STRÁŽEK II. O D Ů V O D N Ě N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U

S TRÁŽEK

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

BRNO, LISTOPAD 2009

STRÁŽEK

Strana

2


© Ing. arch. Jana Janíková, Mášova 24, 602 00 Brno


Objednatel:

Městys Strážek Strážek 13, 592 53 Strážek

Pořizovatel:

Bystřice nad Pernštejnem Odbor územního plánování a stavebního řádu Masarykovo nám. 57, 593 15 Bystřice nad Pernštejnem

Zhotovitel:

Ing. arch. Jana Janíková Mášova 24, 602 00 Brno

STRÁŽEK

Autorský kolektiv: Urbanistické řešení

Arch.Design, s.r.o. Ing. arch. Pavel Šemora

Dopravní řešení

Ing. Miloslava Škvarilová

Vodní hospodářství

Ing. Marieta Vašinová

Zásobování plynem

Ing. Marieta Vašinová

Zásobování el. energií, spoje

Ing. Jaroslav Opat

Voda v krajině

ATELIER FONTES, s.r.o. Ing. Olga Veselá

Přírodní podmínky, ŽP

Ageris, s.r.o. RNDr. Jiří Kocián

Digitální zpracování

Arch.Design, s.r.o. Petra Spáčilová

© Ing.arch. Jana Janíková, Mášova 24, 602 00 Brno

Strana

3

STRÁŽEK

Strana

4




STRÁŽEK

OBSAH DOKUMENTACE

TEXTOVÁ ČÁST: I.

Územní plán

II.

Odůvodnění územního plánu

GRAFICKÁ ČÁST: Územní plán: U-1

Základní členění území

1 : 5 000

U-2.1

Hlavní výkres

1 : 5 000

U-2.2

Dopravní řešení

1 : 5 000

U-2.3

Zásobování vodou

1 : 5 000

U-2.4

Odkanalizování

1 : 5 000

U-2.5

Energetika, spoje

1 : 5 000

U-3

Veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, asanace

1 : 5 000

Odůvodnění územního plánu: O-1

Širší vztahy

O-2

Koordinační výkres

1 : 5 000

O-3

Zábor ZPF a PUPFL

1 : 5 000


1 : 25 000

Strana

5

STRÁŽEK

Strana

6




STRÁŽEK

OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI: A.

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ ................................................................................................................................... 9 A.1. SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ........................................................................................ 9 A.2. SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ............................................................. 9 A.3. ŠIRŠÍ VZTAHY .......................................................................................................................... 10 A.4. ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCE ....................................................................................... 11 A.5. ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY .................................................................................................... 11

B.

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU....................................................... 11

C.

LIMITY V ÚZEMÍ .................................................................................................................... 11 C.1. PAMÁTKY................................................................................................................................ 11 C.2. PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ ................................................................................................................ 12

D.

VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA ................................................................................................. 12 D.1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ....................................................................................................... 12 D.1.1. Železniční trasy ......................................................................................................... 12 D.1.2. Doprava na pozemních komunikacích ......................................................................... 12 D.2. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU ................................................................................................................. 18 D.3. ODKANALIZOVÁNÍ ÚZEMÍ ............................................................................................................ 21 D.4. VODNÍ PLOCHY A TOKY............................................................................................................... 24 D.5. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM................................................................................................................. 27 D.6. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ .............................................................................................. 27 D.7. TELEKOMUNIKACE A SPOJE .......................................................................................................... 31

E.

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ............................................................................................ 32 E.1. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ.......................................................................................................... 32 E.2. NATURA 2000 ......................................................................................................................... 32 E.3. ČESKÁ NATURA ........................................................................................................................ 32 E.4. PAMÁTNÉ STROMY .................................................................................................................... 32 E.5. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY ........................................................................................................ 32 E.6. PŘÍRODNÍ PARKY ...................................................................................................................... 32 E.7. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ......................................................................................... 33 E.8. EVIDOVANÉ LOKALITY OCHRANY PŘÍRODY........................................................................................ 34 E.9. ÚZEMÍ SESUVNÁ ....................................................................................................................... 34

F.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA .......................... 34 F.1. VŠEOBECNÉ INFORMACE ............................................................................................................. 34 F.2. VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZPF A PUPFL ........................................................................................... 38

G.

METODIKA VYMEZOVÁNÍ PLOCH .......................................................................................... 44

H.

ÚDAJE O POČTU LISTŮ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI ..................................................................................... 44


Strana

7

STRÁŽEK

Strana

8




STRÁŽEK

Zpracování územního plánu obce Strážek bylo zadáno urbanisticko architektonické kanceláři „Ing. arch. Jana Janíková, Mášova 24, 602 00 Brno“. Smlouva o dílo byla uzavřena mezi obcí a zhotovitelem dne 4. září 2002. Pořizovatelem územního plánu je Městský úřad Bystřice nad Pernštejnem. Důvodem pro zpracování Územního plánu městyse Strážek je skutečnost, že pro celé správní území městyse, zahrnující pět katastrálních území, neexistuje doposud žádná schválená územně plánovací dokumentace (ÚPD), podle které by obec mohla zodpovědně řídit svůj územní rozvoj, stanovit priority tohoto rozvoje, provádět územní a technickou přípravu pro umisťování bytové výstavby a podnikatelských aktivit v městysi a koordinovat dostavbu, rekonstrukci a údržbu technické a dopravní infrastruktury v území. Účelem územního plánu je stanovit pro návrhové období (cca 15 let) směry rozvoje obce tak, aby byl zabezpečen soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území s ohledem na péči o životní prostředí. Cílem územního plánu je vytvořit zákonný podklad pro koordinovaný a koncepční rozvoj všech činností v území. Po vydání zastupitelstvem městyse se stane územní plán nástrojem regulace rozvoje území. Zastavěná část řešeného území byla prověřena Urbanistickou studií obce Strážek (dále US 1996) z roku 1996 v rozsahu konceptu územního plánu, která zřejmě byla projednána, ale souborné stanovisko nebylo vyhotoveno. Vzhledem k časovému odstupu od doby zpracování US 1996 a vzhledem ke změnám v legislativě byla nadřízeným orgánem konstatována využitelnost studie pouze jako informativního podkladu a potřeba zpracování nového územního plánu. S ohledem na existující US 1996 byla opět zvolena cesta zpracování územního plánu obce přes urbanistickou studii (dále US 2002), která byla zpracována v rozsahu konceptu územního plánu obce. Územní plán městyse Strážek je zpracováván podle stavebního zákona a příslušných vyhlášek v platném znění. Urbanistická studie 2002 jako první fáze zpracování územního plánu obce byla zpracována v období září 2002 – květen 2003. Návrh územního plánu obce Strážek byl zpracován v období únor – říjen 2008.

A.

VYHODNOCENÍ

KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ

A.1. SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Politika územního rozvoje ČR schválená usnesením vlády ČR č. 561 ze dne 17. 05. 2006 vymezuje rozvojové oblasti a osy, v nichž je cílem vytvořit podmínky pro intenzivní využívání území v souvislosti se rozvojem veřejné infrastruktury a tím přispívat k zachování charakteru a ochraně hodnot území mimo rozvojové oblasti a osy. Správní území městyse Strážek není zahrnuto v žádné rozvojové oblasti vymezené tímto dokumentem. Administrativně městys Strážek spadá do kraje Vysočina jehož centrem je město Jihlava. Pro ORP Jihlava z politiky územního rozvoje platí: Rozvojová oblast Jihlava OB11 je vymezena na území, které spravuje Obec s rozšířenou působností (ORP) Jihlava. Je zde relativně silná koncentrace obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má republikový význam. Podporujícím faktorem rozvoje je poloha na dálnici D1 Praha–Brno (–Kroměříž). Pro ministerstva a další ústřední správní úřady platí dvě zásady rozvoje území a to:

rozšiřovat a zkvalitňovat systém veřejné dopravy podporovat rozvoj cestovního ruchu

Územní plán Strážku obě zásady podporuje. Navrhuje nová silniční propojení společně s obchvatem Strážku, včetně nových zastávek veřejné hromadné dopravy. Pro podporu cestovního ruchu jsou dále navrhovány plochy pro hromadnou a individuální rekreaci, agroturistiku a síť cyklotras.

A.2. SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Zásady územního rozvoje kraje Vysočina Byly vydány v září 2008 a z jejich zásad pro řešené území územního plánu Strážku platí: Požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti dotčených obcí při zpřesnování územního vymezení ploch a koridorů pro umístění staveb. Koordinace ploch a koridorů VPS a VPO vymezených ZÚR budou probíhat v území příslušné ORP:

Silnice II/389 ve Strážku, kód D25 Silnice III/3853 procházející obcemi Blažkov, Dolní Rožínka, Rožná, Strážek, kód 35 Regionální biocentrum (RBC) s názvem Havlov 291, kód U065 RBC Bařovec 294, kód U068 Regionální biokoridor (RBK), kód U288 RBK Pernštejn-RK 1397, 1404, kód U293


Strana

9

STRÁŽEK


A.3. ŠIRŠÍ VZTAHY Území městyse Strážek je situováno ve východní části kraje Vysočina v návaznosti na jeho hranice s Jihomoravským krajem.

Postavení městyse v systému osídlení Městys patří do okresu Žďár nad Sázavou, do mikroregionu Bystřicko. Sídlem obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu leží obec Strážek je od 1. 1. 2003 město Bystřice nad Perštejnem. Tato skutečnost však neodpovídá zcela přirozené spádovosti obce, která má tradiční a snazší spojení do Tišnova (respektive do Brna) než do Bystřice (respektive do Jihlavy). Centrem vyššího občanského vybavení i pracovních příležitostí pro Strážek je tedy především Tišnov, dále Brno, Bystřice nad Perštejnem, Žďár nad Sázavou a až na posledním místě je to krajské město Jihlava.

Silnice Dopravní páteří městyse Strážek je silnice II. třídy, která vede z Moravce do Tišnova. Jejím prostřednictvím je obec napojena na vyšší silniční síť. Významná je pro obec rovněž silnice III. třídy, která vede ze Strážku do Rovného. Jejím prostřednictvím je městys propojen s Bystřicí nad Perštejnem (obec s rozšířenou působností). Hromadná doprava je zajišťována autobusy. Existuje objektivní potřeba severojižního propojení kraje, tzn. nové kapacitní trasy krajské komunikace II/360 Třebíč – Žďár nad Sázavou. Záměr byl v úseku Velké Meziříčí – Bystřice nad Perštejnem prověřován ve studii, zpracované na objednávku OkÚ Žďár nad Sázavou v roce 2000. Ve studii je velmi hrubá trasa jdoucí přes poddolovaná území v Dolní Rožínce aj. Uvedená studie vede novou trasu silnice II/360 západně Strážku, kde křižuje silnici II/389. Uvedená trasa je do územního plánu obce Strážek převzata.

Železnice Stražek je položen mezi dvěma tratěmi, a to severně je vedeno těleso regionální tratě Tišnov – Žďár nad Sázavou a jižně trať Brno – Havlíčkův Brod – Praha, celostátního významu. Vedení železničních tratí je zcela mimo katastrální území městyse a na urbanistické řešení Strážku s místními částmi nemá vliv.

Turistika, cykloturistika Strážek leží v turisticky atraktivním území. Terén je vhodný především pro pěší turistiku, ale i pro cykloturistiku. Řešeným územím prochází několik turistických značených tras. Atraktivními oblastmi jsou údolí řek – Bobrůvky (Loučky) a Libochovky.

Povodí Řešeným územím protékají dva hlavní vodní toky – Bobrůvka (místní název Loučka) a Libochovka, do jejichž povodí přísluší celé území městyse.

Přírodní podmínky Řešené území městyse Strážek leží severovýchodně od Křižanova v jihovýchodní části okresu Žďár nad Sázavou, podél údolí Loučky (Bobrůvky). Území leží v typické pahorkatinné krajině Českomoravské vrchoviny, na rozhraní Hornosvratecké a Křižanovské vrchoviny. Do zvlněného pahorkatinného reliéfu se zařezávají údolí vodních toků s výraznými svahy – údolí Loučky a Libochůvky. Na západní okraj území západně od Jemnice zasahuje ploší reliéf s řadou rybníků. Na východním okraji se území zvedá do vyššího reliéfu Pernštejnské vrchoviny. Krajina je typická mozaikou větších zemědělsky využívaných ploch a větších lesních celků, remízků, mezí a luk. Mozaiku doplňují sídla a menší vodní plochy.

Technická infrastruktura Pro hromadné zásobování obyvatel nejsou v území, kromě místních studní, žádné využívané zdroje vody. Části městyse Strážek a Mitrov jsou napojeny na skupinový vodovod Vír - Bystřice nad Pernštejnem - Drahonín, směrem od Bukova. Jemnice je napojená na skupinový vodovod Moravecko, z přívodního řadu Pikárec - Mirošov napojením u Moravce. Ostatní části městyse jsou zásobeny z vlastních studní. Záměrem městyse je najít v území dostačující vlastní zdroje vody a být nezávislý na skupinovém vodovodu. Městys nemá vybudovanou splaškovou kanalizaci ani čistírnu(y) odpadních vod. Výjimku tvoří Mitrov, kde je ČOV v areálech domova důchodců a v rekreační lokalitě Podmitrov. Městys je částečně plynofikována (Jemnice a Strážek) a je připojena na středotlaký plynovod přivedený z Moravce. Nadřazené sítě a zařízení VVN 400 kV, 220 kV a 110 kV řešeným územín neprocházejí. Řešené území je napájeno z transformovny 110/22 kV Bystřice nad Pernštejnem (BYP). Tato transformovna je napájena vedeními 110kV č. 507/508, 5538 z TR 400/110 kV Čebín. Dále je řešené území napájeno z transformovny 110/22 kV Čebín (ČNT). Mimo území městyse severovýchodně a východně prochází, přes k.ú. Moravecké Pavlovice a Střítež,

Strana

10



STRÁŽEK

jednoduché vedení napěťové hladiny 110 kV VVN č. 5537 Čebín – Dolní Rožínka. Vedení je součástí distribuční soustavy 110 kV JME a.s., napájí cizí transformovnu dolů a nemá pro řešené území bezprostřední význam. Městysem prochází dálkový kabel v trase mezi obcemi Dolní Rožínka a Strážek a dále jsou připraveny trubky pro dálkový optický kabel v trase mezi částmi městyse Strážek – Mitrov – Habří.

