III. SPINÁLNÍ KONGRES listopadu 2014, Mikulov, hotel Galant

III. SPINÁLNÍ KONGRES 6. – 7. listopadu 2014, Mikulov, hotel Galant

Sborník abstrakt

www.spinalni-kongres.cz

Vydavatel: MSD, spol. s r.o., Brno ISBN 978-80-7392-240-5

SBORNÍK ABSTRAKT Obsah řazený podle programu Současné znalosti a pokroky u spondylogenní kompresní krční myelopatie............................................ 7 Kadaňka Z.

Diferenciální diagnostika bolestí páteře.................................................................................................................. 8 Chaloupka R., Ryba L.

Zvyšuje přítomnost lumbální spinální stenózy riziko spondylogenní komprese krční míchy? . ........ 9 Bednařík J., Adamová B., Andrašinová T., Jabornik M., Keřkovský M., Jakubcová B., Jarkovský J.

Dlouhodobý průběh LSS.............................................................................................................................................10 Voháňka S., Adamová B.

Lumbální spinální stenóza „operovat či neoperovat“ ......................................................................................10 Adamová B., Voháňka S.

Přínos konvenčních zobrazovacích metod pro strategii léčby vertebrogenního algického syndromu - review ........................................................................................................................................................11 Říha M., Nováková E., Šolcová H., Letáková J., Häckel M.

Sagitální profil krční páteře .......................................................................................................................................12 Barsa P.

Axiální spondyloartritida: novinky v patogenezi onemocnění, diagnostice a léčbě.............................12 Hušáková M.

Chirurgická terapie revmatického postižení kraniocervikálního přechodu.............................................13 Vaněk P., Bradáč O., Saur K., Beneš Vl.

Korekce kyfotické deformity krční páteře při ankylozující spondyloartritidě pedikl substrakční osteotomií sedmého krčního obratle.....................................................................................................................14 Vaněk P, Votavová M, Ostrý S, Beneš Vl, Pavelka K

Vertebrogenní obtíže a kyčelní kloub.....................................................................................................................15 Kolář P.

Dysfunkce pánevního dna u vertebrogenních pacientů . ..............................................................................16 Kövári M., Havlíčková M.

Efekty intervenční rehabilitace u chronického VAS...........................................................................................17 Konečný P., Pomajbík M., Horák S., Elfmark M., Mikulík R.

Algeziologická anamnéza, rozšířené vyšetření a výsledky algofunkčního dotazníku u pacientů s chronickými bolestmi v krčním úseku páteře . ................................................................................................18 Opavský J., Bednaříková M.

Neck Disability Index a dotazníky bolesti u pacientů s bolestmi krční páteře . ......................................19 Bednaříková M., Opavský J.

Akútna transverzálna myelitída ...............................................................................................................................20 Špalek P., Satko M.

Kortikosteroidy versus ozonoterapia v terapii diskogénnych vertebrogénnych syndromov ...........21 Vyletelka J.



III. SPINÁLNÍ KONGRES US-PRT krční páteře . ....................................................................................................................................................22 Hynek L.

Miniivazivní perkutánní přístupy v léčbě bolesti zad z pohledu intervečního radiologa . .................23 Ryška P., Jandura J., Kvasnička T., Málek V., Hrubešová J.

Realita psychosomatické péče v současné algeziologii . ................................................................................24 Hakl M., Neudertová H.

Komplexní psychoterapeutický přístup v péči u pacientů s algickým syndromem .............................25 Neudertová H.

Komplexní psychologická péče u pacientů se skoliózou................................................................................26 Čoupková V.

Specifika zvládání bolesti u vrcholových sportovců ........................................................................................26 Humpolíček P.

Pseudoaneuryzma aorty manifestujúca sa radikulárnym syndrómom v lumbálnej oblasti .............27 Martinka I., Jurčaga F., Grunt J., Marton E., Špalek P.

Spinální ischemie jako nekompresivní příčina akutní myelopatie...............................................................28 Beck J., Adamová B.

Centrální modulace algické percepce v patofyziologii chronických bolestí zad ...................................29 Kincová S., Vlčková E., Šrotová I., Adamová B., Bednařík J.

Syndrom m. piriformis: mýtus nebo skutečnost? ..............................................................................................30 Brabec K., Jelínková L., Štětkářová I.

Řešení akutní a chronické fáze vertebrogenního algického syndromu z pohledu fyzioterapeuta.. 31 Slámová L.

Operační řešení úrazu páteře s využitím kmenových buněk ........................................................................32 Burdová B., Klásková A., Kocová R.

Bolesti zad včera, dnes a zítra?..................................................................................................................................33 Kolouch P., Letáková J., Šolcová H.

Bolesti zad a jóga ..........................................................................................................................................................35 Kubát A.

Pacient v kontextu komplexního přístupu ..........................................................................................................36 Papáčová L., Ungerová H., Léblová R.

Celostní přístup k pacientovi ve fyzioterapii .......................................................................................................36 Sladká H.

Redcord stimula v léčbě pacientů s chronickou nespecifickou bolestí v oblasti bederní páteře ....37 Smékal, D., Bednáříková, H., Hanzlíková, I., Koutná, P.

Metoda K. Schrothové v praxi . .................................................................................................................................38 Bridziková J., Chwalková I.



SBORNÍK ABSTRAKT Obsah řazený podle autorů Lumbální spinální stenóza „operovat či neoperovat“ ......................................................................................10 Adamová B., Voháňka S.

Sagitální profil krční páteře .......................................................................................................................................12 Barsa P.

Spinální ischemie jako nekompresivní příčina akutní myelopatie...............................................................28 Beck J., Adamová B.

Zvyšuje přítomnost lumbální spinální stenózy riziko spondylogenní komprese krční míchy? . ........ 9 Bednařík J., Adamová B., Andrašinová T., Jabornik M., Keřkovský M., Jakubcová B., Jarkovský J.

Neck Disability Index a dotazníky bolesti u pacientů s bolestmi krční páteře . ......................................19 Bednaříková M., Opavský J.

Syndrom m. piriformis: mýtus nebo skutečnost? ..............................................................................................30 Brabec K., Jelínková L., Štětkářová I.

Metoda K. Schrothové v praxi . .................................................................................................................................38 Bridziková J., Chwalková I.

Operační řešení úrazu páteře s využitím kmenových buněk ........................................................................32 Burdová B., Klásková A., Kocová R.

Komplexní psychologická péče u pacientů se skoliózou................................................................................26 Čoupková V.

Realita psychosomatické péče v současné algeziologii . ................................................................................24 Hakl M., Neudertová H.

Specifika zvládání bolesti u vrcholových sportovců ........................................................................................26 Humpolíček P.

Axiální spondyloartritida: novinky v patogenezi onemocnění, diagnostice a léčbě.............................12 Hušáková M.

US-PRT krční páteře . ....................................................................................................................................................22 Hynek L.

Diferenciální diagnostika bolestí páteře.................................................................................................................. 8 Chaloupka R., Ryba L.

Současné znalosti a pokroky u spondylogenní kompresní krční myelopatie............................................ 7 Kadaňka Z.

Centrální modulace algické percepce v patofyziologii chronických bolestí zad ...................................29 Kincová S., Vlčková E., Šrotová I., Adamová B., Bednařík J.

Vertebrogenní obtíže a kyčelní kloub.....................................................................................................................15 Kolář P.

Bolesti zad včera, dnes a zítra?..................................................................................................................................33 Kolouch P., Letáková J., Šolcová H.



III. SPINÁLNÍ KONGRES Efekty intervenční rehabilitace u chronického VAS...........................................................................................17 Konečný P., Pomajbík M., Horák S., Elfmark M., Mikulík R.

Dysfunkce pánevního dna u vertebrogenních pacientů . ..............................................................................16 Kövári M., Havlíčková M.

Bolesti zad a jóga ..........................................................................................................................................................35 Kubát A.

Pseudoaneuryzma aorty manifestujúca sa radikulárnym syndrómom v lumbálnej oblasti .............27 Martinka I., Jurčaga F., Grunt J., Marton E., Špalek P.

Komplexní psychoterapeutický přístup v péči u pacientů s algickým syndromem .............................25 Neudertová H.

Algeziologická anamnéza, rozšířené vyšetření a výsledky algofunkčního dotazníku u pacientů s chronickými bolestmi v krčním úseku páteře . ................................................................................................18 Opavský J., Bednaříková M.

Pacient v kontextu komplexního přístupu ..........................................................................................................36 Papáčová L., Ungerová H., Léblová R.

Miniivazivní perkutánní přístupy v léčbě bolesti zad z pohledu intervečního radiologa . .................23 Ryška P., Jandura J., Kvasnička T., Málek V., Hrubešová J.

Přínos konvenčních zobrazovacích metod pro strategii léčby vertebrogenního algického syndromu - review ........................................................................................................................................................11 Říha M., Nováková E., Šolcová H., Letáková J., Häckel M.

Celostní přístup k pacientovi ve fyzioterapii .......................................................................................................36 Sladká H.

Řešení akutní a chronické fáze vertebrogenního algického syndromu z pohledu fyzioterapeuta.. 31 Slámová L.

Redcord stimula v léčbě pacientů s chronickou nespecifickou bolestí v oblasti bederní páteře ....37 Smékal, D., Bednáříková, H., Hanzlíková, I., Koutná, P.

Akútna transverzálna myelitída ...............................................................................................................................20 Špalek P., Satko M.

Chirurgická terapie revmatického postižení kraniocervikálního přechodu.............................................13 Vaněk P., Bradáč O., Saur K., Beneš Vl.

Korekce kyfotické deformity krční páteře při ankylozující spondyloartritidě pedikl substrakční osteotomií sedmého krčního obratle.....................................................................................................................14 Vaněk P, Votavová M, Ostrý S, Beneš Vl, Pavelka K

Dlouhodobý průběh LSS.............................................................................................................................................10 Voháňka S., Adamová B.

Kortikosteroidy versus ozonoterapia v terapii diskogénnych vertebrogénnych syndromov ...........21 Vyletelka J.



