Imigrace Bulharů do Čech

ANTROPOWEBZIN 2–3/2009

3

Imigrace Bulharu˚ do Cˇech Lucie Avramova´ Katedra antropologickyćh a historickyćh veˇd, FF ZCˇU v Plzni, [email protected]

Immigration of Bulgarians to Czech Republic Abstract—The question of immigration of foreigners to the Czech territory is repeatedly opened topic of all generations of the 20th and 21st century. No matter whether the immigration is caused by economical, political or any other situation, it always has significant impact not only on the life of the immigrant himself but also on the life of the society which accepts him. In the text I further discuss the immigration of the Bulgarians. All the findings interpreted in this text are based on my own bachelor thesis in which I focused mainly on motives leading to immigration, integration of Bulgarians into the Czech society and the impact the process of migration has on the family relationships of the migrating individuals. Key Words—migration, Bulgarians, Czechs, integration, history, relations

´ ZKA migrace cizincu˚ na cˇeske´ u´zemı´ je neusta´le TA se otevı´rajıćı´ te´ma vsˇech generacı´ prˇedevsˇ´ım dvaca´te´ho a jednadvaca´te´ho stoletı´. At’uzˇ je migrace zaprˇ´ıcˇineˇna hospoda´rˇskou, politickou cˇi jinou situacı´, vzˇdy ma´ znacˇny´ dopad nejen na zˇivot samotne´ho migranta, ale take´ na zˇivot spolecˇnosti, ktera´ ho prˇijı´ma´ mezi sebe. Cˇesky´ sta´t se dı´ky sve´ pestre´ novodobe´ historii cˇasto sta´val jak zemı´ vysı´lajıćı´ migranty do zahranicˇ´ı, tak zemı´ hostitelskou. Tyto pohyby obyvatel byly spontańnı´ho charakteru, nebo rˇ´ızene´ shora. Asi nejtypicˇteˇjsˇ´ım prˇ´ıkladem migrace rˇ´ızene´ sta´tem byly odsuny Neˇmcu˚ z pohranicˇnıćh oblastı´ po druhe´ sveˇtove´ va´lce nebo v na´sledujıćıćh letech vy´meˇny obyvatelstva na za´kladeˇ smluv o spolupraći se zemeˇmi vyćhodnı´ho bloku. Mezi takove´ zemeˇ patrˇilo i Bulharsko, ktere´mu se blı´zˇe veˇnuji v me´ praći. Cˇeska´ republika sice s Bulharskem nesousedı´, ale i prˇesto se mezi teˇmito dveˇma sta´ty uzˇ od strˇedoveˇku zacˇaly ry´sovat prvnı´ vztahy. Ty se postupneˇ rozvı´jely a podle momenta´lnı´ politicke´ situace v te´ ktere´ zemi ochladaly, nebo se naopak zintenzivnˇovaly. Du˚sledkem teˇchto vztahu˚ se sta´va´ migrace obyvatelstva mezi obeˇma sta´ty. V me´ praći se blı´zˇe veˇnuji migraci Bulharu˚ na cˇeske´ u´zemı´ a to z jednoho proste´ho du˚vodu. Acˇ moji prˇedci pocha´zejı´ pra´veˇ z Bulharska, v nasˇ´ı rodineˇ se o Bulharsku nikdy prˇ´ılisˇ nehovorˇilo. Sepsańı´ te´to praće jsem proto vzala jako vy´zvu dozveˇdeˇt se vıć o vlastnıćh korˇenech. Pu˚vodneˇ jsem zamy´sˇlela veˇnovat se pouze prˇisteˇhovalecke´ vlneˇ ze cˇtyrˇica´tyćh let dvaca´te´ho stoletı´, se kterou se do Cˇech dostal mu˚j deˇdecˇek. Ovsˇem beˇhem

O

sbı´rańı´ dat a informacı´ jsem dosˇla k za´veˇru, zˇe na bulharskou migraci nelze nahlı´zˇet takto jednostranneˇ. Cely´ proble´m prˇisteˇhovalectvı´ se beˇhem psanı´ me´ praće zacˇal ukazovat jako komplexnı´. Bylo trˇeba pochopit politicke´ a hospoda´rˇske´ kontexty Cˇeska a Bulharska, protozˇe, jak uzˇ jsem napsala vy´sˇ, podle nich se proble´m migrace odvı´jel a odvı´jı´. Z teˇchto du˚vodu˚ nelze pochopit proble´m migrace Bulharu˚ do Cˇech, pokud jej vytrhneme z kontextu, a proto jsem do praće zahrnula i souhrn novodobe´ho politicke´ho deˇnı´ v Bulharsku v porovnańı´ s novodoby´m politicky´m deˇnı´m v Cˇesku. Praći jsem postavila na komparaci informacı´ zı´skanyćh z literatury cˇi vy´zkumu˚ zaby´vajıćıćh se alesponˇ cˇa´stecˇneˇ problematikou migrace Bulharu˚ s informacemi zı´skany´mi rozhovory s bulharsky´mi prˇisteˇhovalci a jejich potomky. Mezi dotazovany´mi jsem vybı´rala nejprve bulharske´ prˇisteˇhovalce ze cˇtyrˇica´tyćh let, kterˇ´ı se v nasˇ´ı zemi usadili natrvalo. Postupneˇ beˇhem toho, jak se praće vyvı´jela, jsem do analy´zy zahrnula i vy´poveˇdi prˇisteˇhovalcu˚ z dalsˇ´ıch let a to ze dvou du˚vodu˚. Zaprve´ veˇtsˇina migrantu˚ prˇ´ıchozıćh na cˇeske´ u´zemı´ ve cˇtyrˇica´tyćh letech jizˇ dnes nezˇije, mozˇnost zı´skat autenticke´ informace ty´kajıćı´ se prˇisteˇhovalectvı´ ve cˇtyrˇica´tyćh letech byla tedy velice omezena´. A zadruhe´, jak jsem jizˇ napsala vy´sˇe, beˇhem psanı´ te´to praće jsem dosˇla k na´zoru, zˇe proble´m migrace Bulharu˚ do Cˇech je komplexnı´. Jednou vlnou cele´ prˇisteˇhovalectvı´ neskoncˇilo. Cˇasto naprˇ´ıklad pozdeˇji docha´zelo k dalsˇ´ım migracı´m rodiny za prˇ´ıbuzny´m, ktery´ se v Cˇesku jizˇ usadil. Prˇesto jsem ale dbala na to, aby mezi dotazovany´mi byli jen ti, kterˇ´ı se na nasˇem u´zemı´ usadili natrvalo. Rozhovory byly vedeny polostrukturovaneˇ, ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadech se nakonec transformovaly ve vzpomıńkova´ vypra´veˇnı´. K vy´sledku˚m praće jsem dospeˇla pomocı´ kvalitativnı´ho vy´zkumu. Hlavnı´m my´m cı´lem bylo na za´kladeˇ vy´poveˇdı´ dotazovanyćh zjistit, jaky´m zpu˚sobem a s jaky´m efektem se integrovali do cˇeske´ho prostrˇedı´. Zaby´vala jsem se jejich osobnı´mi prˇ´ıbeˇhy, pohnutkami, ktere´ je vedly k tomu, aby se prˇesteˇhovali. Zajı´maly meˇ jejich vyćhozı´ socia´lnı´ a pracovnı´ podmıńky. Da´le jsem se potom zajı´mala, jaky´m zpu˚sobem navazovali kontakty s autochtonnı´ populacı´, jak se s nı´ szˇ´ıvali, jak ji ovlivnili po kulturnı´ strańce, poprˇ´ıpadeˇ jestli se u nı´ setka´vali s jaky´mkoliv druhem diskriminace. Dotazovanyćh jsem se take´ ptala, jak s odstupem cˇasu hodnotı´ sve´ rozhodnutı´ emigrovat a jestli nezvazˇujı´ na´vrat do vlasti. U potomku˚ teˇchto migrantu˚ jsem potom zjisˇt’ovala prˇedevsˇ´ım prˇ´ıpadne´ zmeˇny v jejich postavenı´ v cˇeske´ spolecˇnosti, nebo take´ to, jestli ovla´dajı´ bulharsˇtinu a jestli sami dodrzˇujı´ bulhar-

Publikováno pod Creative Commons 3.0 Unported License http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/deed.en_GB

4

ske´ zvyky. Mezi generacemi jsem porovna´vala zkusˇenosti jednotlivyćh cˇlenu˚ teˇchto generacı´ s cˇeskou spolecˇnostı´ a to, jak vnı´majı´ prˇ´ıpadne´ nara´zˇky na svu˚j pu˚vod. K tomu, abychom porozumeˇli cele´mu proble´mu migrace a vu˚bec vztahu˚m mezi Bulharskem a Cˇeskem, je trˇeba podı´vat se nejdrˇ´ıve blı´zˇe na novodobe´ deˇjiny obou zemı´. Novodoby´mi deˇjinami ma´m na mysli prˇedevsˇ´ım dvaca´te´ stoletı´, ktere´mu se budu veˇnovat v na´sledujıćıćh rˇa´dcıćh. Cˇesko s Bulharskem sice po toto obdobı´ nemeˇly spolecˇne´ hranice, ale i tak v novodobyćh deˇjinaćh teˇchto zemı´ snadno rozezna´va´me neˇktere´ spolecˇne´ stycˇne´ body, prˇedevsˇ´ım potom v druhe´ polovineˇ dvaca´te´ho stoletı´, kdy byly tehdejsˇ´ı Cˇeskoslovensko i Bulharsko soucˇa´stı´ vyćhodnı´ho bloku. V kra´tke´m na´stinu historie obou zemı´ pokla´da´m za du˚lezˇite´ zacˇ´ıt uzˇ meziva´lecˇny´m obdobı´m. V tomto obdobı´ totizˇ zacˇ´ına´ mnohe´, co nada´le silneˇ ovlivnilo vy´voj jak Cˇeska, tak Bulharska a co vy´voj teˇchto zemı´ ovlivnˇuje v neˇkteryćh smeˇrech dodnes. Teˇmito smeˇry ma´m na mysli naprˇ´ıklad hospoda´rˇskou situaci v dnesˇnı´m Bulharsku, ale take´ pra´veˇ cˇesko-bulharske´ vztahy, ktery´m se budu veˇnovat pozdeˇji. Po prvnı´ sveˇtove´ va´lce sta´ly obeˇ zemeˇ, obrazneˇ rˇecˇeno, kazˇda´ na jine´ straneˇ barika´dy. Bulharsko coby spojenec Neˇmecka a Rakouska-Uherska bylo na straneˇ porazˇenyćh, cozˇ s sebou neslo rˇadu pro Bulharsko katastrofickyćh opatrˇenı´. Neuilleska´ mı´rova´ smlouva znamenala nejen placenı´ va´lecˇnyćh reparacı´, ale hlavneˇ take´ ztra´tu velke´ cˇa´sti u´zemı´ (naprˇ. bulharske´ cˇa´sti Makedonie, Dobrudzˇi nebo egejske´ho pobrˇezˇ´ı, cˇ´ımzˇ prˇisˇlo Bulharsko o prˇ´ıstup k Egejske´mu morˇi). Naproti tomu cˇeske´ zemeˇ po va´lce zı´skaly. Vznikl samostatny´ Cˇeskoslovensky´ sta´t zabı´rajıćı´ rozsa´hla´ u´zemı´. Cˇeskoslovenska´ republika se stala spojencem Francie a pote´ i spojencem Kra´lovstvı´ Srbu˚, Chorvatu˚ a Slovincu˚. Spojenectvı´ s Kra´lovstvı´m Srbu˚, Chorvatu˚ a Slovincu˚ pozdeˇji vy´razneˇ ovlivnˇovalo cˇesko-bulharske´ vztahy. Bulharsko se totizˇ snazˇilo o prˇiblı´zˇenı´ k Francii a tato cesta meˇla ve´st prˇes Kra´lovstvı´ Srbu˚, Chorvatu˚ a Slovincu˚. K tomuto spojenectvı´ meˇlo napoma´hat pra´veˇ Cˇeskoslovensko. Dalsˇ´ı vy´razny´ rozdı´l mezi Cˇeskoslovenskem a Bulharskem nale´za´me bezpochyby take´ v hospoda´rˇske´ situaci teˇchto zemı´. Cˇeske´ zemeˇ platily uzˇ za Rakouska-Uherska za velice pru˚mysloveˇ vyspeˇle´ u´zemı´. Naopak Bulharsko bylo prˇeva´zˇneˇ zemeˇdeˇlsky´m sta´tem a pru˚mysl zde vy´razneˇ zaosta´val. Situaci nezlepsˇila ani pova´lecˇna´ hospoda´rˇska´ krize spojena´ se zastavenı´m va´lecˇne´ vy´roby. Tato krize se ovsˇem dotkla i Cˇeskoslovenska. S pova´lecˇny´m obdobı´m v obou zemıćh souvisı´ rovneˇzˇ nestabilita vla´dy a poulicˇnı´ nepokoje posı´lene´ prˇedevsˇ´ım na prˇelomu dvaca´tyćh a trˇica´tyćh let sveˇtovou hospoda´rˇskou krizı´. Roku 1923 je v Bulharsku tento nepokojny´ stav vystupnˇovań vojensky´m prˇevratem, kdy se do cˇela vla´dy dosta´va´ pravicoveˇ orientovany´ Alexandar Cankov. Celkove´ smy´sˇlenı´ lidu je ovsˇem spı´sˇe levicove´, cozˇ v bulharske´ spolecˇnosti zaprˇ´ıcˇinˇuje hluboky´ socia´lnı´ rozkol, ktery´ je znatelny´ i v dnesˇnı´ dobeˇ. Vla´da v Bulharsku si pomalu zacˇ´ına´ bra´t za vzor pravicoveˇ smeˇrovane´


