Imigrační reforma. zpráva Výzkumné služby Kongresu. Vendula Kulichová

Imigrační reforma

zpráva Výzkumné služby Kongresu Vendula Kulichová

Úvod Spojené státy americké jsou historicky zemí imigrantů. V absolutních číslech jsou v porovnání se zbytkem světa domovem nejvíce přistěhovalců. V tomto případě osob, které se nenarodily s americkým občanstvím.1 Z tohoto důvodu není s podivem, že zde patří otázka přistěhovalců a přistěhovalectví k zásadním společenským tématům. Imigrace má totiž vliv na celou řadu aspektů života Američanů – od vlivu na ekonomiku až po nutnost začleňování přistěhovalců do společnosti v rámci měst, škol atp. Přes tato fakta je jisté, že zákony týkající se přistěhovalectví je nutné reformovat. Oba poslední prezidenti Spojených států, George Bush2 mladší a Barack Obama3, označili stávající systém za špatný a vyzdvihli nutnost jeho reformy. Napříč politickým spektrem existuje shoda, že stav imigračního systému Spojených států není ideální, a proto by mělo k reformě dojít. Přesto není Kongres schopen dojít ke konsenzu, jak by měla nová úprava imigračního práva vypadat. 2. Imigranti a Spojené státy – současný stav Podle údajů ze sčítání lidu provedeného v roce 2013 je v USA evidovaných 41,3 mil. obyvatel, kteří se nenarodili na území Spojených států. V procentuálním vyjádření tvoří zhruba 13,1 % sčítaných osob.

4

Mezi ně se počítají osoby naturalizované, legální

přistěhovalci, uprchlíci, azylanti, některé osoby s legálním pobytem na přechodnou dobu5 a také všechny osoby, které ve Spojených státech sídlí bez povolení. Přestože poměr lidí narozených v zahraničí k rodilým Američanům byl již v minulosti i vyšší, celkový počet imigrantů ukazuje jasný rostoucí trend. Při porovnání s daty z roku 1990 zjistíme, že se počet imigrantů na území USA více než zdvojnásobil – z necelých 19 milionů osob až k současným 43,1 milionům.

1 2

3 4 5

International Migration Statistics [onlinfe] Bush's Speech on Immigration [online] Immigration [online] United States Demographics & Social [online]. Studenti, osoby s pracovním povolením či jiným typem dočasného víza Pro potřeby Českého modelu amerického kongresu Vendula Kulichová. © CSDP 2015 – www.americkykongres.cz – [email protected]

Při pohledu na země původu přistěhovalců je v posledních letech nejvýraznější změnou nárůst významu imigrantů z asijského regionu. Tradičním regionem původu ale zůstává Latinská Amerika, ze které pochází zhruba polovina přistěhovalců. Samostatnou kapitolou v tomto ohledu je Mexiko. Jeho postavení je, a v historii vždy bylo, výjimečné. V dnešní době tvoří 11,5 milionu Mexičanů asi 28 % všech přistěhovalců do USA. Hispánci jsou pak také logicky největší etnickou menšinou zde žijící. Největší část populace přistěhovalců se proto soustředí ve státech na jihu země, jakými jsou Kalifornie, Nevada či Texas.

2.1 Graf č. 1: Počet imigrantů a jejich podíl v populaci USA v letech 19502013

Zdroj: International Migration Statistics [online]

Pro potřeby Českého modelu amerického kongresu Vendula Kulichová. © CSDP 2015 – www.americkykongres.cz – [email protected]

2.2 Tabulka č. 1: Počty imigrantů dle regionu původu

Místo původu Celkem mimo území USA

Celkový počet

%

41 347 945

100 %

1 825 326

4,4 %

12 176 983

29,5 %

4 803 059

11,6 %

21 473 266

51,9 %

Severní Amerika (Kanada, Bermudy, Grónsko, Saint-Pierre a Miquelon)

846 921

2,0 %

Oceánie

222 390

0,5 %

11 584 977

28,0 %

Afrika Asie

Evropa Latinská Amerika (Jižní Amerika, Střední Amerika, Mexiko a Karibik)

Mexiko Zdroj: International Migration Statistics [online]

