1. Novely (slova „novela“ se vztahuje k příslušné novele uvedené v daném bodě) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále jen „ZoR“) v roce 2015 v Nové sněmovně (28.12.2015) S-Schváleno Z-Zamítnuto P.x-čtení v Parlamentu SE-projednávání v Senátu S-Schváleno Z - Zamítnuto
-1-
P-Projednávané I. Sněmovní tisk č. 235 - poslanecký návrh (KSČM) zákona o majetkovém přiznání + novela ZDP - P1 1. Majetková přiznání (limit FO 10 mil Kč a PO 30 mil. Kč) osvobození 2. Nemá se započítávat do limitu osvobození (např. peněžité prostředky v hotovosti do výše 200.000,-Kč, majetek zděděný) 3. Nepřiznaný majetek sazba 100% pro FO i PO (§ 16 odst. 4 ZDP a § 21 odst. 7 ZDP) 4. Účinnost 1.1.2014 (§ 11 návrhu)
-2-
II. Sněmovní tisk č. 455 Vládní návrh novely ZDP v rámci novely branného zákona (Čl. VII novely) - P2 1. Služné a zvláštní příplatek vyplácený vojákům v povinné a aktivní záloze má podléhat zdanění jako příjem dle § 6 odst. 1 ZDP § 4 odst. 1 písm. m) ZDP "....m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům v základní (náhradní) službě 3a), žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě 3), vojákům v záloze povolaným na cvičení a vojákům v aktivní záloze dobrovolné podle zvláštních právních předpisů 3a), m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě3), vojákům v povinné a aktivní záloze povolaným k výkonu vojenské činné služby s výjimkou služného a zvláštního příplatku podle zvláštních právních předpisů3a),... ____________________ 3a)
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.“
Důvodová zpráva "..Vojákům v povinné a aktivní záloze povolaným k výkonu vojenské činné služby má být podle návrhu zákona o službě vojáků v záloze vypláceno služné ve stejné výši, jako je předpokládaný služební tarif vojáka z povolání zařazeného na stejném nebo obdobném služebním místě. Jeho výše zabezpečuje nejen úroveň nad zákonem stanovenou minimální mzdou, ale v průměru odpovídá průměrné mzdě ve státě. Budou tak hmotně zabezpečeny nejen potřeby vojáka, ale i jeho rodiny..". 4. Účinnost 1.1.2016 (1.7.2016-komplexní pozměňovací návrh Branného výboru) (Čl. XIV novely)
-3-
III. Sněmovní tisk č. 504 Vládní návrh novely ZDP v rámci novely, kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku - P1 1. Zdanění zatajených příjmů 1.1.Nárůst jmění, spotřeby nebo jiných vydání x zdaněné příjmy vyšší jak 7 mil. Kč
„…§ 38x Výzva k prokázání příjmů (1) Správce daně vyzve poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění, spotřebou nebo jiným vydáním v případě, že a) má důvodné pochybnosti, zda příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, a nejsou mu známy skutečnosti, které by nárůst jmění, spotřebu nebo jiné vydání ozřejmovaly, a b) po předběžném posouzení dojde k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmy a nárůstem jmění, spotřebou nebo jiným vydáním poplatníka přesahuje 7 000 000 Kč. (2) Správce daně ve výzvě k prokázání příjmů uvede své pochybnosti způsobem, který umožňuje poplatníkovi, aby se k nim vyjádřil a předložil důkazní prostředky tak, aby došlo k odstranění těchto pochybností. (3) Ve výzvě k prokázání příjmů správce daně a)určí rozhodné období pro posouzení vztahu příjmů poplatníka k nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, b) stanoví lhůtu k vyjádření a předložení důkazních prostředků k prokázání požadovaných skutečností, která nesmí být kratší než 30 dnů, c) poplatníka poučí o následcích spojených s neprokázáním požadovaných skutečností a neposkytnutím dostatečné součinnosti při prokazování požadovaných skutečností.
-4-
(5) Správce daně může požadované skutečnosti prostřednictvím další výzvy k prokázání příjmů.
doplňovat
(6) Správce daně nevyzývá poplatníka k prokázání skutečností, o nichž je správci daně známo, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně. § 38y Povinnost prokázat příjmy Poplatník je povinen prokázat skutečnosti požadované ve výzvě k prokázání příjmů, ledaže prokáže, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně. § 38z Prokázání příjmů (1) Došlo-li k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů, správce daně o tom poplatníka vhodným způsobem vyrozumí. (2) Správce daně přistoupí ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem, pokud a) nedošlo k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů, b) daň nelze stanovit na základě dokazování a c) správce daně dojde po předběžném posouzení k závěru, že daň stanovená podle pomůcek zvláštním způsobem přesáhne 2 000 000 Kč….“. 1.2. Stanovení daně zvláštním způsobem
§ 38za Stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem (1)Správce daně při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem určí základ daně pomocí odhadu výše příjmů, kterých by poplatník musel dosáhnout, aby to odpovídalo nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání. (2) Při odhadu výše příjmů podle odstavce 1 vyjde správce daně zejména z a)informací, ze kterých přímo i nepřímo vyplývá, že příjmy poplatníka neodpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, -5-
b)ekonomických ukazatelů, c)porovnání se srovnatelnými poplatníky, d)obvyklé hodnoty srovnatelného majetku, spotřeby nebo jiného vydání, e)pohybů a zůstatků na účtech, f)prohlášení o majetku. (3)Pokud při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem nelze určit, do jakého zdaňovacího období příjmy spadají, hledí se na ně, jakoby vznikly v posledním zdaňovacím období, za které již lze stanovit daň. (4)Při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem správce daně přihlédne k okolnostem, z nichž vyplývají výhody pro poplatníka, pouze pokud jím byly uplatněny a prokázány v řízení o stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem. 1.2.1. Penále při stanovení daně zvláštním způsobem § 38zb Penále při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem (1)Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené podle pomůcek zvláštním způsobem ve výši a) 50 %, nebo b) 100 %, pokud neposkytnutí součinnosti poplatníka závažně ztížilo nebo bránilo stanovení daně. (2) Správce daně rozhodne o povinnosti uhradit penále v rámci platebního výměru, nebo dodatečného platebního výměru, kterými se stanoví daň podle pomůcek zvláštním způsobem, a současně penále předepíše do evidence daní. (3)Penále je splatné ke stejnému dni jako stanovená daň. 1.2.1.1. Vyšší penále se bude aplikovat poprvé, až když lhůta pro podání daňového nebo dodatečného přiznání bude po 31.12.2015
-6-
Čl. II Přechodné ustanovení Penále podle § 38zb zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze uplatnit až v případě stanovení daně, u níž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 1.3. Prohlášení k majetku 1.3.1. Zavedení prohlášení k majetku do ZDP § 38zc Výzva k podání prohlášení o majetku (1)Správce daně poplatníka vyzve k podání prohlášení o majetku, pokud a)nedošlo k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů, b) informace potřebné ke zjištění stavu jmění nelze získat jiným způsobem, nebo je lze získat pouze s nepoměrnými obtížemi a c) správce daně dojde po předběžném posouzení k závěru, že souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku povinen uvést, přesáhne 10 000 000 Kč. (2) Poplatník je povinen podat prohlášení o majetku ve lhůtě 60 dnů od oznámení výzvy k podání prohlášení o majetku; tuto lhůtu lze prodloužit. (3) Ve výzvě správce daně poučí poplatníka o povinnostech spojených s oznámením výzvy a případných následcích spojených s nepodáním prohlášení o majetku nebo uvedením nepravdivých anebo hrubě zkreslených údajů; ohledně nesplnění této povinnosti není správce daně vázán povinností mlčenlivosti pro účely trestního řízení. (4) Pokud poplatník nepodá na výzvu správce daně prohlášení o majetku, nebo v něm uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, správce daně bez dalšího přistoupí ke stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem.
-7-
§ 38zd Náležitosti prohlášení o majetku (1) V prohlášení o majetku je poplatník povinen uvést úplné a pravdivé údaje. (2) V prohlášení o majetku je poplatník povinen uvést údaje, které se uvádějí v prohlášení o majetku podle daňového řádu. (3) V prohlášení o majetku je poplatník povinen dále uvést a) svěřenský fond, jehož je zakladatelem nebo obmyšleným, a skutečnosti, které jsou mu známy o majetku v tomto svěřenském fondu, b) věc nepodléhající výkonu rozhodnutí, pokud jde o věc, kterou podnikatel nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti, c) peněžitý dluh nebo d) výslovné prohlášení, že uvedl úplné a pravdivé údaje. (4) Rozhodným dnem pro sestavení prohlášení o majetku je den oznámení výzvy k podání prohlášení o majetku, není-li v této výzvě stanoven jiný rozhodný den. (5) Podpis poplatníka na prohlášení o majetku, které není podáno ústně do protokolu nebo prostřednictvím datové zprávy, musí být úředně ověřen. § 38ze Zvláštní ustanovení o náležitostech prohlášení o majetku (1)V prohlášení o majetku není poplatník povinen uvést údaje, které může správce daně zjistit z rejstříků a evidencí, do kterých má přístup. Tyto údaje správce daně zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Pokud souhrnná hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku povinen uvést, nepřesahuje 10 000 000 Kč, poplatník v prohlášení o majetku může uvést pouze tuto skutečnost a výslovné prohlášení, že tento údaj je pravdivý. (3)Poplatník není v prohlášení o majetku povinen uvést a) movitou věc, jejíž hodnota nepřesahuje 100 000 Kč, nebo b) peněžitý dluh nepřesahující 100 000 Kč.“.
