Židovské architektonické památky jako součást estetické výchovy

MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav hudební vědy Učitelství estetické výchovy pro střední školy

Židovské architektonické památky jako součást estetické výchovy Magisterská diplomová práce

Bc. Veronika Dvořáková Vedoucí práce: Mgr. Martina Želazková

Brno 2016

(1 )

(2 )

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu.

………………………………….. Bc. Veronika Dvořáková

(3 )


 


Poděkování Zde bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce Mgr. Martině Želazkové za vstřícný a konstruktivní přístup při konzultacích tohoto tématu.

(4 )

Obsah 1.1. Předmluva……………………………………………………………….…………..7 1.2. Úvod.. ………………………………………………………………………………7 1.3. Židovská architektura v estetické výchově……………………………………..…..9 A. Teoretická část 2. Co zahrnujeme do tématu lokální židovská architektura?…………………………11 2.1. Historie židovského osídlení na našem území…………………………12 2.2. Židé jako minoritní etnikum…………………………………..……….14 2.3. Umělecko-architektonické projevy židovství…………………….……16 2.4. Judaismus jako způsob života…………………………………………19 2.5. Shrnutí různých pohledů na židovskou architekturu………..…………21 3. Současný stav tématu……………………………………………………24 3.1. Teorie - učební osnovy, kurikula, učebnice estetické výchovy……..…24 3.1.1. Dlouhodobé záměry vzdělávání České republiky ……..……24 3.1.2. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia………………..25 3.1.3. Učebnice a studijní materiály………………………………..26 B. Praktická část 4. Návrh výukové lekce „Dobře ukrytý poklad - židovská synagoga v Brně“…….….28 4.1. Kontext zasazení této lekce……………………………………….…….29 4.2. Cíle lekce………………………………………………………….…….30 4.3. Obsah lekce …………………………………………………….……….31 4.3.1. Část I.: Úvod a 90 minutový výklad před samotnou exkurzí…31 4.3.1.1. Kaligrafický arch: HEBREJSKÁ ABECEDA………35 4.3.2. Část II.: Společná třídní exkurze do synagogy………………..36 4.3.2.1. Teoretický výklad na místě, přímo v synagoze…..….37 4.3.3. Část III.: Samostatná aktivita…………………………….……41 4.3.3.1. Pracovní listy……………………………….…….….41 4.3.4. Další doplňkové aktivity………………………………………45 4.3.5. Hodnocení aktivity žáků………………………………..……..48

(5 )

5. Závěr…………………………………..………………………………………..…..49 Resumé…………………………………..………………………….………..………..51 Summary…………………………………..…………………………………………..52 Resumen…………………………………..……………………………….…………..53 Seznam pramenů a literatury…………………………………………………………..55 Příloha 1: Obrazový doprovod…………………………………….…..………………57 Příloha 2: Ukázky hebrejské kaligrafie………………………………………………..67 Příloha 3: Řešení pracovního listu……………………………………..………………73 Příloha 4: Seznam synagog v České republice…………………….…………………..77 Příloha 5: Nejznámější české synagogy - vyobrazení………………………………….87 Příloha 6: Výčet zajímavých židovských architektonických památek v ČR a podklady pro tvorbu lekcí…………………………………………………………….…………..93

(6 )

1.1. Předmluva Již od začátku svého studia na Masarykově univerzitě, kdy jsem nastoupila do bakalářského programu Obecná teorie a dějiny umění a kultury na Semináři dějin umění, jsem se zajímala o židovské umění jak výtvarné, architektonické, tak i o užité umění a kaligrafii, což se nakonec odrazilo i ve výběru finálního tématu mé bakalářské práce z roku 2013 pod vedením prof. Jiřího Kroupy, která se zabývá význačnou brněnskou funkcionalistickou synagogou Agudas Achim z pohledu historika umění a stylové analýzy celé stavby. Téma z obdobného okruhu jsem si proto zvolila i nyní pro svou magisterskou diplomovou práci v oboru Učitelství estetické výchovy pro střední školy v rámci Ústavu hudební vědy. Židovské umění je mi obecně velmi blízké, dlouhodobě se ve svém volném čase zabývám rovněž judaistikou, hebraistikou a komparativní religionistikou a to především při srovnání projevů judaismu a dalších velkých monoteistických náboženství naší doby - křesťanství a islámu. V Českých zemích se vždy historicky mísilo a koexistovalo několik rozdílných národností - Češi, Němci a Židé. Procentuální rozdělení obyvatelstva kolísalo od nepopiratelné majority českého obyvatelstva na venkově až do v některých dobách téměř rovného rozdělení počtu obyvatel na třetiny, jak tomu bylo například v Praze či Brně, kde v jistých časových úsecích bývalo zhruba stejně Čechů, Němců a Židů - ti pak byli hlásící se buďto k české, nebo častěji německé národnosti. Od dob středověku mělo menšinové židovské obyvatelstvo nejen v českých zemích a přilehlém okolí velmi omezené, ne-li žádné možnosti a práva, jelikož byli židé často vypovězeni za hranice měst. Tato situace se změnila brzy poté, kdy císař Josef II. vydal 13. října 1781 tzv. toleranční patent, zaručující mimo jiné rovnoprávnost obyvatelstva židovského vyznání s dosud silně privilegovanými katolíky. Židé se tak ocitli alespoň právně na stejné společenské úrovni s křesťany, což křesťané sice nesli se značnou nelibostí, která se nezřídka projevovala ve stále se objevujících vlnách mírného či většího antisemitismu, ale z rozkazu panovníka se chtě-nechtě museli této nové skutečnosti přizpůsobit.

1.2. Úvod Největšího uměleckého rozmachu doznala židovská architektura na Moravě především v době konce devatenáctého století a začátku století dvacátého, v tzv. zlaté době rozkvětu architektury i průmyslu obecně a i v současnosti je to stále aktuální a velmi

(7 )

zajímavé téma, které by rozhodně nemělo být při výuce na školách učiteli jakkoliv opomínáno. Jistě nelze zcela a bez výjimky postihnout veškeré aspekty židovského umění a jít do samé podstaty tohoto tématu, neboť mu může být logicky věnována pouze malá dílčí část z celkového pemza výukových hodin estetické výchovy. Stojí však za to, toto téma neopomenout a nepřehlížet - prostřednictvím architektury a uměleckých děl se i dnešní člověk dozvídá více o této malé, ale zajímavé skupině obyvatel, jejím myšlení, historii i společenských a kulturních hodnotách, které jsou od těch křesťansko-helénských, dosud alespoň v základu českému většinovému obyvatelstvu intuitivně bližších, v mnohém odlišné a v mnohém mohou být inspirativní či poučné právě i dnes. V této práci bych ráda analyzovala současný stav, jakým je - a pokud vůbec je - na židovské umění nahlíženo v rámci aktuálních učebních osnov, vzdělávacích plánů, dostupných výukových materiálů a praktického provedení hodin estetické výchovy přímo na středních školách. Rozhodla jsem se v teoretické části detailně zaměřit na analýzu samotných kurikulárních dokumentů, které jsou volně bez problémů dostupné, vycházet především z nich a předložit přesvědčivé argumenty k tomu, proč má dle mého mínění smysl téma židovské architektury do výuky estetické výchovy zařadit a kterým konkrétním stavbám věnovat pozornost. Rovněž je do této teoretické práce ihned v začátku zařazena část v základu definující to, co je to židovská architektura a pojednávající o všech jejích aspektech. V praktické části práce je pak mým cílem předložit jasně strukturovaný a přehledný návrh konkrétní ukázkové šedesátiminutové vzdělávací lekce estetické výchovy „Dobře ukrytý poklad - synagoga v Brně“ zaměřené především pro třetí a čtvrtý ročník střední školy a odpovídající ročníky víceletých gymnázií na Jižní Moravě. Lekce je doplněna o specifikaci jednotlivých výukových cílů, způsoby a metody zhodnocení a kompletní podklady a zdroje k reálnému uskutečnění lekce, respektive o poznámky k výkladu pedagoga a pracovní listy pro žáky. Cílem zde je, aby po přečtení celé této práce byl jakýkoliv pedagog schopný mnou vytvořenou lekci velmi snadno rekonstruovat a uskutečnit se svými žáky bez dalšího dlouhého shromažďování podkladů a informací - alternativně pouze v případě škol mimo Jižní Moravu si z teoretické části lekce vezme inspiraci pro tvorbu vlastního materiálu v rámci konkrétní židovské architektury v jeho dosahu, kterou si sám zvolí. Osobně však bohužel nemám v aktuální době možnost tuto lekci realizovat a jde tedy pouze o teoretický koncept.

(8 )

Hlavními zdroji pro tuto práci byly v teoretické části odborné publikace a články věnující se podrobně na vysoké úrovni tématu židovské historie a architektury, potažmo umění obecně. Byť je rozsah literatury týkající se tohoto tématu značně omezen, je čerpáno z mnoha starších i nově vydaných publikací. Pro praktickou část jsem zvolila jako hlavní zdroj cestu vlastního analytického výzkumu a šetření v rámci středních škol, detailní průzkum kurikulárních dokumentů zveřejněných českým ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy a odborné publikace či vlastní zápisky z oblasti estetické výchovy, didaktiky a pedagogiky. Při tvorbě konkrétní lekce jsem pak vycházela z dostupných knih o židovských památkách a architektuře, vlastních znalostí, které jsem získala osobní zkušeností s danou problematikou a ze zkušeností s výukou z vlastní pedagogické praxe.

1.3. Židovská architektura v estetické výchově Proč by mělo být natolik specifické a úzké téma, jako je téma židovské architektury zařazeno do učebních osnov estetické výchovy pro střední školy? Podíváme-li se na toto téma v malém měřítku, pak zde hlavním argumentem je, že jde o zcela nedílnou součást českých dějin a historie, která je však do jisté míry natolik odlišná a specifická, že si zaslouží ve výuce svůj vlastní vymezený prostor a čas. Pokud jsou v ostatních předmětech vedeni žáci k výchově k multikulturalismu a vzájemnému pochopení jiných etnických či náboženských menšin, je právě židovská architektura - její popis, pochopení podstaty, formy i funkce - právě tím, co žáky více přiměje se o téma odlišných kultur zajímat v pozitivním světle a s dobrými záměry. Zároveň, jak bude podrobněji zmíněno v části práce, která se týká rozboru a průzkumu kurikulárních dokumentů, je téma židovské architektury ideálním dnes tak moderním a propagovaným „průřezovým tématem“, které není pouze omezenou lekcí vyučovanou v rámci jednotlivého konkrétního předmětu, ale je tématem, které se prolíná jako červená nit více souběžně vyučovanými lekcemi a předměty v jednom školním roce. Právě tak může židovská architektury v estetické výchově vhodně doplňovat a ucelovat přehled žáků, pokud bude zkombinovaná například s moderní historií židů či Izraele v dějepise a například výkladem o židovském písemnictví a písemných památkách v literatuře či občanské výchově, kdy budou tato témata vyučována souběžně v různých hodinách, či alespoň v rámci jednoho ročníku v průběhu jednoho celého školního roku.

(9 )

Žáci si tímto systémem nejenže snáze osvojí komplexní obraz a představu, týkající se dané problematiky, ale - a to je hlavní - kvalitně pojaté průřezové téma jim ukáže širší souvislosti a podnítí je k samostatné aktivitě v rámci vlastního volného času, kdy je vyučovaná témata doopravdy zaujmou a oni si tak samostatně vyhledají další doplňující informace v dostupných knihách či na internetu.1

1

Je zde pak také možnost nahlížet na toto téma v měřítku nikoliv malém, lokálním českém, ale naopak globálním, tedy celosvětově platném. Samozřejmostí a předpokladem úspěšnosti této cesty je, že obdobně, jako by byla do estetické výchovy zařazena lokálně česká, potažmo celoevropská židovská architektura, by se stejně postupovalo i s dalšími navazujícími a souvisejícími tématy, jako například s architekturou vztahující se k buddhismu, šintoismu a dalším duchovním směrům Dálného východu jako jedno téma a například architekturou islámských zemí severní Afriky a Arabského poloostrova a pravoslavnou východní architekturou jako dalších zajímavých témat, které se dají takto či podobně průřezově pojmout. Tímto by pak žáci získali opravdu ucelený a vyvážený přehled o různorodosti architektury jako takové v rámci celého světa. A nejen architektury, ale rovněž například o kultuře, historii a politické situaci dané skupiny obyvetelstva.

( 10)

A. Teoretická část

2. Co zahrnujeme do tématu lokální židovská architektura? Židovská architektura je o od všeho ostatního odlišné téma, se kterým je dozajista ne každý pedagog či čtenář této práce dopodrobna a dostatečně obeznámen, budou v následujících oddílech textu co možná nejstručněji a nejjasněji přiblíženy obecnější důležité aspekty, vztahující se k problematice židovské architektury ať již v obecném měřítku, či v měřítku lokálním, českém. Jde především o pohled historický, popisující historii a vývoj židovského osídlení na území Čech a Moravy v průběhu vlády jednotlivých panovnických rodů. Následuje část věnující se etnickému pojetí a jeho souvislostí s židovskou architekturou, kde je rozebírána česká židovská populace co do počtu obyvatelstva a kolísání procentuálního zastoupení židovského etnika v rámci české společnosti v průběhu jednotlivých let a desetiletí. Třetím oddílem je oddíl umělecko-architektonický, který je nejobsáhlejší. Zde jsou uvedeny základní principy židovské a zvláště pak synagogální architektury, obecně platné v interiéru i exteriéru a je zde vysvětlena forma a funkce některých specifických architektonických prvků, které jinde než právě v židovské architektuře nelze najít. Poslední část se následně v krátkosti zabývá náboženským aspektem judaismu, který prostupuje a de facto jednotně formuje židovskou architekturu a je v průřezu historie vždy stejný, ať již bychom se podívali na středověké židovské obce na našem území či na současnou živou obec v dnešním moderním světě. Každá z těchto tří částí zde v této práci má svůj nezastupitelný význam a nelze tedy bez znalosti alespoň základních historických, sociálních a kulturních faktů nahlížet kvalifikovaně na oblast židovské architektury. Naopak, bez těchto znalostí nejen, že by daná tematika nebyla zcela a správně pochopena, mohlo by i dojít ke špatným interpretacím zjevného. Vše se zde pojí se vším a každá věc či prvek má svůj přesně daný účel, který nelze přehlížet - ať již z nevědomosti a neznalosti souvislostí a tématu, či záměrně.

(11 )

2.1. Historie židovského osídlení na našem území Nyní bude téma uvedeno jasným vymezením toho, co lze zahrnout pod označení židovské architektonické památky jižní Moravy z hlediska historie této lokality a jak se zde vůbec postupně vyvíjelo židovské osídlení, tedy nezbytná podmínka pro vznik a rozvoj architektury, případně urbanismu. Architektonické památky se vždy pojí s konkrétní skupinou obyvatel dané oblasti a první věrohodně doložené židovské osídlení jižní Moravy se datuje k roku 10672 v Podivíně3 v okrese Břeclav, kde bylo později při sčítání lidu napočítáno celkem deset židovských domů, včetně židovské školy a rituální lázně zvané mikve. Datace onoho roku 1067 se do dnešní doby dochovala díky zapsané zmínce v Kosmově kronice, která uvádí, že v tento čas jakýsi pan Podiwa4, žid a později zkonvertovaný katolík, si zde založil své sídlo a nechal postavit masivní opevněný hrad. Kronika však již neuvádí další důležité podrobnosti, které by byly v tomto případě relevantní, jako například to, ve kterém roce a na jaké farnosti byl p. Podiwa pokřtěn, či zda snad byl již synem pokřtěných židovských rodičů. Následující další jasně podložený důkaz židovského osídlení pochází z Olomouce až z roku 1140, kde v dodatku k hebrejskému traktátu s názvem Machzor Vitry od Simchy bar Shmuela píše Yicchak bar Dorbelo o zvyklostech ve čtení Tóry, jak je viděl u svých souvěrců ve městě ‫ אלמיצא‬Olmica5, ztotožňovaném s dnešní Olomoucí. V průběhu doby se pak židé na jižní Moravě rychleji či pomaleji rozšiřovali i do okolních měst a vesnic a to později především za vlády Karla IV., který byl nejen českým králem, ale právě i moravským markrabětem a židovské osidlování z titulu své funkce značně podporoval - z židovských daní se, jak ukazuje historická zkušenost, velmi dobře plnila královská pokladnice6. Židé pod jeho ochranou měli povolený vstup

2

Srovnání: první židovské osídlení v Českých zemích vůbec je datováno k roku 965, kdy se o židech zmiňuje ve svém díle Ibrahím ibn Jaqúb, arabský kupec cestující do přes Prahu. 3

Nyní 2 929 obyvatel k datu 1. 1. 2014 - Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-11-11]. S. 91. . Dostupné online. 4

Kosmas, II. kniha, § 21. – Fontes rerum Bohemicarum II. Příprava vydání Josef Emler. Praha: Museum Království českého, 1874. Dostupné online. S. 95n. (latinsky) ‫ תרפ“ג‬,‫ יצחק בולקא‬: ‫ נירנברג‬.‫ מחזור ויטרי‬.‫ שמעון‬,‫הורוויץ‬. = HURWITZ, Simon. Machsor Vitry. Nürnberg : J. Bulka, 1923. Dostupné online. S. 247. (hebrejsky). 5

6

Ta se tedy neplnila penězmi židovskými, nýbrž hlavně křesťanskými - židé křesťanům půjčovali na úrok či od nich brali věco do zástavy výměnou za peněžní obnos. Před zásahem Václava IV. v roce 1411 už měli u židů dluh nejen měšťané, ale i katoliční kněží a dokonce i markrabě moravský a další policitky činné osobnosti. ( 12)

a usídlení se bez omezení takřka ve všech královských městech i do menších sídlech. Od 13. století je tak prokazatelně doložené osídlení nejen v Brně, ale i v Ivančicích (73 domů, škola, mikve) a ve Strážnici. Ve 14. století pak byly osídleny Boskovice (138 domů, škola, mikve, špitál), Slavkov u Brna (77 domů, radnice, škola, mikve) a Mikulov, který se stal až do roku 1851 sídlem moravských rabínů a centrem židovské vzdělanosti, jehož věhlas přesahoval i hranice našeho území a kde bývalo zde přes 360 domů, 12 synagog a všechny další budovy, důležité pro židovský náboženský život, které obec i jednotlivec zcela nutně potřebují. Následně se osídlení rozšířilo taktéž například do Holešova a Třebíče, což jsou mimo jiné dvě místa skvěle zachovaná do dnešní doby - Holešov se 103 domy a v Třebíči zůstalo z původních 124 domů zachováno dokonce 121, což je Evropský unikát zvláště vzhledem k tomu, že středověká židovský čtvrť je dodnes takřka nezměněná a neproběhla zde asanace. V průběhu staletí však byli židovští obyvatelé kvůli iracionální nenávisti a závisti měšťanů postupně opět vyháněni zpět na venkov za hranice měst, jako se tomu stalo například v Brně roku 1454, kde se pak tamější židovská komunita vrátila do města až v 18. století, tedy až po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II, ustanovujícího mimo jiné rovnost náboženství. Od 18. století se pak v Brně začali židé nově usídlovat v okolí ulic Křenová a Cejl a utvořili v této části města vlastní soudržnou komunitu, kde byly modlitebny, školy, židovské obchody a veškeré další potřebné židovské sekulární i náboženské zázemí. Ať již bylo židů v daném konkrétním místě málo nebo více, lze si židovskou architekturu v rámci města rozdělit na několik typů, právě dle velikosti obce7: od několika domů, po celou židovskou ulici, židovskou čtvrť až po jedno či více centrálních židovských ghett, téměř samostatných fungujících měst uvnitř města. Celkový pohled na postupné osidlování Jižní Moravy dokreslí následující mapka8 s letopočty.

7

Fiedler, Jiří: Židovské památky v Čechách a na Moravě, Praha 1992, s. 25 – 28.