3. Dopady migrace Imigranti tvoří více než desetinu americké populace, jejich vliv na ekonomiku proto není zanedbatelný. Historicky bylo na migraci především Mexičanů do Spojených států pohlíženo z ekonomického hlediska jako na oboustranně výhodnou záležitost. Migrační toky přicházely v sezónních vlnách a mířily především do zemědělství. Docházelo tak k řešení ekonomické asymetrie, kdy pro rozvíjející se americkou ekonomiku byl dostatek dělníků z Mexika potřebný a naproti tomu část rychle rostoucí mexické populace našla pracovní uplatnění, které pro ni v domovské zemi neexistovalo. Protiimigrační nálady do USA pak přišly až s nástupem ekonomické krize ve 20. století a úzce souvisely především s nezaměstnaností.


Dodnes se zde proto najdou lidé, kteří argumentují tím, že imigranti zvyšují nezaměstnanost a snižují mzdy americkým občanům.6 Je nutné rozlišovat mezi třemi základními vlivy, které přistěhovalci na ekonomiku mají. Jsou jimi celkový vliv na ekonomiku (vyjádřený ve vztahu k HDP), vliv na fiskální politiku a vliv na výši platů spolu s nabídkou práce pro rodilé Američany.7 Rozdílné studie přistupují k těmto otázkám různými způsoby a často se jejich závěry liší. Studie se vesměs shodují ohledně ovlivnění HDP imigranty. Toto působení imigrace vidí jako pozitivní. George Borjas, jeden z předních amerických ekonomů zabývající se dopady imigrace, například ve své studii uvádí, že působení legálních a nelegálních přistěhovalců na trhu práce má za důsledek vytvoření dodatečných 11 % amerického HDP.8 Tak jednoznačné ale nejsou fiskální dopady přistěhovalectví. Při posuzování těchto vlivů hrají roli rozdílné faktory, které různé studie berou v úvahu. Jedná se například o časový horizont a s ním spojený vliv dalších generací přistěhovalců nebo o úroveň správy – některé studie zvažují pouze vlivy na federální rozpočet, jiné berou do úvahy i rozpočty státní. Proto pak docházejí k různým výsledkům, které se liší v zásadní otázce, zdali je imigrace a následně také získání povolení k pobytu či pracovního povolení pro rozpočet přínosem či zátěží. Vlivy přistěhovalců na trh práce se počítají taktéž mezi pozitivní. 9 Příčinou je z velké většiny fakt, že přistěhovalci nesoupeří s rodilými Američany o stejné pracovní pozice a místo toho se ucházejí o pozice, na které je třeba menší kvalifikaci a které naopak doplňují práci Američanů. Na různých úrovních kvalifikace pak přistěhovalci způsobují různé výkyvy ve mzdách. U nejméně kvalifikovaných prací v prostředí pracovníků bez středoškolského vzdělání jde logicky kvůli zvyšování konkurence o snižování mezd. Při vyšším vzdělání to ale může být naopak. Je to z toho důvodu, že mnoho imigrantů s nižší kvalifikací doplňuje pracovní sílu Američanů s vyšší kvalifikací, čímž zvyšuje jejich produktivitu práce.

10

Některé výzkumy také docházejí

k závěrům, že imigranti zvyšují kupní sílu Američanů, protože jejich přítomnost působí snížení

6

KOZÁK, 2010, s. 111-113 CAMAROTA, 2013 [online] 8 CAMAROTA, 2013 [online] 9 GREENSTONE, LOONEY, The Hamilton Project [online] 10 Tamtéž 7


