i O, - i'v V ', - Spi llfe. ri w * W r \ f$á & k ^ ji? ^ ^ t X*, i i» 1Í: < _

■

i

llfe.

O, - i'V

|

I

ri w

V

'

*

, - Spi

W¿r \ f$Á

& k

^ ji?

^

^

I

I

ACADEMIA/PRAH A

I

SRPEN 1 9 8 8

I

IIIN I» II-II7 I

I ____

^

tX*

,

i

i “» 1Í:

<„ _
- ^ / {?ť$

ČESKÁ MYKOLOGIE

Časopis Cs. vědecké společnosti pro mykologii k šíření znalosti hub po stránce vědecké i prak tick é Ročník

42

Číslo

Vedoucí

3

Srpen

1988

r e d a k t o r : prof. RNDr. Zdeněk Urban, DrSc.

Redakční r a d a : RNDr. Dorota Brillová, CSc.; RNDr. Petr Fragner; MUDr. Josef Herink; RNDr. Věra Holubová, CSc.; RNDr. František Kotlaba, CSc.; RNDr. Vladimír M usílek, DrSc.; doc. RNDr. Jan Nečásek, CSc.; Ing. Cyprián Paulech, CSc.; prof. RNDr. Vladimír Rypáček, DrSc., člen koresp o n d en t ČSAV. Výkonný

r e d a k t o r : RNDr. Mirko Svrček, CSc.

P říspěvky zasílejte na adresu výkonného red a k to ra : 115 79 P ra h a 1, V ítězného ú nora 74, N árodní m uzeum , telefon 26 94 51—59.

2. sešit vyšel 10. k v ětn a 1988

OBSAH F. K o t l a b a , Z. P o u z a r : S tudie o typech chorošů popsaných A.P ilá te m - I . M. S v r č e k : Nové nebo m éně znám é disikomycety. X V III............................ 137 E. Z á h o r o v s k á : P arazitická hu b a M icrasphaera a jej askakarpové Stá­ dium n a duboch Slovenska. I I 149 J. K l á n , Z. R a n d a, J. Be r n a d a, a J. H o r y n a : Sledování n erad io aktivního Rb, Cs a radioak tiv n íh o cesia u vyšších h u b ............................. 158 A. K o c k o v á - K r a t o c h v í 1 o v á, E. S l a v í k o v á , E. K o v a č o v s k á a W a i Y i n M o k : Z riedka sa vysikytujúci kvasin k o v ité organizm y z povodia A m a z o n k y .............................................................................................170 J. H e r i n k : K osm desátiinám A nny P i l á t o v é ................................................. 176 J. K u n e r t a K. L e m h a rit: Význam né životní výročí doc. RNDr. M ilana H ejtm ánka, D rSc........................................................................................................... 178 M. S v r č e k a Z. U r b a n : Ja ro m ír K lika — 100 let od n arození . . . R e f e r á t y o l i t e r a t u ř e : R. L. Giibertsom et L. R yvarden, N o rth A m e­ rican polypores, vol. 2 (F. K otlaba a Z. P ouzar, str. 190) H. K reisel et F. Scihiauer, M ethoden der m ykologischen L aboratorium s (V. Šašek, str. 190); M. A. B ondarceva et E. Ch. P arm asto, Q predelitel gribov SSSR, p o rjad o k afiilloforovye (F. K otlaba, str. 191); I. A. D udka et S. P. V asser, G riby, sjpravočnik miikologa i gr-ibnilka (F. K otlaba, str. 192). Přílohy: černobílé tabule: V. a VI. M icrosphaera alphiitoides G riffon et M aublanc

129

187

ČESKÁ

MYKOLOGIE

Ča s o p i s Č e s k o s l o v e n s k é v é d e c k é s p o l e č n o s t i p r o m y k o l o g i i ROC n IK 42

1988

SEŠIT 3

Type studies of polypores described by A. Pilát — I. Studie o typech chorošů popsaných A. Pilátem - I. F rantišek Kotlaba and Zdenek' P ouzar

There are dealt w ith 32 ta x a o f polypores described as new by A. P ilát, typ e m aterial o f which is preservod in herbarium PRM,

Je pojednáno o 32 taxonech chorošů popsaných jako nové A. P ilátem , jejichž ty p o v ý materiál je uložen v herbářích PRM.

Dr. A lbert P i l á t (1903 —1974) described during his life a large num ber of polypores (Polyporales s. 1.) n o t only from E urope b u t also from N orth America, Africa and especially from Asia. Most of these new ta x a come from N o rtheastern Asia, while th e E uropean ta x a come m ostly from contem porary T ran scarpathian U kraine — U SSR (between 1918—1939 th e m ost eastern p a rt of Czechoslovakia). W ith regard to publication of th e species, we cite only th e references where th e nam e was validly published — we om it reference to earlier publications where some nam es appeared in invalid form. W e would like to note, however, th a t m any of th e new ta x a of polypores described by A. P ilá t appear to be identical w ith ta x a (m ainly species) described previously by o ther au th o rs an d so become synonym s. H e overlooked previously described species (e. g. Xanthochrous krawtzewii Pil. 1934, which is identical w ith th e much older Mucronoporus andersonii Ell. et E verh. 1890) or he overestim ated th e im ­ portance of certain characters, especially when try in g to distinguish ta x a in w hat are now know n to be highly variable species; e. g. in Polyporus latemarginatus D ur. et M ont. in M ont. 1856 = Poria ambigua Bres. 1897, which he described a t least four tim es under th e nam es Leptoporus zilingianus Pil. 1934, L. werneri Pil. 1939, Poria consobrinoides Pil. 1936 an d P . reticulato-marginata VW. 1936. F ortunatelly, alm ost all P ilá ť s ty p e m aterial is e x ta n t in th e herbarium of the Mycological D ep artm ent of th e N ational Museum, P rague (PRM ): only very few of types are missing. In this first p a rt of our revision we present those ta x a which seem to us to be clear and those which m ay be of p articu lar interest especially for polyporologists. Type m aterial studied in d etail by us is indicated by an exclam ation m ark in parentheses (!). W e quote in full th e original d a ta given on herbarium lables (supplem enting only th e state) as th e y som etim es differ in certain details from those published by P ilá t. W hen no ty p e (holotype) was indicated by P ilát, we have selected a lectotype (m ostly in 1986—1987). P ilá ť s polypore types were studied in p a rt e. g. by J . L. Lowe, S. Domaňski, T. Niemelá etc. as well as by ourselves; th e published results (and some unpublished) are quoted in p ertin en t places.

ČESKÁ M YKOLOGIE 42 (3) 1988

I

Inonotus ehinensis P ilát, Ann. Mycol. 38: 80. 1940.

I

H olotype: China, Cliansi, Lao chan, 2178 m, 5. IX . 1935, leg. E . Licent, No. 5137, det. A. P ilát, PR M 500758(1).

I I

P ilá t (1940) believed th e su b strate to be possibly fir (,,A bies?“ ) b u t according to th e paleobotanist Dr. E. Opravil (Opava), th e bark belongs to some broad-leaved tree. I A pparently a distin ct species — Phellinus cliinensis (Pil.) Pil. (see P arm asto, K o tlab a e t P ouzar 1980).

I I I I

Inonotus nidus-pici (Pil.) ex P ilát, Sborn. N ár. Mus. P ra h a 9B: 108, 1953.

I

H olotype: Yugoslavia, in silva M aksimir prope Zagreb, V. 1937, leg. V. Škorič, det. A. P ilát, PR M 487438(1); p araty p e: Carmassol, sur chêne, 5. IX . 1912, leg. A. Galzin, No. 11780, det. H . B ourdot u t Poria obliqua), PR M 807115( !). Surely a distin ct species — Inonotus nidus-pici Pil. ex Pil. (see e. g. Černý 1965).

I I I I

Inonotus radial us var. licentii P ilát, A nn. Mycol. 38: 81, 1940.

I

L ectotype: China, Chansi, Y ao chan, 31. V III. 1935, leg. E. Licent, No. 4435, det. A. P ilát, PR M 629546(1). According to Pegler (1967) an d as a result of our own stu d y — we revised th e ty p e of Polyporus xeranticus Berk, from K (H. 1814/6812) on 13. 8 . 1967 — it is Phellinus xeranticus (Berk.) Pegler.

I I I I I

Leptoporus alina-utensis P ilát, Bull. Soc. Mycol. F r. 52: 307, 1937.

I

L ectotype: U SSR, K azak stan , A lm a-A ta, Picea schrenkiana, IX . 1935, leg. (B. I.) K raw tzew , P l. Y. 93, det. A. P ilát, PR M 25154(!). According to P ilá t (1936—42) it is identical w ith Leptoporus kymatodes (Rostk.) Pil. (sensu B ourdot e t Galzin); we confirmed this id en tity in our revision of 28. 6.1967. This polypore is currently know n und er th e nam e Tyromyces balsameus (Peck) M urrill. ■

I I U I H

Leptoporus bourdotii P ilát, Bull. Soc. Mycol. Er. 48: 167, 1932.

|| B H| If ■ ■

I

L ectotype: U SSR, Carpatorossia, Ž ám er prope K obylecká Polana, ad corticem F agi silvaticae, V II. 1929, leg. e t det. A. P ilát, PRM 33843(1). Fide Lowe (1962) it is Poria pannocincta (Romell) Lowe which we confirmed following a stu d y of th e type m aterial 20. 2. 1962 (as Gloeoporus pannocinctus (Romell) J . Erikss.) and 8 . 1. 1964 (as Tyromyces 'pannocinctus (Romell) K oti. et Pouz.). P ilát, however, originally included under Poria bourdotii still another species, represented by paraty p e: Turkey, T urcia asiatiea, m ontes Ilgaz-Dagh, vil. Cankiri, Pinus nigra, cca 1600—2000 m s. m., V II.-V III. 1931, leg. et det. A. P ilát, P R M 33837. This was revised b y us (7. 3. 1962) as Skeletocutis amorpha (Fr.) K otl. et Pouz. W e have selected as th e lectotype th e cited collection (PRM 33843) because Pilát him self (see P ilá t e t L in d tn er 1938) restricted his Poria bourdotii solely to th e species to which belong th is specimen (see K o tlab a et Pouzar 1964a).

H I H H H H H I H H H H

Leptoporus bredecelcnsis Pil. ex P ilát, Sborn. N ár. Mus. P rah a 9B: 103, 1953.

H

L ectotype: USSR, Carpatorossia, in silvis m ixtis virgineis (Abies alba, Faqus silvatica) ad jugum m ontis Menčul in te r rivos K uzy et Bredecel prope vicum Trebušany, ait. 800—1000 m, Fagus silvatica, V III. 1934, leg. e t det. A. P ilát, PR M 623854 ( !). ■

H H H

130

I

K OTLA BA E T POUZAR: PO LY PO R ES D E S C R IB E D B Y A. PILÁT

Considered b y us for some tim e to be an independent species, viz. Spongipellis bredecelensis (Pil. ex Pil.) Bond. (rev. 13. 1. 1965 — see also K o tlaba e t Pouzar 1965). According to D avid (1969) an d our own recent stu d y , it is identical w ith Spongipellis delectans (Berk.) M urrill, confirmed b y č e rn ý (1979), J a h n (1974) etc. Leptoporus bulíjaricus P ilát, Bull. Soc. Mycol. Fr. 53: 84, 1937.

H olotype: Bulgar:a, Bačkovo, V II. 1936, leg. I. K lášterský et M. Deyl, det. A. P i­ lát, rev. by S. D oinanski 6 . 11. 1962, u t Coriolellus squalens, PRM 485534(!). According to D om aňski (1964) as well as our stu d y it is identical w ith Trametes squalens P. K arst., now know n as Dichomitus squalens (P. K arst.) Reid. Leptoporus dalm atieus P ilát, Bull. Soc. Mycol. F r. 53: 84, 1937.

H olotype: Y ugoslavia, D alm atia, D ubrovnik, ad truncum P in i maritimae, V III 1936, leg. R. Veselý, det. A. P ilát, rev. 6. 11. 1962 by S. Domaňski, ut Coriolellus squalens,et 15.2.1964by F . K o tlab a e t Z. Pouzar, u t Trametes squalens, PRM 33388(!) As w ith th e previous species it was identified by D om aňski (1964) as Trametes squalens (P. K arst.) Reid, an identification which we can now confirm. Leptoporus litschaueri P ilát, Bull. Soc. Mycol. Fr. 48: 9, 1932.

H olotype: USSR, Sibiria, distr. Tom sk, ad fl. Tschulym , 15. V III. 1931, leg. (B. I.) K raw tzew , b. 26, det. A. P ilát, PR M 486024(!). P ilát (1936—42) w rongly renam ed it on nom enclatural grounds Leptoporus asiaticus Pil. According to K o tlab a e t Pouzar (1966) it is identical w ith Oligoporus sericeomolli s (Romell) M. B ond. Leptoporus m oeszii Pil. ex P ilát, Sborn. N ár. Mus. P rah a 9B: 100, 1953.

Lectotype: H ungary, B udapest, H o rtu s botanicus, in truncis Robiniaepseudacaciae, 1918, leg. S. M agocsy-Dietz, det. A. P ilát, PR M 487591(1). This seems to be an independent species Rigidoporus moeszii (Pil. ex Pil.) Pouz. (see Pouzar 1966). Leptoporus sim unii Pil. ex P ilát, Sborn. N ár. Mus. P rah a 9B: 100, 1953.

Lectotype: U SSR, C arpatorossia, Žám er supra K obyiecká Polana, ad ligna Fagi silvaticae, V II. 1929, leg. e t det. A. P ilát, PR M 497732(!). A good species Tyromyces sim anii (P il.)P arm . (see e. g. P arm asto 1961, K o tlaba e t P ouzar 1964b; Gilbertson et Lowe 1962 and Lowe 1966 — both as Poria simanii). N evertheless according to G ilbertson et R yvarden (1987) the oldest nam e for it is Oligoporus hibernicus (Berk, e t Br.) Gilb. et R yv.

I I

Leptoporus werneri P ilát, Stud. Bot. Čechoslov. 2: 61, 1939.

H olotype: Marocco, ad terrain in horto In s titu ti R erum N aturalium rabatensis febr. 1938, leg. R. G. W erner, (det. A. P ilát), PR M I22853(!). This polyporc is identical w ith Rigidoporus latemarginatus (Dur. et M ont. in Mont.) Pouz. w ith typical encrusted cystidia, rev. 8.10. 1987 by F. K o tlaba e t Z. Pouzar (see also D onk 1974). Leptoporus zam eriensis P ilát, Bull. Soc. Mycol. F r 51: 256 (recte 356), 1936.

L ectotype: U SSR, Žám er, K obyiecká Polana, ad truncos Fagi em ortuos, V III. 1929, leg. e t det. A. P ilát, PR M 38318(1). According to th e revision of th e ty p e m aterial m ade by J . L. Lowe (2. 1961) and b y us (21. 1. 1963 an d 8 . 1. 1964) it is Polyporus pannocinctus Rom ell = Gloeoporus

I

9

ČESKÁ M YKOLOGIE 42 (3) 1988

pannocinctus (Romell) J . Erikss. = Tyromyces pannocinctus (Romell) K oti. et Pouz. — fide Lowe 1946 (see also K otlab a et P ouzar 1964). Leptoporus /.iliiiifiaiius P ilát, Bull. Soc. Mycol. F r. 49: 8 (recte 258), 1934. H olotype: U SSR, Sibiria, distr. Tomsk, Betula verrucosa, 3. IX . 1925, leg. (M. K.) Ziling, PI. f. 14, (det. A. Pilát), PR M 38316. According to th e revision of S. D om aňski (8 . 11. 1962) it is Poria ambigua Bres. f. zilingiana (Pil.) D om aň. — tide D om aňski 1964; according to our revision (8 . 10.1987) it is identical w ith th e variable Rigidoporus latemarginatus (Dur. e t M ont. in M ont.) Pouz. Phellinus baumii P ilát, Bull. Soc. Mycol. F r. 48: 25, 1932.

H olotype: USSR, Asia orientalis, distr. W ladiwostok, Syringa sp., 5. VI. 1928, (leg. M. K .) Zilling, no. 267, (det. A. Pilát), PR M 189012(1). A good species Phellinus baumii Pil., an opinion which we can confirm — see e. g. Bondarcev 1953, B ondarcev 1961, L jubarskij et V asileva 1975. Phellinus eontigulform is P ilát, Bull. Soc. Mycol. Fr. 51: 372, 1936.

H olotype: USSR, Sibiria, W asjuganje, ad radices P in i sibiricae, 15. V III. 1934, leg. (B. I.) K raw tzew , W 116, det. A. P ilát, PRM 80809(1). According to th e revision of ty p e m aterial m ade by one of us (F. K .) (6 . 6 . 1966) it is Phellinus isabellinus (Fr.) Bourd. e t Galz. = P . viticola (Schw.) Donk. Phellinus torulosus var. laricieolus P ilát, Bull. Soc. Mycol. F r. 51: 374, 1936.

H olotype: USSR, Sibiria, S ajany, Larix sibirica, X II. 1931, (leg. B. I.) K raw tzew , PI. 19 kr., (det. A. P ilát), PR M 704020(1). According to our revision o f ty p e m aterial (10. 4. 1964) and th e new revision by one of us (F. K .) 14. 12. 1971 it is Phellinus nigrolimitatus (Romell) Bourd. e t Galz. — see K o tlab a (1972). Poria eonsobrinoides P ilát, Bull. Soc. Mycol. Fr. 51: 380, 1936.

H olotype: USSR, W asjuganje, ad ligna P runi padi, IX . 1934, leg. (B. I.) K ra w t­ zew, W 46a, det. A. P ilát, PR M 77993(1). The au th o r him self (P ilát 1936—42: 427) identified it later w ith Poria ambigua in its acystidiate form. W e support this identification b u t refer this fungus to Rigido­ porus latemarginatus (Dur. et M ont. in M ont.) Pouz. Poria fissiliforinis P ilát, Stud. Bot. Cech. 3: 1, 1940.

jH

H olotype: USA, Creve Coeur Lake, Mo., log of Acer sp., Sept. 26, 1926, leg. L. O. Overholts, ex H erbarium O verholts 19780, det. A. P ilát, PR M 842754 (1). This polypore is considered by Lowe (1966) and G ilbertson et R yvarden (1985, 1987) as an independent species which we can fully confirm (the holotype was revised by us on 17. 2. 1988); Poria mentschulensis Pil. ex Pil. 1953 described later from E urope is identical w ith P . fissiliformis (see below). As we consider this polypore to be a m em ber of th e genus Tyromyces P. K arst, s. lato, hence th e following new com binat­ ion is proposed: Tyromyces fissiliformis (Pil.) K o tlab a et P ouzar comb, nov.; basionym : Poria fissiliformis P ilát, S tudia B otanica Cechica 3 :1 , 1940. The carpophores of th is polypore are m uch m ore variable th a n h ith erto stated. B ased on dried m aterial, P ilá t described th e fungus as a to tally resupinate polypore (w ithout pilei). D uring th e last 25 years we have accum ulated su bstantial knowledge 132

K O TLABA ET POTJZAR: PO LY PO R ES D E S C R IB E D B Y A. PILÁ T

of this fungus from several localities in Czechoslovakia, in addition to one from P o ­ land (Bialowieža Virgin Forest). Tt only rarely form s to ta lly resupinate carpophores and is m ostly effuso-reflexed w ith small pilei, usually up to 4 (m axim ally 8,2) cm broad. W hen fresh th e surface of th e pileus is zonate and strikingly coloured apricot orange, contrasting w ith th e w hitish pores. The ra th e r small thin-w alled (not thick-walled) spores, 3.5—4 X 1.5—2 am , characterise th e species. An im p o rtan t an ato m i­ cal character is th e stru ctu re of th e context in which th e presence of sparse thick-w al­ led, long, u nbranched hyphae, very sim ilar to skeletal hyphae, is distinctive. W e draw th e a tte n tio n to mycologists of these distinguishing characters, as this polypore is ra th e r w idespread in Czechoslovakia, rare in Y ugoslavia, Poland, T ranscarpathian U kraine of th e USSR and in th e USA (see G ilbertson et R yvarden 1987, K o tlaba 1984, Lowe 1966, Soukup 1981). Poria gelatinoso'tuhulosa P ilát, Bull. Soc. Mycol. Fr. 51: 383, 1936.

H olotype: USSR, Sibiria, W asjuganje, ad ligna p u trid a P in i silvestris*), 10. IX . 1934, leg. (B. I.) K raw tzew , W. 128, det, A. P ilát, PRM 181714(1). This m aterial was revised b y S. D om aňski (17. 7. 1963) who considered it a good species („B onam et generi Tyromyces K arst, propinquam speciem esse v id e tu r” ) and by Z. P ouzar (4. 12. 1972) who identified it w ith th e pale form of Ceriporiopsis placenta (Fr.) D om aň. Poria !|ilv<‘lla P ilát, Sborn. N ár. Mus. P rah a 9B: 104, 1953.

H olotype: U SSR, C arpatorossia, in silvis m ixtis virgineis (Abies alba, Picea excelm, Fagus silvatica etc.) in valle rivi B ílý P o to k prope vicum Trebušany, alt. 800 —1500m s. in., Abies alba, V III. 1935, leg. et det. A. P ilát, PR M 20297 (!). According to th e revision of S. D om aňski (21. 6. 1966) and as a result of our own stu d y (10. 12. 1987) it is Incrustoporia tschulymica (Pil.) D om aň., now known as Skeletocutis odora (Sacc.) Ginns (see N iem elá 1985). Poria kazakstanica P ilát, B ull. Soc. Mycol. F r. 52: 318, 1937.

H olotype: USSR, K azak stan , Alm a-A ta, Picea schrenkiana, IX . 1935,'(leg. B. I.) K raw tzew , PI. v. 83, (det. A. Pilát), PR M 25149; paraty p e PRM 25135 (!). According to th e revision m ade in Ja n u a ry 1961 and published by Lowe (1966) it is Poria albolutescens (Romell) Bourd. e t Galz. now known as Anomoporia albolutescens (Romell) Pouz. (revised by us on 8 . 10. 1987). Poria m edulla-panis var. prunicoln P ilát, Bull. Soc. Mycol. Fr. 51' 389, 1936.

H olotype: USSR, W asjuganje, Prunus padus, IX . 1934, leg. (B. I.) K raw tzew , W 136, det. A. P ilát, PR M 181716 (!). P ilát (1936—42) re-valuated and consequently renam ed it as Poria subtrametea Pil. (see below), b u t J . L. Lowe (I. 1961) revised it as a young specimen of Trametes colliculosa (Pers.) L und. = Polyporus albo-carneo-gilvidus Romell. K o tlaba and P ou­ zar (1963) confirm ed his identification — as Pachykytospora tuberculosa (Fr.) K otl. et Pouz., although it was subsequently re-evaluated as an independent species, Pachy­ kytospora subtrametea (Pil.) K otl. e t Pouz. (K otlaba et P ouzar 1979). Poria m cntsehulensis P ilát, Sborn. N ár. Mus. P ra h a 9B: 105, 1953.

H olotype: U SSR, C arpatorossia, in silvis m ixtis virgineis (Abies alba, Fagus *) On original sm all piece o f paper w ritten by the collector him self, there is however P rune eibirica

ČESKÁ M YKOLOGIE 42 (3) 1988

silvatica) ad jugum monti.s Menčul in ter rivos K uzy e t Bredecel prope vicum Trebušany, ait. 800 —1200 m s. m. M atrix: Fagus silvatica, V III. 1934, leg. et det. A. P ilát. PR M 611302 (!). According to our revision it is identical w ith Poria fissiliformis Pil. (see above), which has priority. Poria retieulato-inarjjinata P ilát, Bull. Soc. Mycol. F r. 51: 380, 1936.

H olotype: USSR, Sibiria, W asjuganje, Prunus padus, 8 . V III. 1934, leg. (B. I.) K raw tzew , W. 33, det. A. P ilát, PR M 779994 (!). P ilá t (1936—42) later identified th is species w ith Poria ambigua Bres., which is here confirmed, following a stu d y of th e ty p e m aterial; th e fungus should be know n as Rigidoporus latemarginatus (Lév. et M ont. in M ont.) Pouz. Poria subtrametea P ilát, Atlas hub evropských 3: 453, 1941.

The holotype is th e same as for Poria medulla-panis var. prunicola (see above) and Poria subtrametea has been proposed as a new nam e for th is v ariety (see K o tlab a et P ouzar 1979). Poria trametopora P ilát, Bull. Soc. Mycol. Fr. 51: 381, 1936.

H olotype: USSR, Sibiria, d istrictu s N arym , ad codicem P in i sibiricae, IX . 1934, leg. (B. I.) K raw tzew , W 242, det. A. P ilát, PR M 181717 (!). A ccording to th e revision of th e ty p e m aterial m ade by J . L. Lowe (1. 1961), S. D om aňski (*17. 3. 1963), who published it next year (Domaňski 1964), and by us (10. 12. 1987) it is P oria subacida (Peck) Sacc. = Perenniporia subacida (Peck) Donk. Spores are ovoid, thick-w alled, slightly dextrinoid, cyanophilous and with o u t germ pore; skeletal hyphae thick-w alled, dextrinoid and cyanophilous. Poria tsehulym ica Pilát, Bull. Soc. Mycol. F r. 48: 35, 1932. H olotype: USSR, Sibiria, distr. Tom sk, ad fl. Tschulym , Populus trémula, IX . 1931 (published by P ilá t erroneously as 1941), leg. (B. I.) K raw tzew , b. 33 (det. A. Pilát), PR M 60523( !). According to D om aňski (1963) who was first to revised th e ty p e m aterial (21. 6. 1966) it is a good species, viz. Incrustoporia tschulymica (Pil.) D om aň., an identifica­ tio n which we can confirm. The fungus, however, has an older nam e, viz. Skeletocutis odora (Sacc.) Ginns — see Ginns 1984, Niemelá 1985. Eriksson (1958) provided the first m odern description an d illustration. Trametes inioans var. salíciseda P ilát, Bull. Soc. Mycol. Fr. 51: 363, 1936.

H olotype: USSR, Sibiria, W asjuganje, 30. IX . 1934, leg. (B. I.) K raw tzew , W 138, det. A. P ilát, PR M 23238 (!). The type m aterial was revised (16. 8 . 1962) by us as Pachykytospora tuberculosa (Fr.) K otl. et Pouz. b u t la te r a fte r stu d y of rich m aterial (14. 4. 1979) we identified it w ith Pachykytospora subtrametea (Pil.) K otl. et Pouz. (see K o tlaba e t Pouzar 1979). Trametes narym iea P ilát, Bull. Soc. Mycol. F r. 51: 364, 1936 (ut T. narymicus).

H olotype: USSR, Sibiria, distr. N arym , Betula verrucosa, 1933, leg. (B. I.) K ra w t­ zew 3112 (det. A. P ilát), PR M 811202(1).

