ICHTYOLOGICKÝ PRŮZKUM TICHÉ ORLICE V ROCE 2011 JEZ U MVE MÍTKOV

RNDr. Josef Křížek – L.I.F.E. Laboratoř ichtyologie a ekologie ryb Zahradní 82, 250 84 Sibřina IČO: 45110255 DIČ: CZ521126155

ICHTYOLOGICKÝ PRŮZKUM TICHÉ ORLICE V ROCE 2011 JEZ U MVE MÍTKOV

Vypracoval: RNDr. Josef Křížek Říjen, 2011

Ichtyologický průzkum Tiché Orlice v roce 2011 (jez u MVE Mítkov) – Zpráva L.I.F.E., v Sibřině 2011.

ÚVOD Ichtyologický průzkum Tiché Orlice v oblasti jezu MVE u penzionu Mítkov byl proveden na základě objednávky majitele MVE, pana Ing. Františka Starého, v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí jezu, do které je zahrnuta i výstavba vhodného typu rybího přechodu. Šetření bylo uskutečněno se souhlasem VÚS ČRS a ve spolupráci s MO ČRS Brandýs nad Orlicí. Zkoumaný úsek toku je součástí sportovního pstruhového revíru 453 063 Tichá Orlice 3. MATERIÁL A METODIKA Ichtyologický průzkum zahrnoval rekognoskaci morfologie řeky Tiché Orlice v úseku o délce 400 m od jezu MVE po proudu a 200 m od jezu proti proudu. Pro ichtyologický průzkum elektrolovem byly zvoleny dvě lokality v úseku pod jezem. První v délce 110 m od vyústění odtoku od MVE k jezu, druhá, o délce 60 m, pak přibližně 100 m pod vyústěním odtoku od MVE. Ve sledovaném úseku řeky byly nejprve přístrojem YSI 556 změřeny vybrané základní parametry kvality vody – teplota, vodivost, salinita, množství rozpuštěného kyslíku, nasycení kyslíkem, pH a redox potenciál. Průzkum ichtyocenózy byl proveden elektrolovem broděním agregátem BMA (elektrocentrála Honda GX 160 o výkonu 2 kW, výstupní napětí 300-650 V, max. výstupní proud 10 A, výstupní frekvence pulzů 50 Hz). Opakované odlovy proběhly za použití běžných, schválených metodických postupů (Adámek, Jurajda 2006; Jurajda, Slavík, Adámek 2006; Kestemont, Goffaux 2002). V případě vysoké početnosti vranky obecné bylo kvantitativní hodnocení tohoto druhu provedeno na kratším úseku a ve zbývající části prolovovaného toku pak byla pouze ověřována její přítomnost a přibližná hustota osídlení. Po skončení lovu byly zjišťovány základní parametry zkoumaných úseků toku (délka, šířka a celková plocha), zaznamenány hlavní rysy hydrologie a morfologie biotopů (Langhammer 2008). Lovené lokality byly zaměřeny přístrojem GPS Garmin Oregon 400t v souřadnicovém systému WGS 84. Vzorky ichtyocenóz byly hodnoceny standardním postupem, z hlediska druhového složení, celkové početnosti a biomasy, početnosti a biomasy jednotlivých druhů, přítomnosti tohoročků zjištěných druhů a rovněž z pohledu délkové struktury. VÝSLEDKY A DISKUSE Hodnocení ichtyocenózy a hydromorfologie toku bylo provedeno 29.9. 2011. Po předchozí rekognoskaci byly, vzhledem k výrazné odlišnosti v hydrologii a morfologii toku pod jezem v úseku nad a pod ústím odtoku MVE, vybrány pro ichtyologická šetření v této části řeky dvě lokality. První z nich zahrnovala úsek o délce 110 m od lávky k jezu s minimálním zůstatkovým průtokem. Druhá, dlouhá 60 m, pak byla vybrána níže po proudu, pod vyústěním odtoku od MVE, tedy se stávajícím plným průtokem (Tab. 1). Oblast nad jezem nebyla do šetření zahrnuta, neboť hloubka vody v nadjezí by vyžadovala nasazení lodě a elektrolovného zařízení s podstatně vyššími technickými parametry. Účinnost použitého elektrolovného agragátu byla značně limitována i na lokalitě dvě, pod vyústěním odtoku MVE, kde hloubka vody při pravém břehu dosahovala místy více než 1,5 m. Naměřené hodnoty vybraných parametrů jakosti vody jsou uvedeny v Tab. 2. Tab. 1 Souřadnice dolní a horní hranice lovených úseků a jezu MVE. LOKALITA