8

Zdroj obrázku: http://www.wikiwand.com/cs/Židé_na_Moravě_ve_středověku ( 13)

2.2. Židé jako minoritní etnikum Tento dosud vzestupný rozmach židovské architektury a umění celkově, započatý především novátorským tolerančním patentem, byl však v moderní době nešťastně zpomalen nejprve postupným vyloučením židů z veřejného života, kdy začal v roce 1933 platit nejhorší nástroj nacistické rasové diskriminace, tzv. norimberské zákony, které určovali kdo je žid a co je či není takovému člověku povoleno či zakázáno a následně zcela zastaven válečnými událostmi let 1939-45. V této době mnoho lidí, kteří mohli a měli dostatečné prostředky, emigrovalo (polo)legálně s nebo bez povolení nacistů ať již do Spojených států amerických, jižní Ameriky nebo přímo do Izraele (tehdejší Palestiny). Ostatní, kteří neměli tolik štěstí, peněz či příležitostí, byli násilně deportování do internačních a koncentračních táborů po Evropě. Drtivá většina z nich se již nikdy nevrátila domů, což sebou neslo důsledek patrný bohužel až do dnešních dnů - desítky dříve aktivně činných židovských obcí českých i moravských jsou dnes uzavřeny. Synagogy byly opuštěny, přeměněny na muzea, křesťanské svatostánky či dokonce zbourány a tak je jedinou dodnes funkční synagogou na celé Moravě je právě brněnská synagoga Agudas Achim, kde se i tak schází jen velmi málo lidí ke společným ( 14)

bohoslužbám a nezřídka je problém sehnat v pátek a o šabatu minimální počet 10 přítomných dospělých židovských mužů, kteří jsou pro společnou modlitbu a čtení z Tóry dle židovských zákonů třeba. Pro ilustraci na závěr uvádím následující tabulku a čísla9 ze statistik sčítání lidu, domů a bytů v Česku, respektive Českých zemích zahrnujících historicky i Moravu a Slezsko, v jednotlivých letech. Nutno podotknout, že v roce 2011 bylo vyplnění kolonky „náboženské vyznání“ již dobrovolně volitelné, což poněkud zkresluje uvedené číslo, protože židovské obce v ČR mají v současnosti kolem 3 000 oficiálně zapsaných zaregistrovaných žijících členů 10. Spolu s těmi, kdo sice jsou židovského původu, ale k židovské obci se nehlásí, případně jsou věřícími jiné církve či ateisté, či mají pouze židovského otce a nikoliv židovskou matku a tedy nejsou z hlediska judaismu považováni za židy a spolu s těmi, kdo byť židovského původu nejsou, tak naopak jsou židovského vyznání, je odhadovaný počet obyvatelstva židovského původu a/nebo židovského vyznání v současnosti v České republice kolem 20 000 lidí. Dále pak není dobré zapomínat, že procentní vyjádření počtu židovské populace vůči populaci celkové je průměrem všech okresů a krajů, avšak v praxi se vždy více židů usídlovalo ve velkých městech s vyšší kvalitou života jako byla Praha, Brno nebo Ostrava, kde jich bylo například mezi 5 a 10% a méně pak ve venkovských oblastech, kde se osídlení často pohybovalo na velmi nízké hranici mezi nulou a jedním procentem. Počty židovského obyvatelstva v jednotlivých letech: Rok 1785

Rok 1930

Rok 2011

2 723 484

7 109 376

10 532 770

Z toho židé

42 129

76 301

1 132

Procentní podíl zastoupení ve společnosti

1,55%

1,07%

0,01%

Celkem obyvatel Českých zemí (Čechy, Morava, Slezsko)

9

h t t p : / / w w w . n a s i n e b o c i z i . c z / w p - c o n t e n t / u p l o a d s / 2014/02/6-01_Pocitat_a_mapovat_statistika_zidovskeho_obyvatelstva_v_ceskych_zemich.pdf 10

Členem židovském obce se může stát pouze člověk, jehož matka byla doložitelně židovka (židovství se dědí materlineárně) nebo prošel platnou ortodoxní židovskou náboženskou konverzí. ( 15)

2.3. Umělecko-architektonické projevy židovství Třetím

oddílem,

jemuž

bude

věnována

pozornost,

je

hledisko

umělecké,

architektonické, které naváže na již zmíněné skutečnosti z oblasti z historie a kultury. Cílem nyní je pokusit se najít shodné formální znaky pro židovskou architekturu obecně. Aby bylo téma definováno co nejkorektněji a nejpřesněji, je zde brána v potaz architektura sakrální, tedy v případě judaismu synagogální. Židovská architektura vždy do jisté míry přebírala styl země a doby, v níž byla daná budova postavena, ale na druhou stranu, vždy si rovněž ponechávala jednotné cíleně funkční prvky, které jsou pokaždé stejné či obdobné. Co se týká vzezření budov, to podmíněného tím, co židům přikazuje jejich víra. V druhém nejvýznamnějším zdroji židovské tradice, v Talmudu, je uvedeno pouze několik málo pravidel, která je třeba při stavbě synagogy dodržet. Hlavním pravidlem je, že takováto budova nesporně musí mít okna a že by měla být vyšší, než ostatní budovy ve městě či vesnici. Je také doporučováno, že by měla být stavěna na kopci, nebo že by měla mít přesně 12 oken11 - nebo že by naopak měla být temná12 . Kvůli již v předchozím oddíle zmíněným sociálním restrikcím však byla v historii, kdy židé často čelili tvrdé perzekuci, tato dvě pravidla dodržována částečně, či bývalo jedno či obě dvě zcela porušena. Synagogální architektura ovšem není prazákladní jednotkou, která by se v judaismu objevovala od počátku. Původně se synagogy nestavěly, neboť v dobách, kdy v Jeruzalémě existoval jeden centrální židovský Chrám, nebylo dislokovaných menších svatostánků židům třeba. Právě tzv. První a Druhý chrám hrají v synagogální architektuře důležitou roli. První, tzv. Šalamounův chrám, bejt hamikdaš, postavený v roce 900 př.n.l. králem Šalamounem a zničený roku 586 př.n.l. byl prvním židovských chrámem v Jeruzalémě, zbudovaným na dodnes sporné Chrámové hoře zvané též hora Moria. Tento prototyp chrámu měl tři hlavní části: předsíň, kudy se vcházelo, svatyni, kde se odehrávala bohoslužba a nejsvětější svatyni, kde byla umístěna Schrána smlouvy, tj. truhla obsahující původní Mojžíšovy desky desatera ze Sinaje, hůl jeho bratra Árona a manu, pokrm jímž Bůh živil Izraelce při putování pouští. Druhý, Herodův chrám, hebrejsky bejt hamikdaš hašeni (postavený 518 př.n.l., zničený 10. srpna 70 n.l.) již neobsahoval nejsvětější svatyni, respektive v ní nebyla

11

Dle knihy Zohar ze 12. století, sepsané Jicchakem Luriou. Kniha Zohar je myslitckým komentáře k Tóře.

12

Tento názor zastával Maimonides, Moshe ben Maimon, jeden z výzamných rabínů 13. století. ( 16)

Schrána, hůl ani mana, pouze kamenný podstavec a z prvního Chrámu se zachovaný sedmiramenný zlatý svícen zvaný menora13. Z počátku nebyl tak honosný, jako chrám první a proto jej roku 19 př.n.l. král Herodes II. přestavěl v bílém a zeleném mramorovém obložení a práce na vylepšení podoby chrámu pokračovaly až téměř do jeho vyplenění a zničení nepřátelskými vojsky. Tyto dva Chrámy jsou dodnes prazákladním vzorem všech židovských synagog - po zboření i druhého Chrámu byli židé rozptýleni do malých komunit po celém světě a měli tedy potřebu stavět si své vlastní lokální chrámy-synagogy v diaspoře, neboť Boží přítomnost je pro židy na každém místě, kde jsou spravedliví lidé, nehledě na velikost či okázalost svatostánku, v němž se scházejí k modlitbě. První synagogy vycházely ze vzorů Řecké a Římské chrámové architektury nalezneme zde klasické sloupy, masivní vchody s oblouky a tympanony. Ideálním příkladem takovéto stavby je například kamenná synagoga z cca. 2-3. století, dosud částečně dochovaná v lokalitě Kfar Baram v severním Izraeli. Stejně jako zde, tak i následně dále do historie, co se vnější podoby synagogy týká, byly často přejímány styly okolních národů a to jak z důvodů částečné asimilace, tak z důvodu toho, aby se nápadná synagoga nestala tím nejsnadnějším terčem v historii častých antisemitských nálad. Židé také měli nezřídka zakázáno vlastnit půdu či žili pod hrozbou pogromu a nuceného vysídlení, což rovněž vedlo spíše k nenápadnějšímu pojetí architektury. Často byla také stavba synagogy inspirovaná barvitými popisy staveb, které jsou uvedeny v Tóře: stanem setkání, prvním a druhým Chrámem, Noemovou archou, jednotlivými tvary písmen hebrejské abecedy nebo tvarem šesticípé Davidovy hvězdy. Velkou rozmanitost a diverzitu započaté éry synagogální architektury dokladují například vyobrazení z různých dob i lokalit, viz obrazová příloha body 1 až 6. Vnitřní výzdoba svatostánku je vždy nefigurativní a může variovat od prosté modlitebny, která má na zdech kaligraficky vyvedené citáty ze Starého zákona až po obrovské nástěnné malby s florálními a geometrickými motivy. Typickými často užívanými motivy pak jsou Davidovy hvězdy, tj. dva protnuté trojúhelníky symbolizující buď dva protikladné avšak doplňující se principy světa (mužský/ženský, dobro/zlo, světlo/tma, všední den/svátek…) nebo šest dní v týdnu (cípy hvězdy) a šabat, sobota, sedmý den stvoření (střed hvězdy). Další obvyklé je zobrazení klasických

13

Schrána smlouvy se ztratila po zničení prvního chrámu, ovšem je zde varianta, ze byla přenesena do Etiopie králem Menelikem a jejím uložení na ostrove Tana Keros. V roce 1965 byla Schrána, přesně ji řečeno to, co zbylo, tedy jedna deska desatera uložena do kostela Marie ze Sionu. Pravost tohoto artefaktu je však nanejšýše sporná. ( 17)

případně (především v Čechách oblíbených) dvouocasých lvů, kteří jsou znakem jednoho z dávných dvanácti izraelských kmenů, kmene Juda. Běžné je také zobrazení granátových jablek, typického plodu Izraele a dále pak sedmiramenného svícnu, menory, beraního rohu šofaru určeného k troubení na Nový rok a nebo palmové ratolesti používané o Svátku stánků.14 Budova je v evropském prostředí vždy orientovaná směrem na východ, synagogy v Izraeli jsou otočeny k Jeruzalému a jeruzalémské synagogy směřují k Východní zdi. Je tomu tak z praktického důvodu, tedy aby se věřící modlili vždy směrem k Jeruzalému. To, co mají všechny synagogy společné není tedy většinou k nalezení zvnějšku, ale ve vnitřním rozložením prostoru: v každé dodnes nalezneme zděný či dřevěný výklenek na uložení svitku Tóry zvaný aron hakodeš, korunovaný hebrejským vyobrazením kamenných desek Desatera a stůl neboli bima, na kterou je Tóra při čtení položena a ner tamid, nikdy nezhasínající světlo na připomínku zničeného Jeruzalémského chrámu.15 Vždy je také v ortodoxních synagogách oddělen zvlášť prostor pro muže a ženy. Zde jsou dvě typová řešení, jak byly jednotlivé části stavěny16: •

Společný jednopodlažní prostor, kde muži sedí na jedné straně místnosti a ženy na druhé, odděleni neprůhledným závěsem či paravánem nazývaným mechica17. Zde může být rozdělené prostoru jak pravo-levé, tak předo-zadní.

•

Ženská galerie18 v prvním (případně i druhém) nadzemním patře synagogy, často se samostatným vchodem. V tomto případě ženy do hlavního (mužského) sálu vůbec nevstupují.

Hlavní prostor synagogy, tj. nejčastěji spodní patro, bylo koncipováno v základě taktéž dvěma způsoby: 19 buď se lavice nacházely kolem dokola místnosti, směřující tak, aby vyšichni přítomní viděli na výklenek s Tórou a na její čtení, nebo, po vzoru uspořádání v křesťanských kostelích, byly lavice vyrovnané do řad za sebou (případně na bocích zkosené, opět aby všichni dobře viděli).

14

Ukázová zobrazení viz obrazová příloha, body 7-10.

15

Ukázová zobrazení viz obrazová příloha, body 11-14.

16

Zde jde historicky pouze o ortodoxní synagogy. Neortodoxní synagogy oddělený sezení neřeší.

17

Viz obrazová příloha, bod 15.

18

Viz obrazová příloha, bod 16.

19

Viz obrazová příloha, body 17 a 18. ( 18)

Synagoga historicky sloužila a slouží více k účelům než jen ke společné modlitbě, najdeme v ní často také kromě hlavní modlitebny prostory jako studovnu, případně knihovnu, košer kuchyni a společnou jídelnu (společné pohoštění či oběd, zvané kiduš, je nedílnou součástí některých svátků a každotýdenních sobotních ranních modliteb). Kromě toho ve větších synagogách bývala i obytná část pro správce a jeho rodinu, byt rabína a jeho rodinu, místnost k uložení poutníků či technické a provozní místnosti zajišťující hladký běh židovské obce - krásným příkladem toho je například Velká synagoga v Amsterodamu, fungující takřka jako samostatná správní jednotka. Synagogy stojící mimo městské hradby pak často mívali i bytelné opevnění, odolávající případným nepřátelům a sloužily tak i jako svého druhu pevnosti. Lze tedy tvrdit, že neexistuje něco jako jednotný „židovský styl“ architektury, tato architektura i když nese jasné prvky, podle kterých ji lze určit je ve své celistvosti velmi rozmanitá.

2.4. Judaismus jako způsob života Judaismus je první z velkých světových monoteistických náboženství, jehož vznik se datuje k letům 3 000 - 2 000 př.n.l., což je zhruba doba, kdy podle Tóry žili tři praotcové židovského národa Avraham, Jicchak a Jaakov 20. Jaakov měl 12 synů, z nichž se později stalo 12 izraelských kmenů a po exodu z Egypta jim byla skrze Mošeho, Mojžíše, dána Tóra a s ní 613 přikázání, dodnes platných pro každého jednotlivce. Tím de facto oficiálně vznikl judaismus jako ucelený náboženský systém a v následujících stoletích se dále rozvíjel a formoval až do své dnešní podoby. V současné době se k židovskému vyznání celosvětově hlásí kolem 13 milionů věřících,21 přičemž největší centra židovství jsou v USA (přes 6 milionů), Izrael (cca. 5,5 milionu) a Rusko (600 000 věřících). Hlavními literárními zdroji judaismu je Starý zákon, neboli Tóra, Talmud, sbírka rabínských komentářů a nařízení z období cca. 200-500 n.l. a dílo Šulchan Aruch, v češtině „Prostřený stůl“, napsaný rabínem Josefem Karem v 15. století, což je zaznamenaný souhrn všech možných otázek a problémů židovského náboženského práva. Alternativou je případně jeho zkrácená verze Kicur Šulchan Aruch, z 19. století. Tyto tři spisy jsou závazné pro všechny židy, včetně ultraortodoxních věřících a lze v 20

Pro přesnost je zde použita původní hebrejská transkripce jmen a názvů. V češtině je Avraham Abrahám, Jicchak Izák a Jaakov Jákob. 21

Zdroj: Židovská agentury Sochnut. Online: http://www.smh.com.au/articles/2002/12/04/1038712942028.html ( 19)

nich nalézt odpověď na takřka jakoukoliv složitou otázku běžného života, ať již jde o dodržováno šabatu, košer jídla, slavení svátků, modlitby, požehnání či mezilidské vztahy a rodinný život. Judaismus jako prakticky žitá víra a životní styl se na venek projevuje mnoha způsoby a zde jsou alespoň základní z nich. Víra a modlitba je základním kamenem judaismu. Židé věří v jediného Boha, který je netělesný (tj. nelze ho ani zpodobnit sochou či obrazem), nekonečný a neomezený. Jediným dogmatem zde je, že Tóra je Zákon seslaný Bohem a že Bůh si vyvolil židy k tomu, aby jej následovali a naplnili tím jeho plán. Židé se modlí ve všední den třikrát denně a bohoslužba má svá jasně stanovená pravidla a pořádek. V rámci duchovního života jsou zde kladeny značně vyšší požadavky na muže, než na ženy, ženě se stačí pomodlit například jen jednou denně, zkrácenou verzi. Ústředním bodem židovského týdne je sobota, neboli šabat, sedmý den stvoření. Jde o každotýdenní svátek, kdy je od pátku od setmění do soboty do setmění zakázáno vykonávat jakoukoliv práci i činnost, která by moha vést k práci22 a naopak je příkaz studovat Tóru, udržovat celý den slavnostní atmosféru, zúčastnit se ranního čtení Tóry v synagoze a následného společného jídla s obcí. To je často následováno přednáškou či výkladem vztahujícím se k právě čtené pasáži. Během roku slaví zbožní židé na dvacet dva různých svátků či půstů, vycházející z událostí popsaných v Tóře či jiných doložených historických událostí. Další viditelnou známkou židovství je příkaz dodržovat košer. Tóra jasně vyjmenovává, které druhy zvířat jsou košer, tedy vhodné ke konzumaci a které ne. Kromě toho, že židé nejedí vepřové, králičí maso či mořské plody, je také zakázána například kombinace masitých a mléčných pokrmů dohromady, konzumace chleba upečeného nežidem či nežidovského mléka a vína. Také je třeba dávat pozor na nekošer aditiva či aromata. Košer produkty a potraviny pak v dnešní době na obalu nesou viditelné potvrzení, hechšer, o své způsobilosti a prodávají se především ve specializovaných košer obchodech, než v běžné síti supermarketů. V oblasti mezilidských vztahů je pro židy středobodem všeho dění rodina. Každý muž by se po dovršení dospělosti měl co nejdříve oženit a mít potomky -

22

„Práce“ se dle židovské tradice dělí na 39 kategorií zakázané práce, závazných pro každého žida. Do práce tak například patří i manipulace s elektřinou či ohněm, vaření, barvení, malování, psaní, mazání, zahlazaní, třídění, mísení či přenášení věcí z jednoho místa na druhé. Mnoho věcí má přesně definovaný postup, jak je o šabatu vykonat, aby nedošlo k porušení těchto zákazů - je tedy například speciální způsob, jak o šabatu připravit čaj, jak si vyčistit zuby apod. ( 20)

minimálně jednoho syna a jednu dceru, ačkoliv ortodoxní rodiny mají často i kolem deseti dětí. Role muže a ženy jsou zde jasně předem dané: zatímco muž vydělává a živí rodinu, žena se stará o domácnost a děti. Není však výjimkou, když se novomanžel věnuje na plný úvazek studiu Tóry a většinu příjmů zabezpečuje žena. Za posledních sto let se však i židovská tradice posunula vpřed a tak je běžné že i ženy se profesně realizují a v rodině pracují či studují oba z páru. Ačkoliv dříve byl judaismu jednotný ucelený směr, díky osvícenství a moderním hnutím se od 19. století postupně rozdělil podle denominací na proud ortodoxní (zhruba 25% dnešní židovské populace), konzervativní, liberální a reformní. Každá skupina má své zvyky a tradice, ať již jde o ortodoxní věřící, kteří striktně dodržují všechny příkazy Tóry i Talmudu a například nepoužívají o šabatu elektrická zařízení, jí pouze košer či dodržují nošení pokrývky hlavy u mužů i žen, nebo o reformní židy, kteří si tradice přizpůsobili svému výkladu a dnešní moderní době a není pro ně problém o šabatu pracovat na zahradě či si dát vepřové. Jak již bylo zmíněno, za žida je považován každý, kde se buď narodil matce, která byla židovka a nebo prošel platnou náboženskou konverzí. Konvertovat k judaismu je však v dnešní době velmi složitý proces vyžadující značné úsilí a často i stěhování se do míst, kde je velká židovská komunita. Aby byla konverze platná, musí ji provést ortodoxní rabín, který je na oficiálním seznamu uznávaných rabínů pro konverze vydaným vrchním izraelským rabinátem. Po přezkoušení ze znalosti židovského práva, obřízce (pouze u mužů) a rituálnímu ponoření do rituální lázně mikve vydá rabínský soud konvertitovi oficiální potvrzení a nadále má stejná práva a povinnosti, jako každý, kdo se židem narodil - může se plnohodnotně účastnit bohoslužeb, uzavřít sňatek či být pohřben na židovském hřbitově.

