II. O D Ů V O D N Ě N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U N E T Í N. Textová část

-1-

Ing.arch.Vlasta Šilhavá, Štompil 22, 624 00 Brno Atelier územního plánování a architektury

II. O D Ů V O D N Ě N Í ÚZEMNÍHO PLÁNU NETÍN Textová část

Brno, listopad 2009

Zpracovala: Ing.arch.Vlasta Šilhavá

-2-

OBSAH

II.

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

1.

Vyhodnocení koordinace vyuţívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem .............................. 3

2.

Údaje o splnění zadání a údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu .................... 5

3.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení ....................................................................... 5 3.1. Návrh koncepce občanského vybavení .................................................................. 7 3.2. Návrh koncepce dopravy ........................................................................................ 8 3.3. Návrh technické infrastruktury a nakládání s odpady ...........................................14 3.3.1. Vodní hospodářství – zásobování obce vodou....................................................14 3.3.2. Odvedení a zneškodnění odpadních vod.............................................................17 3.3.3. Dešťové vody .....................................................................................................21 3.4. Zásobování elektrickou energií..............................................................................21 3.5. Zásobování plynem................................................................................................24 3.6. Zásobování teplem.................................................................................................25 3.7. Telekomunikační a spojová zařízení..................................................................... 25 3.8. Odpadové hospodářství......................................................................................... 27 3.9. Koncepce uspořádání krajiny................................................................................ 27 3.10. Vymezení ploch pro územní systém ekologické stability................................... 29

4.

Informace o vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoje území...................................... 31 4.1. Znečišťování ovzduší plynnými a pevnými zplodinami....................................... 32 4.2. Území s nadměrnou hlučností .............................................................................. 32 4.3. Znečistění povrchových a spodních vod .............................................................. 32 4.4. Ochrana přírody a krajiny .................................................................................... 33 4.5. Ochrana kulturních hodnot ................................................................................... 34 4.6. Návrh řešení poţadavků civilní ochrany .............................................................. 35

5.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa .................................................36 Tabulková část Příloha č.1 Hodnocení erozní ohroţenosti z hlediska přípustného smyvu půdy – Netín................42

-3-

II. O D Ů V O D N Ě N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U 1.

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŢÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

Obec Netín má zpracovanou a schválenou územně plánovací dokumentaci – Územní plán obce Netín, schválený zastupitelstvem obce dne 30.1.2001 a změnu č.1 ÚPO Netín, schválenou zastupitelstvem obce dne 28.4.2004. Tato schválená územně plánovací dokumentace neodpovídá poţadavkům obce na další rozvoj. Nová územně plánovací dokumentace by měla řídit územní rozvoj obce, stanovit jeho priority, provádět územní a technickou přípravu pro umísťování bytové výstavby a podnikatelských aktivit v obci a koordinovat dostavbu, rekonstrukci a údrţbu technické a dopravní infrastruktury v území. Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Z Politiky územního rozvoje České republiky vydané vládou České republiky usnesením č. 561 ze dne 17.5.2006 nevyplývají pro dané území ţádné zvláštní poţadavky. Ze ZÚR kraje Vysočina vyplývají v dotčeném území poţadavky na vymezený koridor VPS: - E02 koridor pro zdvojení vedení ZVN 400 kV Mírovka – Velká Bíteš – hranice Jmkraje - respektování stávajících struktur technické infrastruktury. a veřejně prospěšné opatření: - U 005 Nadregionální biokoridor Rasůveň. Poţadavky vyplývající z konceptu ÚP VÚC Vysočina z r.2004: - vymezený koridor VPS D 59 pro vedení trasy silnice II/354 – obchvat obce Netín Širší vztahy Postavení obce v systému osídlení Území obce tvoří katastrální území Netín a katastrální území Záseka. Netín se nachází 8 km severozápadně od města Velké Meziříčí. Záseka je situovaná 1,5 km severně od Netína. Svými katastrálními hranicemi sousedí Netín na východě s Olší nad Oslavou, na jihu se Závistí u Vel.Meziříčí a Kochánovem, na západě s Blízkovem a Dědkovem a na severu s Zadním Zhořcem a Zásekou. Záseka sousedí katastrálními hranicemi na západě se Zadním Zhořcem, na severu s Krásněvsí a na jihu s Netínem. Obec Netín je součástí kraje Vysočina, náleţela ke ţďárskému okresu, od r.2003 je ve správním obvodu Velké Meziříčí, města s pověřeným úřadem. V Netíně je základní občanská vybavenost, ZŠ slouţí i pro ţáky ze Záseky a Kochánova, pošta i pro Zadní Zhořec, regionální vazby jsou na Velké Meziříčí, sídla pověřeného úřadu a to z hlediska vyuţívání vyššího občanského vybavení, sluţeb a dojíţďky do zaměstnání. Hranice zájmového území je totoţná s katastrálním územím Netín a katastrálním územím Záseka s rozlohou 779 ha.

-4-

Širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury Silniční síť Katastrálním územím obce Netín procházejí silnice: II/354 Skuteč – Nové město na Moravě – Kochánov, III/35432 Záseka – Zadní Zhořec a III/35433 Měřín – Netín - Mostiště. Silnice II/354 prochází řešeným území severojiţním směrem a propojuje nyní Pardubický kraj s krajem Vysočina, připojuje přilehlé území na II/602 a na D1 MÚK Velké Meziříčí – západ a MÚK Měřín. Silnice III. třídy propojují sousední obce a Velké Meziříčí. Ţelezniční síť Železnice Katastrálním územím ţelezniční trať neprochází. Zásobování pitnou vodou Obec Netín má vybudovaný veřejný vodovod. Obec má vybudovanou odbočku z přívodního řadu do VDJ Kochánov 100 m3 (544,0/540,0 m.n.m.), do kterého je přivedena voda z přivaděče Pavlov – Mostiště. Místní část Záseka má vybudovaný veřejný vodovod, je připojena na přivaděč Pavlov – Mostiště – Olší. Vlastníkem vodovodu obce i místní části je Svaz vodovodů a kanalizací Ţďársko, provozovatelem je VAS, a.s. divize Ţďár n. S. Odvedení a zneškodnění odpadních vod Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina pro výhledové období uvaţuje s koncepcí: Současný technický stav kanalizace je nevyhovující. Proto je uvaţováno v Netíně s výstavbou nové kanalizace, odvádějící pouze splaškové vody. V Netíně bude vybudována nová centrální čistírna odpadních vod, do které budou svedeny odpadní vody z Netína, Záseky a obce Zadní Zhořec. Odtokové poměry Netín leţí v povodí řeky Oslavy. Zemědělská vodohospodářská správa Ţďár n.S. spravuje potoky Křibský, Černochovský, Netínský a potok Zátoka. Zásobování elektrickou energií V katastru obce bude respektováno stávající vedení nadřazené soustavy 400 kV - ZVN č.422 spojující rozvodny Mírovka – Čebín, které je v provozní správě ČEPS, a.s. Ze ZÚR kraje Vysočina vyplývá v dotčeném území poţadavek na vymezení územní rezervy pro koridor zdvojení vedení ZVN 400 kV Mírovka – Velká Bíteš – hranice Jihomoravského kraje. Řešené území bude i ve výhledu zásobováno z venkovního vedení VN 22 kV č.340. Zásobování plynem Obec Netín je plynofikována v celém rozsahu zástavby, bude respektováno stávající plynárenské zařízení. Východně od obce prochází VTL plynovod Kochánov - Ţďár nad Sázavou DN 300/40. Byly vybudovány VTL přivaděč a regulační stanice VTL/STL, situovaná u areálu Agros Netín a.s., STL rozvody plynu v obci včetně domovních přípojek. Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních systémů Základ ÚSES tvoří Nadregionální biocentrum "Rasůveň" (č. 61), které zasahuje do severní části území a to severně od Kněţského rybníka a nadregionální biokoridor K124/MB",který vychází z NRBC západním směrem podél severní hranice území.

-5-

V území jsou vedeny tři větve lokálního ÚSES: První větev LBK 1 je na hranicích s k.ú. Olší (východně od obce). Vychází z lesního komplexu a NRBC "Rasůveň" a je vedena údolím Zátoky jiţním směrem podél hranice k.ú. k Netínskému rybníku, kde je situováno biocentrum Netínský rybník LBC 1, dále je vedena podél Netínského rybníka k západu do lesního komplexu v k.ú. Kochánov. Druhá větev LBK 2 je v severní části území a je vedena podél jiţního břehu Kněţského rybníka západním směrem, je vázána na údolí Křibského potoka. Třetí větev LBK 3 je v severozápadní části k.ú., s vloţeným biocentrem Jedlovec LBC 2 , vedena přes Stráţnici.

2.

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ A ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU

Zadání územního plánu Netín bylo zpracováno na základě podkladů a doplňujících průzkumů a rozborů. Pořizovatel územního plánu, Městský úřad Velké Meziříčí zadání projednal. Zadání bylo schváleno zastupitelstvem obce Netín dne 17.9.2008 pod č.j. 18/08, na základě doporučujícího stanoviska nadřízeného orgánu územního plánování, kterým je Krajský úřad kraje Vysočina, odbor územního plánování a stavebního řádu. Návrh územního plánu byl zpracován na základě Vyhodnocení stanovisek, podnětů a připomínek z projednávání Návrhu zadání územního plánu Netín a návrhů jejich řešení. Návrh územního plánu Netín byl zpracován v listopadu r.2009 a byl veřejně projednán. 3.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ

Cílem územního plánu je vytvořit zákonný podklad pro koordinovaný a koncepční rozvoj všech činností v území. Po schválení zastupitelstvem obce se územní plán stane nástrojem regulace rozvoje území. Návrh územního plánu má stanoveny tyto hlavní cíle řešení: - vhodnými aktivitami zajistit trvale udrţitelný rozvoj celého katastrálního území obce při zachování jeho charakteristických rysů - vyřešit rozvoj území tak, aby byla zabezpečena co nejvhodnější urbanistická a organizační struktura a efektivnost jednotlivých funkčních ploch včetně podmínek jejich vyuţití - zajistit potřebné plochy pro bytovou výstavbu, zhodnotit moţnosti přestavby a modernizace stávajícího bytového fondu - posoudit kapacity, stav a uspořádání občanské vybavenosti, navrhnout moţnost dalšího rozšíření - zhodnotit stávající výrobní plochy a plochy pro podnikatel. aktivity a navrhnout způsob jejich dalšího vyuţití a moţnosti rozvoje - prověřit kapacity dopravních a technických sítí, navrhnout řešení v případě potřeby - vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na ţivotní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů - vytipovat plochy pro veřejně prospěšné stavby a plochy asanačních úprav - navrhnout pořadí a vzájemnou vazbu nejdůleţitějších investičních akcí a jejich posloupnost.

-6-

Návrh územního plánu Netín má záměr vytvořit vhodné prostředí pro bydlení a ţivot obyvatelstva, zajištění potřebného vybavení a ploch pro rozvoj podnikatelských aktivit. Obec Netín se rozvíjí jako dva souvisle urbanizované celky, Netín a Záseka. Mimo zastavěná území a zastavitelné území nebudou umisťovány ţádné stavby s výjimkou staveb liniových, t.j. staveb pro dopravu a technickou infrastrukturu. Návrh respektuje historickou stavební strukturu, dotváří půdorysné uspořádání sídel v návaznosti na stávající zastavěné území. Navrhuje odstranění závad stavebních, urbanistických, dopravních a hygienických. Navrţená koncepce: - územní plán navrhuje rozvoj bydlení na plochách nezatíţených dopravou a výrobou, - navrhuje rozšíření občanského vybavení a ploch pro sport, - atraktivitu obce zvýší navrhovaný rozvoj sluţeb, drobné výroby a podnikatelských aktivit. - ke zlepšení ţivotního prostředí přispěje rozšíření ploch veřejné zeleně a vybudování izolační zeleně kolem zemědělských a výrobních areálů. V územním plánu jsou stanoveny podmínky pro zachování obrazu obce, které tvoří především historické jádro sídla Netín - náves se zástavbou zemědělských usedlostí a dominantou kostela nad návsí a v sídle Záseka zemědělské usedlosti s kaplí uprostřed zástavby. Ráz zástavby v obci bude zachován: historický urbanismus, drobné měřítko staveb a vzrostlé stromy místního druhu, nedílná součást malebné obce. V územním plánu jsou současné funkční plochy nadále zachovány. Zastavěné území bude nadále tvořit obytná zóna a funkční plochy spojené s funkcí obytné zóny. V územním plánu jsou zachovány výrobní plochy zemědělského areálu, který je navrţen k vyuţití rovněţ pro rozvoj podnikatelských aktivit. Plocha pro rodinnou farmu je navrţena v západní části k.ú. Netín, v místní trati „Záhoří“. Územní plán stanovuje zásady pro zachování krajinných hodnot. Ve volné krajině nebudou vytvářeny nová sídla nebo samoty, nebudou povolovány nové stavby ani zásadní rozšíření stávajících zařízení. Mimo souvislé hranice zastavěného a zastavitelného území Netín a Záseka zůstanou rekreační a chatové lokality u Netínského rybníka a rybníka Vrkoč v jiţní části území, u Kněţského rybníka v severní části a nad rybníkem Křenčák v západní části, plochy pro technické vybavení, studny a vodojem severozápadně nad Netínem. K umisťování a povolování staveb, jakoţ i jiným činnostem, které by mohly sníţit nebo změnit krajinný ráz je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Návrh řešení Územního plánu Netín určuje směry rozvoje obce tak, aby byl zabezpečen trvalý soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o ţivotní prostředí a ochranu jeho hlavních sloţek – půdy, vody a ovzduší. Podle odborné organizace státní památkové péče, Národního památkového ústavu, lze za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., resp. potencionální naleziště, povaţovat celé území našeho státu, vyjma jiţ vytěţených ploch. Z výše uvedeného plyne povinnost stavebníka oznámit připravovanou stavební činnost na území s archeologickými nálezy a povinnost strpět na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.

-7-

3.1. Návrh koncepce občanského vybavení V Netíně je základní občanskou vybavenost, ZŠ slouţí i pro ţáky ze Záseky a Kochánova, pošta i pro Zadní Zhořec, obec vyuţívá občanské vybavení města Velké Meziříčí. Funkční plochy občanského vybavení jsou v územním plánu respektovány a zůstanou zachovány. Je navrženo rozšíření ploch pro občanského vybavení a ploch pro sport. Zařízení občanského vybavení - Návrh dostavby. Z11 – navrţená plocha pro občanské vybavení je situována jiţně od návsi při křiţovatce silnic. Správa a veřejné instituce – Potřebám obce vyhovuje, beze změn. Obecní úřad je umístěn ve středu obce, na návsi. Obecní úřad tvoří se sálem a hostincem jeden stavební celek. OÚ má jednu kancelář. V obci je podací pošta se spádovou oblastí Netín, Záseka, Zadní Zhořec a Kochánov. Z hlediska poštovního provozu vyhovuje. Hlavní pošta je v Radostíně. Zařízení školské a výchovné - Potřebám obce vyhovuje, beze změn. Základní škola dvoutřídní, 1.- 5.ročník je ve dvoupodlaţní budově ve středu obce. ZŠ navštěvují dětí z Netína, Záseky a Kochánova. V ZŠ jsou dvě třídy, tělocvična, čajovna a kancelář. Od 6.ročníku dojíţdí ţáci z Netína do Měřína a ţáci ze Záseky do Radostína n.Oslavou. Mateřská škola je v Olší n.Oslavou. Zařízení kulturní a osvětová - Potřebám obce vyhovuje, beze změn. Víceúčelový sál je ve středu obce. Sál má 200 míst, jeviště, galerii, v I. patře kuchyň, výčep. Byla provedena přístavba sociálního zařízení. V sále kulturního domu se konají společenské a kulturní akce. Klubovna Sdruţení mladých je v suterénu OÚ. Kostel Nanebevzetí P.Marie s ohradní zdí na návrší severně návsi je dominantním objektem s upraveným okolím. Kostel s objektem fary a citlivě upraveným okolím je významnou architektonickou památkou. Severně od kostela je Hrobka Lobkoviců a kříţová cesta s alejí. Zařízení tělovýchovná a sportovní – Návrh dostavby. Víceúčelové hřiště, travnaté je situováno na jiţním okraji zástavby Netína, je vyuţíváno pro kopanou, tenis, volejbal, míčové hry, občerstvení. P1 – navrţená plocha pro dětské hřiště, je situována severně od návsi. Z12 – navrţená plocha pro sport, tenis je v severozápadní okrajové části. Zařízení zdravotnictví a sociální péče - Potřebám obce vyhovuje, beze změn. Zdravotnická zařízení se v obci nenacházejí, lékařská péče je ve zdravotním středisku v Měříně. Zařízení maloobchodní sítě – Návrh dostavby. Prodejna smíšeného zboţí je ve středu obce, na návsi. Moţnost rozšíření plochy maloobchodní sítě je v navrhované ploše Z11 pro občanské vybavení. Zařízení stravovací – Potřebám obce vyhovuje, beze změn. Hostinec na návsi má 40 míst u stolu, před hostincem je venkovní posezení. Moţnost rozšíření plochy pro stravování je v navrhované ploše Z11 pro občanské vybavení. Zařízení ubytovací Rekreační ubytovací zařízení Enviro Velké Meziříčí je na severním okraji území obce. Obecní byt byl vybudován nad hostincem. Zařízení nevýrobních sluţeb V obci jsou sluţby : autoopravna, podlahářství a prodej koberců, zřizování plynu, vody, topení a další. Obyvatelé vyuţívají sluţby v Měříně a ve Velkém Meziříčí. Moţnost rozšíření plochy pro sluţby je v navrhované ploše Z11 pro občanské vybavení.

