Říjnové toulky ITÁLIÍ s výletem na Capri

RNDr. Miroslav Hrdlička – poznávací cestovní kancelář Zlatnická 7, Praha 1, t/fax 235 310 114, 739 356 390 www.toulkyevropou.cz [email protected]

Říjnové toulky ITÁLIÍ s výletem na Capri Termín: úterý 27. října – neděle 1. listopadu Program: 1.den: odjezd z Prahy v brzkých odpoledních hodinách, transfer přes Rakousko do Itálie, fotostopy

2.den: ŘÍM, internetový Zdroj: Poznámka: prohlídka města ve dvou dnech je pochopitelně kompromisem možného a reálného; v zásadě trasa směřuje tak, aby obsáhla klíčové stavby antického i novodobého Říma, další den je věnovaný prohlídce Vatikánu a jeho muzeím.

Řím antický: * památky z antiky se soustřeďují v prostoru Fora Romana s množstvím chrámů a bazilik: Basilica Julia l., Saturnův chrám, Curia, Maxentiova bazilika, * další stavby navštívíme na přilehlém Kapitolském pahorku a na Palationu, kde vznikla obytná čtvrť s císařskou rezidencí * císařové zakládali ke své slávě další fóra: Césarovo, Trajánovo ad. a dávali si stavět triumfální oblouky: Titův, Septimia Severa, Konstantinův a sloupy: např. Trajánův, * iniciovali stavby veřejného zájmu jako arény a závodiště, Vespasianovo Coloseum, Circus Maximus, divadla (Marcellovo), veřejné lázně (Caracallovy a Diokletianovy) apod. * některé stavby byly unikátními technickými výkony-Pantheon s kupolí o rozpětí 43,2 m - pěší prohlídka se soustředí hlavně na okolí Fora Romana a Colosea,

Řím renesanční a barokní: nový rozkvět města (po útlumu ve středověku) přinesl mocenský rozmach papežů po roce 1500 * v období vrcholné renesance se do Říma soustředila tvorba největších umělců své doby: Michelangelo (konečná podoba budov na Kapitolu), Bramante (papežské Cancellerie s kostelem San Lorenzo), Raffael (fresky ve vile Farnese). * to však byla teprve předehra k období protireformace, kdy se město (současně s Vatikánem) stalo rodištěm radikálního baroka, představovaného především stavbami Francesca Borrominiho (kostel San Carlo alle Quattro Fontane, kaple Oratorio dei Filippini) a jeho rivala Gianlorenza Berniniho (kostel Sant’Andrea al Quirinale), vynikajícího sochaře a mistra iluze (Vidění sv. Terezie v kostele S. Maria della Vittoria), který dal směr též vývoji barokní exteriérové plastiky, zejména fontán (Fontana dei Fiumi). * Umění iluze a fiktivních průhledů staveb přinesl Pietro Cortona (Palazzo Barberini), * Řím byl působištěm Michelangela Caravaggia a jeho nástupu dramatického barokního realismu (zejména v kostele S. Maria del Popolo) - pěší prohlídka zahrne různá místa historického Říma - ubytování v kempu Tiber na okraji Říma

3.den: VATIKÁN, Zdroj Jedno z nejposvátnějších míst světového křesťanství tvoří Vatikánské město - uvnitř hranic tohoto rozlohou nepatrného území je shromážděno nesmírné bohatství uměleckých a architektonických mistrovských děl.

* V centru stojí bazilika sv. Petra s dvojitou eliptickou kolonádou a kruhovým náměstím před touto ústřední budovou. Obklopují ji paláce a zahrady. Chrám byl postaven nad hrobkou apoštola Petra a představuje jednu z největších náboženských staveb na světě. Dal ji postavit v roce 326 císař Konstantin jako rozsáhlou pětilodní baziliku. Byla vícekrát poškozena požárem nebo vypleněním, vícekrát přestavována. Na její současné podobě se podíleli mnozí geniální stavitelé a umělci jako byli Donato Bramante, Raffaelo Santi Raffael, Michelangelo Buonarroti, Giovanni Lorenzo Bernini, Leon Battista Alberti a četní další. Nejkrásnější fresky vytvořil Michelangelo. Bazilika je největším křesťanským chrámem v Evropě. Z mnoha dalších vynikajících kulturních památek Vatikánu vyniká Sixtinská kaple (Capella Jistina), která je součástí vatikánských paláců. Dokončil ji stavitelem Giovannino de Dolci v roce 1483. Na její skvělé výzdobě se freskami podíleli především Michelangelo Buonarroti a Sandro Botticelli…. Nesmírné bohatství nesmírně cenných uměleckých děl soustřeďují Vatikánská muzea, jejichž architektura i vnitřní výzdoba patří rovněž k mistrovským dílům předních umělců.

