II. 001 TECHNICKÁ ZPRÁVA STUDIE PRODLOUŽENÍ REGIONÁLNÍ DRÁHY RYBNÍK - LIPNO NAD VLTAVOU DO ČERNÉ V POŠUMAVÍ, II. ETAPA II

Doplňující údaje:

Podporováno z prostředků Jihočeského kraje v rámci realizace Akčního plánu rozvoje kraje a z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.

0

08/2008

Rev.

Datum

kolektiv

1.vydání Popis

Zpracoval

Objednatel:

Ing. Hamplová

Ing. Babič

v.r.

v.r.

Kontroloval

Schválil

Souprava:

JIHOČESKÝ KRAJ U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice e-mail: [email protected] web: www.kraj-jihocesky.cz Zhotovitel: IKP CONSULTING ENGINEERS, s.r.o. Jirsíkova 538/5, 186 00 Praha 8 tel: +420 255 733 111, fax: +420 255 733 605 e-mail: [email protected], web: www.ikpce.com Projekt: Akčního plánu Jihočeského kraje A 1/12/7

STUDIE PRODLOUŽENÍ REGIONÁLNÍ DRÁHY RYBNÍK - LIPNO NAD VLTAVOU DO ČERNÉ V POŠUMAVÍ, II. ETAPA Kraj: Jihočeský

MÚ: Frymburk, Černá v Pošumaví, Horní Planá

Obsah:

Číslo projektu:

108419

Vedoucí projektu:

Ing. Michal Babič

Stupeň:

studie

Datum:

11/2008

Archiv:

II. ČÁST – STUDIE

Formát:

17 A4

Měřítko:

Dokument:

Část:

TECHNICKÁ ZPRÁVA

II.

001

Studie prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví, II. etapa

Část II. - Studie

Objednatel: Jihočeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice hejtman Jihočeského kraje Projektový tým: manažer projektu

RNDr. Jan Zahradník

Ing. Ivan Študlar, tel. 386 720 766 KÚ JčK poradce hejtmana

administrátor projektu

p. Václav Pártl, tel. 386 720 217 KÚ JčK Odbor dopravy a silničního hospodářství

členové

Ing. Jiří Klása, KÚ JčK Odbor dopravy a silničního hospodářství Ing. arch. Radek Boček, KÚ JČK Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic Ing. Bohumil Pokorný, ČD a.s., GŘ Odbor strategie a informatiky Ing. Vojtěch Šimánek, ČD a.s., SDC České Budějovice Ing. Ivan Doležal, SŽDC s.o., Odbor koncepce a strategie Ing. arch. Martin Krupauer, ATELIER 8000 spol. s r.o. dipl.ek.Vilém Čekajle, Svazek Lipenských obcí

Zhotovitel: IKP Consulting Engineers, s.r.o. Jirsíkova 5, 186 00 Praha 8, Česká republika vedoucí projektu

Ing. Michal Babič, tel. 255 733 571 autorizovaný inženýr pro dopravní stavby

spolupráce

Ing. Josef Bednář Ing. Zbyněk Budiš Ing. Lukáš Mašín Ing. Jan Nový

ve spolupráci se subdodavateli: FRAM Consult, a.s. Pobřežní 224/20, 186 00 Praha 8 Ing. Miroslav Bouberle EIA SERVIS s.r.o. U Malše 20, 370 01 České Budějovice RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc.

IKP Consulting Engineers, s.r.o.

2


Část II. - Studie

OBSAH: 1.

2.

ÚVOD ........................................................................................................................ 5 1.1.

Detailní zpracování trasy v úseku Frymburk – Černá v Pošumaví ................. 5

1.2.

Návrh zastávek a parkovišť, přístupové komunikace. ..................................... 6

1.3.

Řešení problematiky užívání dráhy osobami s omezenou schopností pohybu a orientace......................................................................................................... 6

POPIS VÝSLEDNÉHO ŘEŠENÍ ................................................................................ 7 2.1.

Úsek Frymburk Wellness – Kovářov ............................................................... 7

2.2.

Alternativní vedení trasy v úseku Frymburk – Hrdoňov ................................... 8

2.3.

Alternativní vedení trasy v úseku Hrdoňov – Kovářov ..................................... 9

2.4.

Úsek Kovářov – Černá v Pošumaví ................................................................ 9

2.5.

Alternativní vedení trasy v úseku Radslav – Černá v Pošumaví.....................10

2.6.