A.4. ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE OBCE Celá obec ani žádná jednotlivá část obce dosud neměla zpracovaný územní plán. Problémy rozvoje obce byly řešeny pouze na úrovni územně plánovacích podkladů a projektové dokumentace pro dílčí území a pro řešení dílčích problémů. Urbanistická studie obce Strážek, Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., 1996, byla zpracovávána v rozsahu konceptu územního plánu obce a měla být jako územní plán obce dokončena. US byla projednána, ale souborné stanovisko již nebylo pořizovatelem urbanistické studie sestaveno.

A.5. ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY Mapové podklady Digitalizovaný mapový podklad pro měřítko 1 : 5 000 (mapa evidence nemovitostí všech katastrálních území obce, polohopis, formát *dgn), byl zhotoven firmou Jiří Mrkos, Nové Město na moravě, aktualizace 01/2008. Výškopis byl získán z informačního systému OkÚ Žďár nad Sázavou ve formátu dgn, vektorizovaný ze základních map 1 : 10 000 a je pouze orientační. Digitalizovaný mapový podklad v měřítku 1 : 10 000 - ZABAGED (mapové listy 24-13-13, 24-13-14, 24-13-18, 24-13-19, 24-13-24), pro výkres širších vztahů v měřítku 1 : 25 000 byl získán na ORP Bystřice nad Pernštejnem odkud byly poskytnuty projektantovi rovněž ortofotomapy ve stejném rozsahu jako předaný Zabaged.

B.

ÚDAJE

O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ

NÁVRHU Zadání bylo splněno v celém rozsahu.

C.

LIMITY

V ÚZEMÍ

Jsou vymezeny v Koordinačním výkrese O-2.

C.1. PAMÁTKY NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY V obci Strážek se nacházejí objekty památkově chráněné podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. farní kostel sv. Šimona a Judy (k.ú. Strážek, parcela č. 1), poklona sv. Floriána na návsi (k.ú. Strážek, parcela č. 1876/7), socha sv, Jana Nepomuckého u kostela (k.ú. Strážek, parcela č. 42/1), zřícenina hradu Mitrov jižně od obce (k.ú. Mitrov). Návrh na zapsání do seznamu nemovitých kulturních památek:

zámek Mitrov v k.ú. Mitrov

PAMÁTKY MÍSTNÍHO VÝZNAMU Drobné stavby a objekty, které nejsou zapsány jako nemovité kulturní památky, ale mají pro řešené území urbanistický, společenský nebo kulturní význam (kapličky, drobná architektura, zejména sakrální, smírčí kameny, …) jsou označovány za památky místního významu. K nejvýznamějším patří: kaplička v k.ú. Jemnice u Moravce, areál fary s branou a stodolou v k.ú. Strážek, mlýn v údolí Bobrůvky v k.ú. Strážek, areál domova důchodců – bývalý zámek v k.ú. Mitrov, kaplička v k.ú. Meziboří, panský dvůr v Novém Dvoře, k.ú. Meziboří, objekt bývalé hospody „Zastavilka“ v Krčmě, k.ú. Meziboří, kaplička v Moraveckých Janovicích


Strana

11

STRÁŽEK


C.2. PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ „Meziboří“ (ev. č. 2413026, k.ú. Meziboří) – po těžbě rud před rokem 1945 „Moravské Janovice“ (ev. č. 2413028, k.ú. Meziboří a Moravecké Janovice) – po těžbě rud před rokem 1945

D.

VEŘEJNÁ

INFRASTRUKTURA

D.1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA D.1.1.

ŽELEZNIČNÍ TRASY

STRUKTURA DOPRAVY ŽELEZNIČNÍ Vedení železničních tratí Tišnov – Žďár nad Sázavou a Brno – Havlíčkův Brod – Praha je zcela mimo katastrální území městyse, na urbanistické řešení Strážku s místními částmi nemá vliv a proto nejsou v ÚP žádné návrhy rozvoje železničních tratí.

D.1.2.

DOPRAVA NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH

SILNIČNÍ SÍŤ A PŘEPRAVNÍ VZTAHY Městys je nedostatečně připojen na tranzitní dopravní tahy vedené krajem Vysočina a dále napříč republikou. Jsou navrženy alespoň minimální řešení, které dopravní vazby v řešeném území mírně zlepší, pokud budou realizovány. Strážek byl dříve součástí Jihomoravského kraje a jeho připojením ke kraji Vysočina se zcela změnily dopravní vazby, které je těžko jednorázově změnit. Je navržena změna vedení silnice III/3853, která bude vedena jako obchvat severozápadně Strážku a má za úkol vyvést tranzitní dopravu od Dolní Rožínky mimo zastavěnou část. Na vedení trasy zástavbou je několik dopravních závad, které realizací obchvatu nebudou pro obec již tak výrazné. Důležité bude i snížení intenzity dopravy projíždějící obcí z Dolní Rožinky. Silnicí III/3853 a II/388 je městys dopravně napojen na nejbližší sídlo státní správy, a to Bystřici nad Pernštejnem. Rovněž toto dopravní napojení je pro obyvatele Strážku komplikované. Významné pro Strážek bude i vybudování navržené místní komunikace z Meziboří do Nové Vsi, které výrazně urychlí spojení řešeného území na dálnici D1 a to do MÚK Lhotka v km 153 D1. Tato stavba urychlí spojení do Jihlavy dálnicí. Relizace těchto dopravních staveb je minimum, které alespoň dopravní spojení zkrátí a odstranní některé dopravní závady. I tak bude Strážek mimo dopravní tahy, což má závažný vliv na ekonomiku území, ale je výhodné pro rozvoj cestovního ruchu. Ostatní silnice II. i III. třídy, tj. II/389, III/36044, III/3853, III/3859, III/38510, III/3892 a III/3894 budou upravovány v rámci svého pozemku. Silnice II/389 původně dopravně připojovala území Strážku k Tišnovu a Brnu. Tento dopravní směr je v území sice vedlejší, ale silnice přesto tvoří dopravní osu území.

STRUKTURA DOPRAVY SILNIČNÍ MOTOROVÉ A NEMOTOROVÉ, DOPRAVNÍ ZÁVADY Silnice Na II/386 je navrženo odstranění dopravní závady v zastavěném území obce, které by mělo přispět ke zvýšení bezpečnosti dopravy a obyvatel. Ostatní úpravy v průjezdních úsecích zastavěného území jsou vázány na stabilizovanou historickou zástavbu a parcelaci přilehlých pozemků. Veškeré úpravy je nutno podřídit zvýšení bezpečnosti dopravy a obyvatel. Velká část zástavby v území je dopravně obsloužena silnicí II/389 a nebo silnicemi III. třídy.

Místní komunikace Strážek Stabilizovaný systém místních komunikací připojených na silnici II/389 a III/3853 je doplněn návrhem dostavby místních komunikací pro novou výstvabu. Ostatní plochy navržené k zástavbě budou dopravně obslouženy stávajícími místními komunikacemi. Stávající systém je výsledkem staletého stavebního rozvoje obce v poměrně složitém terénu. Pouze nejstaší část obce, náměstí je situováno v říční nivě na rovině. Z návsi vycházejí místní komunikace v trasách původních polních cest a většinou z údolí nahoru, na zemědělské pozemky. Technické parametry těchto komunikací většinou neodpovídají normě. Strana

12



STRÁŽEK

Problémem místních komunikací je jejich šířka; zejména u levobřežní místní komunikace jsou úseky, které nedosáhnou na šířku vozovky 5 m. Na tuto komunikaci je navázána významná místní komunikace od Mitrova. Další problém je technický stav mostu na jižní straně městyse (opět je na ni navázána komunikace od Mitrova) a na severním okraji Stážku chybí na místní komunikaci most vůbec a je nahrazen brodem. Tyto dopravní závady doporučuji prověřit další projektovou dokumentací a navrhnout optimální řešení. Nutné je rekonstruovat komunikaci do Mitrova, kde je zdroj zaměstnanosti a s tím i provést rekonstrukci mostu, případně úpravu šířky levobřežní místní komunikace. Dále pak pro další rozvoj obce severním směrem je nutno vybudovat přemostění k bývalému mlýnu, které by sloužilo nejen obyvatelům, ale i cyklistům a turistům, vč. obsluhy pozemků. Jemnice u Moravce Stávající systém místních komunikací je výsledkem staletého stavebního rozvoje obce. Historické cesty jsou zachovány parcelací a stabilizovanou zástavbou. Navržené plochy jsou dostavbou a komunikace navazují plně na stávající stav. Krčma Většina obytných domů a usedlostí v Krčmě je dopravně obsloužena silnicí II/389. Pouze místní část Nový Dvůr má samostatnou místní komunikaci připojenou na II/389. Krátký úsek místní komunikace je rovněž v blízkosti křižovatky II/389 s III/36044, stabilizovaný parcelací, zástavbou a složitými terénními poměry. V jednotlivých obydlených lokalitách místních částí Kčma, Nový dvůr a Strážnice je navržena obytná dostavba respektující původní cestní síť, která bude upravena na místní komunikaci. Krajinný ráz území zůstane zachován, pokud bude zvolen vhodný typ domů. Meziboří Část Meziboří ležící na východním břehu rybníka je dopravně obsluhováno silnicí III/36044. Na západním břehu rybníka jsou roztroušeny zemědělské usedlosti mimo silnici dopravně obslouženy místními komunikacemi. Tento systém je doplněn navrženou místní komunikací, která zlepší dostupnost původní zástavby. Mitrov V Mitrově je místní komunikace vedená k hlavnímu vjezdu do zámku, nyní domova důchodců, která navazuje na silnici III/38510. Jedná se o historickou zámeckou cestu s alejí. Spojkou mezi silnicí III/38510 a místními komunikacemi ve Strážku je rovněž místní komunikací. Tu je nutno vzhledem k jejímu dopravnímu významu spojení Mitrova se Stážkem upravit na silnici III. třídy. Komunikace obsluhuje domov důchodců, je částí příjezdu do rekreačního objektu Podmitrova v údolí řeky a ke zřícenice hradu Mitrov. V současné době je vzhledem k technickému stavu této místní komunikace mezi Mitrovem a Strážkem doprava omezena na osobní a tím jsou obyvatelé domova důchodců dopravně odtrženi od Strážku, kam místní část správně náleží. Moravecké Janovice Místní komunikace navazuje na silnici III/3894 končící na okraji zástavby místní části. Místní komunikace jsou vedeny v trasách přístupových cest k jednotlivým zemědělským usedlostem, a v bráně statku končí. Z jednotlivých usedlostí vychází paprsčitě polní cesty na vlastní pozemky statků. Tato zachovalá středověká dispozice obce založené jako návesní okrouhlice způsobuje nyní dopravní neprostupnost a propojemí zastavěné části s pozemky přilehlého katastru. Proto jsou navrženy místní komunikace tak, aby byly v záhumenní tyto polní cesty propojeny. Zvýší se dopravní prostupnost obce v souvislosti s doplněním místních a účelových komunikací.

Účelové komunikace, účelová doprava V území nebyly provedeny komplexní pozemkové úpravy, které by vyčlenily nezbytná společná zařízení v řešeném území, tj. cesty, protierozní opatření a opatření ke zlepšení životního prostředí. Území mimo zástavbu bylo původně rozděleno na malé parcely, jejich spojením byly některé cesty rozorány. Navrhujeme dle požadavků městyse obnovu těch, které jsou potřebné a doplnění novými trasami k novým cílům. Návrhy nových tras zajišťují prostupnost krajiny. Je to v k.ú. Jemnice pro obsluhu nových rybníků navržená záhumenní cesta. Ve Strážku jsou navrženy účelové komunikace pro zajištění obsluhy pozemků po realizaci obchvatu a dále na jižním okraji zástavby nové propojení obce do údolí Bobrůvky. Účelová komunikace nyní vede areálem bývalého mlýna a dopravní napojení do údolí řeky je přerušeno. V Meziboří, Strážnici a Moraveckých Janovicích je navržena obnova rozoraných polních cest pro zajištění prostupnosti krajiny.

HROMADNÁ DOPRAVA Vlaková doprava Vlaková doprava nemá zásadní význam, je pouze doplňkem při cestování obyvatel mimo kraj.


Strana

13

STRÁŽEK


Autobusová doprava Obsluha celého správního území městyse Strážek není vyvážená, v místní části Mitrov chybí přímé propojení s centrem, tj. Strážkem. Tato absence je závažným problémem pro obsluhu domova důchodců a i pro samotné obyvatele tohoto zařízení. Jsou omezeni ve svém pohybu. Je nutno změnit a upravit trasování linek tak, aby tato absence propojení byla odstraněna. Pro tak rozsáhlé správní území Strážku není hromadná doprava dostatečná a bez osobního auta se obyvatelé neobejdou. To snižuje standart bydlení, dojíždí se do škol a na nákupy; místní části jsou bez vybavenosti. Nedostatečná je také doprava o víkendech. Je nutno ji posílit o linky do místních částí. Problematické je i spojení s krajským městem, Jihlavou a správním městem Bystřicí nad Prnštejnem. Spojení do Jihlavy funguje pouze s přestupy 2 – 4× a je časově náročné. Nedostatečná dopravní obslužnost má vliv nejen na rozvoj osídlení, ale i na rozvoj cestovního ruchu, který by mohl při správném nastartování být ekonomickým přínosem řešeného území. Městys a jeho části jsou dopravně obslouženy autobusovými linkami dopravní společnosti ZDAR a.s. Bystřice nad Pernštejnem a ČSAD Tišnov: V současné době je řešené území obsluhováno 36-ti linkami v pracovní dny a 6-ti v sobotu a neděli. Obsluha celého správního území městyse Strážek není vyvážená. Přehled dopravního spojení městyse: Číslo linky Název linky 730700 Tišnov – Vratislávka – Moravec 730980 Tišnov – Vratislávka – Dolní Rožinka 840215 Velké Meziříčí – Dolní Rožínka – Bystřice nad Pernštejnem 840304 Bystřice nad Pernštejnem – Dolní Rožínka – Moravec – Radkov 840306 Bystřice nad Pernštejnem – Křižanov 840317 Bystřice nad Pernštejnem – Dolní Rožínka – Olší 840320 Bystřice nad Pernštejnem – Nedvědice – Olší – Předklášteří – Kuřim CELKEM

pracovní dny

soboty a neděle

celkem

6

6

6

6

1

2

3

9

9

8

8

6

6 4

36

6

42

Přínosem pro území Strážku by byla realizace Integrovaného dopravního systému v kraji Vysočina.

