III.
Hodnocení Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů
1. Úvod Při hodnocení Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů na období 2002-2005 (dále Národní program), který byl schválen vládou ČR usnesením č. 1079 ze dne 22.10.2001, se vychází z národohospodářských údajů, údajů energetické statistiky (komplexní energetická statistika za rok 2002 a předběžné údaje za rok 2003) a z dokumentace o provedených opatřeních, jmenovitě požadovaných Národním programem. Vycházelo se rovněž z vyhodnocení Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (dále Státní program) za roky 2002 a 2003. Provedené zhodnocení plnění Národního programu lze považovat za dostatečně průkazné, protože hodnotit je nutné především tendence vývoje parametrů energetického hospodářství.
2. Plnění cílů Národního programu Cíle Národního programu ke konci roku 2005 a stav jejich plnění za roky 2002-2003: a) Dosažení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny ve výši 3,0 % (bez velkých vodních elektráren nad 10 MW) či 5,1% (s velkými vodními elektrárnami nad 10 MW) Plnění: Výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (dále OZE) zatím především naplňuje výroba elektřiny ve velkých vodních elektrárnách. Jejich výroba však byla v hodnoceném období negativně ovlivněna povodněmi v roce 2002, suchem v roce 2003 a dlouhodobým odstraňováním povodňových škod na vodních elektrárnách (zejména na vltavské kaskádě). Oba faktory se v roce 2003 podílely na nejnižší výrobě elektřiny na vodních elektrárnách od roku 1995. A tak zatímco podíl elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny postupně rostl až na hodnotu 4,38% v r. 2002, v r. 2003 byl 2,68%, přičemž cílová hodnota pro r. 2005 je 5,1%. Přesto, že vývoj výroby elektřiny z OZE v ČR není zatím příznivý vzhledem k výši cílových hodnot výroby, existují předpoklady splnění cíle stanoveného pro rok 2005, které vychází z existence vládního návrhu zákona o podpoře výroby elektřiny a tepla z OZE a z rozšíření možností finanční podpory projektů. V této souvislosti stojí za zmínku signály výrazného oživení zájmu výrobců elektřiny o využití biomasy a energie větru. b) Dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních energetických zdrojů ve výši 2,9% (bez velkých vodních elektráren nad 10 MW) či 3,2% (s velkými vodními elektrárnami nad 10 MW) Plnění: Podíl OZE na celkové spotřebě prvotních zdrojů energie v ČR (dále PEZ) je stále, vzhledem k cílovým hodnotám, nízký a narůstá jen velmi pomalu. V r. 2002 činil 1,85% a v r. 2003 1,92%, přičemž cílová hodnota pro r. 2005 je 3,2%. Nerovnoměrný vývoj ve vodní energetice (viz hodnocení cíle a)) je částečně tlumen růstem využití biomasy a biopaliv. Podaří-li se naplnit záměry návrhu zákona o podpoře výroby elektřiny a tepla z OZE a efektivně využít nové prostředky podpory (strukturální fondy a další zdroje), může být cílový podíl OZE na PEZ splnitelný. c) Zvýšením účinnosti užití energie ve všech sektorech národního hospodářství zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky České republiky Plnění: V obou hodnocených letech došlo ke snížení celkové energetické náročnosti, v menší míře i elektroenergetické náročnosti tvorby HDP. Konkrétně se jedná o trvalé snižování měrné spotřeby PEZ (na jednotku HDP) z hodnoty 1,129 MJ/Kč (v r. 2000) na hodnotu 1,099 1
MJ/Kč v r. 2002 resp. 1,094 MJ/Kč v r. 2003 a u měrné spotřeby elektřiny (na jednotku HDP) z 43,24 kWh/tis.Kč (v r. 2000) na hodnotu 42,52 kWh/tis.Kč (v r. 2003) s minimem v r. 2002 (42,12 kWh/tis.Kč). Pozitivní vývoj má tedy dlouhodobější charakter a svědčí o růstu kvality hospodaření s energií. Největší váhu v konečné spotřebě energie má nadále sektor průmyslu. Jeho podíl se v letech 2000-2003 snížil z 42% na 39,5% a jeho měrná spotřeba se za roky 2000-2003 snížila o 9,6%. Růst podílu v konečné spotřebě zaznamenala doprava (z 16,4% na 18,1%) s nejvyšší, ale s postupně klesající měrnou spotřebou energie (o 18%); vzrostl podíl sektoru služeb, s nízkou a dále klesající měrnou spotřebou energie. d) Vyšší využití OZE jako alternativy k dosud využívaným neobnovitelným energetickým zdrojům za účelem snižování jejich čerpání a prodloužení jejich životnosti i pro budoucí generace Plnění: Využití OZE v energetickém hospodářství ČR roste jen pomalu a nelze proto zatím hovořit o významnějších úsporách neobnovitelných zdrojů energie, ani o prodloužení životnosti domácích zásob tuhých paliv. Splnění přijatých cílů je spojováno zejména s působením navrženého zákona o podpoře výroby elektřiny a tepla z OZE a se zvýšením prostředků finanční podpory na využití OZE. Oba faktory se již projevily na oživení trhu s biomasou, která představuje OZE s největším potenciálem využití v ČR. e) Rozvoj výzkumu, vývoje, výroby a aplikace moderních technologií, materiálů a postupů ke zvýšení účinnosti užití energie a využití obnovitelných energetických zdrojů jako perspektivního oboru jak z hlediska potřeby pokrytí rostoucích tuzemských potřeb, tak i budoucího zapojení do světové trhu s transferem technologií a know-how v této oblasti Plnění: Podporu energetických projektů výzkumu a vývoje (dále VaV), majících charakter základního i aplikovaného výzkumu a vývoje, poskytuje dnes 8 - 10 kapitol státního rozpočtu (resortů) a podpora VaV je samostatně uváděnou oblastí v těchto v rozpočtových kapitolách. Rozsah státní podpory energetickým projektům VaV lze odhadnout na minimálně 300 mil. Kč/rok. Na výběr podporovaných projektů a na využití