Říjen. ten vítr, který láskyplně. vynášel jejich vůně. had dýmu vzhůru se plazí, čerpají sílu k odplatě. v hedvábné, stříbrné třepení jarního vánku

Říjen

Jak černé listy ze stromu smutku Povadly květy lilií, snáší se hejna vran. a růže, královny zavržené, Pole jsou vichrům otevřena ze zahrad vítr žene, dokořán, ten vítr, který láskyplně v srdci už zase mrazí. nedávno ještě do nebe vynášel jejich vůně. Z vyhaslých ohňů lásky Je mrtev král. had dýmu vzhůru se plazí, prolézá prázdnými hnízdy Však hluboko v kořenech objímá stromy duté. sbírají nový dech, čerpají sílu k odplatě. Hvězdy hledí jak uhranuté, když z misek mléčné dráhy po kapkách světlo upíjí.

Až zase vykvetou v purpuru, ve zlatě, procitnou ze zimního spánku, bič větru rázem se promění v hedvábné, stříbrné třepení jarního vánku. Božena Kuklová - Jíšová (ze sbírky „Verše psané za mříží“)

Měšický zpravodaj - 1

SLOVO REDAKCE ČTENÁŘŮM Editorial Vážení čtenáři, milí spoluobčané, neodvratně se blíží konec roku, léto za námi, zima na krku. Můžeme s  tím nesouhlasit, můžeme si na to postěžovat, ale to je úplně všechno, co s tím můžeme dělat. Pomalu končíme pátý ročník vydávání Zpravodaje a  sami tomu nemůžeme uvěřit, že jsme tak dlouho vydrželi. Je takové pravidlo, že každý časopis by po  pěti letech měl vyměnit redakci a  formu, aby přežil. Redakci bychom vyměnili, ale není za koho, vizáž jsme trochu změnili. Také se nám právě podařilo rozšířit redakční radu o dvě členky (viz tiráž), ale to je ještě málo. Počet členů redakční rady není omezený - čím více lidí bude psát, tím méně práce pro každého z nás to bude představovat. Nevěříme, že by se mezi víc jak 1300 obyvateli obce nenašel nikdo, kdo by nechtěl a neuměl napsat článek pro noviny. Obracíme se na mladé lidi, na odborníky všeho druhu, abychom obsah oživili, zpestřili. Tak co, ozve se někdo? Víme třeba, že v nové zástavbě mají „novousedlíci“ různé specifické problémy s bydlením, a že mají leckdy pocit, že obec se o ně nestará, jako by k ní nepatřili. Tak nám o tom napište, ať se o tom ví. V  dnešním čísle přispíváme svou troškou do mlýna ke všeobecné publicitě kolem „osmiček“ v  „osmičkovém“ roce. Ano, máme v  letopočtu na konci osmičku, a  můžete namítnout, že přesto se nic významného nestalo. Stalo i nestalo, zatím. Není ještě konec roku. Ono se přece ale něco stalo, sice nic, co vejde do dějin, ale posuďte sami. Dne 8. 8. 2008 ve Studénce narazil rychlík ve stokilometrové rychlosti do zříceného mostu, životem to zaplatilo 8 lidí. Je to náhoda, či osud, kdož ví... A teď už k obsahu dalších stran. Kromě zamyšlení nad výročím 28. října se dnes dočtete, jak šel život v obci v letech 1946 - 47, to v historických „Toulkách“, a hle: opět náhodou v  prosincovém čísle vstoupíme do pověstného roku 1948 - opět osmička. Z  historie vypochodujeme na výlet do města Mělník, povíme si jak dopadl podzimní „Vejšlap“ a pozveme vás na akce, které nás do konce roku ještě čekají. Bude to třeba 17. listopadu pro děti (nejen) lampiónový průvod, pak 29. listopadu mikulášská nadílka a  rozsvěcení vánočního stromu před radnicí, a (zatím bez záruky) 13. prosince zahájení výstavy o historii obce. V  rubrice „Názory, komentáře.....“ se dozvíte, jak je to s  rozestavěným chodníkem ve Školské ulici. Na webových stránkách obce je rubrika „Fórum“, kde může každý napsat svůj názor na dění v  obci. Tentokrát tam anonymní pisatel obvinil naši redakci z  šíření nepravdivých údajů. Na to jsme se ozvat museli a v redakční poznámce „Fórum“ se dočtete více. Já jen k  tomu dodávám, že schovat se za anonymitu Internetu (zdánlivou) a  špinit někoho zcela nepravdivými obviněnými považuji za zbabělost a ubohost. Bohužel, slova jako morálka a etika jsou dnes někomu jen k cynickému pousmání, jinak to nelze napsat. V části věnované zprávám a informacím se kromě jiného dočteme, co nového v obecní knihovně, jak to bude s chystanou výstavou a taky o činnosti „Klubu žen“ a nově vzniklého „Klubu maminek“. Pokud jsme na něco zapomněli upozornit, zjistíte to sami, a  něco třeba ještě dorazí po uzávěrce. Jestliže vám v čísle chybí příspěvky obecní policistky paní Lídy, a Ladislavy Měšický zpravodaj - 2

Novákové, členky redakční rady, tak oběma jim v tom zabránila nemoc. Přejeme jim brzké uzdravení. Na závěr mám k vám čtenářům malou prosbu. Setkáváme se často se stížnostmi, že někdo časopis nedostal, rád ho čte a tak ho to mrzí, atd. Nás to mrzí dvojnásob. Časopis děláme zcela zadarmo jako službu obci, stojí nás to stovky hodin náročné práce, a tím, že někdo pak Zpravodaj nedostane, je naše dílo znehodnoceno. Zpravodaj má být pro každou domácnost v obci doručen včas do schránky a to zdarma. Takže vás prosím: oznamte nám (na obecní úřad) jedno jak, telefonem, e-mailem nebo na kousku papírku, že jste časopis nedostali nebo nedostáváte. Nové číslo má vyjít poslední den v každém druhém měsíci (+ - jeden den), a ještě se nám za celou dobu vydávání nestalo, že by to bylo jinak. Toto číslo třeba se jmenuje „říjen“, tak ve schránce má být nejpozději 1. listopadu). Namítnete mi, že tuto výzvu nemůže číst ten, kdo časopis nedostal, ale jinak to nejde, je to pro příště a budeme to opakovat, aby to každý věděl. Opravdu, stěžujte si, bez konkrétních údajů nápravu zajistit nemůžeme. A věřte, že to nikdy není úmysl, že bychom někoho vynechávali, ale jen lidská nedbalost. Podle ohlasů nás řada lidí ráda čte. Najdou se ovšem i  tací, co tvrdí (cituji): „píšete bludy“, jsou to bláboly“, je to měšický bulvár a podobně. Já chápu, že když někdo není schopen něco pochopit, nazve to blábolem. Na to má každý právo, ale ať nás tedy proboha nečte. Výroba časopisu stojí obec peníze a je škoda každého čísla, které třeba někdo ani nečte a rovnou zahodí jako nějaký reklamní leták. Takže druhá prosba: nechcete-li Zpravodaj dostávat, napište si na schránku nebo nám do redakce: „Nechci dostávat Zpravodaj“. Pokud možno příjemnou a  ničím nerušnou četbu, snesitelné dny podzimu a  začátku zimy, za redakční radu přeje Vladimír Novák

Slovo starosty Vážení spoluobčané, koncem tohoto roku musíme předložit Ministerstvu financí ČR a  Krajskému úřadu Středočeského kraje hodnocení provozu nové ČOV. Bylo to podmínkou pro získání dotace. Jedním ze závazných ukazatelů je počet nově připojených obyvatel. Při jeho nesplnění hrozí sankce vrácení části dotace. A to je další z důvodů, proč žádám nově přistěhované občany, aby se u nás přihlásili k trvalému pobytu. Pokud se i  každý poctivě přihlásí k  platbě stočného /likvidace odpadních vod/, pomůže udržet v současnosti příjemně nízkou cenu za tuto službu. Zkuste ji porovnat s platbou jinde! Obec provádí všechny služby pro své občany bez zisku, jen za náklady na jejich provedení. Likvidaci pevných odpadů dotuje. Tam vyhláškou určená cena zdaleka náklady nepokryje. Snažte se proto minimalizovat množství odpadu a při jeho vkládání do kontejnerů sešlápněte papírové krabice a  pet-lahve naplocho. Přispějete tím k dobrému hospodaření obce a příjemnějšímu životu v ní. A o to bychom se měli všichni snažit. Zdravím, Petr Lanc Měšický zpravodaj - 3

Vzpomínka: Chtěli bychom ještě krátce vzpomenout na dlouholetého pracovníka obce a kamaráda Mikuláše Červeňáka, který nás opustil po delší nemoci, přece však ale nečekaně, ve věku 54 let. Není snad v obci člověk, kterému by Miky, jak jsme mu říkali, ublížil. Za to je většina těch, kterým pomohl. Svou šikovností a pracovitostí si všechny získal. Těšil se, jak bude chodit chytat ryby. Tak si Miky tam ze shora nahoď. Čest Tvojí památce. Kamarádi