- prohlídka areálu města a interiérů muzeí, volno k další prohlídce města, ubytování na stejném místě

4.den: POMPEJE, Zdroj antické Pompeje byly na přelomu letopočtu oblíbeným letoviskem bohatého římského patriciátu, čemuž odpovídala i výstavnost města s vládními budovami, chrámy, divadly, lázněmi atd. a přepychovými domy; v 1. stol. n. l. mělo přes 20 000 obyvatel:¨ * roku 62 však bylo město těžce poškozeno zemětřesením * roku 79 zcela zničeno výbuchem Vesuvu a zasypáno asi třímetrovou vrstvou kamení a sopečného popela. Od 17. stol. byly Pompeje předmětem zájmu amatérských archeologů a hledačů pokladů, od r. 1748 systematického vědeckého průzkumu. Zatím byly odkryty asi 3/5 rozlohy města, poskytující velmi názorný obraz dobového urbanismu a stavitelství, zařízení příbytků i jejich náročné umělecké výzdoby - prohlídka areálu VESUV, Zdroj, činná sopka poblíž Neapole (1 281 m n.m.) je složitým stratovulkánem, vzniklým původně jako ostrov v kdysi rozlehlejším Tyrrhénském moři. Jeho stáří je asi 25 000 let. Ve starověku byl považován za vyhaslý, roku 79 n. l. však došlo k mohutnému výbuchu: trval 9 hodin a s oblakem vysokým snad až 32 km a zničil Pompeje i Herculaneum. Od té doby se střídají epochy větší a menší aktivity, známý je např. výbuch z roku 1631, 1794 a z roku 1906, kdy se vrchol hory snížil o 160 metrů. K poslední erupci došlo v r. 1944, byla zničena i lanovka na vrchol výjezd autobusem na startovací základnu, odtud pěšky na okraj kráteru a zpět

NEAPOL (pod/večerní), Zdroj hospodářské a kulturní středisko Kampánie, Prohlídka zahrne mj.: * historické centrum města: svéráznou čtvrť Spacca se středověkými a barokními chrámy (Santa Chiara, San Domenico, Il Gesù Nuovo) a zanedbanými paláci; * nábřežní čtvrť Santa Lucia s pevností Castel dell´Ovo, * Castel Nuovo postavený Anjouovci r. 1282, za aragonské vlády opatřený honosným triumfálním obloukem Alfonse I., * bývalý královský palác, vybudovaný v 17. stol. (dnes muzeum) a při něm Teatro San Carlo, vedle milánské Scaly nejslavnější divadlo v Itálii (původní barokní budova z r. 1737 byla klasicistně přestavěna r. 1816). * Ze sakrálních objektů vyniká především gotický Dóm (San Gennaro, 13.–14. stol.) s ostatky patrona města a dalšími pamětihodnostmi, kostel Santa Chiara, jednoduchá gotická stavba ze 14. stol. s honosnými náhrobky anjouovských králů a půvabnou klášterní zahradou. - ubytování v oblasti Sorrenta v bungalovech

5.den: celý den na CAPRI, Zdroj, ostrov v Tyrhenském moři, už od dob antiky proslulý tzv. Modrou jeskyní v pobřežních skalách a oblíbený jako letovisko římských císařů (zejm. Augusta a Tiberia), vyšší společností a celebrit (Maxim Gorkij, Axel Munthe aj.) včetně nouzí zřejmě nestrádajících revolucionářů (V. I. Lenin, Lev Trockij). Centrem života je stejnojmenné malebné městečko ve vých. části ostrova; na kopci nad útesy sv. odtud se nacházejí zbytky Tiberiovy vily (též Villa Iovis), kterou císař obýval v l. 27–37 n. l. Na vyvýšenině v západní části ostrova se rozkládá Anacapri; sídlo A. Muntheho (Villa San Michele) je muzeem švédského lékařespisovatele a jeho sbírek. - cesta do Sorrenta (značné množství sídel cestou, úzké silnice), odtud lodním trajektem na Capri, dále lanovkami, příp. pěšky / autobusem / lodí po ostrově večer odjezd z oblasti

6.den: návrat do Prahy v odpoledních hodinách. Cena do 7.500 Kč při 36-40 platících osobách zahrnuje: * autobusovou dopravu včetně rakouské a německé obratové daně * 3x ubytování se snídaní (1x okolí Říma a 2x oblast Sorrenta) * zpáteční trajekt na Capri * služby průvodce * infomateriál (barevné a xero mapky, plánky z navštěvovaných měst a oblastí) * komplexní cestovní pojištění a pojištění cestovních kanceláří proti úpadku * sladké pokušení☺ Cena 6.750 Kč bez zpátečního trajektu na Capri - nezahrnuje fakultativní akce, služby výše neuvedené.