výsledků projektů VaV pro cíle Národního programu však mají odpovědné instituce dosud velmi malý vliv. V programech VaV řešených v rámci EU (5. rámcový program EU pro VaV) je v současné době podporováno 92 projektů s českými řešiteli v programu „Trvale udržitelný rozvoj“ a 43 projektů v programu „Energie“ s podporou ze zdrojů EU ještě vyšší, než je podpora domácími rozpočtovými zdroji. Podporu cílům Národního programu v oblasti výzkumu a vývoje poskytují rovněž ČEA, resp. SFŽP, v rámci svých omezených zdrojů daných možnostmi státního rozpočtu. V případě ČEA jde o částku kolem 1 mil. Kč/rok. Z analýzy vyplývá, že energetický výzkum a vývoj v ČR pokrývá řadu priorit Národního programu. Schvalování energetických projektů příslušnými radami programů je však málo koordinované a ne vždy zohledňuje cíle Státní energetické koncepce a Národního programu. Převládají malé projekty (průměrný rozpočet projektu v oboru „Nejaderná energetika“ v roce 2003 byl 3,2 mil. Kč, průměrná výše státní podpory byla 1,86 mil. Kč). Novou a pozitivní skutečností je schválený Národní program výzkumu vyhlášený na období 2004-2009, mezi jehož priority je již zařazen tématický program „Energie pro ekonomiku a společnost“. f) Posílení informovanosti o možnostech a přínosech realizace opatření na zvyšování účinnosti užití energie a vyšší využití OZE a aktivizace pozornosti výrobních i spotřebitelských subjektů a skupin Plnění: Hlavním realizačním nástrojem Národního programu jsou roční Státní programy. Významnou součástí Státních programů na roky 2002 a 2003 byly podprogramy podpory poradenství, vzdělávání a propagace k hospodárnému užití energie, s vlivem na zlepšení životního prostředí. Propagaci úspor energie provádějí vlastními silami rovněž energetické 2
podnikatelské subjekty, rozvinulo se i podnikání v oblasti úspor energie (systém EPC). Poradenská síť Energetických konzultačních a informačních středisek (EKIS ČEA), případně Městských energetických poradenských středisek (MEPS), se zdokonalila a zvýšila přínos. Poradenské služby jsou poskytovány téměř 200 poradci na více než 60 místech v ČR a týkají se poradenství v oblastech výroby, distribuce a spotřeby energie průmyslovému sektoru, terciální sféře i obyvatelstvu. V roce 2003 bylo poskytnuto téměř 10 tisíc konzultací. Významný je i přínos poradenských organizací působících v energetice. Rozvinulo se rovněž poskytování poradenství prostřednictvím internetu. Do systému byli postupně zapojeni všichni poradci zařazení do sítě EKIS ČEA. Elektronickou cestou bylo v roce 2002 zodpovězeno přes 300 dotazů, v roce 2003 přes 550 dotazů. Internetové poradenství kromě toho poskytuje možnost rozvíjet diskusi nad problémy a možnost vyhledávat nejčastěji kladené dotazy apod. Značné prostředky byly vloženy do organizování vzdělávacích akcí a zpracování produktů pro poradenství jak v oblasti hospodárného užití energie tak pro vyšší využití obnovitelných zdrojů energie. g) Dosáhnout shody s prioritami EU v oblasti energetiky Plnění: Příprava na členství ČR v EU v oblasti energetiky urychlila proces slaďování priorit. V roce 2003 byla připravena Státní energetická koncepce (dále jen SEK) s výhledem vývoje energetického hospodářství do roku 2030, která byla vládou schválená dne 10.3.2004. SEK je plně v souladu s prioritami EU a se všemi platnými Směrnicemi a Nařízeními EU. V roce 2003 byl rovněž vypracován návrh zákona o podpoře výroby elektřiny a tepla z OZE. h) Snížení růstu závislosti ekonomiky České republiky na dovážených energetických zdrojích a tím omezení její zranitelnosti z hlediska budoucího růstu cen paliv a energie i možné budoucí omezené dostupnosti dovážených energetických zdrojů Plnění: Zlepšování hospodaření s energií a podpora uplatňování OZE pozitivně působí na snižování dovozní energetické závislosti. ČR má v současné době v mezinárodním porovnání poměrně nízkou dovozní energetickou závislost (saldo import/export na PEZ) a to na úrovni 32%, protože dovozy zemního plynu, ropy a uranového paliva jsou kompenzovány vysokými vývozy černého uhlí, koksu i elektřiny. Výroba elektřiny je ze 70% záležitostí využití domácích PEZ (zbytek je na bázi dováženého jaderného paliva). Schodek obchodní bilance energetických komodit je však vysoký a pohybuje se na úrovni 80-90 mld. Kč. i) Podpora mobilizace dalších veřejných i soukromých finančních zdrojů Plnění: Způsoby finanční podpory akcí naplňujících cíle a priority Národního programu se konkrétně řeší v ročních Státních programech. Finanční systém podpory cílů Národního programu je členitý, decentralizovaný a pro zájemce o podporu málo přehledný. V současné době tvoří systém finanční podpory Národního programu celkem 12 samostatných finančních zdrojů. Podpory ze státního rozpočtu jsou zpravidla směřovány do oblastí, které nevytvářejí dostatečné vlastní zdroje na realizaci projektů, zejména municipality, rozpočtová sféra, ale i obyvatelstvo. Zdroje podpory Národního programu: 1. Zdroje státního rozpočtu (přímé a nepřímé) a) Ministerstvo průmyslu a obchodu (realizací je pověřena ČEA) - přímá podpora, rozpočet programu v letech 2002 a 2003 cca 100 mil. Kč ročně, b) Ministerstvo zemědělství - přímé dotace do oblasti biopaliv a na pěstování energetických rostlin, v roce 2002 částka 839,8 mil. Kč, v roce 2003 1211,5 mil. Kč, c) Ministerstvo dopravy - nepřímá podpora zvýšení energetické efektivnosti v rámci dotačního programu "Podpora obnovy vozidel regionální a městské hromadné dopravy 3
