Pořizovatel: Městský úřad Horažďovice Úřad územního plánování
CHANOVICE
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Zpracovatel: Ing.,aut.Arch. Pavel Valtr, ČKA č. 00186 UrbioProjekt Plzeň, ateliér urbanismu, architektury a ekologie
1
Obsah A. TEXTOVÁ ČÁST str.: Identifikační údaje 3 1. Náležitosti dle Správního řádu, pořízení územního plánu 3 2. Výsledek přezkoumání ÚP dle § 53 odst. 4 a 5 stav. zák. 4 2.1. Soulad s Politikou územ. rozvoje ČR a ÚPD KÚ 4 2.2. Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území 4 2.3. Soulad s požadavky staveb. zák. a jeho prováděcích právních předpisů 5 2.4. Soulad s požadavky zvláštních správních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních správních předpisů, popř. s výsledkem řešení rozporů 6 3. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, vč. souladu s ÚPD KÚ 10 4. Údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu 11 5. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, vč. vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 11 5.1. Historický vývoj obce 11 5.2. Demografický vývoj 14 5.3. Urbanistický vývoj a hodnoty obce 14 5.4. Dopravní dostupnost 17 5.5. Vodní hospodářství 18 5.6. Zásobování energiemi a spoje 25 5.7. Občanská vybavenost a veřejná prostranství 27 5.8. Nakládání s odpady 27 5.9. Ekonomika, zemědělská výroba 28 6. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informacemi, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na ž. p., příp. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno 28 6.1. Přírodně-ekologická charakteristika 28 6.1.1. Geomorfologie území 28 6.1.2. Geologická stavba území 29 6.1.3. Půdní charakteristika území 29 6.1.4. Biota území - vegetační pokryv, flóra, fauna 31 6.2. Klimatická charakteristika 33 6.3. Urbanistická hygiena, veřejné zdraví, hluk, znečištění ovzduší 34 6.4. Vývoj krajiny, stav urbanistické a krajinné zeleně 34 6.5. Ekologická stabilita území 35 6.6. Vyhodnocení vlivu na životní a přírodní prostředí, hluk 38 7. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a pozemky určené k plnění funkcí lesa 40 GRAFICKÁ ČÁST A) Koordinační výkres B) Výkres širších vztahů C) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu D) Výkres koncepce uspořádání krajiny 2
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU CHANOVICE TEXTOVÁ ČÁST Identifikační údaje Pořizovatel ÚPD: Řešené území: Adresa: Starosta obce: Kontakt:
Městský úřad Horažďovice, Úřad územního plánování PSČ 341 01 Horažďovice, Mírové náměstí čp. 1 Obec Chanovice Obecní úřad Chanovice, čp. 36, 341 01 Horažďovice p. Petr Klásek Černický tel. 376 514 353
Rozloha území: obec celkem 1968 ha Počet obyvatel v území: obec celkem 720 Zalidněnost: 36,6 obyvatel na km2 Správní uspořádání: Biogeografický region: Lokalizace: Kontaktní obce:
okres Klatovy, ORP, pověřený OÚ a stavební úřad Horažďovice, katastrální úřad Horažďovice, pozemkový úřad Klatovy, matriční úřad Horažďovice, finanční úřad Horažďovice 1.29. Blatenský Obec je situována na jihovýchodě Plzeňského kraje, při hranicích S Jihočeským krajem, v okrese Klatovy, ve zvlněné Horažďovické Pahorkatině, na rozvodí Otavy a Úslavy Kvášňovice, Slatina,Svéradice a Velký Bor v ORP Horažďovice a Nezdřev, Hradiště (m.č. Bezděkov) a Oselce (vč. M.č. Nová Ves) v ORP Nepomuk
1. Náležitosti vyplývající ze správního řádu, pořízení územního plánu Územní plán Chanovice se vydává v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcí vyhláškou č. 500/2006 Sb. dle Správního řádu formou opatření obecné povahy. Území plán Chanovice, zahrnující celé administrativní území obce, tj. katastrální území a místní části Chanovice, Černice, Defurovy Lažany, Dobrotice, Holkovice, Újezd u Chanovic v okr. Klatovy, ORP Horažďovice, byl zpracován v následujících fázích: - Průzkumy a rozbory vč. prvotních ÚAP - Návrh územního plánu. Územní plán byl zpracován v souladu s dohodnutým zadáním a pokyny pro zpracování návrhu územního plánu. Na základě provedeného projednání a řízení je územní plán vydáván jako závazný územně plánovací dokument.
3
2. Výsledek přezkoumání ÚP dle § 53, odst. 4 a 5 stav. zák. 2.1. Soulad s Politikou územ. rozvoje ČR a územně plánovací dokumentací krajského úřady (zadáním Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje) Územní plán Chanovice je zpracován v souladu s Politikou územního rozvoje ČR. Politika územního rozvoje ČR nestanovuje pro řešené území žádné konkrétní využití. Územní plán Chanovice je zpracován v souladu se Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje, které uvádí na území obce následující nadmístně významné záměry: - v dopravní infrastruktuře úkol D334, tj. přeložku silnice III/1882 Chanovice - Oselce - v dopravní infrastruktuře úkol D249, tj. západní obchvat silnice II/188 Defurovy Lažany - zajištění nadregionálního a regionálního ÚSES. 2.2. Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Územní plán Chanovice, vytváří svým řešením předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody, ovzduší, bioty a horninového prostředí. Územní plán komplexně řeší funkční využití území, stanovuje zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Hlavním úkolem územně plánovací dokumentace ve zdejším území je sladit zájmy pro uchování příznivého přírodního a krajinného rázu a pro potřeby zemědělské a lesnické výroby s požadavky na územní rozvoj. Tyto skutečnosti vedou k potřebě stanovit regulaci využití zájmových území obce, proto obec Chanovice přistoupila k pořízení územního plánu, který bude sloužit: - k regulaci využití území - k vymezení zastavitelných ploch - ke koncepčnímu řešení dopravní a technické infrastruktury - k zajištění ochrany přírodních a kulturních hodnot a koordinaci různých požadavků v řešeném prostoru - k vymezení prvků ochrany krajiny a územního systému ekologické stability - k navržení veřejně prospěšných staveb - k vymezení požadavků na převod pozemků z Pozemkového fondu ČR - k zamezení nežádoucích aktivit - k zajištění možností vyvlastnění ve veřejném zájmu - k zajištění předkupního práva ve veřejném zájmu - k získání dotací z podpůrných rozvojových programů - jako podklad strategie dalšího rozvoje a zhodnocování území a veřejných investic. Územní plán vyplývá ze zadání a znění stavebního zákona č. 183/2006 Sb., tj. zákona o územním plánování a stavebním řádu, včetně dalších změn a prováděcích vyhlášek, zejména vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti. Územní plán obce Chanovice a) stanovuje limity využití území v hlavním výkresu a v kapitole Limity využití území b) reguluje funkční a prostorové uspořádání území v hlavním výkresu a v kapitole Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití c) určuje asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jejich využití ve výkresu a v kapitole Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a ploch pro asanací 4
d) vymezuje chráněná území, chráněné objekty, ochranná pásma, přírodní parky, pokud nevznikají podle zvláštních předpisů jinak, a zabezpečuje ochranu všech chráněných území, chráněných objektů, ochranných pásem a přírodních parků dle hlavního výkresu a kapitoly Koncepce uspořádání krajiny a kapitoly Ochrana kulturně historických památek e) řeší umístění staveb, stanoví územně technické, urbanistické a architektonické zásady pro jejich projektové řešení a realizaci v hlavním výkresu a v kapitole Urbanistická koncepce f) navrhuje využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický vývoj v hlavním výkresu a v kapitole Urbanistická koncepce g) vytváří podklady pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území ve výkresech grafické části a v kapitolách Urbanistická koncepce, Koncepce uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury h) navrhuje územně technická a organizační opatření nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití území v kapitolách Urbanistická koncepce, Koncepce uspořádání krajiny a Koncepce veřejné infrastruktury vymezuje dotčená území v hlavním výkresu a výkresu Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav. Hlavní cíle řešení - Vytvoření předpokladů pro rozvoj obce při zohlednění aktuálních možností a potřeb a s ohledem na ochranu kulturních a přírodních hodnot území - Vyhodnocení postavení obce v sídelní struktuře, stanovení rozvojového potenciálu a funkce sídla, předpoklad velikosti sídla - Vymezení současně zastavěného a zastavitelného území sídla při respektování zjištěných omezujících faktorů – limitů využití území - Návrh nových zastavitelných ploch pro bydlení, výrobu, občanské a technické vybavení, sport a rekreaci - Stanovení charakteristik zastavitelných ploch a jejich regulativů - Návrh dopravy a technické infrastruktury při respektování již zrealizovaných a připravovaných akcí - Návrh opatření na ochranu přírody, životního prostředí a prvků územního systému ekologické stability (ÚSES) - Ochrana veřejných zájmů - Koordinace zájmů investorů, vlastníků a obyvatel obce - Zajišťování podmínek pro efektivní vynakládání obecních investic. Pro koncepční rozvoj celé obce, vč. nezastavěného území, je nezbytné zpracování územně plánovací dokumentace. Obec Chanovice nemá v současnosti zpracován schválený územní plánovací dokument, využitelný pro řízení rozvoje obce, ale také nezbytný pro získání dotačních titulů. Zpracovaný územní plán sleduje výhledovou transformaci mírně stagnující zemědělské obce na kvalitní, stabilizované venkovské sídlo, integrované do struktury venkovského osídlení Evropské unie, s odpovídajícími standardy vybavení, ve vazbě na historický vývoj obce, kulturní tradice, venkovní přírodní prostředí, ale i přirozený potenciál a omezující limity. Územně plánovací dokumentace stanovuje vyváženě rozvojové možnosti a směry obce ve vazbě na ochranu stávajících hodnot, specifikuje limity využití území a navrhuje způsoby nápravy existujících závad v území a promítá nadmístně významné záměry. 2.3. Soulad s požadavky staveb. zák. a jeho prováděcích právních předpisů Územní plán je zpracován v souladu s cíli územního plánování stanovenými platným stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy.
5
2.4. Soulad s požadavky zvláštních správních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních správních předpisů, případně s výsledky řešení rozporů Výsledky projednání a vyhodnocení splnění pokynů pro dopracování návrhu Návrh územního plánu byl s příslušnými orgány státní správy, dotčenými územními celky, dotčenými subjekty a občany bez významných připomínek projednán a následně s nadřízeným odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu Plzeňského kraje. Návrh územního plánu obce Chanovice není v rozporu se záměry územního plánování v daném území. Ve zpracovaném návrhu jsou splněny zásadní věcné požadavky dopracování návrhu. Všechny požadavky a podmínky, které byly dotčenými orgány uplatněny v průběhu projednávání územního plánu byly zohledněny a zapracovány do návrhu ÚP. Územní plán je v souladu se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů. Oznámení o společném jednání o návrhu územního plánu obce Chanovice (§50 stavebního zákona) bylo rozesláno dotčeným orgánům, Obci Chanovice, Krajskému úřadu Plzeňského kraje, sousedním obcím a ostatním právním subjektům. 1. Společné jednání s dotčenými orgány se konalo dne 02.09.2009 a 2. veřejné projednání se uskutečnilo dne 22.01.2010. V řízení o návrhu ÚP byli všichni obeslaní požádáni o stanovisko nebo vyjádření ke změnám, které vyplynuly ze společného jednání. Námitky ani připomínky nebyly při veřejném projednání vzneseny. Připomínky, které byly uplatněny v řízení o návrhu se týkají až vlastní realizace jednotlivých staveb (což územní plán neřeší) a budou uplatněny až při vlastním umístění staveb a jejich povolení dle stavebního zákona. K návrhu a 2. návrhu ÚP Chanovice se vyjádřili: Ministerstvo zdravotnictví ČR, Odbor investičního rozvoje, Praha 1.společné jednání – stanovisko čj. :MZDR7508/2009 – 588/INV-1897 Uvádí, že v předmětné lokalitě nemá žádné zájmy z hlediska nadregionální výstavby zdravotnických zařízení. 2. veřejné projednání – stanovisko č.j.:MZDR 46/2010- /INV-44 Uvádí, že v předmětné lokalitě nemá žádné zájmy z hlediska nadregionální výstavby zdravotnických zařízení. Vyhodnocení: Akceptujeme – bez požadavku na úpravy návrhu. Ministerstvo vnitra ČR, Odbor správy majetku, Praha 1. společné jednání – stanovisko čj.: MV – 55398 -2/OSM-2009 Nebyly uplatněny žádné připomínky. 2. veřejné projednání – stanovisko nezasláno Vyhodnocení: Akceptujeme – bez požadavku na úpravy návrhu. Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje se sídlem v Plzni 1. společné jednání – stanovisko čj.: 18722/21/09 KHZS souhlasí s následujícími připomínkami: - 1) U lokalita č. CH6a a CH6b, kde se vymezuje plocha pro bydlení individuální, bude vzhledem k umístění objektů chráněných z hlediska hluku v územně plánovací dokumentaci vymezeno toto území jako podmíněně využitelné za předpokladu splnění povinností stanovených v příloze č.4, ustanovení bodu 8 písm. f v části C vyhlášky 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. V dokumentaci pro územní řízení bude provedeno zhodnocení hlukové zátěže ze zdrojů hluku v přilehlé výrobní zóně (stávající provoz 6
firmy HAAS) a investorem bude doloženo, že hygienické limity hluku dané Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen nařízení), jsou v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru dodrženy, příp. budou navržena protihluková opatření. Dle názoru orgánu ochrany veřejného zdraví (dále jen OOVZ) není umístění zástavby rodinnými domy v této lokalitě vhodné neboť u firmy HAAS se jedná o dřevozpracující firmu s neustálým rozvojem výroby na velké ploše a opakovaně zde byly řešeny oprávněné stížnosti na hluk z provozu firmy. - 2) U plochy pro individuální rekreaci, která se nachází přímo proti výrobní zóně, kde je umístěn stávající a neustále se rozšiřující provoz firmy HAAS, bude v územně plánovací dokumentaci vymezeno toto území rovněž jako podmíněně využitelné za předpokladu splnění povinností stanovených v příloze č. 4, ustanovení bodu 8 písm. f v části C vyhlášky 503/2006 Sb. Tato plocha by se stala chráněným venkovním prostorem z hlediska ustanovení § 30 odst.3 zákona. 2. veřejné projednání – stanovisko nezasláno Vyhodnocení: Akceptujeme – návrh upraven. Obvodní báňský úřad v Plzni 1. společné jednání – stanovisko č.j.: 2247/09/06 OBÚ souhlasí s následujícími požadavky: - Zakreslit hranice dobývacích prostorů Defurovy Lažany I (č.70253) a Defurovy Lažany II (č.70930), nacházející se v severozápadní části katastrálního území obce Chanovice, západně od obce Defurovy Lažany, vyznačit je jako území vymezené pro těžbu a respektovat omezení jiných činností plynoucích z Est. § 18 a 19 horního zákona. 2. veřejné projednání – stanovisko nezasláno Vyhodnocení: Akceptujeme – návrh upraven. Ministerstvo dopravy ČR 1. společné jednání – stanovisko č.j.: UP/3137/09 zasláno Centrem dopravního výzkumu Praha, nemají připomínek 2. veřejné projednání – stanovisko nezasláno Vyhodnocení: Akceptujeme – bez požadavku na úpravy návrhu. ČR-Státní energetická inspekce,územní inspektorát pro Plzeňský kraj 1.společné jednání – stanovisko nezasláno 2. veřejné projednání – stanovisko nezasláno Vyhodnocení: nevyhodnoceno. Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Regionální centrum Plzeň 1. společné jednání – stanovisko nezasláno 2. veřejné projednání – stanovisko nezasláno Vyhodnocení: nevyhodnoceno. Vojenská ubytovací a stavební správa Praha 1. společné jednání – stanovisko č.j.: 1183-ÚP/2009 – souhlasné 2. veřejné projednání – stanovisko nezasláno Vyhodnocení: Akceptovány – bez požadavku na úpravy návrhu. Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje, ÚO Klatovy 1. společné jednání – stanovisko nezasláno 2. veřejné projednání – stanovisko nezasláno Vyhodnocení: nevyhodnoceno. 7
Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor dopravy a silničního hospodářství 1. společné jednání – č.j.: DSH/9718/09 Souhlasí s tím, že požadují dodržet následujícími podmínky: - Dokumentace územního plánu musí obsahovat dopravní řešení odpovídající dopravním normám a být v souladu se zákonem č.-13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Např. dodržet zásady pro nová připojování sousedních nemovitostí či lokalit určených k zástavbě (§ 10), výstavby chodníků, parkovišť podél silnic (§ 12), atd.. - Silnice v síti ČR musí být označeny dle platné normy: silnice II.tř. - modře, silnice III.tř. - žlutě. - Mimo zastavěnou část obce slouží pro ochranu silniční sítě tzv. silniční ochranné pásmo (§30), které je u silnic II. a III. tř. 15 m od osy vozovky. V tomto ochranném pásmu silnice lze provádět stavební činnost či terénní úpravy pouze se souhlasem příslušného silničního správního úřadu. - Případné návrhy změn v silniční síti je nutné projednat s příslušným vlastníkem silnic, tj. u silnic II. a III. tříd Plzeňský kraj, který zastupuje na základě zmocnění Správa a údržba silnic Klatovy - V návrhu výstavby inženýrských sítí je nutné respektovat § 36 zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (energetická, telekomunikační, vodovodní, kanalizační a jiná vedení mohou být podélně umisťována v tělese silnice pouze v případě nemožnosti jiného technického řešení a po doložení řádného zdůvodnění). - Po dohodě s KÚ PK upravena trasa obchvatu ze Zásad územního rozvoje PK v k.ú. Defurovy Lažany 2. veřejné projednání – stanovisko nezasláno Vyhodnocení: Akceptováno – návrh upraven. Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu 1. společné jednání – stanovisko č.j.: KPP/1791/09 Požaduje zapracovat a zohlednit níže uvedené připomínky: - Do grafické části ÚP zakreslit rozsah Vesnické památkové zóny Chanovice včetně vyznačení jednotlivých kulturních památek, které jsou na území vesnické památkové zóny umístěny a v textové části ÚP jsou uvedeny. - Do severní až severozápadní části VZP Chanovice na poz. parcelách č. 67/11 a 67/12 a na stavební poz. parcele č. 87 (čp. 68) v k.ú. Chanovice bylo zpracovatelem ÚP zakresleno území s lehkou výrobou (VL). Tento návrh je v rozporu s vyhláškou č.413/2004 Sb., ze dne 24.06.2004, kterou byla VZP Chanovice vyhlášena, kde v § 3 odst. A) je uvedeno:,, při pořizování ÚP dokumentace a jejích změn, jakož i při přípravě dalších opatření musí být respektováno prostorové a funkční uspořádání území a jeho dochovaná urbanistická skladba‘‘. Změnou funkce území na předmětných poz. parcelách by do bezprostřední blízkosti nemovité kulturní památky barokního vrchnostenského špýcharu čp. 116 a skanzenu lidové architektury jihozápad. Čech byly umístěny nežádoucí průmyslové plochy. Proto požadujeme tento návrh přehodnotit. - § 3, odst. a) výše uvedené vyhlášky se vztahuje též na nově navržené využití poz. parcel č. 699 a 697, které jsou v současné době vedeny jako umělé vodní plochy (nádrže) a jsou nedílnou součástí VZP Chanovice a odvodňovacího systému výše položeného velkého zámeckého rybníku, byť jejich výstavba byla provedena v minulém století. Využití poz. parcel č. 698/1 a 695/2 evidovaných v katastru nemovitostí jako neplodná půda a jiná plocha, návrh ÚP mění na plochy s dopravní infrastrukturou. S tímto řešením se památková péče neztotožňuje, jelikož novým využitím vodních ploch (nádrží) dojde ke změně v původní koncepci historického sídla, což je v rozporu se zájmy státní památkové péče. Zároveň bychom tímto 8
krokem připustili realizaci předimenzované plochy dopravní infrastruktury na území VMZ Chanovice. Z památkového hlediska by bylo vhodné tyto plochy řešit v návaznosti na stávající stav. Za optimální považujeme obnovení vodních ploch ve veřejně přístupné zeleni. 2. veřejné projednání – stanovisko nezasláno Vyhodnocení: Akceptováno – návrh upraven. Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor životního prostředí 1. společné jednání – stanovisko č.j.: ŽP/12665/09 Uplatňuje následující stanovisko: - Návrh obsahuje i některé záměry, které nebyly součástí zadání (fotovoltaický park v Defurových Lažanech, úprava lokality C2), nelze takto s návrhem ÚP souhlasit a je nutné obsah návrhu uvést do souladu s projednaným schváleným zadáním. 2. veřejné projednání – ŽP/2855/10 KÚ PK souhlasí s návrhem ÚP Chanovice, byly splněny požadavky. Vyhodnocení: Akceptováno – návrh upraven. Městský úřad Kasejovice, Odbor výstavby 1. společné jednání – stanovisko č.j.: 572/2009/Výst. Vznesena následující připomínka: - Obec Chanovice nepřímo sousedí s obcí Nezdřev spadající pod správu stavebního Úřadu v Kasejovicích. Vzdušnou čarou jsou od sebe tato dvě katastrální území vzdálena cca 400 m . Na základě požadavku občanů Nezdřev jsou evidovány stížnosti týkající se hluku a ostrého osvětlení na stožárech vysoko vyčnívajících nad krajinu. Navrhujeme, aby v novém ÚP bylo počítáno s protihlukovým a vizuálním opatřením v podobě výsadby zeleně, která by tlumila hluk a výrazné osvětlení. 2. veřejné projednání – stanovisko nezasláno Vyhodnocení: Akceptováno – do návrhu zaneseno. Městský úřad Horažďovice, Odbor životního prostředí 1. společné jednání – č.j.: MH/18216/2009/01 Uplatňují připomínky: - V zájmu optimalizace využití zemědělské půdy k nezemědělským účelům požadujeme Stanovit pevná pravidla etapizace využití ploch určených pro výstavbu a to buď po těchto plochách nebo stanovit etapizaci uvnitř těchto ploch. - Dle stanoviska KÚ PK, Odboru životního prostředí, lépe vymezit nebo vypustit plochu C2 v k.ú. Černice - Požadujeme doplnit do grafické části registrované významné krajinné prvky remíz ,,Za hájky‘‘ na p.p.č. 658/1 v k.ú. Defurovy Lažany a remíz s mokřadem ,,U sv. Vojtěcha‘‘ na p.p.č. 169,170/1,170/2,173/1,173/3,178,188/1,188/3 v k.ú. Újezd u Janovic - V grafické části není správně vyznačen registrovaný VKP ,,Prostřední - remíz s mokřadem‘‘ na p.p.č. 542 a 543 v k.ú. Újezd u Chanovic. Je nutné vyznačit VKP přesně podle pozemků, na kterých je vyhlášen. - V textové části ,,5.3.1. Ochrana přírody‘‘ byly nalezeny tyto chyby: - u VKP ,,U sv. Vojtěcha‘‘ chybí pozemek p.č. 173/2 v k.ú. Újezd u Chanovic - u VKP ,,U Korytného rybníka‘‘ je nesprávně vyjmenován pozemek p.č. 482/2, správně má být 482/8 - k VKP ,,Za hájky‘‘, který je vymezen pouze na p.p.č. 658/1 jsou nesprávně přiřazeny pozemky p.č. 201/2,205,206 tvořící jiný VKP - ,,Na Podhoří‘‘. Tento VKP není v textové části uveden a požadujeme jej doplnit. - Jednou ze zásad koncepce ochrany přírody a krajiny v Plzeňském kraji je omezení 9
-
výstavby ve volné krajině na případy vylučující alternativy a na významné stavby ve veřejném zájmu, a proto nesouhlasíme s návrhem umístění fotovoltaického parku na pozemku p.č. 649/6 (DL 15). V textové části 3.4. u m.č. Defurovy Lažany je chybně dvakrát vyjmenovaná plocha s označením DL 15- jednou jako VD fotovoltaický park a podruhé jako NV vymezení stávající vodní plochy.