A good species recognized folows revision of th e ty p e m aterial (2. 7. 1966) and 134

K O TLA BA ET POUZAR: PO LY PO R ES D E S C R IB E D B Y A. PILÁT

published by P ouzar (1984) as Perenniporia narymica (Pil.) Pouz. I t is identical w ith Perenniporia elongata (Overh.) D om an. which is, however, a later synonym . X anthochrous krawtzpvvii P ilát, Bull. Soc. Mycol. F r. 49: 273, 1934.

p L ectotype: U SSR, Asia o n en talis, distr. A m ur, Quercus mongolica, 1928 (leg. B. I.) K raw tzew , Cl. 96 (det. A. P ilát), PRM 607951(!); p araty p e, 1. X . 1928, PRM 628384(1). According to č e rn ý (1963) and Lowe (1966) it is identical w ith Inonotus andersonii (Ell. et E verh.) Černý or Poria andersonii (Ell. et E verh.) Lloyd, a disposition which we can fully confirm. X anthochrous psciitloobliquiis P ilát, Bull. Soc. Mycol. F r. 51: 377, 1936. H olotype: U SSR, Sibiria, W asjuganje, ad tru n cu m putridum Betulae verrucosae, 15. V III. 1934, leg. (B. I.) K raw tzew , W. 203, det. A. P ilát, PR M 189000( I). According to our stu d y of th e ty p e m aterial (20. 9. 1967) it is identical w ith Aporpiu m caryae (Schw.) Teix. e t Rogers. P ilá t described large coloured spores which, however, belong to some o th e r fungus; norm al small, hyaline spores belonging to Aporpium caryae, are present in th e ty p e (these hyaline spores were overlooked by Pilát). X anthochrous suberoso-m ollis P ilát, Bull. Soc. Mycol. F r. 52: 317, 1937.

H olotype: U SSR, Sibiria, distr. M inussinsk, Larix sibirica, 1. IX . 1935, (leg. B. I.) K raw tzew , (det. A. Pilát), PR M 25131(1). P ilát classified it as Phellinus nigrolimitatus f. suberoso-mollis (in herb.) and published it as P . nigrolimitatus f. spongiosa M urashk. (P ilát 1936—42: 545). I t is however, norm al Phellinus nigrolimitatus and th ere is no reason to accord in th e taxonom ic ran k of v arietv or form. R e fer e n c es BO N D A R C EV A . S. (1953) T rutovye griby evropejskoj časti SSSR i K avkaza. — 1106 p., Moskva et Leningrad. BO N D A R C EV A. S. (1961): N eskolko interesnych vidov Polyporaceae Dalnego Vostoka. — B ot. Mater. Otd. Spor. R ast., M oskva e t Leningrad, 14: 198 — 206. E R IK S SO N J. (1958): Studies in the H eterobasidiom ycetes and H om obasidiom ycetes-A phyllophorales o f M uddus N ational Park in N orth Sweden. — Sym b. B ot. U psal., U ppsala, 16/1: 1 - 1 7 2 , tab. 1 - 2 4 . Č E R N Ý A. (1963): R ezavec A ndersonův — In onotu s andersonii (EU. e t E v.) čer n ý com b. nov. — n o v ý choroš pro ČSSR. — Čes. M ykol., Praha, 17: 1 — 8. Č E R N Ý A. (1965): B ionom ie, ozšíření a hospodářský význam chorošů In onotu s nidus-pici P ilát a Inonotus obliquus (Pers. ex Fr.) P ilát v ČSSR. — Sborn. Nár. Muz. Praha 21B : 157 —244. Č E R N Ý A. (1979): Bělochoroš bu kový — Spongipellis delectans (Peck) Murr. — n ový choroš pro ČSSR. - Čes. M ykol., Praha, 33: 9 9 - 1 0 5 . tab. 7 - 8 . DAVTD A. (1969): Caractères culturaux e t eytologiques d’espèces du genre Spongipellis P at. et affines. — Bull. Mens. Soc. Linn. L yon 38: 191 —201. D O M AŇSK I S. (1963): D w a now e rodzaje grzybów z grupy „P oria Pers. e x S. F. G ray“ — A cta Soc. B ot. Polon., W arszawa, 32: 731 — 739. DO M A Ň SK I S. (1964): R évision de certaines espèces de cham pignons de la fam ille Polyporaceae. — A cta Soc. B ot. P olon., W arszawa, 33: 167— 178. D O N K M. A. (1974): Check list o f European polypores. — 169 p., A m sterdam e t London. G IL B E R T SO N R . L. e t LOW E J. L. (1962): N otes on western polypores. II. N ew distribution records. — Pap. M ichigan Acad. Sci., A nn Arbor 47: 165 — 179. G IL B E R T SO N R . L. et R Y V A R D E X I.. (1985): Some new com binations in the Polyporaceae. — M yf'olaxon. Ithaca, 22: 363 —365. G IL B E R T SO N R . L. et R Y V A R D E N L. (1987): N orth Am erican polypores 2. — Oslo.

135

ČESKÁ M YKOLOGIE 42 (3) 1988 G IN N S J. (1984): N ew nam es, new com binations and new syn onym y in the Corticiaceae, H ym enochaetaceae and Polyporaceae. — M ycotaxon, Ithaca, 21: 325 —333. JA H N H . (1974): Einige in W est-D eutschland (B R D ) neue, seltene oder w enig er bekannte P or­ linge (Polyporaceae s. lato). — W estf. Pilzbr., D etm old-H eiligenkirchen, 9 (1973): 8 1 — 118. K O TLA BA F. (1972): Ekologie a rozšíření ohňovce ohraničeného — Phellinus nigrolim itatus (Romell) Bourd. e t Galz. v Československu. — Čes. M ykol., Praha, 26: 91 - 102, tab. 3 —4. K O TLA BA F. (1984): Zem ěpisné rozšíření a ekologie chorošů (Polyporales s. 1.) v Československu. — 194 p., 36 tab., 123 map. in append., ed. Academ ia, Praha. K O TLA BA F. et PO U ZAR Z. (1963): N o v ý rod chorošovitých hub, dubovnice — P a ch y k y to ­ spora gen. nov. — Čes. M ykol., Praha, 17: 2 7 — 34, tab. 1 —2. K O TLA BA F. et PO U ZAR Z. (1964a): Studie o bělochoroši nazelenalém — T yrom yces panno­ cin ctu s (Romell) comb. nov. — Čes. M ykol., Praha, 18: 6 5 —76, tab. 5 —6. K O TLA BA F. e t PO U ZAR Z. (1964b): Staronový choroš Tyrom yces gloeocystidiatus K otl. et Pouz. — bělochoroš nahořklý. — č es. M ykol., Praha, 18: 207 —218, tab. 15—16. K O TLA BA F. et POUZAR Z. (1965): Spongipellis litschaueri Lohw ag a T yrom yces k m etii (Bres.) Bond, e t Sing., dva vzácné choroše v Československu. — Čes. M ykol., Praha, 19: 69 — 78, tab. 5 —6. K O TLA BA F. et PO U ZA R Z. (1979): An interesting Asian poty pore P achykytospora su btra­ m etea. — č es. M ykol., Praha, 33: 129—133, tab. 9 —10. L J U B A R S K IJ L. V. e t V A SILE V A L. N . (1975): Derevorazrušajuščie griby Dalnego V ostoka. — 164 p., 53 tab., Novosibirsk. LOW E J. L. (1946): The Polyporaceae o f N ew York State (The genus Poria). — Techn. P ubl. N ew Y ork State Coll. Forest. 65: 1 —91. LOW E J. L. (1962): Studies in the genus Poria. V I. — Pap. M ichigan Acad. Sei., Ann Arbor, 47: 1 8 1 -1 8 7 . LOW E J. L. (1966): Polyporaceae o f N orth America. The genus Poria. — Techn. Publ. State U n iv. Coll. Forest. Syracuse U niv. 90: 1 — 183. N IE M E L Ä T. (1985): On Fennoscandian polypores 9. Gelatoporia n. gen. and T yrom yces cana­ densis, plus notes on Skeletocutis and A ntrodia. — K arstenia, H elsinki, 52: 21 —40. PARM ASTO E. (1961): O sistem atičeskom položenii trutovogo griba Chaetoporellus sim anii (Pil.) Bond. — E esti N SV Tead. Akad. Toim et., ser. biol., Tallin, 10: 118 — 122, 1 tab. PARM ASTO E ., K OTLA BA F. et PO U ZAR Z. (1980): R e-colloction o f P hellinus cliinensis (Pil.) Pil. (H ym enochaetaceae). — Čes. M ykol., Praha, 34: 208 —213. P E G L E R D. N. (1967): N otes on Indian H ym enoehaetoideae. — K ew B ull., London, 21 (1967 to 1968): 3 9 - 4 9 . P IL Á T A. (1936 —42): Polyporaceae — H oub y chorošovité. — A tlas hub evropských, Praha, 3: 1 - 6 2 4 , tab. 1 - 3 7 4 . P IL Á T A. et L IN D T N E R V. (1938): E in B eitrag zur K enntnis der B asidiom yceten v on Südser­ bien. — Glasn. Skop. Nauč. Druš. 18: 173—192. PO U ZA R Z. (1966): Studies in the taxonom y o f the polypores II. — F olia Geobot. P h ytotax. Boliem oslovaca, Praha, 1: 356 —375. PO U ZA R Z. (1984): N otes on four European polypores. — č es. M ykol., Praha, 38: 203 —204. SO U K U P F. (1981): Příspěvek k poznání dřevokazných chorošů státn í přírodní rezervace Chejlava na Nepom ucku. — Zpr. Muz. Západočes. K raje-Přír., Plzeň, 24: 3 —7. Addresses o f the authors: R N D r. František K otlaba, CSc., B otanický ú stav ČSAV, 252 43 Průhonice, ČSSR, and Zdeněk Pouzar, CSc., Národní m useum , tř. V ítězného února 74, 115 79 Praha 1, ČSSR.

136

New or less known Discomycetes. XVIII. Nové nebo méně známé diskomycety. XVIII. M irk o Svrček Ten new species o f D iscom ycetes according to the m aterial collected in Czechoslo­ vakia are described: Arachnopeziza, depauperata, B elonidium lizonii, H ym enoscyphus angustisporus, Lachnum tenuipilosum , M o llisia polytrichicola, M o llisia potentillae-erectae, Pseudom brophila fettn eri, Sclerotinia atrostipitata, V nguicularia aconiti, Unguicularia iridia. One new genus, N iveostom a, for D asyscypha leucostoma R ehm is proposed.

Je popsáno deset nových druhů diskom ycetů podle m ateriálu z území česk osloven ­ ská: Arachnopeziza depauperata, B elonidium lizonii, H ym enoscyphus angustisporus, Lachnum tenuipilosum , M o llisia polytrichicola, M o llisia potentillae-erectae, Pseudomrophila felln eri, Sclerotinia atrostipitata, U nguicularia aconiti, U nguicularia iridia. Je v ystaven n o v ý rod Niveoatoma pro D asyscypha leucostoma Rehm .

Arachnopeziza depauperata sp. nov.

A pothecia 0 .1 —0.3 m m diam ., subiculo paupero insidentia, late sessilia, interdum basi subang u stato sessilia, orbicularia vel irregulariter angulata, granuliform ia, pure alba, m olliter ceracea, v iva su bnuda sed sicca extus brevissim e denseque albopilosuia, non pellucida, absque m argine distincto, disco piano usque convexo, vivo pruinoso, sporis ascis liberantibus pilosulo. Subiculum ta n tu m ex hyphis laxe intricatis, ecoloratis, pertenuibus in superficie su b strati praesens. Excipulum ecoloratum , e cellulis p a rte basali usque ad 9 X 7 ¡xm magnis, angulatis, te n u iter tunicatis, m arginem versus elongatis, usque ad 2 —4 ¡xm latis, vi solutione Melzeri h audcoloratis. Pili 2 5 —50 ( —60) X (1 —) 1.5—2 fxm, filiformes, plus m inusve flexuosi, inaequaliter crassi, apice obtusi vel obtuse-dilatati, (1—2 fxm), ten u iter tu n icati, nudi, hyalini, septis h aud distinctis. H yphae subiculi 0.5 —1.5 [xm, saepe inaequaliter crassae, usque gibbosae, parietibus subinerassatis, firmae, ramosae, rem ote sep tatae, hyalinae. Asci 4 5 —60 X 8 —10 fxm, crasse clavati, apice obtuse angustati, poro 0.8 —1 fxm lato, am yloideo instru cti, basi b rev iter crasseque stip ita ti, 8-spori, sporis fasciculatis. P araphyses 1—1.6 ¡xm crassae, basi ram osae, apice usque ad 2.5 ¡xm parum dilatatae, rectae saepeque g u ttu lis im pletae, hyalinae. Ascosporae 30—47 x 0 .8 —1.5 ¡xm, filiformes, rectae vel subrectae, basi atte n u a ta e, ecoloratae; septa nulla observata. H a b i t a t ad ram um deiectum Tiliae. B o h e m i a m e r i d i o n a l i s : H orní O strovec prope čim eliee, ad m arginem silvae Třebošov supra vallem rivi Lom nice, 30. VII. 1966 leg. M. Svrček (holotypus, PRM).

Fresh apothecia of th is Arachnopeziza growing on bast of a fallen tw ig of T ilia are alm ost sm ooth w ith th e disc finely hairy by th e needle-like ascospores emerging from asci, b u t bearing d istin ctly visible sh o rt hairs near th e m argin only when dried. The subiculum is form ed of w hite, very delicate an d laxy interw oven, cobweb-like hyphae easily overlooked on th e substrate. The species is closely related to Arachno­ peziza delicatula Fuckel (K orf 1951) from w hich it is distinguished by apothecia less th a n 0.5 mm in diam eter, scan ty subiculum , very th in hairs and more narrow er ascospores. Arachnopeziza corcontica Vel. (Velenovský 1934) seems to be according to th e original description sim ilar. I t is described as having apothecia 1 mm in diam eter, an d sm aller (20—30 X 1 ¡xm), often flexuouse, distinctly septate ascospores. No m aterial of th is Arachnopeziza exists in PRM . 137

Č e s k á m y k o l o g i e 42 (3) i% 8

^

v

í

l

l

U

J

r

1

1

:

1

í

'

,

p

É

M

i

ë

I

«

í

S

f i

i

l

i

I

I

I

í

m

.

,

i

o

A

n

p

C

'

I

'

j

w

3

•

u

f

i

%

Y

*

7

i

*

lil J li MmiI/íi .^ i

138

i

!

(

■

i

;

■

■

SVKĎKFí: N E W OR LESS K N O W N DISCOM YCETES. X V III.

Itclonidiiim lizonii sp. nov.

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ H I I I I ■ I

A pothecia 1 —1.5 m m diam ., gregaria, la te sessilia,m argineextusque dense breviter castaneo-pilosa, subcrasse carnosa, disco piano, albido, vulnerato im m utabili. E xcipulum ectale e basi ad m arginem usque e cellulis 5 —15 ¡xm diam ., vel etiam 19 x 13 ¡xm m agnis, subisodiam etricis, fere globosis vel irregulariter angulatis, in stra to pallide brunneis, singulariter subhyalinis, te n u iter tunicatis, parietibus pigm ento m em branaceo pallide castaneo frequenter incrustatis, vi solutione Melzeri atq u e in solutione alcalino (KOH) im m utabilibus. Medulla (excipulum intem um ) hyphis longe cylindraceis, 1.5—2.5 ¡xm crassis, te n u ite r tunicatis, hyalinis, ramosis, dense intricatis. Pili 7 0 - 1 0 0 X 3 —3.5 ¡xm, e cellulis superficialibus excipuli obscure brunneocoloratis crescentes, cylindracei, recti, basi h au d d ila tati vel solum parum crassiori, apice obtusi vel obtuso-angustati, 4 —6 septis tenuibus instructi, ten u iter tunicati, pallide brunnei, ad superficiem to tam sparse crystallis vel granulis m inutis (rarior m aioribus) tecti. In solutione Melzeri pili decolorantur atque nudi apparent, ops nulla in solutione alcalino. Asci 6 0 —65 x 6 ¡xm, cylindracei, apice obtuse conico-angustati, basi breviter crasseque stip ita ti, 8spori, sporis distich is, poro 0 .8 —1.2 ¡xm diam ., in solutione Melzeri usque vim solutionis K O H d istincte am yloideo (fortiter coerulescente). Paraphyses 2 .5 —3.5 ¡xm crassae, apice acute vel subobtuse lanceolato-angustatae, 8 —12 ¡xm ascos superantes, sep tatae, g u ttu la ta e , copiosae. Ascosporae 8 —16 (—17.5) X (1.3—) 1.5—2 ¡xm, anguste fusiformes, plerum que subcurvatae usque arcuatae, sem per g u ttu lis plurim is inaequaliter magnis im pletae, hyalinae. H a b i t a t ad caules em ortuos Artemisiae vulgaris.

H I

S l o v a c i a o c c i d e n t a l i s : Bratislava, in horto privato dom. Dr. P avel Lizoň, 230 m s. m ., VT. 1987 leg. P. Lizoň (holotypus PRM, paratypus BRA ).

I I I I I I I

Tt is ra th e r easily distinguished from other m em bers o f th e genus Belonidium M ont. et D ur. em. R a itv iir (1970) by th e densely clothed apothecia w ith brown, thin-w alled, cylindrical hairs covered w ith scattered crystals and granules, w hitish disc as well as ra th e r long ascospores filled w ith num erous guttules. The brown pigm en t rem ains w ith no change in K O H solution, b u t in Melzer’s reagent brown pigm ent and crystals on th e hairs dissolve, so th a t th ey are th en sm ooth and alm ost colourless.

I

llyinenoseypluis ancjustisporus sp. nov.

I I I I I I

A pothecia 1 —1.5 m m diam ., gregaria, cyathiform ia, dein patellaria, denique ex planata usque convexa, irregulariter orbicularia, m argine angusto flexuoso dein nullo, ceracea, subtus sem per distincte te n u ite r b reviter stip ita ta , stipite radium thecii aeq u an ti vel breviori (0.3—0.8 mm), extus subtiliter tom entosa vel pulveraceo-fibrillosa, to ta pallide luteola usque albida, disco pallidissime vitellino, vulnerato im m utabili, sicco obscure vitellino, stip ite concolor, unacum parte exteriori pallido.

I I ■ I I I I

1. — 1. —3. Arachnopeziza depauperata Svr. (holotype). H airs, marginal part o f ectal excipulum (1), asci, paraphyses, ascospores (2), three apothecia, subieular hyphae (3). — 4 . - 5 . B elonidium lizo n ii Svr. (holotype). H airs, excipular cells partly encrusted w ith brown pigm ent, hyphae o f m edullary excipulum , apothecia (4), ascus, paraphyses, ascospores (5). — 6 . - 7 . Lachnum tenuipilo su m Svr. (holoty]»). Hairs, asci, paraphyses (6), tw o apothecia. ascospores (7). — 8. H ym enoscyphus angustisporus Svr. (holotype). Four apothecia, asci, paraphyses, m arginal part o f ectal excipulum , superficial cells o f the stipe, ascospores.

I

139

ČESKÁ M YK OLO G IE 42 (3) 1988

E xcipulum p arte basali e cellulis ecoloratis, 22—28 X 6 —13 ¡xm m agnis, m arginem versus m inoribus, elongatis, angustis, hyphis m arginalibus cylindraceis obtusis^ 2 —3 ¡xm crassis. Superficies ex tern a excipuli atq u e stipitis cum cellulis breviter cylindraceis vel clavatis, hyalinis, te n u ite r tu nicatis, nudis vel m inute granulosis, 3 —7 fxm crassis. Asci 4 5 —60 X 4 —6 ¡xm, subanguste oblongo-clavati, vel cylindraceo-clavati, apice obtusi poro am yloideo, deorsum sensim longius stip itati, 8-spori. P araphyses 2 .5 —3 ¡xm crassae, apice h aud d ilatatae, p a rte superiore plasm ate oleosa ecolorata im pletae. Ascosporae 6 —9 X 1.4—1.6 ( — 2) ¡xm, subcylindraceae, fusoideo-cylindraceae, plerum que subcurvatae, sem per g u ttu lis binis m inutis polaribus instructae. H a b i t a t ad petiolos atq u e nervos foliorum deiectorum anni praecedentis Aesculi hippocastani.

I

B o h e m ia s e p t e n t r i o n a l i s : České středohoři, in m onte Březina 690 m s. m. prope M ilešov in fossa secus viam silvaticam 15. X . 1949 leg. M. Svrček (holotypus l ’RM).

No sim ilar species of Hymenoscyphus or Pezizella is reported from leaves of Aesculus hippocastanum b u t th ere are tw o species occurring on herbaceous stem s which could be closely related: Pezizella discreta (K arst.) Dennis differs in th e smaller, shortly and th ick stip ita te w hite apothecia an d ascospores 5 —8 X 1 —1.5 ¡xm large (Dennis 1956). Hymenoscyphus euphorbiae (Vel.) Svr. has apothecia when fresh intensively orange coloured and th in (1.5 ¡xm) paraphyses (Svrček 1985). In S outhern Bohem ia I collected an oth er sim ilar Hymenoscyphus also on petioles of leaves of Aesculus hippocastanum (Třeboň, in a park, 22. X I. 1965), Alnus glutinosa (Třeboň, near th e pond Svět, 9. X II. 1957 leg. V. Ježek e t M. S.), Populus tremula a n d Salix sp. (Třeboň, a boggy Alder-wood „P ram eniště u J in d rů ” , 2 2 .- 2 7 . X . 1958 leg. J . K ubická et M. S.) having w hite, w hitish or yellowish anothecia and narrow ly, eg u ttu late ascos­ pores. Laclimini tcnuijtilosuiii sp. nov. A pothecia 0 .4 —0.5 m m diam ., gregaria, patellaria, distincte breviter vel longius s tip ita ta (stipite 8 0 —100 ¡xm crasso), m argine extusque to ta albo-pilosa, disco vivo niveo, sicco plus m inusve aurantiaco-rubello vel pallide roseo. Excipulum te x tu ra prism atica, hyalina, te n u iter tu n ic ata, hyphae stipitis longe cylindraceae, 2 —3 ¡xm crassae. Pili 8 0 —90 X 2 —3 ¡xm, graciles, tenues, anguste cylindracei, recti, apice in terdum su b an g u stati sed sem per obtusi vel ro tu n d ati (num quam dilatati), rem ote te n u ite r sep tati, to ti dense su b tiliter granuloso-incru stati (granulis usque ad 0.5 ¡xm diam .), parietibus tenuibus, ecolorati, ta n tu m in apotheciis siccis pallide ferrugineo-brunneoli vel rubro-lutei. Asci 3 5 - 4 0 ( - 5 5 ) X 3 4.5 ¡xm, anguste cylindracei, stip itati, apice obtusi poro m inuto amyloideo (post vi solutionis N H 4OH solum indistincte in solut. Melzeri coerulescente), 8-spori, sporis distichis. P araphyses lanceolatae, 2 .5 —4 ¡xm crassae, copiosae, longe acutae, usque ad 25 ¡xm longe ascos superantes, hyalinae, nudae. Ascosporae (6 —) 9 —12 ( —14) x 1.3 —1.5 ¡xm, ten u ite r fusiformes, rectae, polis longe atte n u a tis et saepe acutis, g u ttu lis parvis im pletae. H a b i t a t ad culmos gram inum em ortuorum {Festuca sp., Stipa spp.) locis stepposis aridis. B o h e m ia c e n t r a l is : Praha 5 — N ová Y es prope B utoviee, in valle Prokopské údoli, F estuca sp., solo calcareo insolato 10. V II. 1977 leg. M. Svrček (holotypus, PRM ). — České středohoři (Bohem ia septentrionalis), m ons R aná (457 s. m .), in declivitate moridionali stepposo solo basaltico, Festuca sulcata, S tip a capillata, S . ioannis 25. V II. 1973 e t2 . V II. 1974 leg. J. K lán; ibidem, in colie Brník (424 m s. m .), S tip a ioannis 30. V II. 1973 teg. J. Klán.

I

SVRČEK : N E W OR LESS K N O W N DISCOM YCETES. X V III.

The very narrow , obtuse or slightly a tte n u a te d hairs (never enlarged!) and thin, narrow ly fusiform ascospores are distinctive characters of this graminicolous Lachnum. U nlike Lachnum controversum (Cooke) R ehm , com m only occurring on Phragmites in swamps, th e species described above grows on various xerotherm ie grasses on d ry places. Dasyscyphus carneolus var. longisporus Dennis (1949) appears to be th e sam e as Lachnum elongatisporum B aral (nom. nud., 1986). The nam e “longisporus” cannot be use because already Lachnum longisporum K arsten exists. Lachnum sagarum Vel. (1934), lectotypus PR M 150942: Slovacia, Vysoké T atry Mts., 1600 m s. m., “ ad culmos gram inum V III. 1926 leg. Alb. P ilát, det. J . Velenovský” , has th e hairs d istin ctly enlarged (3.5—6 ¡xm) a t th eir apices as well as long ascospores 1 2 - 1 8 X 1 . 3 - 2 ¡xm. Mollisia polytrichicola sp. nov.

A pothecia 0 .3 —0.5 m m diam .. sparsa, sine subiculo, late sessilia, disciformia, irregulariter orbicularia, absque m argine distincto, disco piano dein convexo, pallide coeruleo-griseo, extus m arginem que nuda, pallide fusca. Excipulum ectale tenue, e cellulis 5 — 10 fxm diam ., globosis vel obtuse angulato-globosis, parietibus 0 .5 —0.8 ¡xm crassis, obscure fusco-coloratis, m argine integro, cellulis m arginalibus globosis 5 —9 ¡xm diam ., saepe apice vel p a rte superioři strato pigm ento fusco incrustatis. P ars basalis excipuli u t annulus 30—40 ¡xm latus, e cellulis elongatis, irregulariter flexuosis lobatisque, obscure fuscis, 2 —4 ¡xm latis, form ats. Asci 4 0 —60 X 7 —10 ¡xm oblongo-clavati, apice angustato-obtusi, deorsum plerum que crasse breviterque stip ita ti, sed etiam cum stipite longiori, 8-spori, sporis partim distichis, poro am yloideo. Paraphyses 3 —3.5 ¡xm crassae, basi ram osae, apice rectae vel paulum flexuosae, non d ila ta ta e vel subincrassatae, plasm a oleacea im pletae, ecoloratae. Ascosporae 13—16 x 2 .5 —3.5 ¡xm, obtuse inaequaliter fusiformes, rectae vel subrectae, medio cum pseudosepto distincto, ecoloratae. H a b i t a t in p arte inferiore caulis m usci vivi Polytrichum formosum Hedw. B o h e m ia c e n t r a l is : Praha 4 — K lánovice, silva Vidrholec, 7. X . 1949 leg. M. Svrček (holotypus PRM).

Only scanty m aterial of th is in terestin g M ollisia has been found. The characters are so distinctive th a t I consider it a species of its own and very different from all other discom ycetes till know n on Polytrichum, e. g. M ollisia polytrichi Rehm , Durella epibrya (K arst.) Dennis, Patinella polytrichina (K arst.) Sacc. Mollisia potcnlillae-crcclae sp. nov.

A pothecia 0 .5 —0.8 m m diam ., sparsa, gregaria, sine subiculo, late sessilia, non erum pentia, obscure fusca, disco piano, pallide vel obscure griseo, piano, m argine angusto, albido, subintegro, p a rte exteriore obscure cinereo vel cinereofusco, nudo. Excipulum 3 0 —40 ¡xm crassum , fuscuin, e cellulis 5 —10 ¡xm diam ., pallide um brinis, sat ten u iter tu n icatis; m argo ex hyphis cylindraceis, apice obtusis, seriatim ordinatis, 10—25 X 2 .5 —3.5 ¡xm (pars inferior) X 2 .5 —3.5 ¡xm (apex), unicellularibus usque biseptatis, parietibus tenuibus, nudis, solum p a rte inferiore pallide brunneis, sursum ecoloratis. Mycelium basale in su b strato ex hyphis longis, ramosis, hyalinis, 1.5 — 2 ¡xm crassis, firmis (interdum subcrasse tunicatis). H ypothecm m indistinctum , tenue, ecoloratum , stra tu m in ternum excipuli e cellulis subangulatis, ten u iter tunicatis, hyalinis. In solutione Melzeri cellulae atq u e hyphae m arginales excipuli non colorantur. Asci 2 7 —35 X 4 —5 ¡xm, clavati, apice angustato-obtusi, subtus breviter crasseque stipitato -an g u stati, poro m inutissim o am yloideo, 8-spori, sporis distichis. Paraphyses 141

0E S K Á M YKOLOGIE 42 (3) 1988

142

■

SVRČEK : N E W OR LESS K NO W N DISCOM YCETES. X V III.