Autobusové zastávky Autobusové zastávky v řešeném území městyse Strážek nejsou dobudovány a je nutno je z důvodu bezpečnosti postupně dle počtu cestujících rekonstruovat. Estetická a bezpečná zastávka hromadné dopravy je nezbytná ke zvýšení standartu bydlení v krajině a rozvoji cetovního ruchu.

Doprava v klidu Řešení garážování a parkování je v řešeném území pro novou výstavbu podmínkou stavebního povolení. Pro občanské vybavení a aktivity městyse a jeho částí je nutno zajistit plochy pro parkování buď jako vyčleněné dopravní značkou a nebo jako zpevněné plochy, které jsou součástí veřejného prostranství. Potřeby vychází z požadavků městyse, a jejich územních možností. Pro výrobní areály a areály podnikání stávající i navrhované si musí zajistit majitelé firem na vlastním pozemku.

Doprava cyklistická, cyklotrasy Dolnění tras pro cyklisty posílí atraktivitu území pro rozvoj cestovního ruchu. V současnosti jedna značená cyklotrasa neukáže turistické zajímavosti krajiny. Nově navržené trasy propojují místní části Strážku, které se mohou stát turistickými základnami a navrhovanou rezervu pro autokemping v Meziboří.

Doprava pěší, pěší trasy Důvodem doplnění chodníků je zvýšení bezpečnosti obyvatel a standartu bydlení v území. Územím Strážku je veden systém značených turistických tras, které jsou v krajině stabilizovány a nedoplňujeme je. Jejich vedení je stabilizováno a zapadá do systému značení klubem turistů.

Strana

14



STRÁŽEK

Strážkem je vedena údolím řeky Bobrůvky dálková modrá turistická trasa z Poličky přes Jimramov, Zubří, Strážek, Nedvědici, Vír do Svojanova. Dále prochází územím červeně značená turistická trasa přes Krčmu, rovněž údolím Bobrůvky, která je vedena jako dálková trasa přes Tišnov, Skryje, Krčmu, Dolní Libochovou, Velké Meziříčí, Netín, Radostín nad Oslavou, Žďár nad Sázavou, Škrdlovice, Sněžné, Jimramov. Žlutá trasa je vedena z Dolních Louček přes Nihov do Meziboří, Kčmy, Habří, kde se napojí na modrou značku. Ze Strážku pak je vedena žlutá značka přes Radkov, Pikárec, Sklenné, Bory, Netín.

Dopravní zařízení Vzhledem k poloze obce mimo hlavní trasy tranzitní dopravy není zatím v katastru žádné významné dopravní zařízení mimo čerpací stanice pohonných hmot ve Strážku a pneuservis v místní části Borky. Veškerá jiná zařízení pro motoristy, tj. opravny a prodej aut a náhradních dílů je nejblíže ve Velkém Meziříčí, Velké Bíteši nebo v Brně. K posílení rozvoje cestovního ruchu je držena územní rezerva pro vybudování autokempingu v Meziboří. Hygienická hluková pásma pozemních komunikací II/389 stanoviště č. 6 – 3890 mezi Jemnicí a Strážkem tab.

Intenzity dopravy - celoroční průměr rok 2005

INA24

IOA24

IM24

I24

256

797

10

1083

Intenzita dopravy při sčítání mezi rokem 2000 (859 vozidel/24 hod.) a rokem 2005 (1083 vozidel/24 hod.) vzrostla o 224 vozidel, tj. o 21 %. Indexy přepočtu intenzity pro rok 2020 poskytnuté ŘSD Brno: Těžká 1,3; osobní 1,33; motocykly 1,33; celkem 1,31 tab. Intenzity dopravy - celoroční průměr rok 2020 INA24

IOA24

IM24

I24

333

1060

10

1403

tab. Výpočet hladiny akustického tlaku - vstupní hodnoty r. 2020 noc IOAn

INAn

nnNa = In/8

nnOA = In/8

PNA %

v km/hod

192

53

7

24

23,7

45 nebo 75

IOAd

INAd

ndNa=In/16

ndOA = In/16

PNA %

v km/hod

868

280

18

54

23,7

45 nebo 75

den

tab. Faktory F 2020 F1 den I

OAd

54

noc voz/hod

I

NAd

18

voz/hod

I

OAn

voz/hod

24

I

NAn

F2

F3

1

1

voz/hod

7

tab. L x v zastavěné části obce pro rok 2020 (Jemnice) Lx dB(A) Lx dB(A) den

Noc

Y

U

Y

U

56,1

1

52,1

1

50,0

7,1

40,0

13,1

55,0

2,1

45,0

8,1

60,0

0

50,0

3,1


Strana

15

STRÁŽEK


tab. L x mimo zastavěné části obce pro rok 2020 (Jemnice) Lx dB(A) Lx dB(A) den

Noc

Y

U

Y

U

54,9

1

52,9

1

50,0

5,9

40,0

13,9

55,0

0,9

45,0

8,9

60,0

0

50,0

3,9

tab. Přípustné hladiny akustického tlaku dle novely nař. Vlády 148/2006 - obec Jemnice den Noc LaeQ = 50 B(A)

LAeQ = 40 B(A)

Ldvn dB(A)

pásmo v m

Ln dB(A)

pásmo v m

50

40

40

135

55

15

45

65

60

0

50

20

tab. Přípustné hladiny akustického tlaku dle novely nař. Vlády 148/2006 -mimo obec Jemnice den Noc LaeQ = 50 B(A)

LAeQ = 40 B(A)

Ldvn dB(A)

pásmo v m

Ln dB(A)

pásmo v m

50

10

40

70

55

0

45

15

60

0

50

10

Výpočet je posouzen pro odrazivý terén v obci a pohltivý mimo obec. Výpočet je proveden dle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŽP 2005. Silnice v obci Jemnice není souvisle oboustranně obestavěna. Pro posouzení je použito korekce +10dB(A), je posuzován hluk v okolí silnice II. třídy, která je v území hlavní pozemní komunikací. Ve výhledovém období 2020 nebude v obci izofona pro přípustnou hladinu hluku 60 dB(A) ve dne dosažena a v noci, kdy je přípustná hladina 50dB(A) bude izofona dosažena 20 m od osy silnice (průjezdní úsek jemnice). Mimo průjezdní úsek bude přípustná hladina hluku 60 dB(A) dosažena pouze v noci, a to 10 m od osy silnice (mimo průjezdní úsek Strážek – Hranice katastru). II/389 stanoviště č. 6 – 3906 směrem na Krčmu a Tišnov tab.

Intenzity dopravy - celoroční průměr rok 2005

INA24

IOA24

IM24

I24

139

436

6

581

Intenzita dopravy při sčítání mezi rokem 2000 (517 vozidel/24 hod.) a rokem 2005 (581vozidel/24 hod.) vzrostla o 64 vozidel, tj. o 11 %. Indexy přepočtu intenzity pro rok 2020 poskytnuté ŘSD Brno: Těžká 1,3; osobní 1,33; motocykly 1,33; celkem 1,31 tab. Intenzity dopravy - celoroční průměr rok 2020 INA24

IOA24

IM24

I24

181

580

6

767

Strana

16



STRÁŽEK

tab. Výpočet hladiny akustického tlaku - vstupní hodnoty r. 2020 noc IOAn

INAn

nnNa = In/8

nnOA = In/8

PNA %

v km/hod

104

28

4

13

236

45

IOAd

INAd

ndNa=In/16

ndOA = In/16

PNA %

v km/hod

476

153

10

30

23,6

45

den

tab. Faktory F 2020 F1 den I

OAd

noc voz/hod

30

I

NAd

voz/hod

10

I

OAn

voz/hod

13

I

NAn

F2

F3

1

1

voz/hod

4

tab. L x v zastavěné části obcí pro rok 2020 Lx dB(A) Lx dB(A) den

Noc

Y

U

Y

U

53,6

1

49,7

1

50,0

4,6

40,0

10,7

55,0

0

45,0

5,7

60,0

0

50,0

0,7

tab. L x mimo zastavěné části obcí pro rok 2020 Lx dB(A) Lx dB(A) den

Noc

Y

U

Y

U

52,4

1

50,3

1

50,0

3,4

40,0

11,3

55,0

0

45,0

6,3

60,0

0

50,0

1,3

tab. Přípustné hladiny akustického tlaku dle novely nař. Vlády 148/2006 - obec den Noc LaeQ = 50 B(A)

LAeQ = 40 B(A)

Ldvn dB(A)

pásmo v m

Ln dB(A)

pásmo v m

50

18

40

90

55

0

45

30

60

0

50

7,5

tab. Přípustné hladiny akustického tlaku dle novely nař. Vlády 148/2006 -mimo obec den Noc LaeQ = 50 B(A)

LAeQ = 40 B(A)

Ldvn dB(A)

pásmo v m

Ln dB(A)

pásmo v m

50

7,5

40

28

55

0

45

13

60

0

50

7,5


Strana

17

STRÁŽEK


Výpočet je posouzen pro odrazivý terén v průjezdním úseku Strážkem a pohltivý mimo průjezdný úsek. Výpočet je proveden dle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŽP 2005. Silnice v obci Jemnice není souvisle oboustranně obestavěna. Pro posouzení je použito korekce +10dB(A), je posuzován hluk v okolí silnice II. třídy, která je v území hlavní pozemní komunikací. Ve výhledovém období 2020 nebude v obci izofona pro přípustnou hladinu hluku 60 dB(A) ve dne dosažena a v noci, kdy je přípustná hladina 50dB(A) bude izofona dosažena 7,5 m od osy silnice. Mimo průjezdní úsek bude přípustná hladina hluku 50 dB(A) dosažena pouze v noci, a to 7,5 m od osy silnice.

OCHRANNÁ PÁSMA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ A HYGIENICKÁ HLUKOVÁ PÁSMA Na silnicích II. a III. třídy je mimo průjezdný úsek městem silniční ochranné pásmo 15 m od osy silnice. Rozhledová pole jsou ve výkresové části elaborátu vykreslena v průjezdném úseku městyse na silnici II. a III. třídy pro rychlost 50 km/hod., t.j. 35 m a na místních komunikacích pro rychlost 30 km/hod., tj. 20 m od středu křižovatky. Objekty umístěné v rozhledovém poli navrhujeme pokud je to možné přestavbou z rozhledu buď odstranit a nebo dopravní závadu řešit dopravním značením. Objekty umístěné v rozhledovém poli není možno stavebně rozšiřovat. Na silnici II/389, na níž bylo prováděno sčítání intenzity dopravy je vyznačeno hlukové pásmo v průjezdném úseku Jemnice 20 m od osy silnice pro 50 dB(A) v noci; mimo průjezdný úsek od Strážku směrem na Křižanov je hlukové pásmo 10 m pro 50 dB(A) v noci. Denní hodnoty jsou nižší. Ve Strážku, v průjezdném úseku je hlukové pásno pro 50 dB(A) 7,5 m od osy silnice a mimo průjezdný úsek od místní části Borky až do Strážku je rovněž hlukové pásmo 7,5 m od osy v noci, tj. pro 50 dB(A). Denní hodnoty jsou nižší.

D.2. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Zdroje vody: Strážek má vybudovaný veřejný vodovod, napojený na skupinový vodovod Vír - Bystřice nad Pernštejnem – Drahonín, od Horní Rozsičky je přes zásobovací síť a vodoměrnou šachtu voda vedena do vodojemu Strážek 150 m3, hladina 507,98/504,23 m n. m. Jemnice je napojená na skupinový vodovod Moravecko, z vodojemu Dobrá Voda 2x1000 m3, hladina 590,0/585,0 m n.m přes přerušovací komoru 15 m3. Dále jsou využívány dva vrty u Jemnice, odkud je voda čerpána v tříhodinových cyklech přes síť do VDJ ve Strážku. Mitrov i rekreační středisko jsou zásobeny vodou také z veřejného vodovodu přívodním řadem z Bukova. Krčma a Meziboří, Moravecké Janovice nemají veřejný vodovod, zásobení je z vlastních studní. Kvalita vody neodpovídá požadavkům ČSN 75 7111 Pitná voda. Přesto po vybudování veřejného vodovodu doporučujeme studny ponechat, nerušit.

Zásobovací systém: Strážek Stávající stav: Strážek má vybudovaný veřejný vodovod, napojený na skupinový vodovod Vír - Bystřice nad Pernštejnem – Drahonín, od Horní Rozsičky je přes zásobovací síť a vodoměrnou šachtu voda vedena do vodojemu Strážek 150 m3, hladina 507,98/504,23 m n. m. Dále jsou využívány dva vrty u Jemnice. Podle informací správce vodovodu je voda čerpána v tříhodinových cyklech přes síť do VDJ ve Strážku. Výtlačná výška čerpadel je cca 100 m. To znamená, že tlak ve vodovodní síti v době čerpání je příliš vysoký. Je třeba vybudovat signalizaci hladin ve vodojemu, dochází k přelévání a odtoku nevyužité vody. Návrh: Navržené rozvojové plochy budou zásobovány vodou z veřejného vodovodu prodloužením stávajících vodovodních řadů. Vodovodní řad směrem ke školce je určen k rekonstrukci. Vodovodní řady je vhodné, ukládat mimo komunikace, do veřejných ploch, zelených pásů, chodníku, v max. míře zaokruhovány. Na vodovodních řadech budou osazeny hydranty a šoupata. Stávající počet obyvatel je 514, výhledově je uvažováno se zvýšením počtu obyvatel o 66. Celkový výhledový počet obyvatel ve Strážku uvažujeme 580. Výhledová potřeba vody je počítána podle Směrnice č. 9/73. Směrnicí uváděná specifická potřeba vody je snížena na hodnotu 130 l/obyv. den (včetně základní vybavenosti a drobných podnikatelských aktivit). Podle informací správce se spotřeba vody ve Strážku pohybuje v rozmezí 40-55 m3/den.

Obyvatelstvo: uvažujeme se 100% napojením. Potom předpokládaná potřeba vody bude: Průměrná denní potřeba vody Maximální denní potřeba vody

Qp = 75,4 m3/d = 0,87 l/s Q = 113,1 m3/d = 1,31 l/s

Maximální hodinová potřeba

Q = 2,36 l/s

Strana

18

m h



STRÁŽEK

Potřebná akumulace v rozmezí (0,6 až 0,8) z Q cca V = 68 - 90 m3 m

Potřebná akumulace vody je zajištěna ve stávajícím vodojemu. Tlakové poměry: Rozsah nadmořské výšky zástavby je 438 – 470 m n.m., to je výškový rozdíl 35 m. Kóta hladin ve vodojemu

507,98/504,23 m n. m.

