III.
Hodnocení Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů za období 2002 – 2005
Obsah 1. Úvod....................................................................................................................................... 2 2. Plnění cílů Národního programu........................................................................................ 2 3. Plnění rámcových indikátorů Národního programu ........................................................ 9 4. Plnění priorit Národního programu................................................................................. 10 5. Dosažené přínosy pomocí hlavních nástrojů na realizaci Národního programu......... 12 5.1. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie ...... 13 5.1.1. Státní program část A............................................................................................. 14 5.1.2. Státní program část B ............................................................................................. 18 5.1.3. Meziresortní vyhodnocení Státního programu za rok 2005 ................................... 22 5.2. Podpora výroby elektřiny z OZE v období realizace Národního programu ................. 24 5.3. Operační programy podpory úspor energie a OZE prostřednictvím European Regional Development Fund (ERDF) ................................................................................................. 26 6. Využívání a účinnost nástrojů na podporu realizace Národního programu................ 27 6.1. Ekonomické nástroje ..................................................................................................... 27 6.2. Administrativní nástroje................................................................................................ 29 6.3. Šíření informací, vzdělávání a propagace ..................................................................... 30 6.4. Podpora dobrovolných aktivit ....................................................................................... 30 6.5. Dílčí závěr k zavádění a účinnosti nástrojů Národního programu ................................ 31 7. Celkové zhodnocení............................................................................................................ 31 8. Závěry a doporučení .......................................................................................................... 32 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 34 Seznam tabulek....................................................................................................................... 35
1
1. Úvod Při hodnocení Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů za období 2002 - 2005 (dále Národní program), který byl schválen vládou ČR usnesením č. 1079 ze dne 22.10. 2001, se vychází z národohospodářských údajů, údajů energetické statistiky a z dokumentace o provedených opatřeních, jmenovitě požadovaných Národním programem. Vycházelo se rovněž z meziresortních ročních vyhodnocení Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (dále Státní program) za roky 2002 až 2005. Provedené zhodnocení plnění Národního programu lze považovat za dostatečně průkazné, protože hodnotit je nutné především tendence vývoje parametrů energetického hospodářství.
2. Plnění cílů Národního programu Cíle Národního programu ke konci roku 2005 a stav jejich plnění za roky 2002 - 2005: a) Dosažení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny ve výši 5,1 % Plnění: Využití OZE se zvyšuje velmi pomalu. Indikativní cíl NP pro rok 2005 nebude naplněn a ohroženo je i plnění cíle v roce 2010 podle směrnice 77/2001/ES ve výši 8 %. Výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (dále OZE) zatím především naplňuje výroba elektřiny ve velkých vodních elektrárnách. Jejich výroba však byla v hodnoceném období negativně ovlivněna povodněmi v roce 2002, suchem v roce 2003 a dlouhodobým odstraňováním povodňových škod na vodních elektrárnách (zejména na Vltavské kaskádě). Oba faktory se v roce 2003 podílely na nejnižší výrobě elektřiny na vodních elektrárnách od roku 1995. A tak zatímco podíl elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny postupně rostl až na hodnotu 4,9 % v roce 2002, tak v roce 2003 došlo k poklesu na hodnotu 2,8 %. Podle statistiky MPO byl podíl výroby OZE na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2005 ve výši 4,48 % přičemž cílová hodnota pro rok 2005 byla 5,1 %. Na zvýšení výroby se nejvíce podílely vodní elektrárny, mírné vzrostla výroba elektřiny z bioplynu. Výroba elektřiny z biomasy neměla nárůst odpovídající jejímu potenciálu. V rámci OZE má ČR velký potenciál cíleně pěstovaná biomasa pro energetické účely, rozvoji jejího využití však brání nevýhodné podmínky pro její pěstování – mj. nedostatečná podpora pro zemědělce. Větrné elektrárny jsou stále zanedbatelné. Přijetím zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z OZE a možnost investičních dotací na projekty OZE a úspor energie z Operačních programů využívající prostředky ze strukturálních fondů EU vytvářejí lepší podmínky v podpoře investorů do realizace těchto projektů hlavně v případě využití OZE pro výrobu elektřiny. b) Dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů ve výši 3,2 % Plnění: Podíl OZE na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů energie v ČR (dále PEZ) v roce 2002 činil 2 %. Tento podíl se zvýšil v roce 2005 až na 3,99 % přičemž cílová hodnota pro rok 2005 byla 3,2 %. Tímto došlo ke splnění tohoto cíle Národního programu. Nerovnoměrný vývoj ve vodní energetice (viz hodnocení cíle a) je částečně tlumen růstem využití biomasy a biopaliv. Metodika statistiky byla od roku 2003 výrazně posílena a zpřesněna. Data jsou shromažďována MPO v rámci komplexní národní statistiky OZE. Důležitým nástrojem pro zvýšení podílu OZE na celkové spotřebě PEZ byly investiční dotace a zvýhodněné půjčky v rámci Státního programu viz kapitola 5 „Dosažené přínosy pomocí hlavních nástrojů na realizaci Národního programu“. V následující tabulce je rekapitulace vývoje podílu OZE na celkové spotřebě elektřiny a PEZ v období realizace Národního programu za období 2002 a 2005 a porovnání skutečné dosažené hodnoty v roce 2005 s indikativními cíly. 2
Tabulka 2.1: Plnění indikativních ukazatelů Národního programu ve využití OZE Spotřeba elektřiny btto Celkem výroba elektřiny z OZE Podíl výroby elektřiny z OZE na spotřebě elektřiny btto Spotřeba PEZ Spotřeba OZE Podíl spotřeby OZE na spotřebě PEZ Zdroj: statistiky MPO
Jednotka GWh GWh
2001 65 108 2 768
2002 64 961 3 183
2003 67 013 1 878
2004 68 616 2 768
%
4,3
4,9
2,8
4,0
PJ PJ %
2005 Cíl NP 2005 69 644 3 134 4,48
5,1
1 693,1 1 704,9 1 812,8 1 829,2 1909,8 36,5 33,6 49,3 55,6 76,2 2,2 2,0 2,7 2,9 3,99
3,2
Obrázek 2.1: Vývoj výroby elektřiny z OZE v období realizace Národního programu 3 500 3 000 2 500
GWh
2 000 1 500 1 000 500 0 2003 Vodní elektrárny
Biomasa celkem
2004 Bioplyn celkem
3
2005
Tuhé komunální odpady (BRKO)
Větrné elektrárny
Obrázek 2.2: Vývoj spotřeby energie z OZE v období realizace Národního programu 40 000 35 000 30 000
TJ v palivu
25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2003 B io m a s a (d o m á c n o s ti) B io p lyn K a p a ln á b io p a liv a V ě trn é e le k trá rn y
2004 B io m a s a (m im o d o m á c n o s ti) B io lo g ic k y ro z lo ž ite ln á č á s t T K O T e p e ln á č e rp a d la (te p lo p ro s tře d í) F o to v o lta ic k é s y s té m y
2005 V o d n í e le k trá rn y B io lo g ic k y ro z l. č á s t P R O a A T P S o lá rn í te rm á ln í k o le k to ry
c) Zvýšením účinnosti užití energie ve všech sektorech národního hospodářství zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky České republiky Plnění: I přes celkovou stagnaci z hlediska celého období 2000 až 2005 se v jeho druhé polovině po schválení SEK začaly prosazovat pozitivní trendy ve zvyšování energetické efektivnosti celkové spotřeby PEZ, konečné spotřeby energie a i spotřebované elektřiny. Podle studie MPO na téma „Vyhodnocení naplňování cílů a sociálních dopadů realizace SEK“ zveřejněné v lednu 2006 na webových stránkách MPO bude v roce 2005 dosaženo obou indikativních cílů SEK v tempu poklesu energetické náročnosti. Současná energetická legislativa viz úplné znění zákona č. 406/2006 Sb., které vyplývá ze změn provedených zákonem č. 359/2003 Sb., č. 694/2004 Sb., č. 180/2005 Sb. a č. 177/2006 Sb., vytváří předpoklady pro její další snižování. V daném časovém období došlo ke snížení celkové energetické náročnosti, v menší míře i elektroenergetické náročnosti tvorby HDP. Konkrétně se jedná o trvalé snižování měrné spotřeby PEZ (na jednotku HDP ve stálých cenách roku 1995) z hodnoty 1,046 MJ/Kč (v roce 2001) na hodnotu 0,998 MJ/Kč (v roce 2005). U měrné spotřeby elektřiny (na jednotku HDP ve stálých cenách roku 1995) z 40,24 kWh/tis.Kč (v roce 2001) došlo ke snížení na hodnotu 37,79 kWh/tis.Kč (v r. 2005). Na následujícím obrázku je vývoj ukazatelů energetické náročnosti v období realizace Národního programu. Obrázek 2.3: Vývoj ukazatelů energetické náročnosti
Zdroj: Analýzy MPO, VUPEK-ECONOMY, ENVIROS
4
Tabulka 2.2: Průměrné roční tempo poklesu energetické a elektroenergetické náročnosti Průměr 2000Typ náročnosti Cíl SEK 2004 2005 2005 Energetická ná-2,6 % -1 % -3,48 % -3,36 % ročnost HDP Elektroenergetická -2 % -1,25 % -2,2 % -2,29 % náročnost HDP Pozitivní vývoj má tedy dlouhodobější charakter a svědčí o růstu kvality hospodaření s energií. I přes nárůst spotřeby PEZ z 1693 PJ v roce 2001 na cca 1910 PJ v roce 2005, související s růstem reálného HDP průměrně o 3,31 % ročně v období 2000 až 2005, hodnota HDP rostla rychleji než spotřeba PEZ. Největší váhu v konečné spotřebě energie má nadále sektor průmyslu. Jeho podíl se v letech 2001-2004 pohyboval na cca 41 % a jeho měrná spotřeba1 se za roky 2001-2004 snížila o 3,3 %. Růst podílu v konečné spotřebě zaznamenala doprava (z 20,1 % na 22,5 %) s nárůstem měrné spotřeby o 12,6 %. Podíl sektoru služeb se v tomto období pohyboval na úrovni cca 13,5 % s poklesem měrné spotřeby o 2 %. Energetická náročnost ekonomiky klesala v období realizace Národního programu zhruba stejným tempem jako konečná spotřeba energie na HDP, z toho vyplývá, že zvýšení energetické efektivnosti nebylo dosaženo na úkor zvýšení energetické účinnosti v oblasti energetických transformací. Existuje tedy velký potenciál úspor energie v sektoru energetických transformací (systémové a průmyslové elektrárny a teplárny). d) Vyšší využití OZE jako alternativy k dosud využívaným neobnovitelným energetickým zdrojům za účelem snižování jejich čerpání a prodloužení jejich životnosti i pro budoucí generace Plnění: Využití OZE v energetickém hospodářství ČR rostlo pomalu a nelze proto zatím hovořit o významnějších úsporách neobnovitelných zdrojů energie, ani o prodloužení životnosti domácích zásob tuhých paliv. Splnění přijatých cílů je spojováno zejména s působením zákona o podpoře výroby elektřiny a z OZE č.180/2005 Sb. a se zvýšením prostředků finanční podpory na využití OZE hlavně v rámci Operačních programů využívající prostředky ze strukturálních fondů EU. Oba faktory se již projevily na oživení trhu v oblasti technologií výroby elektřiny z OZE. e) Rozvoj výzkumu, vývoje, výroby a aplikace moderních technologií, materiálů a postupů ke zvýšení účinnosti užití energie a využití obnovitelných energetických zdrojů jako perspektivního oboru jak z hlediska potřeby pokrytí rostoucích tuzemských potřeb, tak i budoucího zapojení do světové trhu s transferem technologií a know-how v této oblasti Plnění: Podporu energetických projektů výzkumu a vývoje (dále VaV), majících charakter základního i aplikovaného výzkumu a vývoje, poskytuje dnes 8 - 10 kapitol státního rozpočtu (resortů) a podpora VaV je samostatně uváděnou oblastí v těchto v rozpočtových kapitolách. Rozsah státní podpory energetickým projektům VaV lze odhadnout na minimálně 300 mil. Kč/rok. Na výběr podporovaných projektů a na využití výsledků projektů VaV pro cíle Národního programu však mají odpovědné instituce dosud velmi malý vliv. V programech VaV řešených v rámci EU (5. rámcový program EU pro VaV) je v současné době podporováno 92 projektů s českými řešiteli v programu „Trvale udržitelný rozvoj“ a 43 projektů v programu „Energie“ s podporou ze zdrojů EU ještě vyšší, než je podpora domácími rozpočtovými zdroji. Podporu cílům Národního programu v oblasti výzkumu a vývoje poskytuje rovněž ČEA 1
Měrná spotřeba tzn. spotřeba konečné spotřeby energie na vyprodukovanou přidanou hodnotu příslušného sektoru.