H

1.8 —2 ¡xm, simplices, hyalinae, apice rectae, non d ilatatae, aequilongae vel parum (usque ad 5 ¡xm) ascos superantes. Ascosporae 5 —8 X 1.3 —1.5 ¡xm, anguste cylindraceo-oblongae, rectae vel subcurvatae, cum guttulis binis polaribus. H a b i t a t ad caulem em ortuum deiectum Potentillae erectae ( = P. tormentillae). B o h e m i a m e r i d i o n a l i s : R ažice prope Písek, ad marginem piscinae Režabinee (area tuta) 24. V I. 1979 leg. J. K ubická (holotypus PRM).

H ■

I t is recognized am ongst o th er M ollisia species occurring on herbaceous stem s by th e colour of superficial apothecia (not erum pent), th e shape of m arginal hyphae and narrow ly cylindrical, b ig u ttu late ascospores.

H H ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ I ■ ■ I ■ ■ I ■ I ■ I

Pseudombrophila fellneri sp. nov.

A pothecia 4 —10 m m diam ., gregaria vel fasciculata, basi angustato sessilia, firme carnosa, disco concavo, m ox explanato, absque m argine distincto, pallide cinereo vel albido, sicco albo-pruinoso, extus m arginem que concolor vel tin c tu brunneolo, pallide appresse fusco-fibrilloso. E xcipulum cellulis subglobosis (12 ¡xm diam .), late ellipsoideis vel elongatoangulatis (usque ad 29 X 17—20 ¡xm magnis), te n u iter tunicatis, ecoloratis. P ars ex tern a excipuli hyphis copiosis, longis, ram osis, 4 —8 ¡xm crassis, crebre strangulato-septatis, pallide fuscis, parietibus subincrassatis laxe reticulato-intricatis obducta est. H yphae m arginales similes, te n u ite r tu nicatae, cellula term inali cylindriea vel obtuse conica. Cellulae atq u e h yphae vi solutione Melzeri rubrobrunnescentes. Asci 110 —130 X 8 —10 ¡xm, cylindrici, apice su b truncati, basi sensim breviter atte n u a ti, parietibus inam yloideis, 8-spori, sporis m onostichis. Paraphyses 2 .5 —3 ¡xm crassae, apice rectae, interdum p arum d ilatatae, ecoloratae, granulis m inutissim is copiosis tectae. Ascosporae 10—13 X 6 —6.5 ¡xm, ellipsoideae, polis rotundatis, ecoloratae, g u ttu la unica m agna centrali (“ de B ary bubble” ), subtiliter denseque verrucosae (verrucis 0 .5 —0.8 ¡xm altis) et dense reticu latae (areis polygonis irregulariter elongatis, 1 —1.5 ¡xm latis). H a b i t a t ad folia ram ulosque deiectos putridos Quercias petraeae atq u e ad terram argillaceam granulis CO(NH2)2 (carbodiam idum ) conspersam (area experim entalis).

H I

B o h e m ia c e n t r a l is : Český kras, Suchom asty prope Beroun, in Querceto-Carpineto solo calcareo 18. V I. 1987 leg. Dr. R ostislav Follner (holotypus PRM).

I I ■ I I I I I

This is a v ery distinctive species best recognized by ra th e r small ornam ented spores w ith low w arts and ridges form ing p a rtly a fine-meshed reticulum distinctly visible in Cotton-blue u n d er oil im mersion. Pseudombrophila guldeniae Svrček [1966; Nannfeldtiella guldeniae (Svr.) Svr. 1981] differs b y m uch larger, strongly w arted spores of an o th er shape as well as by quite different colour of apothecia. The place of grow th of Pseudombrophila fellneri is an experim ental area in a m ixed broad-leaves xerotherm ic forest (Quercion pubescenti-peiraeae, ass. Potentillo-Quercetum), where D r. Fellner strew ed granules of u rea (carbdiam id CO(NH2)2 concentr.

I I I I ■ I I I I

2. — 1. M ollixia polylrii-hirolit Svr. (holoiype). Two apoihoc a. asous. paraphysos, asoospnros, m arginal excipular cells, basal part o f ectal excipulum . — 2. M o llisia 'potentillae-erectae Svr. (holotype). Two apothecia., asci, paraphyses, ascospores. m arginal part of ectal excipulum with marginal hyphae. — If. 4. Sclerotinia atrostipitata Svr. (holotype). Onr apothecium , ascospores. m arginal part o f ectal excipulum (3), asciis, paraphyses, superficial cells and hyphae from the basal p a it o f the stipe (4). — 5. P seudom brophila /ellneri Svr. (holotype). Four apothecia, marginal and superficial hyphae o f the excipulum , excipular cells, ascus, paraphyses, three ascospores (Cotton blue, oil im mersion). M. Svrček del.

143

ČESKÁ M YKOLOGIE 42 (3) 1988

jR

■

H

3. — 1. U nguicularia aconiti Sví*, (holotype). Two apothecia, hairs, ascus, paraphyses, ascospores. — 2. TJntjuicnlaria iridia Svr. (holotype). One apothecium , hairs, excipular cells, ascus, paraphyses, ascospores.— 3. Niveoatoma leucoatoma (Rehm) Svr. (PRM 148651). F ive apothecia, ascospores, hairs o f the m argin and exterior part o f the excipulum , excipular cells, ascus, paraphysis. M. Svróek del.

H H H H ■

160 g for 0.5 x 1 m) to stim ulate th e fructification of fungi. The calcareous, clayey soil, overgrown w ith only scarce copse of herbs and a few mosses, was th e n covered by a th in layer of fallen leaves an d twigs of Quercus petraea. The first apothecia of Pseudombrophila fellneri appeared over th e rain period, i. e. 14 days a fte r th e applicatio n of urea, m ainly on leaves an d twigs, rarely also on naked soil. W hile th e m anuscript was in th e press, tw o additional collections of P. fellneri cam e to hand, b o th collected b y Ing. Jaro slav L anda, viz.: 1. P rah a, in th e w ood K lánovický les (Blatov), Molinio-Quercetum on non-calcareous soil, 10. V I. 1987 and 4. V II. 1988. — 2. Praha-H lubočepy, in th e wood D alejský háj, Cynancho-Quercetum on calcareous soil, 11. V I. 1988. — The apothecia were growing th ere on fallen leaves of Betula an d Quercus, always only in sm all areas sprinkled w ith urea ab o u t tw o m onths ago (April 17, 1987, an d April 15, 1988 according to Ing. J . L anda).

I I I I I I I I I I I I

SVRČEK : N EW OR LESS K N O W N DISCOM YCETES. X V III.

Sclerotinia atrostipilata sp. nov.

A pothecium 2 m m diam ., patellare, subtus in stipitem 4 mm longum, 0.5 m m crassum atte n u a tu m , disco pallide brunneolo, p a rte exteriore concolor, nudo, laevi, sicco albo-pulveraceo, stip ite usque ad 2/3 longitudine sursum subatro, m inute tom entoso, sclerotio 2 m m diam ., subgloboso, pleno, nigro, intus albo. E xcipulum e cellulis globosis vel subglobosis, usque ad 14 ;xm diam ., pallide brunneolis, te n u ite r tu n icatis, cellulis m arginalibus clavatis 12—24 X 6 —10 ¡xm magnis, ecoloratis, nudis. Medulla sclerotii am yloidea (in solutione Melzeri griseocoerulescens). S tratu m externum stipitis p a rte basali nigro-colorati ex hyphis fusco-coloratis, septatis, 3 —5 ¡xm crassis atq u e cellulis globosis vel pyriform ibus, castaneo-brunneis, usque ad 20 ¡xm m agnis, parietibus 1 —1.3 ¡xm incrassatis. Medulla stipitis alba, ex hyphis filamentosis, 3 —5 ¡xm crassis, parallelis, firme intricatis, crystallis acute angulatis, hyalinis, usque ad 20 ¡xm m agnis farcta. Asci 95 —120 X 8 —9 ¡xm, cylindracei, apice ro tu n d a ti et incrassati, basi subcrasse stipitiform iter a tte n u a ti, poro 3 —3.5 ¡xm longo, 1.5—2 ¡xm lato, fortiter amyloideo, 8-spori, sporis m onostichis. P araphyses 2 .5 —3.5 ¡xm crassae, filiformes, apice rectae, non d ilatatae, ecoloratae. Ascosporae 10—12 X 5 —5.5 ¡xm, inaequaliter oblongoellipsoideae, ovato-ellipsoideae, eg u ttu latae, laeves, hyalinae. H a b i t a t in ter rhizoidea caulium vivorum m usci Ceratodon purpureus (Hedw.) Brid. B o h e m ia c e n t r a l i s : Praha 3 — Žižkov, in borto meo ubi Ceratodon lectus et dom o in olla cum E vonym o radicante cultus erat, apothecium unicum 25. III. 1986 cl. M. Svrčková invenit (holotypus PRM).

F o r th e m ost p a rt th e blackish, tom entose stipe is th e m ain distinctive character of th is small Sclerotinia arising singly from th e free, m inute, black sclerotium a t­ tached to th e rhizoids of living stem s of th e moss Ceratodon purpureus. Sclerotinia incondita (Ellis) Sacc., described „in te r muscos in paludibus Americae borealis“ (Saccardo 1889) is according to Seaver (1951) and K ohn (1979) a „doubtful species“ ; it has 4-spored asci an d apothecia 3 —6 mm in diam eter. Dennis (1956) noted a B ritish find of a Sclerotinia sp. having blackish stipe, on dead stem s of Filipéndula ulmaria. Unguicularia aconiti sp. nov.

A pothecia 0.3—0.4 m m diam ., sparsa, plana, im m arginata, la te sessilia, denique convexa, orbicularia, m olliter carnosa, oculo nudo glabra, pallide tnelleo-flavida. E xcipulum e cellulis ecoloratis, usque ad 13 ¡xm diam ., p a rte basali late ellipsoideis vel subglobosis, m arginem versus m inoribus, subangulatis, m arginalibus cylindraceo-elongatis, te n u ite r tu n icatis, non dextrinoideis nec amyloideis. Pili 2 0 —35 X 3 —5 ¡xm, singulares, e basi d ila ta ta sensim conico-attenuati, apice obtusi vel subacuti, saepe irregulares, subcurvati, p arte basali ta n tu m ten u iter tunicati, pili ceteri crasse tu n ic a ti lum ine nullo, ecolorati, lucem frangentes, vi solutione Melzeri am yloidei (distincte griseocoerulescentes). Asci 5 0 —65 x 8 —11 ¡xm, crasse clavati, apice ro tu n d ati, basi breviter crasseque stip ita ti, poro inam yloideo, 8-spori, sporis distichis. Paraphyses 1.5—2 ¡xm crassae, simplices, apice rectae, non d ilatatae, obtusae, ascis aequilongae, hyalinae. As­ cosporae 10.5 —15 x 3 .5 —4 ¡xm, late oblongo-ellipsoideae, polis rotundatis, medio distincte u n iseptatae, ecoloratae, in solutione Melzeri tin ctu flavido. H a b i t a t ad eaules em ortuos anni p raeteriti herbae Aconitum firmurn subsp. firm u m .

145

ČESKÁ M YKOLOGIE 42 (3) 1988 S l o v a c i a c e n t r a l is : m ontes N ízké Tatry, Březno nad H ronom , in convalle Trangoška, cca 1200 m s. m ., in zona P in i mugonia solo calcareo 6. IX . 1985 leg. M. Svrček (holotypus PRM).

Some resem blance exists betw een th e discom ycetc described above and species of th e genus Chaetonaevia v. Arx (Svrček, 1976, 1982) having th e same shape of hairs, b u t erum pent apothecia. The m ain difference consists in th e am yloidity of th e hairs in Unguicularia, b u t th e tru e affinity betw een both genera is som ew hat obscure. U nguicularia iridis .sp. nov. A pothecia 100—150 ¡xm diam ., sparsa, hem isphaerica, ad superficiem foliorum la te sessilia, orbicularia, subhyalina, pellucida, sicca pallide lutea, succineo-flava usque tin c tu fusco, disco plano, im m arginato, nuda (oculo non arm ato observata). E xcipulum e cellulis 5 —13 X 3 —8 ¡xm m agnis, subisodiam etricis, angulatis, te n u ite r tu nicatis, ecoloratis, non dextrinoideis, pilis m arginalibus dense seriatim ordinatis, breviter conicis, 12 —19 ¡xm longis, p a rte basali 4 —7 ¡xm crassis, sursum sensim angustatis, apice obtuso atq u e saepe pigm ento luteofusco vel ferrugineo incru stato , ecoloratis, crasse tu n icatis absque lum ine (basi solum ten u iter tunicatis), lucem frangentes, vi solutione Melzeri d istincte amyloideis (griseocoerulescentibus). Asci 4 0 —50 X 12 — 14 ¡xm, crasse clavati, apice late ro tu n d ati, deorsum brevissime crasseque a tte n u a ti, poro 2 —2.5 ¡xm diam ., usque vim solutionis K O H in solutione Melzeri fo rtiter coer ules cente, 8-spori, sporis distichis. Paraphyses copiosae, filifor­ mes, apice saepe ram osae flexuosaeque, 1.5—2.5 ¡xm crassae, hyalinae. Ascosporae 10 —14 x 3 —4.5 ¡xm, oblongo-fusiformes, polis obtuso-attenuat.ae, intus saepe cum g u ttu la única m agna, medio u n iseptatae, hyalinae. H a b i t a t ad folium em ortuum Iridis pseudacori. B o h e m ia m e r i d i o n a l i s : Třeboň, in pratis uliginosis m adidis Mokré louky dictis haud procul písčinám m agnam R ožm berk 2. V H . 1980 leg. J. K ubická (holotypus PRM ).

This very m inute discom ycete is sim ilar to Naevioideae, b u t apothecia are superfi­ cial, n o t erum pent, an d hairs are am yloid. The relatively large pore turned deep blue in Melzer’s reagent only after p re tre a tm en t in K O H solution. Niveostoma gen. nov. (Hyaloscyphaceae) A pothecia sessilia, longe globoso-clausa, extus dense obscure brunneo-tom entoso-pilosa, dein perm anenter urceolaria vel profunde cupularia, ore parvo conspecte albom arginato dehiscentia. Pili m arginales ecolorati, cylindracei, recti, septati, te n u ite r tu n icati, pili superficiales longe filiformes, flexuosi vel arcuati, parietibus incrassatis, vi solutione alcalino (KOH) viridescentes vel brunneorubescentes. E xcipulum obscure coloratum , p a rte basali e cellulis globosis, m arginem versus elongatis, pigm ento m em branáceo dextrinoideo incrustatis. Asci subcylindracei, paraphyses filiformes, ascos non superantes, ascosporae angustae, unicellulares, ecoloratae. H a b i t a t ad residua p lan taru m em ortua. T y p u s g e n e r is : Dasyscypha leucostoma R ehm , Ber. N atu rh . Ver. A ugusburg 26: 53, 1881. Species única adhuc nota: Niveostoma leucostoma (Rehm) Svrček, comb. nov. B asionym um : Dasyscypha leucostoma R ehm , Ber. N a tu rh . Ver. A ugsburg 26: 53 1881. This v ery characteristic discom ycete is ra th e r different from o th e r genera o f Hyaloscyphaceae. The shape of apothecia is sim ilar to Olla Vel. (1934) by its globose, 146

SV RČEK : N EW OR LESS K N O W N DISCOM YCETES. X V III.

a t th e m a tu rity urn-shaped apothecia b u t th e y are densely covered by long, flexuous, brown-colored hairs, and are opening by th e relatively small aperture ornam ented round th e m argin by w hite, thin-w alled hairs form ed a conspicuous pure white orifice. The species has an interesting geographical distribution, it is know n only from high m ountains of C entral E urope w ith certainty. R ehm (1881, 1893) described it from Alps (Germany, A ustria, Suisse) on dead stem s of Aconitum napellus, A. variegatum,, Adenostyles, Delphinium, Veratrum and Daucaceae ( = Umbelliferae) m ostly occurring especially n ear glaciers. I t has been distributed in R eh m ’s exsiccati Ascomycetes 205a, b, and in de T h üm en’s M ycotheca universalis 610 (as Tapesia leucostoma R ehm nom. nud. from Tirol, “ in valle P itz, Aconitum napellus, Cirsium spinosissimum, 6200’ alt., V III. 1875, leg. R eh m “ , PRM 775143, exam ined also by me). In Czechoslovakia is N . leucostoma know n from th e C arpathians only where it has been for th e first tim e found b y A lbert P ilát in th e m ountains Vysoké T atry on Aconitum and Delphinium V III. 1924 (PRM 148651). The description of D asys­ cypha leucostoma in Velenovský (1934) is based on this find. In th e C arpathians this species is p robably widely distributed. I collected it e. g. in L iptovské hole Mts. (m ount O sobitá, 1687 m a. s. 1., on stem s of Umbelliferae near rivulet 29. V II. 1955, PR M 816310), N ízké T a try Mts. (m ount Velký Gapel, 1600 m a. s. 1., Delphinium sp., 8 . IX . 1960, Svrček 1960), Belanské T a try M ts.; in these m ountains N . leucostoma, has been very often collected by me an d J . K ubická in Ju ly and A ugust 1956—1958 on num erous localities during our complex mycological research in th e valley „D o­ lina Siedmieh pram eňov = H olubyho dolina“ a t th e altitu d e 1200—1950 ma. s. 1. We have found it on dead stem s of these plants: Aconitum firmum ( = A . callibotryon), A . variegatum, Adenostyles aUiariae, Centaurea mollis, Cicerbita alpina ( = Mulgedium alpinum ), Cimicifuga europaea, Digitalis grandiflora, Doronicum austriacum, Senecio subalpinus, Urtica dioica an d Veratrum lobelianum. I t clearly prefers calcareous soil, and com monly occurs w ith apothecia of other caulicolous discomycetes, as Trichopezizella relicina (Pr.) R aitv ., Urceolella crispula (K arst.) Boud., Hymenoscyphus herbarum (Pers.) Dennis etc. Outside C entral E urope, I found only th is species recorded in Cannon e t al. (1986) from G reat B ritain on dead stem s of Oenanthe crocata, b u t th is appears to be so­ m ew hat doubtful. R aitv iir (1970) arranged Dasyscypha leucostoma in th e genus Belonidium, b u t it is hard ly correct, th is discomycete is unlike to other species in th e R aitv iir’s em endation of Belonidium,. As regards th e change of colour in K O H , I observed th a t hairs tu rn olive-sreen and reddish-brow n in K O H solution. R e fer e n c es BAR AL II. O. K R IE G L S T E IN E R G. J. (1985): Bausteine zu einer Askom 3Tzeten-Flora der B R D eutschland: In Süddeutschland gefundene Inoperculate D iscom yzeten m it taxonom ischen, ökologischen und chorologischen H inweisen. — Beih. Z. Mykol. 6: 1 —226. CANNON P. F., H A W K SW O R T H D . L., SH E R W O O D -P IK E M. A. (1985): The British Ascom ycotina. An ann otated Checklist. — K ew . D E N N IS R . W. G. (1949): A revision o f the British H yaloscyphaceae w ith notes on related European species. — M ycol. P ap., K ew , 32: 1 — 97. D E N N IS R . W . G. (1956): A revision o f the British H elotiaceae in the Herbarium o f the R oyal B otanic Garden, K ew , w ith notes on related European species. — Mycol. P ap., K ew , 62: 1 -2 1 6 . H AD A Č J. e t ŠM ARDA J. (1960): R astlinstvo K otlin y siedm ieh pram eňov v Belanských T a ­ trách. — O světa, B ratislava. H E IN B. (1976): R evision der G attung Laetinaevia Nannf. (Ascom ycetes) und Neuordnung der N aevioideae. — W illdenow ia, B eiheft 9.

147

ČESKÁ M YKOLOGIE 42 (3) 1988 K O H N L. M. (1979): A monographic revision o f the genus Sclerotinia. — M ycotaxon 9: 365 —444. K O R F R . P. (1951): A monograph o f the Arachnopezizeae. — Loydia 14: 129—180. N E U H Á U SL O V Á Z. et K O L B E K J. (ed.) (1982): Seznam vyšších rostlin, m echorostů a lišej­ níků střední E vropy užitých v bance geobotanických dat. — Průhonice u Prahy. R A IT V IIR A. (1970): Synopsis o f the H yaloscyphaceae. — Tartu. RA SCH LE P. (1977): Taxonom ische U ntersuchungen an A scom yceten aus der Fam ilie der H yaloscyphaceae Nannfeldt. — Sydowia 29: 170 —236. R EH M H . (1886—1896): A scom yceten: H ysteriaceen und D iscom vceten. — In: R abenhorst's K ryptog.-Flora, 2. ed., 1 (Pilze) 3: 1 — 1272, Leipzig. SACCARDO P. A. (1889): Sylloge fungorum om nium hucusque cognitorum . 8. — P atavii. SE A V E R F. J. (1951): The North American Cup-fungi (Inoperculates). — N ew York. SV RČEK M. (1962): D isk om ycety z N ízkých Tater, nalezené během posjezdové exkurze II. SEM 1960. — Čes. M ykol., Praha, 16: 8 7 — 114. SVRČEK M. (1976): New or les* known D iscom ycetes IIT. — Čes. M ykol., Praha, 30: S — 16. SV RČEK M. (1982): N ew or less known D iscom ycetes. X I. — Čes. M vkol., Praha, 36: 146— 153. SV RČEK M. (1985): A axonom ic revision o f Inoperculate D iscom ycetes described by J. Velenovsk ý in the genus H elotium , preserved in N ational Museum, Prague. — Sborn. Nár. Muz. 40 B (1984): 1 2 9 -2 1 5 . V E L E N O V SK Ý J. (1934): M onographia D iscom ycetum Bohem iae. 1 —2. — Pragae. Address of the author: R N D r. Mirko Svrček, CSc., Národní m uzeum , Sectio m ycologica, 115 79 Praha 1, Czechoslovakia.

1U

I

Parazitická huba Microsphaera a jej askokarpové stádium na duboch Slovenska. II. Parasitischer Pilz Microsphaera und dessen askokarpisches Stadium auf den Eichen in der Slowakei. II. E rik a Záhorovská Práca pojednává o výsledkoch štúdia kleistotécií uvedenej parazitickej huby, čím navazuje na časť prvú, Záhorovská (1986), ktorá bola zameraná na štúdium taxonom ických znakov konídií. Cielom obidvoch práč je vyriešiť druhovú příslušnost múčnatk y, na duboch Slovenska. P odlá literatúry Blum er (1967) sa na duboch európskeho kontinentu vysk ytu jú dva druhy m účnatiek. M icrosphaera alphitoides Griffon et Maublanc a M icrosphaera hypophylla N evodovskij. M . alphitoides sa nachádza prevažne na vrchnej strano a M . hypophylla na spodnej straně listov. Okrem toho sa líšia rozmermi kleistotécií, ich príveskam i, vreckami a vreckospórarni. V setk y uvedené taxonom ické znaky sme u naších izolátov m ú č n a tk y sledovali a V3^hodnotili.

D ie vorliegende A rbeit behandelt die R esu ltate des Studium s von K leistothezien des obengenannten parasitischen Pilzes, wom it an den ersten Teil Záhorovská (1986), der sich m it den Ergebnissen des Studium s von taxonom ischen Merkmalen der K onidien befasst h at, angeknüpft wird. D ie Zielsetzung beider Arbeiten beruht in der Lösung und F estlegung der Artvertretung von M ehltaupilz an den E ichen der Slowakei. Der Literatur Blum er (1967) zufolge, an den Eichen des europäischen K ontinents kom m en zwei Arten von M ehltaupilzen zum Vorschein, und zwar M icrosphaera alphitoides Griffon et M aublanc und M icrosphaera hypophylla N evodovskij. M icrosphaera alphitoides befindet sich au f der oberen Seite im d M . hypophylla, au f der unterer Seite der Blätter. Sie sollten sich im weiteren differenzieren auch durch die D im ensio­ nen von K leistothezien, durch derer Anhängseln, Asken und Askosporen. Alle ange­ führten taxonom ischen Merkmale wurden bei unseren Isolaten eingehend untersucht und ausgew ertet. M a t e r iá l a m e t o d y Při riešení druhovej příslušnosti m účnatk y parazitujúcej na duboch Slovenska, sme sa zamerali na vyhodnotenie taxonom ických znakov, ktoré uvádza literatúra Blum er (1967) ako diakritické, pře rozlíšenie uvedených dvoch druhov. U získaných izolátov sm e hodnotili ich taxonom ické znaky sveteln ým mikroskopom v kvapke vody. Získali sme biom etrické hodnoty: rozmerov kleistotécií (ich priemery) počet, dlžku a rozkonárenie prívesko\ rozměry vrecák (dížka X sirka) a ich počet v plodničke rozm ěry vreckospór (dlžka X šířka) a ich počet v o vrecku. U vedené taxonom ické znaky plodničiek sme sledovali z vrchnej strany listov u všetk ých u náa evidovaných druhov dubov a zo spodnej strany, len u infikovaných druhov. Tak sme m ali m ož­ nost porovnat taxonom ické znaky kleistotécií v závislosti od m iesta vý sk y tu infekcie (vrchná, alebo spodná strana listov). Získané biom etrické h od noty jednotlivých znakov plodničiek sm® statistick y spracovali, H rubý e t K onvička (1954), a výsledky uvádzam e v tabulkách. H odnoty x a T H (typické hodnoty) sú vypočitané z 300 meraní (n = 300), ak nie je uvedené ináč, Blum er (1967). Čísla v zátvorkách predstavujú najnižšiu a n ajvvššiu nameranú hodnotu sledovaného znaku.

