Modernizace trati Ševětín Veselí nad Lužnicí II. část, úsek Horusice Veselí nad Lužnicí

EKOLA group, spol. s r.o. Držitel certifikátů: ČSN EN ISO 9001:2009 ČSN EN ISO 14001:2005 ČSN OHSAS 18001:2008

Shrnutí změn stavby podle Usnesení vlády č. 1078 ze dne 15. 12. 2014

Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí

Podklad pro rescreening Číslo zakázky: 15.0124-04

EKOLA group, spol. s r.o. Mistrovská 4 108 00 Praha 10 IČ: 63981378 DIČ: CZ63981378 Telefon: +420 274 784 927-9 Fax: +420 274 772 002 E-mail: [email protected] www.ekolagroup.cz

Květen 2015

Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí Podklad pro rescreening

NÁZEV ZÁMĚRU:

Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí Shrnutí změny stavby podle Usnesení vlády č. 1078 ze dne 15. 12. 2014 – podklad pro rescreening

ČÍSLO ZAKÁZKY:

15.0124-04

ZHOTOVITEL:

EKOLA group, spol. s r.o. Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 784 927-9 fax.: 274 772 002

VYPRACOVALI:

Ing. Libor Ládyš Držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle § 19 a § 24 zákona č. 100/2001 Sb. (osvědčení o odborné způsobilosti vydané Ministerstvem životního prostředí ČR pod č. j. 3772/603/OPV/93 ze dne 8. 6. 1993; prodloužení autorizace č. j. 3032/ENV/11 ze dne 4. 2. 2011). Mgr. Pavla Dušková Držitelka osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví dle §19 zákona č. 100/2001 Sb., č. j. 34758OVZ-32.0-8. 9. 08 ze dne 19. 12. 2008, prodloužení osvědčení č.j. 47601-OVZ-32.0-22.5.13 ze dne 19. 12. 2013) Mgr. Kateřina Šulcová Držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb., (osvědčení o odborné způsobilosti vydané Ministerstvem životního prostředí ČR pod č. j. 88949/ENV/14 ze dne 12. 1. 2015).

VEDOUCÍ PROJEKTU:

Ing. Libor Ládyš

DATUM:

2. května 2015  EKOLA group, spol. s r. o. Veškerá práva k využití si vyhrazuje EKOLA group společně s oznamovatelem.

Výsledky a postupy obsažené ve zprávě jsou duševním majetkem společnosti EKOLA group, spol. s r.o., a jsou chráněny autorskými právy ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., v platném znění.

– E K O L A group, spol. s r. o. –

2


OBSAH A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI........................................................................................................... 11 B. ÚDAJE O STAVBĚ A HODNOCENÝCH ZMĚNÁCH STAVBY............................................................... 12 B. I. Základní údaje ............................................................................................................................... 12 B. II. Údaje o vstupech pro hodnocení změn ....................................................................................... 32 B. III. Údaje o výstupech pro hodnocení změn .................................................................................... 37 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ..................................................... 43 C. I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území se zaměřením na možné změny těchto charakteristik ve vztahu k navrženým/provedeným změnám stavby .............. 43 C. II. Stručná charakteristika stavu složek ŽP v dotčeném území, které mohou být/mohly být pravděpodobně významně ovlivněny změnami stavby ....................................................................... 44 D. ÚDAJE O VLIVECH HODNOCENÝCH ZMĚN NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............ 57 D. I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti ........................................ 57 D. II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci ............................................................. 64 D. III. Údaje o možných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice ......................................... 64 D. IV. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů, které mohly být vyvolány návrhem/provedením změn stavby ............................................................................... 64 D. V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů . 65 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ HODNOCENÝCH ZMĚN ................................................................. 66 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ..................................................................................................................... 67 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ZÁKLADNÍCH INFORMACÍ O HODNOCENÝCH ZMĚNÁCH .............................................................................................................. 68


3


PŘÍLOHY STUDIE Příloha č. 1

Přehledná situace stavby

Příloha č. 2

Stanoviska orgánů ochrany přírody dle §45i zákona č. 114/1992 Sb.

Příloha č. 3

Stanovisko MŽP o hodnocení vlivů podle §11 zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č.132/2000Sb.

Příloha č. 4

Doklady k povolení stavby (územní rozhodnutí, stavební povolení)

Příloha č. 5

Ostatní vyjádření


4


Přehled nejdůležitějších používaných zkratek a. s.

Akciová společnost

LC

Lokální biocentrum

BaP

Benzoapyren

LK

Lokální biokoridor

BPEJ

Bonitovaná jednotka

MK

Místní komunikace

MÚK

Mimoúrovňové křížení

ČD

České dráhy

NO2

Oxid dusičitý

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

O

Odpady kategorie ostatní

ČSN

Česká státní norma

OPVZ

Ochranné pásmo vodního zdroje

ČR

Česká republika

OŽP

Ochrana životního prostředí

DN

Jmenovitý vnitřní průměr potrubí

PEI

DSP

Dokumentace pro stavební povolení

Informace z problematiky životního prostředí

DSPS

Dokumentace skutečného provedení stavby

p.č.

Parcelní číslo

PHS

Protihluková stěna

DUN

Dešťová usazovací nádrž

PM2,5

Suspendované částice frakce PM2,5

DÚR

Dokumentace pro územní rozhodnutí

PM10

Suspendované částice frakce PM10

PUPFL

Pozemky určené k plnění funkce lesa

DZS

Dokumentace změny stavby

RDS

Realizační dokumentace stavby

EIA

Hodnocení vlivů na životní prostředí

Sb.

Sbírka

CHKO

Chráněná krajinná oblast

SO

Stavební objekt

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

TKP

Technické staveb

IGP

Inženýrsko-geologický průzkum

ÚSES

Územní systém ekologické stability

KÚ

Konec úseku

ZPF

Zemědělský půdní fond

k. ú.

Katastrální území

ZÚ

Začátek úseku

LAeq

Ekvivalentní hladina akustického tlaku A

půdně

ekologická


kvalitativní

podmínky

5


Seznam obrázků Obrázek 1 Umístění záměru ....................................................................................................................... 13 Obrázek 2 Kolejiště v žst. Veselí nad Lužnicí .............................................................................................. 19 Obrázek 3 Nový most přes Lužnici ............................................................................................................. 21 Obrázek 4 Inundační most u řeky Lužnice .................................................................................................. 22 Obrázek 5 Most přes bezejmennou vodoteč ............................................................................................. 22 Obrázek 6 Inundační most.......................................................................................................................... 23 Obrázek 7 Most přes slepé rameno Nežárky ............................................................................................. 23 Obrázek 8 Most přes řeku Nežárku ............................................................................................................ 24 Obrázek 9 Vyústění podchodu v žst. Veselí nad Lužnicí ............................................................................. 24 Obrázek 10 Most převádějící místní komunikaci ....................................................................................... 25 Obrázek 11 Nadjezd silnice III/00352 ......................................................................................................... 26 Obrázek 12 Nadjezd silnice II/147 .............................................................................................................. 26 Obrázek 13 Nadjezd silnice II/147 nad tratí České Velenice – Veselí nad Lužnicí ...................................... 27 Obrázek 14 Silniční most na přeložce III/00352 ......................................................................................... 27 Obrázek 15 Pohled na budovu žst. Veselí nad Lužnicí

Obrázek 16 Pohled na zanedbané budovy v žst. 63

Seznam tabulek Tabulka 1 Harmonogram vydávání územních rozhodnutí ........................................................................... 8 Tabulka 2 Harmonogram vydávání stavebních povolení ............................................................................. 9 Tabulka 3 Seznam hodnocených změn ...................................................................................................... 12 Tabulka 4 Shrnutí hodnocených změn ....................................................................................................... 13 Tabulka 5 Porovnání základních parametrů stavby v jednotlivých stupních přípravy ............................... 14 Tabulka 6 Přehled navržených protihlukových stěn v DÚR ........................................................................ 20 Tabulka 7 Přehled navržených protihlukových stěn v DSP......................................................................... 20 Tabulka 8 Přehled železničních mostů ....................................................................................................... 21 Tabulka 9 Přehled silničních mostů ............................................................................................................ 25 Tabulka 10 Přehled přeložek komunikací v dokumentaci EIA.................................................................... 28 Tabulka 11 Přehled přeložek komunikací v přípravné dokumentaci (DÚR) a projektové dokumentaci (DSP) ........................................................................................................................................................... 28 Tabulka 12 Výškové uspořádání trasy žel. koridoru (m) ............................................................................ 29 Tabulka 13 Trvalé zábory půdy dle dokumentace EIA ............................................................................... 30 Tabulka 14 Zábory půdy dle projektové dokumentace (m2) ...................................................................... 30 Tabulka 15 Dočasné zábory půdy dle dokumentace EIA............................................................................ 32 Tabulka 16 Trvalé zábory půdy dle dokumentace EIA ............................................................................... 32 Tabulka 17 Odhad trvalých záborů ZPF souvisejících staveb dle dokumentace EIA (m2) .......................... 32 Tabulka 18 Zábory půdy dle projektové dokumentace (DSP) (m2) ............................................................ 32 Tabulka 19 Potřeby materiálů pro stavbu z dokumentace EIA .................................................................. 34 – E K O L A group, spol. s r. o. –

6


Tabulka 20 Přehled zařízení staveniště dle projektové dokumentace....................................................... 36 Tabulka 21 Přehled odpadů v etapě výstavby dle dokumentace EIA ........................................................ 39 Tabulka 22 Přehled navržených protihlukových stěn dle projektové dokumentace ................................. 41 Tabulka 23 Identifikace složek životního prostředí, které by mohly být změnami stavby ovlivněny ........ 43 Tabulka 24 Charakteristiky zastoupených klimatických rajonů ................................................................. 44 Tabulka 25 Údaje o průměrných srážkách a teplotě v území.................................................................... 44 Tabulka 26 Imisní zátěž a limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí ........................................................... 45 Tabulka 27 N-leté průtoky - Lužnice ........................................................................................................... 45 Tabulka 28 Jakost vody v řece Lužnice v profilu Veselí nad Lužnicí ........................................................... 46 Tabulka 29 N-leté průtoky - Nežárka.......................................................................................................... 46 Tabulka 30 Jakost vody v řece Nežárka v profilu Veselí nad Lužnicí .......................................................... 46 Tabulka 31 Složení podzemních vod v zájmové oblasti............................................................................. 47 Tabulka 32 Přehled BPEJ v zájmovém území ............................................................................................. 48 Tabulka 33 Výsledná akustická situace dle dokumentace EIA (dB)............................................................ 58 Tabulka 34 Výsledná akustická situace dle projektové dokumentace (dB, v jednotlivých bodech jsou uvedeny pod sebou vždy hodnoty v prvním a ve druhém podlaží) ........................................................... 59 Tabulka 35 Shrnutí hodnocených změn ..................................................................................................... 68 Tabulka 36 Celkové vyhodnocení řešených změn...................................................................................... 68


7


ÚVOD Předkládaná studie je zpracována jako podklad pro rescreening změn stavby „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“ vzniklých v období mezi projednáním dokumentace EIA a vydáním stavebního povolení, resp. vzniklých před dokončením stavby. Požadavek na provedení rescreeningu těchto změn uplatnila Evropská komise v dopise ref. Ares(2014)3946212920/10/2014 týkajícím se projektů Operačního programu Doprava 2007-2013, na který reagovala vláda ČR přijetím usnesení č. 1078 ze dne 15. 12. 2014 (dále jen „Usnesení“). Na základě tohoto Usnesení bude předkládaný dokument sloužit jako podklad pro mezirezortní pracovní skupinu k vyhodnocení projektů z hlediska souladu jejich povolovacího procesu s požadavky směrnice č. 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí („Směrnice EIA“). Dokument je koncipován jako přehled veškerých změn, které mohou mít vliv na životní prostředí, vzniklých v souvislosti se stavbou od doby vydání stanoviska o hodnocení vlivů (dále jen „stanovisko EIA“) vydaného MŽP dne 28. 4. 2003 (č.j.: NM700/3349/6102/OPVŽP/02 e.o.) po vydání stavebního povolení, resp. jeho realizaci. Veškeré změny jsou vyhodnoceny z hlediska jejich potenciálního dopadu na jednotlivé složky životního prostředí. Proces EIA V roce 2001 byla zpracována dokumentace EIA. Jak je již výše zmíněno, následně vydalo Ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko EIA podle §11 zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Dokumentaci záměru „IV.železniční koridor, České Budějovice (včetně) – Veselí nad Lužnicí (včetně)“ zpracoval RNDr. Tomáš Bajer, CSc., ECO-ENVI-CONSULT v dubnu až listopadu 2001. Posudek zpracoval RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc. v září 2002. Zpracovatel posudku rozdělil celý úsek na dvě dílčí části, a to část „České Budějovice (včetně) – Ševětín“ a „Ševětín (včetně) – Veselí nad Lužnicí (včetně)“. Část dokumentace „České Budějovice (včetně) – Ševětín“ byla vrácena k dopracování, část „Ševětín (včetně) – Veselí nad Lužnicí (včetně)“ byla v posudku vyhodnocena. Dne 28. 4. 2003 vydal příslušný úřad, Ministerstvo životního prostředí, souhlasné stanovisko ke stavbě „IV. železniční koridor, České Budějovice (včetně) – Veselí nad Lužnicí (včetně), úsek Ševětín (včetně) – Veselí nad Lužnicí (včetně)“. Územní řízení Územní řízení pro stavbu“ Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“ probíhalo v r. 2007. V r. 2009 zažádal oznamovatel o územní rozhodnutí na dílčí stavbu „Prodloužení podchodu pro cestující, která je součástí řešeného úseku IV. TZK. Územní rozhodnutí vydával odbor výstavby a ŽP Městského úřadu Veselí nad Lužnicí jako příslušný stavební úřad. Tabulka 1 Harmonogram vydávání územních rozhodnutí Stavba

Podání žádosti

Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí

9. 10. 2007

Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí – prodloužení

14. 7. 2009

podchodu pro cestující


Vydání ÚR (č. j.) 21. 12. 2007 (č. j.:VÝST/09875/07) 8. 10. 2009 (č.j.VÝST/07325/09)

8


Dokumentaci pro územní rozhodnutí (DÚR), nazývanou „přípravná dokumentace“, zpracovala firma SUDOP a.s. v srpnu 2007. Součástí DÚR byla i úprava napájecí stanice Veselí nad Lužnicí a úprava zabezpečovacích zařízení v žst. Doňov a Lomnice nad Lužnicí včetně kabelových tras. Tyto stavby jsou mimo předmětný úsek IV. železničního koridoru, v dokumentaci EIA nebyly hodnoceny a nejsou ani předmětem předkládaného shrnutí změn stavby. Stavební řízení Do dokumentace pro stavební řízení byly zapracovány podmínky stanoviska EIA Ministerstva životního prostředí k dokumentaci EIA a podmínky pravomocných územních rozhodnutí. Dokumentace byla projednána a odsouhlasena dotčenými orgány ochrany životního prostředí. Stavební povolení vydával Drážní úřad, stavební sekce – oblast Plzeň. Harmonogram vydávání stavebních povolení uvádí následující tabulka. Tabulka 2 Harmonogram vydávání stavebních povolení Stavba Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí - areál žst. Veselí nad Lužnicí Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí

Vydání SP

č.j.

Platnost

17. 8. 2010

DUCR-41352/10Jz

2 roky

24. 1. 2013

DUCR-2588/13/Jz

2 roky

Dokumentaci pro stavební povolení (DSP), nazývanou „projekt stavby“, zpracovala firma SUDOP a.s. v dubnu 2010. Realizace Stavba „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“ je v současné době ve výstavbě. Začátek realizace byl v červnu 2011. Termín ukončení stavby je plánován na leden 2016. Následně se stavba bude zavádět do zkušebního provozu. Kolaudace je očekávána do konce roku 2016. Environmentální shrnutí Základní environmentální informace o projektu, které jsou důležité z pohledu Evropské komise, tzn. informace o NATURA 2000, o procesu EIA, zejména o způsobu výběru konečné varianty, o informování a zapojení veřejnosti a o zmírňujících opatřeních, tj. o zohlednění podmínek stanovisek EIA, a o povolujících procesech - tj. o územním a stavebním řízení podává Environmentální shrnutí, které zpracovala firma SUDOP a.s. (pí Blanka Novotná). Poslední aktualizace dokumentu je z února 2014. Vyhodnocení projektů z hlediska souladu jejich povolovacího procesu s požadavky směrnice EIA V dubnu 2013 zahájila Evropská komise (dále jen EK) vůči České republice řízení pro porušení povinnosti ve věci nesplnění souladu se Směrnicí EIA, a to např. v souvislosti s možností změn projektu v průběhu realizace bez opětovného posouzení vlivu na životní prostředí, definicí dotčené veřejnosti, jejího zapojení do procedury EIA a přístupu k soudům a odvoláním. Při jednáních o porušení povinností ve věci posouzení vlivů na životní prostředí se ČR zavázala k zavedení odpovídajícího režimu tak, aby se přechodná ustanovení aplikovala i na projekty s již ukončenými povolovacími procesy předkládané k spolufinancování ze strany EU. Pokud je zjištěno neplnění povinností či nesoulad se Směrnicí o EIA (např. projekt posuzovaný ve fázi EIA se liší od skutečně – E K O L A group, spol. s r. o. –

9


realizovaného projektu), je nutné přijmout příslušná nápravná opatření, tedy provést opětovný screening podle Směrnice EIA. Usnesením bylo ministru životního prostředí uloženo zřídit ve spolupráci s ministryní pro místní rozvoj mezirezortní pracovní skupinu k vyhodnocení projektů z hlediska souladu jejich povolovacího procesu s požadavky Směrnice EIA. Následně vyhodnotí Ministerstvo životního prostředí splnění následujících kritérií: •

Zda byly dostatečně analyzovány a posouzeny vlivy na životní prostředí v souladu se směrnicí EIA v rámci procesu EIA a povolovacího procesu

•

Zda a jakým způsobem byly podmínky stanovené v procesu EIA zohledněny v dokumentaci pro navazující řízení a v rozhodnutích v nich vydaných

•

Zda nebyla v průběhu povolovacího procesu z účasti na projednávání projektu ze strany povolujících orgánů vyloučena veřejnost a zda nedošlo k omezení práva dosáhnout soudního přezkumu jimi vydaných rozhodnutí

•

Zda byl v průběhu povolovacího procesu projekt změněn, tj. zda došlo k takovým změnám projektu, které by mohly mít za následek významný negativní vliv na životní prostředí, a zda byly tyto změny podrobeny zjišťovacímu řízení

•

Zda byly dostatečně určeny možné vlivy na lokality soustavy Natura 2000 v souladu se směrnicí Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, případně jaké byly důvody pro vyloučení významných vlivů na tyto lokality

Předkládaná studie slouží jako shrnutí změn projektu, na jejímž základě bude spolu s aktualizací studie „Informace z problematiky životního prostředí“ (PEI) vyhodnoceno splnění výše uvedených kritérií.


10


A.

ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A. I. Obchodní firma

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace

A. II. IČO

70994234

A. III. Sídlo

Dlážděná 1003/7 110 00 Praha 1, Nové Město

A. IV. Oprávněný zástupce oznamovatele Ing. Jarmila Karnecká Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Stavební správa západ Sokolovská 278/1995 190 00 Praha 9 Tel: +420 972 244 749


11


B.

ÚDAJE O STAVBĚ A HODNOCENÝCH ZMĚNÁCH STAVBY

B. I. Základní údaje B. I. 1. Název stavby a seznam změn Název stavby:

„Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“

Seznam hodnocených změn:

Následující tabulka obsahují seznam změn, které mohou potenciálně ovlivnit jednotlivé složky životního prostředí

Tabulka 3 Seznam hodnocených změn Číslo změny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Název změny délka modernizovaného úseku zřízení koleje UIC 60 zřízení koleje S 49 (užitá) protihlukové stěny nové železniční mosty nové silniční mosty přeložky silnic II. a III. třídy a místních komunikací silniční propustky změna nivelety pozemní objekty - nové demolice pozemních objektů zábory trvalé propustek v km 34,406

B. I. 2. Kapacita (rozsah) stavby a shrnutí hodnocených změn Kapacita stavby Stavba „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“ je jednou ze souboru staveb IV. železničního tranzitního koridoru, který zahrnuje úsek tratí ČD z Děčína st. hranice přes Prahu a České Budějovice do Horního Dvořiště st. hranice. Předmětný úsek začíná na konci stávající žel. stanice Horusice. Po železniční zastávku Veselí nad Lužnicí se jedná o zdvojkolejnění ve stávající trase. Od žel. zastávky Veselí nad Lužnicí je koridor veden v nové trase. Součástí stavby je přestavba žel. stanice Veselí nad Lužnicí. Řešený úsek končí cca 230 m za žel. stanicí Veselí nad Lužnicí. Celková délka úseku je 4,963 km. Změny stavby Předmětem předkládaného shrnutí změn stavby je 13 změn provedených v rámci územního a stavebního řízení nebo během realizace stavby, tj. po procesu EIA. Jejich přehled je uveden v následující tabulce.