a veřejné linkové dopravy". V roce 2003 bylo poskytnuto formou dotací celkem 479,9 mil. Kč. Vozidla nová musí splňovat mnohem přísnější normy v oblasti emisí, což vedlo také k významnému snížení emisí. d) ostatní resorty zapojené do Státního programu - podpora okolo 20 mil. Kč ročně. 2. Mimorozpočtové zdroje a) Státní fond životního prostředí - podpora úspor energie a využití OZE, nenávratná i návratná forma pomoci. V roce 2002 to bylo 597,8 mil. Kč dotace a 199 mil. Kč ve formě půjčky, v roce 2003 pak 325 mil. Kč dotace a 85 mil Kč jako půjčka, b) Státní fond rozvoje bydlení - možná podpora v rámci programu revitalizace panelových domů, v roce 2002 to byla částka 252 mil. Kč, v roce 2003 pak celkem 429 mil. Kč. 3. Rotační fond pro financování energeticky úsporných opatření Fond byl zřízen v ČSOB v roce 1997 na základě smlouvy o správě Fondu (Fond Phare energetických úspor, ESF) mezi MPO, Evropskou komisí a ČSOB. Z fondu jsou financovány projekty o nákladech do 50 mil. Kč. Za dobu jeho existence bylo prostřednictvím fondu financováno 45 projektů o celkovém objemu 512 mil. Kč. Projekty v částce 157 mil. Kč jsou již splaceny. Klientelu fondu tvoří stavební bytová družstva, průmysl, organizace CZT, obce, firmy energetických služeb. Průměrná úroková sazba již poskytnutých úvěrů je 5,13%. 4. Programy EU Programy EU jsou novým a významným zdrojem využívaným pro podporu akcí Národního programu. Pro jeho podporu již byly použity i předvstupní fondy. Ze šesti připravovaných sektorových operačních programů budou pro akce Národního programu určeny dva programy a to „Operační program Průmysl a podnikání“ v gesci MPO, který podporuje zvyšování energetické účinnosti, využití obnovitelných zdrojů energie a kogeneraci, a „Operační program Infrastruktura" pro podporu obnovitelných zdrojů v resortu dopravy a životního prostředí. K výše uvedeným hlavním mezinárodním zdrojům finanční podpory akcí Národního programu je nutné doplnit podporu Světové banky s programem CEEF na zpřístupnění a usnadnění financování energeticky úsporných projektů a s programem PCF. Z národních zdrojů je možné uvést ještě podporu ČMZRB a České spořitelny programem FINESA, určeným pro financování energii spořících aplikací. j) Minimalizace negativních dopadů získávání a užití energie na životní prostředí v souladu s požadavky trvale udržitelného rozvoje Plnění: V důsledku zlepšování hospodaření s energií, růstu využití ekonomicky únosných OZE a realizací nákladných opatření zaměřených na minimalizaci negativních dopadů získávání a užití energie na životní prostředí se podařilo částečně snížit emise škodlivin vypouštěných do ovzduší. Podrobnější údaje jsou uvedeny v kapitole 3b) a 3c). Dílčí závěr k plnění cílů Národního programu Národní program uvádí 10 cílů pokrývajících široký okruh problémů rozvoje energetického hospodářství a přesahujících samotný rámec hospodaření s energií a podpory OZE. Tři z cílů Národního programu jsou zaměřeny na oblast využití OZE, jeden cíl se týká energetické efektivnosti a jeden cíl se orientuje na zlepšování životního prostředí. Zbývající cíle lze přiřadit k systémovým opatřením průřezového charakteru (výzkum a vývoj apod.). Z provedeného hodnocení plnění cílů vyplývá předpoklad splnění většiny cílů Národního programu stanovených pro rok 2005. Předpoklad je podložen úpravami a standardizací nástrojů energetického hospodářství spojených se vstupem ČR do EU. 4
3. Plnění rámcových indikátorů Národního programu Rámcové indikátory Národního programu byly stanoveny tak, aby přispívaly k naplnění kvantifikovaných cílů a indikátorů uvedených v Energetické politice (z roku 2000) a ve Státní politice životního prostředí. Rámcové indikátory Národního programu a stav plnění za roky 2002 - 2003: a) Zvýšení podílu OZE na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů na 3 - 6% (resp. 4 - 6%) v roce 2010 Plnění: Současná hodnota ukazatele je na úrovni kolem 2%, s tendencí jen pozvolného růstu. Státní energetická koncepce přitom upravuje cílovou hodnotu ukazatele pro rok 2005 na 56%. Naplnění cílové hodnoty je podmíněno působením navrženého zákona o podpoře výroby elektřiny a tepla z OZE a využitím vyšších prostředků pro podporu projektů na úspory energie a OZE. b) Snížení měrných emisí SO2 na 1,9 kg/1000 USD HDP (2,0 kg v roce 1999) nebo 26,0 kg na obyvatele v roce 2005 (26,6 kg v roce 1999) Plnění: Snižování celkových a měrných emisí SO2 patří k úspěšným oblastem zlepšování vztahu energetického hospodářství k životnímu prostředí. V období do roku 1998 se podařilo vyřešit emise SO2 z velkých zdrojů, které se na celkových emisích podílejí cca 77%. Podle statistik byla v roce 2001 dosažena hodnota ukazatele 24,6 kg SO2/obyvatele a v roce 2002 23,2 kg SO2/obyvatele. Indikativní ukazatel Národního programu stanovený pro rok 2005 je splněn stejně jako národní emisní strop pro SO2 pro rok 2010 (podle nařízení vlády ČR č. 351 ze dne 3.7.2002). c) Snížení měrných emisí NOX na 35,0 kg na obyvatele v roce 2005 (38,4 kg v roce 1999) Plnění: V emisích NOx bylo v ČR dosaženo v roce 2001 úrovně 32,5 kg NOx/obyvatele a v roce 2002 pak již 31,2 kg NOx/obyvatele. Hodnoty emisí NOx v letech 2001 a 2002 jsou nižší než indikativní ukazatel Národního programu pro rok 2005. V rámci jednání o přístupu ČR k EU dohodla Česká republika k roku 2010 národní emisní strop ve výši 286 tis. tun. Jeho splnění bude pro ČR problém. d) Snížení elektroenergetické náročnosti na jednotku HDP do roku 2005 v souladu se vzestupným vývojem ekonomiky