-8-
1.3.2. Zpřísnění trestnosti v případě porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku
§ 227 Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku Kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat, nebo se takové povinnosti vyhýbá nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. 2.Účinnost 1.1.2016 (Čl. IV. novely) 3. Komentáře, výklady 3.1. Ing. Tomáš Hajdůšek, Otázky kolem prokazování původu majetku, e-Bulletin KDP ČR 7-8/2015, str. 22-26 3.2. JUDr. PhDr. Karel Šimka LL.M.,Ph.D., JUDr. Petra Nováková, Ústavní právo a daně, Bulletin KDP ČR 2/2015, str. 7-14 Odkaz na návrh zákona o pokazování původu majetku - s odkazem na nález ÚS IV. 29/05 ze dne 1.6.2005. Povinnost prokazovat majetek nemůže být rozšířena nad rámec stávajících prekluzivních lhůt. Není možné dodatečně stanovovat povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně minulých skutečností nad rámec stávajícího standardu. Uvedeno, že by neobstálo v textu ústavnosti, pokud by například zákonodárce požadoval prokázat detaily o příjmech jednotlivce, pokud by tvrdil, že má pouze příjmy dle § 6 ZDP, o nichž nemusí být žádná evidence vyjma toho, co tvrdí v daňovém přiznání, pokud je vůbec podává, pokud správce daně neprokáže, že jeho tvrzení ohledně toho, že měl pouze příjmy dle § 6 ZDP, se nezakládá na pravdě str.12-13.
-9-
IV. - Evidence tržeb IVa. Sněmovní tisk č. 513 evidenci tržeb - P3
vládní návrh zákona o
1. Zavádí se elektronická evidence tržeb 2. Editační povinnost (poplatek 1.000,-Kč místo obecného poplatku 10.000,-Kč) § 32 Závazné posouzení o určení evidované tržby (1) Správce daně vydá na žádost poplatníka rozhodnutí o závazném posouzení o určení evidované tržby. (2) Předmětem závazného posouzení je určení, zda je platba evidovanou tržbou. (3) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení poplatník uvede a) popis platby, která má podléhat posouzení, a b) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení. 3. Účinnost 3.1. Obecně první den čtvrtého kalendářního měsíce po vyhlášení 3.2. Vyjímky z obecné účinnosti u údajů a vyjímek z evidence či případů zjednodušená evidence - patnáctý den po vyhlášení § 39 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení, s výjimkou § 11 až 18 a § 32, které nabývají účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. (§ 39 Zákona) 4. Výklady 4.1. JUDr. PhDr. Karel Šimka LL.M., Ph.D., JUDr. Petra Nováková, Ústavní právo a daně, Bulletin KDP ČR 2/2015, str. 7-14
- 10 -
4.1.1. Polemika nad otázkou, zda povinnosti plátce, včetně plátce DPH, kontrolní hlášení či elektronická evidence tržeb mohou být považovány za nucené práce. Závěr je, že spíše ne, protože ESLP chápe nucené práce jako osobní výkon určité aktivní činnosti fyzickou osobou bez přiměřené odměny, přičemž tato činnost musí být pro toho, kdo ji vykonává, dostatečně tíživá - str. 11. 4.1.2. Zmíněn rozsudek k nadměrným odpočtům 7 Aps 3/2014-34 ze dne 25.9.2014 s tím, že pokud by náklady na administrativní opatření neprošly testem subsidiarity a minimalizace zásahů, musel by stát zvýšené náklady daňového subjektu nějak kompenzovat - str. 12. 4.1.3. Uvedeno, že soudy se budou muset zabývat, zda elektronická evidence tržeb, kontrolní hlášení a povinnosti v oblasti cen obvyklých + analytický software nepředstavují v určitý moment již tak masivní zásah do soukromí, že bude porušen test proporcionality mezi tímto zásahem a legitimním zájmem státu na stanovení daňových povinností - str.14. 4.2. Mgr. Petr Taranda, Několik stručných poznámek k návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb, e-Bulletin KDP ČR 9/2015, str. 25 4.2.1. Kritika chybějícího věcného záměru zákona - str. 20. 4.2.2. Kritika sytému výjimek vzhledem k zásadě rovnosti a jejich odůvodnění (např. pro ty, kteří jsou financování z veřejných zdrojů) - str. 20 . 4.2.3. Nedostatečná zpráva RIA ve vztahu k českým podmínkám str. 20 21. 4.2.4. Kontrolní nákup 4.2.4.1. Správce daně by se vzhledem k zásadě součinnosti a oficiality měl legitimovat dopředu (§ 6 odst. 2 DŘ, § 78 DŘ, § 80 DŘ) - str. 22. 4.2.4.2. Otázka uzavření a odstoupení od údajné kupní smlouvy, a to i ve vztahu k odmítnutí toho, že dotyčný subjekt nebude chtít kontrolorovi prodat - str. 22-23. 4.2.5. Kritika údajů, které musí daňový subjekt uvádět dle § 17 návrhu zákona, i když si je může správce daně zjistit jinde - str. 25. 4.2.6. Problémy se závazným posouzením - autor zřejmě chybně uvádí, že je za 10.000,-Kč (má být za 1.000,-Kč) - str. 24-25. 4.3. Ing. Mgr. Stanislav Kouba, Evidence tržeb v České republice, FDÚB IV/2015, str. 26-27 Popis filozofie a dále zjednodušeného režimu dle § 23 ZoET a dále Poruchy připojení dle 21 a 22 ZoET - nutno odlišovat od situace, kdy je evidence zcela zmařena např. zničením zařízení - možnost liberace v takovém případě a inkasování plateb bez evidence. - 11 -
IVb. Sněmovní tisk č. 514 - vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb - P3 1.Novela ZDP (Čl. I novely) 1.1.1. Sleva na dani ve výši 5.000,-Kč (omezení pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník začal tržby poprvé evidovat, sleva je až nakonec za ostatními slevami (základní sleva na poplatníka, sleva na manžela, základní či rozšířená sleva na invaliditu, sleva na držitele průkazu ZTP, sleva na studenta, sleva za umístění dítěte), avšak před daňovým zvýhodněním na vyživované dítě. 1.1.2. Omezení základu daně dle § 7 ZDP 24.840 : 15 x 100 = 165.600 + 5.000 =170.600,-Kč „§ 35bc Sleva na evidenci tržeb (1) Výše slevy na evidenci tržeb činí 5 000 Kč. Sleva na dani činí nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka. (2) Slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník poprvé zaevidoval tržbu, kterou má podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat…“. 1.2. Osvobození příjmů z účtenkové loterie u PO i FO (§ 4 odst. 1 písm. f) bod 4. ZDP, § 19 odst. 1 písm. zq) ZDP) 2. DPH (Čl. II. a III. novely) 2.1.1. Elektronická evidence DPH (pokud neodpovídá formát a struktura, tak je podání neúčinné) „…§ 101a Elektronická forma podání (1) Plátce je povinen podat elektronicky - 12 -
a) daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, b) kontrolní hlášení nebo jiné hlášení, s výjimkou hlášení podle § 19, c) přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení. (2) Pouze elektronicky lze podat a) souhrnné hlášení nebo následné souhrnné hlášení, b) přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů; to neplatí pro identifikované osoby. (3) Podání uvedená v odstavcích 1 a 2 lze učinit elektronicky pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně a) podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, b) odeslanou prostřednictvím datové schránky, c) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo d) dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu. (4) Podání uvedené v odstavci 1 nebo 2, u kterého je povinnost učinit jej elektronicky a které není učiněno datovou zprávou ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné.“. 2.1.2. Má platit od 1.1.2016 Čl. III bod 2 novely: 2. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinností čl. II bodů 1 až 3, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinností čl. II bodů 1 až 3. (Čl. III bod 2 novely V. novely) 2.2. Snížení sazby u stravovacích služeb (ze základní 21 % do snížené 15 %) 2.3. Přechodný režim - daňová povinnost před účinností postaru Čl. III Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
- 13 -
3. Účinnost 3.1. Obecně prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení 3.2. Některé části 1.1. 2016, některé 15. dnem po dni jeho vyhlášení
Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení s výjimkou čl. II bodů 1 až 3 a čl. III bodu 2, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016, a části třetí, která nabývá účinnosti 15. dnem po dni jeho vyhlášení. (Čl. V novely)
- 14 -
V. Sněmovní tisk č. 571 Vládní návrh novely ZDP v rámci vládního návrhu nové zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (Čl. IV novely) - Čj. předkladatele MF - 65573/2014/3501, Čj. OVA: 77/15 (Čl. IX novely)-P2 1. Změna v definici základního investičního fondu - i uzavřený podílový fond tedy bude (stejně jako otevřený podílový fond) vždy základním investičním fondem bez dalších omezujících podmínek (důvodová zpráva uvádí, že u obou není možné díky sazbě daně využívat dividendovou směrnici). § 17b Základní investiční fond (1) Základním investičním fondem se pro účely tohoto zákona rozumí a) investiční fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, jehož akcie nebo podílové listy jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, b) otevřený podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, (§ 17b ZDP) 2. Účinnost 2.1. Obecně patnáctým dnem po jeho vyhlášení. (Čl. XI novely) 2.2. Možnost aplikace již pro zdaňovací období započatá v roce 2015 (Čl. X novely)
15
VI. Změny v oblasti loterií a her VIa. Sněmovní tisk č. 578 vládní návrh zákona o hazardnících hrách-P2 Obecně účinnost 1.1.2017
VIb. Sněmovní tisk č. 579 vládní návrh zákona o dani z hazardních her- P2 Obecně účinnost 1.1.2017
VIc. Sněmovní tisk č. 580 vládní návrh novely ZDP (Čl. V. novely) v rámci změny zákonů v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a o dani z hazardních her- P2 1. Spotřebitelské loterie mají být zdaněny (důvodem má dle důvodové zprávy být to, že nemají spadat pod zákon o hazardních hrách) § 4 odst. 1 písm. f) bod 3: "...f) příjem v podobě 1. ceny z veřejné soutěže a obdobné ceny plynoucí ze zahraničí, pokud je v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 1, 2. ocenění v oblasti kultury podle jiných právních předpisů, ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii, ceny ze sportovní soutěže s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním, a to v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč...". (§ 4 odst. 1 písm. f) bod 3 ZDP) 2. Terminologická úprava v rámci nových právních předpisů (§ 10 odst. 1 písm. h ZDP, § 22 odst. 1 písm. g) bod 8 ZDP)
16
3. Výhry z reklamních soutěží a slosování mají zůstat pod režimem srážkové daně (jejich přesun z § 10 odst. 1 písm. h) pod písmeno ch) (§ 10 odst. 1 pís. h) a ch) ZDP, § 36 odst. 2 písm. ch) ZDP) 4. Nové koncipované osvobození od daně § 10 odst. 3 písm. b) ZDP: "...(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny b)výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů12) nebo na základě obdobných předpisů vydaných v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, b) výhry z 1. tomboly s herní jistinou do 100 000 Kč podle zákona upravujícího hazardní hry, 2. hazardní hry provozované na základě ohlášení podle zákona upravujícího hazardní hry, nebylo-li její provozování obecním úřadem zakázáno, 3. hazardní hry provozované na základě základního povolení podle zákona upravujícího hazardní hry, nebo 4. hazardní hry provozované na základě předpisů obdobných zákonu upravujícímu hazardní hry vydaných v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor,...". 5. Neosvobozené výhry mají být zdaněny v základu daně v daňovém přiznání bez uplatnění srážkové daně (§ 10 odst. 4, ZDP, § 24 odst. 2 písm. u) ZDP, § 36 odst. 2 písm. k) ZDP, § 36 odst. 3 ZDP, § 38d odst. 4 písm. a) ZDP)
17
6. V rámci zrušení odvodu z loterií a podobných her se ruší odečet od základu daně § 20 odst. 8 ZDP: "...(8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,14e) a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo které provozují školy a školská zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu4j), na zdravotnické prostředky114) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud hodnota bezúplatného plnění činí alespoň 2000 Kč. Obdobně se postupuje u bezúplatného plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie, nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. U hmotného nebo nehmotného majetku je hodnotou bezúplatného plnění nejvýše zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) nebo hodnota zachycená v účetnictví podle zvláštního právního předpisu20) u ostatního majetku. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně sníženého podle § 34. Do limitů pro tento odpočet se nezapočítávají bezúplatná plnění, která odpovídají uplatněným slevám na dílčím odvodu z loterií a jiných podobných her. Tento odpočet nemohou uplatnit veřejně prospěšní poplatníci....". (§ 20 odst. 8 ZDP)
18
7. Účinnost 7.1. Obecně účinnost 1.1.2017 (čl XXIV novely) 7.2. Standardní přechodné ustanovení - staré zdaňovací období "po staru"
Čl. VI Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (Čl. VI novely) 8. Výklady 8.1. doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D., Změny zdanění hazardu,. str. 41-46, FDÚB III/2015 Zmíněny v oblasti zdanění hazardu včetně poslaneckých návrhů (Sněmovní tisk 169 (poslanec Fichtner), Sněmovní tisk č.357 (poslanec Okamura), Sněmovní tisk č. 437 (poslanec Volný), Sněmovní tisk č.594 (poslanec Bartošek).