5
v rámci svých omezených zdrojů daných možnostmi státního rozpočtu. V případě ČEA jde o částku kolem 1 mil. Kč/rok. f) Posílení informovanosti o možnostech a přínosech realizace opatření na zvyšování účinnosti užití energie a vyšší využití OZE a aktivizace pozornosti výrobních i spotřebitelských subjektů a skupin Plnění: Hlavním realizačním nástrojem Národního programu jsou roční Státní programy. Významnou součástí Státních programů na roky 2002 až 2005 byly podprogramy podpory poradenství, vzdělávání a propagace k hospodárnému užití energie, s vlivem na zlepšení životního prostředí. Propagaci úspor energie provádějí vlastními silami rovněž energetické podnikatelské subjekty, rozvinulo se i podnikání v oblasti úspor energie (systém EPC). Poradenská síť Energetických konzultačních a informačních středisek (EKIS ČEA), případně Městských energetických poradenských středisek (MEPS), se zdokonalila a zvýšila přínos. Poradenské služby byly v roce 2005 poskytovány téměř 176 poradci na 44 místech v ČR a týkají se poradenství v oblastech výroby, distribuce a spotřeby energie průmyslovému sektoru, terciální sféře i obyvatelstvu. V roce 2005 bylo poskytnuto více než 18 tisíc konzultací. Významný je i přínos poradenských organizací působících v energetice. Rozvinulo se rovněž poskytování poradenství prostřednictvím internetu. Do systému byli postupně zapojeni všichni poradci zařazení do sítě EKIS ČEA. Elektronickou cestou bylo v roce 2005 zodpovězeno 1 006 dotazů. Internetové poradenství kromě toho poskytuje možnost rozvíjet diskusi nad problémy a možnost vyhledávat nejčastěji kladené dotazy apod. Značné prostředky byly vloženy do organizování vzdělávacích akcí a zpracování produktů pro poradenství jak v oblasti hospodárného užití energie tak pro vyšší využití obnovitelných zdrojů energie. g) Dosáhnout shody s prioritami EU v oblasti energetiky Plnění: Příprava na členství ČR v EU v oblasti energetiky urychlila proces slaďování priorit. Usnesením vlády č. 211 ze dne 10.3. 2004 byla schválena Státní energetická koncepce (dále jen SEK) s výhledem vývoje energetického hospodářství do roku 2030. SEK je plně v souladu s prioritami EU a se všemi platnými směrnicemi a nařízeními EU. Od 1.1. 2005 je platný zákon č. 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Tento zákon definuje podmínky pro podnikatelské subjekty v rámci Evropského schéma obchodování (EU Emission Trading Scheme - EU ETS) podle směrnice 2003/87/ES. Od 1.8. 2005 je platný zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z OZE. Tento zákon přináší především dosud chybějící garanci dlouhodobé stability podpory ve formě provozních dotací nutné pro podnikatelská rozhodnutí a je v souladu se směrnici 2001/77/ES. Zejména z důvodu implementace směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov (rozšíření o opatření pro zlepšení hospodaření s energií v budovách) byla připravovaná aktualizace zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií. h) Snížení růstu závislosti ekonomiky České republiky na dovážených energetických zdrojích a tím omezení její zranitelnosti z hlediska budoucího růstu cen paliv a energie i možné budoucí omezené dostupnosti dovážených energetických zdrojů Plnění: Zlepšování hospodaření s energií a podpora uplatňování OZE pozitivně působí na snižování dovozní energetické závislosti. ČR má v současné době v mezinárodním porovnání poměrně nízkou dovozní energetickou závislost (saldo import/export na PEZ) a to na úrovni 42 %, protože dovozy zemního plynu, ropy a uranového paliva jsou kompenzovány vysokými vývozy černého uhlí, koksu i elektřiny. Výroba elektřiny je ze 66 % záležitostí využití domácích PEZ (zbytek je na bázi dováženého jaderného paliva). Schodek obchodní bilance energetických komodit je však vysoký a pohyboval se v roce 2005 na úrovni 100 mld. Kč vzhledem k nárůstu importních cen dovážené energie a energetických surovin.
6
i) Podpora mobilizace dalších veřejných i soukromých finančních zdrojů Plnění: Způsoby finanční podpory akcí naplňujících cíle a priority Národního programu se konkrétně řeší v ročních Státních programech. Finanční systém podpory cílů Národního programu je členitý, decentralizovaný a pro zájemce o podporu málo přehledný. Podpory ze státního rozpočtu jsou zpravidla směřovány do oblastí, které nevytvářejí dostatečné vlastní zdroje na realizaci projektů, zejména municipality, rozpočtová sféra, ale i obyvatelstvo. Zdroje podpory Národního programu: Meziresortní roční Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (dále jen Státní program) je jedním z nástrojů naplňování cílů Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Je každoročně aktualizován. V rámci tohoto programu lze získat investiční dotace a půjčky pro realizaci projektů vedoucí ke zvýšení energetické efektivnosti a ke zvýšení výroby energie z OZE. Státního programu se v roce 2005 účastnilo 11 resortů, přičemž každý resort zajišťuje příslušnou část Státního programu, který koordinuje MPO a MŽP. ¾ Státní program část A (Ministerstvo průmyslu a obchodu www.mpo.cz) ¾ Státní program část B (Ministerstvo životního prostředí www.env.cz) ¾ Státní program část C (Ministerstvo zemědělství www.mze.cz) ¾ Státní program část D (Ministerstvo pro místní rozvoj www.mmr.cz) ¾ Státní program část E (Ministerstvo zdravotnictví www.mzcr.cz) ¾ Státní program část F (Ministerstvo obrany www.army.cz) ¾ Státní program část G (Ministerstvo vnitra www.mvcr.cz) ¾ Státní program část H (Ministerstvo kultury www.mkcr.cz) ¾ Státní program část I (Ministerstvo spravedlnosti www.justice.cz) ¾ Státní program část J (Ministerstvo dopravy www.mdcr.cz) ¾ Státní program část K (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy www.msmt.cz V následující tabulce je alokace prostředků na realizaci Státního programu v rámci jednotlivých resortů. Tabulka 2.3: Alokace prostředků v mil. Kč na realizaci Státního programu v letech 2002 – 2005 v rámci jednotlivých resortů. NP 2002Resort 2002 2003 2004 2005 2005 83,4 102,3 100,7 95,5 381,9 Státní program část A (MPO) 797,2 408,8 322,1 180,6 1 708,7 Státní program část B (MŽP) 839,7 1 211,5 700,4 53,7 2 805,3 Státní program čás C (Mze) 252,7 343,7 575,4 0,0 1 171,8 Státní program část D(MMR) 0,0 2,7 3,0 3,1 8,8 Státní program část E(MZd) 0,0 0,0 30,0 0,0 30,0 Státní program část F (MO) 0,0 0,0 80,7 197,4 278,1 Státní program část G (MV) 1,6 1,6 10,0 10,7 24,0 Státní program část H (MK) 18,1 9,2 24,3 66,2 117,8 Státní program část I (MS) 0,0 0,0 0,03 5,0 5,0 Státní program část J (MD) 0,0 0,0 210,7 234,9 445,6 Státní program část K (MŠMT) Celkem 1 992,7 2 079,8 2 057,4 847,1 6 977,0
7
1. Zdroje státního rozpočtu (přímé a nepřímé) a) Státní program část A Ministerstvo průmyslu a obchodu (realizací je pověřena ČEA) - přímá podpora, ve formě investičních dotací. b) Státní program část C Ministerstvo zemědělství - přímé dotace do oblasti biopaliv a na pěstování energetických rostlin, nepřímé dotace za oblast vědy, výzkumu a vzdělávání celkem za období Národního programu 21,922 mil. Kč. c) Státní program část J Ministerstvo dopravy - nepřímá podpora zvýšení energetické efektivnosti v rámci dotačního programu "Podpora obnovy vozidel regionální a městské hromadné dopravy a veřejné linkové dopravy". V roce 2003 bylo poskytnuto formou dotací celkem 479,9 mil. Kč. Vozidla nová musí splňovat mnohem přísnější normy v oblasti emisí, což vedlo také k významnému snížení emisí. Od roku 2004 byly také alokovány finanční prostředky na realizaci Státního programu část J Ministerstva dopravy. d) Ostatní resorty, které byly zapojeny do Státního programu, realizovaly opatření pro zvýšení energetické efektivnosti v objektech jednotlivých ministerstev. Celkem 904,2 mil. Kč za období realizace Národního programu. 2. Mimorozpočtové zdroje a) Státní program část B Ministerstvo životního prostředí (realizací je pověřen SFŽP ) podpora úspor energie a využití OZE, nenávratná i návratná forma pomoci. Z toho na půjčky bylo alokováno za období Národního programu celkem 352,472 mil. Kč, b) Státní program část D Ministerstvo pro místní rozvoj (realizací pověřen Státní fond rozvoje bydlení) - možná podpora v rámci programu revitalizace panelových domů ve formě příspěvků ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami a záruky za bankovní úvěry (celkem 991,3 mil. Kč a 180,5 mil. Kč za období realizace Národního programu). 3. Rotační fond pro financování energeticky úsporných opatření Fond byl zřízen v ČSOB v roce 1997 na základě smlouvy o správě Fondu (Fond Phare energetických úspor, ESF) mezi MPO, Evropskou komisí a ČSOB. Z fondu jsou financovány projekty o nákladech do 50 mil. Kč. Za dobu jeho existence bylo prostřednictvím fondu financováno 45 projektů o celkovém objemu 512 mil. Kč. Projekty v částce 157 mil. Kč jsou již splaceny. Klientelu fondu tvoří stavební bytová družstva, průmysl, organizace CZT, obce, firmy energetických služeb. Průměrná úroková sazba již poskytnutých úvěrů je 5,13%. 4. Programy EU Programy EU jsou novým a významným zdrojem využívaným pro podporu akcí Národního programu. Pro jeho podporu již byly použity i předvstupní fondy. Ze šesti připravovaných sektorových operačních programů jsou pro akce Národního programu určeny dva programy a to „Operační program Průmysl a podnikání“ v gesci MPO, který podporuje zvyšování energetické efektivnosti, využití obnovitelných zdrojů energie a kogeneraci, a „Operační program Infrastruktura“ pro podporu obnovitelných zdrojů v resortu dopravy a životního prostředí. K výše uvedeným hlavním mezinárodním zdrojům finanční podpory akcí Národního programu je nutné doplnit podporu Světové banky s programem CEEF na zpřístupnění a usnadnění financování energeticky úsporných projektů a s programem PCF. Z národních zdrojů je možné uvést ještě podporu ČMZRB a České spořitelny programem FINESA, určeným pro financování energii spořících aplikací. j) Minimalizace negativních dopadů získávání a užití energie na životní prostředí v souladu s požadavky udržitelného rozvoje 8
Plnění: V důsledku zlepšování hospodaření s energií, růstu využití ekonomicky únosných OZE a realizací nákladných opatření zaměřených na minimalizaci negativních dopadů získávání a užití energie na životní prostředí se podařilo částečně snížit emise škodlivin vypouštěných do ovzduší. Podrobnější údaje jsou uvedeny v kapitole 3b) a 3c). Dílčí závěr k plnění cílů Národního programu Národní program uvádí 10 cílů pokrývajících široký okruh problémů rozvoje energetického hospodářství a přesahujících samotný rámec hospodaření s energií a podpory OZE. Tři z cílů Národního programu jsou zaměřeny na oblast využití OZE, jeden cíl se týká energetické efektivnosti a jeden cíl se orientuje na zlepšování životního prostředí. Zbývající cíle lze přiřadit k systémovým opatřením průřezového charakteru (výzkum a vývoj apod.). Z provedeného hodnocení plnění cílů vyplývá splnění většiny cílů Národního programu stanovených pro rok 2005.