Výhybna se zastávkou Frymburk Wellness....................................................10

2.7.

Zastávka Lojzovy Paseky .............................................................................11

2.8.

Výhybna se zastávkou Hrdoňov.....................................................................12

2.9.

Zastávka Hruštice..........................................................................................12

2.10. Výhybna se zastávkou Kovářov .....................................................................13 2.11. Zastávka Dolní Vltavice .................................................................................13 2.12. Výhybna se zastávkou Radslav .....................................................................14 2.13. Zastávka Jestřábí ..........................................................................................14 2.14. Zastávka Černá v Pošumaví město ...............................................................16 3.

AKTUALIZACE NÁVRHU DOPRAVNÍ TECHNOLOGIE ..........................................17

4.

PŘEDBĚŽNÉ POSOUZENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................17


3


Část II. - Studie

SEZNAM OBRÁZKŮ: Obr.1 Příklad mostu s příhradovým nosníkem se zakřiveným dolním pasem...................... 7 Obr.2 Prostor výhybny Frymburk Wellness ........................................................................10 Obr.3 Komunikace v areálu hotelu Wellness, trať bude vlevo ............................................11 Obr.4 Prostor zastávky Lojzovy Paseky .............................................................................12 Obr.5 Komunikace od přístaviště k hotelu v Hrdoňově, výhybna bude vpravo ...................12 Obr.6 Silnice Dolní Vltavice – Bližná, trať bude v souběhu vpravo .....................................13 Obr.7 Prostor u penzionu Janka.........................................................................................14 Obr.8 Terénní vlna u hotelu Jestřábí, trať bude vpravo ......................................................15 Obr.9 Úzké místo naproti hotelu Villa Bohemia ..................................................................15 Obr.10 Stávající pobřežní komunikace se stromořadím, nová vozovka a trať budou vpravo 15 Obr.11 Chatky u hotelu Racek .............................................................................................16 Obr.12 Prostor zastávky Černá v Pošumaví město ..............................................................16

SEZNAM TABULEK: nejsou


4


1.

Část II. - Studie

ÚVOD

1.1.

Detailní zpracování trasy v úseku Frymburk – Černá v Pošumaví

Zpracovat návrh podrobného řešení pro úsek Frymburk – Černá v Pošumaví v návaznosti na 1.etapu v zastávce Frymburk – Wellness a na stávající regionální dráhu České Budějovice – Volary v dopravně Černá v Pošumaví. Podrobně zpracovat průchod intravilánem obce Černá v Pošumaví.

Úkolem II. části studie je upřesnit návrh dostavby regionální dráhy č. 195 Rybník – Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví v úseku Frymburk – Černá v Pošumaví s napojením na trať č. 194 v návaznosti na předchozí studii I. etapy, kde byly stanoveny základní konstrukční a technické parametry kolejového systému a vstupní podmínky jeho budoucího provozování. Popis koncepce systému, jeho parametry a podmínky jsou uvedeny v I. části studie – viz část I Koncepce, dokument č. 001 Technická zpráva. V duchu závěrů I. části studie byla detailně zpracována pouze jediná trasa vedená přes Dolní Vltavici, Radslav a Jestřábí, která jediná je schopna řešit efektivně požadované zadání rychlého, přímého a konkurenceschopného propojení s oblastí Dolní Vltavice, a to mimo jiné v kontextu pořádání LOH 2016, resp. 2020. Oproti předchozí studii I. etapy je návrh výsledné trasy v několika úsecích pozměněn podle závěrů I. části studie: •

v úseku mezi Hrdoňovem a Kovářovem se byla trasa přiblížena k plánovaným rekreačním areálům s návrhem další zastávky Hruštice,

•

v oblasti Dolní Vltavice byla trasa přiblížena obci, resp. plánovanému rekreačnímu areálu. Řešení je navrženo bez úvratě s přimknutím trasy ke stávající silnici Bližná – Dolní Vltavice tak, aby nebyly rozděleny pozemky po obou jejích stranách,

•

v oblasti Radslavi byla trasa přiblížena plánované rekreační zóně,

•

v oblasti Jestřábí – Černá v Pošumaví je trasa vedena v celé délce podél stávající pobřežní komunikace s vytvořením jednotného sdruženého komunikačního prostoru.