ČR Plnění: Elektroenergetická náročnost tvorby HDP se snižuje pomalejším tempem než celková energetická náročnost v důsledku působení dvou protichůdných procesů. Na jedné straně roste zhodnocování spotřebovávané elektřiny přidanou hodnotou, na druhé straně spotřeba elektřiny roste v důsledku přirozeného vyrovnávání celkově nižší úrovně spotřeby elektřiny v ČR oproti hospodářsky vyspělým zemím . Podíl elektřiny v celkové konečné spotřebě roste vč. ukazatelů spotřeby elektřiny na osobu. Ukazatel elektroenergetické náročnosti má od roku 2000 klesající trend, i když v období 2002-2003 jeho úroveň kolísala. Bylo to ovlivněno mj. vysokým nárůstem vývozu elektřiny, který se v tuzemské spotřebě elektřiny projevil zvýšeným nárůstem vlastní spotřeby na výrobu a nárůstem ztrát v sítích. Dílčí závěr k plnění rámcových indikátorů Národního programu Národní program obsahuje 4 indikátory, přičemž 3 z nich jsou stanoveny číselnou úrovni. Přestože byl vývoj v plnění rámcových indikátorů v letech 2002-2003 rozdílný, v zásadě lze říci, že stanovené indikátory Národního programu budou dodrženy.
5
4. Plnění priorit Národního programu Prioritní oblasti realizace Národního programu a) Integrace cílů v oblasti energetické účinnosti a s ní souvisejících cílů v oblasti životního prostředí do ostatních neenergetických politik a programů Plnění: Cíle uvedené v Národním programu jsou v souladu s cíli a indikativními ukazateli Státní politiky životního prostředí. Národní program je kompatibilní s Národním programem snižování emisí, Národním programem na zmírnění dopadů změny klimatu, se Státní surovinovou politikou, s rozvojovými koncepcemi regionů a s regionálními energetickými koncepcemi. Nové priority obsažené ve Státní energetické koncepci, vč. požadavku implementace nových Směrnic a Nařízení EU, však uvažují s progresivnějšími cíli a indikátory. Na úrovni Státních programů je provázanost cílů zajištěna formou resortních programů. V roce 2004 je do Státního programu zapojeno již 11 resortů, a to MPO, MŽP, MZe, MMR, MZd, MO, MV, MK, MS, MD a MŠMT. b) Posílení podpory stávajících úspěšných energeticky úsporných projektů, opatření a akcí a zajištění jejich opakování a rozšíření Plnění: K podpoře úspěšných projektů, pro jejich opakování a rozšíření, slouží řada opatření, mj. energetický informační systém (http://www.eis.cz). Systém v současné době obsahuje přes 3100 dokumentů z oblasti ekologie, energetiky budov, stavebních dílů, legislativy, paliv a energie, regulačních a měřících systémů, technologických zařízení, tepelných soustav a ekologických výrobků a materiálů. Je přístupným zdrojem pro všechny zájemce o odborné informace z oblasti energeticky úsporných projektů, pro jejich opakování a rozšíření. Produkty pro podporu poradenství zajišťované ČEA jsou po zapracování připomínek z oponentního řízení zveřejňovány na internetových stránkách ČEA. Na kompaktních discích jsou poskytovány poradenským střediskům EKIS ČEA. Rovněž další poskytovatelé podpory (SFŽP, Ministerstvo zemědělství) informují o energeticky úsporných projektech a podporovaných projektech v oblasti OZE. c) Podpora využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie Plnění: Hodnocení je provedeno v kapitole 2a) a 2b). Návrh zákona o podpoře výroby elektřiny a tepla z OZE vychází z ustanovení Směrnice EU 2001/77/ES, přičemž v otázce výroby tepla z OZE jde nad její rámec. Návrh vytváří podmínky k možnému splnění národního indikativního ukazatele (8% podílu elektřiny vyrobené z OZE na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2010). Prioritní aktivity na podporu zvyšování účinnosti užití energie a vyšší využití obnovitelných energetických zdrojů a) Zvyšování obecných znalostí obyvatel o možnostech a přínosech realizace opatření na zvyšování účinnosti užití energie a vyšší využití OZE Plnění: Oblast propagace a zvyšování obecných znalostí obyvatel je součástí Státních programů a je plněna k tomu určenými podprogramy. b) Konkrétní státní podpora na realizaci opatření ke zvyšování účinnosti užití energie a k vyššímu využití OZE ve všech sektorech národního hospodářství, včetně jejich kombinace Plnění: Státní podpora je řešena v rámci ročních Státních programů. Návazně jsou ročně vyhodnocovány dosažené výsledky a přínosy Státních programů (ekonomický přínos, úspora energie, environmentální přínos). Praxe ročních Státních programů má v ČR dlouhodobou tradici (od roku 1991). Díky rozsáhlé kampani energetických auditů (ČEA, ministerstva) byl 6
zjištěn významný potenciál úspor energie, především u veřejných zařízení a objektů a zařízení státní správy. Výsledky budou východiskem pro realizaci opatření beznákladového charakteru i opatření investičního charakteru. c) Podpora výzkumu, vývoje a zavádění progresivních energetických technologií Plnění: Platí závěry z části 2e). V rámci nově se formujícího systému programů VaV, především Národního programu VaV „Pokrok“, je nutné usilovat o zpřesnění zadání vyhlašovaných veřejných soutěží ve VaV na projekty, podpořit práce na přípravě projektů, navázat účinnější vazby na Rady programů a rozšířit soubor oponentů projektů. Doporučuje se vytvořit informační systém o řešených projektech a prosadit účinný způsob využití výsledků. d) Podpora zavádění různých způsobů financování pro realizaci navrhovaných opatření při úsporách energie a vyššího využití obnovitelných energetických zdrojů Plnění: Finanční systém podpory cílů Národního programu je kombinací veřejných zdrojů, určených pro