Neˇmecko, kdezˇto u veˇtsˇiny lidu prˇevla´dajı´ rusofilske´ tendence. Zatı´mco zacˇa´tek druhe´ sveˇtove´ va´lky znamena´ pro cˇeske´ zemeˇ nejprve ztra´tu velke´ cˇa´sti u´zemı´ a pote´ i vlastnı´ sta´tnosti, pro Bulharsko je toto obdobı´ plne´ nadeˇjı´ a prˇ´ılezˇitostı´ na zı´skańı´ u´zemı´ ztracene´ho na konci prvnı´ sveˇtove´ va´lky. Neˇmecko nutneˇ potrˇebuje pru˚chod u´zemı´m, ktery´m by mohla ta´hnout jeho arma´da na pomoc Ita´lii v ne prˇ´ılisˇ dobrˇe se vyvı´jejıćı´ va´lce s Rˇeckem. Neˇmecko proto nabı´zı´ Bulharsku egejske´ pobrˇezˇ´ı vy´meˇnou za volny´ vstup na bulharske´ u´zemı´. Stejnou nabı´dku ovsˇem Bulharsku udeˇla´ i Rusko, ktere´ tak cˇinı´ za ućˇelem zı´skańı´ vlastnı´ho prˇ´ıstupu k Egejske´mu morˇi. Bulharsko nakonec ruskou nabı´dku odmı´ta´, protozˇe ma´ obavy z na´sledne´ komunisticke´ prˇevahy v zemi, ktere´ by se jisteˇ nevyhnulo. Naopak neˇmeckou nabı´dku prˇijı´ma´, cˇ´ımzˇ se sta´va´ fakticky neˇmecky´m spojencem, prˇicˇemzˇ si vyminˇuje neućˇast na va´lecˇnyćh akcıćh. Tı´mto krokem si ovsˇem uzavı´ra´ cestu k Velke´ Britańii, ktera´ s Bulharskem ukoncˇuje diplomaticke´ styky. Osudy Bulharska a Cˇeskoslovenska se v poslednıćh letech druhe´ sveˇtove´ va´lky znacˇneˇ podobajı´. V obou zemıćh nasta´va´ vy´razny´ posun politicke´ho smy´sˇlenı´ doleva. Obeˇ zemeˇ se dosta´vajı´ do vlivu soveˇtske´ho Ruska, jen s tı´m rozdı´lem, zˇe Cˇeskoslovensko je Ruskem osvobozeno, kdezˇto Bulharsko je jı´m okupovańo. V obou zemıćh se nakonec dosta´vajı´ k moci komuniste´. Cˇeskoslovensko i Bulharsko se dosta´vajı´ do mocenske´ sfe´ry vlivu Soveˇtske´ho svazu, z cˇehozˇ pro obeˇ zemeˇ vyply´va´ „nutnost“ vza´jemne´ spolupraće, ktera´ je navıć podporˇena cˇlenstvı´m obou zemı´ v Radeˇ vza´jemne´ hospoda´rˇske´ pomoci (RVHP), ve Varsˇavske´m paktu a v OSN. Hlavnı´m cı´lem komunisticke´ho vedenı´ Bulharska se sta´va´ prˇemeˇna zemeˇ coby prˇeva´zˇneˇ zemeˇdeˇlske´ho sta´tu na sta´t plneˇ industrializovany´. K tomuto ućˇelu Bulharsko vyuzˇ´ıva´ pomoci pru˚mysloveˇ vyspeˇlejsˇ´ıch zemı´ Soveˇtske´ho svazu a to prˇedevsˇ´ım Cˇeskoslovenska. Toto snazˇenı´ se v Bulharsku projevuje dveˇma efekty. Roste zˇivotnı´ u´rovenˇ a za´rovenˇ docha´zı´ ke steˇhovańı´ lidı´ z venkova do meˇst. I prˇesto je vsˇak Bulharsko nada´le charakterizovańo vysˇsˇ´ım pocˇtem malyćh sı´del. V sˇedesa´tyćh letech dvaca´te´ho stoletı´ docha´zı´ take´ k ozˇivovańı´ cestovnı´ho ruchu. V te´to dobeˇ vznikajı´ i dnes velice oblı´bena´ prˇ´ımorˇska´ letoviska, ale take´ strˇediska zimnıćh sportu˚ v bulharskyćh horaćh, kteryćh vyuzˇ´ıvajı´ mimo I prˇes dveˇ vlny politicke´ho uvolneˇnı´ (v letech 1956 a 1961) a prˇes neu´speˇsˇne´ snahy o zavedenı´ trzˇnı´ho socialismu se Bulharska´ lidova´ republika vyznacˇuje nejkonzervativneˇjsˇ´ım rezˇimem ve vyćhodnı´m bloku. Roku 1968 se dokonce Bulharsko zapojuje do vojenske´ agrese vu˚cˇi Cˇeskoslovenske´ socialisticke´ republice, cozˇ ma´ za na´sledek zesı´lenı´ protibulharskyćh na´lad v CˇSSR. Ovsˇem v osmdesa´tyćh letech dvaca´te´ho stoletı´ se v bulharske´m, stejneˇ jako v cˇeskoslovenske´m, rezˇimu zacˇ´ınajı´ objevovat trhliny, ktere´ vedou k politicke´ a ekonomicke´ krizi a nakonec i k pa´du komunisticke´ho rezˇimu v obou zemıćh. Na´sledujıćı´ obdobı´ v Bulharsku se vyznacˇuje cˇasty´m

´ : IMIGRACE BULHARU˚ DO CˇECH LUCIE AVRAMOVA

strˇ´ıdańı´m pravicovyćh a levicovyćh vla´d, zaprˇ´ıcˇineˇne´m hospoda´rˇskou krizı´, ktera´ se v druhe´ polovineˇ devadesa´tyćh let dvaca´te´ho stoletı´ da´le prohlubuje. Hospoda´rˇska´ krize je zaprˇ´ıcˇineˇna hlavneˇ stagnujıćı´m pru˚myslem. Podniky vystaveˇne´ v obdobı´ komunismu jsou zcha´trale´ a jejich vybavenı´ je zastarale´, a acˇ se je vla´da pokousˇ´ı prodat noveˇ vznikajıćı´ burzˇoazii cˇi do zahranicˇ´ı, nikdo o neˇ nema´ za´jem. Navıć docha´zı´ k prˇebytku pracovnıćh sil na venkoveˇ, ktere´ stagnujıćı´ pru˚mysl nedoka´zˇe vyuzˇ´ıt. V porovnańı´, v Cˇeske´ republice zˇivotnı´ u´rovenˇ ze zacˇa´tku naru˚sta´, ale v druhe´ polovineˇ devadesa´tyćh let dvaca´te´ho stoletı´ se vlivem neefektivnıćh za´sahu˚ vla´dy do ekonomiky zacˇ´ına´ propadat. Konec devadesa´tyćh let je tak v Cˇeske´ republice stejneˇ jako v Bulharsku charakterizovań hospoda´rˇsky´m a socia´lnı´m u´padkem. I prˇesto je vsˇak dnes v Cˇeske´ republice zˇivotnı´ u´rovenˇ znatelneˇ vysˇsˇ´ı nezˇ v Bulharsku, cozˇ je zaprˇ´ıcˇineˇno prˇedevsˇ´ım pomeˇrneˇ stabilnı´ vla´dou v prvnı´ polovineˇ devadesa´tyćh let. (Rychlı´k 2000). Z na´stinu historie Bulharska v porovnańı´ s historiı´ Cˇeska jasneˇ vyply´va´, zˇe mezi obeˇma zemeˇmi se musely postupneˇ vytva´rˇet vztahy. Dvaca´te´ stoletı´ bylo pro Cˇesko i Bulharsko velice bourˇlivy´m obdobı´m plny´m zmeˇn a zvratu˚. Stejneˇ jako uda´losti byly neˇkdy bourˇlive´ i vztahy mezi teˇmito zemeˇmi. Naproti tomu take´ v deˇjinaćh nacha´zı´me mı´sta, kdy cˇesko-bulharske´ vztahy byly u´plneˇ zmrazeny, jako naprˇ´ıklad v obdobı´ beˇhem druhe´ sveˇtove´ va´lky. Cˇesko-bulharske´ vztahy ovsˇem nejsou za´lezˇitostı´ pouze dvaca´te´ho stoletı´. Jejich historie saha´ mnohem da´l do minulosti. Prvnı´ zmıńky o vztazıćh mezi cˇesky´mi zemeˇmi a Bulharskem nale´za´me jizˇ v obdobı´ strˇedoveˇku. Roku 863 prˇicha´zejı´ na tehdejsˇ´ı u´zemı´ Velke´ Moravy veˇrozveˇstove´ Cyril a Metodeˇj pocha´zejıćı´ z u´zemı´ dnesˇnı´ho Bulharska. Cˇinı´ tak na popud velkomoravske´ho knı´zˇete Rastislava, ktery´ chce ve sve´ zemi sˇ´ırˇit krˇest’anstvı´ a to ve slovanske´m jazyce, proto se pro pomoc obracı´ na Byzantskou rˇ´ısˇi, ktera´ se z cˇa´sti rozkla´dala na u´zemı´ dnesˇnı´ho Bulharska. Tento akt dalekosa´hle ovlivnil z hlediska na´bozˇenske´ho vyznańı´ dalsˇ´ı kulturnı´ vy´voj cˇeskyćh zemı´. (Rychlı´k 2000). V na´sledujıćıćh letech se Bulharsko dosta´va´ do podrucˇ´ı Turku˚, ve ktere´m setrva´ te´meˇrˇ peˇt set let (1396 1878). Tı´m jsou vztahy Cˇechu˚ a Bulharu˚ naprosto prˇerusˇeny. Cˇeske´ strˇedoveˇke´ kroniky se sice o Bulharech zminˇujı´, ale veˇtsˇinou se za´pisky ty´kajı´ konstatovańı´ dnes jizˇ historickyćh faktu˚, jako je naprˇ´ıklad bitva u Varny z roku 1444, ktere´ se zućˇastnili i cˇesˇtı´ bojovnıći. (Manolova´Motejlova´, Mandazˇieva, Hronkova´ 2005). Dalsˇ´ım obdobı´m, ktere´ se vy´razneˇ podepsalo na formovańı´ cˇesko-bulharskyćh vztahu˚, byla doba na´rodnı´ho obrozenı´. Tehdy cˇeske´ zemeˇ a Bulharsko spojovaly dva fakty. Prvnı´m byla touha obou zemı´ po vlastnı´m samostatne´m sta´tu. Cˇeske´ zemeˇ „trpeˇly“ pod nadvla´dou Rakouska, Bulharsko pod nadvla´dou Turku˚. Druha´ veˇc, ktera´ obeˇ zemeˇ spojovala, byla idea slovanske´ vza´jemnosti. Cˇeske´ zemeˇ proto podporovaly Bulharsko v jeho boji za neza´vislost. Tato podpora se projevovala jednak prostrˇednictvı´m poskytovańı´ azylu bulharske´ inteligenci a jednak prostrˇednictvı´m psanı´ probulharsky ladeˇne´ litera-