V ý s le d k y V ariabilita taxonom ických’znakov kleistotécií v populáciach huby Microsphaera, parazitujúcej na duboch Slovenska, je pom ěrně velká. P o tv rd zu jú to hodnoty taxim etrických znakov, k to ré uvádzam e v ta b u lk á c h 1, 2, 3. Z hodnotenie m orfologických znakov kleistotécií a ich taxim etrických hodnot v y p lý v á , že: 149

Č ESK Á M YKOLOGIE 42 (3) 1988 Tabulka 1. Taxim etrické hodnoty priemerov kleistotécií a príveskov v ¡xm

Druhy dubov x

Q. robur Q. pedunculiflora Q. dalecham pii Q.polyccirpn Q. pubescens n = 200 Q. virgiliana n = 200 Q. lanuginosa Q .frainetto n = 150 (J.cerris

Vrchná strana listov P řívěsky počet dížka rozkonár. časť dížka sirka

K leistotéoia TH

101 ( 6 5 - ) 8 9 - 11 3 ( - 137) 102 (72 —)92—1 12( — 132) 104 (62 —)90— 118(— 146) 104 (68 —)92—116(—140) 97 ( 5 7 - ) 8 4 - 11 0 ( - 137) 92 ( 4 7 - ) 7 7 - 1 0 7 ( - 137) 101 (65 —)89— 113(—137) 97 (67 —)87—107( — 127) 92 (59-)81 - 103(—125)

1 1 -1 9 9 -2 1 9 -1 0 9 -1 9 9 -2 1 1 1 -1 9 10 -2 1 9 -1 9 8 -1 7

117 109 117 113 118 101 104 114 101

rozko nárenie

59 49 58 49 53 45 49 49 43

70 69 66 60 53 56 56 57 51

5 -6 X 5 -6 X 5-7x 4-6x 5-6x 5x 5-6x 4-5x 4-6y

64 49 4« 46

68 60 55 55

5 - 6 .< 5-6x 5 -6 > 4-6x

Spodná strana listov Q. robur Q. pedunculiflora Q. dalecham pii Q.ce.rria

96 (52 —)82 —110( — 138) 109 (64-)9 4 -1 2 4 ( — 154) 103 (66-)9 1 - 1 1 5 ( - 140) 93 (66 —)84—1 0 2 ( - 120)

8 -2 5 8 -1 2 9 -2 0 9 -1 6

111 104 102 101

1. K l e i s t o t é c i a sů g ulaté, s príveskam i, viditelné aj m akroskopicky na povrchu listov. (obr. 1.) Icli rozm ěry, (priem ery) sa pohybujú v rozpátí hodnot od 4 7 —154 ¡xm, najčastejšie 77 —124 ¡xm (TH). Z porovnania rozm erov plodničiek z vrchnej a spodnej stra n y listov vyplynulo, že tieto sa velkostou velm i málo líšia, v závislosti od m iesta ich v ý sk y tu na listoch. P o tv rd zu jú to ich rozm ěry, najm a ich TH hodnoty: vrchná stran a listov

spodná stran a listov

(47 — )77 — 1 18( —148) ¡xm

(52 — )82 — 124( —154) ¡xm

2. P ř í v ě s k y v y ra sta jú pod ekvatorialnou rovinou v počte do 25 a na konci sa viacnásobne dichotom icky rozkonárujii (obr. 2) P ri porovnaní číselných hodnot príveskov z vrchnej a spodnej stra n y listov sme získali následovně hodnoty: počet príveskov dížka v ¡xm rozkonárenie

vrchná stran a listov 8 — 12 1 0 1 -1 1 7 4 — 6 násobné

spodná stra n a listov 8 — 25 1 0 1 -1 1 1 4 — 6 násobné

Z uvedeného vyplývá, že ani u príveskov, v ich dížke a početnosti koncového rozkonárenia (čím sa inajú uvedené d v a d ru h y lišit) sme nezistili preukazné rozdiely v zá­ vislosti od m iesta ich v ý sk y tu . Z naších pozorovaní ale vyplynulo, že početnost koncového rozkonárenia príveskov je závislá od stu p ň a ontogenetického vývinu plodničky. L en u zrelých plodničiek je diferenciácia koncového rozkonárenia p rí­ veskov ukončená. 3. V r e c k á a a s k o s p ó r y . (obr. 3). T axim etrieké znaky v re cá k a askospór sa využívajú v system atike m úěnatiek len ako znaky doplnujúce. V populáciach hodnoten ý ch v našej p rá c i, sme zistili tieto hodnoty: 150

ZÁH OROVSKÁ: M ICR O SPH AER A II.

V r e ck á

vrchná stra n a listov

spodná stran a listov

dížka v ¡xm šírkavfxm počet v plodničke

( 3 2 - ) 4 8 - 7 3 ( —89) (23—)30—56(—72) 5 —9

( 2 9 - ) 5 3 —73(—89) (2 1 -)3 3 -4 9 (-6 6 ) 5 —9

A sk o sp ó ry

vrchná stra n a listov

spodná stran a listov

dížka v [xm šířka v ¡xm počet vo vrecku

(11—)16—28(—34) (6 — )10 —16(—20) 6 —8

. (12—)18—24(—30) (6 —)10 —15( —18) 6 —8

Tabulka 2. Taxim etrické hodnoty askusov v ¡xm

D ruhy dubov

Q. robur Q. pedunculiflora Q. dalecham pii Q. polycarpa Q. pubescens a = 200 Q .virg ilia n a n = 200 Q .lanuginosa Q .frainetto n = 150 Q .cerris

x dížka šířka

60 63 65 61 55 51 63 60 56

40 41 41 47 40 37 43 41 48

Vrchná strana listov TH dížka širka

(5 4 -)5 8 -6 2 (-6 6 ) (4 2 -)5 6 -7 0 (-8 4 ) (4 1 -)5 7 -7 3 (-8 9 ) (40—)54 —68( —82) (3 6 -)4 9 -6 1 (-7 4 ) (3 3 -)4 5 -5 9 (-6 9 ) (4 5 -)5 7 -6 9 (-8 1 ) (4 5 -)5 5 -6 5 (-7 5 ) (3 2 -)4 8 -6 4 (-8 0 )

( 2 5 - )3 5 -4 5 (-5 5 ) (2 3 -)3 5 -4 7 (-5 9 ) (2 6 -)3 6 -4 6 (-5 6 ) (32 —)43 —52( —62) (2 5 -)3 5 -4 5 (-5 5 ) (2 5 -)3 3 -4 1 (-4 9 ) (2 5 -)3 7 -4 9 (-5 1 ) (29 —)37 —45( —53) (2 4 -)4 0 -5 6 (-7 2 )

P očet v plodili«.

5 -6 6 -9 7 -8 7 -8 7 5 -7 5 -7 6 -9 5 -6

Spodná strana listov Q. robur Q. pedunculiflora Q. dalecham pii Q .cerris

60 65 62 56

41 44 39 45

(39 —)53 —67( —81) (4 3 -)5 8 -7 3 (-8 7 ) (38 —)54—70( —88) (29—)47—65( —83)

(2 6 -)3 6 -4 6 (-5 6 ) (2 8 -))3 9 -4 9 (-5 9 ) (2 1 -)3 3 -4 5 (-5 7 ) (2 4 -)3 8 -5 2 (-6 6 )

8 -9 7 -8 8 -9 7

Aj z tý c h to výsledkov vyplývá, že vrecká a vreckospóry sa rozm erm i z vrchnej a spodnej stra n y listov nelíšia, podobné ako aj všetk y ostatné hodnotené znaky kleistotécií. Zo súborného vyhodnotenia všetkých taxim etrických znakov plodničiek m účnatky z dubov Slovenska vyplývá, že tieto nie sú ta k rozdielné v závislosti od m iesta ich v ý skytu n a listoch, že b y sa to mohlo vyu žit na rozlíšenie dvoch druhov. P reto možno konštatovať, že n a duboch Slovenska v súčasnosti parazituje len jeden, pom ěrně variabilný d ru h m ú čn atk y dubovej. Jeh o taxim etrické hodnoty konídií a kleistotécií uvádzam e v ta b u lk e 4. D is k ú s ia a z á v ě r Cielom práce bolo prispieť k riešeniu problem atiky druhovej příslušnosti m účnatky parazitujúcej n a duboch Slovenska. Predovšetkým overiť údaje B lum era (1967), že kleistotécia z vrchnej a spodnej stra n y listov sa líšia v takej miere, že na základe toho možno vyčlenit dva druhy. P reto uvádzam e hodnoty taxonom ických znakov M . alphitoides a M . hypophylla podlá B lum era (1967) a porovnávám e ich s hodnotam i 151

ČESKÁ M YKOLOGIE 42 (3) 1988 Tabulka 3. Taxim etrické h od noty askospór v [xm

D ruhy du bov

x dížka šířka

Q .robur Q. pedunculiflora Q. dalecham pii Q .polycarpa Q .p u b e sc e n ta = 200 Q. virgiliana n = 200 Q .lanuginosa Q .frainetto n = 150 Q .cerris

21 20 25 19 20 21 24 21 20

13 12 12 11 12 13 14 13 13

Vrchná strana listov TH dížka šířka

(1 5 -)1 9 -2 3 (-2 7 ) (11 —)17 —23( —29) (16—)22—28( —34) (10 —) 16—22( —28) ( 1 4 - ) 1 8 —22( —26) (15—)10 —23( —27) (15—)22 —26( —33) (15 —) 19 —2 3 (—27) (1 4 -)1 8 -2 2 (-2 6 )

<7 —)11— 1 5 ( - 19) (9 —)12 —14( —15) ( 9 —) 11 —13( —15) (8 —)1 0 —12( — 14) ( 6 - ) 1 0 - 1 4 ( —18) (7 —)11 —14( —19) (8 —) 12 —16(—20) (7 —)11 —15( — 19) (7—)1 2 — 15(—17)

P o čet vo vreeku

7 -8 6 —8 7 —8 8 7 -8 7 -8 8 8 6 -8

Spodná strana listov

Q. robur Q. pedunculiflora Q. dalecham pii Q .cerris

21 21 21 20

13 12 12 12

(15 —)19 —23( — 27) (16 —)19—23( —27) (1 2 -)1 8 -2 4 (-3 0 ) (1 4 -)1 8 -2 2 (-2 6 )

(7 -)ll-1 5 (-1 9 ) (6—) 10 — 14( —18) (9 —)11 - 1 3 ( - 16) (9 —)11 —13(— 17)

7 -8 6 —8 8 6 -8

Tabulka 4. Taxonom ické znaky druhu M icrosphaera alphitoides Griff. e t Maubl. izolovaného z dubov Slovenska K O N ÍD IA v ý sk y t konídií tvar konídií rozm ěry konídií TH v ¡xm pom ěr D : Š konídiofory roamery v (xm fibrozínové telieska klífine vlákno

na vrchnej i spodnej straně listo v rozptýlen© i v skupinách elip sovitý, súdkovitý, cylindrický, v á z ovitý 28 — 37 X 11 — 19 1,11 —2,-5 najáastejšie 2 —2,2 4 4 — 75 x 5 —6 vrchná strana listov 7 6 —117 x 5 spodná strana listov n evysk ytujú sa viaclalokovité apresórium

K L E IS T O T É C IA ▼ýekyt kleistotécií

na vrchnej i spodnej straně listo v rozptýlene i v skupinách, intenzívnejšie na vrchnej straně rozm ěry kleistotécií TH v pim 77— 124 P Ř Í V Ě S K Y , počet 8 - 25 ich dížka v [xm 101 —118 rozm ěry rozkonárenej časti v fxm 43 —65 x 51 — 70 rozkonárenie príveskov 4 —7 násobné, najčasteáie 5 —6 násobné V Ř E C K Á rozměry TH v [xm 48 — 73 x 36 —50 počet v plodničke 7 —9 ASK O SPO RY rozm ěry TH v (im 16 —28 X 10—16 počet vo vreeku 6 —8, najóastejáie 8

152

ZÁH OROVSKÁ: M ICR O SPH AER A II.

taxonom ických znakov našej m ú čn atk y (tab. 5). Keď je naša populácia m účnatky hodnotou taxonom ického znaku bližšie k M . alphitoides hodnotím e ju písmenom A a keď je bližšie k M . hypophylla písm enom H. Z tohoto porovnania vyplynulo, že našu m účnatku nemožno jednoznačne zatriediť ani k jedném u d ru h u a dokonca podlá niektorých hodnót (tvar konídií, ich výskyt,

1. M icrosphaera alphitoides. — Plodní oka s príveskam i (rastrov. mikroskop 580 X )

výskyt kleistotécií, rozm ěry vrecák a vreckospór) ju možno súčasne zaradiť k obidvom druhom . Ale aj hodnoty niektorých taxonom ických znakov, ktoré uvádza B lum er (1967), nie sú jednoznačne vyhraněné. N apr. u ta k význam ného znaku ako je velkost kleistotécií uvádza pre M. alphitoides ako najčastejšie hodnoty 103 —136 ¡xm a pre M . hypophylla 97 — 119 ¡xm. Z toho vyplývá, že hodnoty rozm erov kleistotécií M . hypophylla možno začlenit do rozpátia uvádzaného pre M . alphitoides, aj keď ide o spodnú hranicu. T ak možno menšic rozm ěry plodničiek determ inovat tak , ako sa rozhodne autor. P ravděpodobně aj preto sa v odbornej literatú re střetávám e s velm i rozdielnými údajm i rozm erov kleistotécií pre obidva druhy. P ře M . alphitoides uvádzajú B rundza (1961), Cejp e t Skalický (1954), E liade (1966), Golovin (1956), Paulech (1980), Sandu-Ville (1967), Speer (1973), Ylasov (1954) rozm ěry, ktoré sa pohybujú v rozpětí 153

Č e s k á m y k o l o g i e 42 (3 ) 1988

2. M icrosphaera alphitoides. — K oncové rozkonárenie príveskov, 675 x

^ #

í

:' "

l

^ ^

«

\ '£ & - h \ * ) l

%

W i

%

A

y

*:/

'

*

u -^ w P r .

■

*

%v> -W ^

t

:M

■

: •••;:’ ":"'

,

y

- 1, á " í:

;’

3. M icrosphaera alphitoides. — Vreeko s askospórami, 1200 x

*

j

ř,

j

ZÁH OROVSKÁ: M ICR O SPH AER A II. T abulka 5. Taxonom ické znaky druhov M . alphitoides a M . hypophylla (podta Blumera, 1967) a m účnatky z dubov Slovenska M . alphitoides

M . hypophylla

K O N Í 1)1 A

hojný v ý sk y t

slabý v ý sk y t

tvar konídií

elipsovité

cylindrické

rozm ěry konídií v ¡xm poměr D : Š K L E IS T O T E C IA

3 0 -3 6 x 1 9 -2 3

3 8 -4 8 x 1 4 -1 6

1 , 4 - 1 ,8 najm a na vrchnej straně v skup inách

2 ,7 -2 ,9 najm a n a spoclnej straně, rozptýlene

103—136 so tv a tak díhe ako priemer plodničiek

7 0 -1 1 9 1 — 1/2 krát tak díhe ako priemer plodničiek

rozm ěry kleistotécií v (j.m dížka príveskov rozměry rozkonárenej části v (xm rozkonárenie príveskov vrecká rozm ěry v pim ich p očet v plodničke askospóry rozměry v p

30 —50

x 30 —50

50 —60

X

50 —80

najčastejšie 4 krát

najčastejšie 4 —6 krát

50 —70

40 —73

X

3 5 —45

8 —15 2 0 -2 6

ich počet vo vreeku 8 v = vrchná strana listu s = spodná strana listu

X

25 —56

6 —9

x 1 0 -1 4

1 9 -2 1

x 1 0 -1 2

8 zriedka 6

náš ízolát

zaradenie nášho izol.

hojný i slabý v ýsk yt A, elipsovité cylindrické súdkovité vázovité A, H 3 0 - 3 7 X 1 5 - 1 9 v. 3 2 - 3 6 :< 1 4 - 1 6 s. A 1 ,9 - 2 ,0 2 , 1 - 2 ,2 na vrchnej i spodnej straně v skuA, H pinách i rozptýleno 7 7 —118 v. 8 2 - 1 2 4 s. H přibližné tak díhe ako priemer A plodničiek 43 —59 X 51 —70 v. 46 —64 X 55 —68 s. 4 —6 krát v. 4 —6 krát s. 4 8 -7 3 X 3 3 - 5 6 v. 53 —73 X 33 —49 s. A, 5 —9 v. 7 —9 s.

H H

H H

1 6 - 2 8 x 1 0 - 1 6 v. A, H 1 8 -2 4 x 1 0 - 1 5 s. 6 —8 v. 6 —8 s. A, H

od 9 0 —160 ¡xm a pře M . hypophylla od 9 0 —130 ¡xm. Jedine Novodov.skij (1952) uvádza pře M . hypophylla ako spodnú liranicu 76 ¡xm a Cruchet (1963) 80 ¡xm. Z priem erov h o d n o t kleistotécií z našich izolátov vyplývá, že sú bližšie k M . hy­ pophylla, lebo ich rozm ěry, T H -hodnoty, sú 77 —119 ¡xm (vrchná strana) a 82 —124|xm (spodná stran a). To znam ená, že sa jedná o plodničky m enšieho priem eru. Ale z lite­ ra tu ry je znám e, že nový n astu p u jú ci d ru h m á spočiatku váčšie plodničky a postupné s prispósobením sa novým podm ienkám sa tieto zm enšujú, Buchheim (1924). Griffon et M aublanc (1912), k to rí ako p rv í te n to d ru h opísali, uvádza jú pre plodničky rozm ě­ ry 130 ¡xm a to bolo v období expanzívneho n ástu p u te jto huby na začiatku storočia. J e pravděpodobné, že v priebehu času aj u to h o to druhu došlo k zmenšeniu rozm erov ich plodničiek. Dalším význam ným diagnostickým znakom uvedených dvoch druhov sú přívěsky. Ich dlzka a početnost koncového rozkonárenia. P odlá Blum era (1967) m ajú byť přívěsky u M . alphitoides sotva ta k d íh e ako priem er kleistotécií a u M . hypophylla 155

Č e s k á m y k o l o g i e 42 (3) íass

ta k drhe, alebo dlhšie ako priem er plodničiek. Podobné ako u rozm erov kleistotécií aj ú daje pre te n to taxonom ický znak sú v odbornej literatú re nejednotné. P re M . alphi­ toides u vádzajú au to ři všetk y tr i m ožnosti, že sú ta k dl’he ako priem er plodničiek, ale aj kratšie, alebo dlhšie. Jednotnejšie sú údaje pre M . hypophylla. A utoři zhodne u vádzajú přívěsky dlhšie, ako priem er kleistotécií, ale sa jedná o plodničky zo spod­ nej stran y listov. N a to upozornil už Vlasov (1954), že v šetky taxim etrické znaky m účnatiek zo spodnej stra n y listov m óžu byť váčšie v porovnaní s vrchnou stranou. Zdóraznil, že při determ inácii m účnatiek je nu tn é tú to skutočnosť zohladniť a malé odchylky h o d n o tit v rám ci v ariability jedného druhu. Zdóvodnil to odlišným i ekologicko-klim atickým i podm ienkam i ich vzniku. P o tv rd il to vo svojej práci aj Speer (1973). V počte koncového rozkonarovania sa príveskov je situácia obdobná. V literatú re sú pre M . alphitoides uvedené hodnoty od 2 —7 násobné rozkonárenie a pre M . hypo­ phylla od 4 —7 násobné. My sme p ři hodnotení nášho m ateriálu zistili, že vo vzorkách sa vždy v y sk ytu jú přívěsky s róznou početnosťou koncového rozkonárenia, čo je závislé od stupňa ich ontogenetického vývinu, Záhorovská (1984). To je tře b a pri hodnotení izolátov b ra t do úvahy. U taxonom ických znakov vrecák a vreckospór sa údaje v odbornej literatú re p o d statn é nelíšia. P od lá B lum era (1967) sa uvedené dva dru h y líšia predovšetkým počtom vrecák v plodničke. M . alphitoides ich m á mať až 15, čo sa nám nepodařilo p o tv rd it. V plodničkách sme zistili m axim álně 9 vrecák. Overenie tohoto znaku s údajm i v odbornej literatú re je stažené, pretože tieto hodnoty uvádzajú jednotliví au to ři len zriedkavo. T oto sú znaky len doplňujúce, ale často chýbajú aj údaje o t a ­ k ých znakoch, kto ré sa považujú za význam né pre determ ináciu uvedených dvoch druhov. N iektorí autoři ich determ inovali len podlá velkosti kleistotécií, alebo koní­ dií a ostatné znaky (napr. přívěsky) vóbec neuvádzajú. Z nášho štú d ia problem atiky vyplynulo, že pri rozlišovaní dvoch ta k blízkých druhov, je n u tn é vyhodnotit v šetk y system atické znaky. Z výsledkov štú d ia problem atiky a vlastn ý ch pozorovaní vyplývá, že system atické znak y uvádzané pre M . alphitoides a M . hypophylla v závislosti od m iesta ich výskytu (vrchná, alebo spodná stra n a listov), nie sú ta k jednoznačné, že by sa dali využit n a rozlíšenie dvoch druhov. Rozdiely, kto ré sa v y sk y tu jú v hodnotách jednotlivých taxonom ických znakov třeb a h o d n o tit len ako variabilitu v rám ci jedného druhu, lebo vznikli vplyvom odlišných podm ienok, na čo upozornil už Vlasov (1954). P otvrdil to aj Speer (1973), k to rý porovnával taxim etrické znaky aj dalších druhov rodu Microsphaera, u kto rý ch tiež zistil na spodnej stran ě listov dlhšie přívěsky. A pri sledovaní stav b y stien plodničiek zistil m ark an tn é rozdiely v ich stavbě medzi jednotlivým i druhm i rodu Microsphaera, zakial M . alphitoides a M . hypophylla (vrchná a spodná stra n a listov) sa stavbou plodničiek nelišili. N a základe toho au to r konstatoval, že M . hypophylla považuje za synonym um M . alphitoides. Z ávěr Po zhodnotení taxonom ických znakov m ú čnatky z dubov Slovenska rovnaní s literárnym i údaj mi, kto ré uvádza Blum er (1967) a další autoři M . alphitoides a M . hypophylla k o nstatujem e, že n a duboch Slovenska sa v súčasnosti len jeden d ruh m účnatky, Microsphaera alphitoides Griffon et

156

a ich po­ pre druhy vyskytuje Maublanc.

ZÁH OROVSKÁ: M ICR O SPH AER A II. L ite r a tu r a B L U M E R S. (1967): E chte M ehltaupilze (Erysiphaceae). — 436 p. Jena. B U C H H E IM A. (1967): Zur K enntnis des Eichenm ehltaus. — Z. Pflanzenkrank. 34: 1 — 11. B R U N D Z A K . (1961): Parazitnije griby kuťtivirujem ych rastenij Litovskoj SSR . — 301 p. Vil'nus. C EJP K . et SK A L IC K Ý V. (1954): Plodná padlí na dubech Československa, Microsphaera alphi­ toides Griffon e t M aublane a P hyllactinia roboris (Gachet) Blum er. — Preslia 26: 43 —54. CRUCH ET P. (1962): Présence en Suisse d'une Erysiphacée sur les chênes Microsphaera h yp o­ phylla N evodovskij (Microsphaera silvatica V lasov). — Ber. Schweiz. B ot. Ges. 72: 123 —31. E L IA D E E. (1966): Über das Vorkommen einiger Erysiphaceen in Rum änien. — Repr. N ov. Spec. R egni Veg. 73: 43 —46. G R IF F O N E. et M AUBLANC A. (1922): Les Microsphaera des chênes. — Bull. Soc. M ycol. Fr. 28: 8 8 - 1 0 3 . GOLOVTN P. N . (1956): M aterialy k monografii m učnistorosijanych gribov (sem ejstvo E rysip­ haceae) v SSSR . — A cta In st. Bot. Acad. Sei. U R S S ., Ser. 11, 10: 309 — 66. H R U B Ý K . et K O N V IČ K A O. (1954): P olní pokusy, jejich zakládání a hodnocení. — 327 p. Olomouc. N E V O D O V SK IJ G. S. (1952): Griby SSSR. - N o. 1 - 2 5 , p. 57. - Moskva. PA U L E C H C. (1980): M ikrom ycéty čelade Erysiphaceae parazitujúce na dřevinách v podmienkách Slovenska. — Zborn. R ef. Žjazdu SBS Zvolen: 199 —204. RO LL H A N S E N F. (1961): Microsphaera hypophylla N evodovskij (M. silvatica Vlasov) an Oak pow dery M ildew Fungus. — R ep. N orweg. Forest Res. In st. 17: 38 —54. SA N D U -V IL L E C. (1967): Ciupercile Erysiphaceae din R om ânia. — Ed. Aead. R ep. Soc. R o ­ man. Bucuresti. 358 p. S P E E R O. E. (1973): Untersuchungen zur M orphologie und System atik der Erysiphaceen II. Der E ichenm ehltau, Microsphaera alphitoides Griff, et Maubl. — Sydow ia 27: 112—126. VLA SO V A. A. (1954): V ozbuditeli m učnistoj rosy duba v jevropejskoj časti SSSR. — Trudy Inst. Lesa 16: 144—177. ZÁH O RO VSK Á E. (1981): R od Microsphaera Léveillé parazitujúci na duboch Slovenska. — K and. dizer. práca, deponovaná na K atedře b otan ik y a pedologie P v F U K Bratislava. ZÁH O RO VSK Á E. (1984): Die Entw icklung des Eichen-M ehltaus Microsphaera alphitoides Griff, et Maubl. im Verlaufe der Vegetationsperiode. — A cta F .R .N . U n iv. Comen. — B otanica 31: 8 3 -9 3 . ZÁH O RO VSK Á E. (1986): Parazitická huba Microsphaera a jej konídiové stádium na duboch Slovensku. I. — Čes. Mykol. 40: 30 —37. Adresa autorky: E rika Záhorovská, K atedra b otan ik y a pedologie P v F U K , R évová 39, 811 02 Bratislava.

157

Investigation of non-radioactive Rb, Cs, and radiocaesium in higher fungi Sledováni neradioaktivního

K li,

Cs a radioaktivního cesia 11 vyšších

hub

Jaroslav K lá n , Zdeněk R a n d u , Jaroslav B enada and J a n H ory na The concentration factors for non-radioactive Rb, Cs, and radiocaesium in the fruit bodies o f mushrooms were determined. The difference betw een the concentration factors of non-radioactive and radioactive Cs from the last fallout was one order of m agnitude. There are no significant differences betw een the concentration factors of the stable Rb and Cs for mushrooms and vascular plants. The highest accum ulation o f radiocaesium was observed in Boletus spp., Laccarta spp., P a xillu s involutus, C orti­ na riu s arntHiatus and Lactarius rufus. According to the known 137Cs/135Cs activity ratio in upper soil layer it was possible to distinguish 137Cs accum ulated from nuclear weapon tests fallout and from the 1986 fallout. From the m easured content of radiocaesium, the dose o f ionization radiation caused b y digestion o f edible m ushro­ oms was calculated. The resulting dose does n ot exceed 20% o f exposure from the natural background radiation in Czechoslovakia. V plodnicích širokého souboru druhů vyšších hub bylo m etodou neutronové a k ti­ vační analýzy stanoveno m nožství R b a Cs. B ylo zjištěno, že kum ulace těchto prvků vykazuje především druhovou závislost; byla též pozorována korelace mezi obsahem R b a Cs v substrátu a v druzích hub. H ouby nem ají výrazně vyšší kum ulační schop­ nost ve srovnání s cévn atým i rostlinam i. Radiocesium (RdCs) ze spadu se u hub oproti rostlinám kum uluje m inim álně o jeden řád více, druhová závislost zůstává zachována. Vedle 134Cs, které se poprvé objevilo ve spadu po havárii jaderné elek ­ trárny v Černobylu, bylo možno odlišit podíl 137Cs z dřívějšího dlouholetého spadu atm osférických pokusů jaderných zbraní. Mezi houby, které nejvíce kum ulují RdCs patří druhy z čeledi Boletaceae (s výjim kou Boletus edulis a Boletus aestivalis), dále Laccaria spp. P a xillu s involutus, Cort. inar ■us arm Hiatus a L actarius r u fu s ; nízkou kum u­ lační schopnost RdCs vyk azovaly rody A>/aricus a A •anita. Roe.aí radiaě ii zátěž jed­ notlivce konzum ujícího 10 kg čerstvých plodnic druhů Boletus hadias a B oletus chryventer'*n sbíraných v CSR n e p ř e v ý š 20% zátěže způsoben '- přirozenou radiací.