zajištění resortních programů (dotace nebo „měkké“ půjčky), zahraničních zdrojů (Revolving Fund, „uhlíkové fondy“, fondy EU), bankovních zdrojů (ČMZRB, Česká spořitelna - program FINESA, jiné banky) na bázi návratných prostředků. V současné době existuje cca 12 možností pro získání podpory. Významně se zvyšuje význam zdrojů EU jako jsou International Finance Corporation - program CEEF, strukturální fondy (především „Operačního programu Průmysl a podnikání“ na MPO a „Operačního programu Infrastruktura“ na MŽP a MD) a program Intelligent Energy for EUROPE. e) Podpora zavádění energetického managementu na úrovni krajů, měst, obcí i podniků a institucí v souladu s ochranou životního prostředí Plnění: Zavádění energetického managementu se postupně rozvíjí. Součástí územních energetických koncepcí jsou návrhy na zavedení energetického managementu na územně samosprávných celcích. V průmyslové sféře byl proces stimulován demonstračními projekty, realizovanými s podporou Evropské unie a ČEA. Systém je zaveden v několika průmyslových podnicích v různých odvětvích. f) Podpora mezinárodní spolupráce, transferu technologií a know-how, účast v mezinárodních programech a projektech, především v rámci EU, v oblasti zvyšování účinnosti užití energie a vyšší využití obnovitelných energetických zdrojů Plnění: Česká republika se postupně zapojuje do mezinárodních programů a aktivit. Jako důkaz lze mj. uvést: • V roce 2003 bylo v rámci Evropské energetické charty provedeno hodnocení, jak ČR plní závazky z Protokolu o energetické efektivnosti, • Všechny Směrnice a další dokumenty EU, které mají vztah k hodnocené problematice, jsou již aplikovány a připravuje se aplikace nových Směrnic EU, • Spolupráci s Mezinárodní energetickou agenturou (IEA) a zapojení do implementačních programů, zaměřených na společný výzkum a transfer know-how a technologií, • Zapojení do programu EU SAVE, Synergy a do 6. akčního programu EU. Připravuje se zapojení do nového programu EU „Intelligent Energy for Europe“, který se zaměřuje na zvyšováni efektivního užití energie a využívání obnovitelných zdrojů. g) Postupné zavádění daňového systému podporujícího energetická a ekologická efektivní zařízení Plnění: V oblasti zdanění energetických výrobků a elektřiny je v současné době stěžejním dokumentem Směrnice EU č. 2003/96 z 27.10.2003, měnící přístup Společenství ke zdanění 7
energetických výrobků a elektřiny. Vláda ČR na základě usnesení č. 1233 z 10.12.2003 požádala Evropskou komisi o přechodné období začátku její platnosti, a to od 1.1.2008. Rada EU schválila pro ČR přechodné období na zavedení systému zdanění elektřiny a pevných paliv do konce roku 2007, stejně jako na zavedení minimální sazby daně ze zemního plynu určeného pro výrobu tepla. K tomu se připomíná, že v ČR se ekologická daň formou poplatků a úplat platí již od roku 1972. Dílčí závěr k plnění priorit Národního programu Byly stanoveny tři prioritní oblasti realizace a sedm prioritních aktivit. Prioritní oblasti Národního programu znamenají propojení cílů v energetické efektivnosti a v podpoře OZE s ostatními neenergetickými politikami, zvýšení podpory úspěšných projektů pro demonstrační a propagační účely a rozšiřování prostoru pro využití OZE. Oblasti, na které Národní program působí, se trvale rozšiřují. Do realizace cílů Národního programu byl zapojen narůstající počet resortů a to šest v roce 2001, devět v roce 2002, deset v roce 2003 a jedenáct v roce 2004. Prioritní aktivity Národního programu se týkají aktivit osvětových, programových, a aktivit v oblasti konkrétních nástrojů a opatření. Za úspěšné lze např. považovat aktivity v oblasti mezinárodních programů. Za méně úspěšné aktivity v posílení a stabilizaci způsobů financování cílů a priorit Národního programu. Plně se nezdařily aktivity v oblasti zvýšení provázanosti výzkumu a vývoje s cíli a prioritami Národního programu, ani aktivity při zavádění systému, podporujícího energetická a ekologická efektivní zařízení.
5. Využívání a účinnost nástrojů na podporu realizace Národního programu Ekonomické nástroje a) Liberalizace cen energie a postupné odstranění křížových dotací u zemního plynu a elektrické energie v souladu s Energetickou politikou Plnění: Byl dodržen termín (rok 2002) dokončení nápravy cen elektřiny a zemního plynu, stanovený v usnesení vlády č. 1250/1999. Přímé ani nepřímé dotace se nadále v cenách jednotlivých forem energie nevyskytují. Tempo růstu těchto cen, zejména pro domácnosti, bylo v ČR vysoké a také vyšší, než celkový růst cen zboží a služeb. Výdaje průměrné české domácnosti za elektřinu, teplo, plyn a další paliva představovaly v roce 2002 přes 11% všech výdajů a byly relativně až třikrát vyšší než ve vyspělých zemích EU. b) Přímá finanční podpora na projekty snižující energetickou náročnost a zajišťující vyšší využití obnovitelných energetických zdrojů (dotace a zvýhodněné úvěry) Plnění: K uskutečnění cílů Národního programu a Státních programů se používají dotace ze státního rozpočtu i z jiných fondů. Jejich přehled je uveden v části 2i). Objem prostředků podpory z těchto zdrojů stagnuje. Podpora z rozpočtu jiných resortů je zpravidla podporou nepřímou, zajišťující primárně jiné priority. c) Příprava návrhu na postupné zavádění ekologické daňové reformy Plnění: České republice bylo Radou EU schváleno přechodné období na zavedení systému zdanění elektřiny a pevných paliv a na zavedení minimální sazby daně ze zemního plynu pro výrobu tepla, a to do konce roku 2007.