ŘÍM Hlavní město Italské republiky i oblasti Lazio (3 mil. obyvatel). Řím byl údajně založen r. 753 př.n.l. Romulem a Remem, avšak většího významu získává až r. 30 př.n.l., kdy začíná grandiózní přestavba tohoto města (tehdy 1 mil. obyv.). V r. 395 n.l., při rozdělení říše, však opět ztrácí na významu a ocitá se ve stínu Konstantinopole a Milána. Se sílícím křesťanstvím, jehož hlava - papež - sídlí v Římě, tu vznikaly nové pozoruhodné stavby. R. 410 bylo město zpustošeno Ostrogóty, r. 415 Vandaly a r. 476 bylo dobyto germánským vůdcem Odoakarem. V 6. stol. prodělával Řím těžký úpadek, již v r. 754 však byly položeny základy k existenci tzv. Církevního státu. Ten prožíval určitý rozkvět zejména ve 12.-13. stol., ve 14. stol. však město značně upadá v souvislosti s přestěhováním papeže do Avignonu. Po návratu papeže do Říma se obnovil rozkvět města, reprezentovaný v 16. stol. vrcholnou renesancí a velkolepou městskou přestavbou. Přechodná stagnace v první polovině 19. stol. byla vystřídána opětným rozmachem po r. 1870, kdy se Řím stal hlavním městem sjednocené Itálie. Komplikovaná státoprávní situace, spočívající v tom, že Řím zůstal i nadále sídlem papeže, byla r. 1929 vyřešena tzv. lateránskou dohodou o uznání samostatného papežského státu na území Říma italskou vládou.

1. Trasa antickým Římem. Východiskem možné trasy je Piazza Venezia, urbanistické centrum městského jádra. Na západní straně náměstí stojí Palazzo Venezia z r. 1455 (bývalé sídlo benátských vyslanců - odtud i název). Palác má nádvoří se dvěma postranními lodžiemi a uvnitř budovy je muzeum. Na jižní straně uzavírá náměstí monumentální památník krále Viktora Emanuela II. z bílého vápence (G.Sacconi, 1885 - 1911). Po širokém schodišti se vystupuje k tzv. Oltáři vlasti (Altare della Patria), pod sochou bohyně Romy se nachází hrob Neznámého vojína. * Za památníkem dále na jih se zvedá Kapitol - kultovní centrum starého Říma a dodnes sídlo městských úřadů. Monumentální Michellangelovo schodiště nás přivede na náměstí Pza del Campidoglio, zbudované rovněž podle Michellangelových plánů. Uprostřed stojí jezdecká socha císaře Marca Aurelia z druhé poloviny 2. stol., v čele náměstí je Palazzo Senatorio z l. 1582-1605 (sídlo městské správy), po obou stranách se nacházejí proslulá muzea. Na levé je to Museo Capitolino s mimořádně cennou expozicí antického sochařství (např. Venuše kapitolská, Zraněná Amazonka, Umírající Gall atd.). Na pravé straně náměstí stojí Palazzo degli Conservatori z r. 1568 s dalšími významnými antickými památkami, jako je např. socha chlapce vytahujícího si z nohy trn, zejména pak proslulá bronzová Kapitolská vlčice, etruské dílo z 6. - 5. stol. Lze tu rovněž zhlédnout původní zeď Iovova chrámu ze 6. stol. př.n.l. V budově je umístněna i Kapitolská obrazárna s obrazy ze 14.-17. stol. Vzadu za Kapitolským muzeem se skrývá chrám sv. Maria d Aracoeli zbudovaný kolem r. 1250 františkány v románsko-gotickém slohu na základech starokřesťanské baziliky ze 4.-5. stol.