12


Tabulka 4 Shrnutí hodnocených změn Charakter změny

změna 1. délka modernizovaného úseku 2. zřízení koleje UIC 60

V dokumentaci EIA je udávána délka úseku 5 km. Realizovaná délka je 4,963 m. V dokumentaci EIA je udáván typ koleje UIC60, ale není přesně specifikována délka tohoto typu koleje. Délka koleje UIC 60 se v navazujících řízení měnila. 3. zřízení koleje S 49 (užitá) V dokumentaci EIA kolej S49 není zmíněna. Délka koleje S 49 se v navazujících řízení měnila. 4. protihlukové stěny Mění se rozsah protihlukových stěn. Realizováno je více protihlukových stěn, než se předpokládalo v EIA. 5. nové železniční mosty Oproti dokumentace EIA došlo k navýšení železničních mostů. 6. nové silniční mosty Oproti dokumentaci EIA došlo k navýšení silničních mostů. 7. přeložky silnic II. a III. třídy a Oproti EIA došlo k navýšení počtu a tím také délky přeložek komunikací. místních komunikací 8. silniční propustky V dokumentaci EIA nejsou propustky v úseku uvedeny. Během navazujících řízení došlo k vypuštění jednoho silničního propustku. 9. změna nivelety Došlo ke zvýšení nivelety na přeložce trati a na silničních nadjezdech. 10. pozemní objekty - nové Došlo k navýšení nových objektů. 11. demolice pozemních objektů Došlo k navýšení demolovaných objektů. 12. zábory trvalé Oproti dokumentaci EIA došlo k navýšení trvalých záborů. 13. propustek v km 34,406 V dokumentaci EIA nebylo řešeno. V rámci navazujících řízení došlo ke změně z ocelové trubní konstrukce propustku na rámový propustek.

B. I. 3. Umístění stavby a hodnocených změn (kraj, obec, katastrální území) Kraj:

Jihočeský

Okres:

Tábor

Obec:

Veselí nad Lužnicí

Katastrální území:

Veselí nad Lužnicí, Horusice

Obrázek 1 Umístění záměru

Trasa řešeného úseku IV.TZK Horusice – Veselí nad Lužnicí – E K O L A group, spol. s r. o. –

13


V rámci předkládaného Shrnutí změn stavby je řešen celý předmětný úsek IV. TZK Horusice – Veselí nad Lužnicí. Identifikované změny se dotýkají prakticky celého úseku. Podrobnější výkres řešené stavby „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II.část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“ je uveden v příloze č. 1.

B. I. 4. Charakter hodnocených změn a možnost kumulace s jinými záměry Charakter hodnocených změn Od doby vydání stanoviska EIA ze dne 28. dubna 2003 (č. j.: NM700/3349/6102/OPVŽP/02) po vydání stavebního povolení došlo v souvislosti se stavbou „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II.část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“ ke změnám souvisejícím především s upřesňováním jednotlivých stavebních objektů v průběhu povolovacích řízení (územní a stavební řízení). Těchto změn bylo identifikováno 13. V následující tabulce je uveden základní popis změn. Podrobnější popis je v kapitole B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení hodnocených změn. Tabulka 5 Porovnání základních parametrů stavby v jednotlivých stupních přípravy číslo 1

změna

dokumentace EIA

DÚR (PD)

DSP (projekt)

4,963 km

4,963 km

řešen úsek české

délka modernizovaného

Budějovice – Veselí

úseku

nad Lužnicí

2

zřízení koleje UIC 60

neřešeno

11,330 km

10,682 km

3

zřízení koleje S 49 (užitá)

neřešeno

3,353 km

4,620 km

4

protihlukové stěny

500 m

3 800 m

4 120 m

5

nové železniční mosty

4 ks

6 ks

8 ks

6

nové silniční mosty

2 ks

4 ks

5 ks

II. a III. třída - 1400 m

II. a III. třída - 1424 m

místní - 410 m

místní - 479 m

4

3

7

přeložky silnic II a III třídy a místních komunikací

cca 2000 m

8

silniční propustky

počet neuveden

9

změna nivelety

není uvedeno

10

pozemní objekty - nové

nejsou řešeny

8 ks

11

demolice pozemních objektů

nejsou řešeny

9 ks

2

12

zábory trvalé

77 300 m

13

propustek v km 34,406

neřešeno

průměrný násyp 3,38 m

průměrný násyp 3,53 m 4 ks 15 ks

2

2

131 209 m

119 790 m

ocelový trubní

rámová konstrukce

Možnost kumulace s jinými záměry Výše uvedené změny technického řešení stavby „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“ jsou v porovnání s rozsahem stavby natolik malé, že nemohou vyvolat podstatnou změnu kumulativních vlivů s jinými záměry v území. Řešený úsek IV. žel. koridoru Horusice – Veselí nad Lužnicí byl ve svých vlivech na složky životního prostředí a veřejné zdraví, včetně vlivů kumulativních, posouzen v dokumentaci EIA v rámci hodnocení žel. koridoru v úseku České Budějovice – Veselí nad Lužnicí. Již v procesu EIA byl úsek rozdělen na dvě části: České Budějovice – Ševětín a Ševětín – Veselí nad Lužnicí. Na úsek Ševětín – Veselí nad Lužnicí bylo vydáno souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí (č.j. NM700/3349/6102/OPVŽP/02 ze dne 28. 4. 2003). V navazujícím řízení byl úsek dále rozdělen na dílčí stavební úseky: Ševětín – Horusice, kde – E K O L A group, spol. s r. o. –

14


modernizace tratě představuje zdvojkolejnění ve stávající trase, a úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí, kde je trať vedená v nové trase. V současné době jsou úseky Horusice – Veselí nad Lužnicí a navazující severní úsek Veselí nad Lužnicí – Soběslav ve výstavbě (souhlasné stanovisko MŽP ze dne 14. 11. 2002). Jednotlivé úseky jsou nezávislé a budou do provozu uváděny postupně. Kumulativní vlivy ve fázi výstavby jsou vzhledem k liniovému charakteru stavby nepravděpodobné. Zprovozněním předmětného úseku žel. koridoru dojde ke snížení hlukového zatížení obyvatel. Negativní kumulativní vlivy řešeného úseku v zájmovém území nepředpokládáme.

B. I. 5. Zdůvodnění potřeby stavby a hodnocených změn, jejich umístění a návrh/provedení, včetně hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich návrh/provedení Zdůvodnění potřeby stavby a hodnocených změn Stavba „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“ je jednou ze souboru staveb IV. železničního tranzitního koridoru, který zahrnuje úsek tratí ČD z Děčína st. hranice přes Prahu a České Budějovice do Horního Dvořiště st. hranice. Změny, které byly na projektu provedeny od doby vydání stanoviska EIA, souvisely převážně s požadavky v něm uvedenými, s upřesňováním projektové dokumentace na základě podrobnosti jejího zpracování. Změny vyplývaly zvláště z požadavků investora, projektantů, dotčených orgánů státní správy, ze změny legislativy či z neočekávaných okolností nastalých v průběhu výstavby. Bez implementace hodnocených změn by často nebyla realizace stavby možná. Stručný přehled hodnocených změn včetně hlavních důvodů pro jejich provedení a umístění Posuzované změny stavby „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“ vycházejí ze studií a dokumentací zpracovaných v průběhu povolovacího řízení pro danou stavbu. Hodnocené změny byly projednávány vždy v dané fázi projektové dokumentace, ze které vyplynuly. Významná vyjádření orgánů státní správy k hodnoceným změnám jsou uvedena v přílohách předkládaného Shrnutí změn. U posuzované stavby bylo identifikováno 13 změn oproti projektu hodnocenému v procesu EIA. V následujícím přehledu je uvedeno jejich zdůvodnění: 1. délka modernizovaného úseku V dokumentaci EIA je řešen IV. železniční koridor v úseku České Budějovice – Veselí nad Lužnicí. Zpracovatel posudku rozdělil celý úsek na dvě dílčí části, a to část „České Budějovice (včetně) – Ševětín“ a „Ševětín (včetně) – Veselí nad Lužnicí (včetně)“. Část dokumentace „České Budějovice (včetně) – Ševětín“ byla vrácena k dopracování, část „Ševětín (včetně) – Veselí nad Lužnicí (včetně)“ byla v posudku vyhodnocena. V dokumentaci pro územní řízení byl již řešen pouze úsek Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí. V dokumentaci EIA odpovídá úsek cca 5 km, v navazujících povolovacích řízení byla délka zpřesněna na 4,963 km. 2. zřízení koleje UIC 60 V dokumentaci EIA je udáván typ koleje UIC60, ale není přesně specifikována délka tohoto typu koleje. Výměry materiálu železničního svršku (tj. tedy i kolejí) se změnily z důvodu odlišné konfigurace kolejiště celé žst. Veselí nad Lužnicí oproti přípravné dokumentaci (DÚR). Toto bylo vyvoláno novou technickou specifikací pro interoperabilitu (tzv. TSI) vyžadující větší šířku ostrovních nástupišť než jakou požadovala


15


legislativa platná v době probíhajícího procesu EIA. Zároveň došlo k větší míře obnovy staničních kolejí ve stejném obvodu dráhy a rovněž byl materiál železničního svršku zpřesněn na základě výsledků předkategorizace. 3. zřízení koleje S 49 (užitá) V dokumentaci EIA kolej S49 není zmíněna. Délka koleje se v navazujících řízení měnila. Výměry materiálu železničního svršku (tj. tedy i kolejí) se změnily z důvodu odlišné konfigurace kolejiště celé žst. Veselí nad Lužnicí oproti přípravné dokumentaci (PD), což bylo vyvoláno novou technickou specifikací pro interoperabilitu (tzv. TSI) vyžadující větší šířku ostrovních nástupišť než jakou požadovala legislativa platná v době probíhajícího procesu EIA. Dále byl materiál železničního svršku v projektu stavby (PS) zpřesněn na základě výsledků předkategorizace. 4. protihlukové stěny Realizuje se více protihlukových stěn, než se předpokládalo v EIA. Hluk z provozu na posuzovaném úseku IV.TZK byl v dokumentaci EIA v roce 2001 kvantitativně vyhodnocen v hlukové studii, kterou zpracoval Ing. Martin Šára, ENVI-COM. V oblasti zastávky ve Veselí nad Lužnicí byla po levé straně navržena 500 m dlouhá protihluková stěna. V rámci zpracování hlukové studie bylo provedeno měření hlukové zátěže v území. Z výsledků vyplývá překračování hygienických limitů u nejbližších obytných objektů. V dalších stupních realizace stavby byla hluková situace zpřesňována. Pro DSP zpracovala akustickou studii firma SUDOP Praha a.s., Fr. Kohlíček 10/2009. Studie předkládá možnosti snížení nadměrných ekvivalentních hladin hluku v obytné zástavbě. Především se jedná o výstavbu protihlukových bariér, kterých bylo v celém úseku navrženo celkem 4 120 m. Výstavba stěn výrazně zlepší stav hlukového zatížení obytné zástavby, na většině lokalit budou dodrženy hygienické limity pro chráněný venkovní prostor i pro chráněný venkovní prostor staveb. U osamocených objektů, nebo u objektů, kde není reálné či ekonomicky únosné protihlukové stěny budovat, studie doporučuje provést individuální protihluková opatření. Dle hlukových map bylo navrženo k prověření a případným individuálním opatřením 57 objektů. Drážní domky jsou navrženy k vynětí z bytového fondu. 5. nové železniční mosty V dokumentaci EIA byly v daném úseku Horusice - Veselí nad Lužnicí řešeny čtyři mostní objekty most přes řeku Lužnici, most přes řeku Nežárku, most přes bezejmennou vodoteč a podchod pro pěší v lokalitě zastávka Veselí nad Lužnicí. V navazujících řízení byly přidány dva inundační mosty, most přes slepé rameno Nežárky a podchod v žst. Veselí nad Lužnicí. K navýšení počtu mostů došlo mezi fází územního řízení a stavebního povolení a vychází z podmínek územního rozhodnutí ze dne 21. 12. 2007 č.j.: VÝST/09875/07 – viz např. podmínky č. 7, 33, 36 (Příloha č. 4). Veškeré podrobnosti mostů a křížení byly konzultovány s příslušnými orgány ochrany přírody, které ke křížením stanovily podmínky (Příloha č. 5). Počet nových železničních mostů se oproti projektové dokumentaci zvýšil na základě výsledků hydrotechnického posouzení stavby v záplavovém území soutoku řek Lužnice a Nežárky. Nově byly při posouzení zohledněny podmínky z nejvyšší zde zaznamenané povodně v roce 2002. Pro umožnění plynulého odtoku vod v době pravidelných záplav území byla dokumentace projektu stavby rozšířena o dva nové inundační mosty. Na základě Stanoviska Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko k přípravné dokumentaci pro ÚR stavby IV. železničního koridoru „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí“ č.j. 1127-03-393 ze dne


16


29.4.2003 bylo periodicky zaplavované slepé rameno řeky Nežárky u Veselí nad Lužnicí dochované na levém břehu Nežárky přemostěno samostatným mostním objektem (Příloha č. 5). V dokumentaci EIA je hodnoceno přemostění silnice III/00352 železniční tratí. V navazujících fázích řízení bylo mimoúrovňové křížení se silnicí III/00352 mostním objektem opuštěno a nahrazeno silničním objektem. Důvodem je vysoká hladina spodní vody (0,8-1,5 m pod úrovní terénu). Varianta vedení žel. trati nad silnicí III/00352 by přinesla značné technické problémy spojené se zaplavováním podjezdu a nutností čerpání spodních a srážkových vod. Dále by varianta podjezdu silnice vyžadovala navýšení násypu žel. trati o cca 3,5 m, což by vykazovalo vyšší objem zemních prací. Prověření navrženého řešení také požadovala Správa chráněné krajinné oblasti Třeboňsko ve svém stanovisku ze dne 29. 4. 2003 (Příloha č. 5). 6. nové silniční mosty V dokumentaci EIA se přejezd u zastávky Veselí nad Lužnicí navrhuje nahradit podchodem. Přístup do území za tratí pro automobily se navrhuje po silnici III/00352 (podjezd) a novou místní komunikací a přes současný most přes Lužnici. Požadavek na prověření možnosti mimoúrovňového křížení koridoru s místní komunikací, tak aby byl umožněn přístup obyvatel do jižní oblasti za koridorem, kde jsou umístěny garáže a zahrádkářská kolonie, dalo město Veselí nad Lužnicí a je obsaženo v územním rozhodnutí (Příloha č. 4). V dokumentaci EIA je hodnoceno přemostění silnice III/00352 železniční tratí. V navazujících fázích řízení bylo mimoúrovňové křížení se silnicí III/0352 mostním objektem opuštěno a nahrazeno silničním objektem. Důvodem je vysoká hladina spodní vody (0,8-1,5 m pod úrovní terénu). Varianta s podjezdem by přinesla značné technické problémy spojené se zaplavováním podjezdu a nutností čerpání spodních a srážkových vod. Dále se k variantě nadjezdu žel. trati nad silnicí negativně vyjádřilo CHKO Třeboňsko (č.j. 1127-03-393 ze dne 29. 4. 2003), a to především s ohledem na negativní ovlivnění krajinného rázu umístěním komunikace na náspy o výšce až 12 m. V rámci stavebního povolení byl schválen nový silniční most na přeložce III/00352. Jedná se o objekt SO 45-22-06. Silniční most nahrazuje silniční propustek SO 45-22-06 a byl navržen jako inundační. Důvodem je zajištění odtokových poměrů z území při povodních. Tato změna záměru byla projednána s příslušným orgánem ochrany přírody, který stanovil podmínky, jež byly zohledněny v povolujících rozhodnutích. Z tohoto důvodu tento orgán v říjnu 2010 souhlasil s vydáním stavebního povolení. 7. přeložky silnic II a III třídy a místních komunikací Oproti stavu hodnoceném v dokumentaci EIA došlo k navýšení počtu, a tím také délek, přeložek komunikací. Přeložky silnic II. a III. tříd a místních komunikací byly v dokumentaci EIA uvažovány v celkovém rozsahu cca 2 000 m. V dokumentaci EIA nebyla řešena přeložka místní komunikace u zastávky Veselí nad Lužnicí a přeložka silnice III/14719, která vede z Veselí nad Lužnicí směrem na Zlukov a navazuje na komunikaci II/147. Délky jednotlivých přeložek se dále upravovaly v důsledku zpřesnění jejich zaměření, podrobného technického řešení souvisejících staveb (zvýšení silničních nadjezdů při zachování sklonových poměrů komunikací apod.) a na základě podmínek uvedených v územním rozhodnutí ze dne 21. 12. 2007 pod č.j.: VÝST/09875/07. Vlastní realizace přeložek byla provedena v rozsahu cca 2 800 m.


17


8. silniční propustky Pro řešený úsek IV. železničního koridoru Horusice – Veselí nad Lužnicí nejsou v dokumentaci EIA uvedeny propustky. V rámci stavebního řízení byl vypuštěn silniční propustek na silnici III/00352. Tento propustek byl nahrazen silničním mostem z důvodu zajištění odtokových poměrů z území při povodních. 9. změna nivelety Změna nivelety se týká úseku žel. koridoru vedeném v nové trase tj. od zastávky Veselí nad Lužnicí po žst. Veselí nad Lužnicí (km cca 35,2-37,2). Ke zvýšení nivelety koleje přeložky žel. trati došlo na základě výsledku hydrotechnického posouzení stavby v záplavovém území soutoku řek Lužnice a Nežárky a z důvodu změny drážních předpisů. Změnil se parametr při návrhu železničních mostů nad vodotečí, kdy jako rozhodující již není hladina Q100 ale nejvyšší naměřená hladina v konkrétním místě. V tomto případě se jako rozhodující brala hladina povodní z roku 2002. 10. pozemní objekty – nové V rámci stavebního řízení došlo k vypuštění realizace 4 nových objektů. Jedná se o drobné objekty, které nebyly v procesu EIA řešeny (např. sklady potřeb pro traťové opravy, stání pro motorové univerzální vozíky – MUV). V rámci DÚR byly k řešenému úseku připojeny i další stavební objekty mimo řešený úsek, na trati Veselí nad Lužnicí – Velenice a Veselí nad Lužnicí – Jindřichův Hradec. Tyto objekty nebyly součástí hodnocení EIA stavby „IV. železniční koridor, část České Budějovice (včetně) – Veselí nad Lužnicí (včetně). Nové objekty na těchto trasách nebyly identifikovány. V úseku IV. žel koridoru Horusice – Veselí nad Lužnicí bude v žst. Veselí nad Lužnicí nově realizován objekt 46-40-07 stání pro MUV a sklady pro potřeby TO. 11. demolice pozemních objektů V rámci stavebního řízení došlo k navýšení demolovaných objektů z 9 na 15ks. Navýšení počtu demolic je z důvodu zahrnutí demolice všech nepotřebných přístavků, stavědel, garáží,.., vše v dezolátním stavu do DSP. V době procesu EIA nebyly objekty určené k demolici specifikovány. 12. zábory trvalé Oproti dokumentaci EIA došlo k navýšení trvalých záborů zemědělské půdy. V dokumentaci EIA byly zábory odhadnuty na základě délky trasy a šířky železničního tělesa. V dalších stupních projektových příprav došlo k upřesňování výměry trvalých a dočasných záborů stavby na základě zpřesňování nivelety stavby (násypů), železničních a silničních mostů a přeložek komunikací. 13. propustek v km 34,406 Trať kříží malý vodní tok v km 34,406 propustkem. V dokumentaci EIA nebyl propustek řešen. Stávající ocelový trubní propustek DN 500 je na základě stanoviska CHKO Třeboňsko a AOPK ČR přestavěn na rámovou konstrukci o výšce 1,4 m a šířce 1,8 m. Na straně rámové konstrukce směrem k obci Horusice bude umístěna lavice umožňující migraci živočichů šířky 700 mm. Na dně rámu je zřízena kamenná dlažba do betonového lože, v pravé části uložena na bloku prostého betonu tvoří lavičku.

B. I. 6. Stručný popis technického a technologického řešení hodnocených změn U realizované stavby „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“ bylo identifikováno 13 změn oproti projektu hodnocenému v procesu EIA. V následujícím – E K O L A group, spol. s r. o. –

18


přehledu jsou změny podrobněji popsány. Míra podrobnosti stavby v dokumentaci EIA a v projektové dokumentaci (DSP) neumožňuje grafické srovnání změn. Změny jsou podrobně textově popsány, pro doplnění jsou u některých změn uvedeny fotografie řešených objektů, tak jak jsou v současné době realizovány. 1. délka modernizovaného úseku V dokumentaci EIA je řešen IV. železniční koridor v úseku České Budějovice – Veselí nad Lužnicí. Zpracovatel posudku rozdělil celý úsek na dvě dílčí části a to část „České Budějovice (včetně) – Ševětín“ a „Ševětín (včetně) – Veselí nad Lužnicí (včetně)“. Část dokumentace „České Budějovice (včetně) – Ševětín“ byla vrácena k dopracování, část „Ševětín (včetně) – Veselí nad Lužnicí (včetně)“ byla v posudku vyhodnocena. V dokumentaci pro územní řízení byl již řešen pouze úsek Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí. V dokumentaci EIA odpovídá úsek cca 5 km, v navazujících povolovacích řízení byla délka zpřesněna na 4,963 km. Začátek stavby je v km 33,702 za žst. Horusice, v km 37,213 se trať č. 220 (České Budějovice – Praha) spojuje s tratí č. 226 (Veselí nad Lužnicí – České Velenice) a přebírá její staničení tj. km 37,213 = 54,554. Konec stavby je v km 56,005 za žst. Veselí nad Lužnicí. 2. zřízení koleje UIC 60 Změna představuje změnu rozsahu typu konstrukce železničního svršku z kolejnic tvaru UIC 60. U koridorových staveb se zřizuje v hlavních kolejích a v odůvodněných případech i v kolejích ostatních. V dokumentaci EIA je udáván typ koleje UIC60, ale není přesně specifikována délka. V DÚR bylo zřízení koleje řešeno na úseku 11,33 km, v DSP na úseku 10,682 km. Ke změně došlo díky odlišné konfiguraci kolejiště celé žst. Veselí nad Lužnicí. Obrázek 2 Kolejiště v žst. Veselí nad Lužnicí

3. zřízení koleje S 49 (užitá) V dokumentaci EIA kolej S49 není zmíněna. Železniční svršek v traťovém úseku Horusice – Veselí nad Lužnicí a v hlavních kolejích č. 1, 2 a 4 v ŽST Veselí nad Lužnicí je navržen tvaru UIC 60. V ostatních kolejích stavbou dotčených kolejích je navržen svršek tvaru S49 na betonových pražcích. Délka koleje S49 v DÚR byla vyčíslena na 3,353 km a v DSP na 4,620 km. Jde o typ konstrukce železničního svršku – E K O L A group, spol. s r. o. –

19


z kolejnic tvaru S 49. U koridorových staveb se zřizuje v předjízdných a ostatních kolejích. Rozdíl v délkách kolejí mezi DÚR a DSP je způsoben zpřesněním technického řešení a přesunem výměr mezi jednotlivými typy žel.svršku. Určité navýšení délky je také dáno postupným dožíváním stávajícího materiálu žel.svršku. 4. protihlukové stěny Změna představuje navýšení protihlukových stěn v úseku Horusice – Veselí nad Lužnicí. V dokumentaci EIA byla hluková zátěž z provozu na železniční trati kvantitativně vyhodnocena v hlukové studii, kterou zpracoval Ing. Martin Šára, ENVI-COM v r. 2001. Do řešeného úseku Horusice – Veselí nad Lužnicí byly umístěny výpočtové body VE1 až VE5 a to do oblasti zastávky Veselí nad Lužnicí. Na základě vypočtených hodnot byla v této oblasti navržena protihluková stěna v délce 500 m. V dalších stupních realizace stavby byla hluková situace zpřesňována. Tabulka 6 Přehled navržených protihlukových stěn v DÚR Délka PHS (m)

Výška PHS (m)

Umístění

Staničení (km)

200

2,0

levá

35,00-35,2

250

2,5

levá

35,2-35,45

1650

1,5

levá

35,45-37,1

350

3,0

pravá

36,8-37,15

600

2,5

levá

36,9-37,5

500

2,0

levá

0,15-0,65

250

2,0-3,0

pravá

0,25-0,5

Celková délka protihlukových stěn navržená v přípravné dokumentaci (DÚR) je 3 800 m. Tabulka 7 Přehled navržených protihlukových stěn v DSP strana (ve směru

Název lokality

Délka bariéry (m)

Výška bariéry (m)

Před zastávkou

230

3,0

levá

34,75-34,98


150

3,0-2,0

levá

35,01-35,16

zastávka

230

2,5

levá

35,22-35,45

600

1,5

levá

35,45-36,05

600

1,5

levá

36,10-36,70

380

1,5

levá

36,72-37,10

630

3,0

pravá

54,23-54,83

150

2,5

levá

54,56-54,71

390

3,0

levá

54,71-55,10

560 200

2,0 3,0

levá

55,39-55,95 55,50-55,70

mezi zastávkou a žst.