-8-

Zařízení výrobních sluţeb Pila, zpracování dřeva, prodej truhlářského a stavebního řeziva, pořez kulatiny, je situovaná severovýchodně obce na okraji zemědělské farmy. Dále jsou v obci výrobní sluţby: klempířství, kovovýroba, zámečnická činnost, v objektu bývalé Jednoty. Pro drobné podnikání a sklady budou vyuţívány stodoly v okrajových částech obce. Protipoţární bezpečnost a ostatní Hasičská zbrojnice je ve středu obce. Má garáţ pro jeden poţární vůz a klubovnu hasičů. V obci je na návsi obecní poţární nádrţ, poţární nádrţ je na farmě Agros a.s., na západním okraji obce jsou 3 přírodní rybníčky. Hřbitov je situován v severní části obce. Zájmová činnost V obci jsou činné: Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdruţení, Šipkařský klub, Klub stolního tenisu, Sdruţení mladých. V sále kulturního domu jsou pořádány společenské a kulturní akce.

3.2. Návrh koncepce dopravy 3.2.1. Širší dopravní vztahy Silniční síť Katastrálním územím Netína prochází silnice: II/354 Skuteč – Nové Město na Moravě – Kochánov III/35432 Záseka – Zadní Zhořec III/35433 Měřín – Netín – Mostiště. Silnice II/354 prochází řešeným území severojiţním směrem a propojuje nyní Pardubický kraj s krajem Vysočina, připojuje přilehlé území na II/602 a na D1 MÚK Velké Meziříčí – západ a MÚK Měřín. Silnice III. třídy propojují sousední obce a Velké Meziříčí. Letecká doprava V řešeném území se nachází ochranné pásmo letištního radiolokačního prostředku a prostor pro létání v malých a přízemních výškách zahrnuté do jevu 102 – letiště včetně ochranného pásma. Za vymezené území se povaţuje celé správní území. Vlaková doprava Katastrálním územím není vedena ţelezniční trať. 3.2.2. Návrh dopravního řešení Silnice Silnice II/354 je v současné době drţena v Zásadách územního rozvoje kraje Vysočina a v Územně analytických podkladech ORP Velké Meziříčí ve stávající trase. Vzhledem k intenzitě dopravy a vysoké hlukové zátěţi byla ve schváleném územním plánu z roku 2000 navrţena nová trasa obchvatu východě obce. V konceptu ÚP VÚC Vysočina je obchvat obce navrţen jako koridor a veřejně prospěšná stavba VPS D 59. Navrhujeme vedení obchvatu zařadit jako rezervu dopravního řešení. Silnice II/354, III/35433 a III/35432 jsou v zastavěném území obce stabilizovány parcelací pozemků a stabilní přilehlou zástavbou. Navrţená zástavba je z velké části dopravně obslouţena z těchto silnic.

-9-

Místní komunikace Na křiţovatkách silnic a místních komunikací je nutno drţet stávající stav a nerozšiřovat výstavbu do rozhledového pole křiţovatky. Všechny tyto opatření zvyšují bezpečnost silničního provozu po místních komunikacích, coţ musí být cílem obce. Stávající dopravní skelet místních komunikací bude zachován vzhledem k tomu, ţe je stabilizován stávající zástavbou a parcelací pozemků a navazuje na silnice II/354 a III/35433. Navrţené plochy k výstavbě budou většinou dopravně obslouţeny stávajícími místními komunikacemi nebo napojeny na silnice. Navrţené plochy Z5, Z15 a rezerva R4, budou dopravně obslouţeny navrţenými místními komunikacemi většinou v trase stávající účelové komunikace. Ve výkrese jsou vyznačeny doporučené funkční skupiny a typy komunikací tak, aby byla zajištěna dopravní obsluha, poloţení inţenýrských sítí, poţární bezpečnost a odvoz odpadů specielními vozy. Část místních komunikací na návsi navrhujeme upravit do funkční podskupiny D1 jako zklidněné s předností nemotorové dopravy a pěších vzhledem ke zvýšenému pohybu pěších a plnění společenských funkcí v centru obce. Pěší trasy Chodníky pro pěší budou zachovány a doplněny podél silnice II/354 i III/35433, tím bude zvýšena bezpečnost pohybu chodců. Stávající samostatné pěší trasy v obci budou zachovány beze změny, slouţí ke zvýšení prostupnosti obce chodci. Turistické trasy Obcí jsou vedeny značené turistické trasy, které zachováváme; mají význam pro zvýšení turistického ruchu a případně přináší nová pracovní místa. Cyklistické stezky a cyklotrasy Cyklotrasy jsou v území stabilizovány a navázány na systém Českomoravské vysočiny. Doplnění cyklotrasy do Olší zvýší turistickou atraktivitu obce, zejména pokud bude doplněn informační systém a případně doplněny turistické sluţby. Doprava v klidu Parkování Stávající zpevněné plochy před firmou Agros a u hřbitova jsou jediné větší parkovací plochy. Vzhledem ke kompaktní zástavbě podél silnic, kde jsou situovány objekty občanského vybavení není moţné navrhnout další parkovací místa. Majitelé usedlostí si parkování musí zajistit na svém pozemku. Pro výrobní areály a podnikatele je nutnost řešit parkování pro zaměstnance a klienty ve vlastním areálu. Parkování a garáţování řeší obyvatelé ve svém objektu a nebo na svém pozemku. V současné době je při silnici II/354 na severně od návsi řada 5-ti garáţí, které slouţí obyvatelům malých domků bez pozemku. Pro jejich další rozšíření není místo. Účelová doprava Územní plán nenavrhuje ţádné výrazné změny ve vedení stávajících účelových komunikací v katastrálním území. Síť veřejně přístupných komunikací je stabilizována. Malá část jich bude v rámci stavebního rozvoje obce převedena do kategorie místních komunikací. Jedná se o úseky v zastavitelném území. V návrhu jsou účelové komunikace pro navrţenou čistírnu odpadních vod a sportovní plochu Z12.

- 10 -

Předpokládáme změnu dopravní obsluhy pozemků v území v souvislosti s řešením pozemkových úprav, kde bude nutno zajistit dopravní obsluhu dle majitelů parcel a vyřešit společná zařízení v katastru, kam náleţí i polní cesty. Hromadná doprava Autobusová doprava Obec je dopravně obslouţena dopravními firmou ZDAR a.s. Ţďár nad Sázavou, provozovna Velké Meziříčí. Přehled autobusového spojení: Název linky

Pracovní dny

840204 Velké Meziříčí-Radostín nad OslavouŢďár nad Sázavou

12

840212 Velké Meziříčí–Měřín-Chlumek

12

CELKEM

24

Sobota

Neděle

3

7

3

7

Na návsi je autobusová zastávka s názvem Netín. Na návsi se otáčí jeden spoj v pracovní dny a jeden v neděli. Pro otáčení dvou spojů slouţí pouze veřejné prostranství, točka není vybudována a ani nebylo pro ni nalezeno vhodné místo. Linka 840212 jede z Netína do Blízkova mimo náves, a pro ni navrhujeme zřízení další zastávky na silnici III/35433. Autobus nebude zajíţdět na náves a nebude se muset tak otáčet v centru obce na veřejném prostranství. Zastávka Netín, rybníky je mimo zastavěnou část obce směrem na Olší, Netín, zastávka Záseka je na katastru obce Zadní Zhořec. Vlaková doprava Ţeleznice je nejblíţe ve Velkém Meziříčí na trati Křiţanov – Studenec a na dopravní obsluţnost obce nemá prakticky vliv. Dopravní zařízení Vzhledem k tomu, ţe jsou všechna zařízení soustředěna do Velkého Meziříčí a k dálnici D1, není navrţeno ţádné zařízení pro motoristy. Ochranná silniční pásma a negativní účinky hluku Silniční doprava Ve výkresové části územního plánu jsou vykreslena ochranná silniční pásma pro silnice II. a III. třídy 15 m mimo zastavěnou část obce. Paprsky rozhledových polí jsou vykresleny v průjezdním úseku na silnicích pro rychlost 50 km/hod, t.j. 35 m od středu křiţovatky a na místních komunikacích pro rychlost 30 km/hod, t.j. 20 m od středu křiţovatky v průjezdním úseku. Na silnici hlavní mimo průjezdní úsek je paprsek rozhledového pole vykreslen 100 m od středu křiţovatky a na silnici vedlejší 55 m. Ochranné pásmo silnic vyplývá ze silničního zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů a rozhledová pole křiţovatek z normy ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací.

- 11 -

Hygienická hluková pásmo a jejich výpočet II/354 stanoviště č. 6 – 3 477 od vyústění III/35429 do Pavlova po zaústění do II/602 Intenzity dopravy - celoroční průměr rok 2005

tab.

INA24 735

IOA24 2159

IM24 18

I24 2912

Intenzita dopravy při sčítání mezi rokem 2000 (1952 vozidel/24 hod.) a rokem 2005 (2912 vozidel/24 hod.) vzrostla o 938 vozidel, tj. o 24 %. Indexy přepočtu intenzity pro rok 2020 poskytnuté ŘSD Brno: Těţká 1,3; osobní 1,33; motocykly 1,33; celkem 1,31 tab. Intenzity dopravy - celoroční průměr rok 2020 – průjezd místní částí Záseka INA24 IOA24 IM24 I24 955 2871 24 3850 Po navrţené přeloţce silnice východním obchvatem předpokládáme odborným odhadem rozdělení dopravní práce v poměru 20% - cílem je obec a 80% - tranzitní doprava do vzdálenějších cílů, t.j. D1 a Ţďár nad Sázavou a Nové Město na Moravě. V Ostrově nad Oslavou II/354 křiţuje silnici I/37. Intenzity dopravy - celoroční průměr rok 2020 – 20% průjezd obcí Netín INA24 IOA24 IM24 I24 191 574 5 770 Intenzity dopravy - celoroční průměr rok 2020 – 80% obchvat Netína INA24 IOA24 IM24 I24 764 2297 19 3080 Výpočet hladiny akustického tlaku - vstupní hodnoty r. 2020 – průjezd místní částí Záseka noc IOAn INAn nnNa = In/8 nnOA = In/8 PNA % v km/hod 557

163

20

70

24

45

IOAd

INAd

ndNa=In/16

ndOA = In/16

PNA %

v km/hod

2314

792

50

145

24

45

den

Výpočet hladiny akustického tlaku - vstupní hodnoty r. 2020– 20% průjezd obcí Netín noc IOAn INAn nnNa = In/8 nnOA = In/8 PNA % v km/hod 111

33

4

14

24

45

IOAd

INAd

ndNa=In/16

ndOA = In/16

PNA %

v km/hod

463

158

10

29

24

45

den

- 12 -

tab. Výpočet hladiny akustického tlaku - vstupní hodnoty r. 2020 – 80% obchvat Netína noc IOAn INAn nnNa = In/8 nnOA = In/8 PNA % v km/hod 446

130

16

56

24

75

IOAd

INAd

ndNa=In/16

ndOA = In/16

PNA %

v km/hod

1850

634

40

116

24

75

den

tab. Faktory F 2020 – průjezd místní částí Záseka F1 den I OAd voz/hod I NAd voz/hod 145 50

noc I OAn voz/hod 70

F2 1

F3 1

F2 1

F3 1

F2 1

F3 1

I NAn voz/hod 20

tab. Faktory F 2020– 20% obchvat Netína F1 den I OAd voz/hod I NAd voz/hod 29 10

noc I OAn voz/hod 14

I NAn voz/hod 4

tab. Faktory F 2020– 80% obchvat Netína F1 den I OAd voz/hod I NAd voz/hod 116 40

noc I OAn voz/hod 56

I NAn voz/hod 16

tab. L x v zastavěné části obce pro rok 2020 – průjezd místní částí Záseka Lx dB(A) den Y 60,5 50 55 60

Lx dB(A) Noc U 1 11,5 6,5 1,5

tab. L x v zastavěné části obce pro rok 2020 -

Y 56,7 40 45 50 20% obchvat Netína

Lx dB(A) den Y 52,5 50 55 60

U 1 17,7 12,7 7,7

Lx dB(A) Noc U 1 3,5 0 0

Y 49,7 40 45 50

U 1 10,7 5,7 0,7

- 13 -

tab. L x v zastavěné části obce pro rok 2020 - 80% obchvat Netína Lx dB(A) den Y 58,4 50 55 60

Lx dB(A) Noc U 1 9,4 4,4 0

Y 56,5 40 45 50

U 1 17,5 12,5 7,5

tab. Přípustné hladiny akustického tlaku dle novely nař. Vlády 148/2006– průjezd místní částí Záseka

Ldvn dB(A) 50 55 60

den LaeQ = 50 B(A) pásmo v m 105 35 7,5

Ln dB(A) 40 45 50

Noc LAeQ = 40 B(A) Pásmo v m 315 130 45

Výpočet je posouzen pro odrazivý terén a dle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŢP 2005. Silnice je oboustranně obestavěna rozptýlenou zástavbou samostatnými domy v zahradách. Pro posouzení je pouţito korekce +10dB(A), je posuzován hluk v okolí silnice II. třídy, která je v území hlavní pozemní komunikací. Ve výhledovém období 2020 bude izofona pro přípustnou hladinu hluku 60 dB(A) ve dne dosaţena ve vzdálenosti 7,5 m a v noci, kdy je přípustná hladina 50dB(A) bude izofona dosaţena 45 m od osy silnice. Přípustné hladiny akustického tlaku dle novely nař. Vlády 148/2006 - 20% obchvat Netína LaeQ Ldvn dB(A) 50 55 60

den = 50 B(A) pásmo v m 15 0 0

LAeQ Ln dB(A) 40 45 50

Noc = 40 B(A) Pásmo v m 85 30 7,5

Výpočet je posouzen pro odrazivý terén a dle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŢP 2005. Silnice je oboustranně obestavěna. Pro posouzení je pouţito korekce +10dB(A), je posuzován hluk v okolí silnice II. třídy, která je v území hlavní pozemní komunikací. Ve výhledovém období 2020 nebude izofona pro přípustnou hladinu hluku 60 dB(A) ve dne dosaţena a v noci, kdy je přípustná hladina 50dB(A) bude izofona dosaţena 7,5 m od osy silnice. tab. Přípustné hladiny akustického tlaku dle novely nař. Vlády 148/2006 - 80% obchvat Netína LaeQ Ldvn dB(A) 50 55 60

den = 50 B(A) pásmo v m 15 10 0

LAeQ Ln dB(A) 40 45 50

Noc = 40 B(A) Pásmo v m 90 40 10

Výpočet je posouzen pro pohltivý terén a dle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŢP 2005. Silnice je vedena mimo zastavěnou část obce, v záhumenní stavebních parcel.

- 14 -

Pro posouzení je pouţito korekce +10dB(A), je posuzován hluk v okolí silnice II. třídy, která je v území hlavní pozemní komunikací. Ve výhledovém období 2020 nebude izofona pro přípustnou hladinu hluku 60 dB(A) ve dne dosaţena a v noci, kdy je přípustná hladina 50dB(A) bude izofona dosaţena ve vzdálenosti 10 m od osy silnice. 3.3. Návrh technické infrastruktury a nakládání s odpady 3.3.1. Vodní hospodářství – zásobování obce vodou Současný stav Obec Netín se nachází severozápadně od města Velké Meziříčí ve vzdálenosti 8 km. Obec se skládá ze dvou místních částí, Netína a Záseky. Výškový rozsah obytné zástavby se pohybuje v rozmezí 519 – 553 m.n.m. Místní část Netín- je vybudován veřejný vodovod, který byl vybudován v letech 1974 1975 a zásobuje obec z prameniště Pavlov. Je vybudována odbočka z přívodního řadu do VDJ Kochánov (objem 100 m3 – max. hl. 544,00 m.n.m, min. hl. 540 m.n.m.), do kterého je přiváděna voda z prameniště Pavlov – Mostiště. Rozvodná síť v obci je převáţně z plastu (PE), profilů DN 40 – DN 150, celková délka je 3,017 km. Rozdělení sítě dle profilů: DN 150 – 1,04 km – VPE DN 40 – 0,33 km – VPE DN 80 0,705 km – VPE DN 100 – 0,782 km, VPE DN 50 - 0,160 km – ocel – celkem 3,017 km. Místní část Záseka – má vybudovaný veřejný vodovod, délka rozvodné sítě DN 80 je 0,524 km, jako materiálu bylo pouţito PE. Zdrojem vody je prameniště Pavlov. Obec je připojena na přivaděč Pavlov – Mostiště - Olší. Rozsah zástavby je v rozmezí 519 - 528 m.n.m. Stávající stav zásobení pitnou vodou v obci je vyhovující, do budoucna nejsou navrţeny ţádné změny. Vlastníkem vodovou v obci i místní části Záseka je Svaz vodovodů a kanalizací Ţďársko, provozovatelem VAS a.s.divize Ţďár. Areál zemědělského druţstva je napojený na veřejný vodovod, potřeba uţitkové vody je kryta z vlastního zdroje. Tabulková potřeba pitné vody - stávající stav: Výpočet vody pro obyvatelstvo Celkový počet obyvatel 323 osob A. BYTOVÝ FOND Q 24 - 323 osob 120 l/os/den = 38.760 l/d Qm = 38.760 x 1,5 = 58.140 l/d = 0,67 l/s Qh = 58,140 x 1,8/24 = 4.360 l/h = 1,21 l/s B. OBČANSKÁ A TECHNICKÁ VYBAVENOST 1 ) Celá obec - 323 obyvatel Q 24 - 323 osob 20 l/os/den = 6.460 l/d Qm = 6.460 x 1,5 = 9.690 l/d = 0,12 l/s Qh = 9.690 x 1,8/24 = 727 l/h = 0,20 l/s 2) Základní škola, mateřská škola - zahrnuto v občanské vybavenosti 3) Další provozovny v obci Drobné provozovny v obci jsou započteny do občanské vybavenosti (obchod, provozovny , OÚ, atd). - viz část 1) C) Ostatní spotřeba Ţivočišná výroba : Dojnice 392 ks x 60 l/den/ks = 23.520 l/den Telata 60 ks x 10 l/den/ks = 600 l/den Q 24 = 24,12 m3/den

- 15 -

Dojnice 392 ks x 80 l/den/ks = Telata 60 ks x 15 l/den/ks = Qm = Qh =

31.360 l/den 900 l/den 32,26 m3/den 0,67 l/s

Celková tabulková spotřeba vody obci:

Q 24 (l/d)

38.760

Občanská vybavenost 6.460

Q

m

(l/d)

58.140

Q

h

(l/s)

1,21

Obyvatelstvo.