* Z Kapitolu sestupujeme severním směrem podél Caeserova fóra do tzv. císařských fór. Šlo o další velká antická náměstí, která si stavěli císařové ke své oslavě. Nejdále na sever se rozkládá Trajanovo fórum, nejrozlehlejší z císařských fór, s řadou chrámů i světských budov, mezi nimiž se tyčí Trajanův sloup, postavený v r. 113 v upomínku na císařovo vítězství nad Dáky (30 m vysoký, obepíná jej spirálovitý reliéf, 200 m dlouhý s 2500 postavami, zobrazujícími epizody bojů v Dakii). Uvnitř jsou točité schody, jež vedou k soše sv. Petra, postavené nahoře v r. 1587 (původně tu byla Trajanova socha). Z ostatních staveb se zachovaly jen základy baziliky zvané Ulpia, s povalenými částmi sloupů. * Východně odtud se nachází tzv. Trajanova tržnice s rozsáhlými zbytky obchodních prostorů. Na jihu sousedí s Trajanovým fórem Augustovo fórum s ruinami chrámu Martova, který Augustus zasvětil na počest vítězství, kterého dosáhl v r. 42 př.n.l. Filip nad Caesarovými vrahy. Ještě dále k jihu se nachází tzv. Nervovo fórum se základy Minervina chrámu a několika sloupy. * Hlavní pozornost návštěvníků však poutá římské republikánské fórum. Vstup do něho je zrovna naproti Nervovu fóru. Hned vpravo od vchodu se nacházejí základy Aemiliovy baziliky, víceúčelové veřejné budovy asi 100 m dlouhé, zbudované r. 179 př.n.l. Při její západní straně jsou zbytky kurie sídla římského senátu. Před kurií je chráněn stříškou tzv. lapis niger, pokládaný ve starověku za Romulův náhrobek. Vpravo na okraji fóra stojí vítězný oblouk Septimia Severa. Má tři průchody, je 23 m vysoký a 25 m široký. Byl postaven v r. 203 na oslavu císařova vítězství nad Parthy a Araby. Jižně od oblouku se nacházejí zbytky řečnické tribuny, před ní stojí sloup východořímského císaře Fóky. Při jižním konci řečniště jsou nepatrné zbytky tzv. zlatého milníku, od něhož se počítaly vzdálenosti na starořímských silnicích. Na jihozápadě od fóra se vypíná na vyvýšené podstavě Saturnův chrám v podobě ze 3. stol. n. l. U něho začíná posvátná cesta protínající fórum od západu k východu (zčásti zachované dláždění a lemující sloupy). Vpravo od cesty leží základy Iuliovy baziliky zbudované Juliem Caesarem v l. 54-44, přestavěné Diokleciánem r. 284. Uprostřed západní části fóra stál Caesarův chrám vztyčený v r. 42 př.n.l. Oktaviánem na místě, kde byl v r. 44 zavražděný Caesar zpopelněn. Poblíž stál i Augustův vítězný oblouk. * Jihozápadně odtud je vidět ruiny chrámu Dioskuru, čili Kastora a Polluka se třemi zbylými korintskými sloupy z 1. nebo 2. stol. př.n.l. a ještě dále k jihu pak křesťanský kostel sv. Maria Antiqua ze 6. stol. se vzácnými freskami. Před chrámem je svatyně 40 mučedníků z 8.-9.stol. Ve středu fóra jsou pozůstatky kruhového chrámu bohyně Vesty a Dům Vestálek. Severně odtud se nachází někdejší královský palác, který byl po vyhnání králů sídlem nejvyššího římského kněze. Zhruba zde začíná Posvátná cesta stoupat, na níž je pěkný pohled od bývalého chrámu Antonia a Faustina. Východně odtud stojí kostel sv. Kosmy a Damiána ze 6. stol. a těsně před ním okrouhlá antická svatyně Romulova ze zač. 4. stol n.l., kterou zbudoval císař Maxentius pro svého časně zemřelého syna Romula. S oběma stavbami sousedí nejzachovalejší budova na fóru - Maxentiova bazilika ze zač. 4. stol. Jihovýchodně od baziliky se nalézá kostel sv. Francesca Romana z 10. stol. s Kampanilou z 12. stol. Na východní straně sousedí s kostelem ruiny antického chrámu Venuše a Romy, založeného císařem Hadriánem v r.135 a dostavěného Maxentiem. Posvátná cesta končí na východní straně vítězným Titovým obloukem (r.71 n.l.), postaveným na památku Vespasianova a Titova vítězství nad Židy.

* Od vítězného oblouku vystupujeme jižním směrem na vrch Palatin, na němž Romulus údajně založil město Řím. V období republiky tu bydleli bohatí jednotlivci, za císařství si tu císařové zakládali svá oficiální sídla, ve středověku zde byla pevnost, v 16. stol. vila rodiny Farnese s proslulými zahradami. Přes ně se dostaneme nejprve k chrámu bohyně Kybely z r. 204 př.n.l., přestavěnému Augustem, a k tzv. Liviinu domu, vile z konce římské republiky. Východně odtud se rozkládá Palazzo dei Flavi vystavěný koncem 1. stol. n. l. císařem Domitiánem. V jižním sousedství paláce se nachází malé muzeum, dále na jihovýchodě Domus Augustana, soukromá císařská rezidence zbudovaná rovněž Domitiánem. K paláci přiléhá na jihovýchodě stadion o rozměrech 160 x 80 m a rozsáhlý sídelní komplex s lázněmi z doby Septimia Severa. K jihozápadu je odtud pěkný pohled na Circus Maximus, položený v údolí mezi Palatinem a Aventinem.