Detailní návrh výsledné trasy je doplněn v některých úsecích zjednodušeným návrhem alternativního vedení trasy, které reprezentuje buď původní stopy z předchozí studie I. etapy nebo nové alternativy. Tyto alternativy budou podkladem pro další jednání projektového týmu: •

v úseku Frymburk – Hrdoňov bylo vypracováno na základě požadavků zástupců městyse Frymburk alternativní možné vedení trasy podél komunikace II/163 až k Vřesné, odkud se trasa stáčí směrem k Hrdoňovu. Trasa se vyhýbá hlubokému zářezu ve stísněných podmínkách za hotelem Wellness a následnému mostu přes zátoku lipenské nádrže u Vřesné, avšak míjí rekreační oblast Lojzovy Paseky,

•

v úseku Hrdoňov – Kovářov alternativní trasa překonává Lužní potok poblíž místní komunikace spojující Hrdoňov s Kovářovem a v souběhu stoupá směrem ke Kovářovu. Jde o trasu z předchozí studie, která sice neprochází I. zónu CHKO Šumava, oproti výsledné variantě je ale příliš vzdálená rekreačnímu areálu v Hruštici,


5


•

Část II. - Studie

v úseku Radslav – Černá v Pošumaví alternativní trasa zcela obchází zástavbu v oblasti Jestřábí a k pobřežní komunikaci mezi Jestřábím a Černou v Pošumaví se připojuje v oblasti jachtklubu. Opět jde o trasu z předchozí studie, která je vzdálená cíli přepravy, ale která má výrazně menší dopady na zástavbu.

V žst. Černá v Pošumaví je navržena výrazná úprava kolejového řešení s vytvořením dostatečně kapacitního kolejiště pro pokrytí i případné další infrastrukturní potřeby v souvislosti se záměrem vybudování nového lyžařského střediska Špičák – Otice s napojením na systém ŠED; detaily tohoto napojení však nejsou předmětem studie. Předkládané řešení II. části studie je podkladem pro jednání projektového týmu a pro projednání návrhu s obcemi a dotčenými subjekty a bude v poslední fázi studie verifikováno podle výsledků jednání.

1.2.

Návrh zastávek a parkovišť, přístupové komunikace.

V dohodě s obcemi a odborem dopravy a silničního hospodářství KÚ vypracovat pro úsek tratě dle bodu 4 detailně návrh zastávek na nové železnici včetně nezbytného kolejového rozvětvení (výhybny) pro křižování souprav. Řešit zastávky ve vztahu k možnostem dopravního přístupu (pro pěší, cyklisty, běžkaře, automobilisty) s možnostmi napojení na turistické stezky pro pěší a cyklotrasy, napojení na lyžařské trasy, možnost parkování automobilů pro systém P + R, napojení na návaznou autobusovou dopravu a napojení na lodní dopravu po přehradní nádrži Lipno. Návrh řešit jak pro potřeby základní dopravní obslužnosti území, tak i turistickou infrastrukturu.

Detailní zpracování úseku Frymburk – Černá v Pošumaví se soustředí na osazení tratě v terénu a na návrh průchodu tratě obcemi ve vztahu ke konkrétním stávajícím či plánovaným objektům. Podkladem návrhu byly základní mapy ČR 1 : 10 000, aktuální letecké snímky – ortofotomapy a výběr z územně plánovací dokumentace. Výškopis však byl převzat pouze ze základních map a jeho přesnost je malá, zejména při křížení či souběhu se stávajícími komunikacemi. Návrh průchodu tratě intravilánem obcí se prolíná s podrobným řešením zastávek a jejich vazeb na okolí, napojení komunikací pro pěší na systém chodníků a přístupových komunikací k ubytovacím a sportovně–turistickým areálům i s řešením přilehlých křižovatek. V intravilánu obcí byla použita i podrobná geodetická zaměření (ve Frymburku z předchozí studie, v Černé v Pošumaví a Jestřábí z projektu úprav komunikací, doplněné o aktuálně provedené měření), která se ukázala pro tuto práci jako nezbytná, a též výřezy z dokumentací konkrétních stavebních záměrů.

1.3.

Řešení problematiky užívání dráhy osobami s omezenou schopností pohybu a orientace

Respektovat podmínky pro přístup tělesně postižených osob do vlaků systému tram-train (přístupové komunikace, nástupiště). Navrhnout opatření pro přepravou osob upoutaných na invalidní vozík a nevidomých osob.

Problematiku pohybu osob s omezenou schopnosti pohybu řeší koncepce systému, popsaná v I. části studie – viz část I Koncepce, dokument č. 001 Technická zpráva.