Ostatní

Celkem

23.520

68.740

9.690

32.260

100.090

0,20

0,67

2,08

Potřeba vody z bilance ( dle PRVK kraje Vysočina) Poloţka Počet zásob.obyvatel

Nz

obyv. 3

2000

2004

2015

314

313

293

Voda vyrobená celkem

VVR tis. m /r

20,7

19,7

18,8

Voda fakturovaná

VFC

tis. m3/r

18,3

18,0

17,6

3

Voda fakturovaná pro obyvatele VFD

tis. m /r

8,0

7,8

7,3

Spec. potř. fakt. obyvatelstva

Qs,d

l/(os.den)

70,2

68,1

68,5

Spec. potř. fakt. vody

Qs

l/(os.den)

159,4

157,4

164,1

Spec. potř. vody vyrobené

Qs,v

l/(os.den)

Prům. denní potřeba Max. denní potřeba

180,2

172,3

176,1

Qp

3

m /d

56,6

53,9

51,6

Qd

3

84,9

80,9

77,4

m /d

Návrh zásobování obce vodou Při zpracování územního plánu obce Netín je dodrţena koncepce, obsaţená v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina, který byl zpracován firmou AQUA- Procon s.r.o. Předpokládá se tedy i nadále, ţe stávající koncepce zásobení pitnou vodou, včetně rozvodné sítě bude zachována. Vodovodní síť je v dobrém technickém stavu, v budoucích letech se budou provádět pouze opravy vzniklých poruch. Z hlediska rozšíření této rozvodné sítě je nutno uvaţovat s vybudováním vodovodních řadů a přípojek do míst, která jsou navrţena k obytné zástavbě a zřízení dalších přípojek od stávajících řadů v těch obytných budovách, kde dosud napojení není. . V rámci návrhu se jedná o nové rozvodné řady v celkové délce 720 m, další úseky budou navrţeny v rámci zpracování územní studie pro jednotlivé lokality, místa napojení a návrh nových vodovodních řadů je patrný v grafické části: Celková délka rozvodné sítě by pak byla 3.017 m + 720 m = 3.737 m. V místní části Záseka se neuvaţuje s výstavbou nových vodovodních řadů, chybějící napojení na vodovodní síť bude řešeno domovními přípojkami. Tabulková potřeba pitné vody - návrhový stav : Výpočet vody pro obyvatelstvo Celkový počet obyvatel 400 osob (Netín + Záseka)

- 16 -

A. BYTOVÝ FOND Q 24 - 400 osob 120 l/os/den = Qm = 48.000 x 1,5 = Qh = 72.000 x 1,8/24 = B. OBČANSKÁ A TECHNICKÁ VYBAVENOST 1 ) Celá obec - 400 obyvatel Q 24 - 400 osob 20 l/os/den = Qm = 8.000 x 1,5 = Qh = 12.000 x 1,8/24 =

48.000 l/d 72.000 l/d = 0,83 l/s 5.400 l/h = 1,50 l/s

8.000 l/d 12.000 l/d = 1,39 l/s 900 l/h = 0,25 l/s

2) Základní škola, mateřská škola - zahrnuto v občanské vybavenosti 3) Další provozovny v obci Drobné provozovny v obci jsou započteny do občanské vybavenosti ( obchod, provozovny , OÚ, atd). - viz část 1) C) Ostatní spotřeba Ţivočišná výroba : Dojnice 453 ks x 60 l/den/ks = 27.180 l/den Telata 80 ks x 10 l/den/ks = 800 l/den Q 24 = 27,98 m3/den Dojnice 453 ks x 80 l/den/ks = 36.240 l/den Telata 80 ks x 15 l/den/ks = 1.200 l/den Qm = 37,44 m3/den Qh = 0,67 l/s Celková tabulková spotřeba vody obci :

Q 24 (l/d)

48.000

Občanská vybavenost 8.000

Q

m

(l/d)

72.000

Q

h

(l/s)

1,50

Obyvatelstvo.

Ostatní

Celkem

27.908

83.908

12.000

37.440

121.44

0,25

0,78

2,53

Vzhledem k dostatečné kapacitě vodního zdroje a nevelkému nárůstu počtu obyvatel v obci je zajištěno dostatečné mnoţství kvalitní pitné vody. Potřeba vody pro ţivočišnou výrobu (dojnice, selata) bude pokryta z vlastního zdroje zemědělského střediska.. Tlakové poměry – stávající a navrhovaná zástavba v obci se rozkládá ve výšce 520 –550 m.n.m Minimální hladina vody ve VDJ Kochánov - 540,00 m.n.m. Nejvyšší zástavba - 550,00 m.n.m ---------------------------------------------------------------------------rozdíl - 10,00 m Tlakové poměry jsou nevyhovující (menší neţ poţadovaných 25 m ) – bude třeba prověřit tlakové poměry vodovodní sítě a případně navrhnout opatření pro posílení tlaku (AT stanice, tlakový vodojem ).

- 17 -

Poţadavky na potřebu poţární vody : Platí ustanovení ČSN 73 0873 Poţární bezpečnost staveb. Norma platí od června 2003, nahrazuje ČSN 73 0873 z října 1995 a sjednocuje pojmy s ČSN EN 671 část 1-3 (harmonizovaná norma pro hadicové systémy). Vybudovaný vodovod lze vyuţít k odběrům vody pro hašení. Hydranty se osazují na vodovodní potrubí, jehoţ nejmenší jmenovitou světlost DN, doporučený odběr pro výpočet potrubní sítě a nejmenší odběr z hydrantu po připojení mobilní techniky stanoví tabulka 2 normy. Pro výše uvedený příklad rodinného domu nebo nevýrobního objektu je min. dimenze potrubí DN 80, odběr Q=4 l.s-1 pro doporučenou rychlost v=0,8 m.s-1, odběr Q=7,5 l.s-1 pro doporučenou rychlost v=1,5 m.s-1 . 3.2.2. Odvedení a zneškodnění odpadních vod Současný stav V obci Netín je vybudována jednotná kanalizační síť, jejíţ délka se uvádí 2 527 m. Kanalizace byla zbudována v rámci akce „Z“ z betonových trub v letech 1977 -1982 a její technický stav odpovídá stáří. Profily stokové sítě se pohybují v rozmezí DN 250 – DN 800. Na síti je vybudováno 60 ks kanalizačních šachet a 172 domovních přípojek. Obec Netín se nachází v ochranném pásmu II. Stupně vodního zdroje Mostiště. Obec má platné povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových (vydal MěÚ Velké Meziříčí, č.j. ŢP/25700/2007/1739/2007- KE ze dne 23.10.2007), platnost je do roku 2015. Kanalizační síť je rozdělena do čtyř povodí s vyústěním do příkopů a vodotečí: V1 – odvodňuje severní část obce a vyúsťuje do drobné vodoteče, zaústěné do toku Zátoky, celkové znečištění 25 %. V2 – odvádí vody z centrální části obce a zaúsťuje do zregulované místní vodoteče a posléze do toku Zátoka, celkové znečištění je 50 %. V3 – odvádí odpadní vody podél silnice Blízkov – Olší n.Oslavou, vyústění je do otevřeného příkopu a přes zregulovanou vodoteč do Zátoky, celkové znečištění 15 %. V4 – Odvodňuje jiţní část obce, od silnice na Kochánov, vyústění je do otevřeného příkopu a dále do Netínského rybníka, celkové znečištění je 10 %. Odpadní vody odtékají po předčištění v biologických septicích přímo do zmiňovaných toků, provozovatelem kanalizace je převáţně Svaz vodovodů a kanalizací Ţďársko, v menší míře i obec. V obci není vybudována čistírna odpadních vod. V místní části Záseka není vybudována veřejná kanalizační síť, odpadní vody odtékají bez jakéhokoliv předčištění, nebo po předčištění v biologických septicích přímo do Křibského potoka, nebo jsou zachycovány do bezodtokových jímek s následným vyváţením na pole. I tato místní část se nachází v ochranném pásmu vodního zdroje Mostiště. Mnoţství odpadních vod - splaškové vody Z bytového fondu a občanské vybavenosti odtékají pouze vody charakteru domovních splašků. Jejich mnoţství se stanovuje ve smyslu ČSN 73 6701 čl. 10 podle výpočtu potřeby vody z předešlé kapitoly. Q24 = 38.760 + 6.460 = 45,22 m3/d

- 18 -

Znečištění v BSK5 : - pro výpočet znečištění je uvaţováno 60 g BSK 5 / obyv/den, pro občanskou vybavenost je uvaţována koncentrace znečištění 300 mg BSK 5 / l. Výpočet znečištění OV od obyvatelstva : Uvaţován koeficient 0,9 pro venkovskou zástavbu BSK5

323 obyv. x 0,060 x 0,9 =

17,44 kg/den = 6,37 t/rok

CHSK

323 obyv. x 0,120 x 0,9 =

34,88 "

= 12,73 t/rok

Ncelk.

323 obyv. x 0,011 x 0,9 =

3,20

=

"

1,17 t/rok

Pcelk. 323 obyv. x 0,0025 x 0,9 = 0,73 " = 0,27 t/rok Občanská vybavenost 300 mg BSK5 / l = 300 mg/l x 6.460 l = 1,94 kg/den = 0,71 t/rok Průměrná koncentrace znečištění BSK 5 v mg/l : (17,44 + 1,94) : 45,22 m3 OV = 19,38 kg : 45,22 m3 = 428 mg / l Toto znečištění překročuje přípustné Emisní standarty ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod podle přílohy Nařízení vlády ČR č. 229/2007 Sb. : Kapacita ČOV (EO)  500 500 - 2000 2001-10000 10-100 000 100 000

CHSK Cr 150 - 220 125 – 180 120 – 170 90 – 130 75 – 125

BSK 5 40 - 80 30 - 60 25 - 50 20 - 40 15 - 30

NL 50 - 80 40 - 70 30 - 60 25 - 50 20 - 40

N-NH 4+ 20 – 40 15 – 30 -

N anor 15 - 30 10 - 20

P celk 3-8 2-6 1-3

CHSK - Cr - chemická spotřeba kyslíku, stanovená metodou dichromanovou BSK 5 - biochemická spotřeba kyslíku za 5 dnů NL - nerozpuštěné látky N - NH4 - amoniální dusík N anor. - anorganický kyslík P celk - celkový fosfor Likvidace splaškových odpadních vod Podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (PRVK Kraje Vysočina) se uvaţuje jak v obci Netín, tak místní části Záseka s výstavbou nové kanalizace, která by odváděla pouze splaškové odpadní vody na navrţenou čistírnu odpadních vod. Stávající stoky by plnili funkci dešťové kanalizace. Na navrţenou ČOV by byla napojena i obec Zadní Zhořec. Vzhledem ke konfiguraci terénu to předpokládá vybudování delších úseků výtlačného potrubí s čerpacími stanicemi (Zadní Zhořec – Záseka, Záseka- Netín), coţ předpokládá větší ekonomické nároky jak na vlastní investice, tak i na provoz. Uvaţovaná čistírna s kapacitou 82,65 m3/den by byla umístěna u rybníku Křenčák. Obec zvaţovala alternativní řešení likvidace odpadních vod a to vybudováním dvou samostatných čistíren odpadních vod, napojených na novou splaškovou kanalizaci:

- 19 -

ČOV Netín - na tuto čistírnu by byly svedeny gravitačně splaškové vody z převáţné části obce Netín. ČOV Záseka - gravitačně by na tuto čistírnu byly sváděny splaškové vody ze zbývající části Netína , místní části zátoka obce Zadní Zhořec Nevýhodou tohoto řešení je výstavba dvou samostatných ČOV, výhodou by bylo větší gravitační vedení stok, menší počet čerpacích stanic s výtlačnými řády a tedy sníţení provozních nákladů. Hlavním problémem by ale bylo svedení zbytkového znečištění do vodních toků, které spadají do povodí vodárenské nádrţe Mostiště, která slouţí jako významný zdroj pitné vody. Proto v návrhu ÚP je navrţeno řešení schválené v PRVK, tedy výstavba jedné ČOV na západním okraji obce Netín. Návrh splaškové kanalizace : V místní části Netín a v místní části Záseka je navrţena nová splašková kanalizace, je navrţena v celém zastavěném území, včetně navrhovaných ploch pro výstavbu. Je uvaţován v souladu s PRVK trubní materiál profilu DN 300, předpokládaný materiál plast. Součástí splaškové kanalizace je vybudování 5 čerpacích stanic (ČS 1 – ČS 5) s výtlačnými řady, které budou vyrovnávat výškové převýšení . Přehled navrţených úseků splaškové kanalizace - Netín - Záseka: Označení A A 1 B B 1 C D E E 1 E 2 F H H 1 H 2 Celkem

Délka (m)

Profil

690 130 300 70 200 520 320 200 110 120 290 180 100 3.230

DN 300 DN 300 DN 300 DN 300 DN 300 DN 300 DN 300 DN 300 DN 300 DN 300 DN 300 DN 300 DN 300

Materiál ( předpoklad) plast plast plast plast plast plast plast plast plast plast plast plast plast

Přehled navrţených výtlaků splaškové kanalizace : Označení V1 V2 V3 V4 V5 Celkem

Délka (m) 770 540 220 210 1.050 2.790

Poznámka Výtlak z ČS 1 na ČOV Výtlak z ČS 2 Výtlak z ČS 3 do stoky C Výtlak z ČS 4 Výtlak z ČS 5 do stoky F

- 20 -

Mnoţství odpadních vod - návrhový stav : Q24 = 48.800 + 8.000 = 56,00 m3/d Znečištění v BSK5 : - pro výpočet znečištění je uvaţováno 60 g BSK 5 / obyv/den, pro občanskou vybavenost je uvaţována koncentrace znečištění 300 mg BSK 5 / l. Výpočet znečištění OV od obyvatelstva : (Netín + Záseka) Uvaţován koeficient 0,9 pro venkovskou zástavbu BSK5

400 obyv. x 0,060 x 0,9 =

21,60 kg/den = 7,88 t/rok

CHSK

400 obyv. x 0,120 x 0,9 =

43,20 "

= 15,77 t/rok

Ncelk.

400 obyv. x 0,011 x 0,9 =

3,96

=

"

1,45 t/rok

Pcelk. 400 obyv. x 0,0025 x 0,9 = 0,90 " = 0,33 t/rok Občanská vybavenost 300 mg BSK5 / l = 300 mg/l x 8.000 l = 2,40 kg/den = 0,88 t/rok Průměrná koncentrace znečištění BSK 5 v mg/l : (21,60 + 2,40) : 56,00 m3 OV = 24,00 kg : 56,00 m3 = 428 mg / l Návrh likvidace odpadních vod: Toto znečištění bude likvidováno na ČOV Netín, která bude vybudována na západním okraji obce, vyústění bude do potoka, který se vlévá do rybníka Křenčák. Návrh předpokládá mechanicko- biologickou čistírnu společnou pro obce Netín (s místní částí Zásekou) a Zadní Zhořec. Ochranná pásma Je navrţeno ochranné pásmo ČOV - 50 m. Základní technologie mechanicko-biologické čistírny : hrubé předčištění - česle, lapák písku mechanický stupeň čištění - dosazovací (usazovací nádrţe) pro zachycení primárního kalu štěrbinové (emšerské) nádrţe, rozděleny výškově do dvou úrovní, v horní části probíhá usazování, kal propadá štěrbinou do níţe poloţeného kalového prostoru - vyţaduje velkou hloubku zaloţení biologický stupeň - vyuţívá schopnosti směsi bakterií, hub, prvoků rozkládat a vázat na sebe organické znečištění. Aktivační čištění - kultura mikroorganismů (aktivovaný kal) se vznáší v čištěné vodě a po ukončení cyklu je z odstraněn usazováním. Za aktivační nádrţí je dosazovací nádrţ, kde se zachycuje sekundární kal kalové hospodářství - část kalu se vrací do aktivačních nádrţí (vratný kal) přebytečný kal se zpracovává do podoby, v níţ mohou být dále vyuţity nebo zneškodněny. Přednosti mechanicko - biologické ČOV : - vysoký a stabilní čistící účinek - malé nároky na plochu pro výstavbu ČOV - moţnost umístění všech objektů hlavní technologické linky v zateplené budově - moţnost provozu i při postupném zvyšování zatíţení ČOV - vysoká automatizace provozu - přizpůsobivost dispozice

