II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BĚLEČ NAD ORLICÍ

Územní plán Běleč nad Orlicí

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BĚLEČ NAD ORLICÍ Úvod - pojmy využívané v textových částech Územního plánu Běleč nad Orlicí

Územní plán Běleč nad Orlicí (dále „ÚP“) a Odůvodnění ÚP používají pojmy stavené zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): zastavěné území je území vymezené územním plánem (postupem podle stavebního zákona §58); zastavitelná plocha je plocha územním plánem určená k zastavění - vně hranice zastavěného území; plocha přestavby je plocha uvnitř zastavěného území určená územním plánem ke změně využití; nezastavěné území je tvořeno pozemky, které územním plánem nejsou zahrnuty do zastavěného území nebo zastavitelných ploch; plocha je část území tvořená pozemkem nebo souborem pozemků, vymezená územním plánem s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam; koridor je plocha pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy; veřejnou infrastrukturou se rozumí pozemky, stavby a zařízení: 1. dopravní infrastruktury, 2. technické infrastruktury, 3. občanského vybavení - zařízení pro vzdělání a výchovu, sociální a zdravotní služby a péči o rodinu, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva), 4. veřejných prostranství zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu; veřejně prospěšnou stavbou je stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci (zde územním plánem); veřejně prospěšným opatřením je opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji nebo ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci; asanací se rozumí ozdravění území; Dále Územní plán Běleč nad Orlicí pracuje s pojmy: stabilizované území je území, v němž je stávající stav využití převzat beze změny do návrhu územního plánu (přiřazením odpovídající stávající funkce); územní systém ekologické stability (ÚSES) je krajinotvorný program, jehož úkolem je zvýšení ekologické stability od nejmenších celků až po celoevropské sítě; Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definuje ÚSES takto: „Územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb.“ ÚSES je tvořen následujícími skladebnými prvky: biocentrum, biokoridor, interakční prvek; interakčním prvkem je přitom míněno opatření k podpoře a dotváření ÚSES; Zejména pro kap. 3.3 a 6. ÚP Běleč nad Orlicí jsou důležité tyto pojmy: maximální koeficient zastavěných a zpevněných ploch - vyjadřuje nejvyšší možný podíl z celkové rozlohy pozemku (např. pozemku pro umístění RD v rámci určité zastavitelné plochy), kterou mohou zabírat zastavěné plochy budov a zpevněné (nepropustné) plochy; jde tedy o poměr zastavěných a zpevněných ploch k celkové ploše pozemku určené v ÚP k využití danou funkcí; pozemek rodinného domu - se může skládat z více pozemků uvedených v katastru nemovitostí, které budou ve výsledku tvořit jediný celek, využívaný pro potřeby obyvatel příslušného rodinného domu, resp. stavby pro bydlení (např. jako obytná zahrada). Pozemky přitom zpravidla budou spolu se stavbou pro bydlení pod společným oplocením. Do minimální výměry pozemku RD uvedené v kap. 3.3 se tudíž započítává i jeho případná část, která leží mimo danou zastavitelnou plochu (např. Z6); REGIO, projektový ateliér s.r.o.

41


jádro obce - historické centrální území obce s pomyslnou hlavní osou dnešní silnice III/29827, které je tvořeno zástavbou převážně původního venkovského charakteru, oboustranně přiléhající k hlavnímu návesnímu prostranství, navazujícím plochám veřejné zeleně (Husovy sady, Masarykův park) a ke dvěma sekundárním urbanizačním osám odbočujícím z hlavní silnice (na západě až po areál památkově chráněného statku č.p. 34, na jihovýchodě směrem k Mlýnskému rybníku až k č.p. 31 a na východě k č.p. 20 u hlavní silnice; rozvojová plocha (lokalita) - jde o širší pojem, obecně zahrnující jak území dotčené „extenzivním“ rozvojem (zastavitelné plochy), tak i změnou funkce či kvality (plochy přestavby); Rozvojová lokalita může označovat též seskupení několika zastavitelných ploch (ploch přestavby), které územně tvoří jeden logický celek; hlavní využití charakterizuje funkční využití stanovené tímto územním plánem; přípustné využití je výčtem staveb, které lze v ploše umístit a vymezit jim pozemky, zařízení, změn staveb a výčtem způsobů, kterými mohou být pozemky a plochy využity; podmíněně přípustné využití stanoví výčet staveb a zařízení, které lze v dané ploše umístit na základě splnění stanovených podmínek, a výčet změn využití, které lze uskutečnit na základě splnění stanovených podmínek; nepřípustné využití může kromě vymezení nepřípustného využití označit specifické činnosti, stavby a způsoby využití, které nelze v dané ploše uplatnit; podmínky prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu - mohou kromě prostorových stanovit i kapacitní limity, které nesmějí být překročeny; Vysvětlení dalších pojmů využívaných zejména v kapitole 6.: -

-

-

-

-

-

-

-

ve vztahu k obslužným funkcím (občanské vybavenosti včetně služeb) představuje zařízení místního významu zařízení sloužící zejména pro obyvatele dané lokality, popř. celé obce, s určitou (lokálně diferencovanou) docházkovou vzdáleností; občanská vybavenost - zahrnuje zařízení veřejné infrastruktury a zařízení vybavenosti komerční, tzn. souhrnně zařízení pro správu a administrativu, zařízení školská a výchovná, zařízení pro kulturu, zařízení pro tělovýchovu a sport, zařízení zdravotnictví a sociální péče, zařízení maloobchodu, služeb nevýrobních a výrobních, zařízení veřejného ubytování a stravování; komerční občanská vybavenost - slouží např. pro administrativu, 2 obchodní prodej, ubytování, stravování a další služby; u funkce OM jednotlivá prodejní plocha do 500 m ; dosavadní způsob využití - využití, které z funkčního nebo urbanistického hlediska není v souladu se stanoveným funkčním využitím, ale po dobu životnosti dané stavby je přípustné; drobná a řemeslná výroba - malosériová výroba či výrobní služby, které svým charakterem a kapacitou nemění charakter území, vyjádřený hlavním využitím plochy. Provoz s malým rozsahem výměry výrobní plochy, nízkým počtem zaměstnanců, který neklade neúměrně zvýšené nároky na dopravní zátěž území. Za drobnou a řemeslnou výrobu nelze považovat např. klempírny, lakovny, betonárky a další provozy, které mj. vyžadují vstup těžké nákladní dopravy do území; pod drobnou a řemeslnou výrobu může spadat např. též skladování, které svým provozováním a technickým zařízením nenaruší užívání staveb a zařízení ve svém okolí, nesníží kvalitu okolního prostředí a svým charakterem a kapacitou nezvýší dopravní zátěž v území nad přijatelnou mez (z hygienického a dopravního hlediska); nerušící služby - služby, které svým provozováním, výrobním a technickým zařízením nenarušují pohodu bydleni v budovách ve svém okolí. Nerušícími službami se míní například: služby cestovního ruchu, návrhářské a projekční služby, půjčovny, kadeřnictví, čistírny apod. Za nerušící služby nelze považovat například služby pro motoristy (autoservisy, pneuservisy, autoklempírny, lakovny) a provozy, vyžadující vstup těžké nákladní dopravy do území; nerušící výroba - výroba, která svým provozováním, výrobním a technickým zařízením nenarušuje pohodu bydlení v budovách ve svém okolí. Nerušící výrobou se míní například: drobná a řemeslná výroba, tiskárny, pekárny, výrobny potravin a nápojů, které odpovídají výše uvedené charakteristice; (rekreační) chalupa - v tomto územním planu užíváno ve smyslu §2 písm. d) 4. vyhlášky č. 3/2008 Sb., ve zněni pozdějších předpisů. Citát: „rekreační chalupa, kterou je stavba, u níž byl původní účel užití stavby změněn na stavbu pro rodinnou rekreaci“; rekreační chata - v tomto územním planu užíváno ve smyslu §2 písm. d) 1. vyhlášky č. 3/2008 Sb., ve 3 zněni pozdějších předpisů. Citát: „rekreační chata s obestavěným prostorem nejvýše 360 m a se 2 zastavěnou plochou nejvýše 80 m , včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví“; oplocení - stavba (konstrukce) chránící pozemek před vstupem osob a zvířat, spojená se zemí pevným základem; ohrazení - dočasná konstrukce sloužící k ochraně a prostorovému vymezení chovu hospodářských zvířat a zvěře, pěstebních ploch (vč. lesních školek) apod.; ohrazení nesmí být pevně a trvale (tj. základem) spojeno se zemí, jeho demontáž musí být snadná a nesmí znehodnotit ZPF či PUPFL;

REGIO, projektový ateliér s.r.o.

42


Seznam použitých zkratek AOPK - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ATS - automatická tlaková stanice BD - bytový dům BJ - bytová jednotka BPEJ - bonitovaná půdně ekologická jednotka CO - civilní ochrana ČEZ - České energetické závody, a.s. ČGS - Česká geologická služba ČNR - Česká národní rada ČOV - čistírna odpadních vod ČS - čerpací stanice ČSN - česká státní norma ČSÚ - Český statistický úřad DN - dimenze potrubí DO - dotčený orgán DP - dobývací prostor EO - ekvivalentní obyvatel EVL - evropsky významná lokalita HZS - hasičský záchranný sbor CHLÚ - chráněné ložiskové území CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod KČT - Klub českých turistů KES - koeficient ekologické stability KN - katastr nemovitostí KPÚ - komplexní pozemkové úpravy Krú Khk - Krajský úřad Královéhradeckého kraje k.ú. - katastrální území LBC, RBC - lokální, regionální biocentrum LBK, RBK, NRBK - lokální, regionální, nadregionální biokoridor LHP - lesní hospodářský plán ML - Městské lesy Hradec Králové a.s. MO ČR - Ministerstvo obrany České republiky MÚ - městský úřad MZe - Ministerstvo zemědělství ČR NN, VN, VVN - nízké, vysoké, velmi vysoké napětí NZV - nouzové zásobování vodou OP - ochranné pásmo ORP - obec s rozšířenou působností OÚ - obecní úřad PLO - přírodní lesní oblast PP - přírodní památka / přírodní park PRVK - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje PUPFL - pozemky určené k plnění funkce lesa PÚR - Politika územního rozvoje ČR 2008 / Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky R+NR ÚSES - regionální a nadregionální územní systém ekologické stability RD - rodinný dům ř.ú. - řešené území SDH - sbor dobrovolných hasičů SPÚ - Státní pozemkový úřad STL, (V)VTL - středotlaký, (velmi)vysokotlaký (plynovod) TKO - tuhý komunální odpad TS - transformační stanice ÚAN - území s archeologickými nálezy ÚAP - územně-analytické podklady ÚP - územní plán ÚPD - územně plánovací dokumentace ÚPSÚ - územní plán sídelního útvaru ÚS - územní studie ÚSES - územní systém ekologické stability VAK - vodovody a kanalizace VKP - významný krajinný prvek ZPF - zemědělský půdní fond ZÚR - Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje ZSJ - základní sídelní jednotka (místní část) REGIO, projektový ateliér s.r.o.

43


a1) POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Zastupitelstvo obce Běleč nad Orlicí schválilo dne 29. 6. 2011 pořízení nového územního plánu pro celé správní území obce. Určeným zastupitelem ve věci pořízení ÚP byl ustanoven starosta obce Vladimír Veselka. Obyvatelé obce byli vyzvání k podání podnětů pro přípravu územního plánu, ve snaze o včasné a co nejširší zapojení veřejnosti do tvorby dokumentu. V souladu s § 47 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) byl zpracován návrh zadání podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Návrh zadání územního plánu Běleč nad Orlicí pořizovatel, v souladu s ustanovením § 47 odst. 2 platného stavebního zákona, zaslal dotčeným orgánům, sousedním obcím, krajskému úřadu a dalším organizacím, podílejícím se na využití území. Zároveň zajistil zveřejnění návrhu zadání územního plánu a jeho vystavení k veřejnému nahlédnutí po dobu 30-ti dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednání zadání na úřední desce Obecního úřadu Běleč nad Orlicí. V tištěné podobě byl návrh zadání k nahlédnutí na Obecním úřadu v Bělči nad Orlicí. Upravené zadání územního plánu schválilo Zastupitelstvo obce Běleč nad Orlicí svým usnesením č. 6 ze dne 27. 12. 2012. Z projednávání zadání ÚP vyplynulo (Stanovisko Krajského úřadu Královéhradeckého kraje ze dne 6. 12. 2012, č.j. 19932/ZP/2012), že návrh zadání územního plánu je nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí podle §10i zákona o posuzování vlivů. Po předložení rozpracovaného návrhu ÚP bylo toto stanovisko přehodnoceno (č.j. 11234/ZP/2014-Hy ze dne 21. 7. 2014) s tím, že Krú Khk nepožaduje posuzovat ÚP Běleč n. O. z hlediska vlivů na ŽP podle zákona. Na základě předložení koordinačního výkresu návrhu ÚP a příslušné textové části s bližším popisem rozvojových ploch Krajský úřad Khk, odbor ŽP a zemědělství (jako příslušný orgán ochrany přírody), vydal dne 17. 7. 2014 pod č.j. 11370/ZP/2014-PE stanovisko vylučující možný významný vliv návrhu ÚP Běleč n. O. na evropsky významné lokality (uvedené v nařízení vlády č. 208/2012 Sb., o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu) nebo na vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Návrh územního plánu je zpracován v souladu s § 50 odst.1 stavebního zákona v platném znění, v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a v souladu se zadáním. V průběhu zpracování návrhu ÚP byly aktuálně známé záměry v řešeném území konzultovány s obecním úřadem ve snaze již v této fázi maximálně eliminovat možné problematické prvky v ÚP. Bude upraveno a doplněno pořizovatelem v další fázi ÚP.

a2) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Územní plán byl zpracován v souladu s požadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platných zněních.

b) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ b 1) VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Územní plán je vypracován v souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 (PÚR) schválenou usnesením vlády ČR č. 929 dne 20. 7. 2009 a s Politikou územního rozvoje České republiky ve znění REGIO, projektový ateliér s.r.o.

44


Aktualizace č. 1, schválenou usnesením vlády ČR č. 276 ze dne 15. 4. 2015. Je respektováno a při dimenzování rozvojových ploch zohledněno, že řešené území - coby součást SO ORP Hradec Králové leží v rozvojové oblasti OB4 Hradec Králové/Pardubice. Řešené území nespadá do rozvojových os, specifických oblastí ani koridorů a ploch dopravy vymezených v PÚR. Z obecně formulovaných Republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území ze schválené PÚR ve znění Aktualizace č. 1 (2015) naplňuje předmětný ÚP zejména body 14, 14a, 15, 16 a 18 až 31.

b 2) VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ÚP respektuje Zásady územního rozvoje Královehradeckého kraje (ZÚR), vydané Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje 8. 9. 2011 s nabytím účinnosti 16. 11. 2011. Podle nich řešené území spadá do Oblasti krajinného rázu 10 - Třebechovicko, převládá zde krajinný typ „lesní krajiny“ s významným zastoupením „lesozemědělské krajiny“. ÚP rovněž zohledňuje následující prvky plošné, bodové a liniové povahy vyznačené v grafické části Odůvodnění ZÚR či uvedené v textu OOP k ZÚR (v kombinaci s ÚAP a dalšími podklady): - NRBC 11 - Vysoké Chvojno (v jižní a východní části ř.ú.); - NRBK L 73 V a NRBK K 73 N (s vazbou na tok a nivu řeky Orlice, oba prvky se dotýkají severního okraje ř.ú. v rámci RBC 973 - Meandry Orlice) + ochranná zóna NRBK; - RBC 973 Meandry Orlice (v severní části ř.ú.); - EVL Orlice a Labe (v severní části ř.ú., v překryvu s RBC 973); - Přírodní památky: PP Bělečský písník + OP 2 m; PP Na Bahně a PP Orlice (v severní části ř.ú., v překryvu s EVL, RBC 973 popř. NRBC 11) + OP 50 m; - Přírodní park Orlice (část ř.ú. severně od silnice III/29827); - 4 památné stromy (dle ÚAP, AOPK ČR); - migračně významné území (celé ř.ú.; dle ÚAP, AOPK ČR); - záplavové území Q100 u řeky Orlice (dle ÚAP, v ZÚR nebylo patrné); - 2 vodní zdroje (v grafické části ZÚR uvedeny pouze 2 zdroje a patrně s posunutou lokalizací, v ÚP vyznačeny 2 zdroje a 3 prameny a OP vodního zdroje II. stupně u vodárenského toku Orlice); - chráněné ložiskové území Běleč nad Orlicí (č. 20990000; štěrkopísky); - těžený dobývací prostor Běleč nad Orlicí I (č. 71109; surovina - štěrkopísky / nerost - štěrkopísek); - výhradní bilancované ložisko (B) Běleč nad Orlicí (č. 3209900; surovina - štěrkopísky / nerost písek, štěrkopísek; 4 části v rámci DP a CHLÚ); - evidované ložisko nevýhradní (D) Běleč nad Orlicí-SZ - ložisko nevyhrazených nerostů (č. 5233700; surovina - štěrkopísky / nerost - štěrkopísek); - evidované ložisko nevýhradní (D) Běleč nad Orlicí-SZ 2 - ložisko nevyhrazených nerostů (č. 5278500; surovina - štěrkopísky / nerost - štěrkopísek); dle Surovinového informačního systému a podkladů OBÚ, v ZÚR a ÚAP ještě nebylo obsaženo; - 3 prognózní ložiska neschválená (Q) - ostatní evidované prognózní zdroje (č. 9370152 Svinary, č. 9370153 Běleč nad Orlicí a č. 9370142 Bělečko 1; štěrkopísky); dle ÚAP, v ZÚR uvedeny v textu OOP, v Surovinovém informačním systému již neobsaženy; - trasy radiových směrových spojů v severní části ř.ú. (dle ÚAP, v ZÚR zobrazeny jiné trasy); - OP přehledových systémů (OP RLP) - celé ř.ú. a OP nadzemního komunikačního vedení (dle ÚAP 2014 a stanoviska MO; v ZÚR není patrné); - OP letiště s výškovým omezením staveb (JZ část ř.ú.; dle ÚAP - v ZÚR je oproti ÚAP posunuto); V ÚP jsou respektovány Priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, zejména pak č.: 1) „tvorba územních podmínek pro rozvoj ekonomického potenciálu,...“; stabilizace ploch drobné a zemědělské výroby adekvátních k velikosti a poloze obce, umožnění přiměřeného rozvoje těžby štěrkopísku s možným následným rekreačním využitím případných vodních ploch, posílení nabídky turisticko-rekreačních aktivit - navržená cyklostezka s dopravně-turistickým významem a návazností


45


na připravovaný úsek Krňovice - Třebechovice p. O. i okruh v městských lesích HK, komunikační propojení pro pěší a cyklisty v jižní části obce - mj. jako spojnice dvou značených cyklotras apod.; 6) „navrhování územních řešení směřujících k prevenci nežádoucí míry prostorové sociální segregace...“; omezení expanze dříve uvažovaných rozvojových ploch do volné krajiny, snaha o maximální vazbu navržených zastavitelných ploch na již založené urbanistické osy apod.; 7) „vytváření územních podmínek pro doplnění občanského vybavení na venkově (zdravotních, sociálních a kulturních služeb“; ÚP chrání veškeré plochy a prvky stávající OV - vč. bývalé školy jako nejvhodnější možnosti budoucího (znovu)umístění veřejné funkce v sídle; 8) „ochrana územních podmínek pro zachování potenciálu zemědělství a lesního hospodářství“; Plochy PUPFL jsou návrhem dotčeny zcela minimálně (rozšíření chatové osady v ploše Z8), nutnost záborů ZPF je v ÚP minimalizována vzhledem k plochám v předchozí ÚPD a poloze obce v rozvojové oblasti OB4, zemědělské pozemky nejsou fragmentovány a je zachována či posílena jejich přístupnost; umožněna (regulativy BV, VZ, NZ, NSpz) je agroturistická a tradiční malozemědělská funkce v území, areál VZ na severovýchodním okraji obce je stabilizován aj.; 9) „vytváření územních podmínek pro zlepšení dopravní prostupnosti a zabezpečení optimální dopravní obslužnosti s cílem zajištění dostupnosti pracovních příležitostí a občanského vybavení včetně rekreace“; V ÚP je mj. navržena cyklostezka s dopravně-turistickým významem, komunikační propojení pro pěší a cyklisty jako spojnice dvou značených cyklotras apod. 10) „přednostní nové využití nevyužívaných výrobních a skladových areálů, míst opuštěných armádou a ploch vyžadujících asanaci a rekultivaci (brownfields)“; Vzhledem k rozsáhlým stávajícím areálům zemědělské a sousední drobné výroby v ÚP není navržen plošný rozvoj výroby, upřednostněno je využití stávajících ploch této funkce (zemědělský areál vč. ovčí farmy, navazující plocha drobné výroby, aktivity přípustné v rámci BV aj.); V ÚP nejsou navrhovány nové plochy těžby nad rámec těch již povolených; 12) „vytváření územních podmínek pro rozvoj a využití předpokladů území pro nadmístní turistické a rekreační aktivity odpovídající podmínkám turisticky významných území kraje“; V ÚP umožněn rozvoj agroturistiky - zejména v rámci ploch VZ a BV, respektovány jsou značené turistické stezky, hippostezka a značené cyklotrasy, navržena je cyklostezka v trase nadregionální cyklotrasy s dopravně-turistickým významem a návazností na připravované úseky mimo ř.ú., komunikační propojení pro pěší a cyklisty b jižní části obce - mj. jako spojnice dvou značených cyklotras apod; 13) „tvorba územních podmínek zejména v oblasti dopravní infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu využívajícího charakteristických podmínek jednotlivých turisticky významných území kraje“; viz 12); 14) „vymezování zastavitelných ploch a stanovování podmínek jejich využití v záplavových územích jen ve zcela výjimečných a zvlášť zdůvodněných případech“; V ÚP jsou respektovány nivy vodotečí (zejména niva Orlice, do jejíhož záplavového území není navržena žádná nová zástavba); Při návrhu zastavitelných ploch Z1g a Z2a ponechán odstup od LBC 2 v nivě Bělečského potoka (pásy ZS a NSpz), plocha Z1g zmenšena oproti původní ÚPD tak, aby respektovala vodoteč na svém jižním okraji jako přirozený limit apod.; 15) „stanovování požadavků na budoucí využití území s ohledem na preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod, zajišťování územní ochrany ploch potřebných pro umisťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní“; viz 14) a 16); 16) „podpora protierozních opatření, akumulace a zvyšování přirozené retence srážkových vod v území, zachycování a regulovaného odvodu přívalových vod (protipovodňová opatření) včetně revitalizací říčních systémů a přírodě blízkých protipovodňových opatření“; viz 14) + v ÚP navržena plocha změny v krajině posilující retenční schopnosti území (K1 - obnova vodní plochy v LBC 2), revitalizace vhodných úseků Bělečského potoka a náhonu apod.; Respektovány jsou stávající prvky (ochranný průleh u hřiště a val při Bělečském náhonu) a navržena další opatření protipovodňové ochrany (v souladu se zpracovanými studiemi), protierozní přínos mají i vymezené prvky ÚSES a navržené interakční prvky; 17) „péče o zemědělský půdní fond (dále jen „ZPF“) a pozemky určené pro funkci lesa (dále jen „PUPFL“) jako jednu z hlavních složek životního prostředí“; viz 8) a 16); 18) „ochrana území s podzemními a povrchovými zdroji pitné vody pro zajištění dlouhodobého optimálního zásobování území kraje“; V ÚP je respektována přítomnost vodního zdroje a OP pozorovacího vrtu a pramene ČHMÚ, OP vodního zdroje II. stupně u vodárenského toku Orlice, vyznačeny jsou i známé vodní zdroje a prameny bez stanoveného OP, posílena retence vody v krajině (K1, revitalizace vodotečí, prvky ÚSES apod.);


46


19) „ochrana území prvků územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu a zlepšování biologické prostupnosti krajiny, zejména známých a potenciálních migračních tras živočichů“; ÚP respektuje a zpřesňuje uvedené prvky ÚSES (NRBC 11 a RBC 973 - včetně zde procházejících NRBK K 73 V a NRBK K 73 N; u chatových osad v kontaktu s NRBC 11 a RBC 973 regulováno oplocení ve snaze o eliminaci migračních bariér apod.; 20) „ochrana kulturního dědictví spočívajícího v polycentrické sídelní struktuře, hodnotách zachovalých urbanistických celků včetně architektonických a archeologických památek“; V ÚP je respektována sídelní struktura v podobě již založených urbanistických os, všechny nemovité kulturní památky (územně-krajinářská ochrana historického statku je zohledněna mj. v regulativech ploch Z1a, Z1f) i veškeré známé památky místního významu, včetně architektonických dominant; navržena je obnova a znovuvyužití chátrající památkově chráněné budovy bývalé školy pro veřejnou funkci; Mezi „Úkoly pro územní plánování“ stanovené v ZÚR pro území obcí v Rozvojové oblasti mezinárodního a republikového významu OB4 Hradec Králové / Pardubice patří mj.: - „vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a podporu rozvoje lidských zdrojů, především ve vazbě na zastavěné území obcí, pro tyto účely přednostně nově využívat území ploch přestavby“; Tento princip je v ÚP je zohledněn prioritním lokalizováním zastavitelných ploch v prolukách a v bezprostřední návaznosti na zastavěné území - při respektování historicky založených urbanizačních os; území vhodné pro plochy přestavby s obytnou funkcí nebylo v ř.ú. k dispozici; V souladu s bodem d.2.1.3 Cyklodoprava je v ř.ú. navržena cyklostezka v trase značených cyklotras nadregionálního a regionálního významu s potenciálním značným dopravním a turistickým významem na trase Hradec Králové - Běleč nad Orlicí - Třebechovice pod Orebem a dále. Navazuje mj. na připravovaný úsek cyklostezky z Třebechovic p. O. do Krňovic a na okruh pro cyklisty a in-line bruslaře v královéhradeckých městských lesích. Dle upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území kraje (kap. e.4.1) je nutno strukturu osídlení řešeného území považovat za stabilizovanou a nepřipouštět vznik nových sídel. V ÚP je historicky založená struktura osídlení reflektována, nová sídla nejsou v ř.ú. navržena. V ÚP nebyly stanoveny žádné veřejně prospěšné stavby, opatření ani asanace. Jedním z důvodů je i skutečnost, že prvky nadregionálního a regionálního ÚSES (označené v ZÚR jako VPO) zabírají většinu řešeného území a jsou zde funkční (NRBC 11 v lesním komplexu, RBC 973 a obě osy NRBK K 73 - N a V - v nivě Orlice).

b 3) VYHODNOCENÍ SOULADU SE SOUSEDNÍMI OBCEMI Při tvorbě ÚP byly řešeny potřebné aspekty koordinace s ÚPD pro správní území sousedních obcí a měst. Ve vztahu k ÚP Býšť (k.ú. Bělečko) byla zajištěna zejména návaznost hranic NRBC 11 - Vysoké Chvojno v lesním komplexu (přičemž v ÚP Běleč n. O. je s potřebným upřesněním respektováno NRBC 11 dle ZÚR) a návaznost LBK 2 podél Bělečského potoka na LBK 30, vymezený v ÚP Býšť podél stejného toku. Soulad vymezení prvků ÚSES (NRBC 11, LBK 1, LBC 1) byl prověřen ve vztahu k platnému ÚPM Hradec Králové i s ohledem na rozpracovaný nový ÚP Hradec Králové (k.ú. Nový Hradec Králové, k.ú. Svinary) konzultace s projektanty ÚSES. Předpokládaný přesah na správní území Hradce Králové má i navržená cyklostezka v trase stávající polní a lesní cesty (resp. značené cyklotrasy č. 4197) směr Svinary - Malšova Lhota a dále. Navržená cyklostezka zde navazuje na okruh pro cyklisty a in-line bruslaře v královéhradeckých městských lesích, v opačném směru zase na připravovaný úsek cyklostezky z Třebechovic p. O. do Krňovic (podél povodňové lávky). S ÚP Blešno byl porovnán průběh os NRBK K 73 V a N. V souvislosti s Územním plánem Třebechovice pod Orebem (k.ú. Nepasice, k.ú. Krňovice, k.ú. Štěnkov) byla prověřena především návaznost prvků ÚSES (RBC 973; NRBC 11 byl vymezen a promítnut do ZÚR až po vydání ÚP Třebechovice pod Orebem), směřování přeložky silnice II/298 (ta již vede mimo ř.ú., zcela v k.ú. Krňovice) a výše uvedený návrh cyklostezky směr Krňovice (v ÚP Třebechovice pod Orebem není samostatně navržena, ale je v daných plochách funkčně přípustná). Město Týniště nad Orlicí (k.ú. Štěpánovsko) má dosud ÚPD dle předchozích právních předpisů (ÚPO resp. ÚPM), se kterým byl ÚP Běleč nad Orlicí v navazujících partiích rovněž porovnán a sladěn (prvky lokálního ÚSES - 2 lokální biokoridory - zde na bělečské straně ústí do NRBC 11, vymezeném po celé délce společné hranice katastrů). Územní plány sousedních obcí a měst (Hradec Králové, Týniště nad Orlicí) s předpokladem vydání po ÚP Běleč nad Orlicí, je proto třeba s tímto zkoordinovat v případných navazujících návrhových prvcích. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

47


c) VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Územní plán je vypracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování ve smyslu § 18 a 19 stavebního zákona, vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. ÚP zohledňuje žádoucí vyváženost podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ve snaze adekvátně uspokojit potřeby současné generace bez ohrožení podmínek života generací budoucích. V regulativech konkrétních návrhových ploch i jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou respektovány Cíle ÚP i Úkoly ÚP. Soulad s cíli územního plánování Územní plán:     

vytváří předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území; vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití a stanovuje podmínky jejich využití, přičemž stanovuje koncepci prostorového uspořádání řešeného území, která vychází z potřeby vyváženého vztahu mezi veřejnými a soukromými zájmy v území; ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty; stanovením koncepce řešení nezastavěného území chrání a rozvíjí krajinu jako podstatnou složku prostředí a základ totožnosti obyvatel; vymezuje zastavitelné plochy s ohledem na účelné využití zastavěného území a současný potenciál rozvoje obce; stanoví koncepci veřejné technické a dopravní infrastruktury, včetně podmínek jejich umisťování v nezastavěném území; stanovuje podmínky umisťování staveb v nezastavěném území;

Soulad s úkoly územního plánování Územní plán:           

respektuje a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území; stanovuje koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce, a to s ohledem na hodnoty a podmínky v území; prověřuje a posuzuje potřebu změn v území; řeší urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání území vymezením a stanovením podmínek především pro plochy s rozdílným způsobem využití a podmínek prostorového uspořádání území; stanovuje podmínky pro provedení změn v území, zejména pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území; vytváří podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof stanovením podmínek využití funkčních ploch a umožněním protierozní a protipovodňové ochrany s důrazem na přírodě blízký charakter těchto opatření; vymezením různých druhů funkčních ploch, řešením koncepce dopravní a technické infrastruktury a řešením koncepce krajiny vytváří podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení; vytváří v území podmínky pro zajištění civilní ochrany; určuje příp. nutné rekultivační zásahy do území; vytváří podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů, před negativními vlivy záměrů na území atd.; reguluje rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů;


48


d) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Bude doplněno pořizovatelem v další fázi ÚP.

e1) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Zadání ÚP Běleč nad Orlicí bylo schváleno usnesením zastupitelstva obce Běleč nad Orlicí č. 6 dne 27. 12. 2012, vše v souladu s ustanovením § 47 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Zadání je koncepcí navrženou v územním plánu respektováno. Kromě zohlednění požadavků a principů z nadřazených dokumentací (viz výše) byly prověřeny a v ÚP adekvátně reflektovány i požadavky na řešení vyplývající z ÚAP (kap. b) zadání). Reakce na požadavky zachování výborného stavu environmentálního a sociálního pilíře a zajištění podmínek pro zlepšení stavu ekonomického pilíře (vč. udržení atraktivity místa s turistickým zájmem a rozvoje pracovních příležitostí). návrhy (a funkční umožnění) se v ÚP promítla např. do posílení rekreačně-turistické funkce (doplnění RI, umožnění agroturistika, návrh cyklostezky a propojení cyklotras v rámci navrženého propojení pro pěší a cyklisty na jihu obce aj.) a funkční stabilizace výrobních aktivit v SV části obce. Oproti výčtu silných stránek zmíněných v kap. b.)1.1 a požadavkům v kap. f) zadání již ÚP (v souladu s aktuální databází NPÚ) neuvádí vodní mlýn jako nemovitou kulturní památku na řešeném území, neboť zbytky stavby byly přeneseny do skanzenu lidových staveb v sousedních Krňovicích. Lokalita mlýna je však v ÚP vyznačena jako památka místního významu. Ve výčtu silných stránek je v této kapitole zadání uváděna mj. převaha lesů hospodářských na ř.ú. V ÚP jsou však respektovány aktuální podklady kategorizace lesů, z nichž jednoznačně dominují lesy zvláštního určení (v majetku a správě Městských lesů Hradec Králové a.s.). Územní plán vytváří předpoklady pro řešení některých slabých stránek ř.ú., zejména eliminaci ohrožení vodní a větrnou erozí (návrh doplnění interakčních prvků, K1 - obnova vodní plochy aj.), povaha jiných uváděných slabých stránek je mimo přímou působnost nástrojů ÚP (nízké zastoupení půd s třídou ochrany I. atd.). Do ÚP bylo adekvátně promítnuto řešení problémů uvedených mezi Úkoly pro územní plánování v kap. b.)2., např. eliminace funkčně kolizních ploch, vytvoření podmínek pro rozvoj bytové zástavby (plochy Z1a až Z6), prověření rozvoje rekreace (plocha Z8, regulativy chránící přírodní hodnoty v okolí funkce RI apod.), řešení nových tras pro cyklisty a pěší (návrh cyklostezky, chodníků a komunikačního propojení pro pěší a cyklisty vč. propojení značených cyklotras - viz též požadavek z bodu d). V souladu s kap. c.)1. byla samostatně navržena nová plocha veřejné zeleně (Z7) a další adekvátní veřejná prostranství stanovena u některých větších zastavitelných ploch pro bydlení, stabilizována byla občanská vybavenost pro sport (hřiště s funkcí OS), prověřeny stávající plochy rekreace (redukce plošných rozvojových záměrů oproti předchozí ÚPD) apod. Stávajícím i navrženým plochám bydlení byla - vzhledem k dominantní obytné roli sídla - přiřazena funkce „Plochy bydlení v rodinných domech - venkovské - BV). Regulativy stanovené pro BV však umožňují i funkce zmíněné v zadání v rámci doporučovaných ploch smíšených obytných (občanské vybavení a podnikání nesnižující kvalitu prostředí). Záměry z platné ÚPD (ÚPSÚ vč. Změn 1 a 2) byly v ÚP prověřeny a zohledněny, některé navržené plochy byly upřesněny dle aktuálních poměrů, popř. redukovány (např. formou převedení do územní rezervy R1 - viz požadavek z bodu d) zadání). Zastavitelné plochy byly v ÚP vymezeny přednostně v prolukách již založeného půdorysu sídla a s vazbou na stávající urbanizační osy (místní komunikace), to vše při zohlednění poskytnutých platných územních rozhodnutí - viz body c.) 3., d) a e) zadání. Vymezení nadregionálních a regionálních prvků ÚSES v ÚP respektovalo platnou podobu ZÚR jako výchozí platformu pro jejich upřesnění. V aktualizovaných ÚAP (požadovaných v zadání jako výchozí zdroj pro ÚSES v ÚP) bylo např. vymezení NRBC 11 v rozporu se ZÚR. V ÚP k němu proto bylo přihlédnuto jen v dílčích aspektech v rámci zpřesnění tohoto prvku (např. vynechání těžené části dobývacího prostoru v lokalitě Marokánka z NRBC 11, resp. z funkce Plochy přírodní - NP (mj. po konzultaci s pořizovatelem a Městskými lesy a.s.). V aktualizovaných ÚAP rovněž chybělo vyznačení nivní osy NRBK K 73 (v ÚP doplněna dle ZÚR). REGIO, projektový ateliér s.r.o.