SBORNÍK ABSTRAKT Současné znalosti a pokroky u spondylogenní kompresní krční myelopatie Kadaňka Z. Neurologická klinika LF MU a Fakultní nemocnice Brno

V  posledních letech došlo k  publikování několika důležitých poznatků v  oblasti spondylogenní cervikální myelopatie. Byly shromážděny údaje po rizicích progrese asymptomatické spondylogenní míšní komprese, které se udávají až 22%. Jako rizikové faktory, které mohou predikovat její rozvoj , se uvádí přítomnost radikulopatie, nález hyperintenzit na MR a abnormity SEP a MEP. U OPLL se rozvoj myelopatie uvádí od 0–61%. U asymptomatických nemocných bez hyperintenzit ukazuje na časný rozvoj myelopatie (do1 roku), u nemocných s hyperintenzitami rozvoj pozdní myelopatie (do 4 let). Tento špatně srozumitelný fakt neumožňuje nějaká praktická doporučení. U pacientů se spinální stenózou existuje asi 8% rozvoj SCM v jednoročním a 23% ve 4 letém období sledování. U asymptomatických nemocných s OPLL neexistují žádná data ohledně incidence a prediktorech progrese do myelopatie. Použití DTI u SCM. I když MR dává podstatné informace o stavu míchy u nemocných s SCM, velikost komprese a  nález hyperintenzit nekorelují dobře s  klinickým stavem. DTI by mohla vést k  lepší korelaci. Byly zjištěny rozdíly mezi pacienty s SCM a kontrolami a také mezi SCM pacienty chodícími a závislými na okolí. DTI se zdá jako slibná metoda k hodnocení SCM. V posledních letech se začínají při operacích páteře zkoušet kostní morfogenetické proteiny (BMP), což jsou rozpustné glykoproteiny kostní matrix, které indukují diferenciaci kostních progenitových buněk na osteogenní buňky a mají potenciál nahradit autogenní kostní štěpy (tím zamezit vzniku bolestivých syndromů spojených s odběrem kostních štěpů z pánve apod.) Patogeneze SCM zůstává nejasná, nevíme , proč při stejné míře míšní komprese jedni nemocní nemají žádné příznaky a jiní mají těžkou symptomatologii, není jasné, proč někteří pacienti mají neprogresivní ráz onemocnění. Rovněž přesný molekulární mechanismus přispívající k patogeneze nemoci je neprobádaný. Další objasnění role ischemie a  komplexní kaskády biomolekulárních pochodů může vést vývoji neuroprotektivních strategií ke zmírnění následků dekomprese a  ke zvýšení jejího efektu.



III. SPINÁLNÍ KONGRES Diferenciální diagnostika bolestí páteře

Chaloupka R., Ryba L. Ortopedická klinika LF MU a Fakultní nemocnice Brno Diagnostika bolestí páteře zahrnuje několik úrovní - anamnézu, subjektivní, objektivní, zobrazovací metody, laboratoř, interní a  neurologický nález. Každou úroveň je potřeba analyzovat zvlášť a všechny úrovně pak zhodnotit současně a vytvořit závěr ze všech úrovní. Anamnéza - začátek potíží a  jejich vývoj, kdy je úleva, kdy zhoršení, prodělané nemoci, úrazy, operace, atd. Subjektivní potíže - bolest nociceptivní, neuropatická, smíšená, bolesti klidové a  noční svědčí pro nádorové nebo zánětlivé postižení. Objektivní nález zahrnuje vyšetření celé páteře, zjištění omezení pohybu páteře, lokalizované bolestivosti páteře, svalů, změn svalového napětí, orientační neurologické vyšetření, vyšetření aktivní i  pasivní hybnosti horních a  dolních končetin, včetně zhodnocení prokrvení a čití. U zobrazovacích metod začínáme rtg snímky páteře - předozadní a  boční, CT vyšetření indikujeme při kostní patologii (především u  úrazů), MRI především při nervovém postižení, podezření na záněty, u nádorů páteře, scintigrafii při pátrání po metastázách. Laboratorní nálezy: FW, CRP, KO nám pomáhají při určení infektu a při hodnocení celkového stavu. Interní nález u zánětů, nádorů a úrazů páteře je důležitý při indikaci operačního léčení. Neurologický nález určí, zda jde o algie v dané etáží, pseudoradikulární, radikulární, míšní či smíšenou symptomatologii, určí topiku léze. Po určení postižené etáže a konkrétního obratle nebo disku stanovujeme etiologii patologickoana­tomickou - vrozené vady, nádory, záněty, degenerativní postižení, úrazy. Dourčení etiologie je dále dle postižení tkání - diskogenní, vertebrogenní, neurogenní, vaskulární, psychogenní, přenesené bolesti z vnitřních orgánů. Dle topiky a etiologie plánujeme léčení. U  úrazů s  nervovým postižením operujeme do 6 hodin od úrazu, u  nádorů a zánětů do 24 hodin po vzniku těžkého nervového postižení ? parézy nebo plegie.



SBORNÍK ABSTRAKT Zvyšuje přítomnost lumbální spinální stenózy riziko spondylogenní komprese krční míchy?

Bednařík J., Adamová B., Andrašinová T., Jabornik M., Keřkovský M., Jakubcová B., Jarkovský J. Neurologická klinika LF MU a Fakultní nemocnice Brno Východiska: Stenóza míšního kanálu se objevuje nejčastěji v krční a bederní páteři. Prevalence či riziko spondylogenní komprese krční míchy u  pacientů s  lumbální spinální stenózou (LSS) však nejsou známy. Cíl: Určit prevalenci spondylogenní komprese krční míchy a symptomatické spondylogenní krční myelopatie (CSM) u  pacientů se symptomatickou LSS v  porovnání s  běžnou populace a  možné prediktory rozvoje CSM. Soubor a  metodika: Šlo o  prospektivní průřezovou observační srovnávací studii u  souboru 78 nemocných s LSS (48 mužů, medián věku 66 let) v porovnání s náhodně vybraným souborem 78 dobrovolníků párovaným se souborem LSS s ohledem na věk a pohlaví (38 mužů, medián věku 66 let). Cílovým parametrem byl nález komprese krční míchy na magnetické rezonanci (MR) a neurologické příznaky cervikální myelopatie. Výsledky: Přítomnost spondylogenní komprese krční míchy byla nalezena u  84,6 % pacientů s LSS, ale také u 57,7 % náhodně vybraných jedinců. U pacientů s LSS byly přítomny těžší stupně komprese. Klinicky symptomtická CSM byla nalezena u 16,7 % pacientů s LSS ve srovnání s 1,3 % dobrovolníků (p = 0,001). Jediným nezávislým prediktorem symptomatické CSM u LSS pacientů zjištěným pomocí vícerozměrné logistické regrese byl Oswestry disability index (ODI) >43 % (OR = 9,41, p = 0,008). Věk > 60 let a mužské pohlaví rovněž vykazovaly trend k vyššímu výskytu CSM, bez statistické signifikance. Závěry: Přítomnost symptomatické LSS zvyšuje riziko spondylogenní komprese krční míchy. Ve srovnání s  běžnou populací jsou u  symptomatické LSS přítomny těžší stupně komprese detekované na MR a  symptomatická forma komprese. Riziko rozvoje CSM u  nemocných s  LSS zvyšuje přítomnost těžší disability zjištěné pomocí ODI.



III. SPINÁLNÍ KONGRES Dlouhodobý průběh LSS

Voháňka S., Adamová B. Neurologická klinika LF MU a Fakultní nemocnice Brno

Lumbální spinální stenóza „operovat či neoperovat“ Adamová B., Voháňka S. Neurologická klinika LF MU a Fakultní nemocnice Brno

U pacientů s lumbální spinální stenózou (LSS) máme při volbě terapeutického postupu na výběr ze dvou možností – konzervativní postup a operace. V současné době stále neexistuje jednotný názor na léčbu u těchto pacientů. V prezentaci budou analyzována fakta, která nás opravňují ke konzervativní a operační léčbě, dále budou zmíněny prediktory úspěchu či selhání léčby. Na základě výsledků studií a  s  přihlédnutím k  naší dlouhodobé zkušenosti s  léčbou pacientů s touto chorobou jsme vytvořili vlastní orientační doporučení při volbě terapie. Při rozhodování o výběru terapeutického postupu pro konkrétního pacienta je nutno zohlednit více faktorů, a to věk pacienta, jeho celkový zdravotní stav a z něho vyplývající rizika operace, pacientovy preference při výběru terapie a jeho očekávání od léčby a v neposlední řadě je nutné stanovit tíži LSS. Zhodnocení tíže LSS by mělo vycházet ze stupně klinického postižení a jeho dopadu na disabilitu pacienta, nemělo by vycházet z posuzování tíže radiologických změn, protože radiologické nálezy nemusí korelovat s  tíží klinického postižení. Navrhli jsme tedy kritéria pro posouzení tíže LSS, která vychází ze zhodnocení bolesti pomocí numerické škály intenzity bolesti, disability pomocí Oswestry dotazníku a ušlé vzdálenosti hodnocené na mechanickém chodníku. Zjednodušeno lze konstatovat, že u pacientů s lehkou formou LSS volíme konzervativní postup. U pacientů se střední formou LSS doporučujeme v  první fázi konzervativní postup, při jeho neúspěchu (zhruba po době 3– 6 měsíců) a progresi potíží pak zvažujeme operační léčbu. Operační řešení je indikováno u  pacientů s  těžkou formou LSS a  dále u  těch, kde se rozvinul syndrom kaudy equiny či jsou přítomny progredující parézy. Naopak u  pacientů vysokého věku s  četnými komorbiditami se přikláníme ke konzervativnímu postupu.

