Image regionu Tišnovsko

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Image regionu Tišnovsko Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Stanislav Mokrý

Markéta Volavá

Brno 2012

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala Ing. Stanislavu Mokrému za cenné rady a připomínky, jeţ výrazně přispěly ke zpracování této práce. Současně bych ráda poděkovala své rodině a příteli za psychickou podporu, kterou jsem tolik potřebovala.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Image regionu Tišnovsko vypracovala samostatně pod vedením Ing. Stanislava Mokrého a uvedla v ní všechny pouţité a citované literární prameny. V Brně dne 22. 5. 2012

_______________________

Abstract VOLAVÁ, M. The image of the region Tišnovsko. Bachelor thesis. Brno: PEF MENDELU, 2012. My thesis is focused on research of Tisnov region image. Main purpose of my work is to compare the identity of destination with the external perception of this region and to determinate the current situation of region image. One part of this work is the questionnaire research. Recommendations for improvement of current situation of image, as well as results for more effective promotion of the region are summarized in the discussion. Keywords Tourism, destination, image of destination, marketing of destination, Tišnovsko.

Abstrakt VOLAVÁ, M. Image regionu Tišnovsko. Bakalářská práce. Brno: PEF MENDELU, 2012. Bakalářská práce je zaměřena na studium image regionu Tišnovsko. Hlavní náplní této práce je porovnat destinační identitu regionu s vnějším vnímáním regionu a zjistit stávající situaci image a propagace regionu. Součástí práce je dotazníkové šetření. V diskuzi jsou shrnuta doporučení pro zlepšení současného stavu image a poznatky k zefektivnění propagace regionu. Klíčová slova Cestovní ruch, destinace, image destinace, marketing destinace, Tišnovsko.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

10

2

Cíl práce

11

3

Literární rešerše

12

3.1

Vymezení cestovního ruchu ......................................................................... 12

3.1.1 3.2

Specifika trhu cestovního ruchu ......................................................... 13

Charakteristika destinace cestovního ruchu .............................................. 13

3.2.1

Destinace z hlediska rajonizace ........................................................... 14

3.2.2

Nabídka destinace ................................................................................. 15

3.2.3

Typologizace destinace......................................................................... 16

3.3

Destinační management ............................................................................... 18

3.3.1

Princip 3P................................................................................................ 20

3.3.2

Organizace destinačního managementu............................................ 21

3.4

Marketing v cestovním ruchu ...................................................................... 23

3.4.1

Marketingový mix ................................................................................. 25

3.4.2

Destinační identita a image.................................................................. 30

3.5

Marketingový výzkum ................................................................................. 35

3.5.1

Metody marketingového výzkumu .................................................... 35

4

Metodika

39

5

Vlastní práce

40

5.1

Charakteristika regionu Tišnovsko ............................................................. 40

5.1.1

Infrastruktura pro cestovní ruch ......................................................... 42

5.1.2

Přehled atraktivit v destinaci ............................................................... 43

5.2

Současná propagace destinace ..................................................................... 48

5.2.1

Tištěné propagační materiály .............................................................. 48

5.2.2

Webové prezentace regionu ................................................................ 53

5.2.3

Zhodnocení propagace destinace ....................................................... 56

Obsah

6

5.3

Dotazníkové šetření ....................................................................................... 56

5.3.1

Rozbor výsledků dotazníkového šetření ........................................... 58

6

Diskuze

70

7

Závěr

73

8

Literatura

74

A

Dotazník

79

B

Logo regionu Tišnovsko

84

C

Prezentace regionu Tišnovsko na veletrhu Regiontour 2012

85

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obrázek 1: Vzájemná propojenost problematiky řízení ......................................... 18 Obrázek 2: Geografické vymezení regionu Tišnovsko ........................................... 42 Obrázek 3: Tišnov - vizitka města ............................................................................. 49 Obrázek 4: Tišnov - procházka městem.................................................................... 49 Obrázek 5: Nebeské výlety - za přírodou a památkami ......................................... 50 Obrázek 6: Středověký Tišnov - nejmenší uličky .................................................... 50 Obrázek 7: Přírodou Tišnovska ................................................................................. 51 Obrázek 8: Tišnovskem pěšky ................................................................................... 51 Obrázek 9: Tišnovskem na kole ................................................................................. 52 Obrázek 10: Za památkami Tišnovska...................................................................... 52 Obrázek 11: Webové stránky města Tišnova ........................................................... 53 Obrázek 12: Webové stránky DSO Tišnovsko ......................................................... 54 Obrázek 13: Webové stránky regionu Tišnovsko.................................................... 55 Obrázek 14: Webové stránky Infocentra Tišnov ..................................................... 55 Obrázek 15: Ukázka jednotného vizuálního stylu regionu Tišnovsko ................ 56

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tabulka 1: Mikroregiony v regionu Tišnovsko ....................................................... 41

Seznam grafů

9

Seznam grafů Graf 1: Spojujete si Tišnovsko s pořádáním určitých akcí/slavností? ................. 60 Graf 2: Studenti: Seřaďte následující turistické zajímavosti regionu od nejvíce atraktivních po nejméně atraktivní. ................................................. 61 Graf 3: Rezidenti: Seřaďte následující turistické zajímavosti regionu od nejvíce atraktivních po nejméně atraktivní. ................................................. 62 Graf 4: Shledáváte Tišnovsko turisticky atraktivní destinací/oblastí? ................ 63 Graf 5: Myslíte si, ţe je Tišnovsko vhodným místem pro trávení dovolené? ..... 63 Graf 6: Pro který typ dovolené je podle Vás Tišnovsko vhodnější? ..................... 64 Graf 7: Doporučili byste návštěvu Tišnovska svým známým? ............................. 64 Graf 8: Jak byste zhodnotil/a celkovou nabídku příleţitostí a sluţeb v oblasti cestovního ruchu v regionu Tišnovsko? ....................................... 65 Graf 9: Jaké sluţby spojené s cestovním ruchem v regionu nejvíce postrádáte? ........................................................................................................ 66 Graf 10: Myslíte si, ţe propagace regionu Tišnovsko a pořádaných akcí v něm je dostatečná? ........................................................................................ 67 Graf 11: Dokáţete si vybavit slogan regionu Tišnovsko? Pokud ano, napiště jej. ........................................................................................................................ 67 Graf 12: Líbí se Vám logo regionu Tišnovko?.......................................................... 68 Graf 13: K jakému destinačnímu typu byste Tišnovsko zařadili? ........................ 69

Úvod

10

1 ÚVOD Během posledního století prošel turismus podstatnými vývojovými změnami. Bezesporu se cestovní ruch stal fenoménem nepostradatelným ve společenské i ekonomické sféře. Hlavním pohonem trhu cestovního ruchu je touha lidí cestovat a objevovat nové a neznámé. Tato potřeba je v nás zakotvena jiţ od pradávna a těţko ji krotit. Ročně ze své domoviny vycestují miliony lidí za prací, vzděláním, sportem, rekreací či poznáním. Cílem těchto cestovatelských aktivit bývají turistické lokality, tak zvané destinace. Díky zvyšující se poptávce po produktech cestovního ruchu dochází i k navyšování a zkvalitňování nabídky, především tedy nabídky destinací cestovního ruchu. Jednotlivé destinace, se snahou se odlišit od ostatních destinací, prohlubují své komunikační schopnosti a dovednosti za účelem přilákat co nejvyšší počet návštěvníků. Jedním ze způsobů, jak tohoto cíle dosáhnout, je vybudovat si chtěnou a přívětivou image všemi dostupnými prostředky. Pod pojmem image je moţné si vybavit obraz či představu o určitém objektu, jeţ bývá často záměrně objektem vytvářen a pěstován, s cílem stát se úspěšným. Pro kaţdý takovýto objekt má úspěch jiný rozměr a u destinace je to především úspěch u návštěvníků oblasti. Image můţe být odrazem reality, avšak ne vţdy je tomu tak a často bývá tento obraz zkreslený. Jak řekl německý novinář a satirik Frank Markus Barwasser: "Image je to, co člověk potřebuje, aby si druzí mysleli, ţe je tím, čím by rád byl." Vybudování dobré image destinace se postupně stává hlavním cílem destinačního managementu, protoţe právě image má obrovský vliv na volbu a rozhodování návštěvníků mezi jednotlivými destinacemi.

Cíl práce

11

2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je zhodnotit současný stav propagace destinace a poukázat na případné nedostatky. Součástí práce je dotazníkové šetření, jehoţ cílem je zjistit vnímání a postoje respondentů k image regionu. Hlavním cílem bakalářské práce je na základě provedené analýzy vnější image navrhnout doporučení týkající se image a propagace regionu Tišnovsko v kontextu cestovního ruchu.


12

3 LITERÁRNÍ REŠERŠE První část bakalářské práce se věnuje literárnímu přehledu. Úkolem literární rešerše je objasnit teoretická východiska, která jsou zásadní pro pochopení a hlubší studium problematiky destinace cestovního ruchu, zaměřené především na marketing a image destinace. T. G. Masaryk vystihl podstatu věci jasně: „Praxe bez teorie není moţná.“

3.1

Vymezení cestovního ruchu

Cestovní ruch, téţ často označován jako turistický průmysl, je významnou sloţkou nejen národních hospodářství, ale i světové ekonomiky. V průběhu 20. století se vlivem zvětšování fondu volného času stal nedílnou součástí běţného ţivota mnoha lidí, a to jak na straně nabídky, tak i na straně poptávky, tedy účastníků cestovního ruchu. Při snaze vymezit pojem cestovního ruchu je třeba vzít na vědomí velké mnoţství definic a spojení. Za všeobecně uznávanou je povaţována definice Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO - The United Nation World Tourism Organization), která na konferenci v Madridu v roce 1991 charakterizovala cestovní ruch jako „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její obvyklé prostředí, a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný, než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“. Nejdl (2011) označuje místo mimo obvyklé prostředí jako místo mimo trvalé bydliště a dobu stanovenou pro přechodnou dobu pobytu jako 1 rok. Jiné pojetí cestovního ruchu vymezují autoři Výkladového slovníku cestovního ruchu Pásková a Zelenka (2002), pro něţ se jedná o „komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníku cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch“. Tyto definice doplňuje Ryglová (2009), jeţ ve své publikaci upozorňuje na nutnost chápat cestovní ruch ve dvou rovinách - v oblasti spotřeby, kde cestovní ruch slouţí k uspokojování potřeb, a v oblasti podnikatelských příleţitostí jako součásti ekonomiky.


3.1.1

13

Specifika trhu cestovního ruchu

Jak je zřejmé z názvu kapitoly, trh cestovního ruchu je poněkud specifický oproti ostatním trhům ekonomiky, a to díky charakteru a zvláštnostem sluţeb cestovního ruchu. Obecně tyto specifika bývají popisována v mnoha publikacích a jejich podstata je ve většině případů stejná nebo alespoň podobná. Ryglová (2009) mezi hlavní specifika řadí výraznou sezónnost a dlouhodobý charakter podnikání v cestovním ruchu, proto je nutné do plánování zahrnout i špatnou sezónu. Trh cestovního ruchu je také podmíněn a ovlivňován politicko-správními podmínkami trhu. Autorka dále zmiňuje neskladovatelnost produktu cestovního ruchu a vysoký podíl lidské práce, mezinárodní charakter trhu a závislost na historických a přírodních atraktivitách, díky nimţ se destinace stává zajímavou pro případné návštěvníky. Nelze opomenout těsný vztah a provázanost nabídky a poptávky, kdy se jakékoliv změny na trhu projevují bezprostředně po jejich provedení, a také jejich výrazné ovlivňování přírodními faktory, které nelze předvídat a počítat s nimi. Jako poslední specifika autorka uvádí místní a časovou vázanost tvorby, realizace a spotřeby sluţeb, jejíţ podstata vychází z pomíjivosti sluţeb, a místní a časové oddělení nabídky, poptávky a spotřeby. Hesková (2011) dodává, ţe na trhu cestovního ruchu, ačkoliv tomu tak dříve nebylo, je moţné sledovat převyšující nabídku nad poptávkou. Tento jev je pro odvětví cestovního ruchu charakteristický.

3.2

Charakteristika destinace cestovního ruchu

„Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn existencí vhodného potenciálu, který má výrazný teritoriální aspekt a je vázán na krajinný systém.“, zdůrazňuje Kiráľová (2004) ve své knize Marketing destinace cestovního ruchu. Z výše uvedeného je zřejmé, ţe na cestovní ruch je nutné pohlíţet také z geografického hlediska. Destinace cestovního ruchu je tedy velikostně různý přirozený celek, který se určitým způsobem liší od jiných destinací. (Kiráľová, 2004) Při snaze lépe vymezit destinaci cestovního ruchu Nejdl (2011) poukazuje na definici zveřejněnou v roce 1993 Světovou organizací cestovního ruchu, která říká, ţe „destinace je místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh“. Tato definice byla UNWTO následně rozšířena v roce 2002 ve znění: „Lokální destinace cestovního


14

ruchu je fyzický prostor, ve kterém turista stráví nejméně jedno přenocování. Zahrnuje turistické produkty tvořené atraktivitami cestovního ruchu a podpůrnými službami a soubor možností zábavy pro jednodenní návštěvníky. Má přírodní a administrativní hranice, jež vymezují její řízení, image a vnímání, které definují její tržní konkurenceschopnost. Lokální destinace zahrnují i hostitelskou komunitu a mohou být součástí větších destinací.“ Obdobně na destinaci pohlíţí Palatková (2006), podle níţ destinaci tvoří koncentrace souboru různých sluţeb v určité oblasti, jeţ jsou poskytovány na základě potenciálu cestovního ruchu daného místa. Zatímco předchozí autoři vysvětlují pojem destinace obdobně, Pásková a Zelenka (2002) chápou destinaci dvěma způsoby. V uţším smyslu je destinace chápána jako cílová oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit cestovního ruchu a infrastruktury. V širším smyslu se jedná o země, regiony a lidská sídla disponující vysokou koncentrací atraktivit, rozvinutých sluţeb a infrastruktury cestovního ruchu. Pro mezinárodní návštěvníky můţe být destinací vnímána celá země, region popřípadě i město, pro rezidenta naopak menší oblasti a rezorty v dané zemi. Lze tedy konstatovat, ţe čím delší je cíl cesty, tím větší je destinace a naopak. 3.2.1

Destinace z hlediska rajonizace

Destinace cestovního ruchu se ve většině případů neshodují s administrativním členěním státu. Z národního hlediska uvaţovaného státu bývá pro destinaci synonymem určitý region. Region Ryglová (2009) definuje jako územní celek, který je určen pomocí administrativních hranic. Jako příklad autorka uvádí hranice krajů, okresů, správních obvodů obcí s rozšířenou působností či s pověřeným obecním úřadem a sdruţení obcí. Pásková a Zelenka (2002) doplňují, ţe region je typický společnou úrovní určitých znaků nebo společnými vazbami a rozdělují jej na homogenní a heterogenní, přičemţ homogenní regiony jsou vnitřně stejnorodé a odlišné od okolních regionů a heterogenní regiony jsou vnitřně různorodé s funkčně specializovanými dílčími částmi, tedy funkčně uzavřené regiony. Z geografického hlediska, jak uvádí Ryglová (2009), je moţné region členit na menší územní celky zvané mikroregiony. Mikroregion je vymezován jako sdruţení několika obcí za účelem dosaţení společných cílů a často bývá označován jako spádové území. Pásková a Zelenka (2002) zmiňují, ţe tyto mikroregiony ve většině případů vznikají za účelem společné podpory pro čerpání pro-


15

středků z fondů státních, fondů Evropské unie a také prostředků pro rozvoj cestovního ruchu. Region cestovního ruchu, téţ zvaný turistický region, je podle Ryglové (2009) název pro členění České republiky podle srovnatelných podmínek pro cestovní ruch. Tyto regiony cestovního ruchu nabízejí obdobný produkt a disponují obdobnými podmínkami pro daný typ či formu cestovního ruchu. Slouţí k lepší orientaci návštěvníků. Turistických regionů je v České republice 17 a aţ na kraj Vysočina se toto členění neshoduje s institucionálními hranicemi krajů. Za nejmenší destinační jednotku označuje Jakubíková (2009) tzv. rezort. Autorka uvádí přesnou definici ve znění: „Rezort je místo či menší oblast navštěvovaná s cílem trávení volného času, zábavy, odpočinku, sportovních a dalších aktivit.“ Jako příklad takovýchto rezortů uvádí lyţařské či zábavní rezorty. Pásková a Zelenka (2002) pro rezort pouţívají synonymum „středisko cestovního ruchu“, tedy místo soustředěného cestovního ruchu. Zmiňují, ţe na konci 19. století byly střediska cestovního ruchu rozděleny na čtyři základní typy, a to lázeňská, klimatická, alpínská a přímořská, ale zdůrazňují, ţe typologie středisek cestovního ruchu je odvozena od více kritérií. Za takováto střediska tedy můţeme povaţovat městská střediska, lázeňská města, rekreační obce či chatové oblasti. 3.2.2

Nabídka destinace

Jak uţ bylo zmíněno, kaţdá destinace musí oplývat určitou nabídkou sluţeb a dostatečným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Buhalis (2000) ve své publikaci upozorňuje na významné komponenty pro destinaci cestovního ruchu, tzv. „šest A“ mezi něţ patří:  attractions – zahrnující primární nabídku cestovního ruchu v destinaci, tedy přírodní a kulturně-historické atraktivity vyvolávající návštěvnost,  accessibility and ancillary services – představující všeobecnou infrastrukturu, která zajišťuje dostupnost destinace, tuto infrastrukturu vyuţívají i stálí obyvatelé destinace,  amenities – tzv. infrastruktura cestovního ruchu, do níţ patří ubytovací a stravovací zařízení a další sluţby cestovního ruchu,