3. Plnění rámcových indikátorů Národního programu Rámcové indikátory Národního programu byly stanoveny tak, aby přispívaly k naplnění kvantifikovaných cílů a indikátorů uvedených v Energetické politice (z roku 2000) a ve Státní politice životního prostředí. Rámcové indikátory Národního programu a stav plnění za roky 2002 - 2005: a) Zvýšení podílu OZE na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů na 3 – 6 % (resp. 4 – 6 %) v roce 2010 Plnění: Současná hodnota ukazatele je na úrovni kolem 4 %, s tendencí jen pozvolného růstu. Státní energetická koncepce přitom upravuje cílovou hodnotu ukazatele pro rok 2005 na 5 – 6 %. b) Snížení měrných emisí SO2 na 1,9 kg/1000 USD HDP (2,0 kg v roce 1999) nebo 26,0 kg na obyvatele v roce 2005 (26,6 kg v roce 1999) Plnění: Snižování celkových a měrných emisí SO2 patří k úspěšným oblastem zlepšování vztahu energetického hospodářství k životnímu prostředí. V období do roku 1998 se podařilo vyřešit emise SO2 z velkých zdrojů, které se na celkových emisích podílejí cca 77 %. Podle statistik byla v roce 2001 dosažena hodnota ukazatele 24,6 kg SO2/obyvatele a v roce 2005 22,1 kg SO2/obyvatele. Indikativní ukazatel Národního programu stanovený pro rok 2005 je splněn stejně jako národní emisní strop pro SO2 pro rok 2010 (podle nařízení vlády ČR č. 351 ze dne 3.7. 2002). c) Snížení měrných emisí NOX na 35,0 kg na obyvatele v roce 2005 (38,4 kg v roce 1999) Plnění: V emisích NOx bylo v ČR dosaženo v roce 2001 úrovně 32,5 kg NOx/obyvatele a v roce 2005 pak již 28,1 kg NOx/obyvatele. Hodnoty emisí NOx v letech 2002 až 2005 jsou nižší než indikativní ukazatel Národního programu pro rok 2005. V rámci jednání o přístupu ČR k EU dohodla Česká republika k roku 2010 národní emisní strop ve výši 286 tis. tun. Jeho splnění bude pro ČR problém, neboť i korigované údaje v případě NOx vykazují pozvolný vzestup od roku 2002. Tabulka 3.1: Vývoj produkce emisí SO2, NOx
*
Parametr
2001
2002*
2003*
2004*
2005**
SO2 (tis. tun) NOx (tis. tun)
251 332
234 285
229 286
227 286
227 288
korigované údaje v případě NOx předběžné údaje
**
Strop 2010 265 286
Zdroj: Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2005, MŽP
9
Tabulka 3.2: Měrné emise SO2, NOx Parametr
2001
kg SO2/obyvatele kg NOx/obyvatele
24,6 32,5
2002
2003
22,9 27,9
22,4 28,0
2004 22,2 28,0
2005 22,1 28,1
Cíl NP 2005 26 35
Zdroj: Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2005 MŽP, ČSÚ
d) Snížení elektroenergetické náročnosti na jednotku HDP do roku 2005 v souladu se vzestupným vývojem ekonomiky ČR Plnění: Elektroenergetická náročnost tvorby HDP se snižuje pomalejším tempem než celková energetická náročnost v důsledku působení dvou protichůdných procesů. Na jedné straně roste zhodnocování spotřebovávané elektřiny přidanou hodnotou, na druhé straně spotřeba elektřiny roste v důsledku přirozeného vyrovnávání celkově nižší úrovně spotřeby elektřiny v ČR oproti hospodářsky vyspělým zemím. Podíl elektřiny v celkové konečné spotřebě roste vč. ukazatelů spotřeby elektřiny na osobu. Ukazatel elektroenergetické náročnosti má od roku 2000 klesající trend, i když v období 2002-2003 jeho úroveň kolísala. Bylo to ovlivněno mj. vysokým nárůstem vývozu elektřiny, který se v tuzemské spotřebě elektřiny projevil zvýšeným nárůstem vlastní spotřeby na výrobu a nárůstem ztrát v sítích. Dílčí závěr k plnění rámcových indikátorů Národního programu Národní program obsahuje 4 indikátory, přičemž 3 z nich jsou stanoveny číselnou úrovni. Přestože byl vývoj v plnění rámcových indikátorů v letech 2002-2005 rozdílný, v zásadě lze říci, že stanovené indikátory Národního programu byly dodrženy.
4. Plnění priorit Národního programu Prioritní oblasti realizace Národního programu a) Integrace cílů v oblasti energetické účinnosti a s ní souvisejících cílů v oblasti životního prostředí do ostatních neenergetických politik a programů Plnění: Cíle uvedené v Národním programu jsou v souladu s cíli a indikativními ukazateli Státní politiky životního prostředí. Národní program je kompatibilní s Národním programem snižování emisí, Národním programem na zmírnění dopadů změny klimatu, se Státní surovinovou politikou, s rozvojovými koncepcemi regionů a s regionálními energetickými koncepcemi. Nové priority obsažené ve Státní energetické koncepci, vč. požadavků směrnic a nařízení EU, však uvažují s progresivnějšími cíli a indikátory. Na úrovni Státních programů je provázanost cílů zajištěna formou resortních programů. V roce 2005 bylo do Státního programu zapojeno již 11 resortů, a to MPO, MŽP, MZe, MMR, MZd, MO, MV, MK, MS, MD a MŠMT. b) Posílení podpory stávajících úspěšných energeticky úsporných projektů, opatření a akcí a zajištění jejich opakování a rozšíření Plnění: K podpoře úspěšných projektů, pro jejich opakování a rozšíření, slouží řada opatření, mj. energetický informační systém (http://www.eis.cz). Systém v současné době obsahuje přes 3100 dokumentů z oblasti ekologie, energetiky budov, stavebních dílů, legislativy, paliv a energie, regulačních a měřících systémů, technologických zařízení, tepelných soustav a ekologických výrobků a materiálů. Je přístupným zdrojem pro všechny zájemce o odborné informace z oblasti energeticky úsporných projektů, pro jejich opakování a rozšíření. Produkty pro podporu poradenství zajišťované ČEA jsou po zapracování připomínek z oponentního řízení zveřejňovány na internetových stránkách ČEA. Na kompaktních discích jsou poskyto10
vány poradenským střediskům EKIS ČEA. Rovněž další poskytovatelé podpory (SFŽP, Ministerstvo zemědělství) informují o energeticky úsporných projektech a podporovaných projektech v oblasti OZE. c) Podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie Plnění: Hodnocení je provedeno v kapitole 2a) a 2b). Zákon o podpoře výroby elektřiny z OZE vychází z ustanovení Směrnice EU 2001/77/ES. Tento zákon vytváří základní podmínky k možnému splnění národního indikativního ukazatele (8% podílu elektřiny vyrobené z OZE na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2010). Prioritní aktivity na podporu zvyšování účinnosti užití energie a vyšší využití obnovitelných energetických zdrojů a) Zvyšování obecných znalostí obyvatel o možnostech a přínosech realizace opatření na zvyšování účinnosti užití energie a vyšší využití OZE Plnění: Oblast propagace a zvyšování obecných znalostí obyvatel je součástí Státních programů a je plněna k tomu určenými podprogramy. b) Konkrétní státní podpora na realizaci opatření ke zvyšování účinnosti užití energie a k vyššímu využití OZE ve všech sektorech národního hospodářství, včetně jejich kombinace Plnění: Státní podpora je řešena v rámci ročních Státních programů. Návazně jsou ročně vyhodnocovány dosažené výsledky a přínosy Státních programů (ekonomický přínos, úspora energie, environmentální přínos). Praxe ročních Státních programů má v ČR dlouhodobou tradici (od roku 1991). Díky rozsáhlé kampani energetických auditů (ČEA, ministerstva) byl zjištěn významný potenciál úspor energie, především u veřejných zařízení a objektů a zařízení státní správy. Výsledky budou východiskem pro realizaci opatření beznákladového charakteru i opatření investičního charakteru. c) Podpora výzkumu, vývoje a zavádění progresivních energetických technologií Plnění: Platí závěry z části 2e). V rámci nově se formujícího systému programů VaV, především Národního programu VaV „Pokrok“, je nutné usilovat o zpřesnění zadání vyhlašovaných veřejných soutěží ve VaV na projekty, podpořit práce na přípravě projektů, navázat účinnější vazby na Rady programů a rozšířit soubor oponentů projektů. Doporučuje se vytvořit informační systém o řešených projektech a prosadit účinný způsob využití výsledků. d) Podpora zavádění různých způsobů financování pro realizaci navrhovaných opatření při úsporách energie a vyššího využití obnovitelných energetických zdrojů Plnění: Finanční systém podpory cílů Národního programu je kombinací veřejných zdrojů, určených pro zajištění resortních programů (dotace nebo „měkké“ půjčky), zahraničních zdrojů (Revolving Fund, „uhlíkové fondy“, fondy EU), bankovních zdrojů (ČMZRB, Česká spořitelna - program FINESA, jiné banky) na bázi návratných prostředků. Významně se zvýšil význam zdrojů EU jako jsou International Finance Corporation - program CEEF, strukturální fondy (především „Operačního programu Průmysl a podnikání“ na MPO a „Operačního programu Infrastruktura“ na MŽP a MD) a program Intelligent Energy for Europe. e) Podpora zavádění energetického managementu na úrovni krajů, měst, obcí i podniků a institucí v souladu s ochranou životního prostředí Plnění: Zavádění energetického managementu se postupně rozvíjí. Součástí územních energetických koncepcí jsou návrhy na zavedení energetického managementu na územně samosprávných celcích. V průmyslové sféře byl proces stimulován demonstračními projekty, reali-
11
zovanými s podporou Evropské unie a ČEA. Systém je zaveden v několika průmyslových podnicích v různých odvětvích. f) Podpora mezinárodní spolupráce, transferu technologií a know-how, účast v mezinárodních programech a projektech, především v rámci EU, v oblasti zvyšování účinnosti užití energie a vyšší využití obnovitelných energetických zdrojů Plnění: Česká republika se postupně zapojuje do mezinárodních programů a aktivit. Jako důkaz lze mj. uvést: • V roce 2003 bylo v rámci Evropské energetické charty provedeno hodnocení, jak ČR plní závazky z Protokolu o energetické efektivnosti, • Všechny směrnice a další dokumenty EU, které mají vztah k hodnocené problematice, byly aplikovány a připravuje se implementace nových Směrnic EU do národní legislativy jako je např. Směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách, • Spolupráci s Mezinárodní energetickou agenturou (IEA) a zapojení do implementačních programů, zaměřených na společný výzkum a transfer know-how a technologií, • Zapojení do programu EU SAVE, Synergy, do 6. akčního programu EU a programu EU „Intelligent Energy for Europe“, který se zaměřuje na zvyšování efektivního užití energie a využívání obnovitelných zdrojů. g) Postupné zavádění daňového systému podporujícího energetická a ekologická efektivní zařízení Plnění: V oblasti zdanění energetických výrobků a elektřiny je v současné době stěžejním dokumentem Směrnice EU č. 2003/96 ze dne 27.10. 2003, měnící přístup Společenství ke zdanění energetických výrobků a elektřiny. Vláda ČR na základě usnesení č. 1233 z 10.12. 2003 požádala Evropskou komisi o přechodné období začátku její platnosti, a to od 1.1. 2008. Rada EU schválila pro ČR přechodné období na zavedení systému zdanění elektřiny a pevných paliv do konce roku 2007, stejně jako na zavedení minimální sazby daně ze zemního plynu určeného pro výrobu tepla.
5. Dosažené přínosy pomocí hlavních nástrojů na realizaci Národního programu Na realizaci Národního programu na léta 2002 až 2005 bylo možnost získat přímé investičních dotace a zvýhodněné půjčky v rámci Státních programů na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie na realizaci projektů úspor energie a výroby energie z OZE. Dále výroba elektrické energie z OZE byla podporovaná pomocí provozních dotací ve formě minimálních výkupních cen elektrické energie z OZE na základě vyhlášky č. 252/2001 Sb. o způsobu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla. Pro investory do technologie výroby energie z OZE existuje daňové osvobození po dobu 5+1 rok podle zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Součástí této kapitoly je rekapitulace dosažených přínosů ve formě výroby energie z OZE a úspor energie a s nimi související redukce základních typů emisí pomocí těchto hlavních nástrojů pro naplňování cílů Národního programu v letech 2002 až 2005.