ŘÍJNOVÉ ZAMYŠLENÍ aneb je ještě co slavit v „osmičkovém“ roce ? Ne, nebojte se, nebude řeč o Velké říjnové revoluci, co vypukla v listopadu. Mám na mysli jiné výročí, před pár dny vzpomínané. Žijeme v tak zvaném „osmičkovém“ roce, a tak těch kulatých výročí s osmou na konci byla celá řádka. Většinou jsou značně neradostná (září 38, únor 48, srpen 68), ale to o kterém chci mluvit, se slavívalo velkolepě - 28. říjen 1918, jako konec 1. světové války a vznik Československé republiky. Nebývá v  našem listě zvykem, abychom připomínali státní svátky a  významné dny, snad jen Vánoce a Velikonoce mají u nás místo. Ale udělám pro tentokrát výjimku. Jednak proto, že výročí je hezky kulaté (90 roků) a za pár let bude velekulaté. Hlavně ale proto, že tento dějinný zvrat podmínil i ty následující, osmičkové i neosmičkové, tragické i radostné události našich dějin. Nehodlám se rozepisovat o tom, co se to tehdy stalo, proč a jak se to stalo, to najdete v  dějepisných příručkách a  v  novinách a  televizi se to jistě probralo dopodrobna. Chci se zamyslet nad tím, zdali význam té události dnes ještě cítíme nebo ne a máme-li si stále opakovat, jak převratná věc se stala? Přes veškerou publicitu, když se dnes zeptáte mladého člověka, dokonce studenta, proč je ten den v kalendáři červeně, tak to z  80 % nebudou vědět. Zpravidla si uvědomíme, že je svátek tím, že se nejde do práce. Ale když vyjde na sobotu nebo neděli, kdopak si vůbec vzpomene - jako by nebyl. A je to vůbec ještě náš svátek? Jsme Česká republika, český stát byl obnoven 1. ledna 1993, nedávno, toto je náš významný den, ale kdo si (po silvestrovské noci) vzpomene? Atributem státních svátků je mimo jiné také vyvěšování státních vlajek. Kdopak by si asi věšel vlajku na dům, když se to nemusí? Prapory a  vlajky uvidíme jen na veřejných budovách (zdaleka ne na všech), a to jen proto, že to stanoví nějaká vyhláška. Navštívíte-li některé země, třeba USA, ale i evropské - třeba Švýcarsko, tak tam státní vlajku najdete pomalu u každého lepšího domu, i když zrovna žádný svátek nemají. Není to k zamyšlení? Navršil jsem tu řadu otazníků, na které nemám odpověď, tedy více méně řečnických otázek. A na ty si odpověď musí hledat každý sám. Jisté je jen jedno. Na tuto dějinnou událost a  její dopady bychom zapomenout neměli. Ono  se to sice nestalo ani tak zásluhou českého a  slovenského národa, ale bylo to dílem výsledků války, rozhodnutí vítězných mocností a v neposlední řadě ohromného diplomatického úsilí tehdejších našich politiků, jejich zkušeností, vzdělanosti a  tehdejší úrovně politické kultury. Neodpustím si rýpavou poznámku, jak to s úrovní českých politiků máme dnes. O tom si přečtete v dnešních, zítřejších, včerejších novinách... Na co bychom ale zcela jistě neměli zapomenout, to byly události, které 28. říjnu předcházely, totiž 1. světová válka. V ní totiž, a proti své vůli, bojovalo, a taky padlo tolik Čechů, jako nikdy předtím a taky nikdy potom. Češi umírali za rakouskou říši, na druhé Měšický zpravodaj - 4

straně válčili v  čs. legiích proti Rakousku a  za českou vlast. Padlo jich přitom tolik, že  v  každé nejmenší vesnici, v  každém městě najdete jejich památníky. A  protože právě teď je za námi výročí 28. října a před námi svátek Památky zesnulých, vzpomeňme na tyto statečné lidi a položme, moc vás o to prosím, svou kytičku k našemu památníku. To nebyl středověk, kdy se toto stalo, to bylo nedávno! A to je závěr: některé věci je nutno stále připomínat, to jsem učinil. Jen přidám ještě jednu myšlenku, která není od věci: nebylo by nám náhodou lépe, kdyby na místě rakousko - uherské monarchie vznikla po válce silná federace nezávislých států? Vždyť dnešní snahy o integraci Evropy nebo i vytvoření federálního soustátí neříkají nic jiného. Ale, milí čtenáři, dějiny neznají žádné „kdyby“. Jenom si musíme ty „osmičkové“ události stále připomínat, abychom, jak se teď módně říká - nemuseli si je prožít znova. Stalo se to rčení pomalu už otřelou frází, jenže - je bohužel až příliš pravdivé. Svůj netradiční příspěvek ke státnímu svátku končím jediným přáním: abychom už nikdy nemuseli stavět památníky obětem válek. Tady, ani kdekoliv jinde -nkA  teď něco pro pobavení: Život tropí hlouposti. Je osmičkový rok, a  stejně tak byl i před 20 lety, 1988. Dne 8. srpna se v datu sešly osmičky hned 4, a to byla taková událost, že nám to normalizační televize musela oznámit v hlavních zprávách. A učinila to takto: Normalizační hlasatel zpráv Pepa Morávek s lišáckým úsměvem oznámil: „Dnes je velmi významné datum, protože obsahuje hned 8 (slovy osm)! osmiček“. K  tomu jen dodatek: Pepa Morávek je dnes v Bruselu a radí komunistickému poslanci. P.S.: Česká televize denně vysílá reprízy oněch vynikajících zpráv před 25 lety. Takže když v tom vydrží, tak za 5 let 8. srpna můžeme tento slavný výrok slyšet znovu. - red -

Informace z radnice Výsledky voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje konaných ve dnech 17. a 18.10 2008 v obci Měšice počet zapsaných voličů počet vydaných úředních obálek počet odevzdaných úředních obálek počet odevzdaných platných hlasů

1048 433 tj. účast 432 431

41,31 %

Občanská demokratická strana 202 hlasů tj. 46,65 % Česká strana sociálně demokratická 102 hlasů tj. 23,55 % Komunistická strana Čech a Moravy 49 hlasů tj. 11,31 % Nezávislí starostové 27 hlasů tj. 6,23 % ---------------------------------------------------------------------------------------------------Strana zelených 13 hlasů tj. 3,00 % Koalice pro Středočeský kraj 10 hlasů tj. 2,30 % Dělnická strana 9 hlasů tj. 2,07 % Celkem bylo v  obci Měšice voleno 13 stran, ostatní výše neuvedené strany obdržely od 1 do 5 hlasů. sepsal dne 20.10.2008 Jiří Bejlek-místostarosta obce Měšický zpravodaj - 5

Podzimní svoz listí

Až budete číst tento článek, tak již bude probíhat pravidelný podzimní svoz listí. Obec  tuto službu provádí jako službu svým obyvatelům zdarma, protože je lepší zajistit svoz, než  mít celou obec zahalenou v  kouři při pálení listí. Mnozí spoluobčané však každoročně tuto službu zneužívají a  do pytlů dávají všechny možné zbytky ze zahrady (větve, spadaná jablka a dokonce i kameny). Obec plánuje výstavbu kompostárny, kde se budou shromažďovat a kompostovat všechny rostlinné zbytky z celé obce. Bude možnost sem vozit a kompostovat i spadané ovoce. Zatím se však vozí pouze listí a tráva. Pokud někdo při svozu znehodnotí obsah vyváženého pytle, nebude mu svoz příště proveden. Žádáme také znovu všechny občany, aby pytle a žoky neplnili velkým množstvím. Potom je žok velice těžký. Zkuste si všichni sami sebe představit, že takto těžký žok musíte zvedat do výše traktorového valníku a na valník ho ještě vysypat. A takových žoků a pytlů za ono pondělí, kdy se vyváží jsou stovky. Buďte proto ohleduplní k zaměstnancům obce a rozložte si odvoz na více částí. Listí se bude odvážet dokud bude třeba a o ukončení svozu budete  s předstihem seznámeni. Oú

Pozvání na Výroční zasedání Zastupitelstva obce Měšice Letošní Výroční zasedání zastupitelstva se bude konat ve středu 10. prosince od 19:00 hodin v 1. patře v hale na zámku. Na toto zasedání jsou srdečně zváni všichni spoluobčané. Zastupitelé zde zhodnotí „pololetní“ výsledky svého působení v Zastupitelstvu obce. Budete informováni o tom, co se v obci za uplynulý rok udělalo, co se povedlo nebo naopak nepovedlo a co se ještě chystá. Nenechte se otrávit a znechutit politickým bojem ve vysoké politice a přijďte si popovídat co dál v obci, kde si můžeme vládnout sami. Těšíme se na vaše návrhy a podněty. Srdečně zve Zastupitelstvo obce

Veřejná zeleň v obci Měšice Měšice patří naštěstí k  těm vesnicím, kde zejména veřejná zeleň tvoří její celkový výraz. Za to vděčí především své historické minulosti spojené s  rodem Nosticů. Udává se, že veřejná zeleň, ať už jsou to malé lesní celky, zámecký park, liniová zeleň uliční a četné zahrady tvoří 10 % plochy, což dává obci úplně jiný výraz, než na jaké je člověk u obcí severně od Prahy zvyklý. Veřejná zeleň uvnitř obce byla průběžně zakládána již od dob vzniku zámeckého parku. V  2. polovině 20 století byla výsadba sporadická a  údržba vzrostlé zeleně minimální. Směřovala pouze na havarijní stav určitých stromů. Pokud došlo k nějakým zásahům, omezovali se na sesazení koruny - většinou řezem „na babku“, a tak se kvůli absenci následné údržby stal zdravotní stav prořezaných stromů kritickým. Měšický zpravodaj - 6