Veselí nad Lužnicí žst.

staničení)

pravá

Staničení (km)

Celková délka protihlukových stěn navržená v projektové dokumentaci (DSP) je 4 120 m. 5. nové železniční mosty V dokumentaci EIA byly v daném úseku Horusice - Veselí nad Lužnicí řešeny čtyři mostní objekty most přes řeku Lužnici, most přes řeku Nežárku, most přes bezejmennou vodoteč a podchod pro pěší v lokalitě zastávka Veselí nad Lužnicí. V navazujících řízení byly přidány dva inundační mosty,


20


most přes slepé rameno Nežárky a podchod v žst. Veselí nad Lužnicí. Přehled železničních mostních objektů je uveden v následující tabulce: Tabulka 8 Přehled železničních mostů km

SO

mosty- EIA

mosty - DÚR

mosty - DSP

Popis mostních objektů a) žel. most – podchod (zastávka Veselí)

35,193

45-20-01

ano

ano

ano

35,241

45-20-02

most přes Lužnici

ano

ano

35,345

45-20-06

ne

ne

ano

35,534

45-20-03

most (km 35,6)

ano

ano

35,871

45-20-07

ne

ne

ano

36,280

45-20-04

ne

ano

ano

36,389

45-20-05

most přes Nežárku

ano

ano

g) most přes Nežárku

55,262*

46-2001.1, 4620-01.2

ne

ano

ano

h) žel. most – podchod v žst. Veselí nad Lužnicí

b) most přes Lužnici c) žel. most – podchod pro pěší, inundační d) žel. most – bezejmenná vodoteč e) žel. most – polní cesta, inundační f) žel most – slepé rameno Nežárky

a) žel. most – podchod (zastávka Veselí) (km 35,193) Jedná se o nový podchod, který je situován v prostoru mezi novým mostem přes Lužnici a žel. přejezdem. Podchod je navržen jako monolitický železobetonový rám o vnitřních rozměrech 3,0x2,80m. Světlá výška po zřízení podlahových vrstev je 2,55 m.Výstupní zalomené rampy jsou zastřešené včetně schodišť. b) most přes Lužnici (km 35,241) Nosná konstrukce mostu je dvoukolejná, ocelová s dolní ortotropní mostovkou a plnostěnnými hlavními nosníky. Rozpětí mostu je 30,0 m. Obrázek 3 Nový most přes Lužnici


21


c) žel. most – podchod pro pěší, inundační (km 35,345) Jedná se o železniční trvalý klenbový most o jednom poli z železobetonových prefabrikátů, plošně založený. Rozpětí mostu je 9,1 m, délka mostu 10 m a výška 5,75 m. Obrázek 4 Inundační most u řeky Lužnice

d) žel. most – bezejmenná vodoteč (km 35,534) Mostní objekt představuje monolitický železobetonový polorámový železniční most vnitřní světlosti 14,17 m a šířky 10,76 m. Konstrukce je koncipována jako integrovaná, tzn. jedná se o konstrukci spolupůsobící se zemním zásypem. Obrázek 5 Most přes bezejmennou vodoteč

e) žel. most – polní cesta, inundační (km 35,871) Jedná se o železniční trvalý integrální rámový most o dvou polích z železobetonu, založený na pilotách. Rozpětí mostu je 2x22 m, délka mostu je 58 m.


22


Obrázek 6 Inundační most

f) žel most – slepé rameno Nežárky (km 36,280) Jedná se o dvoukolejný žel. most s jedním mostním otvorem z železobetonového monolitického polorámu. Rozpětí mostu je 18,5 m a délka přemostění je 17,2 m. Obrázek 7 Most přes slepé rameno Nežárky

g) most přes Nežárku (km 36,389) Most má dvoukolejnou ocelovou nosnou konstrukci uspořádanou jako trám ztužený obloukem (Langerův nosník). která je pro dané rozpětí a stavební výšku optimální. Dle požadavků územního rozhodnutí bylo před opěrou na levém břehu Nežárky nutno zajistit přístup do prostoru před lícem opěrné zdi. Průjezd po pravém břehu Nežárky do zadního traktu areálu Povodí Vltavy s.p., je veden hlavním otvorem před lícem opěry. Rozpětí nosné konstrukce je 77,20 m.


23


Obrázek 8 Most přes řeku Nežárku

h) žel. most – podchod a žst. Veselí nad Lužnicí (km 55,262) Jedná se o novostavbu podchodu pro pěší v žst Veselí nad Lužnicí. Stavba umožní mimoúrovňové spojení ostrovních nástupišť s nástupištěm u výpravní budovy a dále spojuje podchod přímo s prostorem autobusového stanoviště před výpravní budovou. Mostní objekt je s jedním otvorem a má železobetonovou rámovou konstrukci. Rozpětí nosné konstrukce je 3,4 m a volná výška pod mostem je 2,55 m. Obrázek 9 Vyústění podchodu v žst. Veselí nad Lužnicí

6. nové silniční mosty V dokumentaci EIA bylo v daném úseku Horusice - Veselí nad Lužnicí řešeno mimoúrovňové křížení se silnicí II/147 a to silničním nadjezdem (společně s nadjezdem nad tratí Veselí nad Lužnicí – České Velenice). Silnice III/00352 Veselí nad Lužnicí Val byla vedena pod žel. koridorem. Tato skutečnost se na základě podrobnějších hydrotechnických průzkumů změnila a byl navržen a realizován silniční nadjezd komunikace III/00352 nad žel tratí. V DÚR byl na přeložce III/00352 na rameni směrem k městu Veselí nad Lužnicí navržen silniční propustek, ten byl na základě požadavku odvedení – E K O L A group, spol. s r. o. –

24


povodňových vod změněn na silniční most. Počet mostních objektů byl dále navýšen o přeložku místní komunikace v lokalitě u zastávky Veselí nad Lužnicí. gPřehled silničních mostních objektů je uveden v následující tabulce: Tabulka 9 Přehled silničních mostů km

SO

silniční mostyEIA

silniční mosty DÚR

silniční mosty DSP

Popis silničních mostů

34,995

45-22-02

ne

ano

ano

a) nadjezd místní komunikace

36,057

45-22-03

ne (železnice vedena nad silnicí)

ano

ano

b) nadjezd silnice III/00352 (Veselí – Val)

36,709

45-22-04

ano

ano

ano

54,019

48-22-01

ano

ano

ano

-

45-22-06

ne

ne

ano

c) nadjezd silnice II/147 (Veselí – Drahov) d) železnice Č. Velenice – Veselí, nadjezd silnice II/147 (Veselí – Drahov) e) silniční most na přeložce III/00352

a) nadjezd místní komunikace (km 34,995) Mostní objekt je určen pouze pro motorová vozidla, pro pěší je určen podchod v zastávce Veselí nad Lužnicí. Mostní objekt převádí místní komunikaci přes žel. koridor a je uspořádán jako šikmý železobetonový polorám. Obrázek 10 Most převádějící místní komunikaci

b) nadjezd silnice III/00352 (Veselí – Val) (km 36,057) Nosná konstrukce mostu je navržena jako spojitý monolitický předpjatý nosník o 10 polích s dvoutrámovým příčným řezem. Spodní stavbu tvoří opěra s rovnoběžnými křídly a pilíře. Spodní stavba je ze standardního železobetonu. Délka mostu je 293,2 m, rozpětí nosné konstrukce je 21,0+8*30,0+21,0 m.


25


Obrázek 11 Nadjezd silnice III/00352

c) nadjezd silnice II/147 (Veselí – Drahov) (km 36,709) Nosná konstrukce mostu je tvořena spřaženou ocelobetonovou deskou s tuhými ocelovými prvky. Spodní stavbu tvoří skříňová opěra s přiléhajícími svahovými křídly - úhelníkovými zdmi. Počet mostních otvorů je 3. Rozpětí mostu je 13+20,5+13 m. Obrázek 12 Nadjezd silnice II/147

d) železnice Č. Velenice – Veselí, nadjezd silnice II/147 (Veselí – Drahov) (km 54,019) Jedná se o mostní objekt vyskládaný z typových prefabrikovaných dílců do výsledního tvaru klenutého tubusu. Mostní objekt je přesypaný, konstrukce vozovky na mostě má stejnou skladbu jako v širé trase. Počet mostních otvorů je 1, délka přemostění je 11,411 m, délka mostu 16,917 m a rozpětí nosné konstrukce je 12,089 m.


26


Obrázek 13 Nadjezd silnice II/147 nad tratí České Velenice – Veselí nad Lužnicí

e) silniční most na přeložce III/00352 Z důvodu nového uspořádání komunikací a přehrazení terénu novým náspem je nutné umožnit převedení vody při povodních. Dochází ke změně proti DUR, kdy bylo uvažováno pouze s trubním propustkem DN600. Je navržen přesypaný mostní objekt o čtyřech otvorech, s klenbovou nosnou konstrukcí. Klenbová konstrukce je uložena kloubově na podpěrách. Mostní objekt je navržen z prefabrikovaných dílců pro zkrácení doby výstavby a vzhledem ke kloubovému uložení klenby s úsporným průřezem při využití interakce zásypové zeminy s nosnou konstrukcí. Obrázek 14 Silniční most na přeložce III/00352

7. přeložky silnic II a III třídy a místních komunikací Oproti stavu hodnoceném v dokumentaci EIA došlo k navýšení počtu a tím také délky přeložek komunikací. Přeložky silnic II. a III. tříd a místních komunikací byly v dokumentaci EIA uvažovány v celkovém rozsahu cca 2 000 m. V dokumentaci EIA nebyla řešena přeložka místní komunikace u zastávky Veselí nad Lužnicí a přeložka silnice III/14719, která vede z Veselí nad Lužnicí směrem na Zlukov. Délky jednotlivých přeložek se dále upravovaly v důsledku zpřesnění jejich zaměření, podrobného technického


27


řešení souvisejících staveb (zvýšení silničních nadjezdů při zachování sklonových poměrů komunikací apod.) a na základě podmínek uvedených v územním rozhodnutí ze dne 21. 12. 2007 pod č.j.: VÝST/09875/07, a to vše v souladu s vydaným stanoviskem. Vlastní realizace přeložek byla provedena v rozsahu cca 2 800 m. Přeložky silnic a místních komunikací byly v dokumentaci EIA specifikovány následovně: Tabulka 10 Přehled přeložek komunikací v dokumentaci EIA přeložky komunikací přeložka polní cesty u zast. Veselí nad Lužnicí přeložka silnice III. třídy 00352 přeložka silnice II. třídy 147 CELKEM

délky (m) 800 400 850 2050

Tabulka 11 Přehled přeložek komunikací v přípravné dokumentaci (DÚR) a projektové dokumentaci (DSP) přeložka SO 45-30-01 Horusice – Veselí n.L., zastávka Veselí n.L., přeložka místní komunikace SO 45-30-02 Horusice – Veselí n.L., přeložka silnice III/00352 SO 45-30-03 Horusice – Veselí n.L., přeložka silnice II/147 SO 45-30-04 Horusice – Veselí n.L., přeložka silnice III/14719 SO 45-30-05 Horusice – Veselí n.L., přeložka polní cesty km 35,250 – 36,150 CELKEM

délka (m) DUR

délka (m) DSP

408

357

542

566,75

657

670,77

187

187,16

Délka přeložky je 990 m a délka napojení 113 m. 2784

Délka přeložky je 1029,55 m a délka napojení na polní cestu 46,17 m. 2811,23

V délkách komunikací mezi DÚR a DSP jsou rozdíly dané zpřesněním technického řešení v projektu (DSP) a stanovení nejvhodnějšího řešení komunikací (přizpůsobení aktuálnímu stavu v lokalitě, majetkoprávní vztahy,… ). Dále došlo k prodloužení přeložek komunikací v místě nadjezdů nad novou železniční tratí. Všechny nadjezdy jsou v projektu o něco „vyšší“ než v přípravné dokumentaci (DÚR) a tím jsou přeložky i delší. Jsou k tomu 2 důvody: - změna drážních předpisů na větší odstupové vzdálenosti trakčního vedení od nosné konstrukce nadjezdů - zvýšení nivelety koleje přeložky žel. trati z důvodu změny drážních předpisů. Změnil se parametr při návrhu železničních mostů nad vodotečí, kdy jako rozhodující již není hladina Q100 ale nejvyšší naměřená hladina v konkrétním místě. V tomto případě se jako rozhodující brala hladina povodní z roku 2002. 8. silniční propustky Pro řešený úsek železničního koridoru Horusice – Veselí nad Lužnicí nejsou v dokumentaci EIA uvedeny propustky. V rámci stavebního řízení byl vypuštěn trubní silniční propustek na silnici III/00352. Tento propustek byl nahrazen silničním mostem z důvodu zajištění odtokových poměrů z území při povodních. Konstrukce silničního mostu je popsána v rámci změny č. 6. 9. změna nivelety Změna nivelety se týká úseku žel. koridoru vedeném v nové trase tj. od zastávky Veselí nad Lužnicí po žst. Veselí nad Lužnicí (km cca 35,2-37,2). Ke zvýšení nivelety koleje přeložky žel. trati došlo z důvodu – E K O L A group, spol. s r. o. –

28


změny drážních předpisů. Změnil se parametr při návrhu železničních mostů nad vodotečí, kdy jako rozhodující již není hladina Q100 ale nejvyšší naměřená hladina v konkrétním místě. V tomto případě se jako rozhodující brala hladina povodní z roku 2002. V Dokumentaci EIA není výška násypu v daném úseku specifikována. V DÚR se předpokládala výška násypu v úseku mezi Lužnicí a Nežárkou od 4,17m do 6,2m. V rámci DSP došlo k navýšení násypů o cca 30 cm. Z podélných profilů jsme odečetli následující výšku násypů: Tabulka 12 Výškové uspořádání trasy žel. koridoru (m) km 35.2 35.3 35.4 35.5 35.6 35.7 35.8 35.9 36 36.1 36.2 36.3 36.4 36.5 36.6 36.7 36.8 36.9 37 37.1 37.2

násyp/zářez DÚR 1.22 5.72 6.1 6.03 6.2 4.95 5.31 5.07 4.68 4.17 4.51 5.63 7.24 3.36 1.98 0.06 -0.44 -0.39 -0.41 -0.07 0.02

násyp/zářez DSP 1.699 6.178 6.435 6.243 6.291 4.95 5.31 5.073 4.792 4.394 4.806 5.91 7.48 3.55 2.13 0.17 -0.38 -0.37 -0.41 -0.07 0.02

rozdíl 0.479 0.458 0.335 0.213 0.091 0 0 0.003 0.112 0.224 0.296 0.28 0.24 0.19 0.15 0.11 0.06 0.02 0 0 0

10. pozemní objekty – nové V rámci stavebního řízení došlo k vypuštění realizace 4 nových objektů. V rámci DÚR byly k řešenému úseku připojeny i další stavební objekty mimo řešený úsek, na trati České Velenice - Veselí nad Lužnicí a Veselí nad Lužnicí – Jindřichův Hradec. Nové objekty na těchto trasách nebyly identifikovány. V úseku IV. žel koridoru Horusice – Veselí nad Lužnicí bude v žst Veselí nad Lužnicí realizován objekt 46-40-07 stání pro MUV a sklady pro potřeby TO. Stavby nových pozemních objektů nebyla v době zpracování hodnocení EIA stavby „IV. železniční koridor, část České Budějovice (včetně) – Veselí nad Lužnicí (včetně)“ identifikovány. 11. demolice pozemních objektů V dokumentaci EIA se o demolici objektů uvažovalo pouze v obecné rovině na úrovni identifikace možných odpadů z výstavby. Konkrétní objekty určené k demolici nebyly v dokumentaci EIA uvedeny. Podrobněji byla problematika demolic řešena v přípravné dokumentaci (DÚR) a následně v projektové dokumentaci (DSP). V rámci DÚR byly stanoveny následující stavební objekty určené k demolici: SO 45-45-01 demolice objektu v km 34,00


29


SO 45-45-02 demolice drážních objektů SO 46-45-01 demolice v žst. Veselí nad Lužnicí SO 48-45-01 demolice v TT Veselí nad Lužnicí Stavební objekty určené k demolici byly podrobněji specifikovány v DSP: SO 45-45-01 demolice objektu v km 34,00 – domek SO 45-45-02 demolice drážních objektů – zastávka Veselí nad Lužnicí v km 35,125, buňka v km 35,250, drážní domek v km 36,4, zahradní domek+studna v km 36,84 SO 46-45-01.1 demolice objektů SŽDC v žst. Veselí nad Lužnicí - buňka v km 54,780, domek + žumpa v km 55,580 SO 46-45-01.2 demolice objektů ČD v žst. Veselí nad Lužnicí - šatna v km 54,980, útulek v km 54,980, výsypka v km 55,016, kolostav v km 55,150, základ od transformátoru v km 55,410, domek v km 55,580 SO 46-45-02 demolice restaurace u výpravní budovy SO 48-45-01 demolice v TT Veselí nad Lužnicí - rozvodna 110kV, rozvodna 27 kV, stavební buňky 12. zábory trvalé Oproti dokumentaci EIA došlo k navýšení trvalých záborů zemědělské půdy. V dokumentaci EIA byly zábory odhadnuty na základě délky trasy a šířky železničního tělesa. V dalších stupních projektových příprav došlo k upřesňěníí výměry trvalých a dočasných záborů stavby na základě zpřesňování nivelety stavby (násypů), železničních a silničních mostů a přeložek komunikací. Tabulka 13 Trvalé zábory půdy dle dokumentace EIA k.ú. Veselí n.L.

délka trati (m) 3375

2 nové koleje 1600

rozšíření na 2 koleje 1775

2

zábor (m ) 77300

2

Tabulka 14 Zábory půdy dle projektové dokumentace (m ) 2

k.ú. Veselí nad Lužnicí I. Veselí nad Lužnicí II. Celkem

ZPF 0 81 086 81 086

trvalý zábor (m ) vodní plocha ostatní 0 8 546 21 023 10 640 21 023 19 186

celkem 8 546 112 749 121 295

13. propustek v km 34,406 Trať kříží malý vodní tok v km 34,406 propustkem. V tomto úseku je koridor veden ve stejné trase jako stávající trať. Zprava ve směru staničení je přidána 2. kolej. V dokumentaci EIA nebyl propustek řešen. Stávající ocelový trubní propustek DN 500 je na základě stanoviska CHKO Třeboňsko a AOPK ČR přestavěn propustek s železobetonovou rámovou konstrukcí s jedním mostním otvorem, o výšce 1,4 m a šířce 1,8 m.