49


V ÚP byly vytvořeny podmínky pro řešení urbanistické koncepce a koncepce uspořádání krajiny dle principů uvedených v kapitole d) zadání. Dle požadavku zadání nebyly navrženy žádné plochy pro větrné a fotovoltaické elektrárny, jejich realizace je u příslušných funkčních ploch zahrnuta do nepřípustného využití (kromě umístění fotovoltaických panelů na střechách vhodných objektů). ÚP územně a funkčně chrání veškeré stávající plochy občanského vybavení, vč. areálu bývalé školy s možností budoucího využití pro obecní účely (OÚ, kulturní centrum apod.). S doplněním občanské vybavenosti se počítá i v rámci realizace plochy Z1f, pro níž je tato podmínka stanovena v předepsané územní studii. A to kvůli potřebě doplnění odpovídajících služeb při populačním nárůstu obce. Dosud blíže neprověřená a nerozparcelovaná plocha Z1f se pro tento účel jeví jako nejvhodnější z důvodu centrální polohy vůči hlavnímu rozvojovému prostoru obce mezi dvěma urbanizačními osami. V rámci zpracování ÚP vyvstala potřeba stanovit 2 stavby, jejichž projektovou dokumentaci může v architektonické části vypracovávat jen autorizovaný architekt (viz bod f) zadání). V ÚP nebyly stanoveny žádné veřejně prospěšné stavby, opatření ani asanace. Jedním z důvodů je i skutečnost, že prvky nadregionálního a regionálního ÚSES zabírají většinu řešeného území a jsou zde funkční (viz bod g) zadání). viz bod h) zadání: ÚP nově neumísťuje žádná zařízení a činnosti, které by mohly narušit kvalitu ŽP, respektováno je též stanovené záplavové území řeky Orlice. Stávající povolená těžba štěrkopísku je v příslušných lokalitách územním plánem funkčně reflektována dle aktuálních podkladů (plochy NT), vyznačeny jsou i všechny související limity (hranice CHLÚ, DP apod.). Způsob vymezení zastavitelných ploch v ÚP nenarušuje organizaci a obhospodařování zemědělské půdy, případné odnětí ZPF se týká půd s bonitou IV., zábor půd s vyšší třídou ochrany je minimalizován (0,1 ha). PUPFL se týká pouze malá rozvojová plocha Z8, doplňující stávající půdorys chatové osady, a plocha změny v krajině K1 (rybník). viz bod i) zadání: Ve zpřesněném vymezení NRBC 11 byly vynechány těžené části dobývacího prostoru v lokalitě Marokánka (mj. po konzultaci s pořizovatelem a Městskými lesy a.s.), a to z důvodu aktuální neslučitelnosti obou funkcí. Případný rozvoj malého a středního podnikání ÚP směřuje do stabilizovaných a polohově nekonfliktních ploch výroby drobné a výroby zemědělské na SV okraji obce, a to ve snaze využít tento rozlehlý areál a zamezit příp. vzniku tzv. brownfields. S funkčně přípustnými ekonomickými aktivitami ÚP počítá též v rámci dominantní funkce BV. Trasa vrchního elektrického vedení na východním okraji obce je v ÚP chápána jako přirozený limit pro vymezení zastavitelné plochy Z3, kterou odděluje od plochy územní rezervy R1. Respektovány byly i menší vodní toky (ponechán odstup ploch Z1g a Z2a od Bělečského potoka s rybníčkem v LBC 2 „U Myslivny“, drobná vodoteč pojata jako přirozené jižní ohraničení plochy Z1g), dílčí úseky Bělečského potoka a náhonu jsou navrženy k revitalizaci. Jádro obce (viz bod i.10) není dotčeno žádnou zastavitelnou plochou ani plochou přestavby, respektována jsou zde veškerá veřejná prostranství (včetně obou parčíků), občanské vybavení (ÚP mj. počítá s obnovou veřejné funkce bývalé školy) i kulturně-historické a přírodní hodnoty (kulturní památky, památky místního významu, památné stromy). Lokalita staré ekologické zátěže (dle ÚAP) ve funkční ploše NP již není aktuální (i podle vyjádření zástupců obce), není evidována ani v novější národní inventarizaci kontaminovaných míst. Poloha obce v rozvojové oblasti republikového významu OB4 je navrženým rozsahem zastavitelných ploch pro bydlení v ÚP zohledněna (viz bod j) zadání). Vyhodnocení uvedeno v kap. g). Územní studie jako podmínka pro rozhodování o změnách v území byla v ÚP stanovena u šesti zastavitelných ploch (Z1f+Z1g+Z9, Z2a+Z10, Z3), a to zejména s ohledem na jejich rozsah, pohledově exponovanou polohu a nutnost v jejich rámci řešit adekvátní veřejná prostranství, popř. občanské vybavení (viz bod k) zadání). Etapizace byla stanovena u zastavitelných ploch Z1f (I.) a Z3 (II.). V souladu se stanovisky Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru ŽP a zemědělství požadavkem, byl zpracovatelem ÚP ještě před fází společného jednání předložen mapový podklad s umístěním rozvojových lokalit a příslušný text s jejich bližším popisem. Důvodem bylo umožnit lepší prověření nutnosti posouzení návrhu ÚP z hlediska vlivů na ŽP podle § 10i zákona EIA a z hlediska významného vlivu na evropsky významné lokality a vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona 114/1992 Sb. Po konkretizaci záměrů v návrhu ÚP a žádosti o přehodnocení stanoviska zaslané pořizovatelem na Krú, Krajský úřad, jako příslušný orgán dle §22 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů přehodnotil sdělením č.j. 11234/ZP/2014-Hy ze dne 21. 7. 2014 své původní stanovisko a nepožaduje posoudit návrh územního plánu Běleč nad Orlicí z hlediska vlivu na životní prostředí podle §10i uvedeného zákona. Stanoviskem OŽP a zemědělství Krú Khk č.j. 11370/ZP/2014-PE ze dne 17. 7. 2014 byl vyloučen též významný vliv návrhu ÚP Běleč n. O. na evropsky významné lokality a vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona 114/1992 Sb. V souladu s bodem n) zadání ÚP nenavrhuje variantní řešení. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

50


e2) VÝČET ÚPRAV KONCEPČNÍHO CHARAKTERU PROVEDENÝCH V ÚP PO SPOLEČNÉM JEDNÁNÍ A VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ Po společném jednání: Do ÚP byla jako podklad promítnuta aktuální katastrální mapa, na jejímž základě byla hranice zastavěného území nově stanovena k 24. 2. 2015. Po společném jednání byl ze zastavitelné plochy Z6 vyjmut pozemek s již realizovaným RD a upravena část její hranice dle aktuální mapy KN. Byla též upřesněna aktuální výměra lokality v kap. H 1) Odůvodnění ÚP. Na základě předaných Pokynů pro úpravu návrhu ÚP Běleč nad Orlicí před veřejným projednáním a podle dohody s obcí byla podmínka prověření změn v území zpracováním územní studie nově doplněna také u zastavitelných ploch Z1g a Z2a. Kvůli nutné koordinaci sousedních lokalit přitom bude zpracování ÚS pro plochu Z1g řešeno současně s plochou Z1f. V regulativech funkce VZ bylo do podmíněně přípustného využití doplněno „bydlení majitelů, správců nebo provozovatelů areálu za podmínky, že nenaruší hlavní využití“, a to s ohledem na aktuální požadavek obce a žádoucí zachování kontinuity s předchozí ÚPD. Odstraněna byla též dílčí duplicita přípustného a podmíněně přípustného využití u ploch BH, na základě aktuální mapy KN byl zpřesněn výčet přípustného využití funkce RI o plochy PUPFL. Podle dohody s Městskými lesy Hradec Králové a.s. byly činnosti související s těžbou nerostů výslovně uvedeny také v rámci podmíněně přípustného využití v regulativech funkčních ploch NP, NL a DS (v případě lesních cest), a to za podmínky lokalizace ve stanoveném dobývacím prostoru (kap. 6). Tato skutečnost byla promítnuta i v kapitole 5.6 a v příslušných partiích textové části Odůvodnění ÚP. V souladu s vyjádřením MO ČR byly upraveny názvy některých limitů oproti předaným ÚAP (OP nadzemního komunikačního vedení a OP přehledových systémů (OP RLP), v kap. 6 textové části ÚP a v příslušných pasážích Odůvodnění ÚP byla uvedena i podmínka závazného stanoviska MO u větrných elektráren, výškových staveb nad 30 m nad terénem a staveb tvořících dominanty. Další úpravy se týkaly téměř výlučně příslušných grafických či textových částí Odůvodnění ÚP: Na základě upozornění odboru ŽP a zemědělství Krajského úřadu Královéhradeckého kraje byla (oproti předaným ÚAP vč. 3. úplné aktualizace 2014) upravena hranice Přírodní památky Bělečský písník dle smlouvy o zřízení věcného břemene v kategorii PP - tj. byla vymezena pouze na pozemku p.č. 71/12 v k.ú. Běleč n. O., z něhož byla (v souladu s Dodatkem č. 1 uvedené smlouvy) ještě 2 vyjmuta plocha p.č. 71/15, dosud samostatně nezapsané v KN (1698 m ). Na základě požadavku Státního pozemkového úřadu byly v grafické části Odůvodnění ÚP (Výkres předpokládaných záborů půdního fondu) odlišeny hlavní odvodňovací zařízení ve vlastnictví státu a správě SPÚ a doplněn jejich popis (HOZ 1 - HOZ 3). Tyto prvky byly nově promítnuty též do Koordinačního výkresu, ve kterém původně nebyly zaneseny kvůli zachování jeho přehlednosti (vzhledem k velkému počtu zobrazených jevů v severní části ř.ú.). Adekvátně byla zohledněna 3. úplná aktualizace ÚAP 2014, a to především v grafické části Odůvodnění ÚP (změna záplavového území významného vodního toku Orlice a vymezení aktivní zóny záplavového území, rozšíření OP vodního zdroje II. stupně ve dvou lokalitách u PP Na bahně, nově podchycená radioreléová trasa v severní části ř.ú., dílčí úpravy hranic výhradních ložisek v lokalitě Marokánka apod. V příslušných částech Odůvodnění ÚP byly aktualizovány i některé dostupné statistické údaje - zejména demografické. V kapitole b 1) Odůvodnění ÚP byla zohledněna Politika územního rozvoje České republiky ve znění Aktualizace č. 1, schválená usnesením vlády ČR č. 276 ze dne 15. 4. 2015. Jako Příloha č. 1 textové části Odůvodnění ÚP bylo doplněno „Vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch pro bydlení“ (urbanistická kalkulačka - tzv. URBANKA), se zohledněním v kap. g). Po veřejném projednání: Podle předaných Pokynů pro úpravu Územního plánu Běleč nad Orlicí po veřejném projednání (dále jen „Pokyny“) a v souladu s příslušným rozhodnutím zastupitelstva obce byly v ÚP provedeny tyto úpravy: 1/ Zastavitelná plocha Z2a s funkcí BV byla rozšířena o JV část p.č. 410 a SV část p.č. 411;


51


2/ Zastavitelná plocha Z2b s funkcí BV byla rozšířena o západní část p.č. 390 (a zároveň dle aktuální mapy KN zmenšena ve prospěch stavu BV o již zrealizovanou část - p.č. 389/2 a st. 385 - viz dále); 3/ Mezi zastavitelnou plochou Z1g a LBC 2 byla na p.č. 429/1 nově vymezena zastavitelná plocha Z9 s funkcí ZS - plochy zeleně - soukromá a vyhrazená, přičemž mezi LBC 2 a plochou Z9 byl ponechán nezastavitelný pás s funkcí NSpz o šířce 10 m k zajištění prostupnosti území a respektování funkce LBC; 4/ Podél západní hrany zastavitelné plochy Z2a byla na západní části pozemků p.č. 407, 408, 410 a 411 nově vymezena zastavitelná plocha Z10 s funkcí ZS - plochy zeleně - soukromá a vyhrazená, přičemž mezi ní a LBC 2 (resp. též LBK 2 a plochou PUPFL) byl ponechán nezastavitelný pás s funkcí NSpz o šířce 10 m k zajištění prostupnosti území a respektování funkce LBC, LBK a PUPFL; 5/ Zastavitelná plocha Z9 byla zahrnuta do rámce řešeného územní studií spolu s plochami Z1f a aZ1g (s identifikátorem U1); 6/ Zastavitelná plocha Z10 byla zahrnuta do rámce řešeného územní studií spolu s plochou Z2a (identifikátor U2); 7/ Dle Pokynů (na základě požadavku OŽP Magistrátu města Hradec Králové) byl podél Bělečského náhonu doplněn LBK 3 (ústící v lesním komplexu při západní hranici ř.ú. do NRBC 11 - Vysoké Chvojno), a to v souladu s nově zpracovaným „Plánem ÚSES pro celé území ORP Hradec Králové, aktualizace vymezení systému ekologické stability“ (AGERIS s.r.o., Brno; dokončen 10/2015); Úpravy po veřejném projednání byly provedeny s použitím aktuální katastrální mapy (05/2016), na jejímž základě byla hranice zastavěného území v ÚP nově stanovena k 24. 5. 2016. V souladu s aktuální mapou KN byly do stavu s funkcí BV převedeny 3 menší části zastavitelné plochy Z1g (p. č. st. 376, 377 a 378) a JV část zastavitelné plochy Z2b (p.č. 389/2 a st. 385), aktualizována parcelace zastavitelné plochy Z6 atd. V Odůvodnění ÚP byly provedeny změny související s výše popsanými úpravami, upřesněny podmínky plynoucí z výskytu jevů v gesci MO ČR v ř.ú., a dále byly aktualizovány některé demografické a socioekonomické údaje, data o struktuře využití pozemků apod.

f) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ f 1) VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Územní plán je zpracován v rozsahu administrativního území obce Běleč nad Orlicí o rozloze 1881,92 ha. Obec náleží v rámci Královéhradeckého kraje (okresu Hradec Králové) do správního obvodu obce s rozšířenou působností Hradec Králové, pověřeným úřadem je Městský úřad Třebechovice pod Orebem. Běleč nad Orlicí se skládá z jediné části obce - Běleč nad Orlicí (kód 001937), jednoho katastrálního území - k.ú. Běleč nad Orlicí (kód 601934, výměra 1881,92 ha) a jediné základní sídelní jednotky (Běleč nad Orlicí, kód ZSJ 001937). V rámci správního území obce však lze odlišit několik prostorově svébytných sídelních celků - vcelku kompaktní zástavbu vlastní obce, rekreačně-obytnou lokalitu u Mlýnského rybníka (včetně areálu Tábora J. A. Komenského a rekreačních chat pro individuální rekreaci u rybníka), nedalekou Osadu Kováků na severním okraji lesního komplexu a menší chatovou osadu severně od ní (při odbočení Bělečského náhonu z Bělečského potoka), několik samot a polosamot (u Bělečského písníku, hájovny Marokánka, Poděbradka, Klusánky a u Mlýnského rybníka). Jádro Bělče nad Orlicí leží necelých 7 km východně od Hradce Králové a 3 km jihozápadně od Třebechovic pod Orebem. Hradec Králové je z obce dopravně dostupný po silnici III/29827, která prochází přímo Bělčí a dále přes Svinary do Hradce Králové. V opačném směru pak tato komunikace vede do Krňovic. Zde vyúsťuje na silnici II/298 z Býště do Třebechovic pod Orebem, která protíná JV okraj ř.ú. Jedinou přímou propojkou Bělče nad Orlicí a silnice I/11 mezi Třebechovicemi a Hradcem Králové je místní komunikace procházející středem zemědělského areálu na SV okraji obce a dále pokračující na most přes řeku Orlici v Nepasicích, kde se napojuje na silnici I/11. Řešeným územím neprochází železnice, nejblíže k obci je 3 km vzdálená železniční stanice Třebechovice pod Orebem (SV směrem) a 2,5 km na SZ situovaná žel. zastávka Blešno - obě ležící na celostátní trati č. 020 Velký Osek - Hradec Králové - Choceň, trasované severně od obce. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

52


Obslužnost autobusovou dopravou v nejfrekventovanějších časech zůstává na přijatelné úrovni, a to i díky linkám č. 17 a 11 Dopravního podniku města Hradec Králové, a.s., zajíždějícím do obce v rámci MHD Hradec Králové (cca 4 spoje z obce v pracovní dny, o víkendech 3). Spojení s významnými cíli vyjížďky za prací, službami a do škol - tj. Hradcem Králové (cca 9-10 přímých spojů v pracovní dny v obou směrech) a Třebechovicemi pod Orebem (cca 7-8 přímých spojů v obou směrech) je zajištěno i prostřednictvím regionálních dopravců - společností Arriva Východní Čechy a.s. a ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s. Řešené území obsluhuje jediná autobusová zastávka - „Běleč nad Orlicí, resp. (pro MHD) „Běleč II.pásmo“. Těsně za SZ hranicí ř.ú. se nachází ještě autobusová zastávka „Svinary Škvárovka“. Vzhledem k absenci železnice a silnic I. a II. třídy přímo v souvisle urbanizovaném území obce lze její geografickou polohu z dopravního hlediska hodnotit jako méně exponovanou. Polohu obce však nelze označit za periferní, zejména díky bezprostřední blízkosti dvou hierarchicky nadřazených center osídlení - krajského centra Hradce Králové a nedalekých Třebechovic pod Orebem. Jejich snadná dostupnost zlepšuje předpoklady pro socioekonomický rozvoj obce - zázemí v nabídce pracovních příležitostí, služeb, občanské vybavenosti apod. Absence kapacitních dopravních tras přitom zároveň nenarušuje hlavní devízu obce - kvalitní přírodně-krajinářské zázemí a tudíž i jeho pestrou využitelnost pro rekreaci a cestovní ruch (vč. cykloturistiky, agroturistiky, hippoturistiky aj.). Již dnes je celé řešené území i samotná obec vyhledávaným cílem či průjezdním bodem cykloturistů, zejména z Hradce Králové. V celé obci k datu SLDB 2011 trvale žilo 319 obyvatel, k 1. 1. 2016 pak 318 bydlících obyvatel (z toho 159 žen). Hustota zalidnění na řešeném území tak ke stejnému datu dosahovala - vzhledem k jeho 2 značné rozloze - velmi nízké hodnoty 16,9 ob./km (v SO ORP Hradec Králové 214,5 - ke 31. 12. 2014, v okrese Hradec Králové 182,5 - ke 31. 12. 2011; v Královéhradeckém kraji 115,9 a v celé ČR cca 133,6 ob./ 2 km - k 31. 12. 2014). Běleč nad Orlicí je členem Svazku obcí Mikroregion Třebechovicko, který vznikl na přelomu let 2000 a 2001. Je v něm sdruženo 7 obcí (Běleč nad Orlicí, Blešno, Jeníkovice, Jílovice, Ledce, Očelice, Vysoký Újezd) a Město Třebechovice pod Orebem. V únoru 2008 byl zpracován Strategický plán rozvoje Mikroregionu Třebechovicko 2008-2015 (CEP, a.s. ve spolupráci se svazkem obcí Mikroregion Třebechovicko), k němuž bylo při zpracování ÚP přihlíženo.

f 2) VÝCHODISKA ROZVOJE A URBANISTICKÉ KONCEPCE OBCE Východiska a směry rozvoje obce Rozvojové perspektivy obce jsou do značné míry předurčeny její geografickou polohou v blízkosti krajského i mikroregionálního centra - Hradce Králové a Třebechovic pod Orebem. Obě sídla jsou pro Běleč nad Orlicí zároveň významnými cíli vyjížďky za prací, službami a do škol. Vhodně posilují též místní potenciál pro rekreaci cestovní ruch, když doplňují množinu významných turistických cílů v regionu a generují hlavní proud rekreantů a (cyklo-)turistických návštěvníků obce. Dobrá výchozí pozice obce v orientaci na tento rozvojový segment je posílena i krajinářsky jedinečnou polohou mezi rozsáhlým lesním komplexem a nivou Orlice, jejíž tok se zde navíc zachoval v přirozeném meandrovitém trasování. Tyto hodnoty jsou reflektovány i velkým počtem zastoupených prvků ochrany přírody a krajiny v řešeném území - trojící přírodních památek (Orlice, Na Bahně a Bělečský písník), Evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000 (EVL Orlice a Labe), dvojicí památných stromů vč. Žižkova dubu na návsi, Přírodním parkem Orlice i významnými prvky ÚSES (NRBC 11 a RBC 973 - Meandry Orlice). Kromě značených turistických stezek (dvě červené a zelená), cyklotras (č. 222 Hradec Králové - Opočno; 4158 Horní Jelení - Běleč nad Orlicí; 4197 Hradec Králové, Malšovice Bažantnice, hájovna; 4258 Výskyt - Nová Ves; 4259 Koliba - Librantice, okrajově i č. 4263 Bělečský písník - Třebechovice pod Orebem a č. 181 Hradec Králové, Malšovice - Choceň) a značené hippostezky (úsek Hoděšovice - Běleč n. O. - Nepasice) se přímo na správním území obce nacházejí i další regionálně významné cíle či prvky rekreace a turistiky - Tábor J. A. Komenského u Mlýnského rybníka, vyhlášený hostinec s pivovarem „U Hušků“ (coby častý cíl a setkávací místo zejména cykloturistů), tzv. Krytý dub, nový Bělečský písník (hojně využívaný v létě ke koupání), vodácky atraktivní řeka Orlice apod. V těsném kontaktu s řešeným územím pak leží další oblíbené turistické cíle (Třebechovické muzeum betlémů, Podorlický skanzen Krňovice, krajské centrum Hradec Králové a jeho městské lesy, Ranč Bělečko aj.). Přímo zastavěným územím obce prochází silnice III. třídy, která však nepředstavuje zásadní negativní limit z hlediska kvality obytné a rekreační funkce v území. Skutečnost, že obec leží mimo hlavní dopravní tahy, zde patrně přispěla i k uchování převážně REGIO, projektový ateliér s.r.o.

53


tradičního venkovského rázu jádra obce s harmonickým vsazením celého sídla do krajinného rámce. Obec je přitom poměrně dobře dopravně dostupná individuální automobilovou dopravou a obsloužená veřejnou autobusovou dopravou (včetně MHD Hradec Králové). Uspokojivý je i stav většiny místních komunikací, kvalita krytu silnice III. třídy č. 29827 je místy zhoršená. Vzhledem k výše uvedené turisticko-rekreační atraktivitě obce a s ohledem na unikátní přírodní rámec územní plán počítá se zachováním těchto hodnot a jejich využitím jako hlavních složek rozvojového potenciálu. Žádoucí je i udržení stávajících ekonomických aktivit v místě (kovovýroba, výroba nábytku, zemědělská výroba vč. ekofarmy, restaurace s pivovarem, těžba štěrkopísku na schválených plochách s následnou rekultivací atd.). Do řešeného území by však nově neměly být připuštěny takové prvky a činnosti, které by ohrozily jeho hlavní devizu - přírodně cenné a rekreačně využívané zázemí obce a uchovaný tradiční venkovský ráz jejího jádra. Orientace na tento směr rozvoje je v souladu i s koncepčními záměry na mikroregionální úrovni, obsaženými ve Strategickém plánu rozvoje Mikroregionu Třebechovicko 2008-2015. Důležitým předpokladem pro toto směřování obce je mj. zachování adekvátní obslužnosti obce veřejnou dopravou, zlepšení podmínek pro cyklodopravu, doplnění nabídky ubytování typu penzionu (dnes pouze tábor J.A.K.), popř. i stravování a jiných doprovodných služeb či atraktivit pro cestovní ruch (rozšíření agroturistických služeb, využití vodních ploch po ukončení těžby štěrkopísku atd.). K tomu by mělo přispět i řešení ÚP - návrhem cyklostezky na spojnici Hradec Králové - Běleč n. O. Krňovice Třebechovice p. O. a komunikačního propojení pro pěší a cyklisty (mj. coby spojnice dvou cyklotras), limitovaným rozvojem individuální rekreace, přípustností vhodného rekreačního využití vodních ploch a jejich okolí po ukončení těžby, možnost rozvoje agroturistických služeb ve stávajícím areálu aj.). ÚP počítá i s funkční ochranou stávajících ploch občanského vybavení coby součásti veřejné infrastruktury (vč. pozemku původního OÚ a areálu bývalé školy) a s jejich doplněním v rámci seskupení největších zastavitelných ploch (resp. v lokalitě Z1f). Při realizaci všech či většiny zastavitelných ploch s obytnou funkcí by totiž s velkou pravděpodobností vznikla potřeba přítomnosti některých prvků občanské vybavenosti přímo v obci (mateřská škola, popř. základní škola, zdravotní středisko, zařízení sociální péče, kulturní dům apod.). Výhledově žádoucí by byla i přítomnost stálé prodejny základního potravinářského zboží, jejíž provoz je však z ekonomického hlediska v obcích tohoto typu problematicky udržitelný (malá kupní síla přímo v místě, blízkost velkého města s bohatou nabídkou velkoplošného prodeje). Běleč nad Orlicí již dnes plní zejména funkci obytného a rekreačního sídla, a tato orientace bude v budoucnu patrně ještě posílena. Záměrem územního plánu však je udržet obec v maximální míře i jako urbanistický celek a soudržnou komunitní jednotku, nikoliv pouze jako kapacitní suburbánní sídliště v zázemí Hradce Králové, sociálně oddělené a zcela závislé na blízkosti nadřazených center osídlení. Tato role by neodpovídala ani bohaté sociálně-kulturní historii Bělče nad Orlicí. Výše uvedené důvody vedly mj. i k dílčí redukci zastavitelných ploch z předchozí ÚPD a stanovené regulaci pro navržené zastavitelné plochy. Zmíněný přístup je podpořen i sociálnědemografickými ukazateli. Koncem 90. let 20. století se v obci zastavil dlouhodobý a vcelku dramatický populační pokles, trvající téměř od počátku sledovaného období (resp. od roku 1900). Index 1997/1900 přitom činil pouhých 0,41, index 2016/1869 pak 0,90. Především díky nové výstavbě, související se suburbánní polohou obce v blízkosti Hradce Králové a Třebechovic pod Orebem, došlo v obci během let 1997-2016 k nárůstu počtu obyvatel o více jak 116 % výchozího stavu (!). Méně výhodná však zůstává věková struktura, kdy k 31. 12. 2014 dětská složka populace (tj. „předproduktivní“ věková skupina 0-14 let) tvořila v obci 13,4 %, zatímco „poproduktivní“ nad 65 let 16,1 %. Průměrný věk obyvatel ke stejnému datu činil 40,7 roku (v Khk 42,3), index stáří (tj. poměr počtu obyvatel ve věku 65+ a počtu obyvatel ve věku 0-14 let) pak 1,20. Důležitým ukazatelem sociální stability a kontinuity historického vývoje je podíl autochtonní složky místní populace. Při Sčítání LDB 2011 žilo v Bělči nad Orlicí 31 % rodáků, resp. obyvatel narozených v obci obvyklého bydliště (přičemž za místo narození se považuje trvalé bydliště matky k danému datu). Kromě nabídky vhodných lokalit pro rozvoj obytné funkce by k trvalejší populační stabilizaci napomohlo i využití tzv. vnitřních rezerv - včetně faktické změny krátkodobého či sezónního pobytu některých dosavadních rekreantů na pobyt trvalý (v obci při SLDB 2011 sloužilo ze 17 neobydlených domů s byty 12 domů k rekreaci). Pokud se však nestanou pouze „administrativními“ obyvateli, ale plnohodnotnou součástí kulturně-společenského a ekonomického života obce. Pro trvalé bydlení jsou v Bělči nad Orlicí celkově dobré podmínky. Zastoupeny jsou všechny klíčové prvky technické infrastruktury (elektro, prakticky plošné pokrytí veřejným vodovodem, kanalizací s napojením na ČOV v Hradci Králové, plynofikace a kabelizovaná telefonizace). Životní prostředí zde není významněji narušeno bezprostředními negativními vlivy intenzivní dopravy, průmyslové či kapacitní zemědělské výroby (areál ovčí farmy a další živočišné výroby na SV obce je mimo kontakt s obytnou funkcí). Pouze podnikatelská aktivita v obci je na nižší úrovni. K 31. 12. 2015 bylo v obci evidováno REGIO, projektový ateliér s.r.o.

54


celkem 82 podnikatelských subjektů, z toho 50 aktivních (6 obchodních společností, 43 fyzických osob vč. 6 zemědělských podnikatelů). Vesměs však jde o menší subjekty (2 v kategorii 1-5 zaměstnanců a 1 v kategorii 6-19 zaměstnanců). V obci je zastoupena např. kovovýroba (HEFA CZ, s.r.o. - ocelové konstrukce a zámečnické práce), výroba nábytku (skříní), zemědělská výroba (vč. ovčí „ekofarmy“ a soukromého zemědělce se zaměřením hlavně na živočišnou výrobu), těžba štěrkopísku (Městské lesy Hradec Králové, a.s., STAVOKA Hradec Králové, a.s.), ze služeb pak restaurace s rodinným pivovarem U Hušků, Bistro U Štěpánků aj.). Míra ekonomické aktivity všech obyvatel při SLDB 2011 dosáhla v Bělči n. O. úrovně 51,4 %, při vztažení k věkové skupině 15-64 let (221 obyvatel) to pak bylo 74,2 %. Z celkového počtu 154 zaměstnaných ekonomicky aktivních jich vyjíždělo za prací mimo obec celkem 75 (tj. 48,7 %), z toho 59 v rámci okresu (zejména do Hradce Králové a Třebechovic pod Orebem) a 10 mimo hranice Královéhradeckého kraje. Ze všech 63 žáků a studentů jich dle posledního SLDB v r. 2011 vyjíždělo (denně) do škol 34, z toho 31 v rámci okresu. Podíl nezaměstnaných osob z dosažitelných uchazečů (tj. podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let na počtu obyvatel v této věkové skupině) zde k 31. 12. 2014 dosáhl 3,7 %, což je pod úrovní celého SO ORP Hradec Králové (7 %) i Královéhradeckého kraje (6,3 %) ke stejnému datu. V okrese Hradec Králové podíl nezaměstnaných osob dosáhl k 31. 5. 2014 hodnoty 7,02 %. Územní plán spoluvytváří předpoklady pro další zkvalitnění životních podmínek v obci a pro trvalejší stabilizaci, resp. nárůst počtu obyvatel. Jsou navrženy vhodné lokality pro rozvoj bydlení, veřejné zeleně a rodinné rekreace. Zajištěna je územní a funkční ochrana prvků veřejné infrastruktury vč. občanské vybavenosti. Jedním z výchozích principů územního plánu je maximálně harmonické řešení přírodně-krajinného zázemí obce a vytipování možností využití tohoto potenciálu pro rekreaci a cestovní ruch, přičemž je reflektován i rozvoj vazeb obce na širší okolí. 

Vývoj počtu obyvatel v Bělči nad Orlicí Rok Běleč n. O.

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

1997*

2001

2011

2016*

353

357

294

239

245

215

196

183

147

215

319

318

Pozn.: Údaje 1869-2011 k datu příslušného Sčítání; * za roky 1997 a 2016 údaje podle ČSÚ k 31. 12., resp. 1. 1.;

Základní principy rozvoje obce a zásady urbanistické koncepce jsou stanoveny v textové části ÚP (v kap. 2.1 a 3.1), přičemž vycházejí z následujících poznatků: REGIO, projektový ateliér s.r.o.

55


Odůvodnění a východiska urbanistické koncepce Ačkoliv statisticky je v řešeném území evidována pouze jediná základní sídelní jednotka - ZSJ Běleč nad Orlicí, urbanisticky lze v rámci správního území obce odlišit kromě jádrového sídelního útvaru i další sídelní lokality. Jde o několik samot (převážně hájoven) a seskupení objektů hromadné (Tábor J. A. Komenského u Mlýnského rybníka) či individuální rodinné rekreace (Osada Kováků v lesním komplexu jižně od obce, dále u Mlýnského rybníka a severozápadně od něj při Bělečském potoce, v seskupení chat na severním okraji souvislé zástavby obce směrem k Orlici, v pásu chat severně od bělečské pískovny na SZ okraji ř.ú. směrem ke Svinarům, v lese jižně od silnice do Krňovic při SV hranici ř.ú. a izolovaně též severně od této silnice při řece Orlici). Z hlediska geneze urbanistické struktury obec svým charakterem nejvíce odpovídá normovému typu tzv. „návesní silnicovky“ (někdy označovaném též jako „silniční návesovka“), přestože zástavba orientovaná k silnici není zcela kompaktní (většinou na sebe nenavazuje štíty). Hlavní urbanizační osu v Bělči nad Orlicí tvoří silnice III/29827, k níž je původní zástavba orientována většinou štítem obytného stavení. Tato osa se v přirozeném těžišti sídelního útvaru rozšiřuje a vytváří vcelku rozsáhlé návesní prostranství, tvořené prostorem před Hostincem „U Hušků“ a dvěma navazujícími parčíky - tzv. Husovými sady s požární nádrží ve středu návsi a Masarykovým parkem na jejím SV okraji. Zástavba s převažujícím tradičně venkovským charakterem, oboustranně přiléhající k hlavnímu návesnímu prostranství, v Bělči n. O. tvoří jádro obce. To je v ÚP samostatně vymezeno jako urbanistická hodnota, představující historické centrální území obce s pomyslnou hlavní osou dnešní silnice III/29827. Kromě vlastní návsi (vč. Husových sadů a Masarykova parku) a první fronty přilehlé zástavby, vybíhá jádro obce i zčásti podél dvou sekundárních urbanizačních os - místních komunikací - na západě až po areál památkově chráněného statku č.p. 34, na jihovýchodě směrem k Mlýnskému rybníku až k č.p. 31 a na východě k č.p. 20 u hlavní silnice. V rámci jádra obce se nachází také většina památek místního významu (zejména kamenosochařských pietně-sakrálních prvků a tradičních usedlostí). Veškeré podstatnější stavební zásahy na území jádra obce by měly být posuzovány s vyšším ohledem na nutnost uchování tradičního venkovského rázu zdejší zástavby. Jak bylo výše uvedeno, z hlavní silnice, coby primární osy, odbočuje v jádru obce ještě několik různě vyvinutých sekundárních urbanizačních os. Tu nejtradičnější tvoří místní komunikace směřující na JV k Mlýnskému rybníku, resp. někdejšímu Bělečskému Mlýnu. Druhou nejvýznamnější sekundární osu urbanizace představuje komunikace mířící na jihozápad ke sportovnímu hřišti a dále kolem hájovny do lesního komplexu. Mezilehlý sektor sevřený těmito osami přitom tvoří hlavní rozvojovou lokalitu nové obytné zástavby. Ta je již zčásti zrealizovaná, v návaznosti na ni pak ÚP navrhuje další zastavitelné plochy (s dílčí redukcí oproti předchozí ÚPD). Takto vzniklý obytný segment sice vybočuje z historicky formované půdorysné kostry sídla, avšak jeho ohraničení již založenými urbanistickými osami do značné míry eliminuje případné narušení tradičního panoramatu obce a tvářnost jejího jádra. I zde by však mělo být zachováno tradiční postupné rozvolňování zástavby směrem k okrajům sídla apod. Rozvoj obce jižním směrem je logický i kvůli návaznosti komunikační sítě a napojitelnosti na stávající technickou infrastrukturu. Jakékoliv jiné situování takto rozsáhlé rozvojové lokality by znamenalo mnohem negativnější zásah do krajiny z hlediska urbanistického i pohledového. Prostor reálně umožňující rozvoj zástavby je přitom v Bělči n. O. omezen četnými limity přírodního i civilizačního charakteru (rozsáhlý lesní komplex a NRBC 11, EVL, Přírodní park Orlice, 3 přírodní památky, niva a vodárenský tok Orlice, plochy těžby štěrkopísku aj.). Z kompaktního půdorysu stávající zástavby Bělče nad Orlicí mírně vybočuje pouze areál zemědělské výroby a kovovýroby na SV, menší seskupení rekreačních chat na severním okraji, obecní (původně evangelický) hřbitov při silnici do Krňovic. Další prvky osídlení pak již mají charakter polosamot (vila při Bělečském písníku, sportovní areál s nedalekou hájovnou JZ od obce), samot (hájovny Marokánka, Poděbradka) nebo samostatných sídelních seskupení převážně rekreačního charakteru (Tábor J. A. Komenského u Mlýnského rybníka, sousední hájovna a skupiny chat pro individuální rekreaci, Osada Kováků, menší chatové osady u Orlice ve směru na Svinary a Krňovice). V Bělči n. O. nelze žádný stavební objekt označit za jednoznačnou stavební dominantu. V rámci jádra obce se svojí hmotou a situováním nejvíce pohledově uplatňuje budova Hostince a pivovaru U Hušků, případně též cenný objekt č.p. 12 s valbovou střechou. Pohledové působení obou budov zvyšuje exponovaná poloha u průjezdní silnice, bez výraznějšího zaclonění vzrostlou zelení. Naopak vizuální uplatnění památkově chráněné někdejší evangelické školy s modlitebnou (č.p. 10) je sníženo umístěním v zadní části zahrady, dále od hlavní silnice. U této budovy je v ÚP zachována funkce veřejné občanské vybavenosti (s návazností na plochu veřejné zeleně), a to nejen z důvodu stále používané modlitebny. Při nevyjasněné budoucnosti budovy původního obecního úřadu v č.p. 22 se totiž v obci nenachází jiná vhodnější alternativa - tj. dostatečně kapacitní a REGIO, projektový ateliér s.r.o.