Co nastane pokud po neodborném zásahu nenásleduje kontrola nad dalším růstem? Každý strom se po seříznutí snaží obnovit co nejdříve svůj růst. A tak z pupenů nejbližších k řezu vyrostou nové větve, které postupně sílí a začínají si vzájemně konkurovat. V místě jejich spojení se začínají objevovat trhliny, do kterých se dostává voda a vzniká tak vhodné prostředí pro napadení stromu houbou. Strom se na první pohled zdá zdravý, ale stačí větší poryv větru a velké narušené větve se v místě rozvětvení lámou a padají k zemi. Po roce 1989 se opět započalo s liniovou výsadbou a údržba veřejné zeleně se výrazně zvýšila, ale je doposud zaměřena zejména na spodní patro. Údržba liniové stromové zeleně se soustřeďovala pouze na havarijní a suché stromy. Přitom nutnost zásahu do všech starších stromů je patrná, a to po jakékoli větší bouřce. Na silnici se objevují nejen drobné suché větvičky, ale i velké živé větve. Pokud nedojde k nějaké finanční či jiné újmě, tak se vše odklidí a nic zásadního se neděje. V Měšicích naštěstí k žádnému neštěstí spojeného s pádem stromu nebo větve zatím nedošlo. Ale varování v  podobě spadaných, čím dál větších větví při každém větrném poryvu a neštěstí v Líbeznících donutilo vedení obce situaci s veřejnou zelení řešit. Protože v Měšicích bydlím a již několikrát jsem s obcí spolupracoval ať už při plánech na obnovu veřejné zeleně nebo inventarizaci a  následném vypracování projektu zámeckého parku, byl jsem požádán také o zpracování globálního řešení veřejné zeleně v obci. V první fázi, která právě probíhá je nutné provést inventarizaci. Každý strom je třeba zaměřit, určit druh a posoudit jeho zdravotní stav. Pokud bude nutné strom z jakéhokoli důvodu odstranit, bude ihned navržena jeho náhrada. U  stromů, kde je patrné napadení chorobami a  škůdci a  další velká poškození a  kde existuje riziko pádu větve či celého stromu, konzultuji ještě s odborníky na dendrologii nutnost strom odstranit. A tím se dostávám k důvodu, proč hlavně píši tento článek. Při mé práci v ulicích Měšic jsem neustále dotazován proč ty stromy měřím, co s nimi zamýšlím a co bude následovat. Proč a co nastane pokud bude muset být nějaký jednotlivý strom odstraněn jsem již popsal. Ale pokud je nutno nahrazovat stromy v  ucelené jednotné výsadbě jedné ulice, je nutné ulici řešit jako celek. Týká se to hlavně ulice Měšická, kde rostou krásné jerlíny japonské a je zde patrné, jak příjemně působí jednotná, stejně stará výsadba. Doposud bylo mnoho stromů odstraněno a na jejich místo byly vysazeny stromy jiného druhu, které jednotnost a krásu této ulice narušují. Jerlíny jsou však ve velmi špatném zdravotním stavu, a to hlavně z důvodu, který jsem též popisoval. Zde konkrétně někdy před 30 lety došlo k řezu na babku a  nedošlo k  následné údržbě. Z  tohoto důvodu jsou stromy napadené houbou, proschlé a pro kolemjdoucí nebezpečné. Pro tuto ulici je nutné použít pravidlo jednotné výsadby. Pokud by se odstranily pouze některé stromy, tak by nově vysázený stromek byl světelně utlačován okolní vzrostlou zelení a jeho růst by nebyl vyrovnaný. Proto by se měly stromy z celé ulice odstranit a na jaře vysadit stromy nové, čímž se docílí jejich kvalitní a vyrovnaný růst. Celá ulice pak bude za pár let vytvářet znovu krásnou linii zdravých stromů tvořících krásnou ničím nerušenou scenérii. Jelikož je tento zásah do Měšické ulice opravdu radikální, tak jsme se s vedením obce a  s  odborníky domluvili na kompromisu. Bude odstraněna pouze polovina ulice a  to ta, která je více poškozená a více narušená jinou druhovou skladbou a zde se i na jaře provede nová výsadba. Sadba nových rostlin, opět se uvažuje o  jerlínech, bude však nakoupena pro celou ulici, to znamená pro pravou i levou stranu. Rostliny, které nebudou vysázeny, budou uschovány v zahradnictví do doby jejich výsadby /cca 5 let/. Tímto docílíme stejného Měšický zpravodaj - 7

stáří a  jednotnosti sadby pro celou ulici. Takto je možné částečně zmírnit nepříjemný vizuální a pocitový šok z drastického zásahu. Je nutno si uvědomit, že tato opatření se dělají hlavně z důvodu bezpečnosti a pro budoucí krásnou podobu naší obce, kterou nyní tvoříme, vnímáme a kterou budou naplno vychutnávat až naše děti. Druhý důvod vzniku tohoto článku je reakce na dotazy k  určitým stromům v  parku a v ulicích obce. Jelikož inventarizace v parku je již hotova a inventarizace uliční zeleně probíhá, tak bude možné si popisy, určení druhu, posouzení a umístění stromů prohlédnout na www.gardenpoint.cz. Konečné verze pak budou umístěny na webových stránkách obce. Bc. Ondřej Turek Zahradní architekt

Nabídka z obecní knihovny

Během posledního čtvrtletí se fond nových titulů knihovny obohatil o  přibližně 300  svazků. Nejsou to vysloveně knižní novinky, přírůstek nastal hlavně díky dárcům, kterým ještě jednou děkujeme, ale najdete tu tituly, které knihovna dosud neměla. V knihovně si můžete koupit i dárky k Vánocům: unikátní stolní kalendář s historickými pohlednicemi obcí našeho regionu za 55,- Kč, dále nového turistického průvodce Okolí Prahy se slevovými kupóny za 155,- Kč, a knihu Povodí Mratínského potoka, na objednávku - zbývá už jen pár posledních výtisků, jiné nebudou, za 350,- Kč. Tato kniha je exkluzivním dárkem pro vaše blízké. V knihovně dostanete i pohlednice Měšic, za 3,- Kč. Čeká tu na vás i nabídka veřejného Internetu (3 místa u  počítačů), a  na regálech víc jak 5000 svazků nejrůznějších žánrů, najdete tu i výběr časopisů. Na vaši návštěvu se těší Marie Nováková, knihovnice e-mail: [email protected]

OTÁZKY - NÁZORY - DISKUSE Příběh jednoho chodníčku .... aneb jak je to doopravdy Inspirací k  napsání tohoto příspěvku mi byl dopis jedné obyvatelky z Měšické ulice, ve kterém s nelibostí konstatuje, že nový chodník ve Školské ulici není dotažen až do konce, a po tom starém se už špatně chodí. Je to vskutku tak, začal jsem se tedy o věc zajímat a o výsledek se s vámi rád podělím. Napřed ale uvedení do situace, aby i ti, kteří nechodí Školskou ulicí, věděli o co se jedná. Ulice Školská je ta, která spojuje Hlavní ulici od radnice podél zdi se starými Měšicemi. U  ohradní zdi, za níž je fotbalové hřiště, vstoupíte na zbrusu nový chodník se zbrusu novým osvětlením a jdete, jdete v pohodě kolem školky, hospody, brány k Sokolovně a najednou, co to, konec! Asi ve 3/4 délky ulice chodník končí u domu čp. 16, je zde jakýsi obchvat z jiného druhu dlažby - uděláte vpravo v bok, pak chvíli rovně těsně při silnici, pak vlevo v bok, a jste opět na chodníku, ale na tom starém, bez osvětlení. Měšický zpravodaj - 8

A proč tomu tak je? Je to jednoduché. Majitelka domu čp. 16 při rekonstrukci své  nemovitosti odstranila původní chodník a  při tom přislíbila, že po provedení stavby v původním místě chodník obnoví. Dnes ovšem tvrdí, že zde žádný chodník nevedl, že to byla pouze vyšlapaná pěšina a nechala bez stavebního povolení postavit onu ladnou odbočku až u  okraje vozovky, co nejdále od své nemovitosti a  celé dílo korunovala vysazením řady tújí (opět bez povolení). Stále se hájí tím, že celá stavba je na jejím pozemku. V  tom má sice pravdu, ale jedná se o  veřejné prostranství a  ještě k  tomu v  památkově chráněné zóně a  tam platí úplně jiná pravidla. V památkově chráněném území nelze vydat zpětně stavební povolení. Jde o  nepovolenou stavbu, kterou již několikrát bezvýsledně projednávalo zastupitelstvo obce. Stavební úřad vydal rozhodnutí o  odstranění stavby (onen obchvat), následovalo odvolání, nové jednání, atd... do nekonečna. Obec majitelce nabídla, že stávající nepovolený chodník nechá firmou, která provedla celou rekonstrukci chodníku od ulice Hlavní až k  její nemovitosti, odborně rozebrat, zrušit onu nesmyslnou  a  nepovolenou odbočku a umístit chodník dle projektu a historicky a  mnohými svědky doložených svědectví. Vše je znovu u  odvolacího soudu. Nestaví se ani další část chodníku – pokračování až k  ulici Měšická, protože i  tato část vede přes pozemek majitelky výše uvedené nemovitosti (i  když se opět jedná o veřejné prostranství). Je zde ovšem problém v tom, že ohradní zeď pozemku u  čp.  16 má narušenou statiku, vychyluje se od svislice a  podle vyjádření stavební firmy by při stavbě chodníku zemní práce a  otřesy mohly způsobit další poškození zdi a  případně její zřícení. Bez opravy zdi tedy nelze stavět chodník. Opravu zdi musí zajistit majitelka (i tato zeď je památkově chráněna), údajně to však nemá v úmyslu. Tolik k problému. Ještě se teď vrátím ke shora uvedenému dopisu. Pisatelce nevadí onen klikatý chodník to je v pořádku, vadit jí nemusí, ale dodává, že to vadí jen „několika jedincům“. Povědomá rétorika. Paní si jistě nedělala nějaký průzkum (třeba mne se nikdo neptal), ale spíš je to citace sdělení od někoho jiného.... Měšický zpravodaj - 9