19
VII. Sněmovní tisk č.612 Vládní návrh novely ZDP v rámci vládního návrhu novely, kterým se mění a ruší některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní Čj předkladatele: MF-11301/2015/32-55 , Čj. OVA: 934/15-P2 1. Zrušení oznamování výplaty úrokových příjmů dle § 38fa ZSDP Důvodem je skutečnost, že výměna informací poskytovaných platebními zprostředkovateli by měla být plně nahrazena výměnou informací poskytovaných finančními institucemi podle novelizované směrnice Rady 2011/16/EU, ze dne 15. února 2011, o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS DAC. Výměna informací dále probíhá na základě Dohody se Spojenými státy americkými o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a s ohledem na právní předpisy Spojených států amerických o informacích a jejich oznamování obecně známé jako Foreign Account Tax Compliance Act (tzv. FATCA), která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 72/2014 Sb. m. s. (dále jen „dohoda FATCA“). V návaznosti na dohodu FATCA byl přijat zákon FATCA (č. 330/2014 Sb.), který upravuje příslušnost a pravomoci orgánů České republiky a upřesňuje povinnosti českých finančních institucí. (§ 38fa ZDP, § 38f odst. 12 ZDP) 2. Změny v oblasti výplaty podílu na zisku 2.1. Mateřská a dceřinná společnost 2.1.1. Změny na základě směrnice Rady 2014/86/EU ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států a její povinné implementace - osvobození podílu na zisku nelze uplatnit, pokud má dceřiná společnost možnost snížit o něj základ daně (týká se výplaty podílu na zisku ze zahraničí) - od účinnosti zákona (§ 19 odst. 2 písm. c) ZDP ) Čl. II bod .novely) 2.1.2. Změny na základě směrnice Rady 2015/121/EU ze dne 27. ledna 2015, kterou se mění směrnice 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států - obecně boj proti zneužívání výhod pylnoucích ze směrnic. Dle důvodové zprávy není třeba novelizovat právní předpisy a uplatní se obecný princip zákazu zneužití práva 20
2.2. Výplata podílu na zisku jiné osobě, než je člen obchodní korporace 2.2.1. V případě výplaty podílu na zisku daňovému nerezidentovi je výslovně doplněno, že jde o příjem dle § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 ZDP - od účinnosti zákona § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 ZDP: 3. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních korporací a jiné příjmy z držby kapitálového majetku a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi nebo jinému poplatníkovi, než je člen obchodní korporace. Za podíly na zisku se pro účely tohoto ustanovení považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (§ 23 odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w) a zl), s výjimkou zjištěného rozdílu u sjednaných cen a úroků hrazených daňovému rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky nebo Švýcarské konfederace; podílem na zisku je i plnění ze zisku svěřenského fondu, (§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3 ZDP Čl. II bod .novely) 2.2.2. V případě výplaty daňovému rezidentovi jde o příjem zdaňovaný srážkovou daní bez ohledu na to, zda jde o FO či PO (doposud v případě PO zde byl obecný základ daně - otázka je přechodné ustanovení) - od účinnosti zákona (§ 36 odst. 2 písm. d) ZDP Čl. II bod .novely))
21
3. Snížení základu daně o bezúplatný příjem zdaněný dle § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP bude možné, pouze pokud hodnota bezúplatného příjmu není výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů (důvodová zpráva uvádí, že cílem je jednoznačné potvrzení zabránění duplicitnímu uplatnění - například v situaci, kdy je základ daně snižován o daňový odpis - ale § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP) - od účinnosti zákona § 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP: "....8. hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 3 písm. a) bodu 16, pokud je tento bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozené, a o bezúplatném příjmu nebylo účtováno v nákladech hodnota bezúplatného příjmu není výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů,....". (§ 23 odst. 3 písm. c) bod 8 ZDP Čl. II bod .novely) ) 4. FO 4.1. Příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem (např. příjmy z FVE s výkonem do 10 KW), nebudou zdaňovány jako příjmy dle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP, ale jako příjmy dle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP - možnost aplikovat i na zdaňovací období započaté v roce 2016 (§ 10 odst. 1 písm. a) ZDP Čl. II bod .novely) 4.2. Zvýšení slevy na druhé a třetí dítě - možnost použít již pro zdaňovací období 2016 (poprvé za kalendářní měsíce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona) Druhé dítě z 15 804 Kč na 17 004 Kč Třetí a další z 17 004 Kč na 20 604 Kč (§ 35c odst. 1 ZDP Čl. II novely)
22
5. Změny z rozpočtového výboru 5.1. Zvýšení limitu pro tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb u poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí z 1% na 1,5% úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu zaměstnance uplatnit jako daňový výdaj - možnost aplikovat i na zdaňovací období započaté v roce 2016 § 24 odst. 2 písm. zr) ZDP: „…zr) u veřejně prospěšných poplatníků výdaje (náklady) na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního právního předpisu6a) a u poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí podle zvláštního právního předpisu, výdaje (náklady) na tvorbu sociálního fondu, a to až do výše 1 1,5 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu zaměstnance uplatnit jako výdaj související s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů; u poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, též výdaje (náklady) na tvorbu fondu účelově určených prostředků, u poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, též výdaje (náklady) na tvorbu fondu provozních prostředků, a u poplatníků, kteří jsou vysokou školou, též výdaje (náklady) na tvorbu stipendijního fondu, (§ 24 odst. 2 písm. zr) ZDP Čl. II bod . novely) 5.2. Možnost uplatnění odpočtu na V & V i v případě certifikace – možnost aplikovat i na zdaňovací období započaté v roce 2016 § 34b odst. 2 písm. b) bod 2, ZDP: „…..2. služby, které souvisí s realizací projektu výzkumu a vývoje a které spočívají v ověření nebo prokázání toho, že výsledek výzkumu a vývoje splňuje požadavky stanovené právními předpisy, pokud výdaje na ověření nebo prokázání nebyly zahrnuty do odpočtu u jiného poplatníka,…“. (§ 34b odst. 2 písm. b) bod 2, ZDP Čl. II bod novely)
23
5. Nové údaje uváděné na mzdový list u daňových nerezidentů 5.1. U daňového nerezidenta bude uváděn také den ukončení zaměstnání v ČR Důvod: Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1353/2014 ze dne 15. prosince 2014, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 1156/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní budou v rámci povinné automatické výměny informací předávány informace o délce výkonu práce na území České republiky v případě daňových nerezidentů. (§ 38j odst. 2 písm. e) ZDP) 5.2. U daňového nerezidenta se budou odděleně uvádět údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené dani z této odměny § 38j odst. 2 ZDP: "...(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat f) za každý kalendářní měsíc 3. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby, 4. vypočtenou zálohu nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně, Údaje v bodech 3 a 4 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti a odděleně se uvedou údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené dani z této odměny, jedná-li se o poplatníka, který je daňovým nerezidentem,...". Podle Směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS budou v rámci povinné automatické výměny informací předávány mimo jiné i příjmy ze závislé činnosti a odměny členů orgánu právnické osoby. (§ 38j odst. 2 ZDP)
24