16

 available packages – předem připravené produktové balíčky destinace,  activities – všechny aktivity dostupné v destinaci. (Kiráľová, 2004) Podle Kiráľové (2004) by hlavní zásadou pro těchto šest komponentů měla být hlavně kvalita, tedy kvalitní nabídka, která přiláká do destinace návštěvníky a bude schopna uspokojit jejich potřeby. Palatková a Zichová (2011) zdůrazňují, ţe kvalita destinace jako produktu je z pohledu návštěvníka destinace ovlivňována nehmotnými a nehmatatelnými faktory. Jako příklad uvádí bezpečnost, image destinace či přátelskost a pohostinnost rezidentů. Kiráľová (2004) nabídku cestovního ruchu dělí na primární a sekundární. Primární nabídka cestovního ruchu zahrnuje podmínky pro uspokojení potřeb návštěvníků a určujícím faktorem vyuţitelnosti destinace pro aktivity cestovního ruchu je struktura, rozmístění a úroveň sekundární nabídky cestovního ruchu. Z výše uvedeného tedy vyplívá, ţe atraktivity destinace patří do primární nabídky destinace. Ryglová (2009) tyto atraktivity člení na:  přírodní atraktivity, mezi něţ patří terén, klima vodní plochy, vegetace, fauna a další;  kulturně – historické atraktivity, do kterých řadíme architektonické památky, historické stavby jako hrady, zámky, kostely apod., a kulturní zařízení;  organizované atraktivity, jeţ zahrnují pořádané festivaly, slavnosti, veletrhy a výstavy;  sociální atraktivity, nabízející náhled do způsobu ţivota lidí, tradic, zvyků, gastronomie apod. Hlavním činitelem pro dosaţení dostatečné úrovně zajímavosti destinace však nemusí být její atraktivita, ale i další faktory sekundární nabídky. Příkladem takových faktorů můţe být dopravní dostupnost, dostatečná ubytovací kapacita a dopravní sluţby. (Ryglová, 2009) 3.2.3

Typologizace destinace

Pásková a Zelenka (2002) vysvětlují typologizaci destinace jako „proces vymezování typů destinací cestovního ruchu podle kritérií vybraných podle účelu typologizace“. Autoři se shodují s Kiráľovou (2004) na faktu, ţe destinace se obvykle typo-


17

logizují podle hlavního a nejtypičtějšího typu atraktivity, kterou nabízejí. Buhalis (2000) dle výše uvedeného hlediska člení destinace na typ:  městský,  přímořský,  horský,  venkovský,  autentický třetí svět,  jedinečný - exotický - exkluzivní. Kiráľová (2004) také uvádí typologizaci E. Lawse, který navrhuje typologizovat destinace podle uskutečňovaných aktivit v dané destinaci, a to následovně:  hlavní města,  rozvinutá tradiční centra,  střediska cestovního ruchu,  účelově vybudované resorty. V České republice byla při průzkumu úrovně řízení cestovního ruchu v obcích pouţita typologizace podle aktivit i atraktivit, při níţ byly destinace rozděleny na typy:  lázeňský,  přírodní,  u vodní plochy,  venkovský,  kulturně-poznávací,  historický,  zimních sportů,  náboţenský,  rekreační,


18

 příhraniční,  atrakční. (Kiráľová, 2004)

3.3

Destinační management

Aby destinace mohla plně fungovat a dosahovat svých cílů, je nutné, aby byla řízena. K tomuto účelu slouţí destinační management. Kiráľová (2004) chápe destinační management jako „soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v destinaci za účelem dosažení udržitelného rozvoje a zachování konkurenceschopnosti na trhu“. Pásková a Zelenka (2002) vnímají destinační management podobně a doplňují, ţe výsledkem tohoto procesu jsou společné aktivity, jako například tvorba cenové politiky, sběr statistických dat a provádění výzkumů, sdílený informačně-rezervační systém apod., ale hlavně udrţitelné a konkurenceschopné produkty cestovního ruchu. Palatková (2006) zmiňuje definici autorů Bartla a Schmidta, podle nichţ je destinační management „strategie a cesta pro silné regiony, které mají odvahu ke koncentraci sil pro společný rozvoj, organizaci a aktivní prodej svých klíčových konkurenčních výhod. Touto cestou vznikají destinace, nabízející klientovi perfektně zorganizovaný řetězec služeb odpovídající jeho volbě, který zahrnuje celý proces od informace a pohodlnou rezervaci přes bezchybný průběh až po návrat domů“. Nejdl (2011) popisuje destinační management jako propojení vybraných základních poznatků obecného řízení a řízení cestovního ruchu doplněných o zvláštnosti řídicích principů a procesů v destinaci. Toto propojení znázorňuje následující schéma.

řízení obecně

řízení turismu

destinační management

Obrázek 1: Vzájemná propojenost problematiky řízení Zdroj: vlastní zpracování s vyuţitím podkladů Nejdl, 2011, s. 135

Okruh činností prováděných destinačním management je široký. Hesková (2011) uvádí základní z nich:


19

 rozvoj v souladu s trvalou udrţitelností ţivotního prostředí;  stanovování ekonomických cílů, mezi něţ patří stimulace investic do infrastruktury, oblast daní a místních poplatků či podpora malého a středního podnikání;  sociálně-kulturní oblast, jeţ zahrnuje vytváření pracovních míst, zvyšování vybavenosti sídel a udrţování kulturních tradic, zvyků a historie;  vnitřní a vnější komunikace řízena managementem destinace. Cestovní ruch můţe mít na destinaci pozitivní i negativní vliv. Jak upozorňuje Kiráľová (2004), tyto vlivy se projevují především v oblasti ochrany ţivotního prostředí, sociálně-kulturní oblasti a ekonomické oblasti. Kvalitně prováděný destinační management by měl zajišťovat působení pouze vlivů pozitivních a zabraňovat negativním dopadům na destinaci. V sociálně-kulturní sféře se pozitivní dopad cestovního ruchu na destinaci projevuje zejména zapojením místních obyvatel do procesu ochrany přírodního a kulturního bohatství, zvyšováním jejich ţivotního standardu, vytvářením pracovních příleţitostí a s tím spojeným zmírňováním chudoby, podporou sociálního rozvoje, posilováním komunity a pocitu hrdosti obyvatel dané destinace. (Kiráľová, 2004) Za pozitivními dopady v oblasti ekonomické Hesková (2011) povaţuje jiţ zmiňované zvyšování zaměstnanosti a příjmů místního obyvatelstva, zlepšení platební bilance státu a ekonomický růst. Kiráľová (2004) pozitiva doplňuje o příjmy do místního a státního rozpočtu plynoucích z daní a poplatků, rozvoj malého a středního podnikání a v neposlední řadě stimulace investic do místní infrastruktury. Mezi pozitivní dopady v oblasti ţivotního prostředí se řadí například financování ochrany přírody a přírodních zdrojů z příjmů a vstupného do národních parků, jeskyní apod., či z daní a poplatků. Dále vytváření pracovních příleţitostí, vytváření národních parků, rezervací a regulace počtu návštěvníků v chráněných územích. Cestovní ruch také přispívá ke zvýšení vědomí veřejnosti o důleţitosti ochrany ţivotního prostředí a výchově místních obyvatel. (Kiráľová, 2004) Kiráľová (2004) zdůrazňuje, ţe negativní dopady cestovního ruchu na destinace se v oblasti ţivotního prostředí projevují zejména tehdy, pokud destinaci navštěvuje více návštěvníků, neţ je únosné. Nadměrný počet turistů můţe


20

způsobit neúměrné vyuţívání přírodních zdrojů a s ním spojené problémy, jakoţto eroze půdy, znečištění ovzduší, půdy a vody, hluk způsobený dopravními prostředky, nebezpečí lesních poţárů, vymírání ţivočišných a rostlinných druhů, zvýšená spotřeba místních zdrojů a hrozba vytěţení zdrojů přírodních či dopady stavebních aktivit na ráz krajiny. Hesková (2011) dodává, ţe negativní vlivy cestovního ruchu na ţivotní prostředí lze sníţit pomocí zvýšení ekologického cítění obyvatelstva, kdy se zvýší povědomí a zájem o tzv. ekologicky šetrný cestovní ruch namísto masového. Pokud dojde ke změnám v chování místních obyvatel a přehodnocení jejich systémů hodnot, můţe být ohroţen původní způsob jejich ţivota, coţ má negativní dopady na destinaci v oblasti sociálně-kulturní. Na mysli má autorka hlavně komercionalizaci místních tradic a zvyků, standardizaci sekundární nabídky cestovního ruchu, ztrátu autenticity způsobenou přizpůsobením se turistům ve zvyklostech a chování, stejně tak jako přizpůsobení tradiční výroby poptávce a poţadavkům turistů. Dochází také ke střetům kultur z hlediska etniky, víry či ţivotního stylu, růstu kriminality v důsledku růstu urbanizace a rozvoje cestovního ruchu a sociálnímu stresu způsobenému zvyšováním nákladů a nemoţností vyuţívat přírodní zdroje. (Kiráľová, 2004) Skryté náklady na infrastrukturu, ekonomická závislost místní komunity na cestovním ruchu, vysoká sezónnost na trhu práce, ekonomické krize, rozvoj turistických ghett či tzv. enklávového cestovního ruchu, kdy turista díky balíku sluţeb all inclusive nedá moţnost výdělku místním podnikatelům, patří mezi negativní dopady rozvoje cestovního ruchu na destinaci. (Kiráľová, 2004) 3.3.1

Princip 3P

Ryglová (2009) uvádí: „Management destinace může být definován jako systém řídících dovedností a činností používaných při koordinovaném plánování a organizaci cestovního ruchu v určité destinaci, jehož základním předpokladem k úspěchu je partnerství.“ Tímto předpokladem autorka míní princip tzv. 3P, tedy Public – Private – Partnership, popsaný níţe. Aby řízení destinace bylo dostatečně efektivní, je nutné dodrţovat základní předpoklady pro úspěšný management destinace. Nejdl (2011) mezi tyto předpoklady řadí:  vzájemnou komunikaci,  kooperaci neboli spolupráci,


21

 koordinaci,  partnerství. Partnerství, aby destinační management nepozbýval svého smyslu, musí fungovat na několika rovinách, tedy:  v soukromé sféře (private),  ve veřejné sféře (public),  mezi soukromou a veřejnou sférou (partnership). (Nejdl, 2011) Soukromou sférou má Nejdl (2011) na mysli poskytovatele sluţeb cestovního ruchu. Partnerstvím v soukromé sféře se tedy míní nejen partnerství mezi jednotlivými poskytovateli sluţeb stejných, tedy stejných druhů (např. mezi jednotlivými hotely, restauracemi apod.), ale i mezi poskytovateli různých druhů sluţeb, které na sebe navazují nebo jsou určitým způsobem propojeny. Partnerstvím ve veřejné správě Nejdl (2011) rozumí partnerství samosprávných celků, tedy obcí a měst, dále krajských úřadů a jiných hospodářských a politických organizačních jednotek. Toto partnerství by mělo probíhat jak na úrovní horizontální tak i vertikální, tedy v rámci jednotlivých strukturních typů a jednak i mezi nimi. Nejdokonalejším a nejefektivnějším typem partnerství, jak uvádí Nejdl (2011), je partnerství mezi soukromou a veřejnou sférou, tedy jiţ zmiňované 3P. Ryglová (2009) doplňuje, ţe zprostředkování 3P spolupráce zajišťují tzv. destinační agentury, které mají na starost profesionální řízení a organizování destinace. Ne kaţdá destinace ovšem disponuje takovouto společností. 3.3.2

Organizace destinačního managementu

Hesková (2011) vymezuje společnost destinačního managementu jako „organizaci vytvořenou pro řízení destinace v oblasti vytváření a prosazení destinace a jejich produktů na trhu“. Dále autorka uvádí hlavní úkoly organizace cestovního ruchu, mezi něţ patří realizace záměrů destinačního managementu, vývoj a aktivní prodej hlavních produktů, koordinace a řízení tvorby produktů cestovního ruchu, řízení cenové politiky a aktivního prodeje destinace. Společnost destinačního managementu je také nenahraditelná díky své roli v propagaci identity a image destinace jako celku, dodává Ryglová (2009). Ryglová (2009) vymezuje pět různých právních forem pro organizaci destinačního managementu v České republice. Organizace destinačního ma-


22

nagementu můţe být vedena jako sdruţení právnických osob, příspěvková organizace, řídící subjekt jako součást dobrovolného svazku obcí, obecně prospěšná společnost nebo společnost s ručením omezeným. Organizace destinačního managementu Ryglová (2009) rozlišuje podle úrovní, na kterých organizace působí, a to na:  lokální turistické organizace – Destinační management města Český Krumlov,  regionální turistické organizace – Centrála cestovního ruchu – Jiţní Morava,  národní turistické organizace – CzechTourism,  kontinentální turistické organice. Základem úspěchu pro řízení destinací podle Bartla a Schmidta, na které se odkazuje Palatková (2006), je šest klíčových oblastí, přičemţ společnost pro destinační management je jednou z nich. Dalších pět oblastí je tvořeno systémy klíčových produktů, sítěmi pro vyuţití trhu, řízením značek, managementem kvality a managementem znalostí. Hesková (2011) uvádí, ţe systémy klíčových produktů zahrnují základní produktové nabídky. Pro kaţdou destinaci je dosaţení úspěchu nezbytné si zvolit své klíčové produkty, které bude nabízet, tedy hlavní formy dovolené. Z fungujících vztahů mezi subjekty zapojenými do destinačního managementu dle Heskové (2011) vznikají sítě pro vyuţití trhu neboli distribuční systém, který slouţí k organizování prodejních sítí a zajišťuje tok aktuálních informací. Nejdl (2011) doplňuje, ţe distribuční systém se skládá z distributorů a distribučních cest, přičemţ distributory se míní samotná destinace, tedy organizace destinačního managementu, nebo zprostředkovatelé, jimiţ mohou být touroperátoři, cestovní kanceláře či organizátoři kongresových, incentivních, kulturních a společenských událostí a akcí. Politika značky, téţ nazývána jako brand management či branding, je dle Nejdla (2011) významným prvkem managementu destinace. Brand management podle Palatkové (2006) představuje proces tvorby značky a identity značky destinace. Kotler a Keller (2007) definují značku jako „jméno, pojem, znak, symbol, design nebo libovolnou kombinace těchto prvků“. Hlavní role značky spočívá v identifikaci zboţí či sluţby jednoho nebo skupiny prodejců a odlišení se od prodejců konkurenčních. Nejdl (2011) dodává, ţe úspěch značky destinace spo-


23

čívá v uvědomění si, ţe značka není pouze o obrazový či grafický výtvor, ale jedná se o drţitele informace, jehoţ účelem je přilákat zákazníka a udrţet si jej. Podle Heskové (2011) je díky silně konkurenčním trhům v dnešní době nutné uplatňovat strategie vedoucí k výraznější diferenciaci produktů destinace i destinace samotné. Propojením technik brand managementu a managementu kvality1 lze tohoto cíle dosáhnout. Kvalita hraje významnou roli při nákupním rozhodování vybraných segmentů zákazníků. Nejdl (2011) ve své publikace zmiňuje klíčovou roli organice destinačního managementu v systému řízení kvality, jehoţ podstata spočívá v systému certifikací (např. ubytovacích či stravovacích zařízeních) a standardech kvality. Cílem těchto nástrojů řízení kvality je dosaţení rovnováţného stavu mezi cestovním ruchem, místním prostředím a populací zahrnující i zvýšení zaměstnanosti díky turismu a spokojenost návštěvníků destinace. Pro Heskovou (2011) management znalostí představuje řízení kvality lidských zdrojů. Autorka uvádí, ţe je nutné klást důraz na organizaci poradenství a vzdělávání pro subjekty, které se účastní managementu destinace, protoţe konkurence turistických destinací se zvyšuje stejně tak jako nároky návštěvníků, a tím i sílí tlak na kvalitu lidských zdrojů. Nejdl (2011) autorku doplňuje, ţe moţnosti řízení znalostí se rozšířili díky rozvoji informačních technologií. V současné době je tedy moţné vyuţívat různé internetové databáze, rezervační systémy, webové stránky či sociální sítě.

3.4

Marketing v cestovním ruchu

Vzhledem k povaze trhu cestovního ruchu se marketing cestovního ruchu liší od klasického marketingu, jelikoţ se jedná o marketing sluţeb a ne zboţí. Nejprve je nutné si vymezit, co marketing vlastně představuje. Pásková a Zelenka (2002) vnímají marketing jako „sociální a manažerský proces, v němž jednotlivci a skupiny získají, co potřebují prostřednictvím vytváření a výměny produktů a peněz s ostatními“. Kiráľová (2004) chápe marketing jako „podnikatelskou filozofii, která se prolíná všemi činnostmi podnikatelského subjektu“. Hesková (2011) uvádí, ţe definice marketingu cestovního ruchu jsou zaloţeny na určení si charakteristických znaků produktu cestovního ruchu. ProManagement kvality = řízení kvality, jedná se o manaţerský přístup, jeţ má za cíl zvyšování kvality produktu. (Jakubíková, 2009) 1


24

dukt cestovního ruchu má v zásadě stejné charakteristiky jako produkt sluţeb, pro nějţ platí šest obecných specifik:  nehmotný charakter sluţeb, který představuje nehmatatelnost sluţby jako takové a díky němuţ lze snadno napodobit a kopírovat konkurencí;  charakter výroby, jeţ způsobuje vázanost sluţby na místo spotřeby;  pomíjivost sluţeb, coţ vystihuje fakt, ţe sluţbu nelze vyrábět na sklad či uchovat ji;  specifičnost distribučních cest, která je způsobena nemoţností fyzického systému distribuce, nákup sluţeb cestovního ruchu je uskutečňován prostřednictvím cestovních kanceláří, touroperátorů apod.;  podmíněnost nákladů, znamenající obtíţe při předvídání nákladů, nelze provádět kalkulaci nákladů pomocí fixních a variabilních jako u výrobku;  vázanost sluţby na poskytovatele, provozovatele či majitele sluţby, přičemţ se vyuţívá známých osobností a celebrit. (Hesková, 2011) Podle Ryglové (2009) jsou sluţby cestovního ruchu přesto specifické oproti ostatním sluţbám, a to díky:  kratší expozituře sluţeb, coţ způsobuje, ţe na udělání dobrého či špatného dojmu na zákazníka je méně času;  výraznějšímu vlivu psychiky a emocí při nákupu sluţeb, které ovlivňují budoucí nákupní chování zákazníka, jeţ při nákupu sluţeb cestovního ruchu pouţívá racionální a emotivní uvaţování;  většímu významu „vnější stránky“ poskytovaných sluţeb, kdy se zákazníci při nákupním rozhodování opírají o hmatatelné záchytné body a důkazy (např. uniformy zaměstnanců), z nichţ usuzují kvalitu nabízených sluţeb;  většímu důrazu na úroveň a image, proto je nutné, aby firmy vyvinuly úsilí při vyvolávání patřičných asociací odpovídajících klientovým představám;  větší závislosti na komplementárních firmách, které dotváří celkový dojem a vzájemně se doplňují;  snazšímu kopírování sluţeb, jelikoţ většina sluţeb nemůţe být chráněna patentem tak jako výrobky;


25

 většímu důrazu na propagaci mimo sezóny, coţ je u sluţeb cestovního ruchu pravidlem, propagace musí začít v době, kdy lidé plánují svoji dovolenou, na začátku sezóny je jiţ pozdě. Podle Morrisona (1995) marketing v pohostinství a cestovním ruchu vyţaduje zvláštní přístupy, a to:  pouţívání více neţ jen „4P“ základního marketingového mixu (product, price, place, promotion);  větší význam ústní reklamy, kdy blízcí a přátelé zákazníka mohou předat pozitivní dojmy a osobní zkušenosti;  pouţívání emotivní přitaţlivosti propagace, kdy se společnosti „zlidšťují“, aby se s nimi zákazníci ztotoţňovali;  sloţitější ověřování inovací – díky kopírování sluţeb firmy častěji mění a inovují sluţby zákazníkům;  rostoucí význam dobrých vztahů s komplementárními firmami, které neodmyslitelně ovlivňují marketing pohostinství a cestovního ruchu, ale také spokojenost zákazníků. Zelenka (2010) ve své publikaci uvádí, ţe marketing se opírá o 4 hlavní pilíře, jimiţ míní marketingovou komunikaci, marketingovou strategii, segmentaci trhu a marketingové nástroje a jejich vhodné kombinace v marketingovém mixu. 3.4.1

Marketingový mix

Čertík (2000) povaţuje marketingový mix za základní princip marketingu. Marketingový mix definuje jako „soubor činitelů, jejichţ pouţití společně s výběrem trţních segmentů a cílových trhů vytvářejí marketingovou strategii společnosti“. Základní marketingový mix tvoří čtyři nástroje, které díky jejich definování v angličtině nazýváme „4P“. Do základního marketingového mixu tedy řadíme produkt (product), cenu (price), distribuci (place) a propagaci (promotion). Jak ale uvádí Morrison (1995) pro účely cestovního ruchu je nutné pouţívat více jak „4P“, tedy rozšířený marketingový mix, k němuţ patří lidé (people), spolupráce (partnership), vytváření balíčků sluţeb (package) a programování (programme).