Na obecní úřad přišel ještě jeden dopis. V něm se majitelka domu čp. 16 ptá, proč obecní zaměstnanci nesekají trávu na jejím (soukromém) pozemku u  domu, to jest přesně tam, kde nepovolila chodník s tím, že to je její soukromý pozemek. Proč by obec měla sekat trávu na soukromém pozemku? Ale sekala by, je to veřejné prostranství, ale obecní zaměstnanci odtud byli vykázáni(!!). Tedy - jde-li o  sekání trávy, je to veřejné prostranství, jde-li o chodník, tak to není veřejné prostranství. To je soukromý pozemek. Tak, babo raď!!! Víc o  věci nevím, ale víte co, zeptejte se svých zastupitelů. A  vida, jaká to náhoda! Jeden z nich obývá ten dům čp. 16 a majitelkou je jeho manželka. Tak třeba on bude o tom něco vědět. Zasedání zastupitelstva jsou jednou za dva týdny ve středu od 18 hodin a jsou veřejná. Tak přijďte! Až potud jsem uváděl pouhá strohá fakta, jak jsem si je zjistil na Obecním úřadu a snažil jsem se vyvarovat podjatosti a emocí. Ale na závěr si přece jen neodpustím trošku škodolibosti. Nabídla se mi totiž jedna historická paralela. Kdysi před stovkami let se v  severočeském městě Frýdlantu majitelka panství nepohodla s  konšelstvem a  na truc postavila na náměstí dům, značně přesahující uliční čáru. Dnes to je atrakce pro turisty. I my tedy máme šanci mít zvláštnost, a to hned dvě. Klikatý chodník a šikmou zeď. A mimochodem zdali víte, jak se ten dům ve Frýdlantu jmenuje? No přece „Na panské zvůli“.... Vladimír Novák (autor je redaktorem Měšického zpravodaje)

„FÓRUM“

takto se nazývá jedna z nabídek webových stránek obce, kam se může kdokoliv přihlásit a psát tam cokoliv chce. Je to míněno jako tribuna názorů dotazů a podnětů k činnost obecní samosprávy. Nedávno zde jeden přispěvatel obvinil redakci Zpravodaje, že zveřejňuje nepravdy. Pisatel se ovšem zbaběle podepsal jen šifrou, a tak by nám normálně za odpověď nestál. Přečtou si to ale další lidé a ti si mohou myslet, že obvinění je pravdivé. Pro ně odpovídáme: Pisatel: MJ (......) není pravda, že z havarovaného auta vystoupila těhotná žena (......) Odpověď: Za správnost údajů v článcích si odpovídají autoři, v tomto případě strážmistr obecní policie. Ta si to zřejmě nevymyslela, proč taky. Redakce nemůže ověřovat pravdivost každé podrobnosti, kromě toho je to v celé záležitosti marginální epizoda, smysl příspěvku je jinde. (Zpravodaj, srpen 2008, str. 17,18 ). Pisatel: MJ (.....) obec prodala své pozemky na stavbu fabrik (.....) Odpověď: Obec tyto pozemky nikdy nikomu neprodala, jednoduše proto, že je nikdy nevlastnila. Kromě toho nevíme, že by zde stály nějaké „fabriky“, ale i kdyby - obec bez zpracovatelského průmyslu je odsouzena k živoření. Takže, do „Fóra“ pište, ale pravdivě, a  pak se nemusíte bát podepsat - pokud tedy žádáte odpověď. Je jednoduché hodit blátem. Ono se to ale špatně čistí a stín té pomluvy zůstane... A  mimochodem, kdo si myslí, že když se skryje za anonymní šifru, je v  bezpečí anonymity, velice se mýlí. V případě výhružek, vulgarit a urážek zde zveřejněných, zejména když jde o pomluvu nebo poškození dobrého jména a pod., tak lze snadno zjistit, z kterého počítače se pisatel přihlásil. - red Měšický zpravodaj - 10

Jak se lékař stává myslivcem Opět vám přinášíme další volné pokračování vzpomínek profesora Andryska na začátky jeho „myslivecké kariéry“. Život s Alfou Každý z našich psů by si zasloužil celou knihu a taky víme, že to jsou vazby mezi psem a pánem a tak nezbývá než přidat jen něco z dalších příhod s naším „kočkopsem“, jak jsme ji pro její osobitost nazývali. Jednou mne kamarádi pozvali na lov kachen v  jižních Čechách, kde se zatahovalo pět menších rybníků. Alfa nebyla nikdy na společném honu na drobnou zvěř a tak jsem byl napnut, co tentokrát předvede. Jak zazněla kanonáda v prvé leči, Alfa zmizela. Co se dalo dělat, lov, nelov, museli jsme jí hledat. Alfa nikde, mezitím myslivci slovili tři rybníky a já si ani nevystřelil, když tu nás osloví malý chlapec: „Pane myslivec, nehledáte takového dlouhého černého psa? My ho máme zavřeného na dvoře, aby se neztratil.“ Zbytek honu u posledního rybníka jsme ji už z auta nepustili. Povedlo se mi tam jedenkrát v  životě zatuplovat a  střelit dvě kachny při jednom zalícení. To mne bohatě odškodnilo za lovecký půst při hledání psa a té černé kamarádce jsem to nemohl ani mít za zlé. Alfa pak už až na několik úspěšných dohledávek plnila úlohu gaučového mazlíčka a  společenského psa celé rodiny a  dodnes na ní jako na jejího předchůdce v  dobrém vzpomínáme. Pejskové a člověk Kdo nechoval psa, přichází o jednu pozoruhodnou dimenzi vztahů. Ti dva, člověk a pes, už odedávna patří k sobě a každý poskytuje tomu druhému, co nezvládá sám, ať je to pomoc při lovu, hlídání člověkova majetku a řada dalších činností, ne na posledním místě přátelství a  společnost. Totéž dostává i  pes od svého pána spolu s  ochranou, bydlením a  potravou a  péčí. Pes se nám osvědčuje jako společník a  kamarád a  tomu i  jako myslivec dávám přednost před jistě důležitými funkcemi pomocníka při lovu. Dcera Daniela dodnes hrdě prohlašuje, že jí Adar vychoval. Byl to takový vejškrabek v  rodině se staršími sourozenci, všichni jí pomáhali obouvat, kličkovat (zavázat na botě kličku), ale po příchodu Adara padla role vejškrabka na něho a veškeré starosti o vysněného psího kamaráda se ujala právě ona a najednou nepotřebovala žádnou pomoc a stala se díky psovi samostatnou a nerozmazlenou slečnou. Ještě na závěr tohoto chvalozpěvu na naše čtyrnohé kamarády – Mám v době psaní těchto povídek opět psa. Neloveckou fenku zlatého retrievera Lady. Dostala ho k  narozeninám moje dnes už zesnulá manželka. Řádně jí rozmazlila, vychovala na gaučového společníka a musel jsem jí slíbit, že jí nikdy nevezmu na lov. Prý by si ho díky barvě spletli s liškou. Objevil jsem však u ní jinou cennou vlastnost – canisterapeutické schopnosti. Pomáhá starým nepohyblivým pacientům přítulností a  možností pohlazení ke zlepšení nálady a  zahnání chmur stáří a co teprve děti z mateřské školky. Nahrne se jich na ni i dvacet a ona drží a drží a pro děti je časté setkání s Lejdinkou zlatým hřebem školního dne. Nevím, zda se mi takto podařilo trochu vyjádřit naší vděčnost psím kamarádům a odlišit je od několika ke zlu vychovaným psům, kteří díky svým špatným pánům dovedou člověku i ublížit. Měšický zpravodaj - 11

Moje lovy v Jizerských horách Dalším milovaným místem v naší krásné zemi jsou pro mne Jizerské hory. Snad spíše prvním, protože tu pobývám ve chvílích volna od ranného mládí, ať již v  Příchovicích nebo posledních čtyřiapadesáti letech v Horním Maxově. Příroda je tu drsnější než „v kraji“, má to vliv na rostliny, zvěř a její složení a nakonec i na nejdomýšlivějšího živočicha Homo sapiens. Snažil jsem se na Maxově v pouhých 700 metrech nadmořské výšky pěstovat stromky, keře a nízké rostliny, jako je zvykem v nížinách. Jabloně sice vykvetly, ale za desítky let jsem nesklidil jediné jablko, i když stromky chutnaly vzácně se vyskytujícím zajícům, srnčí i občas mne navštěvující jelení zvěři. Třešně a švestky v dobrých letech stačíme v září sklidit, angrešty, rybízy, jahody a jiné drobné ovoce je chloubou v době, kdy se u nás (myslím tím dole) jejich sezona dávno skončila. Lísky rostou nádherně, nedozrají jednak pro asi jen půlroční vegetační dobu, jednak pro stálé hosty, ptáky ořešáky, kteří v září pravidelně k nám zavítají ve velkém počtu a dokonale nás zastoupí při jejich sklizní. Rozsáhlé lesní porosty s nízkým osídlením vyhovují jelení zvěři, která se tu při malé úživnosti a za péče a zimním přikrmování lesníky drží ve stálých rozumných počtech. Poblíž vesnic, na okrajích lesních porostů se daří srnčí zvěři, okolo Smržovky a Černé Studnice potkáte ve volné přírodě i muflony a vzácně i černou zvěř. S drobnou zvěří je to slabší, přes velkou péči myslivců jsou stavy zajíců i bažantů díky dlouho ležící sněhové pokrývce nízké a loví se takřka výjimečně jen v příznivých letech. Kunovité šelmy, kuna, hranostaj, lasička jsou v  našich chalupách často v  právně neošetřeném podnájmu a  dokonce jsem jednoho hranostaje nechtěně přejel na silnici. I člověk je vázán na charakter zdejší oblasti a její úživnost a osídlení je mnohem řidší než „v kraji“. Nejde ani tak o dlouho ležící sněhovou přikrývku, ale nejsou tu velké závody, domácí práce sklářů, „mačkárny skla“ pro bižuterii se stěhují do větších sídlišť a tak snad jen díky nám chalupářům se uchovala řada roubenek a malebných horských vesnic. Jak je tu nádherně v létě i zimě, ale období jarního rozploutí, trvající mnohdy do května, tak i pozdní podzim bez sněhu jsou při trvalém pobytu náročné na psychiku těch, co se tu nenarodili. Mám tu mnoho přátel, i těch, kteří věděli o mé slabosti pro myslivost a lov a tak jsem dostával takřka každoročně povolenku k  lovu srnčí zvěře, několikrát i  mufloní a  jelení. Je  samozřejmé, že ani tady se to neobešlo bez příhod, které bych chtěl zaznamenat. Pokračování příště, ze vzpomínek profesora Oskara Andryska redakčně bez úprav zpracoval Jiří Bejlek