DOLNÍ OKRAJ

HORNÍ OKRAJ

Tichá Orlice-Mítkov pod jezem N 49°59,872´; E 16°15,369´ N 49°59,818´; E 16°15,390´ Tichá Orlice-Mítkov pod výpustí MVE N 49°59,941´; E 16°15,353´ N 49°59,906´; E 16°15,572´ Tichá Orlice-Mítkov jez N 49°59,905´; E 16°15,391´

2

délka (m) 110 60


Tab. 2 Hodnoty vybraných parametrů jakosti vody naměřené v Tiché Orlici na lokalitě 1. PARAMETR / DATUM teplota vody (t -°C) konduktivita (mS/cm) rozpuštěný kyslík ( O2mg/l) nasycení kyslíkem (O2 %) salinita redox potenciál reakce vody (pH)

29.9.2011 12,86 0,317 10,32 97,10 0,20 96,50 7,90

Lokalita 1: Tichá Orlice - Mítkov pod jezem Souřadnice: dolní okraj N 49° 59,872´; E 16° 15,369´; horní okraj N 49° 59,818´; E 16° 15,390´ Morfologie toku: Koryto řeky je v úseku mezi vyústěním odtoku MVE a jezem v podélném profilu rovné. Šířka zatopeného koryta se pohybovala mezi 18 - 20 m s průměrem 19 m. Substrát pevného dna tvoří z 20 % skalnaté podloží, 70 % představují balvany a 10 % kameny. V době šetření, kdy tímto úsekem protékal pouze minimální zůstatkový průtok, dosahovala maximální naměřená hloubka vody v proudnici 120 cm a minimální 45 cm. Střední hloubka pak odpovídala přibližně 75 cm. Celý úsek charakterizoval klouzavý proud zhruba o rychlosti 0,03 - 0,05 m/s. Břehovou hranu pravého břehu tvoří zapojená linie stromů, levou pak les. Oba břehy mají přirozený charakter. Ichtyocenóza: Průzkumným lovem 29.9.2011 v úseku o délce 110 m a ploše 2090 m2 bylo celkem uloveno 188 ryb šesti druhů: štika obecná (Esox lucius), plotice obecná (Rutilus rutilus), hrouzek obecný (Gobio gobio), jelec tloušť (Squalius cephalus), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), vranka obecná (Cottus gobio) a rovněž i larva mihule potoční (Lampetra planeri). Vzhledem k velmi početnému výskytu vranky obecné v horních dvou třetinách lokality, bylo její kvantitativní hodnocení provedeno na kratším úseku (délka 14 m, plocha 266 m2) a ve zbývající části toku byla kontrolována pouze hustota osídlení. V úlovku jednoznačně dominovala vranka (88,5 % z celkové početnosti a 51,0 % z celkové biomasy). Druhým nejpočetnějším druhem byl tloušť se 4,4 % (biomasa 3,8 %), u kterého byla však potvrzena jen přítomnost nejmladší věkové kategorie 0+. Stejně tomu bylo i v případě plotice (početnost 1,9 %, biomasa 1,7 %). Třetím nejpočetnějším druhem byla mřenka mramorovaná se 3,2 % (biomasa 23,2 %). Konečně podíl hrouzka v celkové početnosti úlovku dosahoval 1,9 % (biomasa 16,2 %) a štiky 0,1 % (biomasa 4,2 %). V přepočtu na jednotku plochy pak tyto 3