2.5. Shrnutí různých pohledů na židovskou architekturu Mezi nejvýznačnější židovské architektonické památky Čech a zvláště pak jižní Moravy lze tedy zařadit desítky zajímavých staveb a míst, které vznikly v průběhu dějin, ať již se jedná o stavby civilního charakteru (obytné domy a paláce) či o stavby, které naplňují náboženské, společenské a kulturní potřeby živé židovské obce a jsou neoddělitelně spjaty s životem jejích členů, tedy synagoga či v pozdější době více synagog různých

( 21)

náboženských směrů, budova rabinátu, náboženská škola, radnice, jatka, rituální lázeň mikve, špitál, košer obchody, sukka, 23 hřbitov nebo obřadní síň. Jak rostl počet židovského obyvatelstva a obyvatelé města obecně bohatli, rozšiřovala se samozřejmě i jeho sídla a architektura se u těch, kteří si to mohli dovolit, stávala důležitým uměleckým oborem a zajímavou příležitostí k investici a zhodnocení vydělaných finančních prostředků. V devatenáctém a hlavně na počátku dvacátého století, v období tzv. první republiky, pak nabyla židovská architektura zcela nových a nečekaných možností: zatímco o celá staletí dříve převažovaly svojí povahou spíše skromné náboženské stavby pro vnitřní potřeby komunity, nyní se objevily dva nové fenomény. Jedním z nich bylo množství nezávislých nájemných židovských architektů, kteří se orientovali na komerční sféru a projektovali veřejně dostupné budovy běžného užití, byty či kancelářské prostory, často ve spolupráci s architekty českými či německými. Do této kategorie můžeme zařadit v kontextu Brna a Jižní Moravy například Otto Eislera a jeho architektonický ateliér, který vedl společně se svými třemi bratry Hugem, Leem a Arturem, Ernsta Wiesnera, Norberta Trollera, Zikmunda Kerekese, Jindřicha Bluma, Endre Steina nebo Alfreda Neumanna a mnohé další významné osobnosti24. Druhým, neméně zajímavým, ale hůře uchopitelným jevem bylo to, že s nárůstem průmyslu a jmění obyvatelstva se mnoho zámožných židovských rodin stěhovalo do luxusních městských čtvrtí a nechávali si zde dle svých představ vyprojektovat rodinné domy, alternativně v průmyslové zóně okolo města potom továrny či výrobní haly, od předních (nejen židovských) projektantů a architektů a vznikly díky nim například takové technologické umělecké skvosty a novinky své doby, jakou byla například vila Löw-Beer v brněnské čtvrti Černá pole (1903, Alexander von Neumann), vila Stiassni pro Alfreda Stiassni (1929, Ernst Wiesner), nebo nejslavnější vila německých židovských průmyslníků Fritze Tugendhata a jeho ženu Gretu rozenou Löw-Beer (Villa Tugendhat, 1930, Ludwig Mies van der Rohe), která je dnes dokonce jednou z 12 památek, které má Česká republika zapsány na seznamu památek UNESCO. Jelikož každá stavba je a měla by být do určité míry odrazem svého zadavatele, toho, kdo ji bude užívat, je nutné i v této souvislosti uvádět, že jde o druh

23

Sukka je venkovní provizorní přístřešek či altán, ve kterém zbožní židé přebývají, jí i spí během sedmidenního svátku Sukkot. Pobyt v suce odkazuje na čtyřicetileté putování pouští, než se židé usídlili v Kenaánu. 24

PELČÁK, Petr (ed.), Jan SAPÁK (ed.) a Ivan WAHLA (ed.). Brněnští židovští architekti, 1919-1939: [Obecní dům, Brno, 2000]. Brno: Obecní dům, 2000, 96 s. ( 22)

židovské architektury, neboť byla vyprojektována a postavena pro židy a na jejich specifické zadání. V této práci je v praktické části nastíněna lekce, která se týká Brněnské funkcionalistické synagogy Agudas Achim. Tato lokalita byla vybrána záměrně, neboť je lekce zamýšlena tak, aby byla dostupná pro vyučujícího a třídu právě z Brna nebo blízkého okolí. Aby se dosáhlo efektivního výsledku, měl by při realizaci této lekce každý pedagog vycházet z konkrétních židovských památek ve svém městě či okrese, které je pro něj spolu se žáky snadné a dostupné navštívit. Výčet zajímavých architektonických památek spolu s jejich lokací, podrobnostmi a důvodem pro jejich zařazení do tématu pro danou oblast je uveden v následujícím odstavci. Je však pouze inspirací a samozřejmě si vyučující může výběr upravit dle vlastních preferencí, lepší dostupnosti či aktuálního stavu budovy.

( 23)

3. Současný stav tématu Při průzkumu, zda je na školách aktuálně vyučováno alespoň něco málo, co by se týkalo židovské kultury, zjistila jsem, že existuje několik menších projektů pro pedagogy, které se tímto zabývají, ale zcela a vždy jsou zaměřené nikoliv na umění či estetickou výchovu, ale na dějiny, respektive na situaci židů za druhé světové války, perzekuci židovského obyvatelstva a koncentrační tábory. Mezi příbuznými projekty, které se snaží prosadit a zvýšit rozsah vzdělávání týkající se židovské kultury, by se dalo najít vzdělávací penzum s názvem „Naši nebo cizí“, připravující ve spolupráci s Pražským Židovským muzeem a Terezínskou iniciativou výukovou metodiku týkající se moderních židovských dějin a šoa.25 Dalším projektem pak může být akce zvaná „Zmizelí sousedé“, rovněž se zabývající tématikou vyhlazení židovského obyvatelstva za druhé světové války, tentokrát zpracovanou pro věkovou skupinu 12-18 let, kde žáci navštěvují výstavu na dané téma a následně se do ní sami zapojují tvorbou vlastních příspěvků či posterů dokumentujících osudy židovské komunity během válečných let v okolí jejich vlastní školy.

3.1. Teorie - učební osnovy, kurikula, učebnice estetické výchovy 3.1.1. Dlouhodobé záměry vzdělávání České republiky Primárním zdrojem informací zde byly exaktně definované cíle českého školství v Národním programu rozvoje vzdělávání v České republice26. Zde jsem nenalezla žádnou souvislost přímo s židovským uměním, jako takovým, ale spíše by se zde dalo téma zařadit pod cíle, které se dotýkají menšin a cizích kulturních prostředí, tedy například „výchova k partnerství, spolupráci a solidaritě v evropské společnosti“ a „výchova k lidským právům a multikulturalitě.“ Dále tato myšlenka ve stejném duchu rozvíjena v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy27, který obsahuje pasáž o prevenci xenofobie a rasismu. V nejaktuálnějším dokumentu na

Šoa ‫ השואה‬- doslovně „zničení, záhuba“. Výraz, který židé používají k označení události obecně známé pod pojmem holokaust, což je však pojem nepřesný a zavádějící, neboť holokaust označuje celopal, neboli zápalnou oběť Bohu a je naprosto nevhodné označovat zbytečnou smrt 6 miliónů židů jako oběť Bohu. 25

26

On-line verze na: http://www.msmt.cz/dokumenty/bila-kniha-narodni-program-rozvoje-vzdelavani-v-ceskerepublice-formuje-vladni-strategii-v-oblasti-vzdelavani-strategie-odrazi-celospolecenske-zajmy-a-dava-konkretnipodnety-k-praci-skol 27

On-line verze na: http://www.msmt.cz/ministerstvo/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-a-rozvoje-vzdelavaci-soustavy-cr ( 24)

nadcházející roky 2015-20 již však bylo dané téma značně zúženo pouze na „vzdělávání k vzájemnému respektu a demokratickým hodnotám“28, přičemž o multikulturalitě, partnerství a spolupráci zde již není ani zmínka. 3.1.2. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia V RVP pro gymnázia29 (dále jen RVPG) se toto tématu dotýká nejvíce oblast 5.6 Umění a kultura, a poté podoblast 5.6.2 Výtvarný obor. Zde v sekci „Cílové zaměření vzdělávací oblasti“ je jednou z cest k rozvíjení klíčových kompetencí to, že vede žáka k „aktivnímu podílení se na vytváření vstřícné a podnětné atmosféry (na základě porozumění, tolerance, ale i kritičnosti) pro poznávání a porozumění kulturním hodnotám, projevům a potřebám různorodých sociálních skupin, etnik a národů a na vytváření pozitivního vztahu ke kulturnímu bohatství současnosti i minulosti.“30 Žák pak může být s tématem židovské architektury ve výuce konfrontován i v jiných předmětech, než estetická nebo výtvarná výchova, protože například pro předmět 5.4.2 Dějepis, moderní dějiny, je jako jeden z cílů učiva formulováno, že žák „objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí; objasní význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v moderním světě“31. Jedním z dalších, byť menších témat jsou zde „konflikty na Blízkém východě, vznik státu Izrael.“32 Neopomenutelným aspektem jsou pak v RVPG jednotlivá průřezová témata, která díky své aktuálnosti tvoří rovněž povinnou součást výuky a „mají především ovlivňovat postoje, hodnotový systém a jednání žáků.“ 33 Z pěti průřezových témat zařazených do vzdělávání žáků víceletých a čtyřletých gymnázií, lze teoreticky téma židovské lokální architektury či židovského umění obecně přiřadit ke dvěma z nich. Do Výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech, kde je přínosem například

28

On-line verse na: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-a-rozvoje-vzdelavacisoustavy-3 29

On-line verse na: www.msmt.cz/file/10427_1_1/

30

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia [online]. 2013–2015 MŠMT [cit. 4. 12. 2015]. Dostupné z: www.msmt.cz/file/10427_1_1/, s. 55 31

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia [online]. 2013–2015 MŠMT [cit. 4. 12. 2015]. Dostupné z: www.msmt.cz/file/10427_1_1/, s. 46 32

Ibidem, s.46.

33

Ibidem, s. 65 ( 25)

„být vnímavý ke kulturním rozdílnostem, chápat je jako obohacení života, učit se porozumět odlišnostem“ a „respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět.“34 V Multikulturní výchově je pak jako hlavní přínos specifikováno to, že se žák naučí „chápat, že všichni lidé jsou odlišné osobnosti s individuálními zvláštnostmi, bez ohledu na svůj původ a odlišné projevy sociokulturních vzorců; Respektovat jedinečnost, důstojnost a neopakovatelnost života, chápat lidskou bytost jako nedílnou jednotu tělesné a duševní stránky osobnosti, ale i jako součást etnika; Respektovat skutečnost, že každý člověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni lidé mají právo žít společně a spolupracovat.“35 Přínosem včlenění lokální židovské architektury do estetické výchovy je to, že je ve své podstatě jedním z případů ideálně vhodných k realizací výše uvedených průřezových témat učiva a obohatí tak žáky nejen o znalost lokální architektury a nových uměleckých směrů, ale dotkne se právě i tématu multikulturalismu, odlišnosti náboženství, kulturních specifik národnostních menšin a společného soužití s národnostními menšinami obecně, což je v dnešní době stále více a více diskutované téma. 3.1.3. Učebnice a studijní materiály Učebnice estetické výchovy slouží jako podklady k přípravě konkrétních vzdělávacích programů a mohou se tak do jisté míry stát i vodítkem pro učitele, při přípravě výuky, což je zvláště u méně známých témat významná role. Zároveň mohou takovéto publikace sloužit žákům pro jejich vlastní doplňkové studium či pro prohloubení znalosti tématu právě probíraného ve výuce. Židovské umění jako celek či konkrétně architektura není v současné odborné literatuře jakkoliv vůbec zmiňována. V jediné v prodejní síti dnes dostupné učebnici estetické výchovy od B. Mráze bylo zmíněno umění islámské, což je iniciativa jistě chvályhodná a rovněž plní již dříve zmíněné cíle výchovy k multikulturalismu a vzájemnému porozumění. Jelikož však islámské památky, které by originálně vznikly na

34

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia [online]. 2013–2015 MŠMT [cit. 4. 12. 2015]. Dostupné z: www.msmt.cz/file/10427_1_1/, s. 70 35

Ibidem, s 73 ( 26)

území České republiky, kromě minaretu v Lednici36, nemáme, vidím zde zařazení židovského umění jako vhodnější. Kromě podpoření soužití s národnostními menšinami jej mohou žáci reálně zažít in-situ v mnoha českých městech a vesnicích a sledovat jeho historický vývoj - což v případě islámského umění, které v Čechách nemá historickou tradici ani není v současnosti nijak výrazně zastoupeno, nelze a je tedy značně v nevýhodě. Důkazem toho, že se však téma židovského umění, potažmo židovské architektury dostává do popředí zájmu je však to, že v posledních letech zde najdeme několik diplomových prací, zabývajících se obdobným tématem. 37




36

Lednický minaret vznikl roku 1797-1802. Nikdy jako minaret nesloužil, od svého vzniku v období romantismu byl a je využíván jako rozhledna. 37

Jedná se především o kvalitně zpracovaný text magisterské diplomové práce z roku 2015 „Židovská čtvrť v Třebíči jako téma integrované tematické výuky“ od mgr. Adély Nohové (Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita), která se zabývá týdenním programem na seznámení žáků základní školy s židovskou čtvrtí v Třebíči. Ačkoliv zde není zaměření pouze na estetiku, ale je zde průřezově nahlíženo do více oborů a to především do jazykovědy a stylistiky, jsou zde například zajímavě zpracované aktivity na téma anglického a hebrejského jazyka, vysvětlování hebrejských pojmů či tvorby fiktivního rozhovoru s rabínem. Dalším, nikoli již pedagogicky motivovaným textem týkajícím se židovského umění je práce absolventky semináře Dějim umění na Filosofické fakultě Masarykovi univerzity, mgr. Aleny Vodákové, rovněž z roku 2015. Text s názvem „Hebrejská kutura a pozdně antický Řím: katakomby ve Vigna Randanini“ se podrobně zabývá antickou hebrejskou funerální tvorbou a především malířskou výzdobou právě zmíněných katakomb ve Vigna Randanini. Neméně pak stojí za zmínku dvě zajmavé práce týkající se problematiky židovských náboženských obcí, pocházející taktéž z Masarykovi univerzity. Jde o bakalářskou práci bc. Elišky Šimkové „Židovská obec v Jemnici v letech 1918- 1942“ z roku 2014 a druhou, magisterskou diplomovou práci, „Židovská komunita jako součást československého vývoje v první polovině 20.století“ ze stejného roku, od bc. Pavly Kaderkové.

( 27)

B. Praktická část 4. Návrh výukové lekce „Dobře ukrytý poklad židovská synagoga v Brně“ V této části práce bude nyní představena kompletní realizovatelná výuková lekce „Dobře ukrytý poklad - židovská synagoga v Brně“ vztahující se k židovské synagogální architektuře v tomto případě v rámci Brna, respektive konkrétně k jediné dosud stojící brněnské synagoze. Lekce sestává z 90 minutového výkladu, samostatné aktivity a společné návštěvy synagogy s následným vyplněním předem připravených pracovních listů ověřujících nově nabyté znalosti a dovednosti žáků a motivujících je k vlastní tvorbě. Celková časová dotace na toto téma by tedy měla být 90 minut na výklad plus 45 minut na exkurzi do synagogy a vyplnění pracovních listů, celkem tedy 135 minut, plus samozřejmě čas na přesun na místo a zpět do školy. Během lekce se žáci dozví základní informace o židovské komunitě v Brně, o její historii a poté o synagoze z hlediska historického i architektonicko-uměleckého a budou jim zvýrazněna specifika toho, že se jedná o architekturu židovskou a její poznávací znaky, které jsou zde patrné. V závěru se pak žáci dozví základní informace o jejím architektovi, Otto Eislerovi, který byl mimo jiné jedním z významných představitelů brněnského funkcionalismu a poslechnou si informace nejen o jeho tvorbě, ale i jeho osudu před i po druhé světlové válce. Při přípravě a realizaci této lekce se může objevit myšlenka, zda by se snad téma židovské architektury mohlo zdát příliš tendenční a stranící konkrétní skupině, či by mohlo být téma považováno na české poměry „příliš náboženské“, zvláště v dnešní době a náladě, která nejen zde v Ćeské republice panuje. Zde je nutné podotknout, že jde o to, poznat synagogální architekturu především z hlediska estetického, uměleckého, jako součást našeho historického kulturního dědictví, které je s Českou republikou neodmyslitelně spjato. Aby nebyla výuka příliš jednostranná a předešlo se případným stížnostem ze strany rodičů či samotných žáků, měly by být samozřejmě se stejným záměrem a důrazem probírány ikony a zobrazení v křesťanských kostelech, případně kaligrafie a ornamentální geometrické prvky například v brněnské mešitě a tak dále a ( 28)

dále, aby si žáci udělali ucelený komparativní obraz. Tím by žáci získali nový pohled na architekturu a estetický projev toho či onoho myšlenkového proudu a té či oné kulturní společnosti, bez protěžování jednoho či druhého tématu. Kompletní struktura 1. části lekce spolu s časovou dotací k jednotlivým úkonům je stručně popsána v následující tabulce. 1. část lekce je obecná a lze ji realizovat v učebně, bez návštěvy synagogy.

Úvodní teoretický výklad 90 minut 5 min. 10 min.

celkem Zápis do třídní knihy Výklad „Kdo jsou židé a jaká je jejich výtvarná kultura dnes a v historii?“

3 min.

Žáci si píší otázky k výkladu

6 min.

Žáci si vymění otázky a píší odpovědi na otázky svých kolegů.

10 min.

Společné odpovídání na otázky

18 min.

Samostatná tvroba kaligrafie

20 min.

Aktivita dle vlastního výběru pedagoga - z části „Další doplňkové aktivity“

10 min.

Zhodnocení „doplňkové aktivity“

4 min.

Zhodnocení prací ostatních

4 min.

Úklid pomůcek a učebny

4.1. Kontext zasazení této lekce Lekce „Dobře ukrytý poklad - židovská synagoga v Brně“ je primárně vhodná pro třetí a čtvrté ročníky střední školy či septimu nebo oktávu víceletých i čtyřletých gymnázií. Nejvíce přínosná je její realizace ve ideálně chvíli, kdy se její téma protne s právě probíraným počátkem dvacátého století v dějepisu a případně s funkcionalismem v dějinách výtvarné kultury, ale není to podmínkou, neboť ne každá škola má ve svých osnovách dějiny kultury či dějiny umění jako samostatný učební předmět zařazeny. Tato lekce neklade žádné zvláštní nároky na potřebné speciální vybavení, z pomůcek ve škole tak pedagogovi, který ji chce realizovat, postačí projektor a klasický stolní počítač či notebook, kde by vyučující pouštěl doplňující informace ke svému výkladu. Ale ani to není podmínkou a lekce jde realizovat i pouze formou klasického výkladu u tabule a například vytištěných obrazových ukázek, které se nechají po třídě kolovat. ( 29)

Jediné, co by měl pedagog zvážit, je to, zda je jeho škola dostatečně blízko, aby se mu vyplatilo tuto lekci aplikovat tak, jak je zpracovaná, tedy na téma brněnské synagogy a nebo zda v rámci efektivního hospodaření s časem a prostředky navštíví se svými žáky jinou synagogu v okolí školy a výukový materiál si tak předtím patřičně upraví dle svých specifických potřeb. Počet žáků, kteří mohou absolvovat tuto lekci není omezen, vychází se však ze standartního počtu cca. 30 žáků na jednu třídu tak, aby vzhledem k tomu, aby se všichni i v rámci exkurze do místní synagogy cítili komfortně, všichni pohodlně slyšeli výklad a zároveň aby panovala přátelská a kooperativní atmosféra. Větší počet účastníků by mohl způsobit, že například v zadních řadách nebude dobře slyšet či nebudou vidět ukázky, žáci se začnou nudit a tím pádem dělat hluk a rušit i ostatní, které výklad zajímá a pozorně poslouchají.

4.2. Cíle lekce Lekce v sobě obsahuje definované konkrétní cíle, jejichž přehled je uveden pod tímto odstavcem. Specifikované cíle lekce slouží v první fázi k tomu, aby pedagog mohl celou lekci lépe a efektivněji realizovat či si ji přizpůsobovat svým potřebám. Druhým důvodem, proč jsou zde cíle lekce uvedeny je, že jsou ideálním nástrojem pro zpětnou kontrolu žáků.

Kognitivní cíle:

• Žák popíše základní specifika židovského umění, vztahující se především na architekturu v exteriéru i interiéru

• Žák vysvětlí základní názvosloví z oblasti synagogální architektury a dovede ho správně používat.

• Žák zdůvodní specifickou výzdobu židovské sakrální architektury (štuky, fresky, nástěnné malby s motivy geometrickými, rostlinnými a kaligrafií tj. nezobrazivé motivy), například komparací s výzdobou katolického kostela a vysvětlit, proč tomu tak je a v čem je odlišná.

• Žák samostatně hovoří o informacích, které se naučil, zapojuje se do diskuze a aplikuje tyto informace v obecném měříku na další architektonické památky obdobného typu.

• Žák shrne historii konkrétní synagogy ve svém okolí (kdy byla postavena, kdo je jejím architektem, čím je tato stavba významná).

( 30)

Afektivní cíle:

• Žák komujikuje a diskutuje s touto národnostní menšinou / o této menšině žijící na území České republiky, dokáže pochopit a popsat její kulturu a tradice.

• Žák projeví svůj postoj k židovské architektuře. Psychomotorické cíle:

• Žák pracuje s hebrejskou kaligrafií a geometrickými vzory a na jejich základě tvořit vlastní umělecká díla jimi inspirovaná.