B. I. 7. Termín zahájení realizace stavby a jejího dokončení zahájení realizace

červen 2011

dokončení stavby

leden 2016

zkušební provoz

od ledna 2016


30


kolaudace

konec r. 2016

B. I. 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj:

Jihočeský

Okres:

Tábor

Obec:


Katastrální území:

Veselí nad Lužnicí, Horusice


31


B. II. Údaje o vstupech pro hodnocení změn B. II. 1. Půda Trvalý zábor a dočasný zábor Stavba IV.TZK Horusice – Veselí nad Lužnicí je situována v katastrálním území Horusice a Veselí nad Lužnicí. V dokumentaci EIA byly zábory odhadnuty na základě délky trasy a šířce železnice. V dalších stupních projektových příprav byly upřesňovány výměry trvalých a dočasných záborů stavby (viz následující tabulky). Tabulka 15 Dočasné zábory půdy dle dokumentace EIA km

katastrální území

35,25


35,6 36,2

Veselí nad Lužnicí Veselí nad Lužnicí

36,2


36,5


37,0

Veselí nad Lužnicí Veselí nad Lužnicí

37,0


stavba most přes Lužnici most nadjezd přeložka silnice 00352 a polní cesty most před Nežárku nadjezd rekultivace přeložka komunikace 147

odhad dočasného záboru nebo dopravního omezení

charakter záboru nebo dopravního omezení

poznámka

0,2 ha

dlouhodobý

rozšíření

0,3 ha 0,2 ha

dlouhodobý dlouhodobý

nový most nový

0,2 ha

dlouhodobý

nový

0,4 ha

dlouhodobý

nový

0,4 ha nepředpokládá se

dlouhodobý

nový

dlouhodobý

nový

CELKEM

1,7 ha

Tabulka 16 Trvalé zábory půdy dle dokumentace EIA délka trati katastr

(m)

Veselí n.L.

3375

z toho rozšíření na 2 2 nové koleje koleje 1600 1775

zábor 2

(m ) 77300 2

Tabulka 17 Odhad trvalých záborů ZPF souvisejících staveb dle dokumentace EIA (m ) přeložky komunikací přeložka polní cesty u zast.. Veselí nad Lužnicí přeložka silnice III. třídy 0052 přeložka silnice II. třídy 147 celkem přeložky

délka 800 m 400 m 850 m

zábor (ha) 0,80 0,50 1,30 2,60

2

Tabulka 18 Zábory půdy dle projektové dokumentace (DSP) (m ) k.ú.

trvalý zábor ZPF

vodní plocha

ostatní

dočasný zábor nad 1 rok celkem


ZPF

ostatní

celkem

dočasný zábor do 1 roku ostatní

celkem

32


k.ú. Veselí nad Lužnicí I. Veselí nad Lužnicí II. Celkem

trvalý zábor 0 81 086 81 086

0 21 023 21 023

8 546 10 640 19 186

dočasný zábor nad 1 rok 8 546 112 749 121 295

0 35 812 35 812

0 13 945 13 945

0 49 757 49 757

dočasný zábor do 1 roku 3 819 3 819 4 864 4 864 8 683 8 683

Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL)nejsou dotčeny. Územní ochrana pozemků Chráněná území Stavba prochází po hranici CHKO od km 33,7 do km 35,25 (zhruba křížení s Lužnicí), od km 35,25 do km 36,85 pak nová trasa zasahuje dovnitř vlastní CHKO. V CHKO je trať vedena ve III. zóně. V km cca 36,4 překonává trasa žel. koridoru EVL Lužnice a Nežárka. Ochranná pásma V území se nenachází ochranná pásma zvláště chráněných území. Zhruba polovina trasy po km 35,25 je vedena přes chráněnou oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Třeboňská pánev. Z hlediska pásem ochrany vodních zdrojů leží počáteční úsek IV.TZK Horusice – Veselí nad Lužnicí (km 33,7-km 34,0) v ochranném pásmu vodního zdroje „Dolní Bukovsko, Týn n. Vltavou, Jindřichův Hradec“. IV. tranzitní železniční koridor Horusice – Veselí nad Lužnicí zasahuje do ochranných pásem technické infrastruktury (komunikace, plynovody, vodovody, kanalizace, el. vedení, telekomunikační sítě atd.). Identifikace střetů není předmětem předkládaného Shrnutí změn stavby.

B. II. 2. Voda Fáze výstavby Během výstavby záměru je spotřebovávána pitná voda v prostorech zařízení staveniště. Technologická voda je využívána především při výrobě betonu a maltových směsí, na kropení betonů během tuhnutí, na čištění vozidel a ostatních strojních zařízení a na kropení rozestavěných částí stavby a technologických komunikací jako ochrana proti nadměrnému prášení. Jedná se pouze o přechodné odběry vody, které nedosahují nadměrného množství, které by mohlo mít negativní vliv na životní prostředí. Fáze provozu Posuzovaný záměr nijak neovlivňuje a nemění způsob stávajícího odběru pitné vody v železničních zastávkách a stanicích.

B. II. 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Fáze výstavby V dokumentaci EIA není uveden soupis všech potřebných materiálů. Je vyčísleno množství potřebných surovin pro výstavbu zemního tělesa. Úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí je řešen v rámci úseku Ševětín – Veselí nad Lužnicí. Potřeba je vyčíslena následovně.


33


Tabulka 19 Potřeby materiálů pro stavbu z dokumentace EIA Zemní těleso včetně pražcového podloží Ševětín - Veselí žel. stanice Veselí celkem

3

potřeby m 470 600 19 540 490 140

Bilance se předpokládala v tomto úseku výrazně negativní, vznik materiálů byl vyčíslen na 0 m3. Zpracovatelé dokumentace konstatují, že v blízkosti stavby je vhodný zdroj tříděného kameniva odpovídajících fyzikálně mechanických vlastností v Ševětíně. Problematický je zdroj materiálů pro železniční spodek pod štěrkovým ložem. V úvahu připadá např. skrývka v lomech, nevyužitelná prosívka při výrobě tříděného kameniva apod. Získávání vhodných zdrojů těchto materiálů je věcí dodavatele stavby. V rámci realizace stavby se nepředpokládá vytváření nových zdrojů, nebo dokonce otvírka zemníků. Další stavební suroviny v dokumentaci EIA nejsou zmíněny a vyčísleny. Je zřejmé, že z hlediska vlivů na životní prostředí jsou nejdůležitější uvedené informace o vyčíslení bilance zemin a materiálů. V projektové dokumentaci (DSP) (SÚDOP 9/2009) v části F1 (Technická zpráva) je uvedena následující bilance zemin: 1. úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí SO 45-10-01 Železniční svršek Vytěžený materiál Celkové množství vytěženého štěrku (bez kontaminovaného štěrku) ................3 235 m3 Kontaminovaný štěrk na skládku nebezpečného materiálu.......................... ............0 m3 Využití do podkladních vrstev 65 % frakce 0 – 31,5 ............................................2 102 m3 Odpad 35 % .........................................................................................................1 132 m3 Potřeba štěrku do nových kolejí Celková potřeba štěrku do kolejového lože.......................................................16 899 m3 z toho nový štěrk ...............................................................................................16 797 m3 recyklovaný štěrk....................................................................................................402 m3 10.1.2. SO 45-11-01 Železniční spodek Vytěžený materiál Celkové množství vytěženého materiálu .........................................................41 939 m3 Zpětně použitý materiál ...................................................................................34 570 m3 Nově dovezený materiál Nově dovezený materiál ...................................................................................56 344 m3 Podkladní vrstva ze štěrkodrti fr. 0/32 ...............................................................9 578 m3 Konsolidační vr. - ostrohranné kam. fr. 0/256...................................................13 407 m3 Konstrukční vr. - nenamrz. nesoudr. zem. fr. 0/125............................................1 028 m3 Opevnění náspu kamenem fr. 125/256 ..............................................................8 643 m3 Drcené kamenivo....................................................................................................581 m3 Minerální směs .......................................................................................................260 m3


34


Podkladní vrstva ze štěrkodrti fr. 0/32 ................................................................9 578 m3 1. Žst. Veselí nad Lužnicí 10.2.1. SO 46-10-01- Železniční svršek ŽST Veselí nad Lužnicí Vytěžený materiál: Celkové množství vytěženého štěrku (bez kontaminovaného štěrku) ...............24035 m3 Kontaminovaný štěrk na skládku nebezpečného materiálu....................................984 m3 Využití do vsakovacích žeber 20 % frakce 31,5 – 63 .............................................3913 m3 Využití do stezek 4% frakce 4/16 ............................................................................783 m3 Úprava povrchu 1% frakce 8/16 .............................................................................196 m3 Využití do podkladních vrstev 25% frakce 0/32 ...................................................4891 m3 Odpad 50 % ..........................................................................................................9781 m3 Potřeba štěrku do nových kolejí Celková potřeba štěrku do kolejového lože.....................................................20155,9 m3 z toho nový štěrk .............................................................................................20155,9 m3 recyklovaný štěrk........................................................................................................0 m3 10.2.2. SO 46-11-01 Železniční spodek Vytěžený materiál Výkop 3.tř. ..........................................................................................................16267 m3 Výkop 4.tř. ...........................................................................................................96,91 m3 Násyp . ...............................................................................................................1504,1 m3 Nově dovezený materiál Nově dovezený materiál ŠD 0/32 .......................................................................4523,25 m3 Zpětně použitý materiál do ŠD 0/32 (recyklát)........................................................4891 m3 Štěrkopísek 16/32..................................................................................................615,09 m3 Drcené kamenivo 0/125........................................................................................740,31 m3 Drážní štěrk do vsakovacích žeber 32/63 ...............................................................690,9 m3 Zpětně použitý materiál do vsakovacích žeber 32/63 (recyklát) .............................3913 m3 Štěrkodrť 16/32.........................................................................................................15,4 m3 Množství vytěženého materiálu v úseku Horusice – Veselí nad Lužnicí se dle výše uvedených údajů pohybuje na úrovni 45 174 m3 a množství potřebného materiálu je 152 990 m3. Bilance zemních prací je výrazně záporná. V žst. Veselí nad Lužnicí bude vytěženo 17 868 m3 a potřeba materiálu a štěrku byla vyčíslena na 35 545 m3. Bilance zemních prací je také negativní. Většina vytěženého materiálu bude zpětně využita, množství odpadního vytěženého materiálu bylo vyčísleno na 11 897 m3. Z porovnání údajů z dokumentace EIA a DSP vyplývá, že údaje v dokumentaci EIA pro úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí byly mírně nadhodnocené. Jedná se o však o rozdíl cca 3 % (údaj z dokumentace EIA je brán poměrově z vyčíslené potřeby materiálu pro úsek Ševětín – Veselí nad Lužnicí). Uvedený rozdíl je vzhledem k rozsahu stavby zanedbatelný. V případě žst. Veselí nad Lužnicí je v dokumentaci EIA uváděna


35


potřeba materiálu nižší než je v DSP. Důvodem je odlišná konfigurace kolejiště celé žst. Veselí nad Lužnicí, která nastala v rámci technického zpřesňování stavby v navazujících řízeních.

B. II. 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Fáze výstavby V dokumentaci EIA se předpokládaly minimální dopravní nároky na silniční komunikace při realizaci IV. železničního koridoru, protože většina strojů i materiálu bude dopravována po železnici. V rámci projektové přípravy byla specifikována výstavba 2 staveništních komunikací (SO 45-11-01.2 km 33,97035,080, SO 45-11-1.3 km 36,100-36,530) a 2 staveništních mostů (SO45-11-01.4 staveništní most přes Lužnici, SO 45-11-01.5 staveništní most přes Nežárku). Dokumentace EIA dále řeší nároky na dopravní infrastrukturu ve vztahu k recyklačním základnám a k ostatním zařízením staveniště. Zpracovatelský tým dokumentace navrhuje lokality pro umístění recyklačního zařízení, ale ani jedna není navržena v úseku Horusice - Veselí nad Lužnicí. V předmětném úseku jsou dle projektu stavby (část C2.1 Koordinační situace, 4/2010) následující zařízení staveniště: Tabulka 20 Přehled zařízení staveniště dle projektové dokumentace Zařízení staveniště ZS1 ZS2 ZS2.1. ZS2.2. ZS3 ZS4 ZS5 ZS6 ZS7 ZS8 ZS9 ZS10 ZS11 ZS12 ZS13 ZS14 ZS15 ZS16 ZS17 ZS18 ZS19 ZS19.1 ZS20 ZS21 ZS22 ZS23 ZS24 ZS25 ZS26

umístění km cca 34,0 vlevo km cca 34,0 vpravo km cca 35,0 vpravo km cca 35,100 vlevo km cca 35,150 vlevo km cca 35,2 vpravo km cca 35,3 vpravo km cca 35,6 vpravo km cca 35,9 vpravo km cca 36,00 vpravo km cca 36,1 vlevo km cca 36,1 vpravo - u přeložky silnice III/00352 km cca 36,1 vpravo - u přeložky silnice III/00352 km cca 36,3vpravo km cca 36,35 vpravo km cca 36,45 vpravo km cca 36,8 vlevo km cca 36,75 vlevo km cca 36,75 vpravo km cca 36,7 vpravo – u trati Č. Velenice – Veselí nad Luž. km cca 36,7 vpravo – u trati Č. Velenice – Veselí nad Luž. km cca 36,75 vpravo – u trati Č. Velenice – Veselí nad Luž. km cca 37,2 vlevo km cca 54,85 vlevo km cca 54,95 vlevo km cca 55,3 vpravo km cca 55,3 vlevo km cca 55,4 vlevo km cca 55,6 vlevo


2

plocha (m ) 37 453 413 915 676 268 991 623 769 2854 2992 854 539 216 627 968 1518 739 403 440 525 550 3535 568 327 1614 299 6103 289

36


Zařízení staveniště ZS20 až ZS26 jsou určeny pro modernizaci Žst. Veselí nad Lužnicí. Fáze provozu Dokumentace EIA upozorňuje na skutečnost, že budou provedeny úpravy komunikační sítě tak, aby se v cílovém stavu na trati nevyskytovala úrovňová křížení. V daném úseku se jedná o následující úpravy. •

Mezi zastávkou Veselí a železniční stanicí Veselí bude vybudována přeložka železniční trati a zrušeny 4 přejezdy. Silnice III/00352 (Veselí - Val) se překládá v dl. 400 m a nad přeloženým úsekem se vybuduje železniční nadjezd. Na komunikaci se připojí nová místní komunikace, která bude napojena na současný most přes Lužnici.

•

Silnice č. II/147 Veselí - Kardašova Řečice bude převedena nadjezdem přes přeloženou trať i přes současnou trať od Velenic. Přeložka bude dlouhá 850 m a odstraní se zcela nevyhovující směrové poměry u dnešního přejezdu přes trať České Velenice – Praha. Minimální poloměr na přeložce je 300 m. Ze silnice se zřídí dva sjezdy – jeden do areálu ČD (varianta umístění OTV) a druhý na silnici III/14719 Veselí – Újezdec.

U přeložky silnice III/00352 došlo ke zcela jiné koncepci řešení. Byl proveden silniční nadjezd ve formě estakády o 10 polích. Dále byl přidán silniční nadjezd místní komunikace v km 34,995. Dopravní obslužnost území bude zachována i po realizaci IV. železničního koridoru. Přeložky a rušení inženýrských sítí/zásah do hmotného majetku Během výstavby hodnoceného úseku IV.TZK došlo k mnohým přeložkám stávajících inženýrských sítí. Změny v trasách těchto přeložek vznikaly v průběhu povolovacího řízení pouze na základě upřesňování technického řešení stavby a na základě zjištěných skutečných tras dané infrastruktury. Žádné změny v souvislosti s přeložkami inženýrských sítí neměly na životní prostředí významný vliv. 6 objektů bylo určeno k demolici: SO 45-45-01 Horusice - Veselí n.L., demolice v km 34,000 SO 45-45-02 Horusice - Veselí n.L., demolice drážních objektů SO 46-45-01.1 ŽST Veselí n.L., demolice objektů SŽDC SO 46-45-01.2 ŽST Veselí n.L., demolice objektů ČD SO 46-45-02 ŽST Veselí n.L., demolice restaurace u VB SO 48-45-01 TT Veselí n.L., demolice V době zpracování dokumentace EIA nebyly identifikovány žádné objekty určené k demolici.

B. III. Údaje o výstupech pro hodnocení změn B. III. 1. Ovzduší V souvislosti s výstavbou a provozem záměru je možné definovat následující bodové, liniové a plošné zdroje znečištění ovzduší.


37


Fáze výstavby Bodové zdroje Za bodové zdroje znečištění ovzduší lze označit recyklační linky. V dokumentaci EIA jsou doporučeny 3 lokality pro umístění recyklační linky. Všechna mimo řešený úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí. Umístění recyklační základny je v projektové dokumentaci navrženo v km 19,8 trati Veselí n. L. – Jindřichův Hradec. Recyklační základna bude umístěna na území současné výhybny Velký Ratmírov. Zde bude realizována recyklace starého kolejového lože v rámci celé stavby. Liniové zdroje Liniové zdroje znečištění ovzduší představuje provoz nákladní techniky v rámci přesunů materiálu a při rekonstrukci tělesa. V rámci výstavby byly realizovány 2 staveništní komunikace (SO 45-11-01.2 Horusice - Veselí n.L., staveništní komunikace km 33,970 - 35,080, SO 45-11-01.3 Horusice - Veselí n.L., staveništní komunikace km 36,100 - 36,530). Plošné zdroje Během výstavby představovaly plošné zdroje znečištění ovzduší dočasné skládky sypkých materiálů a vlastní zemní práce během výstavby. Fáze provozu Železniční trať je a zůstane plně elektrifikována, takže vlivy na znečištění ovzduší v hodnoceném území lze v souvislosti s výstavbou IV. železničního koridoru považovat za minimální.

B. III. 2. Odpadní vody Fáze výstavby Způsob nakládání s odpadními vodami ve fázi výstavby musí být proveden v souladu s platnou legislativou. Splaškové odpadní vody ve fázi výstavby vznikají především v objektech sociálního zázemí v rámci zařízení staveniště. Z hlediska odpadních vod lze během výstavby očekávat pouze dočasné a omezené množství srážkových odpadních vod v etapě výstavby z prostoru recyklace štěrkového lože. Způsob odvodnění, rozhraní odvodňovaných ploch a poloha jednotlivých odvodňovacích zařízení je navržena s ohledem na umístění železničních mostů, opěrných zdí, nástupišť a v neposlední řadě s ohledem na polohu stávajících i nových inženýrských sítí a základů trakčních stožárů. Odvodnění zemní pláně a pláně tělesa železničního spodku je řešeno systémem vsakovacích žeber. V části upravovaného úseku mimo železniční stanici je navržené otevřené povrchové odvodnění pomocí zpevněných příkopů z tvárnic TZZ3. Fáze provozu Samotný provoz na trati nemůže zásadně ohrozit čistotu vod. Úkapy mazacích látek z projíždějících souprav a přepravovaných kapalných materiálů ulpívají na povrchu štěrkového lože, kde se sorbují do prachových částic mezi štěrkovými zrny nebo jsou zachyceny stabilizační vrstvou železničního spodku. K – E K O L A group, spol. s r. o. –

38


dalšímu pohybu hutněným zemním tělesem nebo k vyplavování nedochází. Odvodnění zemní pláně a pláně tělesa železničního spodku je řešeno systémem vsakovacích žeber. V části upravovaného úseku mimo železniční stanici je navrhnuté otevřené povrchové odvodnění pomocí zpevněných příkopů. Ohrožení podzemních vod by bylo možné pouze při lokální havárii.

B. III. 3. Odpady Nakládání s odpady se řídí zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. v platném znění a navazujícími a upřesňujícími právními předpisy. Fáze výstavby Tabulka 21 Přehled odpadů v etapě výstavby dle dokumentace EIA Druh odpadu Odpadní stavební dřevo Železniční pražce Železniční pražce Stavební suť a ostatní stavební odpad Výkopová zemina Zemina zneč. rop. látkami Zemina zneč. rop. látkami Ost. zneč. zeminy Úlomky betonu nezneč. Odpad z modernizace a rekonstrukce

Kód Kat. 170201 O 061399 N 170101 O 170102 O 170501 O 170701 N 170501 N 170701 N 170101 O 170101 O až 170105 Železný šrot 170405 O Odpad hliníku 150104 O Odpad ze zeleně 020199 O Odpad mědi a jejích slitin 170401 O Odpad kabelů 170408 O Odpadní bitumenové emulze 170303 N Odpadní ředidla 070304 N Staré nátěrové hmoty 080105 N Obaly a nádoby z plastů nezneč. 150102 O Ostatní odpad z obcí pod. domovnímu 200301 O odpadu sběrový papír 200101 O kovové předměty 200105 N odpadní kabely 170408 O směsný komunál.odpad 200301 O obaly z papíru a lepenky 150101 O obaly z plastů 150102 O obaly ze dřeva 150103 O obaly z kovů 150104 O kompozitní obaly 150105 O směs obal. Materiálů 150106 O Sklo 170202 O

Specifikace odpadu Dřevo po stavebním použití, z demolic Železniční pražce dřevěné Železniční pražce betonové Stavební a demoliční suť,stavební suť z mostů, Čistá výkop. zemina - odkop Lokálně znečištěný štěrk (výhybky, části trati) Lokálně znečištěná zemina (výhybky) Odpad z recyklace štěrk. lože Beton z demolic objektů, základů TV Odpad z interiérů rekonstruovaných objektů

Železný šrot - konstrukce, stožáry a kolejnice Odpad hliníku Smýcené keře

Demolice objektů a zařízení Vlastní stavební činnost

V rámci projektové dokumentace v části B.3.2 Odpadové hospodářství byla podrobněji problematika odpadů řešena. Především byly provedeny chemické analýzy štěrkového lože. Na základě výsledků chemický analýz bylo konstatováno, že se nepředpokládá významné znečištění stavebních materiálů. Tyto materiály (odpady) je možné podmíněně použít na povrchu terénu. Výjimkou jsou místa zřetelně – E K O L A group, spol. s r. o. –

39


znečištěná ropnými látkami (výhybny, stání lokomotiv), která jsou doporučena odtěžit a s materiálem má být nakládáno jako s nebezpečným odpadem. Kromě v tab. 21 uvedených nebezpečných odpadů bude stavba zdrojem ještě dalších nebezpečných odpadů jako jsou kůly a sloupy dřevěné (170204*), výhybky znečištěné mazadly (170409*), transformátory a kondenzátory s obsahem PCB (160209*), trafa s olejem nebo s jinými škodlivinami (160213*), kabely s izolací papír – olej (170410*), kondenzátorové baterie obsahující nebezpečné složky (160213*), olověné akumulátory (160601*), nikl-kadmiové baterie a akumulátory (160602*), železniční pražce dřevěné - mostnice (170204*), kontaminovaná stavební suť a betony z demolic (170106*), stavební materiály obsahující azbest (170605*), výkonové transformátory a tlumivky s olejovou náplní (160213*), přístrojové transformátory s olejovou náplní (160213*), výkonové vypínače VVN, VN s olejovou náplní (160213*), izolační materiály s obsahem azbestu (170601*), izolační materiály obsahující nebezpečné látky (170603*). Fáze provozu Při provozu železnice a žel stanice vzniká určité množství odpadů, které je zahrnuto v odpadovém hospodářství provozovatele. Spektrum ani objemy odpadů vznikajících během provozu se po realizaci záměru nezmění. V souvislosti s hodnocenými změnami provedenými během povolovacího procesu stavby nedochází ve fázi provozu ke změně vlivu na životní prostředí. Na produkci odpadů se projeví změna č. 11, která představuje navýšení demolovaných objektů. Navýší se množství odpadů, nepředpokládáme produkci odpadů jiných druhů, než je uvedeno v předchozím textu.