- 21 -

3.3.3. Dešťové vody Dešťové vody- je vybudován krátký úsek dešťové kanalizace kolem silnice II/354 směrem na Netín,vyústění do otevřeného příkopu a následně Křibského potoka. Likvidace dešťových odpadních vod - vzhledem k uvaţovanému systému oddílné kanalizace bude stávající kanalizace vyuţívána pouze pro odvedení sráţkových vod. Předpokládá se, ţe dešťové vody na návrhových lokalitách budou v co největší míře zachycovány na dotčeném pozemku, vsakovány, případně akumulovány pro další vyuţití jako uţitkové vody (např. zálivky, nádrţ, apod.). Přebytečná povrchová voda ze zpevněných ploch (komunikace, chodníky) by byla svedena do dešťové kanalizace, je třeba uvaţovat s doplněním úseků této kanalizace především v místech, kde nyní chybí a v místech nově navrţené zástavby. Přesné trasování včetně orientačních délek můţe být upřesněno po detailnějším návrhu zástavby např, v rámci územní studie. 3.4. Zásobování elektrickou energií Nadřazené soustavy a výrobny V katastru obce bude respektováno stávající vedení nadřazené soustavy 400 kV - ZVN č.422 spojující rozvodny Mírovka – Čebín, které je v provozní správě ČEPS, a.s. Neplánuje se ani výstavba výroben ani rozvoden VVN/VN v k.ú. Netín a Záseka. Ze ZÚR kraje Vysošina vyplývá v dotčeném území poţadavek na vymezení územní rezervy pro koridor zdvojení vedení ZVN 400 kV Mírovka – Velká Bíteš – hranice Jihomoravského kraje. Zásobování obce Mechanický i přenosový stav nadzemní elektrické sítě je dobrý. Řešené území bude i ve výhledu zásobováno z venkovního vedení VN 22 kV č. 340, z kterého jsou samostatnými přípojkami volného vedení napájené jednotlivé TS v obci. Správcem a provozovatelem distribuční soustavy, ze které je obec zásobována elektrickou energií je E.ON Česká republika, a.s., Regionální centrum distribučních sluţeb, Vratislavovo nám.118, 592 31 Nové Město na Moravě. Řešení a poţadavky na zajištění potřebného příkonu jsou ovlivněny situací, ţe je obec zásobována energiemi dvojcestně a to elektřinou a zemním plynem. Je předpoklad, ţe i ve výhledu bude poţadovaný výkon pro obec zajišťován z vedení VN 22 kV č.340 a ţe beze změn zůstane i základní konfigurace stávající sítě VN 22 kV včetně přípojek k TS. Kabelové rozvody VN se v řešeném území nevyskytují, ani výhledově se nepředpokládá jejich výstavba. V současné době se rovněţ nepředpokládají ţádné úpravy na primárním venkovním vedení nacházejícím se v k.ú. obce. S výstavbou dalších vedení VN 22 kV se v k.ú.neuvaţuje, pokud nebude vyvolána potřeba z důvodů, ţe stávající transformační výkon nebude dostačující pro zajišťování nových nepředpokládaných poţadavků. Transformační stanice 22/0,4 (TS) Na území katastru Netín jsou provozovány 4 TS a v k.ú. Záseka 1 TS. Pro zajištění distribučního odběru slouţí 2 TS, v Netíně a v Zásece. TS jsou venkovního provedení na

- 22 -

betonových stoţárech a ocelové příhradové konstrukci, umoţňují zvýšení transformačního výkonu. Areál Agros Netín a pila je napájen z vlastní trafostanice. Pro napájení chatových oblastí u Netínského rybníka, vč.objektu býv.hájovny a u rybníka Křenčák jsou postaveny dvě sloupové bet.trafostanice. Dále je v obci venkovní vedení NN, zemní kabelové vedení NN, venkovní a zemní kabelové přípojky pro RD. Umístění stávajících trafostanic (DTS) je z hlediska plošného pokrytí transformačním výkonem vyhovující a to i pro výhledovou potřebu. V Netíně jsou sloupové bet.trafostanice BTS 400 - TS1 (obec) umístěná na východním okraji při silnici do Olší a TS 2 (Agros Netín) umístěná v areálu Agros, které jsou osazeny transformátory 250 kVA, TS3 (hájovna) a TS4 (chaty) jsou osazeny transformátory 100 kVA. TS5 (Záseka) je příhradová s transformátorem 100 kVA. Jejich celkový instalovaný výkon je 800 kVA, současným provozním podmínkám vyhovují. Zvýšení výkonu je tedy moţné výměnou transformátorů aţ na 1550 kVA. Územní plán navrhuje pro výhledovou zástavbu RD územní rezervu pro novou trafostanici TS6, umístěnou na severním okraji Netína. Podrobnější údaje jsou patrné z následujícího přehledu. Přehled stávajících transformačních stanic označení

název

TS

provedení

max.výkon stávající trafo

typ

kVA

kVA

uţivatel (vyuţití)

TS 1

Obec

sloup.bet.

400

250

E.ON Energie -distr.

TS 2

Agros Netín sloup.bet.

400

250

E.ON Energie–Agros a pila

TS 3

hájovna

sloup.bet.

250

100

E.ON Energie - rekreace

TS 4

chaty

sloup.bet.

250

100

E.ON Energie - rekreace

TS 5

Záseka

ocel.příhr.

250

100

E.ON Energie -distr.

Celková současná přípojná hodnota obce z toho – pro distribuční odběr - ostatní odběratelé

1550

800 kVA

650

350

900

450

U jednotlivých TS lze transformační výkon zvýšit do jmenovité hodnoty konstrukčního provedení pouze výměnou stávajících transformátorů (nebo rekonstrukcí TS), případně po jejich úpravách sekundárních rozváděčů. Návrh na rozšíření transformačních stanic a úpravy stávajících. Územní plán navrhuje pro výhledovou zástavbu RD územní rezervu pro novou trafostanici TS6, umístěnou na severním okraji Netína. Je navrţena BTS 400 kVA osazená transformátorem 250 KVA. Pro drobné ţivnostníky a malé podnikatelské subjekty umístěné ve stávající bytové zástavbě je moţné potřebný příkon zajistit přímo z distribuční rozvodné sítě NN, případně samostatným vývodem z distribuční TS. Výhledová bilance elektrického příkonu Pro novou výstavbu v návrhovém období je navrhován stupeň elektrizace bytového fondu B s ohledem na předpokládané uţití elektrické energie (zvyšující se standard v uţití el.spotřebičů

- 23 -

v domácnostech – mikrovlnné trouby, varné konvice, myčky nádobí, průtokové ohřivače vody, grily apod.). Zatíţení bytových odběrů je určeno podle uvedené skladby při pouţití tab. č.15 (hodnoty pro TS) a tab č. 3 – (koeficientu podílu na maximu zatíţení v časovém pásmu – f b – v daném příp. je max. zatíţení ve večerní špičce). Pro nebytový odběr je uvaţován podíl 0,35 kW/b.j. Pro podnikatelské aktivity je stanoveno zatíţení odhadem (podle předpokládaného rozvoje obce). V uvedených hodnotách měrného zatíţení je při dnešním trendu růstu spotřeby zahrnuta realizační (r.2015) i výhledová hodnota, jelikoţ se nepředpokládá, ţe zatíţení u b.j. bude po r.2010 dále výrazněji narůstat. Energie pro vytápění - plyn - do 95% - el.energie - do 5% - minim.tuhá paliva - uhlí, dřevo V obci je v současné době 77 trvale obydlených bytů se 323 obyvateli. Pro návrhové období do roku 2025 je uvaţováno kapacitně v plochách s výstavbou 32 RD. Reálná výstavba se předpokládá v rozsahu cca 20 RD. Bilance potřebného příkonu uvaţuje v návrhovém období celkem 109 bytů s 400 obyvateli. Pro drobné ţivnostníky a malé podnikatelské subjekty rozptýlené v zastavěné části obce a ve stávající bytové zástavbě, vč. předpokládané výstavby občanské vybavenosti (základny mobilní telefonní sítě apod.), je moţné potřebný příkon zajistit přímo z distribuční rozvodné sítě NN, příp. samostatným vývodem z DTS. 1. počet obyvatel 323 ob. 2. výhledový počet obyvatel 400 ob. 3. počet bytů - současný stav 77 b.j. trvale obydl., 20 k rekreaci 4. výhledový návrh 39 b.j. 5. celkový počet bytů - výhledový stav 109 b.j. trvale obydl. při odpadu 33 b.j. 6. plynofikace obce k rekreaci 7. vytápění - výhledově převáţně plyn - do 95 % - elektrická energie cca do 5 % bytového fondu - ostatní tuhá paliva, dřevo 8 výhledový rozvoj - drobné podnikatelské aktivity v nově navrhované podnikatel.zóně a v rozptýlené zástavbě obce Předpokládaný odběr obce v návrhovém období: 1. bytové odběry - B2 Návrhové období – celkem 104 bytů 104 b.j. x 2,1 kW = 218 kW 2. bytové odběry – C1 Návrhové období – celkem 5 bytů 5 b.j. x 9,7 kW = 49 kW 3. Nebytové odběry - obč.vybavenost, Drobné podnik.aktivity, kom.sféra 130 kW celková potřeba pro zajištění z DTS

397 kW

Navrhované řešení zásobování el. energií Vedení VN 22 kV Je předpoklad, ţe i ve výhledu bude poţadovaný výkon pro obec zajišťován z vedení VN 22 kV a ţe beze změn zůstane i základní konfigurace stávající sítě VN 22 kV včetně přípojek k TS.

- 24 -

Transformovny 22/0,4kV Celkový moţný instalovaný výkon v Netíně v transformátoru TS1 je v současné době 250 kVA, zvýšení výkonu je tedy moţné výměnou transformátoru do 400 kVA, v případě vybudování TS6 aţ do 800 kVA. V Zásece v transformátoru TS5 je v současné době 100 kVA, zvýšení výkonu je moţné do 250 kVA. Navrhovaná koncepce zásobování obce elektrickou energií bude realizována postupně, je odvislá od rozsahu předpokládané výstavby a poţadavků na zajištění poţadovaného příkonu pro jednotlivé odběratele v daných lokalitách. V návaznosti na vytíţení TS budou prováděny úpravy stávající distribuční rozvodné sítě NN, případně její dílčí modernizace a rozšíření. Rozvodná síť NN Stávající rozvodná síť NN distribuční je provedena převáţně jako venkovní vedení na betonových stoţárech, ale i na síťových nástřešnících přímo na domech společně s veřejným osvětlením. Domovní přípojky jsou provedeny závěsnými kabely, některé připojeny kabely v zemi. Pro současnou potřebu obce je její stav vyhovující. Pro navrhovaný rozvoj obce se předpokládá rozšiřování rozvodné sítě NN do nově navrhovaných lokalit výstavby a to buď navázáním na stávající stav, případně provedením samostatných kabelových vývodů z trafostanic - podle poţadovaných příkonů a rozsahu vlastní výstavby. V nových lokalitách doporučujeme u soustředěné zástavby provedení zemními kabely s ohledem na jejich vyšší přenosové moţnosti. Veřejné osvětlení V obci je vybudováno v celém rozsahu. Provedeno je venkovním vedením na společných stoţárech se sítí NN. Světelné zdroje jsou výbojkové. Při modernizaci a výměně bet.sloupů rozvodné sítě NN byla provedena i modernizace veřejného osvětlení. V nových lokalitách výstavby bude provedeno jeho rozšíření navázáním na současný stav. V případě venkovní distribuční rozvodné sítě NN se jí pouţije i pro upevnění svítidel veřejného osvětlení. Pouţita budou s osazenými výbojkovými zdroji. V místech, kde bude rozvodná síť NN prováděna zemními kabely, bude takto provedeno i nové veřejné osvětlení s pouţitím sadových, případně silničních stoţárů, osazených svítidly s efektivními světelnými zdroji. Tím bude dosaţeno vyšší světelné účinnosti s menší energetickou náročností. Ochranná pásma Při plánování nové výstavby, eventuelně při provádění různých stavebně montáţních prací nebo při zemních pracích je nutné respektovat v prostoru stávajících i nově navrhovaných tras energetických vedení a zařízení ochranná pásma. Stanovení ochranných pásem energetických děl je dáno § 46 Energetického zákona č. 458/2000 Sb., platného od 1.1.2001, ve znění pozdějších předpisů. 3.5. Zásobování plynem Obec Netín je plynofikovaná v celém rozsahu zástavby, plynárenské zařízení je ve správě JMP Net, s.r.o. Plynárenská 499/1, 657 02 Brno. Bude respektováno stávající plynárenské zařízení. Východně od obce prochází VTL plynovod Kochánov - Ţďár nad Sázavou DN 300/40. Pro plynofikaci Netína byl vybudován VTL přivaděč a regulační stanice VTL/STL situovaná u areálu Agros Netín a.s. Pro plynofikace Záseky a Zadního Zhořce byl vybudován VTL přivaděč a regulační stanice VTL/STL situovaná severně od Záseky. Dále byly vybudovány rozvody plynu v obci včetně domovních přípojek. V návrhu ÚP je rozšíření STL sítě do nových lokalit, které navazuje na stávající rozvody.

- 25 -

Podle zpracovaného generelu je odběr plynu pro zásobování velkoodběratelů, maloodběratelů a obyvatel s předpokladem plynofikace celé obce i pro výhledové období. Předpokládaný odběr podle generelu: - skupina A, B, C - obyvatelstvo (A, B se neuvaţuje)

m3/hod

m3/rok

- skupina C - 105 odběrů x 2,6 m3/hod x 3000 m3/rok

273,0

315.000

46,0

84.000

135,0

180.000

454,0 m3/hod

579.000 m3/rok

- skupina D - sektor maloodběr - 9 - velkoodběratelé – 1 Celkem

115 odběratelů

S ohledem na rozvoj obce řešený územním plánem obce, se ke konci návrhového období nepředpokládá větší potřeba zemního plynu a počet odběrů, neţ je výše specifikován. Ochranná a bezpečnostní pásma Pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu plynovodů je nutné při provádění zemních prací, výstavbě objektů, inţenýrských sítí, zřizování skládek a pod. respektovat ochranná a bezpečnostní pásma plynovodních potrubí, RS a dalších souvisejících podzemních i nadzemních zařízení ve smyslu energetického zákona, zák.č.458/2000 Sb., ČSN 12007, TPG 702 01 atp. Ochranná a bezpečnostní pásma jsou zakresleny v koordinačním výkrese. 3.6. Zásobování teplem Obec nemá vybudovány ţádné centrální tepelné zdroje a ani výhledově s nimi není uvaţováno. Teplofikace obce bude zaloţena převáţně na vyuţívání zemního plynu prostřednictvím individuálních kotlů instalovaných u jednotlivých uţivatelů. Charakter zástavby jednoznačně předurčuje individuální výrobu tepla. Pro výhledové záměry je uvaţováno s elektrickým vytápěním maximálně do 5 % bytového fondu. V rámci dalšího rozvoje obce, zejména v oblasti výstavby RD se předpokládá pro vytápění vyuţít v maximální míře ušlechtilých paliv, zejména zemního plynu, neboť se uvaţuje s rozšířením plynovodní sítě i do nově navrhovaných lokalit zástavby. Uţití elektrické energie se u nové zástavby uvaţuje v minimálním rozsahu a to pouze v místech mimo dosah plynovodní sítě, případně i v jiných individuálních případech, kde to přenosové moţnosti rozvodné sítě NN dovolí. Při realizaci elektrického vytápění se předpokládá měrný příkon 12 - 15 kW na domácnost, při vyuţití plynu 2,6 m3/hod. Pro občanskou vybavenost, komunální odběry a podnikatelské subjekty je nutné určit potřebný příkon individuálně podle druhu pouţitého média, rozsahu vytápěných prostorů, účelu a velikosti objektu. 3.7. Telekomunikační a spojová zařízení Dálkové kabely Řešeným územím prochází dálkový kabel Měřín – Netín, vedený souběţně se silnicí III/35433. Telefonní zařízení - sítě Místní účastnická síť je ve správě Telefónica O2 Czech Rebublic, a.s., Telekomunikační obvod Velké Meziříčí. Telefonní účastnici jsou připojeni na digitální ústřednu v Měříně.

- 26 -

V rámci digitalizace telefonního provozu byla realizována komplexní modernizace účastnické telefonní sítě v obci včetně připojení nového účastnického kabelu. Účastníci jsou opět připojeni z TÚ v Měříně. V Netíně byla umístěna nová digitální ústředna - RSU (vzdálená účastnická jednotka), která byla napojena přímo z řídící ústředny HOST Ţďár n.Sáz. (uzlový obvod). Je situována na jihozápadním okraji obce, účastnický kabel je po pravé straně silnice veden z Blízkova k ústředně a dále po levé straně silnice směrem k Zásece. Nová účastnická síť řeší na 100% telefonizaci bytového fondu s rezervou pro ostatní uţivatele - občanskou vybavenost, podnikatelskou sféru a pod. V následujících letech roce bude dobudována telefonní síť v místech navrhované výstavby RD. Nově navrhovaná účastnická síť bude v celém rozsahu provedena zemním kabelem. Při jejím navrhování je nutné respektovat v místních částech obce současný stav zástavby, včetně předpokládaného rozvoje řešeného územní plánem obce. V obci je veřejná telefonní stanice. Vzhledem k tomu, ţe v katastru obce, i mimo její zastavěnou část, jsou a budou v zemi uloţena spojová vedení a zařízení, zejména zemní kabely, je nutné, aby před prováděním jakýchkoli zemních prací v řešené lokalitě, případně před povolovacím řízením všech druhů staveb a inţenýrských sítí bylo investorem, případně jiným pověřeným pracovníkem poţádáno o vyjádření, zda a kde se v daném prostoru nachází podzemní spojová zařízení a to jak ve správě OODK, Telefónica O2 Czech Rebublic, tak i jiných uţivatelů - provozovatelů (MV, MO, OÚ a pod.). Tato zařízení jsou ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, v platném znění, chráněna ochranným pásmem, které je nutno respektovat. Ochranným pásmem mohou být chráněny i některé druhy místních kabelů. Pro ukládání kabelových vedení v zastavěném území platí zvláštní předpisy, zejména ČSN 73 6005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a normy související. Účelová spojová zařízení Radiokomunikace K.ú.Netín a k.ú.Záseka neprochází ţádná rr trasa ve správě České radiokomunikace a.s. Televizní signál Příjem televizního signálu je v obci zajišťován individuálním příjmem jednotlivých TV vysílačů, pokrývajících území. Je moţný příjem televizního vysílání z vysílačů Třebíč Klučovská hora pracujícím na 28.k.(ČT 1) a 45.k.(ČT 2), dále Brno - Kojál na 9.k.(NOVA), 29.k.(ČT 1) a 46.k.(ČT 2) a Jihlava - Javořice pracujícím na 11.k.(NOVA), 25.k.(ČT 1), 42.k.(ČT 2) a 59.k. (Prima). Televizní signál Příjem televizního signálu je v obci zajišťován individuálním příjmem jednotlivých TV vysílačů, pokrývajících území. Je moţný příjem televizního vysílání z vysílačů Třebíč Klučovská hora pracujícím na 28.k.(ČT 1) a 45.k.(ČT 2), dále Brno - Kojál na 9.k.(NOVA), 29.k.(ČT 1) a 46.k.(ČT 2) a Jihlava - Javořice pracujícím na 11.k.(NOVA), 25.k.(ČT 1), 42.k.(ČT 2) a 59.k. (Prima). Televizní kabelové rozvody - v obci vybudovány nejsou, ani s nimi není uvaţováno v blízkém výhledu. Pro budoucí moţnost jejich zřízení doporučujeme. Místní rozhlas Místní rozhlas je ve správě Obecního úřadu. Rozvod místního rozhlasu je proveden venkovním drátovým vedením na samostatných sloupcích nebo společně s vyuţitím podpěr rozvodné sítě NN. Celé zařízení místního rozhlasu je vyhovující i pro výhledovou potřebu obce. Rozvodná síť místního rozhlasu bude rozšířena do nových lokalit výstavby.