6


2.

Část II. - Studie

POPIS VÝSLEDNÉHO ŘEŠENÍ

Následující text popisuje a zdůvodňuje návrh vedení výsledné trasy (viz též dokumenty č. 010a, 010b a 011) včetně možných alternativ (viz též dokumenty č. 008 a 009a, 009b a 009c) a následně v samostatných kapitolách návrh řešení jednotlivých zastávek a průchod obcemi (viz též dokumenty č. 013a a ž 013l). 2.1.

Úsek Frymburk Wellness – Kovářov

Výchozím bodem je výhybna se zastávkou Frymburk Wellness, kde končí I. etapa výstavby (potřebnost výhybny pro I. etapu viz níže). Za výhybnou trasa vede těsně po okraji hotelového areálu v souběhu s komunikací II/163. Pro snížení překonávaného výškového rozdílu před překročením zátoky se trasa postupně vnořuje do zářezu a podchází mimoúrovňově pod příjezdovou komunikací k nové zástavbě lokality „Sunny Hill“. Za tímto křížením se trasa odpojuje od silnice II/163. Překročení zátoky Lipenské nádrže u Vřesné vyžaduje vybudování největšího inženýrského objektu celé II. etapy výstavby – mostu v cca km 32,5. Délka přemostění se pohybuje kolem 550 m a niveleta koleje je max. 19 m nad vodní hladinou. S ohledem na zástavbu v území a konfiguraci krajiny je zvolena varianta přemostění s horní mostovkou, aby nepřevyšovala navrženou niveletu koleje. Délka mostu předurčila i šířkové uspořádání na mostě. Kromě koleje (vzdálenost oplocení koleje činí 2 625 mm od osy koleje na obě strany) je po obou stranách koleje volná šířka 3 000 mm. Tento prostor umožní vedení buď dvoupruhové cyklokomunikace po jedné straně a pěší trasy pro druhé straně mostu, resp. souběh jednoho každého proudu v daném směru. Zábradlí na mostě je pro uvedenou výšku nad hladinou navrženo o atypické výšce 1400 mm. V prostoru kolejiště je prostor pro vedení kabelových sítí, na mostě bude instalováno osvětlení. Nosná konstrukce je předběžně uvažována jako spřažená ocelobetonová s příhradovým bezsvislicovým nosníkem se zakřiveným dolním pasem, obě příhrady jsou ukloněny směrem k ose koleje. Je navrženo devět polí s rozpětím 50 m. Stavební výška mostu v polovině rozpětí pole činí cca 1/3 výšky nivelety koleje nad vodní hladinou. Ilustrační foto ukazuje obdobnou konstrukci pro dvoukolejnou trať TGV-Méditerranée u de l´Arc. Viz příloha č. 016. Obr.1

Příklad mostu s příhradovým nosníkem se zakřiveným dolním pasem


7


Část II. - Studie

Založení pilířů mostu v prostoru zátoky bude upraveno podle výsledků geologického průzkumu, založení opěr bude plošné, pokud nebudou odhaleny zásadní anomálie během průzkumných prací. Nutné bude provedení průzkumných prací ze soulodí a to v prostoru každé předpokládané podpěry. Vzhledem k nákladům na soulodí je vhodné provést tento průzkum pro všechny podpěry najednou, protože cena za soulodí pro vrtnou soupravu přesáhne cenu průzkumných prací pro tento objekt. Po překročení zátoky se trasa stáčí na jihozápad kolem Posudova (vzhledem k malému počtu obyvatel i rekreantů se v současnosti se zastávkou nepočítá) a stoupá k Lojzovým Pasekám. Zastávka Lojzovy Paseky je umístěna u příjezdové komunikace k osadě. Dále trať prudce klesá k Hrdoňovu a vyhýbá se cennému území (II. zóna CHKO). Zastávka Hrdoňov byla na základě dopravně technologického řešení změněna na výhybnu se zastávkou a je navržena pod stávající zástavbou na atraktivní spojnici hotelového areálu Fontána s přístavištěm, v jehož okolí se předpokládá rozvoj rekreačních aktivit. Za Hrdoňovem trasa překonává Lužní potok, jehož ústí je zařazeno do I. zóny CHKO. Tomu bude odpovídat větší délka mostního objektu o třech polích rozpětí 17+25+17 m s velkorysým migračním prostorem volné výšky cca 3 – 4 m. Postup výstavby bude přizpůsoben výjimečnosti lokality – zřízení nosné konstrukce proběhne mimo nivu potoka s následným zasunutím na místo. Za potokem trasa začíná strmě stoupat k zastávce Hruštice, která se nachází poblíž místní komunikace spojující Hruštice s Kovářovem a bude mít dobrou vazbou do budoucích sousedících rekreačních areálů. Paralelně s místní komunikací trasa dále stoupá až ke Kovářovu (těsný souběh není možné dosáhnout z důvodu připravované výstavby objektů na obou stranách komunikace). V Kovářově je umístěna výhybna se zastávkou a bude zde také vybudováno středisko údržby dráhy. Výhybna Kovářov není podle návrhu dopravní technologie v pravidelném provozu využívána (křižování je přesunuto do Hrdoňova) a slouží jako rezerva pro řešení mimořádností v dopravě. Její opodstatněnost bude ještě dále zkoumána a případně bude nahrazena pouhou zastávkou. Přesto by zde mohlo zůstat středisko údržby.