B. III. 4. Hluk Zdroje hluku lze v souvislosti s navrženým záměrem očekávat ve fázi výstavby i provozu. Fáze výstavby Zdroji hluku při stavební činnosti jsou jednotlivá strojní zařízení a dopravní obsluha stavby. V dokumentaci EIA jsou uvedeny přehledy parametrů uvedených strojů. Podrobněji byla problematika řešena v rámci územního a stavebního řízení. Část B4 projektové dokumentace (DSP) tvoří Akustická studie (zpracovatel František Kohlíček, SUDOP Praha a.s.10/2009). Je zde uveden návrh technických a organizačních opatření na snížení hluku. Zhotovitel stavebních prací musí splnit požadavek na dodržení hygienických limitů ve výstavbě dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Fáze provozu Hluk z provozu na posuzovaném úseku IV. železničního koridoru byl v dokumentaci EIA v roce 2001 kvantitativně vyhodnocen v hlukové studii, kterou zpracoval Ing. Martin Šára, ENVI-COM. V závěru hlukové studie se konstatuje, že vliv hluku lze po realizaci protihlukových opatření označit za akceptovatelný, protože vzhledem k modernizaci železniční trati dojde ke zlepšení hlukové situace u obytných objektů. V oblasti zastávky ve Veselí nad Lužnicí byla po levé straně navržena 500 m dlouhá protihluková stěna. V rámci zpracování hlukové studie bylo provedeno měření hlukové zátěže v území. Z výsledků vyplývá překračování hygienických limitů u nejbližších obytných objektů. – E K O L A group, spol. s r. o. –

40


V dalších stupních realizace stavby byla hluková situace zpřesňována. Pro DSP zpracovala akustickou studii firma SUDOP Praha a.s., Fr. Kohlíček 10/2009. Studie předkládá možnosti snížení nadměrných ekvivalentních hladin hluku v obytné zástavbě. Především se jedná o výstavbu protihlukových bariér, kterých bylo v celém úseku navrženo celkem 4 120 m. Výstavba stěn výrazně zlepší stav hlukového zatížení obytné zástavby, na většině lokalit budou dodrženy hygienické limity pro chráněný venkovní prostor i pro chráněný venkovní prostor staveb. U osamocených objektů, nebo u objektů, kde není reálné či ekonomicky únosné protihlukové stěny budovat, studie doporučuje provést individuální protihluková opatření. Dle hlukových map bylo navrženo k prověření a případným individuálním opatřením 57 objektů. Drážní domky jsou navrženy k vynětí z bytového fondu. Tabulka 22 Přehled navržených protihlukových stěn dle projektové dokumentace Název lokality

Délka bariéry (m)

Výška bariéry (m)

Před zastávkou Veselí nad Lužnicí zastávka

230 150 230 600 600 380 630 150 390

3,0 3,0-2,0 2,5 1,5 1,5 1,5 3,0 2,5 3,0

560 200

2,0 3,0

mezi zastávkou a žst.

Veselí nad Lužnicí žst. CELKEM

strana (ve směru staničení) levá levá levá levá levá levá pravá levá levá levá

pravá

Staničení (km) 34,75-34,98 35,01-35,16 35,22-35,45 35,45-36,05 36,10-36,70 36,72-37,10 54,23-54,83 54,56-54,71 54,71-55,10

55,39-55,95 55,50-55,70

4120

V rámci akustické studie bylo také provedeno měření hluku. U většiny objektů ležících v ochranném pásmu dráhy v poli přímého dopadu zvukových vln byly zaznamenány nadlimitní hodnoty pro noc a ve většině případů i pro den.

B. III. 5. Vibrace Ve fázi výstavby došlo po přechodnou dobu ke zvýšení vzniku vibrací vlivem nasazení stavebních strojů a techniky zhotovitele, který byl zodpovědný za vyhovující technický stav svého strojového parku. Za provozu železnice budou vznikat vibrace v důsledků jízdy vlakových souprav po železnici. Při modernizaci dojde k výměně starých a nefunkčních či špatně fungujících částí částmi novými a kvalitnějšími. Tento kvalitativní posun bude mít za následek i lepší funkci kolejové dráhy a tím i snížení hodnot vibrací šířících se do okolí. V rámci zpracování akustické studie v DSP bylo provedeno měření vibrací v 5 vytipovaných bodech v okolí úseku IV. železničního koridoru Horusice – Veselí nad Lužnicí. Body byly dle zkušeností vybrány v místech s nejintenzivnějším možným šířením vibrací. Naměřené hodnoty byly podlimitní.

B. III. 6. Záření radioaktivní, elektromagnetické Železniční koridor není zdrojem elektromagnetického ani radioaktivního záření.


41


B. III. 7. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Železniční stavby patří mezi aktivity s poměrně jednoznačnými a dobře známými riziky bezpečnosti provozu. Fáze výstavby Při výstavbě nelze vyloučit možnost úniku ropných látek z mechanismů používaných při zemních pracích. Míru rizika je třeba snižovat důsledným dodržováním zásad organizace výstavby, technologickou kázní a pravidelnými kontrolami staveniště. Pozornost je potřeba věnovat úseku v ochranném pásmu vodního zdroje, kde by únikem ropných látek mohly být ohroženy zdroje pitné vody. Rozsáhlá kontaminace zdrojů by měla za následek nutnost jejich odstavení, kontaminace povrchových vod většího rozsahu by znamenala destrukci ekosystému postižené vodoteče. Fáze provozu Při provozu na železnici nelze vyloučit riziko havárie s možností úniku pohonných hmot (ropných látek). Kritická by mohla být havárie vlaku převážejícího určité nebezpečné látky (ropné látky, některé chemikálie, odpady, radioaktivní látky). Vylití těchto látek a následná kontaminace povrchových a podzemních vod může ohrozit zdroje pitné vody, biotu a ekologickou stabilitu vodních ekosystémů. Při přepravě nebezpečných látek je nutno dodržovat Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID).


42


C.

ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C. I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území se zaměřením na možné změny těchto charakteristik ve vztahu k navrženým/provedeným změnám stavby V této podkapitole předkládané dokumentace je proveden výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik území dotčeného stavbou „Modernizace trati Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“. Výběr nejzávažnějších environmentálních charakteristik jsme provedli se zřetelem na identifikované změny. Tabulka 23 Identifikace složek životního prostředí, které by mohly být změnami stavby ovlivněny Změna

obyvatelstvo

ovzduší a klima

vody

půda

horninové prostředí

fauna, flóra, ekosystémy

krajina

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

0 0 0 + + + + 0 + 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 + + + + + + 0 0 0

0 0 0 0 + + + 0 + + 0 + 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 + + + + 0 0 0 0 +

0 0 0 + + + 0 0 + 0 0 0 0

architekt. a histor. památky 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 + 0 0

Vysvětlivky: 0.... k ovlivnění složky ŽP realizovanou změnou nedochází +.... z charakteru změn lze předpokládat ovlivnění dané složky životního prostředí Za nejvýznamnější environmentální charakteristiky dotčeného území ovlivněné změnami stavby byly na základě výše uvedeného hodnocení identifikovány: podzemní a povrchové vody půda obyvatelstvo krajina fauna, flóra, ekosystémy Těmto charakteristikám životního prostředí a jejich ovlivnění realizovanými změnami posuzovaného úseku IV. žel. koridoru byla věnována maximální pozornost. Ovšem i ostatní charakteristiky (složky) životního prostředí a jejich ovlivnění byly vyhodnoceny standardním postupem. Popis jednotlivých složek životního prostředí je proveden v následující kapitole.


43


C. II. Stručná charakteristika stavu složek ŽP v dotčeném území, které mohou být/mohly být pravděpodobně významně ovlivněny změnami stavby Při popisu současného stavu životního prostředí v dotčeném území jsme vycházeli z dokumentace EIA zpracované firmou ECO ENVICONSULT v r. 2001, z Environmentálního shrnutí, ze studií zpracovaných v rámci stavebního řízení a z vlastní rekognoskace terénu. Popis byl zaměřen na složky a části dotčeného území, které mohly být ovlivněny řešenými změnami

C. II. 1 Ovzduší Po stránce klimatické spadá zájmové území do klimatické oblasti mírně teplá. Konkrétní úsek IV. železničního koridoru Horusice - Veselí nad Lužnicí spadá do klimatického okrsku MT10, který je charakterizován jako mírně teplý, mírně vlhký s mírnou zimou, pahorkatinový. Tabulka 24 Charakteristiky zastoupených klimatických rajonů počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a vyšší počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná lednová teplota průměrná červencová teplota průměrná dubnová teplota průměrná říjnová teplota početní dní se srážkami 10 mm a více suma srážek za období IV-IX suma srážek za období X-III počet dní se sněhovou pokrývkou počet zamračených dní počet jasných dní

MT 10 40-50 140-160 110-130 30-40 -2 – -3 17-18 7-8 7-8 100-120 400-450 200-250 50-60 120-150 40-50

Bližší představu o podnebí zájmové oblasti podávají průměrné teploty a srážkové úhrny. Následující tabulky uvádějí hodnoty z klimatologické stanice Č. Budějovice a srážkoměrné stanice Soběslav. Tabulka 25 Údaje o průměrných srážkách a teplotě v území Stanice Soběslav

I 33

II 31

III 29

Průměrný úhrn srážek [mm] IV V VI VII VIII 43 57 75 86 73

Stanice Č. Budějovice

I -2,1

II -1,1

III 3,1

Průměrná teplota vzduchu [°C] IV V VI VII VIII IX 7,5 12,8 15,8 17,4 16,6 13,0

IX 44

X 44

XI 36

XII 37

Rok 588

X-III 210

X 7,8

XI 2,9

XII Rok IV-IX -0,7 7,8 13,8

Znečištění ovzduší Hodnocení stávající úrovně znečištění v zájmovém území vychází v souladu s platnými právními předpisy z údajů zveřejňovaných Ministerstvem životního prostředí, a sice hodnot klouzavého průměru koncentrací uvažovaných škodlivin za předchozích 5 kalendářních let (2009-2013), které mají stanoven roční imisní limit. Tyto hodnoty jsou uváděny pro čtverce o rozsahu 1x1km. Podle těchto údajů lze v řešeném území očekávat následující imisní zátěž:


44


Tabulka 26 Imisní zátěž a limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka

Doba průměrování

Oxid dusičitý

Imisní limit -3

kalendářní rok

40 µg.m -3

Koncentrace 11,3-15,4

Oxid siřičitý

24 hodin

125 µg.m (4 MV)

16,3-18,9

PM10

24 hodin

50 µg.m (36 MV)

-3

36,0-42,0

-3

18,9-22,3

-3

14,6-16,7

PM10

kalendářní rok

40 µg.m

PM2,5

kalendářní rok

25 µg.m

-3

0,9

-3

0,46-0,96

-3

1,31-1,81

-3

0,38-0,4

Benzen

kalendářní rok

5 µg.m

Benzo(a)pyren

kalendářní rok

1 ng.m

Arsen

kalendářní rok

6 ng.m

Kadmium

kalendářní rok

5 ng.m

-3

1,4-2,0

-3

0,0045-0,0065

Nikl

kalendářní rok

20 ng.m

Olovo

kalendářní rok

0,5 µg.m

Legenda: MV – n-tá nejvyšší koncentrace v roce, tj. např. 4 MV znamená čtvrtá nejvyšší hodnota

Pozaďové zatížení lokality uvažovanými škodlivinami lze považovat za přijatelné, imisní limity stanovené pro období kalendářního roku jsou splněny. U hodnocených změn nebyl identifikován vliv na ovzduší a klima.

C. II. 2 Voda Povrchová voda Řešená trasa IV.ZTK se dotýká města Veselí nad Lužnicí. Město leží na soutoku dvou velkých jihočeských řek Lužnice a Nežárky. To se promítá i do hydrologické situace zájmového území. Zájmová oblast náleží do povodí řek Lužnice a Nežárky. Trasa IV. železničního koridoru prochází dílčími povodími č.h.p. 1-0704-007 Bechyňský potok od Blatské stoky a Olešenského potoka po ústí, č.h.p. 1-07-02-076 Lužnice od Bukovského potoka po Náhon z Nežárky, č.h.p. 1-07-03-079 Nežárka od Zlukovského potoka po ústí, č.h.p. 1-07-04-001 Lužnice od Nežárky po Bechyňský potok a č.h.p.1-7-04-008 Lužnice od Bechyňského potoka po Doňovský potok. IV.železniční koridor v úseku Horusice - Veselí nad Lužnicí překonává mostním objektem řeku Lužnici i řeku Nežárku a její slepé rameno. Úsek mezi řekou Lužnicí a Nežárkou je vymezen jako zátopové území Q100. Lužnice Řeka Lužnice je klasifikována jako významný vodní tok dle vyhlášky č. 178/2012 Sb. Nejbližší stanicí s měřením průtoku nad křížením se IV.TZK je hlásný profil Frahelž. Průměrná roční hodnota průtoku se zde pohybuje na úrovni 4,21 m3.s-1 a průměrný roční stav je 60 cm. N-leté průtoky jsou následující: Tabulka 27 N-leté průtoky - Lužnice N (roky) 3 -1 QN (m .s )

1 16

5 34

10 48

50 106

100 145


45


Kvalita vody v řece Lužnici je pravidelně monitorována ČHMÚ, nejbližším sledovaným profilem je Veselí nad Lužnicí v říčním km 76. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty sledovaných ukazatelů za období 2012-2013. Tabulka 28 Jakost vody v řece Lužnice v profilu Veselí nad Lužnicí ukazatel teplota vody reakce vody elektrolytická konduktivita BSK-5 CHSK- Cr amoniakální dusík dusičnanový dusík Pcelk.

jednotka °C

průměr 11,1 7,3 22,3 7,6 51,7 0,26 0,9 0,19

mS/m mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

imisní limity 29 6-9 3,8 26 0,23 5,4 0,15

třída jakosti

I. IV. V. II. I. III.

Zdroj: Vodohospodářský informační portál http://voda.gov.cz/portal/cz/

Nežárka Nejbližší stanicí s měřením průtoku nad křížením se IV.TZK je hlásný profil Hamr. Průměrná roční hodnota průtoku se zde pohybuje na úrovni 12,3 m3.s-1 a průměrný roční stav je 157 cm. N-leté průtoky jsou následující: Tabulka 29 N-leté průtoky - Nežárka N (roky) 3 -1 QN (m .s )

1 56

5 100

10 124

50 194

100 230

Kvalita vody v řece Nežárce je pravidelně monitorována ČHMÚ, nejbližším sledovaným profilem je Veselí nad Lužnicí v říčním km 2. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty sledovaných ukazatelů za období 2012-2013. Tabulka 30 Jakost vody v řece Nežárka v profilu Veselí nad Lužnicí ukazatel teplota vody reakce vody elektrolytická konduktivita BSK-5 CHSK- Cr amoniakální dusík dusičnanový dusík Pcelk.

jednotka °C mS/m mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

průměr 10,8 7,6 22,8 3,9 35 0,11 2,2 0,16

imisní limity 29 6-9 3,8 26 0,23 5,4 0,15

třída jakosti I. III. IV. I. II. III.

Zdroj: Vodohospodářský informační portál http://voda.gov.cz/portal/cz/

V km 34,406 kříží trať bezejmennou vodoteč. Podzemní voda Z hydrogeologického hlediska patří IV.železniční koridor Horusice – Veselí nad Lužnicí do oblasti hydrogeologického rajónu č. 121 Fluviální sedimenty Lužnice a Nežárky. V širším okolí zájmového území lze z hydrogeologického hlediska rozlišit nezpevněné kvartérní a terciérní sedimenty, v nichž se vyskytují prakticky jen horniny s propustností průlinovou a poloskalní mezozoické a proterozoické horniny s propustností puklinovou.


46


Předkvartérní podklad - v horninách se jedná o vodní režim puklinový, horniny jsou pro vodu v nezvětralém stavu prakticky nepropustné. Podzemní voda může cirkulovat pouze podél nezajílovaných, otevřených puklin, případně v tektonicky podrcených pásmech. Vydatnost těchto horizontů je všeobecně nízká. V rozvětralých a rozpukaných partiích hornin s přibývající jemnozrnnou a úlomkovitou složkou se propustnost zvyšuje. V tomto případě se jedná o kombinovaný režim puklinově-průlinový. V této části horninového masívu se vykytuje, převážně nepravidelný (místy i souvislejší) horizont podzemní vody. Jílovitější prolohy pak vytváří v daném horizontu izolant. Jeho vydatnost je závislá na atmosférických srážkách, případně na dotaci vod z blízkých vodotečí. Tato zvětralinová zóna skalního masívu plní částečně funkci hydrogeologického kolektoru. Kvartér – průlinový kolektor je tvořen zejména fluviálními akumulacemi (terasové sedimenty). Tyto sedimenty představují vhodné prostředí pro vznik souvislého horizontu podzemní vody. Horizont je pak závislý na atmosférických srážkách, případně na dotaci vod z blízkých vodotečí. Zhruba polovina trasy po km 35,25 je vedena přes chráněnou oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Třeboňská pánev. Počáteční úsek (km 33,7-km 34,0) je veden v ochranném pásmu vodního zdroje Dolní Bukovsko, Týn n. Vltavou, Jindřichův Hradec. V rámci geotechnického a stavebnětechnického pasportu byly provedeny jádrové inženýrsko geologické vrty. Výsledky chemického rozboru pro vybrané vrty uvádí následující tabulka: Tabulka 31 Složení podzemních vod v zájmové oblasti Číslo sondy

pH

J103 J108

6,8 6,1

Konduktivita mS/m 87,6 38,3

+2

Ca mg/l 118 36,1

+2

Mg mg/l 25,5 7,29

+

NH4 mg/l 7,83 0,08

Cl´ mg/l 19,1 30,7

SO4´´ mg/l 128 102

-

HCO3 mg/l 409 36,6

Vrt 103 byl umístěn do blízkosti řeky Lužnice. Podzemní voda byla naražena v 3,7 m, ustálená hladina byla naměřena v 3,5 m. Vrt 108 byl umístěn do blízkosti řeky Nežárky. Podzemní voda byla naražena v 3,2 m, ustálená hladina byla naměřena v 3,0 m. U hodnocených změn byly identifikovány především pozitivní vlivy na vody. Jedná se o navýšení mostních objektů (změna č. 5) z důvodu zlepšení odvodu vody z lokality při povodních (inundační mosty), menší zásahy do podzemních vod při realizaci silničního nadjezdu III/00352, zlepšení parametrů mostů z důvodu navýšení nivelety (změna č. 9). Mírné negativní vlivy jsou spojeny s navýšením zpevněných ploch, které urychlují odtok vody v krajině (změna č. 7).

C. II. 3 Půda Zájmové území se rozkládá v nadmořské výšce 410-430 m n.m. v mírně teplé klimatické oblasti B, a to v okrsku B3, který je charakterizován jako mírně teplý, mírně vlhký s mírnou zimou, pahorkatinový. Z pedologického hlediska se v území plánované stavby zhruba stýkají a prolínají dva základní půdní typy: 1.

Plošně největší podíl Třeboňské pánve zhruba mezi tokem Lužnice směrem na západ až po Lišovský práh jsou z pedologického hlediska pseudogleje spolu s hnědými půdami oglejenými. Pseudogleje jsou typické půdy pánví, kde vzniky na smíšených písčitojílovitých křídových a tercierních sedimentech. Původní vegetací byly především kyselé doubravy. Hlavním půdotvorným procesem je oglejení, vedle kterého se jako vedlejší půdotvorný pochod uplatňuje illimerizace, která vlastnímu oglejení předchází. Illimerizace je půdotvorný proces, při němž je svrchní část profilu – E K O L A group, spol. s r. o. –

47


ochuzována o jílnaté součástky, které jsou zasakující vodou přemisťovány do hlubších půdních horizontů. Oglejení je půdotvorný proces, při němž jílem obohacený, zhutnělý a tudíž málo vodopropustný horizont na svém povrchu dočasně zadržuje srážkovou vodu, která způsobuje koncentraci oxidů železa a manganu do malých, tmavě rezivých tzv. bročků. Pseudogleje jsou typické tím, že pod humusovým horizontem se nachází několik desítek centimetrů mocný oglejený horizont nápadný bělošedým zbarvením, rezivými skvrnami a s výskytem železitých bročků. Zhutnělá spodina způsobuje sezónní převlhčování povrchových horizontů, jehož důsledkem je citelný nedostatek vzduchu v půdě. Hnědé půdy oglejené jsou hnědé půdy s hlavním půdotvorným procesem, kterým je intenzivní vnitropůdní zvětrávání, ale s projevy výše popsaného oglejení nebo glejového procesu. Hnědé půdy oglejené nejsou příliš úrodné, jsou vhodné pro pěstování brambor a méně náročných obilovin, jako jsou žito a oves. Pseudogleje jsou ze zemědělského hlediska rovněž málo kvalitní, jejich nevýhodou je občasné převlhčení, nicméně při malé skeletovitosti a větší mocnosti jsou to půdy vhodné pro pěstování náročnějších obilovin, jako je pšenice a ječmen, a nebo jetele. 2.