M ushrooms are a n exception am ong eucaryopt organisms, w ith respect to th e ir m ode of n u tritio n (saprotrophs, sym bionts). They also have an increased ability to accum ulate in th e ir fru it bodies som e heavy tra c e elem ents, as com pared w ith vascular plants. Few d a ta only have been published on th e contents of h eavy alkal m etals in higher fungi; environm ental to x ic elem ents were studied m ore frequently e.g., As, Se, Cd, or Hg). H orovitz et al. (1974) found 60 ppm R b and 0.7 ppm Cs in m ushroom s; B ertran d an d B ertran d (according to Ciusa an d Giaccio, 1983) found th e contents of R b from 18.2 to 1,510 ppm in Cortinarius sp. and Tricholoma se.; B yrne e t al. (1979) determ ined Cc in 31 samples of m ushroom s by instrum ental n eu tro n activ atio n analysis (INAA). The highest content of 150 ppm Cs was found in Cortinarius traganus\ oth er accum ulators of Cs are Hygrocybe coccinea (33.8 ppm ), Paxillus involutus (30.8 ppm ), Hydnum repandum (23 ppm ) and Ramaria pallida (19.5 ppm ). On th e other hand, th e Am anita spp., Macrolepiota procera and Lycoperdon perlatum do n o t accum ulate Cs (less th a n 0.1 ppm Cs). Veliký (1967) m eas­ ured th e average content of Cs in m ushroom s as 22.8 ppm w ith a m axim um of 29 ppm . A survey of th e contents of trace elem ents in p lan ts was presented by Bowen (1979). An increased content of radiocaesium (137Cs) in m ushroom s was observed a t the beginning of th e 1960’s as a result of atm ospheric nuclear weapon tests. According to G riiter (1967, 1971), th e 137Cs activ ity in m ushroom s from the Federal Republic of G erm any reached in th e years 1963—70 up to 2 kB q per kg of fresh weight, corresponding to 10,200 B q per kg of d ry m atter. Similarly, higher radioactivity 168

^ ^

^

''

^ ^ 100

^

^ O Q

1. Map o f localities from which the sam ples were collected.

Oi ©

ČESKÁ M YKOLOGIE 42 (3) 1988 Table 1. Content o f the non-radioactive Cs and Rb and their fungi-to-soil concentration factors (C. F .). (All values given for dry m atter.)

Species

A garicus arvensis Schff.: Fr. A garicus arvensis Schff.: Fr. A garicus arvensis Schff.: Fr. A . augustus Fr. A . bisporus (Lge.) Sing, (cult.) A . bitorquis (Quél.) Sacc. A . campester (L.) Fr. A . sylvaticus Schff.: Seer. A . xanthoderma Gen. A. xanthoderm a Gen. A . xanthoderm a Gen. A m a n ita citrina (Schff.) S. F. Gray A . m uscaria (L.: Fr.) Hooker A . m uscaria (L.: Fr.) Hooker A . rubescens (Pers.: Fr.) S. F. Gray A . rubescens (Pers.: Fr.) S. F. Gray (Table 1 — contd.) A . rubescens (Pers.: Fr.) S. F. Gray A . rubescens (Pers.: Fr.) S. F. Gray i. «p's«« (Fr.) Kum mer A . spissa (Fr.) K um m er A . vaginata (Bull.: Fr.) Quél. A rm illa ria mellea (Vahl. in FI. D a n .: Fr.) Fr. A rm illa ria mellea (Vahl. in FI. Dan.: Fr.) Fr. B olctinus cavipes (Opat.) Kalehbr. Boletus aestivalis Paule t: Fr. B . badius Fr. B . badius Fr. B . badius Fr. B . chrysenteron Bull.: St. Am. B . chrysenteron Bull.: St. Am. B . chrysenteron Bull.: St. Am. B . chrysenteron Bull.: St. Am . B . edulis Bull.: Fr. Bovista nigrescens Pers.: Pers. Calocera viscosa (Pers.: Fr.) Fr. Cantharellus cibarius Fr. G. pollens P ilát C. pollens PilátC. pattens P ilát Clitocybe incilis (Fr.) Quél. D en tin u m repandum (L .: Fr.) S. F. Gray Entolom a clypeatum (L.: Fr.) K um m er O om phidius rutilus (Schff.: Fr.) Lund. et Nannf. Gyromitra esculenta (Pers.: Pers.) Fr. Hygrophorus russula (Schff.: Fr.) Quél. / nocybe palouillardii Bres. In o c yb t patouillardii Bres. Kuehnerom yces m utabilis (Schff.: Fr.) Sing, et Sm ith

160

L ocality number (see Fig. 1)

D ate

1975 1985 1985 1985 1985 1985 1985 1985 1985 1985 1985 1985 1971 1971 1971 1970

Content and concentration factors (C. F.) Rb C. F . Cs C. F. [ppm] [ppm]

8 8 41 41 43 50 46 41 42 42 41 8 8 45 8 44

Aug. Aug. Sept. Sept. Sept. Sept. Juno Sept. June Sept. Sept. Ju ly J u ly July Aug. Aug.

7 12 25 17 10.5 13 6.2 21 18 6.7 29 21 25 118 17 44

13 13 14 8 8 27

Aug. 1972 Aug. 1985 Aug. 1985 Ju ly 1985 J u ly 1985 Sept. 1972

170 112 84 375 124 115

53 21 8 13 52 41 8 13 38 42 13 59 14 14 8 8 20 41 8 44

Sept. Sept. Aug. Aug. Oct. Ocr. Aug. Aug. Aug. Ju ly Aug. Ju ly Aug. Aug. Ju ly J u ly Ju ly June Aug. M ay

1972 1974 1970 1972 1976 1976 1970 1972 1976 1985 1972 1971 1985 1985 1985 1970 1971 1985 1985 1976

150 120

42 8 8 41 41

J u ly M ay Aug. June June

1971 1972 1985 1976 1985

41

Sept. 1985

0.093 0.16 0.23 0.15 0.137 0.065 0.19 0.12 0.045 0.26 0.28 0.33 1.07 0.23 0.33

4.87 1.65

0.08 0.17 0.10 0.13 0.03 0.21 0.004 0.08 0.20 0.075 0.045 0.051 0.061 0.37 0.032 0.18 0.20 1.0 0.19 0.65 1.06 1.46

0.016 0.033 0.019 0.024 0.043 0.0008 0.015 0.023 0.0088 0.0083 0.01 0.012 0.064 0.0003 0.018

0.13 0.21

0.42 6.8 0.38 2.16 0.55 4.0 0.45 2.5 1.8 0.33 6.6 0.45 0.39 0.68 0.12 0.18 5.30 0.06 0.17 2.6

0.011 0.033 0.26

20 !0.2 25 0.33 210 2.8 10.6 0.11 155 1.41

0.065 1.05 3.42 0.12 0.99

0.011 0.21 0.67 0.024 0.18

26

0.12

6.2 133 63 118 30 84 210 45 345 23 15.3 167 37 55 248 9 70 103

0.83 0.66 1.07 0.4 2.21 0.45

0.12 0.61 0.082 0.93 0.78

0.074 0.11 0.74 0.088 0 37 0.56

0.019 0.029

K L A N , ftA N D A , B E N A D A ET H O R Y N A : IN V E ST IG A T IO N R b A N D Cs (Table 1 — contd.)

Species

L ocality number (see Fig. 1)

L actarius deterrim us Groger L actarius deterrim us Groger L . p iperatus (L .: Fr.) S. F. Gray L . ru fu s (Scop.) Fr. L . ru fu s (Scop.) Fr. L . ru fu s (Scop.) Fr. L . ru fu s (Scop.) Fr. Langerm annia gigantea (Batsch: Pers.) R ostk. Langerm annia gigantea (Batsch: Pers.) R ostk. Leccinutn aurantiacum (Bull.: St. Am.) S. F. Gray L . carpini Schulz.: Pers. L epista nuda (Bull.: Fr.) Cke M acrolepiota procera (Scop.: Fr.) Sing. M 'lcenil pura (I'ors.) K um m er Oudemansiella radicuta (Relhan: Fr.) Sing. P a xillu s atrotomentosus (Batsch) Fr. P . involutus (Batsch) Fr. P . involutus (Batsch) Fr. P . involutus (Batsch) Fr. P . involutus (Batsch) Fr. P . involutus (Batsch) Fr. P . involutus (B atsch) Fr. P hallus in ipudicus L.: Pers. Pholiota squarrosa (P ers.: Fr.) K um m er R u ssu la aeruginea Lindbl. R . lepida Fr. R . vesca Fr. • R . vesca Fr. R . vesca Fr. Scleroderma verrucosum (Bull.): Pers. S u illu s g re v ilk i (K lotzsch) Sing. S u illu s grevillei (Klotzsch) Sing. S u illu s grevillei (K lotzsch) Sing. Tricholom a terreum (Schff: Fr.) K um m er T y lo p ilu s felleus (Bull.: Fr.) K arst.

D ate

1985 1985 1985 1971 1970 1971 1985

Content and concentration factors (C. F.) Rb C. F. Cs C. F. [ppm] [ppm]

42 41 8 26 37 34 41

Sept. Sept. Aug. Aug. Aug. Aug. Sept.

35 102 60 425 415 730 42

42

Aug. 1985

41

Sept. 1985

8 8 44 8 41

Aug. Ju ly Spet. Ju ly June

1985 1985 1.972 1971 1985

103 70 8.5 23 51

8 14 42 44 8 9 38 41 8 31 42 14 8 42 41 44 8 41 14 42 52

Aug. 1985 Aug. 1985 Sept. 1970 Aug. 1970 Aug. 1970 Aug. 1970 Aug. 1970 June 1985 Aug. 1985 Aug. 1971 Aug. 1971 Aug. 1985 Ju ly 1971 July 1985 July 1971 Aug. 1972 Aug. 1985 Sept. 1995 Aug. 1985 Sept. 1971 Aug. 1970

25 47 35 68 50 445 90 108 12.9 214 55 30 8.0 7.0 75 142 380 134 235 45 450

0.25 0.93 0.8 4.37 0.38

9.7 0.097 13.2 0.12

0.08 0.30 0.34 39 3.35 4.1 0.28

0.014 0.056 0.067 0.68 0.04

0.08

0.014

0.03

0.0056

1.37 0.93 0.064 0.31 0.46

0.29 0.70 0.09 0.08 0.16

0.057 0.14 0.009 0.016 0.030

0.33

0.11 1.20 0.20 0.31 1.80 40 0.94 1.73 0.12 8 1.8 0.052 0.022 0.02 0.20 9.3 1.65 0.86 7.9 1.65 5.3

0.022

0.35 0.52 0.67 0.95 0.98 0.17 0.55 0.11 0.07 0.68 1.07 5.07 1.22 0.45 4.73

0.034 0.031 0.35 0.19 0.32 0.024 0.305 0.0043 0.0034 0.037 0.93 0.32 0.16 0.28 1.07

due to 137Cs in m ushroom s was rep o rted by W allace and Mayfield (1970), M uchin and Mojsejev (1973), an d H aselw andter (1977). Ijp e laa r (1980) reported very high 137Cs rad io activ ity (37 IcBq p er kg of d ry m atter) in Leccinum scabrum. The num ber of species u nder stu d y is lim ited to several commonly know n ones, an d d a ta th e ratio of th e Cs contents (both active an d non-active) in th e su b strate and in th e fruit bodies are lacking. We, therefore, concentrated on this problem. M a t e r ia ls a n d M e th o d s Fungi were collected from various localities o f Czechoslovakia in the years 1970—1986 (see Fig. 1).

161

ČESKÁ M YKOLOGIE 42 (3) 1988 Fruit bodies, cleaned from rem nants o f soil, were sliced, dried on a polyam ide sieve and finally in an electric drying oven at 105 °C to constant w eight, and ground in an agate mortar to a particle size under 0.4 mm. For instrum ental neutron activation analysis, 0 .5 — 1 g o f powder sam ples was pressed into tablets, which were placed in sealed polyethylene capsules. For m easurem ent o f the 137Cs a c ­ tiv ity , sam ples with very low radioactivity were ashed at 450 °C, others were measured as dried m atter.

7i

6-

t

~E

1

C 'i "c oU

I I

J 4.

a-

134r

C*

I

© •**

\I 3'

;

\

l

^ ----- 1------ ,------ f------ j------ j------ 1------ 1------ T------1-------------- • 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 depth

2.

of

s o i l [cm ]

Vertical distribution o f the caesium radioactivity in soil (locality K u tn á H ora, A ugust 1986).

Sam ples o f soils were prepared b y cutting the core taken from a core drill. The upper 3 cm layer w as used for m easurem ent o f the 1986 fallout radioactivity. In som e eases the soils were measured to the depth o f 15 cm to determine the vertical distribution o f 137Cs. For IN A A , sam ples o f m ushroom s and soils taken before 1986, m ultielem ent standards (Randa e t al., 1978) and m ultielem ent neutron flux m onitors, all sealed in polyethylene foil envelopes and covered w ith alum inium foils, were irradiated for 5 —8 h in the core o f a water pool reactor o f the V V R -S type at the Nuclear Research In stitu te. The neutron flux was about 3 . 1017 m -2 s-1 . To lower the detection lim it o f R b and Cs, epitherm al activation w as used (Randa, 1976). The contents o f R b and Cs were determ ined by the gam m a ray spectrom etry using a Ge sem iconductor detector. The gam m a lines o f 1077 keV (86Rb) and 605 and 796 keV (134Cs) were evaluated. During measurem ent, high-energy beta particles from the irradiated sam ples were shielded by a 3 mm organic glass layer to m inim ize th e brem sstrahlung radiation.

162

K L Á N , Ř A N D A , B E N A D A ET H O R Y N A : IN V E ST IG A T IO N Rb A N D Cs Table 2. Content o f 13Cs in higher fungi in the period 1970— 1985 Locality* number (see Fig. 1)

Species

A garicus arvensis Schff.: Fr. A ga ricu s arvensis Schff.: Fr. A garicus arvensis Schff.: Fr. A garicus arvensis Schff.: Fr. A . sylvaticus Schff.: Seer. A . xanthoderm a Oen. A m a n ita m uscaria (L.: Fr.) H ooker A m a n ita m uscaria (L.: Fr.) Hooker A . rubescens (Pers.: Fr.) Gray A . rubescens (Pers.: Fr.) Gray A . rubescens (Pers.: Fr.) Gray A . rubescens (Pers.: Fr.) Gray A . rubescens (Pers.: Fr.) Tray A . vaginata (Bull.: Fr.) Quél. B oletinus cavipes (Opat.) Kalcbbr. B oletinus cavipes (Opat.) Kalchbr. Boletus aestivalis Paulet: Fr. B . badius Fr. B . badius Fr. B . badius Fr. B . badius Fr. B . badius Fr. B . badius Fr. B . badius Fr. B . badius Fr. B . badius Fr. B . chrysenteron Bull.: St. Am. B . chrysenteron B ull.: St. Am. B . chrysenteron Bull.: St. Am. B . chrysenteron Bull.: St. Am. B . chrysenteron Bull.: St. Am. B . chrysenteron Bull.: St. Am. B . chrysenteron B ull.: St. Am. B . edulis Bull.: Fr. Cantharellus pollens PilátCantharellus pollens P ilát C ortinarius sp. H ygrophorus russula (Schff.: Fr.) Quél. Lactarius deterrim us Groger Lactarius deterrim us Groger L . ru fu s (Scop.) Fr. Langerm annia gigantea (Batsch.: Pers.) R ostk. Leccinum aurantiacum (Bull.: St. Am .) S. Loccinum aurantiacum (Bull.: St. Am.) S. L . griseum (Quél.) Sing. L . 8cabrum (Bull.: Fr.) S. F. Gray L . scabrum (Bull.: Fr.) S. F. Gray M acrolepiota procera (Scop.: Fr.) Sing. P a x illu s atrotomentosus (Batsch.) Fr. P a x illu s atrotomentosus (Batsch.) Fr. P . involutus (Batsch.) Fr. P . in vo lu tu s (Batsch.) Fr. P . involutus (Batsch.) Fr. P . involutus (Batsch) Fr. P . involutus (Batsch.) Fr. R u ssu la vesca Fr. R u ssu la vesca Fr.

F. F.

41 8 8 46 41 42 10 16 42 8 7 10 16 8 25 22 8 30 52 48 13 25 22 7 10 16 38 8 13 25 22 7 10 7 8 8 7 8 42 41 35 42 Gray 8 Gray 7 8 4 7 8 7 16 8 42 42 9 7 41 8

D ate

Sept. Aug. Aug. Aug. Sept. June Aug. Aug. Aug. Aug. Aug. Aug. Aug. J u ly Sept. Sept. Aug. Aug. Aug. Aug. Aug. Sept. Sept. Aug. Aug. Aug. Aug. Aug. Aug. Sept. Sept. Aug. Aug. Aug. Aug. Aug. Aug. Ju ly Oct. Sept. Aug. Aug. Aug. Aug. Ju ly Aug. Aug. July Aug. Aug. Aug. Aug. Aug. Aug. Aug. July July

1985 1971 1985 1985 1985 1985 1984 1984 1970 1971 1983 1984 1984 1985 1985 1985 1970 1985 1976 1984 1972 1985 1985 1983 1984 1984 1976 1970 1972 1985 1985 1983 1984 1983 1980 1984 1983 1985 1978 1985 1971 1985 1985 1983 1985 1984 1983 1971 1984 1984 1981 1971 1970 1971 1983 1971 1971

A ctiv ity (Bq.kg

20 320 320 100 30 30 110 30 12 130 340 330 160 80 650 300 70 725 240 1 070 640 650 300 2 440 1 010 450 420 340 770 650 300 970 430 210 110 470 1 630 180 20 200 2 030 20 250 110 160 190 250 80 670 90 1 080 250 330 11 890 760

240 -200

163

Č e s k á m y k o l o g i e 42 (3) i988 (Table 2. — contin.) L ocality num ber (see Fig. 1)

Species

S u illu s grevillei (Klotzsch) Sing. S u illu s grevilhi (Klotzsch) Sing. Tricholom a terreum (Schff.: Fr.) Kumm er T y lo p ilu s felleus (Bull.: Fr.) K arst.

41 8 42 52

D ate

Sept. Ju ly Sept. Oct.

1985 1985 1971 1970

A ctivity (B q .k g “1)

200 240 40 2 510

To evaluate the radioactivity o f the m ushrooms, non-irradiated sam ples, dried or ashed, were analysed b y the sem iconductor gam m a ray spectrom etry. A Ge detector w ith a 25.5% detection efficiency w ith respect to the standard N a l (Tl) detector and w ith resolution FW H M = = 1.8 keV on the 1332.5 keV o f 60Co was used. The 134Cs a c tiv ity w as evaluated from gam m a lines corresponding to 605 and 796 keV; the 137Cs w as evaluated from the 661.6 keV line o f its decay product, 137mBa. The natural radioactivity background was lowered b y a sandw ich typ e shielding consisting o f 5 cm Pb, 1 cm Fe and 1 cm organic glass layers. N on-irradiated soil sam ples were m easured in the same w ay. For the determ ination o f the vertical distribution o f 137Cs and 134Cs in soil a 1 cm thick layer o f core w as measured (see Fig. 2). The detector was calibrated b y com parison w ith standard sam ples o f known absolute a c tiv ity o f 152Eu and 137Cs.

R e s u l t s a n d D is c u s s io n C o n t e n t s o f n o n - r a d i o a c t i v e R b a n d Cs R esults of th e n eu tro n activ atio n analysis of R b and Cs in th e fru it bodies are given in Table I. The concentration factors for Cs (i.e. th e ra tio o f the Cs content p er kg of d ry m aterial to th a t per kg of d ry soil) v a ry w ithin th e range of three orders of m agnitude, nam ely from 0.0008 to 1.1 (m edian 0.035); th e corresponding values for R b v a ry from 0.045 to 5 (m edian 0.4). Thus. R b accum ulates in highe q u a n tity th a n Cs. T his m ay be caused b y th e fact th a t rubidium is m ore akin to potassium w hich belongs to biogenous elemonts. P referential absorption of R b an d Cs was found w ith th e Boletaceae family, the Lactarius genus an d w ith th e Hygrophorus russula and Scleroderma verrucosum species. The lowest absorption, on th e contrary, was found w ith th e Agaricus genus an d th e Langermania gigantea species. The Amanita, Russula and Paxillus genera an d others show larger variations in th e concentration factors around th e m edian. As to Am anita genus, A . muscaria an d A . rubescens species accum ulate less Cs th a n A . spissa an d A . vaginata. I n addition, th e contents of N a and K were determ ined in all analysed samples; however, no correlation w ith th e d a ta for Cs was found, and therefore th e results are n o t included in th e table. The content of K varied from 0.79% w ith Calocera viscosa to 6.7% w ith Boletus chrysenteron, while th a t of N a varied from 24 ppm w ith Boletinus cavipes to 2400 ppm w ith Arm illaria mellea. The concentration factors for N a varied from 0.05 w ith Langermania gigantea to 2.5 w ith Agaricus xayithoderma; th e values for potassium ranged from 1.2 (Lan­ germania gigantea) to 6 (Amanita spissa). Thus, th e values for N a and th eir range were sim ilar to those for R b, b u t for potassium , which is an essential metallic ele­ m en t of th e fungi physiology, th e accum ulation factor varied only little.

164

K L Á N , Ř A N D A . B E N A D A E T H O K Y N A : IN V E ST IG A T IO N R b A N D Cc Table 3. 137Cs a c tiv ity and the 137Cs/13Cs a c tiv ity ratio for higher fungi and the corresponding soil contam ination in 1986

Species

L ocality 137Cs num ber Month [B q.kg-1 ] (see Fig. 1)

A ga ricu s arvensis Schff.: Fr. A ga ricu s sp. A . sylvaticus Schff.: Seer. A m a n ita rubescens (Pers.: Fr.) Gray A m a n ita rubescens (Pers.: Fr.) Gray A rm illa ria mellea (Vahl. in FI. D an.: Fr.) Fr. B oletinus cavipes (Opat.) K alchbr. B oletus badius Fr. B oletus badius Fr. B oletus badius Fr. B oletus badius Fr. Boletus badius Fr. B oletus badius Fr. B oletus badius Fr. B oletus badius Fr. B oletus badius Fr. B oletus badius Fr. Boletus badius Fr. Boletus badius Fr. B oletus badius Fr. B oletus badius Fr. B oletus badius Fr. Boletus badius Fr. B oletus badius Fr. B oletus badius Fr. B oletus badius Fr. B oletus badius Fr. B oletus badius Fr. B oletus badius Fr. B oletus chrysenteron Bull.: St. Am. B oletus chrysenteron B ull.: St. Am. B oletus chrysenteron B ull.: St. Am. B oletus chrysenteron B u ll.: St. Am. B oletus chrysenteron B ull.: St. Am. B oletus chrysenteron Bull.: St. Am. B oletus chrysenteron B ull.: St. Am. B oletus chrysenteron B u ll.: St. Am. B oletus chrysenteron B ull.: St. Am. B oletus edulis Bull.: Fr. B oletus edulis Bull.: Fr. Boletus edulis Bull.: Fr. B oletus edulis Bull.: Fr. Boletus edulis Bull.: Fr. Boletus edulis Bull.: Fr. B oletus edulis B u ll.: Fr. B oletus erythropus (Fr.: Fr.) Pers. Clitocybe inversa (Scop.: Fr.) P at. Collybia asema (Fr.) K um m er C. dryophila (Bull.: Fr.) K um m er F larnm ulina velutipes (Curt.: Fr.) Sing. H ygrophorus lucorum K alchbr.

A c tiv ity 137Cs/134Cs 137Cs soil ratio in contam ination fungi [Bq.m -2 ]

46 60 46

Sept. Aug. Sept.

150 <100 50

— — —

12 300 3 200 12 300

49

Sept.

740

4.1

6 400

39

Sept.

-1 9 0

-

7 980

1 49 1 6 7 12 15 18 19 25 28 29 33 36 37 39 40 49 51 52 54 56 57 58 5 8 11 24 30 33 40 49 52 2 3 7 8 11 49 49 32 44 44 44

Sept. Sept. Sept. Aug. Aug. Oct. Aug. Sept. Sept. Sept. Aug. Sept. Sept. Oct. Sept. Sept. Sept. Sept. Aug. Sept. Sept. Aug. Aug. Aug. Aug. Sept. Sept. Sept. Aug. Sept. Sept. Sept. Sept. Aug. Aug. Aug. Sept. Sept. Sept. Sept. Sept. N ov. N ov. N ov.

44 9 370 11 400 30 000 540 5 859 16 450 3 820 2 650 4 960 370 920 5 600 14 400 1 380 1 370 4 000 4 650 12 450 14 800 2 630 780 7 050 7 120 700 810 1 260 310 740 7 800 4 600 10 050 24 000 440 330 260 70 220 1 150 840 50 <80 1 880 780

44 44

N ov. N ov.

280 630

3.5 3.1 2.7 2.7 3.5 2.4 2.9 3.3 2.8 2.1 2.8 2.5 2.6 3.0 2.6 2.6 2.4 2.4 2.7 1.7 3.0 2.7 — 2.0 — — — 2.8 2.3 2.3 2.5 3.8 3.4

10 000 6 400 10 000 k

1 500 4 200 5 000 1 000 - 2 000 1 500 2 200 5 900 13 000 6 000 7 980 3 500 6 400

2.5 2.1

800 000 950 000 300 1 500 900 1 500 1500 200 5 900 3 500 6 400 10 800 1 000 2 060 1 500 900 1 500 6 400 6 400 10 000 11 000 11 000 11 000

2.0 2.7

11 000 11 000

3.4

10 2 2 3

165

ČESK Á MYKOLOGIE 42 (3) J9S8

(Table 3 — contin.)

A c tiv ity Species

H ypholom a capnoides (Fr.: Fr.) Kummer Lactarius deliciosus Fr. Lactarius deliciosus Fr. Lactarius deliciosus Fr. Lactarius deliciosus Fr. L . piperatus (L.: Fr.) S. F.Gray Leccinum scabrum (Bull.: Fr.) S. F. Gray L ep ista nuda (Bull.: Fr.) Cke. L . saeva (Fr.) Orton L . aaeva (Fr.) Orton M acrolepiota procera (Scop.: Fr.) Sing. M . rhacodbs (Vitt.) Sing. M a ra sm iu s oreades (B olt.: Fr.) Fr. P a x illu s involutus (Batsch) Fr. P a xillu s involutus (Batsch) Fr. R ussula sp. Scleroderma verrucosum (Bull.): Pers. S u illu s grevillei (K lotzsch) Sing.

L ocality 137Cs num ber M onth [B q.kg-1] (see Fig. 1)

1S7Cs/134Cs ratio in fungi

2.9 2.0

137Cs soil contam ination [B q.m -2]

36 39 41 41 42 16

N ov. Sept. N ov. Sept. Sept. Aug.

4 320 570 1 050 950 1 900 114

52 41 44 47

Sept. N ov. N ov. N ov.

33 300 120 40 140

2.6 2.9

10860 11000 11 000 11 000

16 24 16 23 8 55

Aug. Sept. Aug. Sept. Sept. Sept.

160 160 <40 1 000 300 850

2.8

1600 1500 1 600 900 4 200 5 000

8 49

Sept. Sept.