7. Účinnost 7.1.Obecně od 1.1.2016 Prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. (Čl. III novely) 7.2. Pro daňové povinnosti jakož i práva a povinnosti s nimi souvisejícími se u zdaňovacích období, která započala přede dnem nabytí účinnosti novely, použije ZDP před danou novelou 7.3. Některé části retroaktivně pro rok 2016, některé části od účinnosti zákona Čl. II Přechodné ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období roku 2016. 3. Ustanovení § 19 odst. 2 písm. c), § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3, § 23 odst. 3 písm. c) bodu 8 a § 36 odst. 2 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. zr) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období započaté v roce 2016. 5. Ustanovení § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období roku 2016. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (Čl. II novely)
25
VIII. Sněmovní tisk č.651 Vládní návrh novely ZDP v rámci vládního návrhu novely, kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a ruší zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní Čj předkladatele: MF-11301/2015/3255 , Čj. OVA: 934/15-P1 1. Zrušení oznamování výplaty úrokových příjmů dle § 38fa ZSDP Důvodem je skutečnost, že výměna informací poskytovaných platebními zprostředkovateli by měla být plně nahrazena výměnou informací poskytovaných finančními institucemi podle novelizované směrnice Rady 2011/16/EU, ze dne 15. února 2011, o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS DAC. Výměna informací dále probíhá na základě Dohody se Spojenými státy americkými o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a s ohledem na právní předpisy Spojených států amerických o informacích a jejich oznamování obecně známé jako Foreign Account Tax Compliance Act (tzv. FATCA), která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 72/2014 Sb. m. s. (dále jen „dohoda FATCA“). V návaznosti na dohodu FATCA byl přijat zákon FATCA (č. 330/2014 Sb.), který upravuje příslušnost a pravomoci orgánů České republiky a upřesňuje povinnosti českých finančních institucí. (§ 38fa ZDP, § 38f odst. 12 ZDP) 2. Nové údaje uváděné na mzdový list u daňových nerezidentů 2.1. U daňového nerezidenta bude uváděn také den ukončení zaměstnání v ČR Důvod: Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1353/2014 ze dne 15. prosince 2014, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 1156/2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní budou v rámci povinné automatické výměny informací předávány informace o délce výkonu práce na území České republiky v případě daňových nerezidentů. (§ 38j odst. 2 písm. e) ZDP)
26
2.2. U daňového nerezidenta se budou odděleně uvádět údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené dani z této odměny § 38j odst. 2 ZDP: "...(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat f) za každý kalendářní měsíc 3. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby, 4. vypočtenou zálohu nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně, Údaje v bodech 3 a 4 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti a odděleně se uvedou údaje o odměně člena orgánu právnické osoby a sražené dani z této odměny, jedná-li se o poplatníka, který je daňovým nerezidentem,...". Podle Směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS budou v rámci povinné automatické výměny informací předávány mimo jiné i příjmy ze závislé činnosti a odměny členů orgánu právnické osoby. (§ 38j odst. 2 ZDP) 3. Účinnost 3.1.Obecně od 1.1.2016 (Čl.VII novely) 3.2. Pro daňové povinnosti jakož i práva a povinnosti s nimi souvisejícími se u zdaňovacích období, která započala přede dnem nabytí účinnosti novely, použije ZDP před danou novelou Čl. IV Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (Čl. IV novely) 27
4. Infomace MF Lex GATCA ze dne 18.12.2015 http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/mezinarodni-vymena-info-v-danoveoblasti/gatca V současnosti je Parlamentem České republiky projednáván návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní (sněmovní tisk 651/0). Vláda předložila návrh zákona Poslanecké sněmovně 10. 11. 2015 a navrhla jeho schválení v prvním čtení. Podle § 13b odst. 2 a § 13g odst. 5 návrhu zákona má ministerstvo financí zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam smluvních států podle 13b odst. 1 písm. b) a c) a seznam rozhodných dnů podle § 13 g odst. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že návrh zákona dosud nebyl schválen, ministerstvo financí zveřejňuje předběžný seznam smluvních států a rozhodných dnů. Jakmile bude zákon schválen a nabude účinnosti, bude na stránkách ministerstva zveřejněn závazný aktualizovaný seznam. Dále bude seznam aktualizován cca každých 6 měsíců.
28
XIII. Sněmovní tisk č. 680 Vládní návrh novely ZoR v rámci vládního návrhu nového zákona o úvěru pro spotřebitele (Čl. IV novely) -Čj. předkladatele MF23288/2015/3503-5 1. Původní návrh tvorba opravné položky pro nebankovní subjekty dle § 5a ZoR je navázána na oprávnění jejich poskytování dle nového zákona o spotřebitelském úvěru (včetně požadavku na minimální výši ZK a toho, že jde o spotřebitelské úvěry, na které dopadá zákon - viz. také Ing. Karel Hronek, 427/29.05.14, Tvorba daňových opravných položek podle § 5a zákona o rezervách od 1. ledna 2014, KV ze dne 29.5.2014) -změna v § 5a odst. 1 ZoR nakonec vypuštěna - původní návrh: § 5a odst. 1 ZoR: (1) Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů 1) mohou spořitelní a úvěrní družstva6a) a ostatní finanční instituce vytvářet ve zdaňovacím období opravné položky k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů, včetně souvisejícího příslušenství, poskytnutých těmito subjekty fyzickým osobám s bydlištěm na území členského státu Evropské unie. Úvěrem se pro účely tohoto ustanovení rozumí úvěr podle zákona upravujícího spořitelní a úvěrní družstva u spořitelního a úvěrního družstva a spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr v působnosti zákona upravujícího úvěr pro spotřebitele u ostatní finanční instituce. Opravné položky nelze vytvářet u a) pohledávek vzniklých mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů, b) pohledávek nabytých postoupením, c) pohledávek vzniklých na základě novace nebo narovnání. Opravné položky nelze vytvářet v tom zdaňovacím období, v němž dojde ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkursu, a dále v průběhu likvidace a v průběhu insolvenčního řízení v době trvání účinků prohlášení konkursu.
29
2. Nakonec pouze změna týkající se subjektů oprávněných k tvorbě opravných položek. Půjde o subjekty, které budou mít oprávnění dle nového zákona o spotřebitelském úvěru, kde bude upravena i výše minimálního základního kapitálu (nepůjde již poskytovat na základě živnostenského oprávnění) "...§ 5a (2) Ostatními finančními institucemi se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby, které splňují všechny následující podmínky: a) poskytují úvěry jako své podnikání na základě živnostenského oprávnění6f) k této činnosti, a) jsou osobami oprávněnými poskytovat spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího úvěr pro spotřebitele a b) výnosy, včetně úroků z prodlení, z poskytnutých úvěrů podle odstavce 1 u nich dosáhnou alespoň jedné poloviny celkových výnosů v příslušném zdaňovacím období,. c)jejich základní kapitál k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč....". (4) Celková výše tvorby opravných položek podle odstavce 3 za zdaňovací období nesmí přesáhnout: a) 1,5 % ze základu podle odstavce 3, a to u spořitelních a úvěrních družstev, a u těch ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 20 000 000 Kč, b) 0,6 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 10 000 000 Kč, c) 0,2 % ze základu podle odstavce 3, a to u ostatních finančních institucí, u nichž výše základního kapitálu k poslednímu dni zdaňovacího období činí alespoň 2 000 000 Kč zbývajících ostatních finančních institucí. (§ 5a ZoR) 2. Účinnost 2.1. Prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. 21.3.2016 (Čl. XIII novely)
30
2.2. Použití od zdaňovacího období započatého po té, co zanikne živnostenské oprávnění (6 měsíců po nabytí účinnosti zákona o úvěru pro spotřebitele nebo v případě, že požádá o oprávnění poskytovat spotřebitelský úvěr, do doby rozhodnutí České národní banky). (Čl. V novely) Čl. V Přechodné ustanovení Ustanovení § 5a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní od prvního dne zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých ostatní finanční instituci zanikne živnostenské oprávnění pro poskytování úvěrů.