56


architektonicky kvalitní budova, historicky spjatá s veřejnou funkcí a umístěná v centrální poloze (v jádru obce). U budovy č.p. 10 je výhodou i okolní plocha zeleně, umožňující žádoucí rozvinutí návesního prostranství s vazbou na tamní plochy zeleně. Za negativně působící stavební dominanty lze v obci považovat některé objekty zemědělsko-výrobního areálu, které však leží mimo hlavní pohledové osy na jádro obce. To je cenné zejména uchovaným tradičním venkovským charakterem většiny zástavby a přiměřeností jejího měřítka. I přesto, že mnohé původní objekty lidové architektury již byly zbořeny či přestavěny, zbývá zde ještě dosti historicky cenných staveb - zejména v jádru obce. Jeho harmonický dojem umocňuje i bohaté zastoupení kvalitních ploch veřejné zeleně přímo v centru návesního prostranství. Pohledově cenné jsou však i některé přírodní partie, zejména v nivě Orlice a při okrajích lesního komplexu (viz dále). Tradiční urbanistická struktura, urbanisticko-architektonicky cenné soubory a prvky vč. památek místního významu (sakrální a pietní objekty aj.), stavební i přírodní dominanty - to vše je v územním plánu považováno za hodnoty vyžadující náležitý respekt, ochranu a zohlednění při záměrech a aktivitách v dotčeném prostoru. Celkově lze Běleč nad Orlicí charakterizovat jako sídlo s dominující obytnou funkcí (zejména bydlení venkovského typu v RD - BV, doplněné dvojicí bytových domů - BH) a významně zastoupenou rekreační funkcí (plochy rodinné i hromadné rekreace - RI resp. RH + krátkodobá, funkčně nevymezená rekreace přírodního typu, pěší turistika, cykloturistika, vodáctví apod.). Bydlení i rekreace jsou zde spolu úzce funkčně svázány a místy se i prostorově prolínají. S významnějším plošným rozvojem jiných než obytných aktivit (nad rámec již povolených činností - nap. těžby), se v obci nepočítá. Navrženo je pouze dílčí doplnění stávající rekreační chatové osady do půdorysně uceleného souboru. Z hlediska ochrany krajinného rázu a dalších přírodních hodnot (vč. okolního NRBC 11), bylo již nežádoucí dále sledovat záměr vytvoření kapacitního areálu pro sport a rekreaci jižně od Osady Kováků, jak navrhovala předchozí ÚPD (mj. kvůli obtížné protipovodňové ochraně objektů RI). Plošné posilování těchto osad není ani v zájmu obce, na níž jsou v souvislosti s jejich existencí kladeny zvýšené nároky. Přitom sociální prolnutí rekreantů v osadách s obecní komunitou je minimální. Stávající výroba (plochy drobné výroby a skladování - VD a zemědělská výroba - VZ) je v obci samostatně funkčně zastoupena pouze v uceleném areálu na SV okraji obce. Regulativy ÚP zde, kromě drobné výroby a zemědělství, umožňují i agroturistiku, coby specifickou činnost s pozitivním přínosem pro místní ekonomiku i údržbu krajiny. Drobné výrobní aktivity zemědělského a řemeslného charakteru jsou přípustné též v rámci obytné funkce BV. Ekonomicky významné (v nadobecním měřítku) jsou rovněž těžební aktivity v pískovnách Běleč nad Orlicí a Běleč nad Orlicí II západně od obce a v těžebnách Marokánka a Marokánka II JV od obce. Tyto prostory jsou v ÚP vyznačeny jako plochy těžby nerostů - NT. V souladu s platnými předpisy (Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, Část druhá, Hlava I, §3, odst. 3 a 4 a Hlava II, § 4 - § 19) urbanistická koncepce a koncepce řešení krajiny ÚP obsahují následující plochy s rozdílným způsobem využití. Jejich kompletní výčet a charakteristika jsou uvedeny v kapitole 6 textové části územního plánu, kde je též specifikováno jejich hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití. Tyto podmínky (uvedené v kapitole 6 Územního plánu Běleč nad Orlicí) platí pro plochy stabilizované a zastavitelné. 

Plochy bydlení (dle § 4 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění) Plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské - BV zahrnují většinu zastavěného území. Hlavní funkcí je bydlení, tato funkce však umožňuje i příměs nerušících obslužných funkcí, které ve venkovském prostoru vždy existovaly - zemědělské samozásobitelství, občanské vybavení a služby apod. Pokud budou splněny stanovené podmínky k zajištění kvality okolního prostředí a nezvýšení dopravní zátěže nad přípustnou míru, je v plochách možné umisťovat také pozemky, stavby a zařízení charakteru zemědělská malovýroba, drobná a řemeslná výroba, služby (včetně výrobních) či občanské vybavení komerční. V obci jsou pro tuto funkci navrženy zastavitelné plochy Z1a-Z1g, Z2a, Z2b, Z3, Z4, Z5 a Z6. Popis těchto lokalit je uveden níže v tabulce. Plochy bydlení - v bytových domech - BH s touto funkcí jsou v centrální části obce samostatně vymezeny 2 menší plochy s bytovými domy, a to zejména kvůli odlišnému charakteru bydlení a jeho prostorových nároků (vč. ploch funkčně souvisejících);



Plochy rekreace (dle § 5 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění)


57


Plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci - RI - stabilizované plochy staveb rodinné rekreace (příp. včetně souvisejícího pozemku) jsou v ÚP vymezeny v několika chatových osadách - v Osadě Kováků v lesním komplexu jižně od obce, dále u Mlýnského rybníka a severozápadně od něj při Bělečském potoce, v seskupení chat na severním okraji souvislé zástavby obce směrem k Orlici, v pásu chat severně od bělečské pískovny na SZ okraji ř.ú. směrem ke Svinarům, v lese jižně od silnice do Krňovic při SV hranici ř.ú. a izolovaně též severně od této silnice při řece Orlici; Rozsah stabilizovaných ploch RI uvnitř Ploch přírodních - NP byl, vzhledem k prioritní funkci ochrany přírody a krajiny v plochách NP, minimalizován vesměs na půdorys stavební parcely rekreačních objektů; Ostatní stavby a pozemky tohoto charakteru (zejména v souvislé zástavbě Bělče) jsou kvůli žádoucí urbanistické kompaktnosti zahrnuty do ploch BV (JZ cíp zastavěného území směrem k Bělečskému potoku); Jako zastavitelná plocha rodinné rekreace je v ÚP navržena menší proluka stávající Osady Kováků s již provedenou parcelací (Z8); Plochy rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci - RH - jediná plocha s touto funkcí je vymezena jako stabilizovaná v areálu Tábora J. A. Komenského u Mlýnského rybníka (západně a severně od něj); 

Plochy občanského vybavení (dle § 6 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění) Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura - OV - v ÚP jsou samostatně vymezeny pouze jako stabilizované ve dvou lokalitách - u návesního parčíku na pozemku původního OÚ (č.p. 22) s připravovaným technickým zázemím pro obec a místní hasiče a dále severně od návsi v areálu památkově chráněné bývalé školy (č.p. 10) s uvažovaným využitím pro obecní účely (dnes provizorní sídlo OÚ); S touto funkcí není v ÚP nově vymezena žádná zastavitelná plocha ani plocha přestavby, a to z důvodu upřednostnění adekvátního využití stávajících ploch OV; V rámci zastavitelné plochy bydlení Z1f je z důvodu její centrální polohy v největší rozvojové lokalitě obce 2 stanovena potřeba vymezení plochy občanského vybavení o minimální výměře 2000 m ; Stavby a zařízení charakteru a účelu OV je možno situovat též v rámci jiných funkčních ploch (viz kap. 6 ÚP); Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura - OM - ÚP s touto funkcí samostatně vymezuje areál hostince s minipivovarem na návsi, administrativně-komerční objekt se zastoupením výrobních služeb na východním okraji souvislé zástavby a lesnickou chatu u Šanovce; Stavby a zařízení tohoto účelu je možno situovat za stanovených podmínek i v rámci jiných funkčních ploch (viz kap. 6 ÚP); Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení - OS - vymezena stabilizovaná plocha víceúčelového sportovního hřiště s nezbytným zázemím jižně od Bělečského náhonu; Stavby a zařízení tohoto účelu je možno situovat za stanovených podmínek i v rámci jiných funkčních ploch (viz kap. 6 ÚP); Plochy občanského vybavení - hřbitovy - OH - jako stabilizovaná plocha OH je v ÚP vyznačen stávající menší hřbitov (původně evangelický, dnes smíšený) východně od obce při silnici na Krňovice;



Plochy veřejných prostranství (dle § 7 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění) Plochy veřejných prostranství - PV Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV s těmito funkcemi jsou územním plánem vymezeny veřejně přístupné plochy, které mají významnou prostorotvornou, komunikační, a v případě zeleně i ozdravnou funkci - tedy návesní a uliční prostory vč. parčíků a pásů veřejné zeleně v zastavěném území obce, často v okolí objektů občanského vybavení (náves - vč. obou návesních parčíků - tzv. Husových sadů a Masarykova parku, menší prostranství na západním okraji zástavby a při místní komunikaci na JV okraji, plocha zeleně před bývalou školou, zeleň mezi sportovním hřištěm a Bělečským potokem apod.). Uvnitř těchto funkčních ploch je nutná ochrana stávající zeleně, mimo hlavní dopravní tahy je u PV nezbytná zejména podpora funkce obytných ulic; ÚP samostatně nově navrhuje plochu veřejné zeleně Z7 v kontaktu se zastavitelnými plochami pro bydlení Z2a+Z2b a stanovuje příslušné minimální výměry veřejných prostranství pro větší zastavitelné plochy s funkcí funkce BV (Z1f, Z1g a Z3);



Plochy dopravní infrastruktury (dle § 9 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění) Plochy dopravní infrastruktury - silniční - DS - stabilizované plochy DS v ř.ú. zahrnují silnice II. a III. třídy, místní a účelové komunikace vč. pěších (pokud nejsou zahrnuty do jiných ploch), včetně pozemků, na


58


kterých jsou umístěny součásti komunikací (náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, doprovodná a izolační zeleň apod.) a pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení (vč. parkovišť); v ÚP není s funkcí DS samostatně navržena žádná plocha ani koridor, počítá se však s komunikačním propojením pro pěší a cyklisty mezi zastavitelnými plochami Z1g a Z2a a s příslušným úsekem cyklostezky (Hradec Králové -) Svinary - Běleč n. O. - Krňovice (-Třebechovice pod Orebem); v grafické části ÚP jsou tyto záměry vyznačeny; 

Pozn.: Plošně nevelké (bodové) prvky technické infrastruktury (elektrické transformační stanice, prvky vodohospodářské infrastruktury, komunikační zařízení) nejsou v ÚP samostatně plošně vymezeny jako Plochy technické infrastruktury - inženýrské sítě - TI (dle § 10 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění), ale jsou funkčně umožněny v regulativech příslušné plochy, příp. i vyznačeny symbolem;



Plochy výroby a skladování (dle § 11 vyhlášky 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění) Plochy výroby v řešeném území jsou zahrnuty do několika ploch s rozdílným způsobem využití s ohledem na stávající způsob využití: Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba - VZ - v obci je funkce zastoupena jako stabilizovaná v rozsáhlém areálu zemědělské farmy na SV okraji zastavěného území; Územní plán s touto funkcí nově nenavrhuje žádnou zastavitelnou plochu, a to z důvodu prioritní nutnosti adekvátního využití stávajícího rozlehlého areálu; Plochy výroby a skladování - drobná a řemeslná výroba - VD - ÚP funkčně stabilizuje plochu nerušící výroby a skladování na východním okraji zástavby v sousedství zemědělské farmy; Drobná a řemeslná výroba je za stanovených podmínek přípustná i v rámci jiných funkčních ploch, vč. BV;

Systém sídelní zeleně, stanovený v kap. 3.2 textové části ÚP, je kromě zeleně obsažené v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, tvořen i zelení v samostatných funkčních plochách. Vzhledem ke svému specifickému charakteru byly některé z nich územním plánem definovány jako plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno v § 4 až 19 (což umožňuje Vyhláška č. 501/2006 Sb., Část druhá, Hlava I, §3, odst. 4). Jedná se o: 



Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená - ZS - tento typ sídelní zeleně (nejčastěji soukromé zahrady, popř. sady) se vyskytuje často v rámci jiných funkčních ploch (především BV); samostatné funkční plochy ZS jsou v ÚP vymezeny jako stabilizované i navržené (Z9, Z10), a to zejména v okrajových polohách zástavby na přechodu do volné krajiny, často v přímém kontaktu s jádrem obce, v okolí památkově hodnotných objektů, přírodních a dalších hodnot (vč. vizuálně cenných partií); Plocha ZS je vymezena též jako oddělující funkce mezi obytným územím a zemědělsko-výrobním areálem na SV okraji obce. Plochy zeleně - přírodního charakteru - ZP - v ř.ú. jde o nevelké plochy zeleně v zastavěném území, udržované v přírodě blízkém stavu, např. jako součást ploch ÚSES (LBK 2 podél Bělečského potoka) či v těsním kontaktu s nimi (u Bělečského písníku v sousedství RBC 973);

Pozn.: Zeleň s izolační, ochrannou a odcloňující funkcí je v ÚP navržena pouze liniově, a to formou interakčního prvku podél západního okraje zastavitelné plochy Z6; Samostatně vymezenou funkční složkou systému sídelní zeleně je i veřejná zeleň, ta je však v souladu s metodikou MINIS** zahrnuta pod Plochy veřejných prostranství s následující specifikací:  Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV - z urbanistického hlediska nejcennější prvky sídelní zeleně s prioritou veřejné přístupnosti; jejich funkce je územním plánem chráněna a posilována (viz výše); **Územní plán při označení ploch s rozdílným způsobem využití i ploch s jiným způsobem využití než je stanoveno v § 4 až 19, při stanovení jejich funkční náplně i ve způsobu grafického znázornění respektuje Minimální standard pro digitální zpracování územních plánů v GIS (tzv. MINIS).

Další plochy s rozdílným způsobem využití vymezené v ÚP jsou specifikovány v následující kapitole f 3) „Koncepce řešení krajiny a ochrana přírodních hodnot“ a v kap. 5.1 textové části ÚP „Koncepce řešení krajiny“. Podrobnější podmínky využití jednotlivých zastavitelných ploch jsou pak obsaženy v kap. 3.3 textové části ÚP (např. z důvodů zvýšené ohleduplnosti k limitům a hodnotám v dané lokalitě). V následující tabulce jsou uvedeny hlavní důvody vymezení a stanovené regulace zastavitelných ploch, případně další specifické okolnosti nad rámec tabulky v kap. 3.3 a regulativů z kap. 6: REGIO, projektový ateliér s.r.o.

59


Kód plochy Označení s rozdílným lokality způsobem využití

Bližší specifikace vymezení zastavitelných ploch

Již obsaženo ve dříve schválené ÚPD*

Plochy bydlení - v rodinných domech - venkovské - BV

Z1a

BV

Z1b

BV

Z1c

BV

Z1d

BV

Z1e

BV

Severní okrajová část hlavní rozvojové lokality navazující na původní zástavbu jihozápadně od jádra obce; - řešení plochy musí zohlednit přímé sousedství s původní zástavbou, blízkost nemovité kulturní památky a vliv na panorama obce (tj. související průhledy či dálkové pohledy); - v centrální části plochy nutno maximálně respektovat stávající vzrostlou zeleň; 2 - minimální výměra pozemku rodinného domu - 1700 m ; - maximální celkový koeficient zastavěných a zpevněných ploch 0,12; - výškové a objemové řešení umisťovaných staveb musí odpovídat charakteru tradiční venkovské zástavby; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví (z důvodu bezprostředního kontaktu s jádrem obce); - předpokládaný maximální počet objektů hlavního využití (RD) v ploše 4 RD, což odpovídá obytné kapacitě plochy nejvýše cca 14 osob (při intenzitě stanovené v zadání ÚP 3,6 osoby na 1 rodinný dům); Severovýchodní část hlavní rozvojové lokality v obci, navazuje na již zrealizované segmenty obytné zástavby; - řešení plochy musí zohlednit přímé sousedství s lokálním biocentrem LBC 2 a ochranné pásmo 50 m od hranice PUPFL, které pokrývá většinu plochy; 2 - minimální výměra pozemku rodinného domu - 825 m ; - maximální celkový koeficient zastavěných a zpevněných ploch 0,22; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví, popř. 2 NP bez obytného podkroví; - předpokládaný maximální počet objektů hlavního využití (RD) v ploše 6 RD, což odpovídá obytné kapacitě plochy cca 22 osob (při intenzitě stanovené v zadání ÚP 3,6 osoby na 1 rodinný dům); Malá zastavitelná plocha na východním okraji hlavní rozvojové lokality v obci, ze tří stran navazuje na již zrealizované segmenty obytné zástavby; - řešení plochy musí zohlednit přímé sousedství s lokálním biocentrem LBC2 a ochranné pásmo 50 m od hranice PUPFL, které pokrývá většinu plochy; 2 - minimální výměra pozemku rodinného domu - 950 m ; - maximální celkový koeficient zastavěných a zpevněných ploch 0,22; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví, popř. 2 NP bez obytného podkroví; - předpokládaný maximální počet objektů hlavního využití (RD) v ploše 1 RD, což odpovídá obytné kapacitě plochy cca 4 osoby (při intenzitě stanovené v zadání ÚP 3,6 osoby na 1 rodinný dům); Centrální část hlavní rozvojové lokality v obci, navazuje na již zrealizované segmenty obytné zástavby; 2 - minimální výměra pozemku rodinného domu - 950 m ; - maximální celkový koeficient zastavěných a zpevněných ploch 0,22; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví, popř. 2 NP bez obytného podkroví; - předpokládaný maximální počet objektů hlavního využití (RD) v ploše 9 RD, což odpovídá obytné kapacitě plochy cca 32 osob (při intenzitě stanovené v zadání ÚP 3,6 osoby na 1 rodinný dům); Malá zastavitelná plocha v centrální části hlavní rozvojové lokality v obci, navazuje na již zrealizované segmenty obytné zástavby; 2 - minimální výměra pozemku rodinného domu - 800 m ; - maximální celkový koeficient zastavěných a zpevněných ploch 0,25; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví, popř. 2 NP bez obytného podkroví; - předpokládaný maximální počet objektů hlavního využití (RD) v ploše 4 RD, což odpovídá obytné kapacitě plochy cca 14 osob (při intenzitě stanovené v zadání ÚP 3,6 osoby na 1 rodinný dům);


ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

60


Z1f

BV

Z1g

BV

Rozsáhlejší zastavitelná plocha pro bydlení v SZ sektoru hlavní rozvojové lokality v obci, navazuje i na plochy stávající obytné zástavby; - k míře realizace této plochy (50 %) je vztažena stanovená etapizace zástavby pro zastavitelnou plochu Z3; - prověření územní studií (spolu s plochami Z1g a Z9) jako podmínka pro rozhodování; tyto sousední plochy nutno řešit koordinovaně; - v rámci územní studie budou v lokalitě Z1f navrženy významnější plochy 2 veřejných prostranství o minimální celkové výměře 1400 m (bez pozemních komunikací) - podle §7 Vyhlášky č. 501/2006 Sb. v platném znění; - v územní studii bude v rámci Z1f vymezena plocha občanského 2 vybavení o minimální výměře 2000 m ; - územní studie bude řešit dopravní napojení a vnitřní obsluhu plochy Z1f; - územní studie bude řešit základní parcelaci plochy, přičemž minimální 2 výměra pozemku rodinného domu zde musí činit alespoň 1000 m ; - územní studí bude stanovena výšková regulace zástavby pro rodinné domy a objekty občanského vybavení; charakter zástavby při severní hranici plochy Z1f musí respektovat sousedství nemovité kulturní památky; - předpokládaný maximální počet objektů hlavního využití (RD) v ploše činí cca 21 RD, což odpovídá obytné kapacitě plochy cca 76 osob (při intenzitě stanovené v zadání ÚP 3,6 osoby na 1 rodinný dům); Rozsáhlá zastavitelná plocha pro bydlení v jižním, JZ a JV sektoru hlavní rozvojové lokality v obci, navazuje i na plochy stávající obytné zástavby; - prověření územní studií (spolu s plochami Z1f a Z9) jako podmínka pro rozhodování (z důvodu nutné koordinace řešení sousedních rozsáhlých ploch a kvůli přiměřenému uplatnění veřejných zájmů); - v rámci ÚS budou v lokalitě Z1g navrženy významnější plochy veřejných 2 prostranství o minimální celkové výměře 2915 m (bez pozemních komunikací) - podle §7 Vyhlášky č. 501/2006 Sb. v platném znění; - územní studie bude řešit dopravní napojení a vnitřní obsluhu plochy Z1g; při strukturaci plochy je nutno ponechat možnost realizace komunikačního propojení pro pěší a cyklisty mezi plochami Z1g a Z2a (přes Z9, Z10) s přímou návazností na vnitřní komunikační síť obou obytných lokalit; - územní studie bude řešit základní parcelaci plochy, přičemž minimální 2 výměra pozemku rodinného domu zde musí činit alespoň 1000 m (s ohledem na žádoucí rozvolněný charakter zástavby na přechodu do volné krajiny, v souladu s nejaktuálnější verzí úpravy původní územní studie „Běleč lokalita číslo 15“ - po konzultaci s projektantem ÚS); - vymezení plochy zohledňuje blízkost lokálního biocentra LBC 2, mezi plochou Z1g a LBC 2 je v ÚP v rozsahu ochranného pásma 50 m od hranice PUPFL vymezena plocha Z9 s funkcí ZS a od LBC ponechán nezastavitelný pás NSpz o šíři 10 m; jako zastavitelná část je severně od tohoto pásu ponechána pouze již vymezená parcela se založeným dopravním napojením místní komunikací; - podél vodoteče tvořící jižní hranici plochy je nutno ponechat nezastavitelný a volně přístupný manipulační pruh o šířce 6 m; - v ploše Z1g nebo v jejím těsném sousedství (Z9) ÚP počítá s umístěním elektrické transformační stanice TS1 pro zásobování této zastavitelné plochy (popř. i dalších ploch) - bude upřesněno v územní studii; - vzhledem k pohledově vysoce exponované poloze plochy na přechodu do volné krajiny je při rozmístění, hmotovém a výškovém řešení zástavby nutno citlivě zohlednit vliv na krajinu, panorama obce a související průhledy či dálkové pohledy; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví, popř. 1 NP bez obytného podkroví (s ohledem na okrajovou polohu lokality na přechodu do volné krajiny, v souladu s nejaktuálnější úpravou původní územní studie „Běleč lokalita číslo 15“ - po konzultaci s projektantem ÚS); - předpokládaný maximální počet objektů hlavního využití (RD) v ploše činí cca 28 RD (s ohledem na majetkoprávní poměry a zpracovanou územní studii „Běleč lokalita číslo 15“, 02/2012), což odpovídá obytné kapacitě plochy cca 101 osob (při intenzitě stanovené v zadání ÚP 3,6 osoby na 1 rodinný dům); reálný odhad počtu RD je zde však nižší, a to i v souladu s poslední (07/2014) verzí zvažované úpravy územní studie „Běleč lokalita číslo 15“ (po konzultaci s obcí a projektantem ÚS);


ANO

ANO

61


Z2a

BV

Z2b

BV

Rozsáhlá zastavitelná plocha pro bydlení, vymezená v severojižním směru podél sekundární urbanistické osy směrem k Mlýnskému rybníku v návaznosti na stávající obytnou zástavbu; - prověření územní studií (spolu s plochou Z10) jako podmínka pro rozhodování; - územní studie bude řešit dopravní napojení a vnitřní obsluhu plochy Z2a; - územní studie bude řešit základní parcelaci plochy, přičemž minimální 2 výměra pozemku rodinného domu zde musí činit alespoň 850 m (s ohledem na dříve zpracovanou územní studii „Běleč lokalita číslo 16“); - při strukturaci plochy je nutno zohlednit návaznost na již pozemkově vymezenou odbočku ze stávající místní komunikace, zachovat dostatečný přístup na zemědělské pozemky s funkcí NSpz mezi Z2a a LBC 2 a ponechat možnost realizace komunikačního propojení pro pěší a cyklisty mezi plochami Z2a a Z1g (přes Z9 a Z10) s přímou návazností na vnitřní komunikační síť obou obytných lokalit; - řešení plochy musí zohlednit ochranné pásmo 50 m od hranice PUPFL, zasahující do západního, severního a jižního okraje plochy; - v ploše Z2a ÚP počítá s umístěním elektrické transformační stanice TS2 pro zásobování této zastavitelné plochy (popř. i dalších ploch) bude upřesněno v územní studii; - jako související veřejné prostranství pro plochu bydlení Z2a ÚP v jejím sousedství samostatně vymezuje plochu veřejného prostranství veřejnou zeleň Z7; ÚS zachová přístupnost této plochy z plochy Z2a; - vzhledem k pohledově exponované poloze plochy na přechodu do volné krajiny je při rozmístění, hmotovém a výškovém řešení zástavby nutno citlivě zohlednit vliv na krajinu, panorama obce a související průhledy či dálkové pohledy; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví, popř. 2 NP bez obytného podkroví; - předpokládaný maximální počet objektů hlavního využití (RD) v ploše činí cca 24 RD (s ohledem na majetkoprávní poměry a dříve zpracovanou územní studii „Běleč lokalita číslo 16“, 05/2009), což odpovídá obytné kapacitě plochy cca 86 osob (při intenzitě stanovené v zadání ÚP 3,6 osoby na 1 rodinný dům); Zastavitelná plocha pro bydlení navazující na stávající obytnou zástavbu podél sekundární urbanistické osy směrem k Mlýnskému rybníku; - při řešení plochy nutno zohlednit ochranné pásmo 50 m od hranice PUPFL zasahující oboustranně do většiny plochy, OP nadzemního elektrického vedení VN v západní části a OP trafostanice při JZ hranici plochy; - při řešení plochy je nutno zohlednit též sousedství s lokálním biokoridorem LBK 2 a umožnit případnou realizaci navržených protipovodňových opatření při jižním okraji plochy (v souladu s předchozí ÚPD a se studií Protipovodňová ochrana obce Běleč nad Orlicí (Agroprojekce Litomyšl, a.s., 10/2003); - při strukturaci plochy je nutno zachovat dostatečný přístup na zemědělské pozemky s funkcí NSpz mezi Z2b a lesním porostem u LBK 2 (nejlépe v JZ cípu plochy Z2b) - důvodem je zachování možnosti obhospodařování mezilehlé plochy ZPF; - vzhledem k pohledově vysoce exponované poloze plochy na přechodu do volné krajiny je při rozmístění, hmotovém a výškovém řešení zástavby nutno citlivě zohlednit vliv na krajinu, panorama obce a související průhledy či dálkové pohledy; 2 - minimální výměra pozemku rodinného domu - 1000 m (s ohledem na řešení v dříve zpracované územní studii „Běleč lokalita číslo 16“); - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví, popř. 2 NP bez obytného podkroví; - předpokládaný maximální počet objektů hlavního využití (RD) v ploše činí cca 12 RD (s ohledem na zpracovanou ÚS), což odpovídá obytné kapacitě plochy cca 43 osob (při intenzitě stanovené v zadání ÚP 3,6 osoby na 1 rodinný dům);


ANO

ANO

62


Z3

BV

Z4

BV

Rozsáhlá zastavitelná plocha pro bydlení, vymezená ve východním sektoru obce mezi silnicí do Krňovic a místní komunikací k Mlýnskému rybníku v přímé návaznosti na stávající zástavbu; - pro tuto plochu je v ÚP stanoveno pořadí změn v území (etapizace), spočívající v možnosti její zástavby až po minimálně 50 % realizaci zastavitelné plochy Z1f, resp. alespoň po vydání platných územních rozhodnutí pro umístění objektů dle přípustného využití (mimo komunikací a sítí TI) na 50 % její rozlohy; důvodem etapizace je omezení nežádoucí míry dílčí rozestavěnosti všech rozsáhlých zastavitelných ploch v obci (soubor Z1a-Z 1f, Z1g, Z2a+Z2b a Z3), ochrana urbanistické struktury, panoramatu obce a souvisejících dálkových pohledů (zejména při nezpracování územní studie ve stanovené lhůtě); Důvodem podmíněnosti realizace Z3 alespoň poloviční realizací Z1f je větší urbanistická vhodnost plochy Z1f, včetně její méně pohledově exponované polohy uvnitř již zčásti zrealizovaného obytného celku (sídliště RD); - prověření územní studií jako podmínka pro rozhodování; - územní studie v lokalitě Z3 navrhne významnější plochy veřejných prostranství 2 o minimální celkové výměře 1470 m (bez pozemních komunikací); - územní studie bude řešit dopravní napojení a vnitřní obsluhu plochy Z3; - územní studie bude řešit základní parcelaci plochy, přičemž minimální 2 výměra pozemku rodinného domu zde musí činit alespoň 1200 m ; - řešení plochy musí zohlednit ochranné pásmo nadzemního elektrického vedení VN při východní hranici a ve středu plochy, OP trafostanice při SZ okraji, OP silnice III. třídy na SV hranici plochy a OP 50 m od hranice PUPFL, zasahující do jižního cípu Z3; severní část plochy Z3 spadá do OP pozorovacího vrtu a pramenu ČHMÚ; - řešení plochy musí umožnit průchod navržené cyklostezky a chodníku podél silnice III/29827; - podél vodoteče (HOZ 3), protínající jižní cíp plochy, je nutno ponechat nezastavitelný a volně přístupný manipulační pruh o šířce 6 m; - vzhledem k pohledově vysoce exponované poloze plochy na východní hraně obce na přechodu do volné krajiny a jejímu výraznému uplatnění v panoramatu obce bude v rámci územní studie doložena i vizualizace navrženého řešení (rozmístění, hmotového a výškového členění zástavby), resp. jeho vliv na související průhledy a dálkové pohledy; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; - předpokládaný maximální počet objektů hlavního využití (RD) v ploše činí cca 19 RD, což odpovídá obytné kapacitě plochy cca 68 osob (při intenzitě stanovené v zadání ÚP 3,6 osoby na 1 rodinný dům); Malá zastavitelná plocha vymezená v souladu s požadavkem vlastníka pozemku v proluce stávající zástavby na SV okraji obce; - řešení plochy musí zohlednit polohu v Přírodním parku Orlice, OP pozorovacího vrtu a pramenu ČHMÚ a existenci záplavového území Q100 při západní a severní hranici plochy; 2 - minimální výměra pozemku rodinného domu - 1500 m ; - maximální celkový koeficient zastavěných a zpevněných ploch 0,20; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; - předpokládaný maximální počet objektů hlavního využití (RD) v ploše 2 RD, což odpovídá obytné kapacitě plochy cca 7 osob (při intenzitě stanovené v zadání ÚP 3,6 osoby na 1 rodinný dům);


ANO

NE

63


Z5

BV

Z6

BV

Zastavitelná plocha pro bydlení přímo navazující na SZ okraj zástavby; - řešení plochy musí zohlednit polohu v Přírodním parku Orlice, ochranné pásmo nadzemního elektrického vedení VN vč. OP trafostanice při severovýchodní hranici plochy, OP silnice III. třídy na jižním okraji plochy a OP 50 m od hranice PUPFL, kam spadá severní část Z5; - vzhledem k pohledově vysoce exponované poloze plochy na západní hraně obce s přechodem do volné krajiny je při rozmístění, hmotovém a výškovém řešení zástavby nutno citlivě zohlednit vliv na krajinu, panorama obce a související průhledy či dálkové pohledy; 2 - minimální výměra pozemku rodinného domu při západní hranici plochy - 950 m ; - maximální celkový koeficient zastavěných a zpevněných ploch 0,25; - obytná zástavba bude seskupena podél uvažované místní komunikace (kolmé k hlavní silnici), tj. co nejblíže k ní na obou stranách zástavby; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; - předpokládaný maximální počet objektů hlavního využití (RD) v ploše činí cca 12-14 RD, což odpovídá obytné kapacitě plochy nejvýše cca 50 osob (při intenzitě stanovené v zadání ÚP 3,6 osoby na 1 rodinný dům); Zastavitelná plocha pro bydlení vymezená v severojižním směru ve dvou segmentech (oddělených již zrealizovanou částí zástavby) podél místní komunikace ke sportovnímu areálu (coby sekundární urbanistické osy); - vzhledem k pohledově vysoce exponované poloze plochy na západní hraně obce s přechodem do volné krajiny je při rozmístění, hmotovém a výškovém řešení zástavby nutno citlivě zohlednit vliv na krajinu, panorama obce a související průhledy či dálkové pohledy; 2 - minimální výměra pozemku rodinného domu - 930 m ; u p. č. 520/16 a 520/17 je tato minimální výměra vztažena k celým pozemkům, tj. vč. jejich částí ležících mimo Z6, ve stabilizované ploše BV; - maximální celkový koeficient zastavěných a zpevněných ploch 0,25; u p. č. 520/16 a 520/17 je tento koeficient vztažen k celým pozemkům, tj. vč. jejich částí ležících mimo Z6, ve stabilizované ploše BV; - obytná zástavba bude seskupena podél stávající místní komunikace, tj. co nejblíže k východní hranici plochy Z6; - výšková regulace zástavby: 1 nadzemní podlaží + podkroví; - předpokládaný maximální počet objektů hlavního využití (RD) v ploše činí cca 12 RD, což odpovídá obytné kapacitě plochy nejvýše cca 43 osob (při intenzitě stanovené v zadání ÚP 3,6 osoby na 1 rodinný dům);

ANO

ANO

Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV

Z7

ZV

Plocha ZV je vymezena v přímé návaznosti na jižní okraj zastavěného území, má sloužit jako veřejné prostranství a oddychové zázemí zejména pro obyvatele přilehlých zastavitelných ploch Z2a, Z2b a jako přirozený přechod z obytného území do volné krajiny (vč. sousední plochy NL); - ve Změně č.1 ÚPSÚ byla plocha zahrnuta do lokality 16 jako návrh s funkcí „území venkovské obytné“; - případná výsadba zeleně a umísťování dalších přípustných prvků v ploše musí zohlednit OP elektrického vedení VN na její východní hranici a OP 50 m od hranice PUPFL, kam spadá celá plocha Z7;

ANO

Plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci - RI

Z8

RI

Menší plocha individuální rekreace vymezená na PUPFL v přímé návaznosti na jižní okraj stávající chatové Osady Kováků jižně od obce; - plocha byla v ÚPSÚ součástí „území rekreace a sportu“ (stav); - důvodem vymezení této plochy je územní a kapacitní usměrnění případného rozvoje rekreace do nejvhodnější lokality s již založenou stejnou funkcí (plocha je navíc již rozparcelována pro tento účel); - v ÚP je regulována možnost oplocování pozemků vzhledem k přírodnímu charakteru lokality v sousedství NRBC 11 a žádoucímu zachování prostupnosti krajiny; - kvůli nepřekročení obvyklé intenzity využití pozemků v osadě ÚP stanovuje 2 minimální výměru pozemku pro objekt individuální rekreace na 250 m a maximální celkový koeficient zastavěných a zpevněných ploch 0,30;


ANO

64


Plochy zeleně - soukromá a vyhrazená - ZS

Z9

Z10

ZS

Plocha ZS vymezená jako zahradní (rekreační) zázemí pro sousední plochu bydlení Z1g a k zajištění odstupu obytné zástavby od LBC 2; - prověření územní studií (spolu s plochami Z1f a Z1g) jako podmínka pro rozhodování - z důvodu nutnosti koordinace řešení těchto ploch; - při strukturaci plochy je nutno ponechat možnost realizace komunikačního propojení pro pěší a cyklisty mezi plochami bydlení Z1g a Z2a (přes Z9 a Z10) s přímou návazností na vnitřní komunikační síť obou obytných lokalit; ÚP však nevylučuje možnost vedení této propojky i mimo Z9 (severně nebo jižně od ní); - v ploše Z9 nebo v jejím těsném sousedství (Z1g) ÚP počítá s umístěním elektrické transformační stanice TS1 pro zásobování zastavitelné plochy Z1g (popř. i dalších ploch) - bude upřesněno v územní studii; - řešení plochy zohlední ochranné pásmo 50 m od hranice PUPFL; konkrétní podmínky pro umístění případných doplňkových staveb zvyšujících pobytovou, rekreační či produkční využitelnost ploch ZS budou upřesněny v navazujících dokumentacích;

ANO

ZS

Plocha ZS vymezená jako zahradní (rekreační) zázemí pro sousední plochu bydlení Z2a a k zajištění odstupu obytné zástavby od LBC 2, LBK 2 a ploch PUPFL; - prověření územní studií (spolu s plochou Z2a) jako podmínka pro rozhodování - z důvodu nutnosti koordinace řešení těchto ploch; - při strukturaci plochy je nutno umožnit přístup do pásu s funkcí NSpz mezi plochou Z10 a LBC 2 (+ navazujícím LBK 2 a plochou PUPFL) a ponechat možnost realizace komunikačního propojení pro pěší a cyklisty mezi plochami bydlení Z1g a Z2a (přes Z9 a Z10) s přímou návazností na vnitřní komunikační síť obou obytných lokalit; - řešení plochy zohlední ochranné pásmo 50 m od hranice PUPFL; konkrétní podmínky pro umístění případných doplňkových staveb zvyšujících pobytovou, rekreační či produkční využitelnost ploch ZS budou upřesněny v navazujících dokumentacích;

ANO

Pozn.: * Spojitost navržených ploch s předchozí ÚPD je podrobněji uvedena v kap. h1) v rámci Přehledu odnětí ZPF; Tato informace má ilustrovat dlouhodobost a míru prověřenosti daného záměru, kontinuitu urbanistického řešení a snahu nevymezovat nové zastavitelné plochy bez souladu s únosností území, potřebami obce a aktuálními záměry; U odhadu předpokládaného maximálního počtu objektů hlavního využití (RD) v zastavitelných plochách BV bylo přihlédnuto k založené struktuře zástavby, k již existující parcelaci pozemků v lokalitě, k žádoucí intenzitě využití plochy (vč. minimální předepsané výměry pozemku rodinného domu) a případně i k dříve zpracovaným územním studiím (Z1g, Z2a, Z2b).