hodnoty představují celkovou početnost 3 948,1 ks/ha s biomasou 4,6 kg/ha. Početnost vranky odpovídala 3 493,4 ks/ha s biomasou 2,3 kg/ha, mřenky 124,4 ks/ha s biomasou 1,062 kg/ha a hrouzka 76,6 ks/ha s biomasou 0,7 kg/ha. Výskyt larev mihule lze hodnotit jako ojedinělý. Početní zastoupení a biomasa jednotlivých druhů, vypočítané hodnoty jejich abundance i biomasy na plochu 1ha jsou shrnuty v Tab. 3. Procentuální podíly jednotlivých druhů v abundanci a biomase jsou rovněž znázorněny v Grafech 1 a 2. Z pohledu velikostní (věkové) struktury lze pouze v případě vranky hodnotit její populaci jako stabilní a vyváženou (Graf 5). Odlovený vzorek zahrnoval jedince s délkou těla od 41 mm do 97 mm s průměrem 67,7 mm. U dalších druhů byla velikostní (věkový) struktura méně vyvážená s převahou větších (starších) jedinců. Velikostní rozpětí délek těla se u hrouzka pohybovalo od 65 mm do 115 mm s průměrem 85,3 mm (Graf 6) a u mřenky od 72 mm do 116 mm s průměrem 90,5 mm. Graf 1 Procentuální zastoupení jednolivých druhů v celkové početnosti úlovku z lokality 1 - pod jezem. VR

HR

MŘ

Š

TL

PL

MP

88,5%

0,1% 1,9%

1,9% 0,1%

4,4%

3,2%

Graf 2 Procentuální zastoupení jednotlivých druhův celkové biomase úlovku z lokality 1 - pod jezem. VR

HR

MŘ

Š

TL

PL

MP

51,0% 16,2%

0,1% 23,2% 1,7%

3,8%

4,1%

4


Tab. 3 Lokalita 1 - přehled početnosti a biomasy jednotlivých druhů v celkovém úlovku, hodnoty početnosti i biomasy přepočítané na plochu 1 ha a procentuální podíly jednotlivých druhů v celkové početnosti a biomase. DRUH

N (ks) B (kg) N % B % N (ks/ha) B (kg/ha) 0,6 88, 51, vranka obecná 93 3493,4 2,329 2 5 0 0,1 16, hrouzek obecný 16 1,9 76,6 0,742 55 2 0,2 23, mřenka mramorovaná 26 3,2 124,4 1,062 22 2 0,0 štika obecná 1 0,1 4,1 4,8 0,187 39 0,0 jelec tloušť 36 4,4 3,8 172,3 0,172 36 0,0 plotice obecná 16 1,9 1,7 76,6 0,077 16 an an mihule potoční ano ano ano ano o o 1,0 10 10 188 3948,1 4,569  88 0,0 0,0

Graf 5 Velikostní složení úlovku vranky obecné na lokalitě 1 - pod jezem. 14 12 10 8 % 6 4

Lc (mm)

5

97

95

93

91

89

87

85

83

81

79

77

75

73

71

69

67

65

63

61

59

57

55

53

51

49

47

45

43

0

41

2


Graf 6 Velikostní složení úlovku hrouzka obecného na lokalitě 1 - pod jezem. 7 6 5 4 % 3 2

115

113

111

109

107

105

103

99

101

97

95

93

91

89

87

85

83

81

79

77

75

73

71

69

67

0

65

1

Lc (mm)

Graf 7 Velikostní složení úlovku mřenky mramorované na lokalitě 1 - pod jezem. 16 14 12 10 %

8 6 4

Lc (mm)

Lokalita 2: Tichá Orlice – Mítkov pod výpustí MVE Souřadnice: dolní okraj N 49° 59,941´; E 16° 15,353´; horní okraj N 49° 59,906´; E 16° 15,572´ Morfologie toku: Řeka zde protéká velmi mírným ohybem vlevo a hloubka koryta je proto největší na vnější straně ohybu, při pravém břehu. V loveném úseku se šířka toku pohybovala v rozpětí 18 - 20 m se střední hodnotou 19 m. Minimální hloubka dosahovala 100 cm, maximální 150 cm a střední hloubka v proudnici byla přibližně 130 cm. Substrát dna tvořily balvany (10 %), kameny (50 %), hrubý štěrk (10 %), štěrk (10%), písek (10 %) a bahno (10 %). Celý 6