26

Produkt Ryglová (2009) charakterizuje produkt jako soubor sluţeb, který se skládá ze sluţeb základních, do nichţ patří ubytování, strava, doprava apod., a doplňkových, např. směnárenské sluţby. Pro Páskovou a Zelenku (2002) představuje produkt cestovního ruchu „souhrn veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu podnikajícího v cestovním ruchu nebo cestovní ruchu koordinujícího“. Za produkt Kiráľová (2004) také povaţuje samotnou destinaci cestovního ruchu. Autorka vysvětluje produkt z hlediska návštěvníka, pro něhoţ je produktem vše, co si po odjezdu z destinace přiveze do místa svého bydliště, tedy záţitky, zkušenosti apod. Soubor sluţeb neboli produktový balíček bývá také nazýván jako souborný produkt cestovního ruchu, který je tvořen primární a sekundární nabídkou destinace, přístupností destinace, image destinace a přiměřenou cenou. (Kiráľová, 2004) Na to, ţe je nutné na produkt pohlíţet očima návštěvníka, upozorňuje i Ryglová (2009), dle níţ je produkt destinace tvořen těţkými a měkkými faktory. Mezi těţké faktory autorka řadí ubytování, gastronomii, dopravu či zařízení volného času. Mezi měkké faktory patří přátelskost, pohostinnost, nálada, zábava, záţitky apod. Hesková (2011) dodává, ţe poţadavky zákazníků jsou ovlivňovány nejen faktory prostředí, ale faktory, které vyplývají z psychologických aspektů chování jednotlivců. Jako příklad uvádí globalizaci, přístupnost a rychlost, tendence návratu k přírodě a tradicím, poţitkářství a záţitek, seberealizaci a vlastní preference. Podle Kiráľové (2004) by souborný produkt měl disponovat třemi hlavními vlastnostmi, a to uţitečností, dosaţitelností a pouţitelností. Cena Čertík (2000) chápe cenu jako peněţité vyjádření hodnoty sluţeb kupovaných zákazníkem. Cena má rozdílný význam pro poskytovatele sluţeb a zákazníka. Cena jako jediný prvek marketingového mixu zajišťuje společnostem příjmy, avšak pokud se stanoví špatně, můţe v zákazníkovi vyvolat pocit, ţe daná cena neodpovídá hodnotě poţadované. Faktem zůstává, ţe cena hraje významnou roli při nákupním rozhodování klientů. Kiráľová (2004) vysvětluje cenu z pohledu návštěvníka a z pohledu destinace. Návštěvník vnímá cenu jako „nejvyšší sumu peněz, kterou je ochoten zaplatit za určitý produkt při poznání nabídky konkurence“. Podstatou věci tedy je, ţe


27

zákazník nerozlišuje mezi cenou vysokou a nízkou, ale cenou, kterou je a není ochoten zaplatit. Z pohledu destinace vyjadřuje cena „relativní hodnotu produktu nabízeného vybranému segmentu trhu, která musí být dostatečně vysoká na to, aby pokryla fixní i variabilní náklady a aby umožnila dosáhnout zisk“. Ryglová (2009) uvádí faktory nejvíce ovlivňující výši ceny, mezi něţ patří náklady, povaha konkurence, pruţnost poptávky, objem prodeje, cíle podniku a ţivotní cyklus výrobku. Autorka také uvádí hlavní cenové strategie pouţívané v cestovním ruchu. Mezi nejvyuţívanější patří diferenciace cen podle segmentace klientely. V této strategii se stanovují odlišné ceny např. pro děti, studenty, důchodce apod. Další strategií je diferenciace cen podle fáze ţivotního cyklu produktu, kdy se stanovují rozdílné ceny ve fázi zavedení na trh, nasycení trhu apod. Dále se pouţívají psychologické ceny či jednotné ceny typu „all inclusive“ či klubové ceny. V cestovním ruchu hraje významnou roli v cenové politice tzv. demarketing, kdy se záměrně zvyšuje cena za účelem omezení poptávky. Hesková (2011) dodává, ţe pro zmírnění dopadů sezónnosti se v cestovním ruchu vyuţívá různých forem cenové podpory prodeje, čímţ má na mysli hlavně cenová zvýhodnění a slevy. Distribuce Jak uţ bylo výše popsáno, distribuce sluţeb cestovního ruchu se liší od distribuce výrobků. Ryglová (2009) uvádí dva druhy distribučních cest, a to buď přímé, kdy součástí distribuce je pouze podnik cestovního ruchu a zákazník, nebo zprostředkované, kdy se vyuţívá sluţeb jednoho nebo více prostředníků. Hesková (2001) rozlišuje zprostředkovatele sluţeb cestovního ruchu maloobchodní (cestovní kanceláře), velkoobchodní (touroperátoři), organizátory zájezdů za odměnu (cestovní agentury), organizátory konferencí a kongresů a sdruţení manaţerů cestovního ruchu a cestovních kanceláří. Ryglová (2009) také zdůrazňuje, ţe s rozmachem internetu došlo k výraznému rozšíření distribučních cest a kanálů. Díky technologiím se nabídka produktu cestovního ruchu dostává aţ do domácnosti samotného zákazníka prostřednictvím webových prezentací. V dnešní době bez propojení s rezervačními distribučními marketingovými systémy nelze uskutečňovat kvalitní a efektivní distribuci.


28

Propagace Dalším neodmyslitelným článkem marketingového mixu je propagace, která ve své podstatě představuje marketingovou komunikaci. Ryglová (2009) zmiňuje pojmy komunikační a mediální mix, které jsou její součástí. Komunikační mix v konkrétní firmě zahrnuje výběr nástrojů marketingové komunikace a mediální mix výběr konkrétních médií. Autorka rozlišuje přímé a nepřímé nástroje marketingové komunikace. Mezi přímé nástroje řadí osobní prodej, přímý marketing, telemarketing a teleshopping. Jako příklad nepřímých nástrojů uvádí reklamu, public relations či podporu prodeje. Podle Kiráľové (2004) by správně sestavený komunikační mix měl vyvolat návštěvníkovu pozornost a zájem o destinace, vzbudit v něm touhu navštívit destinace a přesvědčit návštěvníka ke koupi. Jakubíková (2005) uvádí tzv. „5M“, pomocí nichţ vyjadřuje obsah marketingové komunikace:  mission – poslání,  message – sdělení,  media – pouţití média,  money – peníze,  measurement – měření výsledků. Propagace určitého území či destinace úzce souvisí s tvorbou a ovlivňováním jejich image. Tomuto tématu se věnuje samostatná kapitola.2 Lidé Tato součást marketingového mixu patří společně s tvořením packagu, programováním a spoluprací do rozšířeného marketingového mixu. Jak uvádí Morrison (1995), cestovní ruch a pohostinství patří do odvětví lidí, tedy lidé poskytují sluţby lidem dalším. Z tohoto důvodu je tedy velmi důleţitý správný výběr zaměstnanců disponujících poţadovanými vlastnostmi a schopnostmi. Ryglová (2009) povaţuje tento prvek marketingového mixu za rozhodující faktor z hlediska ovlivňování kvality sluţeb. Ve sluţbách cestovního ruchu je nutné klást velký důraz na interní marketing a také zákaznický mix. Interní marketing firmy vyjadřuje, jakým způsobem se řídí lidské zdroje v organizaci. Toto řízení

2

Viz kapitola 2.4.2 Destinační identita a image.


29

zahrnuje školení, vzdělávání, motivace, zvyšování kvalifikací apod. Zákaznický mix je výraz pro vhodný výběr zákazníků. (Ryglová, 2009) Podle Kiráľové (2004) je důleţité se zaměřit nejen na poskytovatele sluţeb a návštěvníky, ale také na hostitelskou komunitu v destinaci, tedy na místní obyvatele. Pro turisty při pobytu v destinaci hraje chování, pohostinnost a srdečnost místních obyvatel významnou roli. Proto je nutné, aby organizace cestovního ruchu v dané destinaci s obyvateli spolupracovala, brala ohled na jejich poţadavky a názory a informovala je o koncepci rozvoje cestovního ruchu v dané destinaci. (Kiráľová, 2004) Spolupráce Princip partnership úzce souvisí s výše uvedeným prvkem marketingového mixu – lidé. Tento princip podle Morrisona (1995) znamená „vzájemnou spolupráci při marketingovém úsilí mezi komplementárními organizacemi pohostinství a cestovního ruchu“. Ryglová (2009) pojetí spolupráce rozšiřuje na všechny subjekty působící v oblasti cestovního ruchu a jako příklad uvádí cestovní kanceláře, hotely, dopravce, cestovní agentury apod. Čertík (2000) definuje partnerství jako všestranně výhodnou spolupráci soukromé, komunální, regionální i státní sféry. Hesková (2011) dodává, ţe tato spolupráce můţe probíhat na úrovni horizontální či vertikální, přičemţ horizontální spolupráce znamená spolupráci na stejné úrovni logistického pohybu produktu a má za cíl zvýšit atraktivitu místa realizace sluţeb, zatímco vertikální spolupráce představuje logistický pohyb produktů od dodavatele k odběrateli. Příkladem vertikální spolupráce můţe být franchising.3 Nabídka balíku služeb Zelenka (2010) definuje tuto sloţku jako soubor služeb nabízených k plnému uspokojení zákazníka a úspěšnému absolvování programu s těmito službami spojeného“. Pro konečného zákazníka tvorba balíčků sluţeb v závěru představuje především úsporu času, kterého by mohl jinak strávit zdlouhavým hledáním, rezervací a platbou doplňkových sluţeb, a také vyšší kvalitu nabízených sluţeb díky dohodám mezi poskytovateli a zprostředkovateli sluţeb, kteří za kvalitu sluţeb Franchising = forma licencování, při níţ poskytovatel licence seznámí nabyvatele licence s konceptem značky a provozním systémem, přičemţ nabyvatel licence platí poskytovateli za tyto sluţby poplatky a investuje do společnosti z vlastních zdrojů. (Kotler, Keller, 2007) 3


30

mohou ručit. Ryglová (2009) dodává, ţe hlavní výhodou nákupu balíčku sluţeb pro klienta je především úspora peněz, jelikoţ zakoupení celého balíčku sluţeb je výhodnější neţ nákup sluţeb jednotlivě. Zelenka (2010) uvádí výhody také z pohledu poskytovatelů sluţeb, pro které prodej balíku sluţeb má za následek rovnoměrnější vyuţití kapacit v sezóně a zvýšení odběru sluţeb mimo sezónu, zajištění čerpání nevytíţených sluţeb, otevření moţností v oblasti vytváření nabídky pro tematicky či ekonomicky rozdílné segmenty zákazníků, podporu spolupráce mezi poskytovateli sluţeb a poslední řadě zvyšování standardu sluţeb. Programová specifikace služeb Jak uvádí Hesková (2011) programová specifikace sluţeb úzce souvisí s tvorbou balíků sluţeb. Nástroje těchto dvou prvků marketingového mixu jsou propojené, avšak ne vţdy je program vázán na balík sluţeb. Čertík (2000) vnímá programovou specifikaci sluţeb jako nástroj tvořící obsahovou náplň balíků sluţeb, jehoţ hlavním úkolem je zatraktivnit balíky či další sluţby cestovního ruchu. Podle Zelenky (2010) je typickým příkladem programování „vytváření souvislé nabídky sportovních a kulturních představení v daném místě“. Jako další příklady uvádí náplně poznávacích zájezdů, pobytové zájezdy obohacené o různé aktivity, nabídky kulturních akcí v letní sezóně, zábavní parky apod. 3.4.2

Destinační identita a image

Image destinace, jak uţ bylo několikrát zdůrazněno, hraje významnou roli ve výběru cílové destinace návštěvníkem. Nejprve je nutné si vymezit pojem image a objasnit rozdíly mezi destinační identitou a image destinace. Kotler a Keller (2007) objasňují identitu jako „způsob, jimž se společnost snaží identifikovat nebo positionovat sama sebe nebo svůj produkt“ a image definují jako „způsob, jímž vnímá společnost nebo její produkty veřejnost“. Dále doplňují, ţe aby byla zajištěna funkčnost identity, je nutné ji přenášet pomocí všech dostupných prostředků komunikace a kontaktů se značkou. Měla by být součástí reklam, výročních zpráv, katalogů apod. Výkladový slovník cestovního ruchu (2002) povaţuje destinační identitu za typ kolektivní identity, kdy se lidé ţijící v destinaci, tedy rezidenti, ztotoţní s tamní tradicí, kulturně-historickými specifiky, filozofií, cíli destinace


31

a metodami managementu destinace. Klíčový vliv na úroveň destinační identity má kvalita komunikace mezi rezidenty a destinačním managementem, dále nakolik se mohou rezidenti podílet na procesu rozvoje cestovního ruchu v destinaci a jejich vztazích s návštěvníky v destinaci. Důleţitá je také míra autenticity destinace a do jaké míry se rezidenti shodují s kulturní identitou destinace. (Pásková, Zelenka, 2002) Podle Heskové (2011) je vytváření určité identity dlouhodobým procesem, který je postaven na hlavních cílech destinace. Tato identita je tvořena několika sloţkami, z nichţ autorka uvádí filosofii, kulturu, osobnost a design. Kiráľová (2004) chápe destinační identitu jako „souhrnné zosobnění destinace odvozené z její filosofie, historie, kultury, strategie, stylu řízení, pověsti a chování zaměstnanců“, jejíţ hlavním cílem je nejen koordinovat všechny vizuální charakteristiky, jakoţto produkty, dopisní papíry, formuláře, uniformy, propagační materiály apod., ale i tvorba jednotného a vhodného standardu designu. Autorka uvádí nejdůleţitější součásti destinační identity, a to kulturu, design, image a komunikaci. Podle autorů publikace Marketingová komunikace De Pelsmackera, Geuense a Van Den Bergha (2003) má na destinační identitu klíčový vliv destinační komunikace, jíţ hlavními cíli je vytvoření konzistentní komunikace a určení si identity v souladu se strategií destinace, eliminace rozdílů mezi chtěnou identitou a image a tím, jak ji vnímají cílové skupiny a v poslední řadě řízení a organizace komunikačních aktivit destinace v souladu s výše zmíněnými principy. Pro úplné pochopení destinační identity je nutné si blíţe specifikovat její hlavní sloţky – destinační kulturu, design, komunikaci a image. Destinační kultura Kiráľová (2004) vysvětluje destinační kulturu jako „styl destinace při styku s veřejností“, zahrnující filosofii, etiku a kulturu. Identitu destinace je moţné aplikovat na principy firemní kultury. Podle autorů Vysekalové a Mikeše (2009) firemní kultura představuje charakter firmy, tedy „celkovou atmosféru, ovzduší, vnitřní život ovlivňující myšlení a chování spolupracovníků firmy“. Autoři uvádějí čtyři hlavní prvky firemní kultury, a to:  symboly, představující zkratky, slang, způsob oblékaní apod;


32

 hrdinové, tedy imaginární či skuteční modelové ideálního chování a nositelé tradic;  rituály, zahrnující nezbytné společenské činnosti a projevy;  hodnoty, pod kterými je moţné si představit obecné vědomí toho, co je špatné a dobré. (Vysekalová, Mikeš, 2009) Destinační design Nejčastěji se pro destinační design pouţívá pojem „jednotný vizuální styl“. Hesková (2011) zmiňuje, ţe design je nejvíce zřetelnou součástí při komunikaci s veřejností a prvky, které jej tvoří je například logo, barva, symbol, slogan, typ písma, znělka apod. Podle Kiráľové (2004) destinační design představuje vizualizaci kultury, image a identity destinace. Zdůrazňuje, ţe kaţdá destinace v cestovním ruchu je zaštítěna určitou značkou, kterou se prezentuje a je její neodmyslitelnou součástí. Tato značka je z pohledu návštěvníka garancí určitých vlastností a abstraktních a psychologických hodnot, které mají stále stejnou kvalitu a zákazníci jsou ochotni za tuto kvalitu zaplatit. Značka je hlavně způsob, jakým se destinace můţe důraznější odlišit od podobných konkurenčních destinací, pokud jí bude kladena dostatečná váha a pozornost při komunikačních sděleních návštěvníkům. Pásková a Zelenka (2002) dodávají, ţe značka je chráněná v rámci obchodního práva. Výkladový slovník cestovního ruchu (2002) definuje také pojem logo, kde se uvádí, ţe logo je grafickým ztvárněním obchodní značky destinace či produktu, subjektu. Logo mívá nejčastěji formu kresby, designu nebo jiné grafické reprezentace a je nedílnou součástí image. Autoři Vysekalová a Mikeš (2009) doplňují, ţe logo by mělo splňovat určitá kritéria, čímţ mají na mysli jedinečnost, jednoduchost, aby bylo dobře zapamatovatelné, pouţitelné a vyjadřovalo činnost či zaměření firmy. Destinační komunikace Jak uvádí Kiráľová (2004), destinační komunikace je tvořena veškerými komunikačními kanály, nástroji, médii a prostředky, prostřednictvím nichţ sdruţení komunikuje s vnitřním a vnějším prostředím, tedy s obchodními partnery, sdělovacími prostředky, státní správou a místní samosprávou, s občanskými a státními institucemi, rezidenty, zaměstnanci, konkurencí, vybranými trţními