31
IX. Senátní tisk č. 20 (nyní zřejmě senátní tisk č.172) novela ZDP v rámci návrhu senátora Zdeňka Škromacha a dalších, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. (Čl. III novely) - Senát 1. Zrušení institutu „karenční doby“, po kterou se v případě dočasné pracovní neschopnosti neposkytuje osobě v zaměstnaneckém nebo služebním poměru náhrada mzdy nebo platu, v rámci toho úprava § 35 odst. 2 ZDP výpočet počtu zdravotně postižených pro uplatnění slevy na dani § 35 odst. 2 ZDP (2) Pro výpočet slev podle odstavce 1 písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením33). Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se vypočítá samostatně za každou skupinu zaměstnanců vymezenou v předchozí větě jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délky) trvání pracovního poměru v období, za které se podle odstavce 1 podává daňové přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy. Do celkového počtu hodin se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby, a dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu47a) nebo nemocenské z nemocenského pojištění, s výjimkou neodpracovaných hodin připadajících na první tři dny dočasné pracovní neschopnosti, kdy náhrada mzdy nebo platu nepřísluší zaměstnanci podle § 192 odst. 1 věty druhé za středníkem zákoníku práce. Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa. (§ 35 odst. 2 ZDP) 2. Účinnost - třetí kalendářní měsíc následující po dni jeho vyhlášení. (Čl. XIX novely)
32
X. Senátní tisk č. 183 novela ZDP v rámci návrhu senátora Jiřího Šestáka a dalších, na záko o veřejných kulturních institucích (Část druhá § 31 novely) - Senát 1. Veřejné kulturní instituce dle navrhovaného zákona je vždy veřejně prospěšným poplatníkem dle ZDP § 17 odst. 3 ZDP „(3) Veřejně prospěšným poplatníkem jsou vždy veřejné kulturní instituce zřízené podle zvláštního právního předpisu a osoby zřízené veřejnou kulturní institucí.“ (§ 17 odst. 3 ZDP) 2. Účinnosti patnáctým dnem vyhlášení (§ 39 novely)
33
2. Změny v oblasti účetnictví v roce 2014 2.1. Novely ZoÚ S-Schváleno P-Projednávané S-Schválené
2.2. Vyhláška + ČÚS
34
3. Ostatní změny v roce 2014 I. Předpisy bez schvalování S-Schválené -Zamítnuté
35
P-Projednávané I. Sněmovní tisk č. 304 vládní návrh novely zákona č.418/2011. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob – P2 1. Mění se koncepce - PO bude trestně odpovědná za všechny trestné činy a budou uvedeny výjimky (nově například zneužití informací a postavení v obchodním styku, poškozování spotřebitele či dopravní trestné činy) „...§ 7 Trestné činy Trestnými činy se pro účely tohoto zákona rozumí zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku s výjimkou trestných činů zabití (§ 141 trestního zákoníku), vraždy novorozeného dítěte matkou (§ 142 trestního zákoníku), účasti na sebevraždě (§ 144 trestního zákoníku), rvačky (§ 158 trestního zákoníku), pomluvy (§ 184 trestního zákoníku), soulože mezi příbuznými (§ 188 trestního zákoníku), dvojího manželství (§ 194 trestního zákoníku), opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195 trestního zákoníku), zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku), týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku), vlastizrady (§ 309 trestního zákoníku), zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315 trestního zákoníku), spolupráce s nepřítelem (§ 319 trestního zákoníku), válečné zrady (§ 320 trestního zákoníku), služby v cizích ozbrojených silách (§ 321 trestního zákoníku), osvobození vězně (§ 338 trestního zákoníku), násilného překročení státní hranice (§ 339 trestního zákoníku), vzpoury vězňů (§ 344 trestního zákoníku), nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), opilství (§ 360 trestního zákoníku), proti branné povinnosti uvedených ve zvláštní části hlavě jedenácté trestního zákoníku, vojenských uvedených ve zvláštní části hlavě dvanácté trestního zákoníku a použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411 trestního zákoníku).“......" (§ 4 odst. 1 Zákona a § 7 Zákona) JUdr. Ondřej Trubač Ph.D., LLM., Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, Daňový expert 6/2014, str. 19-20 2. Účinnost prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. (Čl. II novely)
36
II. Sněmovní tisk č. 458 vládní návrh novely TZ znovuzavedení trestnosti přípravy trestného činu daňového – P2 1. Příprava trestného činu dle § 240 odst. 3 TZ je trestná § 240 Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (1) Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nejméně se dvěma osobami, b) poruší-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru, nebo c) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu. (3) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve velkém rozsahu. (3) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve velkém rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. (4) Příprava je trestná.
37
2. Vypouští se povinnost překazit trestný čin daňový z § 367 odst. 1 TZ "..§ 367 Nepřekažení trestného činu (1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin vraždy (§ 140), zabití (§ 141), těžkého ublížení na zdraví (§ 145), mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149), nedovoleného přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy (§ 159), neoprávněného odebrání tkání a orgánů (§ 164), obchodování s lidmi (§ 168), zbavení osobní svobody (§ 170), zavlečení podle § 172 odst. 3 a 4, loupeže (§ 173), braní rukojmí (§ 174), vydírání podle § 175 odst. 3 a 4, neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 180 odst. 4, znásilnění (§ 185), pohlavního zneužití (§ 187), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193), týrání svěřené osoby (§ 198), krádeže podle § 205 odst. 5, zpronevěry podle § 206 odst. 5, podvodu podle § 209 odst. 5, pojistného podvodu podle § 210 odst. 6, úvěrového podvodu podle § 211 odst. 6, dotačního podvodu podle § 212 odst. 6, podílnictví podle § 214 odst. 3 a 4, legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 4, padělání a pozměnění peněz (§ 233), neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234), neoprávněné výroby peněz (§ 237), zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 3, zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odst. 4, poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 5, porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262), porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), obecného ohrožení (§ 272), vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280), nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281), nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu (§ 282), nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (§ 283), získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny (§ 292), vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), sabotáže (§ 314), vyzvědačství (§ 316), ohrožení utajované informace (§ 317), válečné zrady (§ 320), násilí proti orgánu veřejné moci podle § 323 odst. 3 a 4, násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 3 a 4, přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), násilného překročení státní hranice podle § 339 odst. 2 a 3, organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 4, vzpoury vězňů (§ 344), účasti
38
na organizované zločinecké skupině podle § 361 odst. 2 a 3, neuposlechnutí rozkazu podle § 375 odst. 2 a 3, zprotivení a donucení k porušení vojenské povinnosti podle § 377 odst. 2 a 3, porušování práv a chráněných zájmů vojáků stejné hodnosti podle § 382 odst. 3 a 4, porušování práv a chráněných zájmů vojáků podřízených nebo s nižší hodností podle § 383 odst. 3 a 4, zběhnutí (§ 386), ohrožování morálního stavu vojáků podle § 392 odst. 2, genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), agrese (§ 405a), přípravy útočné války (§ 406), styků ohrožujících mír (§ 409), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3, a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším...". 3. Účinnost prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. (Čl. III novely)
39
III. Sněmovní tisk č. 557 - návrh ODS na zrušení zákona o dani silniční-P1 Účinnost od 1.1.2016
40
IV. Sněmovní tisk č. 558 - návrh ODS na novelu ZDPH-P1 1. Snížení základní sazby DPH o 2 procentní body (z 21% na 19 %) a první sníženou sazbu o 1 procentní bod (z 15% na 14%). (§ 37 odst. 2 ZDP, § 47 odst. 2 ZDPH) 2. Přesun stravovací služby (s výjimkou alkoholických nápojů a dalších - viz zvláštní část důvodové zprávy) do první snížené sazby. (příloha č.2 ZDPH) 3. Účinnost 3.1. Obecně 1.1.2016 (Čl. III novely) 3.2. Staré povinnosti postaru Čl. II Přechodná ustanovení Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (Čl. II novely)
41
V. Sněmovní tisk č. 639 Vládní návrh novely zákona o dani z nabytí nemovitých věci Čj. OVA: 991/15-P1 1. Poplatníkem bude vždy nabyvatel "..§ 1 Poplatník daně (1) Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je a) převodce vlastnického práva k nemovité věci, jde-li o nabytí vlastnického práva koupí nebo směnou a převodce a nabyvatel se v kupní nebo směnné smlouvě nedohodnou, že poplatníkem je nabyvatel, b) nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci v ostatních případech. (1) Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel vlastnického práva k nemovité věci....". (§ 1 ZDNNV, § 41 ZDNNV) 2. Zdanění inženýrských sítí - pouze úplatné nabytí vlastnického práva k budově (není řešena povaha inženýrských sítí - zdanění nebudou podléhat například vodovodní a kanalizační potrubí, dráty elektrického vedení a další součásti či části inženýrských sítí, které nejsou budovou podle katastrálního zákona) § 2 odst. 1 a 2 ZDNNV "..(1) Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která je a) pozemkem, stavbou, částí inženýrské sítě nebo jednotkou nacházejícími se na území České republiky, b) právem stavby, jímž zatížený pozemek se nachází na území České republiky, nebo c) spoluvlastnickým podílem na nemovité věci uvedené v písmenech a) nebo b). "....(2) Jde-li o nabytí vlastnického práva k inženýrské síti nebo spoluvlastnickému podílu na ní, je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí pouze úplatné nabytí vlastnického práva k budově podle katastrálního zákona nacházející se na území České republiky nebo spoluvlastnickému podílu na ní; tato budova nebo spoluvlastnický podíl na ní se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí považují za nemovitou věc....". 42
(§ 2 odst. 2 ZDNNV) 3. Prodloužení doby, na kterou je právo stavby zřízeno, se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí považuje také za nabytí vlastnického práva k právu stavby (od změny (prodloužení doby) se také odvíjí lhůta pro podání daňového přiznání, přikládá se doklad (smlouva o prodloužení doby)) (§ 3 odst. 2 ZDNNV § 32 písm. b) ZDNNV, § 34 písm. a) ZDNNV) 4. Přeměny 4.1. Přeměny nepodléhají zdanění u všech PO, nejen u obchodních korporací 4.2. Zdaňovat se bude převzetí jmění (základem daně má být cena nemovité věci určená znalcem pro účely doložení přiměřenosti výše vypořádání poskytovaného ostatním společníkům - co když nebude známa nebo se vypořádání nebude provádět) "..§ 5 Vyloučení z předmětu daně Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí není nabytí vlastnického práva k nemovité věci b) přeměnami obchodních korporací právnických osob s výjimkou převodu jmění na společníka, nebo § 18 Zvláštní cena u obchodních korporací (1) Zvláštní cena je v případě e) převodu jmění na společníka cena nemovité věci určená znalcem pro účely doložení přiměřenosti výše vypořádání poskytovaného ostatním společníkům...". (§ 5 ZDNNV, § 18 odst. 1 písm. e) ZDNNV) 4. Osvobození se má vztahovat na dokončené nebo užívané stavby a jednotky, to je neuplatní se u rozestavěných staveb a jednotek
43
§7 Věcná osvobození u nových staveb (1) Od daně z nabytí nemovitých věcí je osvobozeno první úplatné nabytí lastnického práva k a) pozemku nebo právu stavby, jejichž součástí je nová dokončená nebo užívaná stavba rodinného domu, b) nové dokončené nebo užívané stavbě rodinného domu, c) jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem, 1. v nové stavbě bytového domu, nebo 2. nově vzniklé nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou, nejde-li pouze o rozdělení nebo sloučení stávajících jednotek, v bytovém domě, c) dokončené nebo užívané jednotce v bytovém domě, která 1. nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem, vzniklé výstavbou, nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou tohoto domu, nejde-li pouze o rozdělení nebo sloučení stávajících jednotek, 2. na základě stavební úpravy nebytového prostoru nově nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem. d) jednotce v bytovém domě, která na základě stavební úpravy nebytového prostoru nově nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem. (2) Nabytí vlastnického práva k nemovité věci podle odstavce 1 je od daně osvobozeno pouze tehdy, dojde-li k němu nejpozději do 5 let ode dne, od kterého lze podle stavebního zákona novou stavbu, nově vzniklou jednotku nebo jednotku změněnou stavební úpravou užívat v době 5 let ode dne dokončení nebo započetí užívání rodinného domu, jednotky v bytovém domě nebo jednotky v bytovém domě změněné stavební úpravou, a to od toho dne, který nastane dříve. (§ 7 ZDNNV) 5. Osvobození leasingu nelze aplikovat v případě práva stavby § 9 odst. 2 "...(2) Od daně z nabytí nemovitých věcí je osvobozeno nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která je předmětem finančního leasingu podle zákona upravujícího daně z příjmů, jejím uživatelem podle zákona upravujícího daně z příjmů; pro účely daně z nabytí nemovitých věcí může být předmětem finančního leasingu i právo stavby....".