cen některých služeb, jakými jsou například udržování zahrady, hlídání dětí či úklidové služby.11 Druhým tématem je pak vnímání imigrantů společností a jejich integrace do ní. Přestože se Američané sami identifikují jako národ přistěhovalců, přidělování víz, zelených karet a občanství imigrantům v jakékoli rozsáhlejší podobě stále budí ve společnosti napětí, zejména jde-li o přistěhovalce hispánského původu. Největšími nepříteli takovýchto imigrantů jsou pak klasičtí „bílí“ konzervativci ovlivnění kulturními stereotypy a obávající se podvratného kulturního vlivu z „Jihu“.12 Tyto nálady jsou pak navíc podporovány faktem, že Hispánci jsou v průměru plodnější než „bílí“ Američané. Na některých místech proto může vzniknout panika z ohrožení „domácí bílé rasy“ cizinci.13 Dle stereotypních pohledů domácího obyvatelstva s sebou zvýšená imigrace nese také zvýšenou míru kriminality. Výzkumy snažící se prokázat či vyvrátit spojení kriminality s imigranty ale nepřichází s jednoznačnými závěry. Je faktem, že podle statistik FBI se například počet násilných trestných činů či trestných činů na majetku dlouhodobě snižuje, zatímco počet imigrantů roste. 14 Na druhou stranu ale Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (Department of Homeland Security) odhaduje, že legální a ilegální imigranti tvoří pětinu celkového počtu vězňů, což je vyšší poměr než poměr imigrantů k rodilým Američanům.15 Proto by bylo chybou předpokládat, že přistěhovalci jako skupina mají větší sklon k páchání trestných činů, stejně jako se domnívat, že mezi imigrací a kriminalitou neexistuje žádná spojitost. Rozdílné studie se zde opět neshodují.

11 12 13 14 15

Tamtéž KOZÁK, 2010, s. 113 KOZÁK, 2010, s. 114 From Anecdotes to Evidence: Setting the Record Straight on Immigrants and Crime [online]. CAMAROTA, VAUGAN, 2009 [online] Pro potřeby Českého modelu amerického kongresu Vendula Kulichová. © CSDP 2015 – www.americkykongres.cz – [email protected]

4. Problém nelegální migrace Ministerstvo vnitřní bezpečnosti definuje nelegální imigranty jako všechny obyvatele Spojených států, kteří se zde nenarodili a nemají občanství nebo povolení k pobytu. 16 Odhaduje se, že v roce 2012 bylo takovýchto obyvatel USA zhruba 11,2 mil., což odpovídá 3,5 % populace. Počet ilegálních imigrantů ale v posledních letech nevykazuje rostoucí trend. Svého vrcholu dosáhl v roce 2007, kdy 12,2 milionu ilegálních imigrantů tvořilo 4 % populace. Zhruba polovinu imigrantů tvoří Mexičané, nicméně i jejich počet se od roku 2007, kdy jich v USA žilo téměř 7 milionů, snížil až k dnešním 5,9 milionům. Navzdory celkovým statistikám počty ilegálních imigrantů z jiných regionů vykazovaly lehký růst.17 Více než 60 % ilegálních imigrantů je rozprostřeno v pouhých 6 státech: Florida, Illinois, Kalifornie, New Jersey, New York and Texas.18 Nelegální imigrace s sebou samozřejmě nese stejné dopady jako imigrace legální – větší nabídku práce, snížení mezd méně kvalifikovaných pracovních sil, vytváření dalšího produktu v ekonomice. Vyjma problému tolerance společnosti k porušování zákonů je základním problémem, který s sebou ale ilegální imigrace přináší, je problém nevyrovnaného čerpání veřejných rozpočtů a přispívání do nich. Ilegální imigranti v mnoha případech vykonávají nenahlášenou práci a vzhledem k povaze svého pobytu pak nepřispívají do federálního a státního rozpočtu či přispívají jen velmi málo. I přesto ale využívají veřejné služby, a to často ve větším rozsahu než rodilí Američané. Jedná se především o výdaje v oblasti vzdělávání, zdravotní péče a výdaje spojené s vynucováním práva.19 Pro člověka se statusem ilegálního imigranta je jediná možnost, jak tento stav změnit – zažádat o zařazení do některého z programů legální migrace, tj. požádat o pracovní povolení, dočasné povolení k pobytu apod. Otázkou ale je, jak moc by jim měla americká administrativa vyjít vstříc. V tomto ohledu se postaral o rozruch prezident Obama, který v listopadu 2014 použil výkonnou moc, obešel Kongres a představil ve formě nařízení prezidenta (executive order) imigrační reformu, která má za cíl legalizovat pobyt zhruba 5