4.3. Obsah lekce 4.3.1. Část I.: Úvod a 90 minutový výklad před samotnou exkurzí V začátku se žáci seznámí s teoretickou částí lekce pomocí strukturovaného výkladu s ukázkami konkrétních příkladů a sami pak budou mít možnost se do výkladu zapojit jak tvorbou otázek a odpovědí, tak následně v dalším kroku vlastním kreativním výtvarným projevem. Pedagog lekci začne tím, že klasicky zapíše docházku do třídní knihy a jsou mu nahlášeni chybějící žáci. Tímto by mělo strávit přibližně 5 minut, nikoliv více, aby byl prostor na hlavní téma, které má být daný den probíráno. Následuje seznámení s hlavním tématem pomocí krátkého výkladu o tom, kdo jsou židé a jaké jsou jejich hodnoty, co je to synagoga a jaké má části, kdo je rabín, co znamená „košer“ atd. Výklad může vypadat stručně shrnut například takto, jak je popsán níže. Opět jde o text spíše inspirační a je třeba, aby ho vyučující doplnit vzhledem ke konkrétní třídě a například jejím dosavadním znalostem či schopnostem. Kdo jsou židé a jaká je jejich výtvarná kultura dnes a v historii? Židé, neboli Izraelité, jsou lidé, kdy vyznávají židovské náboženství, judaismus. Judaismus je náboženství staré přes pět tisíc let a vychází z něj křesťanství i islám, pojďme se nyní podívat na jeho základní aspekty a na kulturu židovského národa obecně. Křesťanská a židovská kultura mají mnoho společného: spojuje je víra v jediného Boha, ale mají jiné tradice a zvyky. Zatímco křesťané chodí v neděli do kostela, židé se každou sobotu, neboli šabat, účastní setkání ve svatostánku zvaném synagoga. V synagoze vede bohoslužbu rabín, moudrý a vzdělaný člověk a kantor, který předzpívává jednotlivé ( 31)

části Tóry, Starého zákona, neboli hlavního textu judaismu. Z tohoto textu se také odvozuje dlouhý seznam 613 pravidel, která každý zbožný žid dodržuje, například zákaz vepřového, zákaz práce v sobotu či zákaz tetování a další. Jelikož se židé od křesťanů takto v mnohém lišili, měli v minulosti často například zakázáno vykonávat určitá povolání či museli nosit viditelné označení v podobě Davidovy hvězdy. Ačkoliv židé neslaví Vánoce ani Velikonoce, v průběhu roku nalezneme v jejich kalendáři několik významných svátků: každý týden je to svátek šabat, neboli sobota. Dále pak je zde židovský nový rok, který se slaví v září, nebo Jom kipur, den kdy se židé usmiřují za hříchy celého minulého roku. Židovské umění má v průběhu historie mnoho podob. Jedno bylo ale vždy stejné: je nezobrazivé, to znamená, že v židovských malbách nenajdeme zobrazení lidí a často ani zvířat. Převládají zde květinové a geometrické motivy. Proč tomu tak je? Jako jednu z mnoha věcí přikazuje totiž židům jejich víra nezobrazovat živé bytosti. Často se s židovským uměním, které zahrnuje především malbu, reliéfy a užité umění setkáváme především v synagogách, kde jsou barevně vyzdobené stěny a opony, na hřbitovech, kde jsou na náhrobcích vyobrazeny motivy vztahující se k zemřelým a nebo na věcech denní potřeby, třeba na slavnostvím nádobí či svícnech. Často zobrazovanými motivy jsou granátová jablka, jak symbol plodů země Izrael, žehnající ruce nebo mytický lev. Často nalezneme také kaligrafické motivy vycházející z tvarů hebrejského písma. V moderní době, od 19. století dále, nastalo i v židovstství tzv. osvícenství, pod jehož vlivem vzešli první židovští malíři, sochaři a literáti takoví, jaké je známe z okolní evropské společnosti. Můžeme jmenovat například Ukrajinského rodáka Marca Chagalla, který ve svých obrazech zachycoval život na tradiční vesnici, Amadea Modiglianiho, italského malíře a sochaře nebo Roberta Guttmanna, původem ze Sušice, který patřil k předním představitelům českého naivismu. V jejich dílech se smazávají rozdíly mezi židovským či nežidovským uměním, ale i tak si zachovávají své osobité kouzlo a náladu. Během tohoto výkladu se žáci rozdělí na tři skupiny po deseti (předpoklad je tedy opět třicet žáků ve třídě) a každá skupina si připraví tři otázky vztahující se k jednotlivým věcem, které se dozvěděli a zaujali je v právě proběhlém výkladu. Samotný výklad by měl trvat cca. deset minut a poté by byly další zhruba tři minuty na vytvoření doplňujících otázek ve skupinkách. Během psaní otázek by měl pedagog průběžně procházet třídou a u každé skupinky se na chvilku zastavit a poslouchat, zda pracují

( 32)

všichni společně stejnou měrou a případně jim poradit, pokud si nejsou sami žáci něčím jistí, nebo neví, jak přesně s tímto úkolem naložit. Když má každá skupina hotové své otázky, jednotlivé skupiny si je mezi sebou vymění. Nyní bude cílem žáků své „nové“ otázky co nejlépe zodpovědět na základě získaných informací z předešlého výkladu - a potvrdit tak, co všechno si zapamatovali a zda látce věnovali dostatečnou pozornost. Alternativně je dovoleno používat i internet a dohledat si informace tam, pokud to učitel uzná za vhodné a pokud například majorita dětí ve třídě vlastní tablet či chytrý telefon a vyučující chce jejich používáním výuku takto ozláštnit. Pedagog celou dobu sleduje aktivitu žáků a když vidí, že se daná skupinka neposouvá, či se zaměřuje při odpovídání na otázku chybným směrem, může jim napovědět, nasměrovat je či jim jinak pomoci se získáním správní odpovědi. Na vypracování odpovědí k otázkám by mělo stačit zhruba 6 minut času. Tato aktivita bude zakončena tím, je každá ze tří zúčastněných skupin nahlas přečte své otázky a odpovědi, které žáci ve skupině dohromady sestavili. Ostatní pozorně poslouchají a snaží se případně odpověď doplnit, pokud jsou v ní nějaké nejasnosti či nepřesnosti. Vyvstane-li krajní situace, že skupina na otázku nedokázala správně samostatně odpovědět, ani odpověď neumí nikde nalézt, dá pedagog prostor k odpovědi komukoliv z celé třídy, bez ohledu na rozdělení do skupin. Pokud ani tak neuslyší uspokojivou odpověď, shrne danou problematiku sám pomocí krátké vysvětlivky v rozsahu dvou až tří vět, ovšem nezabíhá do přílišných detailů, aby nenarušil průběh dalších následných aktivit a vše se stihlo. Po této části se třída zaměří více na estetickou a uměleckou stránku věci. Zde budou potřeba již konkrétní výtvarné pomůcky a potřeby, které by měl pedagog zajistit předem: je to především dostatečné množství tuhých kreslících kartonů bílé barvy ve velikosti A4 nebo A3, tj. minimálně jeden pro každého žáka a několik rezervních. Dále budou potřeba různé kreslící pomůcky tak, aby měli žáci dostatečně na výběr a na každého se dostalo ideálně to, co on sám preferuje. 38 Jelikož se jedná o malé formáty, budou žákům stačit kreslící podložky ve formě rýsovacích prken či mohou tvořit bez podložky přímo na lavici - malířské stojany nejsou třeba, čímž se nejen usnadní příprava, neboť malířské stojany nejsou vždy standardním školským vybavením, ale rovněž se vyhneme nutnosti jakkoliv před zahájením této aktivity přestavovat rozvržení lavic a židlí v učebně. 38

Lze tedy doporučit vodové a akvarelové barvy, suché pastely, mastné pastely, uhly, křídy, černé i barevné tuše, akrylové a temperové barvy a k nim odpovídající doplňky jako kalíšky na vodu, hadříky, štětce, mazátka, gumy atd. ( 33)

Prvním krokem v této části je, že pedagog žákům promítne ukázky různých hebrejských kaligrafií formou samostatně se promítající prezentace v nekonečné smyčce a ukáže jim, jak vypadá hebrejská abeceda. Ukázky kaligrafií mohou být převzaty z oddílu obrazové přílohy, nebo je možné najít si vlastní dle vkusu vyučujícího, který lekci realizuje. Arch s abecedou a nápovědnými slovy pro kaligrafii je uveden na konci tohoto popisu výukové aktivity a stačí ho jen vzít a nakopírovat v dostatečném množství. Žáci, nyní již pracující každý samostatně, dostanou vždy každý jednu kopii archu s písmeny hebrejské abecedy a několika základními slovy, která můžou kaligraficky ztvárnit ve svých pracích. Jejich úkolem nyní bude vycházet z tvarů, které hebrejština má, inspirovat se barevností a náladou z promítaných ukázek a vytvořit vlastní kaligrafii v barvách, které se jim samotným líbí. Pokud by do kaligrafie chtěli žáci zakomponovat konkrétní slovo, mohou tak učinit, ale může jit o kaligrafii čistě abstraktní, používající přímé linie a hrany. Materiálové omezení zde není dáno, ale v kaligrafii by měly být použity vždy alespoň 3 různé barvy. V případě zájmu si mohou žáci své výtvory nakonec navzájem prohlédnout a posléze mohou být ty nejzdařilejší zveřejněny např. na webových stránkách školy, nebo se dají zarámovat a lze jimi zpestřit atmosféru školních chodeb. Tato kreativní aktivita žákům více přiblíží židovkou výtvarnou kulturu tím, že si sami vyzkouší podobné dílo vytvořit. Celkově by kresba či malba neměla přesáhnout časovou dotaci cca. 18 minut tak, aby na konci zamýšlené 60 minutové lekce zbyly ještě 4 minuty na to, aby si každý prohlédl výtvory svých spolužáků a nakonec 4 minuty na umytí a úklid pomůcek a učebny.

( 34)

4.3.1.1. Kaligrafický arch: HEBREJSKÁ ABECEDA39 Jak se písmeno píše hebrejsky?

‫א‬ ‫ב‬ ‫ג‬ ‫ד‬ ‫ה‬ ‫ו‬ ‫ז‬ ‫ח‬ ‫ט‬ ‫י‬ ‫כך‬

Jak se čte?

Jaký je jeho název?

a

alef

b

bet

g

gimel

d

dalet

h

he

v

vav

z

zajin

ch

chet

t

tet

j

jod

k

kaf

Jak se písmeno píše Jak se hebrejsky? čte?

‫ל‬ ‫מם‬ ‫נן‬ ‫ס‬ ‫ע‬ ‫פף‬ ‫צץ‬ ‫ק‬ ‫ר‬ ‫ש‬ ‫ת‬

Jaký je jeho název?

l

lamed

m

mem

n

nun

s

samech

a

ajin

p

pe

c

cade

k

kof

r

reš

s

sin

t

tav

Slova, která můžeš ve své kaligrafii použít: A nezapomeň! Hebrejština se čte i píše obráceně, než jsi zvyklý/á - zprava doleva!

‫שלום‬

‫שמש‬

‫פרח‬

‫ים‬

šalom = mír

šemeš = slunce

perach = květina

jam = moře

‫תקוה‬

‫בית ספר‬

‫חיות‬

‫אדם‬

tikva = naděje

bejt sefer = škola

chajot = zvířata

adam = člověk

39

Pro účely výuky na střední škole je v archu s abecedou uváděna zjednodušená výslovnost některých problematických znaků.

( 35)

4.3.2. Část II.: Společná třídní exkurze do synagogy Po první části, zahrnující teoretický výklad a samostatnou kreativní aktivitu žáků, následuje nyní samotná exkurze do synagogy. Exkurze se může konat buď v přímé návaznosti na předchozí teoretickou polovinu, tedy v jeden den, nebo se dá realizovat např. následující týden. Aby si však žáci látku dobře udrželi v paměti a nadále si ji zapamatovali, je lépe tyto dvě poloviny spojit do jednoho delšího celku a ihned po skončení kreativní kaligrafické malby se společně přesunout příslušnou dopravou na místo, kde bude následovat část druhá, týkající se architektonického pojetí konkrétní lokální synagogy, v tomto případě jedině brněnské dosud stojící synagogy Agudas Achim. Tato část začíná prohlídkou exteriéru i interiéru synagogy. Ještě před samotným začátkem pedagog zváží, zda výklad povede sám (jak je to zamýšleno v konceptu této práce), nebo zda ho nechá na odborném pracovníkovi židovského muzea, jelikož například v brněnské synagoze je po předchozí domluvě občas možné zajistit prohlídku s komentovaným výkladem, nebo bez, respektive tak, aby měl prostor na výklad sám pedagog. Výklad pedagoga předpokládá, že bude mít téma dobře dopředu nastudováno včetně všech detailů. Naopak výklad od pověřeného pracovníka může být informačně obsáhlý, avšak nemusí se dotýkat přesně tématu architektury a estetiky, je tedy na každém, jakou možnost bude pro svoje potřeby preferovat. Dostatečnou dobu před návštěvou synagogy by rovněž měli být žáci jasně upozornění, jak je vhodné se do synagogy obléknout, jak se uvnitř chovat a co naopak vhodné není, aby předešli kulturnímu faux-pas a zbytečným komplikacím na místě. Celkově by se to dalo přirovnat k tomu, že zde platí obdobná pravidla, jaká by měla platit pro návštěvu křesťanského kostela, s drobnými výjimkami a specifiky, jenž jsou uvedena níže: Chlapci:

• Pokrývka hlavy (jarmulky jsou k zapůjčení v synagoze, ale zcela postačí i například běžný klobouk či kšiltovka).

• Čisté, ale klidně všední oblečení: dlouhé kalhoty nebo džíny a tričko či košili s dlouhým rukávem.

• Nejsou vhodné kraťasy, krátké rukávy, tílka atp.

( 36)

Dívky:

• Tričko s dlouhým rukávem a bez výrazně velkého výstřihu (případně zakrýt větší výstřih například šálou ši šátkem kolem krku).

• Dlouhou sukni zakrývající nohy, minimálně až po kolena. • Dívky nemusí mít pokrývku hlavy, ani jinak zakryté vlasy.40 • Nejsou vhodné příliš upnuté či vyzývavé kusy oblečení, tílka, dlouhé ani krátké úzké kalhoty, legíny, krátké rukávy či topy s odhalenými pupíky či zády. Po celou dobu návštěvy synagogy je vhodné se chovat tiše a klidně, nevykřikovat, nerušit a nenadávat, což však patří k základům slušného vychování kdekoliv se člověk nachází. 4.3.2.1. Teoretický výklad na místě, přímo v synagoze Teoretický výklad pedagoga přímo v synagoze může být přizpůsoben stávajícím znalostem a zájmu dané skupiny žáků o židovskou tematiku, zde v této modelové lekci však vycházejme z toho, že žáci zájem sice mají, nicméně o daném tématu neslyšeli buď vůbec nic, či pouze nesouvislé a nepřesné zavádějící útržky, které nedokážou správně identifikovat, zařadit a je. A třeba jim tedy přednést vše od základu a chronologicky. Ve skice jednotlivých tematických celků zde proto nyní nastíním to, co by měli žáci postupně po usazení se v synagoze slyšet, aby získali alespoň základní představu o souvislostech židovské architektury. Co se však již do výkladu nevejde a je nutné, aby žáci získali z hodin například literatury či občanské výchovy, jsou základní informace typu: kdo jsou židé, v co a proč věří, čím se liší od křesťanů, proč nejsou židé pouze v Izraeli, ale jsou rozptýleni po celém světě a alespoň základní orientace v biblických příbězích Starého zákona a znalost hlavních postav. Aby bylo zajištěno, že bude umění a architektura pochopena cele a správně, schválně je lekce uvedena krátkým exkurzem do historie jihomoravských židů a kulturně politickou situací v průběhu let, jakož i zmínkou o rozkvětu židovského osídlení na přelomu devatenáctého a dvacátého století, avšak ideálem by bylo, aby tyto informace již taktéž věděli žáci z hodin dějepisu a zde se pouze v rychlosti shrnuly. Následně je kladen důraz na architektonické členění interiéru a rovněž na výzdobu a její specifika a srovnání se (alespoň některým žákům nejspíše více známým) 40

Vlasy si v židovské tradici zakrývají pouze vdané dospělé židovky a to buď šátkem, kloboukem nebo třeba baretem či jiným doplňkem. ( 37)

katolickým sakrálním prostředním. V rámci výzdoby je vzpomenuto to, že židovské umění vždy bylo a dodnes je striktně nezobrazivé a jeho těžiště je tedy především, obdobně jako u islámského umění, v kaligrafii a geometrických a rostlinných vzorech. Následuje pak vysvětlení několika nejčastějších cizích slov používaných v rámci židovské synagogální architektury. Na závěr se žáci dozví konkrétní informace o právě této brněnské synagoze, o tom proč a čím je světově výjimečná a ve zkratce se zaměří na osobu jejího architekta a projektanta Otto Eislera a jeho další projekty, které realizoval. Výklad v synagoze - kostra informací, kterou může pedagog buďto rovnou vzít a transformovat ve výklad na základě všech v této práci dříve uvedených skutečností, nebo si daný text případně upravit dle svého. Samozřejmostí je před započetím výkladu to, že žáci jsou pohodlně usazeni a jsou plně koncentrováni na nadcházející výuku tak, že vydrží sedět bez zbytečného vyrušování sebe i okolí po celou dobu 45 minut. Studenti si mohou a nemusí dělat poznámky, aby pak dané informace dokázali přenést na kontrolní pracovní listy, ověřující jejich znalosti, které jim pedagog v pravou chvíli rozdá nakopírované.

Ukázkový výklad v synagoze - poznámky k výkladu Historie židů na Moravě Počátky osídlení Počátky židovského osídlení jižní Moravy datujeme k roku 1067, kdy se z dochovaných pramenů dovídáme, že se zde usadil žid Podiwa a založil tak obec Podivín. Další rozvoj židovského osídlení nastal ve 13. až 15. století, avšak poté byl ukončen vyhnáním židů za hranice měst. Židé znovu osídlili velká města až po vydání tzv. Tolerančního patentu Josefa II., v 18. století. Každá židovská čtvrť měla několik budov, které měli vždy stejný účel. Jednalo se o synagogu, rituální lázeň mikve, radnici, školu, špitál a hřbitov. Židé, kteří často pobývali pouze ve vyhrazených čtvrtích neboli ghettech, mohli dříve vykonávat pouze určitá povolání, jako byl například obchod nebo finančnictví.

( 38)

Situace na přelomu století Přelom století znamenal pro židovskou architekturu největší rozkvět. Mimo jiné se zde začali objevovat jak zajímaví zadavatelé, tak architekti. Několik nejznámějších staveb v Brně, spadajících do tohoto období, jsou vila Tugendhat, vila Stiassny a vila Löw-Beer a právě brněnská synagoga. Známí židovští architekti té doby byli Eisner, Neumann, Wiesner a Kerekes. Synagoga41 V synagoze téměř vždy najdeme jasně oddělené prostory pro muže a pro ženy. Zatímco muži se scházejí v hlavním sále v prvním patře, ženy jsou často na balkonech či vyvýšených galeriích. Dále pak je častou součástí druhá, menší „zimní“ modlitebna, jídelna, kuchyňka a přístřešek „suka“, využívaný pro letní svátky zvané Sukkot, neboli Pod zelenou. Interiér synagogy má velmi specifický vzhled ovlivněný náboženskou tradicí i dobou svého vzniku. V souladu s judaismem zde není zobrazení jakýchkoliv lidských postav či zvířat, ale pouze ornamentální či jiná nezobrazující výzdoba. Podobně jako v islámu, i židé mají ve svém náboženství totiž zakázáno zobrazovat živé bytosti, lidi a zvířata, aby jejich obraz nesloužil jako modla. Toto pravidlo je dodržováno dodnes. Co je to….? Vysvětlení pojmů Nyní si uvedeme několik pojmů, které se váží k synagogální architektuře a vysvětlíme si nejdůležitější z nich.

- Bima = pódium uprostřed synagogy, ke čtení z Tóry - Aron hakodeš = schránka na Tóru, často bohatě zdobená a umělecká, vždy otočená na východ.

- Menora = židovský sedmiramenný svícen, který je často zlatý či zlacený - Mogen David = neboli hvězda Davidova, šesticípá hvězda, symbol judaismu - Luchot Tora = součást každé synagogy, zobrazení desek Desatera. Co mají tedy všechny synagogy na světě společného? Všechny jsou orientovány na východ, k Jerulazému, potažmo k Západní zdi42. Neobsahují žádné zobrazení zvířat ani 41

Fotografie k brněnské synagoze viz obrazová příloha

Západní zeď ‫ הכותל המערבי‬je židovské označení pro místo, kterému křesťané říkají Zeď nářků - pozůstatek vnějších hradeb druhého židovského Chrámu, zničeného roku 70 n.l. 42

( 39)

lidí, jsou zdobeny většinou pouze geometricky nebo kaligraficky či květinovými motivy. Je zde vždy oddělená část pro muže a pro ženy, někdy mají oddělené vchody. Uprostřed se nachází stupínek či podium pro čtení z Tóry - tzv. bima. Na východní zdi je umístěn výklenek na svitek Tóry, zvaný Aron hakodeš, většinou bohatě zdobený a překrytý oponou. Synagoga je také často zdobena dalšími liturgickými předměty, například typickými sedmiramennými svícny různých velikostí. Nachází se zde například umělecky ztvárněné desky Desatera a často symbol Davidovy hvězdy, tzv. Magen David (doslova štít Davidův, ‫)מגן דוד‬.

Proč je právě brněnská synagoga významná Brněnská synagoga je rozhodně pozoruhodná. Byla postavena roku 1936 haličskými židy, kteří jí dali i její název - „Agudas Achim“, neboli v překladu „Společenství bratří“. Stavba má na svoji dobu velmi moderní funkcionalistický až puristický vzhled a je jedinou dodnes aktivní synagogou na Moravě. Dne 17. 1. 2016 se znovu otevřela po dvouleté rekonstrukci a získala jeden nové napsaný svitek Tóry. Architekt Otto Eisler Otto Eisler byl brněnský židovský architekt a spolumajitel architektonické a stavební kanceláře bratří Eislerových, spolu s bratry Hugem, Leem a Arturem. Jako mladý studoval u špiček ve svém oboru, mimo jiné u Waltra Gropia, toho času působícího v umělecké skupině Bauhaus. Za druhé světové války byl Eisler vězněn na Špilberku, následně emigroval do Norska a po obsazení Norska Němci byl odvezen do koncentračního tábora. Po válce, kterou jako jediný ze své rodiny přežil, dál žil a tvořil v Brně. Mezi jeho další projekty patří synagoga v Uherském Brodě či pavilony v ZOO Brno.