2.2.

Alternativní vedení trasy v úseku Frymburk – Hrdoňov

Alternativní vedení v úseku Frymburk – Hrdoňov má za cíl vyhnout se nákladnému mostnímu objektu přes zátoku u Vřesné. Trasa z výhybny Frymburk Wellness vede v souběhu se silnicí II/163 a sleduje ji až za Vřesnou, kde společně kříží Černý potok. Odpadá tak nejen most, ale i náročný zářez u hotelu Wellness, ovšem za cenu zhoršení sklonových poměrů. Poblíž kempu Vřesná je možné případně uvažovat se stejnojmennou zastávkou. Po odpojení od silnice přechází trasa terénní hřbet mezi Posudovem a Hrdoňovem a napojuje se do výhybny Hrdoňov na výsledné trase. Alternativní trasa je o 200 m delší a zcela míjí Lojzovy Paseky i Posudov bez možnosti obsluhy jiných významných lokalit.


8


2.3.

Část II. - Studie

Alternativní vedení trasy v úseku Hrdoňov – Kovářov

Alternativní vedení v úseku Hrdoňov – Kovářov posouvá místo překročení Lužního potoka více proti proudu mimo vymezenou oblast I. zóny CHKO, avšak bez nepřirozené deformace trasy už není možné dosáhnout atraktivní pěší dostupnost areálu Rekreačního parku Lipno (Hruštice) do vhodné zastávky a zhoršuje se i dostupnost Rekreační zóny Kovářov. Alternativní trasa je o 250 m kratší.

2.4.

Úsek Kovářov – Černá v Pošumaví

Za Kovářovem se výsledná varianta návrhu dostává do kontaktu s komunikací II/163 v místě překročení Lukavického potoka a poté se dále stáčí podél Lukavické zátoky do oblasti Novolhotského a Blíženského lesa. Trasa se zcela vyhýbá I. zónám CHKO Šumava za cenu náspu s mostem přes lokální zátoku, II. zónám se však vyhnout nedokáže. Snahou trasy je přiblížit se co nejvíce Dolní Vltavici, zejména vzhledem k vazbě na přívoz na pravý břeh lipenské nádrže a plánovaný rekreační areál, příp. i olympijskou marínu. Poloostrov je úzký a nemá-li se uvažovat s úvratí, která je za všech okolností obrovskou provozní komplikací, nelze se přiblížit více než na cca 600 m od stávající zástavby obce; což na druhou stranu vyhovuje atraktivnímu vazbě zastávky na plánovaný Rekreační komplex Dolní Vltavice. Za smyčkou u Dolní Vltavice je trasa přimknuta k místní komunikaci mezi Dolní Vltavicí a Bližnou a nezasahuje tak pozemky na severozápadě poloostrova. Asi po 1,5 km trasa komunikaci kříží a stoupá doleva směrem k Radslavi, kde se noří do zářezu a překonává terénní hřbet, přičemž mimoúrovňově kříží místní komunikaci mezi Radslaví a Bližnou vedenou po hřbetu. Za tímto křížením je umístěna výhybna se zastávkou Radslav. Umístění výhybny vychází z technologie provozu na jednokolejné trati při intervalu 30‘. Dále se trasa stáčí doleva kolem pramenišť pod kótou Lískovec a klesá směrem k Jestřábí, kde se připojuje k pobřežní komunikaci. V souběhu s touto komunikací je trasa vedena až do Černé v Pošumaví. Poblíž kempu Jestřábí III. a hotelu Jestřábí je situována zastávka Jestřábí. Problémovým místem je průchod kolem komplexu hotelu a navazující zástavbou, kde není dostatek místa pro průchod tratě a kde je nutno uvažovat s výkupy a demolicemi několika rekreačních objektů. Souběh s pobřežní komunikací je navržen jako sdružený komunikační prostor – jakýsi pobřežní bulvár, ve kterém je stávající komunikace využita pro pěší a cyklisty a nová silniční komunikace s tratí je oddělena zeleným pásem, ve kterém jsou zachovány vzrostlé stromy stávajícího stromořadí. Bulvár by probíhal v podstatě od městské pláže v Černé v Pošumaví až po hotel Jestřábí.