8
d) Zvýšení úlev na daních pro energeticky úsporná a recyklační zařízení a pro zařízení na využití obnovitelných zdrojů energie Plnění: Úlevy na daních jsou dosud málo využívanou oblastí podpory cílů Národního programu. Rozsah uplatňovaných úlev se přitom snižuje. Např. v roce 2003 došlo k převodu ze snížené sazby DPH do základní sazby např. u zemního plynu pro motory v kogenerační výrobě, u energeticky úsporných spotřebičů, u zařízení pro výrobu energie z OZE. e) Založení rotačního fondu pro energeticky úsporná opatření, případně pro obnovitelné zdroje energie Plnění: Hodnocení je provedeno v kapitole 2i). Činnost fondu byla prodloužena na dobu neurčitou. Podmínky úvěru byly v tvorbě úrokové sazby pozměněny ve prospěch klienta, přičemž se současně zvýšilo množství disponibilních zdrojů pro tyto úvěry. Pomoc klientům při vypracování Zprávy o financování úvěru poskytují zejména autorizovaní auditoři. f) Vytváření systému podpory energeticky a ekologicky šetrné dopravy Plnění: Ministerstvo dopravy podporuje cíle Národního programu pomocí Programu obnovy vozového parku ve veřejné linkové dopravě a městské hromadné dopravě. Snížení průměrného stáří vozového parku přispívá ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti systému veřejné dopravy a také ke snižování spotřeby pohonných hmot a emisí škodlivin do ovzduší, zvláště v průmyslových aglomeracích a ve velkých městech. Zvláštní podporu pak mají vozidla na ekologický pohon. Využívá se rovněž Program EU Marco Polo na podporu převodu silniční automobilové dopravy na jiný druh dopravy. g) Vytváření systému podpory dopravy s využitím pohonných hmot na bázi obnovitelných zdrojů Plnění: Záměr je řešen v rámci programu Ministerstva dopravy „Program obnovy vozového parku“ podporou vozidel na ekologický pohon. V programu Ministerstva zemědělství je především podporováno pěstování obilovin pro výrobu lihu. h) Stanovení minimální výkupní ceny z obnovitelných zdrojů energie v časovém horizontu minimálně 5 let (z důvodu dostatečného časového horizontu pro stanovení konkurenčně schopného podnikatelského záměru v energetice) Plnění: Návrh Zákona o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z OZE, který v současné době projednává Parlament ČR, počítá s tím, že investorům a majitelům zařízení vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů, na které se vztahuje podpora podle návrhu zákona, bude poskytnuta dlouhodobá záruka ekonomických podmínek. Administrativní nástroje a) Normy energetické účinnosti strojů a zařízení Plnění: Normativní rámec vytvořily vyhlášky: Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie, Vyhláška č. 151/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie, Vyhláška č. 153/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti určení účinnosti užití energie při přenosu, distribuci a vnitřním rozvodu elektrické energie, Vyhláška č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. 9
b) Normy energetické účinnosti domácích spotřebičů Plnění: Byla vydána Vyhláška č. 215/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování energetických spotřebičů energetickými štítky a zpracování technické dokumentace i minimální účinnost energie pro elektrické spotřebiče uváděné na trh. Vyhláška bude v roce 2004 novelizována pro zajištění kompatibility s požadavky nových směrnic EU a zkušeností z praxe. c) Normy energetické efektivnosti pro nové a renovované budovy Plnění: Byla vydána Vyhláška č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie ve spotřebě tepla v budovách. V souvislosti s přijetím nové Směrnice EU 2002/91/ES o energetickém provedení staveb, se již započalo s přípravou novely uvedené vyhlášky tak, aby naše legislativa byla plně kompatibilní s legislativou EU i na tomto úseku. d) Certifikace zařízení na využívání OZE Plnění: Návrh zákona o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z OZE, který je projednáván v Parlamentu ČR, obsahuje ustanovení o tom, že výrobci elektřiny obdrží, pokud o to požádají, potvrzení původu elektřiny z OZE. e) Štítkování a pasportizace budov Plnění: Byla vydána Vyhláška č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie ve spotřebě tepla v budovách. V souvislosti s přijetím nové Směrnice EU 2002/01/ES o energetickém provedení staveb, se již započalo s přípravou novely uvedené vyhlášky. Šíření informací, vzdělávání a propagace a) Celostátní informační a osvětová kampaň o energetické efektivnosti a využití OZE ve sdělovacích prostředcích Plnění: Hodnocení je provedeno v kapitole 2f). b) Poradenství v oblasti zvyšování energetické účinnosti a využívání OZE Plnění: Systém energetického poradenství je rozvinut. Podpora se vyprofilovala do samostatného podprogramu v činnosti ČEA, určeného na podporu sítě EKIS a MEPS. Systém energetického poradenství je dostatečně rozvinutý po celém