( 40)

4.3.3. Část III.: Samostatná aktivita 4.3.3.1. Pracovní listy

PRACOVNÍ LIST Jméno a příjmení:………………………..

Datum:…………………

A) Pročti si následující text a doplň slova, která v něm chybí. Využij nápovědy pod textem. Kosmova kronika nám říká, že první židé na Moravu přišli roku ……………. od té doby se začali židé postupně usídlovat ve větších i menších městech. Ať již pro sebe měli jen pár domků, nebo celou čtvrť, hlavním místem, kde se lidé setkávali, byly vždy ………………. Synagoga je často zdobená ………………… a někdy i ………………. Kromě toho tu však nejsou žádná jiná ………………. zvířat či lidí, protože ty zobrazovat židovská víra nedovoluje. Celá synagoga je vždy orientovaná směrem k …………………….., a k nejsvatějšímu místu židů, ………………..

NÁPOVĚDA: 1067 / synagogy / Západní zdi / nástěnnými malbami / Jeruzalému / kaligrafií / zobrazení

( 41)

B) Poznáš, co je židovská architektura a co křesťanská? Pod obrázek vždy uveď pro svoji odpověď zdůvodnění.43

43

Zdroje obrázků: 1) http://www.regionboskovicko.cz. [online]. [22. 4. 2016]. Dostupné z: online: 2) http://www.parisprovencevangogh.com. [online]. [22. 4. 2016]. Dostupné z: online: 3) http://www.pbase.com. [online]. [22. 4. 2016]. Dostupné z: online: 4) http://hga.com. [online]. [22. 4. 2016]. Dostupné z: online:

( 42)

C) Podívej se na obrázek níže. Je na něm zachycena podoba jedné známé jihomoravské synagogy. Najdeš 5 rozdílů? Zakroužkuj je. Poznáš, o kterou budovu se jedná, víš, kde stojí či jak se jmenuje?44

Toto je ve městě …………………..…. a synagoga se jmenuje ……………………. D) Na základě toho, co už víš, rozhodni zda jsou výroky níže pravdivé (P), nebo lživé (L). Odpověď zakroužkuj. Židé vždy bydleli za hranicemi města.

P/L

Židé provozovali povolání, která byla křesťanům zapovězena.

P/L

Ve středověku a novověku byl židovským centrem Moravy Mikulov.

P/L

V synagogách se často nachází obrazy svatých a výjevy ze Starého zákona. P / L Synagoga je vždy orientovaná směrem k Západní zdi.

P/L

V synagoze se muži i ženy modlí společně.

P/L

E) Kontrolní otázky Co je hlavní princip, kterému podléhá židovské umění jako takové? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………….

44

Zdroj obrázku: http://www.kvalitazivota.eu. [online]. [22. 4. 2016]. Dostupné z: online: ( 43)

Kdy a kým byla postavena brněnská synagoga? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………. V jakém stylu byla postavena? Jaké znáš další památky ve stejném stylu? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………. Jak se liší interiér synagogy od kostela? Uveď alespoň 3 příklady. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………. Proč není v židovském umění dovoleno zobrazovat živé bytosti (zvířata a lidi)? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………. Jaké věci označují tyto pojmy? Aron ha-kodesh ……………………………………………………………………………………………. Bima ……………………………………………………………………………………………. Magen David ……………………………………………………………………………………………

( 44)

4.3.4. Další doplňkové aktivity Zde bude nyní uvedeno několik dalších doplňkových aktivit, které se hodí pro realizaci během této lekce. Jsou vhodné zejména tam, kde není dostatečné zázemí k tomu, aby se při návštěvě místní synagogy dostatečně využil všechen čas a vznikala by tak ve výuce zbytečně hluchá či nevyužitá místa. Alternativou, kdy začlenit do výuky tyto doplňující aktivity je, pokud je tématu věnováno více času a je možné se tak zaobírat jednotlivými částmi podrobněji. Aktivity jsou ideální pro samostatnou či skupinovou práci v učebně, kdy je vyučující kontroluje a koriguje. Žáci zde mají možnost se dozvědět nové informace zábavnou a hravou formou. Pomůcky potřebné k těmto doplňkovým aktivitám, jsou v podstatě shodné s potřebami zmíněnými již v úvodu realizace této celé lekce - jde o psací a kreslicí potřeby, papíry a případné další výtvarné vybavení pro žáky a počítač a projektor. Slepá mapa židovské čtvrti města Tato aktivita v sobě spojuje znalost židovské architektury a geografickou znalost města a ideálně by měla následovat po exkurzi do (pražské) židovské čtvrti. Žáci mohou pracovat buď jednotlivě, či v menších skupinkách. Vyučující se předem připraví nakopírovanou mapu, kde jsou vyznačeny a očíslovány významné židovské památky. Na žácích pak je, aby jednotlivé stavby správně identifikovali a dokázali je pojmenovat. Níže je pro ukázku uvedena slepá mapa pražského Josefova. Pokud je mapa určena pro mladší žáky, je možné jim plnění úkolu ulehčit například tím, že pod mapou budou vypsané jednotlivé synagogy a žáci je tak budou pouze přiřazovat k jejich lokacím, nebo tak, že u každého názvu bude vyplněné první písmeno jako nápověda. Vyhodnocení aktivity probíhá dohromady se všemi skupinami, kdy vždy vyučující vyvolá toho, kdo si myslí, že má správnou odpověď. Za každé správné určení získává skupina jeden bod. Skupina, která má nejvíce bodů - určila tedy nejvíce staveb správně - „vyhrává“.

( 45)

Slepá mapa - pražská židovská čtvrť:45

Řešení slepé mapy výše: 1. Pinkasova synagoga 2. Klausová synagoga 3. Staronová synagoga 4. Vysoká synagoga 5. Židovská radnice 6. Španělská synagoga Zařazování synagog dle architektonických slohů Tato aktivita spočívá v tom, že se žáci rozdělí do skupin. Každá skupina dostane obrázky, na kterých budou vyobrazené různé synagogy napříč Českou republikou. Jejich úkolem bude je správně zařadit na časovou osu podle toho, ve které době byly postaveny. Tím si žáci jednak procvičí poznávání konkrétních architektonických slohů a zároveň se poučí o nejznámějších českých synagogách. Čím přesnější dataci dokážou žáci odhadnout, tím lépe. Na konci aktivity žáci společně s vyučujícím projdou vytvořenou časovou osu a opraví případné chyby tak, aby bylo vše správně. Pokud si žáci nejsou některou z

45

Zdroj mapy: http://www.maps.google.com. [online]. c2016. [28. 4. 2016]. Dostupné z: online: ( 46)

datací či slohem stavby jistí, je na učiteli, aby danou problematiku v krátkosti vysvětlil a nalezl správnou odpověď. Kresba místa či budovy dle popisu Kresba dle popisu je kreativní aktivita, která neklade důraz na znalosti a vědomosti, ale na vlastí výtvarný a kreativní projev žáka a rozvíjí tak jeho fantazii. Vyučující si předem připraví popis místa či budovy spojeného s místní židovskou tradicí. Čím popisnější a konkrétnější text bude, tím je pro tento účel vhodnější; může se rovněž jednat o ukázku z knihy či časopisu se židovskou tematikou. Text přečte nahlas žákům, kteří si zatím celou scenérii představují v hlavě, se zavřenýma očima. Po skončení čtení je úkolem

Hodnocení pracovního listu Počet bodů

Procentuální úspěšnost

Odpovídající známka

45 - 40,5

100-90%

1

40 - 35,5

89%-80%

2

35 - 30,5

79%-70%

3

30 - 25,5

69%-60%

4

< 25

60%-0%

5

žáků výtvarně ztvárnit místo, jehož popis si právě vyslechli. V průběhu vlastní tvorby může vyučující přečíst text ještě jednou. Text může zachycovat nejen popis budovy, ale například i atmosféru židovského města, význačnou osobnost či legendu, která se s místem pojí - o to více motivů mají žáci možnost ztvárnit. Po dokončení kreseb si je žáci porovnají mezi sebou a nakonec svůj výtvor srovnají s reálnou fotografií místa, kterou jim vyučující promítne. Ukázka popisu: „Staronová synagoga je opravdu unikátní, protože jde o nejstarší stojící evropskou synagogu. Stavba je raně gotická, už z roku 1270. Vstup tvoří překrásný gotický portál s tesanými vinnými listy a lomenou klenbou. Po 9 schodech vejdete do interiéru. Gotickými okny přichází jen málo světla, působí tedy tajuplně a pochmurně. Říká se dokonce, že na zdech dosud lpí krev Židů, kteří se na svaté místo uchýlili při pogromu za Václava IV. a všichni byli povražděni. Podle pověsti přinesly kameny do synagogy andělé z rozvalin ( 47)

jeruzalémského chrámu a nejen díky tomu zbožní Židé považují Prahu za druhý Jeruzalém. Nejznámější vrchní rabín, který tu působil, se jmenoval Rabbi Jehuda Loew ben BezalelMaharal. Často chodil k císaři Rudolfovi II. na dvůr jako vyjednávač. Kromě jiného zabránil mnoha příkořím a soudům proti souvěrcům.“46

4.3.5. Hodnocení aktivity žáků V první části uvedený pracovní list je koncipován tak, že při správném zodpovězení všech otázek získá žák plný počet bodů, tedy celkem 45, viz řešení a hodnocení pracovního listu v příloze této práce. Za zpracování pracovního listu by měl žák dostat známku, která ohodnotí to, jak si získané informace zapamatoval a dokázal správně zodpovědět otázky. Při sporném či nerozhodném výsledku pracovního listu, kdy je žák na rozhraní dvou známek, by mělo být přihlíženo k tomu, jak byl během výkladu aktivní a poslouchal či zda naopak nevyrušoval či se nebavil se spolužáky apod. Celkové hodnocení by tedy bylo následující:

46

Zdroj: www.vyletnik.cz. [online]. c2016. [28. 4. 2016]. Dostupné z: online: ( 48)

5. Závěr Židovská architektura, potažmo židovského umění obecně, je zcela v souladu s Národním programem pro rozvoj vzdělávání, jakož i Dlouhodobými záměry vzdělávací soustavy a dalších kurikulárních dokumentů, zejména co se týká sekcí „Výchova k multikulturalitě“ a „Umění a kultura“. Důvody, proč židovskou architekturu do výuky zařadit, jsou mnohé: žáci se dozví více o této specifické oblasti umění, naučí se, čím se liší o dalších staveb téže doby a zároveň se zábavnou a nenásilnou formou naučí vnímat a v základu alespoň trochu porozumět menšinové židovské kultuře, jejím tradicím a zvykům, čímž je předpoklad, že bude u žáků v budoucnu rozvinut potenciál ke klidnému vzájemnému soužití. Aktuální stav léto látky ať již v praktické výuce na školách či v učebnicích estetické výchovy pro střední školy a víceletá a klasická gymnázia je zcela nedostačující: tato problematika je totiž učebnicemi i pedagogy zcela opomíjena a nehovoří se o ní v rámci estetické výchovy ani rámcově. Co je příčinou této skutečnosti a jaké má následky? Pedagogové o tomto tématu neučí, neboť jak se domnívám, mu sami vůbec či dostatečně nerozumí a nevidí jeho přínos pro žáky. Žáci se pak v tématu neorientují a pouze mizivé procento či promile z nich bude pravděpodobně natolik uvědomělých, že si doplňující informace vyhledají ve svém volném čase sami mimo školu, protože je téma zajímá, bavili se o tématu židovství v rodině či se známými. Jelikož vidím důležitost tohoto tématu a to, že zatím nebylo více či méně v rámci estetické výchovy uchopeno, předložila jsem v praktické části práce ukázkovou lekci s názvem „Dobře ukrytý poklad - synagoga v Brně“, v níž je možné nalézt kompletní přípravu včetně textových i obrazových materiálů sestavenou tak, že je možné, aby si je pedagog pouze vzal a implementoval do vlastní učební hodiny bez další nutné přípravy a vyhledávání podkladů. Lekce je doplněna i o pracovní list a návrh následného hodnocení žáků a ověření jejich nově získaných znalostí. Při přípravě pracovnícho listu a sousledných aktivit se ukázalo, že je třeba stále opakovat i základní pojmy a pomoti tak žákům hravou formou upevnit získané vědomosti. Lekce se dotýká několika nosných prvků, o kterých by se žáci měli dozvědět. Jde především o formální shodné prvky synagogální architektury především v interiéru rozdělení prostoru na mužský a ženský, vysuté galerie, nezobrazivá výzdoba, východní orientace, schránka na Tóru a čtecí pultík. Kromě těchto obecných informací je do lekce

( 49)

zařazena i část pojednávající o historii brněnské synagogy a rychlý exkurz do života jejího architekta Otto Eislera.

( 50)

Resumé Tato práce se zabývá v první části teoretickým stavem situace, v níž se nachází téma lokální židovské architektury a umění jako součást výuky estetické výchovy pro žáky středních škol a víceletých a klasických gymnázií. Kromě stávajícího stavu výukových materiálů a oficiálních kurikulárních dokumentů České republiky a celkového konceptu vzdělávání vůbec, jsou zde předloženy argumenty, proč a na základě čeho by bylo prospěšné začít toto téma do výuky zařazovat, spolu s dalšími oblastmi, do kterých je toto téma vhodné. Je to téma průřezové, procházející více vzdělávacími hodinami - tedy lze s ním zasáhnout nejen pouze do estetické výchovy, ale například i do oblasti výchovy k multikulturalismu, která je v dnešním světe čím dál důležitější součástí sociálních dovednosti, jež by měla škola žákům do života předat především. Dále je zde patrné zaměření na současné vzdělávací materiály a učebnice k estetické výchově, kde z dostupných zdrojů neobsahovala toto téma bohužel žádná, což vede k předpokladu, že židovská architektura, respektive židovské umění, není v současné době na školách vyučováno a není mu věnována pozornost a to ani okrajově. V druhé části práce je pak právě z výše zmíněného důvodu představen ucelený koncept vzdělávací lekce „Dobře ukrytý poklad - židovská synagoga v Brně“, kde je vypracován kompletní podklad pro uskutečnění takovéto hodiny, která v rámci výuky estetické výchovy dosud chyběla, případně se daný materiálem může stát výchozí inspirací k uskutečnění výuky podobného rázu, i když si pedagog zvolí například zaměření na jiný objekt židovské architektury, který je pro něj atraktivnější či v okolí dané školy snáze dostupnější. Lekce sestává z teoretického výkladu a samostatné kreativní činnosti na dané téma realizované v učebně a v druhé půlce pak z exkurze přímo do lokální synagogy, kde žáci uvidí v praxi to, o čem se v první části bavili a sami si pro potvrzení nově nabytých znalostí a dovedností vypracují předem připravené pracovní listy. Závěrem práce je zhodnocen celkový stav a uvedeny možné vize do budoucna, týkající se tohoto čím dál aktuálnějšího tématu.

( 51)

Summary This work deals with in first part with the theoretical status of the situation, which is the topic of local Jewish architecture and art as a part of aesthetic education for students of secondary schools and grammar and classical high-schools. In addition to the current status of teaching materials and official school curricula of the Czech Republic and the overall concept of education in general, there are presented arguments as to why and on what basis it would be beneficial to begin teaching this topic in Aesthetic education, along with other fields of study in which this topic is appropriate. This theme goes through more various educational fields - it can be presented not only in aesthetic education, but also for example in education for multiculturalism in today's world of increasingly important component of social skills, which should the students learn in their lives. Then there is the apparent focus on current educational materials and textbooks for aesthetic education, where can be found, that all the available resources did not include this topic, which leads to the assumption that Jewish architecture, respectively, Jewish art, is not currently taught on schools and it does not pay attention to it even marginally. In the second part of the thesis is precisely presented a comprehensive concept for educational lesson "Well hidden treasure - Jewish synagogue in Brno", which is developed complete basis for making such lesson, in the course of teaching aesthetic education. The material can become an inspiration to start realizing the teaching of a similar nature, even if the teacher chooses, for example, focus on another subject of Jewish architecture, which is more attractive to him or is from the school easily accessible. Lesson consists of theoretical explanations and independent creative activity on the subject carried out in the classroom and in the second half there is the excursion directly to the local synagogue, where students see in practice what they were told in the first part of the lesson and confirm their newly acquired knowledge and skills by filling the pre-prepared worksheets. The conclusion evaluates the overall condition and the possible visions for the future regarding this increasingly more recent topic.

( 52)

Resumen Diese Arbeit ist in zwei Sektionen geteilt. Der erste Teil handelt von dem theoretischen Zustand der Situation, in der ist das Thema der jüdischen Architektur und Kunst wie ein Teil der ästhetischen Erziehung für Schüler von Mittelschulen, mehrjährige Gymnasien und klassische Gymnasien. Außer bestehendem Zustand der Studienmaterialen und offizialen Dokumente der Tschechische Republik und dem Gesamtkonzept der Ausbildung, sind hier Argumente vorgezeigt warum und aus welchem Grund würde nützlich sein dieses Thema in den Unterricht eingliedern, mit anderen Gebiete, zu dem ist dieses Thema passend. Es ist ein querschnites Thema. Es geht durch mehrere Unterrichtsstunden – das heißt man kann mit diesem Thema nicht nur die ästhetische Erziehung betreffen, sondern auch zum Beispiel das Gebiet des Multikulturalismus, das ist in heutiger Welt mehr und mehr wichtig für die Sozialfertigkeit, die sollen die Schüler in den Schulen vor allem lernen. Dann ist hier merklich die Orientierung auf gegenwärtige Studienmaterialen und Lehrbücher für ästhetische Erziehung, wo ist dieses Thema gar nicht enthalt, was leitet zur Voraussetzung, dass die jüdische Architektur und Kunst nicht unterrichtet wird und es wurde im Unterricht kein Acht gegeben. Im zweiten Teil ist ein Konzept des Ausbildungskurs „Wohlversteckter Schatz – jüdische Synagoge in Brünn“ vorgestellt, eben darum es gibt keine Materiale dazu. In diesem Kurs sind die Unterlagen für solche Unterrichtsschunde ausgearbeitet, die in Rahmen der ästhetischen Erziehung bis jetzt gefehlt hat. Beziehungsweise kann dieses Material vorstellen eine Inspiration für Lehrer, damit sie eine ähnliche Unterricht schaffen, wenn der Pädagoge auf anderem Platz der jüdischen Architektur orientieren will, der ist für ihn mehr attraktiv oder näher zu seiner Schule. Die Lektion besteht aus theoretischer Auslegung und selbständige, kreative Aktivität auf gegebenes Thema, die wird in der Schule getan und in dem zweiten Teil ist eine Exkursion zu der Lokalsynagoge, wo die Schüler alles, wovon sie gesprochen haben, in Praxis sehen können. Dort arbeiten sie Arbeitsblätter aus, um neue Kenntnisse zu bestätigen. Zum Schluss der Arbeit wurde der Gesamtstand bewertet und auch die Zukunftsvisionen des immer mehr aktuellen Themas angeführt.