12
5.1. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie Pro každý rok realizace Národního programu byl vyhlašován ze zákona č. 406/2000 Sb. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Byl vyhlašován na základě zkušeností z Programů realizovaných v letech 1991 až 2001, které prokázaly jeho významný přínos v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Cílem programu je především iniciace aktivit vedoucích k úsporám energie a snižování energetické náročnosti s minimalizací negativních ekologických dopadů při spotřebě i přeměně paliv a energie. Státní program je jedním z nástrojů naplňování cílů Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Je každoročně aktualizován za spolupráce MPO a MŽP. Státní program byl zahájen na základě usnesení vlády ČR č. 480 ze dne 8. července 1998. V roce 2005 bylo už do Programu zapojeno 11 resortů. Pro monitoring výsledků byla vypracována metodika vyhodnocování přínosů Státního programu, kterou vláda ČR svým usnesením č. 81 ze dne 20. ledna 2004 vzala na vědomí. Ministerstvo průmyslu a obchodu a životního prostředí provádí každoročně, podle této metodiky, vyhodnocení celého Státního programu a předkládat je vládě ve smyslu usnesení vlády č. 686 z 12. července 2000, a to poprvé do 30. června 2005 za rok 2004. Dále se ukládá ministrům vnitra, zemědělství, pro místní rozvoj, obrany, kultury, spravedlnosti, dopravy, ministryním školství, mládeže a tělovýchovy a zdravotnictví, provádět každoročně, podle této metodiky vyhodnocení přínosů resortního Státního programu a předat toto vyhodnocení MPO. Podle podmínek jednotlivých programů dochází k podpoře realizačních akcí a demonstračních projektů, k podpoře zpracování energetických auditů jednotlivých resortů, energetických koncepcí a štítků budov a k podpoře výzkumu a vzdělávání. Státní program část A spravovaný ČEA a Státní program část B spravovaný SFŽP jsou zaměřeny na podnikatelské a nepodnikatelské subjekty jako objekty municipalit, státní správy a fyzické subjekty. Ostátní Státní programy kromě programu Mze a MMR jsou zaměřeny hlavně na objekty jednotlivých ministerstev. Tato kapitola je zaměřena na Státní program část A a část B, v rámci kterých byla podpořena většina projektů úspor energie a výroby OZE v ČR. Finanční prostředky na Státní program část A jsou poskytovány z rozpočtové kapitoly MPO. Státní program je zaměřen na zavádění energeticky úsporných opatření v oblasti výroby, přenosu, distribuce a spotřeby energie, vyšší využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a rozvoj kombinované výroby tepla, chladu a elektřiny, a stanoví pravidla ve smyslu nařízení vlády č. 63/2002 o poskytování dotací ze státního rozpočtu na akce obsažené v Národním programu. Investoři do úspor energie a výroby energie z OZE a KVET měli možnost získat podporu ze Státního programu část A (ČEA) ve výši až 30 % investičních nákladů, nejvýše 3 mil. Kč. Státní instituce, pověřená Ministerstvem životního prostředí k zajišťování části B Státního programu je Státní fond životního prostředí. Státní fond životního prostředí podporuje pouze projekty zaměřené na využití obnovitelných zdrojů energie. Dotace ze Státního programu část B do projektu výroby energie z OZE může v případě u obcí a neziskového sektoru činit až 90% ze základu pro výpočet podpory a u podnikatelských subjektů do 40 %. Úvěr lze nepodnikatelským subjektům poskytnout do 35 % (bezúročně) a podnikatelskému sektoru do 90 % s úrokem většinou 4 % p.a. a s dobou splatnosti 12 let. Lze poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu úroku z úvěru (snížení úrokové sazby o 4 % p.a.). Projekty úspor energie a OZE musí splnit základní technické podmínky z hlediska garantované úspory energie, účinnosti výroby energie dle znění programů. Termín podání žádosti je do konce ledna každého roku v případě Státního programu část A a několikrát do roka 13
v případě Státního programu část B podle množství finančních prostředků. Žádost musí dostát podmínkám Státního programu část A a Státního programu část B (přílohou žádosti musí být energetický audit a další nutné přílohy dle podmínek). Na dotaci v rámci Státního programu není právní nárok. O alokaci podpory rozhodují členové nezávislé hodnotitelské komise jednotlivého programu na základě technicko-ekonomických a environmentálních parametrů jednotlivých projektů. Následující podkapitoly obsahují dosažené předpokládané přínosy podpořených projektů v rámci těchto programů na základě předpokládaných úspor energií a výrob energie z OZE, které jsou závaznými parametry při přidělení dotace. Příslušné data vyhodnocení podpořených projektů v rámci období realizace Národního programu 2002 - 2005 byla převzata z jednotlivých ročních meziresortních vyhodnocení Státního programu.
5.1.1. Státní program část A Na realizaci Státního programu část A bylo v letech 2002 až 2005 alokováno celkem 368 320 tis. Kč. Tyto investiční dotace umožnily realizaci celkem 1 645 akcí s celkovými investičními náklady ve výši 2 609 080 tis. Kč z oblasti realizačních projektů (podprogramy II a III), zpracování energetických auditů (odstavec I.2) a ostatních akcí jako jsou výzkum a vývoj, energetické koncepce, poradenství a vzdělávání (odstavec I.1 a podprogram IV). V letech 2002 – 2005 byl Státní program část A členěn na tyto podprogramy: I. II. III. IV.
Podpora zpracování územních energetických koncepcí a energetických auditů, Výrobní a rozvodná zařízení energie, Podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie, Poradenství, vzdělávání a propagace k hospodárnému užití energie s vlivem na zlepšení životního prostředí.
14
V následující tabulce jsou vyčísleny alokace prostředků v rámci jednotlivých odstavců podprogramů Státního programu část A za období 2002 až 2005. Tabulka 5.1: Přehled vybraných akcí v rámci Státního programu za období 2002 až 2005 (dle dílčích podprogramů) Náklady Dotace Podprogram Oblast podpory Podpořeno [tis.Kč] [tis.Kč] 51 55 706 13 388 Územní plánování I. 776 85 908 24 548 Energetické audity Zvýšení účinnosti užití energie ve vý22 299 432 28 947 robních a rozvodných zařízeních energie Kombinovaná výroba elektrické ener12 266 367 14 241 gie a tepla Vyšší využití obnovitelných a druhotII. 54 365 850 46 997 ných zdrojů energie Projekty vedoucí ke snižování emisí skle2 62 351 2 000 níkových plynů Pilotní projekty využití moderních tech3 4 468 3 779 nologií ve výrobních a rozvodný zařízení energie Komplexní opatření ke snížení energetic138 1 251 919 157 594 ké náročnosti 4 26 716 3 107 Projekty financované z úspor energie Vývoj a využívání moderních technoIII. 7 20 500 2 675 logií a materiálů pro opatření ke zvýšení účinnosti užití energie Projekty zvyšování energetické účinnosti 1 15 900 500 vedoucí ke snižování emisí skleníkových plynů
IV.
Poradenství
205
25 711
19 396
Krajské energetické agentury
16
20 586
6 002
219
68 159
16 821
135
39 506
28 324
Vzdělání a propagace Zpracování produktů k podpoře poradenství, vzdělávání a propagace Celkem I - Podpora zpracování územních energetických koncepcí a energetických auditů II - Výrobní a rozvodná zařízení energie III - Podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie IV - Poradenství, vzdělávání a propagace k hospodárnému užití energie s vlivem na zlepšení životního prostředí
15
1 645
2 609 080 368 320
827
141 614
37 936
93
998 468
95 964
150
575
1 315 035 163 876
153 962
70 544
Obrázek 5.1.: Podíl jednotlivých podprogramů na celkové alokaci prostředků v rámci Státního programu část A za období 2002 – 2005 (celkem 368 320 tis. Kč)
I - Podpora zpracování územních energetických koncepcí a energetických auditů 10,30%
IV - Poradenství, vzdělávání a propagace k hospodárnému užití energie s vlivem na zlepšení životního prostředí 19,15%
II - Výrobní a rozvodná zařízení energie 26,05%
III - Podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie 44,49%
Ve vyhodnocení Státního programu část A byl kladen důraz na ekonomický a environmentální přínos akcí vedoucí k úsporám energie, a to především u realizačních akcí a energetických auditů. V případě výroby energie z OZE a KVET se předpokládá redukce energie z fosilních paliv. Ekonomická efektivnosti projektů se hodnotí pomocí čisté současné hodnoty (NPV – Net Present Value), protože názorně vystihuje výsledný ekonomický efekt podprogramů. Je vhodné, aby bylo NPV>0, což je jistou zárukou, že hodnocený projekt je pro potenciálního investora zajímavý. Výpočet NPV je uvažován z hlediska projektu – výpočet bez vlivu daní a bez přiznané dotace. Byly zvoleny předpoklady doby hodnocení 15 let a reálného diskont 5 % (při stálých cenách). Tyto předpoklady pro výpočet ekonomické efektivnosti jsou zvoleny s ohledem na podmínku rozumné doby návratnosti v souladu s očekávaným rizikem projektů. Zvolené předpoklady pro výpočet ekonomické efektivnosti vystihují současný trend hodnocení energetických projektů v podmínkách České republiky. Pro environmentální vyhodnocení redukcí jednotlivých typů emisí byly použity emisní faktory podle přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb. a v případě CO2 podle IPCC. Na následujícím obrázku jsou měrné investiční náklady na redukci tuny CO2 a NPV pro jednotlivé odstavce podprogramů II a III (Realizační akce) za období 2002 - 2005.
16
Obrázek 5.2: Měrné investiční náklady na redukci emisí CO2 a NPV jednotlivých podprogramů II a III u realizačních projektů realizovaných za období 2002 až 2005. 60,00
400 000
ni (tis.Kč/t CO2) NPV (tis.Kč)
350 000
50,00
300 000 250 000 200 000
(tis. Kč)
(tis. Kč/t CO2)
40,00
30,00
150 000 100 000
20,00
50 000 0
10,00
-50 000
0,00
-100 000 Vyšší využití Projekty vedoucí Zvýšení účinnosti Kombinovaná užití energie ve výroba elektrické obnovitelných a ke snižování emisí energie a tepla druhotných zdrojůskleníkových plynů výrobních a energie rozvodných zařízeních energie
Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti
Projekty financované z úspor energie
Vývoj a využívání Projekty zvyšování energetické moderních technologií a účinnosti vedoucí materiálů pro ke snižování emisí opatření ke skleníkových plynů zvýšení účinnosti užití energie
Celkem
Jednotlivé odstavce podrogramů II a III
Na následujícím obrázku jsou předpokládané dosažené redukce jednotlivých typů emisí včetně CO2 u jednotlivých odstavců podprogram II a III za období 2002 až 2005 Obrázek 5.3: Redukce emisí v rámci jednotlivých podprogramů II a III u realizačních projektů realizovaných za období 2002 až 2005. 100%
1 047
1317
738
180
115 520
90%
Projekty zvyšování energetické účinnosti vedoucí ke snižování emisí skleníkových plynů Vývoj a využívání moderních technologií a materiálů pro opatření ke zvýšení účinnosti užití energie Projekty financované z úspor energie
80% 70% 60%
Komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti
50% 40%
Projekty vedoucí ke snižování emisí skleníkových plynů
30%
Vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie
20%
Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla Zvýšení účinnosti užití energie ve výrobních a rozvodných zařízeních energie
10% 0% Tuhé látky (t/rok)
SO2 (t/rok)
Nox (t/rok)
CO (t/rok)
CO2 (t/rok)
V následující tabulce jsou uvedeny ekonomicko-technické parametry jednotlivých typů OZE podpořených v rámci Státního programu část A. 17
Tabulka 5.2: Podpořené OZE v rámci Státního programu část A za období 2002 až 2005 Typ
[ks]
Inst.výkon el. [kW]
MVE biomasa
46 7
13 046 1 460
0 73 640
Roční výroba elektřiny [MWh] 48 137 3 797
skládkový plyn
4
4 830
3 850
2 5 1 2
5,17 0 0 0
67
19 341
FV TČ solár TČ+solár Celkem
Inst. výkon t. [kW]
Roční výroba tepla [MWh]
Náklady [tis. Kč.]