44
5.1. "Staré leasingy dle současného znění ZDP Důvodová zpráva K bodu 16 (§ 9 odst. 2) Navrhuje se sjednotit vymezení finančního leasingu pro účely daně z nabytí nemovitých věcí zcela s vymezením finančního leasingu podle zákona o daních z příjmů. K uvedenému je třeba dodat, že splnění podmínek osvobození podle § 9 odst. 2 je nutné posuzovat vždy k okamžiku vzniku daňové povinnosti, resp. naplnění předmětu daně. Aby byla určitá transakce osvobozena od daně z nabytí nemovitých věcí, musí se jednat o finanční leasing podle zákona o daních z příjmů ve znění účinném v okamžiku nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která je předmětem finančního leasingu. Uvedené znamená, že nezáleží na tom, kdy byla smlouva o finančním leasingu uzavřena, ale zda splňuje podmínky finančního leasingu podle zákona o daních z příjmů ve znění účinném v okamžiku realizace transakce (nabytí vlastnického práva k věci, která je předmětem finančního leasingu).
6. Směna - základem by v zásadě měla být hodnota nabyté věci, pokud se směňují nemovité věci bez doplatku § 13 odst. 2 ZDNNV: "...(2) V případě nabytí vlastnického práva k nemovité věci směnou nemovitých věcí se pro účely určení sjednané ceny nepřihlíží k hodnotě pozbývané nemovité věci za podmínek, že nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí a nabývací hodnotou není výlučně sjednaná cena....". § 14 odst. 2 ZDNNV: "..§ 14 Srovnávací daňová hodnota (2) V případě nabytí vlastnického práva k nemovité věci směnou nemovitých věcí za podmínky, že nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí, je srovnávací daňová hodnota částka odpovídající 100 % a) směrné hodnoty, nebo b) zjištěné ceny....". (§ 13 odst. 2 ZDNNV § 14 odst. 2 ZDNNV)
45
7. Rozšíření případu, kdy lze použít směrnou hodnotu u pozemku "...§ 15 odst. 3 písm. e) (3) Směrná hodnota se určuje u e) pozemku bez trvalého porostu, na němž není zřízena stavba a k němuž nebylo zřízeno právo stavby. e) pozemku, 1. na kterém není trvalý porost s výjimkou náletové dřeviny nebo živého plotu, 2. na němž není zřízena stavba s výjimkou oplocení nebo zpevněné plochy do 25 m2 a 3. k němuž není zřízeno právo stavby....". (§ 15 odst. 3 písm. e) ZDNNV) 8. Základ daně při nabytí obchodního závodu - pokud je zjištěná cena snížená o dluhy, tak se pro účely stanovení základu daně o tyto dluhy zvyšuje
"...§ 23 Výlučnost zjištěné ceny (1) Zjištěná cena je výlučně nabývací hodnotou, a) jde-li o nabytí vlastnického práva k nemovité věci na základě 4. nabytí vlastnického práva k obchodnímu závodu nebo jeho části, jejichž je tato nemovitá věc součástí, (2) Byly-li při nabytí vlastnického práva podle odstavce 1 písm. a) bodu 4 do zjištěné ceny obchodního závodu započteny dluhy převzaté nabyvatelem, zjištěnou cenou nemovité věci je zjištěná cena bez započtení těchto dluhů....". (§ 23 odst. 2 ZDNNV)
46
9. U pozemků bez trvalého porostu, na nichž není zřízena stavba a k nimž není zřízeno právo stavby, budou poplatníci k daňovému přiznání: a) buď přikládat znalecký posudek na zjištěnou cenu, b) nebo si zvolí k určení srovnávací daňové hodnoty směrnou hodnotu a znalecký posudek nebudou přikládat. § 36 Znalecký posudek (2) Znalecký posudek se nevyžaduje, jde-li o nabytí vlastnického práva k a) nemovité věci, které je osvobozeno od daně z nabytí nemovitých věcí, nebo b) pozemku bez trvalého porostu, na němž není zřízena stavba a k němuž nebylo zřízeno právo stavby. (2) Znalecký posudek se nevyžaduje, jde-li o nabytí vlastnického práva k nemovité věci, které je osvobozeno od daně z nabytí nemovitých věcí. (§ 36 odst. 2 ZDNNV) 10. Účinnost 10.1 Obecně 1.4.2016 (Čl. III novely) 10.2. Staré daňové povinnosti postaru "..Čl. II Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti u daně z nabytí nemovitých věcí, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona....".
47
VI. Sněmovní tisk č. 642 - Vládní návrh novely o.z. Čj. OVA: 483/15-P1 1) Zlepšení možnosti zaměstnání 15-ti letých osob (letní prázdniny po ukončení povinné školní docházky): § 35 (1) Nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu. (2) Zákonný zástupce nezletilého, který nedosáhl věku šestnáct let, může rozvázat jeho pracovní poměr nebo smlouvu o výkonu práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek, pokud to je nutné v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví nezletilého, způsobem stanoveným jiným právním předpisem. Nezletilý, který dovršil patnáct let, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu. Jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku. § 56a Okamžité zrušení pracovního poměru zákonným zástupcem nezletilého zaměstnance (1) Zákonný zástupce nezletilého zaměstnance, který nedosáhl věku 16 let, může okamžitě zrušit pracovní poměr nezletilého zaměstnance, pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví tohoto zaměstnance. K platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru nezletilého zaměstnance podle věty první se vyžaduje přivolení soudu. (2) Zákonný zástupce je povinen doručit stejnopis okamžitého zrušení pracovního poměru a přivolení soudu nezletilému zaměstnanci. § 77 Společné ustanovení (5) Zákonný zástupce nezletilého zaměstnance, který nedosáhl věku 16 let, může okamžitě zrušit dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti nezletilého zaměstnance, pokud je to nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví nezletilého zaměstnance. K platnosti okamžitého zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nezletilého zaměstnance podle věty první se vyžaduje přivolení soudu. (6) Zákonný zástupce je povinen doručit stejnopis okamžitého zrušení dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti a přivolení soudu nezletilému zaměstnanci. (§ 35 o.z., § 56a ZP před novelou a § 77 odst. 5 a 6 ZP před novelou)
48
2) Prodloužení omezení svépravnosti ze tří na pět let § 59 Soud může svéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky; uplynutím doby právní účinky omezení zanikají. Zahájí-li se však v této době řízení o prodloužení doby omezení, trvají právní účinky původního rozhodnutí až do vydání nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok. (1) Soud může svéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky. Je-li zjevné, že se stav člověka v této době nezlepší, může soud svéprávnost omezit na dobu delší, nejdéle však na pět let. (2) Uplynutím doby omezení svéprávnosti právní účinky omezení zanikají. Zahájí-li se však v této době řízení o prodloužení doby omezení, trvají právní účinky původního rozhodnutí až do nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok. (§ 59 o.z., 3033 odst. 1 o.z.) 3) Změny v oblasti pitvy - lze ji provést bez souhlasu, pouze pokud tak stanoví zvláštní zákon (původně bylo uvedno pro vědecké účely a byly stanoveny další podmínky) § 113 (1) Člověk má právo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho tělem. (2) Provést pitvu nebo použít lidské tělo po smrti člověka pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům bez souhlasu zemřelého lze jen, pokud tak stanoví jiný zákon. § 115 Zemře-li člověk, aniž projeví souhlas s pitvou nebo s použitím svého těla po smrti způsobem podle § 113, platí, že s provedením pitvy nebo s takovým použitím svého těla nesouhlasí. § 116 Kdo souhlasí, aby po jeho smrti bylo jeho tělo pitváno nebo použito způsobem podle § 113, zapíše své stanovisko do rejstříku vedeného podle jiného právního předpisu; tento souhlas lze projevit i ve veřejné listině, nebo vůči poskytovateli zdravotních služeb s účinky vůči tomuto poskytovateli. § 117
49
Souhlas s pitvou nebo s použitím svého těla po smrti pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům lze odvolat. Odvolá-li souhlas člověk ve zdravotnickém zařízení, může tak učinit prohlášením v písemné formě. (§ 113 odst. 2 o.z. a původní ustanovení § 115 o.z. až § 117 o.z.) 4) Úleva u formy plné moci v případě, kdy je k právnímu jednání vyžadován notářský zápis o.z. 4,1. Vlastní právní úprava § 441 (1) Ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. (2) Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. (§ 441 odst. 2 ZOK) 4.1. ZP 4.1.1. Vlastní úprava § 1 odst. 4 ZP (4) Vyžaduje-li tento zákon pro právní jednání formu notářského zápisu, postačuje, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. (§ 1 odst. 4 ZP) 4.1.2. Přechodné ustanovení Čl. VII Přechodné ustanovení
50