116

114

112

110

108

106

104

102

100

98

96

94

92

90

88

86

84

82

80

78

76

74

0

72

2


úsek charakterizoval klouzavý proud. Břeh a břehové hrany mají shodný charakter jako na předchozí lokalitě. Ichtyocenóza: Koryto řeky s plným průtokem bylo možné prolovit broděním přibližně na 75 % plochy. Přičemž, vzhledem k hloubce vody bylo použitým elektro-lovným zařízením spolehlivě loveno jen cca na 45 % celkové plochy lokality. Lovem na 60 m dlouhém úseku (plocha 1 140 m2) byl potvrzen výskyt šesti druhů ryb: pstruha obecného (Salmo trutta m. fario), štiky obecné (Esox lucius), plotice obecné (Rutilus rutilus), jelce tlouště (Squalius cephalus), vranky obecné (Cottus gobio), úhoře říčního (Anguilla anguilla) a dále rovněž i larev mihule potoční (Lampetra planeri). Dohromady bylo uloveno 11 ryb. I na této lokalitě byla v úlovku nejpočetněji zastoupena vranka (36,4 % početnosti a 1,7 % biomasy). Dalším početnějším druhem byl tloušť (27,3 % početnosti a 48,9 % biomasy). V přepočtu na jednotku plochy odpovídala početnost vranky 35,1 ks/ha s biomasou 0,175 kg/ha a u tlouště 26,3 ks/ha s biomasou 4,983 kg/ha (Grafy 3 a 4, Tab. 4). Graf 3 Procentuální zastoupení jednotlivých druhů v celkové početnosti úlovku z lokality 2 - pod výpustí MVE. PO

VR

TL

Š

PL

Ú

MP

36,4% 9,1%

0,1%

27,3% 9,1% 9,1%

9,1%

Graf 4 Procentuální zastoupení jednotlivých druhů v celkové biomase úlovku z lokality 2 - pod výpustí MVE. PO

VR

TL

Š

PL

Ú

MP

6,6%

8,1%

33,6%

48,9%

1,7%

Tab. 4

7

1,1%

0,1%


Lokalita 2 - přehled početnosti a biomasy jednotlivých druhů v celkovém úlovku, hodnoty početnosti i biomasy přepočítané na plochu 1 ha a procentuální podíly jednotlivých druhů v celkové početnosti a biomase. DRUH

N (ks) B (kg) N % B % N (ks/ha) B (kg/ha) 0,0 pstruh obecný 1 9,1 1,1 8,8 0,114 13 0,0 36, vranka obecná 4 1,7 35,1 0,175 20 4 0,5 27, 48, jelec tloušť 3 26,3 4,983 68 3 9 0,0 štika obecná 1 9,1 8,1 8,8 0,825 94 0,0 plotice obecná 1 9,1 6,6 8,8 0,667 76 0,3 33, úhoř říční 1 9,1 8,8 3,421 90 6 an an mihule potoční ano ano ano ano o o 1,1 10 10 11 96,6 10,185  61 0,0 0,0