33

segmenty apod. Autoři Vysekalová a Mikeš (2009) povaţují komunikaci za vnější projev identity. Aby prezentace destinace byla efektivní, je potřeba vyuţít nejrůznějších tištěných materiálů korespondujících s image destinace, díky nimţ můţe destinace komunikovat s veřejností. Jako příklad je moţné uvést noviny, broţury, mapy, průvodce, letáky apod. V těchto tištěných materiálech je nezbytné dodrţet grafický manuál destinace, aby byl zachován jednotný vizuální styl. Materiály musí být dobře čitelné, musí obsahovat veškeré důleţité informace, avšak v adekvátním mnoţství, a na fotografiích by měli být vystiţeny nejdůleţitější detaily charakterizující danou destinaci. (Kiráľová, 2004) Image destinace Ryglová (2009) ve své publikaci podotýká, ţe v nynější době se stírají rozdíly mezi jednotlivými destinacemi, a právě proto je důleţité získávat konkurenční výhody jako je image, jeţ vytváří značku destinace. V úvodu je nezbytné si definovat, co vlastně pojem image znamená. Hesková (2011) ve své publikaci uvádí obecnou definici francouzského sociologa Guye Deborda, v níţ je image charakterizována jako „způsob rozšířené komunikace, obraz, který člověk o sobě prezentuje svému okolí. Nedílnou součástí image je způsob, jaký, se obléká, jak pečuje o svůj zevnějšek, jak se tváří, mluví, pohybuje, gestikuluje“. Podle Kotlera a Kellera (2007) je image „soubor představ, idejí a dojmů, které chová určitá osoba k jistému objektu“ a zdůrazňují, ţe postoje a jednání lidí k určitému objektu se odvíjejí od toho, jakou image daný objekt má. Ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu (2002) je image pojata dvěma způsoby. První pojetí chápe image jako „cíleně vytvářený obraz o firmě, obchodní značce, destinaci cestovního ruchu“, kterého se dosahuje prostřednictvím loga, reklamy či public relations. Druhé pojetí vysvětluje image jako „souhrn názorů a postojů, které zaujímá zákazník vůči obchodní značce, nebo také vůči konkrétním produktům konkrétní firmy“. Na základě obecné definice image je moţné formulovat termín image země. Ryglová (2009) image země vysvětluje jako „obraz, který si lidé o zemi vytvářejí, a názor, který na tuto zemi mají“. Tato image můţe, avšak nemusí bezpodmínečně odpovídat skutečnosti. Pro úplnost vysvětlení pojmu image je vhodné uvést ještě definici image prostředí podle Lynche (2004) ve znění: „Image prostředí je všeobecná mentální představa o části fyzického světa, kterou si buduje každý jednotlivec.“


34

Definici image destinace nejvýstiţněji vysvětluje Kiráľová (2004), podle níţ „označuje to, jak veřejnost vnímá destinaci. Je to názor, dojem, představa, kterou si veřejnost udělá o destinaci na základě pohledu zvenku a určitých charakteristik a asociací, vlastního postoje, mínění jiných i osobní zkušenosti.“ Lynch (2004) zdůrazňuje, ţe image prostředí je tvořeno na základě dvousměrného procesu mezi pozorovatelem a jeho okolím. Image je ovlivňována velkým mnoţstvím faktorů a jak uvádí Ryglová (2009), na image působí vnitřní i vnější prostředí. Autoři De Pelsmacker, Geuens a Van den Bergh (2003)za faktory ovlivňující image povaţují identitu, komunikaci, marketing, produkt a velkou roli přisuzují také distributorům a zaměstnancům. Zaměstnanci totiţ způsobem, jakým s cílovými skupinami komunikují, ovlivňují jejich vnímání. Dále zdůrazňují, ţe image můţou podpořit nebo poškodit zkušenosti spotřebitelů. Image můţeme dělit na univerzální a specifickou. Vysekalová a Mikeš (2009) univerzální image vysvětlují jako platnou po celém světě bez znatelných rozdílů v cílových skupinách a zemích. Specifická image zdůrazňuje specifika a zvláštnosti jednotlivých cílových skupin. Autoři Vysekalová a Mikeš (2009) se také odkazují na dělení image podle Foreta:  vnitřní image, jeţ si vytváří objekt sám o sobě, o svém produktu;  vnější image, tedy jak se snaţí objekt působit na veřejnost, coţ nemusí odpovídat vnitřní image;  skutečná image, neboli jak veřejnost objekt skutečně vnímá. Pro image jsou podle Vysekalové a Mikeše (2009) důleţité vlastnosti jako celistvost, strukturovanost, vícedimenzionalita, stabilita a ovlivnitelnost. Aby bylo dosáhnuto pozitivní image, je podle Kohouta (1999) potřeba:  dokonalá kvalita produktu,  spolehlivý servis,  rozumná cena,  trvalý inovační proces,  systematická práce organizace ve prospěch všech osob, které mohou organizaci ovlivnit a jsou jí sami ovlivňovány.


3.5

35

Marketingový výzkum

Na úvod této kapitoly je nejprve nutné si objasnit, co marketingový výzkum představuje. Kozel (2006) chápe marketingový výzkum jako „systematický a cílevědomý proces směřující k opatření určitých konkrétních informací, které nelze získat z informačního systému pro marketing“. Pro Kotlera a Kellera (2007) marketingový výzkum znamená „systematické plánování, shromažďování, analyzování a hlášení údajů a zjištění jejich důležitosti pro specifickou marketingovou situaci, před níž se ocitla firma“. Informacemi a údaji jsou ve výše uvedených definicích myšleny data, která můţeme získat ze sekundárních, primárních zdrojů či obojího. Podle Kotlera a Kellera (2007) sekundární data představují jiţ data shromáţděná, avšak slouţící k jinému účelu. Tyto data se pouţívají při výzkumu nejdříve díky snadné dostupnosti a nízké ceně, ale pokud jsou zastaralá a neaktuální, je nutné získat data nová, tedy primární, která uţ budou slouţit specifickému a konkrétnímu účelu. Kozel (2006) dělí sekundární data podle zdroje na interní a externí, přičemţ interní zdroje údajů zahrnují výsledky běţného sledování marketingové činnosti firmy a externí zdroje údajů mají původ ve vnějším prostředí firmy. Jako příklad sekundárních zdrojů dat autor uvádí evidence, databáze, výzkumné zprávy, odborné publikace, internet atd. Stejně jako data sekundární se i primární data dělí dle zdroje na vnitřní a vnější. Vnitřními zdroji se míní hlavně osoby mající pracovněprávní vztah k firmě. K vnějším zdrojům primárních dat se řadí ostatní důleţití účastníci trhu, mezi něţ patří dodavatelé, odběratelé, experti a konzultanti apod. (Kozel, 2006) 3.5.1

Metody marketingového výzkumu

Výběr metody pro sběr dat, jak uvádí Malý (2004), se liší u kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Podstatou kvantitativního výzkumu je zjišťování faktických a kvantitativně zjistitelných dat, u kterých se zkoumají závislosti mezi příčinami a následky, a měl by zahrnout dostatečně reprezentativní vzorek jednotek. Kvalitativní výzkum je zaměřen na hloubkovou analýzu vztahů, závislostí a příčin a zjišťuje příčiny, motivy a důvody chování lidí. Mezi nejčastější metody pouţívané při kvalitativním marketingovém výzkumu podle Malého (2004) patří:


36

 individuální hloubkový rozhovor, který má podobu v podstatě volného rozhovoru za účelem navázání kontaktu s jedincem a docílení hlubší interakce;  skupinový rozhovor, kdy se jedná o rozhovor s menší skupinou osob, která je vybrána cíleně tak, aby se odpovědi jednotlivců částečně konfrontovaly a tím se dosáhlo potřebné vzájemné interakce;  projektivní techniky, jeţ doplňují předcházející skupinový a individuální hloubkový rozhovor celou řadou nepřímých postupů, například test slovní asociace, test dokončování vět, test interpretace obrázků apod. Kozel, Mynářová a Svobodová (2011) uvádějí hlavní metody sběru primárních dat, a to pozorování, experiment a dotazování. Malý (2004) chápe techniku pozorování jako proces, při kterém se poznávají a zaznamenávají smyslově vnímatelná fakta bez zásahu pozorovatele. Kozel, Mynářová a Svobodová (2011) doplňují, ţe tato technika se ve většině případů pouţívá v kombinaci s jinými technikami sběru dat a je uskutečněna na základě předem připraveného scénáře, aby bylo dosaţeno spolehlivých výsledků. Kozel (2006) vidí hlavní problém metody pozorování v tom, ţe jev, který je pozorován, nemusí vůbec nastat nebo bude špatně zachycen. Definici experimentálních metod uvádí ve své publikaci Malý (2004) ve znění: „Experimentální metody jsou metody založené na studiu vztahů mezi dvěma nebo více proměnnými za kontrolovaných podmínek.“ Experiment je dle něj i autorů Kotlera a Kellera (2007) povaţován za vědecky nejhodnotnější výzkum, při kterém se však musí eliminovat a kontrolovat vlivy a faktory působící zvenčí. Kozel (2006) uvádí dotazování jako nejběţnější techniku sběru dat. Dotazování můţe probíhat několika způsoby, a to osobně, písemně, telefonicky a elektronicky. Malý (2004) uvádí výhody a nevýhody jednotlivých technik. K výhodám písemného dotazování patří zejména rozsáhlost území průzkumu, neovlivnění tazatelem a dostatek času a péče. K nevýhodám se řadí delší doba průzkumu, uzavřenost a jednoduchost otázek či nemoţnost kontroly porozumění dotazníku. Při osobním dotazováním nacházíme pozitiva především díky spojení s pozorováním, krátkému času šetření a moţnosti aplikace delšího dotazníku. Negativum můţe být časová omezenost a ovlivnitelnost respondenta tazatelem. Telefonické dotazování umoţňuje snadno a rychle kontaktovat široký výběr a získávat okamţité reakce na dotazy či dotazy opakovat, avšak nelze vyuţívat například názorných pomůcek, tazatel přichází o osobní kontakt


37

s dotazovaným a výběr je omezen úrovní telefonizace. Elektronické dotazování v sobě zahrnuje výhody písemného a telefonického dotazování, autor zdůrazňuje především rychlost odpovědí a zpracování a nízké náklady. Nevýhodou je závislost na poštu účastníků elektronické pošty. (Malý, 2004) Dotazník Nejběţnějším nástrojem dotazování je dotazník. Dotazník, dle Kotlera a Kellera (2007), tvoří soubor otázek dávaných respondentům. Při vytváření dotazníku je nezbytné klást důraz na vhodnost otázek, jejich formu, sled a slovní podobu, jelikoţ způsob poloţení otázek můţe ovlivnit odpovědi. V dotazníku se můţe pouţít otevřených či uzavřených otázek, přičemţ uzavřené otázky jsou snadněji interpretovatelné a zařaditelné do tabulek. V otevřených otázkách respondenti odpovídají vlastními slovy a tím lépe vyjadřují jejich názory. Třetí typ otázek uvádí Malý (2004), a to škály, které slouţí k vyjádření postoje respondenta. Díky škálám se převádějí kvalitativní informace na kvantitativní. Kaţdý dotazník by měl disponovat určitou logickou strukturou. Kozel (2006) dělí dotazníky na strukturované a polostrukturované. Strukturované mají logickou strukturu pevně danou a musí se dodrţovat. V tomto typu dotazníků se pouţívají otázky s uzavřeným počtem odpovědí. Polostrukturované dotazníky v sobě obsahují také polouzavřené či otevřené otázky, čímţ se zpracování dotazníku stává obtíţnějším. Dále autor uvádí, ţe s logickou strukturou souvisí také pořadí otázek:  úvodní otázky – mají za úkol navázat pozitivní kontakt a vzbudit zájem v respondentovi a spolupráci;  filtrační otázky – zajišťují dodrţení logické struktury dotazníku, aby na konkrétní otázky odpovídali ţádoucí respondenti;  věcné otázky – jsou zaměřeny na konkrétní výzkum, nejdříve mohou být tzv. zahřívací (obecné) a poté specifické;  identifikační otázky – bývají vţdy na závěr dotazníku, díky osobním informacím umoţňují identifikaci respondenta. Na úvod dotazníku je nutné zařadit název dotazníku a poté tzv. společenskou rubriku, kde tazatel oslovuje respondenta a ţádá jej o vyplnění. Je nutné objasnit cíl a důleţitost výzkumu, stejně tak jako důleţitost respondenta, osvětlit výběr respondentů, slíbit anonymitu a nezneuţití údajů, specifikovat


38

způsob vyplňování a zdůraznit naléhavost rychlé odpovědi. Společenskou rubrikou se respondent motivuje k odpovědím. Na její závěr je nezbytní poděkovat za spolupráci a připojit svůj podpis. Na závěr celého dotazníku je vhodné ještě jednou respondentovi poděkovat za vyplnění dotazníku a čas, který nad ním strávil. (Kozel, 2006)

Metodika

39

4 METODIKA Teoretická část bakalářské práce obsahuje literární rešerši se všemi podstatnými pojmy a objasněnou problematikou vyuţívanou v praktické části práce. V úvodu literární rešerše je definován cestovní ruch jako takový a jsou zde zmíněny i jeho základní specifika. Poté se rešerše věnuje problematice destinace cestovního ruchu, destinačnímu managementu a marketingu v oblasti cestovního ruchu. Teoretická část práce je zakončena kapitolou zabývající se marketingovým výzkumem zaměřeným především na dotazníkové šetření. Na úvod praktické části práce je nutné blíţe se seznámit s regionem Tišnovsko, proto je zde uvedena základní charakteristika oblasti včetně popsané infrastruktury pro účely cestovního ruchu a přehledu místních přírodních, kulturně-historických i organizovaných atraktivit. V další části vlastní práce je provedena analýza aktivit regionu v rámci propagace. Jsou zde zhodnoceny tištěné propagační materiály i webové prezentace Tišnovska. Důvodem analýzy propagace destinace je zjistit destinační identitu, tedy jak se region prezentuje pro veřejnost navenek a jestli vnější image oblasti odpovídá skutečné image. Nejdůleţitější součástí bakalářské práce je marketingový výzkum, respektive primární sběr informací. Dotazníkové šetření zaměřené na vnímání image regionu Tišnovsko je provedeno u dvou skupin respondentů, rezidentů regionu a studentů střední školy hotelnictví a turismu, pro porovnání dvou rozdílných pohledů na image Tišnovska. Dotazníky byly šířeny v elektronické i papírové podobě. Výsledky dotazníkového šetření jsou pro lepší představu přeneseny i do grafické formy v podobě grafů vytvořených v programu Microsoft Office Excel. V diskuzi jsou uvedeny poznatky získané analýzou propagačních aktivit regionu a dotazníkového šetření. Zároveň je diskuze věnována komparaci názorů dvou skupin respondentů a rozdílům v jejich vnímání regionu. Na základě vyvozeného hodnocení jsou navrţena doporučení pro zlepšení současného stavu image regionu Tišnovsko a taktéţ doporučení při tvorbě propagačních materiálů dané destinace.

Vlastní práce

40

5 VLASTNÍ PRÁCE Vlastní práce je věnována studii image regionu Tišnovsko. Jejím cílem je zjistit, jak se region Tišnovsko prezentuje navenek a jak jej vnímají jeho obyvatelé. V úvodu vlastní práce je region charakterizován z hlediska cestovního ruchu včetně přehledu nejtypičtějších atraktivit. Poté je provedena analýza současných propagačních materiálů a webových prezentací za účelem zjištění destinační identity. V závěru vlastní práce je provedeno dotazníkové šetření.