Dotace [tis. Kč.]
0 122 889
317 283 337 248
42 405 12 000
16 923
18 101
54 978
5 000
0 1 597 15 108
5,45 0 0 0
0 6 666 15 330
1 429 47 467 469 3 527
620 4 380 70 430
79 210
68 862
148 001
762 401
64 905
V rámci období Národního programu bylo podpořeno celkovou dotací ve výši 24 548 tis. Kč zpracování 776 energetických auditů z oblasti školství, zdravotnictví, občanské vybavenosti, bytových domů, zásobování teplem a z oblasti průmyslu. V rámci tohoto podprogramu musí příjemce podpory do pěti let od poskytnutí dotace, resp. do tří let, je-li podnikatelským subjektem, zahájit realizaci auditem doporučené varianty energeticky úsporných opatření. V následující tabulce jsou uvedeny předpokládané přínosy ve formě úspor v konečné spotřebě jednotlivých forem energie a redukcí jednotlivých typů emisí včetně CO2 za předpokladu realizace doporučovaných opatření v EA. Realizace těchto opatření by vyvolalo v budoucnu celkové investiční náklady ve výši 6 404 622 tis. Kč a následně předpokládanou úsporu energie 3 194 784 GJ/rok. Tabulka 5.3: Redukce jednotlivých typů emisí včetně CO2 za předpokladu realizace doporučovaných opatření v EA. emise CO2 CO NOx SO2 tuhé látky tun/rok 305 667 327 523 1 924 1 430 5.1.2. Státní program část B Na realizaci Státního programu část B bylo v letech 2002 až 2005 alokováno celkem 1 356 263 tis. Kč ve formě investičních dotací a 352 484 tis. Kč ve formě zvýhodněné půjčky. Tyto investiční dotace umožnily realizaci celkem 3 974 akcí s celkovými investičními náklady ve výši 3 025 419 tis. Kč hlavně v oblasti výroby energie z OZE s důrazem na neziskový sektor. V letech 2002 – 2005 byl Státní program část B na tyto programy: 1.A Podpora investic do vytápění a ohřevu TUV biomasou a solárními systémy v obytných budovách pro fyzické osoby 2.A Podpora investic v komunální sféře do centrálního systému zásobování teplem a TUV z obnovitelných zdrojů energie 3.A Podpora využití obnovitelných zdrojů energie ve školství, zdravotnictví a v objektech rozpočtové sféry 4.A Podpora investic do vytápění tepelnými čerpadly v obytných budovách pro fyzické osoby 18
5.A Podpora investic do výstavby malých vodních elektráren 6.A Podpora investic do výstavby větrných elektráren 7.A Podpora investic do výstavby zařízení pro společnou výrobu elektřiny a tepla z biomasy 8.A Podpora investic do environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu TUV v účelových zařízeních 9.A Podpora environmentálně šetrné výroby elektrické energie ze sluneční energie 10.A Slunce do škol (osvěta formou podpory instalace solárních systémů ve školství) 1.B Podpora vzdělávání, propagace,osvěty a poradenství v rámci celostátní strategické kampaně využívání OZE 2.B Podpora vydávání knižních publikací V následující tabulce jsou vyčísleny alokace prostředků v rámci jednotlivých odstavců podprogramů Státního programu část B za období 2002 až 2005. Tabulka 5.4: Přehled vybraných akcí v rámci Státního programu část B za období 2002 až 2005 (dle dílčích programů) Podpora Náklady na Počet Název opatření Program realizaci Dotace Půjčka akcí (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč) Vytápění a ohřev TUV
1.A
1 544
271 164
106 717
385
Centrální zásob. teplem a TUV
2.A
29
862 177
301 014
80 495
OZE v objektech RS
3.A
179
513 450
398 641
35 849
Tepelná čerpadla - fyzické osoby
4.A
991
366 068
97 866
1 074
Malé vodní elektrárny
5.A.
12
110 622
14 531
28 325
Větrné elektrárny
6.A.
5
155 161
46 611
68 737
Kogenerace z biomasy
7.A
17
366 221
116 114
89 326
OZE v účelových zařízeních
8.A
34
155 531
65 910
48 293
Investiční podpora environmentálně šetrné výroby elektrické energie ze sluneční energie
9.A
1
381
381
0
Slunce do škol
10.A
1 073
196 267
185 919
0
Osvěta - poradenství
1.B
75
23 046
19 567
Vzdělávání, poradenství, propagace
2.B
14
5 331
2 992
3 974
3 025 419
Celkem
19
1 356 263 352 484
Obrázek 5.4.: Podíl jednotlivých programů na celkové alokaci investičních dotací v rámci Státního programu část B za období 2002 – 2005 (celkem 1 356 263 tis. Kč).
9.A 0,03%
10.A 13,71%
2.B 0,22%
1.A 7,87%
1.B 1,44%
2.A 22,19%
8.A 4,86% 7.A 8,56%
6.A. 3,44% 5.A. 1,07% 4.A 7,22%
3.A 29,39%
V následující tabulce jsou uvedeny instalované elektrické a tepelné výkony a s nimi související roční výroby elektřiny a tepla podle jednotlivých programů. Tabulka 5.5: Instalované tepelné a elektrické výkony a roční výroba elektřiny a tepla podle jednotlivých programů u podpořených projektů v rámci Státního programu část B. Výroba
Instalovaný výkon
Název opatření
Program
Tepla GJ/rok
Elektřiny MWh/rok
Tepelný kWt
Elektrický kWe
Vytápění a ohřev TUV
1.A
74 301
0
11 060
0
Centrální zásob. teplem a TUV
2.A
447 540
2 640
30 370
703
OZE v objektech RS
3.A
107 510
0
15 050
0
Tepelná čerpadla - fyzické osoby
4.A
97 317
0
10 083
0
Malé vodní elektrárny
5.A.
0
9 513
0
2 096
Větrné elektrárny
6.A.
0
7 401
0
2 905
Kogenerace z biomasy
7.A
210 082
58 030
13 772
10 100
OZE v účelových zařízeních
8.A
102 146
0
8 553
0
Investiční podpora environmentálně šetrné výroby elektrické energie ze sluneční energie
9.A
-
1
-
1
10.A
1 559
202
292
289
1 040 455
77 787
89 180
16 094
Slunce do škol Celkem
20
Na následujícím obrázku je podíl jednotlivých typů programů na celkové roční výrobě elektřiny za rok dosažené v rámci Státního programu část B za období 2002 až 2005. Obrázek 5.5: Podíl jednotlivých typů programů na celkové roční výrobě elektřiny za rok ve výši 77 787 MWh
Investiční podpora environmentálně šetrné výroby elektrické energie ze sluneční energie 0,001%
Slunce do škol 0,26%
Centrální zásob. teplem a TUV 3,39% Malé vodní elektrárny 12,23% Větrné elektrárny 9,51%
Kogenerace z biomasy 74,60%
Na následujícím obrázku je podíl jednotlivých typů programů na celkové roční výrobě tepla za rok dosažené v rámci Státního programu část B za období 2002 až 2005. Obrázek 5.6: Podíl jednotlivých typů programů na celkové roční výrobě tepla za rok ve výši 1 040 455 GJ
OZE v účelových zařízeních 9,82%
Slunce do škol 0,15%
Vytápění a ohřev TUV 7,14%
Kogenerace z biomasy 20,19%
Tepelná čerpadla fyzické osoby 9,35%
Centrální zásob. teplem a TUV 43,01% OZE v objektech RS 10,33%
21
V následující tabulce jsou uvedeny předpokládané dosažené redukce základních typů emisí včetně CO2 v rámci Státního programu část B za období 2002 až 2005. Tabulka 5.3:Redukce jednotlivých typů emisí včetně CO2 v rámci Státního programu část B emise CO2 CO NOx SO2 tuhé látky tun/rok 180 029 2 573 384 1 474 822 5.1.3. Meziresortní vyhodnocení Státního programu za rok 2005 Celková výše podpory a předpokládané roční úspory energie v GJ jednotlivých forem energie a s nimi související roční redukce emisí CO2 v t způsobené realizací úsporných opatření v rámci jednotlivých resortů zapojených do realizace Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2005 jsou vidět v následující tabulce. Tabulka 5.4: Přínosy jednotlivých resortů zapojených do Státního programu v roce 2005 z hlediska ročních úspor energie a ročních redukcí emisí CO2 Programy jednotlivých rePodpora Úspora energie2 Redukce emisí sortů v rámci SP (mil. Kč) (GJ/rok) CO2 (t/rok) Státní program část A 95,493 106 959 12 460 (MPO) Státní program část B 180,6093 29 791 11 497 (MŽP) Státní program část C 53,699 117 253 9 000 (MZe) Státní program část D 0 0 0 (MMR)4 Státní program část E 3,0725 0 0 (MZd) Státní program část F (MO) 0 0 0 6 Státní program část G (MV)
197,4467
29 895
2 583
Státní program část H (MK)
10,7208
2 435
511
9
Státní program část I (MS)
66,197
8 221
5 281
Státní program část J (MD)
4,968
0
0
234,900
18 322
1 66710
847,104
312 876
42 999
Státní program část K (MŠMT) Suma
2 Pokud byla příslušným resortem vyčíslena, to samé se týká redukcí emisí CO2. V některých případech nebyly vyčísleny v plném rozsahu úspory energie z fosilních paliv. 3 167,731 mil. Kč formou dotace a 12,878 mil. Kč formou půjčky. 4 MMR nebylo vyčísleno kolik bylo alokováno státní podpory v rámci Programu MMR a Státního fondu rozvoje bydlení z důvodu, že tento program je zaměřen k úsporám energie pouze sekundárně. Není to primární cíl. Jejich cílem je podpora výstavby nebo oprav bytového fondu. Podrobnosti ve vyhodnocení Státního program část D. 5 Podpora na provedení energetických auditů – 1 192 tis. Kč a dotace na realizaci úsporných opatření v objektech resortu – 1 880 tis. Kč 6 Ministerstvo obrany neobdrželo v roce 2005 dotace na řešení Státního programu a rovněž nebyla poskytnuta žádná podpora investičních nákladů. Provedené akce byly hrazeny v rámci státního rozpočtu kapitoly MO. 7 Z toho podpora na provedení energetických auditů byla 6 484,97 tis. Kč, ostatní prostředky byly alokovány na realizací úsporných opatření v objektech resortu. 8 Z toho podpora na provedení energetických auditů byla 1 100 tis. Kč, ostatní prostředky byly alokovány na realizací úsporných opatření v objektech resortu. 9 Podpora na provedení energetických auditů byla 1 875 tis. Kč, ostatní prostředky byly alokovány na realizací úsporných opatření v objektech resortu. 10 V tomto případě došlo k vyčíslení redukcí emisí CO2 na základě uvedené úspory energie, předpokládáme emisní koeficient 0,091 t CO2/GJ.