Vyžaduje-li zákon č. 125/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro právní jednání, k němuž dojde po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, formu notářského zápisu, postačí, vyhovuje-li forma plné moci k tomuto právnímu jednání požadavkům zákona č. 125/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.2. ZOK 9.2.1. Vlastní úprava § 6a ZOK: § 6a Vyžaduje-li tento zákon pro právní jednání formu veřejné listiny, postačuje, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. 9.1.2. Přechodné ustanovení Čl. IX Přechodné ustanovení Vyžaduje-li zákon č. 90/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro právní jednání, k němuž dojde po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, formu veřejné listiny, postačí, vyhovuje-li forma plné moci k tomuto právnímu jednání požadavkům zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4.2. Výklady 4.2.1. Výkladové stanovisko č. 12 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 14. 1. 2014 - k formě plné moci k zastoupení před orgánem právnické osoby a k rozhodování jediného společníka "...Plná moc k zastoupení na valné hromadě, členské schůzi družstva či jiného orgánu právnické osoby ani k rozhodnutí za jediného společníka nemusí být udělena formou notářského zápisu...." 51
4.2.2. Judikatura- NS 29 Cdo 3919/2014 ze dne 27.11.2014 (Sbírka rozhodnutí a stanovisek NS 5/2015 str. 698 č. 43/2015 Sb. NSS) Právní věta: "...Plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu o právním jednání (§ 441 odst. 2 in fine o. z.), není neplatná pro nedostatek formy vyžadované zákonem, není- li pochyb o tom, kdo (která osoba) plnou moc udělil. Plná moc k založení obchodní korporace je právním jednáním týkajícím se založení obchodní korporace ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb...". K věci dále NSS uvedl: "....Odvolacímu soudu lze přisvědčit, že § 441 odst. 2 in fine OZ klade na plnou moc požadavek zachování téže formy, jakou zákon vyžaduje pro právní jednání, k němuž je plná moc udělena. Je-li tudíž plná moc udělena k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu, měla by zásadně být i plná moc udělena ve formě notářského zápisu. To však neznamená, že nedodržení této formy bez dalšího vede k neplatnosti plné moci, či dokonce – jak dovodil odvolací soud – k neplatnosti právního jednání učiněného na jejím základě zmocněncem jménem zmocnitele....". "....Ustanovení § 441 odst. 2 věta druhá a třetí OZ upravuje formu plné moci obecně, bez ohledu na to, pro jaká právní jednání je udělena. Současně platí, že plná moc k založení obchodní korporace je právním jednáním týkajícím se založení obchodní korporace. Pro tato právní jednání je přitom upravena forma v § 6 odst. 1 ZOK, a to včetně sankce stíhající její nedodržení (neplatnost, k níž soud přihlédne i bez návrhu). Ustanovení § 6 odst. 1 ZOK je tedy – jde-li o požadavek formy plné moci k založení společnosti s ručením omezeným – ustanovením zvláštním, které se uplatní přednostně před § 441 odst. 2 in fine OZ....". 4.2.2.1. Stanovisko MS ze dne 18. 12. 2014 - Nejvyšší soud prolomil text občanského zákoníku: sporný paragraf vyložil v rozporu se zákonem http://obcanskyzakonik.justice.cz/infocentrum/aktuality/nejvyssi-soudprolomil-text-obcanskeho-zakoniku-sporny-paragraf-vylozil-v-rozporu-sezako/ 4.2.2.2. Čech, P., Ještě k požadavku notářského zápisu o plné moci, Právní rádce 2015, č. 3, str. 34 a násl. 52
5) Nabytím podílu se (s vyjímkou bytových sružstev) nazakládá účast druhého z manželů na společnosti nebo družstvu § 709 odst. 3 o.z. "....(3) Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev....". Důvodová zpráva K bodu 6: (§ 709 odst. 3) Navrhuje se odstranit výkladový i aplikační problém, který vyvstal již za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též jen „OZ 1964“), a doplnit znění stávající právní úpravy tak, aby napříště nevznikaly pochybnosti o tom, že stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem v obchodní společnosti nebo členem družstva, a nenabyl-li podíl způsobem, který zakládá jeho výlučné vlastnictví, stává se druhý manžel oprávněným pouze z majetkové hodnoty podílu, která je součástí společného jmění, ale není tím založena jeho účast v dotčené obchodní společnosti nebo družstvu (vyjma bytového), a tedy ani práva, ani povinnosti s takovou účastí spojené. Doposud publikované názory doktríny výkladové nejasnosti dále prohlubují. Kupříkladu Dědič a Šuk dovozují, že v tomto směru k žádné změně nedošlo a členství druhému z manželů nevzniká (Dědič, J., Šuk, P. K některým výkladovým otázkám právní úpravy podílu v obchodní korporaci. Obchodněprávní revue, 2014, č. 6, s. 168). Naopak Bezouška a Havel se přiklonili k řešení ve prospěch vzniku členství i druhého manžela (Bezouška, P., Havel, B. Podíl v obchodní korporaci ve společném jmění manželů, prý vše jasné… Obchodněprávní revue, 2015, č. 4, s. 97). Odpověď na tuto otázku má přitom významné dopady nejen do práv a povinností manželů, ale také do vztahů uvnitř dotčené obchodní korporace (např. dodržení určitého kvóra). Navrhovaná změna je vedena názorem, že v takto zásadní otázce není možné nechat adresáty v nežádoucí nejistotě a vyčkat závěrů soudní praxe. (§ 709 odst. 3 o.z.)
53
6) Znovuzavedení předkupního práva u nemovité věci (staré spoluvlastnické podíly "po staru") "...§ 1124 (1) Bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů. Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů. (2) Předkupní právo mají spoluvlastníci Odstavec 1 se použije i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva. § 1125 (1) Vzniklo-li spoluvlastnictví k zemědělskému závodu pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu předkupní právo; předkupní právo se vztahuje i na dědický podíl. Neujednají-li si spoluvlastníci nebo spoludědicové, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů. (2) Převádí-li spoluvlastník svůj podíl osobě, která by byla jeho dědicem podle ustanovení o zákonné posloupnosti dědiců, nebo jinému spoluvlastníku, odstavec 1 se nepoužije. To platí i v případě, že se spoluvlastník předkupního práva v písemné formě vzdal. Spoluvlastník se může vzdát předkupního práva podle § 1124 s účinky pro své právní nástupce. Jde-li o nemovitou věc zapsanou do veřejného seznamu, vzdání se předkupního práva se do něj zapíše....". (§ 1124 o.z. a 1125 o.z., Čl. II bod 1 novely)
54
7. Změny v oblasti závěti - zmírnění nároků na závěť u smyslově postižených osob především v nutné přítomnosti tří svědků § 1537 Zůstavitel může projevit poslední vůli ve veřejné listině. Pořizuje-li závěť v této formě osoba nevidomá nebo osoba se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát, použije se § 1535 obdobně. § 1535 (1) Je-li zůstavitel nevidomý, projeví poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, která musí být nahlas přečtena svědkem, který závěť nepsal. Zůstavitel před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho poslední vůli. (2) Je-li zůstavitel osobou se smyslovým postižením a nemůže-li číst nebo psát, projeví poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky v listině, jejíž obsah musí být tlumočen zvláštním způsobem dorozumívání, který si zůstavitel zvolí, svědkem, který závěť nepsal; všichni svědci musí ovládat způsob dorozumívání, kterým je obsah listiny tlumočen. Zůstavitel zvoleným způsobem dorozumívání před svědky potvrdí, že listina obsahuje jeho poslední vůli (§ 1537 o.z.) 8. V případě jistoty u nájmu bytu se její výše snižuje ze 6 násobku na 3 násobek měsíčního nájemného § 2254 Jistota (1) Ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nesmí být jistota vyšší než šestinásobek trojnásobek měsíčního nájemného. (2) Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. (§ 2254 odst. 2 o.z.)
55
9. Škodu způsobenou zvířetem nebo věcí, které nikomu nepatří, nahradí ten, kdo je opustil, stejně jako kdyby byl jejich vlastníkem. (§ 2938a o.z.) 10. Změny týkající se odborových organizací a organizací zaměstnavatelů vypuštění pojmu „pobočné odborové organizace“ a „pobočné organizace zaměstnavatelů“. Smyslem je vyjasnit, že i odborová organizace a organizace zaměstnavatelů založená jinou odborovou organizací nebo organizací zaměstnavatelů, resp. jejich organizační jednotka s právní subjektivitou, je odborovou organizací nebo organizací zaměstnavatelů, nikoliv zvláštní entitou, na niž se přiměřeně použijí ustanovení o pobočném spolku. § 3025 (1) Ustanovení tohoto zákona o právnických osobách a spolku se použijí na odborové organizace a organizace zaměstnavatelů přiměřeně jen v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat. (2) Odborová organizace, a organizace zaměstnavatelů a jejich pobočné organizace vznikají dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno příslušnému orgánu veřejné moci oznámení o jejich založení. § 3046 Odborová organizace, organizace zaměstnavatelů včetně organizací mezinárodních a jejich organizační jednotky evidované podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za odborové organizace, a organizace zaměstnavatelů, mezinárodní odborové organizace a jejich pobočné organizace podle tohoto zákona. (§ 3025 odst. 1 a 2 o.z. a § 3046 o.z.)