5

tury. Oslavu bulharske´ kultury i Bulharska jako takove´ho nale´za´me v dı´lech nasˇich prˇednıćh obrozeneckyćh spisovatelu˚, jako je naprˇ´ıklad Josef Dobrovsky´, Frantisˇek Ladislav Cˇelakovsky´, Pavel Josef Sˇafarˇ´ık, Karel Jaromı´r Erben nebo Bozˇena Neˇmcova´. V cˇeskyćh zemıćh o Bulharsku ale nepı´sˇ´ı jen Cˇesˇi, ale take´ bulharsˇtı´ obrozenci, kterˇ´ı zde nalezli azyl. Vycha´zejı´ noviny veˇnovane´ bulharske´ ota´zce, vznikajı´ organizace a spolky. V Ta´borˇe je roku 1869 zalozˇena bulharska´ matice, ktera´ organizuje prˇedna´sˇky na te´mata ty´kajıćı´ se Bulharska. Mezi spolky a organizacemi na podporu Bulharu˚ vynika´ prˇedevsˇ´ım Pobratim nebo Kruh prˇa´tel bulharske´ho jazyka fungujıćı´ prˇi Umeˇlecke´ besedeˇ, ktery´ vysı´la´ do Bulharska cˇeske´ ucˇitele. Bulharska´ problematika se tak sta´va´ dennı´m chlebem cˇeske´ho na´roda. Dokonce se zda´, zˇe Cˇesˇi znacˇnou cˇa´st sve´ energie veˇnujı´ podporˇe cizı´ho na´roda, nezˇ boji za vlastnı´ sta´t. Mozˇna´ videˇli v bulharske´m boji za samostatnost nadeˇji, zˇe pokud se Bulharsku podarˇ´ı osamostatnit se, podarˇ´ı se to Cˇechu˚m jednou take´. Osamostatneˇnı´m Bulharska od turecke´ nadvla´dy v osmdesa´tyćh letech devatenaćte´ho stoletı´ ovsˇem za´jem Cˇechu˚ o Bulharsko nekoncˇ´ı. Bulharsko je sice neza´visle´, ale nema´ rozvinutou ekonomiku ani socia´lnı´ strukturu. Toho cˇeske´ zemeˇ okamzˇiteˇ vyuzˇ´ıvajı´ a posı´lajı´ Bulharsku pomoc v podobeˇ nejru˚zneˇjsˇ´ıch expertu˚. Tomuto obdobı´ je neˇkdy prˇezdı´vańo „Cˇeska´ invaze do Bulharska“. Cˇesˇi se v Bulharsku zasluhujı´ o budovańı´ sˇkolstvı´, modernı´ho soudnictvı´, kulturnıćh institucı´ nebo trˇeba o budovańı´ zˇeleznice. Z Cˇech tak odcha´zejı´ prˇedevsˇ´ım umeˇlci, inteligence, vysoce kvalifikovanı´ rˇemeslnıći a pru˚myslnıći, kterˇ´ı v Bulharsku zakla´dajı´ nove´ podniky (naprˇ. Bohdan Prosˇek zakla´da´ v Sofii pivovar). Migraci do Bulharska podporuje navıć za´kon z roku 1880 o prˇideˇlovańı´ puste´ pu˚dy prˇisteˇhovalcu˚m. Zatı´mco ze zacˇa´tku byla cˇeska´ pomoc Bulharsku motivovańa cˇisteˇ veˇdomı´m slovanske´ souna´lezˇitosti, postupneˇ se do smy´sˇlenı´ Cˇechu˚ zacˇala zapojovat take´ politika. Cˇesˇi pomocı´ Bulharsku zacˇali vyjadrˇovat svu˚j vlastnı´ protest proti Rakousku-Uhersku. Rakousko-Uhersko se ovsˇem do teˇchto za´lezˇitostı´ nijak nevmeˇsˇovalo, ve snahaćh Cˇechu˚ naopak videˇlo vlastnı´ prospeˇch v oslabenı´ ruske´ho vlivu na Bulharsko. Politika zacˇ´ına´ mı´t naplno vliv na cˇesko-bulharske´ vztahy beˇhem druhe´ balkańske´ va´lky. Zatı´mco beˇhem prvnı´ balkańske´ va´lky (1912-1913) stojı´ cˇeske´ zemeˇ na straneˇ Bulharska, beˇhem druhe´ balkańske´ va´lky (1913) se od neˇj zacˇ´ına´ odvracet, protozˇe Bulharsko v te´to dobeˇ nacha´zı´ spojence v Neˇmecku a Rakousku. Beˇhem prvnı´ sveˇtove´ va´lky potom cˇesko-bulharske´ vztahy zamrzajı´ u´plneˇ. Bulharsko coby spojenec Neˇmecka a Rakouska se sta´va´ v ocˇ´ıch cˇeske´ho na´roda zra´dcem. Po prvnı´ sveˇtove´ va´lce jsou cˇesko-bulharske´ vztahy postaveny do tı´zˇive´ situace. Na jedne´ straneˇ je Bulharsko, se ktery´m Cˇeskoslovensko nema´ zˇa´dny´ konflikt a ktere´ Cˇeskoslovensko zˇa´da´ o pomoc na poli mezina´rodnıćh vztahu˚, a na straneˇ druhe´ je mı´rova´ smlouva a spojenectvı´ s Jugosla´viı´. Mı´rova´ smlouva, ktera´ dala Cˇeskoslovensku vzniknout a za´rovenˇ omezuje bulharske´ za´jmy, a spojenec-

6

tvı´ s Jugosla´viı´, ktera´ vede spor s Bulharskem o u´zemı´. Cˇeskoslovensko si samozrˇejmeˇ nechce posˇramotit vztahy ani na jedne´ straneˇ, proto prˇijı´ma´ zˇa´dosti a prosby Bulharska, ale vyrˇizuje je jen cˇa´stecˇneˇ a tak, aby si nepokazilo mezina´rodnı´ reputaci. V dobeˇ druhe´ sveˇtove´ va´lky do cˇesko-bulharskyćh vztahu˚ zasahuje politika take´. Bulharsko se znovu prˇida´va´ na stranu Neˇmecka a vztahy s Cˇeskem opeˇt padajı´ pod bod mrazu. Diplomaticke´ vztahy s Bulharskem jsou nava´zańy azˇ roku 1945 i prˇes neusta´vajıćı´ pachut’ zrady na jazyku Cˇechu˚. Roku 1948 Cˇeskoslovensko podepisuje s Bulharskem smlouvu o vza´jemne´ vy´pomoci prˇi napadenı´ jednoho z nich Neˇmeckem nebo jinou zemı´, ktera´ by se s Neˇmeckem jakkoliv spojila. Soucˇasneˇ je podepsańa smlouva o vza´jemne´ hospoda´rˇske´ vy´pomoci, ktera´ zarucˇuje dodej cˇeskyćh stroju˚ do Bulharska a zemeˇdeˇlske´ produkce do Cˇeskoslovenska. Z Bulharska prˇicha´zejı´ do Cˇeskoslovenska pracovnıći na vy´pomoc do zemeˇdeˇlstvı´, mezi nimizˇ jsou take´ reemigrujıćı´ Cˇesˇi. V padesa´tyćh letech jsou cˇesko-bulharske´ vztahy da´le na vzestupu, cozˇ zaprˇ´ıcˇinˇuje prˇedevsˇ´ım cestovańı´ Cˇechu˚ do Bulharska za rekreacı´. Ovsˇem po roce 1968 opeˇt na poli cˇesko-bulharskyćh vztahu˚ docha´zı´ k u´tlumu kvu˚li vojenske´ intervenci na nasˇem u´zemı´, ktere´ se zućˇastnilo i Bulharsko. (Rychlı´k 2000). Po rozpadu vyćhodnı´ho bloku se cesty Bulharska a Cˇeska na neˇjakou dobu rozcha´zejı´. Obeˇ zemeˇ se musı´ prˇednostneˇ vyporˇa´dat s vnitrˇnı´mi proble´my. Cˇesko ani Bulharsko k sobeˇ nejsou va´zańy zˇa´dny´mi smlouvami o hospoda´rˇske´ vy´pomoci, proto usta´vajı´ organizovane´ prˇesuny obyvatel z jednoho u´zemı´ na druhe´. Prˇesto migrace mezi obeˇma sta´ty existuje da´l. Na cˇeske´ u´zemı´ se tak dosta´vajı´ veˇtsˇinou bulharsˇtı´ prˇisteˇhovalci, kterˇ´ı nejsou spokojeni s ekonomickou situacı´ v Bulharsku. Naopak do Bulharska opeˇt zacˇ´ınajı´ cestovat cˇesˇtı´ turiste´, kterˇ´ı znovu objevujı´ kdysi tak oblı´bena´ prˇ´ımorˇska´ letoviska. Je jasneˇ zrˇetelne´, zˇe migrace mezi Cˇeskem a Bulharskem patrˇila a patrˇ´ı neodmyslitelneˇ k beˇzˇny´m jevu˚m doprova´zejıćı´m vztahy mezi teˇmito dveˇmi zemeˇmi. Acˇ ale Bulharˇi na cˇeske´ u´zemı´ prˇicha´zeli po cele´ dvaca´te´ stoletı´, nikdy zde neexistovaly zˇa´dne´ podobne´ aktivity zakla´dańı´ vlastnıćh vesnic, ktere´ zna´me u Cˇechu˚ migrujıćıćh do Bulharska. Pokud se Bulharˇi nevra´tili zpa´tky do vlasti nebo nepokracˇovali ve sve´ migraci da´l na za´pad, veˇtsˇinou se roztrousili po cele´m cˇeske´m u´zemı´ a splynuli s pu˚vodnı´mi obyvateli. Prvnı´ bulharsˇtı´ migranti se na cˇeske´ u´zemı´ dosta´vajı´ jizˇ na konci devatenaćte´ho stoletı´. Z velke´ cˇa´sti se jedna´ o bulharske´ studenty, pro ktere´ bylo studium v cˇeskyćh zemıćh vy´hodneˇjsˇ´ı hned z neˇkolika du˚vodu˚. Cˇeske´ sˇkoly i prˇesto, zˇe byly na vysoke´ u´rovni, byly pro bulharske´ studenty dostupneˇjsˇ´ı jak po strańce jazykove´, tak po strańce financˇnı´. Cˇeske´ sˇkoly byly totizˇ v te´ dobeˇ podstatneˇ levneˇjsˇ´ı nezˇ jine´ sˇkoly v Evropeˇ. Bulharˇi tak studovali naprˇ´ıklad v Praze, Ta´borˇe, Hradci Kra´love´, Pardubicıćh nebo v Pı´sku. O teˇchto studentech se vıće dozvı´da´me naprˇ´ıklad z listu Pokrok, ktery´ v jednom ze svyćh vydańı´ z roku 1876 oznamuje, zˇe v rozmezı´ let 1869 azˇ 1876