10

SBORNÍK ABSTRAKT Přínos konvenčních zobrazovacích metod pro strategii léčby vertebrogenního algického syndromu - review Říha M., Nováková E., Šolcová H., Letáková J., Häckel M. Oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny, Ústřední vojenská nemocnice Praha Centrum léčby pohybového aparátu Vysočany Praha Neurologická ambulance Praha Neurochirurgická klinika 1. LFUK a IPVZ, Ústřední vojenská nemocnice Praha

Autoři se zamýšlejí nad současnou praxí a  možnostmi léčby vertebrogenního algického syndromu. Přehledně jsou vyhodnoceny výsledky jednotlivých běžně používaných radiologických metod ve vztahu ke klinickému obrazu převážně u degenerativního postižené páteře. V rámci diferenciálně diagnostické rozvahy zdůrazňují princip tzv. červených a žlutých praporků. S  využitím poznatků evidence based medicine ukazují jiný náhled na běžně užívané postupy a diskutují míru přesnosti i možnosti diagnostiky ve vztahu k léčbě onemocnění. Nabízí úvahu nad alternativou algoritmu vyšetřování a  následné léčby nemocných s  klinicky dominující bolestí páteře. Popisují diagnostický postup, který využívá specifické mechanické vyšetření a klasifikaci.

11

III. SPINÁLNÍ KONGRES Sagitální profil krční páteře

Barsa P. Neurochirurgické oddělení, Krajská nemocnice Liberec, a.s.

Axiální spondyloartritida: novinky v patogenezi onemocnění, diagnostice a léčbě Hušáková M.

12

SBORNÍK ABSTRAKT Chirurgická terapie revmatického postižení kraniocervikálního přechodu Vaněk P., Bradáč O., Saur K., Beneš Vl. Neurochirurgická klinika ÚVN a 1. LF UK Střešovice, Praha

Úvod: Jednou z  manifestací revmatického postižení páteře je vznik instabilní situace v  oblasti kraniocervikální junkce vyplývající jak z  poškození závěsného aparátu, tak případně i  destrukce kostních struktur revmatickým procesem. Materiál a metodika: V rámci spolupráce s Revmatologickým ústavem Praha bylo během šesti let vyšetřeno a dispenzarizováno 63 revmatiků, u nichž bylo zjištěny známky revmatické nestability v oblasti kraniocervikálního přechodu. Všichni tito nemocní podstoupili standardní neurologické a elektrofyziologické vyšetření, byly doplněny dynamické rtg projekce krční páteře a magnetická rezonance krční páteře. Operační léčba byla indikována u  nemocným s  ADI 8mm a  více, PADI 12 mm a  méně nebo při známkách myelopatie, byť subklinické při posunu menším, event. při kompresi míchy revmatickým panem. Na podkladě těchto kritérií bylo dosud odoperováno 28 nemocných, u  nichž jsou k  dispozici výsledky minimálně rok po výkonu. Během předoperační hospitalizace byly standardně doplněny MR dynamické projekce a  elektrofyziologické vyšetření v  předklonu a  záklonu. Stabilizace C1/C2 byly standardně prováděny zavedením polyaxiálních šroubů technikou podle Harmse a kostní déza zajištěna vložením autologního štěpu mezi oblouky C1 a  C2. Zavedení instrumentace a  dosažená repozice byly kontrolovány první pooperační den kontrolním CT vyšetřením. Pacienti byli dále sledováni cestou neurochirurgické ambulance a rok po výkonu opětovně vyšetřeni CT a MR krční páteře. Výsledky: V 26 případech byla provedena stabilizace C1/2, u dvou nemocného byl tento rozsah nedostatečný a  bylo nutno přistoupit k  okcipitocervikální stabilizaci. Do C1 bylo zavedeno 52 šroubů a do C2 pak 56. Během jednoho výkonu došlo k poranění a. vertebralis, nicméně bez dalších klinických konsekvencí. U  žádného z  operovaných jsme nezaznamenali zhoršení neurologické kondice, rovněž tak hojení nemocných probíhalo bez komplikací. Ve všech případech byla nepřímou repozicí provedená dekomprese dostačující, transorální dekomprese nebyla indikována v žádném z případů. Rok po výkonu jsme nezaznamenali selhání instrumentace či recidivu skluzu. Ve všech případech došlo k regresi revmatického panu, jak vyplynulo s pooperační MR kontroly. Závěr: Hlavním cílem ošetření revmatické instability v oblasti kraniocervikální junkce je prevence vzniku neurologického deficitu. Chirurgická stabilizace představuje bezpečnou proceduru, která nemusí být spojena s vyšším rizikem komplikací než je tomu u běžné populace.

13

III. SPINÁLNÍ KONGRES Korekce kyfotické deformity krční páteře při ankylozující spondyloartritidě pedikl substrakční osteotomií sedmého krčního obratle.

Vaněk P, Votavová M, Ostrý S, Beneš Vl, Pavelka K Cíl studie Cílem našeho sdělení je seznámení odborné veřejnosti s technikou pedikl substrakční osteotomie (PSO) sedmého krčního obratle (C7) při korekci fixovaných kyfotických deformit cervikothorakálního (C/Th) přechodu u nemocných s těžkou formou anyklozující spondyloartritidy (AS). Materiál a metodika Korekce fixované deformity C/Th páteře technikou PSO sedmého krčního obratele byla provedena u pěti pacientů naší kliniky. Ve všech případech bylo hlavním účelem výkonu navrátit operovanému schopnost horizontálního pohledu. Všichni pacienti byli následně prospektivně sledováni po dobu nejméně jednoho roku po výkonu. Neurologická kondice pacientů spolu se subjektivní spokojeností, s  velikostí korekce, byly základními parametry pro sledování klinického výsledku operací. Míra restituce vertikálního pohledu byla objektivizována pomocí měření úhlu čelobrada-vertikála (CVBA) na bočné fotografii stojícího pacienta. Druhým parametrem pro posouzení předoperační kyfotické deformity C/Th přechodu a její pooperační korekce bylo měření Cobbova úhlu mezi druhým krční a čtvrtým hrudním obratlem (Cobb C/Th). Výsledky Operační výkony trvaly v průměru 4 h (rozmezí od 3,5 do 5 hodin). Změřené krevní ztráty byly zaznamenány v rozmezí 800 – 2100 ml (průměrně 1600 ml). Průměrná změna úhlu CVBA činila 45,2° a Cobbův úhel byl korigován průměrně o 54,6°. Všichni operovaní byli spokojeni se stupněm dosažené korekce. U všech nemocných byla zaznamenána redukce bolesti v oblasti C/Th přechodu. Při kontrole rok po výkonu nebyl zjištěn nový neurologický deficit u žádného z pacientů. Diskuze Na našem souboru pacientů prezentujeme základní teoretické a technické zásady pro provedení korekční osteotomie u nemocných s dominující kyfotickou deformitou C/Th páteře. Naše výsledky podporují obecný příklon k  technice instrumentované PSO na úkor technik starších. Zároveň, v  souladu s  dříve publikovanými daty, poukazujeme na relativní rizikovost tohoto operačního výkonu v porovnání s korekčním výkonem provedeným v jiném úseku páteře. Závěry Korekce fixované kyfotické deformity C/Th páteře u  nemocných léčených pro AS představuje komplexní rekonstrukční operační výkon. Technika PSO snižuje riziko poranění viscerálních struktur ventrálně od páteře a zároveň nabízí optimální plochu pro kostní prohojení v místě korigovaného obratlového těla. V  případě úspěšného pooperačního průběhu přináší tento typ operačního výkonu významné zlepšení následné životní kvality pacienta.

14

SBORNÍK ABSTRAKT Vertebrogenní obtíže a kyčelní kloub

Kolář P. Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol V diagnostice vertebrogenních obtíží bederní páteře je třeba paralelně uvažovat i o příčinách, které mají s bederní páteří funkční souvislost. Jednou z častých nozologických jednotek, která může tyto obtíže způsobovat a  také velmi věrně imitovat, je diagnóza Femoroacetabulární impingement (dále FAI). Jedná se o  mladou diagnózu, která byla poprvé soustavně popsána Ganzem. Pro tuto vadu, která vzniká většinou v průběhu dospívání a její prevalence se odhaduje až na 15 % (odkaz), je typický mechanický konflikt mezi okrajem kloubní jamky kyčelního kloubu na jedné straně a  okrajem hlavice, resp. krčku kosti stehenní na straně druhé. K  tomuto mechanickému konfliktu, tedy předčasnému vzájemnému kontaktu obou struktur dochází nejčastěji při flexi kyčelního kloubu. Při tomto pohybu se anterolaterální okraj hlavice opře o acetabulární labrum, dislokuje jej – evertuje jej, při dalším pohybu pak z původně plošného kontaktu v kyčelním kloubu dochází k bikontaktu – hlavice se dotýká jednak anterolaterálně, kde postupně poškozuje labrum, resp. přilehlou chrupavku, a dále posteromediálně mechanismem countre-coup. Nejrizikovějším pohybem je současná flexe kyčelního kloubu s addukcí a vnitřní rotací. Bolest vzniklou při tomto složeném pohybu při vyšetření pak nazýváme positivním předním impingement testem. Jeho positivita se však dostavuje podstatně později. První známky této choroby souvisí se sekundárně porušenou funkcí bederní páteře. Ta je u FAI, který vede k podvědomému a později faktickému omezování rozsahu pohybů v kyčelním kloubu, trvale přetěžována a tento biomechanický deficit je substituován bederní páteří. Kromě postupně vznikající přenesené poruchy funkce páteře může dojít ke strukturálním změnám na páteři ve smyslu protruse či herniace disku, především v  segmentu L5/S1. V  subjektivním a  objektivním nálezu tak zpočátku dominuje vertebrogenní symptomatologie a její projekce do hýždě. Často vídáme bolesti v trochanterické oblasti jako projev frikčního syndromu iliotibiálního traktu, někdy bolesti s předozadní projekcí nad trochanterem (Csign). U významných strukturálních změn ve smyslu malorientace jamky (místo obvyklé anteverse je přítomna retroverse, hovoříme pak o typu Pincer FAI) nebo chybějícího offsetu hlavice (vyplnění subkapitálního prostoru, někdy až s prominencí anterolaterální části krčku, hovoříme pak o typu Cam FAI) je indikována chirurgická léčba. Ta spočívá v  obnově anatomických poměrů – tedy odstranění retroverse jamky (periacetabulární osteotomie dle Ganze, častěji redukce acetabula) a osteochondroplastika junkce hlavice – krček (tedy obnovení offsetu hlavice). Tato choroba, ač relativně mladá, se ukazuje jako velmi významná preartrosa a v současné době je většinou autorů ztotožňována s dříve hojně používaným termínem „faktor X“ v etiologii koxartrosy.