50 9 500

4.8 3.8

900 6400

2.4 2.6 2.7

15000 7980 7 540 7540 10480 1600

C o n te n ts o f ra d io c a e s iu m The results of m easu rem en ts'o f th e 137Cs activ ity in m ushroom s collected in the period from 1970 to 1985 are given in Table 2. The highest value was recorded w ith a sam ple of Paxillus involutus collected in the region of K rušné hory in 1971, some years after stopping th e atm ospheric nuclear weapon tests. This sam ple also showed th e highest content of th e stable Cs a n d a relatively high content of R b, which is obviously due to their high contents in soil (about 40 ppm Cs and 2000 ppm Rb). This is obviously caused b y w eathering of th e bedrock greisens containing lithium m icas w ith a high abundance of R b and Cs (lepidolite and cinvaldite). Besides th e sam ple m entioned, high 137Cs activities were m easured w ith the Boletaceae fam ily: th e y were of th e order of 1 kB q/kg of d ry m a tte r up to th e year 1985. The content of radiocaesium in Boletus aestivalis was som ew hat lower. N ote th e increased contents of 137Cs in Lactarius rufus and in an undeterm ined species of th e Cortinarius genus. The la tte r finding is in agreem ent w ith th a t of Ciusa and Giaceio (1983) ab o u t high contents of stable Cs in Cortinarius traganus. G riiter (1967, 1971) found sim ilar activities w ith the Boletaceae fam ily. Sim ilarly to th e stable Cs, lower contents of 137Cs were found w ith Agaricaceae fam ily and Gasteromycetes class, especially w ith th e Agaricus genus, and Langermania gigantea. The activities of th e m ushroom sam ples collected in 1986 and the corresponding values of th e radioactive fallout are presented in Table 3. In addition to th e 137C activ ity , th e 137Cs/134Cs ratio is also given. F o r sam ples collected before 1986 this ratio was n o t calculated because th e 134Cs was n o t observed in th e radioactive fallout.

166

K L Á N , R a n d A, B E N A D A ET H O R Y N A : IN V E ST IG A T IO N R b A N D Cs

As w ith th e preceding sam ples, th e highest activ ity of radiocaesium , i.e. 134Cs an d 137Cs, was found in th e Laccaria sep. (100 kB q/kg), Cortinarius armillatus (80 kB q/kg) an d w ith th e Boletaceae fam ily, especially w ith Leccinum scabrum (33 kB q/kg) an d Boletus chrysenteron (24 kB q/kg). A n exception is Boletus edulis, where th e highest a c tiv ity was 1.2 kB q/kg. W ith th e Agaricales order, th e m easured a c tiv ity is m ostly lower th a n w ith th e Boletales order. Very low values, even in the region of relatively high fallout, were found w ith Agaricus arvensis and Agaricus sylvaticus, Lepista saeva an d Lepista nuda, an d Clitocybe inversa: th e y did n o t exceed 200 Bq per kg of d ry m atter. The concentration factors o f radiocaesium were calculated from th e d a ta measured on m ushroom s an d soil. S tatistical evaluation of th e results showed significant differences radiocaesium an d stable caesium. T he co n centration factors of radiocaesium for Boletaceae, fam ily were in th e range 15—60, w hereas for th e oth er species th e y did n o t exceed 6 . In an y case, these values are significantly higher th a n those corresponding to th e stable Cs. I t is a p p aren t from Fig. 2, which shows th e vertical distribution of radiocaesium in th e soil, th a t 134Cs, wliich was ab sen t in th e earlier fallout from atm ospheric nuclear w eapon tests, is deposited in a 2 —3 cm surface layer of th e soil, whereas 137Cs in deeper layers originates from th e earlier fallout. Similar results were ob­ tained b y Gans (1986). Hence, it can be deduced th a t with mushrooms whose m y ­ celium draw s n u trim en ts from deeper soil layers th e 137Cs a c tiv ity will prevailable be caused b y th e earlier fallout, an d th e 137Cs/134Cs ra tio will be higher th a n w ith m ushroom s whose m ycelium grows (at least p artly ) in th e surface layers of th e soil. The 137Cs/134Cs ratio in surface layer was ab o u t 2.1 in May 1986, corresponding to 2.4 in Septem ber, th e period of th e m ost intense collection of m ushroom s (Table 3). Similarly, th is ra tio m u st be h ig h er for m ushroom s from localities where the 1986 fallout is n o t appreciably higher th a n th e cum ulative value of th e earlier fallout (this is a t present a b o u t 3 k B q /m 2 for 137Cs). I t can be seen in Table 3 th a t th e highest values of th e ra tio considered correspond, e.g., to Boletus edulis (namely 3.4) from localities w ith both higher (Melechov) an d lower fallouts (K arlovy V ary, Slapy, S taňkov, Běleč). In some cases th e 134Cs activ ity was lower th a n th e detection lim it, so th e ra tio is n o t indicated. I t can be assum ed th a t an increase in th e 137Cs ac tiv ity for th is species will occur as a result of continuing m igration of th e 137Cs into deeper soil layers. I n our opinion, th e higher absorption o f radiocaesiunl in m ushroom s m ay be caused by different chem ical bonding of th e stable Cs in soil (or in th e ecosystem) as com pared w ith th a t o f radiocaesium . A com parison of our results from th e 1970’s w ith those of G riiter (1967, 1971) from th e 1960’s shows th a t th e g radual drop in th e activ ity of mushroom s is greater th a n would correspond to th e radioactive decay. This is probably caused by m i­ gration of radiocaesium in to deeper soil layers and possibly by its fixation to a form inaccessible for plants. According to our estim ate, 10 years are n o t sufficient to reach th e sam e m ode of fixation of th e stable an d th e radioactive Cs. I t will be possible to follow th is process for several years b y using th e 134Cs from th e 1986 fallout as a radioactive indicator. In Czechoslovakia, th ere are m an y people who consume as m uch as 10 kg of fresh m ushroom s per year, which corresponds to about 1 kg of d ry m atter. F o r a typical a c tiv ity of 10 kB q o f th e 137Cs an d 3.2 k B q of th e 134Cs per kg of d ry m atter, th e corresponding dose caused b y ingestion is 0.2 m Sv/year. This represents about 20% of th e dose from th e n atu ral background, which is of th e order of 1 m Sv 167

Ö ESKÄ M YKOLOGIE 42 (3) 1988

p er year (R anda e t al. 1987). According to Czechoslovak hygienic regulations (Public notice 59/72 Sb. ab o u t protectio n of h ealt against ionizing radioation) and th e reco­ m m endation of th e In te rn a tio n a l Commission on Radiological Protection, th e lim it­ ing dose for an individual is 5 m Sv per y ear (0.5 rem). T hus, ingestion of th e contam ined m ushroom s caused no unacceptable increase of health dam age hazard by ionizing radiation. F or a rough estim ation of th e 137Cs contam ination for th e m ost consum ed species — Boletus badius and Boletus chrysenteron — th e following rule m ay be used: th e fallout in Bq . nv 1 corresponds to Bq per kg of d ry m ushroom s. The rad iatio n dose m ay also be influenced by cooking. D uring investigation of th e Boletus badius a n d Boletus chrysenteron species, we found th a t 80% of th e 137Cs a c tiv ity passed into th e e x tra c t after a 5 min. boiling in w ater; fu rth er boiling had little influence (87% a c tiv ity passed a fte r 20 min. boiling). Sim ilar results (64% for Paxillus involutus) were obtained b y G riiter (1967). C o n c lu s io n s A ccum ulation of R b an d Cs in higher fungi in species-dependent in the first place. The influence of th e su b strate properties is also significant. The concentration factor of th e stable Cs for m ushroom s is n o t significantly different from th a t for vascular p lan ts (H aselw andter 1977), whereas in th e case of radiocaesium from th e atm os­ pheric fallout th e values found were one order of m agnitude higher. According to th e proposed explanation th e radiocaesium th e fallout is n o t in equilibrium w ith th e caesium in th e ecosystem . Increased absorption of radiocaesium was observed in Lacearía spp., Cortinarius armillatus, Paxillus involutus and Lactarius rufus and th e Boletaceae family, w ith th e exception of Boletus edulis and Boletus aestivalis. On th e assum ption of a consum ption of 10 kg fresh m ushroom s per year per person, th e estim ated dose of radiation does not exceed 20 % of th e dose from n atu ral radioactive background. R e fer e n c e s B O W E N H . J. in. (1979): luivironm ental chem istry o f the elem ents. London. B Y R N E A. R ., D E R M E L J M. et V A K SE L J T. (1979): Silver accum ulation by fungi. — Chemosphere 8 (10: 815—821. CIITSA W. e t GIACCIO M. (1983): Alcune osservazioni sulla presenza di oligoem enti nei funghi com m estibili, in relazione alia loro n ocivitá. — Industr. A lim ent. 22 (2): 105—110. GANS I. (1986): R adionuklidkonzentrationen in Berliner Pilzen. Teil 1 — 3. — Z. M vkol. 52 (2): 4 4 6 -4 5 3 . G R Ü T E R H . (1967): Verhalten einheim ischer Pilzarten gegenüber dem Spaltprodukt Caesium-137. — Z. Lebensm itt.-U ntersuch. 134: 173—179. G R Ü T E R H. (1971): R ad ioactive fission product Os-137 in mushrooms in W est Germany during 1963— 1970. — H ealth P hys. 20 (6): 655—656. H A SE L W A N D T E R K. (1977): R ad ioak tives Cäsium (Cs 137) in Fruchtkörpern verschiedener B asidiom ycetes. — Z. Pilzkunde 43: 323—326. HOROVITŽ C. T„ SCHOCK H . H . et HOROVETZ K ISIM O VA L. A. (1974): The content of scandium , thorium , silver, and other trace elem ents in different plant species. — Plant and Soil 40: 3 9 7 - 4 0 3 . IJP E L A A R P. (1980): H et caesium -137 gehalte v an verschillende paddestoelsoorten. — Coolia 23 (4): 8 6 - 9 1 . M UCH IN J. E. e t M O JSEJEV A. A. (1973): M igratsija globalnogo Cs 137 a Sr 90 po pistschev ym tsepotschkam otdelnyclx rajonov ukrajinskogo polesja. — Moscow. NG Y . C. (1982) (1982): A review o f transfer factors for assessing the dose from cultural products. — Nuclear Safety 23 (1): 57 — 71. R A N D A Z. (1976): A nalytical possibilities o f epitherm al neutron activation in routine IN A A o f mineral m aterials. — Radiochem . Radioanal. Letters 24 (3): 157—168. f t A N D A ’/’., B F N A D A J ., ilO R Y N A J. e t K L Á N .1. (19°7): Radiocesiurn v houbách v letech 1971 — 1986 v ČSR. — Jaderná energie 33 (11): 4 2 9 — 430.

168

K L Á N , ft A N D A , B E N A D A ET H O R Y N A : IN V E ST IG A T IO N R b A N D Cs & AN DA Z. (1976): A n alytical possibilities o f epitherm al neutron activation in routine IN A A o f m ineral m aterials. — R adiochem . R adioanal. Letters 24 (3): 157—168. & AN DA Z., V O BEC K Ý M., K U N C Íft J. e t B E N A D A J. (1978): M ultielem ent standards in routine reactor neutron activation analysis. — J. R adioanal. Chem. 46 (1): 9 5 —99. V E L IK Ý I. (1969): M ikroelem enty v teorii a praxi. — Bratislava. W ALLACE J. et N A Y F IE L D L. CH.: E levated levels o f 137Cs in com mon m ushrooms (Agaricaceae) w ith possible relation to high levels o f 137Cs in w h itetail deer, 1968—1969. — Radiol. H ealth D ata R ep. 11 (10): 527 —533. Addresses o f the authors: Jaroslav K lán, In stitu te for Toxicology, Charles U n iversity, N a bojišti 3, 121 08 Prague 2. Zdeněk ftand a, Jaroslav Benada, In stitu te o f Mineral R aw Materials, 284 03 K utná Hora. Jan H oryna, Nuclear Research In stitu te, 250 68 fle ž near Prague.

16»

Unusually occurring yeast-like organisms isolated from the equatorial locality in the basin of the river Amazon Zriedka sa v y sk y tu jú ce k v a sin k o v é organ izm y z p ovodia A m azonk y K ocková-K ratochvílová A., Slavíková E., K ovačovská R. and W ai Y in M ok T he p ap e r show s th e results of th e id en tificatio n of u nusually occurred y east-lik e organism s isolated from sam ples collected in th e basin of th e riv er Am azon in th e vicinity of equator. Beside of u sually occurring species of the genus Candida (e. g. C. albicans, C. tropicalis, C. guillierm ondii, C. parapsilosis etc.) those species w ere found, w hich could n ot be easily id en ­ tified by taxonom ic keys. T he isolates o riginated from soil, h u m an saliva, scalp, interdigital areas and from various exam ined orgainis of am phibia (frogs), w hich found excellent conditions in th e h u m id e an d w arm clim ate fo r th e rap id spreading of th e ir populations and species. Species of th e genus Candida w ere isolated in 75 %, those of th e genus Trichosporon in 19.5 %. and only 5.5 % sporogenic yeasts. A lthough th e path o g en ity of some isolated species could not be excluded, th e saprophytic species predom inated. It cannot be excluded th a t u n d er th e respective clim atic conditions and in th e presence of predisposing factors, som e of th e species m ay cause some organ disease.

P rá ca p rin á ša poznatky o zriedka sa vyskytuj úcich kvasinkovitých oiganizm ov z povodia rieky A m azonky v blízkosti rovníka. O krem zvyčajne sa vyskytujúclch d ruhov rodu Candida (C. albicans, C. tropicalis, C. guillierm ondii, C. parapsilosis ap.) sta našli aj ta k é druhy, k to ré sa tažšie u rču jú p o d ía běžných taxonom ických klúčov. Izoláty p ochádzajú z pddy, z luidských slin, vlasov, interdigitálnych oblastí na nohách a z am fíbií, žiab, k to ré v tomto- prostřed í nachádzajú ideálne podm ienky p re rozm noženie populácií a výskyt róznych druhotv. Boli vyšetřované aj vnúborné orgány žiab: plúca, obhčky, pečeň a slezina. V 75 % sa izolovali d ru h y rodu Candida, v 19.5 % dru h y rodu Trichosporon a v 5,5 % sporogénne kvasinky. Hoci sa patogenita viacerých druhov nem óže vylúčiť, p rev lá d ajú tu d ru h y saprofytné. Nie je však vylúčené, že v daných klim atických podm ienkach a v přítom nosti predispozičných faktorov, móžu vyvolat ochorenia orgánov.

Introduction T his c o n trib u tio n follow s tw o p rev io u s p ap e rs p u b lish ed by W ai Y in M ok et al. (1982a, b) a b o u t m ycotic infectio n s in A m azonian a n u ra n s (A m phibia, Ecaudata, frogs). T he m a jo rity of collected species re p re se n te d Candida albicans, C. tropicalis, C. guillierm ondii, C. parapsilosis an d sim ilar. T his p a p e r show s u n u su a lly occu rrin g y east-lik e organism s in a tro p ica l locality n e a r th e e q u a to r in th e b asin of th e riv e r A m azon. W arm and hu m id e clim ate and a b u n d a n t v e g etatio n of v irg in fo re st is an id eal d om aine of v arious a n u ra n s w ith fre ­ q u e n t species an d pop u latio n s. P eople com m ing in close contact w ith th e vege­ ta tio n , soil, w ater, sm all an im als a re c o n tin u ally en d an g ered by p arasitic and also o th e r fungi. T his w as th e reason, w h y th e sam ples w e re ta k e n fro m soil, h u m a n saliva, scalp, liver, in te rd ig ita l a re a an d from v ario u s organs of an u ra n s. Material

and methods

S a m p l i n g . Sam ples w ere collected from th e locality of v irg in fo rest (3°S, 60°W) n e a r th e city M anaus in Brazil. T he collection an d elab o ratio n of sam ples a re given in previous p ap e rs (Wai Y in M ok et al., 1982a, b). T h e anim als w ere anesthetized w ith chloroform , kept frozen u n til necropisied. P o rtions of livers, spleens, kidney and lung from an im als w ere inoculated onto Mycosel a g a r (BBL M icrobiology System s). 170

K O C K O V Á -K R A T O C H V ÍL O V Á ET A L .: Y E A S T -L IK E O R G A N IS M S Tab. 1. Origin o f sam ples and the survey o f identified yeast species N o. o f sam ple

Origin

S S BL

439 —B 5 442 —F4 47 —B2

IJV

71 —F 8

Soil

S Me

446 —FO 13 —F5

Soil Soil

RN

4 —F 6

Soil

A S

59 —B8 369 —B 4

Soil Soil

S

403 —B5

Soil

Sal Sal Sal R et R et Sal R et Sal

0943 0490 0310 0983 0206 0206 0310 0727

Soil Soil Soil

H um an H um an H um an H ut nun H um an H um an H um an H um an

saliva saliva saliva saliva saliva saliva saliva saliva

Cp 0279 C Cp 0618 0

H um an scalp H um an scalp

B 2 0 —F5 B 17 —F 2 P 6 —1 3 F — P

H um an liver H um an liver H um an liver

T 33 P /12 —5

H um an interdigital area H um an interdigital area H um an interdigital area

Cp 0044 P T 104 P/11 — 5

Cp 0805 P

A N 130 —R1 A N 6 6 —F 2

H um an interdigital area ' H um an interdigital area Anuran kid ney Anuran liver

AN AN AN AN

Anuran Anuran Anuran Anuran

Cp 0610 P

261 — F2 122 —F I 387—F2 266 —F 2

A N 266 —P(8) A N 343 —B

liver liver liver liver

Anuran lung Anuran spleen

Identified species C andida buinensis Soneda et U chida C. buinensis Soneda et U chida C.haem ulonii (van U den et Kolopinski) Meyer et Y arrow C. haem ulonii (van U den et Kolipinski) Moyer et Yarrow C. maltosa K om agata, Nakase et K atsuya C. rhagii (Diddens et Lodder) Juritza, K ühlw ein et K reger-van Rij C. rhagii (Diddens et Lodder) Juritza, K ühlw ein et Kreger-van Rij C. rignihuensis Ramir»z et Gonzalez C. quercitrusa (van U den et do Carmo-Sousa) Meyer et T’haff C. quercitrusa (van U den et do Carmo-Sousa) Meyer et P haff C. freysch u ssii B uckley et van U den C. glabrata (Anderson) Meyer et Yarrow C. maltosa K om agata, Nakase et K atsuya C. rignihuensis Ramirez et Gonzalez C. sake (Saito et Ota) van U d en et B uckley C. visw anathii Sandhu et R andawa G. tropicalis (Castellani) Berkliout, sm ooth form Trichosporon cutaneum (de Beurm an, Gougerot et Vaucher) Ota subsp. didcitum K oek ová-K ratochvílová (1987) H ansenula polym orpha de Morais et- Maia Trichosporon cutaneum (de Beurm an, Gougerot et Vaucher) Ota subsp. aquatile K oeková-K ratochvílová '1987) C. m ogii Vidal-Leiria C. psendointprm edia N akase, K om agata et Fukazawa C. qutrcitrusa (van U den et do Carmo-Sousa) Meyer et- Phaff C andida parapsilosis (Ashford) Laiigeron et Talice C. sake (Saito et Ota) van U den et Buckley Trichosporon cutaneum (de Beurm an, Gougerot et Vaucher) Ota subsp. aquatile K ockova-K ratochvílová (1987) Trichosporon cutaneum (de Beurm an, Gougerot et Vaueher) Ota subsp. aquatile K oeková-K ratochvílová (1987) Trichosporon cutaneum (de Beurm an, Gougerot et Vaueher) Ota subsp. aquatile K oek ová-K ratochvílová (1987) Candida tepae G rinsbeig C. inconspicua (Lodder et K reger-van Rij) Meyer et Yarrow Candida langeroni Dietrichson C. steatolytica Yarrow C. zeylanoides (Castellani) Langeron et Guerra Trichosporon cutaneum (de Beurm an, Gougerot et V au ­ cher) Ota subsp. aquatile K oeková-K ratochvílová (1987) P ichia acaciae van der W alt Trichosporon cutaneum (de Beurm an, Gougerot et V au ­ cher) O ta subsp. aquatile K oeková-K ratochvílová (1987)

N otice: Anura = Acaudata, frogs

171

CESKA M YKOLOGIE 42 (3) 1988 Tab. 2. Properties o f species

Species

No. o f strains

C. C. C.

tropicalis R et 0310 pseudointerm edia B 17 —F2 maltosa S 446 —F6 Sal 0310 C .langeroni A N 261 —F2 C. parapsilosis T 33P/12 —5 C . visw anathii Sal 0206 G. steatolytica A N 122 —F I G. rhagii Me 13 — F5 R N 4 -F 6 G. m ogii B 2 0 -F 5 C. rignihuensis A 59 —B8 R et 0983 C. sake R et 0206 Cp 0044 P C. haem ulonii BL 47 —B2 P V 71 F8 G. quercitrusa S 403 —B5 S 3 6 9 -B 4 P 6 -1 3 F -P C. buinensis S 442 —F 4 S 4 3 9 -B 5 G. freysch u ssii Sal 0943 C. glabrata Sal 0490 G. tepae AN 1 3 0 - R 1 G. '.eylanoides AN 3 8 7 - F 2 G. inconspicua A N 66 —F2

it (mm) in 100 h

3.9 2.9 4.7 5.6 2.7 5.1 4.7 5.9 4.7 3.0 3.7 4.7 4.9 5.0 4.0 4.2 3.7 3.1 3.7 3.0 3.4 3.4 3.4 2.7 2.9 3.7 6.4

GC

Tmax °C PSM

S 42 S 42 R 42 R 42 S 42 R 3 9 S 42 S 39 S 42 S 42 S 42 S 39 S 42 S 39 S 42 S 43 S 42 S 42 S 42 S 42 S ¿2 S 42 S 42 S 42 S 37 S 30 SR 34

+ + + + + + + + — + + + + + + + 4+ + + + + +

F erm entation Glc

Mai

Sac

Lac

+ + + + + + ■ (-I + 4 + + + + + + + + + + + + + -

+ + + + 4+ -f— — — — — -

+ + + + — — — ■ 4+ + + + + -f + + — -

— — — — — —

— —

— —

—

—

—

—

—

— — — — —

—

T he sam ples from h um an scalp, saliva an d in te rd ig ita l a re a of foot and from corpse’s liv e r w ere inoculated on to Mycosel agar, too. T he cu ltu res w e re k ep t a t 25 CC for 6 w eeks. All possible fungal isolates w ere tra n sfe rre d onto S ab o u rau d d ex tro se agar and identified. T he sioilsam ples w ere scraped from th e surface level and dow n to 3 to 5 cm below an d th en w ere analyzed by th e follow ing m ethod: 30 g of soil suspended in 30 ml of Tab. 3. Properties o f species

Species

Trichosporon cutaneum subsp. d ulcitum T r. cutaneum •ubsp. aquatile

172

No. of strain

kr (mm) in 100 h

GC

Sal 0727

13.7

R

Cp 0618C

12.5

T 1047 Cp 0805P Cp 061 OP A N 266 —F A N 343 —B

9.3 8.8 12.7 10.2 10.0

T max °C

F erm entation PSM Glc

Mai

Sas

L»c

—

—

—

—

40

-1-

R

40

+

—

—

—

—

R R R R R

40 40 40 40 40

+ + -f + +

-

-

-

—

—

-

-

— -

-

-

K O C K O V A -K R A T O C H V lL O V A ET A L .: Y E A S T -L IK E O R G A N IS M S o f the genus C andida

Assimilation Mai

Sae

Lao

R af

+

+

+

-

-

4

+

4-

-

-

+

-

4-

+

-

-

+

4-

+

+

-

-

-

+

+

4 + + +

4 + 4 4

—

—

4

4-

+

+ +

4 4 + +

— — — 4 + ■ - -

4 +

+ 4 4 +

-

+

+

+

-

-

-

+

+

-

+

— —

-

+

+ 4 4 4+ 4 4 4 4 4 4 4 4

+ 4 44+ 4 4 4 4 4 4 4

4

4

Ml/.

X yl

Ara

Ini

4

4

4

-

+

+

+

+ -

-

-I-

+

_

_

-

— -

— -

+ + + 444444 - 4 - 4 + 44 4 4 4 4 4 444 4 -J4 4 4 — 4 4 4 4 4

-

-

-

-

— — -

-

— 4 — -

4

Am i

4

Cel

Tre

4

4

4

-

+

+

-

+

_

■

-

-

_

+

-

+ —

4

4 4

—

— _ —

4 + —

4 4 4 4 4 4 4 4

-

-

-

-

-

-

-

4

p h o sp h ate-buffered salin e containing 500 mg of chloram phenicol p e r liter. T he sam ples w ere posteriorly analyzed fo r th e presence of n o n -keratin o p h ilic fungi by th e indirect m ouse inoculation technique. T he ta b le 1 gives a survey of sam ples and isolated fungi in th e y ea r 1984. T he collected toads and frogs belongs to genera B ufo and H yla predom inately. I d e n t i f i c a t i o n . W e reisolated th e strain s and id en tified by m ethods of coo f the genus Trichosporon Assim ilation Mai

Sae

Lao

4

4

4

4 4 4 4 4 4

4 4 4 4 4 4

4 4 4

R af

— -

4 4 4

Mlz

Ara

In i

4

4

—

— 4 4 4

— -

X yl

4 4 4 + 4 4 .

4 4 4 4 4 4

4 4 ' 4

Ami

Cel

—

4 4 4 4 4 4 — 4 — 4 4

4

Tre

4

4 4 4 4 4

4 4 4

4

173

CESKA M YKOLOGIE 42 (3) 1988 Tab. 4. Properties o f species

Species

P ichia acaciae H ansenula polym orplui

N o. o f strain

kr (mm) in 100 li

GC

4.2

SR

42

3.2

S

45

A N 266—P(8)

Cp 0279C

TmaI °C

F erm entation PSM Glc

Mai

f-

--

-f

— .

+

—

Sac

Lac

—

—

—

ding (Kockova-'Kratochvilova et O ndrusova, 1972, K ockova-K ratochvilova 1984, Koc­ kova-K ratochvilova et S lavikova 1985, K ockova-K ratochvilova 1986) accepting some m odifications in taxonom y of K reg er-v an R ij (1984) an d K ockova-K ratochvilova (1987).