V nivě Lužnice a Nežárky jsou nejrozšířenějším půdním typem podzoly. Podzoly zde vznikly na extrémně chudém písčitém substrátu, na němž byly původní vegetací borové doubravy. Hlavním půdotvorným pochodem je intenzivní vyplavování (podzolizace) ve velmi kyselém prostředí. Pod vrstvou surového humusu na povrchu je vrstva dokonale vyběleného eluviálního horizontu. Obsah surového humusu je vysoký, reakce obvykle silně kyselá, sorpční vlastnosti velmi špatné, fyzikální vlastnosti jsou příznivější. Přirozená úrodnost těchto půd je velmi nízká, nehodí se jako orná půda, využití spočívá spíše v zatravnění (louky, pastviny), nebo zalesnění.

Zemědělské půdy se klasifikují pomocí bonitovaných půdně ekologických jednotek, BPEJ (Vyhláška MZe č. 48/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Každá BPEJ je tvořena pětimístným číselným kódem. Prvý číselný znak vyjadřuje charakteristiku klimatických podmínek. Je vymezeno deset klimatických regionů označených číslicemi 0-9. Dvojčíslí druhého a třetího znaku BPEJ charakterizuje půdní podmínky a vyznačuje hlavní půdní jednotku. Je vymezeno 78 HPJ označených číslicemi 01-78, které vyjadřují základní vlastnosti půdy. Zemědělské půdy jsou rozděleny do 5 tříd ochrany na základě bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Nejcennější půdy jsou zařazeny do I. a II. třídy ochrany, cennost klesá od I. třídy do V. třídy ochrany, která představuje půdy s velmi nízkou produkční schopností. Na řešených plochách se nachází následující BPEJ: Tabulka 32 Přehled BPEJ v zájmovém území BPEJ 7 56 00 7 44 00, 7 22 10, 7 64 01 7 22 12, 7 52 01 7 21 10, 7 51 11 7 67 01, 7 70 01

Třída ochrany I. II. III. IV. V.

Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) nejsou realizací stavby dotčeny. Navýšení silničních mostů (změna č. 6), navýšení přeložek silnic II. a III. třídy a místních komunikací (změna č. 7) a zvýšení násypů (změna č. 9) představuje nárůst záboru zemědělské půdy.


48


C. II. 4 Horninové prostředí a přírodní zdroje Z regionálně-geologického hlediska je zájmové území součástí Českého masívu budovaného proterozoickými horninami a mezozoickými a terciérními sedimenty Třeboňské pánve. Konkrétně se jedná o pararuly, serpentinity, amfibolity, dále pak jílovce a prachovce. Proterozoické horniny budují skalní podklad od levého břehu řeky Nežárky směrem na východ zájmového území. Průzkumnými pracemi byly zastiženy zcela zvětralé až navětralé pararuly, serpentinity a amfibolity. Horniny vykazují četná tektonická narušení. Horniny mezozoika tvoří převážně slabě zpevněné písčité jílovce a prachovce náležící ke klikovskému souvrství. Jejich zbarvení je velmi pestré od bílé, červené až po modrošedou. Tyto horniny byly zastiženy v blízkém okolí řeky Lužnice, zejména na jejím levém břehu. Terciérní sedimenty (neogén) jsou tvořeny v zájmové oblasti šedozelenými jíly až slabě zpevněnými jílovci a černohnědými uhelnými jíly. Během průzkumných prací byly zastiženy v oblasti mezi řekami Lužnice a Nežárka. Kvartérní sedimenty jsou v zájmovém úseku budovány navážkami, eolickými, fluviálními a deluviálními sedimenty. Navážky se vyskytují ve větších mocnostech v celém úseku stávající trasy - v železničních stanicích, v náspech trati ČD, v místních komunikacích, v místech záhozů opěr, v zastavěném území, apod. Jsou různorodé, v tělesech náspů bylo do hloubky sondování ověřeno, že jsou většinou složeny z místního horninového materiálu. Svrchu jsou místy překryty výziskem a škvárou. Deluviofluviální a deluviální sedimenty mají v zájmovém území pouze malé rozšíření. V trase se vyskytují východně od řeky Nežárky a jsou zastoupené písčitojílovitými až štěrkovitojílovitými zeminami. Výskyt fluviálních sedimentů je v zájmovém území vázán na nivy a terasy řek. Vlastní údolní nivy všech řek na jejich soutoku jsou tvořeny jílovitými a písčitojílovitými zeminami s podružným obsahem štěrku a kamenů, s nízkým stupněm konzistence. Eolické sedimenty nemají v zájmovém území velké plošné rozšíření. Vyskytují se pouze v reliktech severně a jižně od vlastní trasy, jako lokální překryv fluviálních sedimentů. Jsou zastoupeny sprašemi a sprašovými hlínami. Průzkumnými pracemi nebyly tyto zeminy zastiženy. Trasa IV.TZK v úseku Horusice – Veselí nad Lužnicí prochází ložiskem štěrkopísků Veselí nad Lužnicí – Vlkov, je zde také vymezeno chráněné ložiskové území (CHLÚ) Veselí nad Lužnicí. U hodnocených změn nebyl identifikován vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje.

C. II. 5 Krajina Geomorfologie Řešený úsek IV.TZK prochází těmito geomorfologickými jednotkami: Provincie – Česká vysočina Subprovincie – Česko-moravská soustava Oblast – Jihočeské pánve Celek – Třeboňská pánev Podcelek – Lomnická pánev Okrsek – Borkovická pánev Nadmořská výška v trase trati se pohybuje v rozmezí cca 410 - 430 m n.m.


49


Krajinný ráz Trasa IV.TZK úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí se nachází v krajinném celku jihozápadní části Třeboňské pánve Jedná se především o mírně zvlněnou poměrně otevřenou krajinu s převahou větších prostorů polí, upravených toků, východně pak i větších lesních celků a rybníků. Směrem k severovýchodu se reliéf vyrovnává, stává se otevřenějším, plošším, s vyšším podílem větších rybníků (Horusický r.) a plochých údolí niv větších řek (Lužnice, Nežárka), často lemovaných pohledově významnými liniemi dřevin a nivními loukami. Počáteční část řešeného úseku IV.TZK Horusice – Veselí nad Lužnicí lze zařadit do krajinného prostoru ploché krajiny jižně města Veselí nad Lužnicí. Prostor vymezují dominanty Veselí nad Lužnicí věž vodárny a věž kostela Povýšení sv. Kříže, z východní strany se do pohledu promítá výškový dům umístěný v centru města. Liniovou osou prostoru je železniční trať č. 220 České Budějovice – Veselí nad Lužnicí. V poslední době se zájmový krajinný prostor změnil. Významně ho ovlivňuje výstavba IV.TZK a to především nadjezdy silnice III/00352 a silnice II/147. Pozitivními rysy krajinného prostoru jsou obě přítomné řeky a to především Nežárka, která si i v blízkosti města zachovala relativně přírodní charakter. Druhý krajinný prostor můžeme vymezit v severní části úseku od křížení se silnicí II/147. Krajinný prostor zahrnuje rozsáhlé železniční nádraží Veselí nad Lužnicí, v severní části průmyslový areál. Z východu je ohraničen vrchem Na Klobasné 470 m n.m. Jedná se o výrazně antropogenní prostor. Vliv na krajinný ráz byl identifikován u nových výrazných nadzemních staveb, kterými jsou silniční nadjezd silnice III/00352 nad žel. trať a nadjezdu místní komunikace (změna č. 6). Na krajinném rázu se teoreticky může projevit navýšení násypů v trase (změna č. 9).

C.II.6. Flóra, fauna, ekosystémy Zájmové území leží na severním okraji biogeografickém bioregionu č. 1.31 - Třeboňský bioregion. Třeboňský bioregion leží na jihovýchodě jižních Čech, zabírá geomorfologický celek Třeboňská pánev (bez Lišovského prahu) a výběžky Křemešnické vrchoviny a Táborské pahorkatiny. Bioregion je tvořen pánví vyplněnou kyselými sedimenty s rozsáhlými podmáčenými sníženinami a přechodnými rašeliništi. Biota je do značné míry azonálního charakteru, zvláště převažují mokřadní a psamofilní společenstva. Základní vegetační stupňovitost je narušena, v biotě jsou zastoupeny četné exklávní prvky rozmanitého původu, avšak celkově převažuje biota dubojehličnaté varianty 4. vegetačního stupně. Potenciální vegetaci tvoří acidofilní doubravy, bory, olšiny a rašeliniště. Bioregion je tvořen bývalou sladkovodní pánví poměrně velkého rozsahu, vyplněnou převážně nezpevněnými sedimenty svrchní křídy a terciéru – jíly, písky a štěrky (tyto jsou někdy zpevněné na pískovce resp. slepence). Reliéf má charakter tektonické sníženiny s velkým plochým dnem a stupňovitými okraji. Bioregion patří k nejplošším v České republice. Dno s nivami, nízkými terasami a depresemi s rašeliništi má charakter roviny s výškovou členitostí do 30 m. K okrajům se reliéf mírně zvedá a má charakter ploché pahorkatiny s členitostí 30 – 50 m. Typická výška bioregionu je 410 – 500 m.n.m. Pro Třeboňskou pánev jsou charakteristická rašeliniště, a to především rojovníkové blatkové bory (Pino rotundatae-Sphagnetum), po okrajích doprovázená rašelinnými bory asociace Vaccinio uliginosi-pinetum a rašelinnými březinami (Betulion-pubescentis). Vytvoření rybniční soustavy otevřelo prostor pro velký rozvoj vodních společenstev. Flóra území je bohatá s celou řadou exklávních prvků a do značné míry se vymyká běžné hercynské květeně středních poloh. Fauna bioregionu je výrazně hercynská se západními vlivy. Je rozhodujícím způsobem ovlivněna existencí početných rybníků, rašelinných luk, rašelinišť a rozlehlých, místy rašelinných lesů.


50


Flóra Fytogeograficky náleží do oblasti české mezofylní květeny (Mesophyticum Massivi Bohemici), většinově do fytogeografického okresu č. 39 Třeboňská pánev. Rekonstrukční vegetací nivy Lužnice a Nežárky jsou luhy a olšiny tříd Salicetea purpureae, Alnetea glutinosae a Querco - Fagetea (podsvaz Alnenion glutinoso - incanae). Vyšší polohy paroviny jsou rekonstruovány jako kyselé doubravy třídy Quercetea robori - petraea. Jako potenciální vegetace (tj. taková, která by se zde vyvinula, kdyby na ni přestal působit člověk) je v nivě Lužnice a Nežárky mapována střemchová doubrava a olšina (spol. Quercus robur - Padus avium, spol. Alnus glutinosa - Padus avium) s ostřicí třeslicovitou (Carex brizoides), místy v komplexu s mokřadními olšinami (Carici elongatae - Alnetum) a společenstvy rákosin a vysokých ostřic (Phragmito - Magnocaricetea). Na okolní výše položené parovině biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae Quercetum petraeae, Abieti - Quercetum). Aktuální vegetace zájmového území V zájmovém území nebyly zjištěny žádné zvláště chráněné a ohrožené druhy cévnatých rostlin ve smyslu vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., ani druhy Černého a Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Procházka, 2001). Výsadby V rámci prací na výstavbě IV. TZK byly prozatím pouze na násypech silnic vedených nad IV. TZK v nadjezdu provedeny vegetační úpravy a náhradní výsadby. Ty mají napomoci zapojení technického díla do krajiny, plnit funkci hygienickou a izolační. Sortiment dřevin Navržená druhová skladba byla konzultovaná s CHKO Třeboňsko, která nedoporučila používat kultivary: keře skalník obecný (Cotoneaster integerrimus) slivoň trnka (Prunus spinosa) růže šípková (Rosa canina) hloh obecný (Crataegus sp.) kalina tušalaj (Viburnum lantana) líska obecná (Corylus avellana) zimolez obecný (Lonicera xylosteum) krušina olšová (Frangula alnus) ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare)

vysokokmeny lípa srdčitá (Tilia cordata) lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) dub letní (Quercus robur) javor klen (Acer pseudoplatanus) javor mléč (Acer platanoides) jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia

Fauna V červnu 2009 byl zpracován zoologický průzkum zájmového území. V rámci průzkumu bylo zájmové území rozděleno na tři části: 1. Od výhybny Horusice po křížení s Lužnicí (km 33,702-35,241), 2. Od křížení s Lužnicí po napojení na stávající železnici (km 35,241-37,208) a 3. Od napojení na stávající železnici až na konec úseku (km 37,200, resp. 54,547-56,005).


51


1. Od výhybny Horusice po křížení s Lužnicí (km 33,702-35,241) V tomto úseku je trať vedena zemědělskými pozemky, převážně poli. Celkově jde o prostředí běžných obratlovců otevřené zemědělské krajiny, ze zvláště chráněných se na náspu trati a okolí vyskytuje silně ohrožená ještěrka obecná Lacerta agilis (remíz v km 34,400), u vodotečí jednotlivě silně ohrožený skokan zelený Rana esculenta / Pelophylax esculentus, v ruderálech a remízech koroptev polní Perdix perdix. Zvláště chránění bezobratlí jsou zastoupeni převážně hojnějšími druhy – Brachinus crepitans (Linnaeus, 1758) a třemi druhy čmeláků rodu Bombus. 2. Od křížení s Lužnicí po napojení na stávající železnici (km 35,241-37,208) Jde o zoologicky nejhodnotnější část území, jejíž význam je podmíněn různorodostí prostředí. Vodní toky s břehovými porosty představují také významný migrační koridor, jehož význam je ale pro většinu obratlovců (kromě ptáků a ryb) velmi oslaben navazujícím vedením toku středem obce. Zoologicky zajímavou lokalitou je plošně nerozsáhlý pozůstatek slepého ramena Nežárky s tůní obklopenou olšinou a rákosinou a navazující na řídký ruderální porost, jímž částečně zarůstá obnažený fragment štěrkopískové lavice na levém břehu toku (kóta 36,300). Ze zvláště chráněných obratlovců zde byli zjištěni juvenilové skokana zeleného (v blízkosti Lužnice, rovněž u vodoteče zhruba v km 35,450). Dospělci tohoto druhu byli nacházeni kolem Nežárky a v prostoru slepého ramena, dále byl prokázán výskyt ohrožené ropuchy obecné Bufo bufo, z plazů pozorována ještěrka obecná a užovka obojková Natrix natrix. Z ptáků byli pozorováni nebo slyšeni bramborníček hnědý Saxicola rubetra, čáp bílý Ciconia ciconia, koroptev polní, moták pochop Circus aeruginosus, ťuhýk obecný Lanius collurio (polní kultury a louky s křovinami a mezemi podél trati), dále žluva hajní Oriolus oriolus, lejsek šedý Muscicapa striata, slavík obecný Luscinia megarhynchos, ledňáček říční Alcedo atthis a kvakoš noční Nycticorax nycticorax (břehové porosty podél vodních toků). Zvláště chránění savci jsou reprezentováni pouze vydrou říční Lutra lutra (nalezeny stopy 1 ex.). Zvláště chráněné bezobratlé zastupují dva druhy čmeláků r. Bombus, mravenci r. Formica. V okolí slepého ramene byl nalezen reliktní druh Leistus terminatus (Hellwig in Panzer, 1793) (Coleoptera: Carabidae) a na zbytcích štěrkopískových lavic reliktní druh Lionychus quadrillum (Duftschmid, 1812) (Coleoptera: Carabidae). Populace obou obecně chráněných, avšak významnějších druhů mohou být negativně ovlivněny přímou výstavbou železničního tělesa i nepřímo změnou hydrických poměrů v okolí stavby. Na štěrkopískové lavici byly dále nalezeny schránky dvou zvláště chráněných druhů měkkýšů: silně ohrožené škeble rybničné Anodonta cygnea a velevruba malířského Unio pictorum. Zatímco škeble je druhem v ČR ustupujícím, ohrožení velevruba, minimálně vzhledem k ostatním velevrubům, považovat za nadhodnocené a druh je bez významnějšího ohrožení a na Třeboňsku hojný (Beran 1998). Schránky mohou také představovat pozůstatky jedinců naplavených na lavici při vyšších stavech vody. Stavbou byla poškozena část lokality se zbytkem slepého ramene a navazující štěrkopískovou lavicí. Tato lokalita je příležitostně navštěvována několika zvláště chráněnými druhy, avšak tyto druhy se zde kromě skokana zeleného nemnoží, takže stavbou nebude ohrožena žádná jejich populace. Vzhledem k dobré mobilitě všech zjištěných druhů ptáků a savců nelze předpokládat ani ohrožení příležitostně se vyskytnuvších jedinců.


52


Ekosystémy IV. TZK Horusice – Veselí nad Lužnicí prochází krajinou člověkem ovlivněnou. Jak již bylo uvedeno ve stati flóra i fauna, cennější území je v okolí dvou přítomných řek a to Lužnice a Nežárky. Pro jednotlivé plochy v zájmovém území je možno stanovit tzv. stupeň ekologické stability. Používá se pětičlenná stupnice zohledňující význam ploch určitého vegetačního pokryvu ve vztahu k významu pro ochranu přírody a krajiny: 1 - velmi malý význam 2 - malý význam 3 - střední význam 4 - velký význam 5 - výjimečně velký význam ad 1) orná půda; kulturní travní porosty na orné půdě; lesní monokultury na nepůvodních stanovištích (téměř bez podrostu nebo silně ruderalizované); silně ruderalizované plochy a příkopy silnic; intravilány obcí se silně ochuzenou (chudou) druhovou diverzitou. ad 2) kulturní louky a pastviny; lesní monokultury na nepůvodních stanovištích (neruderalizované, místy s druhově chudým podrostem a ojediněle se vyskytujícími původními jedinci); intravilány obcí s běžnou druhovou diverzitou; silně antropicky ovlivněné a ochuzené křoviny (např. doprovod vodních toků); porosty bylin v neruderalizovaných příkopech silnic. ad 3) polopřirozená vegetace, bez vzácných a ohrožených druhů rostlin, se značným významem pro ekologickou rovnováhu krajiny. Patří sem smíšené lesní porosty; stanoviště původních i nepůvodních dřevin, monokultury stanovišť původních dřevin; druhově poměrně bohaté, polokulturní louky a pastviny. ad 4) dobře zachovalá, téměř přirozená vegetace, málo ovlivněná nežádoucími antropogenními vlivy. Patří sem lesní porosty a luční porosty s téměř přirozenou až přirozenou druhovou skladbou, popřípadě porosty antropicky silněji ovlivněné, avšak s poměrně vzácnými nebo ohroženými druhy. ad 5) zachovaná, přirozená vegetace s výskytem přirozených rostlinných společenstev a místa výskytu vzácných a ohrožených druhů. Cenné ekosystémy nemusí být vždy jen ekosystémy s vysokým stupněm ekologické stability. Existují výjimky např. ekosystémy se vzácnými nebo zvláště chráněnými druhy rostlin a živočichů, které osidlují plochy disturbancí, trvalého managementu a podobně. V konkrétních podmínkách posuzovaného úseku že. tratě se však takové plochy nenacházejí, lze proto zjednodušeně jako cenné ekosystémy označit ekosystémy s vysokým stupněm ekologické stability. Posuzovaný úsek IV. TZK byl realizován převážně na plochách nízkého stupně ekologické stability (1.-2.), což jsou pole, ruderální plochy a podobně. Nejvyšší stupeň ekologické stability lze přiřadit k plochám nacházejícím se v okolí řeky Nežárky a jejího slepého ramene. Cenné plochy jsou též v okolí řeky Lužnice. Hodnocené změny se spíše pozitivně projevují ve vlivech především na živočichy. Nové mostní objekty zprůstupňují krajinu a přispívají k lepší migraci živočich, slepé rameno Nežárky je přemostěno novým mostním objektem (změna č. 5). Změna propustku z trubní konstrukce na rámový také zlepšuje migraci živočichů (změna č. 13)


53


C.II.7. Zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, prvky systému NATURA 2000 Zvláště chráněná území Zvláště chráněná území přírody jsou definována zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V zájmovém území prochází těleso trati CHKO Třeboňsko. Stavba prochází po hranici CHKO od km 33,7 do km 35,25 (zhruba křížení s Lužnicí), od km 35,25 do km 36,85 pak nová přeložka zasahuje dovnitř vlastní CHKO. V CHKO je trať vedena ve III. zóně. Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek je definován v § 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění jako „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.“ VKP ze zákona jsou veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dále jsou VKP taková území, která jsou zaregistrovaná příslušným orgánem ochrany přírody. Registrované VKP se v zájmovém území nenachází. Řešený úsek IV. TZK kříží VKP typu vodní tok a údolní niva. Jedná se o bezejmennou vodoteč v km. 34,406, řeku Lužnici v km 35,241, slepé rameno Nežárky v km 36,280, řeku Nežárku v km 36,389. Natura 2000 Řešený úsek žel trati nezasahuje do Ptačí oblast sítě NATURA 2000. Nejbližší Ptačí oblastí je Třeboňsko, jejíž severní okraj je od trasy IV.TZK vzdálen vzdušnou čarou cca 700 m Řešený úsek IV.TZK kříží Evropsky významnou lokalitu (EVL) Lužnice a Nežárka, která zahrnuje v tomto úseku řeku Nežárku a její slepé rameno. EVL byla vyhlášena pod kódem CZ0313104. Předmětem ochrany jsou následující druhy: páchník hnědý (Osmoderma eremita)* piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) velevrub tupý (Unio crassus) vydra říční (Lutra lutra) Trať překonává slepé rameno Nežárky polorámovým, monolitickým, jednopolovým mostem o rozpětí 17,2 m. Nový železniční most přes Nežárku je jednopolový, dvojkolejný s ocelovým trámem, vyztužený obloukem s ocelovou příčníkovou mostovkou spřaženou se železobetonovou deskou. Rozpětí mostu je 77,2 m. Na základě požadavku CHKO Třeboňsko bylo přemostěno také spé rameno řeky Nežárky samostatným mostem o rozpětí 17,2 m. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, jako příslušný orgán ochrany přírody, vydala stanovisko, že je možno zcela vyloučit významný vliv na území navržená do evropské soustavy Natura 200, tj. na ptačí oblasti a evropsky významné lokality (č.j. 01286/TR/2007 ze dne 5.6.2007). V prosinci 2009 bylo zpracováno Hodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (rescreeening report) záměru „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“. Zpracovatelem je Mgr. Michala Kopečková, autorizovaná osoba pro hodnocení dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. V závěru se konstatuje „Hodnocený záměr „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“ nemá významný negativní vliv předměty ochrany ani celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí.“ – E K O L A group, spol. s r. o. –

54


V návaznosti na tyto dokumenty vydalo MŽP, jako odpovědný orgán mezinárodní ochrany biodiverzity, dne 18. 1. 2010. prohlášení orgánu odpovědného za monitorování oblastí zařazených do soustavy Natura 2000, že projekt pravděpodobně nebude mít závažné dopady na oblast zařazenou do soustavy Natura 2000. Nové mostní objekty (změna č. 5) jsou umístěny nebo se dotýkají VKP vodní tok a údolní niva (řeka Lužnice a Nežárka).