5.1

Charakteristika regionu Tišnovsko

Region Tišnovsko je pro mnohé jedinečnou oblastí díky přírodním krásám a mnoţství historických památek, které nabízí svým návštěvníkům. Těmito vlastnostmi region splňuje základní předpoklady pro fungování a rozvoj cestovního ruchu. Tišnovsko ve své podstatě představuje dobrovolný svazek 44 obcí nacházejících se na území Jihomoravského kraje v okrese Brno-venkov. Dobrovolný svazek obcí Tišnovsko byl zaloţen v roce 2004 za účelem společného prosazování záměrů nad rámec jednotlivých obcí. Zakládající smlouvu podepsalo 39 obcí, k nimţ se v roce 2006 připojily další čtyři obce a v roce 2007 jedna obec. Předsedou svazku je zároveň i starosta města Tišnova Jan Schneider. Zakladatelská smlouva dobrovolného svazku obcí Tišnovsko také specifikuje předmět činnosti tohoto svazku. Mezi základní činnosti patří oblast ochrany ţivotního prostředí, propagace svazku a podpora společenského ţivota zahrnující udrţování a obnovu lidových tradic či vytváření tradic nových. (Dobrovolný svazek obcí Tišnovsko, 2012) Na území regionu Tišnovsko je moţné najít pět mikroregionů. Jedná se o Mikroregion Porta, Mikroregion Čebínka, Mikroregion Bílý potok, Mikroregion Deblínsko a Mikroregion Lomnicko. Mikroregiony Čebínka, Deblínsko a Lomnicko nesou svá jména podle názvů obcí stojících v jejich čele. Mikroregion Porta je pojmenován podle kláštera Porta Coeli v obci Předklášteří, která je jeho součástí. Mikroregion Bílý potok je nazván podle vodního toku v blízkosti jeho členských obcí. (Mikroregiony, 2011)

Vlastní práce

41

Tabulka 1: Mikroregiony v regionu Tišnovsko

Mikroregion Mikroregion Čebínka

Členské obce Čebín

Sentice

Drásov

Skalička

Hradčany

Všechovice

Malhostovice

Mikroregion Porta

Mikroregion Deblínsko Mikroregion Deblínsko Mikroregion Bílý potok

Mikroregion Lomnicko

Borač

Předklášteří

Dolní Loučky

Šerkovice

Kaly

Štěpánovice

Lomnička

Ţelezné

Deblín

Heroltice

Vohančice

Nelepeč-Ţernůvka

Březina

Úsuší

Maršov

Laţánky

Braníškov

Svatoslav

Běleč

Ochoz u Tišnova

Brumov

Osiky

Lomnice

Rašov

Synalov

Zhoř

Strhaře Zdroj: vlastní zpracování

Podle údajů Českého statistického úřadu, který v roce 2011 provedl sčítání lidu, domů a bytů, na území Tišnovska v nynější době trvale ţije 26 406 obyvatel. Tímto počtem obyvatel se podílí 2,26% na celkovém počtu obyvatel Jihomoravského kraje a 12,89% okresu Brno-venkov. Svou rozlohou 270,2 km2 region tvoří 3,75% rozlohy Jihomoravského kraje a 21,8% okresu Brno-venkov. Díky struktuře osídlení a převaze menších obcí patří region, se svou hustotou zalidnění 98 obyvatel na km2, mezi podprůměrně zalidněné oblasti. Vzhledem k velikosti, nabídce sluţeb a pracovních míst se přirozeně funkčním regionál-

Vlastní práce

42

ním střediskem stalo město Tišnov, podle kterého je region pojmenován a má v tomto městě i své sídlo. (Region Tišnovsko, 2012)

Obrázek 2: Geografické vymezení regionu Tišnovsko Zdroj: Správní obvod, 2012

5.1.1

Infrastruktura pro cestovní ruch

Samotné přírodní a kulturně-historické bohatství regionu nestačí pro přilákání většího počtu turistů. Destinace, jak uţ bylo zmíněno v teoretické části práce, by měla disponovat určitou turistickou infrastrukturou zajišťující pohodlný a bezproblémový průběh pobytu návštěvníka v oblasti. Ubytovací a stravovací zařízení regionu jsou soustředěna do větších středisek. Z dotazníkového šetření, provedeného v rámci studie u obecních

Vlastní práce

43

úřadů, byla zjištěna celková ubytovací kapacita činící 860 lůţek, z nichţ je většina koncentrována do čtyř obcí, a to Nedvědice, Doubravníka, Laţánek a Tišnova. Úroveň ubytovacích zařízení je různá, avšak převáţnou část tvoří hotely a penziony. Zbylou kapacitu doplňují ubytovací zařízení niţších kategorií například rekreační střediska, ubytovny, kempy apod. Na první pohled se celkový počet lůţek v regionu můţe zdát nedostatečný, avšak dle zjištěných údajů je v nynější době většina ubytovacích zařízení málo vytíţena. (Strategická rozvojová studie regionu Tišnovsko, 2007) Region poskytuje mnoho příleţitostí pro cykloturistiku a pěší turistiku. Díky charakteru krajiny je tato oblast ideální pro naučné stezky, cyklotrasy a pěší stezky. V dnešní době Tišnovsko můţe svým návštěvníkům nabídnout vycházkové pěší stezky v celkové délce přibliţně 48 km a 17 cyklotras přes něj vedoucích. (Strategická rozvojová studie regionu Tišnovsko, 2007) Tišnovsko má předpoklady především pro letní turistické aktivity, proto je zimní období z hlediska návštěvnosti poněkud utlumené. Tento fakt je určen nadmořskou výškou regionu a s ní spojenou délkou doby trvání sněhové pokrývky. Většina provozovatelů lyţařských vleků proto musí svahy uměle zasněţovat. Z tohoto důvodu zde lyţařské areály najdeme jen v omezeném mnoţství, a to lyţařský areál Klínek v obci Předklášteří a vleky Kovářová, Býšovec a Nutrie v blízkosti obce Nedvědice. (Strategická rozvojová studie regionu Tišnovsko, 2007) Pro potřeby návštěvníků regionu je k dispozici Turistické informační centrum (dále jen TIC) v Tišnově na ulici Brněnská. TIC poskytuje bezplatně informace turistům o regionu, turistická razítka, magazíny a propagační materiály s tématikou Tišnovska, ale i okolních regionů. Mezi další sluţby TIC patří například moţnost tisku, skenování a kopírování, internet, prodej pohlednic apod. (Turistické informační centrum Tišnov, 2011) 5.1.2

Přehled atraktivit v destinaci

Oblast Tišnovska disponuje mnoha druhy atraktivit. Na své si zde přijdou turisté vyhledávající jak přírodní, tak i kulturně-historické a technické památky a zajímavosti. Obecně Tišnovsko prezentuje turistům svých „8 nej“, mezi něţ řadí Porta Coeli, rozhledny, Pernštejn, minerály, Květnici, architekturu, technické unikáty a Cimrmanovu stezku. V následujícím textu je zpracován přehled těch nejdůleţitějších atraktivit v regionu Tišnovsko.

Vlastní práce

44

Kulturně-historické atraktivity Tišnovsko je historicky bohatou oblastí. Na jeho území je k nalezení mnoho architektonických, kulturních i technických památek. Svou architekturou je výjimečné především město Tišnov, kde jsou k vidění barokní domy ze 17. století jako je Humpolka, U Jana, Panský dům, Peklo nebo Perštýn. Mezi další obdivované architektonické památky patří novorenesanční radnice, jejíţ původní budova byla postavena v 16. století, vily na Riegrově ulici v čele se secesní Vilou Franke, budova Kulanova sanatoria a funkcionalistická budova banky. (Architektura, 2011) Tišnovsko je zajímavé také z hlediska technických památek, díky reliéfu především mostům. Nejvíce historicky ceněný je dřevěný krytý most v obci Černvír z roku 1718, který je nejstarším mostem tohoto typu na Moravě. Další zajímavou technickou památkou je příhradový ocelový obloukový most přes řeku Svratku v obci Borač z roku 1910. Z hlediska velikosti je nejobdivovanější ţelezniční viadukt v obci Dolní Loučky, téţ nazývaný jako most Míru. Tento 300 metrů dlouhý a 30 metrů vysoký most byl postaven v letech 1939-1953 a je největším inţenýrským dílem na trati Brno – Havlíčkův Brod. Zároveň se most pyšní největším ţelezobetonovým obloukem v České republice o rozpětí 120 metrů. Dalším prvenstvím tohoto viaduktu je pouţití trubkového lešení v mostním stavitelství. (Technické památky, 2011) Na území regionu mohou turisté nalézt nemalé mnoţství kostelů, kaplí poutních míst, ale také kláštery. Dominantou města Tišnova je gotický kostel Sv. Václava z 15. století. Další kostely můţeme najít v blízkém okolí, například kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoslavi, barokní kostel Navštívení Panny Marie v Lomnici u Tišnova, státem chráněná kulturní památka kostel Povýšení sv. Kříţe v Drásově ze 13. století, pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla v Uníně, kostel sv. Petra a Pavla ve Ţďárci ze 14. století, farní kostel Povýšení sv. Kříţe v Doubravníku postaven pány z Pernštejna jako rodová hrobka v letech 1535-1557 a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Červíru postavený pravděpodobně kolem roku 1228. Turisticky zajímavá jsou také poutní místa, a to U Tří kříţů, nacházející se nedaleko obce Chudčice, Sv. Kliment mezi Malhostovicemi a Lipůvkou, kde jsou k vidění základy bývalého kostela zrušeného v roce 1787 a jehoţ pozůstatky sahají aţ na přelom 10. a 11. století, či poutní kaple sv. Maří Magdaleny v Doubravníku pocházející ze 13. století. (Kláštery a kostely, 2011)

Vlastní práce

45

Mezi další atraktivity tohoto typu patří městská památková zóna v Lomnici u Tišnova. K vidění je zde nejen jiţ zmiňovaný barokní kostel Navštívení Panny Marie, ale i původně gotický hrad ze 13. století přestavěný na zámek v nynější podobě. Jádro městečka, včetně kostela a radnice, bylo v 17. století přestavěno podle plánů vídeňského architekta C. P. Tencally. Lomnice u Tišnova je významná hlavně díky svým památkám na ţidovskou osadu, která zde ţila téměř 200 let. Jednou z takovýchto památek je pozdně barokní ţidovská synagoga na původním ţidovském náměstí a historicky významný ţidovský hřbitov. (Lomnice a okolí, 2012) Turisticky oblíbenou oblastí je především okolí obce Doubravník a Nedvědice. Obec Nedvědice je a byla i v minulosti turisty vyhledávána jako středisko letních i zimních aktivit, ale především díky blízkosti hradu Pernštejn ze 13. století, který se řadí mezi nejlépe zachované hrady v České republice. Hrad je veřejnosti přístupný a v sezóně se těší nemalému počtu návštěvníků. Další státem chráněnou památkovou zónou kromě Lomnice je historické jádro městyse Doubravník. Toto historické jádro je tvořeno kostelem Povýšení sv. Kříţe, zbytky opevnění, farou a některými obytnými domy. (Nedvědice, Doubravník a okolí, 2012) Turisté v současné době na Tišnovsku naleznou pouze jeden hrad, avšak díky mnohým zříceninám jistě víme, ţe v minulosti jich zde bylo více. Z méně známých jsou to například zříceniny hradů Čepička, Košíkov, Lúčka či Rysov. Další z nich – zříceniny hradů Košíkov a Trmačov jsou státem chráněnou kulturní památkou. Všechny zříceniny jsou návštěvníkům volně přístupné. (Hrady a zámky, 2011) Asi největší dominantou a nejvíce známou atraktivitou Tišnovska je známý areál kláštera Porta Coeli, jehoţ název z latinského překladu znamená „Brána nebes“, v obci Předklášteří. Klášter byl zaloţen roku 1233 vdovou po Přemyslu Otakaru I. královnou Konstancií pro řeholi cisterciaček. Hlavní částí areálu je dříve klášterní, avšak od roku 1782 farní kostel Nanebevzetí Panny Marie s pětibokým presbytářem, jeţ byl postaven v letech 1233-1239. Nejznámějším detailem je bohatě zdobený gotický portál kostela. K dalším zachovaným památkám areálu patří barokní sýpka, bývalý pivovar, zahrady a části hradební zdi. Průvodcovské sluţby klášterním areálem poskytuje Podhorácké muzeum, které sídlí v prostorách bývalého proboštství a kromě stálé expozice pořádá také velké mnoţství krátkodobých výstav. (Předklášteří, 2012)

Vlastní práce

46

Přírodní atraktivity Turisté navštěvují Tišnovsko také díky krásné přírodě, kterou má na svědomí především poloha a reliéf regionu. Tišnovsko se rozkládá na pomezí Českomoravské a Brněnské vrchoviny, jeţ od sebe odděluje Boskovická brázda, a protéká jím řeka Svratka. Na území regionu nalezneme 4 přírodní parky, a to Bílý potok, Baba, Podkomorské lesy a Svratecká hornatina, 10 přírodních rezervací a 24 přírodních památek. Nejvýznamnější přírodní zajímavosti regionu jsou shrnuty v následujícím textu. (Příroda Tišnovska, 2012) Jednou ze zmiňovaných přírodních památek je kopec Květnice s nadmořskou výškou 470 metrů, který je dominantou města Tišnova. Květnice, jak uţ její název napovídá, se pyšní bohatou a rozmanitou flórou, ale také faunou. K vidění je zde přibliţně 350 druhů vyšších rostlin a 55 z nich patří mezi ohroţené druhy. Květnice je zajímavá nejen zvenčí, ale i zevnitř. Díky podzemním prostorám, jeskyním a propastem je povaţována za velmi významnou mineralogickou lokalitu. (Květnice, 2012) V návaznosti na podzemí Květnice nelze opomenout tzv. Tišnovský kras. Tímto názvem bývají souhrnně označovány krasové jevy na Květnici, Dřínové a Táborech u Štěpánovic. Doposud byly objeveny 4 větší jeskyně – jeskyně Pod Kříţem, Květnická propast, Králova jeskyně a Vavříčkova jeskyně, ty však pro svoji špatnou dostupnost zůstávají bohuţel veřejnosti nepřístupné. (Tišnovský kras, 2012) Další přírodní památkou je Malhostovická pecka. Jedná se o skalní útvar z devonských vápenců a jak je zřejmé z názvu, nachází se u obce Malhostovice. Pro turisty je neméně atraktivní procházka údolím řeky Loučky zakončená Trenckovou roklí nacházející se nedaleko obce Drahonín. Skalní soutěska uprostřed divoké přírody je pojmenována po baronu Trenckovi, který se zde prý podle pověsti ukrýval. Jsou zde k vidění kaskády, vodopády a také trampský srub zvaný Orlí hnízdo. (Příroda, 2011) Z náměstí v obci Lomnice směrem k obci Synalov vede Stezka Járy Cimrmana. Po cestě přírodní památkou Synalovská kopanina, skrze niţ stezka vede, mají návštěvníci prostřednictvím informačních tabulí moţnost dozvědět se více o ţivotě Járy Cimrmana. Na konci stezky u hájenky pod vrchem Sýkoř je k vidění Cimrmanova zploštělá busta – plastika. (Příroda, 2011) Nezvykle krásná příroda je k vidění ve dvou údolích – v údolí Bílého potoka a v údolí Chlébského potoka. Údolí Bílého potoka je přírodní park roz-

Vlastní práce

47

kládající se asi na patnáctikilometrovém úseku vedoucího od Veverské Bítýšky k Velké Bíteši. Spíše neţ údolí Chlébského potoka bývá tato oblast nazývána bledulovým údolím. V jarním období, kdy je okolí potoka zaplaveno rozkvetlými bledulemi, zde přijíţdí velké mnoţství turistů. Obec Chlébské se nachází nedaleko Nedvědice. (Příroda, 2011) S přírodou Tišnovska jsou pro turisty neodmyslitelně spojeny místní rozhledny. Nejznámější a zároveň nejnovější z nich je zděná tišnovská rozhledna zbudovaná v roce 2003 na kopci Klucanina. Další zděnou rozhlednu je moţné nalézt u obce Malhostovice. Budova se nachází v bývalém vojenském prostoru Zlobice, kde slouţila k armádním účelům. Nedaleko obce Kaly a její místní části Zahrada jsou pro turisty k nalezení hned dvě dřevěné rozhledny - Křivoš a Babylon. Obě rozhledny byly zbudovány v roce 2005. Rozhledny u obcí Kozárov a Čebín jsou součástí telekomunikačních věţí, jeţ díky své výšce nabízí návštěvníkům výhled do širokého okolí. (Rozhledny a vyhlídky, 2011) Organizované atraktivity Nejnavštěvovanější událostí na Tišnovsku je dvakrát ročně pořádaná Mezinárodní expozice minerálů v Tišnově. Jedná se o největší mineralogickou výstavu v České republice, které se v květnu a listopadu účastní přední čeští i světoví vystavovatelé. Nadcházející květnová expozice je jiţ 72. v pořadí. (Jaro, 2012) Další oblíbenou akcí jsou Slavnosti Pernštejnského panství pořádané kaţdoročně v červenci. Slavnosti trvají po dobu tří dní, kdy je na hradě Pernštejně a v nedaleké obci Nedvědice připraven bohatý program v podobě hudebních koncertů, tanečních či divadelních představení, ukázek starých řemesel, výrobků apod. Návštěvníci si mohou slavnosti zpestřit jízdou parním vlakem. Kaţdý rok v květnu se v Tišnově pořádá cyklistický závod nazvaný Memoriál Ivo Medka. Ivo Medek byl tišnovský občan, který se zaslouţil o budování cyklotras na Tišnovsku, včetně cyklostezky do obce Ţelezné, jeţ téţ nese jeho jméno. (Ivo Medek, 2012) To, ţe je Tišnovsko krajem cyklistů, dokazuje i další akce pořádaná kaţdoročně v létě – Svatoslavská Šlapka v obci Svatoslav. Letošní léto bude uskutečněn jiţ patnáctý ročník tohoto závodu horských kol vedoucího údolím Bílého potoka. (Svatoslavská šlapka, 2012)

Vlastní práce

48

Mezi akce pořádané v městě Tišnově se řadí Tišnovské trhy konající se kaţdou sobotu dopoledne od dubna do listopadu. Na náměstí v trhových stáncích místní výrobci a prodejci nabízejí své produkty v podobě biopotravin a kvalitních lokálních výrobků. Trhy se v Tišnově pořádají čtvrtou sezónu a setkávají se s pozitivními ohlasy. (Nejčastější otázky, 2012) Čtvrtý ročník letos slaví také charitativní hudební festival Hudbou pro UNICEF konající se v areálu letního kina v Tišnově. O pořádání tohoto festivalu se zaslouţil tišnovský házenkářský klub, který v roce 2009 uzavřel spolupráci s Dětským fondem OSN – UNICEF. (Spolupráce s UNICEF, 2012)

5.2

Současná propagace destinace

Propagace regionu Tišnovsko není velmi výrazná. V současné době ke svému zviditelnění region vyuţívá především webových stránek a tištěných propagačních materiálů, které jsou zdarma k dostání v TIC Tišnov. 5.2.1

Tištěné propagační materiály

Do konce roku 2011 byly v TIC v Tišnově dostupné čtyři propagační materiály v podobě tištěných skládacích broţurek. Tři ze zmíněných propagačních materiálů - Tišnov – vizitka města, Tišnov – procházka městem a Nebeské výlety - za přírodou a památkami, dodrţují určitý jednotný vizuální styl Tišnovska, jsou opatřeny logem a sloganem regionu – Tišnovsko nebeskou branou. Na zadní straně těchto materiálů jsou informace o webových stránkách, kontaktech, otevírací době TIC v Tišnově společně s vyznačením města Tišnova na mapě České republiky a s tipy, jak se do regionu dopravit. Čtvrtý propagační materiál, Středověký Tišnov – nejmenší uličky, se vizuálně i obsahově od výše zmíněných výrazně liší. Na počátku roku 2012 byly v rámci projektu nazvaného Tišnovsko - nový turistický cíl distribuovány čtyři nové tištěné propagační materiály - Přírodou Tišnovska, Tišnovskem pěšky, Tišnovskem na kole a Za památkami Tišnovska. Propagační materiály vydal dobrovolný svazek obcí Tišnovsko za pomoci Jihomoravského kraje a Evropské unie. Vizuálně tyto materiály vycházejí ze vzhledu starších materiálů, jsou však graficky propracovanější, a jak uţ napovídají jejich názvy, tak i konkrétnější. Stejně tak jako u stávajících materiálu nalezneme na zadní straně odkaz na další propagační materiály regionu a informace o poloze města Tišnova a moţnostech dopravy. Dále je zde moţné

Vlastní práce

49

nalézt stručné informace o vybraných pravidelných akcí pořádaných v regionu. Nové materiály jsou obohacené o informace týkající se nejen TIC v Tišnově, ale i TIC mikroregionu Pernštejn a IC v obci Lomnice. Tišnov - vizitka města Prvním ze zmiňovaných materiálů je leták o městu Tišnovu. Na první straně jsou uvedeny webové stránky města a úvodní věta ve znění: „Navštivte vstupní bránu Vysočiny.“ Broţurka obsahuje informace o historickém vývoji města Tišnova od 13. století po současnost. Dále jsou zde umístěny fotografie historických a architektonicky zajímavých míst a budov. Materiál je k dostání pouze v českém jazyce. Tišnov – procházka městem Na úvodní straně tohoto materiálu nalezneme větu lákající k návštěvě nejuţší uličky a téţ webovou adresu stránek města Tišnova. Uvnitř broţury, vydané v českém, anglickém německém a holandském jazyce, se návštěvníci dozvědí bliţší informace o celkem jedenácti zajímavostech města, především tedy o historických budovách. Pokud materiál zůstane nerozloţen úplně, získáme mapu města s vyznačenými atraktivitami a přehled galerií, výstav a pravidelně pořádaných akcí v Tišnově.