( 53)

( 54)

Seznam pramenů a literatury Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Bílá kniha. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice [online]. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání – Tauris, 2001. ISBN 80-211-0372-8. Dostupné: http://www.msmt.cz/dokumenty/bila-kniha-narodni-programrozvoje-vzdelavani-v-ceske-republice-formuje-vladni-strategii-v-oblasti-vzdelavani-strategieodrazi-celospolecenske-zajmy-a-dava-konkretni-podnety-k-praci-skol Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR [online]. 2013-2015 MŠMT Dostupné: http://www.msmt.cz/ministerstvo/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-a-rozvojevzdelavaci-soustavy-cr [29.12.2015] Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR pro období 2015-2020 [online]. 2013-2015 MŠMT. Dostupné: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/ dlouhodoby-zamer-vzdelavani-a-rozvoje-vzdelavaci-soustavy-3 [29.12.2015] NEWMAN, Ja'akov a Gavri'el SIVAN. Judaismus od A do Z: slovník pojmů a termínů. Dot. 1. vyd. Praha: Sefer, 1998. Judaika. ISBN 80-900895-3-4. PELČÁK, Petr (ed.), Jan SAPÁK (ed.) a Ivan WAHLA (ed.). Brněnští židovští architekti, 1919-1939: [Obecní dům, Brno, 2000]. Brno: Obecní dům, 2000, 96 s. KLENOVSKÝ, Jaroslav. Brno židovské: historie a památky židovského osídlení města Brna. 3. rozš. a upr. vyd., 1. vyd. ve vydav. ERA. Brno: ERA, 2002, 118 s. ISBN 8086517446. KLENOVSKÝ, Jaroslav. Brno židovské, historie a památky osídlení města Brna. Brno: Vydavatelství ERA, 2002. VEČEŘOVÁ, Petra. Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009. Navštivte--. ISBN 978-80-7376-142-4. DVOŘÁKOVÁ, Veronika. Synagoga Agudas Achim v tvorbě Otto Eislera [bakalářská diplomová práce]. Masarykova univerzita, Filosofická fakulta, 2013, Brno.

http://www.zob.cz - web brněnské židovské obce, [29.12.2015] Mapa Židovské památky ČR, vydaná spol. B.A.T. Program, 1999 Počítat a mapovat: Statistika židovského obyvatelstva v Českých zemích, dostupné online z:

http://www.nasinebocizi.cz/wp-content/uploads/ 2014/02/6-01_Pocitat_a_mapovat_statistika_zidovskeho_obyvatelstva_v_ceskych_zemi ch.pdf, 29.12.2015 http://synagogy.euweb.cz - seznam synagog na území České republiky [1.4.2016] http://pamatkovykatalog.cz/ - památkový katalog Národního památkového ústavu [1.4.2016] http://www.zanikleobce.cz - katalog zaniklých obcí a objektů v ČR [6.4.2016] www.maskil.cz - věstník židovské komunity Bejt Simcha Praha [8.5.2016] ( 55)

http://10hvezd.cz - projekt revitalizace synagog na území ČR [8.5.2016] http://israeltruths.org - portál zabývající se historií i současností Izraele [8.5.2016] http://www.israelimages.com - fotobanka izraelských fotografií [8.5.2016]

( 56)

Příloha 1: Obrazový doprovod 1) První chrám, rekonstrukce/vizualizace. Zdroj: http://www.psbcgreenville.org/ [online]. c2016. [28. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


pendleton_street_baptist/solomons-temple.jpg>

2) Druhý chrám, rekonstrukce/vizualizace. Zdroj: https://en.wikipedia.org. [online]. c2016. [28. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


n4i.jpg>

( 57)

3) Synagoga, Kfar Baram. Zdroj: https://en.wikipedia.org. [online]. c2016. [28. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


Ruins_of_the_Ancient_Synagogue_at_Bar'am.jpg>

4) Synagoga, Kaifeng, Čína. Zdroj: https://en.wikipedia.org. [online]. c2016. [28. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


Kai_Feng_synagogue.jpg>

( 58)

5) Synagoga, Gondar, Etiopie. Zdroj: http://www.israelimages.com [online]. c2011. [28. 4. 2016]. Dostupné z: online:

6) Synagoga, Wolpa, Polsko. Zdroj: http://kehilalinks.jewishgen.org. [online]. c2003. [28. 4. 2016]. Dostupné z: online:

( 59)

7) Dvouocasý lev, symbol kmene Juda. Vyobrazení na oponě na aron hakodeš. Zdroj: Http://www.ragonarts.com [online]. c2014. [28. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


26.jpg>

8) Zobrazení granátového jablka (hebrejsky rimon), jedné z hlavních plodin Izraele. Grafika zobrazující granátové jablko spolu s textem požehnání domu a jeho obyvatel. Zdroj: Http://www.uk.pinterest.com. [online]. c2016. [28. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


b8/9bd8b86ac68dd79f3e426d70ea6a5132.jpg>

( 60)

9) Sedmiramenný svícen, menora. Zdroj: Http://www.Hks.re. [online]. [28. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


media=2014:menora2.jpg>

10) Beraní roh, neboli šofar, na který se troubí na židovský Nový rok (Roš hašana) Zdroj: http://www.shofarworld.net. [online]. c2016. [28. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


1354565335-35N.jpg>

( 61)

11) Schrána na Tóru, aron hakodeš. Zdroj: http://www.tiferes.com [online]. [28. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


%20Torah/A-Open-650x650.jpg>

Zdroj: https://commons.wikimedia.org [online]. [28. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


Aron_kodesh.jpg>

( 62)

12) Desky Desatera s hebrejským značením jednotlivých přikázání. Zdroj: https://olds.cz. [online]. [28. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


desatera-LUCHOT-Synagoga-Susice-c02v600.jpg>

13) Pultík na čtení Tóry, bima. Zdroj: http://www.creativejewishmom.com. [online]. c2012. [28. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


6a011570601a80970b017c32489aee970b-800wi>

( 63)

14) Věčné světlo v synagoze, ner tamid. Zdroj: https://landmarklearning.wordpress.com/. [online]. c2010. [28. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


commandments-6-restored-i-in-place.jpg>

15) Mechica - oddělení prostoru pro muže a ženy. Zdroj: http://www.vosizneias.com. [online]. c2016. [28. 4. 2016]. Dostupné z:

( 64)

16) Ženská galerie. Zdroj: https://www.wmf.org [online]. c2015. [28. 4. 2016]. Dostupné z: online:


public/poland.jpg?itok=5IInsyuW>

17) Uspořádání lavic kruhově. Zdroj: http://lasvegaseventphotography.com/. [online]. c2013. [28. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


2013/08/Midbar-Kodesh-Synagogue-Interior.jpg>

( 65)

18) Uspořádání lavic do řad za sebou, synagoga Český Krumlov. Zdroj: http://www.nelso.com. [online]. [28. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:

< h t t p s : / / w w w. g o o g l e . c o m / u r l ?

sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&ved=0ahUKEwijiO2QobHMAhWE6x QKHRnZBPQQjBwIBA&url=http%3A%2F%2Fimg1.nelso.us %2F86f74b83d836d40d5b9a8b43fad51057_160x120.jpg&psig=AFQjCNGBq1Q8OAI K5qtlrB9kZXr8lO07Fw&ust=1461930362006744&cad=rja>

( 66)

Příloha 2: Ukázky hebrejské kaligrafie Zde jsou ukázky kaligrafie, které může pedagog užít jako inspiraci pro své žáky před tím, než se pustí do vlastní kreativní tvorby v prvním oddíle lekce. 10 ukázek hebrejské kaligrafie s uvedením autora, znění, překladu a zdroje. 1) Michel d'Anastacio. ‫לא אירא רע‬- Lo Eerah Rah - Nebudu se bát zlého. (Žalmy 23:4) Zdroj: http://40.media.tumblr.com. [online]. [18. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:

< h t t p : / / 4 0 . m e d i a . t u m b l r. c o m /

tumblr_m5cm8q6Ron1ry881ho1_1280.jpg>


 2) Michel d’Anastacio. ‫ שלום‬- Šalom - Mír Zdroj: http://www.algemeiner.com. [online]. [18. 4. 2016]. Dostupné z: online:

( 67)

3) Leslie M. Pereira. ‫ מצאתי את שאהבה נפשי‬- Macati et še-ahava nafši - Našel jsem toho, koho má duše miluje Zdroj: http://www.ketubahmaven.com. [online]. [18. 4. 2016]. Dostupné z: online:

4) Autor neuveden. ‫ מיזרח‬- Mizrach - Východ Zdroj: https://s-media-cache-ak0.pinimg.com. [online]. [18. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


aebe8f7ebb0e9bf4772e33b15aa32447.jpg>

( 68)

5) Adam Rhine. ‫ צ‬- Iniciála písmene Cade (C) Zdroj: https://s-media-cache-ak0.pinimg.com. [online]. [18. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


cda2ce416a88e53014caacf97e3dce0e.jpg>

6) Oded Ezer. New American Hagadah - Nová americká hagada (příběh vyjití z Egypta) Zdroj: http://media.ctearivebloq.futurecdn.net. [online]. [18. 4. 2016]. Dostupné z: online:

( 69)

7) Výřez ze středověkého iluminovaného hebrejského rukopisu. Zdroj: http://mediacentre.kallaway.co.uk. [online]. [18. 4. 2016]. Dostupné z: online:

8) ‫ שויתי‬- Šiviti (Adnnoja le-negdi tamid) - Hospodina stále před oči si stavím Zdroj: http://www.library.yale.edu. [online]. [18. 4. 2016]. Dostupné z: online:

( 70)

9) Oded Ezer. New American Hagadah - Nová americká hagada (příběh vyjití z Egypta) Zdroj: http://www.jewishbookcouncil.org. [online]. [18. 4. 2016]. Dostupné z: online:

10) Autor neuveden. Zdroj: https://s-media-cache-ak0.pinimg.com. [online]. [18. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


d2/241ad235ebf586a74420bbf5fa9194d2.jpg>

( 71)

Prezentace ve formě PowerPoint a Keynote jsou mnou vytvořeny a vystaveny online k volnému stažení a užití pro nekomerční účely, tedy pro realizaci této či obdobné vzdělávací lekce. Všechny použité kaligrafie jsou ze zdrojů uvedených výše. Verze PowerPoint (pro Windows): http://ulozto.cz/xCo2tXQS/ppt-prezentace-hebrejska-kaligrafie-pptx Verze Keynote (pro iOS Apple Mac): http://ulozto.cz/xoBpGWi7/key-prezentace-hebrejska-kaligrafie-key Verze PDF (univerzální): http://ulozto.cz/x6mKspUi/pdf-prezentace-hebrejska-kaligrafie-pdf

( 72)

Příloha 3: Řešení pracovního listu a bodové ohodnocení

ŘEŠENÍ: PRACOVNÍ LIST A) Pročti si následující text a doplň slova, která v něm chybí. Využij nápovědy pod textem. Kosmova kronika nám říká, že první židé na Moravu přišli roku 1067. (1b) Od té doby se začali židé postupně usidlovat ve větších i menších městech. Ať již pro sebe měli jen pár domků, nebo celou čtvrť, hlavním místem, kde se lidé setkávali, byly vždy synagogy. (1b) Synagoga je často zdobená nástěnnými malbami (1b) a někdy i kaligrafií. (1b) Kromě toho tu však nejsou žádná jiná zobrazení (1b) zvířat či lidí, protože ty zobrazovat židovská víra nedovoluje. Celá synagoga je vždy orientovaná směrem k Západní zdi (1b), a k nejsvatějšímu místu židů, Jeruzalému. (1b)

NÁPOVĚDA: 1067 / synagogy / Západní zdi / nástěnnými malbami / Jeruzalému / kaligrafií / zobrazení

( 73)

B) Poznáš, co je židovská architektura a co křesťanská? Pod obrázek vždy uveď pro svoji odpověď zdůvodnění. Řešení: 1) Synagoga. Na obrázku je vidět bima, stupínek ke čtení Tóry a výklenek na Tóru zdobený deskami Desatera. (1b) 2) Kostel. Na obrázku je oltář s výjevem ukřižování Ježíše. (1b) 3) Synagoga. Jsou zde desky Desatera a židovský svícen menora. (1b) 4) Kostel. V centrální části je zobrazen symbol ukřížování. (1b) C) Podívej se na obrázek níže. Je na něm zachycena podoba jedné známé jihomoravské synagogy. Najdeš 5 rozdílů? Zakroužkuj je. Poznáš, o kterou budovu se jedná, víš, kde stojí či jak se jmenuje?

Nalezení všech 5 rozdíů (2b). Toto je ve městě Mikulov (2b) a synagoga se jmenuje Horní. (5b) D) Na základě toho, co už víš, rozhodni zda jsou výkory níže pravdivé (P), nebo lživé (L). Odpověď zakroužkuj. Židé vždy bydleli za hranicemi města.

L

(1b)

Židé provozovali povolání, která byla křesťanům zapovězena.

P

(1b)

Ve středověku a novověku byl židovským centrem Moravy Mikulov.

P

(1b)

V synagogách se často nachází obrazy svatých a výjevy ze Starého zákona. L

(1b)

Synagoga je vždy orientovaná směrem k Západní zdi.

P

(1b)

V synagoze se muži i ženy modlí společně.

L

(1b)

( 74)

E) Kontrolní otázky Co je hlavní princip, kterému podléhá židovské umění jako takové? Židovské umění je nezobrazivé a většinou je geometrické. (2b) Kdy a kým byla postavena brněnská synagoga? Architekt Otto Eisler, 1936. (3b) V jakém stylu byla postavena? Jaké znáš další památky ve stejném stylu?

- ve stylu funkcionalismu (1b) - další funkcioalistické památky jsou například vila Tugendhat nebo budova Moravské banky. (2b) Jak se liší interiér synagogy od kostela? Uveď alespoň 3 příklady. 1) Synagogy vždy orientovány na východ. (1b) 2) Je zde oddělený prostor pro muže a ženy. (1b) 3) Nejsou zde žádné obrazy a sochy. (1b) Proč není v židovském umění dovoleno zobrazovat živé bytosti (zvířata a lidi)? Tento zákaz zobrazování vychází ze zákazu zobrazovat živé bytosti, který je uveden ve Starém zákoně. (2b) Jaké věci označují tyto pojmy? Aron ha-kodesh = Výklenek či schránka na Tóru. (2b) Bima = stupínek či pultík pro čtení z Tóry. (2b) Magen David = šesticípá Davidova hvězda, symbol židů. (2b)

( 75)

( 76)

Příloha 4: Seznam synagog v České republice Synagogy dodnes stojící, cele či částečně dochované Praha • • • • • • • • • • • •

Jeruzalémská synagoga Karlínská synagoga Klausová synagoga Maiselova synagoga Michelská synagoga Nová synagoga v Libni Pinkasova synagoga Smíchovská synagoga Staronová synagoga Synagoga v Uhříněvsi Španělská synagoga Vysoká synagoga

Středočeský kraj • Synagoga v Bohouňovicích II • Synagoga v Brandýse nad Labem • Synagoga v Březnici • Synagoga v Čáslavi • Synagoga v Čelině • Synagoga v Divišově • Synagoga v Dobříši • Synagoga v Hořovicích • Synagoga v Hostouni • Synagoga v Kladně • Synagoga v Kolíně • Synagoga v Kosově Hoře • Synagoga v Kovanicích • Synagoga v Kralupech nad Vltavou • Synagoga v Krakovanech • Synagoga v Křinci • Nová synagoga v Kutné Hoře • Synagoga v Litni • Synagoga v Městci Králové • Synagoga v Mníšku pod Brdy • Synagoga v Mořině • Synagoga v Novém Strašecí • Synagoga v Nymburce • Synagoga v Petrovicích • Synagoga v Plaňanech • Synagoga v Postřižíně • Synagoga v Pravoníně • Synagoga v Přistoupimi • Synagoga v Rakovníku • Synagoga v Sedlčanech • Synagoga ve Slaném • Synagoga ve Strančicích ( 77)

• • • • • • •

Synagoga v Uhlířských Janovicích Synagoga ve Velvarech Synagoga ve Vojkovicích Synagoga ve Všeradicích Synagoga v Zalužanech Synagoga v Zásmukách Synagoga ve Zderazi

Jihočeský kraj • Synagoga v Babčicích • Synagoga v Bechyni • Synagoga v Českém Krumlově • Synagoga ve Čkyni • Synagoga v Dubu • Synagoga v Hluboké nad Vltavou • Synagoga v Jindřichově Hradci • Nová synagoga v Milevsku • Stará synagoga v Milevsku • Synagoga v Nové Včelnici • Synagoga v Písku • Synagoga v Radeníně • Synagoga v Rakovicích • Synagoga ve Slavonicích • Synagoga v Soběslavi • Synagoga ve Stádleci • Synagoga ve Starém Hobzí • Synagoga ve Stráži nad Nežárkou • Synagoga v Tučapech • Synagoga v Třeboni • Synagoga ve Vlachově Březí • Synagoga ve Vodňanech • Synagoga ve Volyni Plzeňský kraj • Synagoga v Bernarticích • Synagoga v Bezdružicích • Synagoga v Blovicích • Synagoga v Cebivi • Synagoga v Dešenici • Synagoga v Dlažově • Synagoga v Dolní Bělé • Horská synagoga v Hartmanicích • Synagoga v Janovicích nad Úhlavou • Synagoga v Kasejovicích • Synagoga ve Kdyni • Synagoga v Klatovech • Synagoga v Kořeni • Synagoga v Lesné • Synagoga v Malinci • Synagoga v Meclově • Synagoga v Merklíně ( 78)

• • • • • • • • • • • • • • • • •

Synagoga v Městě Touškově Synagoga v Oseku u Rokycan Pomocná synagoga v Plzni Stará synagoga v Plzni Synagoga v Podmoklech Synagoga v Prostiboři Synagoga v Pňovanech Synagoga v Rabí Synagoga v Radnicích Synagoga v Skupči Synagoga ve Slatině Synagoga ve Stříbře Synagoga v Sušici Synagoga ve Svojšíně Synagoga ve Velharticích Velká synagoga Synagoga ve Vlčí

Karlovarský kraj • Synagoga v Bečově nad Teplou • Synagoga v Chyši • Synagoga ve Žlutici Ústecký kraj • Synagoga v Budyni nad Ohří • Synagoga v Bílencích • Synagoga v Bílině • Synagoga v Děčíně • Synagoga v Jirkově • Stará synagoga v Kadani • Synagoga v Liběšicích • Synagoga v Lounech • Nová synagoga v Měcholupech • Stará synagoga v Měcholupech • Synagoga v Podbořanech • Synagoga v Roudnici nad Labem • Synagoga v Širokých Třebčicích • Synagoga v Třebívlicích • Synagoga v Úštěku • Synagoga v Žatci Liberecký kraj • Synagoga v Turnově • Nová synagoga v Liberci Královéhradecký kraj • Synagoga v Hradci Králové • Synagoga v Jičíně • Synagoga v Novém Bydžově • Synagoga v Rychnově nad Kněžnou

( 79)

Pardubický kraj • Synagoga v Heřmanově Městci • Synagoga v Hlinsku • Synagoga v Jevíčku • Synagoga v Luži • Synagoga v Přelouči • Synagoga v Žamberku Kraj Vysočina • Synagoga v Batelově • Synagoga v Černovicích • Synagoga v Golčově Jeníkově • Synagoga v Habrech • Synagoga v Humpolci • Synagoga v Chotěboři • Synagoga v Kamenici nad Lipou • Synagoga v Košeticích • Synagoga v Ledči nad Sázavou • Synagoga v Nové Cerekvi • Synagoga v Pacově • Synagoga v Polici • Synagoga v Polné • Synagoga v Puklicích • Synagoga v Telči • Přední synagoga v Třebíči • Zadní synagoga v Třebíči • Synagoga v Třešti • Synagoga v Úsobí • Nová synagoga ve Velkém Meziříčí • Stará synagoga ve Velkém Meziříčí Jihomoravský kraj • Aškenázská synagoga v Mikulově • Synagoga Agudas achim v Brně • Synagoga v Boskovicích • Synagoga v Brně • Synagoga v Břeclavi • Synagoga v Dolních Kounicích • Synagoga v Ivančicích • Synagoga v Ivanovicích na Hané • Synagoga v Koryčanech • Synagoga v Lomnici • Synagoga v Mikulově • Synagoga v Rousínově • Synagoga ve Slavkově u Brna • Synagoga ve Strážnici • Synagoga ve Veselí nad Moravou • Synagoga ve Vyškově Zlínský kraj • Synagoga v Uherském Hradišti ( 80)

•

Šachova synagoga v Holešově

Olomoucký kraj • Synagoga Bet ha-midraš v Olomouci • Nová synagoga v Hranicích • Synagoga v Kojetíně • Synagoga v Lipníku nad Bečvou • Synagoga v Lošticích • Nová synagoga v Prostějově • Synagoga v Přerově • Synagoga v Úsově Moravskoslezský kraj • Synagoga v Českém Těšíně • Synagoga v Krnově Synagogy, které se do dnešních dnů nedochovaly47 Praha • • • • • • • • • • • •

Cikánova synagoga Egerova synagoga Nejstarší synagoga v Praze Nová synagoga v Praze-Josefově Nová židovská škola Popperova synagoga Stará Klausová synagoga Stará synagoga v Libni Stará škola Taussigova synagoga Velkodvorská synagoga Vinohradská synagoga

Středočeský kraj • Synagoga v Benešově • Synagoga v Davli • Synagoga v Dolních Kralovicích • Synagoga v Hořelici • Synagoga v Ješíně • Synagoga v Klecanech • Synagoga v Kostelci nad Černými lesy • Synagoga v Kostelci nad Labem • Synagoga v Kostelci u Křížků • Synagoga v Kounicích • Stará synagoga v Kutné Hoře • Synagoga v Libodřicích • Synagoga v Malešově • Synagoga v Malíně 47

http://www.zanikleobce.cz ( 81)

• • • • • • • • • • • • • • • • •

Synagoga v Mělníku Synagoga v Mladé Boleslavi Synagoga v Mnichově Hradišti Synagoga v Neustupově Synagoga v Poděbradech Synagoga v Prčici Synagoga v Příbrami Synagoga v Ratajích nad Sázavou Synagoga v Rožďalovicích Synagoga ve Slabcích Synagoga v Tetíně Synagoga v Trhovém Štěpánově Synagoga v Úvalech Synagoga ve Velké Dobré Synagoga ve Vlašimi Synagoga ve Voticích Synagoga ve Zbraslavicích