Max. hydrostatický tlak

69,98 m

Min. hydrodynamický tlak

34,23 m

Tlak v síti je vyhovující. Podle zákona č. 274/2001 Sb. a jeho novel o vodovodech a kanalizacích nesmí maximální přetlak v nejnižších místech vodovodní sítě každého tlakového pásma převyšovat hodnotu 0,6 MPa. V odůvodněných případech se může zvýšit na 0,7 MPa. Při zástavbě do dvou nadzemních podlaží hydrodynamický přetlak v rozvodné síti musí být v místě napojení vodovodní přípojky nejméně 0,15 MPa. Při zástavbě nad dvě nadzemní podlaží nejméně 0,25 MPa. Jemnice Stávající stav: Jemnice je napojená na skupinový vodovod Moravecko, z vodojemu Dobrá Voda 2 × 1 000 m3 hladina 590,0/585,0 m n.m., před obcí je přerušovací komora 15 m3. Jsou využívány dva vrty u Jemnice, odkud je voda čerpána v tříhodinových cyklech přes síť do VDJ ve Strážku. Bývalý zdroj Zemědělského družstva je mimo provoz. V současné době žije v obci 77 obyvatel. Řešené území se nachází v ochranném pásmu 3° vodního zdroje Pisárky-Brno. Kolem využívaných studní pro hromadné zásobování obyvatel JE-1, JE-2 pod Jemnicí bylo v roce 2004 stanoveno ochranné pásmo 1° a 2°. Návrh: V obci jsou navrhované plochy pro 16 bytových jednotek, 48 obyvatel, plochy pro průmysl a plocha pro smíšenou zástavbu. Celkový počet obyvatel uvažujeme 125. Zásobování vodou rozvojových ploch bude z veřejného vodovodu prodloužením stávajících vodovodních řadů. Potřeba vody pro 125 obyvatel Průměrná denní potřeba vody Maximální denní potřeba vody Maximální hodinová potřeba

Qp = 16,25 m3/d = 0,19 l/s Qm = 24,38 m3/d = 0,29 l/s Qh = 0,51 l/s

Potřebná akumulace vody: přerušovací komora s hladinou

556,0/554,0 m n. m.

potřebná akumulace v rozmezí (0,6 až 0,8) z Q cca V = 14 - 20 m3 m

Bylo by vhodné zvětšit akumulaci čerpací jímky u vrtů. Akumulace je zajišťována v rámci skupinového vodovodu. Tlakové poměry: Rozsah nadmořské výšky zástavby je 496 – 532 m n.m., to je výškový rozdíl 36 m. Kóty v přerušovací komoře 15 m3 s hladinou

556,0/554,0 m n. m.

Max. hydrostatický tlak

60 m

Min. hydrodynamický tlak

22 m

Pro rozsah zástavby o dvou nadzemních podlažích v daném terénu je tlak postačující. Mitrov Stávající stav: V Mitrově je od roku 1973 uveden do provozu veřejný vodovod, v důsledku důlní činnosti se zde ztrácela voda ve studních. Vodovod je napojen na přivaděč Vír - Bystřice nad Pernštejnem - Drahonín se zdrojem vody ve vodárenské nádrži Vír. Na konci Bukova je vodoměrná šachta pro Mitrov a souběžně s komunikací je veden přívodní řad lPE DN 90 do Mitrova. Řídicím vodojemem je VDJ Jasan Dolní Rožínka max. hladina 581,0. Tlaková výška v potrubí je v Mitrově max. 85 m, min. 42,5 m. Zásobeno je i rekreační středisko. Stávající počet obyvatel je 127. Návrh: V Mitrově je uvažováno s dostavbou 6 rodinných domků, 18 obyvatel. Tyto budou napojeny na veřejný vodovod jeho prodloužením.


Strana

19

STRÁŽEK


Potřeba vody: Výhledově je uvažováno se zvýšením počtu obyvatel o 18. Celkový počet obyvatel uvažujeme 145. Průměrná denní potřeba vody Maximální denní potřeba vody Maximální hodinová potřeba

Qp = 18,85 m3/d =0,22 l/s Qm = 28,27 m3/d = 0,33 l/s Qh = 0,59 l/s

Potřebná akumulace vody a tlak v síti je zajištěn ve VDJ Jasan Dolní Rožínka. Meziboří, Krčma, Nový Dvůr, Borky Stávající stav: V Meziboří jsou využívány soukromé studny u domků, v dolní části zástavby u bývalé školy je na veřejnou studnu napojeno asi 5 domků. K hospodářským objektům Zemědělského družstva je přiváděna voda z vodojemu Kozí Horka na kótě 515 m n.m., se studnami jednak pod Krčmou a jednak nad Mezibořským rybníkem. V současné době zde žije 134 obyvatel. Krčma se rozkládá podél státní silnice II/389 a tvoří ji 14 domků, Nový Dvůr je severněji nad Krčmou a je zde 9 domků a chalup, Borky tvoří cca 5 domků. Zásobování vodou je z vlastních studní, které nemají velkou vydatnost. V roce 2000 byl na základě požadavku obecního úřadu Strážek proveden hydrogeologický průzkum vrtu UMI-7 pod lokalitou Nad silnicí za účelem zajištění zdroje vody pro Meziboří. Ověřovaný zdroj měl při průzkumných pracích optimální vydatnost 0,45 l/s, max. 0,55 l/s. Kvalitou odpovídá vodě užitkové, s možnými výhradami i pitné. Nevyhovující je vyšší obsah dusičnanů. Byla by nutná úprava vody. Návrh: V Meziboří je uvažováno s výstavbou 45 rodinných domků pro 135 obyvatel, převážně na pravém břehu rybníka. Za předpokladu využití stávajících a prozkoumaného zdroje je navržen veřejný vodovod a přívod vody i do Moraveckých Janovic. Do Krčmy by byla voda z Meziboří čerpána. Jako variantní možnost je napojení na skupinový vodovod buď čerpáním z Habří nebo z přivaděče Vír-Drahonín přes Moravecké Janovice. V Habří by musela být zvětšena akumulace. Další možností je, provést přívod vody ze Strážku podél komunikace. Potřeba vody: Meziboří Výhledový počet byvatel 269 Qp = 34,97 m3/d = 0,40 l/s Qm = 52,46 m3/d = 0,6 l/s Qh = 1,08 l/s

Krčma, N. Dvůr

celkem

150 19,5 m3/d = 0,23 l/s 29,25 m3/d = 0,34 l/s 0,61 l/s

419 54,47 m3/d = 0,63 l/s 81,71 m3/d = 0,94 l/s 1,69

Moravecké Janovice Stávající stav: Nachází se východně od Meziboří, jsou nejvzdálenější od Strážku a tvoří ji uzavřená zástavba s 36 obyvateli. Zásobování vodou je také z vlastních studní. Návrh: Je zde navrhováno 13 nových rodinných domků, 39 obyvatel. Výhledově je možno Moravecké Janovice napojit na vodovod Meziboří, jak je uvedeno v zásobování Meziboří. Potřeba vody: Celkový počet obyvatel uvažujeme 75. Průměrná denní potřeba vody Maximální denní potřeba vody

Qp = 9,75 m3/d =0,11 l/s Q = 14,62 m3/d = 0,16 l/s

Maximální hodinová potřeba

Q = 0,29 l/s

m h

Ochrana území vyhlášených vodních zdrojů

hranice omezení chránící okolí vodního zdroje před negativními vlivy.

ve vymezeném ochranném území vodního zdrojenelze realizovat činnosti, které mohou negativně ovlivnit kvalitu vodního zdroje (např. hnojení, „černá“ skládka, hnojiště, vylévání kejdy apod.)

Strana

20



STRÁŽEK

D.3. ODKANALIZOVÁNÍ ÚZEMÍ Strážek Stávající stav: Ve Strážku je vybudovaná dešťová kanalizace, převážně z betonových trub. Odvádí dešťové vody do recipientu, kterým je řeka Bobrůvka. Splaškové vody z převážné většiny zástavby jsou likvidovány v jímkách na vyvážení, septicích, v některých případech přepadají do dešťové kanalizace a do řeky. Návrh: Podle PRVK z roku 2004 bude výhledově Strážek odkanalizován oddílnou kanalizací. Je navržená nová splašková kanalizace v celé zástavbě s čistírnou odpadních vod pod obcí na pravém břehu Bobrůvky. Čistírna bude společná i pro splaškové vody z Jemnice. Stávající kanalizace bude plnit funkci dešťové kanalizace. Bude podle potřeby prodloužena. Zástavba u bývalého mlýna v západní části zastavěného území je navržena na odkanalizování buď do jímek na vyvážení, nebo budou splaškové vody přečerpávány do kanalizace na levém břehu Bobrůvky. Jedná se zde o záplavové území řeky Bobrůvky. Ochranné pásmo je navrženo 100 m. V souladu se zákonem 274/2001 Sb. § 19 bude v podrobnější dokumentaci kanalizace řešeno osazení měrného objektu množství splaškových vod. Do kanalizace mohou být zaústěny pouze odpadní vody nezávadné (neobsahující oleje, benzin, metan, chlor, jiné chemikálie nebo vysoké znečištění a pod.), jinak musí být předčištěny. Manipulace a skladování benzinu a ropných látek musí být zajištěny tak, aby nedocházelo k únikům na terén a do kanalizace. Trasy jednotlivých stok jsou zakresleny v situaci. Množství splaškových vod teoreticky odpovídá spotřebě vody: Průměrná denní potřeba vody Qp = 75,4 m3/d = 0,87 l/s Maximální průtok splaškových vod (podle ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky), kh=2,54

Q

hm

= 0,87 × 2,54 = 2,21 l/s

Množství znečištění od obyvatel: uvažované specifické potřeby

pro 580 obyvatel pak bude znečištění

BSK5 CHSK NL Nc Pc

34,8 69,6 31,9 6,38 1,45

60 120 55 11 2,5

g/ob.den g/ob.den g/ob.den g/ob.den g/ob.den

kg/den kg/den kg/den kg/den kg/den

12,7 t/rok 25,4 t/rok 11,64 t/rok

Jemnice Stávající stav: Není zde vybudovaná soustavná kanalizace. Dešťové vody jsou povrchovým odtokem a úseky dešťové kanalizace odváděny do rybníka v nejnižší části obce. Splaškové vody jsou buď zachycovány v žumpách nebo přepadají bez čištění do dešťové kanalizace. Vybudováním vodovodu je vyšší i množství splaškových vod, které je třeba čistit. Návrh: Pro výhled je navržena splašková kanalizace a sběrač na ČOV do Strážku. Je třeba upravit odvod dešťových vod, kanalizací, povrchovými příkopami. Kolem komunikace nad obcí je třeba udržovat příkopy pro odvedení dešťových vod. Množství odpadních vod teoreticky odpovídá potřebě vody. Průměrná denní potřeba vody Qp = 16,25 m3/d = 0,19 l/s Maximální průtok splaškových vod (podle ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky), kh=5,71


Q

hm

= 0,19 × 5,71 = 1,08 l/s

Strana

21

STRÁŽEK




BSK5 CHSK NL Nc Pc

7,5 15,0 6,88 0,31 0,49

60 120 55 11 2,5



2,74 t/rok 5,48 t/rok 2,51 t/rok

Mitrov Stávající stav: Dešťové vody jsou povrchovým odtokem a úsekem dešťové kanalizace odváděny do potoka pod zámecký areál. Splaškové vody jsou zachycovány v jímkách a vyváženy na pole. V zámeckém areálu, kde je domov důchodců, je vlastní čistírna odpadních vod. Návrh: Je navržena splašková kanalizace, splaškové vody budou přečerpávány na navrhovanou ČOV ve Strážku. Dešťové vody budou otevřenými příkopy odváděny mimo zástavbu do volného terénu. Množství odpadních vod teoreticky odpovídá potřebě vody. Průměrná denní potřeba vody

Qp = 18,85 m3/d =0,22 l/s

Maximální průtok splaškových vod (podle ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanal. přípojky), kh=5,56

Q

hm

= 0,22 × 5,56 = 1,22 l/s



BSK5 CHSK NL Nc Pc

8,7 17,4 7,98 1,6 0,36

60 120 55 11 2,5



3,18 t/rok 6,35 t/rok 2,91 t/rok

Meziboří Stávající stav: Zástavba je po obou březích rybníka. Není zde vybudovaná soustavná kanalizace. Dešťové vody jsou povrchovým odtokem a úseky dešťové kanalizace odváděny do rybníka. Splaškové vody jsou likvidovány v jímkách a vyváženy na pole, v některých případech přepadají do rybníka. Návrh: Na levém břehu rybníka je navržena gravitační splašková kanalizace. Na pravém břehu je navržena tlaková kanalizace. Pod rybníkem na levém břehu potoka je navržena čistírna odpadních vod. Ochranné pásmo ČOV uvažujeme 50 m, bude upřesněno podle typu ČOV. Množství odpadních vod teoreticky odpovídá potřebě vody. výhledový počet obyvatel

269

3

Průměrná denní potřeba vody Qp = 34,97 m /d = 0,40 l/s Maximální průtok splaškových vod (podle ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanal. přípojky), kh=4,63

Q

hm

= 0,4 × 4,63 = 1,85 l/s

Množství znečištění od obyvatel:

Strana

uvažované specifické potřeby


BSK5 HSK NL Nc Pc

16,14 kg/den 32,28 kg/den 14,8 kg/den 2,96 kg/den 0,67 kg/den

22

60 120 55 11 2,5


5,89 t/rok 11,78 t/rok 5,4 t/rok



STRÁŽEK

Krčma, Nový Dvůr, Borky, Strážnice Není zde vybudovaná soustavná kanalizace. Dešťové vody jsou povrchovým odtokem a úseky dešťové kanalizace odváděny mimo zástavbu do volného terénu. Splaškové vody jsou akumulovány v jímkách a vyváženy na pole. Jedná se o řídkou zástavbu, výhledově zůstane odkanalizování do vlastních jímek na vyvážení.