2. Coloseum. Přilehlé náměstí však ovládá obrovská stavba amfiteátru Flaviovců postaveného v l. 72 - 80 císařem Vespasianem a jeho synem Titem. Byly tu pořádány gladiátorské hry včetně zápasů s divokými zvířaty. Stavba má tvar elipsy (188 x 156 m, vnější obvod 527 m, vnější stěna na severní straně je ještě dnes 57 m vysoká, při nepříznivém počasí byla nahoře plachta), má čtyři patra, čtyři bazény, 80 arkádových vchodů do jednotlivých úseků hlediště pro 50.000 diváků. Pod vlastním zápasištěm bylo bludiště chodeb s místnostmi potřebnými pro provoz her, včetně klecí pro zvířata. * Severně od Colosea je pahorek Esquilinu, na místním náměstíčku je chrám sv. Pietro in Vincoli, založený v 5. stol. a přestavěný v 15. a 18. stol., v němž se na konci pravé postranní lodi nachází slavná Michellangelova socha Mojžíše z let 1514-1516, jakožto část nedokončeného monumentálního náhrobku pro papeže Julia II. Pod hlavním oltářem jsou v železné schránce uložena pouta, jimiž byl poután sv. Petr. Směrem ke Coloseu stojí tzv. Neronův Zlatý dům, který dal zbudovat císař Nero po požáru Říma r. 64. * Jižně odsud stojí chrám S. Clemente, místo posledního odpočinku slovanského věrozvěsta sv. Cyrila. Původní chrám ze 4. stol. byl zničen v r. 1084 Normany, a r. 1108 byla na jeho ruinách postavena trojlodní bazilika, při její výstavbě bylo použito vnitřní vybavení a stavební materiál z původního chrámu. Spodní bazilika ležící asi 5 m pod úrovní horního chrámu, byla odkryta teprve v letech 1857-1870. Stojí na zbytcích starořímského domu ze zač. n. l. v němž se nacházela - v umělé jeskyni - svatyně perského boha Mithry. Malá vyvýšenina poblíž vchodu do Mithrovy svatyně označuje údajně místo, kde byl původně sv. Cyril pohřben. Později byly jeho ostatky uchovávány v horní bazilice, v dnešní kapli sv. Dominika. Od r. 1963 jsou uloženy v horní bazilice, v oltáři kaple zasvěcené sv. Cyrilu a Metodějovi. Za návštěvu stojí i zmíněná Mithrova svatyně. * Jižně od chrámu S. Clemente se nachází další raně křesťanský kostel Ss. Quattro Coronati ze 4. stol., přestavěný rovněž ve 12. stol. Jižně odsud je pahorek Celio s působivým náměstím Pza della Novicella. Zde stojí chrám Sv. Maria in Domnica. Severozápadním směrem lze sestoupit k Cirku Maximu a východně odtud je mohutný komplex Caracallových lázní z r. 217, které měli kapacitu asi 600 osob. Při severovýchodní zdi lázní se nachází kostelík Ss. Nereo e Achileo s mozaikami z 9. stol.

* Cestou dále k jihovýchodu končí ulice Via di Porta Sebstiana mohutnou branou sv. Šebestiána z 5.-6. stol., ve zdi římských hradeb z doby císaře Aureliana z l. 270-275. Tyto hradby obepínaly celý Řím v délce 19 km a měly 383 věží. Od brány se vydáme k jihu, po staré římské silnici Via Appia zbudované r. 312 př.n.l. státníkem Appiem Claudiem. Podél ní se nacházejí četné starořímské náhrobky i nejvýznamnější starokřesťanské katakomby. Směrem na jih od brány po levé straně stojí kostel Domine Quo Vadis (Pane, kam kráčíš?), nazvaný podle otázky, kterou údajně položil sv. Petr Kristovi, jenž se mu zjevil. O 1,5 km dále po pravé straně jsou katakomby sv. Kallixta. Počet zdejších hrobů je odhadován na 170.000, délka chodeb činí asi 10 km. Hlavní pamětihodností je krypta papežů ze 3. stol., krypta sv. Cecílie s freskami ze 7.-8.stol., pět místnůstek svatých svátostí s mimořádně cennými freskami z doby kolem roku 200, krypta papeže Eusebia ze 4. stol. * Hned za těmito katakombami stojí chrám sv. Šebestiána (17. stol) s dalším komplexem katakomb ve čtyřech galeriích nad sebou. Dále na jih zaujme vlevo od silnice velký válcovitý hrob Caecilie Metelly z konce římské republiky (o průměru 20 m) a celá řada dalších starořímských náhrobních památek různých geometrických tvarů. Vpravo na Via delle Sette Chiese můžeme navštívit Domitilliny katakomby pokládané za nejrozsáhlejší v Římě.