15

III. SPINÁLNÍ KONGRES Dysfunkce pánevního dna u vertebrogenních pacientů Kövári M., Havlíčková M. Fakultní nemocnice Motol

U vertebrogenních pacientů nacházíme řadu svalových dysbalancí včetně poruchy funkce svalů pánevního dna. Svaly pánevního dna se totiž spolupodílejí na posturální stabilizaci páteře a  při poruše této stabilizace pak nejsou schopné vyvinout dostatečnou a kvalitní svalovou kontrakci. Pokud se ještě k této dysfunkci přidají i jiné faktory (věk, klimaktérium, gynekologické či urologické zákroky v  oblasti malé pánve či operace v  oblasti rekta), může pak docházet až k  parciální inkontinenci moči a  stolice. V  tomto sdělení budou prezentovány základní patofyziologické souvislosti posturální trupové stabilizace, principy vyšetření svalů pánevního dna a také možnosti jejich terapie, a to dle programu ve FN Motol. Součástí bude i prezentace objektivních výsledků pomocí anorektální manometrie provedené před a po terapii.

16

SBORNÍK ABSTRAKT Efekty intervenční rehabilitace u chronického VAS

Konečný P., Pomajbík M., Horák S., Elfmark M., Mikulík R. Úvod: K  zajištění aktivní cílené rehabilitace u  pacientů s recidivujícími bolestmi u  chronického vertebrogenního syndormu (VAS) je jednou z podmínek dostatečná analgetizace. K analghetizacei lze využít různé způsoby. Jedním ze způsobů efektivní analgetizace lumbalgií je možnost vužití epiduální analgezie. Kombinací intervenční analgetizace a intenzivní rehabilitace lze využík k léčbě chronického VAS. Efekty tokoto kombinovaného přístupu sledovala naše studie. Metodologie: Indikací do zařazení stude byl chroničtí pacienti s VAS ( s intenzivními potížemi travjící více jak 3 měsíce) u nichž nebyla indikována neurochirurgická operace. Tito pacienti absolvivali 1 týdenní ustavní RHB s epiduálním analgetickým blokem (0,125% Marcain 8ml + 10mg Sufenta 2ml) se současnou inetenzivní rehabilitací (Fyzioterapie 3x 1 hod., Mechanoterapie (posturomed, labilní plochy) 3x20min, ergoterapie : škola zad 1x 45min). Symptomaticky měli analgetickou fyzikální terapii (VAS07) a per.os farmakoterapii (průměrně 3x50mg tramadol nebo 2x60 Dihydrocodein). Po ustavní rehabilitaci ihned navazovala 1 měsíční komplexní ambulantní RHB (frekncece 2 xtýdně fyzioterapie, symptomatická FT). Pacienti byli vyšetření a zhodnicení funčně ( z yvbraných parametrů byyl zhodoceny distance Lpateř dle Shobera, Solobalance (Trendeleburg/Duchen test) a testc 6 mínutové chůze) a pomocí klinických standardních testů (Vizualní analgetická škála VAS, Oswestry Disability Index 2.1 (ODI), ke zhodocení kavlity života byla použit test SF-36) . hodnicení probíhalo 1 den a 5 den hospitalizace a za 1. a 3. měsíc po ustavní (a ambulantní) rehabilitaci. Výsledky: Na zákaldě statsistického zhodnoicení pomocí program Statistica 12 byla nazleny signifikatní zmeny 5den a 1 měsíc po rhb v paremeterch r VAS , ODI, SF36, Schober, solobalance. Po 3 měsícíhc jsme zaznaenaly signifikatní změny pouze v testech pro ODI a SF36. Ostatní zmeny parametrů ve 3měsíci po rhb byly statsisticky nevýznamné. Závěr: Kombinovaný přístup využívající současně inetrveční analgetizaci a intenzivní rehabilitaci se jeví jako jedna z možností léčeby chronického vertebrogenního přístupu. Podle naší studie efekety kombinované terapie však mají jen dočasný účinek, nicméně pomáhají v těkteých případech zavést moderní trend rehabilitace a to aktivní autoterapie s trolerovatelnou bolestí u chon VAS.

17

III. SPINÁLNÍ KONGRES Algeziologická anamnéza, rozšířené vyšetření a výsledky algofunkčního dotazníku u pacientů s chronickými bolestmi v krčním úseku páteře Opavský J., Bednaříková M. Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP v Olomouci

Úvod: Algeziologická anamnéza u  chronických bolestí krční páteře vyžaduje cílené zaměření na faktory, které je zesilují nebo naopak zmírňují. Přitom je potřebné získávat údaje i  o  vlivech fyzických a psychických. Klinické vyšetření má nejen vyloučit nebo potvrdit přítomnost radikulární symptomatiky, ale mělo by zachytit i další asociované abnormality. Za přínosné se považuje získání informaci o dopadu obtíží na kvalitu života těchto pacientů. Metodika: V práci jsou prezentovány výsledky získané od celkem 125 pacientů s chronickým cervikokraniálním nebo cervikobrachiálním syndromem, kteří byli zařazeni do tohoto hodnocení ze čtyř provedených studií. Algeziologická anamnéza zahrnovala otázky na fyzické a  psychické faktory, na kvalitu spánku a  na charakter dýchání. Klinické vyšetření bylo u podskupiny pacientů doplněno hodnocením charakteru dýchání, vyšetřením na známky zvýšené nervosvalové dráždivosti a vyšetřením rovnováhy. K orientačnímu hodnocení kvality života byl použit algofunkční dotazník Neck Disability Index (NDI). Výsledky: Provokaci nebo zesílení bolestí popisovalo po fyzické zátěži více než 60% pacientů, po statických pozicích 70% pacientů. Stres nebo psychickou zátěž udávalo u této podskupiny (n=83) 41% jejích členů. Nespavostí pro bolest trpěla nadpoloviční většina pacientů z další podskupiny (n=20). U 71% členů ze dvou souborů (n=63) byl zachycen horní typ dýchání. Známky zvýšené nervosvalové dráždivosti (Chvostkův a Trömnerův příznak) byly registrovány u  58,4%, resp. 40%, členů všech čtyř zařazených souborů. Vyššího skóre pro obtíže dosáhli podle NDI pacienti s cervikokraniálním syndromem ve srovnání s nemocnými s cervikobrachi­álním syndromem. Závěry: Odběr anamnézy u pacientů s chronickými bolestmi v krčním úseku páteře by měl u všech z nich zahrnovat cílené otázky na faktory ovlivňující vznik a intenzitu bolesti a rovněž na další projevy, které mohou být s bolestmi sdruženy. Klinické vyšetření by mělo registrovat i ty faktory a známky, které se mohou na bolestech v  krčním úseku páteře spolupodílet. Algofunkční dotazník, jako zde NDI, přispívá k celkovému hodnocení stavu pacientů zaměřením na jejich schopnosti provádět a zvládat běžné denní aktivity.

18

SBORNÍK ABSTRAKT Neck Disability Index a dotazníky bolesti u pacientů s bolestmi krční páteře Bednaříková M., Opavský J. Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury, Katedra fyzioterapie

Úvod: Bolesti krčního úseku páteře (C ) patří mezi nejčastější zdravotní potíže pacientů a mají výrazný vliv jak na subjektivní hodnocení zdravotního stavu, tak i na zvládání běžných denních aktivit (ADL). K efektivnímu získávání anamnestických údajů především o bolesti a disabilitě pacienta mohou napomoci informace z cíleně připravených algofunkčních dotazníků. Jedním z těchto dotazníků je ve světě široce užívaný dotazník Neck Disability Index (NDI), který v současnosti již existuje v české verzi akceptované jeho autorem. Metodika: Do výzkumu bylo zařazeno celkem 41 pacientů s vertebrogenním algickým syndromem (VAS) v  C, z  nichž bylo 20 s  diagnózou cervikokraniálního syndromu (CC) a  21 s  diagnózou cervikobrachiálního syndromu (CB). U  všech pacientů byla odebrána anamnéza, provedeno kineziologické vyšetření a aplikovány tři dotazníkové metody ? NDI, Krátká forma dotazníku bolesti McGillovy Univerzity (SF-MPQ) včetně vizuální analogové škály (VAS) a  Dotazník interference bolestí s denními aktivitami (DIBDA). Výsledky: U všech použitých dotazníků dosahovali pacienti s CC vyšších průměrných hodnot ve srovnání s pacienty s CB. Pro celkové skóre SF-MPQ byl tento rozdíl statisticky významný. Výsledné průměrné skóre NDI činilo u souboru s CC 35,8 % a u souboru s CB 27,4 %, což u pacientů s CC odpovídá středně těžkému omezení a u pacientů s CB horní hranici mírného omezení. Soubor s CC vykazoval i v jednotlivých položkách NDI vyšší míry disability než soubor s CB. Při zjišťování korelací byla prokázána silná korelace NDI s DIBDA i s celkovým skóre SF-MPQ a střední míra korelace NDI s VAS. Diskuse a závěr: Dotazník NDI nezahrnuje pouze hodnocení bolesti, nýbrž i ADL, což je přínosné jak pro vyšetřujícího, který tak v krátkém čase získá užitečné informace o pacientově stavu, tak i pro pacienty, pro něž je snazší hodnocení konkrétních situací než pouhý popis bolesti. Tato skutečnost se potvrdila i  při použití české verze NDI, kterou pacienti vyplňovali bez obtíží a  považovali ji z použitých metod za nejsnadněji vyplnitelnou. Literatura OPAVSKÝ, J.: Bolest v  ambulantní praxi: od diagnózy k  léčbě častých bolestivých stavů. Praha: Maxdorf, 2011. VERNON, H., MIOR, S.: The Neck Disability index: A study of reliability and validity. J Manipulative Physiol Ther, 14, 1991, 7, p. 409?415.