navsˇteˇvovalo sˇkoly v cˇeskyćh zemıćh asi 200 bulharskyćh studentu˚. (Manolova´-Motejlova´, Mandazˇieva, Hronkova´, 2005). Po zakoncˇenı´ studiı´ si bulharska´ vla´da na´rokovala na´vrat studentu˚ do vlasti, ale cˇasto se sta´valo, zˇe Bulharˇi v Cˇesku zu˚stali, protozˇe meˇli v u´myslu zalozˇit zde rodinu. Vy´razneˇjsˇ´ı vlna bulharske´ho prˇisteˇhovalectvı´ ale nasta´va´ ve dvaca´tyćh letech dvaca´te´ho stoletı´. Tehdy na nasˇe u´zemı´ prˇicha´zeli takzvanı´ zahradnıći. Byli to veˇtsˇinou zemeˇdeˇlci, kterˇ´ı byli pro nedostatek pu˚dy v okolı´ sve´ho bydlisˇteˇ nuceni hledat si praći v jinyćh sta´tech. Nejcˇasteˇji pocha´zeli ze severnı´ho Bulharska, asi nejpocˇetneˇjsˇ´ı skupina prˇisˇla z Draganova na Gornoorjachovsku. (Pencˇev 2001). Do cˇeskyćh zemı´ se dosta´vali oklikou prˇes Mad’arsko a Slovensko. Na cˇeske´m u´zemı´ potom vykona´vali zahradnicke´ praće. Tyto praće byly sezońnı´ho charakteru, proto sem cˇasto prˇicha´zel pouze jeden cˇlen rodiny, ktery´ se na podzim vracel zpa´tky do vlasti ke sve´ rodineˇ. Bulharˇi na cˇeske´m u´zemı´ postupneˇ zu˚sta´vali sta´le cˇasteˇji i mimo sezońu, azˇ na´sledneˇ dosˇlo k jejich trvale´mu usı´dlenı´. Bylo to zaprˇ´ıcˇineˇno prˇedevsˇ´ım sˇpatnou ekonomickou situacı´ v Bulharsku. Bulharska´ vla´da si opeˇt na´rokovala na´vrat Bulharu˚ zpa´tky do vlasti, ale ve veˇtsˇineˇ prˇ´ıpadu˚ se Bulharu˚m podarˇilo na cˇeske´m u´zemı´ zu˚stat ze stejnyćh du˚vodu˚ jako jejich prˇedchu˚dcu˚m. V letech 1946 azˇ 1948 existovala mezi Cˇeskoslovenskem a Bulharskem smlouva o hospoda´rˇske´ vy´pomoci, ktera´ zaprˇ´ıcˇinila novou vlnu masove´ migrace. Jednalo se o obousmeˇrnou vy´pomoc. Cˇeskoslovensko meˇlo tehdy spı´sˇe zemeˇdeˇlsky zameˇrˇene´mu Bulharsku pomoci k vybudovańı´ rozvinute´ho pru˚myslu a Bulharsko naopak meˇlo Cˇeskoslovensku poskytnout pracovnı´ sı´ly, ktere´ by osı´dlili vypra´zdneˇne´ pohranicˇ´ı. Tı´mto na cˇeske´ u´zemı´ prˇicha´zeli tisıće Bulharu˚, kterˇ´ı byli zameˇstnańi v zemeˇdeˇlskyćh druzˇstvech. (Otcˇena´sˇek 2002). Tito pracovnıći meˇli cˇasto jinou kvalifikaci a migraci do Cˇeskoslovenska brali jako prˇ´ılezˇitost vymanit se ze sˇpatne´ ekonomicke´ situace. Po roce praće v zemeˇdeˇlskyćh druzˇstvech veˇtsˇinou zacˇali vykona´vat praći odpovı´dajıćı´ jejich kvalifikaci, nebo zacˇali studovat. Studium byl neˇkdy hlavnı´ du˚vod jejich prˇ´ıchodu na cˇeske´ u´zemı´. V na´sledujıćıćh letech sice hromadne´ prˇesuny obyvatelstva usta´vajı´, ale migrace jako takova´ pokracˇuje da´l. Do Cˇeskoslovenska da´l jednotliveˇ prˇiha´zejı´ bulharsˇtı´ prˇisteˇhovalci, tato migrace ovsˇem nenı´ tolik vy´znamna´, co se tyćˇe posˇtu prˇisteˇhovalyćh. Urcˇita´ zmeˇna nasta´va´ po roce 1989. Po zhroucenı´ rezˇimu vyćhodnı´ho bloku do Cˇeska zacˇ´ına´ prˇicha´zet nova´ generace bulharskyćh prˇisteˇhovalcu˚. Tito migranti ovsˇem pobyt na u´zemı´ Cˇeske´ republiky vnı´majı´ jen jako prˇechodny´, cˇasto majı´ v u´myslu pokracˇovat da´l na za´pad, a proto ani neprˇijı´majı´ cˇeske´ obcˇanstvı´. Pokud se tu neˇkterˇ´ı Bulharˇi usazujı´ natrvalo, cˇasto zde zacˇ´ınajı´ at’ uzˇ lega´lneˇ cˇi nelega´lneˇ podnikat (Migraceonline 2009). Proble´m migrace Bulharu˚ na cˇeske´ u´zemı´ by se dal rozdeˇlit na dveˇ cˇa´sti podle zpu˚sobu prˇ´ıchodu migrantu˚. Zaprve´, Bulharˇi se na cˇeske´ u´zemı´ dosta´vajı´ ve skupinaćh. V tomto prˇ´ıpadeˇ se veˇtsˇinou jedna´ o organizovane´ prˇesuny obyvatelstva na za´kladeˇ neˇjake´ smlouvy (naprˇ´ıklad na za´kladeˇ smlouvy o hospoda´rˇske´ vy´pomoci ze cˇtyrˇica´tyćh


let dvaca´te´ho stoletı´). A zadruhe´, Bulharˇi na cˇeske´ u´zemı´ prˇicha´zejı´ jednotliveˇ. Jejich migrace potom nenı´ zalozˇena na zˇa´dne´ smlouveˇ, rozhodnutı´ migrovat je cˇisteˇ osobnı´. V prvnı´m prˇ´ıpadeˇ se jednalo prˇedevsˇ´ım o migracˇnı´ vlnu ve cˇtyrˇica´tyćh letech dvaca´te´ho stoletı´. Nejsilneˇjsˇ´ı motivacı´ k migraci byl nedostatek pracovnıćh mı´st, se ktery´m se Bulharsko v tomto obdobı´ poty´kalo. Smlouva, ktera´ prˇisteˇhovalci zarucˇovala praći a bydlenı´ v hostitelske´ zemi, jeho migraci znacˇneˇ usnadnila. Bulharˇi mozˇnosti odejı´t do tehdejsˇ´ıho Cˇeskoslovenska vyuzˇ´ıvali ale take´ z jinyćh du˚vodu˚. Dalsˇ´ım podneˇtem k prˇesı´dlenı´ byla naprˇ´ıklad touha studovat na kvalitnı´ vysoke´ sˇkole, kteryćh se Bulharsku v te´ dobeˇ nedosta´valo. I v tomto prˇ´ıpadeˇ mladı´ migranti vyuzˇili mozˇnosti odejı´t do Cˇeskoslovenska na za´kladeˇ dohody o hospoda´rˇske´ vy´pomoci. V Cˇeskoslovensku si odpracovali jeden rok v zemeˇdeˇlske´m druzˇstvu a pote´ se zacˇali veˇnovat studiu. U druhe´ skupiny prˇisteˇhovalcu˚ charakterizovane´ individua´lnı´ migracı´ se k pracovnı´m a ekonomicky´m pohnutka´m prˇida´vajı´ take´ osobnı´ du˚vody, procˇ opustili svou vlast. Cˇasto se setka´va´me s prˇ´ıpady, kdy se Bulhar sezna´mil s Cˇesˇkou, ktera´ odjela do Bulharska na rekreaci, a pote´ s nı´ odcestoval do Cˇeska, kde spolu zalozˇili rodinu. Navıć po roce 1989 prˇicha´zı´ v u´vahu jesˇteˇ jeden du˚vod migrace a to touha po poznańı´ sveˇta. Bulharˇi, kterˇ´ı vycestovali na za´kladeˇ te´to pohnutky, veˇtsˇinou pocˇ´ıtajı´ s na´vratem do vlasti, ale za´rovenˇ nevylucˇujı´, zˇe by se mohli v Cˇesku usı´dlit natrvalo. Je zrˇejme´, zˇe pocˇet Bulharu˚ na cˇeske´m u´zemı´ neusta´le naru˚stal. Od prˇ´ıchodu prvnıćh bulharskyćh prˇisteˇhovalcu˚ ubeˇhlo vıće nezˇ jedno stoletı´. Zatı´mco prˇed sto lety bylo mozˇno Bulhary pocˇ´ıtat na desı´tky, dnes je musı´me pocˇ´ıtat na tisıće. A pocˇet Bulharu˚ trvale zˇijıćıćh na u´zemı´ Cˇeske´ republiky se zvysˇuje da´l. Je sice mozˇne´ ocˇeka´vat celkovy´ u´bytek cizincu˚ na u´zemı´ Cˇeske´ republiky kvu˚li pra´veˇ probı´hajıćı´ ekonomicke´ krizi, ale tento trend zatı´m jesˇteˇ nenastal. Na´sledujıćı´ statistiky poslednıćh let potvrzujı´ tendenci naru˚stańı´ pocˇtu cizincu˚ na cˇeske´m u´zemı´, kterˇ´ı se hla´sı´ k bulharske´ na´rodnosti. Zatı´mco v roce 2004 zˇilo na u´zemı´ Cˇeske´ republiky trvale celkem 2110 (Ministerstvo vnitra. . . 2009a) Bulharu˚, v roce 2005 to bylo jizˇ 2322 (Ministerstvo vnitra. . . 2009b) Bulharu˚. V na´sledujıćı´m roce, v roce 2006, Bulharu˚ opeˇt mı´rneˇ prˇibylo. Statistiky odhadujı´ celkovy´ pocˇet 2398 (Ministerstvo vnitra. . . 2009c) Bulharu˚ trvale zˇijıćıćh na cˇeske´m u´zemı´. V roce 2007 opeˇt prˇicha´zı´ znacˇny´ na´ru˚st Bulharu˚ trvale zˇijıćıćh v Cˇeske´ republice, tentokra´t je to cˇ´ıslo 2822 (Ministerstvo vnitra. . . 2009d). A v roce 2008 pocˇet Bulharu˚ s trvaly´m pobytem na cˇeske´m u´zemı´ prˇekrocˇil hranici 3000, prˇesneˇ 3032 (Ministerstvo vnitra. . . 2009e). Zajı´mavy´ je take´ pohled na statistiky ty´kajıćı´ se zastoupenı´ muzˇu˚ a zˇen v celkove´m pocˇtu bulharskyćh imigrantu˚ s trvaly´m pobytem na u´zemı´ Cˇeske´ republiky. V roce 2004 trvale zˇilo na u´zemı´ Cˇeske´ republiky 1369 muzˇu˚ a 741 zˇen (Ministerstvo vnitra. . . 2009a). Pro rok 2005 to bylo 1487 muzˇu˚ a 835 zˇen, (Ministerstvo vnitra. . . 2009b) pro rok 2007 potom 1772 muzˇu˚ a 1050 zˇen (Ministerstvo