I přes všechna výše uvedená omezení, která vyplývala z hydrologických poměrů a účinnosti použitého lovného náčiní, lze konstatovat, že výsledky elektrolovu poměrně přesně postihly momentální stav ichtyocenózy i na dolní lokalitě. Zásadní rozdíly mezi stavem na horní a dolní lokalitě odrážely především významně odlišné hydrologické poměry a dále i složení substrátu dna. Důležitou roli zde hraje i nasměrování odtoku vody od MVE napříč korytem od pravého k levému břehu. Množství vody odtékající od MVE značně převyšuje minimální zůstatkový průtok pod jezem, který tak ztrácí svoji atraktivitu a neláká ryby, kromě vranky a mřenky, do podjezí. Zarážející by mohla být na první pohled velmi nízká abundance i biomasa společenstva ryb na dolní lokalitě. Podle informací pana J. Držmíška (předsedy MO ČRS Brandýs nad Orlicí) i pracovníků místního penzionu (ústní sdělení), byla řeka v květnu 2011 v důsledku silných lokálních srážek postižena extrémně vysokými průtoky, spojenými s vylitím vody z koryta. Z tohoto důvodu je nutné předpokládat, že část ichtyocenózy byla splavena. Vzhledem k fragmentaci toku jezy, které pro ryby představují nepřekonatelnou překážku, je znemožněn návrat ryb do původních stanovišť proti proudu. Ačkoliv je sledovaný úsek toku součástí sportovního pstruhového revíru 453 063 Tichá Orlice 3, nejsou do této části revíru vysazovány násady pstruha obecného ani lipana. Tedy druhy, které dobře snášejí i extrémně vysoké průtoky. Jejich početnost a velikostní struktura se za takových okolností významně nemění, pakliže odpovídají ekologické kapacitě toku, tj. hydrologickým poměrům a morfologii koryta. Šetření na řece Teplé pod ústím Lomnického potoka (Křížek 2002) potvrdila, že početnost i biomasa populací pstruha obecného, lipana podhorního a vranky obecné zůstávají stabilní i v případě náhlých, extrémně vysokých průtoků. Na rozdíl od nich, početnost jelců ( proudníka a tlouště) poklesla přibližně o jednu třetinu. Zásadním způsobem bývá ichtyocenóza toků postižena až vysokými průtoky, které provází i rozsáhlá obměna substrátu dna (Pivnička et al. 2005). Změnu stavu společenstva ryb ve zkoumané lokalitě dokládal i pokles zájmu sportovních rybářů v době po květnu 2011, kteří preferují především druhy se silnou vazbou na poměrně dlouhé úseky s nadržením vody nad jezy (kapr obecný apod.). Populace mihule nebyla kvantitativně hodnocena s ohledem na časovou náročnost takového šetření, která vyplývá ze specifického způsobu života larev (Křížek 2005). Možné vlivy rekonstrukce jezu MVE a stavby rybího přechodu na ichtyocenózu

8


Příprava i samotné provedení rekonstrukce jezu a stavby rybího přechodu musí být podmíněno především respektováním výskytu dvou chráněných druhů - mihule potoční (Lampetra planeri) a vranky obecné (Cottus gobio). V případě vranky se jedná zvláště o její početné společenstvo v části řeky mezi vyústěním odtoku MVE a jezem. Rychlé omezení průtoku by způsobilo, vzhledem ke značně členitému substrátu dna, izolaci vranek na stávajícím stanovišti. Omezený průtok či jeho i dočasné přerušení by vedlo ke zhoršení životních podmínek pro izolované společenstvo vranek a k přímému ohrožení jejich přežití. Larvy mihule se sice v podjezí vyskytovaly jen ojediněle (pravděpodobně i v důsledku vysokých průtoků v květnu 2011), ale je třeba předpokládat jejich vyšší početnost v příbřeží a sedimentech v nadržení vody v nadjezí. Z těchto důvodů bude třeba se vyvarovat prudkému poklesu hladiny vody v nadjezí, který by neumožnil larvám mihule postupně opouštět jejich stanoviště. Při prudkém poklesu hladiny spojeném s odvodněním sedimentů dochází k jejich zhutnění, což znemožňuje pohyb larev v nich. Při poklesu vody se larvy snaží uniknout na povrch náplavů, příliš rychlé snížení hladiny však zapříčiní, že na něm uvíznou. Volba typu rybího přechodu musí respektovat vzdálenost jezu od vyústění odtoku MVE a rozdíl průtokových poměrů v podjezí s minimálním zůstatkovým průtokem a průtokem pod odtokem MVE, včetně nasměrování odtoku napříč korytem. Nejschůdnějším řešením by pravděpodobně bylo umístění vstupu do rybího přechodu na pravém břehu těsně nad vyústěním odtoku MVE. Vyžadovalo by to zřejmě i použití elektrických odpuzovačů v ústí odtoku od MVE, které by nasměrovaly ryby ke vstupu do přechodu. Zásadní podmínkou však bude stanovit dostatečný průtok pro zajištění průchodnosti a atraktivity přechodu, zvláště pro větší druhy ryb (pstruh obecný, lipan, jelci atd.) a mihuli potoční. ZÁVĚR Ichtyologickým průzkumem dvou lokalit na Tiché Orlici u jezu Mítkov byl potvrzen výskyt dvou chráněných druhů - mihule potoční (Lampetra planeri) a vranky obecné (Cottus gobio) a dále pstruha obecného (Salmo trutta m. fario), štiky obecné (Esox lucius), plotice obecné (Rutilus rutilus), jelce tlouště (Squalius cephalus), hrouzka obecného (Gobio gobio), mřenky mramorované (Barbatula barbatula) a úhoře říčního (Anguilla anguilla). Stav ichtyocenózy byl ovlivněn extrémně vysokými průtoky v květnu 2011, kdy došlo k vylití řeky z koryta. Účinnost elektrolovu broděním byla na lokalitě pod vyústěním odtoku MVE negativně ovlivněna hloubkou vody (až 150 cm). Lze předpokládat, že i v této části toku se vyskytují další běžné druhy ryb (lipan podhorní, jelec proudník, jelec jesen, okoun říční, mník jednovousý, kapr obecný atd.). Rozdíly ve skladbě společenstva ryb pod jezem a pod odtokem MVE odrážely hydrologické a morfologické odlišnosti obou lokalit.