- 27 -

3.8. Odpadové hospodářství Odstraňování komunálních a stavebních odpadů z obce je zajištěno odvozem do Velkého Meziříčí. Na tříděný odpad jsou v obci k dispozici kontejnery na sklo a plasty, je prováděn mobilní svoz nebezpečných odpadů z obce, sběr ţelezného šrotu zajišťují hasiči. Na katastrálním území obce není ţádná jiná ani černá skládka. Situování samostatného sběrového dvora se vzhledem k velikosti obce neuvaţuje. Zemědělská společnost je producentem odpadů především biologického charakteru, který se vyváţí se na pole jako hnojivo. Problematiku odpadů ošetřuje zákon č. 185/2001 Sb., účinný od 1.1.2002. 3.9. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Zájmové území tvoří v jihovýchodní a severozápadní části katastru převáţně plochy orné půdy zemědělské velkovýroby. Slouţí pro zemědělskou rostlinnou výrobu. Jedná se o funkční plochy, které pokud to není navrţeno v územním plánu, nelze zastavět. Zastavěná území po obvodu lemují zahrady, sady a trvalé travní porosty. Pozemky podél vodních toků jsou zatravněny. Severně a západně od Netína jsou svaţité pozemky s agrárními terasami a drobnými lesíky, na které navazují lesy na úbočí Stráţnice. Zastavěné území Záseka je obklopeno plochami orné půdy, ve východní části katastru je komplex lesů. Mimo souvislé hranice zastavěných se nachází rekreační a chatové lokality u Netínského rybníka a rybníka Vrkoč v jiţní části k.ú., u Kněţského rybníka v severní části a nad rybníkem Křenčák v západní části. Plochy lesů jsou na svazích vrchů v severní části katastru Netín, komplex lesů ve východní části k.ú. Záseka a roztroušené drobné plochy lesíků v západní a jiţní části k.ú. Netín. Odtokové poměry, vodní plochy a meliorace Vodní toky ,nádrţe : Zájmové území patří do hlavního hydrologického povodí 4-16-02 řeky Oslavy a Jihlavy od Oslavy po Rokytnou. Jednotlivá dílčí povodí, zasahující do řešeného území: 4-16-02-016 ( jiţní část s Netínem) 4-16-02-018 ( severní část – Záseka). Podle vyhlášky 28/1975 Sb. je Oslava zařazena do vodohospodářsky významných toků (VVT). Tok je ve správě Povodí Moravy, s.p. závod Dyje, provoz Náměšť nad Oslavou. V katastrálním území se nachází několik vodních toků. Potok Zátoky protéká od jihu k severu a východně od osady Záseka se vlévá do Oslavy. Jeho levostrannými přítoky jsou Netínský potok, pramenící v obci, Křibský potok, protékající přes Záseku od Zadního Zhořce. Západně od Netína pak pramení Černochovský potok směřující k Blízkovu. Tyto potoky s drobnými přítoky jsou ve správě ZVHS, krátký úsek zatrubněného Netínského potoka v zastavěné části patří obci. Na území se nachází několik větších vodních nádrţí - rybníků. Největší z nich jsou rybník Netínský (rozloha 36,4 ha), rybník Vrkoč (10 ha) a rybník Křenčák (4,9 ha). K menším rybníkům v katastru potom patří farní rybník Kněţský (rozloha 3,2 ha) a rybník Otavnice. Všechny rybníky jsou jako víceúčelové, převáţně v soukromém vlastnictví, určené k rekreaci a chovu ryb. Stav rybníků je vyhovující, jsou pravidelně odbahňovány a mohou slouţit svému účelu i nadále. K menším vodohospodářským zařízením v katastru patří rybníčky a nádrţe umístěné v zastavěném území. Jedná se většinou o poţární nádrţe, zahradní rybníčky nebo záchytné

- 28 -

nádrţe v majetku soukromých osob. V menší míře se v obci nachází místní studny vyuţívané pouze částečně. Stávající funkce vodohospodářských zařízení, toků a nádrţí v území bude zachována. Správci vodních toků nepředpokládají podstatné úpravy vodních koryt, nutná je soustavná údrţba a čištění koryt pro zajištění odpovídajících průtokových poměrů a kvality prostředí podél toků. Se správci toků je nutno projednat veškeré územně plánovací návrhy v blízkosti toků a případná dotčení. Záplavové území v území nebylo vyhlášeno. Odvodňované pozemky Zemědělsky vyuţívané plochy jsou částečně odvodněny melioračními systémy. Zařízení se nachází ve správě majitelů (uţivatelů) dotčených pozemků. Rozsah stávajícího odvodnění je zakreslen v grafické části. Ochranná pásma vodních zdrojů : Obec leţí ve 2. vnějším i vnitřním pásmu hygienické ochrany vodárenské nádrţe Mostiště. Pro toto území musí být dodrţovány zásady hospodaření v PHO dané platným rozhodnutím. Dále je nutné respektovat rozhodnutí JmKNV čj.Vod. 2223/1986-233/1-Ho ze dne 30.9.1986, vydaného v souvislosti s prováděnou revizí PHO vodní nádrţe Mostiště. Tato rozhodnutí stanovují rozsah ochranných pásem a obecná opatření platná v jednotlivých pásmech, tzn. respektování konkrétních poţadavků a zákazů týkajících se eliminace znečištění povrchových a podpovrchových vod v povodí. Jiná vyhlášená pásma vodních zdrojů v katastrálním území obce nejsou. Povrchová eroze v krajině, odtokové poměry Orientačně bylo provedeno posouzení erozního smyvu na vybraných drahách povrchového odtoku (č. 1 – 12). Detailní výpočty jsou v samostatné části. Obecně lze říci ţe území není ve větší míře erozně ohroţováno (hluboké půdy ), kromě několika lokalit s prudšími svahy, kde se doporučuje zváţit protierozní opatření případně upravit způsob hospodaření na zemědělských pozemcích. Erozní jevy však neohroţují přímo zastavěnou část obce. Odtokové poměry nebudou navrhovanou výstavbou výrazně ovlivněny, výstavba je směřována jednak do proluk v zastavěné části obce, jednak na lokality na okraji obce , kde se nenacházejí svaţité pozemky. Poblíţ vodních toků není navrţena ţádná výstavba. Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok Podle zákona č.274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) platí §23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (1) K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen "ochranná pásma"). (2) Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. (3) Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na kaţdou stranu

- 29 -

a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m, b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m, c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichţ dno je uloţeno v hloubce větší neţ 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Ochranná pásmo ČOV Je navrţeno ochranné pásmo ČOV - 50 m. 3.10. VYMEZENÍ PLOCH PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Pro katastrální území Netín byl vypracován Generel územního systému ekologické stability (dále ÚSES), zpracovatel Agroprojekt Brno, Ing.David Mikolášek. Návrh ÚSES je uveden ve výkrese č.2 Hlavní výkres. Jedním z hlavních nástrojů zvyšování ekologické stability krajiny jsou územní systémy ekologické stability (ÚSES). Územní systém ekologické stability (ÚSES) definuje zákon č. 114/92 Sb. (o ochraně přírody a krajiny) v § 3 písm.a) jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které určují přírodní rovnováhu. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména: -

vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území, ovlivňujících příznivě okolí ekologicky méně stabilní krajinu

-

zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny

-

zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity)

Pokud má být krajina trvale produktivní, je třeba vytvořit, často stačí jen zachovat, síť záchytných bodů (biocenter) a jejich spojnic (biokoridorů), která by zajišťovala spojení mezi stabilními zónami. Jejich hlavními představiteli jsou lesy, trvalé drnové formace jako louky, pastviny, zatravněná lada, trvalá zeleň rostoucí mimo les, dále pak vodní toky a vodní nádrţe a jejich doprovodné břehové porosty, rašeliniště, mokřadly a chráněná území. Souborně můţeme tyto formace a společenstva označit jako kostru ekologické stability. Pro část území platí, ţe kostra není schopna ekologickou stabilitu v krajině zajistit. Proto je nutno tuto existující relativně ekologicky stabilní část krajiny doplnit na funkce schopný a fungující systém - vytvořit územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES). Mezi kostrou ekologické stability a územním systémem ekologické stability je tedy principiální rozdíl: zatím co pojem kostra zahrnuje všechny existující ekologicky relativně stabilní části krajiny, územní systém je síť vybraných částí kostry, doplněná návrhem momentálně neexistujících krajinných segmentů (biocenter a biokoridorů). Úkolem je funkční a prostorové doplnění stávajícího systému do optimálně fungující podoby. Některé významné krajinné segmenty, které tvoří kostru ekologické stability, jsou vhodné pro vymezení biocentra nebo biokoridoru, jiné plní funkci interakčního prvku. Funkci

- 30 -

interakčního prvku můţe plnit doprovodná vegetace vodotečí, komunikací, protierozní meze, travnaté průlehy a další přírodě blízké formace. Koncepce návrhu místního systému ekologické stability Kostra ekologické stability Budou chráněny ekologicky významné segmenty krajiny, které tvoří kostru ekologické stability v území. V území je rozsah ekologicky nadprůměrně a průměrně stabilních společenstev dostatečný pro vymezení funkčních a podmíněně funkčních prvků ÚSES v nivách toků, na březích rybníků i na lesní půdě. Nejvyššího stupně ekologické stability v území dosahují společenstva luk a pastvin na mokrých a vlhkých stanovištích v nivě potoka Zátoky a Křibského potoky a rybníky s nivami: Netínský rybník, Vrkoč, Křenčák a Kněţský. Ekologicky dobré podmínky jsou na zalesněné, z části zatravněné, mezemi a drobnými lesíky členěné části k.ú. Stabilitu společenstev v nivách toků a na březích rybníků sniţuje existence antropocenóz kolem rekreačních objektů. Nedostatek ekologicky stabilních ploch je na odlesněném území s velkým podílem zcelených honů orné půdy s nestabilními agrocenózami. Navrhovaný územní systém územní ekologické stability (ÚSES) Základ ÚSES tvoří Nadregionální biocentrum "Rasůveň" (č.61), které zasahuje do severní části území a to severně od Kněţského rybníka a nadregionální biokoridor "K124/MB", který vychází z NRBC západním směrem podél severní hranice území. V území jsou vedeny tři větve lokálního ÚSES: První větev LBK 1 je na hranicích s k.ú. Olší, východně od obce. Vychází z lesního komplexu a NRBC "Rasůveň" a je vedena údolím Zátoky jiţním směrem podél hranice k.ú. k Netínskému rybníku, kde je situováno biocentrum Netínský rybník LBC 1, dále je vedena podél Netínského rybníka k západu do lesního komplexu v k.ú. Kochánov. Druhá větev LBK 2 je v severní části území a je vedena podél jiţního břehu Kněţského rybníka západním směrem, je vázána na údolí Křibského potoka. Třetí větev LBK 3 je v severozápadní části k.ú., s vloţeným biocentrem Jedlovec LBC 2, vedena přes Stráţnici. Charakteristika navrţených prvků ÚSES -

Biocentra (LBC) Biokoridory

Biocentra a biokoridory jsou v grafické části v mapách 1:5000 očíslovány a barevně i graficky odlišena. Prvky ÚSES v nivách toků jsou převáţně funkční nebo po přestavbě. Podmínkou plné funkčnosti biokoridoru a biocentra je revitalizace toku a doplnění porostů v souladu se záměry změn vyuţití dotčených pozemků a dle limitů daných potřebami údrţby koryta toku. Prvky ÚSES na lesní půdě budou funkční po přestavbě porostů dle cílových společenstev. Interakčními prvky jsou liniová společenstva podél vodních toků, aleje u silnic a porosty na mezích u cest a pastvinách. Budou jimi i navrţené porosty u polních cest, toků a kolem zemědělské farmy.

- 31 -

Moţnosti a limity změn vyuţití území V územním plánu je vymezena struktura prvků ÚSES. Za závazné je nutno povaţovat vymezení těchto prvků tam, kde jsou součástí VKP ze zákona nebo kde byly jako VKP zaevidovány (registrovány nebo vyhlášeny). Ze zákona 114/92 Sb. jsou předmětem ochrany nivy toků, rybníky, lesní porosty a další plochy zaregistrované jako významné krajinné prvky VKP. Stejný stupeň ochrany mají i prvky tvořící ÚSES. Zde to jsou biokoridory s biocentry na lokální i regionální úrovni. Za směrně určené je nutno povaţovat vymezení chybějících prvků na orné půdě. Při zachování parametrů prvků dle platných předpisů je moţné posunutí nebo variantní řešení biokoridorů. Změny umístění biocenter nejsou moţné. Je moţno pouze upřesnit jejich hranice při zachování celkové minimální výměry. (Zvýšení výměry je moţné.) Aleje u hlavních polních cest musí být realizovány jako jejich závazná součást. Pro cesty s alejemi musí být k dispozici pozemky odpovídající výměry. V území nebyly provedeny komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). Rozvoj zemědělské výroby je limitován kvalitou půdy a reliéfem terénu. Omezené moţnosti k rozvoji této výroby jsou na mělkých půdách na návrších a na svazích ohroţených erozí. Pro udrţení trvale vysoké produkce na plochách, které jsou relativně dobře obdělávatelné je nezbytné vyuţít mnohostranného účinku prvků trvalé krajinné zeleně (interakčních prvků, prvků ÚSES) na sníţení vlivu extremních klimatických situací a na celkové zlepšení stavu prostředí. Existence rekreačních a výrobních zařízení v blízkosti prvků ÚSES je podmíněna stanovením limitů uţívání dotčených ploch, omezení ruderálních společenstev, doplnění druhově odpovídajících porostů, zajištění likvidace odpadů a ochrany před důsledky zatěţování prostředí agrochemikáliemi. Při přiměřené intenzitě uţívání je existence stávajících výrobních zařízení slučitelná s podmínkami ochrany přírody a je přijatelná jako součást obrazu kulturní krajiny pokud budou i dočasné objekty rozmístěny podle kvalifikovaného návrhu a pokud bude do všech prostor doplněna trvalá vegetace podle odborně zpracovaného krajinářského projektu. V zalesněném území rozhoduje LHP, hospodářské vyuţití lesních porostů je limitováno poţadavky na zajištění jiných funkcí lesa především pro vytváření prvků ÚSES. Proto by měly být dotčené lesní porosty přebudovány tak, aby měly především bohatší, původnímu stavu odpovídající prostorovou a druhovou skladba.

4.

INFORMACE O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŢITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor ţivotního prostředí, jako příslušný orgán vykonávající v přenesené působnosti státní správu podle §22 písm b) zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí (dále jen „zákon o EIA“) provedl zjišťovací řízení vydal závěr zjišťovacího řízení: při splnění stanovisek a poţadavků stanoviska za úsek ochrany přírody krajiny nepoţaduje vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí. Návrh nemůţe mít významný vliv na evropsky významné lokality uvedené v seznamu evropsky významných lokalit ani ptačí oblasti.

