Imigrace do Spojeného království

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Imigrace do Spojeného království Diplomová práce

Autor: Michaela Novotná Vedoucí práce: Mgr. Lukáš Nevěděl, Ph.D. Brno 2014

2

3

Tímto bych ráda poděkovala svému vedoucímu diplomové práce Mgr. Lukášovi Nevědělovi, Ph.D., za cennou pomoc při vypracování diplomové práce a za její vedení, mé další poděkování patří prof. Ing. Bohumilu Minaříkovi, CSc. za pomoc a kontrolu při vypracování statistické části diplomové práce.

4

Abstrakt Novotná, M. Imigrace do Spojeného království. Diplomová práce. Brno, 2014. Mendelova univerzita v Brně. Diplomová práce se zabývá zhodnocením imigrace do Spojeného království, kdy jsou na základě statistických dat vyhodnoceny otázky historického vývoje imigrace, zdrojových zemí imigrantů, počtů imigrantů ve Spojeném království, vízová problematika a nelegální imigrace. Dále vypočten a porovnán vývoj regionů na úrovni NUTS II v daném časovém období a navrhnuta budoucí předpověď vývoje počtu imigrantů, imigrantů z vybraných zdrojových zemí a britského obyvatelstva.

Klíčová slova: Migrace, imigrace, multikulturalismus, Spojené království, Evropská unie

Abstract Novotná, M. Immigration to the United Kingdom. Diploma thesis. Brno, 2014. Mendel University in Brno. This thesis deals with the evaluation of immigration into the UK, they are based on statistical data analyzed questions of the historical development of immigration source countries of immigrants, the number of immigrants in the UK, visa issues and illegal immigration. Further calculated and compared development of regions at NUTS II level in a given time period and suggested future development forecast the number of immigrants, immigrants from certain source countries and the British population.

Key words: Migration, Immigration, Multiculturalism, United Kingdom, European union

5

Obsah 1 Úvod............................................................................................................................... 9 2 Cíl práce ....................................................................................................................... 11 3 Současný stav řešené problematiky ............................................................................. 12 3.1 Základní pojmy ..................................................................................................... 12 3.1.1 Migrace ........................................................................................................... 12 3.1.2 Imigrace .......................................................................................................... 13 3.1.3. Legální migrace ............................................................................................. 13 3.1.4 Nelegální migrace ........................................................................................... 13 3.1.5 Příčiny a důvody imigrace .............................................................................. 14 3.1.6 Azyl ................................................................................................................ 14 3.2 Teorie vysvětlující migraci ................................................................................... 15 3.2.1 Push and Pull .................................................................................................. 15 3.2.2 Neoklasický přístup ........................................................................................ 16 3.2.3 Teorie dvojího trhu ......................................................................................... 16 3.2.4 Model lidského kapitálu ................................................................................. 16 3.2.5 Teorie migračních sítí ..................................................................................... 17 3.2.6 Nová ekonomie pracovního trhu .................................................................... 17 3.2.7 Teorie světového systému .............................................................................. 17 3.2.8 Institucionální teorie migrace ......................................................................... 17 3.3 Imigrační politika EU ............................................................................................ 18 3.3 Historický vývoj imigrační politiky EU ................................................................ 18 3.3.1 Dublinská úmluva ........................................................................................... 19 3.3.2 Amsterodamská smlouva................................................................................ 20 3.3.3 Summit v Tampere ......................................................................................... 21 3.3.4 Haagský program............................................................................................ 21 3.3.5 Program AENEAS.......................................................................................... 22 3.3.6 Stockholmský program ................................................................................... 22 3.4 Historie migrace ........................................................................................................ 23 3.4.1 Historie imigrace do Spojeného království ........................................................ 24 6

3.5 Imigrační politika Spojeného království ............................................................... 27 3.5.1 Přistěhovalecké politiky ................................................................................. 27 3.5.2 Politika pracovní migrace ............................................................................... 30 3.5.3 Politika pracovní migrace pro občany mimo EU ........................................... 30 3.5.4 Politika pracovní migrace pro občany EU...................................................... 37 3.5.5 Získání občanství ............................................................................................ 38 3.5.6 Rodinní příslušníci a získání víz..................................................................... 38 3.5.7 Pracovní turisté ............................................................................................... 39 3.6 Nelegální imigranti ve Spojeném království ......................................................... 40 3.6.1 Dopady legální a ilegální migrace na život ve Spojeném království ............. 41 3.7 Sociální politika .................................................................................................... 42 3.7.1 Sociální politika Spojeného království ........................................................... 42 3.8 Multikulturalismus ................................................................................................ 44 3.8.1 Multikulturalismus ve Spojeném království ................................................... 44 4 Metodika ...................................................................................................................... 46 4.1 Konvergence ......................................................................................................... 46 4.1.1 Beta-konvergence ........................................................................................... 46 4.2 Projekce a prognózy .......................................................................................... 46 4.2.1 Extrapolace celkového počtu obyvatelstva .................................................... 48 4.2.2 Časové řady .................................................................................................... 48 5 Zdroje dat ..................................................................................................................... 49 6 Způsob zjišťování dat .................................................................................................. 49 7 Výsledky ...................................................................................................................... 50 7.1 Historické, geografické a demografické statistiky ................................................ 50 7.1.1 Historický vývoj imigrace ve Spojeném království ....................................... 51 7.1.2 Rozmístění Britů a imigrantů na území Spojeného království a Severního Irska ......................................................................................................................... 52 7.1.3 Zdrojové země imigrace do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska ......................................................................................................................... 54 7.2 Statistické vyhodnocení žádostí o víza v jednotlivých kategoriích ...................... 55 7.2.1 Vstupní víza .................................................................................................... 55 7.2.2 Víza dle záměru .............................................................................................. 56 7

7.2.3 Pracovní víza .................................................................................................. 57 7.2.4 Studijní víza .................................................................................................... 60 7.2.5 Rodinná víza ................................................................................................... 62 7.2.6 Žádosti o trvalé občanství ............................................................................... 63 7.2.7 Žádosti o azyl ................................................................................................. 64 7.2.8 Žádosti o prodloužení vízové povinnosti ....................................................... 65 7.2.9 Ilegální přistěhovalci ...................................................................................... 66 7.3 Konvergenční analýza územních jednotek NUTS II dle vývoje počtu imigrantů 68 7.3.1 Vymezení analyzovaných jednotek ................................................................ 68 7.3.2 Základní charakteristiky použitých ukazatelů ................................................ 70 7.3.3 Grafická prezentace výsledků......................................................................... 70 7.3.4 Konvergenční analýza ........................................................................................ 71 7.3.5 Mapy ............................................................................................................... 77 7.4 Prognóza vývoje imigrace ve Spojeném království .................................................. 80 8 Diskuze ........................................................................................................................ 90 9 Návrh na využití výsledků v praxi ............................................................................... 93 10 Závěr .......................................................................................................................... 96 11 Seznam použité literatury .......................................................................................... 98 11. 1 Knižní zdroje ...................................................................................................... 98 11. 2 Internetové zdroje............................................................................................. 100 12 Seznam tabulek ........................................................................................................ 104 13 Seznam grafů ........................................................................................................... 105 14 Seznam obrázků ....................................................................................................... 106 15 Přílohy...................................................................................................................... 107

8

1 Úvod Otázka imigrace se stala aktuální v Evropě zejména po světových válkách, i přesto, že historie migrace na tomto území sahá do prvopočátku lidského bytí, kdy jednotlivé kmeny a rody putovaly za lepšími environmentálními podmínkami, stmelovaly rody a cestovaly za lovnou zvěří. S emigrací se Evropa potýkala od dob kolonialismu, kdy naopak vrstvy obyvatelstva opouštěly kontinent v zájmu hledání nového žití v koloniích jednotlivých evropských států. Problematika imigrace a její dopady na ekonomiku státu a veřejný život začala být bedlivě sledována po průmyslové revoluci, kdy se vyčlenily jednotlivé evropské státy, které se vyznačovaly silnou ekonomikou a vhodnou politikou pro přistěhovalce. Velký příliv pracovníků z cizích zemí začal přinášet své výrazné klady a zápory a bylo třeba situaci začít řešit. Spojené království, ostrovní stát v severozápadní Evropě, se stala největší koloniální říší v dějinách lidstva. V průběhu 20. století přinesla vlna imigrací potřebu tuto problematiku zkoumat a hlouběji řešit. Se vznikem Evropské unie a Schengenského prostoru bylo umožněno masám lidí volně migrovat a pohybovat se volně po Evropě. Od šedesátých let se také Spojené království stalo jedním z průkopníků uznávání multikulturních společností. V současné době vyvstává otázka, zdali se bude trend v navyšování počtu imigrantů nadále zvyšovat, či vlivem ekonomické krize, změnám v sociálním systému, naopak přinese úbytek přistěhovalců. Další současnou otázkou je multikulturalismus a plánované změny v přístupu k jednotlivým menšinám a jejich začleňování do britské kultury. Diplomová práce je rozdělena na čtyři části, v úvodní části jsou stanoveny výzkumné otázky a cíl diplomové práce. V rešerši literatury jsou zpracovány myšlenky autorů, které se věnují základním pojmům jako je migrace, imigrace, imigrační politika, důvody a příčiny migrace. V práci jsou vysvětleny základní migrační teorie a popsána historie migrace. Na základní pojmy navazuje hlubší popis problematiky imigrace ve Spojeném království, kdy je nejprve zmíněna historie imigrace do Spojeného království, následována imigrační politikou, politikou pracovní migrace. Zmíněna je také sociální politika a multikulturalismus. V závěru rešerše jsou citovány jednotlivé metody výzkumu použité v části praktické. 9

Třetí část diplomové práce, praktická, se zabývá kvantitativním výzkumem, kde budou komentována data o imigraci obyvatel z dostupných zdrojů. Součástí této části je provedení prognózy imigrace obyvatel dle vybraných zemí či skupin zemí. Následuje konvergenční analýza pro jednotlivé administrativní celky Spojeného království na úrovni NUTS II. V závěru budou ověřeny či vyvráceny výzkumné otázky a bude naznačen pravděpodobný vývoj imigrační politiky Spojeného království v krátkodobém a střednědobém horizontu.

10

2 Cíl práce Cílem diplomové práce je na základě dostupných statistických dat zhodnotit imigrační vývoj ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska od roku 2004 do roku 2012. Mezi základní otázky, které by měly být vyhodnoceny, patří: jaké jsou současné trendy imigrace do Spojeného království? Jaké jsou zdrojové země imigrantů a jaký je jejich počet? Přicestovali legálně či nikoli a za jakým cílem? Zpracovaná data budou použita pro tvorbu prognózy vývoje počtu imigrantů dle zdrojových zemí, která odhalí budoucí možný trend imigrace do Spojeného království, kdy základním cílem je zjištění, zdali v nejbližších letech dojde k nárůstu, stagnaci či úbytku počtu imigrantů z nejvýznamnějších zdrojových zemí. Pomocí konvergenční analýzy budou zhodnoceny jednotlivé administrativní celky na úrovni NUTS II, vypočítáno množství imigrantů připadajících na tisíc obyvatel, aby následně bylo zjištěno, zdali dochází ve vývoji počtu imigrantů ke sbližování či oddalování jednotlivých regionů v otázce imigrace, kdy zásadní otázkou bude, zda poslední vývoj regionů na úrovni NUTS II vykazuje konvergenci či divergenci a jak zásadní. Diplomová práce má detailně popsat problematiku imigrace do Spojeného království a navrhnout její budoucí vývoj.

11

3 Současný stav řešené problematiky 3.1 Základní pojmy 3.1.1 Migrace Migrace se označuje jako proces stěhování, při kterém dochází k přibývání či ubývání populace. Druhým pohled označuje migraci jako „stěhovavost“ neboli jev přestěhování se.1 Migraci můžeme dělit na vnitřní a mezinárodní. Vnitřní migrace je definována jako změna trvalého pobytu za hranice určité administrativní jednotky, zpravidla obce. Mezinárodní migrace je definována jako změna obvyklého pobytu za hranice státu.2 Proces imigrace se sestává ze dvou procesů, prvním je stěhování se do populace nazývaný imigrace, druhým je pohyb populace z populace neboli emigrace.3 Migrant je dle OSN definován jako člověk, který překročí mezinárodně uznávané hranice a zůstává v jiné zemi déle než rok. Všeobecně je za migranta považován člověk, který se instinktivně, příležitostně či plánovaně přemísťuje z jednoho místa na druhé a v tomto místě vykonává určitou činnost.4 Ve světě lze charakterizovat dva směry migračních pohybů, směr Jih-Sever a VýchodZápad. Směr Jih-Sever je typický pro jižní Evropu, zejména Španělsko, Portugalsko, Francie aj. Zde jsou zdrojovými zeměmi státy severní Afriky. Směr Východ-Západ je charakteristický zejména pro vlnu přistěhovalectví ze států východní Evropy do Evropy západní. Důležitými činiteli těchto pohybů jsou velké rozdíly v bohatství zemí a jejich ekonomik, životní úroveň, demokratické zřízení, politická stabilita, demografické tlaky, ekologické problémy a lidské vlastnosti.5 Dle Drbohlava a Uherka6 můžeme definovat základní typologie migrace, kdy autoři říkají, že demograf Petersen ve své teorii zdůraznil proměnlivost migrace v čase a v závislosti na technologické vyspělosti migrujících skupin. Petersen se také domnívá,

1

KOSCHIN Felix, Demografie poprvé, 2005. Demografický portál, Migrace, 2004-2014. 3 KOSCHIN Felix, Demografie poprvé, 2005. 4 Demografický portál, Základní pojmy 2004-2014. 5 DRBOHLAV Dušan, Mezinárodní migrace obyvatelstva – pohyb i pobyt (Alenky v kraji divů), 2001. 6 DRBOHLAV Dušan, UHEREK Zdeněk, Reflexe migračních teorií, 2007. 2

12

že

hlavními

stimuly

migrace

jsou

především

ekologické,

ekonomické

a sociálněpolitické důvody, které člení na: •

primitivní, kdy dochází ke stěhování společnostní z ekologických příčin,

•

vynucené, které vznikají z důvodu hrozby násilím,

•

násilné, které tvoří nedovolené přemisťování osob, které se migraci nemohou vzepřít,

•

dobrovolné na základě vlastní vůle a potřeb,

•

masové, které zahrnují pohyb a trend větších skupin lidí.

3.1.2 Imigrace Imigrace je pojem, který obecně zahrnuje usazování obyvatel přicházejících ze zahraničí. Imigranti jsou obyvatelé sousedních a jiných států, kteří hledají uplatnění v jiné zemi a emigrují z ekonomických, politických, bezpečnostních, náboženských nebo jiných důvodů.7Za imigranta je považován člověk, který opustí jednu zemi a usadí se v zemi druhé. Vykonává zde určitou činnost například výkon zaměstnání, nejedná se o cestování či vyjížďku či dojížďku do práce či školy.8 3.1.3. Legální migrace Legální imigrace není v Evropské unii nijak přísně omezována a dokonce je v některých státech pro určité profesní skupiny aktivně podporována. Legální migrace je taková, kdy se občan cizího státu legálně začlení do společnosti, kde vykonává činnost, pro kterou do země přicestoval. Má právo na pobyt v této zemi na základě určitého povolení. 3.1.4 Nelegální migrace Jako nelegální migraci je třeba vnímat nejen neoprávněný vstup na území státu či jeho neoprávněné opuštění, ale také neoprávněný pobyt na území nebo pobyt v rozporu s účelem, pro který bylo vydáno pobytové oprávnění.9 Formálně je za imigranta považován každý, kdo zůstane na území státu déle než jeden rok bez patřičného povolení.10 7

KOSCHIN Felix, Demografie poprvé, 2005. The free dictionary, Immigrants, 2014. 9 BACON David, Illegal People: How Globalization Creates Migration and Criminalizes Immigrants, 2010. 10 Greater London Authority, Economic impact on the London and UK economy of an earned regularisation of irregular migrants to the UK, 2009. 8

13

Typy nelegální migrace V podstatě existují tři kategorie nelegálních migrantů11: •

Nelegální migranti, kteří vstoupí do země vyhnutím se formální kontrole nebo na základě falešných dokladů.

•

Migranti, kterým uplynula doba jejich legálního pobytu, a v zemi stále setrvali. Zde jsou dvě podkategorie: - neúspěšní žadatelé o azyl, kteří zůstanou v zemi i přes konečné rozhodnutí, které zamítá jejich pobyt, - žadatelé, jejichž legální pobyt skončil bez pokusu o prodloužení a zůstali v zemi.

•

Děti narozené imigrantům v zemi jejich nelegálního pobytu, nejsou migranty v pravém slova smyslu, ale nemají povolení k pobytu.

3.1.5 Příčiny a důvody imigrace

Důvodů k migraci lze nalézt velké množství. K těm zásadním patří důvody ekonomické a politické. Mezi ekonomické stimulanty migrace patří touha po zajištění lepší životní úrovně či vzdělání, které nemůže imigrant ve své zemi dosáhnout. Imigrantů a přistěhovalců migrujících z ekonomických důvodů, je patrně nejvíce. Politickými důvody k migraci jsou ozbrojené konflikty, občanské války a režimy neumožňující základní lidské svobody. Problémem je, že zejména politické důvody zvyšují nelegální imigraci. 12 3.1.6 Azyl

Petráčková říká, že: „Azyl představuje ochranu uprchlého cizince, který ve státě, jehož je státním občanem (nebo kde bydlel, pokud jde o osobu bez státního občanství), má opodstatněné obavy z pronásledování, z rasových, náboženských nebo národnostních důvodů, kvůli zastávání určitých politických názorů nebo příslušnosti k určité sociální skupině, a vzhledem k těmto obavám se nechce nebo nemůže vrátit zpět do svého domovského státu. Azyl může být udělen jak z humanitárních důvodů, tak za účelem

11 12

Tamtéž. Statistics explained, Statistika migrace a migrující populace, 2014.

14

sloučení rozdělené rodiny“.13 Azylant je člověk, kterému byl na přechodnou dobu udělen azyl.14

3.2 Teorie vysvětlující migraci Ucelenější migrační teorie, se kterými se můžeme dnes setkat, začaly vznikat od druhé poloviny 19. století. Jednou z nejvýznamnějších osobností historie migrace byl E. G. Ravenstein, který se na konci 19. století pokusil formulovat zákonitosti migrace. Mezi jeho základní poznatky patří zákon, že nejvíce lidí migruje na krátké vzdálenosti a postupně. Pokud lidé migrují na vzdálenosti větší, tak většinou do velkých průmyslových center. Na kratší vzdálenosti migrují více ženy, na vzdálenosti delší, muži. William Isaac Thomas ve 20. letech 20. století rozvinul koncept desorganizace, které poukazuje na to, že většina migrujících jednotlivců ztrácí svoje primární sociální vazby, které v novém prostředí rekonstruují nebo substituují s jinými sociálními pojítky.15

V programovém textu chicagské sociální školy, z roku 1925 uvádí Robert Ezry Park čtyři základní potřeby imigranta. Imigrující člověk musí mít místo, kde se cítí bezpečně, ze kterého může odcházet a kam se může vracet, je mu domovem. Imigrant musí získávat nové podměty, mít prostor k odpočinku, získávat nové dojmy a zážitky. Je třeba, aby byl uznáván, patřil do nějaké společnosti, měl určitý status a konečně, poslední potřebou migrace

je

citové

pouto,

něco

nebo

někdo,

ke

komu

má

náklonnost

a náklonnost je mu vrácena.16

Následují uznávané migrační teorie, kterými se zabývali vědci zkoumající pohyb obyvatel, jejich zákony a motivy. 3.2.1 Push and Pull Základy této teorie položil D. J. Bogue v 60. letech 20. století, tato teorie byla rozvinuta mnoha autory poté. Teorie říká, že musí existovat síly, které člověka ze země, kde žije, vypuzují (push) a naopak jej přitahují (pull) do míst, kam směřuje. Samotný migrační pohyb začne až za předpokladu, že faktory přitahující a vytlačující dosáhnou určité 13

PETRÁČKOVÁ Věra, Akademický slovník cizích slov A-Ž, 2000. ABZ Slovník cizích slov, 2005-2014. 15 UHEREK Zdeněk, Migrace a formy soužití v cílových prostorech, 2005. 16 Tamtéž. 14

15

intenzity. Velikost těchto faktorů je závislá na vnějších okolnostech a na řadě subjektivních důvodů. K migraci se také nerozhodne každý, působí zde selektivní prvek a v neposlední řadě, velikost migračního proudu a protiproudu závisí na podmínkách v původní a cílové zemi.17 3.2.2 Neoklasický přístup Vysvětluje zejména pracovní migraci, tento přístup předpokládá, že rozložení poptávky a nabídky po pracovních místech není ve světovém měřítku rovnoměrné. Nerovnoměrnost nalezneme ve výši mezd za stejně odvedené výkony, jelikož se životní náklady v jednotlivých částech světa výrazně liší. Většina imigrantů kalkuluje tyto faktory tak, aby maximalizovali svůj zisk.18 3.2.3 Teorie dvojího trhu Teorie dvojího trhu říká, že ve vyspělých zemích můžeme nalézt dva typy práce. Prvním typem je práce vysoce kvalifikovaná, kterou vykonává zejména místní obyvatelstvo. Druhým

typem

je

práce

nebezpečná,

nekvalifikovaná,

špatně

hodnocená

a namáhává, kterou vykonávají přistěhovalci, pro které je i tento druh práce lákavým, zejména díky platovému ohodnocení, které je mnohdy i několikrát vyšší než ohodnocení kvalifikované práce v domovině.19 3.2.4 Model lidského kapitálu

Navazuje na neoklasický přístup, kdy zahrnuje nejen základní principy nerovnoměrné nabídky a poptávky po pracovních silách ve světě, ale zohledňuje také to, že migrace do cizí země je významnou osobní investicí. Model počítá s dynamikou lidského rozhodování, každý hodnotí své zisky a ztráty individuálně, dle svých podmíněných psychologických a kulturních předpokladů. Tímto lze vysvětlit, proč určité skupiny osob nebo imigranti různých států na migraci participují méně než jiné a naopak.20

17

UHEREK Zdeněk, Migrace a formy soužití v cílových prostorech, 2005. Tamtéž 19 Tamtéž 20 Tamtéž. 18

16

3.2.5 Teorie migračních sítí

Vysvětluje chování větších migračních skupin a jejich strategie výběru cílového prostoru. Je založena na předpokladu, že migrace v cílových prostorech neroste rovnoměrně, ale jen v určitých segmentech tohoto prostoru. V praxi to tedy znamená, že lidé zohledňují a pomocí již vytvořené sítě eliminují osobní investici do migrace v již předem vytvořených sítích. Migranti migrují tam, kde již osoby se stejnými cíli a prvotními podmínkami žijí, ti jim mohou situaci v novém prostředí usnadnit, noví migranti nejsou průkopníky a znají základní mechanismy cílového prostoru.21 3.2.6 Nová ekonomie pracovního trhu Teorie je spjata s rodinnými ekonomickými strategiemi, bere v potaz migraci jako výsledek ekonomických aktivit širších komunitních celků. Teorie objasňovala například chování v čínských komunitách, kde se v potaz při migraci kalkuluje s domácím hospodařením, ztrátou pracovní síly v domácnosti apod. Rozkrývá, co migrace znamená nejen pro migranta, ale také pro jeho nejbližší společenské okolí.22 3.2.7 Teorie světového systému Teorie světového systému předpokládá globální charakter světové ekonomiky. Uherek píše, že teorie: „Aplikuje úvahu o specifických centrum-periferních vztazích, které jsou provázány odstředivými migracemi ze světových center, jejichž pomocí jsou centra propojována periferiemi, a dostředivými migracemi levné pracovní síly z periferií do ekonomických center“ 23 3.2.8 Institucionální teorie migrace Vysvětluje reakce státních i nestátních organizací na migrační proudy, kdy migrační skupiny potřebují k uskutečnění migrace zprostředkování, zprostředkovatelé vytváří prostředí pro migraci, odstraňují překážky a pomáhají migrantům. Lze tedy říci, že na státních a nestátních organizacích jsou závislé jednotlivé migrační toky.24

21

Tamtéž. Tamtéž. 23 Tamtéž. 24 Tamtéž. 22

17

3.3 Imigrační politika EU Dlouhodobou snahou Evropské unie je vytvoření společné imigrační politiky, která by přinášela jednotná pravidla pro imigranty, kteří by se nesnažili využívat jiných, mnohdy měkčích, přístupů v některých členských zemích. Tato politika by měla být založena na jednotné finanční solidaritě, navzdory zemím, které nemusí pracovat s velkým množstvím imigrantů a zeměmi, které se s imigrací ve velkém množství nepotýkají. Dále je třeba společně

a

jednotně

přistupovat

k

řešení

a

postihům

nelegální

migrace

a navracení nelegálních migrantů do země jejich původu. Cílem je tvorba společných postupů a zákonů na postihy při ilegální činnosti legálních a ilegálních migrantů nebo zvláštní ochrany dětí nezletilých migrantů. Nespornou výhodou společného řešení imigrační politiky na evropské úrovni je společná spolupráce, kooperace a svrchovaná podpora v otázkách migrace, nevýhodou je však odpírání možnosti členských států bezvýhradně kontrolovat vstupy migrantů do jejich země a regulovat tím počty imigrantů v závislosti na potřebách jejich národního trhu.25

3.3 Historický vývoj imigrační politiky EU Počátky společné imigrační politiky v Evropě můžeme sledovat již v 70. letech 20. století, kdy byla vytvořena mezivládní skupina TREVI, jejíž hlavním cílem byl boj proti terorismu. TREVI vznikla na základě potřeby spolupráce v oblasti vnitra a spravedlnosti po velkém množství teroristických útoků v Evropě. Na konci 80. let se TREVI soustředila na volný pohyb osob členských států i cizinců a uváděla do vzájemného souladu azylovou a uprchlickou politiku. Po podpisu Smlouvy o Evropské unii byla TREVI začleněna do spolupráce v oblasti justice a vnitra.26

25 26

Europa, Přehled právních předpisů EU, 2011. FIALA Petr, PITROVÁ Markéta, Evropská unie, 2009.