3. Další části Říma Při naší procházce Římem nesmíme vynechat ani moderní sídliště EUR, s mnoha veřejnými stavbami a zvláště muzei. Na sv. okraji sídliště EUR se nachází romanticky položená Abbazia dellle Tre Fontane (Opatství tří studánek) na místě, kde byl sťat sv. Pavel. * Další krásnou památkou je Castel S. Angelo (Andělský hrad) mohutná stavba o průměru 89 m ležící při Tiberu, východně od náměstí sv. Petra. Byla původně postavena jako mauzoleum pro římského císaře Hadriana. R. 590 na ní údajně spatřil papež Řehoř Veliký anděla s mečem (odtud jméno), ve středověku byla pevností, od začátku 16. stol. sloužila jako občasná rezidence papežů, později jako kasárna a vězení. Dnes má charakter muzea. V chrámu S. Pietro in Montorio se nacházíme na místě, kde byl údajně ukřižován sv. Petr. V malém nádvoří kostela stojí půvabný okrouhlý kostelík s kopulí, postavený Bramantem . v r. 1502. Kousek odsud je barokní palác Corsini (1712), kde je umístněna Národní galerie s díly světového malířství ze 17.-18. stol. Východně odtud na nábřeží Tiberu, se nachází renesanční klenot Villa Farnesina od B. Peruzziho (1511) se skvělou malířskou výzdobou. Na hlavním náměstí čtvrti Trastevere stojí chrám S. Maria in Trastevere, nejstarší mariánský kostel v Římě. Původní stavba pocházela ze 3.-4. stol., ale dnešní podoba je z l. 1130-1143. Chrám má románskou kampanilu a sloupovou síň, fasáda je zdobena mozaikami z 12.-13. stol. * Po mostě Ponte Cestio přejdeme na Tiberský ostrov se starou nemocnicí a kostelem S. Bartolomeo. Z ostrova vede na severní nábřeží Tiberu nejstarší most v Římě - Ponte Fabricio, z r. 62 př. n. l. Naproti němu se tyčí zbytky dvouposchoďového starověkého Marcellova divadla se dvěma řadami arkád nad sebou, v jeho troskách zbudoval v 16. stol. B. Peruzzi renesanční palác Cavelli-Orsini. Divadlo bylo postaveno v l. 13-11 př.n.l. císařem Augustem a věnováno památce jeho zesnulého synovce Marcella. * Také náměstí Piazza Bocca della Veritá (nám. Úst pravdy) nás uvítá řadou významných historických památek. Je zde čtyřúhelníkový antický chrám Fortuna Virilis, etruské stavitelské koncepce, ale s iónskými sloupy. Chrám byl původně zasvěcen asi římskému božstvu jménem

Portunus. Další památkou je okrouhlý antický chrám Herkulův, známější pod jménem Vestin chrám, s korintskými sloupy. V pozadí náměstí stojí vítězný oblouk boha Iana z doby císaře Konstantina se čtyřmi průchody (4.stol.) - známé místo schůzek obchodníků. V sousedství je malý římský oblouk z doby Septimia Severa - Oblouk penězoměnců z 3. stol. Na jižní straně náměstí je chrám S. Maria in Cosmedin původně z 6. stol. Před chrámem se nachází sloupová předsíň, v níž je na levé straně do zdi vsazena antická maska mořské mytologické bytosti Trotóna, do jejichž otevřených úst osoba, která přísahala, kladla ruku na znamení pravdivosti přísahy. * Dalším vrchem Říma je Aventino, za nímž stojí chrám S. Sabina z 5. stol., se zachovanými původními architektonickými rysy a zčásti i s původní výzdobou. Nedaleko je tzv. Ostijská brána (3.-5.stol.), za níž stojí vpravo tzv. Cestiova pyramida, 27 m vysoký mramorový náhrobek politika Cestia v podobě jehlanu. *Jedním z nejvýznamnějších římských kostelů je S. Paolo fuori le Mura (Sv. Pavel za hradbami), který je exteritoriální součástí Vatikánského státu. Založil jej r. 314 císař Konstantin Veliký na místě hrobu sv. Pavla a dokončil jej v 5. stol. Honorius. V r. 1832 vyhořel, byl však v pol. 19. stol. obnoven do značné míry ve své původní podobě. Chrám má vnější rozměry 131,5 m délky a 65 m šířky a je vysoký 24,6 m. Interiér obsahuje 80 sloupů, sochu sv. Pavla a celý je vyzdoben překrásnými mozaikami. Před vchodem je 150 sloupů. Strop je kazetový a na hlavním oltáři je gotický svatostánek ze 13. stol., pod ním v mramorové rakvi ostatky sv. Pavla. * Naproti modernímu nádraží Roma Termini stojí Diokletianovy lázně (298-306), dříve největší lázně Říma (13 ha), v jejichž areálu je dnes umístněno Museo Nazionale Romano s mimořádně rozsáhlou expozicí antických památek. Část lázeňského komplexu přebudoval Michelangelo v r. 1566 v chrám S: Maria degli Angeli a tento kostel byl přestavěn v r. 1749 L. Vanvitellim.