Results

and

discussion

T h irty n in e stra in s w e re tested , 36 of th em w ere id en tified according to m en tio n ed taxonom ies. T h ree s tra in s could n o t be id en tified and th e y w ere excluded for th e d escrip tio n of a n ew species. F rom id e n tified species 75 % belonged to th e g enus C andida, 19.5 % to Trichosporon an d 5.5 % w ere sporogenous yeasts. T he ta b le s 2, 3 an d 4 show som e m ain p ro p e rtie s of id entified stra in s, b u t som e ad d itio n a l te s t w ere necessary fo r th e precise id en tifica tio n of som e species. O nly 11.1 % of Candida species did n o t fe rm e n t an y saccha­ ride, 14.9 % fe rm e n te d m altose an d sucrose, 37 % sucrose b u t n o t m altose and 25.9 % only glucose. N one of id en tified species u tilized lactose an d only one stra in w as able to utilize in u lin or soluble starch. F rom stra in s u tilizin g sucro­ se 88.9 % a re n o t able to u tilize also raffinose, fro m w h a t it could be con­ cluded, th a t sucrose is sp lited by cataly tic action of a-glucosidase. T he activ ity of a-gluco sid ase is d o cu m en ted also by th e assim ilation of m elezitose as the only source of carbon. O nly 9 stra in s assim ilated cellobiose p ro ducing /3-glucosidase. Candida stra in s fo rm ed pseudom ycelium , b u t five of th e m did n o t p ro d u ce an y pseudom ycelium n o r tru e m ycelium . W e accepted th e opinion of M eyer e t Y arro w (1978) to jo in th e g en era Candida and Torulopsis u n d e r the com m on nam e C andida. T he m ax im al te m p e ra tu re of id e n tified Candida spe­ cies w as h ig h e r th a n 37 °C w ith th e ex ception of tw o stra in s C. zeylanoides an d C. inconspicua w ith th e m ax im al te m p e ra tu re fo r g ro w th 30 to 34 °C resp. F ro m o u r p rev io u s ex p erien ce w ith yests of w arm co u n tries (C uba and Sri L anka) it is clear, th a t species w ith h ig h e r m ax im a l g ro w th te m p e ra tu re are fo u n d reg u larly . T h e second genus, m ost d an g ero u s fo r h u m a n an d a n im al organism s w as Trichosporon. We in clu d ed in to th e genus Trichosporon arth ro c o n id ial strain s hyd ro ly zin g u rea, stra in s m issing th is p ro p e rty w ere classified w ith in th e ge­ n u s G eotrichum . M any species w ith sim ilar p ro p e rtie s could be included into th e species Trichosporon cutaneum (de B eurm an, G o u g ero t e t V aucher) O ta an d d iffe re n tia te d in to subspecies (K ockova-K ratochvilova, 1987). Two su b ­ species, T. cutaneum subsp. d u lcitu m and T. cutaneum subsp. aquatile w ere iso lated on th e locality of A m azon basin. T he ta b le 3 show s physiological p ro p e rtie s of th is genus an d its g re a t h y d ro ly tic potency. T. cutaneum var. aquatile colonized o ften th e in te rd ig ita l area of m en. 174

K O C K O V Á -K R A T O C H V lL O V Á ET A L .: Y EA ST-LIK E O R G A N IS M S o f sporogenic yeasts Assim ilation : Mal

+

Sac

+

Lac

-

R af

-

Miz

+

X yl

-

Ara

-

ln i

-

-

Ami

-

Cel

-

Tre

+

T he a p p e a ra n ce of sporogenic species is ran d o m ly sporadic (lung of a frog and h u m a n scalp), b u t n o t th e etiological ag en t causing diseases, o rig in atin g p ro b ab ly fro m blossom s or fru its, or food. T he ta b le 1 show s, th a t only Candida species w ere fo u n d in soil, th e genus Trichosporon caused sk in lesions on in te rd ig ita l area s and it could be found also in som e o rg an s of frogs an d toads. T he fu n g i can be tra n sfe rre d by these an im als to o th e r su b jects in th e en v iro n m en t. References A JELLO L. (1960): Histotplasma capsulatum soil studies. — Mykosen, 3: 43 —48. KOCKOVÁ-KRATOCHVlLOVÁ A . (1984): C lassification prin cip les fo r yeast-like genera. — Biológia (B ratislava), 39: 717—728. KOCKOVA-KRATOCHVILOVA A. (1986) in VRANÁ D. (editor): Y easts in theory and practice, p. 305 —339. — A cadem ia, P ra h a (in Slovak). KOCKOVÁ-KRATOCHVlLOVÁ A. (1987): T axonom y of yeasts. - Alfa, B ratislava (in press). KOCKOVÁ-KRATOCHVlLOVÁ A. et ONDRUSOVÁ D. (1972): T he grouping of spe­ cies w ith in th e genus C andida B erkhout. Y easts, m odels in science an d technics, p. 313 —338. — P ubl. H ouse of th e Slov. Acad. Sei., B ratislava. KOCKOVÁ-KRATOCHVlLOVÁ A. et SLÁVIKOVÁ E. (1985): Classification p rin cip ­ les fo r th e identification of th e y east-like species. — Biológia (Bratislava), 40: 305-311. K REG E R -van R IJ N. J. W. (1984): T he yeasts, a taxonom ic study. — Elsevier, A m ster­ dam. WAI YIN MOK, de CARVALHO C. M., FERREIRA L. C. et M EIRELLES J. W. S. (1982a): N a tu ra l m ycotic infections in A m azonian anurans. — Comp. Rend. Prem . Coll. Int. P athol. R eptiles et A m phibiens, Angers, France, p. 59 —65. WAI YIN MOK, FERREIRA L. C., de CAVALHO C. M. et M EIRELLES J. W. S. (1982b): G eneralized o portunistic m ycotic infection in a riv er tu rtle Podoenem is unifilis (Chelomia: Pelom edusidae). — Comp. Rend. Prem . Coll. Int. P athol. Reptiles et A m phibiens, A ngers, F rance, p. 67 —72. A ddress of au th o rs: RNDr. A n n a K ocková-K ratochvílová, DrSc., Ing. E lena Sláviková, CSc., Ing. R en áta K ovačovská, C entre of th e Chem ical Research, In stitu te of C hem istry of th e Slovak A cadem y of Sciences, D úbrav sk á cesta 9, 842 38 B ratislava. Dr. W ai Yin Mok, D epartem ento de P atologia T ropical, U niversidade de Am azonas, 69 000 M anaus, Brazil.

175

K osmdesátinám Anny Pilátové Octogenariae Anna Pilátová ad salutem! J o se f H erin k

Počátkem roku 1988 se dožila význam ného životního výročí prof. A n n a P i l á t o v á , vdova po předním českém m vkologovi a dlouholetém předsedovi Čs. vědecké spo­ lečnosti pro mykologii při ČSAV R N D r. A lbertu Pilátovi, DrSc.

A nna P ilátová, rozená K vochová, se narodila 3. ledna 1908 v Malešicích (o. Plzeňsever), kde její otec pracoval jako šafář na velkostatku. V létech první světové války navštěvovala obecnou a po válce p ak m ěšťanskou školu. V té době jí předčasně zem řel otec n a následky válečných ú tra p . R odinu teh d y šlechetně podporovala jeho sestra A nna K vochová, k terá se stala druhou m atkou své neteře. B yla to ona, kdo um ožnil rodině A nny přestěhování do Českých B udějovic a tím její další vzdělávání n a učitelském ú stav u v létech 1922—1926. Po absolutoriu navštěvovala specializační kurs pro tělesnou výchovu v Praze. N a večírku po ukončení kursu se seznám ila se svým pozdějším m anželem , te h d y asistentem v B otanickém ú stav u přírodovědecké fak u lty U niverzity K arlovy. Po svatbě (v lednu 1929) následovala A nna m anžela do Mělníka, kde dr. P ilá t vyučoval ve školním roce 1928/29 na stá tn í vyšší škole ovocnicko-vinařské a zahradnické. Koncem roku 1929 se m anželé P ilátovi vracejí do P rahy, kde A lbert získal další zam ěstnání — jednak ve Výzkum ném ú stav u lihovarnickém , jednak na gym náziu a od února 1930 pak v botanickém oddělení N árodního muzea. V té době také jub ilan tk a začala vyučovat na několika pražských školách tělocviku, češtině, něm čině a dějepisu, a to celkem 13 let — až do doby, k d y bylo potřeba, aby krom ě vedení dom ácnosti zvýšila svůj podíl na rozrůstající se m anželově pracovní činnosti. V ytvářela ideální rodinné zázemí nezbytné pro intenzívně pracujícího mykologa 176

I

I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I H ■

■

H E R IN K : K OSM DESÁTINÁM A. PILÁTO VÉ

a vědce, p ra v ý dom ov, v němž dr. P ilá t nalézal uspokojení všech potřeb, oddech a rodinnou pohodu. Ju b ila n tk a měla tak é plné pochopení pro m anželovu práci a od počátku m u při ní účinně pom áhala. A nna P iláto v á rá d a doprovázela m anžela na jeho m nohých cestách v Československu i v zahraničí. Sam a nejraději vzpom íná n a prázdninové po b y ty v pralesích Z akarpatsk é U k rajin y v třic á tý c h letech, na víkendové v ý lety do okolí K arlštejna n a počátk u padesátých let a n a opakované p o b y ty ve Švýcarsku v šedesátých letech. Ju b ila n tk a pom áhala m anželovi sb írat houby n a exkurzích a měla při tom šťastnou ruku, neboť se jí podařila řad a prvních nálezů několika vzácných druhů hub na našem úzerní — např. pečárek, z nichž jednu pojm enoval dr. P ilát na její počest Agaricus annae. A nna P iláto v á tak é rá d a upravovala houby v kuchyni. J e autorkou několika speciálních jídel z hub (na jedno z nich uveřejnila recept v Mykol. Sborn. 56: 118, 1979). Dr. P ilá t sám oceňoval veškerou péči a pomoc své choti a byl jí za ně vděčný. Také mnozí dom ácí i zahraniční přátelé m anželů P ilátových poznali a uznávali zásluhy A nny Piláto v é na výsledcích práce A. P iláta v mykologii i v některých odvětvích b otaniky. D ostalo se jí proto ocenění udělením zasloužilého členství Cs. vědecké společnosti pro mykologii při ČSAV. A nna P iláto v á oslavila své životní jubileum v dobrém zdravotním stav u v kruhu m noha přátel. Jejich jm énem a jm énem předsednictva i celého výboru čsVSM a redakění rad y české mykologie přeji jubilantce, ab y ji ještě dlouho neopouštěl neutuchající životní elán a ab y m ohla sledovat vývoj československé mykologie v intencích určených jejím nezapom enutelným m anželem.

177

Významné životní výročí doc. RNDr. Milana Hejtmánka, DrSc. Sexagenario Dr. Milan Hejtmánek ad salutem! J iř í K u n e rt a K arel Lenhart

D ne 3 .[května 198» uplynulo 60 let od narození doc. R N D r. M ila n a H e j t m á n k a , předního československého pracovníka v oboru lékařské mykologie.

.v i-

.

« "«•«*»

. ...» f e i ... .

.... ... ■

Doc. H ejtm án ek je rodákem z H ané; narodil se v rodině obuvníka v Olomouci a zde tak é prožil v nelehkých časech předválečných a válečných dětská léta. V době osvobození svého k raje a celé vlasti byl již studentem Slovanského gym názia v Olo­ mouci, kde m aturoval v r. 1947. Zájem o biologii jej přivedl do řa d posluchačů obno178

K U N E R T A L E N H A R T : doc. R N D r. M ILAN H E JTM Á N EK , DrSc.

vené olomoucké un iverzity. Po absolvování bienia přírodních věd odešel do B rna, aby dokončil studium na přírodovědecké fakultě. Již během studií se začal věnovat m y ­ kologii a p od vedením prof. dr. V ladim íra R ypáčka, DrSc., dnes člena-korespondenta ČSAV, zpracoval svou doktorskou disertaci z oboru fyziologie dřevokazných hub. Mykologii již zůstal věren i na k ated ře biologie lékařské fak u lty U niverzity Palackého v Olomouci, kam nastoupil v r. 1951 a kde působí dodnes. V lékařském pro­ středí ideálně skloubil své zájm y a zkušenosti se zam ěřením školy a rozvinul cíle­ vědom ý výzkum v oblasti lékařské mykologie. Spolu se svou manželkou, RN D r. N orou H ejtm ánkovou-U hrovou, CSc. a později dalšími spolupracovníky založil tak „olom ouckou školu" tohoto oboru, zam ěřenou na biologii původců m ykotických one­ m ocnění člověka. Přes 280 publikací — převážně původních experim entálních prací v našem a zahraničním tisku, k teré docent H ejtm ánek do dnešní doby publikoval — m luví zcela jasně o úrovni a rozsahu jeho vědecké práce. Jeh o k an d id átsk á disertace, z r. 1958 a disertace d oktorská z r. 1969 se pak jeví organickou součástí tohoto díla. Doc. H ejtm án ek však sklízel úspěchy tak é jako pedagog, vysokoškolský učitel a organizátor. V r. 1964 se habilitoval z oboru obecné biologie, již od r. 1962 však vedl kated ru biologie L P U P a tu to funkci zastával po dobu dvanácti let. Vědecká práce ju b ila n ta se vyznačuje pozoruhodnou tém atickou šíří, bohatstvím m etodických p řístu p ů a smyslem pro to, co je v dané době aktuální. Publikoval práce epidemiologické, fyziologické i cytologické a genetické. Značný m ezinárodní ohlas měly jeho práce o genetickém podkladu virulence u d erm atofytů, o charakteru mitózy u vlák n itý ch hub i o biologii původce nového lidského onemocnění — adiaspirom vkózy a z té to oblasti vycházející další práce o dim orfismu u hub. V době, k terá tolik pod trh u je spojení vědy s praxí nelze neuvést, že práce kolektivu vedeného doc. H e jt­ m ánkem vedla k zavedení v ý roby av irulentní vakcíny proti trichofytóze skotu v n. p. B ioveta n a základě dvou p ate n tů . Používání té to vakcíny umožnilo u šetřit v země­ dělství statisícové částky. V současné době doc. H ejtm ánek navázal na své starší práce o sexuálním rozm nožování d erm ato fy tů a jejich teleom orfních stadiích a zabý­ v á se využitím získaných p o znatků v druhové diagnostice. Doc. H ejtm án ek je členem a funkcionářem čs. vědecké společnosti pro mykologii, Čs. biologické společnosti a Čs. m ikrobiologické společnosti při ČSAV a členem red a k ­ ční rad y časopisu Folia Microbiologica. Svědectvím m ezinárodního ohlasu jeho práce je členství v m ezinárodní společnosti pro mykologii člověka a zv ířat (ISHAM) i redakčních rad ách časopisů Mykosen a M ycopathologia. V dlouhé řadě let působení na vysoké škole se stal ju b ilan t tak é význam ným peda­ gogem. J e nejen výborným přednášejícím s širokým i znalostm i celé obecné biologie a genetiky a náročným exam inátorem , ale je znám ta k é pom ěrem ke studentům , které vede svým příkladem k poctivé a zanícené vědecké práci. V jeho laboratoři lze vždy n a jít stu d e n ty pracující n a sam ostatných úkolech i diplom anty z přírodovědecké fak u lty U P a řa d a jeho žáků m á dnes již své jm éno v československé vědě. T rvalý zájem o problém y v ý u k y biologie jej přivedl do čela pedagogické sekce čs. biologické společnosti, k te rá je svou a k tiv ito u znám a biologům — učitelům na vysokých, ale i středních školách. J e n stručně lze dále uvést řad u sk ript z pera doc. H ejtm ánka, přes dvacet audiovizuálních p ořadů pro výuku a jeho spoluautorství na celostátní vyso­ koškolské učebnici „Biologie“ z r. 1982. S pedagogickým i zájm y a zkušenostm i jistě souvisí i jeho m im ořádný zájem o filosofické asp ek ty výuky a vědecké práce v biologii a metodologii to h o to oboru. Již na pomezí koníčků je zájem doc. H ejtm án k a o m etody světelné m ikroskopie, v nichž je uznávaným znalcem a rádcem . O dtud je pak jen krok k vědecké fotografii a dále ke skutečném u koníčku — fotografii zájm ové a umělecké. 179

ČESK Á M YK OLOGIE 42 (3) 1988

českoslovenští mykologové a biologové řad y dalších oborů znají doc. H ejtm ánka jako člověka přím ého a otevřeného jednání, širokého rozhledu a zájm ů a především vysokoškolského pedagoga cele oddaného vědě a vědecké pravdě. Životní jubileum ho zastihuje v plné síle, u p ro střed práce na nových úkolech. Jm énem jeho spolu­ pracovníků a p řátel z celé vlasti mu přejem e hodně pedagogických a vědeckých úspěchů i pevné zdraví a osobní pohodu do dalších let.

M y k o lo g ic k é p r á c e d o c . R N D r . M ila n a H e j t m á n k a , D r S c . H ejtm ánek M. (1952): Z biologie dřevokazných hub. — Přírodověd. Sbor. Ostr. Kraje 13: 18. H ejtm ánek M. (1952): Isolace lišejníkové houby a její pěstění v čisté kultuře. — Přírodověd. Sbor. Ostr. Kraje 13: 122—128. H ejtm ánek M. et R ypáček V. (1954): O fungistatickém účinku m etabolických produktů n ěk te­ rých m ikroorganismů. — Spisy Přírodověd. Fak. Masaryk. U n iv. č. 360: 1 — 26. H ejtm ánková-U hrová N. et H ejtm ánek M. (1954): Příspěvek k variabilitě plísně Kaufm annovó-W olfovó. — Scripta Medica, Brno, 27: 292 —293. H ejtm ánková-U hrová N . et H ejtm ánek M. (1955): Vznik koremií v kultuře Trichophyton K auf­ mann-W olf. — Čes. Mykol. 9: 9 —14. H ejtm ánek M. et H ejtm ánková-U hrová N . (1955): Polymorfie kožní plísně K aufm annovó-W olfové a její některé zákonitosti. — Scripta Medica, Brno, 28: 208 —209. H ejtm ánek M. et H ejtm ánková-U hrová N . (1956): Transformace vzdušně chmýřit.ých kolonií kožní plísně Trichophyton K aufm ann-W olf ve faviform ní kolonie. — Čs. Biol. 5: 171 — 179. H ejtm ánek M. et H ejtm ánková-U hrová N . (1956): V ývoj polym orfních kolonií Trichophyton K aufm ann-W olf. — Čs. Biol. 5: 163— 170. H ejtm ánek M. et Schwarz J. (1956): Elektronová mikroskopie hum ánně pathogenních plísní. — Scripta Medica, Brno, 29: 13— 19. H ejtm ánek M. e t H ejtm ánková-U hrová N. (1956): U nusual forms o f variability in T richophyton m entagrophytes. — Folia Biol. 2: 149— 156. H ejtm ánková-U hrová N . e t H ejtm án ek M. (1956): O stim ulačním účinku některých podmínek vnějšího prostředí n a vývoj korem ií. — Scripta Medica, Brno, 29: 101 — 112. H ejtm ánková-U hrová N. et H ejtm án ek M. (1956): P oznám ky k v ý sk y tu aktinom ycet, bakterií a hub v jihom oravských píscích. — Spisy Přírodověd. Fak. Masaryk. U n iv. č. 378: 1 — 10. H ejtm ánek M. et H ejtm ánková-U hrová N. (1956): P růtoková kultivace derm atofytů. — Scripta Medica, Brno, 29: 315 —316. H ejtm ánek M. e t Schwarz J. (1956): Možaiosti použití elektronové mikroskopické tech n ik y v lé ­ kařské m ykologii. — Scripta Medica, Brno, 29: 130. H ejtm ánek M. (1957): O variabilitě šesti km enů Trichophyton ferrugineum (Ota 1921) Langeron et M ilochevitch 1930 a specifitě vegetativních anastom os mezi nim i. — Scripta Medica, Brno, 30: 3 1 9 -3 5 4 . H ejtm ánek M. (1957): Saprofytická stadia derm atofytů v přírodě. — P říspěvky k epidem iologii derm atom ykos III. — Biologia 12: 929 —938. H ejtm ánek M. (1957): Specifita a diagnostická hodnota plasm atických fusí derm atofytů. — Scrip­ ta Medica, Brno, 30: 232. H ejtm ánek M. (1958): V ýsk yt plísní pathogenních pro člověka v přírodě. — Vesm ír, 37: 62. H ejtm ánek M. (1958): Z biologie hub cizopasících na lidské kůži. — Věda a Život, 1958: 204 —205. H ejtm ánek M. (1958): D erm atofyta v půdě Hrubého Jeseníku. — Přírodověd. Sbor. Ostr. Kraje 19: 1 - 6 . H ejtm ánek M. et H erodek F. (1958): Příspěvky k epidem iologii derm atom ykóz. I. Ž ivotaschop­ nost derm atofytů po průchodu trávicím traktem zvířete. — A cta U n iv. O lom uc., Fac. Med. 14: 1 7 -3 8 . H ejtm ánek M. (1958): Příspěvky k epidem iologii derm atom ykóz. II. D erm atofyt Microsporum gypseum v půdě na Moravě. — Acta U niv. Olomuc., Fac. Med. 14: 39 —45. H ejtm ánek M. (1958): Asim ilační schopnosti půdních derm atofytů a jejich variabilita. — Scripta Medica, Brno, 31: 344 —345. H ejtm ánek M. (1958): Význam saprofytism u derm atofytů pro epidem iologii m ykos. — Scripta Medica, Brno, 31: 145—146. H ejtm ánek M. (1958): P říspěvky k experim entální biologii derm atofytů. K andidátská disertace. — Biologická fakulta U K , Praha. H ejtm ánek M. et Dadák V. (1959): D ie antibiotische W irkung des Agropyrens au f die H autpil*«. — N aturw issenschaften 46: 152.

180

K U N E R T A L E N H A R T : doc. R N D r. M ILAN H E JT M Á N E K , DrSc. H ejtm án ek M. (1959): In ten sita keratinolytické a k tiv ity půdních derm atofytů. — Čes. Mykol. 13: 1 0 3 - 1 0 8 . H ejtm án ek M. (1959): Variabilita asim ilačních vlastností derm atofytů. I. R ů st Microsporum gypseum (Bodin) Guiart et Grigoraki 1928 na substrátech s různým zdrojem dusíku. — A cta U n iv. Olomuc., Fac. Med. 18: 31 —56. H ejtm ánek M. (1959): K vegetativn ím anastom osám mezi hyfam i derm atofytů. — Acta U n iv . Olomuc. Fac. Med. 18: 21 —30. H ejtm án ek M. e t D adák V. (1959): P rotiplísňový účinek pýru plazivého (Agropyrum repens LP B ). - Čes. M ykol. 13: 1 8 3 -1 8 8 . H ejtm án ek M. (1960): Variabilita asim ilačních vlastností derm atofytů. II. R ů st K eratinom yces ajelloi Vanbreuseghem 1952 na substrátech s různým zdrojem dusíku. — A cta U niv. Olomuc., Fac. Med. 20: 5 —20. H ejtm án ek M. (1961): Perfektní formy derm atofytů. — Čs. Derm. 36: 224. H ejtm án ek M. (1961): Příspěvek k fyziologii v ý ž iv y Microsporum nanum F uentes. — Čes. Mykol. 15: 1 4 1 -1 4 9 . H ejtm án ek M. (1961): Variabilita asim ilačních vlastností derm atofytů. III. R ů st Microsporum gypseum (Bodin) Guiart e t Grigoraki 1928 na substrátech s různým zdrojem uhlíku. — A cta U n iv. Olomuc., Fac. Med. 23: 41 — 64. H ejtm ánek M. (1961): P říspěvek k prom ěnlivosti půdních derm atofytů. — A cta U n iv. Olomuc., Fac. Med. 25: 33 —40. H ejtm án ek M. (1961): Variabilita asim ilačních vlastností derm atofytů. IV . R ů st K eratinom yces ajelloi Vanbreuseghem 1952 na substrátech s různým zdrojem uhlíku. — A cta U niv. Olomuc., Fac. Med. 25: 5 —16. H ejtm án ek M. (1961): Variabilita asim ilačních vlastností derm atofytů. V. Příspěvek k fysiologii pleom orfism u. — A cta U niv. Olomuc., Fac. Med. 25: 17 —32. 4 H ejtm án ek M. (1962). Je půda zdrojem derm atom ykóz? — Čs. Derm. 37: 55 —58. H ejtm án ek M. (1962): První izolace Microsporum cookei Ajello 1959 na území ČSSR. — Čs. Epidem . 11: 127—130. H ejtm ánek M. (1962): O tzv. pleomorfní degeneraci derm atofytů. — Čes. Mykol. 16: 123—127. H ejtm ánek M. (1962): N eue Derm atophytenart für Tschechoslowakei. — Scripta Medica. Brno, 35: 72. H ejtm á n ek M. (1962): Další perfektní form y derm atofytů. — Čs. Derm. 37: 140. H ejtm án ek M. et Parolek M. (1962): Izolace derm atofytů z půdy a vody. — Čs. Epidem . 11 2 7 6 - 278. H ejtm ánek M. (1963): The biology o f geophilic derm atophytes. — F olia Microbiol. 8: 187—188 H ejtm ánek M. (1963): P řežívání patogenních mikroorganismů na plastických látkách. — K aučuk, a Plastické H m oty 1963, č. 4: 101 — 102. H ejtm ánek M. (1963): T richophyton terrestre Durie et Frey — izolace konidiového a perfektního stádia. — čes. Mykol. 17: 195—199. Lenhart M. et H ejtm ánek M. (1963): O závislosti tvarů m akrokonidií na stáří kolonie. — Acta U n iv. Olomuc., Fac. Med. 33: 237 — 248. Lenhart K . et H ejtm ánek M. (1963): Modifikace makrokonidií Microsporum cookei Ajello 1959 vlivem v ýživy. — A cta U n iv. Olomuc., Fac. Med. 33: 227 -2 3 6 . H ejtm án ek M. et Lenhart K . (1964): Zur Biometrie der Spořen bei Pilzkulturen, insbesondere bei D erm atophyten. — M ykosen 7: 43 —53. K unert J. et H ejtm ánek M. (1964): Izolace nového derm atofyta rodu K eratinom yces Vanbr.

1952 - Čs. Epidem. 13: 293-297. H ejtm ánek M. (1904): Ü ber die m orphophysiologische und genetische Charakteristik des Pleom orphism us. — M ycopathol. M ycol. Appl. 23: 9 9 —110. H ejtm án ek M. (1964): Zum Problem des Pleom orphism us — morphophysiologische und gene­ tische A spekte. — Ann. Soc. B eige Mód. Trop. 44: 853—866. H ejtm án ek M. e t K unert J. (1965): A dw arf form o f K eratinom yces ajelloi. — Sabouraudia 4: 3 -5 . H ejtm ánek M. (1965): H ered ity o f the shape o f colonies o f the derm atophyte Microsporum g y p ­ seum (Bodin) Guiart et Grigoraki. — F olia Microbiol. 10: 205. H ejtm ánková-U hrová N . et H ejtm ánek M. (1965): Ü ber die Induktion der sexuellen V erm e­ hrung und die genotypische D eterm ination der W uschform bei Microsporum gypseum (Bodin) Guiart e t Grigoraki. — M ycopathol. M ycol. Appl. 25: 183—194. H ejtm ánek M. (1965): O některých otázkách koncepce nom enklatury a taxonom ie v lékařské m y­ kologii. — Scripta Medica. Brno, 38. 194. H ejtm án ek M. e t H ejtm ánková-U hrová N . (1965): Cytologie sexuálního procesu derm atofyta M icrosporum gypseum a výsledky genetické analýzy některých jeho znaků. — Scripta Medica Brno 38: 1 9 5 - 196.