18

3.3.1 Dublinská úmluva Dle článku dostupného na Ministerstvu vnitra byla Dublinská úmluva přijata v Dublinu dne 15. 6. 1990 jako Dublin I a vstoupila v platnost 1. 9. 1997. „Jedná se o soubor pravidel, podle nichž je určen jeden stát, který meritorně rozhodne o žádosti o azyl (žádosti o mezinárodní ochranu), tj. posoudí, zda žadatel splňuje podmínky pro udělení azylu, resp. pro přiznání statutu uprchlíka“.27 Cílem systému je předcházet situacím, „kdy cizinci podávají současně či postupně v několika členských státech žádost o azyl a tyto státy současně nebo postupně vedou řízení o udělení azylu a rozhodují ve věci této žádosti.“ Tento jev je nazýván jako „asylum shopping“. Díky Dublinské úmluvě tedy dochází k tomu, že po podání žádosti o azyl je určen jeden členský stát, který bude podanou žádost o azyl posuzovat a ve věci rozhodne. Dalším cílem je zamezit jevu zvaném jako „refugee in orbit“, tedy situaci, kdy naopak dochází k předávání si uprchlíků mezi jednotlivými státy, protože žádný z nich neuzná svou odpovědnost přezkoumat žádost o azyl. Pro žadatele o azyl Dublinský úmluva obecně znamená, že azylant má obecně právo na meritorní posouzení žádosti o azyl pouze v jednom členském státě (tzv. one-chance-only princip).28 Dublin I byl nahrazen Nařízením rady (ES) č. 343/2003, nazývaným též Dublin II. Rozdíl mezi úmluvami je minimální, v Dublinu II byly poupraveny některé problémy, které vyvstaly v souvislosti s aplikací systému Dublin I. Systém dále upravuje otázku rodinných příslušníků a zavádí kritérium tranzitní zóny na mezinárodních letištích. Dále byl s úmluvou vytvořen systém EURODAC, který je založen na povinném snímání otisků prstů žadatelů o azyl a také (nepovinně) u cizinců zadržených při nelegálním pobytu na území EU, u kterých vzniká předpoklad, že podali žádost o azyl v jiném členském státě.29

27

Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a imigrační politiky, 2010. Tamtéž. 29 Europa, Přehled právních předpisů EU, Systém Eurodac, 2011. 28

19

3.3.2 Amsterodamská smlouva Amsterodamská smlouva30, byla podepsána 2. října 1997 a v platnost vstoupila 1. května 1999. Změnila Smlouvu o EU a Smlouvu o ES. Úplná znění těchto smluv jsou k ní připojena. Hlava IV Amsterodamské smlouvy definuje vízovou, azylovou a přistěhovaleckou politiku a jiné politiky týkající se volného pohybu osob. Vízová, migrační a azylová politika byla vzhledem k rostoucímu počtu žádostí o azyl, nelegálních přistěhovalců a mezinárodního zločinu přesunuta z III. do I. pilíře, kde bylo začleněno i Schengenské aquis. 31

Článek 61 Amsterodamské smlouvy vyzývá k postupnému vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva do pěti let od doby, co amsterodamská smlouva vstoupí v platnost. Článek 62 definuje vízovou povinnost, která do pěti let ukládá postup při kontrole vnitřních a vnějších hranic, kdy ruší kontroly na vnitřních hranicích státu a posiluje kontrolu na hranicích vnějších. Ukládá povinnost vytvoření listu vízových povinností států třetího světa, kdy pro jejich občany bude při vstupu do EU vyžadována vízová povinnost.32 Článek 63 se zabývá azylovými opatřeními a přistěhovalectvím, kdy udává kritéria a postupy pro určení členského státu, který je příslušný pro posuzování žádosti o azyl, kterou podal státní příslušník třetího státu v jednom z členských států. Dále nastiňuje opatření týkající se uprchlíků a osob vyhnaných v následujících oblastech:33 •

minimálních standardů pro přechodnou ochranu vyhnaných osob z třetích států, které se nemohou vrátit do státu svého původu a osob, které jinak potřebují mezinárodní ochranu,

•

podpory vyváženého rozdělení zátěže, která je spojena s přijímáním uprchlíků a vyhnaných osob a s jeho důsledky pro členské státy.

30

Europa, Přehled právních předpisů EU, Amsterodamská smlouva, 1997. Schengenské acquis zahrnuje: Schengenskou dohodu, Schengenskou prováděcí dohodu, protokoly a úmluvy o přistoupení k dohodám, rozhodnutí a prohlášení Výkonného výboru a prováděcí akty, které byly vydány orgány, na něž Výkonný výbor přenesl své rozhodovací pravomoci. 32 Europa, Přehled právních předpisů EU, Amsterodamská smlouva, 1997. 33 Tamtéž. 31

20

Článek 63 zajišťuje opatření ohledně přistěhovalecké politiky v oblastech podmínek vstupu a pobytu při udělení dlouhodobého víza a práva a podmínky příslušníků třetích států, kteří v členském státě legálně žijí.34 3.3.3 Summit v Tampere První kroky směrem ke společné azylové a imigrační politice EU byly učiněny na summitu ve finském Tampere 15. až 16. října 1999. Závěrečný dokument stanovil čtyři oblasti spolupráce: spolupráci na společné evropské azylové a migrační politice, založení evropského prostoru práva, boje proti kriminalitě a silnější vnější kontrolu a s tím spojené vnější akce. Aby došlo ke kvalitní kooperaci v uvedených oblastech, bylo třeba vytvořit společné vazby související s otázkami azylu a migrace, kterými jsou partnerství se zeměmi původu a to tak, že tyto země, by se měly soustředit na boj proti celkové chudobě, která vede k emigraci občanů, dále dodržování lidských práv a udržování dobrých životních podmínek. Dalšími důležitými kroky bylo založení společného azylového systému, spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích zemí a řízení migračních toků pomocí spolupráce se zdrojovými zeměmi.35 3.3.4 Haagský program Haagský program navazuje na program v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí z Tampere z října 1999 a stanovuje obecné priority a politické cíle v oblasti vnitřní bezpečnosti EU na období let 2005-2009. Cílem programu bylo zajistit a vylepšit obecnou schopnost Evropské unie a jejích členských států zaručit základní práva, minimální procesní ochranu a přístup ke spravedlnosti. Program poskytuje potřebným osobám ochranu v souladu s Ženevskou úmluvou o uprchlících a jinými mezinárodními smlouvami, dále reguluje migrační toky a kontrololuje vnější hranice Unie, bojuje proti organizovanému mezinárodnímu zločinu a potlačuje hrozbu terorismu, využívá potenciál Europolu a Eurojustu36, Haagský program vzájemně uznává soudní rozhodnutí a osvědčení v občanských i trestních věcech a odstraňujě právní a soudní překážky soudních sporů v občanských a rodinných věcech s přeshraničními dopady.37

34

Tamtéž. Euractiv, Azylová a imigrační politika. 2004-2014 36 Europol - organizace patřící pod Evropskou unii, která se zabývá prevencí a potíráním organizované trestné činnosti, Eurojust - je orgánem Evropské unie zřízený ve III. pilíři za účelem zvýšení efektivity mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech. 37 Ministerstvo vnitra, Víceletý program pro oblast spravedlnosti a vnitřních věcí, 2010. 35

21

3.3.5 Program AENEAS Program pro finanční a technickou pomoc třetím zemím v oblasti migrace a azylu byl proveden v letech 2004-2006. Tento program financoval projekty ve třetích zemích pro zvýšení jejich úsilí o lepší řízení migračních toků. Financování tohoto plánu dosáhlo téměř 120 milionů EUR. Obecným cílem programu Aeneas bylo poskytnout finanční a technickou pomoc třetím zemím a tím zařídit lepší řízení migračních toků ve všech jejích aspektech. Program poskytoval průřezový rámec Společenství, který posílil spolupráci mezi subjekty v EU, třetími zeměmi a mezinárodními aktéry zapojenými do problematiky migrace s cílem podpořit lepší pochopení výzev a společné úsilí o nalezení vyváženého a uspokojivého řešení. Rozvíjel právní předpisy v oblasti legálního přistěhovalectví, demografické analýzy a boj proti nelegální migraci.38 3.3.6 Stockholmský program

Plán byl přijat v prosinci 2009 a jeho hlavní prioritou je zaměření se na zájmy a potřeby občanů a dalších osob, za které EU nese zodpovědnost. Hlavními body plánu jsou udržení společných hodnot a respektování základních práv, dále neomezené uplatňování práva volného pohybu občanů a jejich rodinných příslušníků na území Evropské unie. Občané Unie mají právo se volně pohybovat a pobývat na území členských států, právo volit a kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu a v komunálních volbách ve svém členském státě pobytu, právo na ochranu ze strany diplomatických a konzulárních úřadů jiných členských států atd. Občanům je při uplatňování těchto práv zajištěno rovné zacházení, a to za podmínek stanovených právem Unie. Dalšími body Stockholmského programu je ochrana nejzranitelnějších osob a boj proti diskriminaci, rasismu, antisemitismu, xenofobii a homofobii.39

38 39

Ministerstvo vnitra, Víceletý program pro oblast spravedlnosti a vnitřních věcí, 2010 Tamtéž.

22

3.4 Historie migrace Proces migrace sahá do prvopočátků lidského bytí, kdy lidstvo putovalo ve skupinách za potravou, za lepšími klimatickými podmínkami, za svými kmeny aj. Migranti překračovali politické hranice, hranice státních útvarů i celé kontinenty. Dle Helda můžeme globální migraci rozdělit do čtyř period40: 1. Pre-moderní globální migrace do roku 1500, kdy se jednalo o éru politických a vojenských expanzí říší spojených s vývojem světových náboženství, tyto migrace byly doprovázeny ještě migrací do dříve okrajových oblastí. Klíčové migrační toky probíhaly z východní Asie do Ameriky a na Tichomořské ostrovy, v Africe se jednalo o pohyb ze Sahary, která byla zasažena desertifikací do okolních míst s vhodnějšími podmínkami pro život a zemědělskou činnost. Silným migračním tokem bylo stěhování mezi Afrikou a jižní Evropou v době řeckých států a Římské říše. V 5. století začali Barbaři pronikat do Evropy, se vzestupem

Islámu došlo k rozšíření arabských kočovných válečníků

a Židé byli nuceni odejít z Blízkého východu do západní Asie a Evropy. 2. Ranná moderní globalizace (1500-1760), při které docházelo k námořním objevům a s tím spojené i stěhování mas lidí do nově objevených prostor. Kolonialisté migrovali ze západní Evropy do Severní Ameriky, Latinské Ameriky, Karibiku a Jižní Afriky. Na druhou stranu, díky obchodu s otroky docházelo k nedobrovolné migraci Afričanů do Ameriky, Severní Afriky, částečně do Evropy a ruského impéria. 3. Moderní globalizace (1760-1945), éra ve znamení exploze západní ekonomické moci, průmyslové revoluce, industrializace, nové infrastruktury, informačních technologií a nových dopravních zařízení. Dochází k obrovské ekonomické migraci z Evropy do Severní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland. Rusové migrují do střední Asie a na Sibiř. Regionální migrace se objevuje s industrializací v Evropě a Jižní Africe. 4. Současná globalizace a migrace od roku 1945 je charakteristická mnoha mezinárodními a občanskými konflikty, zhroucením komunismu a vysokým rozvojem členských států OECD. Doprava se dostala na vysokou úroveň, pohyb

40

HELD David, The Global Transformations Reader, 2003.

23

obyvatelstva byl výrazně zrychlen a rozvíjely se komunikační technologie, díky tomuto pokroku se staly i odlehlé části světa dostupné. Hlavní formou migrace byla pracovní migrace, zejména do států OECD a zemí perského zálivu. V místech poválečných konfliktů naopak docházelo k vysídlování, např. Německa a Polska, s tím se zvýšil počet azylantů a uprchlíků.41

3.4.1 Historie imigrace do Spojeného království Prvními migranty usazenými na britských ostrovech byly keltské kmeny Britů. V roce 55. před n. l. vedl první Římskou invazi do Anglie Julius Caesar, Římané měli z počátku velkou podporu keltských vůdců, kteří si u nich zajištovali ochranu, v době římské okupace

žilo

na

britských

ostrovech

třicet

dva

tisíc

římských

legionářů

a osadníků. Není divu, že mnoho původních obyvatel si osvojilo římskou kulturu a zvyky. Od 5. století do Spojeného království přicházely germánské kmeny Anglové, Sasové a Jutové, kteří vytlačili Kelty do Irska, Skotska a Bretaně, při jejich snaze zničit původní kulturu a přebrat vládu.

Do roku 1066 byla Anglie ovládána střídavě dánskými krály a Anglo-Sasy, v tomto roce došlo k normanskému záboru, kdy se díky bitvě u Hastings stal králem Anglie Vilém dobyvatel, ten anglickou půdu rozdal normanské šlechtě. Normané, původem Francouzi okupovali Anglii do 13. století. Normané ovlivnili svým jazykem vývoj jazyka a práva anglického. Vilém Dobyvatel taktéž do země pozval Židy, aby se zde usadili a pomohli rozvinout obchod a finančnictví ve prospěch státního ekonomického růstu. Židovská komunita byla největší nekřesťanskou komunitou v Anglii té doby. Do roku 1204 držela Normandie a Anglie úzké vazby, kdy docházelo ke splynutí těchto národů jazykově i kulturně a docházelo k imigraci a emigraci mezi těmito obyvateli. Z jižní a východní Evropy přicestovaly ve 14. století Romové, ti zastávali práci jako dráteníci, prodejci a profese prací s koňmi.42

41 42

BBC News, Short history of immigration, 2013. BEDOYERE de la Guy, English historical review, 2001.

24

Huguenoti, francouzští protestanti, kteří byli tvrdě pronásledování ve Francii přicházeli ve velkém najít svobodu a ochranu do Anglie v letech okolo 1670. Král Jiří II jim nabídl útočiště a v londýnské čtvrti Spitalfields se jich usadilo až padesát tisíc. Huguenoti byli zruční tkalci, kteří přinesli do tohoto řemesla značné oživení.43

Indové se na Anglickou půdu dostali jako námořníci zaměstnaní na anglických lodích, které pluly Indicko-Anglickou cestu. Mnoho Indů se odmítlo po připlutí do Spojeného království vrátit zpět do Indie, jejich nejčastější profesí poté bylo, jak již bylo zmíněno, námořní služebnictvo, dále domácí služebnictvo a chůvy bohatých anglických rodin. Příliv indických imigrantů byl tak velký, že byl v roce 1660 vydán navigační zákon, který omezoval zaměstnávání zahraničních námořníků. V 19. století čítala indická komunita ve Spojeném království více než čtyřicet tisíc indických námořníků, diplomatů, vědců, úředníků, podnikatelů a studentů. Na počátku 20. století žilo na území přes sedmdesát tisíc imigrantů z Indie.44

Černošská populace v letech 1500-1700 čítala pouze pár členů, v 18. století se začala tato komunita rozrůstat, kdy bylo velké množství černochů přivezeno na otrokářských lodích. Mnoho lidí se stalo služebníky ve šlechtických domácnostech, v roce 1772 se počet černochů žijících v Anglii odhadoval na 14 000.45

V 17. a 18. století Spojené království nečítalo mnoho imigrantů z ostatních částí Evropy. V 19. století se začal zvolna zvyšovat počet německých přistěhovalců. Velké společenství se utvořilo v Manchesteru, Bradfordu a okolí. Největší komunita byla čítána v roce 1981, kdy byli Němci druhou největší skupinou po Židech. Hlavními povoláními Němců v té době byli číšníci, úředníci, podnikatelé a vlastníci restaurací. Ve dvacátých letech žilo na anglickém území téměř padesát pět tisíc imigrantů z Německa, tento trend vydržel do první světové války, poté byla komunita hůře začleňována a počet Němců se snížil na dvacet tisíc.46

43

GREEN Bethnal, British history online, 2013. Portcities.org.uk, The goan community of London, 2006. 45 FRYER Peter, Thw history of black people in Britain, 1984. 46 BRAYWOOD Stephen, Black Poor and White Philanthropists, 1994. 44

25

Koncem druhé světové války byl v Anglii velký nedostatek pracovních míst, vláda začala hledat imigranty, kteří by zaplnili prázdná místa zejména v průmyslu na nekvalifikovaných pozicích. První skupiny, které získaly povolení na usazení, byly Poláci a Italové. V počtu téměř sto šedesáti tisíc. Tento stav však nepokrýval stále potřeby trhu, ten, kdo zvládal zaplnit tyto mezery, byli opět Indové, kteří nenacházeli uplatnění ve své zemi a chtěli se vrátit zpět do Spojeného království. Země toto přistěhovalectví povolila a začala nová éra přistěhovalectví do ostrovní země. V roce 1955 se odhaduje počet Indů a Pákistánců na 10 700.47 S nárůstem přistěhovalců se začalo ve větší míře vyskytovat i více zločinů a kriminality. Původní občané začali proti imigraci protestovat. Mnoho anglických měst zažilo nepokoje bělochů, kteří volali po restrikci imigrace do své země. Vždyť legislativa povolovala vstup do země pouze na základě britského pasu. V roce 1962 byl vydán zákon o imigraci z britského impéria, který měl omezit imigraci z původních britských kolonií. V roce 1970 bylo na území Spojeného království cca milion čtyři sta tisíc nebílých obyvatel.48

K další větší imigrační vlně došlo v roce 1972, kdy bylo vyhoštěno osmdesát tisíc afrických Asiatů z Ugandy, kdy tito občané byli držiteli britských pasů a rozhodli se usadit ve Spojeném království. V 80. letem docházelo k přísným kontrolám imigrace do Spojeného království, v té době bylo také rozpracováno mnoho prohlášení o ochraně lidských práv a ochraně práv menšin. Bylo také obtížnější získat pracovní povolení, jelikož klesla průmyslová výroba a zvýšily se požadavky na kvalifikovanou pracovní sílu. Největšími imigračními skupinami byly Australané, Novozélanďané, Jihoafričané Američané.49

S rozvojem evropského hospodářského společenství, s myšlenkou integrace a vznikem Evropské unie dochází k vyšším migračním tokům po celé Evropě, zejména do západních států, které byly ekonomicky stabilnější a nabízely imigrantům lepší podmínky pro jejich budoucí život. Imigrace je úzce spjata se vstupy členských států do EU, kdy docházelo k rozšiřování společenství a tím spojené změny v imigrační, azylové politice a pohybu osob a zboží v rámci společného prostoru.

47

DESAI Manmohan, Bluff master, 1963. BARŠOVÁ Andrea, BARŠA Pavel, Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku, 2005. 49 BRAYWOOD Stephen, Black Poor and White Philanthropists, 1994. 48

26

Velkými imigranty byli polští obyvatelé, kteří hromadně migrovali do Spojeného království v době ekonomické krize v Polsku. V roce 2004 došlo k rozšíření Evropské unie o deset členských států směrem na východ. Migrace se začala hojně zvyšovat, v roce 2004 byl příliv imigrantů odhadován na 273 tisíc imigrantů, v roce 2006 skoro půl milionu. Hlavními zdrojovými zeměmi se tedy staly státy jako Polsko, Česká republika, Slovensko,

Litva

a

Lotyšsko.