Obrázek 3: Tišnov - vizitka města Zdroj: Vlastní zpracování s vyuţitím TIC Tišnov

Obrázek 4: Tišnov - procházka městem Zdroj: Vlastní zpracování s vyuţitím TIC Tišnov

Vlastní práce

50

Nebeské výlety – za přírodou a památkami Tento materiál je poněkud obsáhlejší neţ materiály předešlé a týká se celého regionu. Na úvodní straně je upřesněno jeho obsahové zaměření dodatkem „Na kole, pěšky, autem.“ Obsahuje praktickou mapu oblasti s vyznačenými a blíţe popsanými atraktivitami a tipy na výlety pro pěší i cyklisty. Broţura je k dostání v českém, anglickém německém a holandském jazyce. Středověký Tišnov – nejmenší uličky Propagační materiál nazvaný Středověký Tišnov – nejmenší uličky je, jak uţ bylo řečeno, vizuálně naprosto odlišný od ostatních propagačních materiálů, jelikoţ nedodrţuje jednotný vizuální styl regionu. Obsahově se věnuje nejmenším uličkám ve městě Tišnově včetně té nejuţší – Koţeluţské uličce zapsané do České knihy rekordů. Broţura je dostupná pouze v českém jazyce a obsahuje fotografie jednotlivých uliček, avšak v nedostačující kvalitě. Dále v ní turisté naleznou kreslenou mapku s vyznačením jednotlivých uliček.

Obrázek 5: Nebeské výlety za přírodou a památkami Zdroj: Vlastní zpracování s vyuţitím TIC Tišnov

Obrázek 6: Středověký Tišnov - nejmenší uličky Zdroj: Vlastní zpracování s vyuţitím TIC Tišnov

Vlastní práce

51

Přírodou Tišnovska Skládací propagační materiál Přírodou Tišnovska s podnadpisem ve znění „flora, fauna, rezervace, památné stromy“ na své úvodní straně láká větou: „To nejlepší z přírodního bohatství Tišnovska.“ Tento materiál, společně s těmi následujícími, patří mezi propagační materiály vytvořené v rámci projektu Tišnovsko – nový turistický cíl. Uvnitř rozkládací broţury nalezneme 10 vybraných přírodních atraktivit Tišnovska s fotkami a popisem včetně zvýraznění, které z nich jsou řazeny do soustavy Natura 20004. Na zadní straně rozloţené broţury je mapa s vyznačenými atraktivitami. Tišnovskem pěšky Propagační materiál Tišnovskem pěšky je podobný jako předchozí se stejnými prvky a strukturou. Cílovou skupinou jsou turisté se zálibou v pěší turistice, proto materiál navíc obsahuje tipy na pěší výlety včetně vyčíslení délky a náročnosti trasy. Tyto trasy jsou provázány vyobrazenými atraktivitami a graficky zvýrazněny na mapě na zadní straně materiálu. Některé okruhy jsou obohaceny značkou „vhodné pro rodiny s dětmi“ či „nenáročná procházka“ pro lepší orientaci koncového klienta. Materiál je dostupný v češtině, němčině a angličtině.

Obrázek 7: Přírodou Tišnovska Zdroj: Vlastní zpracování s vyuţitím TIC Tišnov

Obrázek 8: Tišnovskem pěšky Zdroj: Vlastní zpracování s vyuţitím TIC Tišnov

Natura 2000 označuje soustavu chráněných území evropského významu, jeţ má za cíl ochranu nejcennějších ţivočišných a rostlinných druhů a přírodních stanovišť. (Co je Natura 2000, 2006) 4

Vlastní práce

52

Tišnovskem na kole Další z materiálů nazvaný Tišnovskem na kole má také jasnou cílovou skupinu turistů – cyklisty. Podnadpis ve znění „Po silnici i off road“ napovídá, ţe informuje turisty nejen o cyklotrasách po cyklostezkách, ale i v terénu. V broţuře jsou vyobrazeny cyklistické výlety s různou náročností a délkou. Výlety jsou podle náročnosti označeny jednou, dvěma či třemi hvězdičkami. Strukturou je obdobný jako materiál Tišnovskem pěšky, ale je obohacen o znázornění nadmořské výšky a délky v kilometrech v grafu pod kaţdou trasou. Stejně tak jako ostatní materiály Tišnovskem na kole obsahuje krátký popis zajímavostí na cyklotrasách s vyznačením na mapě. Materiál je dostupný v českém, německém a anglickém jazyce. Za památkami Tišnovska Úvodní stranu propagačního materiálu nazvaného Za památkami Tišnovska tvoří fotografie nejznámějšího symbolu Tišnovska – Porta Coeli. Turisté v broţuře, dostupné v českém, německém a anglickém jazyce, naleznou přehled deseti nejzajímavějších kulturních a technických památek regionu. Texty k jednotlivým atraktivitám, jeţ sou zaznamenány v mapě na zadní straně, jsou obohaceny kvalitními fotografiemi.

Obrázek 9: Tišnovskem na kole Zdroj: Vlastní zpracování s vyuţitím

Obrázek 10: Za památkami Tišnovska Zdroj: Vlastní zpracování s vyuţitím

TIC Tišnov

TIC Tišnov

Vlastní práce

5.2.2

53

Webové prezentace regionu

Do propagace destinace Tišnovsko neodmyslitelně patří i webové stránky. Celkem jsou na internetu k nalezení čtyři webové adresy obsahově odpovídající prezentaci regionu. Jedná se o webové stránky města Tišnova, Dobrovolného svazku obcí Tišnovsko, regionu Tišnovsko a Infocentra Tišnov. Webové stránky města Tišnova – www.tisnov.cz Webové stránky města Tišnova v nedávné době prošly aktualizací. Je zde podstatněji zvýrazněna sekce pro cestovní ruch, avšak obsah této sekce je zkopírován ze stránek původních v téměř nezměněné podobě. Celá sekce cestovního ruchu by mohla být obohacena o praktické věci vyuţitelné turisty, například o mapu cyklotras. Na stránce cykloturistiky jsou k nalezení pouze odkazy na Portál Tišnovsko a Cykloportál Jiţní Moravy, kde návštěvník stránky dále musí zdlouhavě a sloţitě potřebné informace hledat. Pro přehlednost a úsporu času je vyuţita moţnost rychlého přesměrování na stránky TIC v Tišnově. V sekci „Výlety“ chybí fotografie a přesné tipy na výlety tak, jak jsou prezentovány v nových propagačních materiálech. Celkový vzhled stránek je moderní a odpovídá základním poţadavkům návštěvníků.

Obrázek 11: Webové stránky města Tišnova Zdroj: www.tisnov.cz

Webové stránky DSO Tišnovsko – www.dsotisnovsko.cz Webové stránky dobrovolného svazku obcí Tišnovsko sice nejsou po vizuální stránce tak poutavé jako stránky města Tišnova, zato jsou jejich součástí jazykové mutace, stránky lze přepnout do anglického, německého a ruského jazyka. Na stránkách jsou k nalezení obecné informace o regionu, ale hlavně obsáhlejší

Vlastní práce

54

sekce „Pro turisty“. Na rozdíl od předchozích webových stránek města Tišnova jsou zde podrobněji popsány cyklotrasy i tipy na výlety bohuţel opět bez map. Na bočním panelu jsou umístěny zpětné odkazy na webové stránky mikroregionu Pernštejn, Jihomoravského kraje, Oficiálního portálu cestovního ruchu, IDS JMK, Cyklo Jiţní Morava a samozřejmě zde nechybí ani odkaz na město Tišnov a region Tišnovsko. Dominantou vrchního hlavního panelu je logo DSO Tišnovsko společně s panoramatem a vybranými fotografiemi zajímavostí oblasti. Pro lepší přehlednost a sjednocení by bylo vhodnější drţet se jednotného vizuálního stylu regionu tak, jak jej dodrţují propagační materiály. Přes tuto skutečnost jsou stránky informačně dobře sestavené a přehledné.

Obrázek 12: Webové stránky DSO Tišnovsko Zdroj: www.dsotisnovsko.cz

Webové stránky regionu Tišnovsko – www.tisnovsko.com Webová prezentace regionu Tišnovsko, na rozdíl od předešlých, dodrţuje jednotný vizuální styl regionu. Tyto stránky by měly být klíčové pro potenciální návštěvníky Tišnovska. Jsou dohledatelné hned na první pozici při zadání klíčového slova „Tišnovsko“ ve vyhledávačích Google.cz i Seznam.cz. Stránky opět obsahují jazykové mutace, na výběr je kromě českého jazyka i angličtina a holandština. Vhodné by bylo do výběru pro úplnost zařadit ještě německý jazyk. Sekce nazvaná „Zajímavosti“ je poměrně obsáhlá a zahrnuje všechny kategorie atraktivit. Oproti tomu kategorie „Výlety“ je zatím téměř prázdná a po informační stránce nezajímavá. U výletů po regionu chybí mapy, kvalitní fotografie a někdy dokonce i popis trasy. Sekce „Ubytování“ je úplná a přehledná, avšak v kategorii „Stravování“ turisté naleznou pouze tišnovská zařízení. Dále

Vlastní práce

55

jsou zde zveřejněny informace o probíhajících či plánovaných akcích a událostech na Tišnovsku, kontaktní informace Infocenta v Tišnově, interaktivní mapa a dopravní dostupnost. Celkově jsou webové stránky regionu dostačující, avšak ve srovnání se stránkami konkurenčního regionu Bystřicko (http://info.bystricenp.cz/) obsahově, informačně i vizuálně zaostávají.

Obrázek 13: Webové stránky regionu Tišnovsko Zdroj: www.tisnovsko. com

Webové stránky Infocentra Tišnov Na webových stránkách Infocentra Tišnov potenciální turisté nenaleznou praktické informace o výletech apod., ale především aktuality a novinky z regionu. Svým charakterem jsou stránky určeny spíše pro rezidenty Tišnovska.

Obrázek 14: Webové stránky Infocentra Tišnov

Vlastní práce

56

Zdroj: www.tisnov.info

5.2.3

Zhodnocení propagace destinace

Tištěnými propagačními materiály i webovou prezentací region Tišnovsko určitým způsobem vyjadřuje a dává najevo svou destinační identitu. Navenek se region prezentuje jako přírodní a kulturně-historický typ destinace, který má za cíl nalákat návštěvníky především na krásnou ničím narušenou přírodu. Hlavním symbolem kulturně-historického bohatství Tišnovska je klášter Porta Coeli. Právě tento klášter slouţil jako podklad k vytvoření jednotného vizuálního stylu i sloganu regionu a pomohl tak Tišnovsku se jednotně identifikovat. Základem vizuálního stylu je denní obloha s oblaky zahrnující lomený oblouk, jeţ symbolizuje nejznámější část kláštera – vstupní portál. Slogan „Tišnovsko – nebeskou branou“ koresponduje s překladem názvu kláštera Porta Coeli do češtiny – Brána nebes. Celkově vizuální styl a pojetí destinační identity odpovídá reálnému stavu a nabídce regionu.

Obrázek 15: Ukázka jednotného vizuálního stylu regionu Tišnovsko Zdroj: Vlastní zpracování s vyuţitím TIC Tišnov

5.3

Dotazníkové šetření

Dotazníkové šetření v rámci praktické části této bakalářské práce probíhalo ve dnech 28. 3. – 20. 4. 2012. Před zveřejněním dotazníku respondentům byl proveden pretest dotazníkového šetření u 10 osob za účelem eliminace chybného pochopení otázek či odpovědí. Výsledkem pretestu byla úprava dotazníku do konečné podoby. Hlavními úpravami prošly pouţité výrazy a spojení z oblasti

Vlastní práce

57

cestovního ruchu, které by mohly být pro osoby nezabývající se tímto oborem neznámé. Cílem marketingového výzkumu bylo získat data k vyhodnocení vnějšího vnímání image regionu Tišnovsko. Data byla získávána od dvou skupin respondentů, a to od rezidentů regionu a studentů Střední odborné školy Fortika v Lomnici u Tišnova se zaměřením na hotelnictví a turismus. Důvodem rozeslání dotazníků dvěma rozdílným skupinám respondentů bylo získat dva pohledy na vnímání image regionu, respektive pohled obyvatel majících vztah k regionu a odbornější pohled studentů zabývajících se cestovním ruchem. Pro rezidenty regionu byl dotazník dostupný v elektronické podobě ve virtuální laboratoři pro sběr a vyhodnocování primárních dat Mendelovy univerzity v Brně Umbrela na webové adrese http://umbrela.mendelu.cz/vyzkumy/vyzkum?id=79. Studenti Střední odborné školy Fortika vyplňovali dotazník v papírové podobě. Ve výsledku bylo od respondentů získáno 200 dotazníků, z nichţ 100 bylo vyplněno rezidenty regionu a 100 studenty hotelnictví a turismu. Dotazník byl tvořen celkem 20 otázkami, z nichţ pět otázek představovaly tzv. identifikační otázky. Počáteční otevřené otázky dotazníku byly zaměřeny přímo na image a vnímání regionu. Další otázky, uzavřené, polozavřené i otevřené, se týkaly atraktivit a událostí pořádaných v regionu, nabízených sluţeb a propagace regionu. Během dotazníkového šetření byl kladen důraz na rozeslání dotazníků rezidentům tak, aby byly zastoupeny všechny věkové skupiny, kterých bylo vymezeno celkem pět. Identifikačními otázkami bylo zjištěno, ţe nejvíce respondentů ze skupiny rezidentů spadá do věkové kategorie 19-25 let (62 %). Druhou nejpočetnější skupinou bylo rozmezí 26-40 let (21 %). Zbylá procenta náleţí věkové skupině do 18 let (2 %), 41-60 let (10 %) a 61 let a více (5 %). Co se týče pohlaví, byla skupina rezidentů vyrovnaná – 48% respondentů byli muţi a 52% tvořily ţeny. Vzhledem k charakteru této skupiny vyplňujících měli všichni respondenti místo trvalého bydliště v Tišnově (35 %) či v obcích regionu Tišnovsko (65 %). Při sledování ekonomické aktivity byli nejpočetnější skupinou studenti (43 %), dále pak zaměstnanci (36 %), podnikatelé či ţivnostníci (8 %), důchodci (6 %), nezaměstnaní (4 %) a osoby na mateřské či rodičovské dovolené (3 %). Většina dotázaných (60 %) dosáhla nejvyššího vzdělání středoškolského s maturitou, 19 % byli lidé vyučení bez maturity, 11% vysokoškoláci,

Vlastní práce

58

6 % lidé se základním vzděláním a 4% dotázaných dosáhla vyššího odborného vzdělání. Stejně tak jako byla skupina rezidentů vyrovnaná z pohledu pohlaví, byla vyrovnaná skupina studentů z hlediska věkových skupin. Celkem 52% studentů bylo ve věku do 18 let a 48 % tvořili studenti ve věkovém rozmezí 19-25 let. Z dotazovaných studentů představovaly převáţnou většinu ţeny (82 %). Co se týče ekonomické aktivity a nejvyššího dosaţeného vzdělání této skupiny respondentů, odpovědi byly jednoznačné – 100 % dotazovaných byli studenti se základním vzděláním. Díky faktu, ţe 62 % studentů nemělo trvalé bydliště v regionu, bude zaručen pohled na image a vnímání Tišnovska zvenčí. Zbylá část studentů pocházela z Tišnova (11 %) či z jiných obcí regionu (27 %). 5.3.1

Rozbor výsledků dotazníkového šetření

V rozboru dotazníkového šetření budou interpretovány výsledky patnácti otázek obsaţených v dotazníku vţdy ze dvou pohledů – pohledu rezidentů regionu a studentů hotelnictví a turismu. 1. otázka: Co se Vám vybaví, když se řekne Tišnovsko? Úvodní otázka dotazníku byla v otevřené formě a měla za úkol zjistit vnímání image regionu respondenty. Zvolená forma otázky umoţnila dotazovaným doplnit odpověď přesně podle svých představ, popsat jakoukoliv asociaci, kterou si spojují s regionem. U rezidentů regionu se nejčastější objevovaly výrazy Květnice, Porta Coeli, Besének, Rozhledna v Tišnově, ale hlavně spojení krásná příroda, kraj a Brána Vysočiny. Vzhledem k charakteru dotazovaných bylo častou odpovědí vybavení si domova či domoviny. Podle odpovědí je Tišnovsko rezidenty vnímáno jako region s romantickými údolími, spoustou zeleně, kopci a stráněmi a kulturními památkami. Zajímavými postřehy byla nízká kriminalita, špatné silnice a moţnosti parkování. U skupiny studentů se většina asociací opakovala s výše zmíněnými. Řadu uváděných atraktivit doplnili o hrad Pernštejn, který nebyl u rezidentů zmíněn ani jednou. Region je studenty vnímán jako kraj s nádhernou přírodou, kulturními památkami a hlavně s velkým mnoţstvím příleţitostí k turistickým výletům krajinou Tišnovska. Často zmiňovanou asociací bylo obchodní centrum a supermarkety.