Námitky k veřejnému projednání 22.1.2010 Ing. Zdeněk Junek, Kochana z Prachové, Strakonice a pí. Marie Chalupná, Komenského Horažďovice ohledně vedení obchvatu silnice č. II/188 se kterou jmenovaní nesouhlasí. V obou případech šlo o námitky, týkající se skutečnosti, že obchvat silnice II/188 je veden po západním okraji obce Defurovy Lažany, kde mají jmenovaní své pozemky. Změně obchvatu požadované oběma jmenovanými vyhověno nebylo, neboť se jedná o trasu stanovenou zásadami rozvoje Plzeňského kraje které jsou v platnosti. Na ústních jednání s p. Ing. Junkem byla provedena mírná korekce trasy obchvatu, která je více odkloněna k okraji jeho pozemku. Krajský úřad Plzeňského kraje, Odbor regionálního rozvoje Posouzení podle Est. § 51, zák. č. 183/2006 Sb. – ZÚR PK vymezují na území obce Chanovice jako VPS koridory přeložek silnic II/188 a III/1882 a plochy a koridory nadmístního významu v kontaktu se severním okrajem řešeného území regionální biokoridor a biocentrum. Z PÚR ČR nevyplývají zvláštní požadavky. Doporučuje se zvážit doplnění samostatného výkresu koncepce uspořádání krajiny. Vyhodnocení : Výsledný a upravený návrh byl projednán za účasti zástupce Krajského úřadu bez připomínek. Sousední obce se ani k návrhu zadání ani k návrhu nevyjádřily.
3. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, vč. souladu s ÚPD vydanou krajem Význam a funkce obce ve struktuře osídlení, širší vztahy Obec Chanovice v okr. Klatovy správně přísluší k obci s rozšířenou působností Horažďovice, pověřený obecní úřad i stavební úřad je v Horažďovicích, katastrální úřad je v Horažďovicích, pozemkový úřad Klatovy. Chanovice svou správní hranicí kontaktují v okr. Klatovy správní území obcí Kvášňovice, Slatina, Svéradice a Velký Bor (vč. m.č. Jetenovice) a v okr. Plzeň-jih obce Nezdřev, Hradiště (m.č. Bezděkov) a Oselce (vč. m.č. Nová Ves). V administrativním území Obecního úřadu Chanovice o rozloze 1968 ha, žije 700 obyvatel, při průměrné lidnatosti 35,5 obyvatel na km2. Dopravní připojení obce Chanovice umožňují silnice II. třídy č. 188 (Nepomuk) - Defurovy Lažany - Horažďovice, nově budovaná přeložka silnice III/1882 Oselce - Chanovice a navazující další silnice III. třídy. Obec je lokalizována v mírně zvlněné krajině Horažďovické pahorkatiny, v zemědělsky sice exploatovaném, avšak ekonomicky okrajovém území, na styku Plzeňského, Jihočeského a Středočeského kraje. Řešené území, ležící mezi historickými městy Nepomuk a Horažďovice, má v současnosti charakter okrajového rozvojového území. Obec Chanovice má převážně obytnou funkci, trvale se v něm však zvyšuje i rekreační funkce. Území je využíváno také pro individuální rekreační pobyty. Z hlediska struktury osídlení v řešeném území se jedná o střední sídlení lokalitu 700 trvalých obyvatel. Díky specifické poloze má obec kvalitní rekreační prostředí s předpoklady klidného bydlení v rodinných
10
domcích. Obec Chanovice plní kromě primární funkce – bydlení i funkci výrobní tj. zemědělské a lesnické výroby, těžby a možnosti drobných živnostenských služeb. Obec má dobré podmínky pro rozvoj urbanizačních procesů, umožňujících relativně levnou výstavbu individuálních rodinných domů v rámci čistě obytného i smíšeného obytného území a to i v rámci ucelených souborů staveb. Vzhledem k relativně příznivému komunikačnímu napojení je dobrý předpoklad pro další rozvoj zejména rodinného a rekreačního bydlení. Vzhledem k relativně příznivému prostředí „parkové krajiny“ s bohatstvím remízků a relativně příznivé dostupnosti, je třeba regulovat využívání území jak pro rekreaci, tak pro trvalé osídlení či výrobní aktivity. Všechny jmenované skutečnosti vedou k potřebě stanovit funkce pro využití jednotlivých částí území a pro celé území určit limity a regulativy. Vzhledem k uvedené lokalizaci obce, může být poloha obce výhodná pro rekreační využití, wellness pobyty a některé zájmové aktivity, ale i sociální programy pro pobyty předproduktivní a poproduktivní generace. Protože je obec relativně dobře dopravně dostupná a komerčně středně atraktivní, je možno území obce Chanovice zařadit mezi obce, kde dojde ke stabilizaci a potenciálně mírnému rozvoji, v rozsahu přiměřeném velikosti a významu sídla. Soulad se ZÚR PK a vazby na sousední územní celky Pro území Plzeňského kraje byl zpracovány Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje, které pro řešené území obce nestanovují specifické funkce a aktivity ani omezující podmínky, přičemž pro zlepšení dopravy se navrhuje obchvat II/188 z. od Defurových Lažan, přeložka III/1882 Oselce - Chanovice a dále zajištění nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability ÚSES.
4. Údaje o splnění zadání Pro místní část Chanovice byla zpracována urbanistická studie (Zoch) v r. 1992 a pro ostatní místní části US v r. 1999 (Kučera), z nichž zpracovaný územní plán vychází. Územní plán (ÚP) dále vychází zejména z provedených průzkumů a rozborů a ÚAP, ze zpracovaného generelu ÚSES, z podkladů správců infrastruktury, podkladů katastrálního úřadu a podkladů ÚÚP a obce. Obec Chanovice přistoupila k pořízení územního plánu obce, v souladu s aktuálním zněním stavebního zákona, jako legislativně závazného nástroje, k účinné a účelné regulaci a koordinaci činností v celém území obce. V rámci zpracovávané ÚPD bylo vyhodnoceno a zohledněno řešení v projednaném zadání a byla provedena koordinace zpracovávaného ÚP obce Chanovice s tzv. nadřazenou ÚPD, tj. Zásadami územního rozvoje PK. ÚP obce Chanovice bude sloužit pořizovateli a orgánům státní správy jako koncepční podklad pro řízení rozvoje obce a rozhodování v řešeném území. Na ÚP se také bude vázat možnost získání finančních dotací z programů státní správy i Evropské unie.
5. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, vč. vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 5.1. Historický vývoj obce Zájmové území obce bylo lokálně osídleno již od neolitu, nejprve jen v jižní a jv. části, větší část území byla však zalesněna až do 10. století. Již z 10. st. v době hradištní jsou na Chanovicku doklady zdejšího trvalého osídlení. Základní struktura osídlení se utvářela v souvislosti s kolonizační vlnou od 13. století. Osídlení a přetváření většiny zdejšího území na kulturní krajinu je zde obvykle středověkého a pozdějšího data. V 15. st. docházelo ve zdejších sídlech k budování tvrzí. Za husitských válek, zejména 11
v l. 1420 - 21, došlo ke značnému pustošení zdejšího území (v r. 1420 byl v blízkém okolí vypleněn klášter v Pomuku, obléháno Rabí, útočeno na Horažďovice a dobyta a vypálena byla tvrz v Malém Boru). V období třicetileté války (1618 - 48) došlo k rozsáhlému drancování místních sídel, následnému vylidnění zdejšího území, ale i k rekatolizaci obyvatel a přerozdělování majetku protihabsburských odpůrců. Zrušení roboty a poddanství v r. 1848 vedlo k likvidaci vrchnostenského (patrimoniálního) zřízení (kde jednotlivá panství představovala hospodářskou, správní i právní jednotku), která byla vystřídána státní správou a samosprávou obcí. Obce se sdružily v okresy a protože soudnictví bylo odděleno od státní správy, vznikly soudní okresy. Rozvoj historicky významného území Prácheňska podnítila výstavba žel. tratě České Budějovice - Plzeň, zprovozněná 1.9. 1868. Národnostně významnou událostí byla organizace oslavy 500. výročí upálení mistra Jana Husa v r. 1915, k níž byl přepraven obrovský pamětní kámen z lomu u Defurových Lažan do Horažďovic. V r. 1934 - 35 došlo k výstavbě okr. silnice Defurovy Lažany - Újezd - Chanovice. Období válečné okupace bylo ukončeno příjezdem americké armády ve dnech 6. - 7. května 1945. Historický vývoj místních sídel Chanovice První písemná zmínka o vsi Chanovice pochází z r. 1352, avšak její založení bylo zřejmě už ve 13. století. Možno tak usoudit i z okolnosti, že již k r. 1357 je ve vsi uváděn farní kostel a místní farář jménem Jan. Pozdně gotická tvrz zde zřejmě byla založena kolem r. 1450. První známí zdejší vladykové měli ve svém erbu dva trojzubé klíče (podobné jako vladykové v několika okolních sídlech). Následující vladykové v l. 1360 - 68 měli ve svém erbu nad helmou tři ryby. Od r. 1467 (do r. 1717) se Chanovice stávají vlastnictvím vladyckého rodu Dlouhoveských z Dlouhé Vsi, kteří byli známi již ve 13. století na Prácheňsku. Páni z Dlouhé Vsi, patřící mezi nejmocnější v oblasti, vybudovali ve vsi panské sídlo a následně užívali predikát Chanovští z Dlouhé Vsi. Jejich rodový erb byl stará česká erbovní figura, tzv. kotouč, který byl následně vylepšován ve vazbě na společenský vzestup tohoto rytířského rodu. Ještě za Chanovských došlo v 16. st. k přestavbě tvrze na renesanční sídlo. Adam Chanovský koupil od bratrů v r. 1554 Chanovice. Následně pak v r. 1563 koupil hrad Rabí, kam přenesl své sídlo, čímž poklesl význam Chanovic. Adam Chanovský v r. 1589 přiděloval svým synům z prvního manželství chanovský statek - tvrz, poplužní dvůr a ves Chanovice s pivovarem. Adam Ch., který měl čilé styky s rožmberským dvorem, se stal velmožem svou pílí a houževnatostí, ale i rozhledem, duchem a vzdělaností zemřel v r. 1598 ve věku 94 let (byl pochován v budětickém kostele). Chanovští zůstali v dobách stavovského vzbouření věrnými katolíky, což zachránilo jejich majetky a umožnilo získání různých státních a krajských funkcí. Před rokem 1627 koupili ves Újezd. V roce 1654 bylo v Chanovicích zaznamenáno 14 osazených usedlostí, z toho 10 selských a 4 pusté. Poslední držitel Václav Josef Ch. prodal rodinný statek definitivně r. 1717. (Poslední člen tohoto slavného rodu Chanovských zemřel 21. 5. 1877.) V roce 1717 koupil chanovské zboží Ferdinand Jáchym Rummerskich, který se stal hejtmanem prácheňského kraje (1739 - 41, čímž se Chanovice v tomto období staly úředním kraje) a působil pak jako purkrabí Pražského hradu (1741 - 46) a do stavu svobodných pánů byl povýšen v r. 1747. Rummerskirchové v letech 1732 - 40 vybudovali bar. špýchar, barokně upravili kostel sv. Kříže, obnovili faru a školu v l. 1751 - 64 a po r. 1781, kdy Chanovice zachvátil rozsáhlý požár, přebudovali své sídlo na barokní zámek u nějž vytvořili zámecký park. V rodě Rummerskichů byl chanovský statek, s výjimkou období 1725 - 32 kdy byl krátce prodán hraběti Janu Josefu Karlovi Martinicovi, až do r. 1793, kdy byl prodán s Újezdem v dražbě. (V r. 1789 celý statek vydražil nadporučík Josef Wietschel). Od r. 1793 docházelo k časté změně majitelů při spekulativních prodejích - během 20-ti let se zde vystřídalo deset majitelů. V r. 1803 prodal Josef Elsenwanger vše Johannu Nyllitzkému. V r. 1809 koupil Chanovice plzeňský obchodník Franz Becher. Becherové, kteří provedli v l. 1811 - 38 poslední podstatné změny na zámku, drželi zdejší zboží až do r. 1871, kdy jej prodali. Becherové se také zasloužili o nové úpravy zámeckého parku v l. 1811 - 38. (V letech 1839 - 62 zde žil básník E.K. Zikán Chanovský). Becherův syn prodal v r. 1871 Chanovice do vlastnictví JUDr. Eduarda Daubka a ten vybudoval zdejší hospodářský dvůr. Jeho syn Eduard rytíř Daubek pak prodal chanovické panství r. 1889 Schmidlovi. Za Daubků, jež byli známi jako mecenáši umění, byl zámek bohatě vybaven, kostel vyzdoben malbami a vitrážemi a do návesní kaple byla zakoupena socha Krista. V r. 1878 byla vybudována nová škola. Od r. 1889 vlastnil Chanovice Isidor Schmidl, továrník a velkostatkář z Vísek u Horní Břízy. Posledním majitelem byl jejich následník, rytíř Goldegg, který přestože se těšil dobré pověsti, byl v době skončení války díky vášním "odplaty" jednotlivce zastřelen 6.5. 1945. Jejich majetek byl pak jako německý majetek konfiskován (dle dekretu 12/1945). V r. 1918 zde založil Jan Pavlovský Strojní závod tesařský, který byl po r. 1948 nuceně transformován na Pozemní stavby, pak dřevostavby Chanos Chanovice na něž navázal dnešní HAAS Fertigbau s.r.o. V r. 1925 došlo k elektrifikaci Chanovic. V r. 1947 byla zřízena újezdní měšťanská škola 12
ve zdejším zámku. V r. 1956 byl zestátněn Strojní závod tesařský a v r. 1957 zde bylo založeno JZD. V r. 1970 vznikla mateřská škola v Chanovicích. Od r. 1994 je v Chanovicích budován skanzen staveb lidové architektury jz. Čech. Černice První písemná zpráva je z r. 1393. Prvními známými vlastníky zemanského zboží v Černicích byli vladykové a bratři Mikuláš Puchník, Dobrohost a Volfart, kteří na konci 14. st. zastávali různé úřednické a šlechtické funkce. Mikuláš byl v l. 1385 - 1402 arcibiskupským generálním vikářem a kanovníkem několika kostelů, byl dokonce zvolen arcibiskupem v r. 1402, ale zemřel před uvedením do tohoto úřadu. Pozdější majitelé v 15. st. nejsou známi. V tomto období byla zřejmě obec připojena k Oselcům. V r. 1543 je místní tvrz popisována jako pustá. Po státní reorganizaci se po r. 1850 stávají Černice součástí obce Defurovy Lažany. V r. 1957 bylo založeno JZD Černice, které se později sloučilo. Po r. 1970 se Černice stávají místní částí obce Chanovice. Defurovy Lažany První písemná zpráva o Defurových Lažanech je z r. 1366. Mezi nejstaršími vlastníky je připomínán Bašek Šilhéř a v l. 1389 - 1406 Volfart. Později se zde usadili Lažanští z Bukové, z nichž r. 1484 je znám Oldřich a jeho manželka Dorota z Prostého. Pravděpodobně v l. 1496 - 1509 zde působil jejich syn Hynek z Bukové. V r. 1496 je poprvé uváděna zdejší gotická tvrz, která pak byla renesančně přestavěna v 1. polovině 16. století na zámek, barokní úpravy pocházejí z 2. poloviny 17. století, další podobu získal v 19. století. Po celé 16. a 17. století se poměrně rychle střídají vlastníci Defurových Lažan. Významnými majiteli byli Švihovští z Rýzmberka (1615 - 58), dále pak Černínové a Martinicové. V 18. st. patřily Defurovy Lažany dlouho rodině Desfours (původem z Lotrinska, jejichž českou větev založil Mikuláš D., habsburský generál povýšený do hraběcího stavu), od nichž získaly své jméno (původně Lažany u Nepomuka). K Oselcům byly Defurovy Lažany přikoupeny v r. 1823, k nimž majetkově patřily až do r. 1918. V r. 1852 zde došlo k pokusu o založení Krajské zemědělské školy. Od r. 1850 byly Defurovy Lažany samostatnou obcí v okr. Horažďovice, od r. 1869 v okr. Strakonice, od r. 1950 v okr. Horažďovice a od r. 1961 v okr. Klatovy. Od r. 1971 jsou místní částí obce Chanovice. V r. 1957 vzniklo JZD Defurovy Lažany, které se později sloučilo. Dobrotice První zmínka o vsi Dobrotice je z r. 1336. Dobrotice patřily od 14. st. do r. 1571 do majetku hradu ve Velkém Boru. V 18. st. patřily do oseleckého panství, jež bylo součástí lnářského panství. Dalším jejich významným vlastníkem bylo do r. 1848 horažďovické panství. Od r. 1850 byly samostatnou obcí v okr. Horažďovice, od r. 1869 v okr. Strakonice, od r. 1950 v okr. Horažďovice a od r. 1961 v okr. Klatovy. Od r. 1971 jsou místní částí obce Chanovice. V r. 1956 bylo založeno JZD Dobrotice, které se později sloučilo. Holkovice První písemná zmínka o Holkovicích je z r. 1378. V r. 1378 vlastnil v Holkovicích nějaké zemanské zboží Bušek z Holkovic. Na konci 14. st. se Holkovice dostávají do majetku rodiny Markvartů z Nepomuku, kteří ve prospěch nepomucké farnosti upsali část výnosů z holkovického statku. Velký díl nemovitostí ve vsi patřil pod duchovní správu v Nepomuku a to až do 19. století. Část majetku v Holkovicích patřil pod správu horažďovického panství Švihovských z Rýzmberka. V 18. st. patřily do oseleckého panství, jež bylo součástí lnářského panství. Od 18. st. byly Holkovice samostatnou obcí v okr. Horažďovice, od r. 1869 - 30 v okr. Strakonice, od r. 1950 v okr. Horažďovice a od r. 1961 v okr. Klatovy. Od r. 1971 jsou místní částí obce Chanovice. V r. 1956 vzniklo JZD Holkovice, které se později sloučilo. Újezd u Chanovic První písemná zmínka o Újezdu je z r. 1366. Prvním známým držitelem vsi byl Pešek Kochovec (ten byl připomínán jako svědek při vymezování hranic mezi Buškem z Oseka a velkoborským statkem). Před r. 1520 zde byla zmiňována tvrz. Dalšími známými majiteli byli koncem 15. st. a v 1. pol. 16. st. Lažanští z Bukové, od r. 1542 Strojetičtí ze Strojetic. Ti pak okolo r. 1596 prodali Újezd Adamu Předenici z Předenic. V r. 1627 koupili Újezd z tvrzí a statkem Chanovští z Dlouhé Vsi. V r. 1934 - 35 došlo k výstavbě okr. silnice Defurovy Lažany - Újezd - Chanovice. V r. 1835 došlo ke stavbě lihovaru, který pak byl upraven na továrnu na zpracování sirupu z cukrové řepy a později přeměněn na škrobárnu. Pod chanovické panství pak patřil Újezd až do r. 1945. Po reorganizaci státní správy v r. 1850 se Újezd stal samostatnou obcí v okr. Horažďovice, v r. 1869 se stal osadou obce Dobrotice v okr. Strakonice, 13
od r. 1950 v okr. Horažďovice. Od r. 1961 byl Újezd osadou obce Defurovy Lažany a od r. 1971 místní částí obce Chanovice v okr. Klatovy. V r. 1957 vzniklo JZD Újezd, které se později sloučilo. V r. 1959 došlo k elektrifikaci Újezdu (jako jedné v posledních vsí kraje).
5.2. Demografický vývoj Demografický vývoj obce je možno sledovat od r. 1869, kdy zde trvale žilo 1760. Od tohoto období byl vývoj trvale degresivní, takže v průběhu 140 let počet obyvatel postupně klesal na měně než polovinu někdejšího stavu. rok / m. č.