7

vnitra. . . 2009d). Procˇ je pocˇet Bulharu˚ zˇijıćıćh trvale v Cˇeske´ republice skoro dvakra´t vysˇsˇ´ı nezˇ pocˇet Bulharek? Odpoveˇd’ je nasnadeˇ. Tento stav je zaprˇ´ıcˇineˇn prˇedevsˇ´ım tı´m, zˇe pra´veˇ muzˇ, coby cˇlen bulharske´ rodiny, ktery´ se musı´ postarat o domaćnost, nejcˇasteˇji emigruje za ućˇelem zı´skańı´ lepsˇ´ıho zameˇstnańı´, nebo neˇjake´ho zameˇstnańı´ vu˚bec. Zbytek rodiny cˇasto necha´va´ v Bulharsku, kam jı´ posı´la´ vydeˇlane´ penı´ze. Z cˇ´ısel je ale take´ evidentnı´, zˇe pocˇet Bulharek naru˚sta´ rychleji vu˚cˇi pocˇtu Bulharu˚ trvale zˇijıćıćh v Cˇesku. Toto je zase zaprˇ´ıcˇineˇno tı´m, zˇe veˇtsˇinou docha´zı´ k druhotne´ migraci, kdy zbytek rodiny, ktery´ muzˇ zanechal v Bulharsku, se ted’ za muzˇem steˇhuje. Jejich prˇ´ıchod na cˇeske´ u´zemı´ je usnadneˇn tı´m, zˇe muzˇ uzˇ zde vytvorˇil urcˇite´ za´zemı´ (Otcˇena´sˇek 2002). Zatı´mco ve cˇtyrˇica´tyćh letech dvaca´te´ho stoletı´ byli Bulharˇi dosidlovańi prˇedevsˇ´ım do pohranicˇnıćh oblastı´ do venkovske´ho prostrˇedı´ a pozdeˇji se prˇesteˇhova´vali do meˇst, kde meˇli veˇtsˇ´ı sˇanci najı´t zameˇstnańı´ v pru˚myslove´m odveˇtvı´, dnes prˇicha´zejı´ bulharsˇtı´ prˇisteˇhovalci rovnou do veˇtsˇ´ıch sı´dlisˇt’. Dalsˇ´ı rozdı´l mezi migracı´ prˇed rokem 1989 a migracı´ po roce 1989 nale´za´me v prˇijı´mańı´ cˇeske´ho obcˇanstvı´. Ti Bulharˇi, kterˇ´ı na nasˇe u´zemı´ prˇisˇli prˇed rokem 1989, majı´ dnes veˇtsˇinou obcˇanstvı´ cˇeske´. Neplatı´ to ale u´plneˇ u vsˇech v te´ dobeˇ sem migrujıćıćh Bulharu˚. I prˇesto ale potomci Bulharu˚, kterˇ´ı si ponechali obcˇanstvı´ bulharske´, po narozenı´ zı´skali obcˇanstvı´ cˇeske´. Na rozdı´l od nich, Bulharˇi, kterˇ´ı prˇisˇli do Cˇeska azˇ po roce 1989, si veˇtsˇinou ponecha´vajı´ obcˇanstvı´ bulharske´ (Otcˇena´sˇek 2002). At’ uzˇ je migrace rˇ´ızena´ sta´tem, nebo se jedna´ o individua´lnı´ pocˇin jednotlivce, vzˇdy tato skutecˇnost vy´razneˇ zasahuje do zˇivota jak migrujıćı´ho, tak do zˇivota spolecˇnosti, ktera´ ho prˇijı´ma´. Aby integrace do majoritnı´ spolecˇnosti probeˇhla u´speˇsˇneˇ, je du˚lezˇita´ spolupraće obou stran – imigranta i te´ spolecˇnosti, do ktere´ imigrant prˇicha´zı´. Autochtonnı´ spolecˇnost mu˚zˇe napoma´hat integraci cizincu˚ neˇkolika zpu˚soby. Velkou roli prˇi tom hraje jak sta´t, tak samotnı´ cˇlenove´ te´ spolecˇnosti. Du˚lezˇity´ je postoj jednotlivyćh cˇlenu˚ spolecˇnosti k prˇisteˇhovalcu˚m. Pokud se zameˇrˇ´ıme na cˇeskou spolecˇnost, zjistı´me, zˇe pokud se cizinec chova´ v souladu se za´kony, Cˇesˇi jej do sve´ spolecˇnosti veˇtsˇinou prˇijı´majı´ a rozhodneˇ jej nijak nezatracujı´. Dalo by se rˇ´ıci, zˇe v tomto smeˇru byla problematika akceptace imigranta majoritnı´ spolecˇnostı´ daleko jednodusˇsˇ´ı v obdobı´ komunismu, kdy pokud prˇisteˇhovalce prˇijal sta´t, musel tak ucˇinit kazˇdy´ ve spolecˇnosti (Uherek 2002). Strategie, kteryćh Bulharˇi vyuzˇ´ıvajı´ pro integraci do cˇeske´ spolecˇnosti, by se daly rozdeˇlit do neˇkolika okruhu˚. Asi nejpodstatneˇjsˇ´ı strategiı´ je volba praće a s tı´m souvisejıćı´ volba bydlisˇteˇ. Mı´t zameˇstnańı´ znamena´ nejen mozˇnost poplatit vsˇechny vy´daje, ale take´ to znamena´ prˇ´ılezˇitost k nava´zańı´ vztahu˚ s autochtonnı´mi cˇleny spolecˇnosti. V neˇkteryćh prˇ´ıpadech mu˚zˇeme jednotlive´ migracˇnı´ vlny Bulharu˚ do Cˇeska charakterizovat pra´veˇ druhem zameˇstnańı´, ktere´ zde imigranti vykona´vajı´. Ve dvaca´tyćh letech dvaca´te´ho stoletı´ mluvı´me o prˇ´ıchodu zahradnı´ku˚, protozˇe Bulharˇi, kterˇ´ı na cˇeske´ u´zemı´ prˇisˇli v tomto obdobı´, vykona´vali zahradnicke´ praće. Ve cˇtyrˇica´tyćh letech je to

8

potom zemeˇdeˇlska´ migracˇnı´ vlna, protozˇe bulharsky´m prˇisteˇhovalcu˚m byly prˇideˇlovańy praće v zemeˇdeˇlstvı´. A jak vypada´ situace dnes? Dnes veˇtsˇinou bulharsˇtı´ prˇisteˇhovalci vykona´vajı´ nejru˚zneˇjsˇ´ı deˇlnicke´ praće, nebo se zaby´vajı´ podnikańı´m. V oblasti podnikańı´ potom vyuzˇ´ıvajı´ pra´veˇ toho, zˇe jsou cizinci. Cˇasto podnikajı´ v cestovnı´m ruchu, kde se zameˇrˇujı´ prˇedevsˇ´ım na zprostrˇedkovańı´ za´jezdu˚ do Bulharska. Styku˚ s rodnou zemı´ vyuzˇ´ıvajı´ takte´zˇ v oblasti importu a exportu (Uherek 2002). Jak jsem jizˇ zmıńila, se zameˇstnańı´m souvisı´ take´ mı´sto bydlisˇteˇ. Je snazsˇ´ı najı´t praći ve veˇtsˇ´ım meˇsteˇ, ktere´ nabı´zı´ vıće prˇ´ılezˇitostı´. Toho si jsou bulharsˇtı´ prˇisteˇhovalci veˇdomi, proto nejcˇasteˇji migrujı´ pra´veˇ do veˇtsˇ´ıch meˇst, ´ stı´ nad Labem. jako je Praha, Brno, Plzenˇ nebo trˇeba U Ovsˇem cˇasto jsou autochtonnı´ populacı´ vytlacˇovańi na okraj (Uherek 2002). Specia´lnı´m prˇ´ıkladem toho bylo trˇeba cı´lene´ dosidlovańı´ pohranicˇ´ı Bulhary po druhe´ sveˇtove´ va´lce. Rodina a rodinne´ vztahy jako dalsˇ´ı hrajı´ vy´znamnou roli v integraci cizince do majoritnı´ spolecˇnosti. Tuto ota´zku mu˚zˇeme nahlı´zˇet dveˇma zpu˚soby. Zaprve´, existuje mozˇnost, zˇe na cˇeske´m u´zemı´ jizˇ zˇije naprˇ´ıklad jeden cˇlen rodiny, za ktery´m se nynı´ steˇhujı´ jeho prˇ´ıbuznı´. Tento prvnı´ migrant ma´ v Cˇesku zajisˇteˇnu praći i bydlenı´. A nejen to. Da´le disponuje veˇdomostmi a zkusˇenostmi ty´kajıćıćh se cˇeskyćh za´konu˚ a u´rˇadu˚. A take´ zde jizˇ nava´zal kontakty s cˇleny majoritnı´ spolecˇnosti. Vsˇechny tyto fakty znacˇneˇ zjednodusˇujı´ integraci zbytku jeho rodiny. Druha´ mozˇnost se ty´ka´ svobodnyćh migrantu˚. V tomto prˇ´ıpadeˇ k integraci napoma´ha´ zalozˇenı´ smı´sˇene´ rodiny. Tı´m, zˇe si naprˇ´ıklad Bulhar vezme za manzˇelku Cˇesˇku, se mu naskytne hned neˇkolik vy´hod. Dı´ky nutnosti kazˇdodennı´ komunikace se bulharsky´ imigrant rychleji naucˇ´ı cˇesky´ jazyk, cˇeska´ manzˇelka ho snadno uvede do problematiky cˇeskyćh za´konu˚ a take´ mu leckdy pomu˚zˇe vyrˇesˇit ota´zku bydlenı´ tı´m, zˇe se k nı´ Bulhar jednodusˇe nasteˇhuje (Uherek 2002). Instituce manzˇelstvı´ ovsˇem neslouzˇ´ı pouze jako pomocnı´k prˇi integraci. Cˇasto se sta´va´, zˇe zalozˇenı´ smı´sˇene´ rodiny funguje jako zaćhrana prˇed nuceny´m vysteˇhovańı´m ze zemeˇ. Tato situace nasta´vala prˇedevsˇ´ım v minulosti, kdy Bulharˇi prˇisˇli do Cˇeska naprˇ´ıklad na za´kladeˇ smlouvy o hospoda´rˇske´ vy´pomoci a kdy po vyprsˇenı´ smlouvy si bulharska´ vla´da na´rokovala na´vrat Bulharu˚ zpeˇt do vlasti. O neˇkolik rˇa´dek vy´sˇe jsem se dotkla proble´mu ty´kajıćı´ho se jazyka. Na tento fakt nesmı´me zapomenout, protozˇe ovla´dnutı´ cˇeske´ho jazyka patrˇ´ı mezi klıćˇove´ komponenty u´speˇsˇne´ integrace prˇisteˇhovalce do cˇeske´ spolecˇnosti. Ve smı´sˇenyćh manzˇelstvıćh se k dorozumı´vańı´ veˇtsˇinou pouzˇ´ıva´ pouze cˇesˇtina, cˇesˇtina se take´ sta´va´ rodny´m jazykem potomku˚ vzesˇlyćh z teˇchto manzˇelstvı´. Ovsˇem bulharsˇtina nenı´ u´plneˇ zapomenuta, zvla´sˇteˇ pokud je rodily´m mluvcˇ´ım zˇena, ta sve´ deˇti potom veˇtsˇinou ucˇ´ı mluvit i bulharsky. Dalsˇ´ım du˚lezˇity´m faktorem ovlivnˇujıćı´m u´speˇsˇnost integrace Bulharu˚ do cˇeske´ho prostrˇedı´ jsou bezesporu nejru˚zneˇjsˇ´ı organizace, kluby a obcˇanska´ sdruzˇenı´. Tyto spolky cˇasto prˇisteˇhovalci usnadnˇujı´ zorientovat se v cˇes-