Územním plánem Běleč nad Orlicí je stanoveno celkem 6 zastavitelných ploch, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování: Z1f + Z1g + Z9 (společné řešení sousedních ploch; ve Výkresu základního členění území identifikátor U1); Z2a + Z10 (společné řešení sousedních ploch; ve Výkresu základního členění území - identifikátor U2); Z3; Tato podmínka je v ÚP obsažena zejména kvůli jejich velkému rozsahu s nutností koordinované vnitřní strukturace, dopravní obsluhy (vč. propojení pro pěší a cyklisty mezi plochami Z1g, Z9, Z10 a Z2a s návazností na komunikační síť obytných ploch Z1g a Z2a), vymezení adekvátních veřejných prostranství, a v případě plochy Z1f i plochy občanského vybavení o minimální 2 výměře 2000 m . Dalším důvodem stanovení nutnosti ÚS je vysoká pohledová exponovanost z hlediska vlivu na panorama obce, a to zejména u ploch Z1g a Z3. V rámci zadávacích podmínek a řešení územních studií je nutno respektovat obecné podmínky využití funkčních ploch, do kterých jsou jednotlivé lokality zařazeny (kap. 6) a konkrétní podmínky pro využití zastavitelných ploch (kap.3.3). Lhůta pro vložení dat o územních studiích do evidence územně plánovací činnosti se stanovuje na 4 roky od vydání ÚP Běleč nad Orlicí.


65


Plocha územní rezervy R1 je v ÚP vymezena v návaznosti na zastavitelnou plochu Z3 na východním okraji obce. Jde o část lokality 19 ze Změny č. 1 ÚPSÚ, kterou ÚP převedl do územní rezervy z důvodu nereálného dimenzování kapacit zastavitelných ploch v předchozí ÚPD. Dalším důvodem byla vysoká pohledová exponovanost této lokality na přechodu do volné krajiny a její výrazné uplatnění v panoramatu obce vč. pohledových os směřujících na jádro obce. V rámci ÚS je proto nutné prověřit i vizuální vliv uvažovaného řešení na související průhledy a dálkové pohledy, tj. řešit intenzitu, rozmístění, hmotové a výškové členění případné zástavby. Nezbytná je též koordinace funkční návaznosti s řešením zastavitelné plochy Z3 a ověření možnosti dopravního napojení lokality i ve vztahu k únosnosti její obsluhy přes centrum obce (ve směru od Hradce Králové). V ÚP je stanoveno pořadí změn v území (etapizace) u zastavitelných ploch Z1f (etapa I.) a Z3 (etapa II.) - viz též Výkres pořadí změn v území (etapizace) v grafické části ÚP. Zastavění plochy Z3 (resp. využití dle regulativů funkce BV a specifických regulativů pro plochu Z3 z kap. 3.3) je podmíněno minimálně poloviční (50 %) realizací další rozsáhlé zastavitelné plochy Z1f. Důvodem etapizace (kromě důvodů uvedených výše) je nutnost časového a plošného usměrnění územního rozvoje obce. ÚP považuje za nezbytné předejít nekoordinované dílčí rozestavěnosti zejména u větších zastavitelných ploch bez toho, že by nějaká byla nejprve dotvořena jako funkční celek. Nízká míra realizace velkých rozvojových ploch by měla negativní urbanistický dopad a byla by pro obec neefektivní i z ekonomického hlediska (vysoké relativní nároky na sítě TI, zajištění dopravní obsluhy vč. údržby komunikací apod.). Příkladem tohoto scénáře může být i dosud nedokončená největší rozvojová lokalita v jižním sektoru obce (v ÚP zastavitelné plochy Z1a-Z1g). V ÚP byly vymezeny 2 objekty (resp. areály), pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. Jde o bývalou evangelickou reformovanou školu s modlitebnou č.p. 10 (v zahradě severně od návsi) a historicky cenné objekty venkovské usedlosti č.p. 34 (JZ od návsi při komunikaci ke sportovnímu hřišti). V obou případech jde nemovité kulturní památky, které mají zásadní roli v uchování tradičního architektonického a urbanistického charakteru jádra obce.

f 3) KONCEPCE ŘEŠENÍ KRAJINY A OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT Charakteristika a uspořádání krajiny, odůvodnění koncepce jejího řešení Běleč nad Orlicí leží v krajinářsky hodnotném území lesozemědělského typu v oblasti krajinného rázu 10 - Třebechovicko. Z biogeografického hlediska ř.ú. náleží do bioregionu 1.10 Třebechovický, v rámci fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum zasahuje do dvou fytogeografických okresů (61b-Týnišťský úval a 61c-Chvojenská plošina) a lesnicky spadá do Přírodní lesní oblasti č. 17 - Polabí. Geomorfologicky celé řešené území (v rámci provincie Česká vysočina, soustavy Česká tabule, oblasti Východočeská tabule, celku Orlická tabule a podcelku Třebechovická tabule) spadá do okrsku Choceňská tabule (resp. nověji Vysokochvojenská plošina). Již samotná poloha obce je cennou estetickou devízou. Z jihu, západu a jihovýchodu je urbanizovaná část území lemována rozsáhlým lesním komplexem, který doplňuje ještě několik menších enkláv lesa přibližujících se k obci zejména podél vodních toků. Ze severu je pak řešené území ohraničeno tokem řeky Orlice, která zde vytváří četné meandry a její niva má vysokou přírodní hodnotu. Zemědělské využití mezilehlých pozemků přitom není většinou intenzivní, slouží převážně k pastvě. Tuto krajinnou scenérii mírně narušuje pouze zemědělsko-výrobní areál na SV okraji obce a stále ještě zčásti těžená Pískovna Běleč nad Orlicí SZ od obce. Po ukončení těžby a rekultivaci plochy (vč. odstranění zázemí těžby) se však vzniklá vodní plocha zapojí přirozeně do krajiny a poskytne i vítané rekreační využití. To umožňuje i územní plán, a to vymezením již rekultivované části po těžbě s funkcí Plochy vodní a vodohospodářské - W a přilehlých ploch s funkcí Plochy smíšené nezastavěného území přírodně-zemědělské-rekreační - NSpzr (s cílem umožnit jejich adekvátní využití). Vlastní zástavba hlavního sídelního celku je poměrně zřetelně vymezena vůči nezastavěnému území, její uspořádání je do značné míry předurčeno i přírodními podmínkami a vazbou na hlavní i sekundární urbanizační osy (silnice III/29827 resp. 2 místní komunikace mířící k JV a JZ). Přirozenými limity v území jsou, kromě lesů, zejména vodní toky. Bělečský potok dělí ř.ú. na dvě zhruba stejné části REGIO, projektový ateliér s.r.o.

66


v severojižním směru, Bělečský náhon s drobnější vodotečí spoluvymezují krajinný rámec jižně od obce a meandry řeky Orlice na severu. Spolu s Bělečským potokem, tvořícím pomyslnou geometrickou osu celého řešeného území, vstupují do intravilánu obce enklávy přírodě blízkých porostů doprovodné zeleně, včetně vzrostlých stromů. Fenomén vodního toku se plně uplatňuje především v návesním parčíku, naopak jižně od něj není vždy vhodně akcentován a využit (urbanisticky, jako nosný prvek LBK 2 apod.). Vodní plochy - ať už lesní rybníky či pískovny na původně zemědělských pozemcích - jsou výrazným krajinotvorným prvkem řešeného území. V rovinatém území s nadmořskou výškou kolem 250 m se při absenci vertikální krajinné dominanty uplatňuje zejména harmonické měřítko horizontální členění řešeného území. Jako místní přírodní dominanty se uplatňují i 4 památné a další významné stromy, které jsou v ÚP respektovány a vyznačeny v grafické části. K lokálním civilizačním dominantám pak patří např. budovy bývalé evangelické školy, Hostince U Hušků a některé další objekty v obci. Jejich pohledové uplatnění je však, vzhledem ke vzrostlé zeleni, omezeno pouze na jádro obce. Mimo vcelku kompaktní zástavby sídla pohledově vystupuje jen několik samot a zejména malý hřbitov, situovaný u silnice do Krňovic. V řešení ÚP je zohledněna vysoká krajinářská hodnota území a tradiční struktura osídlení venkovského typu (návesní silnicovky), kdy zástavba je kompaktněji seskupena zejména podél hlavní silnice s rozšířením prostranství na návsi a podél několika z ní vybíhajících místních komunikací. Uchování krajinného rázu na celém ř.ú., vč. tradičního typu venkovské zástavby, je akcentováno i v příslušných regulativech ÚP (kap. 3.3 a 6). Nově byla v ÚP navržena jediná malá zastavitelná plocha (Z4), neboť návrh rozvojových lokalit z předchozí ÚPD (ÚPSÚ + Změny č. 1 a 2) byl dosti rozsáhlý. Úkolem územního plánu proto bylo prověřit vhodnost již existujících ploch i z hlediska jejich bezproblémového zapojení do krajinného rámce, navrhnout jejich případné redukce a potřebné regulativy. Z důvodu posílení ekostabilizační, hydrologické a rekreačně-estetické funkce nivy Bělečského potoka byl v ÚP byl oproti předchozí ÚPD ponechán oboustranně volný pás (s funkcí NSpz) mezi LBC 2 a navrženou zástavbou v zastavitelných plochách Z1g a Z2a. Zvláštní důraz je v územním plánu kladen na územní a prostorovou regulaci zastavitelných ploch, s cílem minimalizovat jejich případný negativní vliv na krajinu a tradiční panorama obce. Její jádro ÚP považuje za samostatnou hodnotu, která musí být respektována ve vnitřní urbanistické struktuře i v dálkových pohledech. Důraz na regulaci prostorového uspořádání byl kladen zejména ve vizuálně exponovaných okrajových lokalitách (zastavitelné plochy Z1g, Z2a, Z2b, Z3, Z5, Z6) nebo v těch přímo sousedících s jádrem obce (Z1a, Z1f). Jako nejvíce citlivá se z krajinářského pohledu jeví zastavitelná plocha Z3, ležící v pohledové ose na jádro obce na příjezdu od Krňovic. Oproti původní lokalitě č. 19 ze Změny č. 1 ÚPSÚ byla proto její část převedena do územní rezervy a stanoveny zde byly adekvátní regulativy - včetně podmínky zpracování územní studie a etapizace (s vazbou na realizaci plochy Z1f). Důvodem je i nereálnost dostatečné míry souběžné realizace všech zastavitelných ploch. Vizuální exponovanost hlavního rozvojového prostoru obce v jejím jižním sektoru (Z1a-g, Z2a, Z2b) je nižší. A to díky třístrannému ohraničení stávající zástavbou - v jádru obce a podél dvou sekundárních urbanizačních os (místních komunikací k Mlýnskému rybníku a ke sportovnímu hřišti). I zde by však mělo být zachováno tradiční postupné rozvolňování zástavby směrem k okrajům sídla apod. Rozvoj obce jižním směrem je přitom logicky dán existencí nepřekročitelných limitů v podobě přírodních hodnot na severu ř.ú. - v nivě Orlice. Specificky utvářenou strukturou je několik chatových osad (popř. seskupení chat), které jsou územním plánem stabilizovány a pouze v jediném případě doplněny v souladu se založenou půdorysnou podobou (menší zastavitelná plocha Z8 v Osadě Kováků s již provedenou parcelací). Výraznější plošný rozvoj individuální pobytové rekreace nebyl umožněn v souladu se stanoviskem obce a s ohledem na četné limity přírodního charakteru v příslušných lokalitách (zejména NRBC 11, RBC 973, EVL, OP II. stupně vodního zdroje aj.). Prostupnost krajiny je v ÚP zachována, stávající cestní síť v krajině ÚP respektuje, vč. značených turistických tras, naučné stezky, hippostezky a cyklotras vedených krajinou. Žádoucí je postupné zkvalitňování (obnova) většiny existujících účelových komunikací - formou rehabilitací lesních a polních cest, jejichž parcely jsou nadále zaneseny v katastru nemovitostí a jsou proto uvedeny v územním plánu jako stav s funkcí DS. Kromě významu pro dopravní obsluhu území a rekreační využití má obnova cest také významný dopad na ochranu zemědělské půdy proti vodní a větrné erozi (viz kap. h1). Udržením průchodnosti území a jeho prostupnosti pro zvěř (zejména v NRBC a RBC) je motivována i regulace oplocení v chatových osadách. V rámci koncepce krajiny je neurbanizované území obce rozděleno na následující krajinné plochy s rozdílným způsobem využití, pro které jsou stanoveny podmínky využití v kap. 6.:


67




Plochy zemědělské - NZ - plochy s dominantně zemědělskou funkcí s převažující formou intenzivnějšího hospodaření (na orné půdě, pastvinách), s možným zastoupením trvalých travních porostů i nezemědělských přírodních prvků (rozptýlená a liniová zeleň apod.). V řešeném území jsou tyto plochy seskupeny převážně do dvou pásů podél silnice III/29827 mezi východním i západním okrajem zástavby a začátkem lesa, v menší míře též podél Bělečského náhonu jižně od obce;



Plochy lesní - NL - tato funkce je díky lesům hospodářským a lesům zvláštního určení zastoupena nejvýrazněji jižně od obce a dále v menších enklávách západně a východně od ní (v sousedství zemědělsky využívaných ploch a vodotečí); V těsném kontaktu s urbanizovaným územím jsou plochy lesní zejména na jih od obce u největší chatové osady a Tábora J. A. Komenského při Mlýnském rybníku; Díky vymezeným plošným prvkům ÚSES (NRBC 11, RBC 973, LBC 1, LBC 2) a přírodně chráněným územím však většina zastoupených ploch lesa (PUPFL) v ÚP funkčně spadá do Ploch přírodních - NP;



Plochy přírodní - NP - v nichž je dominantním požadavkem ochrana přírody a krajiny, jsou v ř.ú. hojně zastoupeny, a to zejména díky nadregionálnímu biocentru NRBC 11 - Vysoké Chvojno zabírajícímu většinu rozsáhlého lesního komplexu v ř.ú., dalším plošným prvkům ÚSES (RBC 973 - Meandry Orlice, LBC 1 - Na haltýři, LBC 2 - U Myslivny) a přírodně chráněným územím (EVL Orlice a Labe, PP Orlice, PP Na Bahně a PP Bělečský písník); V režimu Ploch přírodních - NP budou po svém konkrétním plošném vymezení dle příslušných šířkových parametrů využívány i liniové prvky ÚSES - biokoridory, v ÚP zatím vyznačené formou koridorů pro vymezení prvků ÚSES na jiných funkčních plochách; Do ploch NP jsou v ÚP zahrnuta a respektována stávající malá parkoviště pro návštěvníky lesního komplexu a stávající zařízení technické infrastruktury jako stavby a zařízení pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, popř. technická opatření a stavby zlepšující podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu dle čl. 5) § 18 stavebního zákona v platném znění;



Plochy smíšené nezastavěného území - NS - plochy v nichž je kombinace obsažených funkcí a vzájemný poměr přírodních složek (ekosystémů) s hospodářským či jiným využíváním blíže specifikována indexem. V řešeném území jsou ve smíšených plochách nezastavěného území zastoupeny následující funkční typy NS: přírodně-zemědělské - NSpz - menší (popř. více fragmentované) zemědělské plochy s extenzivnějším způsobem hospodaření a významným podílem přírodní složky (krajinná zeleň, přechodové pásmo do lesních porostů atd.) umožňující nezbytně nutná opatření a zařízení pro zemědělskou, popř. lesnickou činnost v území s vyšším zastoupením přírodních prvků; Na ř.ú. se tyto plochy vyskytují především jižně od obce v návaznosti na hranu lesa (mj. u hájoven) a podél vodotečí (zejména Bělečského potoka); přírodně-zemědělské-rekreační - NSpzr - menší plochy ZPF přímo navazující na plochy s rekreační funkcí (pobytovou - RI, RH, i nepobytovou) a umožňující adekvátní doplňkové rekreační využití s ohledem na přírodní charakter okolí (PUPFL, okolí vodních ploch, niva Orlice apod.); lesnicko-rekreační - NSlr - menší plochy PUPFL a mimolesní zeleně ležící v lesním komplexu v bezprostřední návaznosti na plochy s pobytovou rekreační funkcí (RI), umožňující adekvátní doplňkové rekreační využití (nepobytové) s ohledem na přírodní charakter okolí (PUPFL, ÚSES) a potřeby lesního hospodaření;

-

-

-



Plochy vodní a vodohospodářské - W - jsou v řešeném území samostatně zastoupeny především Bělečským potokem a na něm ležícími nádržemi (Mlýnský rybník, menší rybník v LBC 2 jižně od obce, požární nádrž na návsi), Bělečským náhonem odbočujícím z Bělečského potoka na západ (často považován za hlavní tok), lesním rybníkem Šanovec na stejnojmenném potoce, při severní hranici ř.ú. pak krátkými úseky řeky Orlice, jejími starými rameny a zbytky meandrů, dále Bělečským písníkem, sousední zatopenou (již netěženou) částí pískovny a menší soukromou vodní plochou, některými drobnějšími toky či melioračními svodnicemi apod. Ostatní toky a úseky jmenovaných toků bez průmětu do katastrální mapy jsou v ÚP vyznačeny liniově. Funkčně je v ÚP umožněna i existence drobných vodních ploch přírodního charakteru v krajinných segmentech i v zastavěném území (především na sídelní zeleni); v ÚP je s touto funkcí navržena 1 plocha změn v krajině (K1) - viz dále;



Plochy těžby nerostů - nezastavitelné - NT - takto jsou v ÚP vyznačeny plochy probíhající povolené těžby štěrkopísku se související dopravní a technickou infrastrukturou a nezbytným dočasným zázemím (těžebny Marokánka a Marokánka II v rámci dobývacího prostoru Běleč nad Orlicí I. s povolením OBÚ, Pískovna Běleč nad Orlicí s vydaným územním rozhodnutím), dále


68


plochy s ještě nezahájenou, ale již povolenou těžbou (Pískovna Běleč nad Orlicí - II s vydaným územním rozhodnutím), popř. menší již netěžené plochy s ještě neprovedenou rekultivací; Územní plán samostatně navrhuje 1 plochu změn v krajině (K1). Jde o záměr obnovy někdejšího rybníčku, popř. vytvoření kaskády více menších vodních ploch na Bělečském potoce v LBC 2 - U Myslivny s cílem posílit retenční schopnost území, jeho protipovodňovou ochranu, ekologickou stabilitu, estetickou hodnotu a rekreační využitelnost. Realizace tohoto opatření by mj. umožnila lepší regulaci povodňových průtoků na Bělečském náhonu. Součástí by měla být i revitalizace příslušného úseku Bělečského potoka, respektující přírodní charakter toku i jeho okolí. V jejím rámci může dojít např. k posílení meandrovitého charakteru koryta, jeho rozvolnění, vymělčení a stabilizaci nového koryta, vytvoření bočních a průtočných tůní ve snaze o návrat k přirozenějšímu trasování a plnohodnotnější funkci toku. Realizace opatření posilujících retenční schopnosti území, navržených prvků ÚSES a interakčních prvků by měla výrazně přispět také k ochraně půdy proti erozi. Aspekt protierozních opatření by měl být promítnut i do technického řešení případné úpravy stávajících cest (např. příkopy, zasakovací průlehy s doprovodnými výsadbami aj.). Na erozně problematických pozemcích s možností soustředěných přítoků přívalových dešťových vod (zejména podél Bělečského náhonu) budou za účelem zdržení vody v krajině uplatňovány následující zásady: vhodná organizace půdního fondu, šetrné způsoby obhospodařování a případná stavebně technická opatření (zatravněné pásy, průlehy apod.) respektující přírodní hodnoty vč. krajinného rázu. Ochrana přírody a krajiny Na řešeném území je - díky třem přírodním památkám - zastoupena kategorie zvláště chráněných území přírody (dle §14 zákona č. 114/92 Sb. ČNR, o ochraně přírody a krajiny v platném znění), Evropsky významná lokalita soustavy NATURA 2000 (§45a) a 4 památné stromy (§46). K ochraně krajinného rázu nivy Orlice zde byl vyhlášen i přírodní park (§12, odst. 3). Obecná ochrana přírody a krajiny se týká i veškerých významných krajinných prvků ze zákona (§3, odst. 1, písm. b) zákona č. 114/1992 Sb.), kterými jsou všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a jiné části krajiny, zaregistrované podle §6 jako VKP (zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, skalní útvary, výchozy a odkryvy, historické zahrady a parky aj.). a prvků územního systému ekologické stability (§3, odst. 1, písm. a) - viz dále). Kromě nich jsou zvláštními předpisy chráněny i další hodnoty - OP II. stupně vodního zdroje u vodárenského toku Orlice, OP pozorovacího vrtu a pramene ČHMÚ, pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL), zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany aj. Evropsky významná lokalita Orlice a Labe (kód AOPK 2926, kód NATURA CZ0524049) Byla vyhlášena Nařízením vlády ze dne 25. dubna 2012 o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu č. 208/2012/Sb. (s účinností od 4. 7. 2012) a Nařízením vlády ze dne 21. srpna 2013 o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit č. 318/2013/Sb. (s účinností od 29. 10. 2013). Zabírá celkovou plochu 2683,2 ha, z toho v řešeném území leží 120,41 ha. Předmětem ochrany na celém území EVL jsou smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy; otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem a psinečkem; přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition; nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Vallitricho-Batrachion; bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách; vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně; extenzivní sečené louky nížin až podhůří; smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem, jilmem habrolistým, jasanem ztepilým nebo jasanem úzkolistým podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie; lokalita bolena dravého, klínatky rohaté a vydry říční. Přírodní památka Bělečský písník (kód AOPK 822, kategorie IUCN IV - řízená rezervace) Tato PP byla vyhlášena ONV Hradec Králové Vyhláškou o zvláštní ochraně významných stromů a území v okrese Hradec Králové ze dne 23. 8. 1983 s účinností od 23. 8. 1983 a Rozhodnutím Okresního úřadu Hradec Králové ze dne 1. 3. 1995 č. 15/ŽP/95. PP leží v lokalitě starého písníku (dnes oploceného a v soukromém vlastnictví) severně od silnice III/29827 ve směru REGIO, projektový ateliér s.r.o.

69


z obce na Svinary. Podle AOPK ČR a v souladu s ÚAP se rozkládá na celkové ploše 4,1148 ha. Podle sdělení Odboru ŽP a zemědělství Krú Khk ze dne 17. 7. 2014 (č.j. 11370/ZP/2014-PE) bylo však toto zvláště chráněné území zřízeno smlouvou ze dne 13. 1. 1995 jako věcné břemeno v kategorii PP, a to pouze na pozemku p.č. 71/12 v k.ú. Běleč n. O. Ten má přitom rozlohu 2,9737 ha, z níž by - dle Dodatku 2 č. 1 uvedené smlouvy - měla být ještě vyjmuta plocha p.č. 71/15, dosud nezapsané v KN (1698 m ). Na vlhčích stanovištích je zde evidován největší výskyt masožravé rostliny - rosnatky okrouhlolisté - na území někdejšího Východočeského kraje. Na sušších stanovištích rostou různé druhy plavuní (plavuňka zaplavovaná, plavuň vidlačka) a v tůňkách velmi vzácný rdest dlouholistý. Jde o součást RBC 973 - Meandry Orlice. OP přírodní památky je zřízeno a v ÚP vyznačeno podél většiny obvodu PP, a to ve vzdálenosti 2 m od obvodu PP (na základě Smlouvy o zřízení věcného břemene mezi majitelem pozemku a Okresním úřadem HK ze dne 13. 1. 1995 a jejího Dodatku č. 1 ze dne 7. 8. 2000). Přírodní památka Na Bahně (kód AOPK 254, kategorie IUCN III - přírodní památka) Tato nejstarší přírodní památka na ř.ú. byla vyhlášena Výnosem Ministerstva školství a národní osvěty ze dne 31. prosince 1933 čj. 143.547-V, o ochraně přírodních památek. PP se rozkládá dle AOPK ČR na celkové ploše 1,9127 ha (dle ÚP 3,32 ha) v historicky osídlené lokalitě dnes podmáčeného lesíku u slepého ramena Orlice, severně od silnice III/29827 ve směru z obce na Krňovice. Jde o rašelinnou lokalitu s bohatou květenou bývalé tundry s olšinou, sloužící též jako významné hnízdiště ptactva a úkryt drobné zvěře. Jde o součást NRBC 11 - Vysoké Chvojno. OP přírodní památky je zde vymezeno po celém obvodu v šíři 50 m a je v ÚP vyznačeno. Přírodní památka Orlice - části Jesípky a Bahna (kód AOPK 1495, kategorie IUCN IV - řízená rezervace) Tato PP, zasahující na území dvou okresů (resp. SO ORP), byla vyhlášena Rozhodnutím Okresního úřadu Hradec Králové ze dne 11. 9. 1991 č. ŽP 1523/91-Kr a Rozhodnutím Okresního úřadu Rychnov nad Kněžnou ze dne 2. 1. 1992 č. ŽP 23/92. PP zabírá celkovou plochu 62,9432 ha (na území obcí Běleč nad Orlicí, Blešno, Třebechovice pod Orebem a Týniště nad Orlicí), z toho na ř.ú. připadá 3,41 ha. Lokalita Bahna leží poblíž PP Na Bahně, Jesípky pak při hranicích s k.ú. Blešno. Cílem ochrany celé PP je zachování dosud částečně neregulovaného řečiště spojené Orlice a typických částí údolní nivy s vodními a lužními společenstvy v k.ú. Štěpánovsko, Týniště n. O. a Petrovice. Území má vysokou geomorfologickou, botanickou i zoologickou hodnotu. Jde částečně též o součást NRBC 11 - Vysoké Chvojno a RBC 973 - Meandry Orlice. OP přírodní památky je zde podle ÚAP vymezeno jen u části Bahna, a to v nepravidelném tvaru vzhledem k hranici PP (v ÚP vyznačeno). Přírodní park Orlice PP byl na řešeném území vyhlášen k 1. 2. 1996 nařízením č. 4/96 bývalého OkÚ Hradec Králové o zřízení Přírodního parku Orlice (vč. jeho doplňku v nařízení č. 5/96 a dalších vyhlašovacích nařízení pro území jiných okresů, kam PP zasahuje), a to za účelem ochrany říčních a nivních ekosystémů řeky Orlice a jejích přítoků, a k ochraně celkového krajinného rázu podél cca 200 km toků. PP začíná na Tiché Orlici u Mladkova, na Divoké Orlici pak pod Zemskou bránou na hranici CHKO Orlické hory, končí v Hradci Králové u přemostění řeky silničním okruhem; Z celkové rozlohy PP 114,62 2 km zasahuje na řešené území 164,09 ha. Hranice PP je v ř.ú. vedena po severním okraji silnice III/29827 Svinary - Krňovice. V široké nivě jsou zachovány říční meandry, slepá ramena, odstavené tůně s hojnou vegetací a zvířenou, provázené břehovými porosty a rozptýlenou stromovou i keřovou zelení. Bez souhlasu zřizovatele zde nesmí být prováděna jakákoliv činnost, kterou by mohlo dojít k narušení stávajícího životního prostředí a krajinného rázu. Plochy spadající do EVL, přírodních památek a plošných prvků ÚSES (NRBC, RBC, LBC) nebyly v ÚP nijak dotčeny návrhem zastavitelných ploch ani jiných prvků nebo činností s možným negativním vlivem a jsou v ÚP vyznačeny s funkcí Plochy přírodní - NP. Památné stromy Na řešeném území se v současnosti (dle podkladů AOPK ČR) nacházejí 4 vyhlášené památné stromy (skupiny stromů), u nichž je dle platných zákonů stanoveno ochranné pásmo uvedené níže v tabulce:


70


Památný strom

Kód AOPK

vyhlášení

Dub letní

101650

18.2.1988

Dub letní

101695

23.8.1983

Dub u Bělče

101651

18.2.1988

Žižkův dub

105293

21.10.2008

Datum

Lokalita Na louce západně od polní cesty z Nepasic do Bělče nad Orlicí, v Přírodním parku Orlice, EVL a NRBC 11 Na návsi u čp.1, na okraji parčíku Dub letní na břehu Orlice severně od obce (v EVL, Přírodním parku Orlice a RBC 973) Dub letní v západní části pozemku č. 598/2, téměř uprostřed návsi na travnaté ploše. Vysazen dne 11.10.1924 k výročí 500 let od Žižkovy smrti.

p.p.č.

Obvod stromu ve výšce 130 cm

Výška stromu

205/7

415 cm

25 m

10/1

430 cm

25 m

646

485 cm

25 m

598/2

400 cm

26 m

Kromě památných stromů ÚP vyznačuje jako hodnotu též „významné stromy“, tj. solitérní stromy či seskupení stromů vytvářející pozitivní dominantu přírodního charakteru v zastavěném území i volné krajině (viz níže). Územním plánem jsou dále navrhovány k adekvátní ochraně tyto hodnoty přírodního a přírodně-civilizačního charakteru:         

 

prvky systému ekologické stability nadregionální, regionální a lokální úrovně (NRBC 11, osy NRBK K 73 N a K73 V, RBC 973, LBC 1, LBC 2, LBK 1, LBK 2, LBK 3) a důležité interakční prvky - navržené i stávající (funkční); plochy vymezené v územním plánu jako Plochy přírodní - NP a Plochy smíšené nezastavěného území - NS - (NSpz, NSpzr, NSlr); významné prvky sídelní zeleně (parková zeleň na veřejných prostranstvích, uliční stromořadí, aleje podél silnic, významná solitérní zeleň, zeleň přírodního charakteru uvnitř sídel); vodní zdroje a prameny - ležící mimo vyhlášená ochranná pásma vodních zdrojů; urbanistická a krajinářská funkce vodních toků (kromě hydrologické a eko-biologické funkce); celkový krajinný ráz vč. ochrany měřítka tradičního horizontu, krajinných dominant, os důležitých výhledů a průhledů do krajiny (do nivy Orlice, uvnitř návesního prostoru apod.); prostupnost krajiny - stávající cestní síť v krajině, propojení zástavby s přírodním zázemím; značené turistické stezky - dvě červené a zelená; značené cyklotrasy (č. 222 Hradec Králové - Opočno; 4158 Horní Jelení - Běleč nad Orlicí; 4197 Hradec Králové, Malšovice - Bažantnice, hájovna; 4258 Výskyt - Nová Ves; 4259 Koliba - Librantice, okrajově i č. 4263 Bělečský písník - Třebechovice pod Orebem a č. 181 Hradec Králové, Malšovice - Choceň); Tábor J. A. Komenského u Mlýnského rybníka; prvky meliorační soustavy (investice do půdy);

Územní systém ekologické stability Podle § 4 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, vymezení systému ekologické stability zajišťuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát. V souladu se ZÚR Královéhradeckého kraje územní plán respektuje a upřesňuje tyto vymezené skladebné prvky nadregionálního ÚSES - funkční nadregionální biocentrum NRBC 11 - Vysoké Chvojno - zabírá celou jižní, JZ, JV, a většinu východní i severovýchodní části ř.ú.; S celkovou rozlohou 1213,94 ha tak pokrývá 64,5 % rozlohy ř.ú.; v severní části je NRBC 11 v dílčím plošném překryvu s Přírodním parkem Orlice, Přírodní památkou Na Bahně a OP vodního zdroje II. stupně vodárenského toku Orlice; V ÚP byly hranice NRBC 11 upřesněny ve snaze o zahrnutí celistvých pozemků PUPFL na hraně rozlehlého lesního komplexu a kvůli eliminaci územních střetů se stávajícími socioekonomickými funkcemi - rekreací (zejména Osada Kováků) a těžbou štěrkopísku v lokalitě Marokánka (tam byl do NRBC s funkcí NP zahrnut i pás lesa s potokem Šanovec, který byl v předchozí ÚPD součástí lokálního biokoridoru); - nadregionální biokoridory NRBK K 73 V a NRBK K 73 N (vodní a nivní osa), které do řešeného území vstupují spolu s řekou Orlicí jen v krátkých úsecích při jeho severní hranici; vzhledem k plošnému překryvu s NRBC 11 a RBC 973 jsou vyznačeny osy obou NRBK v rámci funkce NP; REGIO, projektový ateliér s.r.o.