16

HOEFER, RYTINA, BAKE, 2010 [online] S výjimkou regionů Evropa, Jižní Amerika a Kanada, které se zásadním způsobem nezměnily. 18 KROGSTAD, PASSEL, 2014 [online] 19 Ilegální imigranti, kteří jsou obviněni či usvědčeni z trestného činu, nejsou ihned deportováni, ale prvně prochází místním soudním systémem stejně jako jakýkoli jiný podezřelý rodilý Američan. 17


milionu nelegálních přistěhovalců a tak je ochránit od deportace.20 Tento krok vyvolal nemálo kontroverze a kritiky především ze strany republikánských kongresmanů, kteří prezidenta obvinili z překročení pravomocí. Ale ani všichni demokraté se nepostavili za svého prezidenta a i z jejich řad se ozývaly hlasy zpochybňující vhodnost takto radikálních činů.21 Oproti tomu organizace jako Amnesty International 22 nebo Human Rights Watch 23 se shodují, že jde o krok dobrým směrem, který je ale pouze dočasným řešením.

5. Ochrana hranic před migrací Spojené státy sdílí celkem 12 048 km hranic se svými dvěma sousedy, Kanadou a Mexikem. Z toho téměř devět tisíc km je délka nejdelší světové hranice sdílené dvěma státy – hranice USA a Kanady. Hranicí délkou sice kratší, ale o to vášnivěji diskutovanou, je pak hranice s Mexikem. Tato linie je totiž nejfrekventovanějším místem, kde dochází k vstupu ilegálních imigrantů do země. O ochranu těchto hranic se (stejně jako o všechny záležitosti spojené s imigrací) stará Ministerstvo vnitřní bezpečnosti, speciálně jeho Úřad pro clo a ochranu hranic (Customs and Border Protection, CBP). 24 Podél zhruba třetiny této hranice je vybudována hraniční zeď, která v některých místech dosahuje výšky pěti metrů, jinde je doprovázena ostnatými dráty či moderními technologiemi. Jedním z nejpalčivějších problémů, který úzce souvisí s ochranou této hranice a nutností zabránění jejího nelegálního překračování, je také problém pašování drog. Například v roce 2014 provedly orgány CBP na jižní hranici USA 479 371 zatčení.25 Plot podél hranic má zastánce i odpůrce. Existence hraniční zdi ale pokládá určité etické otázky. Zeď nutí osoby snažící se překročit hranici z Mexika do USA používat náročnější stezky vedoucí například pouští. Každoročně proto při pokusu o přechod umírají stovky lidí.26 Zeď představuje problém také pro ochranáře životního prostředí27, kteří proti ní argumentují tím, že bude mít za následek vymizení některých ohrožených druhů a že narušuje přirozené migrační toky zvěře. Zeď má ale i své zastánce. Především republikáni se ve svém pojetí 20 21 22 23 24

SHEAR, 2014 [online] SHEAR, 2014 [online]

Amnesty International Statement on President Obama’s Immigration Executive Order [online] US: Act on Immigration Reform in 2015 [online]

Webové stránky úřadu: CBP Border Security Report: Fiscal year 2014 [online] 26 The US-Mexico border: Secure enough, 2013 [online] 27 ARCHIBOLD, 2007 [online] 25


imigrační reformy hodlají v první řadě soustředit na ochranu hranic. 28 Rozšíření zdi, její vybavení moderními technologiemi či posílení jednotek CBP s sebou ale samozřejmě nese značné finanční náklady.

6. Legální migrace Legální migrací se rozumí udělení povolení k dlouhodobému pobytu, tedy tzv. „zelené karty“.

6.1 Víza udělovaná na základě rodinných vztahů Víza udělovaná na základě rodinných vztahů se udělují některým specifikovaným rodinným příslušníkům občanů Spojených států či osob s povolením k dlouhodobému pobytu a v základě se rozdělují na dva typy. Jde o víza, pro která není určený limit a víza limitovaná uděleným počtem. Počtem neomezená jsou víza, která se udělují nejbližším rodinným příslušníkům (Immediate Relative, IR) osob s americkým občanstvím: 

IR-1: Manžel či manželka amerického občana



IR-2: Svobodní potomci amerického občana do věku 21 let



IR-3: Sirotek adoptovaný americkým občanem v zahraničí



IR-4: Sirotek, který bude adoptovaný americkým občanem v USA



IR-5: Rodič amerického občana, který dosáhl věku nejméně 21 let

Naopak omezený počet víz je udělován některým osobám se specifikovaným rodinným vztahem k americkému občanovi či osoby s povolením k dlouhodobému pobytu. Jde o tato víza (v závorce uveden limitní počet vydaných víz za fiskální rok): 

F1 (Family First Preference): svobodní potomci amerických občanů a popř. jejich nezletilí potomci (23 400).