TIP NA VÝLET



Město Mělník Je před námi měsíc listopad, který se většinou nevyznačuje počasím vhodným pro delší vycházky do přírody. Hrady a  zámky se už většinou uložily k  zimnímu spánku. Je tedy nejvhodnější doba uchýlit se do většího města s množstvím kulturních památek a  zajímavých staveb na malé ploše a  zároveň s  řadou možností, kam  se schovat před nepohodou do příjemného prostředí, kde se Měšický zpravodaj - 12

ohřejeme, osušíme a  občerstvíme. Přesně takovým místem je právě Mělník a  pro jeho návštěvu jsme vám připravili dnešní nabídku. Mělník není město ledajaké, má bohatou historii, neboť je městem věnným královským. Najdeme tu množství památek, historických staveb a nejrůznějších zajímavostí. Město také žije kulturními a společenskými událostmi. Nabídneme vám malý, nenáročný, procházkový okruh a  seznámíme vás s  některými nejvýznamnějšími pamětihodnostmi. Opravdu jen některými a to jen v historickém jádru města. Víc nám nedovolí daný prostor a tak je na vás, jak si poznávací výlet podle časových možností obohatíte. Nejdříve jako obvykle, jak se tam dostaneme. Motoristé jednoduše po silnic I/9 Praha - Mělník, z  Líbeznic. Jeďte ale opatrně, je to jedna z  nejrizikovějších silnic republiky, závody silných motorek jsou zde na denním pořádku. Proto také není tento výlet vhodný pro cyklisty. 25 km není mnoho, ale jízda po mělnické silnici na kole je jen pro sebevrahy, a pak taky, co při toulkách městem s kolem. Takže zbývá a  nejvhodnější je veřejná doprava autobusem z  Líbeznic, eventuelně z Prahy - Holešovic. Pokud zvolíme tuto možnost, tak se z autobusového nádraží vydáme do historického centra města na kopečku nad Labem, není to daleko. Každou prohlídku města je vhodné začít na hlavním náměstí, uděláme to i my. Vyhledáme si náměstí Míru. Na další putování je dobré se vyzbrojit plánkem města a dalšími materiály s informacemi, které náš stručný popis nepojme. Proto na náměstí Míru navštívíme Infocentrum, případně Regionální muzeum, kde se vědomostmi zcela jistě vybavíme. Pakliže začínáme prohlídku na náměstí, tak kde jinde, než u radnice. Na její budově najdeme stavební prvky z gotiky, renesance a baroka (věž). Stavba je z let 1398 – 1407. Mělník je městem od roku 1274. Zajímavostí místa jsou třeba středověké železné míry (lokte), zazděné vpravo u vchodu. Hned vedle radnice najdeme i zmíněné Regionální muzeum (s příjemnou kavárnou), bývalý to kapucínský klášter. V  sousedství stojí kostel Čtrnácti svatých pomocníků, ten vznikl v polovině 18. století a náležel právě kapucínskému řádu. Na jihovýchodní a  východní straně náměstí stojí několik starobylých domů renesančních, barokních a  klasicistních. Uprostřed plochy je kašna z r. 1938 se sousoším V. Makovského a v dlažbě je kruhem vyznačeno místo unikátní studny v podzemí, hluboké 50 - 60 m. Z náměstí se vydáme k jihozápadu Husovou ulicí, kde také stojí několik zajímavých domů. Jmenujme třeba čp. 46, kde bývaly lázně, čp 46 a 32, kde byly školy, a pseudogotickou vilu Karola, kde sídlí Městská knihovna. Kostel sv. Petra a Pavla Měšický zpravodaj - 13

Ulice nás přivede na Vyhlídku nad řekou Labem. Na jejím počátku stojí socha Karla  IV., zakončena je bustou Viktora Dyka. Odtud spatříme dole pod sebou soutok Vltavy a Labe, ale zde se nenechejte zmást - blíže k nám přitéká do Labe plavební kanál, umělá stavba, a skutečná Vltava se do Labe vlévá o kousek dál vlevo od nás. Z vyhlídky dojdeme ke dvěma dominantám města. Kostel sv. Petra a Pavla nás upoutá svou šedesátimetrovou věží, a najdeme na něm řadu stavebních slohů, přes gotiku, renesanci, baroko až po historizující sloh novorománský. Ke kostelu patří kostnice. V  sousedství najdeme budovu Staré školy. Poblíž kostela ještě stojí za shlédnutí novogotická budova nového probošství. Tou druhou dominantou je bezesporu zámek. Dnešní jeho podoba je z  poloviny 18.  století, kdy se stal majetkem rodu Lobkowitzů, ale předtím v  průběhu staletí prošel řadou přestaveb a tak zde najdeme řadu architektonických slohů, od románského po baroko. Původně zde bylo opevněné hradiště. Zámek dnes opět patří Lobkowitzům. Podrobnosti vynecháme, jsou nad rámec rozsahu tohoto pojednání a  tak se nejlépe seznámíme se zámkem jeho prohlídkou, bude-li ovšem v době naší návštěvy možná. Svatováclavskou ulicí se od zámku můžeme vrátit na náměstí Míru. Další památky, které cestou lze spatřit si už jen vyjmenujme. Ve Svatováclavské ulici je to dům čp. 20, zvaný Peklo (bývalý knížecí hostinec) a čp. 16 (bývalá lékárna U zlatého orla). Z náměstí Míru přijdeme východním směrem k Pražské bráně. Na konci ulice 5. května odbočíme vlevo (vpravo bychom přišli na náměstí Karla IV.) a Tyršovou ulicí dojdeme do Jungmannových sadů, kde objevíme zbytky středověkého opevnění města a pomník obětem války. Z Jungmannových sadů se průchodem můžeme dostat zpět na náměstí, a radnicí projít na Radniční dvůr, a zde můžeme vycházku příjemně ukončit. Naše nabídka je jen malou částí z toho, co lze v městě vidět zajímavého. Kromě hezkých ukázek kulturního dědictví ale město nabízí řadu kulturních a společenských akcí, koncertů, výstav, a při troše štěstí se s něčím z toho třeba sami potkáte. Výlet zpravidla mírně unaveni zakončíme příjemným občerstvením. Možností příjemného posezení při jídle a pití je v městě řada, jistě si vyberete. Nebudeme žádné místo jmenovat, abychom nebyli nařčeni ze skryté reklamy. Hezké počasí a příjemné zážitky přeje autor, Vladimír Novák Prameny: Informační materiály města Mělník Turistický průvodce Máchův kraj

Výstava o dějinách obce

Koncem roku 2001 uspořádala obec Měšice výstavu o své historii nazvanou „Měšice v proměnách času“. Výstava ve vstupní hale zámku měla značný úspěch a velkou návštěvnost. Mnozí návštěvníci nám tehdy navrhovali, abychom výstavu opakovali, aby lidé měli dost času v klidu si vystavené dokumenty prohlédnout. Proto jsme se rozhodli vytvořit stálou expozici v prostorách obecní knihovny. Zahájení výstavy plánujeme na konec letošního roku, nejspíše začátkem prosince. Osvědčilo se to i minule - lidé hledají v tu dobu možnost trochu se odpoutat od předvánočních starostí. Přesné datum teď ještě nevíme, ale oznámíme je pozvánkami dostatečně včas. Měšický zpravodaj - 14

Co na výstavě uvidíte? Scénář je zhruba stejný jako minule, jen je expozice bohatší o nové dokumenty a snímky. Na poměrně malém prostoru je instalováno 28 panelů a další drobné exponáty na stěnách i u nich, jak to daný prostor dovolil. Panely představují pestrý průřez historií, od nejstarších dějin přes ty novější, až skoro do současné doby. Uvidíte staré mapy, staré pohlednice obce, prostor má i měšický zámek, park a historie rodu Nosticů. Na samostatných panelech se vám představí místní spolky s  jejich činností v  minulých dobách, historie tělovýchovy a sportu. Z dalšího jmenuji oddíl zajímavostí a událostí v obci, přehlídku starých dokladů a  dokumentů, snímky různých míst v  obci, historii dopravy a  to vše většinou už časem odváté. Ale i  současnost obce lze pro srovnání spatřit jako fotogalerii. Expozice bude otevřena v  prostorách obecní knihovny v  její výpůjční době, nebo  po  předběžné dohodě i  jindy a  knihovna, ta je v  domě Tesko v  l. patře, dveře 14. Autorem a kurátorem výstavy je kronikář obce. nk, oú