71


Severní část řešeného území tak leží v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru, ze které je z hlediska ÚP vyjmuto zastavěné území a zastavitelné plochy. Územní plán dále v souladu se ZÚR respektuje a upřesňuje vymezené skladebné prvky regionálního ÚSES, které v ř.ú. zastupuje pouze: -

regionální biocentrum RBC 973 Meandry Orlice, plynule navazující na severní hranici NRBC 11 a vyplňující většinu severní části ř.ú. v nivě Orlice (tj. v dílčím plošném překryvu s Přírodním parkem Orlice, 2 přírodními památkami a OP vodního zdroje II. stupně vodárenského toku Orlice); Celková rozloha RBC 973 na ř.ú. činí 87,53 ha; Prvky lokálního ÚSES v řešeném území zastupuje:

-

krátký úsek LBK 1 vybíhající z LBC 1 Na Haltýři (5,25 ha) v SZ cípu ř.ú. - vymezení koordinováno s připravovaným ÚSES pro ÚP Hradec Králové;

-

LBK 2 - vstupuje do jižní části ř.ú. podél Bělečského potoka z k.ú. Bělečko, severně od hájovny Poděbradka zaúsťuje do NRBC 11, z něhož vychází severně od Mlýnského rybníka a odtud sleduje Bělečský potok přes vložené LBC 2 - U Myslivny (3,51 ha) a zastavěné území obce až k zaústění do RBC 973 v nivě Orlice; Problematické je zajištění funkčnosti LBK 2 zejména na křížení se silnicí II/298 u hájovny Poděbradka, na bělečské návsi při přechodu silnice III/29827 a v krátkém navazujícím úseku přes soukromou zahradu;

-

LBK 3 - jižně od LBC 2 odbočuje u menší chatové osady z LBK 2, vede podél Bělečského náhonu a při západní hranici ř.ú. ústí v lesním komplexu do NRBC 11 - Vysoké Chvojno; LBK 3 byl doplněn na základě Pokynů pro úpravu ÚP Běleč n. O. po veřejném projednání dle požadavku OŽP MHK v souladu s nově zpracovaným „Plánem ÚSES pro celé území ORP Hradec Králové, aktualizace vymezení systému ekologické stability“ (AGERIS s.r.o., Brno; dokončen 10/2015);

Biocentra jsou v ÚP vymezena jako Plochy přírodní - NP, pouze u zahrnutých vodních toků a ploch byla ponechána funkce Plochy vodní a vodohospodářské - W. Biokoridory jsou vymezeny trasami - koridory, které umožní jejich pozdější definitivní upřesnění v rámci projektů ÚSES či komplexních pozemkových úprav - s ohledem na podmínky v terénu, vlastnické vztahy apod. Tyto koridory jsou vyznačeny hranicemi a respektují funkční využití ploch stávajících (tj. převážně Plochy lesní - NL, Plochy vodní a vodohospodářské - W a Plochy smíšené nezastavěného území - přírodnězemědělské resp. přírodně-zemědělské-rekreační - NSpz/NSpzr). V zastavěném území prochází lokální biokoridor LBK 2 zejména Plochami veřejných prostranství - veřejná zeleň - ZV, Plochami zeleně - přírodního charakteru - ZP a Plochami zeleně - soukromá a vyhrazená - ZS, u kterých je nutno regulovat případné drobné stavby a oplocení v ploše překryvu s LBK. Po svém definitivním vymezení budou plochy biokoridorů rovněž využívány v režimu Ploch přírodních - NP. Plošné prvky ÚSES v řešeném území zabírají celkovou rozlohu cca 1310,23 ha (z toho 1213,94 ha NRBC 11 - Vysoké Chvojno), což představuje téměř 70 % výměry k.ú. Běleč nad Orlicí. Prvky ÚSES jsou na ř.ú. vesměs funkční, vymezené z kostry ekologické stability na plochách PUPFL, vodních plochách a lučních společenstvech s krajinnou zelení bez intenzivního zemědělského využívání. Jejich zohlednění spočívá ve správném způsobu hospodaření, sledujícím podporu přirozeného genofondu. To představuje na PUPFL obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na ZPF obnova květnatých luk v nivách vodotečí, doplnění rozptýlené zeleně a břehových porostů vodotečí v rámci jejich revitalizace, obnova malých vodních tůní, nádrží aj. Vzhledem k tomu je celková potřeba reálného záboru ZPF pro účely realizace ÚSES odhadnuta na cca 1 ha. To je dáno zejména potřebou vytvoření funkčního krátkého úseku LBK 2 v nivě Bělečského potoka mezi Mlýnským rybníkem a LBC 2 U Myslivny na plochách trvalých travních porostů. I zde však potřebu reálného záboru minimalizuje zdejší vzrostlá břehová vegetace využitelná pro funkci LBK (postačí jen dílčí doplnění potřebné krajinné zeleně). To samé platí i o úseku LBK 2 přes zastavěné území obce (zahrady a přírodní zeleň se vzrostlou vegetací). Z hlediska zajištění funkčnosti jsou problematické jen 2 krátké úseky LBK 2 na křížení se silničními komunikacemi (viz výše). V ÚP nebyly stanoveny žádné veřejně prospěšné stavby, opatření ani asanace. Jedním z důvodů je i skutečnost, že prvky nadregionálního a regionálního ÚSES (označené v ZÚR jako VPO) zabírají většinu řešeného území a jsou zde funkční (NRBC 11 v lesním komplexu, RBC 973 a obě osy NRBK K 73 - N a V - v nivě Orlice).


72


Systém ekologické stability v ÚP doplňují stávající i navržené interakční prvky, vyznačené v Hlavním a Koordinačním výkrese. Na řešeném území jsou vedeny rovnoměrně podél stávajících drobných vodotečí, melioračních svodnic, mezí a polních cest (jednostranně či oboustranně), a to i za účelem protierozní ochrany či pohledového a hygienického odclonění (pás zeleně podél západní hranice navržené zastavitelné plochy Z6). Obecně se jedná se o liniové prvky s šířkou cca 3 m, které je navrženo ozelenit (bez nutných záborů zemědělského půdního fondu). Charakter ozelenění musí odpovídat požadované funkci prvku, vedle domácích druhů dřevin lze k ozelenění cest využít a i staré botanické druhy ovocných stromů. KOEFICIENTY EKOLOGICKÉ STABILITY Obec celkem zem. výměra (ha) půda

orná půda

zahrady ovoc. sady

trvalé travní porosty

lesy

vodní plochy

zastav. plochy

ostatní plochy

Celkem

1881,9

278,1 171,2

7,7

0

99,1

1506,3

21,3

8,6

67,6

%

100,0

14,8

0,4

0

5,3

80,0

1,1

0,5

3,6

KES

6,50 9,1

Výpočet koeficientu ekologické stability (KES - dle metodiky ČSÚ): lesní půda + vodní plochy + trvalé travní porosty + sady + zahrady + vinice (+ chmelnice)

KES

=

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------zastavěné plochy + ostatní plochy + orná půda

Pozn.: Vyšší hodnoty KES dávají příznivější územně - technické předpoklady pro ekologickou stabilitu a představují menší materiální i organizační nároky na vytvoření ekologické stability. Hodnocení indikátoru koeficientu ekologické stability (vzhledem k ČR): KES pod 0,4 - území nestabilní - neudržitelné KES 0,4 - 0,89 - území málo stabilní - neudržitelné KES 0,9 - 2,99 - území mírně stabilní KES 3,0 - 6,2 - území stabilní KES nad 6,2 - území relativně přírodní Dle hodnoty KES lze hodnocená území zařadit ke krajinnému typu: krajina plně antropogenizovaná krajina harmonická krajina relativně přírodní

do 0,9 0,9 - 2,9 nad 2,9

Z hlediska vypočtené aktuální hodnoty KES 6,5 (dle ÚAP 6,61) spadá řešené území jednoznačně do kategorie „území relativně přírodní“, což dle další z mnoha typů hodnotících škál odpovídá „krajině relativně přírodní“ či „vyvážené krajině“. Výsledek KES je však velmi orientační hodnotou, nevyjadřuje strukturu, reprezentativnost, kvalitu ani funkčnost jednotlivých započtených segmentů. Ne zcela jednotně užívaná je i metodika výpočtu (zahrnutí chmelnic střídavě do jmenovatele i čitatele, rozdílný přístup k zařazování „ostatních ploch“ apod.). Právě ostatní plochy (dle evidence v KN) jsou velmi rozmanitého charakteru, a často mohou naopak patřit ke stabilnějším prvkům krajiny. Zemědělský půdní fond a Pozemky určené k plnění funkcí lesa Viz kap. 4.1 a 4.2 Odůvodnění ÚP. Vodní toky a plochy Pomyslnou hydrologickou osu řešeného území (vč. části zastavěného území obce) tvoří Bělečský potok (č.h.p. 1-02-03-0580, 1-02-09-067 dle ČHMÚ, tok III. řádu) pramenící několika větvemi mimo ř.ú. - severně od Vysokého Chvojna ve výšce 298 m n. m. Potok dále teče lesním komplexem k severu, ještě před vtokem na ř.ú. postupně napájí 5 menších rybníků (2 bezejmenné u Vysokého Chvojna, Kopytnářka, Špačková a rybníček v Bělečku). U jižního okraje řešeného území zprava přibírá Lesní potok (č.h.p. 1-02-03-0640), jižně od Bělče n. O. pak napájí Mlýnský rybník. Do něho vtéká též potok Šanovec (č.h.p. 1-02-03-0661), který předtím v ř.ú. protéká i stejnojmenným lesním rybníkem. Z Mlýnského rybníka vytéká Bělečský potok třemi různými větvemi (včetně náhonu pro někdejší mlýn), REGIO, projektový ateliér s.r.o.

73


které se brzy opět spojují. Severně od Osady Kováků odklání rozdělovací objekt většinu vody Bělečského potoka severozápadním směrem do Bělečského náhonu (č.h.p. 1-02-03-0662), který je často chybně nazýván Bělečským potokem (a naopak). Náhon brzy poté, u menší chatové osady, zleva přibírá významnější přítok, pramenící 2 větvemi v lokalitě Klusánky. Poté pokračuje severozápadním směrem do lesního komplexu, kde se větví (již mimo ř.ú.), aby jeho hlavní koryto jižně od Stříbrného rybníka zprava zaústilo do Stříbrného potoka. Bělečský náhon je důležitý pro migraci a reprodukci kriticky ohroženého druhu mihule potoční, což do jisté míry limituje způsoby údržby jeho koryta. Ta je však důležitá pro udržení správné hladiny spodních vod v lesním komplexu a pro zamezení povodňovým průtokům (s častými rozlivy u sportovního hřiště). Původní hlavní koryto Bělečského potoka pokračuje od rozdělovacího objektu k severu, kde v rámci lesního LBC 2 U Myslivny napájí malý chovný rybník, který je však do značné míry zarostlý a jehož kapacita je dnes již nevyhovující. To samé platí i o následujícím úseku koryta toku, který protéká přes zastavěné územím vesměs zelení přírodního charakteru až na náves, když předtím na okraji zástavby přibírá zprava bezejmenný přítok. V návesním parčíku je koryto potoka již upravené a tvoří cenný urbanistický prvek v rámci ploch veřejné zeleně. Přímo na návsi Bělečský potok napájí menší rybníček s charakterem požární nádrže, poté podtéká propustkem silnici III/29827 a přes soukromou zahradu směřuje do nivy řeky Orlice, do níž ústí zleva, cca 700 m od centra 2 obce. Plocha povodí 10 km dlouhého toku činí 33 km a průměrný průtok v ústí se pohybuje kolem 0,16 3 m . Jde o vodohospodářsky významný tok se pstruhovou vodou. Řeka Orlice (IDVT 10100144, tok II. řádu, č.h.p. 1-02-03-001) tvoří přirozenou severní hranici řešeného území, do kterého tak zasahuje pouze okrajově. Jde o významný vodní tok (dle Vyhlášky č. 178/2012 Sb. v platném znění), který je rovněž tokem vodárenským (s OP II. stupně na ř.ú.). Zcela zásadní je i krajinářská a ekologická funkce řeky, kterou reflektuje i vyhlášený Přírodní park Orlice, EVL Orlice a Labe a přírodní památka Orlice. Významné je rovněž její sportovně-rekreační využití (koupání, vodní turistika, rybářství, cykloturistika a pěší turistika podél toku apod.). Místní hydrologickou síť doplňuje ještě několik drobných bezejmenných vodotečí (občasných) a melioračních svodnic. Územní plán navrhuje jako žádoucí revitalizaci dílčích úseků drobných vodních toků v ř.ú., zejména pak Bělečského potoka (v úseku přes LBC 2 až po vtok do návesního parku) a Bělečského náhonu (od rozdělovacího objektu až po západní hranici ř.ú.). Důvodem je zlepšení jejich hydrologické a ekostabilizační funkce a celkové retenční schopnosti krajiny. Součástí revitalizace je i navržená plocha změny v krajině K1, spočívající ve vytvoření menší vodní plochy (či kaskády rybníčků) v rámci LBC 2. Povodí Předmětné území spadá v rámci úmoří Severního moře do hlavního evropského povodí Labe (č. h. p. 1-00-00), resp. do jednoho dílčího a základního povodí - „Orlice“ (č. h. p. 1-02-03), které se v rámci řešeného území dále člení na cca 10 povodí IV. řádu, resp. drobných povodí (Bělečského potoka, Bělečského náhonu, potoka Šanovec, Lesního potoka, dílčích úseků základního povodí Orlice aj. - viz výše). Správa toků Správcem řeky Orlice a jejích drobných přítoků nelesního charakteru je Povodí Labe, s.p. Všechny další uvedené vodní toky (kromě melioračních svodnic) spravují Lesy České republiky, s.p. Dle dle § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění, Oprávnění při správě vodních toků, odstavec 2c je nutné ponechat volný manipulační pruh u drobných vodních toků v šířce alespoň do 6 m od břehové čáry, resp. 8 m u významných vodních toků. Správce drobného vodního toku může užívat pozemků sousedících s korytem toku v šířce do 6 m od břehové čáry. Toto ÚP respektuje - např. při vymezení a regulaci zastavitelných ploch Z1g a Z3. Vodní plochy Vodní plochy jsou v řešeném území plošně významně zastoupeny - zabírají celkovou rozlohu 21 ha. Kromě uvedených vodotečí jde především o Mlýnský rybník na Bělečském potoce, po němž je rybník někdy nazýván též Bělečský (dříve Nadýmač). S rozlohou cca 5,23 ha jde o největší průtočnou vodní plochou v ř.ú. Stejně jako nedaleký lesní rybník Šanovec (1,3 ha) na stejnojmenném potoce) ho vlastní město Hradec Králové. Bělečský potok napájí též menší soukromý rybník v rámci LBC 2 jižně od obce (dnes již zčásti zarostlý) a požární nádrž na návsi. Absolutně největší vodní plocha na ř.ú. (cca 7,9 ha) REGIO, projektový ateliér s.r.o.

74


pak vznikla teprve nedávno díky těžbě štěrkopísku SZ od obce v lokalitě Pískovny Běleč nad Orlicí. Stejný původ má i sousední oplocený Bělečský písník (který je dnes již přirozeně zapojen do krajiny, má soukromého vlastníka a je zde vyhlášena Přírodní památka). V jeho těsném sousedství je v zahradě u rodinné vily ještě další menší vodní plocha. Obdobná soukromá nádrž vznikla k rekreačním účelům také v rámci zastavitelné plochy Z1g jižně od centra obce. K neprůtočným vodním plochám je nutno připočítat i několik slepých ramen řeky Orlice, která zde meandrovitý tok během staletí vytvořil. Všechna leží v rámci EVL Orlice a Labe, NRBC 11 nebo RBC 973, Přírodního parku Orlice a některá z nich jsou součástí též Přírodní památky Orlice. Územní plán navrhuje formou plochy změny v krajině K1 vytvoření (obnovu) menšího rybníku ve (či kaskády rybníčků) v rámci LBC 2 U Myslivny, který by zde doplnil již existující lesní rybníček, který je však zčásti zarostlý a kapacitně nedostačuje. Posílením retenční schopnosti území v této lokalitě by bylo možno mj. lépe regulovat povodňové průtoky na Bělečském náhonu (v souladu se závěry „Posouzení povodňové ochrany obce Běleč nad Orlicí“ (Ing. B. Kouba - IKKO, 12/2003). Posílena by byla i estetickorekreační funkce vodních ploch v těsném sousedství stávající a nově navrhované obytné zástavby. Záplavové území, protipovodňová ochrana a návrhy opatření na tocích Správního obvodu obce Běleč nad Orlicí se netýká režim území zvláštní povodně pod vodním dílem. Je zde však stanoveno záplavové území Q100 na řece Orlici, které zabírá většinu nivy mezi řekou a zástavbou při severním okraji řešeného území. Změna záplavového území významného vodního toku Orlice od ř. km 6,623 do ř. km 19,1 a nové vymezení aktivní zóny záplavového území v tomto úseku bylo stanoveno příslušným vodoprávním úřadem (odbor ŽP a zemědělství, oddělení vodního hospodářství Krú Královéhradeckého kraje) formou opatření obecné povahy (č.j. 9307/ZP/2013-9) dne 25. 11. 2013. Důvodem změny záplavového území v daném úseku byla realizace protipovodňových opatření v obci Albrechtice nad Orlicí. ÚP do záplavového území ani jeho aktivní zóny nevymezuje žádné zastavitelné plochy, respektovány jsou pouze stávající povolené rekreační objekty (RI) při jeho okrajích. ÚP respektuje a chrání též přirozené inundační prostory podél menších toků zastoupených na řešeném území. U Bělečského potoka byl ponechán dostatečný odstup zastavitelných ploch Z2a a Z1g od toku resp. od LBC 2, drobné vodoteče byly zohledněny také při vymezení a stanovení regulativů (kap. 3.3 ÚP) u zastavitelných ploch Z1g a Z3. V ÚP je respektován a vyznačen stávající průleh u mostku přes Bělečský náhon i protipovodňový val podél jeho pravého břehu. V souladu s předchozí ÚPD a studií Protipovodňová ochrana obce Běleč nad Orlicí (Agroprojekce Litomyšl, a.s., 10/2003) je navrženo oboustranné prodloužení valu (západně od cesty ke sportovnímu hřišti a u chatové osady směrem k JV), doplnění navazujícího odvodňovacího příkopu (s příp. hrázkováním) a zkapacitnění dvou stávajících vodotečí (melioračních svodnic) - to vše zejména z důvodu ochrany stávající zástavby na jižním okraji obce a v navržených zastavitelných plochách (Z6, Z1g, Z2a, Z2b). Funkčně umožněno je i případné odlehčení povodňových průtoků s využitím vodní plochy v zamýšlené Pískovně Běleč n. O. II. K posílení retenční schopnosti území a tím ke zvýšení protipovodňové ochrany by měla významně přispět i navržená plochy změn v krajině K1 a dílčí revitalizační opatření na tocích, s nimiž ÚP počítá:   

Jako Plocha změny v krajině K1 je v ÚP navržena obnova někdejšího rybníčku, popř. vytvoření kaskády více menších vodních ploch na Bělečském potoce v LBC 2 - U Myslivny v rámci (viz též výše pasáž Vodní plochy); revitalizace Bělečského potoka v žádoucích úsecích uvnitř i vně zastavěného území, vč. příp. vyčištění a úprav požární nádrže na návsi a propustku pod hlavní komunikací; nutná koordinace s realizací K1 a zohlednění funkčnosti LBK 2; revitalizace Bělečského náhonu v žádoucích úsecích (např. od rozdělovacího objektu k hřišti a začátku lesního úseku při západní hranici ř.ú.) - v rámci posílení (zohlednění) funkčnosti LBK 3;

Kromě vodohospodářsko-retenční a protierozní funkce mají tato opatření za cíl i posílení biodiverzity, ekologické stability a esteticko-rekreačního potenciálu v řešeném území (viz kap. 5.1). Při návrzích úprav toků a zařízení na nich je třeba (po konzultaci se správcem toku) přiměřeně respektovat jak stávající břehové porosty, tak i charakter koryt vodotečí jako krajinotvorný prvek. Při zástavbě území je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn. aby nedocházelo ke zhoršení odtokových poměrů v tocích.


75


Za účelem zdržení vody v krajině budou na problematických pozemcích uplatňovány následující zásady: vhodná organizace půdního fondu, šetrné způsoby obhospodařování a stavebně technická opatření (zatravňovaní pásy, průlehy apod.) respektující přírodní hodnoty vč. krajinného rázu. Investice do půdy (meliorace) Investice do půdy (meliorace) jsou provedeny na značné části ploch ZPF, zejména v nivě Orlice severně od obce (včetně několika hlavních odvodňovacích zařízení), a dále na pozemcích ležících západně a jihozápadně od zastavěného území. Ve východním sektoru zemědělsky obhospodařovaných ploch je zastoupeno pouze hlavní odvodňovací zařízení (HOZ). Investice do půdy (včetně HOZ) jsou dle podkladů z ÚAP zobrazeny ve Výkresu předpokládaných záborů půdního fondu v grafické části Odůvodnění ÚP. Navrženo je zkapacitnění dvou melioračních svodnic JZ od obce. Ochranná pásma vodních zdrojů, CHOPAV, zranitelná oblast Řešené území není součástí CHOPAV. ÚP respektuje polohu severní části ř.ú. v zóně 1 ochranného pásma vodního zdroje II. stupně „Vodárenský odběr z toku Orlice“ (stanoveno Rozhodnutím odboru ŽP Magistrátu města Hradec Králové ze dne 25. 1. 2010 s nabytím právní moci 13. 3. 2010, na návrh Vodovodů a kanalizací a.s. Hradec Králové, účastník řízení Královéhradecká provozní a.s.). V souladu s podmínkami OP do území dotčeného tímto ochranným pásmem ÚP nenavrhuje žádné zastavitelné plochy ani jiné rozvojové aktivity. Územní plán respektuje též ochranné pásmo pozorovacího vrtu a pramene ČHMÚ, zasahující do severovýchodní části zastavěného území (samotný vrt je lokalizován mimo zástavbu, resp. severně od ní). V rámci tohoto OP leží zastavitelná plocha Z4 a část plochy Z3. Uvedené limity s charakterem hodnot jsou zobrazeny v Koordinačním výkrese, stejně jako všechny známé prameny a studánky na řešeném území. Řešené území je zahrnuto do tzv. zranitelných oblastí vymezených Nařízením vlády č. 262/2012 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatřeních v těchto oblastech.

f 4) OCHRANA KULTURNÍCH A HISTORICKÝCH HODNOT Kulturní památky V ÚP jsou respektovány a graficky vyznačeny 2 nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.  Venkovská usedlost č.p. 34 - (č. rejstříku ÚSKP 30864/6-587, IdReg 142341, památkou od r. 1958);  Základní škola evangelická č.p. 10 (č. rejstříku ÚSKP 100012, IdReg 35630374, památkou od 13. 1. 2003); Vodní mlýn, který stával u Mlýnského rybníka a jehož torzo bylo přeneseno do Podorlického skanzenu v Krňovicích, byl z Ústředním seznamu kulturních památek České republiky vyškrtnut (z databáze Monumnet v r. 2014). Smírčí kámen s vytesaným křížkem, ležící při lesní cestě do Svinar, se již nachází mimo řešené území v k.ú. Nový Hradec Králové. Památky místního významu a další kulturně-historické hodnoty V řešeném území se nacházejí některé objekty památkové a kulturní hodnoty, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Tvoří však nedílnou součást zdejšího hmotného kulturně-historického dědictví a některé z nich plní i funkci pozitivních lokálních stavebních dominant. V ÚP jsou, ve snaze podpořit jejich faktické plnohodnotné uchování, příp. i vyšší stupeň památkové ochrany, respektovány a vyznačeny v grafické části tyto objekty:  Pomník Jana Husa - postaven (k 500. výročí upálení Mistra Jana Husa) r. 1915 v návesním parčíku, dnes zvaném Husovy sady; pískovcové dílo od firmy Podpěra ze Světlé nad Sázavou s bronzovým reliéfem (od sochaře V. Astla, dle návrhu arch. P. Janáka), v r. 1921 doplněné o kamennou knihu na lipové větvi od sochaře a kameníka V. Škody;


76


 Pomník obětem komunistických žalářů - novodobé pietní dílo u rybníčku v návesním parčíku SV od Husova pomníku; dvojice do země zapuštěných kamenů s „vrostlým“ řetězem do většího z nich;  Dřevěná zvonička se zvonkem z r. 1905 krytým měděnou stříškou - na návsi při okraji Masarykova parku směrem k rybníčku;  Kamenný kříž - neogotický kříž se sochou ukřižovaného Krista a soškou Panny Marie ve výklenku; na okraji návsi mezi č.p. 24 a 25 při odbočce vedoucí k Mlýnskému rybníku;  Dřevěný kříž s reliéfem Ježíše Krista u Marokánky - na okraji lesa mezi stejnojmenným písníkem a hájovnou při silnici II/298;  Evangelický hřbitov vč. ohradní zdi a vstupního portálu - zřízený r. 1859 na východním okraji obce; od r. 2001 v její správě;  Studánka (pramen) s osazenou pumpou - v Masarykově parku na návsi u č.p. 21;  Tradiční pumpa u návesního rybníčku;  Hostinec s pivovarem „U Hušků“ - typická stavba svého druhu z konce 19. století s minipivovarem z r. 1993; na JZ okraji návesního prostoru;  Hospodářský objekt na st. p. 35/1 - architektonicky cenný hospodářský objekt s mansardovou střechou a částečně cihlovým zdobným štítem;  Hodnotné stavby lidové architektury - převážně zděné přízemní venkovské usedlosti s převládajícím původním charakterem, který by měl být i nadále uchován - např. č.p. 25 (z r. 1883), 12 (z r. 1880), 47, 16, 42, 58, 59, 31, 11, 14, 17, 20 aj.;  Krytý dub - torzo (spodní část) pokáceného dubu, r. 1897 zakryté, upraven vnitřek kmene s obvodem 4,58 m; v lese cca 3 km jižně od obce, 100 m východně od zelené turistické stezky do Bělečka; kulturně-historická i přírodní zajímavost; Specifickou plošnou historickou hodnotou je rovněž dochovaná struktura osídlení řešeného území jako celku i urbanistická struktura jednotlivých sídelních částí a odloučených zástaveb, s nutností respektovat historicky založený půdorysný typ, urbanizační osy a jádra osídlení (vč. souvisejících veřejných prostranství). Jako urbanistická hodnota je v ÚP samostatně vymezeno jádro obce - tj. historické centrální území obce s pomyslnou hlavní osou dnešní silnice III/29827, které je tvořeno zástavbou převážně původního venkovského charakteru, oboustranně přiléhající k hlavnímu návesnímu prostranství, navazujícím plochám veřejné zeleně (Husovy sady, Masarykův park) a ke dvěma sekundárním urbanizačním osám odbočujícím z hlavní silnice (na západě až po areál památkově chráněného statku č.p. 34, na jihovýchodě směrem k Mlýnskému rybníku až k č.p. 31 a na východě k č.p. 20 u hlavní silnice; Archeologické památky Historická charakteristika území Různorodá antropogenní aktivita je zde dlouhodobě a z vícerých poloh prokázána již od pravěkého období. Typ a dataci naleziště v poloze „Poustevnička“ bude nutno zpřesnit další povrchovou prospekcí, stejně jako údajný prostor zaniklého historického sídliště v poloze „Bahna“. Nápadný je počet hromadných mincovních nálezů naznačující možnou existenci komunikace na tomto břehu Orlice. Název obce je odvozen z osobního jména Bělec a původně znělo Bělcův (dvůr). Od 14. do 16. století se její název měnil několikrát (Veliký Běleč, Běleč). Německý zápis z roku 1837 zjednodušil českou podobu jména na Belč (k odlišení od Bělečka pak užíváno Gross-Bělč) a od roku 1921 zní úřední název obce „Běleč nad Orlicí“. První písemná zmínka o obci se váže k roku 1336, kdy ji král Jan Lucemburský předal jako součást zástavy vyšehradskému proboštovi Pertoldovi a Janovi a Jindřichovi z Lipé. Od 16. století šlo o majetek Pernštejnů. K roku 1588 bylo v Bělči zmiňováno 22 usedlostí, v roce 1617 pak urbář panství Pardubického zde uvádí 22 usedlých, přičemž ves Běleč tehdy patřila k lesu Nové království. S obcí bývá spojováno i jméno Jana Amose Komenského, který se měl před svým odchodem do exilu krátkodobě ukrývat v původním bělečském mlýně. Po třicetileté válce v Bělči zůstalo jen 10 pustých usedlostí. Ves, původně patrně ležící v místě dnešní PP Na Bahně, byla poté obnovena v dnešní, západněji situované poloze. Během selských rebelií v 17. a 18. století obec náležela pod císařskou REGIO, projektový ateliér s.r.o.

77


komoru. V roce 1770 bylo v Bělči 30 usedlostí, označených již současnými čísly popisnými. V roce 1840 měla obec již 267 obyvatel a dvě školy (evangelickou a katolickou). Roku 1859 byl u obce zřízen evangelický hřbitov, neboť místní evangelíci měli v první polovině 19. století potíže s ukládáním svých zemřelých na společný hřbitov v Krňovicích. Do roku 1849, kdy se Běleč stala samostatnou obcí, změnila několikrát majitele. V roce 1875 byla administrativně přičleněna k okresu královéhradeckému. Z hlediska vývoje obce byl důležitý i rok 1883, kdy na Bílou sobotu zničil požár téměř všechny dřevěné stavby (kromě mlýna a dvou dalších objektů). Vyhodnocení území z hlediska archeologické památkové péče Z výše uvedených důvodů je možné chápat celé správní území obce jako „území s archeologickými nálezy“ (ÚAN), ve smyslu §22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, a to ÚAN kategorie I podle metodiky zpracované v rámci výzkumného úkolu „Státní archeologický seznam ČR“ č. KZ97PO2OPP001 zadaného Ministerstvem kultury ČR - viz Bečvář, L. Cejpová, M. - Ernée, M. - Knechtová, A. - Krušinová, L. - Sklenářová, Z. - Vachůt, P. - Volfík, P. 2003: Státní archeologický seznam České republiky. Praha. Za „území s archeologickými nálezy“ lze přitom považovat prostor, kde již byly jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy identifikovány a rovněž tak prostor, kde je možné 1 2 vzhledem k přírodním podmínkám či dosavadnímu historickému vývoji tyto nálezy s vysokou pravděpodobností očekávat. Území s archeologickými nálezy také splňují podmínky pro to, aby mohla být považována za území s výskytem archeologického dědictví ve smyslu Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidované) vyhlášené pod č. 99/2000 Sb. m. Na základě dosud známých výsledků prospekce a s přihlédnutím k starším nálezům je v rámci řešeného území možné vyčlenit tři základní územní soubory: a)

b)

1 2 3

4

5

území s prokazatelným výskytem movitých a nemovitých prvků archeologického dědictví, které jsou 3 presentovaných archeologickými situacemi nebo samostatnými movitými nálezy. Toto území lze 4 považovat za „území s archeologickými nálezy“ , ve smyslu § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Do tohoto souboru jsou zahrnuta všechna archeologická 5 naleziště, případně samostatné movité nálezy, které je možné v terénu spolehlivě lokalizovat . Veškeré výkopové aktivity stavebního i nestavebního charakteru směřované do těchto území je třeba již ve fázi záměru oznámit Archeologickému ústavu AV ČR, Praha, v.v.i., a buď s ním, nebo s územně příslušnou odbornou archeologickou organizací je nutné konsultovat podobu tohoto záměru a jeho potencionální dopad na zde se nacházející nemovité a movité prvky archeologického dědictví; území s možným výskytem movitých a nemovitých prvků archeologického dědictví presentovaných archeologickými situacemi, případně samostatnými movitými nálezy. Toto území je rovněž „územím s archeologickými nálezy“, neboť zde existuje reálný předpoklad výskytu archeologického dědictví. Důvod, proč tato území nejsou zahrnuta do prvního souboru, je dvojí: buď jde o archeologické dědictví, které není možné zcela geograficky vymezit (typickým případem jsou některé pouze rámcově lokalizované zaniklé středověké či novověké vsi), nebo jde o území, jehož sídelní starobylost byla prokázána jiným způsobem a jenom pouhou shodou okolností zde ještě nebyly žádné prvky archeologického dědictví evidovány (typickým příkladem jsou historické intravilány obcí, např. v rozsahu I. vojenského mapování z let 1764-68).

Konfigurace terénu, geologické, pedologické a hydrologické poměry na území. Historické, tj. zejména písemné zmínky o území, struktura osídlení v jeho bezprostředním okolí apod. Archeologickými situacemi se chápou soubory vzájemně souvisejících movitých a nemovitých archeologických nálezů uložené zpravidla v zemi nebo v zásypech kleneb, stropů či podlah. Podle metodiky zpracované v rámci výzkumného úkolu „Státní archeologický seznam ČR“ č. KZ97PO2OPP001 zadaného Ministerstvem kultury ČR (viz Bečvář, L. - Cejpová, M. - Ernée, M. - Knechtová, A. - Krušinová, L. - Sklenářová, Z. - Vachůt, P. - Volfík, P. 2003: Státní archeologický seznam České republiky. Praha.) je za „území s archeologickými nálezy“ považován prostor, kde již byly jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy identifikovány a rovněž tak prostor, kde je možné vzhledem k přírodním, tedy zejména geomorfologickým, pedologickým, hydrologickým a klimatickým podmínkám či jeho dosavadnímu historickému vývoji tyto nálezy očekávat. Území s archeologickými nálezy je členěno dle míry pravděpodobnosti výskytu archeologického dědictví do čtyř kategorií: ÚAN I (pozitivně prokázaný a dále bezpečně předpokládaný výskyt); ÚAN II (pozitivní výskyt nebyl prokázán, ale určité indicie mu nasvědčují); ÚAN III (pozitivní výskyt nebyl prokázán, ani tomu nenasvědčují žádné indicie, nicméně není a priori vyloučeno, že území bylo člověkem osídleno či jinak využito); ÚAN IV (neexistuje reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů). Faktickou či odůvodněně předpokládanou přítomností nemovitých či movitých archeologických nálezů je přitom splněna podmínka pro to, aby dané území mohlo být považováno za území s výskytem archeologického dědictví ve smyslu Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidované) vyhlášené pod č. 99/2000 Sb. m. s. Údaje o archeologických nalezištích (s různou úrovní věcné a geografické přesnosti) obsahuje také Archeologická databáze Čech (ve správě Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v.i.) a „Informační systém o archeologických datech - Státní archeologický seznam“ (ve správě Národního památkového ústavu).


78


c)

S ohledem na fakt, že jde o „území s archeologickými nálezy“, platí zde stejná zákonná povinnost oznámit záměr Archeologickému ústavu AV ČR, Praha, v.v.i., a stejně tak je třeba doporučit konsultaci o podobě tohoto záměru. území s archeologickými nálezy, která jsou součástí památkově chráněných území, tj. areálů kulturních památek, památkových rezervací a zón a jejich ochranných pásem (seznam kulturních památek a památkově chráněných území viz webové stránky NPÚ: http://www.npu.cz a zde sekce „Monumnet“). V případě těchto ÚAN je realizace záměru podmíněna správním rozhodnutím (závazným stanoviskem) místně příslušného orgánu státní památkové péče, které je vydáváno na základě žádosti vlastníka nemovitosti, případně jeho správce či uživatele dle § 14 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Oznamovací povinnost vůči Archeologickému ústavu AV ČR, Praha, v.v.i., není postupem dle § 14 cit. památkového zákona dotčena a nadále trvá.

Naprostá většina památkově chráněných území se vyznačuje extrémní četností a složitostí archeologických situací. Konsultaci o způsobu minimalizace střetu připravovaného záměru (projektu) s požadavky na ochranu a záchranu archeologického dědictví je proto třeba směřovat již do fáze zpracování studie proveditelnosti - jakékoliv prodlení totiž velmi výrazným způsobem zvyšuje riziko pozdějších časových a finančních ztrát.

S ohledem na stav poznání řešeného územního celku je třeba zdůraznit, že zpracovaný přehled území s prokázaným či odůvodněně předpokládaným archeologickým dědictvím není ani tak odrazem skutečného rozložení antropogenních aktivit, jako spíše prozatímní archeologické činnosti v regionu a s jako takovým je s ním nutno pracovat. Soupis nalezišť dle vyjádření archeologického oddělení Muzea Východních Čech Hradec Králové: Správní obec: BĚLEČ NAD ORLICÍ Katastr: BĚLEČ NAD ORLICÍ

Kód katastru: 601934

Soupis nalezišť: 1.

2. 3.