Vlastní práce

59

Způsob, jakým převáţně respondenti region vnímají, koresponduje s prezentací regionu sebe samého. Hlavními představovanými přednostmi Tišnovska se jeví krásná příroda v čele s Porta Coeli a Pernštejnem. 2. otázka: Která z atraktivit (kulturně-historických, přírodních či jiných památek a zajímavostí) se Vám vybaví jako první ve spojitosti s regionem Tišnovsko? Další otázka v pořadí byla obdobně postavena jako otázka předchozí, avšak se zaměřením na atraktivity regionu. Téţ byla v otevřené formě a respondenti na ni mohli volně odpovídat. Nejčastější odpovědí, jak u rezidentů, tak u studentů, byl klášter Porta Coeli, tišnovská rozhledna, Květnice, Tišnov samotný a v neposlední řadě hrad Pernštejn, zmiňovaný především studenty. Mezi další atraktivity zdůrazněné touto skupinou respondentů se řadí ţelezniční viadukt v Dolních Loučkách a také Synagoga a Ţidovský hřbitov v Lomnici u Tišnova. Z uvedených odpovědí vyplývá, ţe dotazovaní jako hlavní symbol kulturního bohatství Tišnovska vnímají klášter Porta Coeli v obci Předklášteří. S tímto názorem se nejspíše shodují i autoři propagačních materiálů, jednotného vizuálního stylu a celkové koncepce image regionu. 3. otázka: Spojujete si Tišnovsko s pořádáním určitých akcí/slavností? V pořadí třetí otázka dotazníku byla zaměřena na akce a události v regionu, respektive zda si respondenti region s pořádáním určitých akcí a slavností spojují. Otázka byla v uzavřené formě s volbou moţností pouze „ano/ne“. Výsledky vyhodnocení odpovědí na tuto otázku korespondují s profily skupin respondentů. Ze skupiny rezidentů si Tišnovsko spojuje s konkrétními akcemi a událostmi 74 % dotazovaných. Ve srovnání se skupinou studentů, u níţ dosáhla hodnota kladných odpovědí 60 %, se nejedná o velké číslo. Rezidenti by si měli region spojovat s akcemi a událostmi mnohem více neţ studenti, kteří na Tišnovsku převáţně nemají místo trvalého bydliště. Vzhledem k těmto okolnostem je dosaţené procento u skupiny studentů známkou alespoň částečného úspěchu a povědomí o dění v regionu.

Vlastní práce

60

Spojujete si Tišnovsko s pořádáním určitých akcí/slavností? Ano

Ne

26%

40%

74%

60%

Rezidenti

Studenti

Graf 1: Spojujete si Tišnovsko s pořádáním určitých akcí/slavností?

4. otázka: Pokud ano, které akce/slavnosti to jsou? Čtvrtá otázka dotazníku byla poloţena v otevřené formě a navazuje na otázku předchozí. Pro respondenty, kteří u předchozí otázky zvolili odpověď „ne“, tedy ţe si region s pořádáním určitých akcí a slavností nespojují, byla tato otázka nepovinná. Rezidenti ve výsledku vyjmenovali velké mnoţství událostí pořádaných na Tišnovsku. Mezi nejčastěji zmiňované patřily tradiční Svatováclavské hody v Tišnově, Mezinárodní expozice minerálů, Slavnosti Pernštejnského panství, Hudbou pro UNICEF a Tišnovské trhy. Další akce zmiňované v propagačních materiálech, například Memorial Ivo Medka či Svatoslavská šlapka, se v odpovědích rezidentů neobjevily, zato si často vzpomněli na akci nazvanou Bitva Sever proti Jihu pořádanou v obci Ţelezné či na Sraz veteránů v Tišnově. Odpovědi studentů nebyly tak rozmanité jako u rezidentů, coţ je pochopitelné. Nejčastěji si vybavovali nejznámější události v regionu a zvláště ty, které jim jsou blízké. Z tohoto důvodu se v jejich odpovědích nejčastěji vyskytovala akce nazvaná Gastrotour Akademie pořádaná Střední odbornou školou Fortika, kdy se pro veřejnost koná přehlídka prací a dovedností studentů školy a zároveň jejich praktické maturitní zkoušky s doprovodným hudebním a tanečním programem. Z dalšího dění v regionu studenti jmenovali festival Hudbou pro UNICEF, Slavnosti Pernštejnského panství, Svatováclavské hody v Tišnově a Tišnovské trhy.

Vlastní práce

61

5. otázka: Seřaďte následující turistické zajímavosti regionu od nejvíce atraktivních po nejméně atraktivní: U této otázky měli respondenti za úkol seřadit jmenované zajímavosti regionu podle jejich atraktivnosti. Zajímavostem byly přiřazovány čísla na stupnici od 1 do 10 za předpokladu, ţe číslo 1 je nejvíce atraktivní a číslo 10 nejméně atraktivní. Zprůměrováním daných hodnot bylo moţno dospět k vyhodnocení odpovědí respondentů. Při srovnání obou skupin se obyvatelé regionu i studenti shodli na prvních dvou pozicích. Za nejvíce atraktivní zajímavost na Tišnovsku povaţují hrad Pernštejn a hned za ním klášter Porta Coeli. Další rozdělení atraktivit regionu uţ bylo odlišné. Poměrně překvapující je minimální atraktivita památkové zóny Doubravník ve srovnání s památkovou zónou Lomnice u obou skupin a vysoká atraktivita mostů na Tišnovsku u rezidentů, kteří je zařadili na třetí pozici. Niţší atraktivita u přírodních zajímavostí jako je Trenckova rokle či Bledulové údolí u Chlébského potoka můţe být způsobena nízkou informovaností veřejnosti a nedostatečnou propagací těchto turisticky zajímavých míst.

Studenti Památková zóna Doubravník Trenckova rokle Bledulové údolí u Chlébského potoka Mosty na Tišnovsku Malhostovická pecka Architektura města Tišnova Památková zóna Lomnice Údolí Bíleho potoka Klášter Porta Coeli Hrad Pernštějn

6,68 6,43 6,41 6,38 6,26 6,1 5,72 5,71 2,89 2,19

Graf 2: Studenti: Seřaďte následující turistické zajímavosti regionu od nejvíce atraktivních po nejméně atraktivní.

Vlastní práce

62

Rezidenti Malhostovická pecka Památková zóna Doubravník Trenckova rokle Architektura města Tišnova Údolí Bíleho potoka Památková zóna Lomnice Bledulové údolí u Chlébského potoka Mosty na Tišnovsku Klášter Porta Coeli Hrad Pernštějn

7,15 6,84 6,72 6,17 6,15 6 5,96 5,78 2,49 1,74

Graf 3: Rezidenti: Seřaďte následující turistické zajímavosti regionu od nejvíce atraktivních po nejméně atraktivní.

6. otázka: Shledáváte Tišnovsko turisticky atraktivní destinací/oblastí? Šestá otázka v pořadí měla za úkol zjistit názor respondentů na atraktivitu regionu jako celku. Otázka byla poloţena opět v uzavřené formě s moţnou volbou odpovědí „velmi atraktivní“, „atraktivní“, „méně atraktivní“ a „neatraktivní“. Většina rezidentů (67 %) i studentů (51 %) povaţuje region Tišnovsko za atraktivní. Pouze malé procento respondentů, u rezidentů 1 % a u studentů 6 %, shledává region turisticky neatraktivním. Dle odpovědí Tišnovsko nelze zařadit mezi velmi atraktivní ani mezi neatraktivní destinace. Většina respondentů se přikloňovala k pojetí Tišnovska jako atraktivní či méně atraktivní oblasti.

Vlastní práce

63

Shledáváte Tišnovsko turisticky atraktivní destinací/oblastí? Velmi atraktivní

Atraktivní

Méně atraktivní

1% 23%

Neatraktivní

6% 40%

67%

51% 3%

9% Rezidenti

Studenti

Graf 4: Shledáváte Tišnovsko turisticky atraktivní destinací/oblastí?

7. otázka: Myslíte si, že je Tišnovsko vhodným místem pro trávení dovolené? Uzavřená otázka moţnou volbou odpovědí pouze „ano/ne“ měla za úkol zjistit názor respondentů na Tišnovsko jako vhodnou oblast pro trávení dovolené. Zde se názory rezidentů a studentů rozcházejí. Zatímco 55 % obyvatel regionu zastává souhlasné stanovisko, převáţná většina studentů (72 %) nesouhlasí.

Myslíte si, že je Tišnovsko vhodným místem pro trávení dovolené? Ano

45% 55%

Rezidenti

Ne

72% 28% Studenti

Graf 5: Myslíte si, že je Tišnovsko vhodným místem pro trávení dovolené?

8. otázka: Pro který typ dovolené je podle Vás Tišnovsko vhodnější? V odpovědích na tuto otázku, v návaznosti na otázku předchozí, se obě skupiny respondentů ve značné většině shodly, ţe Tišnovsko je destinací vhodnou pro trávení letní dovolené. Přesto se našlo malé procento dotazovaných, kteří

Vlastní práce

64

zvolili variantu zimní dovolené, i přes tu skutečnost, ţe počet lyţařských středisek je v regionu omezený.

Pro který typ dovolené je podle Vás Tišnovsko vhodnější? Letní dovolená

Zimní dovolená

17%

11%

83%

89%

Rezidenti

Studenti

Graf 6: Pro který typ dovolené je podle Vás Tišnovsko vhodnější?

9. otázka: Doporučili byste návštěvu Tišnovska svým známým? Šíření dobrého jména oblasti je pro destinaci velmi důleţité. Úkolem této uzavřené otázky bylo zjistit, zda by dotazovaní doporučili návštěvu regionu také lidem ze svého okolí. Reakce respondentů byly převáţně pozitivní, 85 % rezidentů a 66 % studentů by návštěvu Tišnovska svým známým doporučilo. Důvody negativních odpovědí nebyly zjišťovány, avšak můţe souviset s faktem, ţe nemalé procento shledává Tišnovsko méně atraktivní destinací.

Doporučili byste návštěvu Tišnovska svým známým? Ano

Ne

15%

34%

85%

66%

Rezidenti

Studenti

Graf 7: Doporučili byste návštěvu Tišnovska svým známým?

Vlastní práce

65

10. otázka: Jak byste zhodnotil/a celkovou nabídku příležitostí a služeb v oblasti cestovního ruchu v regionu Tišnovsko? Hlavním cílem této otázky bylo zjistit názor respondentů na nabídku sluţeb cestovního ruchu v regionu. Otázka byla poloţena v uzavřené formě s moţnou volbou odpovědí „dostatečná“, „dostatečná, avšak s menšími nedostatky“ a „nedostatečná“. Z celkového počtu dotázaných zhodnotilo nabídku příleţitostí a sluţeb jako nedostatečnou 19 % obyvatel regionu a 8 % studentů. Vyšší procento dosaţené u rezidentů můţe být způsobeno jejich větší citlivostí a častějším vyuţíváním sluţeb z oblasti cestovního ruchu v regionu neţ je tomu u studentů. Většina respondentů však hodnotila nabídku příleţitostí a sluţeb jako dostatečnou s menšími nedostatky. Celých 20 % rezidentů a 21 % studentů souhlasí s názorem, ţe nabídka sluţeb a příleţitostí je v oblasti cestovního ruchu dostatečná.

Jak byste zhodnotil/a celkovou nabídku příležitostí a služeb v oblasti cestovního ruchu v regionu Tišnovsko? Dostatečná

Dostatečná, avšak s menšími nedostatky

19%

8%

61%

71%

20%

21%

Rezidenti

Studenti

Nedostatečná

Graf 8: Jak byste zhodnotil/a celkovou nabídku příležitostí a služeb v oblasti cestovního ruchu v regionu Tišnovsko?

11. otázka: Jaké služby spojené s cestovním ruchem v regionu nejvíce postrádáte? Tato otázka volně navazující na předchozí otázku má za úkol zjistit konkrétně, jaké sluţby či příleţitosti v regionu chybějí či jsou nedostačující. Respondenti měli na výběr z osmi variant odpovědí a mohli zaškrtnout více, všechny či ţádnou odpověď.

Vlastní práce

66

Nejvíce postrádanou sluţbou u obou skupin bylo parkování. Je faktem, ţe v centru dění městě Tišnově je opravdu omezený počet parkovacích míst a centrum města je tak věčně přeplněné zaparkovanými vozidly. Velké mnoţství dotázaných postrádá v regionu kulturní programy a téměř třetina obyvatel regionu lepší informační systém

Jaké služby spojené s cestovním ruchem v regionu nejvíce postrádáte? Rezidenti

Studenti

64% 36% 35%

35%

31% 13% 16%

27% 20% 15% 16% 17% 16% 19% 18% 23%

Kulturní Parkování Programy Lepší Ubytovací Dopravní programy pro děti informační služby spojení systém

Lepší Stravovací značení služby

Graf 9: Jaké služby spojené s cestovním ruchem v regionu nejvíce postrádáte?

12. otázka: Myslíte si, že propagace regionu Tišnovsko a pořádaných akcí v něm je dostatečná? Otázka zaměřená na úroveň propagace regionu i dění v něm byla v uzavřené formě a u obou skupin respondentů se setkala téměř se stejnou reakcí. Celkem 65 % obyvatel regionu a 63 % studentů zastává názor, ţe propagace regionu jako celku i pořádaných akcí je nedostatečná. Celkové negativní stanovisko můţe souviset s vysokým procentuálním podílem respondentů postrádajících v regionu lepší informační systém, díky němuţ by získali větší přehled o dění na Tišnovsku.

Vlastní práce

67

Myslíte si, že propagace regionu Tišnovsko a pořádaných akcí v něm je dostatečná? Ano

Ne

65%

63%

35%

37%

Rezidenti

Studenti

Graf 10: Myslíte si, že propagace regionu Tišnovsko a pořádaných akcí v něm je dostatečná?

13. otázka: Dokážete si vybavit slogan regionu Tišnovsko? Pokud ano, napiště jej. Dle výzkumu převáţná většina obyvatel regionu i studentů nezná pouţívaný slogan pro Tišnovsko v rámci propagace. U studentů 7 % a u rezidentů 20 % napsalo domnělé slogany Tišnovska, avšak ţádný z nich nebyl ve znění „Tišnovsko – nebeskou branou“. Dotazovaní nejčastěji zmiňovali „Květnice hora, Besének voda, draţší neţ celá Morava.“ a „Brána Vysočiny“. Vyskytly se i kreativnější odpovědi typu „ Tišnovský kraj – turistický ráj“ či „ Tišnovsko – brána do nebes“.

Dokážete si vybavit slogan regionu Tišnovsko? Pokud ano, napište jej. Ano

Ne

80%

93%

20%

7%

Rezidenti

Studenti

Graf 11: Dokážete si vybavit slogan regionu Tišnovsko? Pokud ano, napiště jej.

Vlastní práce

68

14. otázka: Líbí se Vám logo regionu Tišnovko? Uzavřená otázka měla za úkol zjistit názor respondentů na logo regionu Tišnovsko pouţívané na webových stránkách. Téměř shodné většinové procento studentů i rezidentů vyjádřilo pozitivní reakce na vizuální stránku věci, přesto nelze ignorovat fakt, ţe téměř třetině dotázaných se logo regionu nelíbí.

Líbí se Vám logo regionu Tišnovko? Ano

Ne

28%

29%

72%

71%

Rezidenti

Studenti

Graf 12: Líbí se Vám logo regionu Tišnovko?

15. otázka: K jakému destinačnímu typu byste Tišnovsko zařadili? Poslední otázka dotazníku neidentifikačního typu zjišťovala u respondentů stanoviska k zařazení oblasti jako destinace. Otázka byla v uzavřené formě a na výběr bylo ze sedmi variant odpovědí. U rezidentů regionu se v rámci výzkumu objevila celá škála odpovědí, jedním procentem zde byl zastoupen i náboţenský destinační typ a zimních sportů. Studenti tyto dvě moţnosti odpovědí nevyuţili vůbec. Nejvíce respondentů výzkumu řadí Tišnovsko k přírodnímu či venkovskému destinačnímu typu. Nezanedbatelné je i procento dotázaných hodnotící Tišnovsko jako kulturně-poznávací destinační typ. Celkem 18 % procent obyvatel regionu shledává Tišnovsko historickým destinačním typem, u studentů tento názor mělo pouhé 1 % odpovídajících.

Vlastní práce

69

K jakému destinačnímu typu byste Tišnovsko zařadili? Přírodní

Venkovský

Kulturně–poznávací

Zimních sportů

Náboženský

Rekreační

5%

7%

1% 1% 18%

1%

Historický

19%

11% 25%

39%

Rezidenti

32%

41%

Studenti

Graf 13: K jakému destinačnímu typu byste Tišnovsko zařadili?