1868
1900
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
Chanovice 381 Černice 123 101 Def. Lažany 384 Dobrotice 236 Holkovice 402 Újezd u Ch. 234 Obec celkem 1760
356 95 361 170 298 217 1503
298 94 334 152 268 179 1326
236 92 245 120 224 137 1056
248 75 200 110 227 147 1024
200 60 186 100 177 128 866
278 35 134 122 137 86 817
407 23 97 86 117 49 791
387 29 74 75 97 57 713
2007 2008 381 32 67 72 89 61 699
382 65 70 91 62 702
Domovní fond
Vývoj domovního fondu obce (domy trvale obydlené / domy celkem) 1869 1900 1930 1950 1970 Chanovice Černice Defurovy Lažany Dobrotice Holkovice Újezd u Ch. Obec celkem
51 20 50 29 56 34 240
55 20 57 32 57 35 256
61 20 62 31 56 38 268
68 22 63 28 56 43 280
58 20 52 23 49 34 236
1991 64/95 14/17 32/46 19/25 38/51 21/34 202/268
2001 74/101 11/17 24/48 20/27 33/52 18/33 180/278
V současnosti je v administrativním obvodu obce celkem 278 domů, z toho trvale obydleno 189 (trvale neobydleno 98 domů). Řada objektů byla upravena nebo vybudována pro rekreační využívání - cca 165 objektů.
5.3. Urbanistický vývoj a hodnoty obce Jednotlivé zdejší obce stavebně rostly jako střediska zemědělského obhospodařování území v blízkém okolí. Jednalo se o typické zemědělské obce Horažďovicka. Specifičností zdejšího území je historicky vyvinutá rozsáhlá agrarizace území i přes vyšší polohy (díky dlouhodobému vlivu jihočeských feudálních dominií) a to na 65 % ploch (45 % orných půd a 17,5 % trvalých travních ploch) a nízký podíl lesů - 21,7 %, (obvykle v polohách nad 500 m n.m.), dále pak četné menší vodní plochy a také prameništní lokality. Dnešní urbanistická struktura obce je převážně rozvinutou formou základní pozdně středověké struktury. Příznivý krajinný ráz je narušován značným zblokováním zemědělských honů a krajinářsky nezačleněnými zemědělskými areály. Původní centrální zástavba kolem návsí byla uspořádána v obvyklém schématu – obytné objekty jsou orientovány do návsi převážně štítovou zdí, v dosti rozsáhlém dvoře navazují jednostranné hospodářské objekty chlévů a stodol. Vjezdy do hospodářských usedlostí bývaly zvýrazněny zděnými bránami, štíty usedlostí byly zdobené. Za průjezdnou stodolou pak navazovala humna. Na zástavbu návsi navazuje ulicová zástavba. Ve vnějším prstenci obce jsou doposud především soukromé zahrady (někdejší humna). Pro zdejší malebné území Horažďovické pahorkatiny je charakteristické dochované dědictví převážně zděné lidové architektury, typické je zde střídání menších lesů, polí, ostrůvků skalních výchozů (ruwar) 14
"polních kazů" a travních porostů s menšími soustavami vodních ploch, ve zcela ojedinělé rozvodnicové poloze mezi povodím Otavy a Úslavy. Poměr bezlesí a lesních kultur se od středověku téměř nezměnil. Na území obce je doposud harmonická kulturní krajina s vyváženým podílem přírodních a civilizačních prvků. Pro jednotlivá sídla je charakteristická převážně smíšená venkovská zástavba, zčásti převáděná k rekreačním funkcím a velké množství kamenných hradeb či opěrných zdí terasových ploch, obvykle z velkých kamenných žulových bloků. Ve 20. století byly na okrajích zdejších obcí budovány rodinné domy se zahradami. Řada objektů byla upravena nebo vybudována pro rekreační využívání. V současnosti je příznivá zástavba obce narušena také dílčími demolicemi řady usedlostí, několik usedlostí je zdevastováno nedostatečnou údržbou či znehodnoceno účelovými rekonstrukcemi, některé objekty jsou bezprizorní. Historický fond starší zástavby trpí drobnými účelovými zásahy na průčelích domů, např. zvětšování oken, odstraňování a zjednodušování členění fasád a štítů, jež narušují historickou atmosféru vesnického celku. V novější době došlo k dílčímu narušení hmotově prostorové struktury obce, i k dílčímu narušení harmonicky rostlé zástavby a krajinného rázu, např. necitlivou dostavbou některých objektů, výstavbou hmotově rušivých bytových a některých rodinných domů městského charakteru, dále i nevhodnou výstavbou objektů zemědělské velkovýroby, a v okolní návazné krajině. Existující urbanistickou závadou jsou především monofunkční zemědělské areály živočišné výroby. Z části se některé nevyužívané navrhují ke konverzi. Současný stavební fond v obci je zčásti ve špatném stavu, neboť v řadě případů nedochází k jeho potřebné údržbě, opravám a obnovám. Navrhovaná urbanistická koncepce sleduje stabilizaci, postupný rozvoj a transformaci zaostávající obce na sídlo integrované do struktury venkovského osídlení Plzeňského kraje, ČR a EU. Obec Chanovice se postupně stává významným kulturně společenským centrem, zejména obnovou zámeckého areálu (původně středověká tvrz) vč. historického parku, budováním skanzenu lidové architektury Klatovska, vymezením vesnické památkové zóny, expozicí lidových řemesel Pošumaví, galerií Nositelů tradic lidových řemesel, záměrem vybudování rozhledny na Chlumu, naučnou stezkou i pořádáním řady kulturních a společenských akcí.
m.č. Chanovice (památkově hodnotná návesnicová obec s převážně zděnou zástavbou v Horažďovické pahorkatině ve výšce 548 m, na rozloze 459 ha, vesnická památková zóna). První zmínka o vsi je z r. 1352. Chanovice mají značně komplikovanou, nepřehlednou urbanistickou strukturu, do značné míry ovlivněnou založením vsi ve svažitém terénu. Jejím jádrem je nepravidelná svažitá náves, zcela zaplněná mladší zástavbou. Stranou návsi stojí na nízkém ostrohu nad rybníkem zámek (původně tvrz) a před ním kostelík a fara. Sz. část středověkého jádra obce tvořil vrchnostenský dvůr, který na jihu sousedí se zámkem. Západní stranu vsi vymezoval zámecký areál s parkem a zahradou. Východně od zámku je lokalizován kostel sv. Kříže. V nejsevernější části historického jádra stojí mohutná zděná vrchnostenská sýpka. Vlastní ves je situována východně až jihovýchodně od zámku. Na návsi nepravidelného, přibližně obdélného tvaru je malý rybník. V prostoru návsi leží dvě menší chalupy a nevelká, ze tří stran uzavřená usedlost. Mezi návesní částí obce a panskou sýpkou byla postavena budova školy. Po velkém požáru v r. 1781 došlo v Chanovicích k rozsáhlým přestavbám. Severně od návsi vyrostla při místní komunikaci skupina chalup založených v okapové orientaci. V 18. st. vznikla před zámkem ulička domků zámeckého personálu a v ulici vybíhající sv. směrem z návsi bylo postaveno několik chalup. V průběhu 19. století pokračoval nárůst chalupnické a domkářské zástavby. Zástavba centrální části vsi je prezentována zděným přízemním domem trojdílné dispozice, chlévy klenutými plackami do pasů a relativně strohými, přesto však působivě řešenými fasádami. Severně od návsi vznikla řádka chalup umístěných podél dvou cest a to v okapové orientaci. V berní rule byla již v r. 1654 uvedena panská hospoda. Dvůr měl také svoji vinopalnu, kde se z mláta z výroby piva (z panského pivovaru) pálila pálenka. Původní pivovar byl v areálu tvrze, druhý pivovar byl postaven u rybníka Ohrada pod zámkem a třetí postavili v r. 1872 Golleggové - "V pivovaru" (pak kulturní dům s restaurací).Tereziánský katastr uvádí v r. 1727 kromě hospodářských budov panských dvorů ještě tři domky, patřící do majetku zámku, v nichž bydlel zámecký zahradník, kantor a lazebník. Stabilní katastr z k. 30 let 19. st. uvedl již plně dotvořenou zástavbu vsi, korespondující bez výraznějších změn se současnou situací. Ve vsi převládá prostá zástavba z 2. pol. 19. st. a 20. st. Zástavba obce si v centrální části dodnes uchovala svůj původní půdorys, převážně složený z hospodářských usedlostí a chalup, modernizovaných bez zásadních rušivých zásahů. Většina staveb z okruhu lidového stavitelství Prácheňska je výrazově prostých. Poměrně bohatě je zastoupena architektura období klasicismu. 15
K památkovým hodnotám vesnice přispívají i lapidárně působící nabílené hospodářské stavby a kamenné ohradní zdi zahrad. Na jv. okraji obce je situovaná nová zástavba bytových a řadových domů a také panelových 5-ti podlažních domů, nově se na okraji obce rozvíjí výstavba rodinných domů. V současnosti je zásadním výrazným prvkem rozsáhlý rozvoj dřevozpracujícího areálu Haas. Černice u Defurových Lažan (585 m, v Horažďovické pahorkatině, 154 ha) První zmínka z r. 1393. Černice jsou urbanisticky hodnotnou návesnicovou vsí s dispoziční zachovalostí hospodářských usedlostí vč. hmotově dochovaných objektů lidové architektury. Ves je situována bokem od státní silnice II/188, ve svahu mezi hřebenem Vrchy (604,4 m) a Širokým rybníkem (568,5 m). Zástavba je situována kolem nevýrazné, ale malebné návsi s kapličkou a lipami a dále vybíhá podél místní komunikace k silnici II/188. Na převážně hospodářské usedlosti navazují zahrady. Jižně od vsi je telekomunikační věž. Defurovy Lažany (540 m, ves v rybniční části Horažďovické pahorkatiny, 391 ha) První zmínka z r. 1366. Ve 2. polovině 17. st. došlo k přestavbě zdejšího zámku a výstavbě dominantní kaple sv. Antonína Paduánského. Krajinářsky ojediněle situovaná a urbanisticky hodnotná návesnicová obec se zámeckým areálem a objekty lidové architektury leží při silně frekventované silnici II. třídy č. 188 Horažďovice - Nepomuk, která má v současnosti havarijní průběh zastavěnou částí sídla. Obec je v podstatě tvořena dvěma částmi, mezi niž leží opuštěný zámecký areál s neudržovaným parkem a významnou, zčásti vypuštěnou soustavou rybníků (na území vsi je prameniště, kde vznikají dvě ramena Březového potoka) a býv. hospodářským areálem. Malebný zámecký areál vč. zámeckého parku výrazně trpí dlouhodobým nevyužíváním a zanedbáním údržby. Nově byl v s. části propojovacího prostoru umístěn bytový dům a zemědělské hospodářské objekty (drůbežárna). Část obce "Pod vrchy" tvoří zejména chalupy původně sloužících na zámku, dnes jsou využívané zejména rekreačně. Významnou dominantu vsi tvoří vedle zámku osmiboká kaple, dále jsou zde ruiny mlýna a řada křížků. Na zástavbu a park navazují menší lesní plochy. Dobrotice u Chanovic (497 m, v Horažďovické pahorkatině, 288 ha) První zmínka z r. 1336. Návesnicová, urbanisticky hodnotná ves, má zachovalou původní lidovou zástavbu s charakteristickým humenním hospodářstvím. Uprostřed trojúhelníkovité návsi je návesní kaple. Na jv. okraji vsi je novější zástavba se dvěma bytovými domy. Na sz. okraj vsi přiléhá rozsáhlý zemědělský areál. Ves je obklopena zahradami. Na vodoteči do Svéradického potoka je rybník a požární nádrž. Z obce vychází od průtažné komunikace do okolní krajiny čtyři účelové komunikace. Z okolí Dobrotic široký výhled na hřeben Javorníku (Javorník, Královský kámen, Ždánov, Sedlo). Závadný je průtah silnice III/1881. Holkovice (463 m, ves v Horažďovické pahorkatině, 7 km s. od Horažďovic, 310 ha) První zmínka z r. 1378. Památkově hodnotná návesní ves s tradiční zástavbou dispozičně zachovaných usedlostí vč. hmotově dochovaných objektů lidové architektury, v několika případech s barokizujícími štíty. Většina původní zástavby je soustředěna v okolí trojúhelníkovité návsi s kapličkou (s veřejnou urbanistickou zelení). Na jv. okraji vsi je novější zástavba se dvěma bytovými domy. Na jz. okraji vsi větší zemědělský areál. Na přítoku Svéradického potoka jsou vodní plochy vč. požární nádrže. Zajímavá je struktura účelových cest do okolní hospodářské krajiny. Na okraji obce jsou zahrady, jižně od obce je větší rybník Barák. Závadný je průtah silnice III./1881. Újezd u Chanovic (534 m, ves v Horažďovické pahorkatině, s. od Horažďovic, 365 ha) První zmínka z r. 1366. Urbanisticky hodnotná návesní ves s areálem velkostatku. Obec leží na jižním úpatí zalesněného vrchu Prašivec. Zástavba je soustředěna kolem trojúhelníkovité návsi a ve dvou údolních polohách. V r. 1835 zde byl postaven lihovar, později upraven na cukrovar a kolem r. 1890 na škrobárnu, později byl v této středové části vybudován zemědělský areál. V l. 1934 - 35 došlo k výstavbě okresní silnice Chanovice - Defurovy Lažany III/1882, které ustoupilo několik staveb, přesto je tato průtažná komunikace dopravně závadná. Ve v. části obce je několik nových rodinných domků, s. od
16
obce jsou chatové lokality. V okolí vsi je soustava menších rybníků. Z řady míst jsou výhledy jižním směrem do Pošumaví.
5.4. Dopravní dostupnost Dopravní vazby Doprava v řešeném území je realizována silniční dopravou, železniční stanice je v Horažďovicích. Dopravní dostupnost místních částí obce a jejich dopravní propustnost je v současnosti problémová, zejména pro nákladní dopravu firmy Haas Fertigbau. Územím obce je závadně převáděna nákladní a osobní doprava, cílová nákladní doprava je z a do firmy Haas Fertigbau Chanovice. Osobní hromadná doprava je zajištěna autobusy ČSAD. Individuální osobní doprava tranzitní i cílová má lokální význam. Osobní doprava hromadná i individuální obsahuje významnou složku cestovního ruchu do Chanovic. Podíl osobní i nákladní dopravy bude v období, pro které je zpracováván územní plán, stoupat. Státní silnice Okresní silnice Defurovy Lažany - Újezd - Chanovice byla vystavěna v l. 1934-35. Přístupovou komunikací do obce ze širšího okolí jsou státní silnice II. třídy č. 188 Nepomuk - Defurovy Lažany Horažďovice a č. 186 Klatovy - Defurovy Lažany, na něž navazují komunikace III. třídy č. 1881, 1882. Na uvedených komunikacích při průchodu zastavěnými částmi obce jsou dopravní závady (nevyhovující šířkové uspořádání, nedostatečné rozhledové poměry, nedosahování požadovaných parametrů dle ČSN 736101 (S 7,5/70, 60, 50 se šířkou jízdního pruhu 3 m a zpevněnou krajnicí 0,5 m), což je zdrojem dopravních komplikací a způsobuje i ohrožení účastníků provozu. Místní komunikace Místní komunikace doplňují silniční síť a vytvářejí v obci nepravidelnou síť komunikací a ploch určenou především historickým vývojem zástavby a terénními podmínkami. Místní komunikace umožňují dopravní obsluhu zastavěných částí obce v návaznosti na silnice III. třídy. Velká část místních komunikací je vedena zcela chaoticky pouze jako přístupové cesty k jednotlivým objektům zástavby. Zejména ve svažitých lokalitách jsou zdrojem dopravních komplikací a ohrožení účastníků provozu (napojení na státní silnice, výškové a směrové uspořádání). Velká část místních komunikací je ve špatném stavu, zejména jejich stavební stav - konstrukce převážně z penetračního makadamu jsou vyžilé a poškozené, proto je potřebná jejich oprava a také doplnění dopravního značení. Z dopravního hlediska jsou významnější komunikace napojující zemědělské výrobní areály. Účelové komunikace Účelové komunikace, především polní a lesní cesty, doplňují síť komunikací a slouží jako přístupové komunikace k zemědělským a lesním pozemkům ve volné krajině, ale i k technické vybavenosti (VDJ, VZ, ČOV, RSP, TS aj.). Pěší a cyklistické trasy Komunikace pro pěší a cyklisty pro bezproblémový pohyb pěších a cyklistů v zastavěných částech obce po místních komunikacích převážně nebyly vytvořeny. Územím obce prochází cyklotrasy č. 2161 Horažďovice - Slatina - Chanovice - N. Ves - Řesanice a č. 2162 Kadov - Chanovice - Újezd u Chanovic - Defurovy Lažany - Pačejov a také turistické trasy: modrá č. 1416 Horažďovice - Dobrotice - Újezd u Chanovic - Chanovice - N. Ves - Oselce, žlutá č. 6715 Chanovice - Újezd u Chanovic - Defurovy Lažany - Pačejov a žlutá č. 6716 Pačejov - Kvášňovice - Defurovy Lažany - Nová Ves - Velký Pálenec. Železniční doprava Územím obce neprochází žel. trať, nejbližší stanice jsou Horažďovicích a Velkém Boru na tratích č. 190 Plzeň - Horažďovice - Č. Budějovice a č. 185 Horažďovice - Sušice - Klatovy - Domažlice.
17
5.5. Vodní hospodářství Hydrologie a hydrogeologie Území obce Chanovice leží v rozvodnicové poloze povodí Otavy a Úslavy. Hydrogeologicky je území obce různorodé, velká část území je hydrologicky nevýrazná, s mělkým oběhem podzemních vod, jež jsou využívána pro místní zásobení vodou. Území obce přísluší do hydrogeologického rajonu 631 - Krystalinikum povodí Horní Vltavy a Úhlavy. Zájmové území obce leží v regionu mělkých podzemních vod, tzn., že území patří do typu podzemních vod se sezónním doplňováním zásob, s nejvyšším výskytem průměrných měsíčních stavů hladin podzemních vod v březnu až dubnu a s nejnižším v září až listopadu. Výskyt podzemní vody bývá zčásti suťového, zčásti puklinového charakteru, přičemž je ovlivňován množstvím atmosférických srážek. Vzhledem k tomu, že sledovaná oblast náleží do oblasti tvořené granodioritem, je zde nízká transmisivita. Koeficient trasmisivity se pohybuje mezi 1.10-4 – 1.10-5 m2. s-1. Průměrná vydatnost podzemních vod se ve sledovaném území pohybuje v rozmezí 0,05 - 0,5 l.s-1 v hloubce 5 m. Hydrogeologicky se v zájmovém území v horizontálním směru mění propustnost nejen v závislosti na litologickém vývoji, ale i na tektonické pozici. Podpovrchová (spodní) voda je převážně závislá na velikosti infiltrace srážkových vod a hloubce pevného podloží, po jehož povrchu stéká ve směru spádu. K soustředění této mělce podpovrchové vody dochází v nejnižších polohách území, kde podzemní voda je relativně mělce pod povrchem. Horniny moldanubika mají převážně puklinovou propustnost. Hydrogeologicky je řešené území postiženo agrarizací mnoha pramenišť , přičemž je území potenciálně zranitelné. Vodní toky Povrchové vody jsou řazeny do málo vodného regionu, s nejvodnatějším měsícem březnem, retenční schopnost oblasti je malá, stupeň rozkolísanosti odtoku – silně rozkolísaný a koeficient odtoku nízký (k = 0,11 - 0,20). Část zdejších toků je regulována napřímenými, zahloubenými koryty, kde často chybí břehové porosty, některé dokonce byly zatrubněny při melioračních akcích. Velká část pramenišť mimo lesní plochy byla zlikvidována. Část zájmového území je erozně ohrožená, zejména vodní erozí. Vodní toky a údolní nivy jsou dle zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů chráněny jako VKP, proto k zásahům v nich, úpravám vodních toků a změnám kultur pozemků (v nivách toků) je třeba kromě souhlasu vodoprávního úřadu i závazné stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny. Vodní toky v řešeném území jsou, kromě Otavy a Úslavy, ve správě Zemědělské vodohospodářské správy. Kapacita převážně upravovaných vodních toků se pohybuje okolo Q5 – pětileté vody. Správa: Povodí Vltavy s.p., závod Horní Vltava, 371 21 Č. Budějovice, Litvínovická silnice 5: Otava, č.h.p. 1-08-01-038 (III) Otava, je vodohospodářsky významným tokem, který vzniká soutokem Vydry a Křemelné u Svojší (ve výšce 627 m n.m.) a ústí zleva do Vltavy v nádrži Orlík u Zvíkova (ve výšce 346 m n.m.). Plocha povodí je 3 788,2 km2, délka toku je 113 km. Průměrný průtok při vzniku je 8,56 m3/s, při opouštění okresu Klatovy je 12,5 m3/s, u ústí činí 26 m3/s, čistota vody II. třídy, pstruhová voda. Březový potok, č.h.p. 1-08-01-114 (IV) pramení 1 km sv. od Strážovic v 547 m, přítoky od Defurových Lažan. Tok dlouhý 21,3 km ústí zleva u Dolního Poříčí do Otavy. Hájek, pramení u Defurových Lažan, teče přes Plácek a ústí do Březového potoka u Velkého Boru Svéradický potok, pramení v Chanovicích (vytéká z rybníka Ohrada), teče k jihu a u Babína ústí do Březového potoka u Babin. Přítoky směřují od Dobrotic a Holkovic. Holkovický potok, pramení v mokřadu u sv. Vojtěcha, teče přes Holkovice a ústí do Hájku pod rybníkem Barák. Bezejmenný jižní Chanovický potok, pramení v Chanovicích a u Svéradic vtéká do Svéradického potoka. Lomnice, č.h.p. 1-08-04-001 (IV), pramení v Brdech, 1 km sz. od Třemšína (827 m), ve výšce 733 m. Délka toku je 59,5 km, plocha povodí 830,8 km2, prům. průtok u ústí je 3,28 m3/s. V povodí je rozsáhlá soustava blatenských rybníků. Jedná se o vodohospodářsky významný tok s mimopstruhovou vodou. Hradišťský potok, č.h.p. 1-08-04-004, pramení u Nové Vsi, sbírá vody z Ostrého vrchu, Starého rybníka a K Ozedře a zprava se vlévá do toku Lomnice. 18
Chanovický (bezejmenný východní), pak Hradišťský potok, Pramení v býv. trvalém travním porostu, v dnešním areálu „Haas“ a dále pak teče k východu přes rybníky Žabykuch a K Ozedři. Na přítocích potoka je vybudována chanovská rybniční soustava, která je nejvyšší částí blatenské rybniční soustavy. Tok odvodňuje východní část Chanovic (od rozvodnice). Správa: Povodí Vltavy s.p., závod Berounka, 304 20 Plzeň, Denisovo nábřeží 4: Úslava, č.h.p. 1-10-05-001 (IV) pramení pod Drkolnou v Plánické vrchovině, 2 km z. od Číhaně ve výšce 695 m, v horním toku protéká Blatenskou pahorkatinou, pak Radyňskou pahorkatinou do Plzeňské kotliny. Vodohospodářsky významný tok, dlouhý 66 km, ústí zprava do Berounky v 296 m n. m. Myslívský potok, č.h.p. 1-10-05-014 (V), pramení 0,5 km j. od Loužné ve výšce 550 m a ústí zprava do Úslavy u Vrčeně v 415 m. Délka toku 18,2 km, plocha povodí 140,6 km2, prům. průtok u ústí 0,66 m3/s, čistota vody II. třídy, pstruhová voda. Kozčínský potok, pramení mezi Defurovými Lažany a Kvášňovicemi a ústí do Myslívského potoka Nekvasovský potok, pramení u Černic u Korytného rybníka a ústí do Kozčínského potoka Víska, č.h.p. 1-10-05-023 (VI), pramení u Černic ve výšce 592 m, protéká rybníkem Široký a ústí zprava do Úslavy u Myslívského p. u Nepomuka v 410 m n.m. Délka toku 18,5 km, plocha povodí 57,1 km2, prům. průtok u ústí 0,26 m3/s, čistota vody II. třídy, pstruhová voda.