19

III. SPINÁLNÍ KONGRES Akútna transverzálna myelitída

Špalek P., Satko M. Centrum pre neuromuskulárne ochorenia, Neurologická klinika SZU, Univerzitná nemocnica Bratislava Akútna transverzálna myelitída (ATM) je zriedkavé ochorenie, ktoré sa prejavuje obojstrannou, symetrickou, niekedy asymetrickou, senzitívne-motorickou a  vegetatívnou spinálnou symptomatológiou. Vývoj k  maximu príznakov trvá od 4 hod. do 21 dní. U  50% pac. dochádza k maximu v prvých 24 hod. U všetkých pac. vzniká rýchle progredujúca paraparéza. Horné končatiny bývajú postihnuté v závislosti na úrovni postihnutia miechy. V úvode ide o chabé parézy, spasticita sa vyvíja 2 týždne po vzniku ATM. Znížené je vnímanie pre všetky kvality citlivosti, obvykle sa dá zistiť hranica poruchy citlivosti. Kontrola sfinkterov je často narušená. Podľa dg. kritérií „Transverse myelitis consortium working group“ (2005) musí byť MRI vyšetrením vylúčená kompresívna etiológia a dokázaná zápalová intramedulárna lézia s vysycovaním kontrastnej látky a s likvorovým nálezom. ATM predstavuje patogeneticky heterogénnu skupinu ochorení. Patria sem idiopatická ATM, demyelinizačné ochorenia (sclerosis multiplex, neuromyelitis optica, akútna diseminovaná encefalomyelitída), neinfekčné zápalové ochorenia miechy (systémové autoimunitné ochorenia, sarkoidóza), akútne paraneoplastické myelitídy a  postinfekčné alebo postvakcinačné myelitídy. Diagnózu idiopatickej ATM je možné stanoviť len per exclusionem. Pre prognózu pac. s ATM má rozhodujúci význam rýchle určenie správnej diagnózy. Liečbou prvej voľby je 5 dňová kúra i.v. metylprednizolonom á 1 g/deň s  prechodom na p.o. kortikoterapiu. Plazmaferéza je indikovaná u ťažkej ATM, ak po i.v. metylprenizolone nedochádza k zlepšovaniu do 7 dní od jeho aplikácie. Dlhodobá imunosupresia (obvykle azatioprin) sa indikuje u  pac. s  recidivujúcou ATM alebo so systémovým autoimunitným ochorením. Dôležitá je rehabilitácia, prevencia komplikácií, manažment spasticity a  starostlivosť o  funkcie močového mechúra a  tráviaceho traktu. V  prednáške referujeme aj o  našich skúsenostiach s  diagnostikou a  liečbou idiopatickej ATM.

20

SBORNÍK ABSTRAKT Kortikosteroidy versus ozonoterapia v terapii diskogénnych vertebrogénnych syndromov Vyletelka J. Neurologické oddelenie FNsP Žilina V  práci sa porovnáva efekt kortikosteroidov versus ozonoterapie pri liečbe diskogénnych vertebrogénnych syndromov /cervikálnych i lumbálnych/ pri 10 ročnej skúsenosti s cca u 10 000 pacientov.Uvádzajú sa informácie z 2 meta analýz o výsledkoch ozonovej liečby pri diskogénnych cervikálnych a lumbálních syndromoch.

21

III. SPINÁLNÍ KONGRES US-PRT krční páteře

Hynek L. Neurologická klinika FN Motol CT-PRT je účinná lokální terapie u  pacientů s  cervikálními radikulárními syndromy. Většinou jí provádí rentgenologové. Na mnoha pracovištích není ideální její časová dostupnost, pacienti jsou zatíženi rentgenovým zářením a aplikací kontrastní látky. US-PRT (ultrasonografická periradikulární terapie) nabízí alternativu k  výše zmíněné terapii. Studiemi byla prokázána její bezpečnost při dobrém analgetickém efektu. V  přednášce jsou ukázány možnosti ultrazvukového zobrazení vertebrálních struktur ve vztahu k nervovým kořenům i vlastní provedení US-PRT v etážích C6 a C7 (nejčastěji postižené segmenty). Sonografické vyšetření je dynamická zobrazovací metoda, která je poměrně široce dostupná a její možnosti díky neustálému vývoji stále rostou. Pacienty nezatěžuje rentgenovým zářením ani kontrastními látkami, běžné sonografické přístroje jsou i  finančně dostupné, na neurologických pracovištích se využívají zejména v neurovaskulární problematice. Zde se nabízí další možnost jejich využití u pacientů s radikulární symptomatikou. Kromě výhod výše zmíněných se jedná o časově nenáročnou proceduru, kterou může v rámci léčby pacientů s vertebrogenními obtížemi provádět sám neurolog.

22

SBORNÍK ABSTRAKT Miniivazivní perkutánní přístupy v léčbě bolesti zad z pohledu intervečního radiologa Ryška P., Jandura J., Kvasnička T., Málek V.(1), Hrubešová J.(2). Radiologická, Neurochirurgická a KARIM FN Hradec Králové

Minimálně invazivní přístupy z  pohledu intervenčního radiologa se dají rozdělit dle příčiny na několik základních druhů.1 Léčba u  nemocných s  degenerativním postižením páteře zahrnuje periradikulární terapii, kyslíko-ozonovou terapii a pulzní radiofrekvenční léčbu. 2. Léčba bolesti zad u osteoporotických zlomenin páteře a pánve pomocí perkutánní vertebroplastiky či sakroplastiky. 3. Léčba bolesti zad u hematoonkolo­gického onemocnění páteře. Cílem sdělení je demonstrovat možnosti a indikace jednotlivých invazivních technik se seznámením s výsledky u těchto nemocných ošetřených ve FN Hradec Králové

23

III. SPINÁLNÍ KONGRES Realita psychosomatické péče v současné algeziologii Hakl M., Neudertová H. Centrum pro léčbu bolesti ARK, LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Definice chronické bolesti je všeobecně známá. Dle WHO je bolest definována jako: „nepříjemný senzorický a  emocionální prožitek spojený se skutečným či potencionálním poškozením tkání nebo je popisována výrazy takového poškození. Bolest je vždy subjektivní.“ Léčba chronické bolesti se řídí metodickými pokyny a  doporučenými postupy garantovanými odbornými společnostmi. V případě chronické bolesti je nutný multidisciplinární a multimodální přístup, jehož základem je dostatečná analgetická farmakoterapie, neurologická a  psychiatrická péče, psychologický přístup a  poskytovaní psychoterapie a  rehabilitace. V  současné době máme v České republice dobře propracovanou organizaci algeziologické léčby, kdy dvě úrovně poskytované péče by měly poskytovat multidisciplinární péči v přístupu k pacientovi. Pacienti s rozvíjejícím chronickým syndromem se od jednotlivých lékařů dostávají na specializované pracoviště léčby bolesti. V rámci tohoto pracoviště se společně s algeziologem o pacienta stará erudovaný psycholog, dále i  neurolog, psychiatr a  fyzioterapeut. Je jednoznačně prokázáno, že k  nejúčinnějšímu léčebnému efektu dochází právě kombinací racionální farmakoterapie, psychoterapie a rehabilitace(Hof­fman, Benson M, 2007; Nauert R, 2006). Z 22 randomizo­vanýchvýzkumů, které byly publikovány mezi lety 1982 ? 2003 u pacientů s nemaligní bolestí zad, s průměrnou délkou bolestí 7,5let u 12výzkumů se jasně prokázaly výsledky hovořící o snížení intenzity bolesti, deprese, snížení invalidity a zvýšení kvality života (Kerns R., 2006). Poslední výzkumy dokazují, že psychoterapie neléčí pacienty s chronickou bolestí, ale pomáhají snižovat intenzitu bolesti, zvyšují pacientovu funkčnost, jsou významnou součástí v léčbě pacientů s chronickou bolestí (Hoffman B.M.,2007). Je také třeba dodat, že psychologické­intervence jsou finančně výhodnější než srovnávané další běžné léčebné metody (chirurgické zákroky, léčba silnými opioidy, nervové blokády, stimulátory). Tyto metody jsou nesrovnatelně dražší než psychoterapie, ale v  kombinaci s  rehabilitací mají srovnatelné nebo horší výsledky. To je důsledek současného paradoxu v léčebném systému, kdy navzdory opakovaně získaných důkazů o účinnosti psychoterapie, zdravotní pojišťovny jsou méně motivovány tento druh péče platit a raději volí výše uvedené dražší léčebné metody. Tyto poznatky jsou opakovaně publikovány v  sérii článků ?Evidence-basedTreatmen­tReviews? v  prestižním Health Psychology ? oficiálním časopise Americké Psychologické Asociace. Naše otázka zní, jak skutečně centra pro léčbu bolesti pracují v multimodálním a multidisciplinárním modu a na kolik naplňují podmínky psychosomatického pracoviště. Kolik algeziologů uplatňuje ve své léčbě znalosti vycházející z psychosomatických souvislostí chronického algického syndromu. Je aplikován psychosomatický přístup k léčbě bolesti i v jiných odbornostech? V našem příspěvku bychom se rádi zaměřili na zmapování psychosomatické péče v algeziologii v České republice.