Diskuze

70

6 DISKUZE Díky proběhlému výzkumu se nabízí srovnání vnější a skutečné image regionu, tedy jak se Tišnovsko prezentuje navenek a jak je vnímáno veřejností z vnější. Zhodnocení vnější image lze provést díky analýze propagačních materiálů a webových prezentací. Alespoň částečným odrazem skutečné image by měly být výsledky dotazníkového šetření. Propagace Tišnovska prošla na počátku letošního roku velkou inovací. V nynější době je realizován projekt nazvaný Tišnovsko – nový turistický cíl, coţ nebylo v době zadání této bakalářské práce známo. V rámci tohoto projektu byly uskutečněny velké změny jak v tištěných propagačních materiálech, tak i na webových stránkách. Dosavadní tištěné materiály splňovaly pouze základní poţadavky a chybělo konečné zacílení na různé segmenty návštěvníků. Současné nové propagační materiály uţ tedy, na rozdíl od dosavadních materiálů, odpovídají nárokům potenciálních návštěvníků. Hlavním pozitivem je líbivý jednotný vizuální styl a z hlediska funkčnosti jim nelze téměř nic vytknout. Obsahují velké mnoţství informací o atraktivitách a moţných výletech, mapy s vyznačenými trasami i kvalitní fotografie. Webové prezentace regionu však obsahují mnoho nedostatků. Hlavní webové stránky www.tisnovsko.com mají za úkol reprezentovat region Tišnovsko na internetu. Pro návštěvníka stránek však můţe být tato prezentace poněkud zmatená. Jednotlivé sekce v hlavní nabídce jsou neúplné a informace v nich nepřehledné. Aţ na hlavní stránku webu je celkový vzhled zastaralý. Na webové stránky by bylo vhodné přidat fotografie a mapy turistických tras pouţité v tištěných propagačních materiálech, jelikoţ celkovému webovému obsahu chybí propracovanost. Proto by nemalou pozornost měl region věnovat právě webové prezentaci. V internetových vyhledávačích, při zadání klíčového slova „Tišnovsko“, jsou stránky na první pozici, avšak tato skutečnost pro zaručení úspěchu nestačí. Inspirace při úpravě webových stránek by mohla být čerpána ze stránek konkurenčního regionu Bystřicko (http://info.bystricenp.cz/). Z propagačních materiálů i webových prezentací regionu je zřejmé, ţe Tišnovsko svou image staví především na rázu krajiny a přírodním bohatství. Role kláštera Porta Coeli v image konečný obraz dotváří a upravuje do lákavější

Diskuze

71

podoby. Spojení přírody a tzv. Brány nebes vytváří turisticky atraktivní koncepci, která má potenciál nalákat nemalé mnoţství návštěvníků. Výsledky dotazníkového šetření měly poukázat na rozdílné názory ve vnímání image a regionu jako takového u studentů a rezidentů. Aţ na výjimky se však dvě skupiny respondentů v podstatných věcech spíše shodly. Pro lepší vypovídající hodnotu a širší zaměření dotazníkového šetření by v budoucnu bylo vhodné zvolit vyšší počet respondentů či uskutečnit dotazníkové šetření i mezi turisty navštěvující region. Ve vlastním šetření byla respondentům poloţena otázka, co se jim vybaví, kdyţ se řekne Tišnovsko a která z atraktivit se jim vybaví. Zde byly reakce rezidentů a studentů obdobné, obě skupiny si spojují Tišnovsko především s rozmanitou přírodou v čele s klášterem Porta Coeli. Jedna odlišnost se však v odpovědích našla. Studenti si k regionu Tišnovsko velmi často přiřazují hrad Pernštejn, coţ rezidenti vůbec. V propagačních materiálech si Pernštejn Tišnovsko vzalo za svůj, i kdyţ logicky se řadí spíše k Bystřicku a ani obyvatelé regionu tuto atraktivitu nepovaţují za typickou pro svůj region. Díky administrativnímu členění však hrad spadá pod Jihomoravský kraj a tím pádem i pod region Tišnovsko. Dle vyhodnocení odpovědí dotázaných se Tišnovsko řadí spíše mezi atraktivní destinace. Rozdílné jsou však názory na trávení dovolené na Tišnovsku. Moţná střízlivější pohled nemístních studentů ukazuje, ţe dovolenou na Tišnovsku si většina z nich neumí představit. Region bohuţel nemá předpoklady pro trávení delších dovolených, je vhodný spíše pro krátkodobé pobyty a výlety, a to především v letní sezóně. Tímto směrem je nutné se dát i v propagačních materiálech a zaměřit se na návštěvníky preferující například jednodenní výlety. V oblasti infrastruktury cestovního ruchu si region vede poměrně dobře. Respondenti zhodnotili, ţe nabídka sluţeb je dostatečná s menšími nedostatky. Těmito nedostatky obyvatelé regionu míní především nedostatek parkovacích míst a studenti kulturní programy, coţ můţe být způsobeno nedostatečnou informovaností o nich. Co se týče povědomí respondentů o pořádaných akcích a událostech v regionu, měli rezidenti logicky převahu nad přespolními studenty. Ti zmiňovali jen ty největší události regionu a menší, avšak neméně zajímavé, opomenuli či je vůbec neznali. Obecně lze doporučit posílení event marketingu destinace.

Diskuze

72

Seznamy kulturních i jiných akcí jsou na webových stránkách nepřehledné a podle výsledků vlastního výzkumu je jejich propagace nedostatečná. Vhodné by bylo zveřejnit termíny pořádaných událostí na turistické internetové servery jako Kudyznudy.cz, Turistika.cz, Vyletnik.cz apod. Asi největší novinkou v propagaci regionu je samostatná prezentace Tišnovska na veletrhu Regiontour v Brně. Účast Tišnovska na veletrhu jistě není na škodu, avšak přesvědčení, ţe tato aktivita přinese regionu konečné návštěvníky, nelze sdílet. Dobrovolný svazek obcí Tišnovsko pouţívá jiné logo neţ je k vidění na propagačních materiálech. Odpovědi na otázku zda se logo DSO Tišnovsko líbí, byly rozporuplné. Vhodnější by bylo začít pouţívat logo zvolené pro propagaci Tišnovska a sjednotit se i po vizuální stránce. Toto logo by se mělo objevit při kaţdé příleţitosti prezentace regionu i na všech propagačních materiálech, aby se prohloubila vazba na toto logo ve spojení s regionálními produkty. V závěru nezbývá neţ souhlasit s novou koncepcí rozvoje cestovního ruchu na Tišnovsku. Je však nutné se zaměřit více na internetovou reklamu a dostat se tak do povědomí i návštěvníků z jiného neţ Jihomoravského kraje. Pro získání publicity u turistů mladší věkové kategorie lze doporučit prezentaci regionu prostřednictvím sociálních sítí.

Závěr

73

7 ZÁVĚR Bakalářská práce byla zaměřena na zhodnocení image regionu Tišnovsko z pohledu destinace cestovního ruchu. Hodnocena byla propagace regionu za účelem zjištění vnější image a prostřednictvím dotazníkového šetření zjištěno vnímání regionu, tedy skutečná image regionu. Hlavním výsledkem výzkumu bylo zjištění, ţe koncepce vnější image regionu ve své podstatě odpovídá obrazu skutečné image vytvořenému respondenty dotazníku. Výzkum poukázal i na hlavní nedostatky regionu s ohledem na image, a to především v propagaci oblasti, která se zdá být nedostatečná. Tato skutečnost by se měla v polovině letošního roku změnit. V tomto termínu má být dokončena další část realizace projektu Tišnovsko – nový turistický cíl přinášející inovace do propagace regionu. Závěrem je nutné zdůraznit, ţe s novým pojetím propagace regionu se zvyšují šance na úspěch u potenciálních návštěvníků mezi konkurenčními destinacemi na trhu. Tišnovsko bohuţel jako destinace nedisponuje nijak zvlášť nevídanými atraktivitami, vodními plochami, atrakčními zařízeními či známými rodáky, coţ by regionu ve zvýšení návštěvnosti značně pomohlo, ale přesto má potenciál a dle reakcí veřejnosti i co nabídnout. Je potěšující, ţe tento potenciál můţe být v blízké budoucnosti začít vyuţíván.

Literatura

74

8 LITERATURA [1]

BARTL, H., SCHMIDT, F. Destination management. Institut für regionale Innovation, Wien, 1998, s. 2. In PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Grada, 2006. 341 s.

[2]

BUHALIS, D. Marketing the Competitive Destination of the Future. In Tourism Management: Research Policies Practise, 2000. s. 97-116. ISSN 02615177.

[3]

ČERTÍK, M. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. 1.vyd. Praha: OFF, 2000. 352 s. ISBN 80-238-6275-8.

[4]

DE PELSMACKER, P., GEUENS, M., VAN DEN BERGH, J. Marketingová komunikace. 1.vyd. Praha: Grada, 2003. 600 s. ISBN 80-247-0254-1.

[5]

HESKOVÁ, M. Cestovní ruch: pro vyšší odborné a vysoké školy. 2.vyd. Praha: Fortuna, 2011. 216 s. ISBN 978-80-7373-107-6.

[6]

International Conference on Travel and Tourism Statistics. Conference Resolutions WTO. Madrid: 1991, July.

[7]

JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. 1.vyd. Praha: Grada, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3.

[8]

KIRÁL‘OVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Ekopress, 2004. 173 s. ISBN 80-86119-56-4.

[9]

KOHOUT, J. Veřejné mínění, image a metody public relations. 1.vyd. Praha: Management Press, 1999. 122 s. ISBN 80-7261-006-6.

[10] KOTLER, P., KELLER, K. L. Marketing management. Přel. Š. Černá, V. Faktor, T. Juppa. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 788s. ISBN 978-80-247-1359-5. [11] KOZEL, R. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 277 s. ISBN 80-247-0966-X. [12] KOZEL, R., MYNÁŘOVÁ, L., SVOBODOVÁ, H. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1.vyd. Praha: Grada, 2011. 304 s. ISBN 978-80-2473527-6.

Literatura

75

[13] LAWS, E. Tourist destination Management. London, Routledge, 1995 In KIRÁL‘OVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu, 1.vyd. Praha, Express, 2004. 173 s. [14] LYNCH, K. Obraz města. Přel. L. Popelová, J. Huťa. 1. vyd. Praha: Polygon, 2004. 202 s. ISBN 80-7273-094-0. [15] MALÝ, V. Marketingový výzkum: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2004. 181 s. ISBN 80-245-0761-7. [16] MORRISON, A. M. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. 523 s. ISBN 80-85605-90-2. ISBN 80-85605-90-2. [17] NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8. [18] PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Grada, 2006. 341 s. ISBN 80-2471014-5. [19] PALATKOVÁ, M.; ZICHOVÁ, J. Ekonomika Turismu. 1.vyd. Praha: Grada, 2011. 205 s. ISBN 978-80-247-3748-5. [20] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. [21] RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. 3.vyd. Ostrava: Key Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. [22] VYSEKALOVÁ, J., MIKEŠ, J. Image a firemní identita. 1.vyd. Praha: Grada, 2009. 190 s. ISBN 978-80-247-2790-5. [23] ZELENKA, J. Marketing cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2010. 240 s. ISBN 978-80-86723-95-2.

Literatura

76

Internetové zdroje [24] Architektura. Tišnovsko [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.tisnovsko.com/zajimavosti/architektura/ [25] Co je Natura 2000. Natura 2000: AOPK ČR [online]. 2006 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000-design3/subtext.php?id=2102&akce=&ssHledat= [26] Dobrovolný svazek obcí Tišnovsko. Tišnovsko [online]. 2012 [cit. 2012-0224]. Dostupné z: [27] EUROVISION, s.r.o. Strategická rozvojová studie regionu Tišnovsko [online]. 2007 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: http://www.tisnov.cz/soubor/3581_strategicka_rozvojova_studie_region u_tisnovsko.pdf [28] Hrady a zámky. Tišnovsko [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.tisnovsko.com/zajimavosti/hrady-a-zamky/ [29] Ivo Medek. Memoriál Ivo Medka [online]. 2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.mim.tisnov.cz/?page=medek [30] Jaro. Mezinárodní expozice minerálů [online]. 2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.mineral-tisnov.wz.cz/jaro_2011.htm [31] Kláštery a kostely. Tišnovsko [online]. 2011 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.tisnovsko.com/zajimavosti/klastery-a-kostely/ [32] Květnice. Tišnov: Cestovní ruch [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.tisnov.cz/cs/cestovni-ruch/tisnov/priroda/kvetnice/ [33] Lomnice a okolí. Tišnov: Cestovní ruch [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.tisnov.cz/cs/cestovniruch/tisnovsko/lomnice.html [34] Mikroregiony. Tišnov: Cestovní ruch [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.tisnov.cz/cs/cestovniruch/tisnovsko/mikroregiony.html [35] Nedvědice, Doubravník a okolí. Tišnov: Cestovní ruch [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.tisnov.cz/cs/cestovniruch/tisnovsko/lomnice.html [36] Nejčastější otázky. Tišnovské trhy [online]. 2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://trhy.tisnovsko.eu/nejcastejsi-otazky [37] Předklášteří. Tišnov: Cestovní ruch [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.tisnov.cz/cs/cestovni-ruch/tisnovsko/lomnice.html

Literatura

77

[38] Příroda Tišnovska. Tišnov: Cestovní ruch [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.tisnov.cz/cs/cestovni-ruch/tisnov/priroda/ [39] Příroda. Tišnovsko [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.tisnovsko.com/zajimavosti/9/ [40] Region Tišnovsko. Tišnovsko [online]. 2012 [cit. 2012-02-24]. Dostupné z: [41] Rozhledny a vyhlídky. Tišnovsko [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.tisnovsko.com/zajimavosti/12/ [42] Spolupráce s UNICEF. Hudbou pro UNICEF [online]. 2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.hudbouprounicef.cz/clanky/festival/spoluprace-s-unicef/ [43] Správní obvod. Tišnov: Cestovní ruch [online]. 2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.tisnov.cz/cs/cestovni-ruch/tisnovsko/spravniobvod-2.html [44] Svatoslavská šlapka. Svatoslav [online]. 2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.svatoslav.cz/cs/svatoslavska-slapka/ [45] Technické památky. Tišnovsko [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.tisnovsko.com/zajimavosti/11/ [46] Tišnovský kras. Tišnov: Cestovní ruch [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.tisnov.cz/cs/cestovniruch/tisnov/priroda/tisnovsky-kras.html [47] Turistická oblast Bystřicko [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://info.bystricenp.cz/ [48] Turistické informační centrum Tišnov. Tišnovsko [online]. 2011 [cit. 201203-15]. Dostupné z: http://www.tisnovsko.com/infocentrum/ [49] Veletrh Regiontour. Tišnov [online]. 2012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.tisnov.cz/cs/fotogalerie/2012/veletrh-regiontour-2012/

Přílohy

78

Přílohy

Dotazník

79

A DOTAZNÍK Image regionu Tišnovsko Váţení respondenti, ráda bych Vás touto cestou poţádala o vyplnění anonymního dotazníku na téma „Image regionu Tišnovsko“, který je součástí mé bakalářské práce. Dotazník obsahuje 20 otázek a jeho vyplnění trvá maximálně 10 minut, Předem velmi děkuji za Váš čas a ochotu. Markéta Volavá 1. Co se Vám vybaví, když se řekne Tišnovsko? Doplňte odpověď podle svých představ. ……………………………………… 2. Která z atraktivit (kulturně-historických, přírodních či jiných památek a zajímavostí) se Vám vybaví jako první ve spojitosti s regionem Tišnovsko? Doplňte odpověď podle svých představ. ……………………………………… 3. Spojujete si Tišnovsko s pořádáním určitých akcí/slavností? Z následujících možností vyberte jednu.  

Ano Ne

4. Pokud ano, které akce/slavnosti to jsou? Pokud jste u předchozí otázky č. 3 odpověděli "ne", tuto otázku vynechejte. Jinak doplňte odpověď podle svých představ. ……………………………………... 5. Seřaďte následující turistické zajímavosti regionu od nejvíce atraktivních po nejméně atraktivní: (číslování: 1 – nejvíce atraktivní, 10 – nejméně atraktivní)

Dotazník

80

Atraktivity Malhostovická pecka

Pozice

Hrad pernštejn Klášter Porta Coeli Památková zóna Doubravník Památková zóna Lomnice Údolí Bíleho potoka Trenckova rokle Bledulové údolí u Chlébského potoka Architektura města Tišnova Mosty na Tišnovsku (viadukt Dolní Loučky, dřevěný most Černvír, ocelový most Borač,…) 6. Shledáváte Tišnovsko turisticky atraktivní destinací/oblastí? Z následujících možností vyberte jednu.    

Velmi atraktivní Atraktivní Méně atraktivní Neatraktivní

7. Myslíte si, že je Tišnovsko vhodným místem pro trávení dovolené? Z následujících možností vyberte jednu.  

Ano Ne

8. Pro který typ dovolené je podle Vás Tišnovsko vhodnější? Z následujících možností vyberte jednu.  

Zimní dovolená Letní dovolená

9. Doporučili byste návštěvu Tišnovska svým známým? Z následujících možností vyberte jednu. 

Ano

Dotazník

81



Ne

10. Jak byste zhodnotil/a celkovou nabídku příležitostí a služeb v oblasti cestovního ruchu v regionu Tišnovsko? Z následujících možností vyberte jednu.   

Dostatečná Dostatečná, avšak s menšími nedostatky Nedostatečná

11. Jaké služby spojené s cestovním ruchem v regionu nejvíce postrádáte? Z následujících možností můžete vybrat několik, všechny nebo žádnou. o o o o o o o o

Kulturní programy Parkování Lepší informační systém Programy pro děti Dopravní spojení Ubytovací sluţby Lepší značení Stravovací sluţby

12. Myslíte si, že propagace regionu Tišnovsko a pořádaných akcí v něm je dostatečná? Z následujících možností vyberte jednu.  

Ano Ne

13. Dokážete si vybavit slogan regionu Tišnovsko? Pokud ano, napiště jej. Z následujících možností vyberte jednu a popřípadě doplňte odpověď.  Ano - …………………………………………………..  Ne 14. Líbí se Vám logo regionu Tišnovko? (viz níže) Z následujících možností vyberte jednu.  

Ano Ne

15. K jakému destinačnímu typu byste Tišnovsko zařadili? Z následujících možností vyberte jednu.

Dotazník

82

      

Přírodní Venkovský Kulturně–poznávací Historický Zimních sportů Náboţenský Rekreační

16. Vaše pohlaví: Z následujících možností vyberte jednu.  

Ţena Muţ

17. Váš věk: Z následujících možností vyberte jednu.     

Do 18 let 19 – 25 let 26 – 40 let 41 – 60 let 61 a více let

18. Místo trvalého bydliště: Z následujících možností vyberte jednu.   

Tišnov Obec regionu Tišnovsko Jiné

19. Vaše současná ekonomická aktivita: Z následujících možností vyberte jednu.      

Student Zaměstnanec Podnikatel/ţivnostník Mateřská/rodičovská dovolená Důchodce/důchodkyně Nezaměstnaný/á

20. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání: Z následujících možností vyberte jednu. 

Základní

Dotazník

83

   

Vyučen(a) bez maturity Středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské

Logo regionu Tišnovsko

B LOGO REGIONU TIŠNOVSKO

Zdroj: Region Tišnovsko, 2012

84

Prezentace regionu Tišnovsko na veletrhu Regiontour 2012

C PREZENTACE REGIONU TIŠNOVSKO NA VELETRHU REGIONTOUR 2012

Zdroj: Veletrh Regiontour, 2012

85

Image regionu Tišnovsko

Recommend Documents