Vzhledem k rozvodnicové poloze převažují potoky s malým s malým průtokem, který silně závisí na množství srážek (nejvodnatějším měsícem je březen). Vodní plochy Ve sledovaném území kulturní krajiny obce byl vybudován významný středověkého chanovický rybniční systém v rozvodnicové poloze Otavy a Úslavy, který je nejvyšší součástí blatenské pánve jihočeského rybničního systému. Zdejší rybníky vytváří významné vodní a mokřadní biotopy – cenné zejména floristicky, malakologicky a ornitologicky a jako prvky ÚSES. Velká část mělkých rybníků je vhodná jako plůdkové rybníky vzhledem k rychlejšímu prohřátí vody a lepšímu vývoji rybího plůdku. Rybníky na Vísce a přítocích - Korytný rybník, 19,4 (17,2) ha, k.ú. Černice, 569 m n.m., v povodí horní Úslavy, průtočný, v mělké kotlině na rozhraní povodí Vísky a Nekvasovského - Kozčínského potoka, záp. od silnice II/188 (mezi Oselci a Defurovými Lažany), RBK ÚSES - Nesvačil, malý rybník u Korytného r., k.ú. Černice - Široký rybník, 24,6 ha, k.ú. Černice a Oselce, 568,5 m n.m. 1,5 km jjv. od Oselců, vých. od silnice II/188, s. od Černic. Rybochovný, průtočný na Vísce, v mělké lučinaté kotlině, na rozhraní mezi povodím Kozčínského potoka a Vísky, odvodňován horním tokem Vísky, v povodí horní Úslavy, nesvazová vodní nádrž s povoleným mimopstruhovým rybolovem (kapr, celoroční sportovní lov pouze pro skupiny 10 a více osob) - Klatovské rybářství a.s. - Předota, 3,7 ha, rybník na Vísce, k.ú. Černice, reg. VKP Rybníky na Hájku a přítocích - Bednářský, k.ú. Defurovy Lažany - Židovský, k.ú. Defurovy Lažany - Mistrovák, k.ú. Defurovy Lažany - Mlynářský, k.ú. Defurovy Lažany - Vražebník, k.ú. Defurovy Lažany, reg. VKP - tři bezejmenné r., k.ú. Defurovy Lažany - Mýto, k.ú. Defurovy Lažany - Pašek, k.ú. Defurovy Lažany - Pila, k.ú. Újezd - Hladotín, k.ú. Újezd - Hladoměř, k.ú. Újezd, na přítoku Hájku - Prostřední Újezd, k.ú. Újezd, na přítoku Hájku, reg. VKP - Nový rybník, 2,1 ha, k.ú. Újezd, na přítoku Hájku - Kasovský rybník, k.ú. Újezd, na Újezdském potoce - Vandrovský r., k.ú. Újezd, na přítoku Újezdského potoka - Chanovický r., k.ú. Újezd, na přítoku Újezdského potoka - Velký rybník, 6 (6,9) ha, k.ú. Újezd, na Újezdském potoce (spádová oblast Březového p.) 19
- Stržený r., k.ú. Újezd, na Újezdském potoce - Pásaný r., k.ú. Holkovice, na Újezdském potoce - tři Holkovické rybníky, k.ú. Holkovice, na Újezdském potoce - Barák, k.ú. Holkovice, na Újezdském potoce Rybníky na Hradišťském potoce a přítocích - Podhorský r., k.ú. Chanovice - Vidlák Dolní, k.ú. Bezděkov, 3,34 ha, 522 m n.m., v lučinaté kotlině se dvěma protáhlými zálivy (tvar vidlí), dostává vodu do sz. výběhu z novoveských rybníků a do j. výběhu z Podhorského chanovického rybníka, odvodňován Hradišťským potokem, v povodí jihočeské Lomnice, 1 km z. od Bezděkova. Zčásti zarostlý rákosím, po hrázi vede pěšina z Nezdřeva do Chanovic - Starý rybník, k.ú. Bezděkov, 5,5 (3,8) ha, původně panský chanovický rybník, na Pálenském p., odvodňován Hradišťským potokem, v povodí jihočeské Lomnice, 1 km jz. od Bezděkova - K Ozedře, k.ú. Chanovice, cca 5,1 (4,7) ha, Pálenský p., pův. panský chanovický rybník, rybochovný těsně pod Žabykuchem (druhý na toku Chanovického potoka) - Žabykuch, k.ú. Chanovice, cca 0,4 ha, chov kachen (cca 500 ks, pro vejce k dalšímu množení a vysazování) a rybochovný. Nedávno u něj proběhlo odbahnění. Bezprostředně kontaktuje dřevovýrobní areál „Haas“ (první na toku Chanovického potoka) - Podhrad, k.ú. Bezděkov, 4,63 ha. Společně s Pátkem, od něhož je oddělen pouze hrází, tvořil součást obranného systému bezděkovské tvrze. První přítok vychází z Dolního Vidláku, druhý z chanovických rybníků. Voda odtéká do rybníku Pátek, odvodňován Hradišťským potokem. Na jz. okraji od Bezděkova (v povodí jihočeské Lomnice). Po hrázi vede cesta z Bezděkova do Nové Vsi. - Pátek, k.ú. Bezděkov, 2,25 ha. Voda přitéká z rybníku Podhrad, s nímž tvoří dvojici rybníků. Pod hrází je mlýn, odvodňován Hradišťským potokem, 2,1 km sz. od Bezděkova (v povodí jihočeské Lomnice). Po hrázi vede silnice Kasejovice - Chanovice. - Strašil, k.ú. Nezdřev, 21,12 ha, 503 m n.m., průtočný na Hradišťském potoce, 1 km sv. od Bezděkova (v povodí jihočeské Lomnice). Bývá pokládán za nejhlubší rybník na Blatensku (hloubka u hráze činí 13 m). Rybníky na Svéradickém potoce - Panenský r., k.ú. Chanovice - Morávka, k.ú. Chanovice - Hluboký r., k.ú. Chanovice - Vicín, 2,5 ha, k.ú. Chanovice - U kutila, k.ú. Dobrotice. Bezejmenný r. Na Brdech na přítoku Kozčínského p., k.ú. Defurovy Lažany Pinky žulových lomů Na Brdech, k.ú. Defurovy Lažany.
Zásobování obyvatel pitnou vodou Zásobování obyvatel pitnou vodou je v Chanovicích do značné míry uspokojivě řešeno. V místních částech Chanovice, Defurovy Lažany, Dobrotice, Holkovice a Újezd u Chanovic je obecní vodovod, jehož majitelem je obec Chanovice. Provozní řády odpovídají požadavkům zák. č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v platném znění. Provozní řád vodovodu stanovuje místa odběru surové a pitné vody, základní údaje o technologii vody, používaných chemických přípravcích, podmínky údržby, plán kontrol provozu a vzorků pitné vody, rozsah a četnost kontrol a počet zásobovaných osob. Obyvatelstvo je v Černicích zásobováno pitnou vodou pouze individuálně z místních studní. Vydatnost stávajících zdrojů je dostatečná. Firma Haas Fertigbau a zemědělské areály mají vlastní zdroje vody. M.č. Chanovice Místní část Chanovice je v současné době z převážné části zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu, který vlastní obec Chanovice a provozuje obec 1.JVS a.s. České Budějovice. Jako zdroj vody slouží vrt V-7 a 3 studny v zámeckém parku s průměrnou vydatností 2,5 l/s. Kvalita vody nevyhovuje 20
v ukazateli bakteriologického znečištění, koncentraci Fe a Zn. Ze studní je voda přivedena gravitačně v IPE DN 110 (0,216 km) do vrtu V-7, kde stojí čerpací stanice (1,4 l/s). Z ní je voda tlačena výtlačným řadem z IPE DN 110 (0,484 km) do vodojemu pod Chlumem VDJ Chanovice - surová, upravená voda 100 + 2×150 m3 (kóta 585,36 / 582,0 m n.m.). V úpravně vody (5 l/s), dochází k úpravě vody, dávkování chloru a hygienickému zabezpečení vody. Dále byly zřízeny dva vrty HJ1 a HJ3 (Ø 0,5 l/s). Velmi vysoké náklady na úpravu vody (odstraňování železa) a problémy související se zarůstáním výtlačného potrubí vedly k nevyužívání tohoto zdroje vody. Ty však byly po rekonstrukci úpravny vody (dodána technologie odželezování, odmanganování atd.) opět uvedeny do provozu. Vrty jsou mezi sebou propojeny výtlačným řadem z IPE DN 63 (0,155km). U vrtu HJ3 je umístěna čerpací stanice (2x1 l/s), ze které je voda dopravována výtlačným řadem z HDPE DN 90 (1,642 km) a OC DN (0,300 km) do VDJ Chanovice. Do spotřebiště je pitná voda přivedena zásobovacím řadem z IPE DN 110 (1,226 km). Po obci jsou vystavěny vodovodní rozvody z IPE DN 90 (1,893 km) a HDPE DN (0,087 km). Vodovod byl prodloužen směrem na Újezd u Chanovic a Dobrotice a v Defurových Lažanech. Firma Haas Fertigbau má své vlastní vodní zdroje (studny 3 x 0,25 l/s). V souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje (PRVK PK) a studií Vodovod Třebomyslice - Chanovice, zpracovanou 1.JVS Č. Budějovice se navrhuje následující úprava řešení zásobování pitnou vodou: Navrhovaný řad z LT a PE DN 80 bude navazovat na vodovodní síť Třebomyslic. Voda tedy bude gravitačně vedena přes vodovodní síť Třebomyslic, okolo jižního okraje Velkého Boru, do Holkovic, kde bude umístěna navrhovaná čerpací stanice. Čerpací stanice bude čerpat vodu navrhovaným řadem z PVC DN 110 přes Dobrotice do stávajícího VDJ Chanovice 100+2×150 m3 (585,36/582,0 m.n.m.). Na této trase bude využito těchto stávajících potrubí: - přívodní řad LT-DN 150 mm z VDJ Stohlavec do Třebomyslic včetně vodovodní sítě PE 90 mm - výtlačný řad PVC 110 mm z automatické tlakové čerpací stanice situované u úpravny vody Velký Bor, pro čerpání pitné vody do Holkovic - potrubí PE 90 mm, kterým byla původně voda čerpána ze zdroje od Velkého rybníka do VDJ Chanovice. - V návaznosti na plánovanou výstavbu je uvažováno s dostavbou vodovodní sítě rozvojových lokalit. Stávající vodovodní síť bude postupně rekonstruována a doplněna novými vodovodními řady v místech navrhované zástavby. Nejníže a nejvýše položená stávající i navržená zástavba leží na kótě 531 - 562 m n.m., zásobování vodou bude gravitačně v jednom tlakovém pásmu. Požární voda pro první zásah bude odebírána z vodovodního systému. Jako zdroj požární vody budou rovněž sloužit místní rybníky. Firma Haas Fertigbau i výhledově bude zásobována z vlastních vodních zdrojů. M.č. Černice Místní část Černice je v současné době zásobovány z domovních studních. Množství vody v těchto studních je ovlivněno množstvím srážek. Během suchých měsíců se zde projevuje nedostatek vody. V souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje se i nadále předpokládá zásobování obyvatel pitnou vodou z individuálních vodních zdrojů. Trvale je však třeba sledovat kvalitu vody ve využívaných studnách a v případě, že nebude vyhovovat, bude vhodné využít individuální úpravu vody, nebo si obyvatelé zajistí potřebné množství vody pro pitné účely ve formě balené pitné vody. Doporučuje se prohloubení domovních studní. Současná zástavba je v úrovni 584 – 593 m n.m. Zásobování požární vodou se předpokládá z blízkých vodních ploch. M.č. Defurovy Lažany Místní část Defurovy Lažany jsou v současné době z větší části zásobována pitnou vodou pro veřejnou potřebu (původně zde byly tří vodovody, které si ve dvou případech spravovali obyvatelé, třetí byl ve správě Zemědělského družstva). Zbytek obyvatel je zásoben z domovních studní. Množství vody v těchto studních je ovlivněno množstvím srážek. Během suchých měsíců se zde projevuje nedostatek vody. Zdrojem každého samostatného gravitačního vodovodu jsou tři studny, ze kterých je voda gravitačně přivedena do spotřebiště. Vydatnost vody v těchto studních je nedostatečná. Studna č.1. je situována na západ, č.2. na sever, č.3. na severozápad od osady. Na „Prašivci“ je záložní VZ. V souladu s PRVK PK a studií „Vodovod Třebomyslice – Chanovice“, zpracovanou 1.JVS České Budějovice. se uvažuje s přivedením pitné vody z vodovodu Horažďovice. Zástavba v Defurových Lažanech je v úrovni 530 – 555 m.n.m. Navrhovaný řad z LT a PE DN 80 bude navazovat na vodovodní síť Třebomyslic. Voda tedy bude gravitačně vedena přes vodovodní síť Třebomyslic, okolo jižního okraje 21
Velkého Boru, do Holkovic, kde bude umístěna navrhovaná čerpací stanice. Čerpací stanice bude čerpat vodu navrhovaným řadem z PVC DN 110 přes Dobrotice do stávajícího VDJ Chanovice 100 + 2×150 m3 (585,36 / 582,0 m.n.m.). Na této trase bude využito těchto stávajících potrubí: - přívodní řad LT-DN 150 mm z VDJ Stohlavec do Třebomyslic včetně vodovodní sítě PE 90 mm - výtlačný řad PVC 110 mm z automatické tlakové čerpací stanice situované u úpravny vody Velký Bor, pro čerpání pitné vody do Holkovic (vodovodní síť v Holkovicích byla vybudována v roce 2000) - potrubí PE 90 mm, kterým byla původně voda čerpána ze zdroje od Velkého rybníka do VDJ Chanovice. Požární voda bude čerpána z blízkých vodních ploch. M.č. Dobrotice Místní část Dobrotice je v současné době z převážné části zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu, který vlastní obec Chanovice a provozuje obec 1.JVS a.s. České Budějovice. Vodovod Chanovice - Újezd u Chanovic - Dobrotice byl vybudován v r. 2003. Voda je do obce přivedena z Újezdu gravitačně přívodním řadem z HDPE DN 110 (1,095 km). Rozvod pitné vody po obci je pomocí trub z HDPE DN 110 (0,624 km), 90 (0,120 km), 63 (0,058 km) a 32 (0,060 km). Návrh V souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje se nepředpokládá změna v zásobování obyvatel pitnou vodou. Zástavba v Dobroticích je v úrovni 490 – 506 m.n.m. M.č. Holkovice Místní část Holkovice byla zásobena pitnou vodou z domovních studní. Množství vody v těchto studních je ovlivněno množstvím srážek. Během suchých měsíců se zde projevuje nedostatek vody. Kvalita vody nevyhovuje po chemické stránce. Proto došlo v l. 1999 - 2000 k výstavbě vodovodu pro Holkovice s přívodem vody ze stávající automatické tlakové čerpací stanice vodovodu Velký Bor. Zdrojem vody vodovodu je vrt o vydatnosti 2,5 l/s. Kvalita vody po hygienickém zabezpečení vody chlornanem sodným bez závad. Vrt je umístěn vedle automatické tlakové čerpací stanice, která čerpá pitnou vodu do vodovodní sítě obce Velký Bor. Pro zajištění dopravy pitné vody byla v ATS Velký Bor bude umístěna nová tlaková nádoba o objemu 1000 l a dvě horizontální čerpadla. Od ATS vede do obce Holkovice výtlačný řad z PVC DN 110, kterým je přiváděna pitná voda do obce. V souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje a studií „Vodovod Třebomyslice – Chanovice“, zpracovanou 1.JVS České Budějovice se výhledově uvažuje s přivedením pitné vody z vodovodu Horažďovice. Navrhovaný řad z LT a PE DN 80 bude navazovat na vodovodní síť Třebomyslic. Voda tedy bude gravitačně vedena přes vodovodní síť Třebomyslic, okolo jižního okraje Velkého Boru, do Holkovic, kde bude umístěna navrhovaná čerpací stanice. Čerpací stanice bude čerpat vodu navrhovaným řadem z PVC DN 110 přes Dobrotice do stávajícího VDJ Chanovice 100+2×150 m3 (585,36/582,0 m.n.m.). Na této trase bude využito těchto stávajících potrubí: - přívodní řad LT-DN 150 mm z VDJ Stohlavec do Třebomyslic vč. vodovodní sítě PE 90 mm - výtlačný řad PVC 110 mm z automatické tlakové čerpací stanice situované u úpravny vody Velký Bor, pro čerpání pitné vody do Holkovic - potrubí PE 90 mm, kterým byla původně voda čerpána ze zdroje od Velkého rybníka do VDJ Chanovice. Místní část Holkovice má zastavěné území v úrovní 462 – 474 m n.m. Zásobování požární vodou je místního rybníka a potoka. M.č. Újezd u Chanovic Místní část Dobrotice je v současné době z převážné části zásobována pitnou vodou z veřejného vodovodu, který vlastní obec Chanovice a provozuje obec 1.JVS a.s. České Budějovice. Vodovod Chanovice - Újezd u Chanovic - Dobrotice byl vybudován v r. 2003. Voda je do obce přivedena z obce Chanovice gravitačně přívodním řadem z HDPE DN 110 (1,055 km). Po té je proveden rozvod pitné vody po obci pomocí trub z HDPE DN 110 (0,595 km), 90 (0,311 km), 63 (0,095 km) a 32 (0,110 km). Kromě toho jsou zde vrty (0.5 + 0,5 + 0,5 l/s s obsahem Fe). V souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje není uvažováno se změnou zásobování obyvatel pitnou vodou. Místní část Újezd u Chanovic má zastavěné území v úrovní 524 – 546 m n.m. Zásobování požární vodou je z místního rybníka a potoka. 22
Odkanalizování a odpadní vody V Plánu vodovodů a kanalizací PK se uvažuje definitivní řešení nakládání s odpadními vodami po roce 2015 a také individuální čištění vod i po r. 2015. V m.č. Chanovice je veřejná kanalizace ukončena ČOV. V ostatních m.č. se do definitivního řešení se předpokládá udržování stávajícího stavu, přičemž odkanalizování nových staveb má být provedeno podle umístění a velikosti konkrétní stavby buď: - domovní čistírnou s vypouštěním vyčištěné vody, podle umístění stavby, do vodoteče, nebo zasakováním (za domovní ČOV lze považovat i septik doplněný vhodným zemním filtrem) - jímkou na vyvážení (na ČOV). Stávající mělká, jednotná nesoustavná kanalizace, fungující jako dešťová, budovaná v různých časových obdobích, je většinou nedostatečně těsněná, neukončená ČOV a nevyhovující dnešním normám. Jednotlivé nemovitosti jsou vybaveny žumpami na vyvážení, biologickými septiky a domovními čistírnami odpadních vod. Kanalizace převádí přes obec i značné množství extravilánových vod. Místní jednotná kanalizace odvádí převážnou část dešťových vod do recipientu místních potoků, zbývající dešťové vody odvádí příkopy a propustky do krajinných ploch. Mimo odpadních vod běžného komunálního charakteru se v obci vyskytují ještě následující producenti většího množství odpadních vod s těmito ukazateli: Poř. Název producenta Charakter Počet Množ.OV BSK5 číslo výroby zam. m3/den kg/den 1 HAAS-FERTIGBAU dřevostavby 550 11,38 5,25 2 Šafanda Stavby stavební 25 0,82 0,38
NL kg/den 4,81 0,34
CHSKCr N - celk. N - NH4+ kg/den kg/den kg/den 9,63 0,7 0,44 0,69 0,05 0,03
P - celk. kg/den 0,18 0,01
Kanalizaci na území obce provozuje Obec Chanovice. Pro všechny místní části obce byla rozhodnutím vodoprávního úřadu - MěÚ Horažďovice, odb. výstavby a životního prostředí schváleny dočasné provozní řády, za podmínek: - provozování dle schválených provozních řádů - do veřejné kanalizace musí být zabráněno vniknutí látek radioaktivních, infekčních a jiných ohrožujících zdraví nebo bezpečnost osob, narušujících materiál stokové sítě, hořlavé, výbušné látky, popř. látky, které smísením se vzduchem nebo vodou tvoří výbušné, dusivé nebo otravné směsi, jinak nezávadné, ale které smísením s jiným látkami, které se v kanalizaci mohou vyskytnout, vyvíjejí jedovaté látky, pesticidy, jedy, omamné látky a žíraviny - projednání příp. změn s vodoprávním úřadem. Revize provádí vlastník kanalizace průběžně, nejdéle po 5 letech od schválení provozního řádu. Aktualizaci provozních řádů provádí vlastník kanalizace podle stavu, resp. změn technických a právních podmínek. m.č. Chanovice Místní část Chanovice má v současnosti vybudovanou jednotnou kanalizaci ve vlastnictví a správě obce z z kanalizačních trub z PVC DN 200, DN 250, DN 300 a DN 500 do čistírny odpadních vod (ČOV). Jedná se o zakrytou aktivační čistírnu s gravitačním nátokem (EO = 400), přebytečný kal je uskladňován v zásobnících kalu, kde je za mírného provzdušňování udržován v aerobním stavu. Tímto režimem provozu tohoto zásobníku je kal současně průběžně zahušťován a stabilizován. Stabilizovaný kal je odvážen na ČOV vybavenou technologií pro zpracování kalu (ČOV Horažďovice). Z malé části jsou odpadní vody zachycovány v žumpách, odkud se vyvážejí na zemědělské pozemky. Původní dešťová kanalizace byla vybudována z betonových trub DN 400 mm. Recipientem je Svéradický potok. V souladu s PRVK PK se realizuje dobudování jednotné kanalizace z plastových kanalizačních trub profilu DN 250 a DN 300. m.č. Černice Místní část Černice nemá v současnosti vybudován systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v žumpách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky nebo jsou opatřeny nevyhovujícím přepadem do dešťové kanalizace. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací, která je ve správě obce. Kanalizace byla vybudovaná z betonových trub DN 400 mm a ústí do Širokého rybníka. Navrhuje se vybudování splaškové kanalizace, ukončené čistírnou odpadních vod nad Širokým rybníkem. Stávající kanalizace bude sloužit pouze pro odvádění dešťových vod. Alternativně s ohledem 23