C.II.8. Územní systém ekologické stability Trať IV.TZK v úseku Horusice – Veselí nad Lužnicí se dotýká prvků územního systému ekologické stability a to regionální a lokální úrovně. Řeka Lužnice je regionální biokoridor RBK 460 (4-5), řeka Nežárka je také regionálním biokoridorem RBK 460 (4-7). Oba regionální biokoridory překonává trať novými mostními objekty, řeku Lužnice mostním objektem ocelobetonové konstrukce s rozpětím 30 m. Řeka Nežárka je překonána novým mostním objektem a to jednopolovým s ocelovým trámem, vyztužený obloukem s ocelovou příčníkovou mostovkou spřaženou se železobetonovou deskou. Rozpětí mostu je 77,2 m. Lokální úroveň reprezentuje navržený lokální biokoridor, který je veden podél řeky Nežárky a je vložen do regionálního biokoridoru. V zájmovém území zahrnuje slepé rameno Nežárky, které je přemostěn železobetonovým polorámem světlé délky 17,2 m a šířky 11,17 m. Pražská opěra svým levým rohem zasahuje do slepého ramene Nežárky, kde je chráněna těžkým kamenným záhozem. Nad základy podél líců stěn jsou situovány migrační chodníky pro zvěř – podél budějovické opěry šířky 1,60 m a podél pražské opěry 1,85 m. V zájmovém území je také vymezen interakční prvek č. 710, který je tvořen 900 m dlouhým úsekem malého vodního toku od pramene až po ústí do řeky Lužnice. Tok je směrově i spádově upraven, břehy jsou zčásti opevněné. Trať kříží malý vodní tok v km 34,406 propustkem. V dokumentaci EIA nebyl propustek řešen. Stávající ocelový trubní propustek DN 500 je na základě stanoviska CHKO Třeboňsko a AOPK ČR přestavěn na rámovou konstrukci o výšce 1,4 m a šířce 1,8 m. Na straně rámové konstrukce směrem k Horusicím bude umístěna lavice umožňující migraci živočichů šířky 700 mm. Na dně rámu je zřízena kamenná dlažba do betonového lože, v pravé části uložena na bloku prostého betonu tvoří lavičku. Nové mostní objekty (změna č. 5) jsou umístěny nebo se dotýkají řeky Lužnice a Nežárky.

C.II.9. Obyvatelstvo Dotčené území se nachází na jihovýchodním okraji města Veselí nad Lužnicí. Veselí nad Lužnicí se leží na soutoku řeky Nežárky a řeky Lužnice. Vzniklo spojením dvou měst a to Veselí nad Lužnicí a Mezimostí nad Nežárkou. První zmínky o Veselí pocházejí z roku 1259, povýšeno na město bylo v roce 1362. Mezimostí je poprvé zmiňováno ve 14. století, městečkem bylo od roku 1494 a městem od roku 1908. Veselí nad Lužnicí má tři místní části – Veselí nad Lužnicí I, Veselí nad Lužnicí II a Horusice. Počet obyvatel k 1.1.2014 byl dle údajů Ministerstva vnitra 6444 z toho bylo 3181 mužů a 3263 žen. Navýšení protihlukových stěn (změna č. 4) je pozitivní pro obyvatele Veselí nad Lužnicí. Realizace nových silničních nadjezdů a nových žel. mostů (změna č. 5 a změna č. 6) zlepší propustnost krajiny také pro obyvatelstvo.


55


C.II.10. Hmotný majetek, kulturní památky, archeologické lokality Hmotný majetek Realizace předmětného úseku IV.TZK si vyžádala demolici pozemních objektů. Stavební objekty určené k demolici jsou specifikované v DSP a jsou následující: SO 45-45-01 demolice objektu v km 34,00 – domek SO 45-45-02 demolice drážních objektů – zastávka Veselí nad Lužnicí v km 35,125, buňka v km 35,250, drážní domek v km 36,4, zahradní domek+studna v km 36,84 SO 46-45-01.1 demolice objektů SŽDC v žst. Veselí nad Lužnicí - buňka v km 54,780, domek + žumpa v km 55,580 SO 46-45-01.2 demolice objektů ČD v žst. Veselí nad Lužnicí - šatna v km 54,980, útulek v km 54,980, výsypka v km 55,016, kolostav v km 55,150, základ od transformátoru v km 55,410, domek v km 55,580 SO 46-45-02 demolice restaurace u výpravní budovy SO 48-45-01 demolice v TT Veselí nad Lužnicí - rozvodna 110kV, rozvodna 27 kV, stavební buňky

Kulturní památky Trasa IV. TZK od začátku řešeného úseku po řeku Lužnici je umístěna do navržené památkově chráněné ho území Třeboňská rybniční soustava. Předmětná trasa se nedotýká jiných památkově chráněných objektů. V blízkosti se nachází drobnější sakrální architektura Boží muka, kaplička. Archeologické lokality U území s archeologickými nálezy (ÚAN) je pozornost věnována ÚAN I. a II. kategorie tj. území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů a území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů je 51-100%. ÚAN I. a II. kategorie se v trase IV.TZK nevyskytují. Hmotného majetku se týká změna č. 10 tj. realizace nových objektů a změna č. 11 tj. demolice stávajících objektů.


56


D.

ÚDAJE O VLIVECH HODNOCENÝCH ZMĚN NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

D. I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti V textu této kapitoly jsou vyhodnoceny vlivy identifikovaných změn stavby na jednotlivé složky životního prostředí: Vlivy na obyvatelstvo včetně sociálně ekonomických vlivů Vliv na ovzduší a klima Vlivy na povrchové a podzemní vody Vlivy na půdu Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vlivy na krajinu Vlivy na architektonické a historické památky Účelem hodnocení vlivů identifikovaných změn stavby „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“ na životní prostředí je posouzení, zda realizované změny významně negativně neovlivňují některou ze složek životního prostředí. Velikost a významnost vlivů je hodnocena semikvantitativní stupnicí. Při hodnocení jsou rozlišeny vlivy pozitivní (+) a negativní (-). Významnost vlivu je kvantifikována následující stupnicí: významné pozitivní vlivy

+2

mírně pozitivní vlivy

+1

nulové nebo zanedbatelné vlivy

0

mírné negativní vlivy

-1

významné negativní vlivy

-2

Vzhledem k hodnocení stavby, která se v současné době realizuje (ukončení stavby se předpokládá do ledna 2016), jsou předmětem hodnocení převážně vlivy dlouhodobé. 1.

délka modernizovaného úseku

obyvatelstvo

ovzduší a klima

vody

půda



krajina

0

0

0

0

0

0

0

architekt. a histor. památky 0

Délka trasy IV. TZK Horusice – Veselí nad Lužnicí se nezměnila. V dokumentaci EIA je řešen delší úsek IV. TZK, konkrétní délka úseku Horusice – Veselí nad Lužnicí není uvedena. Změna v délce nastala z důvodu zpřesňování technických podkladů stavby. Z výše uvedeného je zřejmé, že tato změna nemá žádný vliv na složky životního prostředí. Všechny vlivy byly odpovídajícím způsobem vyhodnoceny v dokumentaci EIA.


57


2.

zřízení koleje UIC 60

obyvatelstvo

ovzduší a klima

vody

půda



krajina

0

0

0

0

0

0

0


Dokumentace EIA s tímto typem koleje počítala. Přesné vymezení rozsahu použití koleje UIC 60 je již nad rámec podrobnosti EIA. Změna nemá žádný vliv na složky životního prostředí. Všechny vlivy byly odpovídajícím způsobem vyhodnoceny v dokumentaci EIA. 3.

zřízení koleje S 49 (užitá)

obyvatelstvo

ovzduší a klima

vody

půda



krajina

0

0

0

0

0

0

0


V dokumentaci EIA kolej S49 není zmíněna. Navýšení délky kolejového svršku bylo změněno v závislosti na odlišné konfiguraci kolejiště železniční zastávky Veselí nad Lužnicí, což bylo vyvoláno novou technickou specifikací pro interoperabilitu (tzv. TSI) vyžadující větší šířku ostrovních nástupišť než jaká byla vyžadována platnou legislativou v době probíhajícího procesu EIA. Změna nemá žádný vliv na složky životního prostředí. Všechny vlivy byly odpovídajícím způsobem vyhodnoceny v dokumentaci EIA. 4.

protihlukové stěny

obyvatelstvo

ovzduší a klima

vody

půda



krajina

+2

0

0

0

0

0

-1


Realizuje se více protihlukových stěn, než se předpokládalo v EIA. V dokumentaci EIA je uvedena délka navržených protihlukových stěn 500 m. Realizovaná délka je 4 120 m. Hluková studie zpracovaná v dokumentaci EIA navrhla ochranu nejbližší obytné zástavby v lokalitě u zastávky ve Veselí nad Lužnicí. V hlukových studiích zpracovaných v navazujících řízeních byla doporučena realizace protihlukových stěn prakticky v celém řešeném úseku, kromě začátku koridoru cca do styku s první obytnou zástavbou Veselí nad Lužnicí (dům s pečovatelskou službou po levé straně). Konkrétní hodnoty předpokládaného akustického zatížení v zájmovém území, které byly vypočteny v dokumentaci EIA (zpracovatel Ing. Martin Šára, ENVI-COM, Pardubice, duben-listopad 2001) a v projektové dokumentaci (DSP) (zpracovatel Fr. Kohlíček, SUDOP Praha a.s., říjen/2009), ukazují následující tabulky: Tabulka 33 Výsledná akustická situace dle dokumentace EIA (dB) výpočtové body VE1 VE2 VE3 VE4 VE5

stávající stav den/noc 56,6/55,4 56,4/55,0 56,7/55,6 56,8/55,6 56,9/65,2

den noc bez protihlukových opatření 58,1 56,9 58,2 56,7 58,3 57,1 58,4 57,2 69,2 67,3


den noc s protihlukovými opatřeními 49,1 47,9 49,8 48,4 49,6 48,4 49,6 48,3 60,7 56,9

58


Tabulka 34 Výsledná akustická situace dle projektové dokumentace (dB, v jednotlivých bodech jsou uvedeny pod sebou vždy hodnoty v prvním a ve druhém podlaží) výpočtové body Ves1 (parcela č. 2427) Ves2 (parcela č. 4280)

den noc bez protihlukových opatření 62,0 59,5 64,4 61,9 64,1 61,5 68,6 66,0

den noc s protihlukovými opatřeními 55,4 52,9 58,4 55,9 64,1 61,5 68,6 66,0

P (parcela č. 2569/86)

57,0 59,7

55,3 57,9

52,2 54,4

50,3 52,6

Ves3 (parcela č. 2231) Ves4 (parcela č. 4326) Ves5 (parcela č. 1768) Ves6 (parcela č. 1615/3) Ves7 (parcela č. 1145) Ves8 (parcela č. 1270) Ves9 (parcela č. 1100) Ves10 (parcela č. 1145)

56,3 58,0 64,5 65,6 60,5 61,6 58,2 61,2 52,9 58,0 64,4 65,7 63,1 64,4 53,5 54,8

54,6 56,3 62,5 63,5 58,6 59,8 56,5 59,4 51,4 56,6 63,1 64,4 61,8 63,1 51,9 53,1

50,0 51,3 64,5 65,6 53,3 53,9 53,9 56,7 52,7 58,0 57,2 59,6 55,6 56,7 53,4 54,7

48,2 49,5 62,4 63,4 51,2 51,9 52,2 55,1 51,3 56,6 55,9 58,3 52,2 55,3 51,8 53,0

poznámka objekt pro bydlení v OPD* chatka bez čísla, zahrada Penzion pro seniory, občanská vybavenost za OPD objekt bydlení objekt bydlení v OPD ** objekt bydlení za OPD objekt bydlení za OPD objekt bydlení za OPD občanská vybavenost objekt bydlení na hraně OPD garáž

Pozn. * OPD --- ochranné pásmo dráhy **Objekt je zatížen jak řešenou stavbou tak žel. tratí České Velenice – Veselí nad Lužnicí. Hygienické limity dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. jsou pro chráněný venkovní prostor staveb v ochranném pásmu dráhy v denní době 60 dB a v noční 55 dB, mimo ochranné pásmo dráhy je hygienický limit v denní době 55 dB a v noční 50 dB. Předmětná trať je převážně vedena v nové trase a stará hluková zátěž zde proto nebyla uvažována. Hluková studie v dokumentaci EIA řešila pouze oblast u zastávky Veselí nad Lužnicí. Hluková studie v projektové dokumentaci řeší celý předmětný úsek trati. Do oblasti u zastávky Veselí nad Lužnicí jsou umístěny 3 výpočtové body z celkových 11 (Ves1 (odpovídá VE1), Ves2 a bod P). Oblast zástavby mezi zastávkou Veselí nad Lužnicí a žst. Veselí nad Lužnicí reprezentují body Ves3, Ves5 (oblast východně tratě) a bod Ves6, který je na okraji Tyršově čtvrti (západně trati). Body Ves8 a Ves9 jsou umístěny severně žst. Veselí nad Lužnicí do okolí tratě v km cca 55,6. Objekty p.č. 1145, které reprezentují body Ve7 a V10, leží mimo řešený úsek tratě. Nacházejí se u severně navazujícího úseku tratě IV.TZK směrem na Soběslav. Výstavba protihlukových stěn zlepší akustickou situaci obytné zástavby na jižním a východním okraji města. Na většině lokalit budou dodrženy hygienické limity pro chráněný venkovní prostor i pro chráněný venkovní prostor staveb. Realizace protihlukových stěn bude mít významný pozitivní vliv na obyvatelstvo Veselí nad Lužnicí. U objektů, kde není předpoklad zajištění hygienického limitu pro chráněný vnitřní prostor staveb jsou navržena individuální protihluková opatření


59


(protihluková izolace oken, popř. jejich výměna, popř. vyjmutí z bytového fondu). Těchto objektů bylo identifikováno 57. Pro předmětnou stavbu bylo vydáno závazné souhlasné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví (č.j. 7908/09/HOK.JH ze dne 11. 12. 2009). Musí být však realizována protihluková opatření dle předložené projektové dokumentace včetně individuálních protihlukových opatření. Před uvedením stavby do trvalého provozu musí být dále prokázáno měřením, že hluk z provozu na modernizované trati (včetně areálu napájecí stanice) nepřekračuje hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a u objektů s individuálním protihlukovým opatřením musí být doloženo, že jsou splněny hygienické limity hluku v chráněném vnitřním prostoru staveb. V případě, že z výsledků měření vyplyne, že hygienické limity hluku nejsou dodrženy, musí být realizována protihluková opatření, která dodržení hygienických limitů hluku zajistí a jejich účinnost musí být opět prokázána měřením. V průběhu zkušebního provozu musí být také realizována individuální protihluková opatření u objektů typu B – objektů, u nichž mají být realizována protihluková opatření až po výsledcích měření ve zkušebním provozu a musí být doloženo, že již nejsou překračovány hygienické limity hluku. Před uvedením stavby do trvalého provozu také musí být vyřešena a realizována ochrana drážních domků před hlukem. Musí i u nich být (pokud budou vedeny jako stavby pro bydlení) provedena protihluková opatření nebo nesmí být tyto stavby vedeny v katastru nemovitostí jako stavby pro bydlení. Od zastávky Veselí nad Lužnicí je trať vedena v nové trase v násypu o průměrné výšce cca 4 m. Vytváří tak optickou bariéru oddělující urbánní prostor města od volné krajiny. Realizace protihlukových stěn o průměrné výšce 1,5-3,0 m přispěje k tomuto vizuálnímu oddělení krajinného prostoru. Dojde k prohloubení negativního vlivu na krajinu a krajinný ráz. V rámci stavby především v místech křížení s komunikacemi jsou realizovány rozsáhlé náhradní výsadby, které zmírní negativní vliv na krajinný ráz. Není potřeba realizovat opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. 5.

nové železniční mosty

obyvatelstvo

ovzduší a klima

vody

půda



krajina

+1

0

+2

0

0

+1

0


V dokumentaci EIA byly v daném úseku Horusice - Veselí nad Lužnicí řešeny čtyři mostní objekty most přes řeku Lužnici, most přes řeku Nežárku, most přes bezejmennou vodoteč a podchod pro pěší v lokalitě zastávka Veselí nad Lužnicí. V navazujících řízení byly přidány dva inundační mosty, most přes slepé rameno Nežárky a podchod v žst. Veselí nad Lužnicí. IV.železniční koridor tvoří výraznou bariéru mezi městem a atraktivní rekreační oblastí Veselských pískoven a CHKO Třeboňsko. Navýšení počtu mostů zvyšuje průchodnost přes koridor a lze je hodnotit z hlediska vlivů na obyvatelstvo pozitivně. Stejně tak lze pozitivně hodnotit realizaci podchodu v žst. Veselí nad Lužnicí, který ústí před železniční budovou a zefektivňuje tak obsluhu nástupišť. Na základě hydrotechnických studií zpracovaných v navazujících řízeních po procesu EIA byla doporučena realizace dvou inundačních mostů v prostoru mezi řekou Lužnicí a řekou Nežárkou, které umožní odvádění vod v případě povodňových stavů. Z hlediska vlivů na vody se jedná o významně pozitivní změnu stavby. Stejně jako pro obyvatele je navýšení počtu mostů přínosem pro živočichy, kteří mohou průchody využít k migraci. Kapacita nových mostních objektů umožňuje průchod větších zemních savců. – E K O L A group, spol. s r. o. –

60


6.

nové silniční mosty

obyvatelstvo

ovzduší a klima

vody

půda



krajina

+1

0

+1

+1/-1

0

0

+1/-1


Oproti stavu hodnoceném v dokumentaci EIA přibyl nadjezd místní komunikace u zastávky Veselí nad Lužnicí, estakáda silnice III/00352 a most na severním náspu této estakády. Pro obyvatelstvo je pozitivní především realizace nadjezdu místní komunikace v lokalitě zastávky Veselí nad Lužnicí, který umožní obyvatelům jednodušší přístup k území za koridorem, kde se nacházejí garáže a zahrádkářská kolonie. Pozitivně se uvedená změna projeví také ve vlivech na vody. V dokumentaci EIA je hodnoceno přemostění silnice III/00352 železniční tratí. Díky vysoké hladině spodní vody, která by přinesla značné technické problémy spojené se zaplavováním podjezdu a nutností čerpání spodních a srážkových vod bylo přistoupeno k realizaci silniční estakády nad žel. tratí. Nový silniční most vznikl v severním náspu silničního nadjezdu. v VDÚR zde byl navržen propustek. K realizaci mostu bylo přistoupeno z důvodu zlepšení průtoku vody a vyrovnávání hladiny mezi řekami Lužnicí a Nežárkou při nestandardních stavech. Byl zde zohledněn stav za povodní v r. 2002. Nový silniční nadjezd místní komunikace je součástí přeložky místní komunikace u zastávky Veselí nad Lužnicí, která nebyla v dokumentaci EIA uvažována. Vlivy této přeložky jsou vyhodnoceny v následujícím bodě č. 7. Z hlediska vlivů na půdu představuje přeložka nárůst nezbytného záboru. Realizace estakády silnice III/00352 nad železnicí místo podjezdu snižuje zábor půdy. Z hlediska vlivů na krajinu/krajinný ráz se jedná o problematickou změnu, kde navýšení nadjezdů (místní komunikace u zastávky Veselí nad Lužnicí) se negativně projeví na krajině naopak realizace estakády silnice III/00352 místo zmohutnění násypu žel. koridoru je spíše pozitivní vzhledem ke krajinnému rázu. V rámci snížení negativních vlivů na krajinný ráz bylo doporučeno a je realizováno ozelenění násypů nadjezdových komunikací. Pozornost byla věnována výběru dřevin, vysazovány jsou místní druhy.Další opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů nejsou navrhována. 7.