9


PODĚKOVÁNÍ Zpracovatel děkuje pracovníkům VÚS ČRS a MO ČRS Brandýs nad Orlicí za souhlas s provedením průzkumu a poskytnutí informací o rybářském obhospodařování. LITERATURA  Adámek, Z., Jurajda, P., 2005: Metodika odlovu a zpracování vzorku rybích společenstev v tocích. Metodiky VKV TGM Praha, ss.9.  Jurajda, P., Slavík, O., Adámek, Z., 2006: Metodika odlovu a zpracování vzorků plůdkových společenstev tekoucích vod. Metodiky VÚV TGM Praha, ss. 10.  Kestemont, P., Goffaux, D., 2002: Metric Selection and Sampling Procedures for FAME. Development, Evaluation & Implementation of a Standardised Fish-based Assessment Method for the Ecological Status of European Rivers - A Contribution to the Water Framework Directive (FAME). Final Report.  Křížek, J., 2002: Ichtyologický průzkum a charakteristika povodí řeky Teplé a části toku Ohře v CHKO Slavkovský les. Zpráva dílčího úkolu grantu VaV 610/10/00 za rok 2002 „Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích“. Zpráva L.I.F.E., Sibřina, ss. 50.  Křížek, J., 2005: Kvantitativní hodnocení lokálních populací mihule potoční (Lampetra planeri) v řekách Ostružná, Blanice a Jelenka v roce 2005. Zpráva L.I.F.E., Sibřina, ss. 62.  Langhammer, J., 2008: Metodika pro monitoring hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků. HEM – hydroekologický monitoring. UK Praha, ss. 47.  Leslie, P. H., Davis, D. H. S., 1939: An attempt to determine the absolute numer of rats on given area. J. Anim. Exil. 8: 94-113.  Pivnička, K.,Švátora, M., Křížek, J., Humpl, M., Sýkora, P., 2005: Fish Assemblages in the Berounka River and its Tributaries (Úhlava and Mže) in 19752004 – Environmental Parameters, Fishery Statistics, and Electroshocker Data. Acta Universitatis Carolinae Environmentalica 19 (2005): 33-89.

10


11

ICHTYOLOGICKÝ PRŮZKUM TICHÉ ORLICE V ROCE 2011 JEZ U MVE MÍTKOV

Recommend Documents