* Jižně odsud, u kostela S. Carlino se nachází romantická, ale velkým dopravním provozem stísněná křižovatka Quattro Fontane se čtyřmi kašnami. Směrem na severozápad se nám vpravo otevře pohled do parku s jedním z nejhezčích barokních paláců - Palazzo Barberini, kde je umístněna proslulá obrazárna s obrazy skoro všech významnějších italských malířů 13.-17. stol. Na nedalekém nám. Pza Barberini je zajímavá kašna Tritona od Berniniho (1637). Z náměstí odbočuje doprava Via Vittorio Veneto s luxusními hotely i obchody. Via Sistina nás dovede na jedno z nejmalebnějších římských náměstí Piazza di Spagna. Od Berniniho fontány v jeho středu vede široké schodiště (137 schodů) k chrámu Trinita dei Monti z l. 1502-1585. Na Via Trinita, severně od chrámu, stojí Villa Medici z r. 1544. Od dob Napoleonových římské sídlo Francouzské akademie. Při vile je rozlehlá zahrada s velkým množstvím soch. Zde se již ocitáme na svazích pahorku Pincio, po jehož svazích se vine staré římské opevnění a vstupujeme do rozsáhlého parku s nejlepšími výhledy na Řím. Tento byl založen papežem z rodu Borghese a nese po něm název Villa Borghese. Nalezneme zde největší italskou zoologickou zahradu, muzea a galerie. * Severní část parku protíná rušná komunikace Viale delle Belle Arti se dvěma dalšími muzei: - Galerie moderního umění je největší sbírkou moderního umění v Itálii a Museo Nazionale di Villa Giullia, je umístněno v někdejším sídle papeže Julia II. - nejvýznamnější etruské muzeum na světě. Na ulici Via Flaminia dojdeme k bráně Porta del Popolo z r. 1565. Hned těsně u ní se nachází chrám S. Maria del Popolo, v podstatě renesanční, ale s Berniniho barokními úpravami. Interiér patří k nejlépe vybaveným v Římě s řadou fresek od Pinturicchia, na oltáři byzantský obraz Madony ze 13. stol., kupole v apsidě je od Bramanta. V levé lodi je proslulá kaple Chigi - návrh Raffela.

* Náměstí Pza del Popolo bylo zbudováno v l. 1816-1820 podle projektu G. Valadiera (symetrická oválná podoba), uprostřed je egyptský obelisk ze 13.-12. stol. př. n.l.. Za císaře Augusta vztyčený v Cirku Maximu, od r. 1589 na tomto místě. * Na jižní straně náměstí jsou dva mariánské chrámy. Blíže k Tiberu stojí Oltář míru (Ara Pacis) z l.13.-19. př.n.l., postavený na oslavu Augustova úspěšného úsilí o pacifikaci římské říše. Dále tu je Augustovo velké okrouhlé mauzoleum (o průměru 89 m) z poč. n. l., určené pro Augusta a příslušníky jeho rodiny. Dále k jihu se nachází Palazzo Montecitorio z let 1650-1694 od Berniniho a Fontany, dnes sídlo poslanecké sněmovny. Před palácem je egyptský obelisk ze 6. stol. př.n.l., dovezený do Říma Augustem a zde pak ztyčený r. 1792. Nyní jdeme jihovýchodním směrem na náměstí Pza Colonna, nazvaná podle sloupu Marca Aurelia, který zde byl postaven v letech 176193 na oslavu vítězství nad Germány a Sarmaty (29,6 m vysoký, složený z 28 mramorových bloků). Nahoře stojí od r. 1589 socha sv. Pavla. Vedle sloupu je kašna ze 16. stol. Na východní straně nám. novoklasicisní palác Widekind se 16 antickými sloupy z Vejí. Jihozápadně odsud jsou kostely S. Ignazia a S. Maria Sopra Minerva. Ten vznikl na ruinách starořímského Minervina chrámu a dostal kolem r. 1280 gotickou podobu. Před chrámem je Berniniho socha slona nesoucího egyptský obelisk ze 6. stol. př.n.l.