V

roce

2007

vstoupili

do

EU

Bulharsko

a Rumunsko, kdy v tomto případě bylo již omezeno získávání pracovních povolení na základě vízové politiky. Koncem dvacátého a začátkem dvacátého prvního století došlo také k výraznému nárůstu nelegálních migrantů zejména z afrických a asijských zemí, kdy imigranti nelegálně vstupují do země za vidinou lepších životních podmínek.50

3.5 Imigrační politika Spojeného království Při pohledu na přistěhovaleckou politiku Spojeného království si musíme uvědomit, že byla silně ovlivněna dvěma faktory a těmi jsou ostrovní poloha a koloniální historie. Ostrovní poloha umožňuje rozvinutí silného systému kontroly na hranicích, ale slabé kontroly uvnitř nich, kdy výrazem je absence osobních průkazů totožnosti. Z historického hlediska, Anglie se v dobách kolonialismu bránila přílivu imigrantů, nicméně pro ty, kteří se již dostali na ostrovy, vytvořila opatření proti diskriminaci.51 3.5.1 Přistěhovalecké politiky

Spojené království bylo do 19. století otevřenou zemí pro všechny příchozí, první imigrační restrikcí byl zákon o cizincích (Aliens Act) z roku 1905, který vznikl na úkor vlny židovských přistěhovalců z Ruska mezi roky 1875 až 1914. Zákon říkal, že by neměly existovat žádné obecné omezení týkající se přistěhovalectví, ale „nežádoucí osoby“ by měli být vyloučeny. Imigranti měli vystupovat v určitých přístavech, kde jim úředníci měli povolit nebo zakázat vstup, tento vstup byl limitován zejména osob, které neprokázaly dostatečné finanční prostředky52

50

FIALA Petr, PITROVÁ Markéta, Evropská unie, 2009. BARŠOVÁ Andrea, BARŠA Pavel, Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku, 2005. 52 Tamtéž. 51

27

Po rozpadu koloniálního impéria vznikl Zákon o občanství z roku 1948 (British Nationality Act), který přijalo Spojené království v reakci na osamostatnění Indie v roce 1947. Zákon vytvořil nový status "občana Spojeného království a kolonií " pro lidi narozené nebo naturalizovaných ve Spojeném království nebo jednoho z jejích kolonií. V praxi zákon znamenal to, že se země snažila hromadnému přílivu imigrantů zabránit. Pro ekonomiku a tehdejší pracovní trh tato restrikce nebyla nejrozumnější, což podotkla Královská komise, která vytvořila Program „evropských dobrovolných pracovníků“, který přivedl nad 140 tis. Pracovních sil do válkou sužovaného Spojeného království. Preference evropských pracovníků než „barevných“ přistěhovalců byla ve zřejmém rozporu se zákonem o občanství z roku 1948. Ten byl roku 1962 novelizován, kdy Britové přijmuli migraci z Nového Commonwealthu53 jako nezbytný doprovod staré migrace. Spojené království přijalo proměnu do multikulturní společnosti jako cenu, která je třeba k udržení vazeb mezi nimi a starými dominiemi.54 Koncem 60. let rasové nepokoje poukázaly na hlasy volající po omezení příchodu „nebílých“ přistěhovalců. Určitou vyšší mezí v dodržování příchodu do země byl zákon z roku 1968 (Commonwealth Act), podle něhož museli držitelé britských pasů k tomu, aby mohli vstoupit do země, prokázat vazby na Spojené království, čímž bylo například narození na jeho území nebo původ rodičů či prarodičů. Následoval zákon o imigraci z roku 1971 (Immigration act), který od sebe odlišil občany Commonwealthu s právem na pobyt ve Velké Británii od těch, kteří toto právo nemají. British Nationality Act, zákon o občanství z roku 1981, rozdělil kategorii občanství na občanství Spojeného království a kolonií na tři kategorie, z nichž pouze britské občanství zahrnovalo právo trvalého pobytu na území Spojeného království. Další dvě, občanství britských závislých území a britských zámořských občanství nezahrnovaly právo na trvalý pobyt, i když britská vláda uznávala „morální a ústavní odpovědnost“ ve vztahu k jejich držitelům.55 K zásadním změnám v přístupu k přistěhovalectví došlo na přelomu 20. a 21. století, kdy dle rozsáhlých statistických studií byl dokázán pozitivní vliv imigrace na ekonomický růst. Vláda Spojeného království přišla se strategií Zajištěné hranice, bezpečné útočiště. Integrace s růzností v moderní Británii.56

53

Tamtéž. Tamtéž. 55 Tamtéž. 56 Tamtéž. 54

28

Home Office je do dnešní doby hlavní vládní orgán pro přistěhovalectví a cestovních pasy, kontroluje protidrogovou politiku, trestnou činnost a boj proti terorismu. Základní tezí dokumentu je sdělení, že přistěhovalectví je součástí migrace, která je nevyhnutelným rysem moderního světa. Může být prospěchem, ale je třeba tento proces náležitě zvládnout. Pokud se tomu tak stane, migrace přinese ekonomický prospěch, hospodářský růst a zvýšení produktivity.57 Azyl od běžné migrace oddělil zákon o občanství, imigraci a azylu (Nationality Immigration and Asylum Act) z roku 2002. V oblasti azylu zavádí například systém ubytovacích středisek při žadatele o azyl, dohled nad žadateli žijícími v obcích, podstatné zpřísnění v přístupu k sociální podpoře aj. Zákon mimo jiné měl zabezpečit bezpečné hranice a učinit nabytí britského občanství pro nové občany hodnotnější. Na zákon o občanství, imigraci a azylu navázal v roce 2005 pětiletý plán pro azyl a přistěhovalectví Kontrola Našich hranic, aby přistěhovalectví bylo pro Británii přínosem (Home Office 2005b). Plán vychází z teze, že Spojené království, stejně jako ostatní státy, potřebuje ke svému rozvoji migraci, která přináší lepší ekonomické výsledky a rozvoj státu. Klíčem k tomuto úspěchu je zavedení transparentního bodového systému pro všechny, kteří přicházejí do Velké Británie a Severního Irska pracovat. Základním bodem strategie je to, že trvalé usídlení bude umožněno jen vysoce kvalifikovaným osobám, zatímco přijímání nízce kvalifikovaných bude postupně utlumeno, protože tito pracovníci budou nahrazeni pracovníky z nových členských zemí EU. V plánu byl například obsažen návrh zavedení povinných testů z anglického jazyka pro všechny či prodloužení doby pro možnost podání žádosti o trvalý pobyt ze čtyř na pět let.58

57

Tamtéž. BARŠOVÁ Andrea, BARŠA Pavel, Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku, 2005. 58

29

3.5.2 Politika pracovní migrace

Nejvyšší počet imigrantů do Spojeného království přináší pracovní migrace, je stimulem lidí, kteří žijí v zemích s velkou nezaměstnaností nebo ve státech, kde jsou nízké výdělky. Tito občané častěji migrují do zemí, kde je práce podstatně lépe ohodnocena. Minimální mzda ve Velké Británii činí pro pracovníky od 16 do17 let (mladší 18 let). 3.72 £/h., pro pracovníky od 18 do 20 let - 5,03 £/h., pro pracovníky od 21 let - 6.31 £/h.59 I Spojené království pocítilo dopad finanční krize, kdy se zvýšila ve státě nezaměstnanost a mnoho imigrantů přišlo o práci, v tabulce 1 jsou uvedeny naopak nedostatkové profese ve Spojeném království. Tabulka 1 Nedostatkové profese ve Spojeném království

Lékařské profese

Lékař, stomatolog, zdravotní sestra

Kvalifikované inženýrské profese

Inženýři železničních staveb, mostů, dopravních komunikací, pozemního stavitelství.

Odborné profese

Svářeč, tesař, truhlář, čalouník, řidič městské hromadné dopravy, řidič autobusu, řezník, bourač masa, kuchař, číšník, servírka, učitel.

Sezónní práce

Pomocné práce v zemědělství.

Nekvalifikované profese

Pečovatelka, pokojská, další obslužný personál v hotelích, rozvoz zboží.

Zdroj: penize.cz, zpracování: vlastní

3.5.3 Politika pracovní migrace pro občany mimo EU Pracovní migraci ve Velké Británii reguluje systém povolení k práci, tzv. work permits. O povolení žádá zaměstnavatel, který prokazuje, že danou pracovní pozici nelze obsadit domácím pracovníkem. Systém není regulován žádnými kvótami, je pouze na zaměstnavateli, jakou pozici obsadí. Dalším účinným mechanismem ve Velké Británii se stal takzvaný seznam nedostatkových povolání, který účinně reaguje na nedostatek 59

GOV.UK, Minimum wage rates, 2014.

30

pracovních pozic na trhu. Pracovní délka těchto povolení byla 5 let, avšak žadatelé mohli po 4. roce vykonávání profese zažádat o trvalé usazení ve Velké Británii.60 V roce 2002 zavedlo britské ministerstvo vnitra program pro vysoce kvalifikované migranty (Highly Skilled Migrant Programme), který umožnil vstup na trh práce vysoce kvalifikovaným elitám, které budou vysoce cenné pro pracovní trh, výzkum a vývoj a podporu globálního růstu Spojeného království. Základem tohoto programu je získat minimální počet bodů pro vstup do Spojeného království na základě hodnotících škál a zaplatit poplatek 150 liber za žádost. 61 Pro zařazení do programu musí žadatel dosáhnout 65 bodů z maximálního počtu 220. Žadatel získává body za dosavadní vzdělání. Pracovní zkušenosti, za výši předchozího výdělku a zvláštní osobní úspěchy. V roce 2003 se hodnotící škála rozrostla o „kvalifikované“ partnery (manžel/ka nebo dlouhodobý partner) a rozlišení mezi osobami do 28 let a staršími nad 28.62

60

BARŠOVÁ Andrea, BARŠA Pavel, Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku, 2005. 61 Workpermit, Highly Skilled Migrant Programme, 2008. 62 Tamtéž.

31

Tabulka 2 Program pro vysoce kvalifikované migranty, bodové schéma

Počet bodů

Kvalifikační kritéria

5

Věk do 28 let, bonus pro mladé lidi.

Max 30

Vzdělání, 30 bodů za titul Ph.D., 25 bodů za navazující magisterský

Max 50

Pracovní zkušenosti: zaměstnání, kde se vyžaduje vysokoškolské vzdělání.

15 nebo 25

Významné úspěchy: vydané knihy, získané ceny, stipendia či akademické reference (15 bodů). Vynikající úspěchy: Nobelova cena, Zlatá palma, Booker Prize, olympijská medaile, vysoké státní funkce, funkce v mezinárodních organizacích, tvorba architektonických návrhů významných budov, vytvoření významné firmy (25 bodů).

10

Bodový zisk za partnera pokud má nejméně bakalářský titul nebo pracovní zkušenosti na graduate levelu. Max 10 bodů.

50

Prioritní žádost: nedostatkové profese.

M. A.

Max 220 Zdroj: workpermit.com, zpracování: vlastní

HSMT oficiálně skončil v dubnu 2011, kdy bylo pozastaveno zpracování žádostí pro vysoce kvalifikované osoby ze zemí mimo Evropskou unii. Do této doby bylo uděleno více než čtyři tisíce víz pro vysoce vzdělané osoby žádající o vstup do země. Migranti mohou v současné době žádat o udělení víza na základě pracovní nabídky a osvědčení o příspěvky od zaměstnavatele ve Spojeném království s platnou sponzorskou licencí.63 Tento

program

udělování

víz

je

obsažen

v

Tier

2,

žádostech

o víza. V současné době jsou žádosti o víza ukládány na základě tzv. „5 Tier“ vízovém systému, který je hlavní přistěhovaleckou trasou pro imigranty mimo evropský prostor. Systém rozděluje žadatele do pěti úrovní, kde v každé z úrovní musí migrant splnit určitou bodovou hranici pro udělení víza. Body jsou obvykle udělovány na základě žadatelových schopností, zkušeností a věku. Pokud žadatel nedosáhne určitého minima bodů, nelze mu 63

Tamtéž.

32

umožnit vstup do Spojeného království, jednotlivé minimum bodů se liší pro každou kategorii žadatelů o udělení pracovního víza. Tabulka 3 Kategorie pro udělování víz pro migranty mimo Evropský hospodářský prostor

Úroveň

Tier 1

Typ migranta Vysoce hodnocení migranti mimo země Evropský hospodářský prostor, zahrnuje podnikatele, investory, „výjimečné talenty“. Kvalifikovaní pracovníci mimo Evropský hospodářský prostor, zahrnuje migranty s pracovní nabídkou ve Spojeném království. Kvalifikované

Tier 2

pracovníky, kteří jsou transformování do Spojeného království mezinárodními společnostmi, dále kvalifikované pracovníky, kteří zaplňují nedostatkové práce. Sportovci a náboženští ministranti. Kategorie pro pracovníky s nízkou kvalifikací, pro plnění specifického

Tier 3

přechodného nedostatku pracovních sil v určitém odvětví. Vláda zatím nepřiděluje v této kategorii víza. Pro studenty ve věku nad 16 let ze zemí mimo EHP, kteří chtějí studovat

Tier 4

ve Spojeném království. Žadatelé musí být zařazeni ve vzdělávacím systému dříve, než mohou o Tier 4 žádat. Tato kategorie obsahuje šest podtříd dočasných pracovníků. Zahrnuje tvůrčí a sportovní, charitativní, církevní pracovníky, a programy mobility

Tier 5

mládeže, která umožňuje mladým lidem pracovní dovolenou. Víza jsou udělována mladým lidem ze zemí, které mají reciproční dohody se Spojeným královstvím.

Zdroj: workpermit.com, zpracování: vlastní

Všichni žadatelé o vízum ve všech kategoriích o udělení víza musí dosáhnout určitého bodového ohodnocení, aby jim bylo uděleno patřičné vízum. Jednotlivé body všeobecně získávají za své schopnosti, vzdělání, volné finanční prostředky v oboru nebo kategorii, do které dané vízum spadá. Mezi další bodové ohodnocení patří složení zkoušky z anglického jazyka, prokázání občanství a doložení sponzorství v dané kategorii.64

64

Tamtéž.

33

Tabulka 4 Typy profesí a získání víz v daných kategoriích ve Velké Británii

Úroveň Typ profese Tier 1

•

Výjimečný talent

Investor 1000 000 liber k dispozici nebo

•

Podnikatel

2 000 000 v osobním majetku a půjčka.

•

Investor

•

Absolvent podnikatel

•

Post studijní

1 000 000 k investování, získání minimálně 75 bodů.

pracovník (uzavřená kategorie) •

Vysoce kvalifikovaný migrant (uzavřená kategorie)

• •

Obchodní osoby

Podnikatel- investice 50 000 – 200 000

(uzavřená kategorie)

Liber, aktivní zapojení do chodu podniku,

Čerství Talenti, práce

minimum 95 bodů.

ve Skotsku (uzavřená kategorie) •

Inovátoři (uzavřená kategorie)

•

Mezinárodní absolventi (uzavřená kategorie)

•

Výjimečný talent - mezinárodně uznávaný lídr ve svém oboru umění nebo věd, minimálně 75 bodů.

Investoři (uzavřená kategorie)

•

Spisovatelé, skladatelé, umělci

Postgraduální podnikatel – schopnost

(uzavřená kategorie)

podnikat v oboru po vystudování vysoké školy ve Velké Británii, minimálně 95 bodů.

34

Tier 2

•

Obecné žádosti

•

Náboženští ministranti misionáři a členové náboženského řádu,

•

Sportovci

•

Zaměstnanci v rámci převodu společnosti

•

Pracovní povolení (uzavřená kategorie)

•

Náboženští ministranti: Ministranti,

kteří vyplňují neobsazená pracovní místa. Obecné žádosti - pro lidi, kteří přicházejí do Spojeného království s pracovní nabídkou zaplnit pozice, které nelze obsadit ustálené pracovníkem. V roce 2011

Letištní pozemní

- roční limit 20.700 pracovníků. Lidé, kteří

personál ze zámoří ve

vydělávají 150.000 liber ročně a více, jsou

vlastnictví leteckých

vyloučeni.

společností (uzavřená kategorie)

Zaměstnanci převodů společností převáděny podle zámořského zaměstnavatele na kvalifikované práci v oboru UK-založení organizace. Sportovci - pro elitní sportovce a trenéry, jejichž zaměstnání bude významně přispívat k rozvoji jejich sportu na nejvyšší úrovni.

•

Tier 4

• •

Studenti vysokých

Studenti, kteří prokáží potvrzení

škol

o studiu na škole či v kurzu, mají

Studenti jazykových

dostatečné finanční prostředky pro pokrytí

kurzů

studia a života ve Velké Británii, kdy jim

Studenti ostatních

je uděleno vízum na dobu studia + čtyři

kurzů

měsíce po dokončení, v závislosti na studiu či kurzu má student možnost pracovat 10 až 20 hodin týdně.

Tier 5

•

Dočasný zaměstnanec -

Kreativní a sportovní dočasní zaměstnanci

kreativní a sportovní

- přicházejí pracovat nebo provádět svojí činnost ve Spojeném království po dobu až

35

• •

Dočasný zaměstnanec -

12 měsíců jako sportovci, baviči, výtvarní

charitativní pracovníci

umělci apod.

Dočasný zaměstnanec náboženští pracovníci

•

Dočasný zaměstnanec vládou pověřená výměna

• •

U lidí, kteří přicházejí na dobrovolné (neplacené), práce pro charitu v UK. Práce musí být v přímém vztahu k sponzorské organizaci.

Dočasný zaměstnanec mezinárodní dohody

Vládou pověřená výměna - pro

Program mobility

lidi, kteří přicházejí do země

mládeže

prostřednictvím schválených programů, které se zaměřují na sdílení znalostí, zkušeností a osvědčených postupů, cílem je zažít britský společenský a kulturní život. Náboženští pracovníci - pastorové, lidé přijíždějící kázat nebo pracovat v klášterech. Mezinárodní dohody - u lidí, kteří přicházejí do země na základě smluv vykonávat práci, která se vztahuje podle mezinárodního práva. Zahrnuje pracovníky v rámci Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS) a obdobných smlouvách. Program mobility mládeže - pro mladé lidi z Austrálie, Kanady, Japonska, Nového Zélandu, Monaka a Tchaj-wanu, kteří chtějí získat životní zkušenosti ve Velké Británii.

Zdroj: homeoffice.gov.uk, zpracování vlastní.

36

3.5.4 Politika pracovní migrace pro občany EU

Švýcarští státní příslušníci a občané Evropského hospodářského prostoru (EHP) mají právo žít a pracovat ve Velké Británii. Pokud se migrant rozhodně žít či pracovat ve Velké Británii je nutné, aby při příjezdu předložil na letišti či v přístavu platný občanský průkaz či pas. Následně je vpuštěn do země, kde může pracovat nebo žít na vlastní náklady neomezenou dobu. Migrant může přijímat pracovní nabídky, vykonávat samostatně výdělečnou činnost, založit podnikání, řídit společnost nebo založit místní pobočku společnosti. Švýcaři a členové EHP mohou žít ve Velké Británii jako důchodci, studenti výdělečné a nevýdělečné osoby, které nemusí žádat o podporu z veřejných finančních prostředků.65 Povolení k pobytu je vydáváno místními úřady a pouze potvrzuje, že migranti mají právo žít ve Velké Británii dle práva Evropského společenství. Toto povolení je obvykle platné na pět let. Nicméně, povolení k pobytu může být vydáno na dobu kratší, pokud se pracuje, nebo studuje ve Spojeném království po dobu kratší než 12 měsíců.66 Pracovní povolení není vydáno, pokud bude migrant ve Spojeném království pracovat dobu kratší než tři měsíce, bude v zemi na krátkou návštěvu, bude hledat práci, nebude chtít hledat práci a nebude schopen žít v zemi bez veřejných prostředků. 67 Státní příslušníci České republiky, Estonska, Maďarska, Litvy, Polska, Slovenska a Slovinska mají povinnost se zaregistrovat v programu Worker Registration Scheme (WRS) na jehož základě žádají o povolení k pobytu. V praxi tento program funguje tak, že jakmile si občan z výše zmíněné země najde ve Spojeném království práci, bude muset vyplnit registrační formulář a zaplatit jednorázový poplatek 70 liber,68 na jehož základě mu je vydáno povolení k pobytu. U regulovaných profesí je nutností uznání kvalifikace. Občané Bulharska a Rumunska, kteří vstoupili do EU až v roce 2007, oproti předchozím státům, které se staly členy r. 2004, mají přísnější podmínky vykonávání pracovní činnosti a trvalého pobytu než občané tzv. „A8“. Státní příslušníci Rumunska a Bulharska se řídí vízovou povinností dle Tier 2, výhodou oproti příslušníkům mimo EU je to, že pokud chtějí Rumuni a Bulhaři pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná nebo 65

Tamtéž. Tamtéž. 67 Tamtéž. 68 Peníze.cz, WRS, 2000 - 2014. 66

37

spustit svůj vlastní podnik ve Velké Británii, tak mohou učinit na základě příslušné dohody o přidružení ES, kdy zde neexistuje žádný požadavek na minimální investice.69 3.5.5 Získání občanství K získání trvalého občanství Velké Británii je třeba splňovat základní požadavky, kterými jsou: mít 18 a více let, být mentálně zdravý, žadatel plánujete žít ve Velké Británii, jeho angličtina, velština či skotština je na akceptovatelné úrovni, má dostatečnou znalost o životě ve Spojeném království, je dobrého charakteru a splňujete „residential requirements".70 K tomu, aby vám bylo uděleno státní občanství, potřebujete žadatel demonstrovat tzv. „residential requirements“, které jsou následující71: •

být obyvatelem UK po dobu alespoň pěti let,

•

být přítomni v UK pět let před dnem podání žádosti,

•

nestrávit více než 450 dní mimo UK během těchto pěti let,

•

nestrávit více než 90 dní mimo UK během posledních 12 ti měsíců z pětiměsíční periody,

•

neporušit imigrační zákon během této pětiměsíční periody.