- 32 -

Předloţený návrh zadání nestanoví rámec pro umístění záměrů, u nichţ lze předpokládat závaţné negativní vlivy na ţivotní prostředí. Zájmy ochrany ţivotního prostředí a veřejného zdraví lze prosadit standartními postupy podle zvláštních předpisů. Stanovisko a poţadavky za úsek ochrany přírody byly v návrhu územního plánu splněny. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 4.1. Znečišťování ovzduší plynnými a pevnými zplodinami V obci se nevyskytuje ţádný podstatný bodový zdroj emisí. K znečišťování ovzduší dochází jedině následkem topení pevnými palivy v lokálních topeništích, coţ se zhoršuje v zimních měsících vlivem inverze. Díky realizaci plynofikace obce tento problém ustupuje, protoţe je dána moţnost ekologického způsobu zásobení celé obce teplem. V malé míře se uţívá k vytápění el. energie. Specifickou formou znečistění jsou emise z ţivočišné výroby. V územním plánu je navrţeno OP střediska ţivočišné výroby, které nezasahuje plochy bydlení, je zakresleno ve výkresové části. Umístění provozoven a zařízení, která narušují životní prostředí prašností, exhalacemi, zápachem je v obci nepřípustné. 4.2. Území s nadměrnou hlučností Hluk ze silniční dopravy Výpočet je uveden v kap.3.2 Návrh koncepce dopravy, je proveden dle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŢP 2005. Posouzení je provedeno dle nařízení vlády č.148/2006 Sb. 4.3. Znečistění povrchových a spodních vod Netín leţí v povodí řeky Oslavy. Zemědělská vodohospodářská správa Ţďár n.S. spravuje potoky Křibský, Černochovský, Netínský a potok Zátoka. Zatrubněná část potoka Netínského patří obci. Záplavové území na území obce není stanoveno. Okolo otevřených vodotečí, ale i nad zatrubněnými úseky je třeba ponechat v max. moţné míře zelené pásy. V přirozených údolnicích je nutné neplánovat stavby napříč údolnice a zachovat volný pruh pro volný odtok přívalových vod, pokud jiţ nejsou tyto prostory zastavěny. K dalším vodohospodářským zařízením v katastru obce patří řada rybničních nádrţí. Největší z nich jsou rybník Netínský, rybník Vrkoč a rybník Křenčák. K menším rybníkům v katastru potom patří farní rybník Kněţský a rybník Otavnice. Všechny rybníky jsou jako víceúčelové, převáţně určené k rekreaci a chovu ryb. Stav rybníků je vyhovující, jsou pravidelně odbahňovány a mohou slouţit svému účelu i nadále. V obci jsou dešťové vody odváděny dešťovou kanalizací, navrhovaná kanalizace je oddílná. Při zaústění otevřených příkopů na okrajích obce do kanalizace je třeba vybudovat lapače splavenin, po dešti je čistit od nánosů. Nutná je stálá údrţba svodnic a příkopů od nánosů a zarůstání travou poněvadţ zajišťují odvod vody z území. Je třeba usilovat o maximální akumulaci vody v povodí a sníţení mnoţství unášených sedimentů do toku. Podle § 27 zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon), jsou vlastníci pozemků povinni zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.

- 33 -

Netín nemá také vyřešenu likvidaci splaškových vod. Situace se zlepší vybudováním splaškové kanalizace se svedením na čistírnu odpadních vod. Je třeba sníţit splachy z polí protierozními opatřeními a prvky ÚSES. 4.4. Ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněná území V řešeném území se nenachází ţádné zvláště chráněné území ani lokality Natura 2000. V území budou respektovány chráněná území a zákonem stanovené podmínky: Významné krajinné prvky Budou chráněny významné krajinné prvky (VKP) - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udrţení její stability, a to: lesy, rybníky, vodní toky a údolní niva. Budou chráněny ekologicky významné segmenty krajiny, které tvoří kostru ekologické stability v území. V území je rozsah ekologicky nadprůměrně a průměrně stabilních společenstev dostatečný pro vymezení funkčních a podmíněně funkčních prvků ÚSES v nivách toků, na březích rybníků i na lesní půdě. Nejvyššího stupně ekologické stability v území dosahují společenstva luk a pastvin na mokrých a vlhkých stanovištích v nivě potoka Zátoky (VKP 22) a Křibského (VKP 23), potoky a rybníky s nivami: Netínský rybník (VKP 20), Vrkoč (VKP 21), Křenčák (VKP 27) a Kněţský (VKP 23), které jsou v ÚP vymezeny podle zpracovaného generelu ÚSES. Ekologicky dobré podmínky jsou na zalesněné, z části zatravněné, mezemi a drobnými lesíky členěné části k.ú. se zbytky agrárních teras (VPK 25, VKP 26). Významným krajinným prvkem jsou aleje: k hrobce Lobkoviců a u silnice k Olší (VKP 28). Významné prvky jiţ navrţené k registraci: VKP 8 Pod Vrkočem – mokrá, zčásti rašeliníková louka místy se zachovalou vegetací a výskytem mnoha ohroţených druhů rostlin. VKP 09 Pod Ochozou – původní rašeliníkové aţ smilkové mokré louky, nyní do značné míry odvodněné, přesto se zachovalými úseky původní vegetace a populacemi zvláště chráněných druhů rostlin. VKP 45 Pampelišková – pravidelně kosená louka podseverní částí hráze rybníka Vrkoče, pozoruhodná je velice početnou populací pampelišky bahenní. Stabilitu společenstev v nivách toků a na březích rybníků sniţuje existence antropocenóz kolem rekreačních objektů. Nedostatek ekologicky stabilních ploch je na odlesněném území s velkým podílem zcelených honů orné půdy s nestabilními agrocenózami. Významné krajinné prvky budou chráněny před poškozováním a ničením. Vyuţívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohroţení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce. V katastru obce je nutno věnovat maximální pozornost ochraně přírody a zeleně a opatření pro zajištění ekologické stability a to na základě návrhu místního ÚSES. K základu ÚSES je nutno v krajině doplnit další stabilizující prvky polyfunkčního charakteru jako jsou stromořadí kolem silnic, polních cest. Ochrana krajinného rázu Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, bude chráněn před činností sniţující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do

- 34 -

krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Krajinný ráz je chráněn celoplošně, přičemţ význam jeho ochrany stoupá souběţně s estetickou hodnotou jednotlivých partií krajiny. Při současném stavu krajiny v katastru jsou navrţeny dílčí opatření, které napomohou její ekologii a estetice. Jde o výsadby stromořadí podél komunikací (pouze z domácích listnatých dřevin, nebo z ovocných dřevin), výsadby soliterních stromů na rozcestích apod., výsadby břehových porostů (pouze z domácích dřevin), situování hospodářské zeleně, drobné drţby v návaznosti na zastavěné území tak, aby sady, zahrady, obklopovaly sídlo. 4.5. Ochrana kulturních hodnot Na území obce Netín nejsou ţádná památkově chráněná území (památkové rezervace, památkové zóny, památková ochranná pásma). V obci se nachází nemovité kulturní památky: č.4247 farní kostel Nanabevzetí P.Marie č.4248 hrobka Lobkoviců + alej č.4249 čtrnáct zastavení kříţové cesty č.4250 socha sv.Jana Nepomuckého u čp.39 Zájmem památkové péče je kulturní a historické hodnoty a stávající architektonickou skladbu obce zachovat a chránit. V katastru jsou drobné stavby a objekty, které nejsou evidovány, ale mají pro území svůj význam, tzv.památky místního významu, (drobná architektura, kříţe,..), které doporučujeme obci ve vlastním zájmu zahrnout pod svou ochranu. Zájmem památkové péče je kulturní a historické hodnoty a stávající architektonickou skladbu obce zachovat a chránit. Podle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči: „Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci jiţ od doby přípravy povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umoţnit jemu nebo oprávněné organizaci provést archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímţ podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník, jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroţeno provádění archeologických výzkumů.“ Podle odborné organizace státní památkové péče, Národního památkového ústavu, lze za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., resp. potencionální naleziště, povaţovat celé území našeho státu, vyjma jiţ vytěţených ploch. Z výše uvedeného plyne povinnost stavebníka oznámit připravovanou stavební činnost na území s archeologickými nálezy a povinnost strpět na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.

- 35 -

4.6. Návrh na řešení poţadavků civilní ochrany Poţadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce dle § 20 vyhlášky MV ČR č. 380/2002 Sb. a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní: Záplavové území nebylo na území obce vyhlášeno. b) zóny havarijního plánování: nejsou navrţeny Prostředky pro varování obyvatelstva, místní rozhlas je ve správě OÚ. V obci je vybudován Informační varovací a vyrozumívací systém (IVVS) pro varování obyvatelstva při mimořádných situacích. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události: Ukrytí obyvatelstva bude ve sklepech rodinných domů. Na území obce Netín se nenachází ţádný tlakově odolný úkryt, případně jiný stálý kryt. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování: V případě evakuace obyvatelstva bude vyuţita budova Obecního úřadu. V nové výstavbě bude zvaţována moţnost vyuţití staveb pro pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší a zvaţována další technická opatření umoţňující evakuaci a zabezpečujících základní potřeby evakuovaných. e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci: Na základě platnosti Usnesení vlády ČR ze dne 22.4.2002 číslo 417 ke Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 nejsou uloţeny na obecním úřadě ţádné prostředky individuální ochrany. V případě vzniku mimořádné události budou tyto prostředky dodány z centrálních skladů v péči státu pro vybrané kategorie obyvatelstva. Výdejní středisko pro výdej PIO v obci bude Obecní úřad. f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěné území a zastavitelná území obce: nebezpečné látky se na území obce nenachází. g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo sníţení škodlivých důsledků kontaminace, vzniklých při mimořádné události: V obci zajišťuje záchranné práce Sbor dobrovolných hasičů obce Netín. V nové výstavbě budou prováděna nejnutnější opatření zaměřená na vytvoření základních podmínek pro sníţení následků mimořádných událostí a usnadnění záchranných prací. Jedná se o opatření v urbanistických řešeních, komunikacích, inţ.sítích, skladování materiálu CO určeného pro vybrané odbornosti zařazené v systému CO či materiál humanitní pomoci atd. h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území: v území se tyto látky nenachází. i) nouzového zásobování vodou a elektrickou energií: Uţitková voda – obec bude zásobena vodou z veřejných i soukromých studní. Pitná voda – obec bude zásobena dovozem balené vody.

- 36 -

5.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCI LESA

Půda je neobnovitelný a nenahraditelný přírodní zdroj, který kromě svých přirozených a primárních funkcí plní také funkci základního výrobního prostředku člověka. Výkaz úhrnných hodnot druhů pozemků v r. 2009 za obec Netín dle Českého statistického úřadu Druh pozemku orná půda zahrady ovocné sady trvalé travní porosty lesní půda

ha 390 10 1 98 175

Druh pozemku vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy z toho zem. půda kat. území celkem

ha 61 10 35 499 779

5.1. Zemědělský půdní fond (ZPF) Katastrální území Netín se nachází z hlediska hodnocení kvality zemědělské půdy v přírodním stanovišti pahorkatin P 7. Tato oblast zahrnuje území v nadmořské výšce 400 - 550 m n.m., tedy oblast pahorkatin a kopcovin. Dotčené území leţí v mírně vlhkém pahorkatinovém okrsku mírně teplé oblasti s mírnou zimou na přechodu klimaregionu MT3 a MT5 s průměrnými ročními teplotami kolem 7 oC a sráţkami nad 600 mm. Přírodní oblast pahorkatinná P2. Zemědělská výrobní oblast je bramborářská dobrá B1, převaţuje výrobní podtyp bramborářsko - ječný a pšeničný. Katastrální území Záseka se nachází z hlediska hodnocení kvality zemědělské půdy v přírodním stanovišti vrchovin V 8. Přírodní oblast pahorkatinná P4. Zemědělská výrobní oblast je bramborářsko-ovesná B3, převaţuje výrobní podtyp bramborářsko-ovesný. Při zpracování územně plánovací dokumentace (ÚPD) z hlediska zajišťování ochrany ZPF se vycházelo z ustanovení § 5 zák. č. 334/92 Sb., o ochraně ZPF v aktuálním znění a z ustanovení § 3, § 4 a přílohy č. 3 vyhlášky č. 13/94 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF a Metodického pokynu odb. ochrany lesa a půdy MŢP ČR ze dne 1.10.1996, č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze ZPF. Výchozí podklady a údaje: a) Uspořádání ZPF v území, hydrologické a odtokové poměry a síť zemědělských účelových komunikací. b) V katastru obce nebyly zpracovány Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). c) Kultura (druh pozemky) ZP dotčené urbanistickým návrhem byla zjištěna dle katastru nemovitostí a její kvalita podle zařazení do bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ).

- 37 -

Pětimístný kód BPEJ vyjadřuje: 1. místo - klimatický region 2. a 3. místo - hlavní půdní jednotka – je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí vč. charakteru skeletovosti, hloubky půdního profilu a vláhového reţimu v půdě 4. místo - charakteristika svaţitosti a expozice 5. místo - charakteristika skeletovosti a hloubky půdy Pro praktické potřeby ÚP jsou vyuţitelné první tři kódy BPEJ. Podle nich je rovněţ stanovena základní sazba odvodů ve smyslu zákona č. 334/92 Sb. a jeho přílohy. BPEJ jsou znázorněny v grafické části, výkres předpokládaných záborů půdního fondu – 1:5000. d) DS Agros, ţivočišná výroba je soustředěna ve středisku ţivočišné výroby na severovýchodním okraji zástavby Netín. Plochy pro zemědělskou výrobu budou nadále ve stávajících areálech. Rodinná farma, zaměřená na volný chov skotu je situovaná západně od Netína nad rybníkem Křenčák. V návrhu je plocha pro rozšíření farmy. Převáţná část zájmového území je vyuţívána k zemědělským účelům, zalesněny jsou svahy vrchů v severní části katastru Netín, komplex lesů ve východní části k.ú. Záseka a roztroušené drobné plochy lesíků v západní a jiţní části k.ú. Netín. e) Netín leţí v povodí řeky Oslavy. Zemědělská vodohospodářská správa Ţďár n.S. spravuje potoky Křibský, Černochovský, Netínský a potok Zátoka. K dalším vodohospodářským zařízením v katastru obce patří řada rybničních nádrţí. Největší z nich jsou rybník Netínský, rybník Vrkoč a rybník Křenčák. K menším rybníkům v katastru potom patří farní rybník Kněţský a rybník Otavnice. Všechny rybníky jsou jako víceúčelové, převáţně určené k rekreaci a chovu ryb. Stav rybníků je vyhovující, jsou pravidelně odbahňovány a mohou slouţit svému účelu i nadále. Správci vodních toků nepředpokládají podstatné úpravy vodních koryt, nutná je soustavná údrţba a čištění koryt pro zajištění odpovídajících průtokových poměrů a kvality prostředí podél toků. Se správci toků je nutno projednat veškeré územně plánovací návrhy v blízkosti toků a případná dotčení. U vodotečí je podle poţadavku ZVHS navrţeno 6 m ochranné pásmo (případně obsluţná komunikace) za účelem zabezpečení přístupu mechanizmů při provádění údrţby Odvodňované pozemky – zemědělsky vyuţívané plochy jsou částečně odvodněny melioračními systémy. Dnes se toto zařízení nachází ve správě majitelů (uţivatelů) dotčených pozemků . Rozsah stávajícího odvodnění je zakreslen v grafické části. f) Plán ÚSES včetně interakčních prvků řeší rovněţ zpomalení odtoku vody z území a povede ke sníţení vodní eroze. Územní systém ekologické stability území je dle generelu ÚSES pro k.ú. Netín a Záseka zapracován do územně plánovací dokumentace, jsou navrţeny interakční prvky - stromořadí kolem polních cest, liniová zeleň, která bude mít rovněţ protierozní funkci. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na půdní fond

- 38 -

Územní plán obce Netín byl schválen 30.1.2001 a změna č.1 ÚPO Netín byla schválena 28.4.2004. Vzhledem k poţadavkům obce a občanů na rozvoj obce a poţadavkům na obsah ÚPD se rozhodla obec pro pořízení nového územního plánu. 1. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územně plánovací dokumentace na půdní fond se skládá z textové, tabulkové a grafické části. Součástí přílohy je samostatný výkres s vyznačenými lokalitami určenými k zástavbě, s vyznačenými kulturami (druhu pozemků) zemědělské půdy a její kvality podle zařazení do bonitovaných půdně ekologických jednotek. Součástí textové části je tabulková část s přehledem lokalit a jejich vyhodnocením, údaje o pozemcích, kulturách, bonitovaných půdně ekologických jednotkách. 2. Vyhodnocení podle bodu 1 se člení podle navrhovaného funkčního vyuţití pozemků na jednotlivé plochy (lokality), na kterých se uvaţuje s rozvojem obce: Dostavba proluk v zastavěném území: P1 Dětské hřiště – proluky P2 Rodinné domy – proluky P3 Rodinné domy – proluky

0,074 ha – I.etapa 0,159 ha – I.etapa 0,088 ha – I.etapa

Dostavba v návaznosti na zastavěné území: Z1 Rodinné domy – návrh Z2 Rodinné domy - návrh Z3 Rodinné domy – návrh Z4 Rodinné domy - návrh Z5 Rodinné domy – návrh Z6 Rodinné domy – návrh Z7 Rodinné domy – návrh Z8 Rodinné domy – návrh Z9 Rodinné domy – návrh Z10 Rodinné domy – návrh Z11 Občanské vybavení – návrh Z12 Plocha pro sport - návrh Z13 Rodinná farma – návrh Z14 Čistírna odpadních vod + komunikace Netín – návrh Z15 Rodinné domy – návrh Z16 Drobná výroba a skladování – návrh

0,480 ha - I. etapa 0,450 ha – I.etapa 0,234 ha - I.etapa 0,200 ha - I.etapa 0,700 ha - I.-II.etapa 0,190 ha - I.etapa 0,458 ha - I.etapa 0,200 ha - I.etapa 0,240 ha - I.etapa 0,700 ha - I.-II.etapa 0,455 ha - I.-II.etapa 0,200 ha - I.etapa 2,020 ha - I.-II.etapa 0,260 ha - I.-II.etapa 1,240 ha – I.-II.etapa 0,247 ha – I.etapa

Při návrhu zastavitelných ploch se vycházelo ze schváleného ÚPO obce z r.2001: Podle návrhu ÚPO jiţ byly zastavěny lokality v ÚPO označené – č.2a – výstavba RD podél silnice III/35433 k Olší, částečně č.3 – výstavba podél silnice II/354 ke Kochánovu a dostavovány proluky v zastavěném území. Lokality navrhované ÚPO z r.2001 jsou v návrhu ponechány, budou zastavěny majiteli pozemků, jejichţ ţádosti obec eviduje. Byla vypuštěna lokalita za hřbitovem označená v ÚPO č.1 z důvodu - obtíţně zastavitelný pozemek orientovaný k SV, nezájem o výstavbu v této lokalitě.