9


Část II. - Studie

U pláže a centrální návsi vedle autokempu v Černé v Pošumaví je situována zastávka Černá v Pošumaví město, umístěná na úkor části plánovaného parkoviště, demolovat je nutné též řadu dřevěných chatek. V místě napojení pobřežní komunikace z Jestřábí na komunikaci I/39 se trasa stačí doleva obloukem o výjimečně malém poloměru r=50 m a dále vede po rozšířeném náspu přes zátoku lipenské vodní nádrže na méně atraktivní straně směrem do zátoky, zatímco strana otevřená do nádrže bude využita pro pěší a cyklisty; silnice I/39 se upraví. V železniční stanici Černá v Pošumaví se trasa napojuje na stávající železniční trať č. 194 Volary – Český Krumlov.

2.5.

Alternativní vedení trasy v úseku Radslav – Černá v Pošumaví

Alternativní vedení v úseku Radslav – Černá v Pošumaví představuje původní návrh z předchozí studie I. etapy. Trasa od výhybny Radslav odklání více východně a zcela se vyhýbá komplikované zastavěné (a dále zastavované) lokalitě Jestřábí. K pobřežní komunikaci se vrací až u jachtklubu. Alternativní trasa je o 300 kratší.

2.6.

Výhybna se zastávkou Frymburk Wellness

Výhybna Frymburk Wellness je umístěná v západní části města, na v současnosti nezpevněné ploše podél jižní strany komunikace II/163 a v blízkostí hotelu Wellness. Je řešena jako výhybna se dvěma dopravními kolejemi a ostrovním nástupištěm. Oproti předchozí studii I. etapy je výhybna posunuta nepatrně směrem k Lipnu, aby byl získán větší prostor pro úpravu komunikací v areálu hotelu. Ze zastávky je přístup do obytné části Frymburku a zejména do hotelového areálu, který nabízí mimo ubytování i balneo- a fittnessprogram a další aktivity. Pro umístění výhybny bude nezbytná demolice a přemístění vodovodního objektu 1.JVS a vrátnice hotelu Wellness. V blízkosti zastávky bude vybudováno několik parkovacích stání a upraveny přístupové komunikace k areálu hotelu včetně křižovatek. Obr.2


Prostor výhybny Frymburk Wellness

10


Část II. - Studie

Podle návrhu technologie nebude výhybna Frymburk Wellness v pravidelném provozu využívána ke křižování vlaků (díky křižování v Hrdoňově, viz výše); její potřebnost byla odvozována od provozu v rámci I. etapy, kde tvořila koncovou stanici (pro řešení mimořádností v dopravě, možnost odstavení porouchané soupravy, služební vlaky údržby apod.). Za nové situace je otázkou ke zvážení nahrazení výhybny pouhou zastávkou s jiným konceptem řešení provozu I.etapy (pouhá prodloužená kusá kolej, sloučení obou etap, atd.) s výrazným omezení zásahu do areálu hotelu. Vedení tratě z výhybny si vyžádá pokračování úprav silnice II/163 (zúžení profilu – viz předchozí studie I. etapy) i úpravy v hotelovém areálu. Pro omezení záboru pozemků je zářez řešen s oboustrannými zárubními zdmi. Pro ochranu hotelového areálu bude znovu zřízena protihluková stěna podél silnice, druhá stěna bude umístěna i vedle trati a bude jednak chránit areál před hlukem z kolejové dopravy a jednak zajistí uzavření areálu před nežádoucím vstupem z tratě (namísto oplocení). Tato stěna bude nižší – jen cca pod okna kolejových vozidel, neboť hluk se dominantně šíří z oblasti podvozků a cestující nebudou mít rušený výhled. Obr.3

2.7.