12 měsíců před podáním žádosti by žadatelé měli mít permanent residence status, tento status započne dnem, kdy úřady obdrží jejich žádost. 3.5.6 Rodinní příslušníci a získání víz Manželé Vízum získají manželé či manželky, jejichž partnerem je občan Spojeného království nebo cizinec, který dostal povolení k pobytu. Pokud jsou manželé sezdáni déle než čtyři roky, dostává partner zkušební vízum na dva roky. Pokud jsou manželé po dvouleté době stále ve svazku a chtějí dále pobývat ve Spojeném království, lze zažádat o trvalý pobyt. Pokud jsou partneři ve vztahu déle než čtyři roky, je žadateli poskytnuto povolení k pobytu na dobu neurčitou. K tomu, aby manželé získali vízum, je třeba, aby měli dostatek finančních prostředků na život v zahraničí a žili ve společné domácnosti. Pokud 69

GOV.UK, Tier2, 2010. Workpermit.com, Visas, 2008. 71 Tamtéž. 70

38

mají manželé děti do 18 let, tak ty mají povoleno vstoupit na území země s rodiči, kteří také získali povolení. Po třech letech mohou zažádat o britské občanství.72 Nesezdaní partneři Od roku 1997 je možné žádat o vízum k pobytu i v partnerských, nesezdaných heterosexuálních svazcích. Žadateli o toto vízum musí být minimálně 16 let, osobě ve svazku 18. Žádosti jsou také mnohem podrobněji a složitěji hodnoceny, jelikož je třeba doložit, že spolu partneři skutečny žijí ve stálém partnerském vztahu určitou dobu nutnou pro získání víza. Partneři musí dokázat, že jejich předchozí vztahy, včetně manželství skončily a že se současným partnerem žijí v dlouhodobém a trvalém vztahu. Pokud jsou spolu partneři méně než 4 roky, je žádajícímu partnerovi uděleno vízum na dva roky, na konci druhého roku, pokud spolu partneři stále žijí, je možné zažádat o povolení k pobytu na dobu neurčitou. Pokud jsou partneři ve vztahu déle než čtyři roky, je žadateli poskytnuto povolení k pobytu na dobu neurčitou. Žádající partneři musí prokázat dostatečné množství finančních prostředků a musí spolu žít ve společné domácnosti. Pokud mají děti do 18 let, podávají žádost ve stejnou dobu jako jeden z rodičů, je jim uděleno vízum a po pěti letech mohou zažádat o britské občanství.73 3.5.7 Pracovní turisté Pracovní turisté jsou občané Commonwealthu mezi 17 až 30 lety, kteří vycestují na území Spojeného království. Ti zde pracují a cestují po dobu maximálně dvou let, turisté musí mít dostatečné finanční prostředky pro uživení se v cizí zemi a na koupi zpáteční letenky, maximální doba, kterou mohou strávit výdělečnou činností je 12 měsíců a nesmí sjednat o podnikání.74

72

Tamtéž. Tamtéž. 74 Tamtéž. 73

39

3.6 Nelegální imigranti ve Spojeném království Je velice obtížné stanovit počet nelegálních imigrantů na půdě Spojeného království. Ostrovní poloha státu by měla být základní bariérou nelegální migrace, jelikož stát není dostupný po souši, nicméně i přesto se země potýká s vysokou ilegální migrací občanů Afriky, Asie, Východní Evropy a Latinské Ameriky. Základní odhad říká, že ve Spojeném království žije mezi 550 a 950 tisíci ilegálních migrantů z toho je přibližně 120 tis. Dětí, kdy zhruba 65 tisíc bylo narozeno již ve Spojeném království.75 Jednou z nejznámějších tras pašování nelegálních přistěhovalců je dovoz migrantů z francouzského Calais do přístavů království, kdy tyto lodě nejsou striktně kontrolovány. Mnoho imigrantů vstupuje do země na základě falešných dokladů, nejčastěji odcizených dokladů evropských turistů a obyvatel, například časté krádeže dokladů v přímořských letoviscích v Itálii, kde jsou doklady následně upraveny a prodány do Afriky.76 S nelegální migrací je spojeno mnoho neduhů, mnoho nelegálních imigrantů se nalézá na pokraji chudoby, nejvíce postiženy jsou takto děti imigrantů, odhaduje se, že velké procento z nich se pohybuje v sociálně slabém prostředí, plném kriminality, násilí a chudoby. Zaměstnanci, kteří zaměstnávají ilegální migranty a tím podporují ilegální migraci, platí od roku 2008 pokutu ve výši 10 000 Liber za to, že poskytují nelegálním migrantům pracovní pozice. V roce 2013 Ministerstvo vnitra představilo reklamní kampaň: „Ve Velké Británii ilegálně? – Běž domů nebo hrozí zatčení.“, kdy byla ilegálním migrantům navržena pomoc při vyřizování cestovních dokladů do jejich zdrojové země, dále pomoc při zařizování letenek, jízdenek apod. Imigranti, pokud projevili zájem o pomoc, nebyli nijak dokumentováni ani pokutováni a mohli se bez problémů vrátit domů. Kampaň byla díky velké kritice, poukazující na diskriminaci, zastavena.77

Pro omezení nelegální migrace byla vytvořena „The UK Border Agency“ (UKBA), hraniční kontrola pod vedením agentury britské vlády v rámci ministerstva vnitra, která má důrazně kontrolovat cestující na hranicích. Agentura má své pracovníky ve sto třiceti

75

Greater London Authority, Economic impact on the London and UK economy of an earned regularisation of irregular migrants to the UK, 2009. 76 Tamtéž. 77 BOYLE Joy, Migrants find a voice in the rain, 2007.

40

zemích světa, kde funguje jako prvotní kontrola při vyřizování víz ve zdrojových zemích.78 3.6.1 Dopady legální a ilegální migrace na život ve Spojeném království Největší výhody v imigraci lze spatřit v získání aktivní pracovní síly, která je mnohdy vysoce kvalifikovaná a zaplňuje mezery v pracovním trhu, činnost imigrantů má pozitivní vliv na ekonomiku a země je obohacována novou kulturou. Nevýhody vidí v nedodržování zákonů a negativních strukturálních změnách, mnohdy dochází k diskriminaci migrantů, zejména na pracovním trhu, kdy mají nižší platové ohodnocení, delší pracovní dobu a nestabilní pracovní pozice. S nelegální migrací je spojena deformace trhu, neplacení daní a stává se, že určitá odvětví jsou závislá pouze na cizí pracovní síle. V imigraci je nutné vidět určitá psychologická rizika, kdy dochází k přerušení sociálních vazeb imigrantů, kteří se najednou ocitají v novém kulturním prostředí, mnohdy žijí ve strachu z neúspěchu a v nebezpečí jiné kultury. Imigrace také vede k rostoucí xenofobii a rasismu.79 Výhodami legální migrace ve Spojeném Království je to, že se jedná ve většině případů o příliv mladé generace, která má určité kvalifikace nebo je ochotná se dále v zemi vzdělávat, zaplňuje mezery v pracovním trhu a za odvedenou práci odvádí řádně daně, které posilují ekonomiku státu. Legální migranti podporují trh s nemovitostmi, jsou spotřebiteli, investují do vzdělání a obohacují zemi o jinou kulturu. Nevýhodu v legální migraci můžeme spatřovat v masovosti migrace, kdy je trh pracovní síly přesycen a dochází ke snižování ceny práce, imigranti také velice často šetří své finanční prostředky nebo je zasílají rodinám mimo Velkou Británii, tím se snižuje koloběh peněz.80 Nelegální migrace sebou nepřináší, až na podporu spotřebitelského trhu, žádné výhody. Na trhu práce tyto osoby nejsou řádně registrovány, tudíž neodvádí daně. Dle průzkumů si nelegální migranti vydělávají až o 30 % méně než zákonně zaměstnaní. Nelegální imigranti snižují tedy i cenu práce,na druhou stranu jsou také mnohem častěji nezaměstnaní. Většinou představují nekvalifikovanou pracovní sílu, která je snadno 78

GOV.UK, Visas, 2010. Tamtéž. 80 Greater London Authority, Economic impact on the London and UK economy of an earned regularisation of irregular migrants to the UK, 2009 79

41

nahraditelná. Na trhu s nemovitostmi přispívají soukromým nájemcům nemovitostí. Ilegální migranti většinou žijí v nájemních domech po větších skupinách. Značné finanční prostředky vynakládají úřady s administrativními náklady, když jsou imigranti legitimováni. S ilegální migrací se zvyšuje kriminalita dané oblasti. Mezi nejčastější přestupky a porušování zákona patří falšování a prodej dokladů, organizovaný zločin, pašování zboží, lidí a zbraní přes hranice. Pašuje se a prodává chemický materiál a drogy. Mezi další problém patří nízké vzdělání a nezačleňování se mezi občany Spojeného království, kdy imigranti neovládají angličtinu, nechodí do škol a vytváří vlastní komunity. S nezákonným pobytem vzniká i problém s ošetřením při zdravotních problémech. Neplacením daní vznikají vysoké náklady na ošetření a hrozí deportace, díky administrativě a registraci jedince. S nelegální migrací tudíž přichází i přenášení infekčních chorob a pohlavně přenosných nemocí.81

3.7 Sociální politika Sociální politika je vnímána jako soubor aktivit, nástrojů a opatření, jejichž smyslem je reakce na nepříznivé sociální události v daném státu. Těmito událostmi jsou stáří, nemoc, invalidita nebo i nezaměstnanost a chudoba. V praxi jde o systém sociálních dávek, zdravotního a sociálního pojištění.82 3.7.1 Sociální politika Spojeného království Všichni občané, kteří pracují nebo si hledají práci ve Velké Británii, musí mít tzv. NI number (National Insurance Number). Toto číslo se používá pro účely správné evidence veškerých příspěvků do fondu státního pojištění. NIN se získává na pracovních úřadech Jobcentre Plus. Jakmile dotyčný získá NIN, musí tuto skutečnost nahlásit britskému zaměstnavateli, druhou možností je že zaměstnavatel s vyřízením NIN zaměstnanci pomůže a většinu administrativy za něho vyřídí. Platba odvodů je nutnou podmínkou pro nárok na dávky, státní příspěvky nebo starobní důchod. Výše odvodů, které pracovníci platí, se odvíjí od příjmu.83

81

Tamtéž. KREBS Vojtěch, Sociální politika, 1997. 83 Integrovaný portál MPSV, Velká Británie, životní a pracovní podmínky, 2013. 82

42

Pojištění a daň z příjmu Z hrubé mzdy je zaměstnanci strháváno 20 % z příjmu, pokud si vydělává do 32 010 £ ročně. 40 % pokud je výdělek od 32 011 £ do 150 000 £ ročně a 45 % nad 150 000 £ ročně.84 Sociální a zdravotní pojištění Zaměstnaní platí Class 1 National Insurance contributions: 12 % z hrubé mzdy odvádí ten, kdo si vydělá týdně 149 - 797 £. Ten, kdo vydělá více než 797 £ týdně, bude z vydělané částky odvádět 2 %.85 Příspěvek na dítě Příspěvek na dítě se neodvíjí se od příjmu a poskytuje se na dítě do 16 let, nebo do 20 let pokud se jedná o studenta vybraného typu vzdělání. Výše příspěvku je pro starší (nebo jediné) dítě: 20,3 £ týdně a pro další dítě (děti): 13,4 £ týdně.86 Mateřská dovolená Mateřská dovolená v Británii trvá 52 týdnů. Po dobu 39 týdnů po porodu náleží matkám náhrada za mzdu. Tato mzda se v prvních 6 týdnech počítá ve výši 90 % jejich průměrného týdenního výdělku. Po zbývajících 33 týdnů je jim vyplácena částka ve výši 128,73 £ týdně.87 Podpora v nezaměstnanosti Po ukončení poměru by si měl nechat každý zaměstnanec vystavit formulář E301, kterým se potvrzuje výše odevzdaných daní do státního rozpočtu. O tuto podporu se žádá na pracovních úřadech ve Velké Británii. Jobseeker's Allowance je základním přídavkem. Tuto podporu získají osoby, pokud jsou schopny: práce a aktivně ji shánět, starší 18 let a výše, ovšem stále před důchodovým věkem, pracovat méně než 16 hodin týdně či vůbec a jsou usazeny ve Spojeném království alespoň 1 měsíc. Výše vyplaceného příspěvku je

84

Tamtéž. Tamtéž. 86 Tamtéž. 87 Tamtéž. 85

43

závislá na věku osoby a na výši, kterou osoba odvedla ze svých příjmů. Maximální výše příspěvku je pro osobu do 25 let 51.85 £ za den a u osoby starší 25 let 65.45 £ za den. Podpora v nezaměstnanosti je vyplácena po dobu maximálně 182 dnů, od založení žádosti.88

3.8 Multikulturalismus Multikulturalismus je kulturní ideologie, která zastává stanovisko, že v jednom demokratickém státě mohou společně žít nejen jednotlivci, ale i skupiny s různou kulturou a zdůrazňuje prospěšnost kulturní rozmanitosti pro společnost a stát. Multikulturalismus najdeme v zemích, jejichž obyvatelé pocházejí z rozdílného kulturního prostředí. Cílem multikulturalismu je politicky sjednotit všechny občany bez ohledu na jejich původ, rasu či přesvědčení, se zachováním jejich kulturních odlišností.89 3.8.1 Multikulturalismus ve Spojeném království Spojené království je jedna ze zemí, která přijala politiku multikulturalismu. V 80. letech bylo přijato ve městech usnesení, že každá skupina má stejné právo zachovat si svoji identitu, kulturu, jazyk, náboženství a zvyky. Tyto myšlenky zformuloval a podporoval v 70. letech Roy Jenkins. Na problematiku multikulturalismu poukázal Rya Honeyford v roce 1984, kdy sice přistěhovalci měli být začleňováni a respektováni v jejich veškerých kulturních hodnotách, nicméně Honeyford také poukazoval na negativa, která multikulturalismus přináší a tím jsou zejména separace jednotlivých skupin obyvatel, které vyznávají své vlastní hodnoty. Nicméně Spojené království nadále udržovalo politiku dle Jenkinse. Určitá změna nastala v roce 2002 za vlády Tonyho Blaira, kdy byla vytvořena imigrační strategie, která opět potvrzuje multikulturalismus v Británii. Zásadní otázkou se stává problematika občanství, jehož získání je významným posunem v zapojení do britské společnosti. V souvislosti s občanstvím dochází k zavedení slavnostní státoobčanské přísahy.90 V roce 2004 poukázal Trevor Phillips na stále se zvyšující segregaci zejména muslimských menšin, kdy je důležité, aby tito občané dali najevo, že se považují za Brity a s tím také souvisí to, že se musí přizpůsobit pravidlům britského národa. Po bombových 88

HM Revenue and customs, Individuals and employees, 2008. TALLAROVÁ Blanka, ŠPIRKOVÁ Andrea, Jsme lidé jedné země. 2013. 90 BARŠOVÁ Andrea, Integrace přistěhovalců v Evropě, 2005. 89

44

útocích v Londýně v roce 2005, za kterými stály muslimské menšiny, se začala společnost od myšlenky multikulturalismu odvracet. V roce 2006 vydal Tony Blair prohlášení, kdy mají imigranti za povinnost se integrovat do většinové společnosti.91 V roce 2011 přišla britská vláda s novou integrační politikou, která má nahradit neúspěšnou myšlenku multikulturalismu. Tato strategie klade důraz na výuku britských dějin a kultury ve školách a požaduje zvýšení počtu britských vlajek na veřejných místech. Autoři plánu také požadují, aby všichni imigranti plynně ovládali angličtinu, což zajistí zvýšení jejich sociální situace. Cílem integračního plánu je podle listu sjednotit různé etnické a náboženské komunity a zastavit nárůst extremismu.92

David Cameron prohlásil, že země musí zaujmout přístup silného liberalismu a hodnoty rovnosti, práva a svobody slova vynucovat ve všech částech společnosti. Také varoval muslimské skupiny, které nebudou podporovat práva žen či napomáhat integraci, kdy jim budou odňaty veškeré dotace ze strany státu.93 Myšlenku multikulturalismu se snaží Spojené království stále udržet, nicméně je třeba si uvědomit, že společnost se neustále mění a je třeba jí částečně regulovat dle aktuálních potřeb. Od prvotních myšlenek multikulturalismu se tedy Spojené království odvrátilo, nicméně se stále považuje za zemi otevřenou imigrantům a poskytující jim veškeré výhody pokud budou ctít britskou historii, kulturu a jazyk.

91

Ihned.cz, Británie ustupuje od multikulturalismu, 2012. Tamtéž. 93 Presseurope.eu, Multikulturalismus utrpěl další ránu, 2011. 92

45

4 Metodika 4.1 Konvergence Pojem konvergence byl na svém počátku, na přelomu 80. a 90. let minulého století, odvozen pouze pro oblast hospodářského růstu (pro HDP a jeho vývoj), postupem času se měření konvergence rozšířilo do mnoha dalších oblastí.94 Konvergence je proces, který je chápan jako přibližováni se určité úrovni, resp. snižováni rozdílu mezi dvěma veličinami v průběhu času.95 4.1.1 Beta-konvergence

Jedna z možných hypotéz o konvergenci říká, že objekty se v daném časovém intervalu ve své úrovni sbližuji (konvergují), pokud nižší hodnota y0 na j-tem objektu, kde j = 1, 2, …, m, souvisí s vyšší hodnotou průměrného koeficientu růstu

j

na tomto objektu

a naopak. V případě, že se projevuje opačná tendence, hovoří se o divergenci (vzájemné vzdalovaní) zkoumaných objektů. Objekty mohou vykazovat individuální zvláštnosti, kdy se hovoří o disparitách. Disparity mohou mít negativní i pozitivní charakter.96

4.2 Projekce a prognózy Demografickou projekci lze definována jako souhrn výpočtů, kterými odhadujeme další vývoj populace. Projekce jsou určitým modelem ukazujícím například, jak by probíhal budoucí populační vývoj za předpokladu daných úrovní plodnosti, úmrtnosti a migrace. Populační projekce, které se snaží poskytnout co nejspolehlivější předpověď budoucího demografického vývoje, jsou označovány za populační prognózy. Prognózy bývají vědecké výpočty, které jsou v době svého vzniku nepodmíněné.97

94

MINAŘÍK Bohumil, Studijní materiály k předmětu Analýzy v regionálním rozvoji: Měření konvergence, 2013. 95 ŽĎÁREK Václav, Konvergence nových členských zemí EU a aktuální problémy, 2006. 96 MINAŘÍK, DUFEK, SOJKOVÁ, Konvergenční procesy vybraných demografických ukazatelů v krajích ČR, 2009. 97 Demografie.info, Prognózy a projekce, 2013.

46

Druhy demografických prognóz: •

Druhy podle podrobnosti: Podle stupně regionální podrobnosti můžeme demografické prognózy dělit na celosvětové, celostátní, regionální a městské. Celosvětové prognózy nám zejména udávají trend v předpokládaném vývoji počtu obyvatelstva na Zemi. Celostátní analýzy zpracovávají nejčastěji statistické úřady jednotlivých zemí, tyto prognózy jsou využívány k porovnání trendu s ostatními zeměmi, například Česká republika ve vztahu k Evropské unii. Udávají budoucí vývoj počtu obyvatelstva, úmrtnost, natalitu a migraci. Regionální prognózy se zajímají o budoucí předpovědi vyhrazených regionů. Na základě těchto analýz poté dochází k územnímu plánování stejně jak je tomu i v případě prognóz městských, které analyzují jednotlivá města.98

•

Druhy podle období: Rozdělení prognóz dle období, na jaká jsou počítaná, dělíme demografické prognózy na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé.

Krátkodobé

prognózy jsou tvořeny na období maximálně deseti let. Prognózy střednědobé počítají s rozmezím 10 až 25 let. Dlouhodobé prognózy reprezentují budoucí odhady na 25 a více let. •

Druhy podle použité metody výpočtu: Podle použité metody výpočtu rozlišujeme demografické prognózy na extrapolaci celkového počtu obyvatelstva doplněnou o odhad věkové struktury obyvatelstva, komponentní metodu bez migrace, komponentní metodu s migrací a vícestavovou metodu.

98

KLUFOVÁ Romana., POLÁKOVÁ Zuzana, Demografické metody a analýzy. Demografie české a slovenské populace, 2010.

47

4.2.1 Extrapolace celkového počtu obyvatelstva Extrapolace celkového počtu obyvatelstva se používá zejména při velké populaci a velkém vzdálenostním horizontu. Tuto rovnici je možno zapsat jako: = S (t) představuje populaci v čase t, f (t) je „vhodná“ funkce času, která se řídí určitými přírodními zákony, tuto funkci lze v krátkodobém období (1-2 roky) nahradit funkcí lineární. Pro období delší je vhodné použít funkci exponenciální, vycházející z teoretických úvah o stabilnější populaci.99 4.2.2 Časové řady

Časové řady jsou věcně a prostorově uspořádaná srovnatelná data z hlediska času. Analýzou časových řad se rozumí soubor metod, které slouží k popisu těchto řad. Dělení časových řad Časové řady můžeme dělit na intervalové a okamžikové. Intervalovou řadou se rozumí řada intervalového ukazatele, tj. ukazatele, jehož velikost závisí na délce intervalu, který je sledován. Intervalové ukazatele se mají vztahovat ke stejně dlouhým intervalům, protože v opačném případě by šlo o srovnání zkreslené.100 Druhým typem jsou časové řady okamžikové, které jsou vztahovány k určitému momentu (okamžiku, například dni). Časové řady také dělíme na krátkodobé a dlouhodobé. Trend Trendem se rozumí hlavní tendence dlouhodobého vývoje hodnot analyzovaného ukazatele v čase. Trend může být klesající, rostoucí nebo konstantní. Sezónnost znamená periodické kolísání v časové řadě, mající systematický charakter.101

99

Tamtéž. HINDLS, R, HRONOVÁ S. Statistika pro ekonomy, 2004. 101 Tamtéž. 100

48

5 Zdroje dat Základní zdroje dat byly získány ze Statistického úřadu Spojeného království (UK National Statistic), který v pravidelných intervalech vydává základní přehled o odhadu počtu obyvatel Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, o počtu imigrantů v jednotlivých celcích a národnostní složení těchto menšin. Tato data jsou dostupná pro rok 2012 a pololetí roku 2013, pro potřeby diplomové práce byla použita data za celý rok, tedy 2012. Informace o vízech, primárních žadatelích a jejich přijetích či nepřijetích vydává Home Office, což je vládní orgán, který zodpovídá za řízení a monitorování imigrace do Spojeného království. Prezentovaná data budou z let 2010 – 2013, kdy jsou některé výroční statistiky hodnoceny pouze ob rok a chybí aktuální data.

6 Způsob zjišťování dat Pro potřeby diplomové práce byla použita statistická data o počtu obyvatel a imigrantů jak ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska tak jednotlivých územních jednotkách NUTS III, tyto údaje byly převedeny na NUTS II, kvůli chybějícím datům na této úrovni. Počty imigrantů v tisících byly následně převedeny na počty imigrantů připadající na tisíc obyvatel v každém roce 2004 až 2012. Národnostní složení menšin je interpretováno pro Velkou Británii jako celek, počty národnostních skupin na nižších územních celcích nebyly dohledány.