F2 (Family Second Preference): manželové či manželky, nezletilí potomci a svobodní potomci ve věku 21 let a více osob s povolením k dlouhodobému pobytu (114 200).



F3 (Family Third Preference): provdané dcery a ženatí synové amerických občanů, jejich manželé či manželky a nezletilí potomci (23 400).

28

Text of Republicans’ Principles on Immigration, 2014 [online] Pro potřeby Českého modelu amerického kongresu Vendula Kulichová. © CSDP 2015 – www.americkykongres.cz – [email protected]



F4 (Family Fourth Preference): sourozenci amerických občanů, jejich manželé či manželky a nezletilí potomci (65 000).

Kdykoli pak počet žádostí o taková víza přesáhne počet udělovaných víz, žadatelé jsou řazeni chronologicky podle data podání žádosti a víza jsou jim udělena v tomto pořadí.

6.2 Pracovní víza Každý rok je uděleno okolo 140 000 pracovních víz, která se dělí do pěti kategorií: 

E1 (Empolyment First Preference): osoby s mimořádným nadáním v oblasti vědy, umění, vzdělávání, businessu nebo sportu, mezinárodně uznávané kapacity vědy a výzkumu,

manažeři

či

řídící

pracovníci

společností,

které

jsou

mateřskými

společnostmi, dceřinými společnostmi, pobočkami apod. amerických společností. 

E2 (Empolyment Second Preference): odborníci s vyšším než bakalářským vzděláním.



E3 (Empolyment Third Preference):kvalifikovaní i nekvalifikovaní pracovníci.



E4 (Empolyment Fourth Preference): některá speciální víza například pro církevní hodnostáře, irácké a afghánské překladatele nebo takové osoby, které pracovaly pro americkou vládu.29



E5 (Empolyment Fifth Preference): zahraniční investoři.

6.3 Program Diversity Visa Diversity Visa je název přistěhovaleckého programu, který je každoročně organizován Ministerstvem zahraničí (Department of State). Program poskytuje maximálně 55 000 víz každý fiskální rok, a to především osobám ze zemí s nízkou mírou přistěhovalectví. Jde o loterii, a výherci jsou tedy vybíráni pomocí elektronického losování. Víza jsou rozdělována mezi šest regionů. Největší počet víz získávají země s nejnižším počtem přistěhovalců a naopak přistěhovalecká víza nemohou dostat občané států, ze kterých se přistěhovalo do Spojených států více než 50.000 osob během posledních 5 let.30

29

Celý seznam dostupný online na url: 30 Pro Diversity Visa 2015 jde například o Bangladéš, Brazílii, Čínu, Dominikánskou republiku, Ekvádor, Filipíny, Haiti, Indii, Jamajku, Jižní Koreu, Kanadu, Kolumbii, Mexiko, Nigérii, Pákistán, Peru, Salvador, Spojené Království a jeho zámořská území (s výjimkou Severního Irska) a Vietnam. Pro potřeby Českého modelu amerického kongresu Vendula Kulichová. © CSDP 2015 – www.americkykongres.cz – [email protected]

6.4 Uprchlíci a azylanti Zákony USA definují uprchlíka jako někoho, kdo přebývá mimo prostor Spojených států, byl perzekvován nebo žije ve strachu z perzekuce kvůli své rase, náboženství, národnosti, politickému názoru nebo příslušnosti k nějaké sociální skupině, jeho přítomnost v USA je přípustná a jeho ochrana je pro USA humanitárním zájmem.31 Taková osoba může zažádat o status uprchlíka a v případě schválení je následně zdravotně vyšetřena, je jí poskytnuta pomoc týkající se plánu příjezdu do USA, popř. i finanční půjčka na tuto cestu. Osoba se statusem uprchlíka může ihned po svém příjezdu pracovat v USA. Do jednoho roku od příjezdu pak musí podat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu. Azylantem se rozumí osoba perzekvovaná nebo žijící ve strachu z perzekuce ze stejných důvodů jako uprchlík. Tato osoba ale již v USA přebývá a žádost o azyl musí podat do jednoho roku od svého příjezdu. Po roce si azylant může zažádat o povolení k dlouhodobému pobytu.32