Komunikace v areálu hotelu Wellness, trať bude vlevo

Zastávka Lojzovy Paseky

Zastávka Lojzovy Paseky je umístěna u příjezdové komunikace k osadě vedoucí z Pobudova mezi dvěma zastavěnými oblastmi. K břehu nádrže je poměrně vzdálená, to však není velkou závadou, protože se v této lokalitě uvažuje zejména s ubytováním rekreantů a jejich cestami za aktivitami mimo chatovou osadu. Přímo u zastávky budou vybudovány dvě přeložky místních komunikací. Kolejový svršek v místě zastávky bude zatravněný.


11


Obr.4

2.8.

Část II. - Studie

Prostor zastávky Lojzovy Paseky

Výhybna se zastávkou Hrdoňov

Zastávka je navržena pod zástavbou jihovýchodně od Hrdoňova u místní komunikace spojující hotelový areál Fontána a přístaviště. Podle výsledků dopravně-technologického zde bude docházet ke křižování souprav, proto je řešena jako dvoukolejná výhybna s ostrovním nástupištěm přístupným z čela. Nástupiště je široké 6 m. Celá výhybna je umístěna v přímé. Obr.5

2.9.

Komunikace od přístaviště k hotelu v Hrdoňově, výhybna bude vpravo

Zastávka Hruštice

Zastávka Hruštice je umístěna mezi Hrušticemi a Kovářovým ve vazbě na plánovaný areál Rekreačního parku Lipno (Hruštice) a areál v realizaci Rekreační zóny Kovářov. Nástupní hrana je v úrovni terénu na vnější straně oblouku o poloměru r=600 m.


12


2.10.

Část II. - Studie

Výhybna se zastávkou Kovářov

Kovářov je řešen jako dvoukolejná výhybna s ostrovním nástupištěm šířky 6 m. Je situována na okraji zástavby obce a na místní komunikační ose tvoří protipól plánovanému přístavu, proto je uvažován přístup v přirozeném pokračování této osy. Výhybna Kovářov není podle návrhu dopravní technologie v pravidelném provozu využívána pro křižování souprav (přesunuto do Hrdoňova) a slouží jako rezerva pro řešení mimořádností v dopravě. Její opodstatněnost bude ještě dále zkoumána a případně bude nahrazena pouhou zastávkou. V Kovářově se uvažuje s umístěním střediska údržby dráhy. Vybaveno bude dvojicí manipulačních kolejí pro odstavení traťové mechanizace (příp. doplněné remízou – garáží), manipulační plochou s otevřenou skládkou a provozní budovou s krytými sklady, dílnou, kancelářskými prostory a sociálním zázemím. Středisko je napojeno na místní komunikaci na okraji Kovářova a silniční vozidla údržby by tedy nezatěžovala stávající zástavbu.

2.11.

Zastávka Dolní Vltavice

Zastávka Dolní Vltavice je umístěna v blízkosti plánované rekreační zóny a asi 600 m od stávající zástavby Dolní Vltavice. Je řešena s nástupní hranou na vnitřní straně oblouku o poloměru r=300 m. Obr.6

Silnice Dolní Vltavice – Bližná, trať bude v souběhu vpravo


13


2.12.

Část II. - Studie

Výhybna se zastávkou Radslav

Výhybna Radslav je situována východně od osady Radslav. Trať prochází v hlubokém zářezu terénním hřbetem, čehož je využito k mimoúrovňovému křížení s místní komunikací spojující Radslav s Bližnou, vedenou po hřbetu. Za silničním nadjezdem odbočí přístupová komunikace k rekreačnímu komplexu Radslav. Radslav je řešena jako výhybna se dvěma dopravními kolejemi a ostrovním nástupištěm přístupným z čela. Šířka nástupiště je 6 m. Přístup je uvažován k silnici na nadjezdu, resp. k přístupové komunikaci do rekreačního areálu. Zvážena bude ještě úprava polohy výhybny cca 500 m směrem k Lipnu, která by umožnila lepší vazbu do rekreačního areálu.

2.13.