24

SBORNÍK ABSTRAKT Komplexní psychoterapeutický přístup v péči u pacientů s algickým syndromem Neudertová H. Fakultní nemocnice Brno, Oddělení klinické psychologie

Bolest je subjektivní nepříjemný prožitek, který významně ovlivňuje pocit plného zdraví a psychické pohody. Recentní názory na léčbu chronické bolesti jsou jednoznačné, léčba musí být multioborová a  multifaktorová. Kromě racionální farmakoterapie, efektivní fyzioterapie patří do komplexního přístupu léčby chronického algického syndromu i  systematická péče o  psychický stav nemocného. Studie prokazují, že k  nejúčinnějšímu léčebnému efektu algického syndromu dochází právě kombinací farmakoterapie, rehabilitace a psychoterapie (Hoffman et al.,2007). Psychoterapeutická péče by měla být ?šitá na tělo? podle potřeb, motivace a  v  závislosti na léčebných možnostech konkrétního pacienta. Psychoterapie má velký přínos pro celkový kurativní proces nejen v rámci zlepšení psychického fungování, ale pozitivně se projeví ve zlepšení pocitu ?uspokojivého zdraví?. Cílem psychologické péče je pacienta nasměrovat k efektivním změnám v jeho životě, které by měly mít rysy zdravého fungování a nastolení shovívavého přístupu ke svému tělu. Jeden z častých důvodů recidivy vertebrogenních potíží je, že pacient téměř nic nezmění ve svém životním tempu a nadále žije podle dřívějších stereotypů, které ho ke zdravotním potížím dovedly. I přes uvědomění nevhodnosti přítomných neadaptivních stereotypů se často dosáhnout změny nedaří. To může vycházet z pacientových vnitřních psychických motivů a neuvědomovaných bloků, které spontánní změně brání. Právě psychoterapeutický proces s analýzou neefektivního fungování může přinést zvnitřnělou změnu v přístupu k vlastnímu tělu a akceptaci zdravotních potíží. Psychoterapeutická péče by neměla zahrnovat pouze podpůrnou a abreaktivní terapii a nácvikové techniky jako např. nácvik relaxace. Měla by také poskytnout komplexní péči v rámci managementu bolesti a systematické psychoterapie. Aktuální výzkumy dokazují, že psychoterapie neléčí pacienty s chronickou vertebrogenní bolestí ke stavu bezbolestnosti, ale pomáhá snižovat intenzitu bolesti, zvyšuje pacientovu funkčnost a  je významnou součástí v  léčbě pacientů s  chronickou bolestí (Hoffman et al., 2007). Literatura: Hoffman, Benson M.; Papas, Rebecca K.; Chatkoff, David K.; Kerns, Robert D.: Meta-analysis of psychological interventions for chronic low back pain. Health Psychology, Vol 26(1), Jan 2007, 1–9

25

III. SPINÁLNÍ KONGRES Komplexní psychologická péče u pacientů se skoliózou Čoupková V. Fakultní nemocnice Brno

Specifika zvládání bolesti u vrcholových sportovců

Humpolíček P. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Psychologický ústav Vrcholový sport klade značné nároky na fyzické, psychické i sociální dispozice jednotlivce/sku­piny. Významnou roli zde hrají nejen fyzické/fyzio­logické a kognitivní/exe­kutivní funkce ale i motivační a volní procesy. Téměř nedílnou součástí vrcholného sportovního výkonu je fyzická bolest a schopnost s ní aktivně pracovat. Příspěvek se zaměřuje na specifika psycho/terape­utických postupů a technik v kontextu odborných/ pod­půrných intervencí v psychologii sportu (hypnoterapie, auto/sugesce, imaginativní techniky, nácvik copingových strategií, využití vlivu sociální skupiny ad.).

26

SBORNÍK ABSTRAKT Pseudoaneuryzma aorty manifestujúca sa radikulárnym syndrómom v lumbálnej oblasti Martinka I., Jurčaga F., Grunt J., Marton E., Špalek P. Univerzitná nemocnica Bratislava, nemocnica Ružinov, Neurologická klinika

Úvod: Najčastejšou príčinou radikulárnych syndrómov v LS oblasti sú diskopatie a spondylotická spinálna stenóza. Dif. dg. je potrebné zvážiť diabetickú lumbosakrálnu plexopatiu, postradiačnú plexopatiu, plexitídy infekčnej a  autoimunitnej etiológie, kompresie nervových koreňov a  lumbosakrálneho plexu pri malígných tumoróznych procesoch. V  prednáške prezentujeme vzácny prípad pluriradikulárneho syndrómu v  LS oblasti, ktorý bol podmienený iatrogénne spôsobenou pseudoaneryzmou aorty. Kazuistika: 47 r. pac. bez vážnejšieho ochorenia v  OA. 1.3.2011 absolvoval trepanobiopsiu kostnej drene z  ľavej bedrovej kosti pre splenomegáliu a  leukocytózu nejasnej etiológie. Po výkone začal pociťovať bolesti v  ľavej gluteálnej oblasti s propagáciou po dorzolaterálnej strane stehna a lýtka. Po týždni sa pridružila slabosť ľavej dolnej končatiny, hypestéza a  parestézie v  S1 vľavo. Objektívne sa zistilo výrazné oslabenie plantárnej a dorzálnej flexie nohy vľavo, oslabená flexia predkolenia a nevýbavný RŠA vľavo. MRI LS chrbtice sa zistili zmeny intenzity signálu a tekutinové ložiská v blízkosti lopaty bedrovej kosti vľavo, edém v oblasti úponu m. iliacus vľavo, cystoidná formácia ventrálne od massa lateralis os sacrum vľavo s  naliehaním na odstupujúce radikulárne štruktúry sakrálneho plexu vľavo. CT vyš. abdomenu a  malej panvy zobrazilo výrazne sýtiaci sa útvar pozdĺž massa lateralis vľavo – posttraumatickú pseudoaneuryzmu. Pac. bol preložený na Angiochirurgickú kliniku. Po operácii bolesti úplne ustúpili, motorický deficit a svalová slabosť sa zmiernili. Záver: Najčastejšou príčinou radikulárnych bolestí v LS oblasti sú lézie i.v. diskov a spondylotická spinálna stenóza. U pacientov s atypickými subjektívnymi ťažkosťami a  objektívnym nálezom je potrebné zvážiť aj inú etiológiu. Nutné je pátrať aj po iatrogénnych príčinách radikulárnych syndrómov (poškodenie aorty, retroperitoneálny hematóm), tieto stavy obvykle vyžadujú urgentnú chirurgickú intervenciu.

27

III. SPINÁLNÍ KONGRES Spinální ischemie jako nekompresivní příčina akutní myelopatie Beck J.1, Adamová B.1,2 Neurologická klinika LF MU a Fakultní nemocnice Brno1 CEITEC - Středoevropský technologický institut, MU Brno2

Incidence nekompresivní transverzální léze míšní není přesně známa. Nejčastější příčinou akutní nekompresivní myelopatie bývá uváděna roztroušená skleróza mozkomíšní, následovaná autoimunitními chorobami, spinálními ischemiemi, infekčními myelitidami a  poradiční myelopatií. Neurologické symptomy postihují izolovaně nebo v kombinaci motorické, senzitivní a autonomní funkce. Následkem je při kompletní lézi vznik paretické symptomatologie, rozvoj hranice čití, sfinkterových poruch a sexuální dysfunkce. Prezentujeme kazuistiku 67-leté ženy s anamnézou týden trvající bolestí v oblasti bederní páteře a  následně vzniklou periferní akrální paraparézou dolních končetin a  sfinkterovou poruchou charakteru močové inkontinence, tedy klinicky odpovídající syndromu míšního epikonu. Akutně provedená magnetická rezonance prokázala areu patologického signálu v oblasti míšního epikonu suspektní z čerstvé ischemie. Disekce abdominální aorty byla ultrazvukem vyloučena a doplněná vyšetření v rámci diferenciální diagnostiky (likvor) neprokázala jinou etiologii. Cílem kazuistiky je upozornit na vzácnější nekompresivní příčiny transverzální léze míšní.

28

SBORNÍK ABSTRAKT Centrální modulace algické percepce v patofyziologii chronických bolestí zad Kincová S., Vlčková E., Šrotová I., Adamová B., Bednařík J. Neurologická klinika LF MU a Fakultní nemocnice Brno

Úvod: Chronické lumbago (chronic low back pain, LBP) patří mezi nejčastější chronické algické syndromy. Přesný mechanizmus vzniku této bolesti však není dosud plně znám a  její intenzita často nekoreluje s  prokazatelnými degenerativními změnami bederní páteře. Cílem studie bylo zhodnocení funkce centrálních modulačních mechanismů algické percepce u  pacientů s chronickým lumbagem a stanovení senzitivního profilu na DKK u těchto jedinců. Soubor a metodika: do studie bylo zařazeno 58 pacientů s chronickými bolestmi zad (33 mužů, průměrný věk 41,3?10,2 let, rozmezí 21–62 let, NRS > 3), bez prokazatelné komprese nervových struktur podle provedeného zobrazovacího vyšetření bederní páteře (MRI). Kontrolní soubor tvořilo 62 zdravých dobrovolníků (22 mužů, průměrný věk 32,7?9,9 let, rozmezí 21–60 let). U všech vyšetřovaných byla podrobně zhodnocena senzitivní a algická percepce na DKK pomocí komplexního QST protokolu. Dále byla vyšetřena funkce centrálních modulačních mechanismů algické percepce, tj. podmíněné modulace bolesti (CPM) a časové sumace percepce bolestivých podnětů (TS). Výsledky: Pacienti s  chronickými bolestmi zad vykazovali ve srovnání se zdravými kontrolami signifikantně vyšší senzitivní prahy pro teplo, chlad a  vibrační čití a  vyšší výskyt fenoménu PHS (paradoxního vnímání chladu jako tepla či pálení) na DKK. Současně byl zaznamenán nesignifikantní trend ke snížení termoalgických prahů. Funkce CPM a TS se mezi oběma skupinami významně nelišila. Závěr a diskuze: Ve srovnání se zdravými kontrolami vykazoval senzitivní profil u pacientů s LBP na DKK řadu abnormit, svědčících pro dysfunkci tenkých i silných nervových vláken typu A-delta, Abeta i C. Vzhledem k absenci přímé radikulární komprese na zobrazovacích metodách i chybějícímu EMG korelátu radikulopatie lze spekulovat o změnách příslušných kořenů či senzitivních ganglií, prokazovaných v  rámci lokální zánětlivé odpovědi a  alterace hladin relevantních cytokinů prokázané na animálních modelech vertebrogenních onemocnění, jako možné příčině zjištěných senzitivních změn. Absence významných rozdílů ve funkci CMP a  TS prokazuje, že dysfunkce centrálních modulačních mechanismů algické percepce není klíčovým patofyziologickým mechanismem v rozvoji bolesti u LBP.