4.

5. 6. 7.

8.

9.

hrana štěrkopískové levobřežní terasy Orlice, asi 500 m severovýchodně od vsi při cestě do Nepasic; při výkopech; před r. 1898, údajné slezskoplatěnické pohřebiště, keramika, bronzová jehlice;  pole p. J. Kašpara, výkopy M Hradec Králové r. 1905; zlomek atypické keramiky, bronzový plíšek; Pozn.: ze stejného místa údajně pochází i starší nález popelnicových hrobů;  písečná duna severovýchodně od obce, parc. č. 156; výzkum M Hradec Králové při výkopu krechtu, 23.4.1969; laténské sídliště, objekt (část polozemnice), keramika, mazanice;  temeno písečné duny severovýchodně od obce, parc. č. 154, 155; sběr M Hradec Králové, 11.4. a 23.4.1969; pravěká a středověká keramika, kamenný otloukač; areál JZD při cestě do Nepasic, z výhozu výkopu pro vodovod, parc. č. 144; výzkum 11. 4. a 23. 4. 1969; laténská keramika; pole JV od vsi, majitel J. Kroupa parc. č. 452; r. 1924; neolitické sídliště, objekty (8), broušená a štípaná kamenná industrie, eneolitická pazourková šipka; kamenný závěsek; Pozn.: keramika nebyla zjištěna, další šipka nalezena pozdějším sběrem; intravilán, na zahradě č.p. 22 - uváděny i varianty č.p. 21 nebo 25 (maj. p. J. Gabriel); při kopání písku, 15.3.1926; středověký mincovní depot v malé nádobce (asi 380 drobných stříbrných mincí - tzv. husitské haléře); Pozn.: někdy chybně lokalizováno na k.ú. Blešna; intravilán, č.p. 26; nalezeno při hloubení jam pro stromky, předal p. J. Čížek, r. 1972; středověká keramika; intravilán, naproti domku J. Kuličky; před 16. 10. 1932; novověký mincovní depot (několik zlatých dukátů z r. 1738); les „Korábek“ u Bělečka, polohy „Poustevnička“ a „Na kostele“, širší okolí bodu ZM 10:13-24-10, 327:122 mm; při dobývání pařezů, r. 1925; blíže neurčená pozdně středověká sídlištní aktivita interpretováno jako poustevna, základy zděné stavby, železný klíč, kachle (2 ks) s motivem rytíře a šaška; Pozn.: podle místní tradice byla lokalita využívána až do 18. století jako hřbitov pro Bělečko a Krňovice; v bahně rybníka na Suchém potoce u Lesního mlýnku; při výlovu, prosinec 1925; částečně shnilý dubový monoxyl; Pozn.: na základě do dřeva vyřezaných písmen MD byl datován do roku 1500, nedochoval se; východně od vsi, rezervace „Bahno“; údajný areál původní osady „Běleč“; Pozn.: přítomnost vsi, která měla být vypálena za třicetileté války, se dosud nepodařilo prokázat;


79


Nelokalizované nálezy z katastru:  u obce na břehu Orlice; před r. 1898; ojedinělá lužická bronzová sekerka se schůdkem a laloky;  ojedinělá broušená neolitická industrie (sekera);  před r. 1912; pravěké sídliště, tzv. „nákolí“; Pozn.: pouze nejasná zmínka, možná záměna s nálezy v katastru Blešna nebo skrumáží povodňových vrstev; 6

Korelační tabulka významných databází archeologických lokalit - „ARCHIV-ISAR“ a „Státního 7 archeologického seznamu“ (SAS) . Lokalita neolit slezskoplatěnická parc. č. 452 pole p. Kašpara u cesty do Nepasic na břehu Orlice u obce les „Korábek“ zahrada p. Gabriela popelnicová pole Na Bahně intravilán vsi

„Vyjádření“ 9 0 pol. č. 1 pol. č. 3 pol. č. 1 pol. č. 1 10 0 11 0 pol. č. 7 pol. č. 4 12 0 pol. č. 9 13 0

8

Archiv pol. č. /661/A* pol. č. /661/B* pol. č. /662/A* pol. č. /663/A* pol. č. /664/A* pol. č. /665/A* pol. č. /666/A* pol. č. /667/A* pol. č. /668/A* pol. č. /669/A*

SAS

pol. č. 13-24-05/27 pol. č. 13-24-05/26 pol. č. 13-24-05/14

pol. č. 13-24-10/2 pol. č. 13-24-05/12 pol. č. 13-24-05/18

Vliv staveb, stavebních úprav, udržovacích prací a terénních úprav na archeologické dědictví Každá stavební či jiná obdobná činnost, která buď jakkoliv pozměňuje stávající vnější úroveň terénu (tj. mimo objekty) nebo je obdobným způsobem realizována uvnitř objektů (např. ve sklepích, ale i v zásypech podlah či kleneb), je spojena s faktickou likvidací archeologických terénních situací v místě zásahu, což ve svém dopadu znamená též likvidaci vzájemných vztahů mezi těmito terénními situacemi a zde se nacházejícími archeologickými nálezy movité povahy. Jakkoliv je v odůvodněných případech možné realizaci těchto činností akceptovat, bude třeba zajistit odpovídající dokumentaci všech odkrytých archeologických situací a záchranu movitých archeologických nálezů, a to prostřednictví záchranného archeologického výzkumu.

Požadavky na ochranu archeologického dědictví v posuzovaném území: 1.

vzhledem k prokázané přítomnosti archeologického dědictví v území s archeologickými nálezy ve vymezeném regionu je nutné, aby v souladu s platnými právními předpisy vlastníci nemovitostí, respektive stavebníci tuto skutečnost zohlednili a to konkrétně tím, že ještě ve fázi záměru, nejpozději však ve fázi přípravy projektu zkontaktovali organizaci oprávněnou provádět na tomto území archeologické výzkumy (viz přiložený seznam), kde jim bude poskytnuta informace, do jaké míry se jimi zpracovaný záměr či připravovaný projekt dotkne archeologického dědictví a jakým způsobem lze jeho potencionálně negativní dopad na zmíněné archeologické dědictví minimalizovat.

2.

informace o kulturně historické hodnotě řešeného území, tedy informace o tom, že jde o „území s archeologickými nálezy“, které zahrnuje nemovité archeologické situace i movité nálezy indikující pravěké, středověké a novověké osídlení, a jako takové splňuje všechny podmínky pro to, aby mohlo být považováno za archeologické dědictví ve smyslu mezinárodní Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidované) vyhlášené pod č. 99/2000 Sb. m., a je rovněž chráněno dle platných právních předpisů, tj. zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších, je nutné zahrnout do textové i grafické části všech stupňů územně plánovací dokumentace, neboť tento fakt do značné míry limituje využití daného území.

6

Ve správě Archeologického ústavu AV ČR Praha. Ve správě Národního památkového ústavu - ústřední pracoviště Praha. Položky označené hvězdičkou jsou lokalizovány jen rámcově na katastrální území. 9 patrně míněn ojedinělý kamenný nástroj - viz oddíl soupis nelokalizovaných nálezů 10 patrně míněn ojedinělý nález bronzové sekerky - viz oddíl soupis nelokalizovaných nálezů 11 patrně míněn ojedinělý nález bronzové sekerky - viz oddíl soupis nelokalizovaných nálezů 12 patrně míněn ojedinělý nález bronzové sekerky - viz oddíl soupis nelokalizovaných nálezů 13 pouze odkazy v rámci textu studie 7 8


80


Zdůvodnění: Smyslem výše uvedených požadavků je zajištění účinné ochrany archeologického dědictví, aniž by tím byl omezen plynulý a trvale udržitelný rozvoj řešeného území. V souvislosti s tím je třeba připomenout, že maximální informovaností o povaze území a povinnostech z toho vyplývajících jsou chráněni stávající i potencionální vlastníci nemovitostí v řešeném území – a tedy i potencionální investoři, kteří si mohou s dostatečným předstihem a ještě bez jakékoliv finanční újmy svůj investiční záměr zvážit. V praxi by výše navržený postup měl vést k tomu, že ze zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, plynoucí povinnost strpět záchranný archeologický výzkum nebude stavebníka, respektive investora nestavebního záměru, zatěžovat více, než je bezpodmínečně nutné. V případě, že stavebník/investor bude svůj záměr s archeology konsultovat včas, tedy ještě v rámci předinvestiční fáze, získá dostatek prostoru provést potřebné korekce v plánovaném projektu, neboť rozsah archeologického výzkumu přesně odpovídá rozsahu zásahů do archeologických situací, které jsou vyvolané stavbou či terénními úpravami. Podaří-li se na základě konsultací s archeology objem zásahů do archeologických situací snížit, úměrně tomu se minimalizuje i následný záchranný archeologický výzkum. Podmínky, za jakých bude archeologický výzkum proveden (tedy zejména rozsah, způsob provedení, doba trvání a náklady), jsou specifikovány v rámci dohody, kterou oprávněná organizace uzavírá se stavebníkem (respektive vlastníkem, správcem či uživatelem příslušné nemovitosti). V případě, že k dohodě nedojde, rozhodne krajský úřad o povinnostech stavebníka (respektive vlastníka, správce či uživatele nemovitosti) strpět provedení archeologického výzkumu a o podmínkách, za nichž tento archeologický výzkum bude proveden (viz § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v znění pozdějších předpisů).

f 5) KONCEPCE DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY f 5.1) Doprava Řešené území je přímo obsluhováno pouze silniční dopravou. Silniční doprava Silniční doprava má pro dostupnost a obsluhu řešeného území rozhodující (monopolní) úlohu. Hlavní dopravní spojnice v regionu - silnice I/11 - vede těsně za hranicemi řešeného území, severně od obce. Přímo přes řešené území procházejí následující silnice II. a III. třídy: Silnice II. a III. třídy II/298

Sezemice - Rokytno - Býšť (kříž. s I/35) - Bělečko - Krňovice -Třebechovice pod Orebem (kříž. s I/11) - Ledce - Očelice - Opočno - Dobruška - I/14;

III/29827 Hradec Králové (vyústění z I/31 - městský okruh) - Malšova Lhota - Svinary - Běleč nad Orlicí - Krňovice (zaústění do II298); Silnice II/298, procházející přes lesní komplex v JV sektoru řešeného území, je důležitou spojnicí mezi Pardubickým a Královéhradeckým krajem. V ZÚR Královéhradeckého kraje je formou koridoru DS23 navržena její dílčí přeložka v úseku začínajícím těsně za hranicemi ř.ú. (obchvat Krňovic s návratem do současné trasy II/298 ještě před křížením se silnicí I/11). Hlavním problémem na úseku II/298 přes řešené území je místy nekvalitní povrch vozovky, což je dáno i vyšším zatížením nákladní dopravou v souvislosti s těžbou štěrkopísku v lokalitě Marokánka. Silnice III. třídy č. 29827 s lokálně-regionálním významem zahušťuje místní silniční síť, zprostředkuje přímou dopravní obsluhu jednotlivých sídel v oblasti a jejich vzájemné propojení. Díky průchodu suburbánním zázemím Hradce Králové je důležitá pro dojížďku za prací, službami a do škol. Vzhledem k souběhu se značenou cyklotrasou č. 222 má velký význam rovněž pro cyklodopravu a cykloturistiku. Jde o spojnici Hradce Králové a Třebechovic pod Orebem s frekventovanými turistickorekreačními cíli (Stříbrný rybník, chatové osady u Svinar, písník u Bělče n. O., Podorlický skanzen v Krňovicích, Muzeum Betlémů v Třebechovicích p. O. aj.). Silnice III/29827 také tvoří hlavní urbanistickou osu nejen v Bělči nad Orlicí, ale i v ostatních sídlech (Svinary, Malšova Lhota). Nejvýznamnějšími REGIO, projektový ateliér s.r.o.

81


dopravními závadami na průtahu III/29827 zastavěným územím obce jsou dvě nepřehledné zatáčky na obou koncích jádra obce, která mohou být (při absenci chodníků v daných úsecích) rizikové i pro chodce. Je tu žádoucí celkové zklidnění dopravy a odstranění dílčích dopravních závad, a to i kvůli eliminaci ohrožení chodců a cyklistů na této hlavní urbanistické ose, procházející středem návesního prostranství. Počítá se zde mj. instalací automatických radarů měřících rychlost vozidel, s doplněním chodníků aj. V rámci oprav a udržovacích prací ÚP navrhuje rovněž zlepšovat kvalitu krytu a odtok srážkové vody z vozovky. Silnice II. třídy č. 298 je v majetku a správě Královehradeckého kraje (resp. SÚS Khk). Pozemek silnice III/29827 na ř.ú. je ve vlastnictví Obce Běleč nad Orlicí, v navazujících úsecích pak v majetku a správě Královéhradeckého kraje (Krňovice), resp. Statutárního města Hradec Králové (Svinary). Další komunikace v území jsou místní, resp. účelové. Místní a účelové komunikace Pro místní dopravu je v zájmovém území významně využíván i průtah silnice III. třídy přes obec. Z něj pak vybíhá síť místních komunikací různé délky a proměnlivých parametrů, prostřednictvím kterých jsou dopravně obslouženy jednotlivé lokality a objekty. Vesměs zpevněné asfaltové úseky místních komunikací v obci po opuštění zastavěného území často pokračují jako nezpevněné účelové komunikace (polní a lesní cesty). Místy jsou v zástavbě problematické šířkové a rozhledové poměry MK, kvalita jejich povrchu je naopak vyhovující. V okrajových částech mají komunikace charakter cest se zpevněným nebo nezpevněným povrchem, většinou bez chodníků, v šířce kolem 2,5 - 5 m, vycházející z terénních podmínek a fixované zástavbou. K dopravně a urbanisticky nejvýznamnějším místním komunikacím patří asfaltová cesta o šířce 5 m, odbočující na návsi ze silnice III/29827 a směřující na JV k Mlýnskému rybníku a dále do lesního komplexu (jsou po ní vedeny značené cyklotrasy č. 4259 a 4158, ÚP s ní počítá mj. i pro napojení zastavitelných ploch Z2a, Z2b). Důležité jsou rovněž další dvě MK, mířící od návsi JZ směrem - cesta ke sportovnímu hřišti a hájovně o šíři 4 m (se značenou cyklotrasou č. 4197 a přímou vazbou na zastavitelnou plochu Z6), resp. komunikace napojující hlavní rozvojovou lokalitu na jihu obce. Další dvě významnější místní komunikace vybíhají z východního okraje návsi severovýchodním směrem. Jedna obsluhuje obytné i rekreační objekty na konci zástavby (vč. navržené zastavitelné plochy Z4) a dále pokračuje jako polní cesta k řece Orlici. Druhá vede spolu se značenou cyklotrasou č. 4259 přes zemědělsko-výrobní areál až na most v Nepasicích, kde poté vyúsťuje do silnice I/11. I proto je často využívána místními motoristy a cyklisty jako nejkratší spojka do Nepasic a Třebechovic pod Orebem. Síť místních komunikací doplňuje několik polních a hustá síť lesních cest, které (kromě hospodářské a turistické funkce) umožňují obsluhu jednotlivých objektů mimo souvislou zástavbu (hájoven, rekreačních chat apod.). Kromě navrženého propojení pro pěší a cyklisty mezi zastavitelnými plochami Z1g a Z2a a navržené cyklostezky (viz dále) ÚP samostatně nenavrhuje žádnou novou komunikaci. Počítá však s tím, že v rámci rozvojových lokalit (zastavitelných ploch) budou umisťovány i další komunikace pro vnitřní obsluhu území, a to v souladu s příslušnými předpisy a normami dle daného účelu, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby jednotlivých lokalit (zejména těch rozsáhlejších). Vedení místních komunikací uvnitř lokalit bude odvislé od konkrétního zastavovacího plánu a provedené parcelace a bude předmětem řešení navazujících dokumentací (včetně stanovených územních studií). Z dopravního hlediska je nezbytné zejména prověření únosnosti případného napojení plochy Z3 ve směru od Hradec Králové přes jádro obce (jiná varianta je nereálná - i vzhledem ke stávajícímu uspořádání zástavby a k nutnosti překonání Bělečského potoka s LBK 2 a LBC 2). Obecně je žádoucí též zlepšení kvality některých místních či účelových komunikací a odstranění dílčích dopravních závad (např. rozhledové poměry u napojení MK aj.). V ÚP jsou s funkcí Plochy dopravní infrastruktury - silniční - DS vyznačeny silnice II. a III. třídy, a rovněž úseky místních i účelových komunikací mimo zastavěné území. Jako Plochy veřejných prostranství - PV jsou potom vyznačeny místní komunikace v zastavěném území, včetně zklidněných pro vnitřní obsluhu zejména obytných zón. Intenzity silniční dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a REGIO, projektový ateliér s.r.o.

82


navrhování silniční sítě či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané silnice III. třídy a místních komunikací. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr (zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, www.rsd.cz - v roce 2010). V řešeném území byla Sčítáním dopravy 2010 podchycena pouze komunikace II/298, která prochází lesním komplexem na JV okraji řešeného území (přes lokalitu Marokánka) a vlastní obec přímo neovlivňuje. Silnice III/29827, vedená středem obce, zase byla ve sčítání podchycena pouze v počátečním úseku v Hradci Králové, což pro situaci v Bělči nad Orlicí nemá velkou vypovídací hodnotu.

Tabulka intenzit provozu - rok 2010 Číslo silnice II/298

Číslo úseku 5-3300

III/29827

5-5062

Popis úseku hranice okr. Hradec Králové/Pardubice - Třebechovice, křížení se silnicí I/11 Hradec Králové, vyústění z I/31 (vnějšího okruhu města) Hradec Králové, ulice Na drahách

TV

O

M

SV

363

1635

14

2012

357

3342

66

3765

Legenda: TV - těžká motorová vozidla a přívěsy (TV s přívěsy a tahače s návěsy se oproti předchozím sčítáním počítají jako 1 vozidlo) O - osobní a dodávkové automobily M - jednostopá motorová vozidla SV - součet všech motorových vozidel a přívěsů

Ochranná pásma Územní plán respektuje a v Koordinačním výkresu vyznačuje všechna OP týkající se dopravy v ř.ú. (silniční a letecké - viz níže). Problematiku silničního ochranného pásma upravuje Zákon č. 13/1997 o pozemních komunikacích. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikaci nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice II. a III. tříd ....... 15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízdního pásu Doprava v klidu Parkování vozidel je uskutečňováno téměř výhradně na soukromých pozemcích a v profilu místních komunikací. Menší mimouliční parkoviště je na prostranství před Hostincem U Hušků (v rámci funkční plochy PV), několik parkovacích míst je též uvnitř výrobně-zemědělského areálu na SV okraji obce - před budovou v rámci plochy OM a v rozšířeném profilu místní komunikace před objektem kovovýroby (v ploše PV). V nové obytné lokalitě na jihu obce jsou vyznačena parkovací místa v rozšířeném profilu místních komunikací (PV, BV). Garážovací stání jsou reprezentována pouze garážemi na vlastním pozemku. Územním plánem není nově samostatně navrženo žádné parkoviště, tato funkce je však přípustná v rámci jiných vhodných ploch - stabilizovaných i navržených. Stávající parkoviště jsou v ÚP respektována, a to vesměs v rámci stabilizovaných ploch PV. Stávající malá parkoviště pro návštěvníky lesního komplexu jsou v ÚP funkčně umožněna v rámci ploch NP jako stavby a zařízení pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, popř. technická opatření a stavby zlepšující podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu - dle čl. 5) § 18 stavebního zákona v platném znění. Parkování u hřbitova je v omezené míře umožněno na pozemku 224/3 mezi silnicí III/29827 a hřbitovem v rámci funkce OH. Parkování pro potřeby návrhových obytných lokalit (Plochy bydlení - v rodinných domech venkovské - BV) bude vesměs řešeno uvnitř těchto zastavitelných ploch. Pěší doprava, pěší turistika Chodníky jsou v obci realizovány pouze částečně - v dílčím úseku podél silnice III/29827 na REGIO, projektový ateliér s.r.o.

83


západním okraji jádra obce, v rámci návesního parčíku a podél hlavní příjezdové komunikace do nové obytné lokality na jihu obce. Vzhledem k omezeným šířkovým parametrům místních komunikací a nižší frekvenci automobilového provozu na nich, jsou i tyto vesměs vyhovující i pro pěší. V souladu se záměry obce ÚP samostatně navrhuje doplnění chodníků ve dvou lokalitách. Podél sinice III/29827 jde o úsek od vyústění místní komunikace z Masarykova parku až po konec zastavěného území - ve snaze eliminovat kolize chodců s automobilovým provozem v nepřehledné zatáčce silnice (bez alternativy pro pěší) a při žádoucí koordinaci s navrženou cyklostezkou. Chodník je v ÚP schematicky navržen rovněž podél místní komunikace směřující k Mlýnskému rybníku - v úseku z návsi na konec stávající (případně i navržené) zástavby - ve snaze oddělit chodce od zvyšujícího se automobilového a cyklistického provozu (zejména v letní sezóně). ÚP dále funkčně umožňuje doplnění chodníků i dalších v potřebných úsecích, a to včetně navržených zastavitelných ploch - v regulativech příslušných funkčních ploch je toto umožněno. Propojení pro pěší a cyklisty je schématicky navrženo také mezi zastavitelnými plochami Z1g a Z2a, a to z důvodu lepší průchodnosti zastavěným územím obce i volnou krajinou (LBC 2). Přímo řešeným územím jsou vedeny celkem 4 vzájemně propojené značené turistické stezky 2 červené, zelená a okrajově i modrá (poblíž JZ hranice ř.ú.), ze které zde odbočuje Naučná „Pohádková stezka“, procházející po části JZ úseku katastrální hranice. Vedení značených turistických tras a naučné stezky je v územním plánu respektováno a vyznačeno v Koordinačním výkresu. ÚP zachovává průchodnost územím pro pěší (vč. dílčích ploch ZS). Doprava nemotorová vč. cyklistické, cykloturistika, hippoturistika Řešeným územím je vedeno 7 značených cyklotras (č. 222 Hradec Králové - Opočno; 4158 Horní Jelení - Běleč nad Orlicí; 4197 Hradec Králové, Malšovice - Bažantnice, hájovna; 4258 Výskyt Nová Ves; 4259 Koliba - Librantice, okrajově i č. 4263 Bělečský písník - Třebechovice pod Orebem a č. 181 Hradec Králové, Malšovice - Choceň). Samostatné těleso cyklostezky v obci není. Většina místních komunikací je však, vzhledem ke kvalitnímu povrchu a nižší frekvenci automobilové dopravy, dobře využitelná i pro cyklisty - např. MK z návsi k Mlýnskému rybníku (se značenou cyklotrasou č. 4259 a částečně i 4158), k mostu přes Orlici v Nepasicích (č. 4259), ke sportovnímu hřišti (č. 4197). V převážně severo-jižním směru (v úseku Hoděšovice - Běleč n. O. - Nepasice) prochází napříč správním územím obce též jezdecká trasa - modrá hippostezka. Stávající značené cyklotrasy i hippostezka jsou v ÚP respektovány a vyznačeny v koordinačním výkrese. Územní plán navrhuje postupnou realizaci cyklostezky přes řešené území - v úseku Krňovice Běleč n. O. - Svinary s případným oboustranným pokračováním do Třebechovic pod Orebem, resp. Hradce Králové. Cyklostezka by vedla převážně podél silnice III/29827, s dílčím odklonem přes návesní parčík, po opuštění zastavěného území by odbočila na stávající účelovou komunikaci (polní a lesní cestu) směr Svinary. Navržená cyklostezka je tak v souběhu se stávajícími značenými cyklotrasami č. 222 a 4197, s páteřní krajskou cyklotrasou a navrženou nadregionální cyklotrasou (dle Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje, která počítá rovněž s případným větvením, resp. zokruhováním v úseku Krňovice - Třebechovice p. O. / Štěnkov). Navržená cyklostezka (resp. její část v řešeném území) by významně snížila možnost kolizí cyklistů s motorovými vozidly na silnici III/29827. Byla by široce využitelná pro cyklodopravu za prací, službami a do škol na trase Hradec Králové - Třebechovice pod Orebem, ale též vysoce atraktivní pro zde rozšířenou cykloturistiku. Cyklostezka by měla být napojena i na vznikající okruh pro cyklisty a in-line bruslaře v královéhradeckých městských lesích a ve druhém směru navázat na připravovaný úsek cyklostezky z Třebechovic p. O. do Krňovic (podél povodňové lávky). V ÚP je dále směrově navrženo propojení pro pěší a cyklisty mezi zastavitelnými plochami Z1g a Z2a, a to z důvodu lepší prostupnosti volné krajiny (LBC 2) i zastavěného území obce. Jeho realizací by bylo mj. umožněno propojení značených cyklotras č. 4197 a 4259. Možnost rozvoje cyklostezek i v jiných úsecích je v ÚP připuštěna v regulativech příslušných funkčních ploch. Železniční doprava Řešeným územím neprochází železniční trať, nejblíže k obci je 3 km vzdálená železniční stanice Třebechovice pod Orebem (SV směrem) a 2,5 km na SZ situovaná žel. zastávka Blešno. Obě přitom ležící na celostátní železniční trati č. 020 Velký Osek - Hradec Králové - Choceň, trasované severně od obce. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

84


Veřejná hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je v řešeném území zajišťována výhradně prostředky autobusové dopravy. A to i díky linkám č. 17 a 11 Dopravního podniku města Hradec Králové, a.s., které do obce zajíždějí v rámci MHD Hradec Králové (cca 4 spoje přímo z obce v pracovní dny, o víkendech 3). Spojení s významnými cíli vyjížďky za prací, službami a do škol - tj. Hradcem Králové (cca 9-10 přímých spojů v pracovní dny v obou směrech) a Třebechovicemi pod Orebem (cca 7-8 přímých spojů v obou směrech) je zajištěno i prostřednictvím regionálních dopravců - společností Arriva Východní Čechy a.s. a ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s. Řešené území obsluhuje jediná autobusová zastávka - „Běleč nad Orlicí, resp. (pro MHD) „Běleč II.pásmo“. Těsně za SZ hranicí ř.ú. se nachází ještě autobusová zastávka „Svinary Škvárovka“. V ÚP jsou zastávky veřejné autobusové dopravy respektovány (plochy PV, DS). Letecká doprava Letecká doprava v ř.ú. není přímo plošně zastoupena. Celé řešené území leží v ochranném pásmu přehledových systémů (OP RLP) - letištního radiolokačního prostředku pardubického letiště, JZ část lesního komplexu na ř.ú. spadá též do OP letiště s výškovým omezením staveb - viz kap.f 6.2). Vodní doprava není v zájmovém území provozována.

f 5.2) Zásobování vodou SOUČASNÝ STAV Obec Běleč nad Orlicí je zásobována vodou v rámci Vodárenské soustavy Východní Čechy. Zásobní řad DN 110 mm od délce cca 2,6 km je do obce veden v souběhu s hlavním kanalizačním řadem od Nepasic a Třebechovic pod Orebem, a to až k Táboru J. A. Komenského. V obci ze zásobního řadu odbočují rozvodné řady pro zástavbu. Tlakové poměry jsou určovány ATS Nepasice 3 s kapacitou 20 m (vyhovuje cca do 670 obyvatel v obci). Na systém veřejného vodovodu obce je (dle údajů PRVK Královéhradeckého kraje) napojena asi polovina obyvatel, ostatní jsou zásobováni vodou individuálně z vlastních studní. Dle výsledků SLDB 2011 však bylo z 96 obydlených domů v obci na vodovod připojeno 89 domů (tj. 92,7 %). Vlastníkem vodovodu je VAK Hradec Králové, a.s. (obec je též akcionářem), jeho provozovatelem pak Královéhradecká provozní a.s.

Zdroje vody Veřejný vodovod je napájen ze zdrojů vodárenské soustavy Východní Čechy, a to zčásti z prameniště Bědovice u Třebechovic pod Orebem, zčásti ze zdrojů podzemní pánve Litá. Ochranná pásma Ochranná pásma vodních zdrojů Do severní části řešeného území zasahuje ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně „Vodárenský odběr z toku Orlice“ (severní část ř.ú.), což ÚP respektuje a nenavrhuje zde žádnou zastavitelnou plochu ani jiný rizikový prvek či činnost. Respektováno a vyznačeno je i OP pozorovacího vrtu a pramene ČHMÚ, zasahující do SV části zastavěného území. Celé řešené území je pak vedeno jako zranitelná oblast - dle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb. Ochranná pásma vodovodní a kanalizační sítě K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., ze dne 10. července 2001 o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), HLAVA VI Ochrana vodovodních řadů a kanalizačních stok, § 23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok, odstavec 3, jsou ochranná pásma vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu, a to:


85


- u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně..... 1,5 m - u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm..... 2,5 m - u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Výjimku z ochranného pásma může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy. Jedná se zejména o následující činnosti: a)

b) c) d)

provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování; vysazovat trvalé porosty; provádět skládky jakéhokoliv odpadu; provádět terénní úpravy;

Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou vodou Obyvatelé celé obce budou při výpadku veřejného vodovodu zásobeni pomocí mobilních cisteren nebo vodou balenou. Při nouzovém zásobování se jako zdroje užitkové vody mohou využívat rovněž místní zdroje - studny u nemovitostí. Nouzová potřeba vody dle směrnice č. 10/2001 Sb. MZe (15 l/os./den) pro obec v současnosti 3 činí 4,5 m /den, tj. 0,05 l/s. Zásobování požární vodou Zásobování požární vodou bude zajištěno z požárních hydrantů na veřejné vodovodní síti. Podle místa potřeby může být využita též povrchová voda akumulovaná v požární nádrži na návsi, v Mlýnském rybníku jižně od obce či v menším rybníku na Bělečském potoce pod rozdělovacím objektem, v Pískovně Běleč nad Orlicí západně od obce, v lesním rybníku Šanovec, popř. voda z řeky Orlice. Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804. NÁVRH Obec Běleč nad Orlicí bude i nadále zásobována pitnou vodou současným způsobem prostřednictvím veřejného vodovodu, napojeného zásobním řadem na vodárenskou soustavu Východní Čechy, popř. individuálně z vlastních domovních studní. Nová zástavba v rámci zastavitelných ploch i uvnitř zastavěného území bude přednostně napojena na stávající vodovodní síť veřejného vodovodu, která bude v případě potřeby rozšířena, příp. modernizována. Nové zásobovací řady budou v maximální míře zaokruhovány. Zákres vodovodních řadů je nutno chápat jako grafické zobrazení koncepce zásobování vodou. V rámci koncepčního řešení tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých stávajících vedení a realizace tras nových (konkretizace tras jednotlivých řadů není součástí koncepce zásobování vodou). Bilance potřeb pitné vody K 1. 1. 2016 bylo v obci evidováno dle ČSÚ 318 obyvatel. Přestože celková výhledově možná obytná kapacita obce (při 100 % realizaci všech zastavitelných ploch z ÚP a využití „vnitřních rezerv“) činí cca 1055 obyvatel, ÚP během návrhového období (tj. cca do r. 2030) předpokládá, že se reálný počet trvale přítomných obyvatel zvýší maximálně na cca 450 obyvatel. V současné době je z významnějších provozů nutno uvažovat jen výrobně-zemědělský areál (po upřesnění reálných nároků dle aktuální povahy provozu), z rekreační občanské vybavenosti pak Tábor J. A. Komenského.


86


A. Obyvatelstvo: Návrh 450 obyv. á 96 l/os.den* B.

3

Qp = 15 768 m /rok, 43 200 l/den, tj. 0,5 l/s 3

Občanská vybavenost: Návrh 450 obyv. á 5 l/os.den Q p = 821 m /rok, 2 250 l/den, tj. 0,03 l/s 3

+ Tábor J. A. Komenského (kapacita cca 100 osob á 120 l/den) Qp = 4 380 m /rok, 12 000 l/den, tj. 0,14 l/s C.

Výroba (zemědělská, kovovýroba)

3

Qp = 6 307 m /rok, 17 280 l/den, 0,20 l/s (odhad)

Celková plánovaná potřeba vody v obci (nárok na zdroje vody) činí tedy přibližně 0,87 l/s (resp. 3 27 436 m /rok, 75 168 l/den). Toto množství je zajistitelné ze současných zdrojů veřejného vodovodu napojeného na vodárenskou soustavu Východní Čechy. (Pozn.: *dle Vyhlášky MZe č. 48/2014 Sb.); Posouzení kapacity vodojemu: Vzhledem k jejich umístění mimo ř.ú. se vymyká náplni ÚP.

f 5.3) Kanalizace a čištění odpadních vod Splaškové vody jsou z obce odváděny novou gravitační a tlakovou splaškovou kanalizací do hlavní čerpací stanice v centru obce (u lokality dnes již odstraněné menší ČOV pro BD a v místě uvažované ČOV pro obec dle alter. 2 předchozí ÚPD). Odtud jsou přečerpávány směrem k Nepasicím do kanalizačního sběrače Třebechovice pod Orebem - Hradec Králové, který splaškové vody odvádí na ČOV Hradec Králové. Na veřejnou kanalizaci je již napojen i areál Tábora J. A. Komenského u Mlýnského rybníka, a to prodloužením stávajícího kanalizačního řadu (zčásti jako gravitační, zčásti výtlačné potrubí). Původní táborová ČOV slouží jako akumulační nádrž. Dle výsledků SLDB 2011 bylo z 96 obydlených domů v obci na kanalizační síť připojeno 67 domů, tj. téměř 70 %. Stávající, převážně povrchová, dešťová (srážková) kanalizace je zaústěna do návesního rybníčku a drobných vodotečí, a slouží k odvodu dešťových vod převážně z komunikací. NÁVRH ÚP koncepčně počítá se zachováním současného způsobu likvidace odpadních vod. V chatových osadách a dalších izolovaných sídelních lokalitách, mimo reálný dosah napojení na splaškovou kanalizaci, bude i nadále umožněna individuální likvidace odpadních vod. Nová zástavba v rámci zastavitelných ploch i uvnitř zastavěného území (kromě plochy Z8 a stávajících odloučených sídelních lokalit - zejména chat, hájoven apod.) bude napojena na stávající síť splaškové kanalizace, která bude v případě potřeby rozšířena. Nakládání s dešťovými vodami bude při realizaci nové výstavby řešeno komplexně, ekologicky vhodně a vodohospodářsky únosně tak, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů. Srážkové vody u nově navržených lokalit budou v souladu se zákonem uváděny do vsaků na pozemcích jednotlivých investorů nebo odváděny srážkovou kanalizací do přilehlých vodotečí (zejména srážkové vody z komunikací). Zákres kanalizačních stok je nutno chápat jako zobrazení navrhované koncepce zneškodnění odpadních vod. V rámci koncepčního řešení tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých stávajících vedení a realizace tras nových (konkretizace tras jednotlivých stok není součástí koncepce zneškodnění odpadních vod). Ochranná pásma kanalizace K bezprostřední ochraně kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb. v platném znění (Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu) vymezují ochranná pásma kanalizačních stok. Jejich vymezení i rozsah povolených činností je shodný pro kanalizaci i vodovod (viz výše).


87


f 5.4) Zásobování elektrickou energií SOUČASNÝ STAV Provozovatelem elektrické sítě na řešeném území je ČEZ Distribuce, a.s. Děčín, Teplická 874/8, Provozní správa ČEZ Distribuční služby s.r.o. Způsob napájení - primérní rozvod VN 35 kV Řešené území je napájeno elektrickou energií z nadřazené přenosové soustavy vrchním primérním rozvodným systémem 35 kV, pomocí vrchní kmenové linky VN 471 Předměřice Třebechovice p. O. s napájecím bodem v rozvodně a transformovně 110/35 kV ve Všestarech. Z ní jsou napájeny také všechny 4 trafostanice na řešeném území.