na velikost místní části je uvažováno zajistit rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových žump pro zachycování odpadních vod a jejich likvidaci na ČOV Chanovice, případně budovat domovní ČOV. m.č. Defurovy Lažany Místní část Defurovy Lažany nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace pro veřejnou potřebu. Odpadní vody jsou zachycovány v žumpách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky nebo jsou opatřeny nevyhovujícím přepadem do dešťové kanalizace. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací, která je ve správě obce, ústící do potoka Hájek. Kanalizace byla vybudovaná z betonových trub DN 400 mm. Navrhuje se vybudování vybudování jednotné kanalizace ukončené čistírnou odpadních vod. Do uvedeného řešení je třeba dle lokalizace a množství splaškových vod: - realizovat domovní ČOV s vypouštěním přečištěné vody do vodoteče nebo vsakováním - septik doplněný zemním filtrem - jímkou na vyvážení na ČOV Chanovice - rekonstrukci stávajících nebo výstavbu nových žump likvidovaných na ČOV Chanovice. M.č. Dobrotice Místní část Dobrotice nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v žumpách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky nebo jsou opatřeny nevyhovujícím přepadem do dešťové kanalizace. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací, která je ve správě obce, ústící do místní bezejmenné vodoteče. Kanalizace byla vybudovaná z betonových trub DN 400 mm. Navrhuje se vybudování jednotné kanalizace ukončené čistírnou odpadních vod. Alternativně se navrhuje: - budování domovních mikročistíren (např. ČOV s biokontaktory, eventuálně provozně úspornějších typů - vícekomorových septiků doplněných o zemní filtr nebo filtr s popílkovou náplní) - rekonstrukce stávajících septiků a jejich intenzifikace na domovní mikročistírny - rozšíření dešťové kanalizační sítě (při její dostavbě budou používány kameninové nebo plastové kanalizační trouby DN 400 - pro dočištění odpadních vod je vhodná kaskáda rybníků pod obcí. M.č. Holkovice Místní část Holkovice nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v žumpách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky nebo jsou opatřeny nevyhovujícím přepadem do dešťové kanalizace. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací, která je ve správě obce, ústící do Holkovického potoka. Kanalizace byla vybudovaná z betonových trub DN 400 mm. Navrhuje vybudovat splaškovou kanalizaci, ukončenou ČOV. Alternativně do vybudování ČOV se navrhuje řešit problematiku likvidace odpadních vod kombinací výstavby domovních mikročistíren (např. ČOV s biokontaktory, eventuálně provozně úspornějším typem - vícekomorovým septikem doplněným o zemní filtr nebo filtr s popílkovou náplní) a výstavby nových nebo rekonstrukcí stávajících žump pro zachycování odpadních vod a jejich intenzifikaci na domovní mikročistírny. Výhledově budou veškeré odpadní vody akumulované v žumpách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Velký Bor. Pro dočištění odpadních vod je možno uvažovat s rybníkem Barák. M.č. Újezd u Chanovic Místní část Újezd u Chanovic nemá v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Odpadní vody jsou zachycovány v žumpách, odkud se vyvážejí na zemědělsky využívané pozemky nebo jsou opatřeny nevyhovujícím přepadem do dešťové kanalizace. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací, která je ve správě obce, ústící do místní bezejmenné vodoteče. Kanalizace byla vybudovaná z betonových trub DN 400 mm. Navrhuje vybudovat splaškovou kanalizaci, ukončenou ČOV. Do vybudování ČOV se alternativně navrhuje řešit problematiku likvidace odpadních vod kombinací výstavby domovních mikročistíren (např. ČOV s biokontaktory, eventuálně provozně úspornějším typem - vícekomorovým septikem doplněným o zemní filtr nebo filtr s popílkovou náplní) a výstavby nových nebo rekonstrukcí stávajících žump pro zachycování odpadních vod a jejich intenzifikaci na domovní mikročistírny. Výhledově budou veškeré odpadní vody akumulované v žumpách likvidovány na čistírně odpadních vod obce Chanovice. Pro dočištění odpadních vod je možno uvažovat s kaskádou rybníků pod touto obcí. 24
5.6. Zásobování energiemi, spoje Stav zásobování elektrickou energií Obec byla elektrifikována v l. 1924 - 25 Vedení velmi vysokého napětí (vvn)
Obcí prochází vvn 400 kV. Vedení vysokého napětí (vn) Území obce je zásobováno elektrickou energií z vedení vn napěťové hladiny 22kV. Obec je připojena na elektrickou síť vedením vn vycházející z transformorovny 110/22 kV Horažďovice, z vývodu 22 kV Pačejov. Nová zástavba v ucelených lokalitách umožní s výhodou provedení sekundárních rozvodů
zemními kabely. Přípojkové skříně se doporučují osadit do společných pilířků s měřením elektrické energie umístěných v oplocení objektů. Návrh nn rozvodů bude prováděn v následné projektové dokumentaci podle probíhající výstavby. Na území obce se nachází následující transformační stanice (22/0,4 kVA):
Transformační stanice 22/0,4 kV – Správní území obce Chanovice označení/název dle ČEZ TS-1 / Chanovice škola, výměna za kabelovou stanici TS-2 / Chanovice K.D. TS-3 / Chanovice B.J. TS-4 / Chanovice tesárna TS-5 / Chanovice sušárna TS-6 / Chanovice ELNA TS-7 / Chanovice pilnice TS-8 / Dobrotice obec TS-9 / Újezd u Chanovic obec TS-10 / Holkovice obec TS-11 / Holkovice Plácek TS-12 / Defurovy Lažany obec TS-13 / Černice obec TS-14 / Defurovy Lažany Lom TS-A / Chanovice jihovýchod TS-B / Dobrotice jih TS-C / Holkovice západ TS-D / Defurovy Lažany sever
typ stanicemax.výkon/návrh výkonu PTS široká - 400kVA, nově kiosková 630kVA PTS široká - 400kVA PTS široká - 400kVA kabelová kabelová kabelová 1SL betonová PTS široká - 400kVA PTS široká - 400kVA PTS široká - 400kVA PTS široká - 400kVA PTS široká - 400kVA PTS široká - 400kVA 2SL betonová 1SL - 400/250kVA 1SL - 400/100kVA 1SL - 400/160kVA 1SL - 400/100kVA
vlastnictví TS
distribuční trafostanice
ČEZ Distribuce
ano
ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce cizí stanice cizí stanice cizí stanice cizí stanice ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce cizí stanice ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce ČEZ Distribuce
ano ano ne ne ne ne ano ano ano ano ano ano ne ano, návrh TS ano, návrh TS ano, návrh TS ano, návrh TS
Stávající rozvody nízkého napětí jsou vedeny venkovním vedením po opěrných bodech a objektech. Stávající trasy vedení vč. přípojek 22 kV a umístění TS budou respektovány, nutné je dodržovat ochranná pásma kabelů dle ČSN 73 6005 i pro zájmová pásma podzemních vedení a nejmenší dovolené vzdálenosti při křížení a souběhu sítí. Ochranné pásmo venkovního vedení vn je určeno zákonem č. 458/2000 Sb. Před zahájením zemních prací je potřebné vytyčit podzemní kabelová vedení. V případě nevyhovujícího souběhu nebo křížení se stávajícím zařízením v majetku ČEZ a.s. nutno podat v dostatečném předstihu (cca 12 měsíců) žádost o přeložku dotčeného zařízení. Z hlediska spotřeby elektrické energie jsou bytové jednotky rozděleny do tří skupin: A - byty, ve kterých je elektrická energie využívána pouze k osvětlení a k napájení drobných spotřebičů a příkonem do 3,5 kVA. B - byty, ve kterých se el. energie používá navíc k přípravě pokrmů a případně ohřevu TUV. C – byty, ve kterých se el. energie používá navíc k vytápění.
25
Rozvody nízkého napětí Návrh rozvodů nn bude prováděn v následné projektové dokumentaci podle probíhající výstavby. Výstavba v ucelených lokalitách umožňuje provedení sekundárních rozvodů kabely. Přípojkové skříně lze osadit do společných pilířků s měřením elektrické energie a umístit je v oplocení objektů. V rámci rozvodů zemními kabely je třeba dodržovat prostorové uspořádání sítí technické vybavenosti. Nová zástavba v prolukách bude napojena ze stávajícího rozvodu nn, s celkovou kabelizací sítě nn se nepočítá.
Veřejné osvětlení V obci jsou rozvody veřejného osvětlení ve značné části na společných opěrných bodech s venkovním rozvodem nízkého napětí - výbojková svítidla (80 W), spínání časovým spínačem. Veřejné osvětlení je vhodné rozšířit v rámci stávající zástavby a doplnit o osvětlení ostatních komunikací. Nové osvětlovací soustavy budou navrženy v rámci nové výstavby zemními kabely (podle platných norem pro osvětlení komunikací, zejména ČSN 36 0410). Jedná se o místní komunikace třídy C3 – obslužné, příp. D1 - zklidněné, stupeň osvětlení IV. Hodnoty osvětlení na komunikacích dle ČSN 36 0410: - stupeň osvětlení IV – intenzita osvětlení Epk = 4 lx - celková rovnoměrnost Emin : Ep = 1 : 5 Doporučené osvětlení pro povrch vozovek CII (tmavý): - stupeň osvětlení IV: - jednostranná osvětlovací soustava, stožár 5-6 (6-8) m, rozteč max. 30 m, zdroj SON-T 70W Na nově vybudovaných komunikacích v obci bude zřízeno následné VO pro zajištění bezpečného provozu v noční, večerní a ranní době. Spoje Telefonní síť Telefonní kabelová síť obce - UTO Sušice, MTO Pačejov. Ke kabelizaci telef. rozvodů došlo v r. 1999. Trasy telefonních rozvodů je nutné respektovat a v rámci navrhované výstavby získat vyjádření o existenci podzemních zařízení telekomunikační společnosti O2. Při realizaci inž. sítí je nutno respektovat ČSN 73 6005 – Ukládání inž. sítí do komunikací. Související předpis zák. č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích.
TV signál Lokálně neuspokojivý Svatobor (35 k), Vimperk (32 k), Kleť (39 k) Obecní rozhlas Byl realizován bezdrátový signál do všech místních částí obce z obecního úřadu. Zásobování plynem K plynofikaci obce došlo v l. 2001 - 2006. Plynem jsou zásobovány všechny místní části obce kromě m.č. Černice - vtl. 300 DN Horažďovice, RSP Žďár / Strážovice. Zásobování teplem Zatím ze značné míry spalování fosilních paliv - hnědého uhlí, ojediněle dřevní odpad, kotelny domovní a bytové (výtopna Haas 3 kotle a 2,91 MW, kotelny K1 a K2 b.j. koks, K3 sport. areál, hnědé uhlí), etážové topení, lokální topidla, ojediněle elektrická topidla - přímotop či akumulační kamna (zámek a ZŠ částečně plyn, MŠ), žádoucí je plynofikace. Klimatické topné charakteristiky: nadmořská výška 450 - 600 m, převládající vítr Z až JZ, klimatické číslo (180) 3500, oblastní nejnižší průměrná teplota - 140 C, denní prům. t nejchladnějšího měsíce- 2,90 C, topné období pro t0 250 dnů, prům. venkovní teplota v topném období 4,90 - 5,10 C.
26
5.7. Občanská vybavenost a veřejná prostranství Občanská vybavenost - objekt obecního úřadu v Chanovicích - základní a mateřská škola v Chanovicích - sportovní areál (volejbal, malá kopaná aj.), dvě hřiště na kopanou, tenisovými kurty v Chanovicích hřiště v Defurových Lažanech a dětské hřiště v Újezdu - tělocvična v Chanovicích v zámeckém areálu - přírodní koupání rybník Pásaný mezi Dobroticemi a Holkovicemi - rozhledna Chlum (ve výstavbě) - obecní knihovna v Chanovicích a Holkovicích - poštovní úřad v Chanovicích - kulturní dům s restaurací v Chanovicích - pohostinství Chanovice (U Klečků, U Chalušů), Holkovice (holkovická hospoda) - ubytování (penzion Šafanda Chanovice, ubytování Dobrotice) - prodejny smíšeného zboží Chanovice (Konzum, SPAR Mandák, obchod U Urbánků s průmysl. zbožím) - kostel Povýšení sv. Kříže v Chanovicích - hřbitov v Chanovicích - hasičské zbrojnice Chanovice, Defurovy Lažany, Dobrotice, Holkovice, Újezd - autobusové čekárny Chanovice, Černice, Defurovy Lažany, Dobrotice, Holkovice, Újezd - drobné služby: autodílna, holičství, truhlářství, elektro aj., dále jsou zde soukromě hospodařící zemědělci. Veřejná prostranství Zatím nebyla koncepčně budována, jednotlivé návsi potřebují koncepční úpravy či přestavby.
5.8. Nakládání s odpady Komunální odpady Využívání území pro obytné a rekreační funkce má běžnou produkci pevných komunálních odpadů (150 – 200 kg/obyv.). V současně zastavěném území jednotlivých částí obce jsou umístěny sběrné kontejnery na separovaný pevný komunální odpad, který je zde předběžně tříděn (papír, sklo, plasty). Skládka inertních stavebních materiálů nebyla zatím lokalizována. Nevyužitelný komunální odpad je pravidelně vyvážen akreditovanou firmou na zajištěnou skládku. Využití tříděného odpadu zajišťuje firma Becker. Svoz komunálního odpadu je prováděn 1 x za 14 dní. Svoz plastů provádí sama obec Chanovice 1 x za měsíc. Svoz železného šrotu je prováděn 12 x ročně z vymezených prostor. Odstranění stavebního odpadu si fyzické osoby zajišťují u oprávněné osoby na vlastní náklady. Sběr nebezpečného odpadu (akumulátory, baterie, zářivky, zbytky barev a spotřební chemie, rozpouštědla, kovové obaly) je nutno řešit vymezením vhodných míst k jejich odkládání ve stanovených termínech, minimálně však 2 x ročně a dále zajištěním jejich svozu oprávněnou osobou (firmou do zvláštních kontejnerů). Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou. Zneškodňování výrobních odpadů si zajišťují jednotliví původci. Vzhledem k velikosti obce je nutno v obci realizovat výstavbu sběrného dvora za účelem odkládání odpadů.
Výrobní odpady Odpady výrobních firem a ze zemědělských provozů si zajišťují provozovatelé, převážně využíváním jako organické hnojivo (chlévský hnůj, kompost, močůvka, kejda). Hnůj je skladován na nezpevněných polních hnojištích, močůvka a kejda se vyváží na vybrané pozemky.
Živelné skládky Na území obce je řada živelných skládek, zejména v terénních depresích, které budou asanovány.
27
5.9. Ekonomika, zemědělská výroba Ekonomickou základnu správního území obce Chanovice významně ovlivňují místní přírodní zdroje, z nichž nejdůležitější je doposud zemědělská půda, lesní a vodní plochy. Plochy volné krajiny jsou tedy převážně využívány pro lesnickou a zemědělskou prvovýrobu. V obci je v současnosti průměrně rozvinutá ekonomická základna a průměrná nezaměstnanost - cca 6 %. Část ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací do sousedních měst (Horažďovice, Nepomuk, Velké Hydčice aj.). Hlavním ekonomickým subjektem je v obci firma Haas Fertigbau Chanovice, dále je zde omezené množství pracovních příležitostí v zejména primárním sektoru a stavebnictví. Do budoucna se jeví jako nutné zajistit rozvojové plochy jak pro živnostenské a drobné výrobní a logistické aktivity, tak výhledově i pro občanskou vybavenost. V obci jsou vymezeny komerční rozvojové plochy a vymezeny jejich regulativy. Záměrem koncepce rozvoje venkovského prostoru je vytvářet předpoklady pro novou orientaci zemědělství jako integrální součásti a páteře rozvoje venkova a zlepšování kvality života venkovské populace, včetně vytváření podmínek pro diverzifikaci činnosti zemědělských podniků podle místních podmínek. Zemědělci, správci přírodních území a další majitelé půdy by se měli stát ryzími venkovskými podnikateli, kteří produkují kvalitu biologické rozmanitosti a krajiny jako normální obchodní objednávku. Tento nový přístup si vyžaduje významné změny v politice a myšlení veřejnosti i sféry zemědělství, což vyžaduje více veřejno-soukromých partnerství mezi odvětvími ekonomiky, biodiverzity a financí. V koncepci územního plánu se uplatňuje strategie Evropské unie, založená na tzv. Evropském modelu zemědělství, tj.: - celoplošně provozované multifunkční zemědělství, konkurenceschopné v produkci soukromého zboží a zároveň šetrné k životnímu prostředí - zemědělství založené na malém a středním podnikání rodinného typu - provázání rozvoje zemědělství s rozvojem venkova - produkce kvalitních potravin při respektování stále přísnějších standardů jejich bezpečnosti a způsobů jejich výroby.
6. Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí 6.1. Přírodně-ekologická charakteristika, geomorfologie, geologie, půdy, biota 6.1.1. Geomorfologie území Geomorfologicky přísluší území obce do Horažďovické pahorkatiny a Nepomucké vrchoviny v následujícím členění: - Česká vysočina -- Českomoravská soustava II --- Oblast Středočeská pahorkatina IIA ---- Celek Blatenská pahorkatina IIA-4 -----Podcelek Horažďovická pahorkatina IIA-4A ------ Okrsek Kasejovická pahorkatina IIA-4A-3 -----Podcelek Nepomucká vrchovina IIA-4B ------ Okrsek Pačejovská pahorkatina IIA-4B-4 (směrem k Oselcům). Kasejovická pahorkatina vyplňuje střední část Horažďovické pahorkatiny na sv. v povodí Lomnice. Typologicky jde o členitou pahorkatinu, převážně na granodioritech středočeského plutonu. Reliéf je erozně denudačně rozčleněn, přičemž v terénu se uplatňují výrazné strukturní hřbety, suky a svědecké vrchy. Pačejovská pahorkatina v jv. části Nepomucké vrchoviny je tvořena členitou pahorkatinou na rozvodí Úslavy a Otavy. Jedná se o slabě rozčleněný, erozně denudační reliéf na jv. okraji tektonické klenby se strukturními hřbety a suky na z. okraji obce.
28
Nejvyšší místa území obce tvoří Ostrý vrch 611 m (1 km sv. od Chanovic), vrch Chlum 609 m (0,5 km z. od Chanovic), Vrchy 604 m (mezi Defurovými Lažany a Černicemi) a Prašivec 599 m u Újezdu. Nejnižším místem obce je hladina potoka Hájek na hranicích k.ú. Holkovice a Velký Bor ve výšce cca 450 m n.m. Jednotlivé obce jsou lokalizovány v relativně vyšších polohách: Černice 565 - 589 m, Chanovice 532 - 548 - 563 m, Defurovy Lažany 530 - 540 m, Újezd 527 - 534 m, Dobrotice 497 - 498 m, Holkovice 458 - 463 m. Celkový reliéf obce je měkký, parovinný bez větších skalních útvarů. Na úpatí Ostrého vrchu je malé kamenné moře (vzniklé zvětráváním kvádrovitě odlučných vyvřelin granodioritu a aplitu), ve zdejší krajině jsou časté menší balvanité výstupy (ruvary).