kyćh za´konech a v cˇeske´m prostrˇedı´ vu˚bec. Fungujı´ rovneˇzˇ jako porˇadatele´ nejru˚zneˇjsˇ´ıch setkańı´ bulharskyćh imigrantu˚, cˇ´ımzˇ za´rovenˇ upevnˇujı´ pocit souna´lezˇitosti Bulharu˚. Kluby se starajı´ o dodrzˇovańı´ bulharskyćh tradic, jako je naprˇ´ıklad 1. brˇezna „Baba Marta“ (Jedna´ se o oslavu prˇicha´zejıćı´ho jara. Zˇeny si 1. brˇezna na odeˇv prˇipıńajı´ tzv. „Martenicˇky“ – cˇervene´ a bı´le´ strˇapecˇky, jeden symbolizuje zdravı´ a druhy´ sˇteˇstı´, ktere´ nosı´ po cely´ meˇsıć, dokud neuvidı´ kve´st prvnı´ strom. Na neˇj potom svou „Martenicˇku“ zaveˇsˇujı´, cozˇ jim ma´ zajistit zdravı´ a mla´dı´.), pravoslavne´ Velikonoce nebo pravoslavne´ Vańoce. (Vla´da CˇR 2009). Bulharske´ organizace nejsou ovsˇem zameˇrˇeny pouze na vlastnı´ cˇleny. Veˇtsˇinou se take´ snazˇ´ı cˇeske´ spolecˇnosti prˇiblı´zˇit bulharskou kulturu a tı´m jı´ da´t najevo, zˇe v te´to spolecˇnosti neˇkdo takovy´, jako je Bulhar, vu˚bec zˇije. Porˇa´dajı´ se tak nejru˚zneˇjsˇ´ı koncerty bulharskyćh umeˇlcu˚ seznamujıćı´ sˇirokou verˇejnost s bulharskou tradicˇnı´ hudbou, vy´stavy ukazujıćı´ at’ uzˇ bulharske´ umeˇnı´, nebo pomocı´ tradicˇnıćh prˇedmeˇtu˚ bulharskou kulturu. Organizace mohou take´ vyda´vat publikace cˇi cˇasopisy ty´kajıćı´ se zˇivota Bulharu˚ na cˇeske´m u´zemı´. Historie sdruzˇovańı´ Bulharu˚ saha´ hluboko do minulosti. Uzˇ v roce 1862 je studenty cˇeske´ i bulharske´ na´rodnosti na u´zemı´ Cˇech zalozˇen tajny´ spolek Pobratim, ktery´ si klade za cı´l poma´hat bulharske´mu osvobozenecke´mu boji proti nadvla´deˇ Turku˚. Roku 1869 vznika´ v Ta´borˇe bulharska´ matice (Postojanstvo) s podobny´m cı´lem jako spolek Pobratim. Prvnı´m oficia´lnı´m cˇeskobulharsky´m spolkem se sta´va´ Bulharska´ sedjanka zalozˇena´ roku 1880. S koncem druhe´ sveˇtove´ va´lky se na u´zemı´ Cˇech ustanovujı´ nejru˚zneˇjsˇ´ı bulharske´ kluby, ktere´ se pozdeˇji sjednocujı´ do Bulharske´ kulturneˇ osveˇtove´ organizace (Vla´da CˇR 2009). Deˇjiny ale sdruzˇovańı´ Bulharu˚ cˇasto neprˇa´ly. Naprˇ´ı´ stava Cˇeskoslovenske´ klad roku 1948 vcha´zı´ v platnost U republiky, ktera´ fakticky popı´ra´ pra´va mensˇin zˇijıćıćh na cˇeskoslovenske´m u´zemı´. Mimo jine´ mensˇiny take´ pozby´vajı´ pra´vo na vzdeˇlańı´ v materˇske´m jazyce nebo pra´vo na udrzˇovańı´ na´rodnıćh tradic. Situace se da´l vyvı´jı´ tak, zˇe na zacˇa´tku padesa´tyćh let jsou rozpusˇteˇna vsˇechna obcˇanska´ sdruzˇenı´, prˇicˇemzˇ na´rodnostnı´ spolky jsou prˇ´ımo zaka´zańy. Beˇhem padesa´tyćh let se ale spolky zacˇ´ınajı´ postupneˇ obnovovat. Ktere´ na´rodnı´ spolky se mohou obnovit, za´lezˇ´ı na vztazıćh mezi Cˇeskoslovenskem a zemı´, ze ktere´ cˇlenove´ spolku pocha´zejı´. Mensˇina´m jsou plna´ pra´va navraćena azˇ roku 1968. (Noskova´ 2001). V soucˇasnosti na u´zemı´ Cˇeske´ republiky funguje neˇkolik klubu˚ v ra´mci Bulharske´ kulturneˇ osveˇtove´ organizace, ktera´ zde vyda´va´ cˇasopis Roden Glas. Bulharske´ kulturneˇ osveˇtove´ kluby existujı´ naprˇ´ıklad v Praze, Ostraveˇ, Brneˇ nebo take´ v Plzni. Bulharsky´ kulturneˇ osveˇtovy´ klub v Praze se veˇnuje prˇedevsˇ´ım organizaci folklo´rnı´ho festivalu Praha srdce na´rodu˚ nebo fotbalove´ho turnaje na´rodnostnıćh mensˇin o poha´r Sena´tu Parlamentu CˇR. Neˇktere´ Bulharske´ kulturneˇ osveˇtove´ kluby postupneˇ prˇerusˇily svou cˇinnost, dnes jsou ovsˇem obnovovańy. Jako prˇ´ıklad mu˚zˇu uve´st trˇeba Bulharsky´ kulturneˇ osveˇtovy´ klub v Brneˇ zalozˇeny´ roku 1957, ktery´ po zańiku svou


cˇinnost obnovil v roce 2002 pod na´zvem Bulharske´ kulturneˇ osveˇtove´ sdruzˇenı´ v Brneˇ. Podobny´ osud postihl take´ Bulharsky´ kulturneˇ osveˇtovy´ klub v Plzni, ktery´ vznikl ale azˇ v roce 1983. Po revoluci ze strany Bulharu˚ za´jem o klub upadl. Na vlastnı´ tradici nava´zal v roce 2005. Oba kluby se dnes starajı´ prˇedevsˇ´ım o na´rodnı´ uveˇdomeˇnı´ Bulharu˚, porˇa´dajı´ jejich srazy a organizujı´ akce pro verˇejnost za ućˇelem dostat se do podveˇdomı´ cˇeske´ spolecˇnosti. (Vla´da CˇR 2009). Mimo tyto kluby existujı´ na u´zemı´ Cˇeske´ republiky dalsˇ´ı organizace a spolky. Za vsˇechny mu˚zˇu jmenovat naprˇ´ıklad Obcˇanske´ sdruzˇenı´ Pirin zaby´vajıćı´ se prˇedevsˇ´ım bulharsky´mi na´rodnı´mi tanci, sdruzˇenı´ Bulharu˚ a jejich prˇa´tel Zaedno, ktere´ porˇa´da´ prˇedevsˇ´ım koncerty a vy´stavy. Da´le potom obcˇanske´ sdruzˇenı´ Vazrazˇdane mimo jine´ organizujıćı´ sobotnı´ sˇkolu „Cˇtu, pı´sˇu a mluvı´m bulharsky“ ve spolupraći s Bulharskou kulturneˇ osveˇtovou organizacı´ „Sv. Cyrila a Metodeˇje“ v Praze (Vla´da CˇR 2009). Nesmı´m zapomenout ani na Sdruzˇenı´ pro Bulharsko, ktere´ se prˇedevsˇ´ım pomocı´ svyćh vlastnıćh internetovyćh strańek snazˇ´ı Cˇechu˚m prˇiblı´zˇit Bulharsko (Spolek. . . 2009). Co se tyćˇe rozhovoru˚, ty jsem vedla se za´stupci te´meˇrˇ vsˇech migracˇnıćh vln, ktere´ prˇisˇly na nasˇe u´zemı´. To znamena´, zˇe jsem zı´skala informace od prˇisteˇhovalcu˚ nebo jejich potomku˚, kterˇ´ı prˇisˇli na nasˇe u´zemı´ v letech dvaca´tyćh, cˇtyrˇica´tyćh, sˇedesa´tyćh, sedmdesa´tyćh a devadesa´tyćh. Bohuzˇel se mi nepovedlo realizovat rozhovory s prˇisteˇhovalci ze starsˇ´ıho obdobı´, to znamena´ z dvaca´tyćh a cˇtyrˇica´tyćh let, protozˇe tito jizˇ veˇtsˇinou nezˇijı´. Informace o nich a o jejich zˇivoteˇ v Cˇechaćh jsem tedy zı´skala od jejich potomku˚. Mezi dotazovany´mi prˇisteˇhovalci pocˇetneˇ dominovali muzˇi, cozˇ podporuje statistiky, ktere´ uva´deˇjı´, zˇe migranti muzˇske´ho pohlavı´ silneˇ prˇevazˇujı´ nad migranty pohlavı´ zˇenske´ho. Vy´poveˇdi Bulharu˚ a jejich potomku˚ se v leccˇems shodovaly, za´rovenˇ jsou ale mezi jednotlivy´mi zˇivotnı´mi prˇ´ıbeˇhy znatelne´ rozdı´ly zaprˇ´ıcˇineˇne´ rozdı´lnou dobou prˇ´ıchodu na cˇeske´ u´zemı´. Dotazovanı´ byli velice komunikativnı´, proto jsem bez neˇjakyćh veˇtsˇ´ıch obtı´zˇ´ı mohla na na´sledujıćıćh rˇa´dkaćh sepsat porovnańı´ vy´poveˇdı´. Z rozhovoru˚ vyplynulo, zˇe hlavnı´m du˚vodem migrace byla veˇtsˇinou sˇpatna´ socia´lnı´ a hospoda´rˇska´ u´rovenˇ Bulharska. Tento du˚vod migrace uva´deˇla naprosta´ veˇtsˇina migrantu˚, kterˇ´ı na nasˇe u´zemı´ prˇisˇli ve dvaca´tyćh, cˇtyrˇica´tyćh a devadesa´tyćh letech dvaca´te´ho stoletı´. V padesa´tyćh let navıć jesˇteˇ prˇiby´vajı´ nejru˚zneˇjsˇ´ı osobnı´ du˚vody. Naprˇ´ıklad jeden dotazovany´ uvedl, zˇe do Cˇech prˇisˇel v sˇedesa´tyćh letech kvu˚li sve´ cˇeske´ prˇ´ıtelkyni. S tou se sezna´mil na dovolene´, kterou tra´vila v Bulharsku. V Cˇechaćh si ji potom vzal za zˇenu a zalozˇili spolu rodinu. Dalsˇ´ı dotazovana´ prˇisˇla na cˇeske´ u´zemı´ takte´zˇ kvu˚li cˇeske´mu partnerovi. Ovsˇem jejı´ cesta byla komplikovaneˇjsˇ´ı. Se svy´m soucˇasny´m manzˇelem se sezna´mila v Rusku, kde oba studovali. Pote´ spolu odjeli do Bulharska, cozˇ byla podle slov dotazovane´ „podmıńka, aby si ho vzala“. Tam spolu zˇili neˇkolik let, nezˇ se kvu˚li proble´mu˚m s bydlenı´m rozhodli emigrovat do Cˇech. Z dalsˇ´ıch podobnyćh prˇ´ıpadu˚ by se dalo usoudit, zˇe muzˇi se veˇtsˇinou steˇhovali za

9

zˇenami. To navıć podporuje jizˇ vy´sˇe zmıńeˇnou statistiku uva´deˇjıćı´ pocˇetnı´ prˇevahu muzˇu˚ nad zˇenami prˇisteˇhovaly´mi do Cˇeska. Pokud byla du˚vodem migrace pracovnı´ prˇ´ılezˇitost, steˇhovali se Bulharˇi veˇtsˇinou ve veˇtsˇ´ım pocˇtu. Ve cˇtyrˇica´tyćh letech tak byly vypravovańy cele´ vlaky, ktere´ prˇiva´zˇely bulharske´ pracovnı´ky na nasˇe u´zemı´. Bulharˇi se cˇasto uzˇ na cesteˇ dosta´vali do situacı´ strˇetu dvou kultur. Du˚vodem teˇchto strˇetu˚ byly prˇeva´zˇneˇ rozdı´lne´ zvyky ve stravovańı´, ktere´ zaprˇ´ıcˇinˇovaly ru˚zne´, neˇkdy i humorne´, situace. Jednu takovou situaci zpu˚sobila neznalost knedlı´ku˚. Bulharu˚m bylo na cesteˇ do Cˇech naservı´rovańo cˇeske´ jı´dlo sesta´vajıćı´ z masa, knedlı´ku˚ a omaćˇky. Cˇ´ısˇnı´k ale zapomneˇl na prˇ´ıbor, proto Bulharˇi vzali knedlı´ky do rukou a namaćˇeli je do omaćˇky tak, jak byli doma zvyklı´ namaćˇet pecˇivo. Veˇtsˇinou tyto situace ale nebyly prˇ´ılisˇ va´zˇne´, aby neˇjaky´m zpu˚sobem posˇkodily vztahy mezi Cˇechy a Bulhary. Prvnı´m du˚lezˇity´m krokem pro zacˇleneˇnı´ bulharskyćh migrantu˚ do cˇeske´ spolecˇnosti je jisteˇ mozˇnost mı´t kde bydlet a kde pracovat. Co se tyćˇe bydlenı´, situace se ru˚znı´ podle obdobı´, ve ktere´m bulharsky´ prˇisteˇhovalec na nasˇe u´zemı´ prˇicha´zı´. O bydlenı´ Bulharu˚ prˇ´ıchozıćh na nasˇe u´zemı´ ve cˇtyrˇica´tyćh letech na za´kladeˇ smlouvy o hospoda´rˇske´ vy´pomoci se staral sta´t, kdezˇto Bulharˇi, kterˇ´ı na nasˇe u´zemı´ migrovali a migrujı´ bez podpory jake´koliv smlouvy, musı´ ota´zku bydlenı´ rˇesˇit sami. Z vy´poveˇdı´ prˇisteˇhovalcu˚, kterˇ´ı do Cˇeske´ republiky prˇisˇli v devadesa´tyćh letech, vyply´va´, zˇe se veˇtsˇinou snazˇili kontaktovat jine´ho Bulhara, ktery´ v Cˇeske´ republice jizˇ zˇil, aby jim pomohl ota´zku bydlenı´ vyrˇesˇit. Situaci s bydlenı´m meˇli take´ usnadneˇnou ti, kterˇ´ı se do Cˇech steˇhovali za svy´m partnerem. Veˇtsˇinou se nasteˇhovali prˇ´ımo do domu jeho rodiny, nebo nove´ bydlenı´ jinde zajistil jejich partner. V pracovnı´ oblasti opeˇt hraje du˚lezˇitou roli existence smlouvy o hospoda´rˇske´ vy´pomoci a take´ to, jestli sem Bulhar prˇicha´zı´ uzˇ s urcˇity´m za´meˇrem, jakou praći zde bude vykona´vat. To se ty´ka´ prˇedevsˇ´ım prˇisteˇhovalcu˚ z dvaca´tyćh let, kterˇ´ı sem prˇisˇli jako zahradnıći s u´myslem vykona´vat tu zahradnicke´ praće. Na rozdı´l od Bulharu˚ prˇ´ıchozıćh na cˇeske´ u´zemı´ ve cˇtyrˇica´tyćh letech, prˇisteˇhovalci z let dvaca´tyćh zde svou praći vykona´vajı´ cely´ zˇivot, nebo asponˇ celou dobu jejich setrva´vańı´ na nasˇem u´zemı´ (nebo dokud jim nebyl pozdeˇji pozemek zna´rodneˇn). Bulharˇi, kterˇ´ı prˇicha´zejı´ do Cˇeskoslovenska ve cˇtyrˇica´tyćh letech na za´kladeˇ smlouvy o hospoda´rˇske´ vy´pomoci, cˇasto praći v zemeˇdeˇlstvı´ vykona´vajı´ jen po dobu nezbytneˇ nutnou. Pote´ se necha´vajı´ zameˇstna´vat v takovyćh oborech, ve kteryćh se vyucˇili. Toto je prˇ´ıpad i me´ho deˇdecˇka, ktery´ byl vyucˇeny´m zednı´kem. Po roce praće na statku, kde pracoval jako pomocny´ deˇlnı´k, se vra´til k zednicke´mu povolańı´. Pro zacˇleneˇnı´ do cizı´ spolecˇnosti je du˚lezˇity´ jesˇteˇ jeden komponent a to je zvla´dnutı´ jazyka dane´ spolecˇnosti. Dotazovanı´ Bulharˇi veˇtsˇinou proble´m naucˇit se cˇesky nemeˇli. Schopnost zvla´dnout cˇesˇtinu se ovsˇem prˇ´ıpad od prˇ´ıpadu lisˇ´ı. Mezi dotazovany´mi byli tacı´, ktery´m cˇesˇtina, at’ uzˇ mluvena´, nebo psana´, necˇinila zˇa´dny´ proble´m. Ani