Moravecké Janovice Stávající stav: V obci není vybudovaná soustavná kanalizace. Dešťové vody jsou povrchovým odtokem a úseky dešťové kanalizace odváděny do rybníka v nejnižší části obce. Splaškové vody jsou akumulovány v jímkách a vyváženy na pole. Návrh: Je navrženo využití stávajících stok jako jednotná kanalizace, doplnění kanalizace o stoky jednotné sítě a pod rybníkem je navržena čistírna odpadních vod. Ochranné pásmo ČOV uvažujeme 50 m, bude upřesněno podle typu ČOV. Množství odpadních vod: teoreticky odpovídá potřebě vody. výhledový počet obyvatel 75 Průměrná denní potřeba vody Maximální denní potřeba vody

Qp = 9,75 m3/d =0,11 l/s Q = 14,62 m3/d = 0,16 l/s m



BSK5 CHSK NL Nc Pc

4,5 9,0 4,1 0,83 0,19

60 120 55 11 2,5



1,64 t/rok 3,28 t/rok 1,5 t/rok

Podle zákona č. 274/2001 Sb. § 23 se k bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením vymezují ochranná pásma na každou stranu od stěny potrubí nebo stoky: a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do DN 500 včetně b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad DN 500

1,5 m 2,5 m

Vybudováním oddílné kanalizace dojde k eliminaci dešťových vod od splaškových, ke snížení přiváděných balastních vod na ČOV. Povinnost hospodařit s dešťovou vodou vyplývá z prováděcí vyhlášky stavebního zákona č. 501/2006 „o obecných požadavcích na využívání území „ § 20 odst. 5 c) podle které „se stavební pozemek vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno vsakování dešťových vod (§ 21 odst. 3) nebo jejich zdržení na pozemku v kapacitě 20 mm denního úhrnu srážek před jejich svedením do vodního toku či do kanalizace pro veřejnou potřebu jednotné či oddílné pro samostatný odvod dešťové vody veřejné dešťové nebo jednotné kanalizace. § 21 odst. 3 Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno [§ 20 odst. 5 písm. c)], jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě. a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4, b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.


Strana

23

STRÁŽEK


D.4. VODNÍ PLOCHY A TOKY VODNÍ PLOCHY S ohledem na morfologii terénu je v řešeném území poměrně málo vodních ploch. Ty stávající lze charakterizovat takto:

k.ú. Jemnice u Moravce Bezejmenný rybník v nejsevernějším cípu k.ú. - pod rybníkem Piknusek. Rybník o rozloze cca 1 ha částečně zanesený, hráz i objekty ve špatném technickém stavu. Průtočný.

Návesní rybník - v iniciální části povodí - zároveň sbírá kanalizace. Částečně zanesený se špatnou čistotou a objekty. Průtočný.

k.ú. Strážek Velké Kociánky - lesní nádrž o rozloze do cca 1/2 ha: přírodně hodnotná nádrž s rozsáhlými litorály a tedy značně zanesená. Technický stav objektů a hráze špatný. Průtočná.

Malé Kociánky - lesní nádrž o rozloze několika arů bez řádných objektů nedávno vyčištěná od sedimentů. Průtočná. Strážek - rybník na J okraji obce Strážek s rozlohou cca 1/2 ha. Technický stav hráze a objektů špatný - vydáno územní rozhodnutí na obnovu. Průtočný.

Bahna - Mařanka: v údolnici mezi těmito dvěma místními tratěmi nad ústím do nivy Bobrůvky naproti Podmitrovu. Průtočná značně zanesená nádrž s rozlohou cca 1/4 ha bez řádných objektů. Bařovec - průtočná lesní nádrž na Moraveckém potoce severozápadně od Strážku. Částečně zanesená ve špatném technickém stavu. Rozloha cca 1/4 ha.

Pod Jemnicí – Novostavba průtočné nádrže o ploše vodní hladiny 1/2 ha. Černý les – lesní nádrž vybudovaná na vodoteči cca 300 m pod nádrží Malé Kociánky.

k.ú. Meziboří Mezibořský rybník: největší vodní plocha v řešeném území charakteru průtočného rybníka s plochou 17,5 ha a maximální hloubkou 4 m. Technický stav objektů špatný. Průtočný.

k.ú. Mitrov Zámecká jezírka - 2 malá parková zámecká jezírka napájená z okolních ploch a průsakem - bez přímého přítoku (malé povodí).

k.ú. Moravecké Janovice Návesní rybník - v iniciální části povodí - zároveň sbírá kanalizace. Částečně zanesený se špatnou čistotou a objekty. Průtočný.

Pod skalkami - cca 500 m jižně od zástavby leží mezi pastvinami kaskáda 2 malých průtočných nádrží bez dostatečných objektů.

VODNÍ TOKY Základní informace Hydrologickou páteří řešeného území jsou toky Bobrůvka (převážná část) a Libochovka (menší část). Tyto toky tečou souběžně v samostatných relativně zaříznutých údolích s drobnými bočními přítoky a slévají se až v Dolních Loučkách. Plocha povodí k závěrnému profilu na spodním okraji řešeného území činí u Bobrůvky cca 200 km2 a u Libochovky cca 70 km2. Dle vodohospodářské mapy leží řešeného území v hydrologickém povodí č. 4-15-01-092 až 094 (Bobrůvka) a 4-1501-103 (Libochovka). Bobrůvka jako jediná z toků v řešeném území je klasifikována jako vodohospodářsky významný tok dle vyhl. č. 470/2001 Sb.

Využití povodí Využití plochy povodí v řešeném území a jeho nejbližším okolí je dáno zejména geomorfologií:

▪

nivy obou hlavních toků s neupravenými koryty jsou vesměs zatravněné, místy využívané rekreačně, v případě Strážku i venkovskou zástavbou;

▪ ▪

poměrně strmé boční svahy se zaříznutými drobnými toky (hloubka strží i více než 10 m) jsou převážně zalesněné; plochy parovin v okolí rozvodí jsou využívány převážně zemědělsky, vzhledem k členitosti krajiny však vodní eroze ani zde není extrémně vysoká.

Strana

24



STRÁŽEK

Úpravy toků Převážná většina vodních toků není upravená. Upraveny jsou pouze tyto úseky:

▪

Bobrůvka ve Strážku: rozšíření koryta na 15 m, svislé nebo šikmé nábřežní zdi zděné z kamene, zpevňující stupně a prahy);

▪

Bobrůvka po celé délce: vlastní koryto s výjimkou výše uvedeného není upraveno, ale jsou zde jezy a prahy ke stabilizaci podélného sklonu a odběrům vody na bývalé mlýny a jiná zařízení; některé z těchto objektů tvoří migrační bariéru;

▪

Moravecký potok: na západním okraji řešeného území pod rybníkem Kacíř je zatrubněný, dále navazuje v úseku cca 600 m otevřené původně prizmatické koryto (dnes pozměněno korytotvornými procesy) bez břehových porostů, v úseku lesa již opět neupravené koryto;

▪

odtok z rybníka Piknusek - v hustě zarostlé nivě nezřetelné koryto, místy možná zatrubněné.

Odběry vod Hydroenergetický potenciál Bobrůvky byl v minulosti hojně využíván. Odběry vod z koryta byly v těchto místech:

▪

km 29,920 - severní okraj řešeného území: jez výšky cca 1 m charakteru strmého balvanitého skluzu ve špatném technickém stavu; odběr funguje, náhon je značně zanesen, ale zvodněn a funkční; původní mlýn na severním okraji Strážku v rekonstrukci – malá vodní elektrárna (MVE) nefunkční, majitel uvažuje obnovu;

▪

km cca 29,25 - severní okraj Strážku těsně pod výše uvedeným mlýnem: náhon není využíván a ústí zpět do Bobrůvky těsně nad silničním mostem ve Strážku;

▪

km cca 26,150 - Podmitrov: původní jez zřejmě destruován, v patě LB svahu zůstal zachován suchý příkop částečně využitelný pro případné napájení vodohospodářských děl; původní mlýn dnes využíván pouze k rekreačním účelům;

▪

km cca 23,6 - pod Habřím: původní jez destruován, náhon v patě PB svahu zůstal zachován - bez vody; původní mlýn dnes rekonstruován, majitel neuvažuje obnovu vodohospodářských či energetických funkcí;

▪

km 21,000 - chatová osada pod Moraveckými Pavlovicemi: původní jez destruován, náhon částečně zachován a zvodněn - místy ale zcela zanesen; původní mlýn rekonstruován, majitel by rád obnovil i náhon a vodohospodářské či energetické funkce.

Hydroenergetický potenciál Libochovky byl v minulosti využíván ve vazbě na Mezibořský rybník.

Správcovství toků Správcovství toků je rozděleno takto:

▪ ▪ ▪

Povodí Moravy, s.p.: vodohospodářsky významný tok Bobrůvka, Zemědělská vodohospodářská správa: Moravecký potok, Bukovský potok,, Střítěžský potok, Libochovka, pravostranný přítok Libochovky od Radňovsi, levostranný přítok Bobrůvky od Horní Rozsíčky; Lesy ČR, s.p., OST Brno: ostatní toky v řešeném území.

Hydrologické údaje n-leté vody: n

1

2

5

10

20

50

100

profil

m3/s

m3/s

m3/s

m3/s

m3/s

m3/s

m3/s

Bobrůvka LG Skryje 1)

18

26

37

43

52

63

70

Bobrůvka LG Skryje 2)

18

27

42

52

63

79

90

Libochovka nad Haldou

12

18

30

38

48

55

60

Poznámky: 1.

Hydrologické údaje Bobrůvky 1) byly převzaty z vyjádření ČHMÚ ve stanoveném inundačním území Bobrůvky (Povodí Moravy, říjen 1992).

2.

Hydrologické údaje Bobrůvky 2) byly převzaty z Hydrologických poměrů ČSSR - díl. III (ČHMÚ, 1970).

3.

Profil Bobrůvky - LG Skryje leží pod zájmovým územím (plocha povodí 222,47 km2).

4.

Hydrologické údaje Libochovky byly převzaty z Hydrologických poměrů ČSSR - díl. III (ČHMÚ, 1970).

5.

Profil Libochovky - nad Haldou leží pod zájmovým územím (plocha povodí 87,17 km2).


Strana

25

STRÁŽEK


Kapacity koryt Většina toků v řešeném území je neupravena. Z toho plyne, že kapacita jejich koryt se pohybuje obecně v řadu cca jednoleté až dvouleté vody s možnými odchylkami na obě strany. Větší průtoky se rozlévají do nivy, vesměs využívané jako louky. Jedinou podstatnou výjimku tvoří výše popsaná úprava Bobrůvky ve Strážku. Ani ta ale nezaručuje ochranu nivy v obci na absolutní hodnoty, což prokazují i dřívější rozlivy. Rizika rozlivů zvyšují ledové jevy. Prostorové možnosti pro zvyšování kapacity koryta jsou omezené. Proto není vhodné uvažovat s rozšiřováním zástavby v nivě. Pro Bobrůvku bylo na návrh správce toku Povodí Moravy, s.p. Krajským úřadem Vysočina dne 14. 2. 2008 stanoveno záplavové území (č.j. KUJI 11999/2008), které je převzato a zakresleno do grafické části. Vodoprávní úřad nestanovuje podle § 67 odst. 3 vodního zákona omezující podmínky v záplavovém území, neboť podmínky a souhrn povinností vyplývající z vodního zákona snižují nepříznové účinky povodní a zajišťují dostatečnou ochranu jakosti a zdravotní nezávadnosti vod. Ostatní toky své zátopové území stanoveno nemají.

Stabilita koryt Z hlediska erozní stability koryt je stav dobrý u páteřních toků. Drobné přítoky však protékají ve svých středních úsecích strmými svahy a dochází zde k zahlubování a vytváření strží hloubky i přes 10 m. Tento jev je nutné považovat za přirozený a způsob hospodaření (převážně lesní) se mu přizpůsobuje. V krajním případě budou koryta stabilizována metodami hrazení bystřin ve smyslu vyhl. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkce lesa.

Správa toku a jeho ochranné pásmo Nový vodní zákon 254/2001 Sb. a vyhláška 470/2001 Sb. upravují povinnosti správců toků a vymezují „ochranné pásmo“ - § 49, odst. (2) zákona takto:

„Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry, b) u ostatních významných vodních toků jiných, než pod písmenem a), nejvýše v šířce 8 m od břehové čáry, c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Žádný z vodních toků v řešeném území není určen pro vodní cestu, Bobrůvka je však významný tok. V územním plánu to znamená automaticky vymezené „ochranné pásmo“ u Bobrůvky 8 m od břehové čáry, u všech ostatních vodních toků v šířce 6 m od břehové čáry na každou stranu.

Revitalizace koryt Stav koryt je v řešeném území z hlediska revitalizace relativně dobrý. Nevyhovuje pouze:

▪

Pomístně Bobrůvka se stupni a jezy, které tvoří migrační bariéry. Dle § 15, odst. (6) zákona o vodách 254/2001 Sb. „Při povolování vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být zohledněna ochrana vodních toků a na vodu vázaných ekosystémů. Tato vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku.“

▪ ▪

Libochovka – hráz Mezibořského rybníka – vytváří obdobnou bariéru. Horní tok Moraveckého potoka (zatrubnění a níže prizmatické napřímené koryto bez břehových porostů) - shora až po okraj lesa.

Dle § 15, odst. (6) zákona o vodách 254/2001 Sb. „Při povolování vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být zohledněna ochrana vodních toků a na vodu vázaných ekosystémů. Tato vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku.“ Ochrana území vyhlášených vodních zdrojů – ochranné pásmo vodního zdroje 1°a 2°, omezení chránící okolí vodního zdroje před negativními vlivy. Zásady pro využívání území ve vymezené ploše nelze realizovat činnosti, které mohou negativně ovlivnit kvalitu vodního zdroje (např. hnojení, „černá“ skládka, hnojiště, vylévání kejdy apod.)

Strana

26



STRÁŽEK

ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ Záplavové území významného vodního toku Bobrůvka (Loučka) v úseku říční kilometr 19,080 – 60,00 bylo stanoveno Krajským úřadem Vysočina dne 14. 2. 2008 pod číslem jednacím KUJI 11999/2008. Záplavové území bylo stanoveno pro výskyt přirozené povodně s periodicitou jedenkrát za pět, dvacet a sto let (Q5, Q20 a Q100), včetně aktivní zóny. Rozsah záplavového území pro Q100 a aktivní zóna je zakreslena v grafické části ve výkrese číslo O-2 – Koordinační výkres, v měřítku 1 : 5 000. Ostatní toky své zátopové území stanoveno nemají.

ODVODNĚNÍ ÚZEMÍ Je graficky znázorněno ve výkrese číslo O-3 - Zábor ZPF a PUPFL, v měřítku 1 : 5 000 V obci Strážek se vyskytují odvodněné plochy v k.ú. Jemnice u Moravce, Meziboří, Mitrov a Strážek. Tato zařízení včetně melioračních kanálů spravuje Zemědělská vodohospodářská správa, pracoviště Žďár nad Sázavou.