6.1.2. Geologická stavba území Zájmové území obce regionálně geologicky náleží do středočeského plutonu variského stáří a je vyplněno granodiority jižního okraje středočeského plutonu blatenského a červenského typu, křemenci, metabazity a granodiority kasejovického ostrova. Území Chanovic je celé budováno středně zrnitým biotitickým až amfiboliticko-biotitickým granodioritem blatenského typu, s drobnými vložkami lamprofyrů a aplitů. U Holkovic se vyskytuje červený typ usměrněného amfibol-biotitického a biotitického granodioritu. Pás lamprofyrů se táhne jižně od Defurových Lažan přes Babáček pod Chanovicemi. Čočkovitá tělesa aplitu jsou např. na Ostrém vrchu. Kolem rybníků a na dnech rybníků se vyskytují holocenní fluviální (naplavené) a deluviofluviální (splachové) písčité hlíny a jíly, v okolí toků jsou fluviální a deluviofluviální písčitohlinité nivní sedimenty. Na úpatích svahů se vyskytují svahové půdy. Na plochých, nebo mírně zvlněných územích větrají uvedené horniny jílovitě, čímž je vytvářena dobrá ochranná vrstva proti znečištění podzemních vod.
6.1.3. Půdní charakteristika Genetický vývoj půd byl silně ovlivněn geologickou stavbou, morfologickou situací, klimatem i vegetačním krytem. Půdy v řešeném území jsou převážně středně těžké až lehčí, hlinitopísčité a písčitohlinité (na břidličnatých substrátech), významný podíl mají i hlinité půdy a půdy silně skeletovité, což má vliv na diverzitu vegetačního krytu a složení flóry. V území obce se převažují málo živné, nenasycené kyselé půdy. Genetickým půdním typem jsou zde tedy převážně hnědé půdy – kambizemě, ojediněle hnědozemě (zejména v polohách eluviálních a deluviálních hlín). Ojediněle se vyskytují nivní glejové půdy v aluviálních inundačních nivách vodotečí, hlubší slatinné (bažinaté) půdy se vyskytují lokálně na soutocích větších potoků. Jedná se o naplavené lužní půdy (fluvizemě) a výše pseudogleje a hnědé pseudogleje. Na strmějších svazích a ojedinělých skalních výstupech se vyskytují ostrůvky litozemí a rankerů. Zvláštní skupinu tvoří antropogenní půdy, devastované stavební činností, navážkami odpadů, příp. historickou těžbou. Bonitované půdně ekologické jednotky jsou zde následující: 7.15.12 7.29.01, 04, 14, 41, 44 7.32. 01, 04, 11, 14, 41, 44, 51, 54 7.37.15, 16, 46, 56 7.39.19, 29 7.40.68 7.46.12 7.50. 01, 04, 11, 14 7.64. 01, 11 7.67. 01 7.68. 11 7,69.01 7.72.01, 11 7.73.11, 41 Přehled hlavních půdních jednotek (HPJ) je na území obce následující: Skupina illimerizovaných půd Jedná se o středně těžké až těžké půdy s příznivým vodním režimem.
29
- HPJ 15: Illimerizované půdy, illimerizované hnědozemě, hnědé půdy a hnědé půdy illimerizované, vč. slabě oglejených forem na svahovinách se sprašovou příměsí, středně těžké až těžké s příznivým vodním režimem. Skupina hnědých půd - HPJ 26: Jedná se většinou o kyselé půdy a jejich slabě oglejené formy na různých břidlicích a jim podobných horninách, středně těžké, obvykle štěrkovité, s dobrými vláhovými poměry až stálým převlhčením. - HPJ 29: Jedná se o hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy, převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách, středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry. - HPJ 32: Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a jim podobných horninách a výlevných kyselých horninách, většinou slabě až středně štěrkovité, s vyšším obsahem hrubšího písku, značně vodopropustné, vláhové poměry jsou velmi závislé na vodních srážkách - HPJ 37: Mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina, výsušné půdy. Skupina nevyvinutých půd mělkých půd a půd značně sklonitých poloh Půdy na mělkém skalnatém podloží, štěrkovité, výsušné. - HPJ 37: mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina, výsušné půdy. - HPJ 39: Nevyvinuté půdy na všech horninách, s velmi mělkou humusovou vrstvou (do 0,1 m) na málo zvětralé skále, většinou výsušné. - HPJ 40: Svažité půdy (nad 120) na všech horninách, lehké až středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách. Skupina oglejených (mramorovaných) půd Tyto půdy se nejčastěji vyskytují v terénních depresích, kde se vytváří periodicky převlhčovaný profil, zejména v jarním období. Půdy mají světle šedý až nazelenalý horizont s konkrecemi a mramorovaný horizont. Tyto středně těžké až lehčí půdy jsou náchylné k dočasnému zamokření.
- HPJ 46: Hnědozemě illimerizované oglejené a illimerizované půdy oglejené na svahových hlínách se sprašovou příměsí, středně těžké až středně štěrkovité nebo slabě kamenité - HPJ 47: Oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké až středně skeletovité nebo slabě kamenité - HPJ 48: Hnědé půdy oglejené, oglejené rendziny a oglejené půdy na různých břidlicích, lehčí až středně těžké, až středně štěrkovité či kamenité. - HPJ 47: Oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké až středně skeletovité nebo slabě kamenité. - HPJ 50: Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (ruly aj.) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49. Zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené. Skupina nivních půd Zde jsou začleněny nivní půdy v sedimentech vodních toků, včetně glejových variant, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé. - HPJ 58: Glejové a oglejené půdy zbažinělé, avšak zkulturněné, na různých zeminách i horninách. Půdy zamokřené při vodotečích a v mělkých údolích, středně těžké až velmi těžké, vhodné pro trvalé travní porosty, po odvodnění i pro ornou půdu. Skupina lužních půd - HPJ 62: Lužní půdy glejové na nivních uloženinách a spraši, středně těžké, obvykle dočasně zamokřené podzemní vodou v hloubce 0,5 - 1 m Skupina glejových a hydromorfních půd Glejové a oglejené půdy zbažinělé, avšak zkulturněné, na různých zeminách i horninách. Půdy zamokřené při vodotečích a v mělkých údolích, středně těžké až velmi těžké, vhodné pro trvalé travní porosty, po odvodnění i pro ornou půdu. - HPJ 64 – Glejové a oglejované půdy zkulturněné – orná půda, TTP, na nivních uloženinách, jílech a slínech, těžké až velmi těžké
30
- HPJ 67: Glejové půdy depresí a rovinných celků při vodních tocích, středně těžké až velmi těžké, závislé na hladině vody toku - HPJ 68: Glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých depresí vč. svahů. - HPJ 69: Glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní půdy nivních poloh s hladinou podzemní vody trvale blízko povrchu, výrazně zamokřené - HPJ 72: Glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní nivních poloh s hladinou podzemní vody trvale blízko povrchu, výrazně zamokřené - HPJ 73: Oglejené půdy zbažinělé a glejové půdy svahových poloh, středně těžké až velmi těžké půdy, zamokřené a s výskytem svahových pramenišť, i po odvodnění vhodné jen pro louky - HPJ 74: Oglejené půdy zbažinělé, glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní svahových poloh, středně těžké až velmi těžké půdy, zamokřené a s výskytem svahových pramenišť, i po odvodnění vhodné jen pro louky Dle současné vyhlášky č. 412/2008 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských půd odvozenými z BPEJ jsou ceny zdejších půd velmi nízké: - k.ú. Chanovice 2,39 Kč/m2 - k.ú. Černice u Defurových Lažan 2,46 Kč/m2 - k.ú. Defurovy Lažany 2,48 Kč/m2 - k.ú. Dobrotice u Chanovic 3,19 Kč/m2 - k.ú. Holkovice 3,27 Kč/m2 - k.ú. Újezd u Chanovic 2,12 Kč/m2
6.1.4. Biota území - vegetační pokryv, flóra, fauna Biota na území obce je výsledkem místních podmínek jak abiotických, tak antropogenních. V rámci biogeografické diferenciace, jež je nutná k potřebnému zajištění škály potenciálních přírodních ekosystémů, je zájmové území součástí následujících jednotek: - provincie: středoevropská lesní květena - podprovincie: hercynská (A 3 b Boreo-hercynium submontanum) - biogeografické region: 1.29 - Blatenský - přírodní lesní oblast: 10 - Středočeská pahorkatina - vegetační stupeň: suprakolinní až submontánní 4 - bukový, sušší varianta 4b - dubo-jehličnatá. - fytogeograficky: mezofytikum, okres 36a - Horažďovická pahorkatina - Blatensko. Mapovanou rekonstrukční vegetaci v zájmovém území tvořily: převážně acidofilní doubravy (Qa - Quercion robori-petraeae). Přirozená potenciální vegetace je na území obce mapovaná následující: kyselé bikové a/nebo jedlové doubravy (č. 36 Luzulo albidae – Quercetum petraea, Abieti – Quercetum) na většině území. Celkově ve zdejší vegetaci dominují mezofilní druhy s podstatným zastoupením hercynských lesních druhů, např. věsenka nachová (Prenanthes purpurea), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), sítina niťovitá (Juncus filiformis), které doplňují subatlantické typy, např.: sítina kostrbatá (Juncus squarrosus), ovsíček obecný (Aira caryophyllea), třezalka rozprostřená (Hypericum humifisum), jehlice rolní (Ononis arvensis). Podíl termofilnějších druhů je zanedbatelný a patří k nim např.: prvosenka jarní (Primula veris), rozchodník skalní (Sedum reflexum). Lesní porosty se do současnosti zachovaly jen na části území, zejména na skalních lokalitách a ve vyšších polohách. Na odlesněných polohách v okolí obce převažují zorněné plochy, dříve byly ve vyšším podílu zastoupeny louky a pastviny, jejichž zbytky byly převážně poškozeny melioracemi. Náhradními společenstvy zde bývají: • lesní: smrkové či borové monokultury, výsadby modřínů, březové lesíky, příp. porosty akátu či dubu červeného • keřová: březové houštiny (s maliníkem) či porosty bezu hroznatého • luční, pastvinná a trávobylinná (sub)xerotermní: acidofilní stepní pastviny a vřesoviště (Potentillo arenariae-Agrostietum vinealis, Genisto pilosae-Callunetum, Carici humilis-Callunetum, Agrostio 31
vinnealis-Genistemum pilosae, Calamagrostis arundinacea-Vaccinietum), Violion caninae, chudší typy svazu Arrhenatherion, Sanguisorba-Festucetum commutata • ruderální: Tanaceto-Artemisietum vulgaris, Urtica-Heracleetum mantageziiani • segetální: převážně Aphanion (zvl. Aphanion-Matricarietum chamomillae, Spergulo-Scleranthetum annui, zčásti též Holco-Galiopsietum), Spergulo-Oxalidion, Sherardion-Oxalidion, Sherardion (Aethuso-Galeopsietum). Pro tvorbu nových ploch zeleně jsou ve zdejším bioekoregionu typovány zejména následující vhodné taxony: • stromořadí: bříza bělokorá - Betula pendula, jeřáb ptačí - Sorbus aucuparia, dub letní - Quercus robur (vlhčí polohy), dub zimní - Q. petraea, lípa srdčitá - Tilia cordata, třešeň ptačí - Cerasus avium, jabloň domácí - Malus domestica • rozptýlená zeleň: dub letní - Quercus robur, dub zimní - Q. petraea, bříza bělokorá - Betula pendula, lípa srdčitá - Tilia cordata, jeřáb ptačí - Sorbus aucuparia, borovice lesní - Pinus sylvestris, habr obecný - Carpinus betulus, hloh - Crataegus sp., růže šípková - Rosa canina, krušina olšová Frangula alnus • zatravňované plochy: kostřava ovčí - Festuca ovina agg., kostřava červená – F. rubra, kostřava luční F. pratensis, kostřava drsnolistá - F. trachyphylla, lipnice úzkolistá - Poa angustifolia, lipnice luční P. pratensis, jílek vytrvalý - Lolium perenne, bojínek luční - Phleum pratense, poháňka hřebenitá Cynosurus cristatus, psineček obecný - Agrostis capillaris, jetel luční - Trifolium pratensis. Přirozenou náhradní vegetaci vlhkých luk tvoří vegetace svazu Calthion, podél rybníků jsou fragmenty porostů vysokých ostřic svazu Molinion, dnes však většinou poškozené melioracemi a rákosiny svazu Phragmition communis. Lokálně se vyskytují méně běžná náročná teplomilná travinobylinná vegetace svazu Koelerio-Phleion phleioides. Na plošinách jsou lokálně vyvinuty i krátkostébelné trávníky svazu Violion caninae. Lemy náležejí svazu Trifolion medii, křovinaté pláště svazu Prunion spinosae. Současná vegetace odpovídá mozaikovité kulturní krajině – pole, louky, hospodářské lesy, menší sídla se zahradami. Významnější polohy tvoří údolní menší mokřady a zbytky olšin, na skalnatějších lokalitách dle expozice a trofických poměrů zbytky relativně přirozených porostů (kyselé doubravy, dubohabřiny, chudší bikové či květnaté bučiny). Zatím je zdejší kulturní krajinu možno označit za harmonickou, s vyváženým podílem přírodních a civilizačních prvků, s výjimkou výrobního areálu „Haas“, který postrádá jak krajinně začleňující okrajovou a vnitroareálovou zeleň, tak případně kompenzační tvorbu náhradních přírodních prvků či segmentů. Floristicky je území v okolí rybníků cenné výskytem se řady významných a fytogeograficky významných druhů v pobřežní zóně a přilehlých nivních, mokřadních a lučních porostech u uvedených rybníků: soubor ostřic (Carex sp.) dále pak např. orobinec úzkolistý a širolistý (Typha angustifolia, T. latifolia), tužebník jilmolistý (Filipendula ulmaria), skřípina lesní (Scirpus sylvatica), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), sítina klubkatá (Juncus conglomeratus), zábělník bahenní (Comarum palustre), tolije bahenní (Parnassia palustris), býv. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), býv. úpolín nejvyšší (Trollius altissimus), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), děhel lesní (Angelica sylvestris), svízel syřišťový (Galium verum), pcháč bahenní (Cirsium palustre), škarda bahenní (Crepis paludosa), starček hajní (Senecio nemorensis), rozrazil potoční (Veronica becabunga), blatouch bahenní (Caltha palustris), pomněnka bahenní (Myosotis palustris), okřehek menší (Lemna minor) a v okolí pak chrpina luční (Jacea pratensis), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusionarum), ptačinec trávovitý (Stellaria graminea) aj. Podrobnější specifikace aktuálních zástupců flóry v území vč. dřevin je obsažena v průzkumech a rozborech. Lesy ve sledovaném území jsou zcela ojediněle původní, jedná se o fragmenty smíšených listnatých lesů. V zájmovém území se vyskytují pouze lesy hospodářské. Vedle lesů, které jsou v majetku státu, je velké procento v držení soukromých osob. Nejsou zde žádné lesní genetické základny ani jiné ochranné prvky. Lesy v okolí Chanovic jsou i rekreačně významné. Podíl lesů na území Blatenského subregionu činí cca 23 %. Průměrné zastoupení dřevin v lesních porostech je následující (v procentech): 32
smrk borovice modřín jedle ostatní jehličnany
- 42,5 - 42,- 3,8 - 1,4 - 1,-
dub buk habr bříza olše javor lípa jasan topol vrba akát ostatní listnáče – 0,2
- 3,7 - 1,8 - 1,- 1,2 - 0,2 - 1,- 0,3 - 0,1 + -
Aktuální skladba fauny v území odráží složení vegetace, úživné a pobytové možnosti a další antropické vlivy ve sledovaném území. Zdejší území je charakteristické ochuzenou faunou hercynské zkulturněné krajiny s mozaikou polí, lesů a luk. V území převládají běžní živočichové smíšených lesů. Savci, ve zdejším území, jsou prezentováni především běžnými druhy kulturní krajiny, resp. kulturních stepí. Z vysokých druhů lovné zvěře se v území vyskytuje vedle srnčí zvěře, která se relativně dobře adaptovala na velkoplošné agrocenózy, relativně hojně i černá zvěř, tj. prase (zejména ve větších lesních komplexech). Drobná lovná zvěř, zajíc, bažant a koroptev se v území vyskytuje sporadicky, bažanti převážně z umělého odchovu. Relativně běžným druhem lesů je i liška. Ornitofauna v území má průměrnou diverzitu a zahrnuje obecně rozšířené druhy listnatých lesů. K významnějším živočichům zde přísluší obojživelníci, vyskytující se především ve vodních plochách, např. druhy skokanů, ropucha a kuňka a čolek. Z plazů se v území vyskytují ohrožené druhy ještěrek, slepýš a zmije. Zdejší potoky patří do pstruhového pásma. U přirozeného zarybnění došlo v důsledku jejich znečištění k druhovému a populačnímu poklesu v rybnících převládá vysazený kapr. Společenstva bezobratlých živočichů jsou nejcennější v pobřežních biotopech, příp. mezích a remízcích (užší škála denních motýlů, brouci). Podrobnější specifikace zástupců fauny je obsažena v průzkumech a rozborech. Exploatace zdejší krajiny je silně poznamenána vysokým zorněním a rozsáhlou blokací agrarizovaných ploch. Ve volné krajině, dříve intenzivně obhospodařované, došlo také k likvidaci rozptýlené trvalé zeleně jako ekologicky stabilizačních prvků. Řada ploch je ohrožena vodní či vzdušnou erozí. Proto je potřebné sledovat zabezpečení revitalizace krajiny. Pozůstalé lesní plochy jsou relativně stabilizované, místně však je potřebné, ve vazbě na geomorfologické, půdní a další stanovištní podmínky, jejich rozšiřování, zejména při zajišťování prvků ÚSES.
6.2. Klimatická charakteristika Zájmové území obce přísluší do mírně teplé klimatické oblasti MT 7 (Quitt). Léto zde bývá normálně dlouhé, mírné a mírně suché, zima normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Se vzrůstající nadmořskou výškou klesá průměrná teplota a vzrůstá úhrn srážek. Převládající vzdušné proudění v území je značně závislé na místní konfiguraci terénu. Převládající větry jsou západní (cca 20 %), jihozápadní (18 %) a severozápadní, podíl bezvětří zde bývá střední (cca 12,5 %). Průměrná rychlost větru bývá cca 2,3 m/s. Roční průměrné teploty v zájmovém území obce jsou mírně podnormální a činí cca 6,50 C. Průměrné teploty v lednu bývají -2 až -30 C, průměrné teploty v červenci 16 až 170 C, průměrné teploty v dubnu 6 až 70 C a v říjnu 7 až 80 C. Počet letních dnů s teplotami nad 250 C bývá 30 - 40, počet vegetačních dnů s průměrnou teplotou 100 C a více bývá 140 -160, počet mrazových dnů 130 -140, počet ledových dnů s nejvyššími teplotami pod 00 C bývá 30 – 40. Nejvyšší teploty byly naměřeny 27.7. 1983 v Nepomuku 39,20 a v Klatovech 400 C. V lednu 1929 byly v Chanovicích naměřeny teploty - 320 C.
33
Roční průměrné srážky v zájmovém území bývají mírně podprůměrné a činí cca 595 mm (Spálené Poříčí 608, Nepomuk 623 mm, Nalžovské Hory 628 mm), z toho ve vegetačním období cca (IV - IX) 350 - 400 mm, v zimním období (X - III) 200 - 250 mm. Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více zde bývá 100 –120. Nejvíce srážek bývá v červenci cca 80 – 90. Počet dnů se sněhovou pokrývkou zde bývá cca 60 - 65, počet dnů se sněžením bývá cca 40. Průměrné roční maximum sněhových srážek bývá 24 mm. Počet bouřkových domů zde bývá cca 30. V l. 1925 došlo ve zdejším regionu k rozsáhlým povodním. Významné byly i přívalové deště v r. 1997 a z 13. na 14. 8. 2002, kdy došlo k záchranným akcím u nedalekého Mlýnského rybníka v Dožicích a také k protržení hráze Metelského rybníka a zničení obce Metly. Průměrná délka slunečního záření zde bývá cca 1750 hodin za rok. Počet dnů zamračených 120 –150, počet dnů jasných 50 – 60. Meteostanice nejbližší je v Nepomuku, měření srážek je v Chanovicích (srážkoměrná 1909 - 21), Horažďovické Lhotě, Nalžovských Horách, Radošicích, Životicích, Lovčicích, Kocelovicích, Plánici a Blatné. -
6.3. Urbanistická hygiena, veřejné zdraví, hluk, znečištění ovzduší Kvalita ovzduší Klimatické podmínky mají značný vliv na rozptyl výfukových plynů vč. pevných složek. Směr a rychlost větru (spolu s velikostí znečišťujících látek) mají zásadní význam pro rozptyl znečišťujících látek v ovzduší. Ovzdušné srážky se rozhodujícím způsobem uplatňují v atmosférických procesech depozic emitovaných látek a jsou také rozhodujícím faktorem ovlivňujícím odtok vody z povrchu silničních vozovek. Z hlediska znečištění ovzduší je zájmově území relativně čisté. Ve sledovaném území se nevyskytují významné bodové zdroje znečištění ovzduší, Lokální znečištění způsobují domácí topeniště obce a zemědělské provozy a kotelna firmy Haas (která má vysoký komín). Vyšší hladiny imisních látek se mohou vyskytovat v blízkosti silně frekventovaných komunikací. Obvyklá hladina teplotních inverzí v podzimním a zimním období se pohybuje mezi 500 - 650 m, proto výše položená sídla bývají nad inverzní úrovní. K dílčím dálkovým přenosům exhalátů dochází jen velmi vzácně - nejbližší industriální lokalitou jsou města Nepomuk a Horažďovice. Méně příznivé situace nastávají v inverzních polohách vodotečí v topné sezóně. Urbanistická hygiena prostředí je dále poněkud narušována v bezprostředním okolí živočišných velkochovů. V ÚP je sledováno splnění zák. č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší. Potenciální ohrožení vytváří radonová rizika v místech probíhajících tektonických poruch. V lokalitách kontaktu výrobních a obytných ploch je nutno, aby investor v územním řízení doložil, že hygienické limity hluku a vibrací dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., jsou v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru dodrženy, příp. je nutno realizovat protihluková opatření. Ekologická stabilita zdejšího krajinného území byla narušena značným zorněním půdního fondu, takže významnou problémovou ekologickou vazbou v území obce je nízký podíl kvalitní trvalé zeleně. V zájmovém území došlo jak k likvidaci vyššího podílu trvalých travních porostů, tak dřevinné rozptýlené zeleně. Ekologicky významné segmenty krajiny, resp. tzv. ekologická kostra zdejší krajiny jsou vymezeny v ÚSES.