10

rodily´ Cˇech by nepoznal, zˇe se jedna´ o cizince. Dalsˇ´ı skupinu tvorˇili ti, kterˇ´ı sice mluvili cˇesky bez prˇ´ızvuku, ale poty´kali se s proble´my se psanı´m. A nakonec byli mezi dotazovany´mi prˇisteˇhovalci, u kteryćh byl v rˇecˇi zna´t bulharsky´ prˇ´ızvuk. Vsˇichni ale prˇiznali, zˇe bez znalosti cˇeske´ho jazyka by v nasˇ´ı spolecˇnosti nemohli existovat. Jejich potomci na tom byli s dorozumı´vańı´m se v cˇesˇtineˇ podstatneˇ le´pe, cozˇ zaprˇ´ıcˇinilo prˇedevsˇ´ım to, zˇe se v Cˇechaćh narodili a navsˇteˇvovali cˇeskou sˇkolu. Teˇchto potomku˚ jsem se potom ptala na jejich znalost bulharsˇtiny. Z odpoveˇdı´ vyplynulo, zˇe pokud byli oba rodicˇe Bulharˇi, naucˇili sve´ deˇti mluvit i bulharsky. Bulharsˇtinu asponˇ cˇa´stecˇneˇ ovla´dali i potomci teˇch rodin, kde bulharskou slozˇku zastupovala zˇena, ktera´ dbala na to, aby jejı´ deˇti bulharsˇtinu znaly. V jinyćh prˇ´ıpadech a take´ v dalsˇ´ıch generacıćh potomku˚ znalost bulharsˇtiny uzˇ u´plneˇ mizı´. Stejneˇ jako postupneˇ v dalsˇ´ıch generacıćh mizı´ jazyk, mizı´ veˇtsˇinou i dodrzˇovańı´ bulharskyćh tradic. Opousˇteˇnı´ od bulharskyćh tradic ovsˇem zacˇ´ına´ daleko drˇ´ıv, neˇkdy uzˇ samotny´m prˇ´ıchodem bulharske´ho migranta na cˇeske´ u´zemı´. Bulharˇi cˇasto prˇejı´majı´ cˇeske´ sva´tky a cˇeske´ zvyky. Neˇktere´ zvyky si ovsˇem ponecha´vajı´. Naprˇ´ıklad pokud jsou veˇrˇ´ıcı´, dodrzˇujı´ pravoslavne´ Vańoce i Velikonoce. V poslednı´ dobeˇ se navıć zda´, zˇe za´sluhou cˇinnosti bulharskyćh klubu˚ a obcˇanskyćh sdruzˇenı´ si „cˇesˇtı´“ Bulharˇi opeˇt hledajı´ cestu ke sve´ kulturˇe. Od cˇeho neradi ustupujı´, je tradicˇnı´ bulharska´ kuchyneˇ. V naproste´ veˇtsˇineˇ rodin, jejichzˇ cˇlenu˚ jsem se dotazovala, se varˇ´ı asponˇ cˇa´stecˇneˇ bulharska´ jı´dla. Cˇeska´ partnerka se veˇtsˇinou musı´ naucˇit bulharske´ recepty. Naopak bulharska´ partnerka varˇ´ı jen bulharskou kuchyni, nebo v neˇkteryćh prˇ´ıpadech obohacuje cˇeskou o bulharske´ prvky. Samotnou kapitolou je konzumace masa. V Bulharsku se beˇhem jara a le´ta jı´ prˇeva´zˇneˇ jehneˇcˇ´ı maso, na podzim a v zimeˇ potom dru˚bezˇ´ı. Jeden respondent vypra´veˇl zkusˇenosti s cˇesky´m rˇeznictvı´m. Pu˚vodneˇ pocha´zel z bulharske´ho venkova, kde byli lide´ zvyklı´ si vsˇechno udeˇlat sami, byli zvyklı´ spole´hat jen sami na sebe. Po prˇ´ıchodu do Cˇech se stal mezi Cˇechy velice oblı´beny´m, protozˇe doka´zal podle vlastnıćh slov „sta´hnout kra´lı´ka, nebo porazit jehneˇ “, a tak mohl by´t v tomto ohledu cˇesky´m sousedu˚m prospeˇsˇny´, protozˇe ti byli veˇtsˇinou zvyklı´ maso kupovat prˇ´ımo od rˇeznı´ka. Pra´veˇ zminˇovane´ jehneˇcˇ´ı se zacˇalo v cˇeske´ kuchyni objevovat cˇasteˇji azˇ po prˇ´ıchodu Bulharu˚. Na dotaz, jestli se neˇkdy v Cˇesku setkali s diskriminacı´, at’ uzˇ kladnou, nebo za´pornou, veˇtsˇinou zprvu bulharsˇtı´ prˇisteˇhovalci odpovı´dali za´porneˇ. Postupneˇ zacˇali prˇizna´vat, zˇe se obcˇas setka´vajı´ s nara´zˇkou na svu˚j pu˚vod typu: „Jo, to je ten Bulhar.“, ovsˇem podobna´ slova neberou nijak hanliveˇ. V neˇkteryćh prˇ´ıpadech se setkali s diskriminacı´ v pracovnı´ oblasti. Naprˇ´ıklad kdyzˇ mu˚j deˇdecˇek zacˇal pracovat jako zednı´k, cˇasto dosta´val hu˚rˇe placene´ praće v cihelneˇ, ke stavbeˇ ho nepustili. Naopak jiny´ informa´tor se setkal s diskriminacı´, kterou hodnotı´ jako pozitivnı´. Za komunismu byl nucen, aby vstoupil do strany, ale zjistilo se, zˇe v te´ dobeˇ jesˇteˇ nemeˇl cˇeske´ obcˇanstvı´, proto uzˇ potom po neˇm vstup do strany nebyl pozˇadovań. S diskriminacı´ se ale neˇkdy setka´vajı´ i potomci bulhar-


skyćh prˇisteˇhovalcu˚. V konkre´tnı´m prˇ´ıpadeˇ byla uzˇ ve sˇkolce diskriminovańa dı´vka, ktere´ rodicˇe dali bulharske´ jmeńo. Ostatnı´ deˇti si jejı´ jmeńo nedoka´zaly zapamatovat, proto ji nepousˇteˇly do sve´ho kolektivu. S diskriminacı´ se potom setka´vala i na za´kladnı´ a na strˇednı´ sˇkole. Zajı´mave´ ale je, zˇe jejı´ bratr - dvojcˇe, ktery´ dostal jmeńo cˇeske´, diskriminovań nebyl, acˇ se sestrou chodil do stejne´ trˇ´ıdy a ostatnı´ veˇdeˇli, zˇe jsou sourozenci. Z odpoveˇdı´ na ota´zku, jestli se dotazovany´ sty´ka´ s jiny´mi Bulhary zˇijıćı´mi na cˇeske´m u´zemı´, vysˇlo najevo, zˇe pokud nenı´ dotazovany´ cˇlenem neˇjake´ho klubu zrˇ´ızene´ho za tı´mto ućˇelem, potom nema´ k setka´vańı´ se vu˚li. Pokud je ovsˇem dotazovany´ cˇlenem neˇjake´ho takove´ho klubu, scha´zı´ se s ostatnı´mi Bulhary celkem pravidelneˇ. Deˇje se tak na ru˚znyćh akcıćh, jako jsou vy´stavy, koncerty cˇi prˇedna´sˇky ty´kajıćı´ se Bulharska, ktere´ jsou otevrˇeny pro sˇirokou verˇejnost, nebo na akcıćh urcˇenyćh pouze pro cˇleny klubu. Tyto akce - srazy porˇa´dajı´ bulharsˇtı´ prˇisteˇhovalci veˇtsˇinou za ućˇelem oslavy neˇjake´ho sva´tku, jako je trˇeba 3. brˇezna sta´tnı´ sva´tek Bulharska, nebo prosteˇ jen za ućˇelem videˇt se a popovı´dat si. Cˇlenstvı´ v klubech a akce s tı´m spojene´ se vsˇak veˇtsˇinou ty´kajı´ jen prˇisteˇhovalcu˚ z drˇ´ıveˇjsˇ´ıch let (dvaca´ta´ azˇ osmdesa´ta´ le´ta), meńeˇ potom uzˇ jejich potomku˚ a migrantu˚ z let devadesa´tyćh. Kontakty s rodnou zemı´ udrzˇujı´ te´meˇrˇ vsˇichni dotazovanı´. Du˚vody pro udrzˇovańı´ styku s Bulharskem se ovsˇem prˇ´ıpad od prˇ´ıpadu lisˇ´ı. Neˇkterˇ´ı se do Bulharska vracı´ z pracovnıćh nebo rodinnyćh du˚vodu˚. Tito migranti veˇtsˇinou nechali zbytek rodiny v Bulharsku a do Cˇeska jezdı´ jen kvu˚li praći. Jejich praće je potom cˇasto spojena s dovozem a vy´vozem, proto jsou pro neˇ kontakty s Bulharskem velice du˚lezˇite´. Dalsˇ´ı skupinu tvorˇ´ı ti prˇisteˇhovalci, kterˇ´ı do Bulharska sice jezdı´, ale deˇje se tak pouze za ućˇelem rekreace. To ovsˇem nevylucˇuje mozˇnost navsˇtı´venı´ ostatnıćh prˇ´ıbuznyćh, kterˇ´ı v Bulharsku zˇijı´. Do trˇetı´ skupiny by se dali zarˇadit ti, kterˇ´ı sice sta´le´ kontakty s rodnou zemı´ neudrzˇujı´, ale Bulharsko alesponˇ jednou ve sve´m zˇivoteˇ navsˇtı´vili. Toto je trˇeba prˇ´ıpad jednoho dotazovane´ho potomka bulharske´ho migranta, ktery´ vypra´veˇl, zˇe v deˇtstvı´ jednou navsˇtı´vil se svy´m bulharsky´m otcem i cˇeskou matkou rodnou zemi sve´ho otce. Tehdy (v padesa´tyćh letech) cestovali vlakem a v Bulharsku se setkali s prˇ´ıbuzny´mi otce. Od te´ doby se tam ale nevra´tili, pouze s prˇ´ıbuzenstvem udrzˇovali pı´semny´ styk. Ten nakonec po smrti otce dotazovane´ho ustal, protozˇe v cˇeske´ cˇa´sti rodiny nikdo jiny´ neovla´dal bulharsky´ jazyk. Na´zory na to, jestli rozhodnutı´ migrovat bylo spra´vne´, se teˇsneˇ po prˇ´ıchodu Bulharu˚ na cˇeske´ u´zemı´ ru˚znı´. Ti, kterˇ´ı sem prˇisˇli kvu˚li sˇpatne´ ekonomicke´ situaci v Bulharsku, ze zacˇa´tku rozhodnutı´ migrovat hodnotili kladneˇ. Prˇizna´vali, zˇe se zde sice setka´vali s nejru˚zneˇjsˇ´ımi proble´my ty´kajıćı´mi se prˇedevsˇ´ım zvla´dnutı´ cˇeske´ho jazyka nebo proble´my rodinny´mi, ale jinak se zde cı´tili spokojenı´. Jinak tomu bylo v prˇ´ıpadeˇ teˇch prˇisteˇhovalcu˚, kterˇ´ı se do Cˇeska prˇisteˇhovali za svy´m partnerem. Jelikozˇ hlavnı´ pohnutkou jejich odchodu nebyla ekonomicka´ situace, ale jiny´ cˇloveˇk, mohly se partnerske´ neshody snadno