D.5. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Stávající stav: Z Moravce je přiveden středotlaký plynovod do Jemnice a Stážku, kde je proveden rozvod plynu. Regulace na nízkotlak, pro napojení obyvatel, je přes domovní regulátory. Návrh: Zástavbu na navrhovaných plochách je možno zásobit plynem ze stávajícího stl rozvodu jeho prodloužením. Je navrženo prodloužení stl plynovodu až do Mitrova, kde na zámku je domov důchodců. Plynofikací obcí se vyloučí dosavadní používání tuhých paliv, které svou koncentrací jsou hlavním znečišťovatelem přízemních vrstev - hlavní podíl místních hodnot imisního zatížení ovzduší.

Předpokládaná potřeba plynu: Obyvatelstvo: Uvažujeme se 100 % napojením Specifickou potřebu plynu uvažujeme pro jednu kategorii - vaření, ohřev TUV, topení - hodnotou 2,0 m3/h, 3000 m3/rok. Nárůst potřeby plynu pro obyvatelstvo: Místní část

počet bytů

m3/hod

m3/rok

Strážek

22

44

66 000

Jemnice

16

32

48 000

Mitrov

13+DD

36

Celkem

38+DD

60 000 3

174 000 m3/rok

112 m /h

OCHRANNÁ PÁSMA PLYNOVODŮ - u ntl a stl plynovodů a přípojek v zastavěné části obce na obě strany od půdorysu

1m

- u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek

4m

D.6. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Síť VVN 400 kV: Řešeným územím neprochází vedení napěťové hladiny 400 kV. Rozvodny ZVN/VVN/VN se v území nevyskytují, rovněž zde nejsou vybudované žádné výrobny elektrické energie, které by pracovaly do nadřazených sítí. Síť VVN 220 kV: Řešeným územím neprochází vedení napěťové hladiny 220 kV. Síť VVN 110 kV: Řešeným územím neprochází vedení 110 kV. Mimo řešené území severovýchodně a východně pak prochází, přes k.ú. Moravecké Pavlovice a Střítež, jednoduché vedení napěťové hladiny 110 kV VVN č. 5537 Čebín – Dolní Rožínka v provedení na ocelových sloupech typu „trojúhelník“. Vedení je chráněno ochranným pásmem jehož šířka je 15 m na každou stranu od krajních vodičů. Celková šířka ochranného pásma je tedy 38 m. Ochranné pásmo musí být dle vyjádření E.ON a.s. Regionální správy sítě VVN plně © Ing.arch. Jana Janíková, Mášova 24, 602 00 Brno

Strana

27

STRÁŽEK


respektováno. Vedení je součástí distribuční soustavy 110 kV JME a.s., napájí cizí transformovnu dolů a nemá pro řešené území bezprostřední význam. Transformovna 110/22 kV Bystřice nad Pernštejnem je po rekonstrukci a transformaci zajišťují dva stroje 40 MVA. Transformace 110/22 kV Čebín je zajištěna dvěma transformátory 40 MVA. Z této transformovny je přes síť 22 kV zásobováno řešené území. Dle sdělení E.ON Distribuce, a.s., je stav rozvodné soustavy 110 kV a po rekonstrukci i transformace 110/22 kV v Bystřici nad Pernštejnem, mechanicky a přenosově dobrý. Sítě a zařízení VN 22 kV: Vedení je součástí distribuční soustavy 22 kV. Dle sdělení E.ON Distribuce a.s. je stav rozvodné soustavy 22 kV dobrý. Vedení VN 92 je na betonových sloupech, VN 33, odbočka Újezd většinou na betonových nebo ocelových příhradových podpěrách v dobrém mechanickém stavu. Odbočka Osová Bitýška je v úseku Nový Dvůr - Meziboří – Radňoves na dřevěných patkovaných sloupech, rovněž tak přípojka pro Moravecké Janovice, jinak jsou ostatní úseky vedení většinou na betonových podpěrách v dobrém mechanickém stavu.

Transformovny 22/0,4 kV V řešeném území je v současné době celkem 17 trafostanic. Jejich seznam s označením použitým na výkrese a názvy, které používá E.ON Distribuce a.s. Trafostanice jsou venkovního provedení s napojením na vzdušné vedení, dále pak zděná, napojená kabelovým vedením. Převážná většina trafostanic je v dobrém technickém stavu a vyhovují požadavkům odebíraného výkonu. Podrobnější údaje o transformovnách jsou v následující tabulce.

Přehled transformoven 22/0,4 kV Druh Označení Umístění, název TR 1 Borky TR 2 TR 3 TR 4 TR 5 TR 6 TR 7 TR 8 TR 9 TR 10 TR 11 TR 12 TR 13 TR 14 TR 15 TR 16 TR 17

Moravecké Janovice Meziboří, Obec Meziboří, Za rybníkem Strážnice Krčma Habří Mitrov, Rekreace VÚ Mitrov, Rekreace OSP Mitrov, Důchodci Mitrov, Obec Strážek, Družstvo Strážek, Řadovky Strážek, Školka Strážek, U mostu Strážek, Nová výstavba Jemnice

majetek DTS EON

Typ BTS

DTS EON DTS EON DTS EON DTS EON DTS EON DTS EON Cizí Cizí Cizí DTS EON Cizí DTS EON DTS EON DTS EON DTS EON DTS EON

FE BTS BTS FE BTS BTS BTS zděná zděná BTS FE ELV BTS BTS BTS BTS

Výkon Instalovaný kVA Typový kVA 50 250 100 100 160 250 160 100 50 630 2x1000 160 50 160 400 400 160 100

250 400 400 250 250 250 250 630 2x1000 400 250 400 400 400 400 250

Poznámka

Není řešeno

V tomto seznamu jsou uvedeny trafostanice distribuční (DTS). Dále pak odběratelské trafostanice (cizí). Tyto stanice slouží výhradně pro zajištění příkonu pro uvedené podniky, distribuční síť z nich napojena není.

Sítě a zařízení NN 3 × 400/230 V Stávající sítě tohoto typu jsou v řešených obcích venkovním vedením, které je osazeno většinou na betonových sloupech (někde ještě na dřevěných sloupech s betonovými patkami nebo i bez patek), případně na konzolách či střešnících na budovách.

Výrobny elektrické energie V řešeném území nepracuje výrobna elektrické energie do sítě VN 22 kV. Fotovoltaické elektrárny lze dle ZÚR kraje Vysočina na území obce umisťovat pouze za předpokladu, že zapracování do ÚP bude předcházet prověřovací studie.

Strana

28



STRÁŽEK

Popis vedení NN Borky Síť NN je v provedení venkovním vedením vodiče AlFe, místy Cu na dřevěných sloupech, přípojky drátové na střešnících. Místy jsou dřevěné patkované sloupy. Moravecké Janovice Síť NN je v provedení venkovním vedením vodiče AlFe na dřevěných patkovaných sloupech. Meziboří Síť NN je v provedení venkovním vedením vodiče AlFe na dřevěných patkovaných ale i nepatkovaných sloupech. Místy jsou však ponechány měděné vodiče. V západní části za rybníkem je síť NN po rekonstrukci v roce 1993 na betonových sloupech vodiče AlFe v dobrém stavu. Osada a areál družstva u silnice u odbočky na Meziboří je napojen z trafostanice u obytných budov, venkovním vedením, vývod pro areál družstva je kabely NN. Krčma Síť NN je v provedení venkovním vedením vodiče AlFe, místy Cu na dřevěných patkovaných sloupech, místy betonových sloupech. Strážek Síť NN je v provedení venkovním vedením vodiče AlFe na betonových a dřevěných patkovaných sloupech a střešnících, s posilovacími zemními kabely. Za mostem síť NN po rekonstrukci závěsnými kabely AES, vodiči AlFe + posilovací vývody kabelem AES do středu obce. U MŠ kabelizováno + venkovní vedení AlFe na betonových sloupech. V lokalitě nové zástavby v severovýchodní části obce je síť NN provedena zemními kabely. Podél řeky ve směru od Mitrova je síť NN na dřevěných patkovaných sloupech vodiče AlFe. Mitrov Síť NN je v provedení venkovním vedením závěsným kabelem AYKYz na betonových sloupech, dále také vodiči AlFe do areálu statku. V rekreačních oblastech je rozvod zemními kabely. Jemnice Síť NN je v provedení venkovním vedením vodiče AlFe na betonových sloupech, místy na dřevěných patkovaných sloupech. Souhrnně lze konstatovat, že technický i mechanický stav rozvodné sítě je vyhovující. V určitých úsecích bude nutné sítě rekonstruovat, eventuelně upravit zejména v důsledku změn vyvolaných novou zástavbou a zvyšováním nároků na dodávku. Výhledová bilance elektrického příkonu pro návrhové období: Základním údajem pro návrh distribučního systému obcí je stanovení soudobého maximálního zatížení. Distribuční systém je pak dimenzován tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon v době předpokládaného maxima odběru při dodržení všech aspektů hospodárnosti a bezpečnosti, spolehlivosti a kvality napětí, to vše při minimálních počátečních investicích a provozních nákladech. Podíl bytového fondu Z energetického hlediska se pro návrhové období uvažuje s dvojcestným zásobováním obytných domů a průmyslové sféry tj. elektřina a plyn (topení, vaření, příprava TUV). Dle ČSN 34 10 60 jde tedy o stupeň elektrizace "A", kde se elektrická energie používá jen ke svícení a pro běžné elektrické spotřebiče. Vzhledem ke zvyšujícímu se životnímu standardu je nutno mezi takovéto spotřebiče řadit i některé spotřebiče sloužící pro přípravu pokrmů (fritézy, grily, mikrovlnné trouby aj.), které jsou energeticky náročnější. Dle směrnice JME a.s. č. 13/98 je uvažováno s výhledovou hodnotou zatížení na 1 b.j. v rodinném domku (dále RD) 2,1 kW a v bytovém domě (dále BD) 1,5 kW, což je hodnota pro realizační období po roce 2010. Na nárůst odběru elektrické energie bude mít podstatný vliv tato navrhovaná výstavba: Moravecké Janovice Meziboří Strážek Jemnice Mitrov CELKEM © Ing.arch. Jana Janíková, Mášova 24, 602 00 Brno

13 b.j. 48 b.j. 23 b.j. 16 b.j. 6 b.j. 106 b.j. Strana

29

STRÁŽEK


V celkovém součtu je v řešeném území navrženo k výstavbě cca 106 b.j., v rodinných domech. Potřebný příkon pro novou výstavbu bude 223 kW, na úrovni distribučních trafostanic. Podíl občanské vybavenosti a výstavby na smíšených plochách Pro potřeby občanské vybavenosti a drobného podnikání, resp. skladů v navržených lokalitách je počítáno s měrnou hodnotou zatížení 15 W/m2. Včetně občanské vybavenosti je tedy nutno uvažovat s celkovou hodnotou nárůstu 365 kW. Podíl výrobní sféry Pro potřeby výroby a podnikání, v navržených lokalitách, je počítáno s měrnou hodnotou zatížení 10 W/m2. Je tedy nutno uvažovat s celkovou hodnotou nárůstu cca 540 kW. Celková výhledová hodnota potřebného soudobého příkonu: Bydlení 593 kW + 223 kW = 816 kW Nevýrobní sféra, služby a drobná výroba 865 kW + 365 kW = 1230 kW Výrobní sféra 80 kW + 540 kW = 620 kW Pro určení celkového soudobého zatížení všech odběratelských skupin je třeba počítat s vzájemnou soudobostí maxim. Předpokládáme, že maxima je dosahováno ve večerní špičce, pak u sféry bydlení uvažujeme koeficient soudobosti 1,0, u občanské vybavenosti 0,6 a u výrobní sféry 0,2. Celkové soudobé zatížení řešeného území je stanoveno na 1678 kW. Z toho je nutno zajistit na úrovni distribučních trafostanic cca 1260 kW. Tento příkon bude zajištěn následujícím počtem trafostanic: t = 1260/(400 × 0,95 × 0,8) = 4,14 ⇒ 5 trafostanic v dimenzi 400 kVA. Stávající počet trafostanic – 12. Z uvedeného plyne, že stávající počet distribučních trafostanic by byl schopen krýt požadavky na příkon. Připojování nových odběratelů výrobní a nevýrobní sféry bude řešeno v souladu s platnou legislativou (zákon č. 458/2000 Sb. v platném znění). Veškeré úpravy stávající rozvodné sítě a budování nových rozvodů jsou plně v kompetenci vlastníka a provozovatele E.ON Distribuce a.s. Zde je také nutno projednat veškerou výstavbu, která zasahuje do ochranných pásem elektrických zařízení. Souhlas s činností v ochranném pásmu uděluje dle ustanovení zákona č. 458/2000 Sb. o ochranných pásmech E.ON Distribuce a.s. Veřejné osvětlení V obci je vybudována síť veřejného osvětlení. VO je provedeno raménkovými svítidly s výbojkovými zdroji, osazenými na stožárech sítě NN. Tam, kde je síť NN po rekonstrukci je i veřejné osvětlení nové a v dobrém stavu. To je v některých ulicích ve Strážku a částečně v Jemnici.

Ochranná pásma Pro informaci uvádíme šířky ochranných pásem vedení včetně vedení, které je nutno respektovat. Vzdálenost se vždy počítá od kolmého průmětu krajního vodiče.

22 110 220 400

vedení vybudovaná

vedení budovaná

do 31. 12. 1994

po 1. 1. 1995

10 15 20 25

7 12 15 20

kV kV kV kV

m m m m

m m m m

Pro vedení budovaná po 1. 1. 2001 platí následující hodnoty: u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně

▪ ▪ ▪

pro vodiče bez izolace

7m

pro vodiče s izolací základní

2m

pro závěsná kabelová vedení

u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně u napětí nad 400 kV u závěsného kabelového vedení 110 kV u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence

Strana

30

1m 12 15 20 30 2 1

m m m m m m



STRÁŽEK

Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV pak 3 m po obou stranách krajního kabelu. V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno:

▪

zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky,

▪

provádět činnosti ohrožující spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit životy, zdraví a majetek osob,

▪ ▪

provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno:

▪

vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m

V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno:

▪

vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

Ochranné pásmo elektrických stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti:

▪

u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení či vnějšího líce obvodového zdiva,

▪ ▪

u stožárových elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m,

▪

u vestavných elektrických stanic 1 m od obestavění.

u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m,

Písemný souhlas s činností v ochranném pásmu uděluje příslušný provozovatel distribuční či přenosové soustavy v případech, pokud to technické a bezpečnostní podmínky dovolují a nedojde k ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob.