6.4. Vývoj krajiny, stav urbanistické a krajinné zeleně Pro formování zdejší zemědělské krajiny je dominantním faktorem rozložení, velikost a tvary polních tratí. Pozitivní úlohu zde mají dochované pruhy trvalých travních porostů, ojedinělé části zachovaných mezí a úvozů polních cest, torza roztroušených doprovodů vodních toků a dále i nečetné remízky a ovocné aleje u silničních komunikací, jež svým měřítkem tvoří charakteristickou složku zdejšího krajinného obrazu. Proto je alespoň ve specifických polohách a lokalitách hledáno řešení, jež ve shodě 34
s potřebami udržení ekologické vyváženosti, úrodnosti a obytnosti krajiny zabezpečí příznivou vhodnou krajinnou strukturu s přijatelnými prostorovými a výškovými měřítky, šetrné a racionálně využívající potenciální hodnoty přírodního a životního prostředí a přírodní zdroje zdejšího krajinného prostředí. Zdejší značně dynamická krajina byla od 11.-13. století modelována drobným zemědělským obhospodařováním. Malá pole s různorodými kulturami, členěná keřovitými mezemi, byla střídána ve vlhčích polohách loukami a v sušších polohách pastvinami, přičemž v okolních vyvýšených polohách jsou menší lesy. V zastavěném území obce je příznivý podíl trvalé zeleně zahrad a sadů u rodinných domů a hospodářských usedlostí. Obec Chanovice nemá odborně založenou urbanistickou zeleň. V obci je řada dožívajících dřevin na obec navazuje krajinná náletová zeleň, zejména v prostoru staré haldy z lomu. Prvky rozptýlené a doprovodné krajinné zeleně jsou značně omezené, dožívající a nesoustavné. Místní krajina obce je v jisté nerovnováze, neboť krajinná struktura a sekundárně i ekologická úroveň administrativního území obce Chanovice byla v poválečném období nepříznivě dotčena i rozsáhlou agrarizací venkovské krajiny v bezprostředním zázemí sídla. V okolí místních částí obce jsou dnes zorněné půdy ve zblokovaných rozsáhlých polních honech, přičemž došlo k výraznému snížení biodiverzity při likvidaci převážného podílu trvalé rozptýlené zeleně. Přesto však environmentální hygienická i pohodová úroveň zdejšího sídelního prostoru i přes sníženou ekologickou stabilitu je doposud příznivá. Krajina kterou osídlil člověk je z hlediska její funkce ekosystémem, tedy prioritně podléhá ekologickým principům a zákonitostem (jež jsou dokonce nadřazeny nad společenské a ekonomické principy a zákonitosti). Tyto významné pohledy jsou doposud zanedbávanou potřebou řešení rozvoje obce. Základní prioritou krajinné a environmentální koncepce rozvoje obce je trvale udržitelný vývoj. Základním krajinotvorným i sídlotvorným činitelem je na území obce terénní konfigurace, bioklima, dochované části krajinné zeleně a urbanistická zeleň.
6.5. Ekologická stabilita území Ekologická stabilita zdejšího krajinného území byla významně snížena a narušena značným zorněním zemědělského půdního fondu, rozsáhlým omezením trvalých travních porostů v údolních nivních polohách, likvidací rozptýlené zeleně a tzv. melioračními akcemi, především zkanalizováním řady drobných vodotečí. V bezprostředním okolí obce převládají agrarizované plochy s nízkou ekologickou stabilitou, doplněné polními lesíky. Lesní porosty byly převedeny převážně na fádní bory, příp. monocenózy smrku. Koeficient ekologické stability je 0,86, takže území považováno za nevyvážené, intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, takže došlo k oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech, což způsobuje jejich ekologickou labilitu a vyžaduje dodatkové vklady energie do ekosystému. Ekologická ohrožení ve zdejším území jsou zejména následující: • intenzifikace zemědělské výroby: zblokování půd do velkých honů, zorňování trvalých travních ploch, rušení mezí, vysoké používání agrochemikálií • neekologizovaná zemědělská činnost: nevhodné střídání plodin, neobdělávání pozemků, omezení spásání někdejších pastvin - ruderalizace krajiny, zarůstání ploch náletovými dřevinami • neudržování a nedoplňování doprovodných porostů komunikací • zanedbané vodní hospodářství: eutrofizace vod, neudržované břehové porosty, zbahňování vodních ploch, ruderalizace lemů vodních toků • monokulturní výsadby hospodářských lesních dřevin (borovice, smrk) • neekologizovaná myslivecká činnost (vyšší stavy vysoké zvěře) • neekologizovaný rozvoj sídla: zanedbání péče o rozvoj a novou tvorbu urbanistické zeleně • řada menších živelných skládek. Narušení ekologické rovnováhy a ekologické ohrožení zdejšího území způsobuje zejména intenzifikovaná zemědělská výroba, spojená s velkoplošnou blokací půd (likvidace protierozních mezí), rozsáhlou neuváženou likvidací trvalých travních porostů a rozptýlené dřevinné zeleně (solitérní dřeviny, dřevinné doprovody potoků a menších vodotečí a cest), dále velké využívání agrochemikálií (průmyslová hnojiva, herbicidy, pesticidy), rozsáhlé meliorované půdy, těžká polní mechanizace, relativně vysoké stavy lovné zvěře a vyšší koncentrace chovů zvířat v obcích. V území dochází zejména k rozsáhlému ohrožování zorněných ploch vodní i větrnou erozí půd. 35
Vyhodnocení aktuálního stavu krajiny bylo provedeno terénními průzkumy, kdy byla sledována zejména následující kritéria: • ekologická stabilita území • kostra ekologické stability území • erozní ohrožení území. Hlavním cílem vytváření ÚSES je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Podstatou ÚSES je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Působení ÚSES na krajinu se nejvýrazněji uplatňuje na místní úrovni, která se stává vyústěním procesu územního zabezpečování ekologické stability. Tvorba a ochrana skladebných prvků ekologické sítě, tj. biokoridorů (BK) a biocenter (BC), příp. interakčních prvků (ekotonů), neřeší však celou problematiku zajišťování ekologické stability krajiny. Proto jsou v krajinářské koncepci sledována i nezbytná další opatření. Vymezení, ochrana a případné doplnění chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě, je však jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Tvorba ÚSES, zahrnujících stávající významné segmenty krajiny výrazným způsobem přispívá k naplňování celosvětové Úmluvy o biologické rozmanitosti, k níž ČR přistoupila v r. 1994. Vymezený ÚSES vychází z generelu nadregionálních a regionálních ÚSES. Na základě ustanovení § 18 vyhl. č. 131/1998 Sb. je ÚSES schvalován v závazné části územního plánu. Výhledově je nutné v lesním hospodářství přecházet na jemnější podrostní formy obnovy. Při obnově je nutné zvyšovat podíl listnáčů alespoň na 20 - 30 % (Quercus, Fagus, Tilia) k zajištění potřebné ekologické stability. Stávající listnaté porosty je potřebné podle možnosti obnovovat podrostní formou (opět na listnaté). Dlouhodobě výhledovou potřebou, která se stává součástí vymezených regulativů územního plánu je zabezpečení funkčnosti vymezených prvků ÚSES dle navržených opatření. Rozložení krajinných plošek (matrix) je nerovnoměrné a neodpovídá potřebám dalšího trvale udržitelného rozvoje daného území. Proto jsou navrženy doplňující prvky ÚSES. U navržených lokálních biokoridorů může nejen docházet k zakládání souvislého, nepřerušeného pásu dřevin (15 m širokého), ale i k zakládání ostrůvků travních společenstev a postupné výsadbě pionýrských iniciačních dřevin, které budou přechodně poskytovat krátkodobé útočiště pro migrující organismy (tzv. Stepping Stones). Takto navržený způsob zakládání nově navržených biokoridorů je pro zdejší ráz krajiny přirozenější a navíc mnohem méně finančně nákladný. Rychlost realizace je tudíž jedním z důležitých rozhodnutí pro jeho realizaci. Tento způsob navíc využívá schopnosti jednotlivých organismů či druhů překonávat do určité míry pro ně nepříznivé prostředí. Systém navržených biokoridorů a biocenter bude prakticky postupně realizován prostřednictvím návrhů v lesních hospodářských plánech. Pro doplnění návrhů prvků ÚSESu musí být na orné zemědělské půdě následně realizovány tzv. integrační prvky (remízky, meze a pod.). Ochrana prvků ÚSES je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho systém, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Schválený ÚSES je jedním z limitů využití území v rámci zpracované územně plánovací dokumentace, kromě toho je podkladem pro zpracování generelu komplexních pozemkových úprav, pro vymezení rozvojových ploch a dalších plánovaných aktivit. Územní plán obce stanovuje funkční využití území a koncepci infrastruktury včetně územního systému ekologické stability. Vlastní regulativy jsou náležitostí regulačního plánu, v tomto případě řešícího nezastavitelné území. Obecně je nutno připomenout, že vlastníci a uživatelé pozemků s vymezenými prvky ÚSES se musí vystříhat takového využívání uvedených ploch, jež by zhoršilo jejich přírodní kvality. Návrh rozvoje nezasahuje vymezený systém ÚSES. Prvky ÚSES si zasluhují citlivou péči a diferencované využití a příp. specifickou ochranu. Vymezený místní ÚSES má za úkol zvýšit odolnost krajinných systémů vůči stresovým faktorům zdejšího území a umožnit zachování genofondu organismů a úrodnosti půd. Jsou v něm respektovány vazby na již zpracovaná okolní území. Návrh vychází z požadovaných parametrů pro biokoridory a biocentra. Pro budování a úpravy prvků ÚSES ve zdejším území je doporučeno využívat následující sortiment autochtonních druhů dřevin: Listnaté stromy Acer platanoides – javor klen Acer pseudoplatanus – javor klen, liniově 36
Alnus glutinosa - olše lepkavá, u vodních ploch Betula pendula - bříza bělokorá, vtroušeně na degradovaných lokalitách Crataegus laevigata - hloh obecný, vtroušeně k zabezpečení neprostupnosti Fagus sylvatica - buk lesní, vtroušeně na neokyselených lokalitách Fraxinus excelsior - jasan ztepilý, vtroušeně - zamokřené lokality Malus sylvestris - jabloň, vtroušeně, porostní okraje Populus alba - vrba bílá, jednotlivě u vodních ploch Populus tremula - osika,vtroušeně, degradované lokality Prunus racemosa - střemcha hroznovitá,vtroušeně, zamokřené stinné polohy Prunus avium - třešeň ptačí, vtroušeně, humózní porostní lesní okraje Pyrus communis - hrušeň vtroušeně, porostní okraje Quercus petraea - dub zimní, hlavní dřevina, těžší půdy Quercus robur - dub letní, základní dřevina,teplejší větrné polohy Salix alba - vrba bílá, vodní plochy, jednotlivě Salix caprea - jíva, vtroušeně, sušší porostní okraje Salix fragilis - vrba křehká, doprovody vodotečí,zamokřené lokality Sorbus aucuparia - jeřáb ptačí, vtroušeně, oligotrofní stanoviště Tilia cordata - lípa srdčitá, vtroušeně, humózní stanoviště Listnaté keře Cornus sanquinea - svída krvavá, sušší polohy Coryllus avellana - líska obecná světlé, teplé kamenité polohy Euonymus europaeus - brslen evropský, porostní okraje Hedera helix - břečťan pnoucí, stinné polohy Ligustrum vulgare - ptačí zob, teplejší polohy Lonicera caprifolium - zimolez kozí list, podrost Lonicera nigra - zimolez černý, vlhčí teplejší polohy Lonicera xylosteum - zimolez pýřitý, sušší polohy Prunus padus - střemcha hroznovitá, vlhčí polohy Prunus spinosa - trnka obecná, sušší, teplé polohy Rhamnus catharica - řešetlák počistivý, vlhčí polohy Rhamnus frangula - krušina olšová, chudé půdy Ribes alpinum - meruzalka alpská, kamenité půdy Rosa canina - růže šípková, slunné polohy Rosa glauca - růže sivá, výslunné polohy Salix aurita - vrba ušatá, mokřady Salix capra - vrba jíva, sušší lokality porostních okrajů Salix cinerea - vrba popelavá, mokřinaté lokality Salix purpurea -vrba červená, vlhčí polohy Spiraea media - tavolník prostřední, běžné půdy Viburnum lantana - kalina tušalaj, teplejší lokality Viburnum opulus - kalina obecná, vlhčí polohy Jehličnaté dřeviny Juniperus communis - jalovec obecný, vypásané TTP Picea abies - smrk ztepilý, vlhčí půdy a polohy Pinus sylvestris - borovice lesní, základní dřevina, lehčí půdy, světlejší polohy Introdukované dřeviny pro urbanizované lokality a specifické lokality: Aesculus hippocastaneum - jírovec maďal Alnus incana - olše šedá Alnus viridis - olše zelená - použit v některých rekultivacích Fraxinus diversifolia (monophylla) - jasan jednolistý Populus x canadensis - topol kanadský Quercus rubra - dub červený Tilia euchlora - lípa krymská Tilia tomentosa - lípa stříbrná (plstnatá) Berberis thunbergii Atropurpurea - dřišťál obecný načervenalý 37
Ligustrum vulgare Atrovirens - ptačí zob načervenalý (poloopadavý) Physocarpus opulifolis - tavola kalinolistá Rosa pimpinelifolia - růže bedrníkolistá Rosa rugosa - růže svraskalá (zasolené lokality, avšak značně odnoživá) Salix daphnoides - vrba lýkovcová Salix viminalis - vrba košíkářská Syringa vulgaris - šeřík obecný (značně odnoživý) Symphoricarpos rivularis - pámelník poříční (silně odnoživý) Viburnum x pragense - kalina pražská Juniperus sabina - jalovec chvojka Larix decidua - modřín opadavý Picea pungens - smrk pichlavý Pinus nigra - borovice černá Pinus strobus - borovice vejmutovka Pseudotsuga menziesii - douglaska tisolistá.
6.6. Vyhodnocení vlivu na životní a přírodní prostředí, hluk Navržené řešení respektuje požadavky ochrany životního prostředí (dle zák. č. 17/1992 Sb., o životním prostředí a zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a vyhl. č. 135/2001 Sb., o ÚPP a ÚPD). Případné narušení novým rozvojem je minimalizováno návrhem nových ploch v návaznosti na stávající zastavěné území obce a návrhem technických i biotechnických opatření. Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody a krajiny vč. vzrostlých dřevin vyplývá ze zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhl. č. 395/1992 Sb. Stávající veřejná urbanistická a krajinná zeleň vč. alejových doprovodů bude doplněna v souladu s územním plánem. Pro výsadbu ve volné krajině budou přednostně využívány autochtonní dřeviny. Ochrana ovzduší Ochrana ovzduší vyplývá ze zák. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Základním předpokladem zkvalitnění ovzduší je max. omezení spalování nekvalitních fosilních paliv (přechod na zemní plyn, příp. ekologicky šetrné způsoby vytápění, např. spalování dřeva a biomasy, využití solární energie pro ohřev vody). Výhledové řešení dopravy omezuje tranzitní a nákladní dopravu v obytných zónách, čímž dochází ke snižování dopravních emisí a dopravního hluku. Z hlediska znečištění ovzduší tvoří potenciální ohrožení plochy zemědělských farem hospodářských zvířat, - emisí čpavku (amoniaku), způsobujících zápach. Podle zák. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami a zák. č. 389/91 Sb. je amoniak posuzován jako znečišťující látka ve skupině A, písmeno C a to III. třídy. Podle kategorizace vybraných zdrojů znečišťování dle vyhl. č. 117/1997 Sb. je koncentrace prasat nad 1.000 ks zařazena do velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Páchnoucí látky nesmí být ve vystupující vzdušině obsaženy v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo. Ochrana vod U vodních zdrojů jsou vymezena ochranná pásma. V obci bude v souladu s Programem rozvoje vodovodů a kanalizací zajištěno vybudování obecního vodovodu a zajištěna kanalizace vč. likvidace odpadních vod (malé ČOV, příp. jímky na vyvážení). Rozvojové plochy navržené zástavby budou odkanalizovány do kanalizačního řadu. Vliv dopravy Stávající státní komunikace mají při průchodu zastavěnými částmi vážné dopravní závady, takže nepříznivě neovlivňují zastavěná území. Proto v návrhu ÚP se navrhují přeložky. Doplňující místní komunikace budou realizovány zpevněné, přičemž nepříznivě neovlivní kvalitu životního prostředí.
38
Ochrana před hlukem Na území obce je zdrojem hluku firma Haas Fertigbau, který je třeba řešit. Větrná a vodní eroze V řešeném území jsou významné i historické erozní projevy zejména rýhové eroze. Větrnou erozí jsou ohrožovány zejména hřebeny větších svahů, vodní erozí pak zejména údolnice s větším spádem (při soustředěném průtoku vody). Protierozní opatření je třeba kombinovat organizačními, vegetačními, biotechnickými, agronomickými a agrotechnickými opatřeními. Na delších svazích je tedy nutno vhodně aplikovat střídání plodin, zatravňování, vytváření svodnic s menším spádem při mezích a zejména pak příslušné pozemkové úpravy. Na vhodných místech u polních cest (např. před propustky k omezení jejich „zarůstání“) je vhodné vytvářet polyfunkční lapače splavením, sloužící i jako napajedla pro zvěř. - Vegetační opatření: zatravňování ohrožených ploch, zalesňování, ochranné vegetační pásy, doplňování břehových porostů cílovými dřevinami. - Biotechnická opatření: pozemkové úpravy (obnova některých polních cest, některých meziček, rozčlenění některých honů), terasování, vytváření průlehů, vytváření svodnic s menším spádem při mezích a cestách, budování záchytných příkopů, (zejména v návaznosti na propustky komunikací), odkalovací jímky (lapač splavenin k omezení „zarůstání“ propustků) a protierozní nádrže (případně i s funkcí napajedel pro zvěř), asanace stržových rýh. - Organizační opatření: volba vhodných osevních postupů (zejména na delších svazích), pásové střídání polí (vyloučení osevů velkých ploch kukuřice ve svažitých pozemcích), vrstevnicová orba a další vrstevnicové obdělávání, výsev do ochranné plodiny či strniště, důlkování ploch. Ochrana proti radioaktivitě podloží Území obce je lokalizováno v oblasti středního výskytu radonu v podloží. Přesto se doporučuje u nové výstavby v rámci projektové přípravy provést individuální měření přirozené radioaktivity a podle konkrétních výsledků navrhnout případná potřebná opatření v projektové dokumentaci. Celková ochranná opatření Pro další rozvoj území, ve smyslu trvale harmonického rozvoje jsou potřebná a nutná další následující opatření : - Realizace chybějících prvků ÚSES - Řešení celkové revitalizace krajiny a krajinářské úpravy i významnějších rekreačně využívaných lokalit na základě zpracovaných studií - Doplnění chybějících, případně upravení stávajících vegetační doprovodů vodních toků - Rekonstruování vegetačních doprovodů komunikací (aleje, příp. skupinky dřevin a živé ploty) - Zjišťování koncepční tvorby regeneraci funkční urbanistické zeleně zejména v Chanovicích a Defurových Lažanech, zejména její funkční doplnění na návsi, výsypce a rekreačně sportovních plochách - Vybudování clonné zeleně na obvodech zemědělských areálů - Zajišťování lesoparkové zeleně ve vymezeném rekreačním území podle požadavků zapracovaných do ÚP obce - Kompromisní využívaní pozemků v nivách toků jako polopřírodních ekosystémů, tj. převádění orných ploch na trvalé travní plochy a snížení intenzity jejich obhospodařování - Podporování cílové přirozené skladby dřevin na plochách zahrnutých do MÚSES v lesních porostech postupnou změnou druhové skladby vč. výchovných zásahů - Zajišťování ochrany cenné vzrostlé zeleně. Pozemky zemědělské půdy v nivách potoků, kde jsou vymezeny prvky ÚSES je potřebné obhospodařovat jako kompromisně využívané ekosystémy.