sta´t du˚vodem pro reemigraci. Dnes ovsˇem uzˇ veˇtsˇina teˇch, kdo ze zacˇa´tku o spra´vnosti sve´ho rozhodnutı´ emigrovat pochybovali, prˇizna´vajı´, zˇe sve´ho rozhodnutı´ v du˚sledku nelitujı´. Na´sledneˇ porovna´vajı´ ekonomickou situaci v Cˇesku a v Bulharsku a zasta´vajı´ na´zor, zˇe v Bulharsku by nejspı´sˇ jejich zˇivotnı´ u´rovenˇ byla nizˇsˇ´ı. Navıć doda´vajı´, zˇe pokud se chteˇjı´ do Bulharska podı´vat, mohou tak dnes ucˇinit prakticky kdykoliv. Z vy´poveˇdı´ trvale zde zˇijıćıćh bulharskyćh prˇisteˇhovalcu˚ vyply´va´, zˇe se v nejblizˇsˇ´ı dobeˇ nehodlajı´ vra´tit zpeˇt do Bulharska. Toto stanovisko je navıć posı´leno u teˇch, kterˇ´ı zde jizˇ majı´ zalozˇenou rodinu. Podle jejich slov se jejich domovem stala Cˇeska´ republika. Navıć veˇtsˇinou zde vychova´vajı´ nebo vychova´vali deˇti, pro neˇzˇ je Cˇesko rodnou zemı´. O na´vratu zpeˇt do vlasti uvazˇovali spı´sˇ ze zacˇa´tku po tom, co na nasˇe u´zemı´ prˇisˇli. Du˚vodem tohoto rozhodovańı´ byly prˇedevsˇ´ım partnerske´ vztahy, ktere´ se ocitly v krizi. Ve vsˇech prˇ´ıpadech byla ale tato krize prˇekonańa a bulharsˇtı´ migranti na nasˇem u´zemı´ nakonec zu˚stali. Pu˚vodnı´m cı´lem me´ praće bylo na za´kladeˇ rozhovoru˚ s prˇisteˇhovaly´mi Bulhary ze cˇtyrˇica´tyćh let dvaca´te´ho stoletı´ objasnit jejich integracˇnı´ strategie do cˇeske´ho prostrˇedı´. Da´le jsem take´ chteˇla zjistit, jestli existujı´ rozdı´ly v souzˇitı´ bulharskyćh prˇisteˇhovalcu˚ a cˇeske´ spolecˇnosti naprˇ´ıcˇ generacemi. Postupneˇ, jak se praće vyvı´jela, zacˇala jsem bra´t v u´vahu take´ dalsˇ´ı migracˇnı´ vlny. Podle informacı´ zı´skanyćh rozhovory je jasneˇ patrne´, zˇe existujı´ rozdı´ly jak mezi generacemi jednotlivyćh rodin, tak i mezi jednotlivy´mi prˇisteˇhovalecky´mi vlnami. Samotny´ imigrant si musı´ v autochtonnı´ populaci vybudovat sve´ sta´le´ mı´sto a nutneˇ se tak musı´ setka´vat s nejru˚zneˇjsˇ´ımi formami podpory cˇi naopak nejru˚zneˇjsˇ´ımi formami prˇeka´zˇek. Pokud se mu podarˇ´ı usadit se a zalozˇit v nove´ spolecˇnosti rodinu, jeho potomci se uzˇ nemusı´ sami do spolecˇnosti integrovat. Tı´m ma´m na mysli, zˇe jeho potomci se do hostitelske´ spolecˇnosti uzˇ rodı´ jako jejı´ soucˇa´st. Nebo jiny´mi slovy, na potomky bulharske´ho migranta je od jejich narozenı´ nahlı´zˇeno cˇeskou spolecˇnostı´ jako na Cˇechy. Obcˇas se mohou vyskytnout ze strany hostitelske´ spolecˇnosti reakce poukazujıćı´ na pravy´ pu˚vod teˇchto jedincu˚, veˇtsˇinou na tyhle reakce ale nenı´ kladen prˇ´ılisˇny´ du˚raz. Tyto reakce cˇasto souvisı´ naprˇ´ıklad se jmeńem, ktere´ mu˚zˇe by´t pro Cˇechy neobvykle´. S dalsˇ´ı generacı´ narozenou na hostitelske´m u´zemı´ uzˇ vsˇechny tyto reakce u´plneˇ mizı´. Rozdı´ly ve szˇ´ıvańı´ se s autochtonnı´ populacı´ jsou patrne´ take´ mezi ru˚zny´mi vlnami migrace. Tyto rozdı´ly jsou potom dańy prˇedevsˇ´ım aktua´lnı´ politickou situacı´ v hostitelske´ zemi. Naprˇ´ıklad, bulharsky´ imigrant, ktery´ prˇisˇel na nasˇe u´zemı´ ve cˇtyrˇica´tyćh letech dvaca´te´ho stoletı´ na za´kladeˇ smlouvy o hospoda´rˇske´ vy´pomoci, meˇl integraci usnadneˇnou tı´m, zˇe sta´t se o neˇj musel postarat. To znamena´, zˇe mu musel najı´t bydlenı´ a praći. Kdezˇto bulharsky´ imigrant, ktery´ prˇisˇel do Cˇech v devadesa´tyćh letech bez podpory jake´koliv smlouvy, si musel praći i bydlenı´ zajistit sa´m. Tento imigrant meˇl potom vyćhozı´

11

situaci nesrovnatelneˇ slozˇiteˇjsˇ´ı. ´ speˇsˇnost samotne´ integrace prˇisteˇhovalyćh Bulharu˚ U do cˇeske´ spolecˇnosti potom za´visı´ na strategii, kterou imigrant vyuzˇije. Asi nejza´kladneˇjsˇ´ı strategiı´ je zvla´dnutı´ cˇeske´ho jazyka. Jazykova´ barie´ra se sta´va´ prˇeka´zˇkou nejen mezi prˇisteˇhovalcem a lidmi zˇijıćı´mi v jeho sousedstvı´, ale prˇedevsˇ´ım mezi prˇisteˇhovalcem a u´rˇady, ktere´ mohou prˇisteˇhovalci pomoct usadit se v hostitelske´m prostrˇedı´. Dalsˇ´ı vy´znamnou strategiı´ je vyuzˇitı´ mozˇnostı´, ktere´ nabı´zejı´ nejru˚zneˇjsˇ´ı organizace zalozˇene´ pra´veˇ za ućˇelem pomoci prˇisteˇhovalci integrovat se do nove´ho prostrˇedı´. Tyto organizace napoma´hajı´ naprˇ´ıklad k setka´vańı´ se s dalsˇ´ımi krajany, cozˇ ma´ za na´sledek, zˇe se prˇisteˇhovalec necı´tı´ v cizı´ spolecˇnosti tolik izolovany´. Tento pocit mu˚zˇe odboura´vat take´ praće, kterou imigrant v nove´ zemi vykona´va´, nebo sˇkola, kterou navsˇteˇvuje. V obou institucıćh je soucˇa´stı´ kolektivu, se ktery´m musı´ komunikovat a spolupracovat. Za´kladem cˇesko-bulharskyćh vztahu˚ se bezpochyby sta´va´ historie, ktera´ je leckdy obeˇma zemı´m spolecˇna´. Beˇhem praće se uka´zalo, jak du˚lezˇite´ je zna´t historii obou zemı´. Deˇjiny jsou totizˇ jako korˇeny stromu, bez kteryćh strom nemu˚zˇe da´l ru˚st. Stejneˇ tak by se nemohly mezi Cˇechy a Bulhary rozvı´jet vztahy vystaveˇne´ na neˇkolika spolecˇnyćh historickyćh za´kladech. Myslı´m si, zˇe v me´ praći se mi podarˇilo shrnout celkovou problematiku cˇeskobulharskyćh vztahu˚. Popsala a vyjasnila jsem proble´m integrace Bulharu˚ do cˇeske´ho prostrˇedı´, cozˇ bylo jednı´m z hlavnıćh cı´lu˚ me´ praće. Dalsˇ´ım cı´lem bylo proniknout do mentality bulharskyćh prˇisteˇhovalcu˚, sezna´mit se blı´zˇ s jejich kulturou. I tento cı´l osobneˇ povazˇuji za splneˇny´. POUZˇITA´ LITERATURA ´ -MOTEJLOVA ´ , M., MANDAZˇIEVA, E., HRON[1] MANOLOVA ´ , D. et al. 2005. Kapitoly z minulosti cˇesko-bulharskyćh kulKOVA turnıćh vztahu˚, Prvnı´ cˇa´st, Praha – Sofia: Avangard Prima. ´ , H. 2001. Na´rodnostnı´ skladba obyvatelstva v Cˇeskoslo[2] NOSKOVA ´ stav pro soudobe´ deˇjiny AV CˇR. vensku, Praha: U [3] PENCˇEV, V. 2001. Paralaks v ogledaloto, ili za migrantskite obsˇtnosti v cˇuzˇdoetnicˇna sreda (cˇechi i slovaci v Balgaria, balgari v Cˇechija), Sofia. [4] RYCHLI´K, J. 2000. Deˇjiny Bulharska, Praha: Lidove´ noviny. ´ , S., OTCˇENA ´ SˇEK, J. 2002. U´speˇsˇne´ a [5] UHEREK, Z., HOSˇKOVA neu´speˇsˇne´ strategie integrace cizincu˚, Praha: Ministerstvo vnitra CˇR / Akademie veˇd Cˇeske´ republiky. Internetove´ odkazy: [6] Ministerstvo vnitra CˇR. 2009a. (http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/statistiky/migrace/040630/pohlavi.html) (10. 4. 2009, 17:00). [7] Ministerstvo vnitra CˇR. 2009b. (http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/statistiky/migrace/050630/pohlavi.html) (10. 4. 2009, 17:00). [8] Ministerstvo vnitra CˇR. 2009c. (http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/statistiky/migrace/060331/pohlavi.html) (10. 4. 2009, 17:00). [9] Ministerstvo vnitra CˇR. 2009d. (http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/statistiky/migrace/2007/0131pohlavi.pdf) (10. 4. 2009, 17:00). [10] Ministerstvo vnitra CˇR. 2009e. (http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/statistiky/migrace/2008/0131pohlavi.pdf) (10. 4. 2009, 17:00).

12

[11] Vla´da CˇR. 2009. (http://web2006.vlada.cz/scripts/detail.php?id=16103) (14. 4. 2009, 19:00). [12] Sdruzˇenı´ pro Bulharsko. 2009. (http://www.bgr.cz) (14. 4. 2009, 19:00). [13] Migraceonline. 2009. (http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=1957568) (10. 4. 2009, 17:00).

Tento text je dı´lcˇ´ım vy´stupem specificke´ho vy´zkumu Katedry antropologickyćh a historickyćh veˇd FF ZCˇU v Plzni pro rok 2009


Imigrace Bulharů do Čech

Recommend Documents