Jihočeský kraj • Synagoga v Českých Budějovicích • Synagoga v Hošticích • Synagoga v Choustníku • Synagoga v Jistebnici • Synagoga v Kardašově Řečici • Synagoga v Kolodějích nad Lužnicí • Synagoga v Markvarci • Synagoga v Miroticích • Synagoga v Mladé Vožici • Synagoga v Myslkovicích • Synagoga v Neznašově • Synagoga v Nosetíně • Synagoga v Olšanech • Synagoga v Oseku • Synagoga v Písečném • Synagoga v Přehořově • Synagoga v Rožmberku nad Vltavou • Synagoga ve Starém Městě pod Landštejnem • Synagoga ve Strakonicích • Synagoga v Táboře • Synagoga ve Veselíčku • Synagoga ve Vimperku Plzeňský kraj • Nová synagoga v Sušici • Nová synagoga ve Svojšíně • Nová synagoga v Tachově • Pomocná synagoga v Plzni • Stará synagoga v Sušici • Stará synagoga ve Svojšíně • Stará synagoga v Tachově • Synagoga v Dnešicích ( 82)

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Synagoga v Domažlicích Synagoga v Dožici Synagoga v Dlouhé Vsi Synagoga v Horažďovicích Synagoga v Hřešihlavech Synagoga ve Chlístově Synagoga v Chodové Plané Synagoga ve Chrančovici Synagoga v Kolinci Synagoga v Kozolupech Synagoga v Krašovicích Synagoga v Mutěníně Synagoga v Nečtinách Synagoga v Novém Sedlišti Synagoga v Nýrsku Synagoga v Nýřanech Synagoga v Poběžovicích Synagoga v Pořejově Synagoga v Prašném Újezdě Synagoga v Prostiboři Synagoga v Přešticích Synagoga v Puclicích Synagoga ve Spáleném Poříčí Synagoga ve Stráži Synagoga ve Strážově Synagoga ve Štěnovicích Synagoga ve Švihově Synagoga v Terešově Synagoga v Tisové Synagoga ve Všerubech (okres Domažlice) Synagoga ve Všerubech (okres Plzeň-sever)

Karlovarský kraj • Synagoga v Arnoltově • Synagoga v Budově • Synagoga v Drmoulu • Synagoga ve Františkových Lázních • Synagoga v Hroznětíně • Synagoga v Chebu • Synagoga v Karlových Varech • Synagoga v Kozlově • Synagoga v Krásné Lípě • Synagoga v Kynšperku nad Ohří • Synagoga v Lázních Kynžvart • Synagoga v Lukách • Synagoga v Malé Šitboři • Synagoga v Mariánských Lázních • Synagoga v Poutnově • Synagoga v Sokolově • Synagoga ve Stružné • Synagoga v Úbočí ( 83)

•

Synagoga v Útvině

Ústecký kraj • Synagoga v Horním Ročově • Synagoga v Hořenci • Synagoga v Hříškově • Synagoga v Chomutově • Synagoga v Kadani • Synagoga v Libočanech • Synagoga v Libochovicích • Synagoga v Libyni • Synagoga v Litoměřicích • Synagoga v Lovosicích • Synagoga v Lubenci • Synagoga v Mašťově • Synagoga v Mostě • Synagoga v Podbořanském Rohozci • Synagoga v Postoloprtech • Synagoga v Radouni • Stará synagoga v Teplicích • Nová synagoga v Teplicích • Synagoga v Teplicích-Sobědruzích • Synagoga v Údlici • Synagoga v Ústí nad Labem • Synagoga v Želeči Liberecký kraj • Stará synagoga v Liberci • Synagoga v České Lípě • Synagoga v Jablonci nad Nisou Královéhradecký kraj • Synagoga ve Dvoře Králové nad Labem • Synagoga v Náchodě • Synagoga v Rokytnici v Orlických horách • Synagoga v Trutnově • Synagoga ve Velké Bukovině Pardubický kraj • Synagoga v Dašicích • Synagoga v Hroubovicích • Synagoga v Litomyšli • Synagoga v Pardubicích • Synagoga ve Svitavách • Synagoga v Zájezdci Kraj Vysočina • Malá synagoga ve Velkém Meziříčí • Stará synagoga v Kamenici nad Lipou • Synagoga v Brtnici • Synagoga v Horní Cerekvi ( 84)

• • • • • • •

Synagoga v Hořepníku Synagoga v Jemnici Synagoga v Jihlavě Synagoga v Lukavci Synagoga v Moravských Budějovicích Synagoga v Pelhřimově Synagoga ve Světlé nad Sázavou

Jihomoravský kraj • Abelesova synagoga v Mikulově • Bzenecká synagoga v Mikulově • Dolní synagoga v Mikulově • Guttmannova synagoga v Mikulově • Chasidská synagoga v Mikulově • Nová synagoga v Brně • Polský templ v Brně • Řeznická synagoga v Mikulově • Synagoga v Bučovicích • Synagoga v Bzenci • Synagoga v Dambořicích • Synagoga v Hodoníně • Synagoga v Hustopečích • Synagoga v Jiřicích u Miroslavi • Synagoga v Kyjově • Synagoga v Lednici • Synagoga v Moravském Krumlově • Synagoga v Podivíně • Synagoga v Pohořelicích • Synagoga v Šafově • Synagoga ve Znojmě • Ševcovská synagoga v Mikulově • Velká synagoga v Brně • Vídeňská synagoga v Mikulově • Zimní synagoga v Mikulově Zlínský kraj • Nová synagoga v Holešově • Synagoga v Krásně nad Bečvou • Synagogy v Kroměříži • Synagoga v Uherském Brodu • Synagoga v Uherském Ostrohu • Synagoga ve Velkých Karlovicích • Synagoga ve Vsetíně Olomoucký kraj • Stará synagoga v Prostějově • Synagoga v Olomouci • Synagoga v Tovačově Moravskoslezský kraj • Hlavní ostravská synagoga ( 85)

• • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Malá ortodoxní synagoga v Ostravě Konzervativní synagoga v Orlové Obecní synagoga v České Těšíně Ortodoxní synagoga v Orlové Ortodoxní synagoga v Ostravě Stará synagoga v Opavě Synagoga Machsike ha-Tora Synagoga ve Frýdku Synagoga v Hlučíně Synagoga v Hrušově Synagoga v Karviné-Dolech Synagoga v Karviné-Fryštátě Synagoga v Novém Bohumíně Synagoga v Opavě Synagoga v Osoblaze Synagoga v Ostravě-Přívozu Synagoga v Třinci Synagoga ve Vítkovicích Synagoga v Zábřehu nad Odrou


( 86)

Příloha 5: Nejznámější české synagogy vyobrazení 1) Synagoga Agudas Achim, Brno. Exteriér. Zdroj: http://bam.brno.cz. [online]. c2011. [18. 4. 2016]. Dostupné z: online:

Pohled do hlavního sálu, po rekonstrukci v roce 2016. Zdroj: http://zidovskelisty.info. [online]. [18. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


svatostánek-přes-nové-funkcionalistické-lavice.jpg>

( 87)

Aron hakodeš, opona na Tóru a bima. Zdroj: htpp://www.primator.brno.cz. [online]. [18. 4. 2016]. Dostupné z: online:

Dopisování posledních písmen nového svitku Tóry určeného pro Brno. Zdroj: http://www.zob.cz. [online]. c2010. [28. 4. 2016]. Dostupné z: online:

( 88)

Nový svitek Tóry, vnesený do synagogy v lednu 2016. Na snímku je vidět nový (v zeleném pláštíku, v popředí) i starý (v červeném, vzadu) svitek Tóry. Zdroj: htpp://www.primator.brno.cz. [online]. [28. 4. 2016]. Dostupné z: online:

2) Staronová synagoga, Praha. Zdroj: http://1gr.cz. [online]. [18. 4. 2016]. Dostupné z: online:

( 89)

3) Jeruzalémská (Jubilejní) synagoga, Praha. Zdroj: http://www.zpravy.aktualne.cz. [online]. c2016. [18. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


58/1c8f3feb3e52a10420605fae4e33_base_optimal.jpg>

4) Velká synagoga, Plzeň. Zdroj: http:www.media.novinky.cz. [online]. c2016. [18. 4. 2016]. Dostupné

z:

online:


1461155406>

( 90)

5) Horní synagoga, Mikulov. Zdroj: http://www.novinky.cz. [online]. c2016. [18. 4. 2016]. Dostupné z: online:

6) Zadní synagoga, Třebíč. Zdroj: http://www.concentus-moraviae.cz. [online]. c2010. [18. 4. 2016]. Dostupné z: online:

( 91)

7) Synagoga Český Krumlov. Zdroj: http://www.ckrumlov.cz. [online]. [18. 4. 2016]. Dostupné z: online:

( 92)

Příloha

6:

Výčet

zajímavých

židovských

architektonických památek v ČR a podklady pro tvorbu lekcí48 Níže je uveden výčet nejzajímavějších židovských památek České republiky, rozdělený podle krajů a příslušných okresů v nich. U každé památky je zaznamenán název a typ památky spolu s krátkým popisem a informacemi, čemu a proč se v daném konkrétním případě z hlediska vyučujícího více věnovat. Seznam slouží k tomu, aby se stal vodítkem při případné realizaci lekce v daném místě či okolí a pomohl vyučujícímu se zorientovat v problematice v jeho vlastní lokalitě. Jsou zde uvedeny pouze synagogy či budovy, jež sice nyní funkci synagogy neplní, ale dříve tak byly zamýšleny a dodnes se dochovaly v dostatečné míře. Ve většině zmíněných obcích se také historicky nacházela či dodnes nachází židovská škola, budova rabinátu a hřbitov, jelikož však nejsou z architektonického hlediska tak zajímavé, či jsou v případě prostor v současnosti zcela přestavěny pro komerční či soukromé účely, nejsou níže uváděny. Hřibovy jsou na druhou stranu často veřejnosti nepřístupné, či přístupné jen na vyžádání po předchozí domluvě a nejsou nijak udržované - proto je jejich prohlídka často složitější i pro jednotlivce, natož pro organizovanou školní exkurzi. Nutno předem podotknout, že mnoho synagog, byť se do dnešních dnů dochovalo, tak bylo postupně často soukromým majitelem, který je v novém režimu snadno koupil, přestavěno na obytné prostory, garáže, dílny či sklady. Tyto stavby již nemají mnoho ze své původní funkce a nejsou vhodným místem pro exkurzi žáků. Naopak synagogy, které se podařilo po roce 1989 zakoupit a jsou dnes v majetku Federace židovských obcí ČR jsou postupně kompletně revitalizovány, rekonstruovány a je do nich vracen aktivní židovský život - příkladem této snahy může být například iniciativa „10 hvězd“49 , která, ať již z peněž Evropské unie, dotací či rozpočtů občanských a zájmových spolků, postupně opravuje české synagogy a pořádá v nich navazující aktivity typu výstav o lokální židovské obci či význačných místních osobnostech židovského původu. Díky jejich pomoci doslova vstaly z popela úžasné

48

Zdroje k této části: KLENOVSKÝ, Jaroslav. Brány spravedlnosti. Ústí nad Labem: Foto Studio H, 2012. ISBN 978-80-902349-9-4 et KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Šlapanice: ERA, 2001. ISBN 80-86517-08-X et http://synagogy.euweb.cz, 1.4.2016, 19:30 49

www.10hvezd.cz ( 93)

synagogy v Boskovicích, Brandýse nad Labem, Jičíně, Krnově, Mikulově, Nové Cerekvi, Plzni, Polné a Úštěku. Níže je nyní uveden seznam vybraných památek, ze kterého může vyučující při plánování exkurze vycházet. 2.6.1. Hlavní město Praha Praha Praha je dnes stejně jako ve středověku hlavním židovským centrem, kde v její židovské čtvrti, dříve samostatném městě Josefově, nalezneme židovských památek nejvíce a jsou pro návštěvníky nejlépe přístupné. Pro výklad zde lze zvolit například nejstarší a dosud svému účelu sloužící Staronovou synagogu, jednu z prvních gotických staveb v Čechách s ojedinělou pětižebrovou klenbou. Alternativou je pak navštívit největší a nejmladší synagogu, tzv. Jeruzalémskou neboli Jubilejní, postavenou roku 1906 v maurském a secesním slohu. Nezanedbatelnými architektonickými památkami jsou také (nyní po novogotické přestavbě) Maiselova synagoga ze 16. století, druhá nejstarší synagoga zvaná Pinkasova, sloužící dnes jako muzeum, nebo opět další stavba v oblíbeném maurském slohu, Španělská synagoga, která je dnes rovněž přeměněna na výstavní prostory. kromě toto se zde také nachází starý a nový židovský hřbitov, obřadní síň, židovská radnice a několik košer restaurací a pekárna. 2.6.2. Středočeský kraj Benešov Na Benešovsku nalezneme potenciálně vhodné objekty pro exkurzi hned čtyři, doopravdy vhodný k návštěvě je však po bližším přezkoumání pouze jeden z nich. Jedná se o klasicistní synagogu v Divišově z poloviny devatenáctého století, sloužící dnes jako muzeum lokálního židovského osídlení. Synagoga z 19. století v Pravoníně je dnes využívána jako soukromý objekt, tj. rekreační chata či chalupa a v podstatě z ní nebylo takřka nic zachováno. Dále se zde nacházejí synagogy v Načeradci a v Pyšelích však v současné době slouží jako sklady a nejsou veřejnosti dostupné. Beroun V tomto okrese se určitě vyplatí navštívit jednoduchou ale zachovalou synagogu v Hořovicích z roku 1903, která byla plně funkční až do druhé světové války. Dnes je ve ( 94)

vlastnictví Českobratrské církve evangelické, která se zasloužila o její rekonstrukci a přestavbu. Kolín Přímo v Kolíně nalezneme v ulici Na Hradbách výborně původně zachovanou raně barokní synagogu z roku 1642. Jedná se o důmyslně řešenou podélnou stavbu dělenou do tří traktů. V interiéru je dochovaná štuková výzdoba a schránka na Tóru aron hakodesh z roku 1696. Zajímavostí je, že po druhé světové válce, kdy se krátce používala v letech 1945 až 1955, byly některé části jejího vybavení odvezeny do synagogy Temple Emmanuel v Denveru ve Spojených státech Amerických, další pak do muzeí v Kolíně a Praze. Posledním rabínem této synagogy za dobu její funkčnosti byl známý veřejně činný vrchní zemský rabín a spisovatel Dr. Richard Feder. Kutná Hora Synagoga v maurském slohu z roku 1899 tvoří na Kutnohorsku jednu ze zajímavých památek města Čáslav. Pozoruhodné je, že jejím architektem byl Wilhelm Stiassny, který projektoval i pražské synagogy Vinohradskou (s prostorem až pro 40 000 věřících, dnes nedochovaná) a Jeruzalémskou. Přímo v Kutné Hoře pak stojí synagoga z roku 1881, kde se dodnes dochovala ženská galerie a původní schodiště a portál, v současné době je však v majetku Církve československé husitské a tak byla schránka na Tóru zcela odstraněna, stejně jako desky Desatera a vitráže s židovskými motivy, které bývaly v oknech. Příbram V Březnici na Příbramsku stojí za návštěvu s žáky synagoga postavená v osmnáctém století, která je dnes chráněná jako kulturní památka. Tato stavba je ukázkou dodnes dochovaného centrálního typu synagogy v pozdně barokním, místy až klasicistním slohu s klenutím a barokními lunetami. Jako v jedné z mála synagog zde byla nalezena tzv. geníza, tj. místo, kde se skladovaly poškozené hebrejské rukopisy, modlitební knihy a další tiskoviny ze 17. až 19. století. Kromě příbramské synagogy je zajímavá i Nová synagoga v Dobříši z počátku minulého století podle projektu Aloise Richtera v novorománském slohu.

( 95)

Rakovník Nejzachovalejší a nejbohatší výzdobu v okolí má v současnosti v okrese synagoga v Rakovníku, postavená roku 1763 ve Vysoké ulici, která plnila svoji funkci až do druhé světové války. Po válce byla část vybavení odvezena do New Yorku, kde byla restaurována a následně uložena, i tak ale dnes v synagoze nalezneme k vidění původní rokokový aron ha-kodesh a štukovou výzdobu stropů. Menší synagoga je pak dochovaná také na ulici Aloise Jiráska v Novém Strašecí, kde však z původního interiéru poté, co budova přiadla roku 1950 Československé církvi husitské, mnoho nezbylo, ačkoliv alespoň i nově zrekonstruované klasicistní exteriéry této stavby z roku 1858 stojí za shlédnutí. 2.6.3. Jihočeský kraj Český Krumlov Výjimečnou novorománskou synagogu nalezneme v Českém Krumlově. Tato stavba z roku 1909 byla první budovou v tehdejším Rakousku-Uhersku, která stojí díky použití železobetonu. Synagoga, místně nazývaná též (nesprávně) templ, se vyznačuje dominantní osmibokou věží a zastavěnou plochou přes 500 metrů čtverečních. Prostor pojme až 200 věřících, kdy jsou muži a ženy odděleny vpravo a vlevo. Jindřichův Hradec V tomto okrese je stavbou, která si nejvíce zaslouží pozornost a zároveň má návštěvníkům co nabídnout, novorománská synagoga v Třeboni. Synagoga zahrnuje modlitebnu, dvorek a na něj navazující obytnou přístavba pro správce synagogy. V interiérech dodnes nalezneme původní štuk a výzdobu, které na rozdíl od aron ha-kodeš, opony či dalších rituálních předmětů přečkal těžké válečné časy. Budova je od roku 2012 opravená a je v majetku Pražské židovské náboženské obce. Písek Písecko se může pochlubit hned třemi neopomenutelnými židovskými památkami dvoupatrovou synagogou v Písku z roku 1872, jež prodělala v roce 2005 nákladnou rekonstrukci a dvěma synagogami v Milevsku. Nová Milevská synagoga, vybudovaná v roce začátku první světové války, se může pyšnit neobvykle architektonicky řešeným kubistickým průčelím a dvojitým schodištěm. Stará synagoga z 18. století, která byla

( 96)

funkční do roku 1919, podlehla přestavbě a stala se tak do jisté míry raritou - synagoga tvoří sklep nově postavené obytné budovy nad ní. Prachatice Nenápadnou, avšak zajímavou stavbu z roku 1828 v klasicistním stylu, která v sobě kombinuje modlitebnu, školu a byt, je synagoga ve Čkyni. Tato synagoga je spolu s Bechyňskou nejstarší dochovanou stavbou tohoto druhu na území jižních Čech. V interiérech jsou částečně dochovány nástěnné fresky a ženská galerie. Kromě školy a bytu rabína obsahuje tento komplex také zvláštní přístěnek na pohřební vůz. Tábor Na Táborsku je dominantou dnes již nevyužívaná, avšak nově opravená synagoga v Bechyni, jejíž vznik je datován k počátku 70. let 19. století. Památka je dochovaná v dobrém stavu, v současné době je po rekonstrukci a v interiérech se kromě jiného nachází výstavní prostor se stálou expozicí představující návštěvníkům historii židovských obyvatel okresu.

2.6.4. Plzeňský kraj Domažlice Pokud by se vzdělávací lekce a exkurze odehrávala v okolí Kdyně, bylo by ideální navštívit právě zdejší synagogu ze začátku 60. let 19. století, která má velmi dobře zachovaný původní interiér a je bez problémů dostupná. Jedná se o velký halový prostor v zástavbě řadových domů s dochovaným dřevěným pozdně klasicistním svatostánkem, původní výmalbou i podlahovými dlaždicemi. Klatovy Na Klatovsku v dnešní době stojí na jedenáct dochovaných synagog. Ačkoliv některé z nich, jako například synagoga v Děšenicích či Janovicích nad Úhlavou, byly zcela zbaveny svého účelu a přestavěny na obytné prostory, jiné, jako je synagoga v Hartmanicích, se podařilo zachovat a postupně obnovovat jejich původní účel. Hartmanická synagoga z let 1883-89 ve stylu novorenesance byla po pohnutých válečných událostech znovu opravena a otevřena až roku 2006 a téhož léta se stala

( 97)

„Stavbou roku“ Plzeňského kraje. Na podzim 2013 se zde konala první šabatová bohoslužba od roku 1938,50 kterou organizovala Česká unie židovské mládeže. Plzeň Mezi mnoha menšími vesnickými stavbami na Plzeňsku rozhodně vyniká Velká synagoga přímo v centru Plzně. Tato stavba je největší synagogou v České republice, druhou největší v Evropě a třetí největší na světě.51 Novorománská synagoga s maurskými prvky od vídeňského architekta Maxe Fleischera a Čecha Emanuela Klotze je vskutku monumentální stavba. Na synagoze můžeme obdivovat podélnou trojlodní dispozici, dvě symetrické 45 metrů vysoké věže v průčelí, dochované rostlinné motivy ve výzdobě interiéru i původní varhany. Po válce byla synagoga roku 1992 prohlášena kulturní památkou České republiky, znovu otevření se dočkala až roku 1998 a nyní slouží jako prostor k pořádání kulturních akcí. Postupné restaurování původního vybavení a maleb stále probíhá. Rokycany Nenápadná, leč významná synagoga se nachází v Radnicích na Rokycansku. Ačkoliv z interiéru se mnoho nedochovalo, vnější podoba a ženská galerie zůstaly zachovány. Zajímavostí je, že zde před druhou světovou válkou byl rabínem Isaac Mayer Wise52, který se po emigraci do Spojených států amerických stal jedním z významných zakladatelů hnutí reformní odnože judaismu.