22
V dané tabulce jsou data z vyhodnocení jednotlivých resortů tak, jak byly na ČEA zaslány. V případě Státního programu část I jsou emisní redukce CO2 v kontextu s vyčíslenou úsporou energie nadhodnocené. Obrázek 5.7: Rozložení dotačních prostředků v rámci Státního programu 2005 – celkem 847,104 mil. Kč
Státní program část A (MPO) 11,27%
Státní program část K (MŠMT) 27,73%
Státní program část B (MŽP) 21,32%
Státní program část J (MD) 0,59% Státní program část I (MS) 7,81% Státní program část H (MK) 1,27%
Státní program část G (MV) 23,31%
Státní program část C (MZe) 6,34% Státní program část E (MZd) 0,36%
Obrázek 5.8: Redukce emisí CO2 v rámci Státního programu 2005 – celkem 42 999 t CO2
Státní program část I (MS) 12,28%
Státní program část K (MŠMT) 3,88%
Státní program část H (MK) 1,19%
Státní program část A (MPO) 28,98%
Státní program část G (MV) 6,01%
Státní program část C (MZe) 20,93%
Státní program část B (MŽP) 26,74%
23
Toto vyhodnocení bylo umožněno z důvodu lepší koordinace sběru dat, kterému napomohla existence výše uvedené metodiky vyhodnocování Státního programu. Nicméně i přes tuto uvedenou skutečnost existují resorty, které mají problémy s naplňováním této metodiky. Například velký problém je se získáváním dat dosažených úspor energie v rámci Státního programu část D Ministerstva pro místní rozvoj. Podle vyjádření tohoto ministerstva jejich programy a programy Státního fondu rozvoje bydlení se státní podporou v oblasti bydlení jsou zaměřeny k úsporám energie pouze sekundárně. Není to primární cíl. Jejich cílem je podpora výstavby nebo oprav bytového fondu. Zohledňují však současná pravidla a požadavky na výstavbu a účinnost užití energie v budovách vyplývající ze závazků České republiky jako členské země EU. Například z důvodu implementace Směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách by bylo vhodné podchytit úspory energie v rámci těchto programů. 5.2. Podpora výroby elektřiny z OZE v období realizace Národního programu Podpora výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů byla v letech 2002-2005 v České republice zakotvena především v zákoně č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Provozovatelé regionálních distribučních soustav (REAS) byli povinni vykupovat veškerou vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů na svém území za minimální výkupní ceny, které každoročně vyhlašoval na následující rok Energetický regulační úřad. Podpora se vztahovala na tyto druhy obnovitelných zdrojů: malé vodní elektrárny do 10 MW, větrné elektrárny, zdroje spalující biomasu, zdroje spalující bioplyn, zdroje využívající geotermální energii a zdroje založené na fotovoltaických systémech. Největší podíl na výrobě elektrické energie z obnovitelných zdrojů v České republice měly a stále mají velké vodní elektrárny ČEZ, a.s. s instalovaným výkonem nad 10 MW (tzv. Vltavská kaskáda). Jedná se cca o 2 – 3 % celkově spotřebované elektřiny v závislosti na hydrologických podmínkách a stavu rekonstrukce jednotlivých vodních děl po povodních v roce 2002. Zbytek výroby z obnovitelných zdrojů je rovnoměrně rozdělen mezi malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW (cca 0,5 %) a spalování či spoluspalování biopaliv (také cca 0,5 %). Podíl výroby u ostatních alternativních zdrojů (vítr, slunce, geotermální energie) je zanedbatelný. Z následující tabulky je nárůst objemu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů z hodnoty 0,95 TWh (v roce 2002) na hodnotu 1,581 TWh (v roce 2005), což představuje nárůst o více než 65 %. Je nutné připomenout, že se nejedná o celkovou výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů, ale pouze o tzv. povinný výkup. Velké vodní elektrárny, tj. vodní elektrárny s instalovaným výkonem nad 10 MW, nejsou zahrnuty do systému podpory obnovitelných zdrojů, neboť tyto zdroje jsou na trhu s elektřinou zcela konkurenceschopné. Z tohoto důvodu nemají velké vodní elektrárny nárok na povinný výkup, elektřina z velkých vodních elektráren je využívána především v špičkách zatížení elektrizační soustavy nebo v případě náhlých změn v odběru elektrické energie. Níže uvedená tabulka vychází ze statistiky Energetického regulačního úřadu.
24
Tabulka 5.5: Povinný výkup elektřiny z OZE v období realizace Národního programu Povinný výkup 2002 2003 2004 2005 elektřiny z OZE Skutečné hodnoty výkupu [MWh] Celkem za OZE 953 477 785 026 1 298 550 1 581 000 Finanční dopady podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na konečné zákazníky v České republice. Vzhledem k tomu, že se Česká republika zavázala v přístupové smlouvě o vstupu do Evropské unie dosáhnout indikativního cíle podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny ve výši 8 % v roce 2010, předpokládá se, že tato hodnota bude nadále stoupat. Zvýšené množství výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů se promítá do ceny elektrické energie všech konečných zákazníků, kteří podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů zaplatí v ceně odebrané elektrické energie. Výsledný příspěvek na krytí vícenákladů výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, které hradí každý konečný zákazník, je ovlivněn těmito faktory: množstvím a strukturou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, výší podpory těchto zdrojů, cenou silové elektřiny na trhu s elektřinou a celkovou spotřebou elektřiny konečných zákazníků. Obrázek 5.9: Podíl jednotlivých složek ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti v roce 2005
Absolutní výše příspěvku na obnovitelné zdroje je uvedena v následující tabulce. Z tabulky je patrné, že výše příspěvku roste s objemem vykoupené energie z obnovitelných zdrojů. Tabulka 5.6: Výše příspěvku na obnovitelné zdroje Příspěvek na 2002 2003 OZE [Kč/MWh] 8,75 12,03
25
2004
2005
29,04
28,92
5.3. Operační programy podpory úspor energie a OZE prostřednictvím European Regional Development Fund (ERDF) Investoři do výroby elektřiny z OZE mají od 1. 5. 2004 možnost získat podporu ze strukturálních fondů EU. Ta se uskutečňuje prostřednictvím dvou operačních programů: Operační program Průmysl a podnikání (MPO) Součástí operačního programu pro roky 2004 až 2006 jsou dotační programy Obnovitelné zdroje energie a Úspory energie určené pro malé a středních podnikatele (MSP). Program OZE je zaměřen na výstavbu, obnovu nebo rekonstrukci zařízení na využívání OZE, na zavádění technologií výroby a výrobních zařízení s nízkou energetickou náročností a minimálními dopady na ekologii a využívajícími zařízení pro výrobu energie z OZE, na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla využívající OZE. Program Úspory energie je zaměřen na realizaci úsporných opatření jako je např. modernizace energetických zařízení, kombinovaná výroba elektřiny a tepla, využití odpadního tepla a zateplení objektů ve výrobních závodech subjektů MSP v různých odvětví zpracovatelského průmyslu. Dotace může činit až 46 % uznatelných nákladů11, nejvýše 30 mil. Kč. V roce 2005 bylo schváleno podpořit 13 projektů v rámci programu OZE s celkovými investičními náklady 374,127 mil. Kč, projektovaným elektrickým instalovaným výkonem 8,921 MW a očekávanou roční výrobou elektřiny 29 815 MWh. Dotace, které se vyplácejí až po realizaci projektu, budou činit 132,288 mil. Kč. Tabulka 5.7: Investiční podpora výroby elektřiny z OZE v rámci Operačního programu v roce 2005 Inst. výVýroba kon t. elektřiny [kW] [MWh/rok]
Výroba Dotace z Náklady tepla OPPP [tis. Kč.] [GJ/rok] (tis. Kč)
Typ OZE
Počet
Inst.výkon el. [kW]
MVE
7
4 361
0
19 210
0
181 779
65 916
VE
3
4 160
0
9 208
0
155 144
53 408
KVETBiomasa
2
340
495
1 332
7 064
28 244
9 772
Fotovolt. elektrárna
1
60
0
65
0
8 960
3 192
CELKEM
13
8 921
495
29 815
7 064
374 127
132 288
V následující tabulce jsou celkové předpokládané přínosy celkem devíti projektů, kterým byla přislíbená dotace v rámci Programu Úspory energie. Tabulka 5.8: Předpokládané přínosy projektů úspor energie: Parametr Celkem
11
Úspora Dotace z Podíl doÚspora energie Náklady tace z emisí (CO2 OPPP [GJ/rok] [tis. Kč.] OPPP na t/rok) (tis. Kč) IN [%] 61 743
6 600
126 480
43 712
34,56%
Uznatelné jsou přímé investiční náklady na realizaci energetického projektu, uvedené v textu programu.
26
Celková výše přislíbených dotací pro Program Úspory energie do konce roku 2005 je 43 712 tis. Kč a její průměrný podíl na investičních nákladech je ve výši 34,56%. Předpokládaná roční redukce emisí CO2 je cca 6 600 tun. Operační program Infrastruktura (MŽP) Součástí operačního programu pro roky 2004 až 2006 je dotační program Využívání obnovitelných zdrojů energie určený pro právnické osoby, které jsou založeny k nepodnikatelským účelům. Program je zaměřen na rekonstrukci a stavbu elektráren využívajících k výrobě elektrické energie biomasu nebo jiné obnovitelné zdroje energie, na změny stávajících systémů na systémy využívající obnovitelné zdroje energie (např. tepelná čerpadla, aj.), na využití obnovitelných zdrojů energie pro dodávky tepla z obecních kotelen, na výstavbu kombinovaných zdrojů elektrické a tepelné energie využívajících biomasu a bioplyn. Dotace z ERDF (Evropský fond pro regionální rozvoj) může činit až 75 % ze základu pro výpočet podpory (způsobilé náklady) nejvýše však ekvivalent 10 mil. EUR. K tomu lze akci kofinancovat ze SFŽP do celkové výše 90 %. Na projektovou dokumentaci lze získat z prostředků SFŽP dotaci do 50% uznaných nákladů max. však do 3 % ze základu pro výpočet podpory pro investici a to max. do 3 mil. Kč. Pro období 2004 – 2006 jsou celkové zdroje ze ERDF na Prioritu 3: Zlepšení environmentální infrastruktury celkem 142 mil. EUR, z čehož je na Opatření 3.3 – Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší (OZE je součástí Opatření 3.3.) vyčleněno 44,1 mil. EUR z veřejných zdrojů (ERDF 30,9 mil. EUR + rozpočty obcí 7,9 mil. EUR + SFŽP 5,3 mil. EUR).
6. Využívání a účinnost nástrojů na podporu realizace Národního programu 6.1. Ekonomické nástroje a) Liberalizace cen energie a postupné odstranění křížových dotací u zemního plynu a elektrické energie v souladu s Energetickou politikou Plnění: Byl dodržen termín (rok 2002) dokončení nápravy cen elektřiny a zemního plynu, stanovený v usnesení vlády č. 1250/1999. Přímé ani nepřímé dotace se nadále v cenách jednotlivých forem energie nevyskytují. Tempo růstu těchto cen, zejména pro domácnosti, bylo v ČR vysoké a také vyšší, než celkový růst cen zboží a služeb. Výdaje průměrné české domácnosti za elektřinu, teplo, plyn a další paliva představovaly v roce 2002 přes 11 % všech výdajů a byly relativně až třikrát vyšší než ve vyspělých zemích EU. b) Přímá finanční podpora na projekty snižující energetickou náročnost a zajišťující vyšší využití obnovitelných energetických zdrojů (dotace a zvýhodněné úvěry) Plnění: K uskutečnění cílů Národního programu a Státních programů se používají dotace ze státního rozpočtu i z jiných fondů. Jejich přehled je uveden v části 2i). Objem prostředků podpory z těchto zdrojů se od 1.5. 2004 výrazně navýšil z důvodu možnosti čerpání z Operačních programů využívající prostředky ze Strukturálních fondů EU. Podpora z rozpočtu jiných resortů je zpravidla podporou nepřímou, zajišťující jiné cíle.