- 39 -

Předpokládaný zábor půdního fondu je zpracován na základě poţadavků majitelů pozemků, které byly projednány jako součást Zadání územního plánu Netín, které bylo schváleno zastupitelstvem obce dne 17.9.2008 pod č.j.18/08. Navrţená zástavba -

P – plochy přestavby, situované v zastavěném území Z – plochy změn, situované mimo zastavěné území

P2, P3 - dostavba proluk v zastavěném území (cca 2 RD). Z 1, Z2- dostavba na jiţním okraji obce podél silnice II/354 (cca 7 RD) – I.etapa Z 3, Z4 - dostavba na západním okraji podél silnice III/35433 k Blízkovu (cca 4 RD) – I.etapa Z 5 - dostavba na západním okraji podél záhumenní cesty (cca 5 RD) – I.-II.etapa Z6, Z7 - dostavba na severním okraji (cca 5 RD) – I.etapa Z8, Z9 - dostavba v lokalitě býv.dvora podél silnice III/35433 k Blízkovu (cca 4 RD) – I.etapa Z10 – dostavba na severním okraji lokality býv.dvora (cca 5 RD) – I.-II.etapa Z15 – dostavba jiţně silnice III/35433 k Olší (cca 7 RD) – I.-II.etapa Zdůvodnění návrhových lokalit: 1. Návrhové lokality bezprostředně navazují na zastavěné území, nevznikají proluky a těţko obhospodařovatelné pozemky. Vzhledem k tomu. ţe obec je obklopena pozemky zařazenými do I. a II.tř.ochrany jsou navrţeny plochy o max.výměře 0,12 ha na 1 RD. Lokality č.Z1, Z2 - v návaznosti na zastavěné území na jiţním okraji, lokalita Z1 byla schválena platným ÚPO a změnou č.1 (z r.2000 a z r.2004) lokalita Z2 – poţadavek společnosti DS AGROS, a.s. na zástavbu RD pro zaměstnance podniku z důvodu stabilizace pracovníků plochy ve II.tř.ochrany ZPF, podél silnice bude pás veřejné zeleně z hygienických důvodů a pro uloţení inţ.sítí. Lokality č.Z3,Z4- plochy s připravovanou výstavbou RD na jihozápadním okraji, plocha s rozestavěnou výstavbou v návaznosti na zastavěné území se souhlasem zastupitelstva obce, plochy ve II.tř.ochrany ZPF, podél silnice bude pás veřejné zeleně hygienických důvodů a pro uloţení inţ.sítí. Lokalita č.Z5- plocha s připravovanou výstavbou RD na západním okraji, v návaznosti na z.ú., plochy v I. a II.tř.ochrany ZPF výstavba je podmíněna dodrţením § 4 písmene b) zákona v následně vedených řízeních: plocha pro jeden rodinnýdům do 1200 m2 a dodrţení etapizace, výstavbu ve II. etapě je moţno zahájit aţ při zastavění 80 % plochy Z5 určené jako I. etapa. Plocha bude obestavována podle poţadavku ŢP KÚ kraje Vysočina postupně od severozápadu k obci. Lokality Z6, Z7 – dostavba proluk a nové zástavby v severní části obce, v návaznosti na z.ú. plochy v I., II. a V. tř.ochrany ZPF. Lokality Z8, Z9, Z10 - dostavba lokality býv.panského dvora západně od obce, v návaznosti na z.ú, plochy ve II.a IV.tř.ochrany ZPF. Lokalita č.Z11 Občanské vybavení – plocha při křiţovatce silnic v proluce zastavěného území lokalita byla schválena platným ÚPO (z r.2001), plochy ve II. a III. tř.ochrany ZPF.

- 40 -

Lokalita Z12 – plocha pro sport a rekreaci na západním okraji, v návaznosti na z.ú., na ploše je jiţ hřiště, plocha v I. a III..tř.ochrany ZPF. Lokalita Z13 - plocha pro rodinnou farmu západně od obce, chov hovězího dobytka a koní, agroturistika, plocha ve IV.tř.ochrany ZPF, Z17 – 2,020 ha. Lokalita Z14 – ČOV a příjezdná komunikace na západním okraji Netína, řešení vodního hospodářství, plocha ve II. a III.tř.ochrany ZPF. Lokalita Z15 - dostavba zástavby ve střední části obce, v návaznosti na z.ú., plochy ve II. tř.ochrany ZPF. Lokalita Z16 – rozšíření plochy drobné výrobyv místě navazující manipulační, ostatní plochy. 2. Vzhledem k tomu, ţe obec má zájem o stabilizaci místních obyvatel jsou navrţeny plochy pro výstavbu rodinných domů, občanské a technické vybavení, v návaznosti na zastavěné území a plocha pro drobnou zemědělskou výrobu. Ţádná z těchto lokalit nenarušuje organizaci ZPF, hydrogeologické a odtokové poměry ani síť zemědělských cest. 3. Celková plocha pro novou výstavbu lokalit č.Z1-Z16 činí 8,274 ha a to mimo zastavěné území. Celkový rozsah odnímané zemědělské půdy činí 7,984 ha, a to mimo zastavěné území. 4. Pro předpokládaný zábor byla pouţita aktuální mapa KN, kterou poskytl Katastrální úřad Velké Meziříčí. 5. Do I.etapy je navrţena dostavba proluk v zastavěném území a dále dostavba v návaznosti na zastavěné území v jiţní, západní a severní části obce, do I. etapy je zařazena výstavba v lokalitách s připravovanou výstavbou a v místech stávajících komunikací a sítí. Zahájení II.etapy se předpokládá po zastavění 80% ploch uvedených jako I.etapa. Do výhledu se předpokládá dostavba západním směrem mezi obcí a lokalitou dvora. 6. Návrh ÚSES je zapracován do ÚP podle podkladů poskytnutých MěÚ Velké Meziříčí. 7. Demografický rozvoj obce: v současné době je v obci - 323 obyvatel - výhledový počet obyvatel - 400 obyvatel trvale obydlených bytů v obci – 77, k rekreaci – 20, nezpůsobilý k bydlení – 2, neobydl.26 Urbanistický návrh zajišťuje plochy pro výstavbu 39 rodinných domů. Časová realizace výstavby RD a její celkový rozsah bude závislý na pozitivním demografickém vývoji obce. Při předpokl.odpadu 33 bytů (neobydlené byty a k rekreaci) do r. 2025, při obydlenosti 3,6 obyv. na 1 byt. (předpokládaný počet obyvatel 400), by bylo v roce 2025 109 trvale obydlených bytů. Počet navrţených bytů je náhradou i za předpokládaný odpad bytového fondu. 9. Na pozemcích určených k zástavbě nebyly provedeny investice do půdy - meliorace, závlahy. Ţádná z těchto lokalit nenarušuje organizaci ZPF, hydrogeologické a odtokové poměry ani síť zemědělských cest. Celkový rozsah odnímané zemědělské půdy činí 7,984 ha, pro výstavbu RD budou zastavěny

- 41 -

plochy cca 39 RD x 200 m 2/ 1 RD......t.j.0,7800 ha, zbývající plochy budou zahrady RD. V místech výstavby RD se zvýší plochy zeleně v krajině a zlepší se ţivotní prostředí. Předpokládaný návrh byl předjednám s odb.ŢP KÚ kraje Vysočina, ing.Salichová, dne 26.8.2009, na základě předběţného vyjádření a projednání se zástupci obce byl původní návrh upraven. Předpokládaný zábor ZPF, který činil 11,598 ha byl podstatně sníţen na 7,984 ha. Návrh krajinných úprav: Lokální biokoridory ÚSES LBK 1 dl. 50 m

0,070 ha – trv.trav.porost

5.2. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) V území jsou plochy lesů na svazích vrchů v severní části katastru Netín, komplex lesů ve východní části k.ú. Záseka a roztroušené drobné plochy lesíků v západní a jiţní části k.ú. a v okolí rybníků Netínského, Vrkoče, Křenčáku a Kněţského. Lesní pozemky na území obce Netín zaujímají 175 ha. Plochy lesních pozemků spravují České lesy, polesí Jihlava, velkostatek Podstatská. V lesních porostech jsou vymezeny prvky místního charakteru v navrţeném místním územním systému ekologické stability (ÚSES). Ty musí být dle zpracovaného plánu ÚSES v další fázi zapracovány i do lesního hospodářského plánu. Návrhem urbanistického řešení nejsou PUPFL dotčeny. O ochraně lesů a hospodaření v nich platí zákon č. 289/1995 Sb.

- 42 -

Hodnocení erozní ohroženosti z hlediska přípustného smyvu půdy – NETÍN Posuzované území bylo rozděleno podle konfigurace terénu a odtokových poměrů na 12 charakteristických drah povrchového odtoku, u kterých se předpokládá největší riziko erozní ohroženosti. Tyto dráhy byly vybrány hlavně se zřetelem na nepřerušenou délku svahu, spád území a zemědělské využití plochy. Erozní ohroženost je analyzována výpočtem erozního smyvu s použitím universální rovnice WISCHMEIER-SMITH, doporučené metodikou ÚVTIZ č.5/92, vycházející z kvantifikace účinků hlavních faktorů ovlivňující vodní erozi, způsobovanou přívalovými dešti. G = R. K. L. S. C. P G = průměrná dlouhodobá ztráta půdy v t/ha/rok R = faktor erozní účinnosti deště K = faktor erodovatelnosti půdy L = faktor délky svahu S = faktor sklonu svahu C = faktor ochranného vlivu vegetace P = faktor protierozních opatření Výpočet byl proveden na několika trasách soustředěného povrchového odtoku, jelikož sklonové poměry a dráhy erozního smyvu nejsou pravidelné (označ. 1 - 12)

TABULKA - VÝPOČET EROZNÍ OHROŢENOSTI Předpoklad - faktor R = 18,72 , faktor P = 1,0 Číslo odtoku -

Délka Sklon Svahu svahu % L I

1

350

3,1

2

320

4,9

3

340

5,3

4

350

6,2

5

250

8,5

6

280

10,6

7

300

2,7

8

400

5,0

9

320

2,4

10

500

4,0

11

340

3,5

12

480

1,5

Faktor

Faktor

Faktor

K

L

0,610

2,983

0,268

0,340

2,911

0,443

0,340

3,920

0,488

0,610

3,977

0,594

0,340

3,361

0,920

0,340

3,557

1,276

0,340

2,186

0,235

0,500

3,183

0,235

0,500

2,229

0,219

0,500

3,480

0,351

0,600

2,983

0,303

0,600

2,517

0,148

Zhodnocení erozního ohrožení

Doporučené opatření

S Bez eroze

Běžný osevní postup

Bez eroze

Běžný osevní postup

Slabá eroze

Bez eroze

Omezení erozně náchylnějších plodin Omezení erozně náchylnějších plodin, IP Vyloučení erozně náchylnějších plodin, pásové střídání plodin, IP Vyloučení erozně náchylnějších plodin, pásové střídání plodin, IP Běžný osevní postup,

Bez eroze

Běžný osevní postup

Bez eroze

Běžný osevní postup

Slabá eroze Bez eroze

Omezení erozně náchylnějších plodin Běžný osevní postup

Bez eroze

Běžný osevní postup

Slabá eroze Eroze Eroze

- 43 -

POSOUZENÍ EROZNÍ OHROŽENOSTI Z HLEDISKA SMYVU PŮDY Dráha erozního odtoku č. 1 Z hlediska zastoupení půdních jednotek je v největší míře zastoupena následující bonitovaná půdně ekologické jednotka (BPEJ) : 7.43.00. Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení kód regionu 7 klimatický region MT 4 mírně teplý, vlhký, průměrná roční teplota 6 - 7  C, průměrný roční úhrn srážek 650 - 750 mm, vláhová jistota 10 Kombinace sklonitosti a expozice 0 – úplná rovina 0 – 1 , se všesměrnou expozicí Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy 0 – bezskeletovitá, hluboká Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 18,72 – Velké Meziříčí (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Faktor K podle půdně bonitovaných ekologických jednotek : půdní typ 7.43.00. - hodnota faktoru K = 0,61 stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 )

p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah 3-5 %, p = 0,4 Pro posuzovaný úsek 1 platí ( l d 1 = 350 m) : L 1 = ( ld 1 / 22,13 )

p

= ( 350 / 22,13)

0,4

= 2,983

Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu : 2

0,43 + 0,30 s + 0,043 s S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 3,1 % )

0,43 + 0,930 + 0,413 S = ------------------------------------- = 0,268 6,613 - stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )- přípust.hodnota ztráty půdy Gmax= 10 t / ha.rok :

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

Kukuřice

18,72

0,610

2,983

0,268

0,70

1,00

6,39

Brambory

18,72

0,610

2,983

0,268

0,55

1,00

5,02

Cukrovka

18,72

0,610

2,983

0,268

0,44

1,00

4,01

- 44 -

Obiloviny

18,72

0,610

2,983

0,268

0,15

1,00

1,37

Pícniny

18,72

0,610

2,983

0,268

0,02

1,00

0,18

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu 10,0 t/ha/rok . Pozemek není erozně ohrožen, přípustná hodnota smyvu půdy není překročena při pěstování běžných plodin,

Dráha erozního odtoku č. 2 Z hlediska zastoupení půdních jednotek je v největší míře zastoupena následující bonitovaná půdně ekologické jednotka (BPEJ) : 7.29.01. Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry kód regionu 7 klimatický region MT 4 mírně teplý, vlhký, průměrná roční teplota 6 - 7  C, průměrný roční úhrn srážek 650 - 750 mm, vláhová jistota 10 Kombinace sklonitosti a expozice 0 – úplná rovina 0 – 1 , se všesměrnou expozicí Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy 1 – bezskeletovitá, s příměsí , hluboká až středně hluboká Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 18,72 – Velké Meziříčí (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Faktor K podle půdně bonitovaných ekologických jednotek : půdní typ 7.29.01. - hodnota faktoru K = 0,340 stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 )

p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah 3-5 %, p = 0,4 Pro posuzovaný úsek 2 platí ( l d 2 = 320 m) : L 2 = ( ld 2 / 22,13 )

p

= ( 320 / 22,13)

0,4

= 2,911

Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu : 2

0,43 + 0,30 s + 0,043 s S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 4,9 % )

0,43 + 1,47 + 1,03 S = ------------------------------------- = 0,443 6,613 - stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření)

- 45 Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )- přípust.hodnota ztráty půdy Gmax= 4- 10 t / ha.rok : plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

Kukuřice

18,72

0,340

2,911

0,443

0,70

1,00

5,75

Brambory

18,72

0,340

2,911

0,443

0,55

1,00

4,52

Cukrovka

18,72

0,340

2,911

0,443

0,44

1,00

3,61

Obiloviny

18,72

0,340

2,911

0,443

0,15

1,00

1,23

Pícniny

18,72

0,340

2,911

0,443

0,02

1,00

0,16

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké až středně hluboké s přípustnou hodnotou smyvu 4-10 ,0 t/ha/rok . Pozemek není erozně ohrožen, přípustná hodnota smyvu půdy není překročena při pěstování běžných plodin,

Dráha erozního odtoku č.3 Z hlediska zastoupení půdních jednotek je v největší míře zastoupena následující bonitovaná půdně ekologické jednotka (BPEJ) : 7.29.14. Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry kód regionu 7 klimatický region MT 4 mírně teplý, vlhký, průměrná roční teplota 6 - 7  C, průměrný roční úhrn srážek 650 - 750 mm, vláhová jistota 10 Kombinace sklonitosti a expozice 1 – mírný sklon 3-7  , se všesměrnou expozicí, Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy 1 – bezskeletovitá, s příměsí , hluboká až středně hluboká Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 18,72 – Velké Meziříčí (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Faktor K podle půdně bonitovaných ekologických jednotek : půdní typ 7.29.14. - hodnota faktoru K = 0,340 stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 )

p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah nad 5 %, p = 0,5 Pro posuzovaný úsek 3 platí ( l d 3 = 340 m) : L 3 = ( ld 3 / 22,13 )

p

= ( 340 / 22,13)

0,5

= 3,920

Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu : 2

0,43 + 0,30 s + 0,043 s S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 5,3 % )

0,43 + 1,59 + 1,21 S = ------------------------------------- = 0,488 6,613

- 46 -

- stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )- přípust.hodnota ztráty půdy Gmax= 4- 10 t / ha.rok :

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

Kukuřice

18,72

0,340

3,920

0,488

0,70

1,00

8,52

Brambory

18,72

0,340

3,920

0,488

0,55

1,00

6,70

Cukrovka

18,72

0,340

3,920

0,488

0,44

1,00

5,36

Obiloviny

18,72

0,340

3,920

0,488

0,15

1,00

1,83

Pícniny

18,72

0,340

3,920

0,488

0,02

1,00

0,24

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy středně hluboké s přípustnou hodnotou smyvu 4 - 10,0 t/ha/rok . Pozemek je slabě erozně ohrožen, přípustná hodnota smyvu půdy není překročena při pěstování běžných , plodin erozně náchylnější hodnoty je doporučeno omezit, případně v kombinaci s jinými plodinami ( pásové střídání plodin)

Dráha erozního odtoku č.4 Z hlediska zastoupení půdních jednotek je v největší míře zastoupena následující bonitovaná půdně ekologické jednotka (BPEJ) : 7.43.00. Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení kód regionu 7 klimatický region MT 4 mírně teplý, vlhký, průměrná roční teplota 6 - 7  C, průměrný roční úhrn srážek 650 - 750 mm, vláhová jistota 10 Kombinace sklonitosti a expozice 0 – úplná rovina 0 – 1 , se všesměrnou expozicí Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy 0 – bezskeletovitá, hluboká Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 18,72 – Velké Meziříčí (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Faktor K podle půdně bonitovaných ekologických jednotek : půdní typ 7.43.00. - hodnota faktoru K = 0,61 stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 )

p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah nad 5 %, p = 0,5 Pro posuzovaný úsek 4 platí ( l d 4 = 350 m) : L 4 = ( ld 4 / 22,13 )

p

= ( 350 / 22,13)