Transformace VN/NN K transformaci VN/NN zde slouží celkem 4 koncové transformační stanice, z toho 3 v majetku ČEZ Distribuční služby a.s.: HK 1203 na SZ okraji zástavby (nejnovější); HK 0188 „Obec“ jižně od návsi (stožárová z r. 1991, trafo 250 kVA); HK 0908 „U mlýna“ při MK k Mlýnskému rybníku nad Táborem J. A. Komenského (PTS 400 z r. 1980, trafo 160 kVA); HK 0312 „ZD“ jižně od zemědělského areálu na SV okraji obce (PTS 400 z r. 1981, trafo 160 kVA); Vzhledem k těžišti rozvojových ploch jižně a jihovýchodně od jádra obce je zde - v souladu s předchozí ÚPD a oběma zpracovanými územními studiemi - navržena realizace dvou nových trafostanic TS1 (v kontaktu s plochami Z1g nebo Z9) a TS2 (v rámci plochy Z2a), určených zejména pro zastavitelné plochy na jižním a JV okraji obce. Mezi TS1 a TS2 - zejména s ohledem na průchod zástavbou - ÚP počítá s podzemním kabelovým elektrickým vedením VN. Sekundární rozvod NN 1kV Sekundární rozvod je proveden normalizovanou napěťovou soustavou 3+PEN, 400/230 V, AC, TN-C vrchním vedením a zčásti i kabelovými rozvody (v nových obytných lokalitách). V ÚP není navrhována změna koncepce v tomto segmentu technické infrastruktury. Způsob napájení obce zůstane i nadále nezměněn, tj. stávajícím primérním rozvodným systémem o napětí 35 kV. Zajištění výkonu v této lince se vymyká náplni ÚP. Požadovaný výkon pro distribuci bude zajištěn jednak ze stávajících trafostanic, které se v případě potřeby přezbrojí a osadí větším transformátorem, jednak ze dvou nově navržených trafostanic TS1 a TS2, určených zejména pro zastavitelné plochy na jižním okraji obce. Mezi TS1 a TS2 je, vzhledem k průchodu zástavbou a LBC 2, navrženo podzemní kabelové elektrické vedení VN. Nová zástavba bude prioritně připojována kabelovým sekunderním vedením NN. Stávající vrchní rozvodná síť bude podle možností a požadavků na výkon postupně kabelizována. ÚP respektuje stávající i výhledová zařízení pro rozvod elektrické energie, včetně jejich OP. V ÚP nejsou vymezeny žádné plochy pro větrné a fotovoltaické elektrárny. Ochranná pásma Je nutno respektovat ochranná pásma elektrických vedení (dle zákona č. 458/2000 Sb.). Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:


88


Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 2000 po 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: Vrchní primerní vedení do 35 kV - 7 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primerní vedení do 110 kV - 12 m od krajních vodičů. Vrchní primerní vedení do 220 kV - 15 m od krajních vodičů. Vrchní primerní vedení do 400 kV - 20 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV - stožárová - jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV - zděná - 20 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) - 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: Vrchní primerní vedení do 35 kV - 10 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primerní vedení do 110 kV - 15 m od krajních vodičů. Vrchní primerní vedení do 220 kV - 20 m od krajních vodičů. Vrchní primerní vedení do 400 kV - 25 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV - stožárová - jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV - zděná - 30 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) - 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná po 1. 1. 2000 platí ochranná pásma: U napětí nad 1 kV do 35 kV včetně: - vodiče bez izolace - 7 m od krajního vodiče na obě strany; - vodiče se základní izolací - 2 m; - závěsná kabelová vedení - 1 m; U napětí nad 35 kV do 110 kV včetně - vodiče bez izolace - 12 m; - vodiče se základní izolací - 5 m; U napětí nad 110 kV do 220 kV včetně - 15 m; U napětí nad 220 kV do 400 kV včetně - 20 m; U napětí nad 400 kV - 30 m; U závěsného kabelového vedení 110 kV - 2 m; U zařízení vlastní telekom. sítě držitele licence -1 m; Podzemní vedení všech druhů do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky - ochranné pásmo 1 m po obou stranách, nad 110 kV ochranné pásmo 3 m po obou stranách. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti. U venkovních elektrických stanic a stanic s napětím větším než 52 kV v budovách - 20 m od oplocení či vnějšího límce obvodového zdiva; U stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem do 52 kV - 7 m od vnější hrany půdorysu ve všech směrech; U kompaktních a zděných elektrických stanic do 52 kV - 2 m od vnějšího pláště; U vestavěných elektrických stanic - 1 m od obestavění; OP výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva;

f 5.5) Telekomunikace a radiokomunikace V obci byla v r. 1998 provedena celoplošná kabelizace telefonní sítě, jejímž provozovatelem je O2 Czech Republic, a.s. Stav sítě je dobrý. ÚP respektuje stávající radiokomunikační a telekomunikačních zařízení, vedení a příslušná ochranná pásma, včetně dvou tras radiových (mikrovlnných) směrových spojů (radioreléových tras), které protínají severní část řešeného území. V Koordinačním výkrese Odůvodnění ÚP jsou liniově vyznačeny, stejně jako hranice příslušného ochranného pásma nadzemního komunikačního vedení (ÚAP - jev 82, v ÚAP 2014 pod tímto číslem daný jev není zahrnut), kde. Celé ř.ú. pak leží v OP přehledových systémů (OP RLP) - tj. letištního radiolokačního prostředku (ÚAP - jev 103, v ÚAP 2014 pod tímto číslem neuveden). Koncepce radio a telekomunikačních zařízení v řešeném území se nemění. Připojení nové výstavby bude řešeno v rámci stávající plošné kabelizace napojením na stávající síťové rozvaděče. Pokud bude rezerva v síťovém rozvaděči vyčerpána, je nutno požádat provozovatele sítě o místní úpravu rozvodů. Vzhledem k dobrému stavu sítě se v horizontu nejbližších cca 10-15 let nepředpokládá žádná větší investice do její obnovy. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

89


Ochranná pásma K ochraně stávajících telekomunikačních vedení a zařízení je nutno před jakoukoliv stavební činností si vyžádat stanovisko technické dokumentace O2 Czech Republic, a.s. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 736005 “Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“. Ochranné pásmo telekomunikačního kabelového podzemního vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního kabelu. Je nutno respektovat stávající radiokomunikační a telekomunikačních zařízení, vedení a příslušná ochranná pásma. V OP nadzemního komunikačního vedení (tras radiových směrových/radioreléových/ spojů) kde lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu jen na základě závazného stanoviska ČR-MO, v OP RLP tato podmínka platí pro specifické (zejména výškové) stavby - viz blíže f 6.2).

f 5.6) Zásobování plynem a teplem Většina urbanizovaného území obce byla v r. 1999 plynofikována STL plynovodem z VTL regulační stanice Třebechovice pod Orebem I a II. Přitom VTL RS 3000/2/2 Třebechovice pod Orebem I je využita cca ze 40 % a VTL RS 1500/2/2 Třebechovice pod Orebem II cca z 50 %. Dle výsledků SLDB 2011 bylo z 96 obydlených domů v obci plynofikováno 51, tj. 53 %. Podle údajů distributora (RWE GasNet, s.r.o.) v roce 2013 činil celkový odběr v kategorii DOM (domácnosti) cca 3 3 100 000 m /rok při počtu 73 odběratelů, v kategorii MO (maloodběratelé) pak cca 19 000 m /rok při 5 evidovaných odběratelích. Žádné požadavky na rozšíření distribuční sítě nebyly k datu poskytnutí podkladů provozovatelem evidovány. V ÚP není navrhována změna koncepce zásobování plynem a vytápění. Kapacita VTL regulační stanice (mimo ř.ú.) i plynovodní sítě v obci je dostatečná pro pokrytí stávajících i plánovaných budoucích odběrů. ÚP respektuje ochranná pásma plynovodů (od obrysu STL plynovodu 4 m na každou stranu a v zastavěném území 1 m na každou stranu). Vyznačené zákresy plynovodních STL sítí jsou zobrazením koncepce zásobování plynem, přičemž bližší konkretizace tras není součástí koncepce. V obci se nepočítá se zřízením centrálního zdroje tepla. Pro stávající zástavbu i navrhované zastavitelné plochy je žádoucí zajišťovat vytápění a ohřev TUV ekologicky šetrným způsobem (kromě zemního plynu např. elektřina - nejlépe v kombinaci s akumulací, tepelné čerpadlo, dřevo, biomasa, pasivní i aktivní využití sluneční energie - termosolární kolektory umístěné vhodně na objektu, mimo historické jádro kolem návsi, bez negativního dopadu na tvářnost obce apod.). Je nutné omezit používání fosilních paliv s vyšším obsahem síry a nespalitelných látek, které při spalování znečisťují přízemní vrstvu atmosféry.

f 5.7) Nakládání s odpady Odvoz a likvidaci směsného i separovaného komunálního odpadu zajišťuje pro obec společnost Marius Pedersen, a.s., která dvakrát ročně sváží i nebezpečný a objemný odpad. Pro separovaný komunální odpad (sklo, papír, plasty) je v obci zřízeno několik sběrných míst (na okraji návesního parčíku u požární nádrže, při odbočce místní komunikace z hlavní silnice směrem ke sportovnímu hřišti, před Táborem J. A. Komenského). Na řešeném území se nenachází žádná provozovaná skládka TKO. Dříve podchycená stará ekologická zátěž v podobě bývalé skládky na hraně lesa SV od Bělečského písníku již není v Systému evidence starých ekologických zátěží a mapování skládek ČGS (zdroj: CENIA, 11/2010) uvedena. Dle dostupných údajů se jedná o lokalitu bývalé nelegální skládky, která byla zahrnuta a dnes již není patrná. V ÚAP je však stále vyznačena, proto je graficky promítnuta i do Koordinačního výkresu v Odůvodnění ÚP (a to i vzhledem k neznámé povaze a případné rizikovosti zahrnutého odpadu). V ÚP není navrhována podstatnější změna koncepce nakládání s odpady v obci. Na ř.ú. nebude založena žádná skládka. Dočasné shromažďování tříděného komunálního odpadu na sběrných místech je za stanovených podmínek funkčně umožněno ve vhodných stabilizovaných plochách (zejména veřejných prostranství) v rámci technické infrastruktury pro obsluhu řešeného území (kap. 6). Dočasné shromažďování objemného, nebezpečného a tříděného komunálního odpadu (vč. umístění stabilního sběrného dvora či sběrného místa) je za stanovených podmínek umožněno jako podmíněně přípustné ve výrobně-zemědělském areálu na SV okraji obce (s funkcí VZ, VD), nedojde-li k rozporu s hlavní funkcí. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

90


f 6) KONCEPCE ÚP VE VZTAHU KE ZVLÁŠTNÍM PRÁVNÍM PŘEDPISŮM (CIVILNÍ OCHRANA, OBRANA STÁTU, OCHRANA LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, OCHRANA PŘED POVODNĚMI) f 6.1) Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území, jiná rizika V řešeném území se nachází výhradní plocha ložiska nerostných surovin, 2 nevýhradní plochy ložiska nevyhrazených nerostů, chráněné ložiskové území, těžený dobývací prostor a 4 neschválená prognózní ložiska. Není zde zastoupeno žádné poddolované území ani hlavní důlní dílo. Do řešeného území při hranicích s k.ú. Štěnkov okrajově zasahuje „ostatní plocha sesuvu“ (lokalita Štěnkov“ č. 4315), charakterizovaná jako potenciální (záznam z r. 1963 aktualizován r. 1981). a) CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ Evidenční číslo ID

Název Běleč nad Orlicí

20990000

IČ

Organizace

Surovina

25962523

Městské lesy Hradec Králové a.s.

štěrkopísky

b) BILANCOVANÉ LOŽISKO - VÝHRADNÍ PLOCHA (rozdělená na 4 bloky) EvIdenční číslo ID/ Číslo SurIS

Subregistr

IČ

Název

3209900 / 320990004

B - bilancovaná ložiska (výhradní)

25962523

Běleč nad Orlicí

Těžba 3současná povrchová

Organizace

Surovina

Nerost


štěrkopísky

písek, štěrkopísek

c) DOBÝVACÍ PROSTOR TĚŽENÝ Evidenční číslo ID 71109

IČ

Organizace

Nerost

Stav využití

Surovina

25962523


štěrkopísek

těžené

štěrkopísky

Název Běleč nad Orlicí I

d) LOŽISKA NEVYHRAZENÝCH NEROSTŮ - PLOCHA EvIdenční číslo ID / Číslo SurIS

Subregistr

Název

Těžba

Organizace

Surovina

Nerost

5233700 / 523370000

D - evidovaná ložiska (nevýhradní)

Běleč nad Orlicí-SZ

současná z vody

STAVOKA Hradec Králové, a.s.

štěrkopísky

štěrkopísek

5278500 / 527850000

D - evidovaná ložiska (nevýhradní)

Běleč nad Orlicí-SZ 2

dosud netěženo

STAVOKA Hradec Králové, a.s.

štěrkopísky

e) PROGNÓZNÍ LOŽISKA NESCHVÁLENÁ (Q - OSTATNÍ EVIDOVANÉ PROGNOZNÍ ZDROJE) Číslo ložiska

Subregistr

Název

Surovina

9370152

Q - ostatní evidované prognózní zdroje

Svinary

štěrkopísky

9370153


Běleč nad Orlicí

štěrkopísky

9370142


Bělečko 1

štěrkopísky

9370143


Bělečko 2

štěrkopísky


91


Územní plán nově nenavrhuje žádné rozšíření těžby nad rámec předchozí ÚPD a platných povolení. Jako stávající Plochy těžby nerostů - nezastavitelné - NT jsou v ÚP vyznačeny ty plochy, pro něž bylo vydáno příslušné povolení hornické činnosti nebo územní rozhodnutí, coby neopominutelný limit pro územní plán. V rámci stanoveného dobývacího prostoru Běleč nad Orlicí I je těžba dle ÚP podmíněně přípustná i na plochách Plochy přírodní - NP a Plochy lesní - NL. Plochy, kde již byla těžba ukončena a proběhla (nebo se dokončuje) rekultivace, byly v ÚP již vyznačeny s funkcí cílovou (tj. např. NP v lokalitě Marokánka, NSpzr a W u Pískovny Běleč nad Orlicí). V územním plánu jsou vyznačeny též hranice tří prognózních ložisek neschválených (v kategorii Q - ostatní evidované prognózní zdroje), zasahujících do řešeného území (Běleč nad Orlicí, Bělečko 1 a Svinary). Plochy stávající nebo připravené těžby štěrkopísku jsou v řešeném území seskupeny do dvou hlavních lokalit. Územně nejrozsáhlejší aktivity tohoto typu, provozované Městskými lesy Hradec Králové, a.s., jsou situovány ve dvou sektorech lokality Marokánka, JV od urbanizované části obce, poblíž silnice II/298. Obě jsou součástí Chráněného ložiskového území Běleč nad Orlicí, které zde bylo stanoveno pro výhradní ložisko štěrkopísku Rozhodnutím OBÚ v Trutnově 1244/89/Vá/Ši ze dne 16. 5. 1989. Rozhodnutí o výhradním ložisku bylo vydáno ČGÚ Praha dne 3. 1. 1989 pod zn. 50.92.1776/89, p.č. 012-R. Stávající Dobývací prostor Běleč nad Orlicí I byl pak stanoven Rozhodnutím OBÚ v Trutnově 1852/03/Dv/Lá ze dne 23. 5. 2003 o změně dobývacího prostoru Běleč nad Orlicí I a zrušení dobývacího prostoru Běleč nad Orlicí. Již vytěžená a zrekultivovaná (opětovně zalesněná) část Dobývacího prostoru Běleč nad Orlicí I severně od hlavní lesní cesty z Bělče n. O. k hájovně Marokánka je přitom v ÚP již vyznačena s funkcí NP, jako součást NRBC 11 - Vysoké Chvojno. Plochy NT v Těžebně Marokánka, ležící SZ od silnice II/298, byly vedeny v předchozí ÚPD (ÚPSÚ vč. Změn č. 1 a 2) jako navržené „plochy těžby“ (resp. předpokládaná hranice těžby v r. 2005) a z hlediska hornické činnosti se jejich vymezení opírá mj. o: - Rozhodnutí OBÚ v Trutnově 2246/97/Ko/Zi ze dne 12. 9. 1997 o povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska v dobývacím prostoru Běleč nad Orlicí I a o schválení výše vytváření finančních rezerv na sanaci a rekultivaci dotčených pozemků; - Rozhodnutí OBÚ 10498/2012/09/2 ze dne 21. 5. 2012 o povolení hornické činnosti - likvidaci lomu Marokánka v části výhradního ložiska štěrkopísků Běleč nad Orlicí, dobývací prostor Běleč nad Orlicí I; - Rozhodnutí OBÚ 10498/2012/09/3 ze dne 21. 5. 2012 o povolení hornické činnosti - dobývání zbytkových zásob štěrkopísků v prostoru dotčeném plánem likvidace (lom Marokánka) a schválení návrhu na tvorbu finančních rezerv pro vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání v části výhradního ložiska štěrkopísků Běleč nad Orlicí, dobývací prostor Běleč nad Orlicí I; - grafické podklady poskytnuté Městskými lesy Hradec Králové a.s. a příslušnou geodetickou firmou 18. 6. 2013; V Těžebně Marokánka jsou na základě předaných podkladů v ÚP vymezeny jako Plochy těžby - NT ty části dobývacího prostoru, kde aktuálně probíhá těžba či rekultivace, nebo které ještě nebyly dotčeny těžebními pracemi. Naopak zrekultivovaná část je již funkčně přiřazena do Ploch přírodních - NP, jako součást NRBC 11 - Vysoké Chvojno (při vymezení NRBC dle platných ZÚR Královéhradeckého kraje). Příjezdové komunikace do těžené části těžebny přes již zrekultivovanou část DP jsou v ÚP vyznačeny jako plochy DS. Dopravní obsluha, resp. přístupové komunikace k sousedním plochám těžby NT a další nezbytné prvky a činnosti umožňující povolenou těžbu v rámci stanoveného dobývacího prostoru Běleč nad Orlicí I, jsou uvedeny v podmíněně přípustném využití u Ploch lesních - NL, Ploch přírodních - NP, a v případě lesních cest i u Ploch dopravní infrastruktury - silniční - DS (kap. 6.10, 6.11 a 6.7 textové části ÚP). Plochy NT v Těžebně Marokánka II, ležící JV od silnice II/298, byly vedeny v předchozí ÚPD jako součást Dobývacího prostoru Běleč nad Orlicí I a z hlediska hornické činnosti se jejich vymezení opírá mj. o: - Rozhodnutí OBÚ v Trutnově 139/10/09/La/Lá ze dne 15. 3. 2010 o povolení hornické činnosti otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska štěrkopísků Běleč nad Orlicí, dobývací prostor Běleč nad Orlicí I, Těžebna Marokánka II; (jelikož se těžební činnost realizuje v dobývacím prostoru, toto rozhodnutí nahrazuje stavební povolení); Mezi funkcí NT a hranicí NRBC 11 s funkcí NP je na PUPFL vymezen úzký pás s funkcí NL - Plochy lesní tak, aby byl vytvořena „přechodová zóna“ mezi těžebními aktivitami a plochami NP. Jejich součástí je přitom i potok Šanovec, který byl v předchozí ÚPD zahrnut do lokálního biokoridoru (při daleko menší rozloze nadregionálního biocentra, které ve stávající podobě již může obsáhnout a nahradit tyto lokální prvky ÚSES). REGIO, projektový ateliér s.r.o.

92


Druhá hlavní lokalita těžby štěrkopísku na řešeném území se nachází západně a severozápadně od zastavěného území obce, při silnici III/29827. V sousedství původního, dnes již netěženého Bělečského písníku (který je chráněn jako Přírodní památka, v soukromém vlastnictví a oplocen), stále probíhá těžba v Pískovně Běleč nad Orlicí. V předchozí ÚPD (ÚPSÚ + Změny č. 1 a 2) byla tato lokalita vedena ve stavu jako „plochy těžby“. Těžba zde byla postupně povolena firmě STAVOKA Hradec Králové, a.s. dvojicí územních rozhodnutí (z r. 1997 a 2001). V ÚP je zde jako plochy NT vymezena pouze severní, aktuálně stále těžená část, a rovněž menší plocha nezbytného zázemí těžby u silnice III/29827. Zbytek vytěžené pískovny je již v ÚP veden v souladu se stávajícím (a cílovým) stavem - tj. jako Plochy vodní a vodohospodářské - W, nezatopená část u silnice pak s funkcí Plochy smíšené nezastavěného území - přírodně-zemědělské-rekreační - NSpzr (s cílem umožnit jejich adekvátní využití). Těžba je v současnosti povolena i naproti Pískovně Běleč nad Orlicí (tj. přes silnici, resp. jižně od ní) - v Pískovně Běleč nad Orlicí - II. Ta byla navržena s funkcí „plochy těžby“ v předchozí ÚPD (Změna č. 1 ÚPSÚ - lokalita 17). Vlastní těžbu, na základě žádosti firmy STAVOKA Hradec Králové, a.s., zde umožňuje vydané územní rozhodnutí stavebního odboru Městského úřadu v Třebechovicích pod Orebem Č.j. STAV-5447-1487/11 ze dne 2. listopadu 2011. ÚP je zde jako plochy NT vymezuje celé území pokryté ÚR - tj. parcelu 524/8 s tím, že v souladu s ÚR bude ve východní části parcely 524/8 ponechán jako orná půda pruh o šířce 25 m a délce cca 154 m (0,3373 ha) pro oddělení území těžby od sousedního pozemku p.č. 522 v k.ú. Běleč nad Orlicí. Těžbou v této ploše nesmí být negativně ovlivněna hladina spodní vody v Přírodní památce Bělečský písník. Nově vzniklá vodní plocha může (dle studie Protipovodňová ochrana obce Běleč n. O. sloužit k zachycení části extrémních povodňových průtoků na Bělečském náhonu (prostřednictvím přepadu z přilehlé vodoteče). Z pohledu územního plánu není v řešeném území žádoucí další rozšiřování těžby nerostných surovin nad rozsah povolený v době zpracování ÚP - tj. mimo stávající Plochy těžby - NT v pískovnách Běleč nad Orlicí a Běleč nad Orlicí II a mimo rámec stanoveného chráněného ložiskového území Běleč nad Orlicí, resp. dobývacího prostoru Běleč nad Orlicí I). V případě lesního komplexu, jehož většina spadá do nadregionálního biokoridoru NRBC 11 - Vysoké Chvojno, je důvodem ochrana jeho přírodní a rekreační funkce. Další rozvoj těžby v bezprostředním kontaktu se zastavěným územím obce je pak nežádoucí kvůli narušení ZPF, hygienickým a hydrologickým důsledkům těžby (zvýšená prašnost v obytném území, možný negativní vliv na podpovrchové vody aj.). Existuje zde též potenciální hrozba nadměrného rekreačního využití vodních ploch po ukončené těžbě a ploch sousedních. Vzhledem k těsném kontaktu s přírodními hodnotami v severní části řešeného území - EVL, přírodní památky, Přírodní park Orlice, RBC, NRBC, OP vodního zdroje vodárenského toku Orlice atd.) zde v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny nelze zajistit vyhovující a dostatečně kapacitní trvalé zázemí pro tyto aktivity. Dle mapy radonového rizika se řešené území nachází v kategorii s nízkým či přechodným (na nehomogenních kvartérních sedimentech v nivách toků) radonovým indexem geologického podloží. Jediné zastoupené bodové měření (v jižní části obce) spadá do „nízké“ kategorie radonového -3 indexu geologického podloží (Rn 10 kBq.m ). Pro účely posouzení radonového rizika v konkrétní lokalitě (např. při stavbě domu atd.) je však třeba vždy vycházet z výsledků měření radonu v podloží na daném místě. Co se týče antropogenně vyvolaných rizik spojených s podložím, Systém evidence starých ekologických zátěží a mapování skládek ČGS (zdroj: CENIA, 11/2010) v řešeném území již neuvádí žádné staré ekologické zátěže (kontaminovaná místa/skládky). V ÚAP je však stále vyznačena stará ekologická zátěž na hraně lesa při SZ okraji obce (poblíž PP Bělečský písník). Dle dostupných údajů se jedná o lokalitu bývalé skládky, která byla zahrnuta a dnes již není patrná.

f 6.2) Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky Zóny havarijního plánování Dle Havarijního plánu Královéhradeckého kraje nezasahuje řešené území do žádné vnější zóny havarijního plánování. Pásma havarijního plánování pro silniční a železniční síť v Královéhradeckém kraji nejsou z hlediska přepravy nebezpečných látek stanovena. V obci nejsou zastoupeni provozovatelé nakládající v rizikovém množství s nebezpečnými látkami. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

93


Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V obci nebyl zřízen žádný stálý úkryt pro ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události. Pro tento účel je možno využít improvizované úkryty, většinou sklepní prostory stávající zástavby. Výpis z Havarijního plánu Královéhradeckého kraje obsahuje obecné postupy k řešení mimořádných událostí při kterých je vyhlášen III. stupeň poplachu podle poplachového plánu IZS Královéhradeckého kraje (kdy je ohroženo více jak 100 a nejvýše 1000 osob) a zvláštní stupeň 2 poplachu (kdy je ohroženo více jak 1000 osob, celé obce nebo plochy území nad 1 km ). Evakuace a nouzové ubytování obyvatelstva Jako shromaždiště obyvatel v případě mimořádné události budou sloužit místa určená krizovým štábem. K těmto účelům je vhodné zejména prostranství před Hostincem U Hušků na západním okraji návsi, a to vzhledem k centrální poloze a oddělení od průjezdní silniční dopravy. Obyvatele postižené mimořádnou událostí je možno přechodně ubytovat v nedalekém Táboře J. A. Komenského, lze také využít ubytovacích zařízeních v sousedních obcích či nedalekých městech Hradec Králové a Třebechovice pod Orebem. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Na správním území obce se sklady materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci nenalézají. Nejbližší úložiště je na požární stanici HZS v Hradci Králové. Pro dočasné skladování a výdej materiálu CO lze využít vznikající budovu na pozemku bývalého OÚ č.p. 22. Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek V případě úniku nebezpečných látek budou tyto odvezeny mimo řešené území, v němž se objekty či plochy vhodné pro dlouhodobější uskladnění těchto látek (vč. kontaminovaných) nenacházejí. Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích budou podílet právnické osoby a podnikající fyzické osoby dle charakteru mimořádné události (dle výpisu z havarijního plánu Královéhradeckého kraje). Nejbližší stanice profesionálního HZS je v Hradci Králové, SDH s jednotkami požární ochrany jsou též např. v Třebechovicích pod Orebem (JPO II), ve Svinarech (JPO III) či Malšově Lhotě (JPO III). Přímo v obci existuje SDH, avšak bez zásahové jednotky, se zázemím pro hasiče na pozemku bývalého OÚ č.p. 22. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování obyvatelstva vodou - viz kap. f 5.2). Pro zásobování elektrickou energií bude využit mobilní náhradní zdroj energie. Požární ochrana SDH přímo v obci sice formálně existuje, avšak bez zásahové jednotky. Sklad a zázemí SDH je umístěno na pozemku bývalého OÚ č.p. 22. Nejbližší stanice profesionálního HZS je v Hradci Králové, SDH s jednotkami požární ochrany jsou též např. v Třebechovicích pod Orebem (JPO II), ve Svinarech (JPO III) či Malšově Lhotě (JPO III). Zásobování požární vodou bude zajištěno z požárních hydrantů na veřejné vodovodní síti. Podle místa potřeby může být využita též povrchová voda akumulovaná v požární nádrži na návsi, v Mlýnském rybníku jižně od obce či v menším rybníku na Bělečském potoce pod rozdělovacím objektem, v Pískovně Běleč nad Orlicí západně od obce, v lesním rybníku Šanovec, popř. voda z řeky Orlice. Ochrana před povodněmi (viz kap. f 3), část Záplavové území, protipovodňová ochrana a návrhy opatření na tocích + kap. 5.3 textové části ÚP Ochrana před povodněmi, protierozní a revitalizační opatření REGIO, projektový ateliér s.r.o.

94


Obrana státu, další specifické požadavky Na řešeném území se nenachází žádný objekt vojenského zájmu či objekt civilní ochrany. Bývalá vojenská střelnice v lokalitě Klusánky uprostřed lesního komplexu jižně od obce již neslouží svému původnímu účelu a v ÚP je součástí Ploch přírodních - NP (díky poloze v NRBC 11). Celé řešené území leží v ochranném pásmu přehledových systémů (OP RLP) - v ÚAP jev 103 „letecká stavba vč. OP“, v ÚAP 2014 pod tímto číslem neuveden. Dle stanoviska Ministerstva obrany ČR (resp. Agentury hospodaření s nemovitým majetkem, odbor územní správy majetku Pardubice) ke společnému jednání je toto OP nutno respektovat podle § 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů, podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 1833/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Z důvodu bezpečnosti letového provozu lze v tomto území vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany. Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby) větrných elektráren, výškových staveb, venkovního vedení VVN a VN a základnových stanic mobilních operátorů. V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren, výškových staveb nad 30 m nad terénem a staveb tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána. Jihozápadní část lesního komplexu spadá též do OP letiště s výškovým omezením staveb (v ÚAP jev 102 „letiště vč. ochranných pásem“) a většina ř.ú. (kromě jeho severní části) leží rovněž v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení, kde (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o ÚP a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu jen na základě závazného stanoviska ČR-MO, jehož jménem jedná Agentura hospodaření s nemovitým majetkem, odbor územní správy majetku Pardubice (AHNM OÚSM), coby podřízený útvar Sekce ekonomické a majetkové (SEM MO).

f 7) PŘEHLED LIMITŮ VYUŽITÍ ÚZEMÍ, JEJICHŽ OCHRANA JE ZAJIŠŤOVÁNA PRÁVNÍMI PŘEDPISY NEBO ROZHODNUTÍMI PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ, OBSAŽENÝCH V PŘEDCHOZÍCH KAPITOLÁCH Ochrana památek (viz kap. f 4) - 2 kulturní památky uvedené v Ústředním seznamu kulturních památek ČR (č.p. 10 a 34); Ochrana archeologického dědictví (viz kap. f 4) -

Řešené území je v celém svém rozsahu územím s archeologickými nálezy, a to ÚAN kategorie I. (v ÚP vyznačeny i lokality jednotlivých archeologických nálezů dle předaných podkladů);

Ochrana přírody a krajiny (viz kap. f 3) - Natura 2000 - Evropsky významná lokalita Orlice a Labe (v severní části ř.ú., překryv EVL s RBC 973); - Přírodní památka PP Bělečský písník (SZ od obce při silnici III/29827; v překryvu s EVL, RBC 973 a Přírodním parkem Orlice) + OP 2 m vymezené kolem většiny obvodu PP; - Přírodní památka Na Bahně (východně od obce mezi řekou Orlicí a silnicí III/29827, v překryvu s EVL, NRBC 11 a Přírodním parkem Orlice) + OP 50 m; - Přírodní památka Orlice (při severní hranici ř.ú.; v překryvu s EVL, NRBC 11 / RBC 973 a Přírodním parkem Orlice) + OP 50 m; - Přírodní park Orlice (část ř.ú. severně od silnice III/29827); - 4 památné stromy (Žižkův dub, Dub u Bělče, Dub letní, Dub letní); - významné krajinné prvky dané přímo ze zákona; - nadregionální biocentrum NRBC 11 - Vysoké Chvojno (v jižní a východní části ř.ú.); - osy nadregionálního biokoridoru NRBK K 73 V a NRBK K 73 N (s vazbou na tok a nivu řeky Orlice, oba prvky se dotýkají severního okraje ř.ú. v rámci RBC 973 - Meandry Orlice) + ochranná zóna NRBK; - RBC 973 Meandry Orlice (v severní části ř.ú.); - prvky územního systému ekologické stability lokálního významu (LBK 1, LBK 2, LBK 3, LBC 1, LBC 2) - s charakterem budoucí hodnoty po pozemkovém zpřesnění např. v KPÚ); - migračně významné území (celé ř.ú.; dle ÚAP, AOPK ČR); REGIO, projektový ateliér s.r.o.