2.6.5. Karlovarský kraj Byť v tomto okrese bývalo ne méně než sedm aktivních synagog, které fungovaly až do válečných let, změny režimu v roce 1989 se již nedočkala žádná a v Karlových Varech, Chebu i Sokolově po nich zbyly pouze pamětní desky.

50

NICHTBURGEROVÁ, Petra. První bohoslužba v Hartmanicích po 75 letech. Maskil. listopad/prosinec 2013, roč. 13, čís. 3, s. 10. Dostupné online: http://www.maskil.cz/5774/3.pdf 51

První největší synagoga na světě je v Izrealském Jeruzalémě, druhá v Maďarské Budapešti.

52

Nar. 1819 Lomnička, Rakouško-Uhersko, zemřel 1900 v Cincinnati, Ohio, USA. ( 98)

2.6.6. Ústecký kraj Děčín Ve čtvrté Děčínské čtvrti Podkomly můžeme navštívit jednu z mála dosud skutečně aktivně využívaných synagog v České republice a jedinou v severních Čechách. Na stavbu finančně přispěli sami děčínští občané a byla slavnostně otevřena roku 1907 na místě bývalého sportoviště. Stavba je v secesním slohu s již tradičními maurskými prvky. Po obnovení děčínské židovské obce v roce 1993 prošla budova nákladnou a rozsáhlou rekonstrukcí a tak i dnes zde můžeme obdivovat umělecky zpracovanou (byť moderní, z roku 2005) schránku na Tóru, lustr z českého křišťálu a restaurovanou původní výzdobu stěn a stropu. Louny Louny se mohou pyšnit zajímavou dvoupodlažní synagogou v novorománském slohu z roku 1871 podle plánů pražského architekta Johanna Staňka. Ačkoliv se původní vybavení interiérů nedochovalo, stojí za vidění nově opravený exteriér a například i místní židovský hřbitov, který se nachází nedaleko. Litoměřice V tomto okrese se nachází jedna velmi zvláštní synagoga, která jistě stojí za zmínku, byť v ní návštěvník nenalezne ani bohatou výzdobu, ani umělecky cenné vybavení. Jde o synagogu v terezínském ghettu nenápadně schovanou v zadním traktu jednoho z obytných domů v Dlouhé ulici. Dodnes se zde dochovaly byť skromné, avšak o to působivější nástěnné malby od Artura Berlingera, který zde bylo rovněž kantorem. Druhou alternativou k návštěvě je pak v tomto okrese klasicistní synagoga z let 1791-1794 v Úštěku. Svým vzhledem jde o zcela originální stavbu: štíhlá budova na okraji skalního srázu, jež je ze strany při vstupu jednopatrová, ze strany skalního masivu pak připomíná spíše stavbu věžového typu. V interiéru nalezneme kopie původního nedochovaného vybavení a bohatou výmalbu se zlacením v maurském duchu. Zatímco v 1. patře je modlitebna, v suterénu pak bývala zřízena židovská škola. V 70. letech minulého století měla být synagoga po letech chátrání stržena. Tak se však nestalo a tak o desetiletí kompletně vyhořela a byla obnovena až roku 2003. Stavba je chráněna jako kulturní památka České republiky a v současnosti patří pod Federaci židovských obcí. Žatec ( 99)

Žatecká synagoga je druhou největší svého druhu u nás, hned po synagoze plzeňské. Budova podle plánů již zmíněného pražského stavitele Staňka z roku 1872 se nese v maurském stylu a dominují jí dvě mohutné věže. V interiéru bývala bohatě zdobená nástěnnými malbami z let 1880-1911, které se však nedochovaly. V současné době je prostor využíván jako koncertní sál a místo pro pořádání výstav, svému původnímu účelu synagoga sloužila naposledy před druhou světovou válkou.

2.6.7. Liberecký kraj Liberec Nejmladší z Českých synagog se nachází v severočeském Liberci. Tzv. Nová synagoga, nazývaná také Stavba smíření, byla postavena v roce 2000 na místě původní stavby, která byla vypálena během Křišťálové noci (noc 9. / 10. 11. 1938). Jde o první synagogu nově postavenou po skončení druhé světové války. Budova je zajímavá svým moderním minimalistickým pojetím a neobvyklým trojúhelníkovým půdorysem. Ačkoliv většina vybavení je nová a moderní, svitek Tóry, byť částečně poškozený ohněm, byl zachován právě ze Staré, původní, synagogy.

2.6.8. Královéhradecký kraj Hradec Králové V Hradci Králové stojí secesní synagoga s maurskými prvky od architekta Václava Weinzettla postavená v letech 1904-1905, která je jedou z největších v České republice. Kromě modlitebního sálu se v jejích prostorách nacházely také byty pro správce a rabína a jednací síň s knihovnou. Poté, co zde v letech 1960-2007 budovu využíval pro své potřeby státní archiv, čemuž přizpůsobil i veškerý interiér, se nyní, kdy stavba přešla do majetku pražské židovské obce, začíná postupně obnovovat a je cíl ji znovu využíval jako prostor pro pořádání akcí s židovskou tématikou. Jičín Jičínská synagoga, stojící pár kroků od hlavního náměstí, se dočkala své obnovy právě díky již zmíněnému projektu revitalizace židovských památek „10 hvězd“ a podpoře pražské židovské obce. Podélná stavba se sedlovou střechou původně z roku 1773 je dochovaná v pozdně barokním slohu. Nejdominantnějším prvkem je zde barokní (100 )

schrána na Tóru, která byla původně oltářem jezuitského kostela na druhé straně náměstí. Na zdech i stropě nalezneme florální a geometrickou výmalbu v klasicizujícím stylu.

2.6.9. Pardubický kraj Chrudim Stejně jako v Karlovarském kraji, ani v Pardubickém kraji se bohužel nedochovalo mnoho synagog, ze kterých by si v dnešní době mohl návštěvník udělat ucelený nebo alespoň částečný obrázek o typologii a formě židovské architektury. Ačkoliv historicky se synagogy nacházely například v Luži, Jevíčku či Hlinsku, žádná z nich není ideálním cílem pro zamýšlenou školní exkurzi, neboť zde není mnoho dochováno. Jedinou výjimkou je snad synagoga z roku 1870 stojící v Heřmanově Městci právě na Chrudimsku. Zvenčí nenápadná stavba však překvapí kvalitně restaurovanými interiéry: kopie původních dřevěných lavic, lustrů a železného schodiště utvářejí prostor obdélníkové hlavní modlitebny s ženskou galerií táhnoucí se dokola kolem tří stěn, které jsou bohatě vyzdobeny geometrickými ornamenty. Unikátem je také vstup na onu ženskou galerii - zatímco muži vcházejí klasickým hlavním vchodem do synagogy, ženy vstupují vysutým můstkem v prvním patře, vedoucím z patra sousedního domu.

2.6.10. Vysočina Jihlava V Polné na Jihlavsku stojí malá byť zajímavá synagoga, která stojí za pozornost. Hlavní barokní sál byl po požáru přestavěn do nynějšího novogotického stylu a jsou zde zachovány i fragmenty původní nástěnné výmalby, znovu objevené během rekonstrukce na přelomu tisíciletí. Kromě architektonické stránky věci je zde možné shlédnout expozici zabývající se zajímavou částí českých dějin, tzv. hilsneriádou, neboli případem Leopolda Hilsnera z Polné, který byl na sklonku předminulého století inscenovaně obviněn z vraždy křesťanské dívky Anežky Hrůzové. Tato událost byla prvním signálem nadcházejících antisemitských nálad, které se pak ve společnosti plně rozvinuly během třicátých a čtyřicátých let minulého století.

(101 )

Třebíč Nelze v tomto výčtu jistě zapomenout na nejlépe dochovanou židovskou čtvrť nejen v rámci České republiky, ale také v rámci celé střední Evropy. V Třebíči téměř neproběhla vlna asanací na sklonku 19. století a ze židovské zástavby bylo zbořeno jen opravdové minimum domů. Dodnes tak zde najdeme především Přední synagogou postavenou před rokem 172153 a dnes patřící Církvi československé husitské a druhou, Zadní synagogu. Zadní neboli Nová synagoga, označovaná též jako Neuschul, která je nyní v majetku židovské obce, byla vystavěna roku 1669. Uvnitř je k vidění štuková výzdoba, kamenné umyvadlo a nástěnné malby z let 1706-7, sestávající z ornamentů a především kaligrafického ztvárnění veršů Tóry. Původní čistě mužský prostor modlitebny byl změněn, když byla roku 1837 k synagoze přistavěna i ženská galerie a vstup do ní. Návdavkem nad tyto dvě synagogy je v Třebíči k vidění například i dům významného židovského rodáka Seligmana Bauera, košer řeznictví, škola, radnice, budova rabinátu, chudobinec, hřbitov a původní, dnes již opravené, obytné domy nacházející se uprostřed židovského ghetta. Havlíčkův Brod Havlíčkobrodské město Golčův Jeníkov má ve svém centru novorománskou synagogu ze sedmdesátých let devatenáctého století. Jeníkovská synagoga byla v řešení své fasády silně inspirována dnes již nestojící vídeňskou synagogou na Tempelgasse, kterou projektoval známý architekt Ludwig Förster54. Kromě modlitebny nalezneme v budově rovněž i byt rabína a malou zimní modlitebnu. V Golčově Jeníkově se zachovaly také pozůstatky každodenního života místní židovské obce - školu, ješivu,55 dům rabína a košer řeznictví a jatka.

53

K roku 1721 je datována první dochovaná zmínka, i když pokud je „Nová synagoga“ postavená léta 1669, „Stará“ by měla být logicky ještě starší. 54

Německý architekt Ludwig Christian Friedrich von Förster (narozen 1797, zemřel 1863) projektoval rovněž například (dnes již nestojící) největší synagogu ve Vídni Leopoldstädter Tempel, která se zase stala vzorem pro Španělsou synagogu v Praze. Dále mezi jeho pracemi najdeme například Divadlo Reduta v Brně (1831), Velkou synagogu v Budapešti (1854-1859) i několik křesťanských kostelů a soukromých obytných vil. 55

Pojem ješiva znamená židovská náboženská škola vyššího stupně vzdělání. Ješivy bývaly rozvinuty především ve střední a východní Evropě, dnes je nalezneme především ve Spojených státech a Izraeli a jejich posluchači se zaměřují především na studium Tóry a Taludu. (102 )

Velké Meziříčí Tzv. Nová synagoga ve Velkém Meziříčí, byť není využívána ke svému původnímu účelu, stojí za zmínku. Je výjimečná jednak použitím neomítnutých červených cihel na fasádě, ale především svým zpracováním v interiéru: nalezneme zde nepravou valenělomenou klenbu s dřevěným obložením a výzdobou nesoucí motivy šesticípé Davidovy hvězdy. Původní barevná vitrážová okna s židovskými motivy se bohužel nedochovala, stejně tak jako jiné interiérové vybavení.

2.6.11. Jihomoravský kraj Blansko V Boskovicích na Blanensku nalezneme dnes novogoticky přestavěnou synagogu nazývanou Synagoga mayor pocházející z roku 1693. Synagoga má klasický hlavní sál a zvýšenou ženskou galerii, kromě toho se zde dochovaly nástěnné malby, původní schrána na Tóru a kovové zábradlí bimy. V roce 1994 připadla synagoga židovské obci v Brně, která se léta 2001 zasadila o její celkovou rekonstrukci. Aktuálně není aktivně využívána, avšak slouží jako výstavní prostor a místo pořádání kulturních akcí související s jihomoravským židovským osídlením. Brno-město Jediná současná synagoga v Brně a zároveň jediná dosud aktivně sloužící na Moravě je tématem ukázkové lekce v následující praktické části této práce, kde je možné se o ní dozvědět více a proto zde v přehledu nebude znovu uváděna. Brno-venkov V okrese Brno-venkov by bylo vhodné zmínit jednu zajímavou stavbu, kterou je synagoga v Dolních Kounicích. Když byla stará kounická synagoga zničena při švédském obléhání ve čtyřicátých letech sedmnáctého století, rozhodla se ji místní komunita znovu obnovit až roku 1656, přímo uprostřed tehdejší židovské čtvrti. Obdélníková podélná stavba původně v barokním slohu, jejíž součástí je i prostá studovna, je netypicky orientovaná nikoliv dle světových stran, ale shodně s orientací křesťanských kostelů v Kounicích. Do současné podoby se dochovala vnitřní výzdoba tvořená převážně geometrickými ornamenty a kaligrafickými ztvárněními citátů či výroků. Na sklonku devatenáctého století byla synagoga rozšířena, aby mohla nadále (103 )

sloužit zvětšujícímu se počtu věřících a byl tak přistavěn její jižní trakt. Po válce však zůstala nevyužívána a roku 1994 připadla stavba do vlastnictví Židovské náboženské obci v Brně, která ji využívá především ke kulturním účelům. Břeclav Novorománskou bohatě zdobenou stavbou synagogy se může pochlubit i jihomoravská Břeclav. Budova vystavěná v roce 1868 na místě původního staršího objektu a od dvě dekády později znovu přestavěná vídeňským architektem Maxem Fleischerem.56 Synagoga s vnitřní kapacitou přes čtyři sta míst má dodnes zachovalý podélný půdorys zakončený dvěma věžičkami v průčelí. Uvnitř se pak nachází nově restaurovaná bohatá výmalba s maurskými prvky, dochovaný dřevěný strop a další části původního či obnoveného vybavení. Kromě břeclavského svatostánku zde zve k návštěvě i místní Horní synagoga, zvaná též Altschul57 či Velká, stojící v Mikulově, židy nazývaném Nyklšpork.58 Renesanční stavba z cca. poloviny šestnáctého století, financovaná polskými židy, je originálně postavená šikmo k uliční čáře, čehož je příčina požadovaná orientace vůči východu. Po ničivém požáru byla synagoga v letech 1719-1723 barokně přestavěna a po ohni v roce 1819 naznala úprav empírových. Hlavní sál synagogy se pak v moderní době dočkal rekonstrukce v době mezi lety 1977 a 1989. Synagoga je zařazena na seznam kulturních památek České republiky. 59 Ze zaniklých synagog v Mikulově lze jmenovat alspoň následující, aby byla představa, o jak živou a historicky aktivní obec se zde jednalo - dnes nedochované synagogy jsou například Aškenázská (Aschkenasschul,

56

Max Fleischer, narozen 1841 v Prostějově, zemřel 1905 ve Vídni. Ve svých projektech se věnoval převážně novogotickým i jiným synagogám a funerálnímu umění. Mezi jeho díla patří vídeňské synagogy v ulicích Schmalzhofgasse, Müllnergasse či Neudeggergasse a obřadní síň židovského hřbitova v Brně a v Mikulově. 57

Tato synagoga je hned z počátku své existence spojována se známým rabínem Jehudou Löwem ben Becalelem, který zde před svým stěhováním do Prahy působil. Rabbi Löw, hebrejským akronymem nazývaný MaHaRaL (zkratka hebrejského Morenu ha-rab Löw, tj. náš velký učitel rabín Löw), byl nejen legendárním tvůrcem pražského Golema, ale též vědcem, učencem a spisovatelem. V češtině dosud vyšel pouze zlomek jeho díla a to svazky Ner micva (Světlo příkazů) a Netivot olam (Stezka světa). 58

Mikulov, do poloviny 19. století sídlo českých zemských rabínů, měl odedávna velmi početnou židovskou komunitu srovnatelsnou s Prahou. V tomto jihomoravském městě byla v době největšího rozkvětu židovská celá polovina jeho obyvatel, tj. cca 3500 měšťanů, kteří se zde usídlili v 15. století po vyhnání židů z velkých města jako Brna a Znojma. židé zde měli vlastní samostpávu a mnohé výsady a s 317 domy v nichž sídlilo na 600 rodin šlo o největší židovskou obec v Čechách. Bohužel, většina židovské čtvrti podlehla asanaci a změnám územního plánu v 50. letech 20. století. 59

Zařazena byla již v roce 1958. (104 )

1675), Michlštetrovská (Michlstädterschul, 1697), Vídeňská (Wienerschul, pol. 18. století), Ševcovská (Schusterschul) či Löb-Abelesova (Löb Abelesschul).

2.6.12. Olomoucký kraj Přerov V tomto okrese nalezneme v dnes osmi tisícovém městě Lipníku nad Bečvou nejstarší synagogu na Moravě. Jedná se o stavbu patrně z doby kolem roku 1630, která podle domněnek nahradila dříve stojící dřevěný svatostánek. V místě jsou rovněž zachovány pozůstatky rituální lázně mikve. Dnes budovu bývalé synagogy vlastní Československá církev husitská, což vedlo k tomu, že dochované vybavení interiéru bylo odstraněno a dokonce proběhla i změna orientace celé budovy o 90 stupňů. Prostějov Na místě původní synagogy byla roku 1864 postavena Franzem Macherem honosná novorománská synagoga v Hranicních. Jedná se o dvoupodlažní stavbu obdélníkového půdorysu pro cca. 250 osob. V interiéru bylo zachováno původní rozvržení hlavní lodi a ženské galerie a štuková výzdoba. Vybavení jako takové se nedochovalo a dnes budova slouží jako kulturní a společenský prostor městského muzea. Šumperk Místní synagoga ve Ztracené ulici v Lošticích na Šumpersku je kulturní památkou již od roku 1958. Ačkoliv původní stavba byla roubená, ta, která se dochovala, pochází z přelomu 18. a 19. století a je postavená v klasicistním stylu. Dodnes zde nalezneme fragmenty původní výmalby a od roku 2006 prochází budova postupnou obnovou. Od roku 2011 hostí ve svých prostorech stálou expozici místního muzea a knihovnu.

2.6.13. Moravskoslezský kraj Bruntál V Krnově na Bruntálsku se nachází další unikátní stavba svého druhu - jde o jedinou dodnes dochovanou synagogu s dvouvěžovým průčelím na území Moravy a Slezska. Stavba v novorománském a maurském slohu je z roku 1872. V interiéru nalezneme dobře dochovaný dřevěný kazetový strop, původní litinové konstrukce na ženské galerii (105 )

a fragmenty dobového plynového osvětlení, které ve 20. letech 20. století nahradilo elektrické světlo a rovněž, byť ve špatném stavu, se zde zachovaly okenní vitráže, které jsou nyní postupně restaurovány a obnovovány. Dnes je budova využívána jako výstavní a kulturní prostor pro akce pojící se s židovskou tématikou. Krnovská synagoga je také bohužel jedinou památkou tohoto druhu, která se v Mravskoslezském kraji zachovala na takovéto úrovni. Je zda například i synagoga v Českém Těšíně, která však do dnešních dob vkročila jako kulturní dům pro polské občany a svoji funkci tak neplní již ani vzdáleně.

2.6.14. Zlínský kraj Kroměříž Na Kroměřížsku se odedávna rozrůstala početná židovská komunita, o níž máme první zprávu dochovanou z roku 1391. V tomto okrese je dominantou známá renesanční Stará (zvaná též Šachova 60) synagoga v Holešově, kde je do dnešní doby výborně dochován původní barokní interiér a geometrická výzdoba stěn nesoucí rustikální florální motivy, náboženské texty a motivy ptáků. Ve druhém patře, kde se nacházela školní učebna, jsou na dřevěném stropě ze třicátých let 18. století zpodobněny veverky, zajíci, vlci, lvy, jednorožci, rakouské orlice a další reálná zvířata i rozličné zoomorfní a teriomorfní motivy, jakož i zobrazení druhů ovoce a rostlin. V samotné Kroměříži se historicky nacházely synagogy hned tři, do dnešních dnů se ovšem nezachovala žádná. Nejstarší z nich fungovala patrně od 16. století do roku 1656. Druhá, barokní synagoga postavená dle plánu architekta Giovanni Pietra Tencally, ustoupila veřejné zahradě roku 1921. Nejmladší a nejkratší dobu sloužící pak byla synagoga od architekta Jakoba Gartnera, postavená roku 1910 a zničená o třicet dva let později. Uherské Hradiště V centru Uherského Hradiště můžeme navštívit novorománskou stavbu z roku 1875. Jedná se o dvoupatrovou konstrukci, kupolí z roku 1904 a využitým podkrovím. Novorománskou stavbu z venku zdobí jemné secesní detaily a rostlinné motivy ve štítech. Synagoga je po povodních z roku 1997 nově rekonstruovaná a zbavená 60

Pojmenování Šachova pochází z akronymu jména význačného rabína, který je v Holešově pochován, Šabtaje ben Me’ira ha-Kohena. (106 )

předchozích vnitřních přestaveb, ale jelikož v současné době slouží jako veřejná městská knihovna, nebylo z jejího interiérového vybavení na místě téměř nic zachováno. V roce 2004 pak byla obnovena i původní kupole, která shořela při vypálení synagogy během druhé světové války.

(107 )