6.5 Nabytí amerického občanství Amerického občanství lze nabýt dvojím způsobem: narozením či udělením občanství (naturalization). Ve většině případů je při žádosti o americké občanství nutné být držitelem zelené karty. Drtivá většina osob se zájmem o občanství (90 %) pak spadá do kategorie žadatelů, kterým je alespoň 18 let, povolení k dlouhodobému pobytu drží po dobu minimálně 5 let, za tuto dobu neopustili území USA na dobu delší než 6 měsíců a zároveň se na ně nevztahují žádné další specifické okolnosti. Do dalších kategorií se pak řadí především manželé či manželky amerických občanů nebo osoby, které jsou součástí amerických ozbrojených složek nebo jsou zaměstnané v americké administrativě.33

31

Refugees [online] Asylum [online] 33 A Guide to Naturalization [online] 32


7. Současné návrhy na reformu Na nutnosti reformy imigračního systému momentálně panuje shoda obou politických stran. I z tohoto důvodu byl v Senátu Kongresu představen v dubnu 2013 zákon sepsaný čtyřmi republikánskými a třemi demokratickými senátory. Zákon byl o dva měsíce později Senátem schválen v poměru hlasů 68 pro přijetí, 32 proti.34,35 Tento zákon měl komplexně revidovat imigrační systém, zahrnoval tedy témata, jako jsou ochrana hranic, víza pro imigranty, vynucení dodržování práva či reformy pracovních víz. Posléze se ale setkal s republikánskou kritikou, že jeho pojetí je příliš všeobjímající. Podle jejich názoru je nutné k imigrační reformě přistupovat krok po kroku a začít s tématy ochrany hranic a vynucení dodržování práva.36 Z důvodu zablokování tohoto zákona republikány se Sněmovna reprezentantů zákonem dále nezabývala. Další krok učinil ve svém projevu 21. listopadu 2014 Barack Obama. Prohlásil, že imigrační systém ve své momentální podobě je nefunkční a představil již zmiňované kontroverzní nařízení s účelem legalizovat pobyt některých nelegálních přistěhovalců. To však není jedinou otázkou, kterou se akt zabývá. Soustředí se na tři hlavní body: ostré kroky proti ilegální imigraci probíhající na hranicích, deportace zločinců spíše než rodin a snaha o odpovědnost imigrantů v oblasti kriminality a daní jejich zaregistrováním a zlegalizováním jejich pobytu.37 Jak ale již bylo uvedeno výše, tento krok byl podroben tvrdé kritice. Zatím to ale vypadá, že Kongres nemá jinou možnost, než se dohodnout na podobě imigrační reformy, aby Obamovy kroky zvrátil či změnil jejich dosah.

34 35 36 37

Všech 32 hlasujících proti byli republikáni.

S. 744: Border Security, Economic Opportunity, and Immigration Modernization Act [online] Text of Republicans’ Principles on Immigration, 2014 [online] Immigration [online].


Zdroje: 2015 Diversity Visa Program Registration [online]. U.S. Department of State [cit. 22. 3. 2015], url: .

A Guide to Naturalization [online]. U.S. Citizenship and Immigration Services [cit. 22. 3. 2015], url: .

Amnesty International Statement on President Obama’s Immigration Executive Order

[online]. Amnesty International [cit. 22. 3. 2015], url: . ARCHIBOLD, Randal C. Border Fence Work Raises Environmental Concerns. The New York Times [online]. 21. 11. 2007 [cit. 22. 3. 2015], url: .

Asylum [online]. U.S. Citizenship and Immigration Services [cit. 22. 3. 2015], url: .