49

7 Výsledky 7.1 Historické, geografické a demografické statistiky Na grafu 1 můžeme vidět, které země Evropské unie se staly v roce 2011 nejvíce oblíbenými mezi imigranty. Nejvíce lidí imigrovalo do Německa, 842 tis., celkově se počet imigrantů v Německu odhaduje na přibližně 7 milionů, kdy imigranti tvoří necelých 8 % populace. Následovalo Spojené království, kde počet přicestovalých imigrantů za rok 2011 byl zhruba 488 tis., celkový počet imigrantů se v té době pohyboval na necelých 5 milionech. Španělsko registrovalo 415 tis. nových imigrantů na svém území v roce 2011, nicméně od roku 2010 docházelo ve Španělsku k úbytku množství imigrantů vlivem ekonomické krize a zvyšující se nezaměstnanosti. Před rokem 2010 ve Španělsku žilo 5,7 milionu imigrantů zejména z Latinské Ameriky, následující dva roky se počet imigrujících snížil. V roce 2013 Španělsko naopak registrovalo obrovský příliv imigrantů z Afriky, kdy odhadem imigranti v současné době tvoří zhruba 12,5 %, což je nejvíce z celé Evropské unie. Nižší počet přílivu imigrantů naopak zaznamenala Francie, země, která je 6. na světě v počtu imigrantů. Ve Francii koncem roku 2010 žilo přes 6,7 milionu obyvatel, kteří tvořili zhruba 11 % populace, v roce 2007 byl vydán nový zákon o imigraci, který ztěžuje podmínky pro získání dlouhodobého povolení k pobytu, a tímto se roční počty imigrantů ve Francii snižují.102 Z grafu tedy vyplývá, že nejoblíbenějšími zeměmi pro imigranty jsou země Západní až Jihozápadní Evropy, nejčastěji s koloniální minulostí. Z imigrantů převažují lidé z Latinské Ameriky, Afriky a východní Asie. Severské země, které mají vysokou životní úroveň, se také potýkají s imigrací, nicméně, vysoké životní náklady mnoho imigrantů odrazují. Nejvíce imigrantů přijalo Švédsko, 75 tisíc, Finsko a Dánsko dvakrát méně. Země, které mají naopak nejnižší přírůstek imigrantů, jsou země východní, bývalé země Sovětského svazu, které mají nižší úroveň ekonomiky. Z těchto zemí naopak vysoké množství obyvatelstva odchází za lépe placenou prací do zahraničí. Nejméně imigrantů v roce 2001 přišlo do Estonska a Litvy, zhruba necelá dva tisíce imigrantů.

102

Ministerstvo zahraničních věcí, Francie, 2013.

50

Graf 1 Počet imigrantů v jednotlivých státech Evropské unie v tis. v roce 2011

Počet přicestovalých imigrantů v jednotlivých státech EU v roce 2011 900 800 700 600 500 400 300 200 100 Německo Spojení království Španělsko Itálie Francie Belgie Rakousko Bulharsko Nizozemí Švédsko Řecko Dánsko Irsko Maďarsko Kypr Finsko Lucembursko Česká republika Polsko Slovinsko Rumunsko Portugalsko Lotyšsko Slovensko Malta Estonsko Litva

0

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní.

7.1.1 Historický vývoj imigrace ve Spojeném království

Na grafu 2 je zobrazen historický vývoj imigrace a emigrace do Spojeného království. Do roku 1982 převládala ve Spojeném království emigrace nad imigrací. Množství Britů po druhé světové válce emigrovalo do zahraničí. V 60. a 70. letech 20. století nejvyšší počet imigrantů představovali náboroví pracovníci přijíždějící za prací do textilních továren. V těchto letech se každoroční počet imigrantů pohyboval okolo 200 tis., emigrovalo zhruba 300 tis. obyvatel, což je o třetinu více než imigrantů. Se zvyšující se ekonomickou situací a silou Spojeného království přestali občané v 90. letech v takové výši emigrovat. Od roku 1994 se počet imigrantů neustále zvyšuje. Výrazný vzestup imigrace nastal po přelomu nového tisíciletí, zejména v roce 2004, ke kterému jistě přispělo i 5. rozšíření EU o deset nových členských států směrem na východ. V té době imigrovalo každoročně do země přes 500 tis. přistěhovalců. Přistěhovalci byli různých národností, nejčastěji se jednalo o Indy, Pákistánce, Bangladéšany, dále Iry, Němce, Poláky a další evropské národnosti. V současné době převažuje imigrace nad emigrací, počet emigrujících a imigrujících dosáhl svého vrcholu v letech 2008 až 2010, přispívala k tomu globalizace a touha Britů studovat a pracovat v zahraničí, kde získávají cenné zkušenosti. Na druhé straně rostla 51

obliba Spojeného království v tom samém směru, kdy je UK nejen zajímavá pro pracovní příležitosti, ale stále více lidí sem jezdí studovat. S finanční krizí došlo ke snížení počtu migrujících na obou stranách. Ve Spojeném království se zvýšil počet nezaměstnaných, došlo k několika protestům proti přistěhovalcům, naopak Britové byli vlivem krize opatrnější a spořivější a nedocházelo ke zvyšování emigračních toků zejména do USA, Kanady a Austrálie. Graf 2 Historie vývoje imigrace a emigrace v UK

600

Historie vývoje imigrace a emigrace v UK

500 400 300 200 100 0 -100 -200 Imigrace v tis.

Emigrace v tis.

Netto migrace v tis.

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní.

7.1.2 Rozmístění Britů a imigrantů na území Spojeného království a Severního Irska

V tabulce 5 jsou uvedeny počty Britů a imigrantů v jednotlivých částech Velké Británie a Severního Irska v roce 2012. EU 27 obsahuje veškeré země Evropské unie až na samotné Spojené království. Je zřejmé, že nejvíce britských občanů a imigrantů se soustřeďuje na jihovýchodě země, v části Londýn a na severozápadě země. Zde se nachází metropolitní města, mezinárodní letiště a nejznámější univerzity. Nejvíce imigrantů se najdeme v Londýně a jeho okolí, tedy téměř milion imigrantů mimo Evropskou unii a 775 tisíc imigrantů z EU najdeme v administrativní jednotce Londýn. Nejmenší počet imigrantů se soustřeďuje v severovýchodní části Spojeného království, tento administrativní celek je všeobecně 52

méně zalidněn, žije zde zhruba dva a půl milionu Britů. Skotsko a Severní Irsko je tvořeno zejména zemědělskou půdou, zalidnění je zde nižší a klimatické podmínky horší, tudíž sem nesměřují velké počty imigrantů, z Britů zde žijí zejména starousedlíci. Tabulka 5 Počty Britů a imigrantů v jednotlivých částech Velké Británie a Severního Irska v roce 2012 v tis.

Počty Britů a imigrantů v jednotlivých částech Velké Británie a Severního Irska v roce 2012 v tis.

Britové

EU 27

Mimo EU

47 822

2 063

2 304

North East

2 526

25

49

North West

6 552

158

175

Yorkshire & The Humber

4 997

143

163

East Midlands

4 203

142

122

West Midlands

5 077

149

199

East

5 446

227

187

London

6 122

775

988

South East

7 897

315

309

South West

5 002

127

111

Wales

2 906

52

47

Scotland

4 894

152

133

Northern Ireland

1 728

45

25

England

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní

53

7.1.3 Zdrojové země imigrace do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska

Graf

3

prezentuje

vývoj

počtu

imigrantů

ze

zemí

s

nejvyšším

zájmem

o přistěhovalectví do Spojeného království. Velký počet Indů ve Spojeném království je zakořeněn již z historie, kdy byla Indie kolonizována Brity. Po získání nezávislosti se velké procento Indů mohlo volně přemístit do Spojeného království, kde se usadilo. Během posledních deseti let výrazně klesl počet Irů, pro které přestával být pracovní trh Spojeného království zajímavý, mnoho Irů se vrátilo zpět do své země nebo emigrovalo do Austrálie, USA, Kanady a jiných zemí. Obrovský nárůst v počtu imigrantů zaznamenala polská menšina, kdy v letech 2004 až 2009 došlo k obrovské imigrační vlně z důvodů špatné ekonomické situace v Polsku a otevření pracovního trhu se vstupem do Evropské unie. Od roku 2009 se tento trend zpomalil, díky slábnoucí libře, zlepšení ekonomické situace v Polsku, nicméně stále je Polsko druhou nejpočetnější zemí zastoupenou v počtu imigrantů na území Spojeného království. Graf 3 Deset nejvýznamnějších zdrojových zemí v počtu přistěhovalců do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v roce 2012 v tis.

800 700 600 500 400 300 200 100 0

Deset nejvýznamnějších zdrojových zemí v počtu přistěhovalců do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v roce 2012 v tis. 729 646 465

403

304

234 217 209 180 145

Zdroj: UK National Statistic, zpracování: vlastní.

54

Celkově dochází ke zvyšování počtu imigrantů ze zemí třetího světa či zemí, které se staly nedávnými členy Evropské unie. Do popředí se nyní začínají dostávat africké státy - Nigérie, Zimbabwe a Somálsko, státy tropických oblasti jako Jamajka, Srí Lanka, Filipíny a Malajsie. Velký podíl imigrantů pochází ze zemí východní a severovýchodní Evropy.

7.2 Statistické vyhodnocení žádostí o víza v jednotlivých kategoriích V této části jsou zpracována data jednotlivých žádostí o víza. Je třeba si uvědomit, že u statistik k vízům nejsou zařazeni občané EU, na které se nevztahuje vízová povinnost. 7.2.1 Vstupní víza V žádostech o prvotní vstupní víza dle grafu 4 vedou žádosti imigrantů z asijského kontinentu (přes milion žádostí). Tyto žádosti jsou zcela převažující nad ostatními kontinenty. Evropa, Střední Východ a Afrika jsou vyrovnanější, zde se počty pohybují od 280 tisíc (Střední východ), 397 tisíc (Evropa) a 403 tisíc (Afrika). Zanedbatelným zdrojovým kontinentem je Oceánie. Počty víz obsahují i víza udělovaná ke krátkodobým studijním programům (jazykové kurzy), turistickým cestám a byznys návštěvám. Graf 4 Žádosti o vstupní víza dle zdrojových kontinentů v roce 2012

Žádosti o vstupní víza dle zdrojových kontinetů v roce 2012 5 720

25 342 285 947

403 737 99 743

397 195 1 011 078

Afrika

Amerika

Asie

Evropa

Střední východ

Oceánie

Ostatní

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní.

55

7.2.2 Víza dle záměru

Graf 5 se věnuje záměrům žádajících cizinců o vstup na území Spojeného království. Největší položku tvoří Ostatní, jedná se zejména o turistická a jiná krátkodobá víza pro mimoevropské občany, kteří potřebují ke vstupu na britskou půdu povolení. Z dlouhodobějších, neturistických víz a víz mimo krátkodobé byznys vstupy, je o nejvíce povolení žádáno za účelem studia ve Spojeném království, téměř 210 tisíc žádostí v roce 2012. Následují pracovní víza s necelými 150 tisíci žádostí, krátkodobá studia a žádosti o rodinná víza se 40 tisíci žádostmi. Graf 5 Víza dle záměru návštěvníků při vstupu do Spojeného království v roce 2012

Vstupní víza dle záměru v roce 2012 145 110 209 749 68 351 40 892 11 700 1 752 960

Práce

Studium

Studium krátkodobé

Rodina

Doprovod

Ostatní

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní.

Graf 6 udává celkový počet žádostí o víza do Spojeného království v letech 2004 až 2012. V těchto žádostech jsou zařazeny i víza pro transport osob či návštěvníků, zejména turistů, kteří zemi navštívili. Oblíbenost Spojeného království výrazně vzrostla v roce 2006, kdy celkový počet víz byl 2 228 tis. Vlivem ekonomické krize došlo k poklesu žádostí o víza, kdy největší propad nastal v roce 2008, kdy bylo žádáno o necelé dva miliony víz. Snižovaly se počty jednotlivých víz dlouhodobých, turisté a ostatní návštěvníci ovlivnění ekonomickou krizí zemi často nenavštěvovali. Snížil se počet sezónních pracovníků, kdy sezónní práce byly opět ovlivněné příjezdem turistů v hlavní sezoně. V roce 2009 se ekonomika začala vzpamatovávat a došlo k nárůstu počtu žádostí o víza, kdy tento růst dosáhl svého vrcholu v roce 2011, kdy bylo zažádáno o 2 275 tisíc víz. Vzrostly nejvíce žádosti o studijní pobyty, kdy se Spojené království stává ještě významnější cílovou zemí pro vzdělávání, kvalifikace, ale také pro cestovní ruch. 56

Graf 6 Celkový počet žádosti o udělení víza v letech 2004 až 2012

Celkový počet žádostí o víza 2 300 000 2 200 000 2 100 000 2 000 000 1 900 000 1 800 000 1 700 000 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní.

7.2.3 Pracovní víza

Graf 7 prezentuje vývoj žádostí o udělení pracovních víz v letech 2004 až 2012. V letech 2004 a 2005 byla libra nejsilnější měnou v Evropě, právě libra a výdělky v ní plynoucí byla velkou motivací k zařazení se na pracovní trh země. Ve srovnání k 31. 12. 2004 1 libra se rovnala 42,88 Kč103. Silná měna, nízká nezaměstnanost a možnost uplatnění i v nekvalifikovaných profesích byla hlavní motivací k žádostem o pracovní víza. V roce 2008 a 2009 došlo k výraznému poklesu v žádostech o víza, který byl způsoben hlavně evropskou finanční krizí, která kontinent zasáhla právě v roce 2008, měna oslabila, zvýšila se zadluženost země a nezaměstnanost. Výdělky pro imigranty nebyly již tak značné, mnoho imigrantů přišlo o práci a velký počet se také vrátil do své rodné země. V roce 2009 bylo přijato 155 tisíc žádostí o pracovní víza. HDP v té době kleslo na - 4,9 %, nezaměstnanost vzrostla na necelých 8 %.104 I přesto, že se ekonomika v roce 2010 vzpamatovala, HDP se dostalo do kladných hodnot, libra neustále oslabovala. Zejména oslabení měno mělo velký vliv na vývoj počtu žádostí o pracovní vízum. Pro mnoho imigrantů v té době se staly zajímavé severské země a krizí téměř nezasažená Austrálie. Počty žádostí o pracovní víza každoročně klesají, určitý vliv na tento vývoj měly i protesty proti přistěhovalcům do Spojeného království v roce 2011 103 104

Kurzy, Britská Libra, 2004. Businessinfo, Ekonomická charakteristika Velké Británie, 2010.

57

(Birmingham a okolí), v té době bylo zažádáno o 160 tisíc pracovních víz. Vláda Davida Camerona také imigranty veřejně moc nepodporuje a naopak chce jejich počet do budoucna výrazně omezit. Pokles žádostí lze předpokládat i nadále, kdy proběhly změny v sociálním systému, kdy od roku 2013 musí i sezónní pracovníci, zejména studenti platit daně, jako dlouhodobě zaměstnaní, určitý nárůst by mohl naopak přijít se zrušením povinných vstupních víz pro občany Rumunska a Bulharska. Graf 7 Žádosti o udělení pracovních víz v letech 2004 až 2012

Žádosti o pracovní víza 2004 - 2012 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní.

V grafu 8 jsou uvedeny nejčastější profese, které se objevují na žádostech o udělení pracovních víz ve Spojeném království. Nejvyšší počet žádostí je pro profese v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Ostrov je známý pro své zemědělství a díky klimatu se zde daří mnoha plodinám. Klima je mírné s vysokým obsahem srážek, v zimě dne nedochází k zámrazám půdy, léta jsou mírná. Zemědělství zaměstnává také vysoký počet nekvalifikované pracovní síly, sezónních pracovníků, studentů apod. V zemědělství je zaměstnáno také hodně zahradníků, chovatelů koní a řidičů zemědělské techniky. Mezi nejčastěji pěstované plodiny patří pěstování pšenice, ječmen, brambory a cukrová řepa. Důležitá je také výroba krmiv a chmele. Pro sezónní pracovníky představují výdělky ovocné farmy, kde se pěstuje ovoce, zejména jahody, maliny, jablka a borůvky. Britové jsou velcí chovatelé ovcí, skotu a prasat, s tím jsou spojené další profese, kde lze najít uplatnění. Významný je také rybolov, díky ostrovní poloze. O víza v této kategorii zažádalo v roce 2012 necelých třicet tisíc imigrantů. Velký počet pracovních míst pro imigranty představuj dobývání surovin, výroba zaměstnává další pracovníky, zde žádalo 58

o víza před 7 tisíc osob. Ty nejčastěji pracují ve zpracovatelském průmyslu. Množství víz je podáno na základě kvalifikovaných prací, zejména ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu páry, dále práce s vodovody kanalizací a výstavbou budov. Zde se počty víz objevují mezi pěti až dvěma tisíci v roce 2012. Významné je pro imigranty pohostinství, kde žádalo přes 1 500osob o udělení víza, nejčastější profese jsou servírky, číšníci, kuchaři a pomocné práce v kuchyni. Velké množství mužů pracuje také v dopravě, jako řidiči nákladní dopravy nebo ve službách, zde bylo v roce 2012 podáno 2012 žádostí. Graf 8 Deset nejčastějších profesních odvětví v žádostech o pracovní víza v roce 2012

Deset nejčastějších odvětví v žádostech o pracovní víza v roce 2012 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

2012

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní.

Graf 9 znázorňuje vydaná pracovní víza dle zdrojových zemí. I zde se potvrzuje trend, kdy největšími žadateli o udělení pracovních víz jsou Indové, kteří tvoří největší skupinu imigrantů na britských ostrovech. Těmto imigrantům bylo vydáno necelých 50 tis. 59

pracovních víz. Významnými pracovními imigranty jsou také občané Austrálie, Spojených států a Filipín, kteří dostali víza v počtu necelých 15, 14 a 8 tisících případech. Významnými žadateli jsou další asijští občané jako Čína a Japonsko. Graf 9 Počet vydaných pracovních víz dle zdrojových zemí v roce 2012

Vydaná pracovní víza dle zdrojových zemí v roce 2012

31438 48627

3416 4871 4871 5061 5166 5453

14740 13703 8038

Indie

Austrálie

USA

Filipíny

Kanada

Pákistán

Čína

Japonsko

Rusko

Ostatní

Nový Zéland

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní.

7.2.4 Studijní víza

Nejoblíbenější je studium na britských vysokých a středních školách pro studenty z Asie, kteří obrovsky převyšují své kolegy z ostatních částí světa. Asiati zažádali o studijní víza ve 137 tisících podaných žádostí o udělení víza v roce 2012. Tato víza byla vydána studentům, kteří budou trávit svým studiem ve Spojeném království více než 6 po sobě jdoucích měsíců. Vysoký počet žadatelů je také z Ameriky a Afriky, zde bylo vízum vydáno více než dvaceti tisícům studentů. Velký podíl na studijních vízech zaujímá také Střední východ s více než 15 tisíci vydaných víz, následuje za ním Evropa a nižší počet studentů z Oceánie.

60

Graf 10 Počet vydaných studijních víz v roce 2012

Počet vydaných dlouhodobých studijních víz v roce 2012 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 Afrika

Amerika

Asie

Evropa

Střední Východ

Oceanie

Ostatní

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní.

Studium ve Spojeném království je velice populární, je zde mnoho světově proslulých vysokých škol, které poskytují kvalitní vzdělání a otevírají studentům bránu k vysoce kvalifikovaným a skvěle finančně ohodnoceným profesím. Není proto divu, že se obliba studia zemi se zvyšuje. Studují zde studenti z celého světa i přes to, že studium na vysokých školách ve Spojeném království není právě nejlevnější. Poplatek za studium na VŠ byl do roku 2012 3 tisíce dvě stě liber ročně, plus je nutné připočítat náklady na živobytí, které se v jednotlivých městech liší. V Londýně je tomu například 800 liber měsíčně na základní potřeby. Skotské vysoké školy poskytují vysokoškolské vzdělání zdarma, nicméně není zde takový počet vysokých a zejména vyhlášených vysokých škol. Zájem o studium v království od roku 2004 rostl, kdy svého vrcholu dosáhl v roce 2009, kdy bylo vydáno necelých 334 tisíc studentských víz. Tento počet byl podpořen zejména vysokým počtem krátkodobých studijních programů do šesti měsíců, které se od roku 2009 neustále v počtu o vydání víza zvyšují. V roce 2009 bylo naopak vydáno nejvíce dlouhodobých víz v počtu 303 tisíc. Celkově od roku 2009 počet žádostí o tento typ víza klesá, vlivem může být i slibované zvýšení školného na vysokých školách, které má činit 9 tisíc liber ročně. Zájem o studium naopak mohou zvednout studentské půjčky a evropské výměnné programy s finančními granty. Zájem o krátkodobé studijní programy, ze strany žadatelů o víza, neustále roste.

61

Graf 11 Počet vstupních víz u žádostí o studium v letech 2004 až 2012

Počet vstupních víz u žádostí o studium 2004 - 2012 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Studentská víza celkově Dlouhodobá studentská víza nad 6 měsíců Krátkodobá studentská víza do 6 měsíců

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní.

7.2.5 Rodinná víza

Z grafu 12 je zřejmé, že v posledních letech dochází ke snižování počtu vydaných žádostí o rodinná víza. Tento typ vízové povinnosti žádají a dostávají zejména ženy, kdy se předpokládá, že jejich manželé jsou britského původu nebo v zemi pracují na základě pracovních nebo jiných dlouhodobých víz. Nejvyšší počet vydaných víz manželky dostaly v roce 2009, kdy bylo vydáno 35 tisíc žádostí. Manželé žádají téměř o polovinu méně o udělení partnerských víz, kdy nejvyšší počet udělených povolení byl taktéž v roce 2009 a to 19 872. Svého maxima dosáhly děti také v roce 2009, kdy bylo uděleno před 10 tisíc žádostí. Co je zajímavé, tak neustále rostou žádosti o udělení víz pro rodiče a prarodiče, možností je to, že jejich děti, které odcestovaly v 90. letech do Spojeného království, si zde vybudovaly zázemí a nyní se chtějí o své prarodiče v pokročilém věku starat a nabízí jim možnost přestěhování se do Spojeného království, kde mají jejich finanční zázemí a rodinu.

62

Nejpočetnější skupinou pro udělení rodinných víz jsou muži a ženy v letech 25 až 34 let, dále ve skupině 35 až 44 a děti do 16 let. Naopak skupinou nejnižší jsou rodinní příslušníci 60 let a více.105 Údaje za rok 2012 zatím nebyly vyhodnoceny. Graf 12 Počet vydaných rodinných víz v letech 2004 až 2011

Rodinná víza 2004 - 2011 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rodinná víza celkem

Manželé

Ženy

Děti

Rodiče, prarodiče

Ostatní příbuzní

2011

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní.

7.2.6 Žádosti o trvalé občanství

O trvalé britské občanství lze požádat po pěti letech legálního pobytu na území země, pokud jsou splněna základní kritéria. V roce 2008 klesl počet žádostí na 130 tisících (viz graf 13). V následujícím roce následoval velký růst, kdy v roce 2009 žádal o britské občanství rekordní počet imigrantů (203 tis.), lze předpokládat, že tento výrazný mezník vznikl díky tomu, že v roce 2004 byly silné migrační vlny do Spojeného království a tito občané se zde během pěti let úspěšně usadili a následně žádaly o udělení britského občanství. Po roce 2009 následoval pokles v roce 2011 na necelých 178 tisíc a s rokem 2012 přišel nepatrný růst na téměř 195 tisíc žádostí. Další výrazný nárůst žádostí o občanství je možné předpokládat v roce 2014, kdy uplyne pětiletá doba pobytu imigrantům přistěhovalých v silném ročníku 2009, ovšem za předpokladu příznivé ekonomické situace ve Spojeném království.