TOULKY MĚŠICKOU MINULOSTÍ, díl XXV. Úvod: Došli jsme k pětadvacáté části seriálu o historii obce. Je to dost - vydalo by to už na stostránkovou knížku příběhů, událostí a faktů z minulosti jedné malé vesnice. Přesto je to ale jen malá výseč z  popisu minulosti za řadu staletí. Je to jen taková velmi neúplná mozaika z dat a osudů. Zejména ta nejstarší historie je z větší části ještě zahalena mlhou, z níž se jen tu a tam vynoří reálný obraz. Jsme už v  novodobé historii a  budeme se teď krok za krokem blížit k současnosti. Tu ale už vynecháme, nechť ji zpracují ti , co přijdou po nás. Teď jsme ale teprve v prvních letech po 2. světové válce. Bylo to období obnovy a budování struktur rozvrácených válkou. Obnovil se společenský život a  dá se mluvit i  o  obecném nadšení a elánu pro věci veřejné. Na druhou stranu ovšem válka a okupace s sebou přinesla i  různé negativní vymoženosti, které dál přetrvávaly. Namátkou jmenuji třeba přídělový systém na všechno, nedostatek bytů - za války se nestavělo, povinné dodávky zemědělských produktů a přísná evidence chovu hospodářských zvířat, ale také jistá omezení občanských svobod, která pak o pár let později dospěla k nevídanému rozkvětu. Během válečných let se lidé učili práci odbývat nebo jen předstírat, lež, podvody a udavačství se ve společnosti ujaly natolik, že v letech pozdějších tvořily málem standard lidského chování. Za války národ přišel o svou elitu - nacisté vyhlazovali především lidi jim nebezpečné - to jest statečné, vzdělané a morálně a eticky vyspělé. A stalo se to, že jsme se odnaučili sami sobě vládnout. Následky pociťujeme dodnes. Teď už se ale podívejme, co nám přinesla léta 1946 a 1947 pro život obce.

Měšický zpravodaj - 15

Část dvacátá pátá: První roky po 2. světové válce Zkušenost z druhé světové války a možná už i obavy z nového potenciálního válečného konfliktu daly vzniknout novému uskupení v  soustavě spolků a  organizací - Svazu brannosti. Ustavující výbor se skládal z  členů: V.  Hrona, J. Kuprichta, L. Fabiána, J. Slače, B. Salače a A. Šindlauera. Dne 5. března se sešla ustavující valná hromada místní odbočky, kde byli zvoleni: předsedou Vladimír Hron, poručík letectva, četař J. Kupricht se stal jednatelem, poručík F. Souček velitelem. Dále byl zvolen pokladníkem J. Hoberlandt, a  matrikář A.  Skácel. Členů bylo 213. Výcvik byl zahájen 1. 7. s  33 cvičenci. Místnost a cvičiště dostali v bývalé hasičské zbrojnici, a jako zajímavost se jeví, že dostali americké „battle - dresy“. Další významnou novinkou bylo zřízení, resp. obnovení veřejné knihovny. Knihovníkem byl ustanoven Josef Horák. Z fondů bývalé obecní knihovny, Sokola a spolku Kollár bylo převzato 186 svazků, do konce roku 1946 měla knihovna 366 svazků, celkový příjem byl 9 896 korun a 30 zapsaných čtenářů si vypůjčilo 632 knihy. Na jaře byly ve východní ulici (dnes Měšická) vysázeny jerlíny (jsou tam dodnes a zmiňujeme je i v článku „Veřejná zeleň v obci Měšice“, v tomto vydání Zpravodaje). Ze společenských událostí jmenujme slavnost dne 5. května k  l. výročí revoluce, uspořádanou u pomníku padlých. Dne 9. května byla na paměť příchodu Rudé armády zasazena „Lípa Rudé armády“ v západním cípu parčíku, kam později přibyl kámen s  pamětní deskou. Lípu i památník tam najdeme dodnes. Asi největší událostí roku byly volby do  Ústavodárného národního shromáždění, kdy současně podle počtů hlasů v obci byly poměrně obsazeny i  národní výbory. Jak to tehdy dopadlo u nás: KSČ (komunisté) dostala 290 hlasů, Národní socialisté 130 hlasů, sociální demokraté 88 hlasů a lidovci 28 hlasů. Z těchto výsledků byl výpočtem stanoven počet mandátů pro MNV: komunisté 7, nár. socialisté 3, soc. dem. 2 a lidovci 1 mandát. Tehdy Tetičky z obce Baráčníků na ovšem lidovci neměli v  obci svou organizaci a  tak Květnových slavnostech 1946 jejich mandát dostali národní socialisté a  ti jej pak dohodou přenechali sociálním demokratům. U těchto voleb se ještě chvíli zdržme, byly to totiž poslední opravdu svobodné volby až do roku 1990. Politické volební strany byly jen 4, a měly přidělena čísla 1 - 4. Volební kampaň se odehrávala ve stylu psaní těchto čísel kde se dalo, plakáty byla olepena celá vesnice. Jak tedy vypadal po volbách (od 23. VII.) nový Národní výbor: za  KSČ J. Hrbek, A. Dudek, L. Fabián, J. Rytíř, J. Kupricht, F. Trávník, K. Chábek, a náhradník V. Kesler. Za nár. socialisty: ing. J. Kozel, R. Hrbková, Boh. Macek, a náhradník J. Jiskra. A konečně za sociální demokraty V. Kašák, L Zátka, Čeněk Chlumský. Tento NV měl funkční období 2 roky. Z uvedeného je zřejmé, že KSČ vládla této obci už od roku 1945 a zůstalo to tak až do roku 1990. Měšický zpravodaj - 16

Dne 20. 7. byla vyhlášena konfiskace domu čp. 105 (majitel Janota). Z konfiskace majetku Preissova bylo žádáno 10 ha na parcely pro rodinné domky v lokalitě „Na křížku“. Zmiňme i  záležitosti personální. Dne 9. VIII. byl přijat jako obecní zřízenec F. Uher s  platem 1  000 korun měsíčně. Dále byl přijat F. Špánek jako obecní tajemník za plat 2 000 korun. To nebylo mnoho ani tehdy, po reformě měny o 7 let později to obnášelo čtyři stovky. Ve prospěch obce byly předány dekrety na zkonfiskované domy čp. 49 a 8, dále č. 55, 50, 20 (Sokolovna), pak škola čp. 17. Obec předseda NV J. Hrbek se zřekla budovy čp. 20 ve prospěch Sokola, který výměnou obci přenechal pozemek svého cvičiště (mezi ulicemi Revoluční a  V  Aleji podle dnešního pojmenování). Vraťme se k  parcelaci konfiskovaného majetku J. Preisse (byl to finančník a  politik, zemřel 1946). Jednalo se o pozemky mezi dnešní Revoluční ulicí a lesíkem „Na křížku“. Kromě parcel na domky byly o 10 m prodlouženy zahrádky domků po levé straně Revoluční ulice (k  lesu). Parcely na výstavbu domků byly vytvořeny v  poli za lesem „Na Křížku“ při silnici do Hovorčovic. V říjnu nastaly změny v NV: Za odstupující ing. Kozla a F. Trávníka přicházejí S. Cap a V. Kesler. Ozval se bývalý majitel zámku a  panství Erwin Leopold Nostic s  odvoláním proti konfiskaci majetku se zdůvodněním, že je rakouským státním příslušníkem. Ostatně národnost měl už před válkou německou a tak to národní výbor (!) jednohlasně zamítl. Proběhla tradiční oslava 28. října, výročí vzniku státu. Slavily všechny spolky a organizace, o způsobu oslav prameny mlčí. Přidáme si ještě údaje o činnosti dobrovolných hasičů. Sbor měl 26 stráží, zasahoval u dvou požárů a měl 55 výjezdů jako první pomoc. V tomto roce také přijel do Měšic první autobus, tehdy ČSD, na lince Praha - Měšice, zámek. Na závěr výběru fakt a  událostí roku 46 si přidejme pro oživení jednu zajímavost. Mnozí pamětníci znají jedno hezké místo v  obci - rybníček na potůčku Makůvka na konci dnešní ulice V Lukách. Tak tento rybníček chtěl zakoupit nebo si najmout občan pan Křehnáč. z čp. 115. Obec neměla námitek, velkostatek taky ne, a  tak pan Křehnáč začal rybník zvelebovat - vyvážel bahno, opravoval hráz. Jenže se ukázalo, že pozemek patří státu, jak je tomu dodnes, Rybníček nazývaný Reservát a  nelze s  ním disponovat. Tím Měšický zpravodaj - 17