území ČR, pokrývá užití energie v hospodářském sektoru, kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, problematiku obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Poradenství k úsporám energie a OZE nabízejí v řadě případů i dodavatelé energie. c) Vzdělávací kampaň s hlavním zaměřením na školní mládež Plnění: Systém vzdělávacích kampaní v této oblasti není ucelený, ani koordinovaný. Dílčí akce jsou součástí podprogramu poradenství, vzdělávání a propagace. Z významnějších akcí lze uvést jen program SFŽP „Slunce do škol“, který slouží pro demonstrační účely při výuce a k popularizaci OZE u dětí a mládeže. Podpora dobrovolných aktivit a) Dobrovolné dohody s průmyslem Plnění: Záměr se realizuje v rámci systému EMAS „Eco Management and Audit Scheme“. Zapojené organizace se akreditují u Českého institutu pro akreditaci, nebo u zahraničního ověřovatele. V registru organizací je v současné době 9 subjektů, mimo registr je 6 organizací. 10
b) Podpora rozvoje energetického managementu k ochraně prostředí Plnění: Energetický management (EM) je rozsáhlý soubor řídících technik a nástrojů pro správu energetického hospodářství podniků či územních a správních celků. Hlavním cílem EM je zajištění dodávky energie v požadované kvalitě a množství do míst její spotřeby a její následné efektivní užití při naplnění legislativních požadavků za vynaložení minimálních finančních prostředků. Mezi hlavní nástroje energetického managementu patří kvalitní strategické a taktické plánování, systémy kontroly a vyhodnocování dosahovaných výsledků (tzv. Monitoring a Targeting), porovnávání (tzv. Benchmarking), přenášení odpovědnosti, motivace a pod. Zkušenosti z Velké Británie (Best Practise Guide 119 - Energy Management) hovoří o tom, že rozdíl mezi kvalitním a plně funkčním systém energetického managementu může ve srovnání se zcela nefunkčním činit okolo 40% celkových nákladů na energii. Má příznivý vliv na úspory energie, snižuje dopady na životné prostředí a podobně. Metoda je používána i v ČR, v rámci demonstračního projektu s podporou EU a ČEA v řadě velkých podniků (Papírny Frantschacht, Plzeňský Prazdroj, Auto Škoda Mladá Boleslav a v dalších). c) Dobrovolné systémy podpory využívání elektrické energie z OZE Plnění: Za příklad dobrovolného a zatím ojedinělého systému podpory využívání energie z OZE lze uvést tarif zavedený Západočeskou energetikou. „Zelená energie“ je elektřina z OZE, získávaná jak ve vlastních vodních elektrárnách tak i nakupovaná od jiných provozovatelů. Tato elektřina se vykupuje za cenu vyšší než cena běžně vyráběné elektřiny, prodejní cena je navýšena o 0,10 Kč/kWh. Tarif směřuje k plošnému podnícení zájmu zákazníků o ekologické chování a zároveň zákazníkovi zaručuje, že skutečně používá elektřinu z obnovitelných zdrojů. Získané prostředky jdou na podporu OZE. Odběratel obdrží certifikát o odběru ekologické elektřiny a právo umístit symbol zelené energie na svých výrobcích. Dílčí závěr k zavádění a účinnosti nástrojů Národního programu Národní program obsahuje čtyři skupiny nástrojů. Jsou určeny k zajištění stanovených cílů a priorit Národního programu. Jednotlivé nástroje se ve svém působení prolínají. Souhrn uplatnění a účinnosti nástrojů: Ekonomické nástroje Náprava cen paliv a energie - cíle nápravy cen paliv a energie byly naplněny, Přímá finanční podpora projektů - plněno v rámci přidělovaných prostředků st. rozpočtu, Ekologická daňová reforma - bude zaváděna v návaznosti na směrnici EU Úlevy na daních - nastroj neuplatněn, stávající úlevy výrazně omezeny, Rotační fond - fond založen, jeho činnost je prodloužena, Energ. a ekologická doprava - podpora v rámci programu obnovy vozového parku, Pohonné hmoty na bázi OZE - podpora bioetanolu jako alternativního paliva, Minimální ceny energie z OZE - podle cenových rozhodnutí ERÚ, Administrativní nástroje Stanoveny tři skupiny norem energetické účinnosti týkajících se energetických strojů a zařízení, domácích spotřebičů, nových a rekonstruovaných budov. V případě norem efektivnosti pro nové a rekonstruované budovy se zajistí kompatibilita se Směrnicí EU 2002/01/ES. Certifikace zařízení na využití OZE - bude řešena v novém zákoně, Štítkování spotřebičů - řešeno na základě vyhlášky, Štítkování budov - bude součástí implementace Směrnice EU,
11
Informovanost, vzdělávání, poradenství Tři formy aktivit - průběžně plněno v rámci podpory ČEA, resp. SFŽP, Podpora dobrovolných aktivit Plnění pokročilo. Tam kde byl nástroj podložen zákonem (normy energetické účinnosti), resp. Státním programem, bylo jeho prosazení bezproblémové. Nástroje podpory OZE budou účinnější po přijetí zákona o podpoře výroby elektřiny a tepla z OZE. Nástroje typu poradenství, osvěta a podobně jsou závislé na disponibilitě finančních zdrojů podpory. K nejméně úspěšným patří využití daňových úlev.
