožňuje snadné dopracování nebo úpravu úložiště dle požadavků. Za zmínku určitě stojí i fakt, že přes velkou popularitu, které se LMS Moodle v ČR těší, zatím neexistuje portál na sdílení vytvořených kurzů v prostředí toho LMS. Výsledky práce by mohly být použity jako východisko pro tvorbu úložiště zaměřeného speciálně na materiály pro Moodle. Vznik takovéhoto centrálního úložiště by mohl pomoci zvýšit efektivitu práce učitelů. Velmi často totiž dochází k situacím, že učitelé znovu vytváří již jednou vytvořený materiál, který ale zatím nebyl nějakým kanálem publikován.
62
7 Použité zdroje [1]
HRTOŇOVÁ N., Proč e-Learning?. ÚVT MU, 2005, 6 s., Dostupné na internetové adrese:
[2]
WIKIPEDIA FOUNDATION, INC., elearning [online]. Poslední aktualizace
[3]
3. března 2010 9:35 [cit. 22. 4. 2010], Dostupné na internetové adrese: NOCAR D., Blended learning a vzdělávací programy. Centrum distančního vzdělávání Univerzity Palackého v Olomouci, 2006, 4 s., Dostupné na internetové adrese:
[4]
VŠETULOVÁ, M. Přiručka pro tutora. Olomouc: Akademie distančního vzdělávání, 2007. 232 s. ISBN 978-80-244-1641-0.
[5]
KOPECKÝ K., E-learning (nejen) pro pedagogy. 1. vydání Olomouc Hanex, 2006. 125 s., ISBN 80-85783-50-9.
[6]
KOLIBAČ, M., E-learning moderní forma vzdělávání [online]. 2003. [cit. 6. 5. 2010]. Dostupné na internetové adrese:
[7]
HOLÁ, O., Študijné materiály pre e-learning (příspěvek ve sborníku). Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s. r. o., 2008, 7 s., Dostupné na internetové adrese:
[8]
BAŽANT I., Metodika tvorby výukových materiálů v Authorwaru podle SCORM. Cesnet, 2005, 11 s., Dostupné na internetové adrese:
[9]
ČERNÁ A., SLEJŠKA Z., Metodický portál [online]. Poslední aktualizace
[10]
10. března 2010 [cit. 2. 5. 2010], Dostupné na internetové adrese: SMIDEK, V., BERIT, J., MRÁZEK L.: PHP v příkladech. Kopp nakladatelství, 2001. 117 s., ISBN 80-7232-162-5
[11]
SZOR P.: Počítačové viry analýza útoku a obrana. Brno: Zoner Press, 2006, 608 s., ISBN 80-86815-04-8
[12]
NYSTROM, M.: SQL Injection Defenses. O'Reilly Media, Inc., 2007, 39 s., ISBN 978-0-596-52964-2
63
[13]
HLAVENKA J, SEDLÁŘ R., HOLČÍK T., KUBEŠ J., MACH J.: Vyváříme WWW stránky a spravujeme moderní website. Computer Press, 2000, 520 s., ISBN 80-7226-293-9
[14]
KOSEK, J.: XML pro každého. 1. vyd. Praha, Grada Publishing 2000, 164 s., ISBN 80-7169-860-1
[15]
N. ZAKAS, J. MCPEAK, J. FAWCETT: Ajax profesionálně. Brno: Zoner Press, 2007, 668 s., ISBN 978-80-86815-77-0
[16]
Chaffer J., Swedberg K.: Learning jQuery 1.3. Packt Publishing, 2009, 421 s., ISBN 978-1-847196-70-5
Přílohy
A
Šablona pro popis metodiky materiálu
B
Dotazník zjišťující preference uživatelů úložišť výukových objektů
Vážení respondenti, dovoluji si Vás požádat o spolupráci při průzkumu hodnocení a využívání úložišť výukových materiálů na základních a středních školách v ČR. Prosím o vyplnění následujícího dotazníku. Tento výzkum je plně anonymní, zjištěné údaje jsou důvěrné a budou sloužit jen pro účely mé diplomové práce. Děkuji za Váš čas, Bc. Jiří Jaša 1. Vytváříte materiály využitelné v eLearningu? Pokud je Vaše odpověď záporná, prosím pokračujte na otázku č. 10. Ano Ne 2. Jaké typy materiálů a výukových objektů vytváříte? U této otázky můžete vybrat více možností, zvolte prosím alespoň jednu. Textové dokumenty (např. Word, PDF) HTML dokumenty Prezentace Animace a videa Obrázky a fotografie Materiály pro interaktivní tabuli Testy Jiné, prosím specifikujte jaké: 3. Sdílíte vytvořené materiály a objekty? Nesdílím a nechci Nesdílím, ale poskytl bych Sdílím v rámci uzavřeného systému (kupříkladu systém vlastní školy apod.) * v rámci projektu pro uzavřený systém, jehož výstup musí být zveřejněn Sdílím veřejně v otevřeném systému (materiály jsou pro zájemce volně dostupné) 4. Vytváříte ucelené eLearningové kurzy (jejichž součástí jsou i uvedené materiály)? Pokud je Vaše odpověď záporná, prosím pokračujte na otázku č. 6. Ano Ne 5. Jaké prostředí používáte pro tvorbu eLearningových kurzů? U této otázky můžete vybrat více možností, zvolte prosím alespoň jednu. Microsoft Class Server (využívá technologii MS SharePoint) LMS Moodle Vlastní systém Jiný systém, prosím specifikujte jaký:
6. Znáte pro sdílení všech výše uvedených materiálů včetně kurzů vhodný portál? U této otázky můžete vybrat více možností, zvolte prosím alespoň jednu. Pokud o žádném prostředí nevíte, prosím pokračujte na otázku č. 8. RVP metodický portál – http://www.rvp.cz/ Ve škole – http://www.veskole.cz/ ZKOLA – http://www.zkola.cz/ Jiný portál, uveďte prosím jaký: O žádném nevím 7. V uvedených prostředích pro sdílení materiálů využívám a sleduji: U této otázky můžete vybrat více možností, zvolte prosím alespoň jednu. Hodnocení ostatními uživateli Oponentské posudky Diskuze Možnost sdílení libovolných formátů materiálů Možnost náhledu materiálu – struktury kurzu či obsahu archivu Statistické informace Jinou funkcionalitu, uveďte prosím jakou: 8. V uvedených prostředích pro sdílení materiálů mi chybí zejména: U této otázky můžete vybrat více možností, zvolte prosím alespoň jednu. Hodnocení ostatními uživateli Oponentské posudky Diskuze Možnost sdílení libovolných formátů materiálů Možnost náhledu materiálu – struktury kurzu či obsahu archivu Statistické informace Komplexní řešení výše uvedených problémů Jiná funkcionalita, specifikujte prosím jaká: 9. Pro jaké předměty materiály vytváříte? U této otázky můžete vybrat více možností, zvolte prosím alespoň jednu. Biologii Cizí jazyk Český jazyk Dějepis Fyziku Hudební výchovu Chemii Informatiku Matematiku Tělesnou výchovu Výtvarnou výchovu Základy společenských věd Zeměpis Jiné předměty, uveďte prosím jaké:
10. Vaše škola je: Základní škola Gymnázium Střední odborná škola Střední odborné učiliště Praktická škola Odborné učiliště Jiný typ školy, uveďte prosím jaký: 11. Chcete nám sdělit svůj názor nebo máte nějaké připomínky? Do vyhrazeného místa vepište svůj názor či připomínku.
Děkuji za Váš čas strávený vyplňováním dotazníku a přeji krásně strávený zbytek dne.