dotyčný ztratil o  věc zájem, pak se i  odstěhoval, a  rybníček zůstal bez vody. Později byl znovu napuštěn a  sloužil jako zdroj vody pro hašení. Bylo to příjemné klidné místo obklopené vrbami a zelení luk a je ho škoda. Dnes už tam totiž najdete jen to místo. Rok 1946 je tím za námi a popojdeme do roku 1947, posledního v jakž takž demokratickém státě. Tento rok má všeobecně dvě hlavní charakteristiky. Jednak byl mimořádně horký a  suchý - po tuhé zimě přišlo naráz velmi teplé jaro a  horké léto a  podzim beze srážek, a  tudíž neúroda. Od vyhladovění nás údajně zachránil Sovětský svaz, když nám prodal obilí, které neměl ani sám pro sebe, tak nám je koupil v Kanadě. Byl to politický tah a tato pomoc nám později přišla velmi draho. Druhou významnou událostí roku bylo vyhlášení dvouletého hospodářského plánu, tzv.  „dvouletky“. Od té chvíle se vše mohutně plánovalo. Plánovalo se i  v  obci - tak třeba výstavba požární nádrže na potoce (časem se stalo), zřízení jakési odtokové roury na srážkovou vodu u domku pana Kozlera a úpravy ulice v okolí MNV (není známo, zdali se stalo). Ostatní děje toho roku v  obci byly jen málo významné, tak si je jen ve stručnosti projdeme. Knihovna uspořádala sbírku knih, výsledkem byl po darech a vlastních nákupech stav 770 svazků k 31. 12. t. r. Příjem měla knihovna asi deset tisíc korun. Sokolové uspořádali pouť k sv. Antoníčku, úspěch akce překazila náhlá bouře. V  létě shořel na nádraží vagon s  látkami. Na hašení nebyla voda a  to přispělo k vybudování vodní nádrže na potoce v Malé bažantnici. Dnes už po ní, ani po té druhé kousek dál na potoce, není ani stopy. V  tom roce vznikla z  „Mysliveckého kroužku“ nová „Lovecká společnost“, měla 18 členů. Najala si honitbu na 6 let (do roku 1952), za pachtovné 3 000 korun za rok 1948. Za posledních 5 let bylo v obci 6 případů dětské obrny, z toho jeden skončil úmrtím. V obci se během roku narodilo 13 dětí. To je taky zatím jediný demografický údaj, který se za r. 46/47 podařilo získat. Archivy taky neposkytují (zatím) žádné údaje o  hospodaření obce. Možná už to byl tehdy tajný údaj, jako později skoro vše. Poslední vzpomínka na rok 1947 je bohužel smutná. Na Štědrý den zemřel pan Jarolím Skalický. Byl to rodák z Měšic, ale nežil zde. Po věznění za války byl nějaký čas předsedou RNV. Chtěl se sem přistěhovat, koupil tu dům čp. 134, ale dlouhodobá vážná nemoc ho zradila a už své plány nestihl uskutečnit. Putování roky 1946 a 1947 20. století skončilo. Příště vstoupíme do jednoho z těch osudových „osmičkových“ roků - 1948. Věnujeme mu celý díl, a taky jeho významu pro léta budoucí. Ale přespříště, to už si asi od putování časem vydechneme a probereme si historii činnost některých spolků, o nichž jsme podrobněji ještě nemluvili. Jarolím Skalický v době Samostatnou kapitolu věnujeme také historii zemědělství v  obci, kdy byl předsedou RNV ale to až někdy v  příštím roce. To jen pro představu, co věrné čtenáře seriálu čeká. Pokračování příště, Vladimír Novák Měšický zpravodaj - 18

Z kultury a sportu

Příjemné sobotní dopoledne

V přírodě za hezkého počasí, dne 4. října prožili účastníci zvláštní akce - „Ornitologické vycházky“. Cesta vedla kolem měšických a  mratínských rybníků a  jejím účelem bylo poskytnutí výkladu o  zdejší ptačí populaci přímo v  terénu a  s  praktickými ukázkami odchytu, registrace a kroužkování ptáků. Pro lidi neodborníky bylo nečekaným a příjemným překvapením, kolik druhů ptactva žije v  našich lesích a  kolem rybníků, samozřejmě i  v  zahradách. Viděli jsme cestou (tedy  spíš jsme byli upozorněni, že vidíme) několik káňat a  též poštolku. Málokdo by u nás asi čekal ledňáčka, střízlíka, žlunu a mnoho dalších. Podařilo se chytit a okroužkovat ledňáčka, dva  strakapoudy, dva střízlíky, červenku a  ještě další ptáčky, co se dodatečně chytili do sítí. Na rybnících máme řadu vodních ptáků různých druhů. Do přírody se nám vrací třeba i obyčejní vrabci. Vycházky se zúčastnilo 20 lidí, trvala asi 3 hodiny a vedli ji ornitologové, mladí lidé, což bylo pro mne velmi milé překvapení. Ukázalo se, že místo, kde žijeme, je hezčí, než to běžně vidíme. Stačí se jen lépe podívat. I proto je ornitologové vybrali pro tuto vycházku. Další podobnou vycházku mají v plánu uskutečnit na jaře, a bude zaměřena na rozeznávání ptačích hlasů. Přijďte si osvěžit duši a vezměte s sebou i děti. Doporučujeme vzít si triedr, dalekohled. Už předem vás zveme. Marie Nováková

Podzimní Svatováclavský vejšlap

Přišel podzim a s ním i náš „Svatováclavský vejšlap“. První start jako vždy byl v Areálu zdraví v Líbeznících a druhý od měšického zámku. Počasí i sluníčko nám ukázalo tentokrát svoji lepší tvář a tak nám k spokojenosti už nic nechybělo. V Měšicích jsme „vyfasovali“ pitíčko a čokoládičky (na dobití energie) a rázně vykročili. Na startu se nás sešlo celkem 130, z toho bylo 66 na kolech a 64 pěších. Nejmladší účastník, tříměsíční Stáňa, se vezl v kočárku. My pěší jsme měli 16 km trasu, kolaři museli ujet 36 km. Prošli jsme Velkou bažantnicí, okolo rybníka a  mířili k  Mratínu. Tam jsme se chvíli zastavili a dívali se jak vyvádějí koně z boxů. Dále se cesta vinula mezi poli a tak nás co chvíli míjeli jezdci na koních a děti se měly na co dívat. Po nějakém čase jsme se dostali nahoru na křižovatku polních cest. Odtud byl nádherný výhled do kraje. Přes Veleň a Přezletice jsme dorazili do krásně zrenovovaného zámku ve Ctěnicích. Bylo tam dost rušno. Myslím, že se tam sešly alespoň tři svatby. Chvíli jsme okukovali nevěsty a pak vykročili na další Měšický zpravodaj - 19

cestu. Ta vedla do Miškovic přes bývalý vojenský prostor. Cesta se vinula mezi krásnými šípkovými keři, minuli jsme miškovický rybník a dále pokračovali po nově vysázené aleji, která spojuje Miškovice s  Třeboradicemi. Tentokrát byl konec „Vešlapu“ v  restauraci Na hřišti v Třeboradicích. Opět jsme dostali diplom za účast (mám jich doma už pěknou řádku). V  cíli jsme byli již docela utrmáceni a  tak jsme si koupili jen něco na posilněnou a  pak  už  rovnou domů. Myslím, že se „Svatováclavský vešlap“ opět vydařil. Uvidíme co pro nás pořadatelé těchto „Vejšlapů na jaře opět vymyslí. Za měšickou skupinu děkuje - Anna Raková

Klub měšických žen

Tak máme za sebou další akci. V září jsme uspořádaly Blešák. I když to byla první akce tohoto typu v Měšicích, dá se říct, že se povedla. Prodávajících moc nebylo, zato kupujících byl dostatek. Myslím, že odcházeli spokojeni, zboží bylo dost, za velmi nízké ceny. Zbohatnout se na tom nedá, ale je škoda vyhazovat věci, které mohou být někomu ještě užitečné nebo mu udělat radost. Počasí nám moc nepřálo, bylo dost zima a  tak jsme se rozhodly, že další Blešák uspořádáme až bude tepleji, nejlépe příští rok na jaře. Máte aspoň dost času připravit si věci, vhodné k prodeji.Tak to by bylo o této akci vše. Teď bych měla připomínku k  naší stále probíhající akci a  to je sbírka na Charitu. Věcí máme dost, ale o to se zasloužily pouze dvě členky našeho klubu. Nechce se mi věřit, že naši občané nemají doma věci, které jsou jim k nepotřebě, spíš si myslím, že je raději nacpou do popelnice, než by se obtěžovali a věci přinesli k nám do klubu. Připomínám, že věci lze přinést každé pondělí od 18 do 19 hod. do našeho klubu v 1. patře nad poštou. Vážené dámy, tak jako každý rok, tak i letos se bude rozsvěcet stromek, před Obecním úřadem. Letos to bude 29.listopadu. Vloni jsme velice uspěly s  tím, že jsme napekly cukroví, které pak bylo ochutnáváno pod stromkem. Chtěly bychom v tom pokračovat a tak doufám, že se opět vyznamenáte a napečete dobroty, jako vloni. Možná, že se k nám přidají i maminky. Hezký sluneční podzim Vám za Klub měšických žen přeje Lála Langmayerová

Klub maminek

......jakoby jste to neznali. Snažíte se zapsat své dítě do mateřské školky, aby bylo mezi vrstevníky a nemělo „rozum dospěláků“, ale bohužel školka má pouze omezenou kapacitu. Sedmdesáté ročníky zvyšují porodnost :-) Toto byl důvod založit „Klub maminek“. Četné žádosti matek nepřijatých dětí do mateřské školky vyslyšelo zastupitelstvo a dne 3. září 2008 schválilo zdarma poskytnutí místnosti v domě služeb, 1. patro, na konci chodby (nad poštou). Úklid a  zútulnění klubovny jsou před dokončením. Otevření plánujeme na  13.  října 2008. Měšický zpravodaj - 20