95


Ochrana zemědělské půdy a lesa, OP živočišné výroby (viz kap. h) - zemědělské půdy s BPEJ I. a II. třídy ochrany; - pásmo 50 m od hranice lesa, ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa; Ochrana nerostného bohatství (viz kap. f 6.1) - chráněné ložiskové území Běleč nad Orlicí (č. 20990000; štěrkopísky); - těžený dobývací prostor Běleč nad Orlicí I (č. 71109; surovina - štěrkopísky / nerost - štěrkopísek); - výhradní bilancované ložisko (B) Běleč nad Orlicí (č. 3209900; surovina - štěrkopísky / nerost písek, štěrkopísek; 4 části v rámci DP a CHLÚ); - evidované ložisko nevýhradní (D) Běleč nad Orlicí-SZ - ložisko nevyhrazených nerostů (č. 5233700; surovina - štěrkopísky / nerost - štěrkopísek); - evidované ložisko nevýhradní (D) Běleč nad Orlicí-SZ 2 - ložisko nevyhrazených nerostů (č. 5278500; surovina - štěrkopísky / nerost - štěrkopísek); dle Surovinového informačního systému a podkladů OBÚ, v ZÚR a ÚAP ještě nebylo obsaženo; - 3 prognózní ložiska neschválená (Q) - ostatní evidované prognózní zdroje (č. 9370152 Svinary, č. 9370153 Běleč nad Orlicí a č. 9370142 Bělečko 1; štěrkopísky); dle ÚAP, v ZÚR uvedeny v textu OOP, v Surovinovém informačním systému již neobsaženy; Ochrana vod a vodních zdrojů, protipovodňová ochrana (viz kap. f 3 + kap. f 5.2) - zranitelná oblast - dle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb. (celé k.ú. Běleč nad Orlicí); - ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně „Vodárenský odběr z toku Orlice“ (severní část ř.ú.); - ochranné pásmo pozorovacího vrtu a pramene ČHMÚ (při severním okraji ř.ú. - vč. části obce); - nezastavitelný pás podél vodních toků - 6 m u drobných, popř. 8 m u významných vodních toků (Orlice) na obě strany od břehové čáry; - záplavové území pro významný vodní tok Orlice vč. jeho vymezené aktivní zóny (na severu ř.ú.); Ochranná pásma dopravní infrastruktury (viz kap. f 5.1) - ochranná pásma silnic II. a III. třídy; - ochranné pásmo přehledových systémů (OP RLP) - celé ř.ú.; - ochranné pásmo letiště s výškovým omezením staveb (JZ část ř.ú.); Ochranná pásma technické infrastruktury (viz kap. f 5.2 - f 5.7) - ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok; - ochranná pásma elektrorozvodů a elektrických zařízení (v ř.ú. vč. VN); - ochranné pásmo STL plynovodu; - ochranná pásma telekomunikačních a radiokomunikačních vedení a zařízení (celé ř.ú. v OP RLP letištního radiolokačního prostředku, většina ř.ú. v OP nadzemního komunikačního vedení radiových / mikrovlnných směrových spojů); Zóny havarijního plánování (viz kap. f 6.2) - nejsou stanoveny;

g) VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Zastavěné území obce je v územním plánu vymezeno projektantem v souladu se zák. č. 183/2006 Sb. na základě aktuální mapy katastru nemovitostí s upřesněním podle průzkumu v terénu k 24. 5. 2016. Hranice zastavěného území je zakreslena v grafické části dokumentace ÚP (Hlavní výkres, Výkres základního členění území) a Odůvodnění ÚP. Při vymezení zastavěného území (zejména při severním okraji souvisle zastavěného území u zemědělského areálu) byla zohledněna též přítomnost četných prvků ochrany přírody a jiných přirozených limitů (hranice EVL, RBC 973, PP Orlice, stanovené záplavové území, OP vodního zdroje) a dílčí segmenty zeleně nebyly (oproti ÚPSÚ) zahrnuty do zastavěného území. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

96


V souladu s §18 a 19 stavebního zákona bylo při návrhu územního plánu přednostně zhodnoceno účelné využití zastavěného území. Provedena byla základní bilance vnitřních rozvojových rezerv, a to zejména s ohledem na případný rozvoj obytné funkce - tj. zastoupení proluk v obytné zástavbě a možný počet RD zde vzniklých (při únosném zahuštění zástavby). V rámci této etapy byla zhodnocena i možnost využití stávajících domů sloužících k rekreaci (resp. vedených při SLDB 2011 jako neobydlené s rekreačním využitím), pro trvalé bydlení. Vzhledem k nedostatečnému zastoupení využitelných rezerv uvnitř zastavěného území byla shledána potřeba vymezit pro další rozvoj obce mimo zastavěné území tzv. plochy zastavitelné, označené jako „Z“ (viz kap. 3.3 textové části územního plánu). Jejich situování, rozsah, kapacita a navržená funkce (viz tabulka níže) vychází z rozvojových záměrů obce a možností v území, zohledňuje jeho prostorové podmínky, obsah předešlé ÚPD a následující žádoucí principy (faktory): 1/ Soulad mezi dimenzováním ploch na straně jedné a populační velikostí obce, dlouhodobým demografickým trendem, reálnou poptávkou po novém bydlení, rekreaci, nových ekonomických aktivitách a občanské vybavenosti v místě na straně druhé; 2/ Respektování historicky utvářeného půdorysu a vnitřní urbanistické struktury sídel s prioritním využitím již zastavěného území a proluk; 3/ V souvisle zastavěném území návaznost ploch na zastavěné území bez vytváření nových izolovaných prvků osídlení v krajině tam, kde tento izolovaný typ osídlení nebyl historicky založen; 4/ Minimalizace expanze ploch do volné (neurbanizované) krajiny a záboru zemědělského půdního fondu (především pak půd s BPEJ I. a II. třídy ochrany ZPF); využití proluk a enkláv v zastavěném území; 5/ Vyhovující dopravní dostupnost či reálná napojitelnost nových lokalit; 6/ Reálná možnost napojení na základní v obci zastoupené sítě technické infrastruktury; 7/ Minimalizace kolizí s limity využití území (vedení technické infrastruktury včetně ochranných pásem, územní zájmy ochrany přírody a přírodních zdrojů apod.); 8/ Ohleduplnost budoucí zástavby k panoramatu obce a krajinnému rázu v dálkových pohledech, k místním dominantám (sakrální stavby, významné budovy či stromy apod.), pietním místům apod.; 9/ Přijatelné terénní a hydrogeologické poměry v lokalitě (zohlednění sesuvných bodů a ploch, radonového rizika aj.); 10/ Návaznost ploch se vzájemně nekolidujícími funkcemi, vyhovující hygienické podmínky pro navrženou funkci (pro obytně-rekreační či jinou klidovou funkci např. dostatečná vzdálenost od frekventovaných komunikací, rušivých provozů apod.); 11/ Existence konkrétního záměru v dané lokalitě (vč. ploch navržených v předchozích ÚPD), míra jeho prověřenosti, připravenosti a odůvodněnosti; Při vymezení zastavitelných ploch byla brána do úvahy i poloha obce v rozvojové oblasti celostátního významu OB4 Hradec Králové/Pardubice s blízkostí hned dvou významnějších center osídlení - Hradce Králové a Třebechovic pod Orebem. Prověřeny byly též zastavitelné plochy obsažené v dosavadní ÚPD. Některé z nich byly dílčím způsobem korigovány a plošně redukovány či přesunuty do územní rezervy (R1). A to jednak z důvodů urbanistických (vč. nutné ochrany přírodních a kulturněhistorických hodnot), jednak v reakci na aktuální populační vývoj, demografické charakteristiky (zejména méně výhodnou věkovou strukturu), a v neposlední řadě i s ohledem na reálnost naplnění navržených ploch v návrhovém období (tj. cca do r. 2030). Nově (tj. nad rámec předchozí ÚPD) byla v ÚP navržena jediná malá obytná zastavitelná plocha v proluce zastavěného území pro 1-2 RD (Z4). V referenčním období 1997-2016 byl v obci zaznamenán populační nárůst o 171 obyvatel, který se však v posledních letech zbrzdil. V intervalu 2011-2016 byl dokonce zaznamenán pokles o 1 obyvatele (více viz kap. f). ÚP v horizontu dalších zhruba 15 let počítá s maximálním reálným nárůstem populační velikosti obce přibližně na 450 obyvatel. Při dimenzování navržených zastavitelných ploch s obytnou funkcí na cca 562 obyvatel, vnitřních rezervách zastavěného území cca pro 155 obyvatel (možnost RD v prolukách a trvale bydlící rekreanti) a výchozím počtu 318 obyvatel k 1. 1. 2016 tak územní plán plošně a funkčně umožňuje očekávaný populační nárůst. A to s velkou rezervou, která dostatečným způsobem eliminuje případnou technickou či aktuální majetkoprávní nedostupnost některých ploch pro stavební účely apod. Míra využití plošných rezerv pro obytnou funkci uvnitř zastavěného území je navíc závislá na budoucí sociodemografické a ekonomické situaci zejména přímo v obci. Je nutno počítat také s potřebnými kapacitami pro tzv. vnitřní migraci, tj. s převážně „generačním stěhováním“ uvnitř obce, většinou ze stávajících populačních zdrojů. Ty mohou být zčásti posíleny i místními rekreanty, a to v případě změny charakteru jejich pobytu v obci, resp. intenzity využívání zdejších rekreačních objektů. ÚP počítá v ploše Z8 s možností realizace cca 8 nových objektů individuální rekreace. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

97


Níže uvedená bilance vychází z teoretického 100 % naplnění všech zastavitelných ploch s obytnou funkcí navržených v ÚP Běleč nad Orlicí. Stoprocentní realizace všech návrhových ploch přitom není v uvažovaném horizontu cca 15 let pravděpodobná. Pro uchování přijatelné cenové dostupnosti pozemků s danou funkcí je vždy nutné počítat alespoň s cca 20-30 % „převisem“ nabídky těchto ploch nad aktuální poptávkou. Výsledná populační kapacita navržených zastavitelných ploch s obytnou funkcí (562 obyvatel) není zcela totožná s jejich maximální kapacitou. Při dimenzování populačního potenciálu jednotlivých zastavitelných ploch již bylo totiž přihlédnuto k urbanisticky a krajinářsky vhodné intenzitě jejich využití. Použitá metodika tudíž u navržených rozvojových ploch ponechává ještě určitou „nevyčíslenou“ populační rezervu. Plocha, vyznačená v ÚP jako územní rezerva R1, nebyla do bilance zahrnuta. (Dle zadání ÚP uvažováno 3,6 osoby na 1 rodinný dům). Více než dostatečný rozsah navržených zastavitelných ploch pro bydlení (23,24 ha) je zřejmý i ze srovnání s „Vyhodnocením potřeby zastavitelných ploch pro bydlení“ (3,92 ha), spočtené pomocí urbanistické kalkulačky (tzv. „URBANKA“) - viz Příloha č. 1 Odůvodnění ÚP. Tento nepoměr je dán především snahou v maximální možné podobě v ÚP respektovat rozvojové plochy schválené již v předchozích ÚPD (ÚPSÚ a jeho změny č. 1 a 2). 

Bilance kapacit zastavitelných ploch BV a vnitřních rezerv s možnou obytnou funkcí Max. počet RD / možných RD

Celkem obyvatel v RD

Z1a Z1b Z1c Z1d Z1e Z1f Z1g Z2a Z2b Z3 Z4 Z5 Z6 Zastavitelné plochy BV Celkem: Proluky v zastavěném území Neobydlené domy s rekreační funkcí (SLDB 2011)

4 6 1 9 4 21 28 24 12 19 2 14 12 156 31 12

14 22 4 32 14 76 101 86 43 68 7 50 43 562 112 43

Možný nárůst obytné kapacity (2016-2030) CELKEM

199

716

Možný nárůst obytné kapacity (2016-2030) CELKEM (RD/obyv.)

199

716

Stávající počet obydlených RD+BD (2011) a obyvatel (1. 1. 2016)

94

318

Celková obytná kapacita obce (počet RD+BD/obyvatel) při 100 % realizaci zastavitelných ploch z ÚP a využití „vnitřních rezerv“

293

1055

Složka rozvojového potenciálu obytné funkce





Bilance celkové obytné kapacity obce

Vývoj počtu obyvatel v Bělči nad Orlicí Rok Běleč n. O.

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

1997*

2001

2011

2016*

353

357

294

239

245

215

196

183

147

215

319

318

Pozn.: Údaje 1869-2011 k datu příslušného Sčítání; * za roky 1997 a 2016 údaje podle ČSÚ k 31. 12., resp. 1. 1.;


98


h) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA h 1) ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Struktura využití zemědělských pozemků Zemědělský půdní fond je v řešeném území zastoupen na 278,1 ha (tj. pouze na 14,8 % plochy ř.ú.), z toho orná půda zabírá 171,2 ha (61,6 % ZPF), trvalé travní porosty 99,1 ha (35,7 %) a zahrady 7,7 ha (2,8 %). Z nezemědělských pozemků je v ř.ú. nadprůměrný především podíl lesů (1506,3 ha, tj. 80 %) a ostatních ploch (68 ha, resp. 3,6 %), významně jsou zastoupeny i vodní plochy (21,3 ha, resp. 1,1 %). Druhy pozemků (údaje ke 31. 12. 2015) Celková výměra pozemků (ha)

1881,9

Orná půda (ha)

171,2

Chmelnice (ha)

0

Vinice (ha)

0

Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé travní porosty (ha) Zemědělská půda celkem (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)

7,7 0 99,1 278,1 1506,3 21,3 8,6 67,6

Pedologické a klimatické poměry, půdní eroze Půdotvorným substrátem jsou zde kvartérní sedimenty, tvořené nevápnitými nivními uloženinami s pleistocenními říčními štěrky a písky, místy též vrstvami slínu. Část ř.ú. je pokryta středně těžkými nivními půdami (na nivních sedimentech), popř. arenickou černozemí v podobě lehkých drnových půd z kategorie nevyvinutých půd - regosolů (na substrátech písků a štěrkopísků na říčních terasách), okrajově se vyskytují též hnědé půdy s vrstvami slínu, popř. rendziny (na slínech). Z hlediska zrnitosti se na řešeném území vyskytují převážně půdy písčité až hlinito-písčité. Zemědělské půdy na celém správním území obce patří z hlediska 6-stupňové potenciální ohroženosti katastrů vodní erozí do druhé nejméně problémové kategorie, tj. mezi „půdy náchylné“. Dlouhodobý průměrný smyv půdy, vyjadřující potenciální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí (G), se zde většinou pohybuje v nejnižším možném rozmezí do 1,0 t/ha/rok. Podle faktoru erodovatelnosti půdy (K) spadá většina zemědělských ploch na ř.ú. mezi „nenáchylné půdy“, půdy v nivě Orlice a podél dílčího úseku Bělečského náhonu se řadí mezi „silně náchylné půdy“, menší plochy jsou pak hodnoceny i jako „slabě náchylné půdy“. Při přívalových deštích nebo intenzivním jarním tání jsou nejvíce ohroženy půdy, v jejichž štěrkovém podloží jsou významněji zastoupeny slíny. Z hlediska potenciální ohroženosti orné půdy větrnou erozí patří její významná část na ř.ú. do druhé nejproblematičtější kategorie z 6-stupňové škály, tj. mezi „půdy silně ohrožené“. Potenciální ohroženost ZPF větrnou erozí je hodnocena na rozsáhlejších plochách bez vegetace jako „půdy silně ohrožené“, v nivě Orlice pak jako „půdy náchylné“. Protierozní opatření je žádoucí realizovat zejména na souvislejších blocích orné půdy, a to hlavně v rámci interakčních prvků, popř. prvků ÚSES, při revitalizaci vodních toků (zejména Bělečského náhonu) a při obnově původních cest (jako vegetační doprovod). Řešené území (k.ú. Běleč nad Orlicí) je zahrnuto do tzv. zranitelných oblastí dle Nařízení vlády č. 262/2012 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatřeních v těchto oblastech. Z hlediska klimatických podmínek je řešené území charakterizováno jako „teplá oblast T2“, v severní části pak jako „mírně teplá oblast MT11“ (Quitt, 1971). REGIO, projektový ateliér s.r.o.

99


Ochrana ZPF, Bonitované půdně ekologické jednotky V řešeném území se vyskytují bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) I.-IV. třídy ochrany ZPF, V. třída zde není zastoupena: Třída ochrany I. II. III. IV. V.

Zastoupení BPEJ 35600 35800 52210, 52310 32110, 32310, 36401 -

Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny - viz níže: Zemědělská prvovýroba Na zemědělských pozemcích v řešeném území hospodaří cca 3 soukromí zemědělci, zčásti na pronajaté půdě. Z živočišné výroby zde, kromě ovčí farmy, funguje i chovu hovězího dobytka, koní a prasat. Zastoupena je i rostlinná výroba, zaměřená zejména na potřeby výroby živočišné, pěstování zeleniny apod. Investice do půdy (meliorace), pozemkové úpravy Investice do půdy (meliorace) jsou provedeny na značné části ploch ZPF, zejména v nivě Orlice severně od obce (včetně několika hlavních odvodňovacích zařízení), a dále na pozemcích ležících západně a jihozápadně od zastavěného území. Ve východním sektoru zemědělsky obhospodařovaných ploch je zastoupeno pouze hlavní odvodňovací zařízení (HOZ). Investice do půdy (včetně HOZ) jsou dle podkladů z ÚAP zobrazeny ve Výkresu předpokládaných záborů půdního fondu v grafické části Odůvodnění ÚP. Komplexní pozemkové úpravy zatím na ř.ú. neproběhly, a v současné době se ani nepřipravují. Opatření k zajištění ekologické stability Územní plán vymezuje a zpřesňuje prvky systému ekologické stability, které jsou zde nadregionálního, regionálního i lokálního charakteru. Vzhledem k lokalizaci plošných prvků a trasování biokoridorů téměř výhradně na plochách PUPFL (popř. na plochách podél vodotečí bez intenzivního zemědělského využívání), ÚP nepředpokládá výraznější zábor zemědělské půdy (po definitivním stanovení prvků příslušným projektem či KPÚ). Celková potřeba reálného záboru ZPF pro účely realizace ÚSES je odhadnuta na cca 1 ha a je dána zejména potřebou vytvoření funkčních úseků LBK 2 (podél Bělečského potoka od Mlýnského rybníku k LBC 2 U Myslivny na plochách trvalých travních porostů) a LBK 3 (podél Bělečského náhonu z LBK 2 do NRBC 11 - Vysoké Chvojno, na plochách orné půdy a t.t.p.). I zde však potřebu reálného záboru minimalizuje zdejší vzrostlá břehová vegetace využitelná pro funkci LBK (postačí jen dílčí doplnění potřebné krajinné zeleně). To samé platí i o úseku LBK 2 přes zastavěné území obce (zahrady a přírodní zeleň se vzrostlou vegetací). Systém ekologické stability je doplněn interakčními prvky. Ty jsou navrženy rovnoměrně po řešeném území podél stávajících drobných vodotečí, melioračních svodnic, mezí a polních cest (jednostranně či oboustranně), a to i za účelem protierozní ochrany či pohledového a hygienického odclonění (pás zeleně podél západní hranice navržené zastavitelné plochy Z6). Obecně se jedná se o liniové prvky s šířkou cca 3 m, které je navrženo ozelenit (bez nutných záborů zemědělského půdního fondu). Charakter ozelenění musí odpovídat požadované funkci prvku, vedle domácích druhů dřevin lze k ozelenění cest využít a i staré botanické druhy ovocných stromů. Zemědělské účelové komunikace Systém zemědělských účelových komunikací je v ÚP respektován. Obsluha zemědělských pozemků, s nimiž se počítá pro hospodaření i nadále, nebyla územním plánem znemožněna. Vymezení zastavitelných ploch respektuje potřeby obhospodařování ploch ZPF. U lokalit Z2a a Z2b je stanovena podmínka zachovat při jejich vnitřní strukturaci dostatečný přístup na zemědělské pozemky (v ÚP vymezené s funkcí NSpz), ležící mezi stávající i navrženou zástavbou a lesním porostem (u LBK 2 a v rámci LBC 2). REGIO, projektový ateliér s.r.o.

100


Přehled odnětí zemědělského půdního fondu - zastavitelné plochy Označení plochy

Návrh funkčního využití lokality

Celková výměra lokality (ha)**

Z1a* Z1b* Z1c* Z1d* Z1e* Z1f* Z1g* Z2a* Z2b* Z3* Z4

bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské bydlení venkovské

0,78 0,66 0,10 1,00 0,36 2,78 5,75 3,95 1,88 2,94 0,35

Z5* Z6*

bydlení venkovské bydlení venkovské

Z7* Z8* Z9* Z10*

zeleň soukromá

z toho Zemědělská půda Dílčí výměra (ha)

BPEJ

Třída ochrany

1,46 1,23

32110 32110 32110 32110 32110 32110 32110 32110 32110 32110 32110 35600 32110 32110

IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. IV. I. IV. IV.

orná půda, t.t.p.

0,78 0,66 0,10 1,00 0,36 2,78 5,75 3,95 1,88 2,94 0,25 0,10 1,46 1,23

veřejná zeleň

0,34

32110

IV.

orná půda

0,34

rekreace individuální

0,37

zeleň soukromá

0,83

36401

IV.

orná půda

0,83

1,58

32110

IV.

orná půda

∑

26,36

Kultura orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda

z toho Výměra nezemědělských pozemků (ha)

0,37 1,58 25,99

0,37

Vysvětlivky: * Takto označené návrhové lokality ÚP již byly součástí návrhových zastavitelných ploch obdobné funkce v předchozí schválené ÚPD (Územní plán sídelního útvaru Běleč nad Orlicí - schválen 10/2000 + Změna č. 1 ÚPSÚ + Změna č. 2 ÚPSÚ - obě vydány 08/2008). Plocha Z1g je oproti lokalitě 15 ze Změny č. 1 ÚPSÚ ukončena na vodoteči, coby přirozené jižní hranici. Toto vymezení je v souladu s registrovanou Územní studií Běleč nad Orlicí - lokalita 15 změna č.1“ (02 resp. 03/2012). Po veřejném projednání byla plocha Z1g dále zmenšena o již zrealizované části, o plochu Z9 s funkcí ZS a navazující pás NSpz o šíři 10 m tak, aby bylo maximálně respektováno OP 50 m od hranice PUPFL a ponechán odstup případné zástavby od LBC 2. Plocha Z2a je ve srovnání s lokalitou 16 ze Změny č. 1 ÚPSÚ zmenšena na svém západním okraji o plochu Z10 (ZS) a pás NSpz o šíři 10 m tak, aby bylo maximálně respektováno OP 50 m od hranice PUPFL a ponechán odstup případné zástavby od LBC 2, LBK 2 a ploch PUPFL v přírodně cenné nivě Bělečského potoka. O již zrealizovanou JV část a 10-ti metrový pás NSpz (při SZ okraji) je oproti lokalitě 16 ze Změny č. 1 ÚPSÚ zmenšena též plocha Z2b (po veřejném projednání). Na malé části původní zastavitelné plochy pro bydlení je v souladu s registrovanou Územní studií „Běleč nad Orlicí - lokalita 16“ (05 resp. 11/2009) navržena plocha veřejného prostranství - veřejná zeleň Z7 (s OP elektrického vedení VN jako oddělující linií). Plocha Z3 je oproti Změně č. 1 ÚPSÚ (lokalita 19) půdorysně přizpůsobena založené urbanistické struktuře a zmenšena o část, ponechanou v ÚP jako územní rezerva R1. Plocha Z6 je oproti Změně č. 1 ÚPSÚ (lokalita 14a) na jihu nepatrně zmenšena ukončením na vodoteči, na severu zase mírně zvětšena plynulým navázáním na zastavěné území (v souladu s aktuálním mapovým podkladem KN). Po společném jednání byla Z6 zmenšena o pozemek s již realizovaným RD a upravena část její hranice dle aktuální mapy KN (s průmětem parcelace po veřejném projednání). Plocha Z8 s funkcí RI je vymezena pouze na malé (již rozparcelované) části „území sportu a rekreace“ navrhovaného v ÚPSÚ a Změně č.2 ÚPSÚ. Plochy Z9 a Z10 s funkcí ZS (přidané po veřejném projednání) byly ve Změně č. 2 ÚPSÚ součástí lokalit 15, resp. 16. ** Vzhledem k založené struktuře zástavby budou reálné nároky na odnětí ZPF u rozvojových lokalit venkovského bydlení menší, než je uvedená celková výměra dané lokality. Počítá se se zastavěním pouze plochy odpovídající stanovené intenzitě využití zastavitelných ploch a jednotlivých pozemků příslušné funkce blíže viz tabulka v kap. 3 textové části ÚP; t.t.p. - trvalý travní porost;


101


Přehled odnětí zemědělského půdního fondu - plochy změn v krajině Označení

lokality K1*


W - plochy vodní a vodohospodářské

∑

Celková výměra lokality (ha) 1,45 1,45

z toho Zemědělská půda BPEJ

Třída ochrany

-

-

Dílčí výměra (ha) 0 0

z toho Výměra nezemědělských pozemků (ha) 1,45 1,45

Vysvětlivky: * Obdobný návrh již je obsažen v předchozí schválené ÚPD;

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, plocha změny v krajině K1 nevyvolá žádnou potřebu odnětí ZPF (jde výhradně o PUPFL). Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení v porovnání s jinými možnými variantami Zábor ZPF pro zastavitelné plochy je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Potřeba dostupnosti zemědělských pozemků sousedících se zastavitelnými plochami Z2a a Z2b je promítnuta do podmínek jejich následné vnitřní strukturace v kap. 3.3 textové části ÚP a kap. f 2) Odůvodnění ÚP. Zastavitelné plochy byly vymezeny prakticky výlučně jen na půdách s nižší třídou ochrany (IV. třída), pouze plocha Z4 okrajově zasahuje i do BPEJ s I. třídou ochrany. Návrh ÚP vychází z možností řešeného území - tj. struktury zastavěného území, terénních podmínek, dostupnosti dopravní a technické infrastruktury, sociálně-ekonomických předpokladů, to vše při zohlednění předchozí ÚPD, nových záměrů a reálných potřeb obce na další rozvoj. Vzhledem k tomu, že zejména u plošně nejvýznamnější zastavitelné plochy Z1g se - vzhledem k její majetkoprávní struktuře - počítá na okrajích s rozvolněnou strukturou zástavby (resp. nižší intenzitou), předpokládá se zde také výrazně nižší reálný zábor ZPF, než jak je výše uvedeno v tabulce. V zastavitelných plochách pro bydlení, na něž nebyla pořízena územní studie, ani pro ně není stanovena podmínka jejího zpracování, jsou - v zájmu ochrany ZPF a s ohledem na respektování tradiční struktury zástavby a krajinného rázu - stanoveny regulativy usměrňující např. minimální výměra pozemku rodinného domu, popř. i maximální koeficient zastavěných a zpevněných ploch (kap. 3.3).

h 2) POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Plochy PUPFL jsou na řešeném území hojně zastoupeny, a to převážně díky ucelenému lesnímu komplexu obklopujícím urbanizovanou část obce z jihu, západu a jihovýchodu. Lesní porosty jsou zastoupeny i v doprovodných vegetačních pásech podél vodotečí a vodních ploch (Bělečský potok, drobné přítoky a slepá ramena Orlice, Bělečský písník), čímž se dostávají často do kontaktu se zastavěným územím. Menší enklávy lesa se vyskytují i uprostřed ZPF, zejména při silnici III/29827 (včetně Přírodní památky Na Bahně). Lesy zabírají celkem 1506,3 ha, tj. více než 80 % celkové výměry správního obvodu obce! Co se týče vlastnické struktury, většina lesního komplexu jižně a západně od obce je v majetku Statutárního města Hradec Králové a ve správě Městských lesů Hradec Králové a.s. Zejména na severním okraji lesního komplexu (v kontaktu se zastavěným územím obce a rekreačními objekty) a u Bělečského písníku se vyskytují i lesy soukromé (vlastněné fyzickými osobami). Obec Běleč nad Orlicí pak vlastní zejména menší enklávy lesních porostů severně od silnice III/29827 směrem k nivě Orlice (vč. PP Na Bahně). Zdejší lesy spadají do Přírodní lesní oblasti č. 17 Polabí (s lesnatostí PLO 14 %). Lesnatost řešeného území (80 %) je tedy - vzhledem k hodnotám zastoupené PLO - silně nadprůměrná. Většina lesů na řešeném území (resp. téměř všechny lesy ve správě Městských lesů Hradec Králové a.s.) spadá do kategorie „lesy zvláštního určení“ - coby příměstské lesy se zvýšenou rekreační funkcí, popř. lesy v přírodních památkách (PP Na Bahně). Zbytek PUPFL tvoří „lesy hospodářské“, které jsou většinou ve vlastnictví fyzických osob. Z kategorie „lesů zvláštního určení“ jsou vyjmuty též části městských lesů HK v prostoru Těžebny Marokánka, a částečně i v Těžebně Marokánka II, což ÚP respektuje. REGIO, projektový ateliér s.r.o.

102


V lesích na ř.ú. je zastoupen převážně 2. (bukovo-dubový) lesní vegetační stupeň (LVS), v menší míře (u vodních toků a ploch) též 1. (dubový) LVS, v nevelké enklávě uprostřed lesního komplexu na jihu ř.ú. pak rovněž 3. (dubovo-bukový) lesní vegetační stupeň. Převládají porosty středního věku, v druhovém zastoupení pak borovice, smrk, s významným zastoupením buku, dubu, břízy, modřínu, olše aj. Nejčastěji je zde evidován cílový hospodářský soubor 27 - Oglejená stanoviště nižších a středních poloh, významný podíl (hlavně ve východní části lesního komplexu) má též CHS 13 - Přirozená borová stanoviště. V malé míře (zejména u vodních toků) se vyskytuje i 29 - Olšová stanoviště na podmáčených půdách, popř. 23 - Kyselá stanoviště nižších poloh a 25 - Živná stanoviště nižších poloh. Z hlediska etážovitosti v celém ř.ú. převládá 1 etáž v porostní skupině. Jako Plochy lesní - NL jsou v ÚP funkčně vyznačeny lesy hospodářské i zvláštního určení zejména při okrajích lesního komplexu - na severu u Osady Kováků, na jihu pak ve větším segmentu u hájovny Poděbradka. Funkce NL je samostatně vymezena také kolem hájovny Marokánka, v pásu oddělujícím většinu Těžebny Marokánka II od okolního NRBC 11 (s funkcí NP), a dále v několika menších enklávách v sousedství zemědělsky využívaných ploch a vodotečí (při Bělečském náhonu, jižně od LBC 2 U Myslivny, jižně od silnice III/29827 ve směru na Krňovice, severně od LBC 1 Na haltýři, menší plocha v centru obce v rámci LBK 2 ). Díky rozsáhlým plošným prvkům ÚSES (NRBC 11, RBC 973, LBC 1, LBC 2) a přírodně chráněným územím (přírodní památky Na Bahně a zčásti i Bělečský písník) však většina ploch lesa (PUPFL) zastoupených na ř.ú. v ÚP funkčně spadá do Ploch přírodních - NP. Menší plochy PUPFL a mimolesní zeleně, ležící v lesním komplexu v bezprostřední návaznosti na plochy s pobytovou rekreační funkcí (RI), byly v ÚP funkčně definovány jako Plochy smíšené nezastavěného území - lesnicko-rekreační - NSlr, umožňující adekvátní doplňkové rekreační využití (nepobytové) s ohledem na přírodní charakter okolí (PUPFL, ÚSES) a potřeby lesního hospodaření. Díky rozsáhlému lesnímu komplexu, přibližujícímu se místy k jižnímu okraji zástavby, a několika menším enklávám PUPFL v kontaktu s hlavním těžištěm zástavby obce, do zastavěného území a většiny navržených zastavitelných ploch (Z1a, Z1b, Z1c, Z1g, Z2a, Z2b, Z3 a Z5 pro bydlení a Z7 pro veřejnou zeleň) zasahuje pásmo 50 m od hranice lesa, ve kterém stavby podléhají souhlasu státní správy lesů (dle zák. 289/1995 Sb., § 14 odst. 2). V ÚP není nově navrhováno zalesnění samostatnou plochou změny v krajině. Ekostabilizační přínos by však měla mít realizace navrhovaných prvků ÚSES a ploch změn v krajině s charakterem revitalizace (K1 - obnova rybníčku v rámci PUPFL). Zalesnění je v regulativech ÚP (kap. 6) umožněno jako přípustné či podmíněně přípustné u adekvátních funkčních ploch v krajině (NP, NSpz, NSlr, NSpzr, NZ, NT). V ÚP je navržen nevelký zábor PUPFL (0,37 ha) v případě zastavitelné plochy Z8 s funkcí RI Plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci, která bezprostředně navazuje na stávající Osadu Kováků. Plocha Z8 byla obsažena i v předchozí ÚPD. Ta zde (vč. Změny č. 2 ÚPSÚ) navrhovala mnohonásobně větší zábor ploch PUPFL pro navržené „území sportu a rekreace“ (tato funkce již není adekvátní dnes užívaným funkcím v rámci předepsané metodiky MINIS). Vzhledem k sousedství NRBC 11 - Vysoké Chvojno (s funkcí NP), ve snaze o maximální ochranu PUPFL a kvůli nesouhlasu obce s dalším výraznějším rozvojem chatových osad, ÚP navrhuje rozšíření funkce RI pouze v těsné návaznosti na stabilizovanou plochu RI tam, kde je již provedena parcelace. Přehled odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) - zastavitelné plochy Označení

lokality

Z8


Celková výměra lokality (ha)

Dílčí výměra (ha)

PLO

Kategorie lesa

LVS

RI - rekreace rodinná

0,37

0,37

17 - Polabí

lesy hospodářské

2bukovodubový

z toho PUPFL

z toho Výměra nelesních pozemků (ha) 0

Vysvětlivky: PLO - přírodní lesní oblast; LVS - lesní vegetační stupeň;

V souvislosti s navrženou plochou změny v krajině K1 ÚP počítá i s dílčím záborem PUPFL (1,45 ha) v rámci LBC 2 U Myslivny (v ÚP s funkcí NP - Plochy přírodní). Jde o návrh obnovy lesního rybníku na Bělečském potoce (níže po toku pod stávajícím nevyhovujícím rybníčkem), ve snaze zvýšit retenční schopnost území. I tento záměr již byl obsažen v předchozí ÚPD (ÚPSÚ).


103


Přehled odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) - plochy změn v krajině Označení

lokality

K1


Celková výměra lokality (ha)

Dílčí výměra (ha)

PLO

Kategorie lesa

LVS

W - plochy vodní a vodohospodářské

1,45

1,45

17 - Polabí

lesy hospodářské

1dubový

z toho PUPFL

z toho Výměra nelesních pozemků (ha) 0

Vysvětlivky.: Vysvětlivky: PLO - přírodní lesní oblast; LVS - lesní vegetační stupeň;

V souvislosti s koncepčně navrženou cyklostezkou z Bělče nad Orlicí ve směru na Svinary a Krňovice se aktuálně nepředpokládá žádná významnější potřeba záboru PUPFL. Úsek do Svinar vede na ř.ú. po stávající obecní cestě (vedené v KN jako ostatní komunikace), úsek do Krňovic je pak uvažován převážně v rámci pozemku silnice III/29827, vlastněného po hranici k.ú. rovněž Obcí Běleč nad Orlicí. Plocha případných okrajových záborů PUPFL by zde byla minimální a její příp. vyčíslení je možné až v navazující projektové dokumentaci. Nepatrný případný zábor PUPFL předpokládá ÚP i pro realizaci schématicky navrženého komunikačního propojení pro pěší a cyklisty mezi zastavitelnými plochami Z1g a Z2a přes LBC 2 U Myslivny. Toto spojení přitom může mít v předmětném úseku i charakter lesní cesty. Jako stávající Plochy těžby nerostů - nezastavitelné - NT jsou v ÚP vyznačeny ty plochy PUPFL, pro něž bylo vydáno příslušné povolení hornické činnosti s umožněním dočasného záboru PUPFL v návaznosti na jednotlivé etapy těžby a s následnou rekultivací (Rozhodnutí OBÚ v Trutnově 139/10/09/La/Lá ze dne 15. 3. 2010 - Těžebna Marokánka II v Dobývacím prostoru Běleč nad Orlicí I v rámci výhradního ložiska štěrkopísků Běleč nad Orlicí; Rozhodnutí OBÚ v Trutnově 1852/03/Dv/Lá ze dne 23. 5. 2003 o změně dobývacího prostoru Běleč nad Orlicí I a zrušení dobývacího prostoru Běleč nad Orlicí; Rozhodnutí OBÚ 10498/2012/09/2 ze dne 21. 5. 2012 o likvidaci lomu Marokánka v části výhradního ložiska štěrkopísků Běleč nad Orlicí, dobývací prostor Běleč nad Orlicí I; Rozhodnutí OBÚ 10498/2012/09/3 ze dne 21. 5. 2012 o dobývání zbytkových zásob štěrkopísků v prostoru dotčeném plánem likvidace lomu Marokánka ... v části výhradního ložiska štěrkopísků Běleč nad Orlicí, dobývací prostor Běleč nad Orlicí I; Rozhodnutí OBÚ v Trutnově 2246/97/Ko/Zi ze dne 12. 9. 1997 o povolení otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska v dobývacím prostoru Běleč nad Orlicí I) - viz blíže kap. f 6.1)

i) ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Na základě přehodnocení stanoviska Krú Khk (č.j. 11234/ZP/2014-Hy ze dne 21. 7. 2014), podle kterého nebylo požadováno posouzení ÚP Běleč nad Orlicí z hlediska vlivů na životní prostředí, nebylo vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území zpracováno. Podle stanoviska Krú Khk (č.j. 11370/ZP/2014-PE ze dne 17. 7. 2014) nemůže mít návrh ÚP Běleč nad Orlicí významný vliv na evropsky významné lokality (uvedené v nařízení vlády č. 208/2012 Sb.) nebo na vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny. Lze konstatovat, že koncepce rozvoje obce Běleč nad Orlicí, stanovená v ÚP, je vypracována s maximálním respektem ke všem přírodně-krajinářským a kulturně-civilizačním hodnotám řešeného území.


104


j) STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 A SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 ZOHLEDNĚNO S ODŮVODNĚNÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY NEBYLY ZOHLEDNĚNY Stanovisko nebylo vydáno - viz výše kap. i).

k) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE Z prvků tohoto charakteru je v rámci ÚP navrženo upřesnění hranic NRBC 11 - Vysoké Chvojno, z něhož byly (obdobně jako v předané části aktualizovaných ÚAP) vyjmuty těžené a pro těžbu již připravené segmenty dobývacího prostoru v lesním komplexu JV od obce (Těžebny Marokánka a Marokánka II). Po ukončení těžby a rekultivaci ploch (dle vydaných povolení) však také zde regulativy ÚP předpokládají režim Ploch přírodních - NP. Nadmístní význam (ale bez nutnosti průmětu do ZÚR) má i navržená cyklostezka v trase stávající polní a lesní cesty (resp. značené cyklotrasy č. 4197) Běleč nad Orlicí - Svinary - Malšova Lhota, resp. opačným směrem z Bělče n. O. do Krňovic a dále, která svou předpokládanou trasou zasahuje i na správní území Hradce Králové a Třebechovic pod Orebem (úsek Třebechovice - Krňovice je již připravován, počítá se i s návazností cyklostezky na vznikající okruh v královéhradeckých městských lesích).

l) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ Bude doplněno pořizovatelem v další fázi ÚP.

m) VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Bude doplněno pořizovatelem v další fázi ÚP.


105


POUČENÍ: Proti Územnímu plánu Běleč nad Orlicí vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Uložení dokumentace Územní plán Běleč nad Orlicí, opatřený záznamem o účinnosti, se ukládá v souladu s ustanovením § 165 stavebního zákona u Obce Běleč nad Orlicí (tj. na Obecním úřadu Běleč nad Orlicí), na Magistrátu města Hradec Králové (odbor hlavního architekta, oddělení územního plánování - úřad územního plánování), na Městském úřadu Třebechovice pod Orebem (odbor stavební stavební úřad) a na Krajském úřadu Královéhradeckého kraje (odbor územního plánování a stavebního řádu).

Aleš Kodet místostarosta


Mgr. Pavel Hemelík starosta

106


PŘÍLOHA Č. 1 Odůvodnění ÚP Běleč nad Orlicí:


107

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BĚLEČ NAD ORLICÍ

Recommend Documents