6. Celkové zhodnocení Hodnocení plnění Národního programu za roky 2002-2003 dokumentuje probíhající procesy adaptace energetického hospodářství na tržní podmínky a postupné harmonizace s pravidly zavedenými v EU. Vedle toho byl vývoj v obou hodnocených letech poznamenán výrazným výkyvem v činnosti energetického hospodářství vlivem povodní v roce 2002, sucha v roce 2003 a problémy s provozem elektráren v Evropě, které vyvolaly vysoké vývozy a vysoké vývozní saldo v obchodě s elektřinou. Vlivem těchto věcných faktorů nebyl vývoj parametrů Národního programu v jednotlivých oblastech jeho působení vždy jednoznačný. V hodnoceném období došlo ke zvolnění tempa poklesu energetické náročnosti a ke zpomalení procesu přibližování se parametrům energetické efektivnosti zemí EU. Na nedostatečný pokrok v této oblasti poukázala rovněž kontrolní zpráva o situaci v ČR z roku 2003 o plnění ustanovení „Protokolu o energetické efektivnosti a navazujících ekologických aspektů“, přijatého v rámci Energetické Charty. ČR má energetickou náročnost vůči průměru EU stále vyšší o cca 75%. Úspory energie a podpora OZE se promítají rovněž do vývoje úroveň emisí škodlivin. Příznivý vývoj (pokles) probíhal u emisí SO2, napjatost naopak trvá u emisí NOx, v jejich celkovém i v měrném vyjádření. Vývoj v plnění cílů, priorit a indikátorů Národního programu ve všech oblastech jeho hodnocení ovlivňovaly další faktory: - v hodnoceném období chyběl komplexní legislativní nástroj na podporu OZE, - stagnoval objem podpor projektů snižujících energetickou náročnost a zajišťujících vyšší využití OZE. I přes uvedené problémy došlo k řadě kvalitativních změn. Systém stimulace hospodaření energií a využití OZE byl doplněn o řadu nových a v zahraničí osvědčených metod, jako jsou metoda EPS, energetický management, systémy EMAS apod. Podporou široké kampaně energetických auditů se podařilo odkrýt a lokalizovat významný potenciál úspor energie a růstu energetické účinnosti a navrhnout konkrétní opatření na jejich aktivaci. Energetické audity se uplatnily ve všech resortech, zapojených do Státních programů. V případě řešení energetického zdroje audity běžně pracovaly s OZE jako s alternativním řešením. Aktivace potenciálu úspor energie i OZE, zjištěná audity, je však problémem, vzhledem k dlouhodobé návratnosti investic. Je rovněž limitovaná možnostmi finanční podpory. Pozitivní skutečností je, že se resorty v oblasti hospodaření s energií a podpory OZE, prostřednictvím zapojení do Státních programů, dostávají do standardizovaného režimu práce, jejich počet postupně narůstá a jejich aktivity se prohlubují.
12
7. Závěry a doporučení Plnění Národního programu v letech 2002 a 2003 Hodnocení plnění Národního programu analyzuje stav plnění stanovených cílů, priorit, indikátorů a účinnost používaných nástrojů. Jejich plnění je úměrné objektivním podmínkám pro dosahování úspor energie a využívání OZE a výši vyčleňovaných podpor. Z hodnocení vyplývá nerovnoměrnost v plnění cílů Národního programu i nedostatečná úroveň některých realizačních nástrojů. Předpoklady plnění cílů Národního programu v letech 2004 a 2005 I přes dílčí problémy s plněním cílů a indikátorů Národního programu je jejich splnění v letech 2004 a 2005 v zásadě možné. V otázce využívání OZE, kde je přibližování aktuálních hodnot k cílovým hodnotám ze všech specifikovaných cílů nejpomalejší, se očekává, že dosavadní nedostatečný vývoj změní přijetí a aplikace zákona o podpoře výroby elektřiny a tepla z OZE. Strukturální fondy čerpané prostřednictvím „Operačního programu Infrastruktura“ a „Operačního programu průmyslu a podnikání“ by pak, kromě další podpory využívání OZE, měly zvýšit disponibilitu prostředků na podporu akcí snižujících energetickou náročnost . Energetická náročnost vyjádřená v podobě měrné spotřeby PEZ vztažené na HDP vykázala příznivější vývoj, když poklesla v roce 2002 o 2,6% a v roce 2003 o dalších 0,5%. Vedle toho poklesly v roce 2002 emise SO2, NOx a CO2 o 3,5%-6%. Z výše uvedeného souhrnu i z celkového vyhodnocení Národního programu lze vyvodit, že není nutné navrhnout pro zbylé období působnosti Národního programu významnější změny v jeho obsahu, nehledě na to, že by v podstatě postihly jen jeden rok (2005) čtyřletého období. Tento závěr podporuje i skutečnost, že vyjadřování přínosů Státního programu se od roku 2004 zásadně změní aplikací nové metodiky hodnocení jeho přínosů , kterou zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí a kterou poprvé ministerstva použijí v roce 2005 při hodnocení Státního programu za rok 2004. Z hlediska splnění dlouhodobých cílů specifikovaných ve Státní energetické koncepci je třeba zaměřit úsilí na stanovení cílů a nástrojů pro jejich naplnění v novém Národním programu na období 2006-2009. Důležité poznatky pro přípravu Národního programu 2006-2009 Doporučuje se, aby Národní program pro období 2006-2009 obsahoval: a) rozpracování dlouhodobých indikativních cílů ze SEK v oblasti energetické efektivnosti i podpory OZE do nových cílů, priorit a programů, připravených pro podmínky plně otevřené ekonomiky. Bude vhodné zavést větší soubor měřitelných a kontrolovatelných ukazatelů, a tak rozšířit uplatnění kvantifikace v hodnocení plnění cílů Národního programu, b) včasnou a komplexní implementaci nových a novelizovaných legislativních opatření, c) implementaci Směrnic a Nařízení EU a to především těch, které se dotýkají energetické efektivnosti a podpory OZE a implementace Směrnic, kde ČR požádala o přechodné období, d) přehodnocení a nové uspořádání implementačních nástrojů. Na prvním místě je nutné upřesnit a stabilizovat finanční zdroje Národního programu, zlepšit vazbu mezi Národním programem a jeho hlavními finančními zdroji (státní rozpočet, fondy EU a další zahraniční zdroje). V souladu s reálnými ekonomickými možnostmi ČR aplikovat systém daňových úlev jako účinného nástroje Národního programu. Nově pojmout vzdělávací, informační a propagační kampaně o energetické účinnosti a využití OZE s vyváženou presentací všech druhů OZE,
13
e) opatření pro zásadní přehodnocení energetického výzkumu a vývoje, pro jeho propojení s prioritami Národního programu, pro zlepšení propagace výsledků výzkumu a pro zajištění přístupu uživatelské sféry k výsledkům projektů, f) zajištění návaznosti na již existující projekty vládní podpory.
14