105

BRIEFING Settlement in the UK www.migrationobservatory.ox.ac.uk AUTHOR DR SCOTT BLINDER Oxford university, 2013.

63

Graf 13 Počet žádostí o trvalé občanství v letech 2004 až 2012

Počet žádostí o občanství v letech 2004 až 2012 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní.

7.2.7 Žádosti o azyl

V roce 2012 bylo přijato necelých 22 tisíc žádostí o azyl. V počtu žádostí vedou muži, kterých bylo skoro 16 tisíc, žen šest tisíc. Počet žádostí o azyl od roku 2010 roste a lze předpokládat jeho nárůst. Vše je také závislé na množství konfliktů v různých zemích a jejich bezpečnostní situaci. Co se týče migrantů, u mužů převažuje v počtech žádostí věková kategorie 21 až 34 let, u žen 25 až 34 let.106 Graf 14 Žádosti o azyl v roce 2014 dle pohlaví

Žádost o azyl v roce 2012 dle pohlaví

6 071

15 765

muži

ženy

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní.

106

GOV.uk Statistics of migration 2013

64

7.2.8 Žádosti o prodloužení vízové povinnosti

V roce 2012 bylo podáno celkem 198 tisíc žádostí o prodloužení legálního pobytu ve Spojeném království. V počtech žádostí převažovaly pracovní víza s celkovým počtem 95 tisíc. V tomto případě bylo méně studijních žádostí o prodloužení než pracovních, je to jednoznačné. Studenti většinou vědí, jak dlouho jejich studium potrvá a nemusí vízovou povinnost prodlužovat, což dělají nejčastěji v případech, kdy se rozhodnou ve studiu na škole v UK pokračovat či prodlužují délku studia na stávající škole, například o semestr na VŠ. Pracovní víza se prodlužují ve většině případů, kdy je práce imigrantovi zaručena a bude v ní nadále pokračovat. O rodinná víza bylo zažádáno v 15 tis. případech. Mnoho žádostí je každoročně zamítnuto, nejčastější důvody jsou chyby v administrativě, podání pozdní žádost, ale také skutečné nedodržení podmínek pro budoucí prodloužení víza. V roce 2012 bylo zamítnuto celkem 25 tisíc žádostí o prodloužení. Graf 15 Žádosti o prodloužení vízové povinnosti v roce 2012

Žádosti o prodloužení vízové povinnosti v roce 2012 100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 Pracovní víza

Studijní víza

Rodinn víza

Ostatní

Počet zamítnutých žádostí

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní.

65

7.2.9 Ilegální přistěhovalci

Každoročně je ve Spojeném království zadrženo několik desítek tisíc ilegálních přistěhovalců, zejména z afrického kontinentu. V roce 2012 dle grafu 16, bylo zadrženo necelých 29 tisíc ilegálních přistěhovalců. Buďto se jednalo o soby, které překročili ilegálně hranice, nebo vstoupili do země na základě falešných dokladů, či jim vypršelo vízum. Z počtu 29 tisíc osob se jednalo v 15 tisících o ilegální azylanty a v necelých 14 tisících o ostatní ilegální imigranty. Graf 16 Zadržení ilegální imigranti v roce 2012

Zadržení ilegální imigranti v roce 2012

13 849 15 056

Zadržení ilegální azylanti

Ostatní ilegálové

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní.

Graf 17 prezentuje počet zadržených ilegálních imigrantů dle pohlaví. Je zřejmé, že ilegálně na území Spojeného království žije velké množství ilegálních přistěhovalců mužského pohlaví, naopak ženy tvoří pouze jednu šestinu. Muži častěji riskují ilegální vstup na území země, ženy naopak nejčastěji zůstávají v zemi po vypršení jejich víza, méně a častěji riskují ilegální vylodění v přístavech.

66

Graf 17 Ilegální imigranti dle pohlaví v roce 2012

Ilegální imigranti dle pohlaví v roce 2012 4 424

24 481

Muži

Ženy

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní.

V grafu 18 je možné spatřit počet ilegálních přistěhovalců v letech 2004 až 2012, kteří jsou drženi ve vazbě za nelegální pobyt na území Spojeného království. Počet ilegálních vězňů od roku 2004 stoupá, poslední odhad, srpen 2012 odhalil významný nárůst vězněných ilegálních přistěhovalců. V roce 2004 bylo drženo ve vazbě 1 698 ilegálních imigrantů, v roce 2009 tomu bylo ve 2595 případech. V roce 2012 byla překročena hranice 3 tisíc vězněných ilegálních imigrantů. Ve většině případech se jedná o mužské pohlaví. Graf 18 Počet ilegálních přistěhovalců ve vazbě v letech 2004 až 2012

Počet ilegálních imigrant ve vazbě v letech 2004 až 2012 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní.

67

7.3 Konvergenční analýza územních jednotek NUTS II dle vývoje počtu imigrantů 7.3.1 Vymezení analyzovaných jednotek Spojené království Velké Británie a Severního Irska jsou dle NUTS II (Nomenclature of Territorial Units for Statistics), rozčleněno do 37 statistických celků. Členění na jednotlivé jednotky na úrovních NUTS je typické pouze pro země Evropské unie pro provádění mechanismů v rámci strukturálních fondů, kde se provádí analýzy ekonomických ukazatelů, hodnocení regionální politiky a statistické vyhodnocování.107 Obrázek 1 Územní celky Velké Británie a Severního Irska na úrovni NUTS II

Zdroj: epp.eurostat.ec.europa.eu

107

ec.europa.eu, 2013

68

Tabulka 6 Zkratky a územní celky Velké Británie a severního Irska

Zkratka UKC1 UKC2 UKD1 UKD6 UKD3 UKD4 UKD7 UKE1 UKE2 UKE3 UKE4 UKF1 UKF2 UKF3 UKG1 UKG2 UKG3 UKH1 UKH2 UKH3 UKI1 UKI2 UKJ1 UKJ2 UKJ3 UKJ4 UKK1 UKK2 UKK3 UKK4 UKL1 UKL2 UKM2 UKM3 UKM5 UKM6 UKN0

Územní celek Tees Valley and Durham Northumberland and Tyne and Wear Cumbria Cheshire Greater Manchester Lancashire Merseyside East Riding and North Lincolnshire North Yorkshire South Yorkshire West Yorkshire Derbyshire and Nottinghamshire Leicestershire, Rutland and Northamptonshire Lincolnshire Herefordshire, Worcestershire, Warwickshire Shropshire and Staffordshire West Midlands East Anglia Bedfordshire and Hertfordshire Essex Inner London Outer London Berkshire, Buckinghamshire, and Oxfordshire Surrey, East and West Sussex Hampshire and Isle of Wight Kent Gloucestershire, Wiltshire and Bristol/Bath area Dorset and Somerset Cornwall and Isles of Scilly Devon West Wales and The Valleys East Wales Eastern Scotland - chybí South Western Scotland North Eastern Scotland Highlands and Islands Northern Ireland

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní.

69

7.3.2 Základní charakteristiky použitých ukazatelů

Nejdůležitější hodnotou zmíněnou v základních charakteristikách je šikmost. Všechny hodnoty v tomto řádku jsou kladné, což značí levostrannou, tudíž pro další postup práce je vhodné data logaritmovat. Logaritmování eliminuje levostranné rozdělení dat a také přibližuje odlehlé hodnoty k ostatním. Tabulka 7 Popisné statistiky analyzovaných ukazatelů

Aritmetický průměr Medián Směr. odchylka Rozptyl výběru Špičatost Šikmost Min-max Minimum Maximum Součet Počet

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 69,981 74,271 80,466 84,801 89,558 90,249 95,183 95,093 98,301 47,567 54,580 62,752 65,172 70,336 70,912 75,310 70,628 77,412 66,024 68,672 70,663 70,910 70,417 71,518 72,301 78,401 75,734 4359,136 4715,859 4993,282 5028,212 4958,520 5114,893 5227,414 6146,755 5735,606 11,723 11,230 10,827 9,903 9,570 9,229 8,651 8,291 8,221 3,272 3,218 3,129 3,038 2,980 2,936 2,808 2,756 2,749 334,576 335,936 348,101 337,782 340,341 340,585 347,918 379,469 351,969 16,427 26,639 27,907 32,653 30,488 30,612 26,749 16,427 33,058 351,003 362,575 376,008 370,435 370,829 371,197 374,667 395,896 385,027 2239,384 2376,683 2574,919 2713,635 2865,867 2887,963 3045,851 3042,963 3145,645 32 32 32 32 32 32 32 32 32

Zdroj: Vlastní práce na základě zpracovaných dat k jednotlivým územním jednotkám.

7.3.3 Grafická prezentace výsledků

V grafu 19 jsou prezentovány počty imigrantů v jednotlivých územních jednotkách NUTS II v letech 2004 a 2012. Je zřejmé, že ve všech případech došlo během osmi let ke zvýšení počtu imigrantů. K tomuto trendu významně přispívá rozšiřování Evropské unie o nové členy a s tím spojené otevření legálního pohybu a pracovního trhu. Nejnižší přírůstek imigrantů během těchto let zaznamenaly Cumbria, Cheshire, Tees Valley and Durham a Cornwall and Isles of Scilly. Tyto regiony jsou podstatně vzdálené od center služeb a průmyslu, kde pracuje nejvyšší počet obyvatel. Nenalezneme zde významná města ani dopravní uzly. V mnoha případech sousedí s metropolitními distrikty, které významněji přitahují imigranty z celého světa. Oproti tomu nejvýznamnější přírůstky imigrantů zaznamenaly Greater Manchester, South Yorkshire, West Midlands a Outer London. Tyto regiony vzrostly v oblíbenosti zejména díky dobré dostupnosti – otevření tras nízkonákladových dopravců a množstvím nekvalifikovaných pracovních míst v průmyslu, zemědělství a službách. Greater Manchester a v něm ležící město Manchester je centrem neustále se rozvíjejícího 70

průmyslu, obchodu a vysokoškolského vzdělání, který přitahuje velké počty imigrantů, nabízí velké množství všemožných pracovních pozic a dobré zázemí pro vzdělávání. South Yorkshire tvoří s městem Sheffield, Wolverhamptonem, Black country Sollihulem druhé největší souměstí ve Velké Británii. West Midlands je dobře dostupný distrikt v srdci Anglie s městem Birmingham, které je také velmi oblíbené pro imigranty, West Midlands je také známé pro své zemědělství a úrodné půdy, kde na farmách pracuje velké množství přistěhovalců ze zemí zejména východní Evropy. Outer London, neboli Vnější Londýn je příměstskou částí hlavního města, velký přírůstek imigrantů lze předpokládat díky možnostem levnějšího ubytování a dobré dostupnosti do centra hlavního města. V jednotlivých částech Londýna se potom seskupují jednotlivé národnosti a tvoří početnější čtvrti. Graf 19 Počet imigrantů v jednotlivých NUTS II v letech 2004 a 2012

Počet imigrantů v jednotlivých celcích NUTS II na tis. obyvatel 450,00 400,00 350,00 300,00 250,00 200,00 150,00 100,00 50,00 0,00

2004 2012

Zdroj: UK National Statistics, zpracování: vlastní.

7.3.4 Konvergenční analýza

Pro vyhodnocení dat byl použit bodový graf, kde jsou vyneseny jednotlivé hodnoty. Na vodorovné ose byl vynesen logaritmus počáteční hodnoty na ose svislé logaritmus průměrného koeficientu růstu. Pomocí programu Excel byla zobrazena rovnice regresní přímky. Směr přímky určuje, zdali převažuje tendence konvergence (klesající přímka) či divergence (stoupající přímka). Na závěr byly vypočteny hodnoty koeficientů determinace, které nás informují o tom, zdali převažuje divergence či konvergence.

71

Graf 20 Graf 20 β-konvergence počtu imigrantů připadajících na tis. obyvatel ve Spojeném Království Velké Británie a Severního Irska v letech 2004 až 2012 2,100 UKG3

2,000 UKF2 1,900 1,800

UKE3

1,700 UKE1 1,600

UKD7

1,500 1,400

UKD3 UKH1 UKL2 UKK1 UKJ3 UKJ4 UKJ2 UKH3

UKH2 UKJ1

UKE4

UKF1 UKN0 UKM2 3 5 6 UKK2 UKK4 UKC2 UKG1 UKL1 UKG2 UKF3 UKD4 UKE2 UKD6

UKD1

UKC1 UKK3

1,300 1,200 1,000

1,200

1,400

1,600

1,800

2,000

2,200

Zdroj: Vlastní práce na základě zpracovaných dat k jednotlivým územním jednotkám.

72

Rovnice regresní přímky108: 0 log

= 0,4025 + 0,7608 log y0

Koeficient determinace109: 90,87 % Z vypočtených hodnot koeficientu determinace a směru regresní přímky je zřejmé, že se jedná o silnou divergenci počtu imigrantů na tis. obyvatel v jednotlivých územních celcích NUTS II ve Velké Británii. Hodnota koeficientu determinace je vyšší než 90 %, proto považujeme tuto tendenci za významnou. Dochází tedy k vzájemnému oddalování jednotlivých územních jednotek Velké Británie a Severního Irska z pohledu počtu imigrantů. Z grafu je zřejmé, že tuto silnou divergenci ovlivnili jednotky NUTS II UKI1 a UKI2. Jedná se o vnitřní a vnější Londýn, kdy hodnoty koeficientu růstu v těchto dvou jednotkách nebyly oproti jednotkám ostatním nijak zřejmé, avšak logaritmy počátečního a konečného stavu byly výrazně vyšší a odlišné od ostatních územních jednotek stejně jako logaritmus průměrného růstu. Důvodem je to, že Londýn je centrem, nabízí velké možnosti pracovních míst pro nekvalifikované i kvalifikované imigranty, mnoho imigrantů zde studuje a dále se rozvíjí na různých kurzech, navíc samotné město má vysoký počet obyvatel oproti městům ostatním. Vnitřní a vnější Londýn tedy můžeme považovat za disparitu. V obr. 2 bude tato disparita vyloučena a obr. 3 se bude zabývat vyloženě konvergenčními či divergenčními procesy v Londýně.

108

Obecný tvar regresní přímky: 0 log k = α − β log y, je-li β < 0 (klesající přímka), je převažující tendencí konvergence, je-li β > 0 (rostoucí přímka), je převažující tendencí divergence, je-li parametr β přibližně roven nule, nejde o žádnou z obou tendencí (MINAŘIK, 2012). 109 Koeficient determinace: Blíží-li se hodnota koeficientu determinace hodnotě 100, považujeme tendenci za významnou, pokud se naopak blíží nule, považujeme ji za nevýznamnou (MINAŘIK,

2012). 73

Graf 21 β-konvergence počtu imigrantů připadajících na tis. obyvatel ve Spojeném Království Velké Británie a Severního Irska v letech 2004 až 2012 bez jednotek UKI1 a UKI2 2,100 UKG3

2,000 UKF2 1,900

UKH2 UKJ1

UKD3 UKH1 UKL2 UKJ3 UKK1 UKE3 UKJ4 UKJ2 UKN0 UKH3

1,800

UKE4

UKF1 UKM2 3 5 6 UKK2 UKK4 UKE1 UKG1 UKC2 UKG2 UKL1 UKD7 UKF3 UKD4 UKE2

1,700 1,600 1,500

UKD6

1,400

UKC1

UKD1

UKK3

1,300 1,200 1,000

1,200

1,400

1,600

1,800

2,000

2,200

Zdroj: Vlastní práce na základě zpracovaných dat k jednotlivým územním jednotkám.

74

Rovnice regresní přímky: 0 log

= 0,3822 + 0,773 log y0

Koeficient determinace: 83,45 % Z obr. 3 je zřejmé, že díky vyjmutí disparit – Vnitřního a Vnějšího Londýna došlo ke zmírnění sklonu regresní přímky, tudíž nedochází k tak výrazné divergenci. Koeficient determinace je také nižší, vykazuje méně významnou tendenci. K divergenci v tomto případě přispívají územní jednotky, které naopak vykazovaly nižší počet imigrantů a s tím spojené i nižší logaritmy počátečních a konečných stavů a logaritmy průměrného růstu. Jedná se o jednotky s nízkou hustotou imigrantů, bez metropolitních center a s nižším počtem volných pracovních míst. Londýn se skládá z celkem 32 městských a příměstských částí.

75

Graf 22 β-konvergence počtu imigrantů připadajících na tis. obyvatel v londýnských čtvrtích v letech 2004 až 2012

2,900 Brent Harrow

2,700

Newham

Westminster Kensington and Chelsea

Richmond upon Thames Redbridge Ealing Merton Tower Hamlets Camden Waltham Forest Hounslow Hammersmith and Fulham Haryngey Greenwich Southwark BarnetHackney Lewisham Lambeth Sutton Islington Kingston upon T. Enfield Wandsworth Barking and Dagenham Hillington

2,500

2,300 Croydon 2,100

Bromley Bexley

1,900 Havering 1,700 1,500

1,700

1,900

2,100

2,300

2,500

2,700

2,900

3,100

3,300

3,500

Zdroj: Vlastní práce na základě zpracovaných dat k jednotlivým územním jednotkám.

76

Rovnice regresní přímky: 0 log

= 0,8347 + 0,632 log y0

Koeficient determinace: 74,56 % Graf 23 vykazuje divergenci v oblasti zpracovaných dat pro Vnitřní a Vnější Londýn. Koeficient determinace vykazuje významnější tendenci. Jednotlivé londýnské čtvrti vykazovaly podobný logaritmus koeficientu růstu až na Havering, Bexley a Bromley, tyto části jsou v Londýně známé tím, že se jedná o klidná místa s nízkým výskytem imigrantů. Nenalezneme zde žádná větší průmyslová centra, velkou část území zabírají parky a klidnější lokality, které v ostatních částech Londýna v takové míře nenalezneme. 7.3.5 Mapy

Z důvodů silné divergence nebylo možné sestavit bodový diagram rozdělený na jednotlivé kvadranty. Mapová část ukazuje na obrázku 2 v jakých územních jednotkách NUTS II je nejvyšší hustota zalidnění imigranty. Již z předešlých informací je jasné, že nejvyšší počet imigrantů připadajících na tis. obyvatel najdeme v Londýně, kde připadá necelých 330 imigrantů na tisíc obyvatel. Po Londýně je významným centrem imigrantů část West Midlands. Oblíbená jsou místa v nedaleké vzdálenosti od Londýna, zejména v severní části, zhruba 100-150 imigrantů na tisíc obyvatel. Naopak nejnižší hustotu zalidnění imigranty můžeme najít v okrajových částech a místech, kde nenalezneme žádné větší město soustředěné na průmysl, služby a okolní zemědělství, zde je průměrně okolo 30 až 50 imigrantů na tisíc obyvatel.

77

Obrázek 2 Podíl počtu imigrantů připadajících na tis. obyvatel v jednotlivých částech Spojeného království v roce 2012

Zdroj: Vlastní zpracování

V Londýně jsou nejoblíbenějšími částmi pro imigranty Harrow, Brent, Wetsminster a Kingston upon Themes. Brent je nejvíce multikulturní částí Londýna, nejvyšší zastoupení zde mají Indové. Harrow a Brent jsou části, kde žije nejvíce obyvatel střední třídy v Londýně. Westminster, i když je centrem Londýna s nejdražšími nemovitostmi a obchody, je také známý pro své velké zastoupení dělnickou třídou stejně jako Kingston upon Thames. Naopak nejméně imigrantů najdeme ve východní části předměstí Londýna - Bromley, Bexley a Havering, kde jsou klidnější části, vyšší nájmy a méně pracovních příležitostí.

78

Obrázek 3 Podíl počtu imigrantů v Londýně připadajících na tis. obyvatel v roce 2012

Zdroj: Vlastní zpracování

79

7.4 Prognóza vývoje imigrace ve Spojeném království V grafu 23 můžeme vidět prognózu vývoje počtu Indů ve Spojeném království. Zatímco v roce 2004 jich žilo na území státu okolo půl milionu, v roce 2010 již dosahovala populace indických imigrantů necelých 700 tis. V roce 2012 čítala tři čtvrtě milionu. Indové jsou nejpočetnější populací imigrantů ve Spojeném království, jsou také nejčastějšími žadateli o udělené britského občanství a pracovních víz. Dle provedené prognózy by měla populace Indů neustále vzrůstat, kdy v roce 2020 by se dostala na necelý milion přistěhovalců. Vývoj populace Indů bude velmi závislá na ekonomické situaci země a na systému udělování víz pro pracovní imigranty, vývoj počtu těchto imigrantů může výrazněji ovlivnit i například hospodářská krize, špatný vývoj libry a nedostatečná sociální politika.

V příloze 1 je pro srovnání uveden kvadratický trend vývoje počtu Indů, který je ve svém koeficientu

determinace

téměř

shodný

s

trendem

lineárním,

kde

lineární

R² = 0,9969, kvadratický R² = 0,9961. Graf 23 Prognóza vývoje počtu Indů ve Spojeném království, lineární trend

Prognóza vývoje počtu Indů do roku 2020 v tis. 1200 1000 800 600 400 200 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Zdroj: UK National Statistics, zpracování prognózy: vlastní.

80

Tabulka 8 Prognóza počtu Indů, lineární trend

Zdroj: UK National Statistics, zpracování prognózy: vlastní.

Na grafu 24 můžeme spatřit prognózu vývoje počtu Poláků ve Spojeném království do roku 2020. Polská kulturní skupina se dostala do popředí v počtu imigrantů zejména po vstupu do Evropské unie, kdy se ekonomickému, krizí zmítaném Polsku, otevřel britský pracovní trh. V roce 2004 bylo Poláků ve Spojeném královstvé necelých 100 tisíc, v roce 2010 už přes půl milionu, k poslendímu sčítání v roce 2012 čítala tato komunita přes 646 tis. obyvatel. Prognóza lineárního trendu vykazuje v dalších letech růst, kdy by v roce 2020 dosáhla Polská menšina 1 278 tis. imigrantů ve Spojeném království. Pokud by tato prognóza skutečně vyšla,stali by se Poláci nejpočetnější skupinou přistěhovalců, kdy by po dlouhých letech Indové přišly o toto prvenství. Graf 24 Prognóza vývoje počtu Poláků ve Spojeném království do roku 2020 v tis., lineární trend

Prognóza vývoje počtu Poláků do roku 2020 v tis. 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Zdroj: UK National Statistics, zpracování prognózy: vlastní.

81

Tabulka 9 Počet Poláků, lineární trend

Zdroj: UK National Statistics, zpracování prognózy: vlastní.