27
c) Příprava návrhu na postupné zavádění ekologické daňové reformy Plnění: České republice bylo Radou EU schváleno přechodné období na zavedení systému zdanění elektřiny a pevných paliv a na zavedení minimální sazby daně ze zemního plynu pro výrobu tepla, a to do konce roku 2007. Do budoucna zde bude rovněž velice důležitá ekologická daňová reforma. d) Zvýšení úlev na daních pro energeticky úsporná a recyklační zařízení a pro zařízení na využití obnovitelných zdrojů energie Plnění: Úlevy na daních jsou dosud málo využívanou oblastí podpory cílů Národního programu. Rozsah uplatňovaných úlev se přitom snižuje. Např. v roce 2003 došlo k převodu ze snížené sazby DPH do základní sazby např. u zemního plynu pro motory v kogenerační výrobě, u energeticky úsporných spotřebičů, u zařízení pro výrobu energie z OZE. e) Založení rotačního fondu pro energeticky úsporná opatření, případně pro obnovitelné zdroje energie Plnění: Hodnocení je provedeno v kapitole 2i). Činnost fondu byla prodloužena na dobu neurčitou. Podmínky úvěru byly v tvorbě úrokové sazby pozměněny ve prospěch klienta, přičemž se současně zvýšilo množství disponibilních zdrojů pro tyto úvěry. Pomoc klientům při vypracování Zprávy o financování úvěru poskytují zejména autorizovaní auditoři. f) Vytváření systému podpory energeticky a ekologicky šetrné dopravy Plnění: Ministerstvo dopravy podporuje cíle Národního programu pomocí Programu obnovy vozového parku ve veřejné linkové dopravě a městské hromadné dopravě. Snížení průměrného stáří vozového parku přispívá ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti systému veřejné dopravy a také ke snižování spotřeby pohonných hmot a emisí škodlivin do ovzduší, zvláště v průmyslových aglomeracích a ve velkých městech. Zvláštní podporu pak mají vozidla na ekologický pohon. Využíval se rovněž Program EU Marco Polo na podporu převodu silniční automobilové dopravy na jiný druh dopravy a nově se využívají výše zmíněné Operační programy. g) Vytváření systému podpory dopravy s využitím pohonných hmot na bázi obnovitelných zdrojů Plnění: Záměr je řešen v rámci programu Ministerstva dopravy „Program obnovy vozového parku“ podporou vozidel na ekologický pohon. V programu Ministerstva zemědělství je především podporováno pěstování obilovin pro výrobu lihu. Vyšší využití alternativních paliv, včetně užívání biopaliv a jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě je novou prioritou Národního programu. Význam biopaliv je vyjádřen ve Směrnici č. 2003/30/ES. Směrnice EU ukládá členským zemím v letech 2005 a 2010 stanovená procenta náhrady motorových benzínů a motorové nafty biopalivy. Stanovená minimální množství biopaliv, nebo jiných paliv z OZE, v sortimentu motorových benzínů a motorové nafty (podle Nařízení vlády č. 66/2005 Sb.): ¾ 2 % z energetického obsahu jejich celkových dodávek k 31.12. 2005, ¾ 5,75 % z energetického obsahu jejich celkových dodávek k 31.12. 2010. h) Stanovení minimální výkupní ceny z obnovitelných zdrojů energie v časovém horizontu minimálně 5 let (z důvodu dostatečného časového horizontu pro stanovení konkurenčně schopného podnikatelského záměru v energetice) Plnění: Od 1.8. 2005 platí zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z OZE. Tento zákon zavádí od 1.1. 2006 nový systém podpory, jehož základními znaky jsou: ¾ nárok na připojení zařízení na výrobu elektřiny z OZE do elektrizační soustavy
28
¾ garance výnosů z jednotky vyrobené elektřiny po dobu 15 let od uvedení do provozu ¾ možnost volby mezi dvěma systémy podpory 9 minimální výkupní ceny – umožňuje veškerou vyrobenou elektřinu prodat provozovateli příslušné distribuční soustavy 9 zelené bonusy (příplatky k tržní ceně elektřiny) – umožňuje uplatnit elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů na jednotném trhu s elektřinou ¾ podpora elektřiny užité pro vlastní potřebu (nedodané do elektrizační soustavy) ¾ zachování úrovně výkupních cen pro již provozovaná zařízení po dobu 15 let ¾ maximální meziroční pokles výkupních cen elektřiny pro nová zařízení ve výši 5 % 6.2. Administrativní nástroje a) Normy energetické účinnosti strojů a zařízení Plnění: Normativní rámec vytvořily vyhlášky: Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie, Vyhláška č. 151/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie, Vyhláška č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. Vyhláška č. 153/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti určení účinnosti užití energie při přenosu, distribuci a vnitřním rozvodu elektrické energie, b) Normy energetické účinnosti domácích spotřebičů Plnění: Byla vydána Vyhláška č. 215/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace i minimální účinnost energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh. Vyhláška byla v roce 2004 novelizována pro zajištění kompatibility s požadavky nových směrnic EU a zkušeností z praxe. c) Normy energetické efektivnosti pro nové a renovované budovy Plnění: Byla vydána Vyhláška č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie ve spotřebě tepla v budovách. V souvislosti s přijetím nové Směrnice EU 2002/91/ES o energetickém provedení staveb, se novelizovala uvedená vyhláška tak, aby naše legislativa byla plně kompatibilní s legislativou EU i na tomto úseku. d) Certifikace zařízení na využívání OZE Plnění: Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z OZE, obsahuje ustanovení o tom, že výrobci elektřiny obdrží, pokud o to požádají, potvrzení původu elektřiny z OZE. e) Štítkování a pasportizace budov Plnění: Byla vydána Vyhláška č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie ve spotřebě tepla v budovách. V souvislosti s přijetím nové Směrnice EU 2002/01/ES o energetickém provedení staveb, došlo k novelizaci uvedené vyhlášky.
29
6.3. Šíření informací, vzdělávání a propagace a) Celostátní informační a osvětová kampaň o energetické efektivnosti a využití OZE ve sdělovacích prostředcích Plnění: Hodnocení je provedeno v kapitole 2f). b) Poradenství v oblasti zvyšování energetické účinnosti a využívání OZE Plnění: Systém energetického poradenství je rozvinut. Podpora se vyprofilovala do samostatného podprogramu v činnosti ČEA, určeného na podporu sítě EKIS a MEPS. Systém energetického poradenství je dostatečně rozvinutý po celém území ČR, pokrývá užití energie v hospodářském sektoru, kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, problematiku obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Poradenství k úsporám energie a OZE nabízejí v řadě případů i dodavatelé energie. c) Vzdělávací kampaň s hlavním zaměřením na školní mládež Plnění: Systém vzdělávacích kampaní v této oblasti není ucelený, ani koordinovaný. Dílčí akce jsou součástí podprogramu poradenství, vzdělávání a propagace. Z významnějších akcí lze uvést jen program SFŽP „Slunce do škol“, který slouží pro demonstrační účely při výuce a k popularizaci OZE u dětí a mládeže. 6.4. Podpora dobrovolných aktivit a) Dobrovolné dohody s průmyslem Plnění: Záměr se realizuje v rámci systému EMAS „Eco Management and Audit Scheme“. Zapojené organizace se akreditují u Českého institutu pro akreditaci, nebo u zahraničního ověřovatele. b) Podpora rozvoje energetického managementu k ochraně prostředí Plnění: Energetický management (EM) je rozsáhlý soubor řídících technik a nástrojů pro správu energetického hospodářství podniků či územních a správních celků. Hlavním cílem EM je zajištění dodávky energie v požadované kvalitě a množství do míst její spotřeby a její následné efektivní užití při naplnění legislativních požadavků za vynaložení minimálních finančních prostředků. Mezi hlavní nástroje energetického managementu patří kvalitní strategické a taktické plánování, systémy kontroly a vyhodnocování dosahovaných výsledků (tzv. Monitoring a Targeting), porovnávání (tzv. Benchmarking), přenášení odpovědnosti, motivace a pod. Zkušenosti z Velké Británie (Best Practise Guide 119 - Energy Management) hovoří o tom, že rozdíl mezi kvalitním a plně funkčním systém energetického managementu může ve srovnání se zcela nefunkčním činit okolo 40 % celkových nákladů na energii. Má příznivý vliv na úspory energie, snižuje dopady na životné prostředí a podobně. Metoda je používána i v ČR, v rámci demonstračního projektu s podporou EU a ČEA v řadě velkých podniků (Papírny Frantschacht, Plzeňský Prazdroj, Auto Škoda Mladá Boleslav a v dalších). c) Environmentální manažerské systémy a dobrovolné systémy podpory využívání elektrické energie z OZE Plnění: Za příklad dobrovolného systému podpory využívání energie z OZE lze uvést tarif nabízený provozovateli Pražské energetiky a.s. „PREKO“. Tato elektřina se vykupuje za cenu vyšší než cena běžně vyráběné elektřiny, prodejní cena je navýšena o 0,10 Kč/kWh. Tarif směřuje k plošnému podnícení zájmu zákazníků o ekologické chování a zároveň zákazníkovi zaručuje, že skutečně používá elektřinu z obnovitelných zdrojů. Získané prostředky jdou na podporu OZE. Odběratel obdrží certifikát o odběru ekologické elektřiny a právo umístit symbol zelené energie na svých výrobcích. 30
6.5. Dílčí závěr k zavádění a účinnosti nástrojů Národního programu Národní program obsahuje čtyři skupiny nástrojů. Jsou určeny k zajištění stanovených cílů a priorit Národního programu. Jednotlivé nástroje se ve svém působení prolínají. Souhrn uplatnění a účinnosti nástrojů: Ekonomické nástroje 9 Náprava cen paliv a energie (cíle nápravy cen paliv a energie byly naplněny), 9 Přímá finanční podpora projektů (plněno v rámci přidělovaných prostředků státního rozpočtu a ze strukturálních fondů EU v rámci Operačních programů), 9 Ekologická daňová reforma (bude zaváděna v návaznosti na směrnici EU), 9 Úlevy na daních (nastroj neuplatněn, stávající úlevy výrazně omezeny), 9 Rotační fond (fond založen, jeho činnost je prodloužena), 9 Energ. a ekologická doprava (podpora v rámci programu obnovy vozového parku), 9 Pohonné hmoty na bázi OZE (podpora bioetanolu jako alternativního paliva), 9 Minimální výkupní ceny elektrické energie z OZE (podle zákona č.180/2005 Sb.). Administrativní nástroje Stanoveny tři skupiny norem energetické účinnosti týkajících se energetických strojů a zařízení, domácích spotřebičů, nových a rekonstruovaných budov. V případě norem efektivnosti pro nové a rekonstruované budovy se zajistila kompatibilita se Směrnicí EU 2002/01/ES. Certifikace zařízení na využití OZE - zákon č.180/2005 Sb., Štítkování spotřebičů - řešeno na základě vyhlášky, Štítkování budov - řešeno na základě vyhlášky. Informovanost, vzdělávání, poradenství Tři formy aktivit - průběžně plněno v rámci podpory ČEA, resp. SFŽP, Podpora dobrovolných aktivit Plnění pokročilo. Tam kde byl nástroj podložen zákonem (normy energetické účinnosti), resp. Státním programem, bylo jeho prosazení bezproblémové. Nástroje podpory OZE jsou účinnější po přijetí zákona č.180/2005 Sb.. Nástroje typu poradenství, osvěta a podobně jsou závislé na disponibilitě finančních zdrojů podpory. K nejméně úspěšným patří využití daňových úlev.
7. Celkové zhodnocení Hodnocení plnění Národního programu za období 2002-2005 dokumentuje probíhající procesy adaptace energetického hospodářství na tržní podmínky a dokončení postupné harmonizace s pravidly zavedenými v EU. Vedle toho byl vývoj v obou hodnocených letech poznamenán výrazným výkyvem v činnosti energetického hospodářství vlivem povodní v roce 2002, sucha v roce 2003 a problémy s provozem elektráren v Evropě, které vyvolaly vysoké vývozy a vysoké vývozní saldo v obchodě s elektřinou. Vlivem těchto věcných faktorů nebyl vývoj parametrů Národního programu v jednotlivých oblastech jeho působení vždy jednoznačný. V hodnoceném období došlo ke zvolnění tempa poklesu energetické náročnosti a ke zpomalení procesu přibližování se parametrům energetické efektivnosti zemí EU. Na nedostatečný pokrok v této oblasti poukázala rovněž kontrolní zpráva o situaci v ČR z roku 2003 o plnění ustanovení „Protokolu o energetické efektivnosti a navazujících ekologických aspektů“, přija31
tého v rámci Energetické Charty. ČR má energetickou náročnost vůči průměru EU stále vyšší o cca 75 %. Úspory energie a podpora OZE se promítají rovněž do vývoje úroveň emisí škodlivin. Příznivý vývoj (pokles) probíhal u emisí SO2, napjatost naopak trvá u emisí NOx, v jejich celkovém i v měrném vyjádření, a to i po změně metodiky MŽP. Z důvodu takto užívané metodiky došlo k poklesu dříve uváděných hodnot produkce NOx v rámci vyhodnocení Národního programu o cca 40 tis. tun za rok. Podle vyhodnocení Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů za období 2002 až 2005 je při nedodržení politik (energetická, dopravní, zemědělská apod.) ohroženo splnění Národního emisního stropu u NOx, jelikož velikost těchto emisí má od roku 2002 spíše vzrůstající tendenci. Vývoj v plnění cílů, priorit a indikátorů Národního programu ve všech oblastech jeho hodnocení ovlivňovaly další faktory: ¾ v hodnoceném období chyběl komplexní legislativní nástroj na podporu OZE (zákon č.180/2005 Sb. vstoupil v platnost až na konci Národního programu), ¾ stagnoval objem podpor projektů snižujících energetickou náročnost a zajišťujících vyšší využití OZE (až se vstupem ČR do EU se opět zvýšila možnost alokace těchto podpor z důvodu existence Operačních programů využívajících finanční prostředky ze strukturálních fondů EU). V rámci podpory projektů úspor energie a OZE v rámci ročních Státních programů část A a B došlo k navýšení výroby elektřiny z OZE o 146 649 MWh za rok, došlo k navýšení výroby tepla o 1 573 259 GJ/rok a k redukci celkových ročních emisí CO2 ve výši 295 549 tun. I přes uvedené problémy došlo k řadě kvalitativních změn. Systém stimulace hospodaření energií a využití OZE byl doplněn o řadu nových a v zahraničí osvědčených metod, jako jsou metoda EPC, energetický management, systémy EMAS apod. Podporou široké kampaně energetických auditů se podařilo odkrýt a lokalizovat významný potenciál úspor energie a růstu energetické účinnosti a navrhnout konkrétní opatření na jejich aktivaci. Energetické audity se uplatnily ve všech resortech, zapojených do Státních programů. V případě řešení energetického zdroje audity běžně pracovaly s OZE jako s alternativním řešením. Aktivace potenciálu úspor energie i OZE, zjištěná audity, je však problémem, vzhledem k dlouhodobé návratnosti investic. Pozitivní skutečností je, že se resorty v oblasti hospodaření s energií a podpory OZE, prostřednictvím zapojení do Státních programů, dostávají do standardizovaného režimu práce, jejich počet postupně narůstá a jejich aktivity se prohlubují.