29

III. SPINÁLNÍ KONGRES Syndrom m. piriformis: mýtus nebo skutečnost?

Brabec K.1,2, Jelínková L.1, Štětkářová I.1 Neurologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha 1 Anatomický ústav 3. LF UK, Praha2

Syndrom m. piriformis (MP) je kontroverzní diagnózou, která není obecně uznávána a  je na ní rozdílný pohled. Prakticky neexistuje možnost jeho objektivizace a  jeho rozpoznání závisí na zkušenostech lékaře. Příznaky jsou snadno zaměnitelné s  radikulárními obtížemi (zejména S1) nebo s blokádou SI skloubení. Syndrom MP je poměrně vzácný úžinový syndrom způsobený útlakem kmene n. ischiadicus hypertrofickými tuhými vlákny m. piriformis (případně jeho akutním přetížením) dále jeho průchodem ve foramen infrapiriformae. Klinicky se jedná o  bolest či parestesie (infra)gluteálně, které se propagují po zadní ploše stehna a lýtka k patě či až do chodidla. Nejčastěji k dráždění n.ischiadicus dochází při přetížení svalu, což je často způsobeno dlouhodobým sezením v nevhodné poloze se semiflexí v kyčli, mírnou abdukcí a zevní rotací. U pacientů se syndromem MP je časté asymetrické postavení pánve, a  přítomnost bederní hyperlordosy. Často ke vzniku potíží dojde při změně postavení v kyčelním kloubu (TEP, nárůst hmotnosti a objemu stehen). Jak vyplývá i z našich dat. Diferenciálně diagnosticky je třeba v první řadě vyloučit radikulární dráždění. Je třeba provést CT nebo MRI vyšetření se zaměřením na etáže L5/S1 a doplnit elektrofyziologické vyšetření. Syndrom MP způsobený funkční poruchou je pravděpodobně poddiagnostikovaná nosologická jednotka. Terapie spočívá v  režimových opatřeních, lokální aplikaci analgetik a  rehabilitaci, především PIR a LTV. Práce byla podpořena výzkumným projektem Univerzity Karlovy PRVOUK P34, IGA NT 13693.

30

SBORNÍK ABSTRAKT Řešení akutní a chronické fáze vertebrogenního algického syndromu z pohledu fyzioterapeuta Slámová L. Fakultní nemocnice Brno

Aktivní pohyb je základním projevem a  potřebou člověka. V  kontextu s  jeho řízením na všech úrovních centrální nervové soustavy (CNS) je výsledným efektorem pohybu muskuloskeletální aparát, který je nejčastějším zdrojem bolesti v  lidském organismu. Typickým příznakem jeho poruchy je pak právě bolest, představující jedinou možnost ?obrany? CNS před vůlí člověka, kterou je tato nejrozsáhlejší soustava organismu ve výsledku ovládána. Řízení pohybu, pohybový aparát, volní pohyb a bolest, zejména pak bolest muskuloskeletálního původu, to všechno jsou klíčová slova fyzioterapie, progresivního oboru, disponujícího cílenými diagnostickými a terapeutickými prostředky, oboru, který by měl být samozřejmou součástí komplexní léčby vertebrogenního algického syndromu (VAS). V  příspěvku budou nastíněny hlavní cíle, strategie a  prostředky fyzioterapie, která může výhodně podpořit ostatní léčbu bolestí vycházejících z  pohybového aparátu. Na kazuistikách budou krátce představeny možnosti a  následné výsledky fyzioterapie, která má svá specifika a preference s ohledem na akutní i chronickou fázi (VAS).

31

III. SPINÁLNÍ KONGRES Operační řešení úrazu páteře s využitím kmenových buněk Burdová B., Klásková A., Kocová R. Nemocnice Znojmo , p.o.

1. Kazuistika Pan J.D.1954 byl přijat na traum.odd jako účastník nehody pro fr.L1.Ihned po přijetí bylo provedeno RTG+CT vyš.páteře, kde byla potvrzena fr.L1 s prolomením horní krycí plochy, odlomením ventrální hrany a  kompresí zvl.přední třetiny, klínovitá deformace a  snížená ventrálně na méně než 1/2. Zadní hrana je vtlačena 2–2,5mm do páteřního kanálu. Po seznámení pacienta s diagnózou byla zahájena předoper. příprava. *předoper. příprava: krevní odběry( KO, BIO, QUICK) vyš.KS na protilátky lačnění EKG, RTG S+P V  rámci předoper. přípravy byla provedena kontr. neurologie a  následný den byla provedena operace. *operační průběh: v obvyklé přípravě operačního pole v poloze pacienta na břiše za aseptických podmínek byl proveden odběr kmenových buněk z  lopaty kosti kyčelní a  následně provedena stabilizace páteře Th12-L2 S4, PL fůze Th12-L1, aloštěpy+MsCs, distrakce a kyfoplastika. *pooper. péče: oper. průběh bez komplikací, pt. přeložen standartně na ARO odd. pro monitoraci vitálních funkcí. 2.pooper. den pt. přeložen zpět na traum.odd. 3.pooper. den byly extrahovány 2× R drény, nasazen Jewet korzet a postupně zahájena RHB. 12.pooper. den pro hojení rány per primam byly extrahovány stehy. 13.pooper.den byl pt. propuštěn do domácího léčení. Pooper. doporučení: za 6 týdnů kontrola pacienta na traum.amb., vyvarování se předklonů, nezvedání těžkých břemen, nutností nošení Jewet korzetu a pokračování v RHB. 2. Kmenové buňky Co jsou kmenové buňky (buňky schopné obnovovat poškozené nebo opotřebované části, schopné udržovat homeostázu organismu) *pracovní postup získávání kmenových buněk -odběr z lopaty kosti kyčelní 3. Statistika *počet operací páteře s využitím kmenových buněk 4. Vyhodnocení (závěr)

32

SBORNÍK ABSTRAKT Bolesti zad včera, dnes a zítra? Kolouch P., Letáková J., Šolcová H. McKenzie Institute CR

S bolestí zad se za život setká téměř každý. A není nic neobvyklého, že neustoupí a naopak přetrvává (u 39% až 12 měsíců, Tsang a kol.,2008). Chronická bolest je častějším onemocněním než nemoci srdce, diabetes a malignity (Jensen a Turk, 2014). V USA patří bolesti zad mezi jednu z hlavních příčin disability lidí ve věku do 45let. Roční náklady na tuto péči se odhadují na 90mld USD. Stávající diagnosticko-terapeutický systém není dostačující. Je založen zejména na zobrazovacích metodách (RTG, CT, MRI, EMG vyšetření). Odlišnosti klinického obrazu nebývají zohledněny. Léčba je převážně pasivní (klid na lůžku, NSA, analgetika, myorelaxantia, obstřiky, kaudální bloky), v lepším případě je zavedena pasívní rehabilitace (fyzikální terapie, měkké techniky a mobilizace). Je-li rehabilitace aktivní, je většinou nespecifická. Ze světových výzkumů (EBM) i klinické praxe vyplývá, že po vyloučení závažné patologie, by měl být pacient předán co nejrychleji do rukou zkušeného fyzioterapeuta. Přelomovým zjištěním je fakt, že zdrojem obtíží pacienta ve většině případů nejsou degenerativní změny, ale odstranitelné blokády v segmentu nebo v kloubu ? nazývané derangement. Mechanická blokáda je řešitelná, a pacienta lze trvale zbavit obtíží, tj bolesti i omezení pohybu. 85% akutních bolestí zad je schopno trvalé úzdravy bez přechodu do chronicity. Úplné odstranění obtíží lze dosáhnout i u 50% chroniků (Ron Donelson, Rapidly Reversilble Low Back Pain). Charakter blokády je ovšem nutno přesně specifikovat pomocí mechanického vyšetření – MDT. K tomu využíváme vyšetření opakovaných pohybů nebo setrvání v určité poloze. Mechanická zátěž v určitém směru (flekční, extenční, laterální) vede k okamžité změně bolesti a rozsahu pohybu, které hodnotíme. Následně volíme cílené cvičení s  převahou autoterapie. Prvním cílem cvičení je rychlá redukce bolesti (1.fáze MDT terapie), po té plné obnovení hybnosti (2.fáze MDT). Následně je vhodné ovlivnění svalové dysbalance a kondice k obnově plné funkce (DNS, senzomotorika, PNF..). Součástí terapie je i  edukace ( etiopatogeneze, léčba, režim) . (Liebenson, 2012, Michaleff a  kol, 2014), Paatelma a kol.,2008, Browder a kol.,2007, Brennan a kol.,2006, Miller a kol.,2005, Long a kol.,2004, Schenk a kol.,2003). Jednoznačně se osvědčil aktivní přístup pacienta a  jeho vlastní odpovědnost za léčbu. Pasivní postupy jako jsou – elektroléčba, magnetoterapie, vodoléčba, aplikace tepla, trakce jsou vytěsňovány. V  moderních guidelines LBP jsou přímo nedoporučovány u  chronických pacientů (European guidelines, 2004). V aktivním přístupu je trend od nespefické ke specifické LTV. V rehabilitační léčbě by se nemělo jednat o soupeření technik, ale o jejich správný časový algoritmus ? redukce bolesti s následnou stabilizací. Teprve při nedostatečném efektu specifického cvičení se otevírá prostor pro medikamentozni vstup ? zejména antiedematozni a antiflogistický efekt kortikoterapie, ať už perorálně, v infúzích nebo prostřednictvím CT-PRT. TERAPEUTI VŠECH ZEMÍ SPOJTE SE !!! (prof. Lewit, Oloumouc, Sjezd myoskeletální medicíny, r.04) Dosavadní algoritmus: Nový algoritmus:  Paatelma et al (2008) :Orthopaedic manual therapy, McKenzie method or advice only for low back pain in working adults: a randomized controlled trial with one year follow-up. J Rehabil Med, 40:858?863  Browder et al (2007): Effectiveness of an extension-oriented treatment approach in a subgroup of subjects with low back pain: a randomized clinical trial. Phys Ther, 87:1608?1618.