Pokud bychom předpokládali kvadratický trend proložený parabolou, vývoj počtu polských imigrantů by v roce 2014 dosáhl svého maxima a následně by klesal, kdy v roce 2020 by žilo ve Spojeném království zhruba 440 tis. Poláků. Graf 25 Prognóza vývoje počtu Poláků ve Spojeném království do roku 2020 v tis., kvadratický trend

Prognóza vývoje počtu Poláků do roku 2020 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Zdroj: UK National Statistics, zpracování prognózy: vlastní.

82

Tabulka 10 Počet Poláků, kvadratický trend

Zdroj: UK National Statistics, zpracování prognózy: vlastní.

Počet imigrantů z Pákistánu by dle prognózy vývoje počtu obyvatel neustále rostl, kdy by při použití lineárního trendu dosáhl 689 tis. imigrantů. Pákistánci jsou třetími nejčastějšími imigranty ve Spojeném království. Jejich počet od roku 2004 neustále roste, i když v posledních letech se tento trend výrazně zpomalil. Tito imigranti, stejně jako Indové, poptávají velké množství pracovních míst a žádají o prodloužení těchto víz. Jejich budoucí setrvání ve Spojeném království je tudíž velmi ovlivněno ekonomickou situací a nezaměstnaností ve Spojeném království. Graf 26 Prognóza vývoje počtu Pákistánců ve Spojeném království do roku 2020 v tis., lineární trend

Prognóza vývoje počtu Pákistánců do roku 2020 v tis. 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Zdroj: UK National Statistics, zpracování prognózy: vlastní.

83

Tabulka 11 Počet Pákistánců, lineární trend

Zdroj: UK National Statistics, zpracování prognózy: vlastní.

Pokud bychom předpokládali vývoj počtu Pákistánců dle kvadratického trendu (graf 27), v roce 2013 by počet imigrantů dosáhl svého maxima a následně klesal, kdy by se dostal na téměř shodnou hodnotu počáteční, tedy rok 2004. Graf 27 Prognóza vývoje počtu Pákistánců ve Spojeném království do roku 2020 v tis., kvadratický trend

Prognóza vývoje počtu Pákistánců do roku 2020 v tis. 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Zdroj: UK National Statistics, zpracování prognózy: vlastní.

84

Tabulka 12 Počet Pákistánců, kvadratický trend

Zdroj: UK National Statistics, zpracování prognózy: vlastní.

Irové byli největší skupinou přistěhovalců ve Spojeném království v roce 2004, jejich počet se v následujících letech výrazně snižoval, kdy se začali vracet zpět do své země nebo imigrovali jinam. Pokud budeme považovat lineární trend vývoje počtu imigrantů, počet Irů by se snižoval až na necelých 340 tis. v prognózovaném období do roku 2020 (graf 28). Graf 28 Prognóza vývoje počtu Irů ve Spojeném království do roku 2020 v tis., lineární trend

Prognóza vývoje počtu Irů do roku 2020 500

450

400

350

300

250 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Zdroj: UK National Statistics, zpracování prognózy: vlastní.

85

Tabulka 13 Prognóza Irů, lineární trend

Zdroj: UK National Statistics, zpracování prognózy: vlastní.

Graf 29 poukazuje na možný vývoj počtu Irů ve Spojeném království, kdy byl použit kvadratický trend. Koeficient determinace R² = 0,9694 je v tomto případě vyšší než koeficient determinace u trendu lineárního (R² = 0,9629). Z grafu je zřejmé, že počet imigrantů z Irska by v letech 2012 a 2013 dosáhl svého minima a následně by stoupal, kdy v roce 2020 by ve Spojeném království žilo necelých 500 tis. Irů.

Graf 29 Prognóza vývoje počtu Irů do Spojeného království do roku 2020, kvadratický trend

Prognóza vývoje počtu Irů do roku 2020 600 500 400 300 200 100 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Zdroj: UK National Statistics, zpracování prognózy: vlastní.

86

Tabulka 14 Prognóza Irů, kvadratický trend

Zdroj: UK National Statistics, zpracování prognózy: vlastní.

V grafu 30 je znázorněn předpokládaný vývoj počtu imigrantů ve Spojeném království vypočítaný dle extrapolace časových řad pro následujících 6 let. Data vychází z počtu imigrantů uvedených na statistickém úřadě Spojeného království. Dle koeficientu korelace byl zvolen lineární trend, který je více vhodný pro daná data (R² = 0,9985). Pro srovnání je v příloze 2 uveden graf vypočítaný na základě kvadratického trendu, který je proložen parabolou, rozdíly v koeficientu korelace jsou nepatrné. Z grafu vyplývá, že populace imigrantů ve Spojeném království by měla neustále vzrůstat, kdy by v roce 2020 imigranti dosáhli počtu 1 200 tisíc obyvatel. V této době by tvořili téměř šestinu populace Spojeného království. Dle trendu lze usoudit, že pokud by si země držela stejnou ekonomickou a bezpečnostní situaci, počet imigrantů by se i po roce 2020 zvyšoval. Graf 30 Prognóza vývoje počtu imigrantů ve Spojeném království do roku 2020, lineární trend

Prognóza vývoje počtu imigrantů do roku 2020 v tis. 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Zdroj: UK National Statistics, zpracování prognózy: vlastní.

87

Tabulka 15 Prognóza vývoje počtu imigrantů, lineární trend

Zdroj: UK National Statistics, zpracování prognózy: vlastní.

Počet obyvatel Spojeného království by se měl neustále zvyšovat, kdy by v roce 2020 dosáhl více než 65 milionů obyvatel (graf 31), velký podíl na tomto růstu má imigrace, která se zvyšuje výrazněji než je samotný růst původního obyvatelstva. Pokud bychom počítali s tím, že tento vývoj bude pokračovat i po roce 2020, Spojené království by se stalo nejpočetnějším státem Evropské unie, kdy by právě multikulturní společnost imigrantů velice napomohla tomuto trendu. Počet Britů roste pomaleji, nicméně porodnost je také na svém vzestupu.

Graf 31 Prognóza vývoje počtu obyvatel Spojeného království do roku 2020, lineární trend

Prognóza vývoje počtu obyvatel Spojeného království do roku 2020 v tis. 66000 65000 64000 63000 62000 61000 60000 59000 58000 57000 56000 55000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Zdroj: UK National Statistics, zpracování prognózy: vlastní.

88

Tabulka 16 Prognóza počtu obyvatel, lineární trend

Zdroj: UK National Statistics, zpracování prognózy: vlastní.

89

8 Diskuze Od roku 2004 neustále dochází ke zvyšování počtu imigrantů na území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Ze zdrojových zemí dochází k neustálému nárustu obyvatel Indie, Pákistánu a Polska. Zvyšuje se počet imigrantů z Afriky, zejména Nigérie, Zimbabwe a Somálska. Zajímavou imigrační zemí se Spojené království stalo také pro obyvatele Karibiku, kdy dochází k nárůstu imigrantů z Jamajky. Další migrační proudy lze sledovat ze Srí Lanky, Filipín a Malajsie. Naopak k poklesu imigrace dochází v případě obyvatel Irska, jejichž počet se ve Spojeném království snižuje. Počet imigrantů se bude dále zvyšovat v případě dobré ekonomické situace země, cenové stabilitě a nízké nezaměstnanosti. Určité zvýšení počtu imigrantů lze předpokládat díky zrušení vízové povinnosti Bulharska a Rumunska, celkově každé rozšíření EU o další členy by přinešlo určtinou imigranční vlnu do Spojeného království. Imigrace také závisí na ostaních státech, nejen Evropské unie, které vykazují hospodářský růst a stanou se tak lákavé pro imigranty. Těmito státy jsou například severské země. Na ekonomické situaci je závislá pracovní migrace, která se tedy může během následujících let výrazněji měnit, studijní imigrace by tuto tendenci vykazovat neměla, jelikož britské školství má dobrou pověst, anglický jazyk je jazykem globálním a studium na školách ve Spojeném království je stále populárnější a dostupnější pro cizince. Zajímavý vývoj zaznamely žádosti o víza, kdy z počátku bylo Spojené království cílovou zemí pro pracovní imigraci, když žádosti o pracovní pobyt od roku 2006 neustále klesají. Většina imigrantů je zaměstnaná v zemědělství, při těžbě nerostných surovin, ve výrobě a službách, zejména v pohostinství a dopravě. Nejvyšší počet žádostí o pracovní pobyt je ze strany Indů, zajímavý nárust o pracovní vízum zaznamenali Američané, Australané, ale také Filipínci. Vliv na počet žádostí o pracovní pobyty měla hospodářská krize, která zasáhla Evropku v roce 2008 a trvala následující roky, s tím souvisí i změna imigračních toků, do zemí, které krizí téměř zasaženy nebyli, V těchto letech se stala velice žádanou zemí imigrantů například Austrálie. Počet žádostí o pracovní víza se bude zvyšovat v případě nejen dobré ekonomické situace a nízké nezaměstnannosti, ale také pokud bude práce imigrantů více ceněna a bude docházek k jednoduššímu začleňování imigrantů v pracovních kolektivech. Pokud by imigranti přestali vykonávat nejčastější pracovní pozice, Spojenéé království by nemělo dostatek pracovníků pro své zemědělství a lze předpokládat, že Britové by v těchto profesích za minimální mzdu nepracovali. 90

Zemědělství je stejně důležité jako ostatní nedostatkové práce ve Spojeném království, které jsou pbsazovány zejména migranty. Velmi důležité je přilákat do země vysoce kvalifikované osoby a osoby zabývající se vývojem a výzkumem a připravit jim vhodné podmínky pro žití, již od chvíle získávání pracovního povolení. Dle vyhodnocených dat došlo v posledních letech k vyššímu zájmu o studijní pobyty a celkově studium na středních a vysokých školách ve Spojeném království. Jezdí sem studovat zejména mladí lidé z Asie, Ameriky, ale také Středního Východu a Afriky. Svého maxima získaly dlouhodobé pobyty v roce 2009, od roku 2010 došlo k poklesu. Na svém vzestupu jsou naopak studijné víza krátkodobá do šesti měsíců, která si získávají stále větší přízeň. Z dat je zřejmé, že ekonomická krize neměla dopad na počet studentů přijíždějících do Spojeného království. Tito lidé, nejen že se naučí jazyku a získají potřebné vědomosti, jsou také kosmopolitněji vychování a v mnoha případech se z nich stávají odborníci, kteří chtějí ve Spojeném království zůstat a budovat kariéru. Zvýšení počtu těchto imigrantů výrazně zvyšuje vzdělanostní strukturu obyvatelstva a studenti snižují věkovou strukturu obyvatelstva. Rodinná víza a žádosti o ně, dosáhly svého vrcholu v roce 2009, od té doby počty žádostí o vízum klesají, růst zaznamenaly pouze víza pro prarodiče, která neustále mírně vzrůstají. Víza udělovaná prarodičům rodinným příslušníkům jsou dána zejména tím, že mnoho imigrantů, kteří se přestěhovali do Spojeného království v 90. letech a kteří získali v zemi jisté zázemi, chce pomoci svým blízkým. Víza, jejichž počet neutále roste, jsou žádosti o britské občanství, o které lze zažádat po uplynutí určité doby a splenění podmínek pro jejich získání. V roce 2008 žádosti výrazně klesly, naopak od roku 2011 jsou stále vzrůstající. Lze předpokládat že počet tohoto typu žádostí stále poroste, kdy se zvyšujícím se počtem imigrantů se bude zvyšovat i počet o žádosti o britské občanství. Z žádostí o prodloužení pobytu jsou nejvíce oblíbenými povolení pro prodloužení pracovních a studijních pobytů, jelikož i tyto dvě složky tvoří nejvyšší podíl mezi dlouhodobými vízy. Prodloužení vykonávání pracovní činnosti je zřejmé, imigranti si našli stabilní práci ve Spojeném království a chtějí v ní pokračovat, proto žádají o prodloužení udělení víza. Studenti prodlužují délku svého studia na školách, případně nastupují do vyšších stupňů vzdělání nebo studují další typy škol.

91

Počet žádostí o azyl v letech 2004 až 2012 stále nepatrně rostl, profil azylanta by mohl být charakterizován jako muž ve středních letech, který žádá o udělení možnoosti pobytu ve Spojeném království. Nárůst počtu žádostí o azyl je spojen s politickou a bezpečnostní situací ve světe, kdy válka a porušování lidkých práv v režimech přináší nové žádosti. Za problém lze považovat neustálý nárůst ilegálních přistěhovalců, jejich skutečný počet je prakticky nezjistitelný, dle zadržených osob ve vazbě se však jejich počet neustále zvyšuje, opět v ilegální imigraci dominují muži nad ženami, zde je ilegální migrace výrazně nižší. Nelegální imigranti se dostávají do Spojeného království pomocí lodní přepravy, která končí v největších přístavech Spojeného království, tito imigranti cestují nejvíce z francouzských přístavů či ze západních a severozápadních břehů Afriky. Ilegální migrace je spojena s ekonomickou situací ve zdrojových zemích, kdy špatné zázemí nutí imigranty do risku spojeného s ilegální migrací a žene je za vidinou vyšších výdělků a zvýšení životního stylu do cílových zemí. V tomto případě je třeba dbát na kvalitní úmluvy a spolupráci se zdrojovými zeměmi v oblasti imigrace. Na základě dat 2004 až 2012 byla vytvořena konvergenční analýza, která odhalila výraznou divergenci jednotlivých územních jednotek na úrovni NUTS II, určité výjimky lze vždy odhadnout v nehostinných a méně obydlených částech zemí, nicméně, vysoká divergence nad 90 % vykazuje silné rozdíly mezi územími ve vývoji počtu imigrantů na území Spojeného království. V časovém horizontu dochází k oddalování (divergenci) jednotlivých územních celků v počtu imigrantů připadajících na jeden tisíc obyvatel. Pomocí analýzy bylo možné odhalit disparity, jakým byl zejména Londýn, částečně West Middlands, Cumbria, Tees Valley and Durham a Cornwall and Isles of Scilly. Na základě zvážení byla analýza zpracována ještě pro územní jednotky bez hlavních disparit Vnitřního a Vnějšího Londýna, které byly ještě následně také zanalyzovány zvlášť. Divergence, i když ne tak silná, byla potvrzena u územních jednotek Velké Británie a Severního Irska očištěných o disparity, tak i v Londýně a jeho městských částech. Dle provedeného prognózování budoucího vývoje počtu imigrantů ve Spojeném království do roku 2020 bude docházet ke zvyšování počtu imigrantů ve Spojeném království, kdy tento počet může dosáhnout až jedné šestiny populace. Spojené království bude i nadále zajímavým cílem imigrantů z celého světa, pokud si země udrží stabilní ekonomickou, politickou a bezpečnostní situaci. Lze předpokládat, že by mohly 92

proběhnout určité změny ve zdrojových zemích imigrantů, zejména nárůst imigrantů z Afriky a Latinské Ameriky, s tím spojené i zvyšování počtu ilegálních imigrantů. Naopak je možný úbytek přistěhovalců ze zemí Evropské unie, které přistoupily ke společenství v roce 2004 a nárůst ze zemí, které jsou v jednání o vstup do EU.

9 Návrh na využití výsledků v praxi V první řadě, i přesto, že se ve Spojeném království v minulosti objevilo mnoho odpůrců imigrace a proběhly protesty proti přistěhovalcům, největším problémem by bylo striktní limitování imigrace do této země. Z imigrace má Spojené království jistý ekonomický prospěch a fungování země bez imigrantů není snad ani možné posoudit, jelikož z historického hlediska bylo Spojené království vždy otevřeno bohaté kulturní společnosti a imigraci. Při výrazném limitování počtu přistěhovalců by docházelo nejen k ekonomické stagnaci, nenaplňování pozicí v určitých profesích, ale u chování jedinců, kteří zde již několik let žijí, by se mohla tato nechuť vlády projevit i ve vlastním přístupu a chování v zemi. Je také nutné si uvědomit, že imigrace do Spojeného království nepřináší pouze ilegální migranty a nízce kvalifikovanou pracovní sílu, ale také vysoce kvalifikované osoby pracující ve vědě a výzkumu, lékařských profesích, technických oborech a podobně. Vstupem do Evropské unie přijmulo Spojenému království otevřený trh s tím, že samozřejmostí je, že počet cizinců bude v zemi rapidně narůstat, jelikož otevření společného prostoru přináší lidem svobodu a touhu jít za svými cíli a pokusit se zlepšit svoji ekonomickou situaci. Pokud tedy dojde k rozšíření Evropské unie, lze předpokládat, že se zvýší i počet imigrantů z nově přistoupených zemí, jejich výše bude buďto limitována tak, jak tomu bylo v případě Bulharska a Rumunska, nebo nedojde k žádné vízové restrikci a počet přistěhovalců bude vyšší. S podobnými otázkami by se následně potýkaly i Německo a Francie. Mezi základními doporučeními by měla být zmíněna podpora legální migrace, nezatěžovat potenciální žadatele nepřiměřenými požadavky a administrativou, kdy by zvýšení náročnosti těchto vstupních kroků mohlo vést ke zvyšování ilegální migrace, která je temným prvkem přistěhovalectví. Primárně se snažit poskytnout kvalifikovaným osobám zajímavé prostředí pro jejich uplatnění a možné další vzdělávání. Nekvalifikovaným osobám poskytovat možnost získání určité kvalifikace, která přinese vyšší odbornost, ale také to, že tito imigranti se v určitém počtu následně vrací, do své 93

země původu, kde díky získání pracovních zkušeností a kvalifikací ze Spojeného království, snadněji získávají práci ve své zemi a tato práce je většinou i lépe ohodnocena. Dále je třeba veškeré imigranty začleňovat do života ve Spojeném království, aby nevznikaly separované městské části s vlastní kulturou, jazykem a prostředím, které se izoluje od ostatních. Multikulturalismus přinesl hezké myšlenky ohledně práva na vlastní kulturu a vyjadřování v cizí zemi, kdy je jisté, že imigranti by měli být bráni jako součást Spojeného království, nicméně každý přistěhovalec by měl přijímat kulturu země, do které se přistěhoval, ne aby tomu bylo naopak a země se přizpůsobovala jemu, či větším skupinám, které žádají svoje vlastní práva. V tomto případě vyvstává povinnost imigrantům učit se jazyku a kultuře Spojeného království, přijímat jeho hodnoty a stát se jeho součástí. Děti by měly povinně studovat anglické školy a přijímat veškerou výuku shodnou s Brity, pro starší imigranty rozšířit portfolio placených a neplacených jazykových kurzů, kde by se nenásilně učila i historie, přijímala kultura a docházelo k prohloubení vnímání Britské společnosti. Zaměstnavatelé by měli být provázáni s těmito organizacemi a měli by tuto možnost vzdělávání nabízet svým zaměstnancům, kdy zúčastním se těchto kurzů, by pro zaměstnance vyvstávaly určité výhody a jiné benefity, ať státní nebo přímo od zaměstnavatele. Primárním cílem země by mělo být zabránění ilegální imigrace do Spojeného království. Důležitá je kvalitní spolupráce menších územních jednotek se státem a UK Border agency. Ilegální migrace by měla být vysoce pokutována, jak pro ilegální migranty, ale také pro zaměstnavatele, kteří je zaměstnávají. Ilegální imigrace sebou přináší samé negativní prvky, snižuje bezpečnost a zvyšuje kriminalitu, je proto třeba pro ti výrazně vystupovat. Je těžké, ještě vzhledem k volnému evropskému prostoru, této imigraci zabránit. Důležité je zvýšení kontrol v přístavech, monitoring ilegálních imigrantů ve městech a zejména částech, kde lze ilegální migranty předpokládat, nezbytná je kontrola zaměstnavatelů, vyjednání globálních smluv a kooperace při ilegální migraci zejména se státy Afriky, dále Asie a latinské Ameriky. Konvergenční analýza odhalila zásadní trend vývoje jednotlivých administrativních celků Spojeného království, zde je třeba, aby si byla vláda a jednotlivé celky vědomi toho, že dochází ke stmelování imigrantů v určitých částech země, dle vývoje v letech 2004 až 2012 byl tento trend navíc velice výrazný. Pokud bychom předpokládali nejvyšší možnou divergenci do budoucích let, tak by se určité celky Spojeného království staly vyloženě místem imigrantů. Imigranti se stmelují díky tomu, že vědí, že v určitých městech 94

a místech žije jejich národnostní skupina, proto předpokládají, že pro ně bude vstup do země takto lehčí, mnohdy imigrují a v počátcích žijí u svých známých nebo alespoň vyhledávají svoji národnostní skupinu. V těchto místech je třeba výrazněji začleňovat imigranty do britské společnosti a být si vědomi toho, že k tomuto trendu dochází. Dle předpokladů vývoje počtu obyvatel a imigrantů by se Spojené království mohlo do deseti let stát nejpočetnější evropskou zemí. Přírůstek obyvatelstva je jednak dán zvyšující se porodnosti Britů, ale také díky zvyšujícímu se přistěhovalectví a výrazné porodnosti imigrantů. Důležitá je tedy státní podpora ve směru podpory rodiny. Je třeba se tedy připravit na to, že pokud nedojde k nějaké výrazné restrikci imigrace, ekonomické či bezpečnostní nejistotě, tak bude Spojené království dále oblíbeným cílem přistěhovalců (nepředpokládejme však výrazný růst, jako například při otevření volného trhu EU pro deset nových členských zemí), zvyšující se počet imigrantů, který jde rukou v ruce se zvyšujícím se počtem Britů, by neměl být zásadním problémem, naopak při správné koordinaci jednotlivých složek by na tomto země mohla výrazně profitovat.