8. Závěry a doporučení Plnění Národního programu za období 2002 a 2005 Hodnocení plnění Národního programu analyzuje stav plnění stanovených cílů, priorit, indikátorů a účinnost používaných nástrojů. Jejich plnění je úměrné objektivním podmínkám pro dosahování úspor energie a využívání OZE a výši vyčleňovaných podpor. I přes dílčí problémy s plněním cílů a indikátorů Národního programu 2002 - 2005 byly tyto cíle v zásadě splněny mimo podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny 4,5 % místo 5,1 %. V otázce využívání OZE, kde bylo přibližování aktuálních hodnot k cílovým hodnotám ze všech specifikovaných cílů nejpomalejší, se očekává, že dosavadní nedostatečný vývoj by se mohl změnit aplikací zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z OZE společně s možností využití investičních dotací ze Strukturální fondů EU 32
čerpanými prostřednictvím „Operačního programu Infrastruktura“ a „Operačního programu průmyslu a podnikání“ na roky 2004-2006. Tyto prostředky kromě další podpory využívání OZE, zvýšují disponibilitu prostředků na podporu akcí snižujících energetickou náročnost, jak vyplývá ze současné realizace těchto programů a v současné době připravovaných Operačních programů na léta 2007 až 2013. Energetická náročnost vyjádřená v podobě měrné spotřeby PEZ vztažené na HDP poklesla v období Národního programu o 4,6 %, tj.cca 1,15 % ročně. Vedle toho poklesly v období realizace Národního programu emise SO2 a NOx, to je o 9,6 % resp. o 13,3 %. V případě emisí NOx je to způsobeno zejména ve změně metodiky ve vykazování, kdy byly zpětně od roku 2002 tyto data korigována podle nové metodiky. Ve vyjadřování přínosů Státního programu od roku 2004 došlo k určitému zlepšení z důvodu aplikace nové metodiky hodnocení jeho energeticko-ekonomických i environmentálních přínosů, kterou zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí a kterou poprvé ministerstva použila v roce 2005 při hodnocení Státního programu za rok 2004. Nicméně i přes tuto uvedenou skutečnost je možno konstatovat, že kvalita jednotlivých částí Státního programu je rozdílná. Jsou resorty, které předkládají ucelený program směřovaný do celého spektra projektů (MPO, MŽP), resorty výrazně zaměřené na svou odbornost (MZe) a resorty plnící Státní program značně formálně. Zde lze uvést např. MMR, které v preambuli svého Státního programu uvádí, že programy se státní podporou v oblasti bydlení jsou zaměřeny k úsporám energie pouze sekundárně, tj. není to jejich primární cíl. Zde lze jen potvrdit, že garance výsledků je pak obtížná. Při sestavování Státního programu a jeho jednot-livých částí by se měly respektovat principy logického rámce projektu. Z hlediska splnění dlouhodobých cílů specifikovaných ve Státní energetické koncepci je třeba zaměřit úsilí na stanovení cílů a nástrojů při realizaci nového Národního programu na období 2006 - 2009, který byl schválen vládou České republiky schválila usnesení č. 884 ze dne 13. července 2005. S tím, že působnost Národního programu byla novelizací zákona o hospodaření s energií č. 406/2000 Sb. (č. 177/2006 Sb.) prodloužena na pětileté období do roku 2010. Náměty pro aktualizaci Národního programu 2006-2010 Doporučuje se, aby se Národní program pro období 2006-2010 aktualizoval o: a) Rozpracování dlouhodobých indikativních cílů ze SEK v oblasti energetické efektivnosti do nových cílů, priorit a programů, připravených pro podmínky plně otevřené ekonomiky. Bude vhodné zavést větší soubor měřitelných a kontrolovatelných ukazatelů, a tak rozšířit uplatnění kvantifikace v hodnocení plnění cílů Národního programu (V rámci implementace Směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách má každá členská země EU zpracovat tzv. akční plán energetické efektivnosti, v rámci kterého budou definovány nástroje pro dosažení indikativního cíle úspory energie a způsob monitoringu hodnocení těchto úspor pomocí skupiny indikátorů.). b) Rozpracování reálnosti plnění dlouhodobých indikativních cílů ze SEK a ze směrnice 77/2001/ES z hlediska existence současného legislativního rámce podpory využití OZE ve formě provozních dotaci v případě výroby elektřiny z OZE podle zákona č. 180/2005 Sb. a ve formě investičních dotací ze strukturálních fondů EU a ze státního rozpočtu. Z tohoto důvodu by bylo vhodné identifikovat další překážky např. institucionálního rámce pro rozvoj využití OZE. Z tohoto důvodu by bylo vhodné zavést větší soubor měřitelných a kontrolovatelných ukazatelů, a tak rozšířit uplatnění kvantifikace v hodnocení plnění cílů Národního programu z hlediska využití OZE.
33
c) Zajištění optimální a zejména efektivní alokace omezených investičních dotací, vycházející z kombinace maximalizace měrného efektu na základě indikativních cílů SEK a zajištění rozumné míry výnosnosti, které by investory dostatečně motivovala do realizace projektů úspor energie a využití OZE. V rámci racionálního systému podpory úspor energie a využití OZE by byla stanovená jasná pravidla a odpovědnosti příslušných resortů za plnění těchto cílů. d) Uplatnění Green Investment Scheme pro zobchodování přebytečné alokace AAU jednotek ČR na léta 2008-2012. e) Včasnou a komplexní implementaci nových a novelizovaných legislativních opatření. f) Implementaci Směrnic a Nařízení EU a to především těch, které se dotýkají energetické efektivnosti a podpory OZE a implementace Směrnic, kde ČR požádala o přechodné období. g) Přehodnocení a nové uspořádání implementačních nástrojů. Na prvním místě je nutné upřesnit a stabilizovat finanční zdroje Národního programu, zlepšit vazbu mezi Národním programem a jeho hlavními finančními zdroji (státní rozpočet, fondy EU a další zahraniční zdroje). V souladu s reálnými ekonomickými možnostmi ČR aplikovat systém daňových úlev jako účinného nástroje Národního programu. Nově pojmout vzdělávací, informační a propagační kampaně o energetické účinnosti a využití OZE s vyváženou presentací všech druhů OZE. h) Opatření pro zásadní přehodnocení energetického výzkumu a vývoje, pro jeho propojení s prioritami Národního programu, pro zlepšení propagace výsledků výzkumu a pro zajištění přístupu uživatelské sféry k výsledkům projektů. i) Zajištění návaznosti na již existující projekty vládní podpory.
Seznam obrázků Obrázek 2.1: Vývoj výroby elektřiny z OZE v období realizace Národního programu........... 3 Obrázek 2.2: Vývoj spotřeby energie z OZE v období realizace Národního programu.......... 3 Obrázek 2.3: Vývoj ukazatelů energetické náročnosti ............................................................. 4 Obrázek 5.1.: Podíl jednotlivých podprogramů na celkové alokaci prostředků v rámci Státního programu část A za období 2002 – 2005 (celkem 368 320 tis. Kč) ......................... 16 Obrázek 5.2: Měrné investiční náklady na redukci emisí CO2 a NPV jednotlivých podprogramů II a III u realizačních projektů realizovaných za období 2002 až 2005. ....... 17 Obrázek 5.3: Redukce emisí v rámci jednotlivých podprogramů II a III u realizačních projektů realizovaných za období 2002 až 2005. .................................................................... 17 Obrázek 5.4.: Podíl jednotlivých programů na celkové alokaci investičních dotací v rámci Státního programu část B za období 2002 – 2005 (celkem 1 356 263 tis. Kč). ..................... 20 Obrázek 5.5: Podíl jednotlivých typů programů na celkové roční výrobě elektřiny za rok ve výši 77 787 MWh................................................................................................................. 21 Obrázek 5.6: Podíl jednotlivých typů programů na celkové roční výrobě tepla za rok ve výši 1 040 455 GJ ................................................................................................................ 21 Obrázek 5.7: Rozložení dotačních prostředků v rámci Státního programu 2005 – celkem 847,104 mil. Kč ........................................................................................................................ 23 Obrázek 5.8: Redukce emisí CO2 v rámci Státního programu 2005 – celkem 42 999 t CO2 23 Obrázek 5.9: Podíl jednotlivých složek ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti v roce 2005 ............................................................................................................................... 25
34
Seznam tabulek Tabulka 2.1: Plnění indikativních ukazatelů Národního programu ve využití OZE ............ 3 Tabulka 2.2: Průměrné roční tempo poklesu energetické a elektroenergetické náročnosti . 5 Tabulka 2.3: Alokace prostředků v mil. Kč na realizaci Státního programu v letech 2002 – 2005 v rámci jednotlivých resortů..................................................................................... 7 Tabulka 3.1: Vývoj produkce emisí SO2, NOx .......................................................................... 9 Tabulka 3.2: Měrné emise SO2, NOx ...................................................................................... 10 Tabulka 5.1: Přehled vybraných akcí v rámci Státního programu za období 2002 až 2005 (dle dílčích podprogramů) ............................................................................................... 15 Tabulka 5.2: Podpořené OZE v rámci Státního programu část A za období 2002 až 2005. 18 Tabulka 5.3: Redukce jednotlivých typů emisí včetně CO2 za předpokladu realizace doporučovaných opatření v EA....................................................................................... 18 Tabulka 5.4: Přehled vybraných akcí v rámci Státního programu část B za období 2002 až 2005 (dle dílčích programů)............................................................................................ 19 Tabulka 5.5: Instalované tepelné a elektrické výkony a roční výroba elektřiny a tepla podle jednotlivých programů u podpořených projektů v rámci Státního programu část B. .. 20 Tabulka 5.3:Redukce jednotlivých typů emisí včetně CO2 v rámci Státního programu část B .......................................................................................................................................... 22 Tabulka 5.4: Přínosy jednotlivých resortů zapojených do Státního programu v roce 2005 z hlediska ročních úspor energie a ročních redukcí emisí CO2 ..................................... 22 Tabulka 5.5: Povinný výkup elektřiny z OZE v období realizace Národního programu ..... 25 Tabulka 5.6: Výše příspěvku na obnovitelné zdroje............................................................... 25 Tabulka 5.7: Investiční podpora výroby elektřiny z OZE v rámci Operačního programu v roce 2005 ....................................................................................................................... 26 Tabulka 5.8: Předpokládané přínosy projektů úspor energie: .............................................. 26
35