0,5

= 3,977

Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu :

- 47 2

0,43 + 0,30 s + 0,043 s S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 6,2 % )

0,43 + 1,86 + 1,65 S = ------------------------------------- = 0,594 6,613 - stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )- přípust.hodnota ztráty půdy Gmax= 10 t / ha.rok

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

Kukuřice

18,72

0,610

3,977

0,594

0,70

1,00

18,87

Brambory

18,72

0,610

3,977

0,594

0,55

1,00

14,89

Cukrovka

18,72

0,610

3,977

0,594

0,44

1,00

11,90

Obiloviny

18,72

0,610

3,977

0,594

0,15

1,00

4,05

Pícniny

18,72

0,610

3,977

0,594

0,02

1,00

0,54

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu 10,0 t/ha/rok . Pozemek je slabě erozně ohrožen, přípustná hodnota smyvu půdy není překročena při pěstování běžných , plodin erozně náchylnější hodnoty je doporučeno omezit, případně v kombinaci s jinými plodinami ( pásové střídání plodin)

Dráha erozního odtoku č. 5 Z hlediska zastoupení půdních jednotek je v největší míře zastoupena následující bonitovaná půdně ekologické jednotka (BPEJ) : 7.29.01. Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry kód regionu 7 klimatický region MT 4 mírně teplý, vlhký, průměrná roční teplota 6 - 7  C, průměrný roční úhrn srážek 650 - 750 mm, vláhová jistota 10 Kombinace sklonitosti a expozice 0 – úplná rovina 0 – 1 , se všesměrnou expozicí Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy 1 – bezskeletovitá, s příměsí , hluboká až středně hluboká Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 18,72 – Velké Meziříčí (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Faktor K podle půdně bonitovaných ekologických jednotek : půdní typ 7.29.01. - hodnota faktoru K = 0,340 stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 )

p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah nad 5 %, p = 0,5 Pro posuzovaný úsek 5 platí ( l d 5 = 250 m) :

- 48 -

L 5 = ( ld 5 / 22,13 )

p

= ( 250 / 22,13)

0,5

= 3,361

Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu : 2

0,43 + 0,30 s + 0,043 s S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 8,5 % )

0,43 + 2,55 + 3,11 S = ------------------------------------- = 0,920 6,613 - stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )- přípust.hodnota ztráty půdy Gmax= 4- 10 t / ha.rok : plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

Kukuřice

18,72

0,340

3,361

0,920

0,70

1,00

13,78

Brambory

18,72

0,340

3,361

0,920

0,55

1,00

10,82

Cukrovka

18,72

0,340

3,361

0,920

0,44

1,00

8,64

Obiloviny

18,72

0,340

3,361

0,920

0,15

1,00

2,95

Pícniny

18,72

0,340

3,361

0,920

0,02

1,00

0,40

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké až středně hluboké s přípustnou hodnotou smyvu 4-10 ,0 t/ha/rok . Pozemek je erozně ohrožen, přípustná hodnota smyvu půdy je překročena při pěstování běžných plodin, erozně náchylnější hodnoty je doporučeno vyloučit, případně v kombinaci s jinými plodinami ( pásové střídání plodin), nebo pozemek zatravnit

Dráha erozního odtoku č. 6 Z hlediska zastoupení půdních jednotek je v největší míře zastoupena následující bonitovaná půdně ekologické jednotka (BPEJ) : 7.29.11. Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry kód regionu 7 klimatický region MT 4 mírně teplý, vlhký, průměrná roční teplota 6 - 7  C, průměrný roční úhrn srážek 650 - 750 mm, vláhová jistota 10 Kombinace sklonitosti a expozice 0 – úplná rovina 0 – 1 , se všesměrnou expozicí Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy 1 – bezskeletovitá, s příměsí , hluboká až středně hluboká Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 18,72 – Velké Meziříčí (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Faktor K podle půdně bonitovaných ekologických jednotek :

- 49 půdní typ 7.29.11. - hodnota faktoru K = 0,340 stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 )

p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah nad 5 %, p = 0,5 Pro posuzovaný úsek 6 platí ( l d 6 = 280 m) : L 6 = ( ld 6 / 22,13 )

p

= ( 280 / 22,13)

0,5

= 3,557

Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu : 2

0,43 + 0,30 s + 0,043 s S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 10,6 % )

0,43 + 3,18 + 4,83 S = ------------------------------------- = 1,276 6,613 - stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )- přípust.hodnota ztráty půdy Gmax= 4- 10 t / ha.rok :

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

Kukuřice

18,72

0,340

3,557

1,276

0,70

1,00

20,22

Brambory

18,72

0,340

3,557

1,276

0,55

1,00

15,90

Cukrovka

18,72

0,340

3,557

1,276

0,44

1,00

12,71

Obiloviny

18,72

0,340

3,557

1,276

0,15

1,00

4,35

Pícniny

18,72

0,340

3,557

1,276

0,02

1,00

0,59

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké až středně hluboké s přípustnou hodnotou smyvu 4-10 ,0 t/ha/rok . Pozemek je erozně ohrožen, přípustná hodnota smyvu půdy je překročena při pěstování běžných plodin, erozně náchylnější hodnoty je doporučeno vyloučit, případně v kombinaci s jinými plodinami ( pásové střídání plodin), nebo pozemek zatravnit

Dráha erozního odtoku č. 7 Z hlediska zastoupení půdních jednotek je v největší míře zastoupena následující bonitovaná půdně ekologické jednotka (BPEJ) : 7.29.01. Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry kód regionu 7 klimatický region MT 4 mírně teplý, vlhký, průměrná roční teplota 6 - 7  C, průměrný roční úhrn srážek 650 - 750 mm, vláhová jistota 10

- 50 -

Kombinace sklonitosti a expozice 0 – úplná rovina 0 – 1 , se všesměrnou expozicí Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy 1 – bezskeletovitá, s příměsí , hluboká až středně hluboká Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 18,72 – Velké Meziříčí (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Faktor K podle půdně bonitovaných ekologických jednotek : půdní typ 7.29.01. - hodnota faktoru K = 0,340 stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 )

p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah do 3 %, p = 0,3 Pro posuzovaný úsek 7 platí ( l d 7 = 300 m) : L 7 = ( ld 7 / 22,13 )

p

= ( 300 / 22,13)

0,3

= 2,186

Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu : 2

0,43 + 0,30 s + 0,043 s S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 2,7 % )

0,43 + 0,81 + 0,313 S = ------------------------------------- = 0,235 6,613 - stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )- přípust.hodnota ztráty půdy Gmax= 4- 10 t / ha.rok : 3,27 plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

Kukuřice

18,72

0,340

2,186

0,235

0,70

1,00

2,28

Brambory

18,72

0,340

2,186

0,235

0,55

1,00

1,80

Cukrovka

18,72

0,340

2,186

0,235

0,44

1,00

1,44

Obiloviny

18,72

0,340

2,186

0,235

0,15

1,00

0,49

Pícniny

18,72

0,340

2,186

0,235

0,02

1,00

0,07

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké až středně hluboké s přípustnou hodnotou smyvu 4-10 ,0 t/ha/rok . Pozemek není erozně ohrožen, přípustná hodnota smyvu půdy není překročena při pěstování běžných plodin.

- 51 -

Dráha erozního odtoku č. 8 Z hlediska zastoupení půdních jednotek je v největší míře zastoupena následující bonitovaná půdně ekologické jednotka (BPEJ) : 7.47.10. Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření kód regionu 7 klimatický region MT 4 mírně teplý, vlhký, průměrná roční teplota 6 - 7  C, průměrný roční úhrn srážek 650 - 750 mm, vláhová jistota 10 Kombinace sklonitosti a expozice 1 – mírný sklon 3-7  , se všesměrnou expozicí Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy 0 – bezskeletovitá, hluboká Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 18,72 – Velké Meziříčí (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Faktor K podle půdně bonitovaných ekologických jednotek : půdní typ 7.47.10. - hodnota faktoru K = 0,50 stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 )

p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah do 5 %, p = 0,4 Pro posuzovaný úsek 8 platí ( l d 8 = 400 m) : L 8 = ( ld 8 / 22,13 )

p

= ( 400 / 22,13)

0,4

= 3,183

Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu : 2

0,43 + 0,30 s + 0,043 s S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 2,7 % )

0,43 + 0,81 + 0,313 S = ------------------------------------- = 0,235 6,613 - stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )- přípust.hodnota ztráty půdy Gmax= 10 t / ha.rok : plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

Kukuřice

18,72

0,500

3,183

0,235

0,70

1,00

4,90

Brambory

18,72

0,500

3,183

0,235

0,55

1,00

3,85

Cukrovka

18,72

0,500

3,183

0,235

0,44

1,00

3,08

Obiloviny

18,72

0,500

3,183

0,235

0,15

1,00

1,05

Pícniny

18,72

0,500

3,183

0,235

0,02

1,00

0,14

- 52 -

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10 ,0 t/ha/rok . Pozemek není erozně ohrožen, přípustná hodnota smyvu půdy není překročena při pěstování běžných plodin.

Dráha erozního odtoku č. 9 Z hlediska zastoupení půdních jednotek je v největší míře zastoupena následující bonitovaná půdně ekologické jednotka (BPEJ) : 7.47.10. Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření kód regionu 7 klimatický region MT 4 mírně teplý, vlhký, průměrná roční teplota 6 - 7  C, průměrný roční úhrn srážek 650 - 750 mm, vláhová jistota 10 Kombinace sklonitosti a expozice 1 – mírný sklon 3-7  , se všesměrnou expozicí Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy 0 – bezskeletovitá, hluboká Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 18,72 – Velké Meziříčí (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Faktor K podle půdně bonitovaných ekologických jednotek : půdní typ 7.47.10. - hodnota faktoru K = 0,50 stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 )

p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah do 3 %, p = 0,3 Pro posuzovaný úsek 9 platí ( l d 9 = 320 m) : L 9 = ( ld 9 / 22,13 )

p

= ( 320 / 22,13)

0,3

= 2,229

Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu : 2

0,43 + 0,30 s + 0,043 s S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 2,5 % )

0,43 + 0,75 + 0,269 S = ------------------------------------- = 0,219 6,613 - stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )- přípust.hodnota ztráty půdy Gmax= 10 t / ha.rok :

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

- 53 -

Kukuřice

18,72

0,500

2,229

0,219

0,70

1,00

3,20

Brambory

18,72

0,500

2,229

0,219

0,55

1,00

2,51

Cukrovka

18,72

0,500

2,229

0,219

0,44

1,00

2,01

Obiloviny

18,72

0,500

2,229

0,219

0,15

1,00

0,69

Pícniny

18,72

0,500

2,229

0,219

0,02

1,00

0,09

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10 ,0 t/ha/rok . Pozemek není erozně ohrožen, přípustná hodnota smyvu půdy není překročena při pěstování běžných plodin.

Dráha erozního odtoku č. 10 Z hlediska zastoupení půdních jednotek je v největší míře zastoupena následující bonitovaná půdně ekologické jednotka (BPEJ) : 7.47.10. Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření kód regionu 7 klimatický region MT 4 mírně teplý, vlhký, průměrná roční teplota 6 - 7  C, průměrný roční úhrn srážek 650 - 750 mm, vláhová jistota 10 Kombinace sklonitosti a expozice 1 – mírný sklon 3-7  , se všesměrnou expozicí Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy 0 – bezskeletovitá, hluboká Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 18,72 – Velké Meziříčí (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Faktor K podle půdně bonitovaných ekologických jednotek : půdní typ 7.47.10. - hodnota faktoru K = 0,50 stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 )

p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah do 5 %, p = 0,4 Pro posuzovaný úsek 10 platí ( l d 10 = 500 m) : L 10 = ( ld 10 / 22,13 )

p

= ( 500 / 22,13)

0,4

= 3,480

Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu : 2

0,43 + 0,30 s + 0,043 s S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 4,0 % )

0,43 + 1,20 + 0,269 S = ------------------------------------- = 0,351 6,613 - stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35

- 54 -

- stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )- přípust.hodnota ztráty půdy Gmax= 10 t / ha.rok :

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

Kukuřice

18,72

0,500

3,480

0,351

0,70

1,00

7,99

Brambory

18,72

0,500

3,480

0,351

0,55

1,00

6,27

Cukrovka

18,72

0,500

3,480

0,351

0,44

1,00

5,02

Obiloviny

18,72

0,500

3,480

0,351

0,15

1,00

1,71

Pícniny

18,72

0,500

3,480

0,351

0,02

1,00

0,23

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10 ,0 t/ha/rok . Pozemek je mírněí erozně ohrožen.

Dráha erozního odtoku č. 11 Z hlediska zastoupení půdních jednotek je v největší míře zastoupena následující bonitovaná půdně ekologické jednotka (BPEJ) : 7.15.00. Luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením kód regionu 7 klimatický region MT 4 mírně teplý, vlhký, průměrná roční teplota 6 - 7  C, průměrný roční úhrn srážek 650 - 750 mm, vláhová jistota 10 Kombinace sklonitosti a expozice 0 – úplná rovina 0 – 1 , se všesměrnou expozicí Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy 0 – bezskeletovitá, hluboká Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 18,72 – Velké Meziříčí (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Faktor K podle půdně bonitovaných ekologických jednotek : půdní typ 7.15.00. - hodnota faktoru K = 0,60 stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 )

p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah do 5 %, p = 0,4 Pro posuzovaný úsek 11 platí ( l d 11 = 340 m) : L 11 = ( ld 11 / 22,13 )

p

= ( 340 / 22,13)

0,4

= 2,983

Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) : Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu : 2

0,43 + 0,30 s + 0,043 s S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 3,5 % )

- 55 -

0,43 + 1,05 + 0,527 S = ------------------------------------- = 0,303 6,613 - stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )- přípust.hodnota ztráty půdy Gmax= 10 t / ha.rok :

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

Kukuřice

18,72

0,600

2,983

0,303

0,70

1,00

7,10

Brambory

18,72

0,600

2,983

0,303

0,55

1,00

5,58

Cukrovka

18,72

0,600

2,983

0,303

0,44

1,00

4,47

Obiloviny

18,72

0,600

2,983

0,303

0,15

1,00

1,52

Pícniny

18,72

0,600

2,983

0,303

0,02

1,00

0,21

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10 ,0 t/ha/rok . Pozemek není erozně ohrožen, přípustná hodnota smyvu půdy není překročena při pěstování běžných plodin.

Dráha erozního odtoku č. 12 Z hlediska zastoupení půdních jednotek je v největší míře zastoupena následující bonitovaná půdně ekologické jednotka (BPEJ) : 7.15.00. Luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením kód regionu 7 klimatický region MT 4 mírně teplý, vlhký, průměrná roční teplota 6 - 7  C, průměrný roční úhrn srážek 650 - 750 mm, vláhová jistota 10 Kombinace sklonitosti a expozice 0 – úplná rovina 0 – 1 , se všesměrnou expozicí Kombinace skeletovitosti a hloubky půdy 0 – bezskeletovitá, hluboká Stanovení faktoru R ( faktor erozní účinnosti deště ) Faktor R = 18,72 – Velké Meziříčí (dle přílohy č.4 Metodiky č.5/1992) Stanovení faktoru K ( faktor náchylnosti půdy k erozi ) Faktor K podle půdně bonitovaných ekologických jednotek : půdní typ 7.15.00. - hodnota faktoru K = 0,60 stanovení faktoru L ( faktor délky svahu ) - výpočet podle vzorce :

L = ( ld / 22,13 )

p

ld = nepřerušená délka svahu ( m) p = exponent zahrnující vliv sklonu svahu, pro svah do 3 %, p = 0,3 Pro posuzovaný úsek 12 platí ( l d 12 = 480 m) : L 12 = ( ld 12 / 22,13 )

p

= ( 480 / 22,13)

0,3

= 2,517

Stanovení faktoru S ( faktor sklonu svahu ) :

- 56 -

Hodnoty faktoru S lze spočítat ze vztahu : 2

0,43 + 0,30 s + 0,043 s S = ------------------------------------6,613

kde s = sklon svahu ( 1,5 % )

0,43 + 0,45 + 0,096 S = ------------------------------------- = 0,148 6,613 - stanovení faktoru C Pozemek je v současné době využíván k zemědělské výrobě jako orná, předpokládá se klasický osevní postup s různými hodnota pro různé plodiny - c = 0,35 - stanovení faktoru P = 1 (předpoklad neprovedení žádných protierozních opatření) Výpočet smyvu pro různé plodiny ( různý faktor C )- přípust.hodnota ztráty půdy Gmax= 10 t / ha.rok :

plodina

Faktor R

Faktor K

Faktor L

Faktor S

Faktor C

Faktor P

Smyv G

Kukuřice

18,72

0,600

2,517

0,148

0,70

1,00

2,93

Brambory

18,72

0,600

2,517

0,148

0,55

1,00

2,30

Cukrovka

18,72

0,600

2,517

0,148

0,44

1,00

1,84

Obiloviny

18,72

0,600

2,517

0,148

0,15

1,00

0,63

Pícniny

18,72

0,600

2,517

0,148

0,02

1,00

0,09

Podle kódu BPEJ ( kombinace skeletovitosti a hloubky půdy) se jedná o půdy hluboké s přípustnou hodnotou smyvu do 10 ,0 t/ha/rok . Pozemek není erozně ohrožen, přípustná hodnota smyvu půdy není překročena při pěstování běžných plodin.