39
7. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a pozemky určené k plnění funkcí lesa I. Vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu a) Souhrnné údaje Vyhodnocení záborů zemědělského půdního fondu (ZPF), tzv. „zemědělská příloha“ pro územní plán obce Chanovice je zpracováno podle zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1998 Sb. a zákona č. 98/1999 Sb. (úplné znění zákona), ve znění zák. č. 132/2000 Sb., zák. č. 76/2002 Sb. a zák. č. 320/2002 Sb. a prováděcí vyhlášky č.13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Stanovení kvality zemědělské půdy, určenou bonitačně půdně ekologickými jednotkami (BPEJ) a zařazení kódů BPEJ do tříd ochrany zemědělské půdy, dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 12.6.1996 č.j. OOPL/1067/96. Pro zábor půd jsou však závazné kódy, které jsou uvedeny ve výpisu jednotlivých parcel knihy nemovitostí a map katastru nemovitostí (KN). Územní plán obce Chanovice je zakreslen do výkresů v měřítku 1 : 5 000. Uvedené mapy obsahují hranice katastrů, hranice současně zastavěného území a hranice nových funkčních souborů (lokalit), jak jsou řešeny ÚP obce Chanovice. Zábor ploch je členěn na plochy v aktualizovaném, současně zastavěném území obce a mimo současně zastavěné území obce. Hodnocení záborových ploch je zaměřeno především na lokality, které leží mimo zastavěné území obce a zabíhají do půdních celků s možným omezením zemědělské výroby. V tabulkové části je proveden soupis jednotlivých lokalit s rozborem dotčených parcel (dle druhu pozemků, výměry, kódů BPEJ, tříd ochrany zemědělské půdy), jsou zde také vyjádřeny požadavky nových funkčních souborů na plochy dle druhu pozemku a požadavky nových funkčních souborů na plochy dle tříd ochrany zemědělské půdy. b. Kvalita ZPF a zemědělská výroba Hodnocení kvality zemědělské půdy vychází z klasifikační soustavy BPEJ, která zároveň charakterizuje klimatický region, štěrkovitost a hloubku půdního profilu. Pro zábor jsou závazné kódy BPEJ uvedené ve výpisu z katastru nemovitostí jako informace o parcelách, orientační znázornění hranic BPEJ v grafické části slouží pouze pro doplnění těchto údajů. Zemědělská živočišná výroba je vhodná v této oblasti především pro chov skotu a prasat. Rostlinná výroba v oblasti je zaměřena na tradiční plodiny především obilí, kukuřici, řepku, brambory, ..... Z hlediska požadavků nových funkčních souborů na plochy dle tříd ochrany zemědělské půdy lze konstatovat , že : 2,2 % záborových ploch patří do třídy II., u níž je minimální zábor. 30,85 % záborových ploch patří do třídy III. Do III. třídy jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno v územním plánování využít pro eventuální výstavbu. 26,22 % záborových ploch patří do třídy IV. Do IV. třídy jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci jednotlivých klimatických regionů s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu.
40
40,73 % záborových ploch patří do třídy V. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s nízkou produkční schopností vč. půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíc ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Charakteristika klimatického regionu Zájmové území patří do dvou klimatických regionů: a) MT 2, kód 5: mírně teplý, mírně vlhký Suma teplot nad + 10 °C : 2200 - 2500 Průměrná roční teplota : 7 - 8 °C Průměrný roční úhrn srážek : 550 - 650 mm Pravděpodobnost suchých veget. období : 15 - 30 b) MT 4, kód 7: mírně teplý, vlhký Suma teplot nad + 10 °C : 2200 - 2400 Průměrná roční teplota : 6 - 7 °C Průměrný roční úhrn srážek : 650 - 750 mm Pravděpodobnost suchých veget. období : 5 - 15 Základní charakteristika hlavních půdních jednotek Záborové plochy se rozprostírají na ploše těchto hlavních půdních jednotek: HPJ 29: Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na permokarbonských horninách a pískovcích, lehčí až středně těžké, většinou s dobrými vláhovými poměry. HPJ 39: Nevyvinuté půdy na všech horninách, s velmi mělkou humusovou vrstvu (do 0,1 m), na málo zvětralé skále, většinou (kromě vlhkých oblastí) výsušné. HPJ 46 : Hnědozemě illimerizované oglejené a illimerizované půdy oglejené na svahových hlínách se sprašovou příměsí ; středně těžké , až středně HPJ 50: Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách a rulách, zpravidla lehčí až středně těžké, slabě až středně štěrkovité či kamenité. Jde o půdy zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené. HPJ 51: Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na zahliněných štěrkopíscích, lehké až středně těžké, bez štěrku nebo slabě štěrkovité, náchylné k dočasnému zamokření. HPJ 64 :Glejové půdy a oglejené půdy zbažinělé, avšak zkulturněné, na různých zemích i horninách ; středně těžké až velmi těžké ; příznivé pro trvalý travní porost po odvodnění i pro ornou půdu. HPJ 67: Glejové půdy mělkých údolí, depresí a rovinných celků při vodních tocích, středně těžké až velmi těžké, závislé na hladině vody toku, po odvodnění vhodné na louky HPJ 68: Glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí a depresí vč. svahů lemujících malé vodní toky, středně těžké, zamokřené c) Odtokové a hydrogeologické poměry Odtokové a hydrogeologické poměry nebudou novou výstavbou podle předloženého návrhu výrazně narušeny. Odvodněné pozemky se v současnosti neevidují, neboť meliorační opatření jsou v kompetenci jednotlivých vlastníků. Údaje poskytnuté Zemědělskou vodohospodářskou správou pocházející ze 70.- 80. let nejsou aktualizovány, proto aktuální informace o poloze a stavu odvodnění mohou poskytnout pouze vlastníci (eventuálně uživatelé) konkrétních pozemků. 41
d) Závěrečné posouzení předpokládaného návrhu ZPF Plánovanou zástavbou ÚP obce Chanovice dochází ve vybraných lokalitách s novým funkčním využitím k celkovému záboru 35,7 ha (v současně zastavěném území 0,9 ha a mimo současně zastavěné území 34,8 ha). Záborové plochy se nalézají na území pěti katastrálních území. Vhodně upraveným urbanistickým návrhem, který je hodnocen jako nejvýhodnější variantní řešení, nedochází k závažnému narušení organizace zemědělského půdního fondu v oblasti.
Rekapitulace záboru ZPF (v ha) orné půdy
trvalé travní porosty
zahrady
celkem
k.ú. Chanovice
6,8446
8,8513
0,3850
16,0809
k.ú. Černice
1,2622
-
0,3607
1,6229
k.ú. Defurovy Lažany
3,3011
2,6369
0,2302
6,1682
k.ú. Dobrotice
-
1,1306
-
1,1306
k.ú. Holkovice
3,8016
0,5877
-
4,3893
k.ú. Újezd u Chanovic
1,8750
-
-
1,8750
17,0845
13,2065
0,9759
31,2669
celkem obec
Zbytek záborových ploch tvoří nezemědělské půdy - ostatní plochy, přičemž nedochází k záboru lesních a vodních ploch. Požadavky nových funkčních souborů na plochy dle druhu pozemku a požadavky nových funkčních souborů na plochy dle tříd ochrany zemědělské půdy jsou podrobně vyjádřeny v tabulkové části (tabulka 1, tabulka 2 a tabulka 3), která je nedílnou součástí této plánovací dokumentace. Součástí územního plánu obce je i návrh změny kultury z orné půdy na trvalé travní porosty. Tyto plochy nejsou součástí záboru, neboť i do budoucna je u nich předpoklad efektivního zemědělského využití. e) Zdůvodnění záboru podle nových funkčních souborů ÚP obce Chanovice předpokládá v dalším období rozvoj především v oblasti bydlení, sportu a rekreace, výroby, vodního hospodářství, dopravy, zemědělství, občanské vybavenosti a zeleně. Tato výstavba si vzhledem ke specifickým podmínkám vyžádá zábor orné půdy, trvalých travních porostů, vodních ploch a ostatních ploch, přestože byly vybrány plochy v zastavěném území nebo plochy s přímou návazností na stávající zástavbu. f) Poznámka Využití návrhových ploch se předpokládá v souladu s horizontem ÚP obce Chanovice. Některé orné půdy a ostatní plochy mohou být převáděna na trvalé travní porosty, případně ochrannou zeleň: Při projednávání uvedeného řešení byly brány v úvahu především tyto skutečnosti : - upřednostňování rozvoje v prolukách v současně zastavěném území obce - maximální využívání stávajících areálů a stávajících manipulačních ploch - navrhování rozvojových ploch v návaznosti na stávající zástavbu, především v územích s vybudovanou dopravní infrastrukturou a v těch územích, kde by bylo vybudování této infrastruktury nejméně nákladné - urbanistickým řešením sledovat scelení jednotlivých částí obce využitím ploch ZPF, které nevhodně zasahují do organismu obce - minimální zasahování do ZPF, především do I. a II. třídy ochrany zemědělské půdy. 42
II. Vyhodnocení záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa Zemědělská příloha s vyhodnocením záboru lesního půdního fondu pro ÚP obce Chanovice je zpracována podle platných předpisů zák. č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zák. č. 238/1999. Sb., zák. č. 67/2000 Sb., zák. č. 132/2000 Sb., zák. č. 320/2000 Sb., zák. č. 149/2003 Sb., zák. č. 1/2005 Sb. a zák. č. 444/2005 Sb. Lesní zákon stanoví předpoklady pro zachování lesa jako národního bohatství tvořící nenahraditelnou složku životního prostředí. Stanovuje předpoklady pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. Zákon dále stanoví, že veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa, musí být účelně obhospodařovány. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. Každý majitel lesa si musí počínat tak, aby nedocházelo k ohrožování nebo poškozování lesů. Vlastníci jsou povinni usilovat při hospodaření v lese o to, aby byly zachovány a rovnoměrně plněny i ostatní funkce lesa, aby byl zachován a chráněn genofond lesních dřevin. Předpokladem trvale udržitelného hospodaření v lese jsou lesní hospodářské plány (LHP) zpracovávané na období 10 let. Zájmové území se rozkládá v obci Chanovice. Hodnocení záborových ploch je zaměřeno na lokality, které se nějakým způsobem dotýkají pozemků určených k plnění funkcí lesa a zabíhají do lesních půdních celků s možným omezením plnění funkce lesa (do 50 m). K záboru ploch určených k plnění funkcí lesa v ÚP Chanovice nedochází. V zájmovém území převážnou část lesních ploch tvoří smrkové porosty, najdou se zde i jiné druhy jehličnatých i listnatých dřevin (např. borovice, modřín, dub, buk aj.). Závěrečné posouzení předpokládaného návrhu LPF Vhodným řešením urbanistické koncepce, který je hodnocen jako nejvýhodnější variantní řešení, dochází jen k minimálnímu záboru či ovlivňování pozemků určených k plnění funkcí lesa pro nadregionálně významnou cyklostezku. Zábor LPF celkem : 0 , 002 ha Soupis lokalit viz. I. Vyhodnocení záboru půdního fondu Poznámka Využití návrhových ploch se předpokládá v souladu s horizontem ÚP obce Chanovice. Závěrečná rekapitulace vyhodnocení záborových ploch Zábor ZPF celkem
:
35,7392 ha
Zábor LPF celkem
:
0,0020 ha
Zábor ZPF a LPF celkem
:
35,7412 ha
Přílohy Průvodní zpráva - Vyhodnocení záboru zemědělského půdního fondu - Vyhodnocení záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa Závěrečná rekapitulace vyhodnocení záborových ploch Tabulková část a)Tabulka 1 - Soupis lokalit - zábor ploch b)Tabulka 2 - Požadavky nových funkčních souborů na plochy dle druhu pozemku 43
c)Tabulka 3 - Požadavky nových funkčních souborů na plochy dle tříd ochrany zemědělské půdy Grafická část Situace záborů půd v ÚP Chanovice. Tabulka 1 - Požadavky na zábor ploch v lokalitách změn funkcí Označení lokality
Navržená Dotčené Zábor funkce pozemky (m2) (p.č.)
Kultura BPEJ / Vlastník tř. ochrany
k.ú. Chanovice CH1
ID
části ploch
CH2
SV
67/10
12.000
7
73716 V 73214 IV
Plzeňský kraj, Škroupova 1760/18, Plzeň
67/6
4.000
7
-
-
210/26
4.314
7
73214 IV 75001 III
HAAS FERTIGBAU spol.s r.o. Chanovice 102
210/12
10.000
7
-
-
210/27
4.900
7
73214 IV 75001 III
HAAS FERTIGBAU spol.s r.o. Chanovice 102
210/15
2.750
7
73214 IV 75011 III
HAAS FERTIGBAU spol.s r.o. Chanovice 102
266/1
10.833
7
-
-
257/2
10.000
7
-
-
707/1
1.100
14
-
-
236/15
3.750
2
-
-
210/12
22.100
7
-
-
CH3
CH4
VL
VL
CH6 a,b,c,d, BI,BH
viz. poznámka
707/2
162
14
-
Obec Chanovice
500
756
14
-
-
499/1
30.000
2
-
-
CH8
RH
700/9
9.079
2
73214 IV
Obec Chanovice
CH9
SV
535/1
3.200
14
-
František Mach,Chanovice 125
CH10
SV
210/16
3.765
2
73214 IV 75011 III
Ing. Pavlovský Stanislav + Eva,Chanovice 91
210/17
3.150
5
75011 III
Ing. Kovařík Ladislav + Alena, Do Zámostí 340/4, Plzeň
213/12
4.375
7
-
-
700/29
2.971
7
73241 V
Ing. Ivo Pastorek, Pod Lysinami 478/10, Praha
270
7
73241 V
Ing. Ivo Pastorek, Pod Lysinami 478/10, Praha
700/36
3.125
2
73214 IV 73241 V
Obec Chanovice
700/16
6.250
2
-
-
CH11
RI
674
CH12
RI
44
700/41
2.716
14
-
František Mach,Chanovice 125
20
les
-
Lesy ČR, Přemyslova 1106/19, Hradec Králové
CH13
RH
65/1
CH14
OV
700/37
5.616
2
73716 V
Obec Chanovice
CH15
RI
529/3
243
2
73214 IV 77313 V
Obec Chanovice
529/1
400
2
73214 IV 77313 V
Pavel Bošek + Eva, Chanovice 62
529/4
450
2
73214 IV 77313 V
Bohumil Oplt + Jaroslava, Chanovice 109
529/5
400
2
73214 IV
Kristýna Koutníková, Chanovice 122
529/6
400
2
73214 IV
Jaroslav Cikán, Chanovice 123
529/7
1.136
2
-
-
529/2
3.447
2
-
-
CH16
ID
části ploch
CH28
ID
642/2
700
5
-
-
642/1
385
2
-
-
k.ú. celkem
210/15,210/27,210/12,213/12
168.763
k.ú. Černice C1
SV
28/1
3.607
5
73716 V
Jiřina Šáchová, Fr. Křižíka 525/18, Praha
28/5
1.316
2
73716 V
Jiřina Šáchová, Fr. Křižíka 525/18, Praha
34/2
398
14
-
Jiřina Šáchová, Fr. Křižíka 525/18, Praha
C2
BI
91/2
8.681
2
73204 III 75001 III
Pavel Šimek, Černice 4
C3
BI
128
1.125
2
73204 III
Pavel Šimek, Černice 4
105/12
1.500
2
73204 III
Růžena Vopalecká, Černice 1 Josef Zíka, Pod Vodojemem 839, Horažďovice Růžena Zíková, Černice 1 Hana Zrnová, Slivonice 18
k.ú. celkem
16.627
k.ú. Defurovy Lažany DL1
ID
části ploch
16.000
DL2a
SV
900/4
2.595
7
77311 V 73919 V 75011 III
SEBASTIONO NEMOVITOSTI s.r.o. Karlova 152/19, Praha
900/5
1.436
7
73919 V
SEBASTIONO NEMOVITOSTI s.r.o. Karlova 152/19, Praha
906
3.250
2
73919 V 75011 III
Jiří Studnička + Jana, Defur.Laž.39
909
7.228
2
77311 V
Robert Patsch,Pernerova 39/3,Praha Mgr. M. Větrovcová, Květinková 370/16, Praha
DL2b
SV
2,5,7
45
394,403/1, 405,410,390/1, 1050, 445/6, 429/2, 434/1, 430,438/1,438/3,436/1, 712,800,800/20,832/1
DL3a
BI
889/3
36
14
-
Milada Albers, Německo Eva Buldová, Hl.tř.161/42, Mar.Lázně
889/1
2.172
14
-
Milada Albers, Německo Eva Buldová, Hl.tř.161/42, Mar.Lázně
362
14
-
Milada Albers, Německo Eva Buldová, Hl.tř.161/42, Mar.Lázně
888 886/1
6.089
2
77311 V
Milada Albers, Německo Eva Buldová, Hl.tř.161/42, Mar.Lázně
886/2
142
7
77311 V 75011 III
Lenka Řehoušková, Def.Laž.12
889/2
566
14
-
Lenka Řehoušková, Def.Laž.12
868/1
413
14
-
Obec Chanovice
DL3b
BI
36
2.302
5
75011 III 76411 III
Lenka Řehoušková, Def.Laž.12
DL4
BI
896/1
7.164
2
75011 III
Ivana Jílková, Maršovice 4, Petr.u Sušice
DL6
SV
164/20
1.300
2
73211 II 73716 V
Marcela Březnická, Jetřichova 748/20,Praha Miluše Březnická, Sokolovská 567/306, Praha Michal Březnický, Smetáčkova 1487/8,Praha
164/21
1.500
2
73211 II 73716 V
Václav Černý + Anna, Def.Laž. 30
164/3
3.230
2
73211 II
Ing. Josef Mašek, Vrbno 66
250
2
73211 II
Jiří Studnička + Jana, Def.Laž.39
164/22 DL7
SV
390/5
3.000
2
73716 V
Marie Lukášová, Křivoklát 259
DL9
RH
917/2
798
7
75011 III
Zdeněk Bártík, Hálkova 969, Starý Plzenec
915
2.439
7
73919 V 75011 III
Ivana Jílková, Maršovice 4, Petr.u Sušice
917/1
1.800
7
75011 III
Zdeněk Bártík, Hálkova 969, Starý Plzenec
913/1
7.500
7
73919 V
Obec Chanovice
649/6
9.659
7
75004 IV
Obec Chanovice
Josef Čech + Blažena, Třebomyslice 6
DL15
VD
k.ú. celkem
81.231
k.ú. Dobrotice D2b
D3
SV
BI
346
1.579
7
56701 IV
353
1.797
7
56701 IV
355
693
7
56701 IV
Karel Slavík + Anna, Dobrotice 26
357
711
7
56701 IV
Jana Jakubová, Dobrotice 6
358
1.038
7
56701 IV
FARM Svéradice , Vězeňská 116/5, Praha
360/1
1.472
7
56701 IV
František Ladman + Božena, Dobrotice 5
422/6
707
7
Marie Lešková, Kaskova 1124, Horažďovice Eva Turbová, Žichovice 196
423
746
7
František Krech + Milada, Dobrotice 9
426
839
7
Jana Šafandová, Dobrotice 27
422/1
552
7
Václav Svačina, Plzeňská 510, Horažďovice
46
427
1.172
7
Jana Jakubová, Dobrotice 6
D5
BI
64/3
3.106
14
-
Pavla Suchá, Chudenická 1056/32, Praha
D10
SV
68/1
3.181
14
-
Jana Šafandová, Dobrotice 27
k.ú. celkem
17.593
k.ú. Holkovice H1
SV
411/3
7.868
2
55001 III 56811 V
Jan Klečka, Chanovice 109 Libuše Klečková, Palackého 932, Horažďovice
411/4
5.100
2
55001 III
Antonín Němeček, Holkovice 25
415/2
4.377
7
53214 53716 55001 56811
V V III V
Eva Charyparová, Chanovice 109 Jan Klečka, Chanovice 109
III II V III
Martin Baťka, Nábř. Husovo 192, Blatná
H2
BI
482/1
3.000
2
53201 56401 56501 57201
H3
BI
489/1
1.500
7
53716 V 57201 III
Jiří Chaloupka, Holkovice 10
490/14
5.042
2
53716 V 57201 III
Jiří Chaloupka, Holkovice 10
490/1
3.900
2
53716 V
Zdeněk Raška, Holkovice 27
490/5
2.000
2
53716 V
Mgr. Daniela Bártíková, Holkovice 4 Ivana Jindrová, Lipová 638, Klatovy
145/1
11.106
2
53919 V 55001 III
Ing. Josef Hlaváč, Defur.Lažany 23
H6
SV
k.ú. celkem
43.893
k.ú. Újezd Ú1
SV
42/1
18.750
2
-
-
Ú2
SV
221/2
4.307
14
-
-
Ú5
SV
2/2
4.000
14
-
Obec Chanovice
2/5
2.268
14
-
-
k.ú. celkem
29.325
celkem obec
357.432
Vysvětlivky: Druh pozemku (kultura): 2 – orná půda, 5 - zahrada, 7 – TTP (louky a pastviny), 14 – ostatní plochy Funkční využití: BI - bydlení individuální, RI - rekreace individuální, RH - rekreace hromadná, SV - smíšené obytné venkovské, SŽ - smíšené obytné živnostnické, OV - občanská vybavenost, IT - infrastruktura technická, VZ výroba zemědělská, VD - výroba drobná Poznámka - plocha CH1 - přeložka silnice - protože pro přeložku silnice III. třídy Oselce - Chanovice proběhlo již stavební povolení, nebyla přeložka předmětem posuzování záboru půd.
47
Tabulka 2 – Požadavky na zábor ploch dle funkčního využití Funkční využití
ZPF plochy ZPF plochy ZPF plochy 2 5 7
ZPF plochy 14
Výměra zem.půdy (m2) mimo zast.území
Výměra zem.půdy (m2) zast.území
Bydlení individuální
68.501
2.302
5.658
7.411
74.712
Bydlení venkovské smíšené
67.663
6.757
36.073
17.354
127.847
127.847
Rekreace individuální
15.851
3.241
2.716
21.808
21.808
Rekreace hromadná
9.079
12.537
21.616
21.616
Občanská vybavenost
5.616
5.616
5.616
Infrastruktura
5.423
10.260
17.085
17.085
9.659
9.659
9.659 69.909
1.402
Výroba drobná Výroba lehká Celkem
3.750 175.883
10.461
64.897
1.262
69.909
142.325
28.743
348.312
Tabulka 3 - Požadavky na zábor dle tříd ochrany zemědělské půdy Třída ochrany
Výměra (m2)
Výměra (%)
I.
0
II.
3.909
2,2
III.
54.695
30,85
IV.
46.487
26,22
V.
72.205
40,73
177.296
100,00
Výměra zemědělské půdy
0
Poznámka: u ostatních ploch BPEJ neuvedeno.
48
9.100
celkem
9.100
83.872
357.412