56
11. Úlevy pro spolky a bytová družstva 11.1. Spolky - výjimka z ustanovení § 3042 o.z., jež ukládá všem právnickým osobám přizpůsobit svůj název požadavkům nového občanského zákoníku do dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti. Čl. II body 5 novely "...5. Spolek a společenství vlastníků vzniklé do 31. prosince 2013 nejsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinny uvést označení právní formy ve svém názvu do souladu s požadavky § 132 odst. 2, § 216 a § 1200 odst. 2 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb. 11.2. Úleva pro družstva Čl. II body 6 novely 6. Stanovy bytového družstva vzniklého do 31. 12. 2013 nemusí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona obsahovat náležitosti uvedené v § 731 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb....": (Čl. II body 5. a 6. novely)
57
12. Svěřenské fondy 12.1. Zápis svěřenského fondu do veřejného rejstříku (vzniká až zápisem do tohoto rejstříku s výjimkou zápisu pro případ smrti) § 1451 (1) Svěřenský fond vznikne je zřízen, když svěřenský správce přijme pověření k jeho správě; je-li svěřenských správců více, postačí, pokud pověření přijme alespoň jeden z nich. Byl-li však svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne smrtí zůstavitele. (2) Svěřenský fond vzniká dnem zápisu do evidence svěřenských fondů. (3) Byl-li však svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti, vznikne smrtí zůstavitele. Do evidence svěřenských fondů se zapíše po svém vzniku. § 1452 (1) Každý svěřenský fond musí mít statut. Statut svěřenského fondu vydává zakladatel. Zřizuje-li se svěřenský fond pořízením pro případ smrti, použije se přiměřeně § 311. (2) Statut obsahuje alespoň a) označení svěřenského fondu, b) označení majetku, který tvoří svěřenský fond při jeho vzniku, c) vymezení účelu svěřenského fondu, d) podmínky pro plnění ze svěřenského fondu, e) údaj o době trvání svěřenského fondu; není-li uvedena, platí, že fond byl zřízen na dobu neurčitou, a f) má-li být ze svěřenského fondu plněno určité osobě jako obmyšlenému, určení této osoby, nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen, a g) počet svěřenských správců a způsob jejich jednání. (3) Statut vyžaduje formu veřejné listiny. § 1457 (1) Zakladatel má právo jmenovat obmyšleného a určit mu plnění ze svěřenského fondu, ledaže statut svěřenského fondu určí něco jiného. (2) Nevyužije-li zakladatel práva podle odstavce 1, jmenuje obmyšleného a určí mu plnění ze svěřenského fondu svěřenský správce. 58
Jedná-li se o svěřenský fond zřízený k soukromému účelu, může svěřenský správce vykonat toto právo, jestliže statut určí okruh osob, ze kterého lze obmyšleného jmenovat. (3) Jmenování nebo jiné určení obmyšleného svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu je účinné dnem, kdy byl obmyšlený zapsán do evidence svěřenských fondů. (3) (4) Obmyšlenému lze přiznat právo na plody nebo užitky ze svěřenského fondu nebo právo na majetek ze svěřenského fondu, případně na podíly na nich. § 1474 Naloží-li svěřenský správce při zániku správy s majetkem podle statutu, popřípadě vydá-li majetek podle § 1472 nebo převede-li jej podle § 1473, svěřenský fond zanikne. Svěřenský správce podá návrh na výmaz svěřenského fondu z evidence svěřenských fondů do třiceti dnů od zániku svěřenského fondu. (§ 1451 o.z.,§ 1542 o.z., § 1457 o.z.. § 1474 o.z.) 12.2. Některé z údajů nebudou veřejně přístupné - zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících - možný přístup - ten, kdo osvědčí právní zájem EVIDENCE SVĚŘENSKÝCH FONDŮ § 65a (1) Na evidenci svěřenských fondů se ustanovení tohoto zákona o veřejném rejstříku použijí obdobně. (2) Do evidence svěřenských fondů se zapisují a) svěřenské fondy a b) svěřenské fondy nebo obdobná zařízení, která se řídí právem jiného státu, působící na území České republiky (dále jen „zahraniční svěřenský fond“). (3) Na svěřenský fond se ustanovení tohoto zákona o zapsané osobě použijí obdobně. Práva a povinnosti stanovené tímto zákonem zapsané osobě vykonává ve vztahu ke svěřenskému fondu svěřenský správce.
59
Kde se v tomto zákoně stanoví o členu orgánu právnické osoby, rozumí se tím i svěřenský správce. (4) Nezjedná-li svěřenský správce na výzvu soudu podle § 9 odst. 1 věty první nápravu, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o zrušení svěřenského fondu. Neodstraní-li svěřenský správce nedostatky ani ve stanovené lhůtě, vyrozumí soud před zahájením řízení o zrušení svěřenského fondu o této skutečnosti zakladatele, obmyšleného a další osobu oprávněnou k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu a poskytne jim přiměřenou lhůtu k nápravě. (5) Ustanovení § 14 a části první hlavy III se nepoužijí. § 65b Návrh na zápis zřízeného svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů podává svěřenský správce. § 65c Návrh na změnu nebo výmaz zápisu může podat svěřenský správce. § 65d Skutečnosti zapisované do evidence svěřenských fondů (1) Do evidence svěřenských fondů se zapíše a) označení svěřenského fondu, b) účel svěřenského fondu, popřípadě také předmět činnosti, podnikání nebo vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána, c) den vzniku a zániku svěřenského fondu, d) identifikační číslo svěřenského fondu, které mu přidělí rejstříkový soud; identifikační číslo svěřenského fondu poskytne rejstříkovému soudu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci2), e) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, lišíli se od adresy místa pobytu, osoby, která je svěřenským správcem, byl-li jmenován nebo jinak určen; je-li správcem fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, f) počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají, 2)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
60
g) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, lišíli se od adresy místa pobytu, osoby, která je zakladatelem; je-li zakladatelem fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, h) jde-li o svěřenský fond zřízený za soukromým účelem, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, osoby, která je obmyšleným; je-li obmyšleným fyzická osoba, datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno; nebyl-li obmyšlený určen nebo jde-li o svěřenský fond zřízený k veřejně prospěšnému účelu, způsob, jak bude obmyšlený určen, ch) jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, další osoby oprávněné k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondu; jde-li o fyzickou osobu, také datum narození a rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, i) údaj o tom, že byl převeden závod nebo jeho část nebo byl dán do zástavy, nájmu nebo propachtován, a popřípadě údaj o zániku závazků z těchto smluv a usnesení soudu o nabytí závodu nebo jeho části děděním, j) další skutečnost, o které to stanoví tento nebo jiný zákon, nebo jiná důležitá skutečnost, o jejíž zápis požádá svěřenský správce, a k) den, k němuž byl zápis proveden. (2) Do evidence svěřenských fondů se o skutečném majiteli svěřenského fondu zapíše a) jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, b) datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno, c) státní příslušnost, a d) údaj o skutečnosti, jíž je založeno postavení skutečného majitele. Skutečným majitelem se rozumí skutečný majitel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. § 65e (1) Údaje o osobách uvedených v § 65d odst. 1 písm. g) až i) a § 65d odst. 2 se neuvádějí v opisu z evidence svěřenských fondů ani se neuveřejňují, ledaže byl ke zpřístupnění dán souhlas; ustanovení § 12 věta druhá se použije obdobně. Je-li svěřenský správce fyzickou osobou, neuvádějí se v opisu z evidence svěřenských fondů ani se neuveřejňují údaje o jeho bydlišti a datu narození nebo rodném čísle; vždy se však uveřejní jeho doručovací adresa.
61
(2) Jsou-li údaje, které se podle odstavce 1 neuvádějí v opisu z evidence svěřenských fondů ani se neuveřejňují, uvedeny v listinách zakládaných do sbírky listin, tyto listiny se neuveřejňují. (3) Úplný opis zápisu nebo listiny podle § 3 až 5 může obdržet pouze svěřenský správce nebo ten, kdo na tom má právní zájem, a § 2 odst. 2 se nepoužije. Ministerstvo spravedlnosti umožní dálkový přístup k těmto údajům také a) soudu pro účely soudního řízení, b) orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení a státnímu zastupitelství též pro účely výkonu jiné než trestní působnosti, c) správci daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro účely výkonu jejich správy, d) zpravodajské službě pro účely plnění úkolů podle zákona, který upravuje činnost zpravodajských služeb, e) Finančnímu analytickému úřadu, České národní bance a dalším orgánům při výkonu činností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, f) České národní bance při výkonu dohledu nad osobami působícími na finančním trhu a při výkonu činností podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, g) Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě pro účely bezpečnostního řízení podle zákona, který upravuje ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost, h) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu pro účely výkonu jeho působnosti podle jiného právního předpisu, i) exekutorovi pro účely exekučního řízení, j) insolvenčnímu správci pro účely insolvenčního řízení, a k) povinné osobě v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. (4) Ministerstvo spravedlnosti umožní přístup podle odstavce 3 věty druhé, bude-li zjistitelná identita konkrétních fyzických osob, které k údajům o mohou přistupovat. Podmínky přístupu k údajům stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. (5) Za umožnění přístupu podle odstavce 3 písm. k) náleží náhrada nákladů. Výše této náhrady nesmí překročit hodnotu skutečně vynaložených nákladů spojených s provozem a aktualizací aplikace umožňující přístup podle věty první. Výši náhrady nákladů a další podrobnosti stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. 62
§ 65f Do evidence svěřenských fondů se zapíše také a) den zrušení nebo zániku správy svěřenského fondu, s uvedením právního důvodu, b) zahájení insolvenčního řízení, c) omezení práva nakládat s majetkovou podstatou na základě rozhodnutí insolvenčního soudu, d) prohlášení konkursu, e) jméno a sídlo insolvenčního správce, f) rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem závodu nebo jeho části nebo exekuční příkaz na prodej závodu nebo jeho části, jakož i rozhodnutí soudu o zastavení výkonu tohoto rozhodnutí nebo rozhodnutí o zastavení exekuce nebo sdělení, že exekuce skončila jinak než zastavením, včetně důvodu rozhodnutí, a g) právní důvod výmazu svěřenského fondu. § 65g Skutečnosti zapisované do evidence svěřenských fondů o zahraničním svěřenském fondu Do evidence svěřenských fondů se o zahraničním svěřenském fondu zapíše a) označení zahraničního svěřenského fondu, b) právo státu, kterým se zahraniční svěřenský fond řídí, a přikazuje-li toto právo zápis, také evidence, do které je zapsán, a číslo zápisu, c) účel zahraničního svěřenského fondu, popřípadě také předmět činnosti, podnikání nebo vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána, d) zapisované údaje požadované tímto zákonem u svěřenského správce, e) zrušení zahraničního svěřenského fondu, f) prohlášení konkursu nebo zahájení jiného obdobného řízení týkajícího se zahraničního svěřenského fondu a g) ukončení činnosti zahraničního svěřenského fondu v České republice. 12.3. Na zápis "starých" svěřenských fondů je 6 měsíců (Čl. II bod 2, 3 a 4 novely) 13. Účinnost 1.7.2016 (Čl. IX novely)
63
IV. Sněmovní tisk č. 649 - návrh ODS na novelu ZDPH posunutí účinnosti kontrolního hlášení z 1.1.2016 na 1.1.2017P1
64