33

III. SPINÁLNÍ KONGRES  Brennan et al (2006): Identifying subgroups of patients with acute/subacute ?nonspecific? low back pain: results of a randomized clinical trial. Spine (Phila Pa 1976),31:623?631.  Miller et al (2005): A comparison of the McKenzie approach to a specific spine stabilization program for chronic low back pain. J Man Manip Ther, 13:103?112.  Long et al (2004): Does it matter which exercise: a randomized control trial of exercise for low back pain. Spine (Phila Pa 1976), 29:2593?2602.  Schenk et al (2003): A randomized trial comparing interventions in patients with lumbar posterior derangement. J Man Manip Ther, 11:95?102.  Michaleff ZA, Maher CG, Chung-Wei CL,Rebbeck T, Jull GJ, Latimer J, Connelly L, Sterling M (2014) Comprehensive physiotherapy exercise programme or advice for chronic whiplash (PROMISE): a  pragmatic randomised controlled trial. The Lancet http://dx.doi­.org/…6/S0140– 6736(14)60457–8  Cohen, J. E., V. Goel, et al. (1994). „Group education interventions for people with low back pain. An overview of the literature „ Spine 19: 1214.  Gross, A. R., P. D. Aker, et al. (2000). „Patient education for mechanical neck disorders.“ Cochrane Database Systematic Reviews CD000962.  Jensen, M. P. and D. C. Turk (2014). „Contributions of psychology to the understanding and treatment of people with chronic pain.“ American Psychologist 69: 105–118.  Maier-Riechle, B. and H. M. (2001). „The effect of back schools – a meta-analysis.“ Int J Rehabil Res 24: 199.  Tsang, A. and et.al (2008). „Common chronic pain conditions in developed and developing countries. Gender and age differences and co-morbidity with depression-anxiety disorders „ The Journal of Pain 9: 883–891.  O?Sullivan P (2012). It?s time for change with the management of non-specific chronic low back pain. Editorial Br J Sports Med March 46.http://grou­p.bmj.com/  Alfred Campbell Gellhorn , MD , Leighton Chan , MD , Brook Martin , MPH , and Janna Friedly , MD (2011). Management Patterns in Acute Low Back Pain,The Role of Physical Therapy SPINE, 37, No 9, pp 775?782. DOI: 10.1097/BRS.0b013e3181d­79a09  Craig Liebenson, D.C. (2012) REVIEW OF MISTAKEN CLINICAL BELIEFS Musculoskeletal myths. Elsevier, Journal of Bodywork and Movement Therapies. http://dx.doi­.org/…2011.11­.003

34

SBORNÍK ABSTRAKT Bolesti zad a jóga

Kubát A. Neurologické oddělení, Vojenská nemocnice Olomouc Cílem příspěvku je upozornit na možnost využití jógy v léčbě a prevenci bolestí zad, uvést příklad zdrojů relevantních medicínských informací a  ukázat na některé zahraniční studie zkoumající účinnost cvičení jógy při bolestech zad. Jógu můžeme definovat jako soubor tělesných a  dechových cvičení, očistných praktik, relaxace a specifické filozofie směřující k dosažení tělesné a duševní integrity člověka. Praktikování jógových cvičení pomáhá snižovat bolest a zlepšovat funkci páteře a kloubů, redukovat stres, úzkost, deprese či nespavost, snižovat srdeční frekvenci a krevní tlak. V  českých lékařských časopisech se józe věnují víceméně jen 2 autoři: MUDr. Karel Nešpor efektu jógy v prevenci a léčbě závislosti a MUDr. Vít Čajka vlivu cvičení jógy na kardiovaskulární onemocnění. Po zadání hesla yoga do vyhledávání PubMed se objeví 2700 odkazů, u hesla yoga back pain 125 odkazů. Přehledně je téma jóga pro zdraví zpracováno na stránkách National Institutes of Health (NIH) a její sekce National Center for Complementary and Alternative Medicine (NCCAM). Zde jsou základní informace o  józe včetně odkazů na recentní vědecké studie. Chronických bolestí zad se týkají např.: Tilbrook HE, et al. Yoga for chronic low back pain: a randomized trial. Annals of Internal Medicine. 2011 Williams K, et al. Evaluation of the effectiveness and efficacy of Iyengar yoga therapy on chronic low back pain. Spine. 2009 Z  odborných publikací o  józe je na prvním místě nutné zmínit knihu Jóga očima lékařů (1988) autorů J. Votava, V. Doležalová, C. Dostálek, V. Lepičovská, K. Nešpor a J. Šedivý. Zabývá se všemi zdravotními aspekty jógy a je výsledkem práce předních českých odborníků. Na jógu a bolesti zad je zaměřena kniha Jóga proti bolestem v zádech (2003) autora Mahéšvaránandy. Představuje kompletní program proti bolestem zad v 8 dílech s mírně narůstající obtížností. Ze zahraničních publikací je to pak zj.Yoga for back pain rehabilitačního lékaře Lorena Fishmana (2006) a Yoga application for low back pain profesora ortopedie Dayananda Dongaonkara (2013). Zj. relativně jednoduchá a bezpečná jógová sekvence prof. Dongaonkara se jeví jako velmi vhodná pro zavedení do praxe v podmínkách ČR.

35

III. SPINÁLNÍ KONGRES Pacient v kontextu komplexního přístupu Papáčová L., Ungerová H., Léblová R. CKP Dobřichovice

Komplexní psychosomatický přístup vede k  tomu, abychom vnímali pacientovy obtíže v  širším kontextu - v souvislostech celého jeho života, na pozadí jeho psychického rozpoložení, pracovního vytížení, sociálních vazeb, v nichž se pohybuje. Na kazuistice pacienta, který přišel na komplexní vyšetření kvůli dlouhotrvajícím bolestem hlavy ukážeme, jak užitečné je, když se nad zdánlivě jednoduchým a  snadno řešitelným zdravotním problémem sejdou k diskuzi zástupci různých oborů ? v našem případě neurolog, fyzioterapeut a psycholog. A také to, jakou přidanou hodnotu může takový přístup pro pacienta znamenat.

Celostní přístup k pacientovi ve fyzioterapii Sladká H. Centrum komplexní péče Dobřichovice

Hlavní myšlenkou příspěvku je schopnost opustit vlastní představy a  zaměřenost terapeuta a pokusit se pochopit smysl světa pacienta. Ne vždy, co si jako terapeuti myslíme, že v léčbě pomůže, odpovídá skutečnosti. Ne každý terapeutický zásah přinese učebnicový výsledek. Nevnímejme proto pacienta pouze jako diagnózu, ale dbejme na jeho reakce: slovní i nonverbální, na změny citlivosti kůže a na různá napětí svalů. Neaplikujme moderní neurofyziologické metody slepě jen proto, že jsme zrovna úspěšně absolvovali školení. Pokusme se opustit náš svět, naši zaměřenost a sledujme, přelaďme se na svět našeho pacienta. Věnujme čas na vysvětlení otázky: „Co mi vlastně je“

36

SBORNÍK ABSTRAKT Redcord stimula v léčbě pacientů s chronickou nespecifickou bolestí v oblasti bederní páteře Smékal, D., Bednáříková, H., Hanzlíková, I., Koutná, P. Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, Katedra fyzioterapie

Pro chronické nespecifické bolesti v oblasti bederní páteře vyhledává péči lékaře a fyzioterapeuta mnoho pacientů. Existuje široká škála terapeutických postupů pro léčbu těchto stavů. Jedním z nich je i využití vibrace. Zdrojem kontrolované vibrace v naší studii byl přístroj Redcord Stimula. Přístroj Redcord Stimula byl vyvinut v  rámci metody Neurac norskými autory. Metoda Neurac využívá k  terapii cvičení v uzavřených kinetických řetězcích v závěsném systému Redcord. Cvičení v uzavřených kinetických řetězcích je pro pacienta bezpečnější, má lepší funkční výsledek a způsobuje nižší tah na pasivní struktury kloubu. Při cvičení v uzavřených kinetických řetězcích je zajištěna lepší stabilita kloubů (Ageberg, 2002). Metoda Neurac je založena na principu odlehčení a postupném zvyšování zátěže (s respektováním bolesti). Pracuje také s myšlenkou, že mezi možné příčiny způsobující bolestivé stavy patří i dyskoordinace svalové aktivity. Vibrace při reedukačním cvičení zvyšují tok aference z příslušného segmentu. Pilotní studie je založena na předpokladu, že specifickým cvičením s využitím přístroje Redcord Stimula dojde u  probandů ke snížení nociceptivních podnětů, a  tím ke zlepšení zapojení svalů zajišťujících stabilizaci bederního úseku páteře. Při vstupním vyšetření byly probandům dány dotazníky zjišťující míru bolesti (Short form McGill Pain questionnaire) a disability při běžných denních činnostech (Oswestry dotazník). Následovala série terapeutických jednotek ? celkem osmkrát. Po dokončení série terapií byly znovu vyplněny dotazníky. Do pilotní studii bylo zařazeno 14 pacientů. U pacientů došlo ke snížení bolesti na VAS o 30 bodů (p=00098). V  hodnocení běžných denních činností byl rozdíl 7,6 bodů (p=0,0012). Při srovnání s kontrolní skupinou, která absolvovala standardní rehabilitační program, nebyl mezi skupinami statisticky významný rozdíl. U  skupiny pacientů ošetřovaných Redcord Stimulou docházelo k rychlejšímu nástupu efektu terapie. Literatura: Ageberg, E. (2002). Consequences of a ligament injury on neuromuscular function and relevance to rehabilitation using the anterior cruciate ligament-injured knee as model. J. Electromyogr. Kinesiol., 12, 205–212.

37

III. SPINÁLNÍ KONGRES Metoda K. Schrothové v praxi Bridziková J., Chwalková I. Fakultní nemocnice Ostrava

Kazuistika dětské pacientky dlouhodobě léčené pro idiopatickou skoliózu. Metoda K. Schrothové využívá korekčního podložení a korekčních poloh pro optimální nastavení segmentů páteře,které je fixováno derotačním dýcháním, hadovitým vytažením a  izometrickou výdrží s maximálně možnou aktivitou HSS.

38

Stanislav Voháňka (ed.): III. Spinální kongres 6. – 7. listopadu 2014, Mikulov, hotel Galant Tisk: MSD, spol. s r.o., Lidická 23, 602 00 Brno Vydalo MSD, Brno roku 2015 Abstrakta neprošla jazykovou kontrolou.