Zastávka Jestřábí

Zastávka Jestřábi je situována jiho-západně od komplexu hotelu Jestřábí přímo u pobřežní komunikace spojující Jestřábí s Černou v Pošumaví naproti kempu Jestřábí II. Průchod touto zastavěnou oblastí je plný střetů. Před zastávkou je nezbytné vést trať podél komunikace na úkor sousedících pozemků se záborem např. volejbalového hřiště u penzionu Janka. V místě samotné zastávky není sice svah nad komunikací dosud zastavěn, avšak výstavba se zde připravuje. Obr.7

Prostor u penzionu Janka

U hotelu Jestřábí bude nezbytné upravit komunikaci vč. úpravy terénní vlny. Zásadní střet však následuje naproti hotelu Villa Bohemia, kde je v úzkém místě nezbytné vykoupit a demolovat tři objekty individuální rekreace (jinak nutno zvolit alternativní trasu). Navazující úsek představuje výše zmiňovaný pobřežní bulvár, ve kterém je stávající komunikace využita pro pěší a cyklisty a nová silniční komunikace s tratí je oddělena zeleným pásem, ve kterém jsou zachovány vzrostlé stromy stávajícího stromořadí. Možné je i jiné uspořádání bulváru, např. chodník s jednosměrnou komunikací na místě dnešní komunikace – zelený pás – opačný směr s tratí a samostatnou cyklostezkou a příp. i dráhou pro in-line bruslaře. Odbočení nové komunikace na silnici do Bližné, plánované obcí Černá v Pošumaví, je možné v kterémkoliv místě.


14


Obr.8

Část II. - Studie

Terénní vlna u hotelu Jestřábí, trať bude vpravo

Obr.9

Úzké místo naproti hotelu Villa Bohemia

Obr.10 Stávající pobřežní komunikace se stromořadím, nová vozovka a trať budou vpravo


15


2.14.

Část II. - Studie

Zastávka Černá v Pošumaví město

Před vstupem do zástavby obce Černá v Pošumaví je trasa vedena v souběhu s pobřežní komunikací. U hotelu Racek je nutné zdemolovat řadu dřevěných chatek, které lze – na rozdíl od tratě – nahradit v jiné poloze. Obr.11 Chatky u hotelu Racek

Zastávka je umístěna přímo u pláže v Černé v Pošumaví poblíž plánovaného parkoviště pro osobní automobily na centrální návsi vedle autokempu a má tak dobrý kontakt jak s rekreačními aktivitami, tak s vlastní obcí, které umožní dobré spojení s Horní Planou, příp. Vyšším Brodem. Parkoviště bude pouze částečně zredukováno. Za zastávkou kříží trať silnici I/39 v křižovatce s pobřežní komunikací a pokračuje v souběhu po rozšířeném náspu přes zátoku lipenské vodní nádrže. Trať je umístěna na méně atraktivní straně směrem do zátoky, zatímco strana otevřená do nádrže bude využita pro pěší a cyklisty, která tak bude stále sledovat břehovou linii. Silnice I/39 se upraví včetně zmíněné křižovatky. Obr.12 Prostor zastávky Černá v Pošumaví město


16


Část II. - Studie

Vedení tratě na straně do zátoky je vhodnější i pro směrové vedení, přesto musel být u zastávky použit oblouk o výjimečně malém poloměru r=50 m; použití většího poloměru může být ještě zváženo, avšak pokud má být souběh dosažen již před mostem v náspu, posunula by se trasa neúměrně do prostoru městské pláže. V železniční stanici Černá v Pošumaví se trasa napojuje na stávající železniční trať č. 194 Volary – Český Krumlov. Vedení na náspu na straně do zátoky umožňuje snadné napojení bez potřeby řešit velmi šikmý přejezd na silnici I/39.

3.

AKTUALIZACE NÁVRHU DOPRAVNÍ TECHNOLOGIE

Provést dle potřeby v návaznosti na vybranou trasu (jízdní doby) aktualizaci návrhu dopravní technologie a modelových grafikonů dle materiálu zpracovaného v rámci první etapy.

Je předmětem samostatné části dokumentace č. 002 – Provozní a dopravní technologie.

4.

PŘEDBĚŽNÉ POSOUZENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Předběžné posouzení vlivu na životní prostředí bude doplněno a upraveno ve vazbě na vybranou trasu. Bude provedeno v rozsahu a podrobnosti dle části II. dokumentu 006 první etapy.

Je předmětem samostatné části dokumentace č. 006 – Předběžné posouzení vlivu na životní prostředí.


17

II. 001 TECHNICKÁ ZPRÁVA STUDIE PRODLOUŽENÍ REGIONÁLNÍ DRÁHY RYBNÍK - LIPNO NAD VLTAVOU DO ČERNÉ V POŠUMAVÍ, II. ETAPA II

Recommend Documents