přeložky silnic II a III třídy a místních komunikací

obyvatelstvo

ovzduší a klima

vody

půda



krajina

+1

0

-1

-1

0

0

0


Oproti stavu hodnoceném v dokumentaci EIA došlo k navýšení počtu a tím také délky přeložek komunikací. Přeložky silnic II. a III. tříd a místních komunikací byly v dokumentaci EIA uvažovány v celkovém rozsahu cca 2 000 m. V dokumentaci EIA nebyla řešena přeložka místní komunikace u zastávky Veselí nad Lužnicí a přeložka silnice III/14719, která vede z Veselí nad Lužnicí směrem na Zlukov. Vlastní realizace přeložek byla provedena v rozsahu cca 2 800 m. Navýšení přeložek komunikací znamená pro obyvatele větší komfort při cestování. Tato změna je proto z pohledu vlivů na obyvatele hodnocena pozitivně. Realizace záměrů dopravní infrastruktury má převážně negativní vlivy na povrchové a podzemní vody. Může dojít jak ke znečištění vod, tak k nadměrnému navýšení vod v recipientech, do kterých bude voda z nových komunikací vypouštěna. Dále nové stavby představují navýšení zpevněných ploch v území, což vede ke zrychlenému odtoku vody. Nejvýznamnějším negativním vlivem na půdy v případě nových – E K O L A group, spol. s r. o. –

61


komunikací je její zábor. Jedná se o přeložky stávajících komunikací, opuštěné úseky budou rekultivovány. Nárůst zpevněných ploch oproti situaci řešené v dokumentaci EIA je především díky přeložce místní komunikace u zastávky Veselí nad Lužnicí. Z hlediska celkového množství zpevněných ploch v území se jedná o zanedbatelnou plochu a vody z přeložky budou bez problému odváděny do řeky Lužnice, která protéká v blízkosti. Tyto negativní vlivy nejsou vzhledem k mírnému navýšení rozsahu přeložek významné a jsou hodnoceny mírně negativně. Není potřeba realizovat opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. 8.

silniční propustky

obyvatelstvo

ovzduší a klima

vody

0

0

+1

půda



krajina

0

0

0

0


Pro řešený úsek železničního koridoru Horusice – Veselí nad Lužnicí nejsou v dokumentaci EIA uvedeny propustky. V rámci stavebního řízení byl vypuštěn silniční propustek na silnici III/00352, který byl nahrazen mostním objektem. Tato změna má pozitivní vliv na povrchové vody, kdy mostní objekt umožní zajištění odtokových poměrů z území při povodních. Na ostatní složky životního prostředí nemá řešená změna vliv. 9.

změna nivelety

obyvatelstvo

ovzduší a klima

vody

půda



krajina

0

0

+1

0/-1

0

0

-1


Změna nivelety se týká úseku žel. koridoru vedeném v nové trase především mezi řekou Lužnicí a řekou Nežárkou, kdy došlo k navýšení násypů o max. cca 0,5m. Ke zvýšení nivelety koleje přeložky žel.trati došlo na základě výsledku hydrotechnického posouzení stavby v záplavovém území soutoku řek Lužnice a Nežárky a z důvodu změny drážních předpisů. Změnil se parametr při návrhu železničních mostů nad vodotečí, kdy jako rozhodující již není hladina Q100 ale nejvyšší naměřená hladina v konkrétním místě. V tomto případě se jako rozhodující brala hladina povodní z roku 2002. Změna nivelety je proto hodnocena jako pozitivní z hlediska vlivů na vody. I malé navýšení násypu v průměru o 16 cm, max. o 48 cm) přispívá k navýšení záboru zemědělské půdy. Vliv na půdy je hodnocen jako mírně negativní. Jako mírně negativní je hodnocen také vliv na krajinný ráz (krajinu), kde navýšení násypu představuje zvýraznění umělé linie žel. koridoru v příměstské krajině Veselí nad Lužnicí. Není potřeba realizovat opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů. 10. pozemní objekty – nové obyvatelstvo

ovzduší a klima

vody

půda



krajina

0

0

0

0

0

0

0



62


V rámci stavebního řízení došlo k vypuštění realizace 4 nových objektů. Jedná se o drobné objekty, které nebyly v procesu EIA řešeny. Nerealizace nových pozemních objektů nemá vliv na složky životního prostředí. 11. demolice pozemních objektů obyvatelstvo

ovzduší a klima

vody

půda



krajina

0

0

0

0

0

0

0


V rámci stavebního řízení došlo k navýšení demolovaných objektů z 9 na 15ks. Navýšení počtu demolic je z důvodu zahrnutí demolice všech nepotřebných přístavků, stavědel, garáží,.., vše v dezolátním stavu do DSP. Jedná se o objekty, které nebyly v procesu EIA řešeny. Většina objektů určených k demolici se nachází v žst. Veselí nad Lužnicí. Nejcennější stavbami zde jsou budovy žel. nádraží. Spojovací méně cenná část mezi oběma objekty byla zbourána a byl realizován nový přístřešek. Obrázek 15 Pohled na budovu žst. Veselí nad Lužnicí

Obrázek 16 Pohled na zanedbané budovy v žst.

Řešené demolice nemají vliv na složky životního prostředí. 12. zábory trvalé obyvatelstvo

ovzduší a klima

vody

půda



krajina

0

0

0

-1

0

0

0


Oproti dokumentace EIA došlo k navýšení trvalých záborů zemědělské půdy. Za významný negativní vliv na půdu lze považovat již samotné umístění žel. koridoru do volné krajiny. Hodnocená změna představuje navýšení záboru a je hodnocena jako mírně negativní. 13. propustek v km 34,406 obyvatelstvo

ovzduší a klima

vody

půda



krajina

0

0

0

0

0

+1

0


Trať kříží malý vodní tok v km 34,406 propustkem. V dokumentaci EIA nebyl propustek řešen. Stávající ocelový trubní propustek DN 500 je na základě stanoviska CHKO Třeboňsko a AOPK ČR přestavěn na rámovou konstrukci o výšce 1,4 m a šířce 1,8 m. Na straně rámové konstrukce směrem k Horusicím bude


63


umístěna lavice umožňující migraci živočichů šířky 700 mm. Na dně rámu je zřízena kamenná dlažba do betonového lože, v pravé části uložena na bloku prostého betonu tvoří lavičku.

D. II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Předmětem hodnocení jsou změny realizované na stavbě „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“. Posuzovaná část IV. železničního koridoru se nachází v Jihočeském kraji, prochází po jižním a východním okraji města Veselí nad Lužnicí. Řešený úsek měří cca 5 km. Z hlediska rozsahu zasaženého území můžeme hovořit o lokálním významu, z hlediska zasažené populace se jedná o malý rozsah.

D. III. Údaje o možných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“. nemá nepříznivé vlivy na životní prostředí přesahující státní hranice. Rovněž hodnocené změny stavby nemají nepříznivé vlivy na životní prostředí přesahující státní hranice.

D. IV. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů, které mohly být vyvolány návrhem/provedením změn stavby Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů, která byla uvedena v souhlasném stanovisku Ministerstva životního prostředí, byla realizována v navazujících stupních přípravy záměru a při realizaci záměru. Nejvýznamnější realizovaná opatření související s identifikovanými změnami stavby jsou: • Realizace samostatného mostního objektu přes slepé rameno Nežárky. • Provedení sadových výsadeb u nadjezdů komunikací přes železniční trať • Změna propustku v km 34,406 z trubního ocelového na rámový propustek umožní lepší migraci živočichů. • Byla realizována rozsáhlá protihluková opatření, která snižují negativní vliv hluku z železniční dopravy na obyvatelstvo. • Realizace dvou inundačních železničních mostů v km 35,345 a km 35,871. • Nahrazení propustku v severním náspu silničního nadjezdu komunikace III/00352 silničním mostem z důvodu zlepšení průtoku vody a vyrovnávání hladiny mezi řekami Lužnicí a Nežárkou při nestandardních stavech. • Navýšení nivelety žel. trati, které zajistí převedení povodňových průtoků z r. 2002. V současné době (rok 2015) jsou aktuální opatření pro fázi provozu: • Po uvedení stavby do provozu provést kontrolní měření hluku u objektů, pro které hluková studie zpracovaná v rámci dokumentace pro stavební povolení (DSP( stanovila překročení hygienických limitů nebo dosažení hodnot blízko hygienických limitů a pro jejichž ochranu byla realizována protihluková opatření. Případná další místa měření stanoví orgán ochrany veřejného zdraví. • Zajistit monitorování úrovně hladiny vody a kvality vody v individuálních zdrojích (studnách) dle schváleného programu monitorování. – E K O L A group, spol. s r. o. –

64


• Odpovídajícím způsobem pečovat o vysazené dřeviny. Za uhynulé jedince zajistit včasnou dosadbu. • Provádět pravidelnou údržbu propustků v železničním tělese. • Stanovit množství jednotlivých druhů odpadů vznikající při provozu trati a způsob nakládání s nimi dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění , a navazujících souvisejících předpisů. Vznikající odpady zařadit do odpadového hospodářství oznamovatele. • Zachovat zastavení osobních vlaků ve všech stanicích a zastávkách tak, aby nebyla snížena dopravní obslužnost měst a obcí. Tato opatření nebyla vyvolána hodnocenými změnami. Vycházejí z vlivů stavby na životní prostředí, ze souhlasného stanoviska MŽP ke stavbě a nemají přímou vazbu na hodnocené změny.

D. V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Pro hodnocení změn stavby „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“ byly k dispozici všechny nezbytné podklady. Při specifikaci vlivů změn stavby na jednotlivé složky životního prostředí se nevyskytly žádné neurčitosti.


65


E.

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ HODNOCENÝCH ZMĚN

Hodnocené změny stavby „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“ jsou z hlediska technického řešení a stavební koncepce posuzovány v jedné variantě, která je realizována a která vychází z podkladů poskytnutých Správa železniční dopravní cesty, státní organizace a firmou SUDOP Praha a.s.


66


F.

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

F. 1 Mapová a jiná dokumentace týkající se změn stavby, včetně map ŽP Předkládané shrnutí změn stavby obsahuje následující přílohy: 1. Přehledná situace stavby 2. Stanoviska orgánů ochrany přírody dle §45i zákona č. 114/1992 Sb. 3. Stanovisko MŽP o hodnocení vlivů podle §11 zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. 4. Ostatní vyjádření

F. 2. Další podstatné informace oznamovatele Další podstatné informace oznamovatele jsou obsaženy v kap. F.1 a přílohách dokumentace.


67


G.

VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Předkládaná studie je zpracována jako podklad pro rescreening změn stavby„Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí““ vzniklých v období mezi projednáním dokumentace EIA a vydáním stavebního povolení, resp. vzniklých před dokončením stavby. Požadavek na provedení rescreeningu těchto změn uplatnila Evropská komise v dopise ref. Ares(2014)3946212920/10/2014 týkajícím se projektů Operačního programu Doprava 2007-2013, na který reagovala vláda ČR přijetím Usnesení. Na základě tohoto Usnesení bude předkládaný dokument sloužit jako podklad pro mezirezortní pracovní skupinu k vyhodnocení projektů z hlediska souladu jejich povolovacího procesu s požadavky Směrnice EIA. Identifikované změny mezi posuzovaným záměrem v procesu EIA a realizovanou stavbou: Tabulka 35 Shrnutí hodnocených změn Charakter změny

změna 1. délka modernizovaného úseku

V dokumentaci EIA je udávána délka úseku 5 km. Realizovaná délka je 4,963 m. V dokumentaci EIA je udáván typ koleje UIC60, ale není přesně specifikována

2. zřízení koleje UIC 60

délka tohoto typu koleje. Délka koleje UIC 60se v navazujících řízení měnila. V dokumentaci EIA kolej S49 není zmíněna. Délka koleje S 49 se v navazujících

3. zřízení koleje S 49 (užitá)

řízení měnila. Mění se rozsah protihlukových stěn. Realizováno je více protihlukových stěn,

4. protihlukové stěny

než se předpokládalo v EIA. Oproti dokumentace EIA došlo k navýšení železničních mostů.

5. nové železniční mosty

Oproti dokumentaci EIA došlo k navýšení silničních mostů.

6. nové silniční mosty 7. přeložky silnic II a III třídy a

Oproti EIA došlo k navýšení počtu a tím také délky přeložek komunikací.

místních komunikací V dokumentaci EIA nejsou propustky v úseku uvedeny. Během navazujících

8. silniční propustky

řízení došlo k vypuštění jednoho silničního propustku. Došlo ke zvýšení nivelety na přeložce trati a na silničních nadjezdech.

9. změna nivelety

Došlo k navýšení nových pozemních objektů.

10. pozemní objekty - nové 11. demolice pozemních objektů

Došlo k navýšení demolovaných objektů. Oproti dokumentace EIA došlo k navýšení trvalých záborů.

12. zábory trvalé

V dokumentaci EIA nebylo řešeno. V rámci navazujících řízení došlo ke změně

13. propustek v km 34,406

z ocelové trubní konstrukce propustku na rámový propustek.

Vyhodnocení vlivů změn na životní prostředí a veřejné zdraví Tabulka 36 Celkové vyhodnocení řešených změn Změna

obyvatelstvo

ovzduší a klima

vody

půda



krajina

1 2 3 4

0 0 0 +2

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 -1


architekt. a histor. památky 0 0 0 0

68


Změna

obyvatelstvo

ovzduší a klima

vody

půda



krajina

5 6 7 8 9 10 11 12 13

+1 +1 +1 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0

+2 +1 -1 +1 +1 0 0 0 0

0 +1/-1 -1 0 0/-1 0 0 -1 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0 0 +1

0 +1/-1 0 0 -1 0 0 0 0

architekt. a histor. památky 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Nejvýznamnější změnou z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je realizace nových železničních mostů (změna č. 5) a realizace rozsáhlejších protihlukových stěn (změna č. 4). Obě změny jsou hodnoceny u jedné složky životního prostředí (podzemní a povrchové vody, obyvatelstvo) jako významně pozitivní (+2). Na základě hydrotechnických studií zpracovaných v navazujících řízeních po procesu EIA byla doporučena realizace dvou inundačních mostů v prostoru mezi řekou Lužnicí a řekou Nežárkou, které umožní odvádění vod v případě povodňových stavů. Z hlediska vlivů na vody se jedná o významně pozitivní změnu stavby. Další významnou změnou je realizace rozsáhlých protihlukových stěn. V dokumentaci EIA je uvedena délka navržených protihlukových stěn 500 m. Realizovaná délka je 4 120 m. Výstavba stěn výrazně zlepší akustickou situaci obytné zástavby na jižním a východním okraji města. Na většině lokalit budou dodrženy hygienické limity pro chráněný venkovní prostor i pro chráněný venkovní prostor staveb. Realizace protihlukových stěn má významný pozitivní vliv na obyvatelstvo Veselí nad Lužnicí. Jako pozitivní změny v rozsahu mírně pozitivních vlivů lze hodnotit realizaci nových silničních mostů (změna č. 6), změnu propustku na severním náspu nadjezdu silnice III/00352 na mostní objekt (změna č. 8) a změna propustku v km 34,406 z trubní konstrukce na rámovou konstrukci (změna č. 13). Oproti stavu hodnoceném v dokumentaci EIA přibyl nadjezd místní komunikace u zastávky Veselí nad Lužnicí, estakáda silnice III/00352 a most na severním náspu této estakády. V dokumentaci EIA je hodnoceno přemostění silnice III/00352 železniční tratí. Díky vysoké hladině spodní vody, která by přinesla značné technické problémy spojené se zaplavováním podjezdu a nutností čerpání spodních a srážkových vod bylo přistoupeno k realizaci silniční estakády nad žel. tratí. Dále nový silniční most vznikl v severním náspu silničního nadjezdu. V DÚR zde byl navržen propustek. K realizaci mostu bylo přistoupeno z důvodu zlepšení průtoku vody a vyrovnávání hladiny mezi řekami Lužnicí a Nežárkou při nestandardních stavech. Byl zde zohledněn stav za povodní v r. 2002. Vliv na vody je hodnocen jako významně pozitivní. Realizace estakády silnice III/00352 místo zmohutnění násypu žel. koridoru je spíše pozitivní vzhledem ke krajinnému rázu. Nové nadjezdy představují nové hmotově významné objekty, které mají negativní vliv na krajinný ráz (nadjezd místní komunikace). Změna propustku v km 34,406 z trubní konstrukce na rámovou konstrukci je pozitivní především pro migraci živočichů. Jako změny s převažujícím mírně negativním vlivem na složky životního prostředí lze považovat změnu č. 7 tj. navýšení přeložek silnic II. a III. tříd a místních komunikací, změnu č. 9 tj. navýšení náspů v oblasti mezi Lužnicí a Nežárkou a změnu č. 12, která představuje navýšení trvalých záborů oproti údajům v procesu EIA.


69


Mírné negativní vlivy byly identifikovány u přeložek komunikací. Oproti stavu hodnoceném v dokumentaci EIA došlo k navýšení počtu a tím také délky přeložek komunikací. Přeložky komunikací představují nové dopravní stavby, které mají má převážně negativní vlivy na povrchové a podzemní vody. Může dojít jak ke znečištění vod, tak k nadměrnému navýšení vod v recipientech, do kterých bude voda z nových komunikací vypouštěna. Dále nové stavby představují navýšení zpevněných ploch v území, což vede ke zrychlenému odtoku vody. Nejvýznamnějším negativním vlivem na půdy v případě nových komunikací je její zábor. Tyto negativní vlivy nejsou vzhledem k mírnému navýšení rozsahu přeložek významné a jsou hodnoceny mírně negativně. Změna nivelety se týká úseku žel. koridoru vedeném v nové trase především mezi řekou Lužnicí a řekou Nežárkou, kdy došlo k navýšení násypů o max. cca 0,5m. Ke zvýšení nivelety koleje přeložky žel.trati došlo na základě výsledku hydrotechnického posouzení stavby v záplavovém území soutoku řek Lužnice a Nežárky a z důvodu změny drážních předpisů. Změnil se parametr při návrhu železničních mostů nad vodotečí, kdy jako rozhodující již není hladina Q100 ale nejvyšší naměřená hladina v konkrétním místě. V tomto případě se jako rozhodující brala hladina povodní z roku 2002. Změna nivelety je proto hodnocena jako pozitivní z hlediska vlivů na vody. I malé navýšení násypu v průměru o 16 cm, max. o 48 cm) přispívá k navýšení záboru zemědělské půdy. Vliv na půdy je hodnocen jako mírně negativní. Jako mírně negativní je hodnocen také vliv na krajinný ráz (krajinu), kde navýšení násypu představuje zvýraznění umělé linie žel. koridoru v příměstské krajině Veselí nad Lužnicí. Vzhledem k charakteru a rozsahu jednotlivých změn nebyla v rámci předkládaného podkladu pro rescreening vypracována žádná nová odborná posouzení (např. Akustická studie, apod.). Při procesu hodnocení změn stavby „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí- II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“ se nevyskytly nedostatky ve znalostech, které by znemožnily vyhodnotit vliv těchto změn na životní prostředí. Pro hodnocení změn stavby „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“ byly k dispozici všechny nezbytné podklady. Při specifikaci vlivů změn stavby na jednotlivé složky životního prostředí se nevyskytly žádné neurčitosti. Hodnocené změny stavby „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“ jsou z hlediska technického řešení a stavební koncepce posuzovány v jedné variantě, která je realizována a která vychází z podkladů poskytnutých Správa železniční dopravní cesty, státní organizace a firmou SUDOP Praha a.s.


70


Datum zpracování vyhodnocení změn: 4. 5. 2015 Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele vyhodnocení změn a osob, které se podílely na zpracování vyhodnocení změn: EKOLA group, spol. s.r.o. Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 784 927-9 fax.: 274 772 002

Mgr. Pavla Dušková Ing. Libor Ládyš Mgr. Kateřina Šulcová

Podpis zpracovatele vyhodnocení změn:


71


LITERATURA Obecná 1.

Culek, M. (editor) a kol.: Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha 1996.

2.

Chytrý M., Kučera, T., Kočí, M., 2001: Katalog biotopů ČR. AOPK Praha.

3.

Neuhäuslová Z. a kol., 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace ČR. Academia, Praha.

4.

Procházka F. (ed.) (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav roce 2000). Příroda, Praha.

5.

Quitt E., 1971: Klimatické oblasti Československa. In: Studia Geographica 16. Geogr. úst. ČSAV, Brno.

Související bezprostředně se záměrem 1.

ECO-ENVI-CONSULT, SOM s.r.o., EKOEX Jihlava: Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí, duben-listopad 2001

2.

EIA SERVIS s.r.o., Posudek dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí, září 2002

3.

SUDOP Praha a.s.: Přípravná dokumentace stavby „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí, srpen 2007

4.

SUDOP Praha a.s.: Projektová dokumentace stavby „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí, duben 2010

5.

Environmentální shrnutí, Blanka Novotná, SUDOP a.s., únor 2014

6.

Hodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (rescreeening report) záměru „Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí“, Mgr. Michala Kopečková, prosinec 2009

Internetové zdroje 1.

http://www.geology.cz

Česká geologická služba, mapový server

2.

http://www.chmi.cz

Český hydrometeorologický ústav

3.

http://www.cuzk.cz

Český úřad zeměměřický a katastrální

4.

http://heis.vuv.cz

Hydroekologický informační systém VÚV T. G. M

5.

http://www.mzp.cz

Ministerstvo životního prostředí

6.

http://geoportal.gov.cz

Národní geoportál INSPIRE

7.

http://kontaminace.cenia.cz

Národní inventarizace kontaminovaných míst

8.

http://www.npu.cz

Národní památkový ústav

9.

http://www.openstreetmap.org

Otevřená wiki-mapa světa


72


Legislativa 1.

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

2.

Vyhláška č. 381/2002 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů a Seznam nebezpečných látek

3.

Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

4.

Vyhláška č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany

5.

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči

6.

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

7.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

8.

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

9.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech

10. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů 11. Vyhláška 178/2012, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků 12. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a související předpisy


73

Modernizace trati Ševětín Veselí nad Lužnicí II. část, úsek Horusice Veselí nad Lužnicí

Recommend Documents