D.7. TELEKOMUNIKACE A SPOJE Dálkové kabely Řešeným územím prochází dálkový kabel v trase mezi obcemi Dolní Rožínka a Strážek a dále jsou připraveny trubky pro DOK v trase mezi obcemi Strážek – Mitrov – Habří. V mapových podkladech jsou tyto trasy dálkových kabelů zakresleny dle podkladů společnosti TEFÓNICA O2. Trasy dálkových kabelů jsou dle zákona č. 151/2000 Sb v platném znění, chráněny ochranným pásmem, jehož šířka je 1,5 m na obě strany od kabelu.

Rozvody MTS V rámci rekonstrukce telekomunikační sítě ve Strážku byla provedena výstavba nové digitální telefonní ústředny instalované v objektu v blízkosti pošty. Kapacita nové digitální ústředny plně vyhovuje požadavkům na telefonní přípojky včetně rezervy v kapacitě. Na telefonní ústřednu jsou napojeni mimo telefonních účastníků Strážku i telefonní účastníci přidružených obcí. S další výstavbou zařízení TEFÓNICA O2 nepočítá. Pro ukládání kabelových vedení v zastavěném území platí zvláštní předpisy, zejména ustanovení ČSN 73 60 05 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení a normy související.

Radioreléové trasy Řešeným územím neprochází radioreléové trasy Českých radiokomunikací. Na k.ú. Strážek je na vrcholu kopce Strážnice základnová stanice mobilní telefonní sítě.

Pošta Poštovní služby zajišťuje Česká pošta s.p. dodávací pošta ve Strážku. Dle sdělení České pošty s.p. Obvodu Jihlava, je stávající stav vyhovující a ve výhledu se neuvažuje se změnou provozu, kterou by bylo nutné řešit změnou v územním plánu.


Strana

31

STRÁŽEK


Příjem TV signálu Distribuce TV signálu je zajišťována několika televizními vysílači. Dále pak je pro pokrytí území TV signálem využíváno TV převaděče Strážek, který je umístěn na parcele č. 306 (k.ú. Strážek), pracující na 7. k. (NOVA). Převaděč má kruhové ochranné pásmo o r = 30 m. Distribuce TV signálu je zajišťována TV vysílači Brno Kojál – 29. k. (ČT 1), 46. k. (ČT 2), 9. k. (Nova) a TV vysílač Žďár nad Sázavou Harusův kopec pracujícím na 32. k. (ČT 1), 49. k. (ČT 2) a 60. k. (Prima).

Limitující faktory využití území TV převaděč má kruhové ochranné pásmo o r = 30 m.

Kabelová televize Distribuce TV signálu kabelovou sítí je zajišťována ve Strážku a v Jemnici, kde je umístěna přijímací stanice pro obě obce.

Místní rozhlas Rozvody místního rozhlasu ve Strážku jsou provedeny převážně po sloupech sítě NN, reproduktory jsou umístěny na samostatných sloupech. Pro přenos signálu do okolních částí obce je využíváno radiového signálu. Rozvody jsou provedeny v závislosti na velikosti sídla, většinou se jedná o centrální přijímací stanici, která je osazena na samostatném sloupu se čtyřmi reproduktory. Napájení je ze sítě NN jako neměřený odběr.

E.

OCHRANA

PŘÍRODY A KRAJINY

E.1. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ V řešeném území se nenachází žádné vyhlášené zvláště chráněné území.

E.2. NATURA 2000 Přírodní památka „Loučka“, kód CZ0623324, 15 km jižně od Bystřice nad Prnštejnem, zhruba od obce Skryje až po katastrální hranici Moraveckých Janovic s Moraveckými Pavlovicemi a Jihomoravského kraje.

E.3. ČESKÁ NATURA „Červenec“, kód CZ0616241. Svahovaná louka na okraji lesa 0,4 km jižně od osady Borky, k.ú. Meziboří. „Radňovesský hadec“, kód CZ0616242. Niva Libochovky (Loučky) a zalesněné svahy na hadcích nad jejím pravým břehem, asi 1 km východně od Radňovsi, k.ú. Meziboří.

E.4. PAMÁTNÉ STROMY Orgán ochrany přírody na základě § 46 odst. 1 zákona č. 114/92 Sb vyhlašuje památné stromy. Památné stromy jsou chráněny před poškozením a ničením (§ 46 odst. 2 a 6 zákona).

aleje u Mitrova (v grafické části je vyznačeno),

lipová alej mezi Strážkem a Krčmou (v grafické části je vyznačeno).

V území jsou kromě vyhlášených památných stromů v Mitrově i další významná stromořadí a významné solitéry, které dosud jako památné stromy vyhlášeny nebyly. Z nich za zmínku stojí a doporučené k vyhlášení jsou:

soliterní stromy v Jemnici, Krčmě, Habří (vyhlásit na základě podrobného dendrologického průzkumu – v grafické části není vyznačeno).

E.5. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY

ze zákona – lesy, vodní toky, rybníky, jezera (v grafické části je vyznačeno v rámci funkčního členění, ne jako VKP),

registrované VKP v řešeném území nejsou.

E.6. PŘÍRODNÍ PARKY Do řešeného území nezasahuje žádný přírodní park.

Strana

32



STRÁŽEK

E.7. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Podle biogeografického významu se rozlišují tři úrovně ÚSES – nadregionální, regionální a místní (lokální). Základními skladebnými částmi (prvky) ÚSES jsou biocentra a biokoridory. Hlavními výchozími podklady pro řešení územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) jsou: Návrh Zásad územního rozvoje kraje Vysočina (DHV CR, spol. s r. o., Praha, 2008), obsahující rámcové řešení nadregionálního a regionálního ÚSES; Generel ÚSES pro území okresu Žďár nad Sázavou (AGERIS s.r.o., Brno, 2001), obsahující rámcové řešení všech úrovní ÚSES (dále jen okresní generel ÚSES); Schválená nebo rozpracovaná územně plánovací dokumentace okolních obcí (Dolní Rožínky, Moravce, Radkova, Dolní Libochové, Nové Vsi, Radňovsi, Vidonína a Vratislávky). Návrh regionální úrovně ÚSES v územním plánu Strážku koncepčně vychází především z řešení návrhu Zásad územního rozvoje (ZÚR) a v konkrétních detailech řešení především z okresního generelu ÚSES. V případě RBC 294 Bařovec a RBC 291 Havlov dochází pouze k mírným úpravám vymezení, vyplývajícím z větší podrobnosti řešení a z aktuálního stavu využití území. V případě RBK RK 1397 je zachováno celkové trasování a upraveno vymezení jednotlivých úseků biokoridoru a vložených lokálních biocenter (LBC) tak, aby biokoridor reprezentoval jak mezofilní lesní společenstva údolních svahů, tak i různorodá mokřadní společenstva dna údolí ve vazbě na tok Bobrůvky. Názvy některých vložených LBC jsou ve srovnání s okresním generelem změněny – „LBC Strážek“ nově místo „LBC Nad Strážkem“, „LBC Habří“ místo „LBC U Habří“, „LBC Pod Širokou“ místo „LBC Černý lesík“, „LBC Pod Čipertou“ místo „LBC Pod Pavlovicemi. Úsek toku Bobrůvky přes zastavěné území Strážku neumožňuje vymezení regionálního biokoridoru v potřebných parametrech (nepočítá zde s ním ani návrh ZÚR), a proto je zde vymezen pouze biokoridor lokálního významu. V případě RBK RK 1405 je s ohledem na aktuální stav využití území částečně změněna jeho poloha. Součástí této úpravy je i změna rozmístění vložených lokálních biocenter tak, aby nebyla překročena maximální přípustná délka jednotlivých úseků RBK (což v původním řešení nebylo zcela beze zbytku splněno) – původní „LBC Bahna“ (dle okresního generelu ÚSES) je nahrazeno novým „LBC Za Příčníky“ a původní „LBC Pod Šibeníku“ je nahrazeno „LBC U Šibeníku“. Navíc tak dochází k mírnému zkrácení trasy biokoridoru přes zemědělskou půdu a k celkovému mírnému zkrácení trasy biokoridoru, což je z pohledu jeho funkčnosti výhodnější. Příslušnost LBC Nad Libochovkou k RBK RK 1405 není z grafické části ÚP zřejmá – vyplývá ze širších vazeb. Návrh místní úrovně ÚSES koncepčně vychází z řešení okresního generelu ÚSES. S ohledem na aktuální stav krajiny řešeného území, na řešení regionálního ÚSES, na celkové řešení územního plánu, na řešení ÚSES v navazujících územích, příp. i další skutečnosti jsou ve srovnání s okresním generelem ÚSES provedeny ve vymezení místního ÚSES určité menší či větší úpravy. K výraznějším úpravám patří: nahrazení většiny hydrofilní větve místního ÚSES vedené ve vazbě na tok Bobrůvky hydrofilní složkou regionálního biokoridoru RK 1397, v souladu s řešením návrhu ZÚR (viz výše); vymezení LBC U Janovic jako čistě hydrofilního, bez napojení lokálních biokoridorů mezofilní větve místního ÚSES – mezofilní LBK 5 směřuje přímo do RBC 291 Havlov; prodloužení LBK 4 ve dně údolí lesního potoka na jihovýchodním okraji na pomezí s k. ú. Víckov dále proti toku s napojením na nové řešení ÚSES v ÚP Vratislávka; vedení LBK 9 po obou březích Mezibořského rybníka namísto původního vedení pouze po východním břehu – důvodem je skutečnost, že ani podél jednoho břehu nelze vzhledem k přilehlým stavebním plochám vytvořit plně hodnotný lokální biokoridor a že je tak nutno využít pro ÚSES všech „zbytkových“ (tj. nezastavěných, nezpevněných a neoplocených) ploch na obou březích rybníka; posunutí LBC U cihelny poněkud blíže k Mezibořskému rybníku – důvodem je nutnost zkrácení LBK 9 tak, aby délka biokoridoru nepřekročila přípustnou míru (tj. 2 km); rozdělení původně jediného LBC v údolí Libochovky na dvě samostatná LBC – LBC Na Libochovce, tvořící součást hydrofilní větve místního ÚSES, a LBC Nad Libochovkou, tvořící součást regionálního biokoridoru RK 1405 v místě napojení mezofilní větve místního ÚSES – důvodem je jednak rozdílný charakter obou biocenter a jednak jejich rozdělení výběžkem k. ú. Nová Ves u Heřmanova. změny názvů některých biocenter – původní „LBC Mezi skalkami“ změněno na „LBC U Janovic“, „LBC Červenec“ změněno na „LBC Pod Mezibořím“ a „LBC Za cihelnou“ změněno na „LBC U cihelny“. U skladebných částí ÚSES vymezených v ÚP na okraji správního území obce je buď zajištěno, nebo bude obvykle nutno zajistit jejich pokračování na území sousedních obcí.


Strana

33

STRÁŽEK


E.8. EVIDOVANÉ LOKALITY OCHRANY PŘÍRODY „Červenec“, kód BP002. Svahová louka na okraji lesa cca 0,4 km jižně odosady Borky, k.ú. Meziboří. „Loučka“, kód BP004. Asi 1 km dlouhý úsek nivy Loučky, cca 0,9 km JJV od Habří až 1 km severně od Moraveckých Janovic, k.ú. Habří, Mitrov, Moravecké Janovice.

E.9. ÚZEMÍ SESUVNÁ V roce 2005 bylo Českou geologickou službou vypracováno odborné vyjádření, č.j. 441/187/2005, které lokalizuje sesuvy půdy v k.ú. Strážek ve strmém svahu nad nezpevněnou cestou vedoucí nad pravým břehem řeky Bobrůvky k asi 20 trvale obydleným domům. Ke svahovým pohybům dochází z důvodu vodní eroze především ze srážkových a komunálních vod v délce cca 90 m, při výšce svahu cca 20 m a sklonu 60 – 80°. Přibližně 5 m pod hranou cesty prochází zařízlé koryto řeky Bobrůvky, kde v místě levotočivého meandru dochází z důvodu boční eroze v délce asi 20 m k podemletí.

F.

VYHODNOCENÍ

PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ

NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

F.1. VŠEOBECNÉ INFORMACE K.Ú. JEMNICE U MORAVCE Katastrální území Jemnice u Moravce je z výrobního hlediska charakterizováno středně vysokou intenzitou zemědělské výroby. V rostlinné výrobě převládá pěstování obilovin, krmných pícnin a kukuřice. Procento zornění je střední, trvalé travní porosty se většinou nacházejí v okolí přítoku Bobrůvky a na rozhraní lesní a zemědělské půdy. Na k.ú. Jemnice u Moravce převládají hnědé půdy a hnědé půdy kyselé, které se vyskytují v celém řešeném území. Půdy jsou převážně středně hluboké s výjimkou exponovaných stanovišť a dalších výchozů, kde jsou půdy mělké, výsušné, místy vychází podloží až na povrch. Na příkrých svazích údolí jsou půdy svažitých území. V nivách vodních toků se nacházejí glejové půdy místy zbažinělé nebo s různým stupněm zrašelinění. Jedná se zejména o přítok Bobrůvky. V menších údolích a mělkých depresích jsou hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách. Oglejené půdy a pseudogleje se v úzkých pruzích vyskytují i na úpatí svahů. Charakteristika ochrany ZPF v navržené urbanistické studii rozvoje obce a porovnání s výchozím stavem

Rozvojové předpoklady obce jsou dány její polohou.

Koncepce předpokládá koncentrovaný rozvoj obce, aby zábor ZPF byl minimalizován a nebyla narušena jeho celistvost.

ÚDAJE O POŽADOVANÝCH PLOCHÁCH Celková výměra půdy v katastrálním území:

233,41 ha

z toho : zemědělská půda: orná půda: TTP: zahrady: ovocné sady:

207,03 156,17 44,11 5,18 1,57

lesní půda:

ha ha ha ha ha

14,21 ha

zastavěné plochy:

2,19 ha

ostatní plochy:

9,61 ha

vodní plochy:

0,37 ha

USKUTEČNĚNÉ INVESTICE DO ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Z investic do půdy za účelem zlepšení její půdní úrodnosti, se v řešeném území jedná o meliorované pozemky. Investice ve formě závlah se v řešeném území nevyskytují. Meliorované pozemky jsou znázorněny v grafické příloze - ZÁBOR ZPF v měřítku 1 : 5 000.