*O něco málo k severozápadu, na Pza della Rotonda, stojí okrouhlý starořímský chrám Pantheon, postavený v r. 27 př.n.l. a přebudovaný za Hadriana kolem r. 125. V r. 609 přeměněn v křesťanský chrám. Stavba má stejnou šířku i výšku - 43,3 m, tloušťka stěn činí 6,2 m. Ve své době to byla nejvyšší zaklenutá stavba na světě. Prázdný interiér působí monumentálně a kolem dokola jsou ve stěnách výklenky s kaplemi, resp. náhrobky (vlevo hrob Raffaelův, vpravo hrobky italských králů a královen). * Západně od Pantheonu je palác Madama ze 16. stol. Dnes tu zasedá senát republiky. Nejcharakterističtější náměstí této části Říma - Pza Navona - bylo původně stadionem postaveným císařem Domitianem. Jsou tu tři fontány: uprostřed Fontana dei Fiumi (Fontána řek) od Berniniho (1651), s alegorickými sochami Nilu, Gangu, Dunaje a La Platy. V jižní části, rovněž od Berniniho, Fontana del Moro (Mouřenínova fontána) a v severní části Fontana del Nettuno (Neptunova fontána) z minulého století. Na západní straně náměstí stojí barokní kostel S. Agnese in Agone, dokončený v letech 1653-1657 Borrominim. Severozápadně odsud leží raně renesanční chrám S. Maria della Pace, z konce 15. stol., ale s barokní fasádou z r. 1656. Na oblouku její první kaple jsou proslulé Raffaelovy Čtyři Sibylly z r. 1514. Jednou z nejkrásnějších římských staveb je palác Farnese z 16. stol. Stavěli jej: A. da Sangallo, Michelangelo a G. della Porta. Dnes je tu francouzské velvyslanectví. Mezi palácem nesmíme opomenout ani malý renesanční palác Piccola Farnesina, kde se dnes nalézá tzv. Museo Baracco s orientálními a antickými skulpturami.

* Druhou největší kupoli v Římě má kostel S. Andrea della Valle z letech 1591-1628; nalezneme zde hrobku papeže Pia II. - autor Historie Čech. Na konci Corso Vittorio Emanuele stojí vpravo hlavní římský jezuitský kostel Gesu (1568-1575). Ulice via di Lucchesi nás dovede k barokní fontáně di Trevi - nejznámější římské kašně, která je dílem N. Salviho (1762), kam turisté hází své drobné mince, aby si zajistili návrat do Říma. Ústředním nám. je také Pza del Quirinale uprostřed, kterého stojí kolosální sousoší Dioskurů. Římská napodobenina řeckého originálu z 5. stol. př.n.l. (spolu s egyptským obeliskem). Severní stranu zabírá rozsáhlý prezidentský palác (od 1870 do 1946 - královský a před tím letní rezidence papežů). Na jeho výstavbě se r. 1574 podílely celé generace architektů. * Nyní půjdeme přes Pza dell Sguilino - s dalším egyptským obeliskem - zezadu k chrámu S. Maria Maggiore, další exteritoriální vatikánská bazilika. Chrám vznikl brzy po roce 434, ve 13. stol. byla přestavěna apsida, v 17. stol. zadní fasáda a v 18. stol. přední kampanila, nejvyšší v Římě, pochází z r. 1377. Proti chrámu je sloup z původní baziliky. V obou místních kaplích jsou hroby papežů a kardinálů. * Největší egyptský obelisk je na Pza S. Giovanni in Laterano. Tento je 31 m vysoký a pochází z 15. stol. př.n.l. Na jižní straně nám. se nacházejí tři významné stavby. Vpravo stojí Baptisterium z 5. stol., jež bylo modelem pro všechna ostatní baptisteria v Itálii. Dále je to chrám S. Giovanni in Laterano, který je do náměstí obrácen svou postranní fasádou s dvojitým arkádovým portálem, je třetím exteritoriálním vatikánským chrámem v Římě. Byl postaven v l. 311-314, po požáru v r. 1308 byl brzy obnoven a v l. 1646-1649 značně rekonstruován. Chrám, 130 m dlouhý, má prostorný, architektonicky složitý pětilodní interiér (se širokou příční lodí) a je bohatě vyzdoben. Je zde také Lateránský palác z r. 1586 od D. Fontany, přiléhající k chrámu, je pokračováním paláce, který byl obydlím papežů až do jejich odchodu do Avignonu (1305). Na nám. Pza di S. Croce in Gerusalemme se nalézá stejnojmenný chrám, založený r. 1320 sv. Helenou, manželkou Konstantina Velikého, byl obnoven v r. 1144 (z té doby pochází kampanila) a přestavěn r. 1743. Po Via Eleniana dojdeme k bráně Porta Maggiore z r. 52 n.l.. Původně to byl oblouk podpírající vodovod, zbytky se táhnou směrem k Lateránu, později bylo oblouku využito jako brány v opevnění. K posledním místům patří chrám S. Agnese (sv. Anežky) a S. Costanza (sv. Konstancie). Nad místními katakombami, kde byla umučena sv. Anežka ve věku 12 let, postavila Konstancie, dcera Konstantina Velikého, baziliku, z níž zůstaly jen trosky. Papež Honorius pak postavil kolem r. 625 nedaleko odtud nový chrám S. Agnese.