95

10 Závěr Je těžko představitelné, jak by Spojené království vypadalo bez imigrantů, kteří se prakticky na britskou půdu v hojnějším počtu dostávali od 13. století, a od té doby se jejich počet neustále zvyšoval. S koloniální historií si Spojené království vlastně „podepsalo ortel“ nad dalším vývojem a příchodem imigrantů. Tito lidé však odjakživa obohacovali kulturu, přinášeli nové trendy, myšlenky, náboženství, produkty a technické vynálezy. S průmyslovou revolucí se však častěji začaly objevovat myšlenky, zdali je to dobře, že se na území státu dostávají cizí lidé. Následně se začala imigrace jak ve světě, tak Spojeném království více zkoumat, vědci přišli s různými teoriemi a otázkami, zdali je teda ta imigrace přínosem nebo slabinou a jak ji lze vlastně do budoucna odhadnout. Otázka imigrace se začala dostávat do povědomí občanů a obyčejných lidí. Zřejmě by nebylo až tak těžké stanovit všeobecný model ideální imigrace do země, nicméně realita je vždy podstatně jiná. Z diplomové práce je zřejmé, že počet imigrantů ve Spojeném království se bude i nadále zvyšovat vlivem globalizace, se zvyšující se populací se zvyšují i nároky na bydlení, infrastrukturu, místa vzdělávání, odpočinek aj., což otevře další a další příležitosti jak občanům, tak samotným imigrantům. Se zvyšováním počtu imigrantů je třeba řešit i negativní dopady, jako je zvýšení ilegálních přistěhovalců, což je pro ostrovní stát velice těžké, ještě ve chvíli, kdy je součástí společenství, které uznává volný pohyb osob a zboží, proto je třeba řešit ilegální migraci již v měřítku mezinárodním. V imigraci je nutné vidět zejména pozitiva, která napomáhají v rozvoji a funkci britského pracovního trhu a britské multikulturní společnosti. Jako vždy platí základní kroky, kterými jsou začleňování nově příchozích do kultury a aktivního použití jazyka, kdy vzděláváním bude dosaženo všeobecné spokojenosti na obou stranách. Vzhledem k vyhodnoceným datům navíc lze předpokládat, že Spojené království se stane centrem vysoce vzdělaných lidí, kteří budou vytvářet multikulturní společenství. Za důležitý fakt je třeba povazovat to, že jednotlivé regiony Spojeného království se od sebe v časovém horizontu vzdalují, což může přinést určité problémy ze stran imigrantů, i občanů. Budoucnost by mohla přinést utváření vlastních, více početných kultur se separatistickými myšlenkami v daných lokalitách, proto je důležitá osvěta a vzdělávání jak u občanů, tak imigrantů. 96

Ideálním konceptem vývoje bezpečné imigrace by se tedy mohlo stát rozšířené povědomí o legální imigraci, jako o globálním trendu, který bude i v budoucích letech jakýmsi hybným motorem úspěšné novodobé moderní společnosti, kdy je ale třeba pokusit si uchovat kulturní a jazykové znaky země pro budoucí generace a přizpůsobit se společnosti, která zde má své hluboké kořeny. Každý imigrant, vstupující na území cizího státu by měl jako samozřejmost přijmout státní kulturu a jazyk a vždy myslet na to, jak by se on sám cítil ve vlastní zemi, kde by tyto hodnoty nebyly ceněny.

97

11 Seznam použité literatury 11. 1 Knižní zdroje BARŠOVÁ, A., BARŠA, P. Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 2005. 308 s. ISBN 80-210-3875-6. BAUDER, H. Labor Movement: How Migration Regulates Labor Markets. England: Oxford University Press, 2006. 288 s. ISBN 978-0-1951-8088-6. BEAIWOOD, S. Black Poor and White Philanthropists: London's Blacks and the Foundation of the Sierra Leone Settlement 1786 – 1791. Liverpool University Press, 1994. 324 s. ISBN: 0853233772. BOYLE, J. Migrants find a voice in the rain, BBC News, 7 May 2007, accessed 21 May 2007. DRBOHLAV, D. Mezinárodní migrace obyvatelstva – pohyb i pobyt (Alenky v kraji divů). Praha: Portál, 2001. s. 2-16. ISBN: 80-7178-648-9. DVOŘÁKOVÁ, D. Skilled and controlled immigration - a solution to keep sustainable economic growth in Europe?. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2011. sv. 2011, č. 2, s. 69-74. ISBS 1211-8516. FIALA, P., PITROVÁ, M. Evropská unie. 2. dopl. a aktualiz. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009. 803 s. ISBN: 978-80-7325-180-2. FRYER, P. Staying Power: The history of Black people in Britain. University of Alberta, 1984. 632 s. ISBN: 978-0745330723. GARDNER, A. Eagles Over Britannia. Tempus Publishing Ltd, 2001. 473 s. ISBN: 9780752419237 Global economic prospects : economic implications of remittances and migration. Washington, DC: World Bank, 2006. 157 s. ISBN 0-8213-6344-1. GORDON I., SCANLON K., TRAVERS T. Economic impact on the London and UK economy of an earned regularisation of irregular migrants to the UK, Greater London Authority, 2009. 129 s. ISBN: 978-1-84781-258-2. HINDLS, R, HRONOVÁ S. Statistika pro ekonomy. 5. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004, s. 246-278. ISBN 80-86419-59-2.

98

KLUFOVÁ, R., POLÁKOVÁ, Z. Demografické metody a analýzy. Demografie české a slovenské populace. 1. Vyd. Praha: Wolter Kluwer ČR, 2010. 308 s. ISBN 978-80-7357546-5 KOSCHIN, F. Demografie poprvé. Praha: Oeconomica, 2005. 122 s. ISBN: 80-2450859-1. KREBS, V. Sociální politika. Praha: CODEX Bohemia, 1997. 189 s. ISBN 80-8596333-7. LIPMAN V. D. Social History of the Jews in England, 1850–1950. Watts & Co.; First Edition edition, 1954. s. 62-119. ISBN B0007ILNVU. MASSEY, D S. a kol. Worlds in motion: understanding international migration at the end of the millennium. Oxford: Clarendon Press, 2005. 362 s. International studies in demography. ISBN 978-0-19-928276-0. TOLLAROVÁ, B. HRADEČNÁ, ŠPIRKOVÁ A, a kol. Jsme lidé jedné země. Praha, 2013. ISBN 978-80-262-0376-6. UHEREK, Z. Migrace a formy soužití v cílových prostorech. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2005. s. 258-274. ISBN 80-86898-22-9. VYSTOUPIL, J. Prognózy a modely v regionálním rozvoji. ESF MU. Brno. 2003. PALÁT, M. International Migration and Unemployment in Established Member Countries of the European Union. [CD-ROM]. In Fiscal Stabilization and Monetary Union: Heritage of the Past and Future Challenges. s. 110. ISBN 978-80-87106-47-1. PALÁT, M. Labor Migration and Economic Development of the European Union: Labor Market Changes in Periods of Economic Boom and Economic Crises in the Czech Republic. 20. 9. 2011, Georgetown University, Washington D. C. (US). PALÁT, M. Recent Migration Developments in the European Perspective. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2012. sv. 60, č. 2, s. 245254. ISSN 1211-8516. PELHRÁM, A. Evropská integrace a Česká republika. Praha: Grada publishing, a. s., 2009. 72 s. ISBN 978-80-247-2849-0. PETRÁČKOVÁ, V; KRAUS, J., a kol. Akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha : Academia, 2000. 834 s. ISBN 80-200-0607-9.

99

11. 2 Internetové zdroje BARŠOVÁ, A. Integrace přistěhovalců v Evropě. [online] 2005 [cit. 2009-02-27]. Dostupný z www: Demografický informační portál. Základní pojmy [online]. 2004 [cit. 2014-02-3]. Dostupný z www: Demografie.info. Prognózy a projekce [online]. 2013, [cit. 11. 4. 2013]. Dostupný z www: DRBOHLAV, D.: UHEREK, Z. Reflexe migračních teorií. [online]. 2007 [cit. 2010-0413]. Dostupné z www: EURACTIV, portál o Evropské unii. Azylová a imigrační politika [online]. 2006 [cit. 2010-02-14]. Dostupný z www: EUROPA, oficiální internetové stránky Evropské unie. Schengenský prostor a spolupráce [online]. 2011 [cit. 2010-02-11]. Dostupný z www: EUROPA, oficiální internetové stránky Evropské unie. Systém EURODAC [online]. 2011 [cit. 2010-02-11]. Dostupný z www: EUROPA, oficiální internetové stránky Evropské unie. Volný pohyb osob, azyl a přistěhovalectví [online]. 2011 [cit. 2010-02-11]. Dostupný z www: EUROPEAN COMMISION. Nomenclature of Territorial Units for Statistics [online] 2013. [cit. 6. 12. 2012]. Dostupný z www: EUROSTAT, statistický úřad Evropské unie. Statistika migrace a migrující populace [online]. 2014 [cit. 2014-02-6]. Dostupný z www: Evropská Komise. Amsterodamská smlouva [online]. 1997 [cit. 2010-02-12]. Dostupný z www:

100

HELD, D. The Global Transformations Reader [online]. 2014 [cit. 2010-02-22]. Dostupný z www: HM Revenue and Customs. Individuals ans Employees [online]. 2012 [cit. 2010-03-1]. Dostupný z www. Immigration, work visas and work permit services. Marriage [online]. 2014 [cit. 201002-20]. Dostupný z www: Immigration, work visas and work permit services. Naturalisation [online]. 2011 [cit. 2010-02-20]. Dostupný z www: Immigration, work visas and work permit services. TIER1[online]. 2011 [cit. 2010-0216]. Dostupný z www: Immigration, work visas and work permit services. Unmarried [online]. 2014 [cit. 201002-20]. Dostupný z www: Immigration, work visas and work permit services. Working Holydaymaker [online]. 2014 [cit. 2010-02-20]. Dostupný z www: Jewis Virtual Library. Aliens Act [online]. 2011 [cit. 2010-02-16]. Dostupný z www: Kurzy, Britská libra [online]. 2004 [cit. 2014-02-4]. Dostupný

z

www:

Legislation.gov.uk. British Nationality Act 1948 [online]. 2011 [cit. 2010-02-16]. Dostupný z www: Migration Policy Institute. The Integration Needs of Mobile EU Citizens: Impediments and Opportunities [online]. 2011 [cit. 2010-02-16]. Dostupný z www: < http://www.migrationpolicy.org/europe/> MINAŘÍK, B. DUFEK, J. SOJKOVÁ, Z. Konvergenční procesy vybraných demografických ukazatelů v krajích ČR [online]. 2009. [cit. 6. 12. 2012]. Dostupný z www: MINAŘÍK, B. Studijní materiály k předmětu Analýzy v regionálním rozvoji: Měření konvergence [online]. 2013. [cit. 2. 12. 2013]. Dostupný z www: Ministerstvo práce a sociálních věcí. Práce v Evropské unii [online]. 2012 [cit. 2010-0222]. Dostupný z www: 101

Ministerstvo vnitra České republiky. Dublinský systém [online]. 2010 [cit. 2010-02-11]. Dostupný z www. Ministerstvo vnitra České republiky. Víceletý program pro oblast spravedlnosti a vnitřních věcí [online]. 2014 [cit. 2010-02-12]. Dostupný z www: Multiculturalism: I await a Canadian Political Leader to follow Tony Blairs lead [online] 2006 [cit.: 2009-03-11]. Dostupný z www: PALÁT, M. Economic causes and consequences of international migration of labour. Institutions & Transition Economics: Microeconomic Issues eJournal. [online]. In Institutions & Transition Economics: Microeconomic Issues eJournal. 2012. sv. 4, č. 13, s. 1--17. Dostupný z www: PALÁT, M. Effects of labour migration on economic development during economic downturn and recovery. Macroeconomics: Prices, Business Fluctuations, & Cycles eJournal. [online]. In Macroeconomics: Prices, Business Fluctuations, & Cycles eJournal. 2013. sv. 6, č. 5, s.1--18. Dostupný z www: Peníze.cz. Práce v Evropské unii. Jaké máme možnosti? [online]. 2011 [cit. 2010-02-16]. Dostupný z www: Presseurop, evropský tisk. Multikulturalismus utrpěl další ránu [online] 2005 [cit. 200902-27] Dostupný z www: Slovník cizích slov ABZ [online]. 2005 [cit. 2010-02-16]. Dostupný z www: < http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/azylant> The free dictionary by Farlex [online]. 2012 [cit. 2010-02-13]. Dostupný z www: The Home Office. Immigration visas [online]. 2014 [cit. 2010-02-16]. Dostupný z www: The Home Office. Immigration visas [online]. 2014 [cit. 2010-02-16]. Dostupný z www: The Home Office. National minimum vage rates [online]. 2011 [cit. 2010-02-16]. Dostupný z www:

102

The Home Office. What we do [online]. 2011 [cit. 2010-02-16]. Dostupný z www. UK NATIONAL STATISTICS. Immigration statistics [online]. 2013. [cit. 10. 12. 2013]. Dostupný z www: < http://www.statistics.gov.uk/hub/releasecalendar/index.html?newquery=*&uday=0&umonth=0&uyear=0&title=Immigration+S tatistics&pagetype=calendar-entry&lday=&lmonth=&lyear=> ŽDÁREK, V. Konvergence nových členských zemí EU a aktuální problémy [online]. 2006. [cit. 6. 12. 2012]. Dostupný z www:

103

12 Seznam tabulek Tabulka 1 Nedostatkové profese ve Spojeném království ......................................... 30 Tabulka 2 Program pro vysoce kvalifikované migranty, bodové schéma ............... 32 Tabulka 3 Kategorie pro udělování víz pro migranty mimo Evropský hospodářský prostor ............................................................................................................................ 33 Tabulka 4 Typy profesí a získání víz v daných kategoriích ve Velké Británii ........ 34 Tabulka 5 Počty Britů a imigrantů v jednotlivých částech Velké Británie a Severního Irska v roce 2012 v tis. ................................................................................ 53 Tabulka 6 Zkratky a územní celky Velké Británie a severního Irska ..................... 69 Tabulka 7 Popisné statistiky analyzovaných ukazatelů ........................................... 70 Tabulka 8 Prognóza počtu Indů, lineární trend ........................................................ 81 Tabulka 9 Počet Poláků, lineární trend ...................................................................... 82 Tabulka 10 Počet Poláků, kvadratický trend ............................................................. 83 Tabulka 11 Počet Pákistánců, lineární trend ............................................................. 84 Tabulka 12 Počet Pákistánců, kvadratický trend ...................................................... 85 Tabulka 13 Prognóza Irů, lineární trend.................................................................... 86 Tabulka 14 Prognóza Irů, kvadratický trend ............................................................ 87 Tabulka 15 Prognóza vývoje počtu imigrantů, lineární trend ................................. 88 Tabulka 16 Prognóza počtu obyvatel, lineární trend ................................................ 89

104

13 Seznam grafů Graf 1 Počet imigrantů v jednotlivých státech Evropské unie v tis. v roce 2011 .... 51 Graf 2 Historie vývoje imigrace a emigrace v UK ..................................................... 52 Graf 3 Deset nejvýznamnějších zdrojových zemí v počtu přistěhovalců do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v roce 2012 v tis ............... 54 Graf 4 Žádosti o vstupní víza dle zdrojových kontinentů v roce 2012..................... 55 Graf 5 Víza dle záměru návštěvníků při vstupu do Spojeného království v roce 2012 ................................................................................................................................ 56 Graf 6 Celkový počet žádosti o udělení víza v letech 2004 až 2012 .......................... 57 Graf 7 Žádosti o udělení pracovních víz v letech 2004 až 2012 ................................ 58 Graf 8 Deset nejčastějších profesních odvětví v žádostech o pracovní víza v roce 2012 ................................................................................................................................ 59 Graf 9 Počet vydaných pracovních víz dle zdrojových zemí v roce 2012 ................ 60 Graf 10 Počet vydaných studijních víz v roce 2012 ................................................... 61 Graf 11 Počet vstupních víz u žádostí o studium v letech 2004 až 2012 .................. 62 Graf 12 Počet vydaných rodinných víz v letech 2004 až 2011 .................................. 63 Graf 13 Počet žádostí o trvalé občanství v letech 2004 až 2012 ................................ 64 Graf 14 Žádosti o azyl v roce 2014 dle pohlaví .......................................................... 64 Graf 15 Žádosti o prodloužení vízové povinnosti v roce 2012 .................................. 65 Graf 16 Zadržení ilegální imigranti v roce 2012 ........................................................ 66 Graf 17 Ilegální imigranti dle pohlaví v roce 2012 .................................................... 67 Graf 18 Počet ilegálních přistěhovalců ve vazbě v letech 2004 až 2012 ................... 67 Graf 19 Počet imigrantů v jednotlivých NUTS II v letech 2004 a 2012 ................... 71 Graf 20 β-konvergence počtu imigrantů připadajících na tis. obyvatel ve Spojeném Království Velké Británie a Severního Irska v letech 2004 až 2012 ......................... 72 Graf 21 β-konvergence počtu imigrantů připadajících na tis. obyvatel ve Spojeném Království Velké Británie a Severního Irska v letech 2004 až 2012 bez jednotek UKI1 a UKI2 ................................................................................................................. 74 Graf 22 β-konvergence počtu imigrantů připadajících na tis. obyvatel v londýnských čtvrtích v letech 2004 až 2012 ................................................................ 76 Graf 23 Prognóza vývoje počtu Indů ve Spojeném království, lineární trend ........ 80

105

Graf 24 Prognóza vývoje počtu Poláků ve Spojeném království do roku 2020 v tis., lineární trend ................................................................................................................. 81 Graf 25 Prognóza vývoje počtu Poláků ve Spojeném království do roku 2020 v tis., kvadratický trend ......................................................................................................... 82 Graf 26 Prognóza vývoje počtu Pákistánců ve Spojeném království do roku 2020 v tis., lineární trend .......................................................................................................... 83 Graf 27 Prognóza vývoje počtu Pákistánců ve Spojeném království do roku 2020 v tis., kvadratický trend .................................................................................................. 84 Graf 28 Prognóza vývoje počtu Irů ve Spojeném království do roku 2020 v tis., lineární trend ................................................................................................................. 85 Graf 29 Prognóza vývoje počtu Irů do Spojeného království do roku 2020, kvadratický trend ......................................................................................................... 86 Graf 30 Prognóza vývoje počtu imigrantů ve Spojeném království do roku 2020, lineární trend ................................................................................................................. 87 Graf 31 Prognóza vývoje počtu obyvatel Spojeného království do roku 2020, lineární trend ................................................................................................................. 88

14 Seznam obrázků Obrázek 1 Územní celky Velké Británie a Severního Irska na úrovni NUTS II .... 68 Obrázek 2 Podíl počtu imigrantů připadajících na tis. obyvatel v jednotlivých částech Velké Británie v roce 2012 .............................................................................. 78 Obrázek 3 Podíl počtu imigrantů v Londýně připadajících na tis. obyvatel v roce 2012 ................................................................................................................................ 79

106

15 Přílohy Příloha 1 Prognóza vývoje počtu Indů do roku 2020, kvadratický trend

Prognóza vývoje počtu Indů do roku 2020 1000 900 800 700

y = 20,763x + 521,72 R² = 0,9462

600 500 400 300 200 100 0

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Zdroj:National statistics, zpracování: vlastní.

Příloha 2 Prognóza vývoje počtu Irů do roku 2020, lineární trend

Prognóza vývoje počtu Irů do roku 2020 500

450

400

350 y = -6,75x + 450,64 R² = 0,9629

300

250 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Zdroj:National statistics, zpracování: vlastní.

107

Příloha 3 Podíl počtu imigrantů na tisíc obyvatel v jednotlivých NUTS II Zkratka UKC1 UKC2 UKD1 UKD6 UKD3 UKD4 UKD7 UKE1 UKE2 UKE3 UKE4 UKF1 UKF2 UKF3 UKG1 UKG2 UKG3 UKH1 UKH2 UKH3 UKI1 UKI2 UKJ1 UKJ2 UKJ3 UKJ4 UKK1 UKK2 UKK3 UKK4 UKL1 UKL2 UKM2 UKM3 UKM5 UKM6 UKN0

Územní jednotka

Tees Valley and Durham Northumberland and Tyne and Wear Cumbria Cheshire Greater Manchester Lancashire Merseyside East Riding and North Lincolnshire North Yorkshire South Yorkshire West Yorkshire Derbyshire and Nottinghamshire Leicestershire, Rutland and Northamptonshire Lincolnshire Herefordshire, Worcestershire, Warwickshire Shropshire and Staffordshire West Midlands East Anglia Bedfordshire and Hertfordshire Essex Inner London Outer London Berkshire, Buckinghamshire, and Oxfordshire Surrey, East and West Sussex Hampshire and Isle of Wight Kent Gloucestershire, Wiltshire and Bristol/Bath area Dorset and Somerset Cornwall and Isles of Scilly Devon West Wales and The Valleys East Wales Eastern Scotland South Western Scotland North Eastern Scotland Highlands and Islands Northern Ireland

2004 27,28 39,22 16,43 35,96 75,39 46,07 30,18 30,61 38,51 45,89 86,35 46,12 93,33 37,71 49,02 36,14 112,98 65,79 100,19 52,89 351,00 249,04 97,58 63,91 65,99 63,60 63,24 44,73 33,46 38,18 38,37 64,23 42,41 42,41 42,41 42,41 43,96

2005 31,03 42,41 26,64 32,30 88,59 55,01 35,71 30,44 42,11 49,49 90,65 54,28 97,99 37,37 44,64 34,51 124,56 70,88 108,02 54,88 362,58 264,64 100,68 68,77 65,47 63,09 62,10 45,34 41,02 40,55 42,99 67,92 0 0 0 0 0

2006 27,91 40,68 32,72 35,67 89,79 57,79 40,63 34,75 50,98 63,28 101,54 63,86 100,68 62,22 45,27 33,63 141,41 77,37 118,33 58,75 376,01 270,97 111,04 74,93 70,12 65,26 69,85 51,88 38,46 46,58 42,89 79,65 0 0 0 0 0

2007 33,18 43,87 32,65 44,67 97,79 56,14 42,73 41,29 45,40 65,32 97,40 65,02 109,34 55,80 51,49 46,13 145,41 90,71 124,16 69,63 370,43 291,36 115,31 74,64 75,18 70,24 75,00 54,91 47,89 47,92 49,80 82,81 0 0 0 0 0

2008 40,97 46,78 30,49 49,09 104,75 69,18 45,61 48,78 56,48 70,38 100,74 67,48 113,61 72,67 58,31 54,03 152,57 88,77 131,72 72,02 370,83 294,56 123,50 82,74 82,83 70,29 77,30 52,94 43,48 55,51 52,47 85,00 0 0 0 0 0

2009 36,59 61,29 30,61 50,17 113,07 64,65 38,75 51,11 64,27 71,87 68,26 111,71 70,91 70,91 60,51 55,47 159,82 86,73 130,77 75,16 371,20 303,57 118,94 85,39 89,18 77,20 79,89 58,34 35,92 46,30 54,03 95,36 0 0 0 0 0

2010 43,81 57,55 26,75 57,08 114,29 64,40 45,58 51,99 55,06 71,81 104,19 84,26 128,84 66,76 61,95 56,95 149,28 87,58 130,61 78,81 374,67 310,88 140,48 89,49 91,45 108,60 87,41 64,30 37,95 50,18 54,99 97,89 0 0 0 0 0

2011 37,23 58,45 16,43 48,81 121,42 69,21 47,52 56,17 58,30 77,91 108,43 78,85 134,89 62,05 64,39 56,09 165,40 103,83 157,50 72,05 395,90 326,58 124,76 89,48 83,33 95,42 68,14 33,90 49,19 49,19 55,51 76,62 0 0 0 0 0

2012 37,07 61,03 33,06 46,54 119,56 56,46 53,03 61,27 54,09 88,59 112,68 75,97 134,17 55,87 64,23 56,74 170,24 108,35 138,82 78,86 385,03 328,67 126,30 90,94 96,00 93,18 93,60 69,56 33,64 63,17 57,59 101,34 78,06 78,06 78,06 78,06 74,12

Zdroj:National statistics, zpracování: vlastní.

108