Pro případné zájemce uvádím provozní minimum. Maminka má možnost během první návštěvy, která je zdarma, se rozhodnout zda bude klubovnu navštěvovat (pro děti 0-6 let). Při další návštěvě se hradí registrační poplatek 200 Kč. Peníze slouží ke splacení dluhu na zřízení klubovny. Každý další vstup je 10 Kč na rodinu/den. Za vybrané peníze se budou nakupovat základní hygienické a mycí prostředky, pastelky, papír, omalovánky, atd. Bližší informace budou vyvěšeny na dveřích klubovny anebo Vám je ráda poskytnu na tel. čísle 777 091 116. Na závěr bych chtěla poděkovat obecnímu úřadu za poskytnutí útočiště a všem, kteří se podíleli na prospěšné věci pro naše nejmenší. Šárka Lukavská

Zveme Vás na tradiční akce blížícího se konec roku! Akce č. 1 - letos již V. lampiónový průvod! 17. listopad, den kdy každoročně pořádáme lampiónový průvod, letos připadá na pondělí. Zveme tedy na tento den nejen všechny účastníky předchozích ročníků, ale  i  ty, kteří o této akci zatím jen slyšeli nebo kteří se nově přistěhovali. Přijďte všichni, kdo se chcete pomalu projít podzimním podvečerem naší obcí s rozsvíceným lampiónem a natěšenými dětmi. Opět, tak jako každoročně, pro Vaše děti nachystáme lampióny, malé občerstvení s  táborákem a  závěrečným ohňostrojem. Pro dospělé také jako každoročně na zahřátí a osvěžení supersvařáček. Rybníček Kruh máme letos již napuštěný, okolí je upravené a  tak nic nebrání tomu abychom se tu sešli a připomenuli si již 19 let od chvíle, kdy se měnila tvář celé Evropy. Poznamenejte si tedy v kalendáři: pondělí 17. listopadu 2008 od 16:30 u rybníčku Kruh, začíná rozdávání lampiónů. Po 17:00 hodině bychom chtěli vyrazit na slíbenou krátkou procházku. Přijďte proto včas. Na opozdilce se nečeká. Na viděnou u Kruhu se těší Jiří Bejlek Akce č. 2 – IV. mikulášká nadílka! Po loňském úspěšném průběhu, ve kterém se nám podařilo zajistit vystoupení profesionálního divadélka s příhodným jménem „Divadélko Vysmáto“, jsme se i pro letošní rok rozhodli využít jejich zkušeností při zábavě s dětmi a požádat je o předvedení dalšího loutkového představení pohádky z  jejich repertoáru. Děti tak opět mohou fandit krásné princezně a princi v boji proti zlu. Po pohádce přijde Mikuláš, čert a anděl a začne vlastní nadílka. Než se ale tyto nedočkavě očekávané postavy připraví, oprášíme klobouk kouzelníka Pokustóna a slosujeme všechny vstupenky o pěkné ceny. Po rozdání cen a nadílky, pustíme dětem diskotékové rytmy, aby  se mohly vydovádět a  my se pomalu budeme přesouvat na další připravenou podvečerní akci. Zveme děti všech věkových kategorií, přijďte se pobavit a  nasát atmosféru blížících se Vánoc. Na žádost maminek menších dětí, které chodí po obědě spát tak letošní nadílku posunujeme o půl hodiny. Začátek je tedy v sobotu 29. listopadu 2008 od 14:30 hod v tělocvičně na zámku Měšický zpravodaj - 21

I tady platí, přijďte včas Kašpárek, Mikuláš, čert ani anděl čekat nebudou. Předpokládaný konec bude po 17:00 hodině. Potom se všichni opět přesuneme na akci č. 3 a tou je: Slavnostní rozsvícení Vánočního stromu! V letošním roce chceme zase využít shromáždění dětí a rodičů na mikulášké nadílce a pozvat je, a s nimi všechny spoluobčany, na Slavnostní rozsvícení Vánočního stromu před Obecním úřadem. Jak se ve svém příspěvku zmiňuje i Lála Langmayerová, chystají se členky Klubu žen na tuto slávu zase připravit a  upéct nějaké dobroty. Chci ji podpořit (za všechny mlsné chlapy) v její výzvě. Přidejte se k těmto aktivním ženám a přineste na stoly pod Vánoční strom nějakou svoji specialitu. Odměnou a zadostiučiněním Vám bude rychlost s jakou se po vašich výtvorech zapráší. Sám jsem toho loňským svědkem. Než jsme stačili zprovoznit ozvučení, zbylo na stolech jenom pár drobků a mastných papírů. I letošní setkání pod ozdobeným stromem provoníme vánočním punčem, zazpíváme si koledy a popřejeme prožití klidného a hezkého adventního času. Doufám, že i  letos si všichni přítomní vzpomenou na ty, kteří jsou v  nadcházejícím období vánočních svátků osamoceni a přispějí malým finančním darem na nákup maličkosti, která těmto našim starším spoluobčanům způsobí velkou radost. Lituji toho, že jste všichni z vás, kteří jste v loňském roce takto přispěli, nemohli být u toho, když jsme se starostou několik dní před loňskými Vánocemi navštívili osm spoluobčanů starších 85 let a předali jim vaším jménem dárečky. To bylo slz a díků, že si na ně někdo vzpomněl. A vidíte, přitom stačí tak málo, pár maličkostí a ten pocit, že si na ně někdo vzpomněl a oni mají zase pro co žít. Tak jsem se dostal od pozvání na Slavnostní rozsvícení Vánočního stromu trochu jinam, ono to však s tím vánočním rozjímáním ale také souvisí. Člověk by neměl zapomínat na slova básníka, Jana Nerudy: „Až se tobě bude třásti ruka, ……..“ Nyní ale k k tomu pozvání: Po skončení mikulášské nadílky zveme všechny spoluobčany na: slavnostní rozsvícení Vánočního stromu, v sobotu 29. listopadu od 18:00 hod před Obecním úřadem! Jiří Bejlek

TJ Sokol Měšice - fotbal

Zastupitelstvo obce na svém říjnovém zasedání podpořilo výchovu naší žákovské omladiny a z rozpočtu obce uvolnilo příspěvek na dopravu žákovského družstva na zápasy, které hrají venku. Zároveň propůjčilo fotbalovému klubu Sokol Měšice plechovou halu v bývalém statku, která může v případě nepříznivého počasí sloužit pro trénink. Může se však využívat i jiným způsobem. Protože hala je velmi rozlehlá (cca 1200 m2) a je třeba ji nějakým způsobem zkulturnit, žádáme o pomoc případné sponzory, kteří by nám s tímto chtěli pomoci. Využitím této haly se může dále rozvíjet sportování v Měšicích a ke sportu se přivedou a přitáhnou dospělí i děti. Případné informace vám rád poskytne Luboš Nešpor – trenér fotbalového týmu „A“ TJ Sokola Měšice na tel.: 602 294 776. Luboš Nešpor Měšický zpravodaj - 22

družstvo žáků rok 1985 a současnost 2008

družstvo mužů Měšice A  – účastník soutěže Okresního přeboru Praha-východ rok 1990 a  současnost Měšice A  – účastník soutěže Okresního přeboru Praha-východ rok 2008

družstvo mužů Měšice B – účastník soutěže IV. třídy Měšický zpravodaj - 23

Nabízíme vám služby Praní - Mandlování - Žehlení košil *) svoz a rozvoz prádla zajištěn

Úklid domácností, firem, staveb Montážní truhlářské práce Veškeré informace Vám poskytnou: Hana Vítovcová Tel: 723 768 291, 777 116 829 e-mail: hankavitovec@ seznam.cz Bohuslav Fiala Tel: 774 733 132 Děkujeme za Vaši důvěru.

Pro společnost ALLFIN PRO s.r.o. hledáme vhodné kandidáty pro následující profese: 1. asistentka pražské kanceláře společnosti podmínky min. SŠ, flexibilita, ochota učit se všemu novému, znalost alespoň jednoho světového jazyka výhodou, 2. finanční poradce pro oblast Praha a Střední čechy, nejlépe SŠ, VŠ vzdělání, bezúhonnost, obchodní dovednosti a organizační schopnosti výhodou, 3. brigádník pro občasné vyplňování anket s potencionálními klienty. V případě zájmu nás prosím kontaktujte na tel. čísle 608 876 784, nebo emailem [email protected] Ing. Eva Rábelová Měšický zpravodaj - 24

PŘIJMEME Obchodního referenta /referentku Asistenta /asistentku obchodního oddělení Požadavky: - uživatelská znalost práce s PC - anglický jazyk - aktivně (u asistenta výhodou) - technické vzdělání výhodou Pracoviště: Měšice u Prahy, Zahradní 467 Kontakt / bližší informace: e-mail: [email protected] Mobil: 602 215 480 Měšický zpravodaj - 25

Měšický zpravodaj - 26

Měšický zpravodaj - 27

Vydává Obec Měšice - registrační číslo MK ČR E 14565. Měšický zpravodaj - Říjen 2008. Ročník 5, číslo 5. Vychází v nákladu 550 výtisků. Řídí redakční rada ve složení: Jiří Bejlek, Vladimír Novák, Anna Raková, Ladislava Nováková, Drahoslava Myšáková, Lálka Langmayerová. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory redakční rady. Náměty, dotazy a příspěvky je možné předat v označené obálce na Obecní úřad nebo vložit do schránky před vchodem do obchodu v budově TESKO, případně zaslat na e-mail [email protected]. Důležitá telefonní čísla: Obecní úřad: 283 980 330 Obecní policie: 723 737 027 Grafická úprava a tisk: Tiskárna Tigras s.r.o., Klíčany Toto číslo vyšlo 31. října 2008, příští číslo vyjde v prosinci 2008. Distribuováno zdarma. Měšický zpravodaj - 28