Strana

34



STRÁŽEK

Stávající meliorační zařízení se nachází na značné části řešeného území. Na meliorovaných pozemcích není plánován žádný zábor zemědělského půdního fondu. Vyjímku tvoří část záboru pro navrhovanou trasu účelové veřejné komunikace a výstavbu RD v lokalitě Pod moraveckou cestou. Rekultivované plochy se v řešeném území nevyskytují. ÚDAJE O AREÁLECH A OBJEKTECH STAVEB ZEM. PRVOVÝROBY V řešeném území se nacházejí níže uvedené areály a objekty staveb zemědělské prvovýroby. Areál zemědělské výroby se nachází na severovýchodním okraji Jemnice u Moravce. Areál zemědělské výroby je opuštěný a postupně chátrá. Územní plán navrhuje změnu funkčního využití zemědělského areálu na bydlení v nízkopodlažních bytových domech. ÚDAJE O USPOŘÁDÁNÍ ZPF V řešeném území nebyly zpracovány jednoduché ani komplexní pozemkové úpravy.

K.Ú. STRÁŽEK Katastrální území Strážek je z výrobního hlediska charakterizováno středně vysokou intenzitou zemědělské výroby. V rostlinné výrobě převládá pěstování obilovin, krmných pícnin a kukuřice. Procento zornění je střední, trvalé travní porosty se většinou nacházejí v okolí toků Bobrůvky a Libochovky a na rozhraní lesní a zemědělské půdy. Na k.ú. Strážek převládají hnědé půdy a hnědé půdy kyselé, které se vyskytují v celém řešeném území. Půdy jsou převážně středně hluboké s výjimkou exponovaných stanovišť v prostoru Strážnice a dalších výchozů, kde jsou půdy mělké, výsušné, místy vychází podloží až na povrch. Na příkrých svazích údolí jsou půdy svažitých území. V nivách vodních toků se nacházejí glejové půdy místy zbažinělé nebo s různým stupněm zrašelinění. Jedná se zejména o Bobrůvku, Libochovku a jejich větší přítoky. V menších údolích a mělkých depresích jsou hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách. Oglejené půdy a pseudogleje se v úzkých pruzích vyskytují i na úpatí svahů. Charakteristika ochrany ZPF v navrženém územním plánu a porovnání s výchozím stavem

Rozvojové předpoklady městyse jsou dány jeho polohou.

Koncepce předpokládá koncentrovaný rozvoj městyse, aby zábor ZPF byl minimalizován a nebyla narušena jeho celistvost.


908,89 ha

z toho: zemědělská půda: orná půda: TTP: zahrady: ovocné sady:

443,77 341,07 86,83 14,14 1,73

lesní půda: zastavěné plochy:

ha ha ha ha ha

413,19 ha 7,55 ha

ostatní plochy:

37,25 ha

vodní plochy:

7,14 ha

USKUTEČNĚNÉ INVESTICE DO ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Z investic do půdy za účelem zlepšení její půdní úrodnosti, se v řešeném území jedná o meliorované pozemky. Investice ve formě závlah se v řešeném území nevyskytují. Meliorované pozemky jsou znázorněny v grafické příloze - ZÁBOR ZPF v měřítku 1 : 5 000. Stávající meliorační zařízení se nachází na značné části řešeného území. Na meliorovaných pozemcích není plánován žádný zábor zemědělského půdního fondu. Výjimku tvoří část záboru pro navrhovanou trasu komunikace II. třídy. Tuto trasu nestanovil zpracovatel územního plánu, ale byla převzata z nadřazené územně plánovací dokumentace, trasu nelze měnit. Dále je to lokalita Pod Šraňky. Jedná se o zábor za účelem rekreace. Rekultivované plochy se v řešeném území nevyskytují.


Strana

35

STRÁŽEK


ÚDAJE O AREÁLECH A OBJEKTECH STAVEB ZEM. PRVOVÝROBY V řešeném území se nacházejí následující areály a objekty staveb zemědělské prvovýroby. Farma Strážek, kde se v současné době provádí opravy vozidel, garážování vozidel, dále slouží k uskladnění hnojiv a pro další služby nezbytné při provozování zemědělské činnosti. Akciová společnost plánuje do budoucna v areálu ustájit 400 ks. skotu. Navrhovaným záborem zemědělského půdního fondu nedojde k narušení areálů a objektů staveb zemědělské prvovýroby. ÚDAJE O USPOŘÁDÁNÍ ZPF V řešeném území nebyly zpracovány jednoduché ani komplexní pozemkové úpravy.

K.Ú. MITROV Katastrální území Mitrov je z výrobního hlediska charakterizováno středně vysokou intenzitou zemědělské výroby. V rostlinné výrobě převládá pěstování obilovin, krmných pícnin a kukuřice. Procento zornění je střední, trvalé travní porosty se většinou nacházejí v okolí toku Bobrůvky a na rozhraní lesní a zemědělské půdy. Na k.ú. Mitrov převládají hnědé půdy a hnědé půdy kyselé, které se vyskytují v celém řešeném území. Půdy jsou převážně středně hluboké s výjimkou exponovaných stanovišť a výchozů, kde jsou půdy mělké, výsušné, místy vychází podloží až na povrch. Na příkrých svazích údolí jsou půdy svažitých území. V nivě vodního toku Bobrůvky se nacházejí glejové půdy místy zbažinělé nebo s různým stupněm zrašelinění. V menších údolích a mělkých depresích jsou hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách. Oglejené půdy a pseudogleje se v úzkých pruzích vyskytují i na úpatí svahů. Charakteristika ochrany ZPF v navržené urbanistické studii rozvoje obce a porovnání s výchozím stavem



ÚDAJE O POŽADOVANÝCH PLOCHÁCH Celková výměra půdy v katastrálním území: z toho: zemědělská půda: orná půda: TTP: zahrady: ovocné sady: lesní půda: zastavěné plochy:

236,04 ha 85,78 72,40 11,57 0,72 1,09

ha ha ha ha ha

131,79 ha 1,55 ha

ostatní plochy:

12,75 ha

vodní plochy:

4,16 ha

USKUTEČNĚNÉ INVESTICE DO ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Z investic do půdy za účelem zlepšení její půdní úrodnosti, se v řešeném území jedná o meliorované pozemky. Investice ve formě závlah se v řešeném území nevyskytují. Meliorované pozemky jsou znázorněny v grafické příloze - ZÁBOR ZPF v měřítku 1 : 5 000. Stávající meliorační zařízení se nachází v lokalitě Za chmelnicí, západně od Mitrovské aleje. Na meliorovaných pozemcích není plánován žádný zábor zemědělského půdního fondu. Rekultivované plochy se v řešeném území nevyskytují. ÚDAJE O AREÁLECH A OBJEKTECH STAVEB ZEM. PRVOVÝROBY Na k.ú. Mitrov se žádné areály a objekty staveb zemědělské prvovýroby nenacházejí. Navrhovaným záborem zemědělského půdního fondu nedojde k narušení areálů a objektů staveb zemědělské prvovýroby. ÚDAJE O USPOŘÁDÁNÍ ZPF V řešeném území nebyly zpracovány jednoduché ani komplexní pozemkové úpravy.

Strana

36



STRÁŽEK

K.Ú. MEZIBOŘÍ Katastrální území Meziboří je z výrobního hlediska charakterizováno středně vysokou intenzitou zemědělské výroby. V rostlinné výrobě převládá pěstování obilovin, krmných pícnin a kukuřice. Procento zornění je střední, trvalé travní porosty se většinou nacházejí v okolí toku Libochovky a na rozhraní lesní a zemědělské půdy. Na k.ú. Meziboří převládají hnědé půdy a hnědé půdy kyselé, které se vyskytují v celém řešeném území. Půdy jsou převážně středně hluboké s výjimkou exponovaných stanovišť a výchozů, kde jsou půdy mělké, výsušné, místy vychází podloží až na povrch. Na příkrých svazích údolí jsou půdy svažitých území. V nivách vodních toků se nacházejí glejové půdy místy zbažinělé nebo s různým stupněm zrašelinění. Jedná se zejména o Libochovku a její větší přítoky. V menších údolích a mělkých depresích jsou hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách. Oglejené půdy a pseudogleje se v úzkých pruzích vyskytují i na úpatí svahů. Charakteristika ochrany ZPF v navržené urbanistické studii rozvoje obce a porovnání s výchozím stavem




604,50 ha


435,54 336,23 88,38 7,84 3,08


ha ha ha ha ha

113,87 ha 5,37 ha

ostatní plochy:

28,41 ha

vodní plochy:

21,32 ha

USKUTEČNĚNÉ INVESTICE DO ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Z investic do půdy za účelem zlepšení její půdní úrodnosti, se v řešeném území jedná o meliorované pozemky. Investice ve formě závlah se v řešeném území nevyskytují. Meliorované pozemky jsou znázorněny v grafické příloze - ZÁBOR ZPF v měřítku 1 : 5 000. Stávající meliorační zařízení se nachází hlavně v severní části řešeného území. Na meliorovaných pozemcích není plánován žádný zábor zemědělského půdního fondu. Výjimku tvoří zábor pro zřízení autokempu. Vzhledem k charakteru plánovaného využití lokality, nedojde k narušení stávajícího melioračního zařízení. Rekultivované plochy se v řešeném území nevyskytují. ÚDAJE O AREÁLECH A OBJEKTECH STAVEB ZEM. PRVOVÝROBY V řešeném území se nacházejí následující areály a objekty staveb zemědělské prvovýroby. Krčma – Nový Dvůr s.r.o., farma Meziboří, kde je v současné době ustájeno 150 ks. krav, dále se zde nachází sklad krmiv, silážní žlaby, posklizňová linka, administrativní budova a váha. Rozvoj v počtu chovaných zvířat a plošný rozvoj, společnost do budoucna nepředpokládá. Navrhovaným záborem zemědělského půdního fondu nedojde k narušení areálů a objektů staveb zemědělské prvovýroby. ÚDAJE O USPOŘÁDÁNÍ ZPF V řešeném území nebyly zpracovány jednoduché ani komplexní pozemkové úpravy.

K.Ú. MORAVECKÉ JANOVICE Katastrální území Moravecké Janovice je z výrobního hlediska charakterizováno středně vysokou intenzitou zemědělské výroby. V rostlinné výrobě převládá pěstování obilovin, krmných pícnin a kukuřice. Procento zornění je střední, trvalé travní porosty se většinou nacházejí v okolí toku Bobrůvky a na rozhraní lesní a zemědělské půdy. Na k.ú. Moravecké Janovice převládají hnědé půdy a hnědé půdy kyselé, které se vyskytují v celém řešeném území. Půdy jsou převážně středně hluboké s výjimkou exponovaných stanovišť a výchozů, kde jsou půdy mělké, výsušné, místy


Strana

37

STRÁŽEK


vychází podloží až na povrch. Na příkrých svazích údolí jsou půdy svažitých území. V nivách vodních toků se nacházejí glejové půdy místy zbažinělé nebo s různým stupněm zrašelinění. Jedná se zejména o Bobrůvku a její přítoky. V menších údolích a mělkých depresích jsou hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách. Oglejené půdy a pseudogleje se v úzkých pruzích vyskytují i na úpatí svahů. Charakteristika ochrany ZPF v navržené urbanistické studii rozvoje obce a porovnání s výchozím stavem.




317,38 ha


194,40 121,75 71,02 1,63 0,00


ha ha ha ha ha

103,33 ha 1,86 ha

ostatní plochy:

13,18 ha

vodní plochy:

4,60 ha

USKUTEČNĚNÉ INVESTICE DO ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Z investic do půdy za účelem zlepšení její půdní úrodnosti, se meliorované pozemky a investice ve formě závlah v řešeném území nevyskytují. Rekultivované plochy se v řešeném území nevyskytují. ÚDAJE O AREÁLECH A OBJEKTECH STAVEB ZEM. PRVOVÝROBY Na k.ú. Moravecké Janovice se žádné areály a objekty staveb zemědělské prvovýroby nenacházejí. Navrhovaným záborem zemědělského půdního fondu nedojde k narušení areálů a objektů staveb zemědělské prvovýroby. ÚDAJE O USPOŘÁDÁNÍ ZPF V řešeném území nebyly zpracovány jednoduché ani komplexní pozemkové úpravy.

F.2. VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZPF A PUPFL Bilance záborů a jejich zdůvodnění se nachází v tabulce na následujících stranách

Strana

38


STRÁŽEK

G.

METODIKA


VYMEZOVÁNÍ PLOCH

Ochrana veřejného zájmu, respektive stanovování podmínek využití území je v územním plánu zajišťováno v několika úrovních: 1. úroveň zásad a obecných podmínek využití území v textové části ÚP, 2. úroveň ploch s rozdílným způsobem využití – základní úroveň, kde jsou pro celé území městyse obecně stanoveny pro každý typ plochy podmínky využití území prostřednictvím hlavního, přípustného, podmíněně přípustného a případně nepřípustného využití území, 3. úroveň specifikací ploch (v grafice jde zpravidla o překryvy ploch) – podmínky využití území jsou stanovovány „napříč“ plochami a jsou vztaženy k prvkům - ploše, linii nebo bodu. Úrovně 2 – 3 jsou zobrazeny v některém z výkresů grafické části územního plánu a zároveň jsou podmínky využití formulovány textem v příslušných kapitolách textové části územního plánu. Všechny úrovně jsou pro posuzování záměrů na změny využití území závazné.

Plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území Při volbě typů ploch s rozdílným způsobem využití bylo postupováno tak, že byly v maximální možné míře použity typy ploch dle § 4 - § 19 Vyhlášky č. 501/2006 Sb. Nenaplněny zůstaly plochy smíšené výrobní (§ 12), plochy přírodní (§ 16), plochy těžby nerostů (§ 18) a plochy specifické (§ 19) – pro takto definované plochy jsme v ÚP městyse Strážek nenašli naplnění. Dále byl využit § 3 odst. 4) Vyhlášky č. 501/2006 Sb. takto: S ohledem na specifické podmínky města a charakter území jsou z ploch občanského vybavení zvlášť vyčleněny plochy komerční vybavenosti, plochy hřbitovů, plochy sportu

H.

ÚDAJE

O POČTU LISTŮ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI

TEXTOVÁ ČÁST Počet stran:

44

GRAFICKÁ ČÁST Označení výkresu

Název výkresu

Měřítko

O-1.

Širší vztahy

1 : 25 000

O-2.

Koordinační výkres

1 : 5 000

O-3.

Zábor ZPF a PUPFL

1 : 5 000

Strana

44


STRÁŽEK II. O D Ů V O D N Ě N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U

Recommend Documents