Bush's Speech on Immigration. The New York Times [online]. 15. 5. 2006 [cit. 22. 3. 2015], url: . CAMAROTA, Steven A. The Fiscal and Economic Impact of Immigration on the United States: Testimony Prepared for the Joint Economic Committee [online]. 8. 5. 2013 [cit. 22. 3. 2015], url: . CAMAROTA, Steven A., VAUGAN, Jessica. Immigration and Crime: Assessing a Conflicted Issue [online]. 2009 [cit. 22. 3. 2015] url: .

CBP Border Security Report: Fiscal year 2014 [online]. U.S. Customs and Border Protection.

19. 12. 2014 [cit. 22. 3. 2015], url: .

Employment-Based Immigrant Visa [online]. U.S. Visas, U.S. Department of State, Bureau of

Consular Affairs [cit. 22. 3. 2015], url: . ENCHAUTEGUI María E., LINDNER, Stephan, POETHIG, Erika. Understanding the Economic and Fiscal Impacts of Immigration Reform: A Guide to Current Studies and Possible Expansions. Urban Institute [online]. 2013 [cit. 22. 3. 2015], url: Pro potřeby Českého modelu amerického kongresu Vendula Kulichová. © CSDP 2015 – www.americkykongres.cz – [email protected]

.

Family-Based Immigrant Visas [online]. U.S. Visas, U.S. Department of State, Bureau of Consular Affairs [cit. 22. 3. 2015], url: .

From Anecdotes to Evidence: Setting the Record Straight on Immigrants and Crime. American Immigration Council [online]. [cit. 22. 3. 2015] url: . GREENSTONE, Michael, LOONEY, Adam. Ten Economic Facts About Immigration. The Hamilton Project [online]. 2013 [cit. 22. 3. 2015], url: . GREENSTONE, Michael, LOONEY, Adam. What New Immigrants Could Mean for American Wages. The Brookings Institution [online]. 2. 8. 2013 [cit. 22. 3. 2015], url: . HOEFER, Michael, RYTINA, Nancy, BAKE, Bryan C., Estimates of the Unauthorized Immigrant Population Residing in the United States: January 2010 [online]. Department of Homeland Security [cit. 22. 3. 2015], url: .

Immigration [online]. The White House [cit. 22. 3. 2015], url: .

International Migration Statistics [online]. Migration Policy Institute[cit. 22. 3. 2015], url:

. KOZÁK, Kryštof. Měkký podbřišek navždy: Důsledky asymetrie mezi Spojenými státy a Mexikem, Praha 2010. KROGSTAD, Jens Manuel, PASSEL, Jeffrey S. 5 facts about illegal immigration in the U.S. Pew Research Center [online]. 18. 11. 2014 [cit. 22. 3. 2015], url: .

Land Boundaries [online]. CIA World Factbook [cit. 22. 3. 2015], url:

. Pro potřeby Českého modelu amerického kongresu Vendula Kulichová. © CSDP 2015 – www.americkykongres.cz – [email protected]

Refugees [online]. U.S. Citizenship and Immigration Services [cit. 22. 3. 2015], url: .

S. 744: Border Security, Economic Opportunity, and Immigration Modernization Act [online]. GovTrack [cit. 22. 3. 2015], url: .

SHEAR, Michael D., Obama, Daring Congress, Acts to Overhaul Immigration. The New York Times. [online]. 20. 11. 2014 [cit. 22. 3. 2015], url: . Text of Republicans’ Principles on Immigration [online]. The New York Times. 30. 1. 2014 [cit. 22. 3. 2015], url: .

The Impact of Unauthorized Immigrants on the Budgets of State and Local Governments [online]. Congressional budget office [cit. 22. 3. 2015], url: .

The U.S. - Mexico Border [online]. Migration Policy Institute [cit. 22. 3. 2015]. url: .

The US-Mexico border: Secure enough [online]. The Economist 22. 6. 2013 [cit. 22. 3.

2015], url: .

United States Demographics & Social [online]. Migration Policy Institute [cit. 22. 3. 2015], url: .

US: Act on Immigration Reform in 2015 [online]. Human Rights Watch [cit. 22. 3. 2015], url: .


Imigrační reforma. zpráva Výzkumné služby Kongresu. Vendula Kulichová

Recommend Documents