181

I p |Í l

Č ESK Á M YKOLOGIE 42 (3) 1988

¿gill H fl H |

^111

H ejtm án ek M. (1965): Patogenní plísně ve vzduchu, vodě a půdě. — H ygien a vody, p. 110; Sborník Celostát. K onference v Olomouci, 16. 17. IX . 1965. H ejtm án ek M. (1965): O soudobé koncepci klasifikace a nom enklatury v derm atom ykologii. — Čs. Derm. 41: 126—133. H ejtm ánek M. (1966): Biologischer Zyklus der D erm atophyten. — A cta U n iv. Olomuc., Fac. Med. 40: 6 5 - 7 3 . H ejtm ánek M. et H ejtm ánková-U hrová N. (1966): Induzierte M utationen bei Trichophyton terrestre un l Microsporum gypseum . — Derm. Ztschr. 152: 887. Kunert J. et H ejtm ánek M. (1966): Ib e r die Saison V eränderungen u n d oberflächliche Verteilung der D erm atophyten im Erdboden. — Derm. Ztschr. 152: 885. H ejtm ánková-U hrová N ., H avelková M. e t H ejtm ánek M. (1967): Některé poznatk y ze světelné a elektronové mikroskopie derm atofyta Microsporum gypseum . — Čs. Derm . 42: 2 0 —23. H ejtm ánek M. et H ejtm ánková-U hrová N . (1967): G enetická determ inace sexu ality a habitu kolonie u Microsporum gypseum . — Čs. Derm. 42: 2 4 —26. H ejtm ánková-U hrová N. e t H ejtm ánek M. (1967): Som atic karyokinesis in N annizzia incurvata. — N aturw issenschaften 54: 206. H ejtm ánek M. (1967): G enetische Untersuchungen bei D erm atophyten. — M ykosen 10 : 205 — 206. H ejtm ánek M. e t H ejtm ánková-U hrová N . (1967): W eitere Untersuchungen über die K ernteilung in den Derm atophytenzellen. — M ykosen 10: 2 2 5 —230. H ejtm án ek M. et H ejtm ánková-U hrová N . (1967): Untersuchungen über die Vererbung der In com p atib ilität und W uchsform bei Microsporum gypseum . — A cta U n iv. Olom uc., Fac. Med. 4 : 4 7 —52. H ejtm ánek M. (1967): Über induzierte und spontane M utationen bei D erm atophyten. — Ztschr. Allg. Mikrob. 7: 2 7 9 - 2 8 1 . H ejtm ánek M., H ejtm ánková-U hrová N . et Schönborn Ch. (1967): U ntersuchungen über die vegetativen Kerne von Microsporum vanbreuseghem ii und Microsporum distortum . — M yko­ sen 10: 4 6 7 - 4 7 3 . H ejtm ánek M. et H ejtm ánková-U hrová N. (1967): Zur Struktur und U ltrastruktur der perfekten und konidialen Stadien von D erm atophyten. — A bstracta, II. Sym posium m ycologiae medicalis Posnaniae, 6. — 8. X . 1967, p. 80. H ejtm ánek M. et H ejtm ánková-U hrová N . (1967): K aryokinesis and ultrastructure o f som atic nuclei in Microsporum gypseum . — Folia Microbiol. 12: 383. H ejtm ánek M., H ejtm ánková-U hrová N ., K unert J., Lenhart K. e t V ičíková L. (1967): Strahlen­ induzierte M utationen bei D erm atophyten. I. M orphogenetische M utanten von Microsporum gypseum (Bodin) Guiart e t Grigoraki. — M ycopathol. M ycol. Appl. 33: 321 —337. H ejtm ánek M., H eitm ánková-U hrová N ., Kunert J ., Lenhart K. e t V ičíková L. (1968): Strahle­ ninduzierte M utationen bei D erm atophyten. II. Farbm utanten und M utanten m it reduziertem W achstum von Microsporum gypseum (Bodin) Guiart et Grigoraki. — M ycopathol. M ycol. Appl. 34: 49 —60. H ejtm ánek M. et H avelková M. (1968): Zur Ultrastruktur v o n Nanizzia incurvata Stockdale. — M ykosen 11: 2 8 5 - 2 9 0 . H ejtm ánková-U hrová N . et H ejtm ánek M. (1968): Som atische K aryokinese bei Nannizzia in­ curvata. — Zbl. Bakteriol. II. Abt. 122: 185— 196. H ejtm ánek M., H ejtm ánková-U hrová N . e t D vořák J. (1968): Die Kerne der Adiasporen und H yphenzellen von Em m onsia crescens. — M ykosen 11: 353 —358. H ejtm ánek M., H ejtm ánková-U hrová N ., Kunert J., Lenhart K. et Vičíková L. (1968): Strahleriinduzierte M utation bei D erm atophyten III. U ntersuchungen über den Zusam m enhang der Virulenz mit der Mikromorphologie und der keratinolytischen A k tivität. — M ycopathol. Mycol. Appl. 34: 1 2 3 -1 2 8 . H ejtm ánek M., H ejtm ánková-U hrová N ., Lenhart K. e t K unert J. (1968): K problému genetické determ inace patogenity u derm atofytů. — Čs. Derm. 43: 171 — 173. H ejtm ánek M. (1968): Lékařská m ykologie v B eilíno a Erfurtu (N D R ). — Bull. Čs. Spol. Mikrobiol. ČSAV, č. 3, p. 22, 24. VI. 1968. H ejtm ánek M. et H ejtm ánková-U hrová N . (1968): V egetative nuclei and differentiation o f chro­ m osom es in Trichophyton vanbreuseghem ii. — Folia Microbiol. 13: 4 1 0 —413. Kunert J., Lenhart K ., H ejtm ánek M. et H ejtm ánková-U hrová N . (1968): Virulent and avirulent m utants o f Microsporum gypseum . A com parison o f some physiological characteristics. — F olia Microbiol. 13: 530 —531. H ejtm ánek M. et H ejtm ánková-U hrová N . (1968): The linear som atic m etaphase in filam entous fungi. — Folia Microbiol. 13: 531. H ejtm ánek M. (1968): V ýzkum biologie derm atofytů a jeho výsledky. — M ykol. Zprav., Brno, 123: 6 0 - 6 2 .

182

I

K U N E R T A L E N H A R T : doc. R N D r. M ILAN H E JT M Á N E K , DrSc.

I I I I I I I I ■ H ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ H ■ H ■

H ejtm ánek M. et Lenhart K . (1968): D ědičnost virulence. — Scripta Medica, Brno, 41: 473. H ejtm ánek M. e t Lenhart K. (1969): Inheritance of virulence in N annizzia incurvata. — A cta U niv. Olomuc., Fac. Med. 52: 101 — 103. K unert J ., Lenhart K . et H ejtm ánek M. (1969): D ie proteolytische A k tivität der M utanten von Microsporum gypseum und die K orrelationen zwischen einigen ihrer physiologischen Merkm ale. — A cta U n iv. Olomuc., Fac. Med. 52: 67 —82. H ejtm ánek INI. e t H ejtm ánková-U hrová N . (1969): W eitere Untersuchungen über die v egetativen Kerne der D erm atophytenzellen. — A cta U n iv. Olom uc., Fac. Med. 52: 83 —86. H ejtm ánek M., H ejtm ánková-U hrová N . e t Lenhart K. (1969): Induzierte M utationen bei Trichophyton terrestre und Microsporum gypseum . — In: H um anpathogeno Pilze im Tier — und Pflanzenreich. Ed. H. Götz, H . R ieth, Grosse Verlag, Berlin, p. 79 —86. K im ert J. et H ejtm ánek M. (1969): Saisonveränderungen des Vorkommens und der Flächenverteilung der D erm atophyten im Erdboden. — Ibidem , p. 55 —59. H ejtm ánek M. et H ejtm án kova N. (1969): Collection o f derm atophytes and keratinophilic fungi. — In: Catalogue o f cultures. Ed. 2, p. 649 —653. U n iv. J. E. Purkyně, Brno. H ejtm ánek M. (1969): B iologie derm atofytů. V ýsledky, problém y a výh led y experim entálního výzkum u. — ČSAV Praha. Šim ordová M. et H ejtm ánek M. (1969): V ýskyt derm atofytů v půdě a vodách aglomerace G ottw aldov. — Čs. H yg. 14: 89 —96. H ejtm ánek M. et Lenhart K. (1970): G enetický základ odolnosti vůči m ykotickó infekci v modelovém experim entu na inbredních m yších. — Scripta Meclica, Brno, 43: 181. H ejtm ánková N ., H ejtm ánek M. e t Böhm e H . (1970): P ohlavní rozm nožování derm atofytů. — Scripta Medica, Brno, 43: 183. H ejtm ánek M. e t Lenhart K . (1970): The genetic basis o f resistance to experim ental dermatophytosis. — F olia Biol. 16: 276 — 277. H ejtm ánek M. e t Lenhart K. (1970): The genetic basis o f virulence in derm atophytes. — Folia Biol. 16: 3 6 3 - 3 6 6 . H ejtm ánek M. (1970): V ním avost inbredních km enů m yší vůči experim entální infekci dermatofy ty . — Čs. Epidem . 19: 169—174. H ejtm ánek M. e t Lenhart K. (1970): R everzibilita pleomorfismu u derm atofytů. — č es. M ykol. 24: 1 8 7 -1 9 1 . H ejtm ánek M. et Lenhart K . (1970): Příspěvek k faviform ní prom ěnlivosti derm atofytů a jejich patogenitě. — Čes. M ykol. 24: 192—197. H ejtm ánek M. e t Lenhart K. (1970): G enetic determ inants of derm atophytosis. — F olia Microbiol. 15: 2 2 4 -2 2 5 . Šim ordová M. et H ejtm ánek M. (1970): D erm atophyten und andere keratinolytische Pilze in Oberflächen- und Abwässern. — M ykosen 13: 467 —471. H ejtm ánek M. e t H ejtm ánková N . (1970): Zur Struktur und U ltrastruktur der perfekten und konidialen Stadien von D erm atophyten. Proceedings o f the 2nd International sym posium on m edical m ycology. — E dit. W. Sowinski. Pp. 265 —269, K rakow. H ejtm ánek M. e t K odousek R. (1971): Zur Verm ehrung von Em m onsia crescens in vitro und in vivo. — M ykosen, 14: 269 —274. H ejtm ánek M. e t K odousek R . (1971): Reprodukce houbv Em m onsia crescens na um ělých médiich a v živém organismu. — Scripta Medica, Brno, 44: 217 — 218. H avelk ová M., Štrachová Z., H ejtm ánek M. et K odousek R. (1971): U lt rast ruktura sferul Emmonsia crescens. — Scripta Medica, Brno, 44: 218. K odousek R ., H ejtm ánek M., H avelková M. e t Štrachová Z. (1971): Cytochem ie různých v ý v o ­ jových fází sferul hou by Em m osia crescens. — Scripta Medica, Brno, 44: 218 — 219. H ejtm ánek M., Lenhart K . et K odousek R. (1971): P rojevy indukovaných m orfologických modifikací a m utací houby Em m onsia crescens. — Scripta Medica, Brno, 44: 219 —220. H ejtm ánek M., Lenhart K . (1971): Stu dy o f genetic basis o f resistance to derm atophytosis. — Proceedings o f V th Congress o f International Society for H um an and Anim al M ycology (G. Segretain, E. D rouhet, E ds.), Paris, Ju ly 5 —10, 1971, p. 113—114. K odousek R. et H ejtm ánek M. (1971): Zur enzym atischen A k tivität der Sphaerulen vom Adiaspirom ykose — Erreger Em m onsia crescens (Em m ons e t Jellison 1960). — A cta H istoch. 41: v 3 4 9 -3 5 3 . Šim ordová M. et H ejtm ánek M. (1971): B eitrag zum Vorkom m en von D erm atophyten und keratinophilen P ilzen im B oden. — A cta U n iv. Olomuc., Fac. Med. 59: 5 —16. K odousek R. et H ejtm ánek M. (1972): E nzym atic a c tiv ity o f spherules of Em m onsia crescens E m m ons et. Jellison. — Čes. Mykol. 26: 23 — 24. H ejtm án ek M. et Lenhart K. (1972): Genetické determ inanty derm atofytózy. — č s . Derm. 47:

■

■

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ H ■ ■ j i

■

1 BH|

feffS

pjg

ČESKÁ M YK OLOGIE 42 (3) 1988 H ejtm án ek M. et K odousek R . (1972): Morphologie der A diaspirom ykose im Versuch an gene­ tischen M äusestämmen. — M ykosen 15: 249 —253. K odousok R ., H ejtm ánek M., H avelková M. e t Strachová Z. (1972): The ultrastructure of spherules o f fungus Em m onsia crescens — a causative agent o f adiaspirc m ycosis. — Beitr. Path. Anat. 145: 8 3 - 8 8 . H ejtm ánek M. e t Lenhart K . (1972): G enetic com plem entation o f virulence in avirnlent m utants o f Microsporum gypseum . — Folia Biol. 18: 225—230. H ejtm ánek M. e t K odousek R. (1972): The contribution to the experim ental adiaspirom vcosis. — A cta U niv. Olomuc., Fac. Med. 63: 81 —85. K odousek R . et H ejtm ánek M. (1972): Some m orphological observations concerning problem s o f endosporulation in Em m onsia crescens — aetiological agent in adiaspirom vcosis. — M yco­ pathol. Mycol. Appl. 47: 343 —348. Lenhart K ., H ejtm ánek M., H ejtm ánková N . e t K unert J. (1972): Biochem ical m utants o f M icro­ sporum gypseum . — A cta U n iv. Olomuc., Fac. Med. 63: 115—130. K odousek R ., H ejtm ánek M., H avelková M. et Štrachová Z. (1972): A survey o f the ultrastructural organization o f spherules o f fungus Em m onsia crescens Em m ons e t Jellison 1960. — A cta U n iv. Olomuc., Fac. Med. 63: 87 —91. K odousok R ., H ejtm ánek M., H avelk ová M. et Štrachová Z. (1972): E nzym e-cytochem istry o f Em m onsia crescens — an etiological agent in adiaspirom ycosis. — A cta U n iv. Olom uc., F ac. Med. 63: 9 3 - 9 8 . M alínský J.., H ejtm ánek M. et K odousek R . (1972): Electron m icroscopy o f experim ental ad ias­ pirom ycosis. — A cta U n iv. Olom uc., Fac. Med. 63: 9 9 —104. H ejtm án ek M. (1973): G enetische D eterm inanten der Virulenz bei D erm atophyten. — D erm . Ztschr. 159: 450 —455. W eigl E. et H ejtm ánek M. (1973): R ost sferul Em m onsia crescens Em m ons et Jellison — vozbuditělja adiaspirom ikoza. — A cta U niv. Olomuc., Fac. Med. 65: 51 —57. H ejtm ánek M. (1973): G enetic determ ination o f host-parasite relationships in m ycotic infections. — F olia Parasitol. 20: 189—191. H ejtm ánek M., H ejtm ánková N. et K unert J. (1973): K vý sk y tu geofilních derm atofytů v Asii. — Čes. Mykol. 27: 1 5 9 -1 6 1 . H ejtm ánek M. e t Lenhart K. (1973): Genetic com plem entation o f virulence in avirulent m utants o f Microsporum gypseum on soil with keratin. — F olia Biol. 19: 346—353. H ejtm ánek M. (1973): Can Em m onsia crescens Em m ons et Jellison 1960 — the causative agent o f adiaspirom ycosis — be distributed by the excrem ents of m ice? — F olia Parasitol. 20: 369 — 373. H ejtm ánek M. et Lenhart K. (1974): Virulence origination conditioned by genetic com plem entati­ on in derm atophytes. — Čes. M ykol. 28: 104. H ejtm ánek M., N ečas O. et H avelková M. (1974): The ultrastructure o f the spherules o f E m m o­ nsia crescens studied by the technique o f freeze etching. — M ycopathol. M ycol. Appl. 54: 79 — 83. H ejtm ánek M. e t K unert J. (1974): Lékařsky význam né m ikrom ycety jako kom ponenty m ikro­ biálního společenstva zem ědělské půdy. — A cta U n iv. Olomuc., Fac. Rer. N at. 47, Biologica 15: 8 9 - 9 1 . K odousek R . et H ejtm ánek M. (1975): The passage o f E m m onsia crescens through gastroin testi­ nal tract in experim ental mice. — A cta U n iv. Olomuc., Fac. Med. 73: 199 — 203. H ejtm ánková N . et H ejtm ánek M. (1975): V egetative instab ility o f Trichophyton violaceum . — A cta U n iv. Olomuc., Fac. Med. 74: 51 — 61. H ejtm ánek M. et Bártek J. (1975): Effects o f media w ith different nitrogen source on nuclear ratio in heterokaryons o f Microsporum gypseum . — A cta U n iv. Olom uc., Fac. Med. 74: 63 to 68.

W eigl E ., H ejtm ánek M., H ejtm ánková N ., K unert J. et Lenhart K . (1975): B iochem ical m utants o f Trichophyton m entagrophytes. — A cta U n iv. Olomuc., Fac. Med. 74: 6 9 —82. H ejtm ánek M. et H ejtm ánková N . (1976): Fluorescence m icroscopy o f hyphal nuclei. — Čes. Mykol. 30: 2 0 - 2 3 . H ejtm ánek M. (1976): R aster-Elektronm ikroskopie des Adiaspiromykoseerregers. — M ykosen, 19: 7 7 - 8 3 . W eigl E. e t H ejtm ánek M. (1976): H eterokarvosis in T richophyton m entagrophytes. — F olia Biol. 22: 1 4 0 - 1 4 4 . H ejtm ánek M. (1976): Conversion o f adiasporic and m ycelial stages o f Em m onsia crescens e x a ­ m ined in the scanning electron microscope. — F olia Parasitol. 23: 165— 167. H ejtm ánek M. (1976): Přínos experim entální genetiky pro patologii a epidem iologii m ykotických nákaz. — Bul. Čs. Mikrobiol. Spol. ČSAV 1976, č. 3, p. 13— 18. H ejtm án ek M. (1976): Scanning electron m icroscopy o f experim ental adiaspirom ycosis. — M yco­ pathol. Mycol. Appl. 58: 91 — 95.

184

K U N E R T A L E N H A R T : doc. R N D r. M ILAN H E JT M A N E K , DrSc. W eigl E. et H ejtm ánek M. (1976): Biochem ické m utanty Trichophyton m entagrophytes. — Scrip­ ta M edica, Brno, 49: 241. H ejtm ánek M. e t Bártek J. (1976): M utants o f Em m onsia crescens — their pathogenicity and size o f adiaspores in vivo. — F olia Microbiol. 21: 297 —300. K unert J. e t H ejtm ánek M. (1976): R aster-Elektronenm ikroskopie der m enschlichen Haare, befallen durch den D erm atophyten Microsporum gypseum (Bodin) Guiart et Grigoraki in vitro. — M ykosen 19: 329 — 336. H ejtm ánek M. (1976): E xam ination o f the hum an pathogenic fungi in the scanning electron m icroscope. — A cta U n iv. Olomuc., Fac. Med. 76: 21 —24. H ejtm ánek M. et Lenhart K . (1976): M orphological m utants o f Em m onsia crescens Em m onn e t Jellison 1960 — the causative agent o f adiaspirom ycosis. — A cta U n iv. Olomuc., Facs Med. 76: 2 5 —31. H ejtm ánek M. e t Lenhart K. (1976): M utants and epigenetic control o f the spherulation i. Em m onsia crescens — a causative agent o f adiaspirom ycosis. — č es. Mykol. 30: 246. W eigl E. e t H ejtm án ek M. (1977): Tem perature induced dim orphism in Microsporum gypseum . — Zbl. Bakteriol. I. Abt, 238: 2 7 3 - 2 8 0 . H ejtm án ková N ., H ejtm ánek M., Lenhart K. et K om enda S. (1977): D istribution o f nuclei in m acroconidia o f Microsporum gypseum . — F olia Microbiol. 22: 248 —251. H ejtm ánek M. e t K řivanec K. (1977): Avirulence and decreased virulence in m utants o f Em m onsia crescens — a causative ag?nt o f adiaspirom ycosis. — F olia Parasitol. 24: 173—177. W eigl E. et H ejtm ánek M. (1977): Com plem entation o f virulence in avirulent m utants o f Microsporum gv'pseum and Trichophyton m entagrophytes in experim ents w ith laboratory anim als. — A cta U n iv. O lom ouc., Fac. Med. 81: 87 —94. Lenhart K ., K unert J., H ejtm án ková N . e t H ejtm ánek M.: P hysiological characteristics of haploid and diploid strains o f Microsporum gypseum . — A cta U n iv. Olomuc., Fac. Med. 83: 4 0 1 -4 1 0 . H ejtm ánek M. (1978): New m icroscopic m eth ods in m ycology. — Čes. Mykol. 32: 106— 107. T om šíková A. et H ejtm ánek M. (1978): A ntigenic relations in the genus Em m onsia. — Čes. M ykol. 32: 101. Křepela E ., Bártek J ., Černoch M. et H ejtm ánek M. (1978): N ucleic acid content in microconidia of Microsporum gypseum . — A cta U n iv. Olomuc., Fac. Med. 86: 67 — 75. W eigl E. et H ejtm án ek M. (1979): P rotoplasts o f Microsporum gvpseum conidia. — M ykosen 22: 4 4 8 -4 5 4 . T om šíková A., H ejtm án ek M. et N ováčková D . (1979): Antigenic a c tiv ity o f Em m onsia crescens m utants. — M ycopathol. Mycol. Appl. 66: 83 —90. Weigl E. et H ejtm án ek M. (1979): D ifferentiation of Trichophyton m entagrophytes arthrosporea controlled b y physical factors. — M ykosen 22: 1 6 7 —172. H ejtm ánková N.. Šim ánek V., H olčík V., H ejtm ánek M. et Š an tavý F. (1979): Antifungal and m utagenic a ctivity o f phenolic substances w ith different alkyl groups. II. A stu dy o f the relationship betw een the biological act ivity and the const itution o f the investigated com pounds. — Acta U n iv. Olom uc., Fac. Med. 90: 7 5 —87. H ejtm ánek M. (1980): R ecom bination and genetic com plem entation in derm atophytes. — In: Sexuality and p ath ogen icity o f fungi, p. 128—139. Edit. R. Vanbreuseghem, Ch. De Vroey. Masson, Paris. Weigl E. et H ejtm án ek M. (1980): Arthrosporogenesis in Trichophyton m entagrophytes on agar m edium and in guinea pig skin. — M ykosen, 23: 486 —493. K odousek R .. H ejtm ánek M. e t D ušek J. (1981): Some ultrastructural findings in experim ental phycom ycosis (R hizopus oryzae.) — A cta U niv. Olomuc. Fac. Med. 99: 217—225. Tom šíková A ., Šlais J., Štěrba J. et H ejtm ánek M. (1982): B eitrag zur aktiven und passiven Im m unisierung bei O rganom vkosen. Chrysosporium parvum var. crescens als Modell. — Mvksen 25: 2 9 3 - 3 0 3 . K odousek R . et H ejtm ánek M. (1982): P ulm onary adiaspirom ycosis o f some free living small m am m als in the N orth M oravian region: pathologic findings and experim ental —biological observations. — A cta U n iv. Olomuc. Fac. Med. 102: 135—138. V acková-Janečková J. et H ejtm ánek M. (1983): M utants o f Chrysosporium parvum var. crescen» — a causative agent o f adiaspirom ycosis. — A cta U niv. Olomuc., Fac. Med. 105: 2 7 —37. W eigl E. et H ejtm ánek M. (1984): Environm ental control o f sporogenesis in T richophyton m entagrophytes. — A cta U n iv. Olomuc. Fac. Med. 107: 2 3 —30. W eigl E. et H ejtm ánek M. (1984): A ttem pts o f inducing dimorphism in Trichophyton rubrum. — A cta U n iv. O lom uc. Fac. Med. 107: 31 —42. B uchta V. et H ejtm ánek M. (1985): K eratinolytic a c tiv ity and its use in the identification of derm atop hytes. — A cta U n iv. Olom uc., Fac. Med. 108: 53 —61.

185

ČESK Á M YK OLO G IE 42 (3) 1988

H ejtm ánek M. (1985): D im orphism in Chryso&porium p ar v um. — In : F ungal D im or­ phism : w ith em phasis on fungi pathogenic for hum ans. (Szaniszlo P. J., Ed.) Pp. 237—261. P lenum Press, N ew Y ork—London. H ejtm ánek M., K odousek R., W eigl E., Ryibnikář A., V raal J. et C hum ela J. (1986): Tissue reaction im guinea pig a fte r in tra m u scu lar application of liv in g vaccine against trichophytosis. — A ata Univ. Olomouc., Fac. Med. 114: 171—185. H ejtm ánek M., W eigl E. et H ejtm ánková N. (1986): M utants of T richophyton v e rru cosum. — A cta Unirv. Olomuc., Fac. Med. 114: 149—164. H ejtm ánek M. (1986): G ene control o-f sporogenesis. — Ces. M ykol 40: 54. H ejtm ánek M., K u n ert J., K ofroňová O. et L udvík J. (1986): Cleistotheoia of A rth ro derma m ultifidum . — Ces. Mykol. 40: 57. K u n ert J., H ejtm ánek M. et Kraijčí D. (1986): K eratin o ly tic organs of derm atophytes. — Ces. Mykol. 40: 54. W eigl E. et H ejtm án ek M. (1986): C leistothecia of derm atophytes. — Ces. Mykol. 40: 56. H ejtm ánek M. (1988): D iagnostické b arvení hub Blanikophorem. — Os. D erm . 63: 86—89.

186

Jaromír Klika — 100 let od narození J a ro m ír Ivlika— 100 .Jahre von scincrn Geburtsta}) M irko Svrček a Z denek Urban,

N a letošní rok p řip ad á uvedené výročí. Profesor techniky a universitní profe­ sor P hD r. J a r o m í r K l i k a , D rSc., člen korespondent ČSAV proslul především jako význačný čs. geobotanik a organisátor čs. geobotaniky, dále jako teoretik a p ra k tik ochrany přírody a průkopník ochrany prostředí a tv o rb y krajiny. O jeho životě a díle výborně píše J . Je n ík v Preslii, 29: 399—411, 1957, kde je též uvedena bibliografie. Prof. K lika (26. 12. 1888 —12. 5. 1957) se však až do r. 1926, ted y plných 13 let vědecky projevoval převážně jako mykolog. O dtud naše vzpom ínka a pokus o zhodnocení tohoto díla. Ve svém článku Jen ík jed n ak k rátce a výstižně charakterisuje vědeckou osobnost prof. K liky, jednak uvádí jeho v lastn í vzpom ínku n a rozhodování mezi mykologií a geobotanikou: ,,velmi živě. . . vysvětloval, že geobotanika vyhovovala lépe jeho přirozeným sklonům a dovedla jej pracovně u sp o k o jit“ . D om nívám e se. spolu s ji­ ným i jeho spolupracovníky, že to to vysvětlení je opravdové; současně však chceme p o u kázat i na životní situace a existenční zájm y, k teré ja k v m inulosti ta k i dnes zcela přirozeně ovlivňují naše rozhodování, a k teré nelze proto v žádné míře odsuzo­ vat. Prof. K lika se velm i brzy rozhodl pro d ráh u profesionálního vědce a v tehdejší době jednou z m ála m ožností bylo působení a služební postup na vysoké škole. V roce 1919 při zam ěstnání středoškolského profesora získal titu l P hD r., v r. 1922 se habili­ toval z b o tan ik y na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT v b o ta ­ nickém ú sta v u prof. techn. K . K av in y a te h d y m u byla udělena m inisterstvem škol­ ství a osvěty zprvu částečná a později úplná stu d ijn í dovolená. N ezapom eňm e při tom na to, že b o tanika byla od založení českého vysokého učení technického i v plá­ nech stu d ia chemické technologie a te d y později Vysoké školy chemicko-technologického inženýrství (Q uadrat 1966). V Ú stav u botanickém na ČVUT, pravděpo­ dobně na podnět prof. K av in y (viz K láštersk ý 1949), začíná intensivně pracovat v drobnohledných houbách. J e možné, že im puls k tom u vycházel též z našich k ru h ů kryptogam ologických; te h d y to tiž Velenovský dokončil a začal v y d áv at české houby (1920) zahrnující však pouze m akrom ycety. Působení vnějších okolností n a tehdejší­ ho soukrom ého docenta K liku je vidět též v tom , že byl činný v kryptogam ologickém odboru Čs. botanické společnosti (předsedou byl prof. K avina) z jehož pověření píše v r. 1926 „V ýzvu k čs. m vkologům a kryptogam ologům “ (Věda Přírod. 7:87); tý k á se zám ěru zp raco v at prodrom us našich tajnosnubnvch rostlin a v redakčním k ru h u byl K lika pověřen přípravou katalogu nižších hub. Prof. K lika však od začátku svého botanického zam ěření (1914) měl zájem i o vyšší rostliny, jejich společenstva a jejich ochranu (viz bibliografii u Jeníka). Jeho pozor­ nost zřejm ě u p o u tala i nová, dynam ická věda o rostlinných společenstvech, se kterou naši odbornou veřejnost seznam oval už od r. 1919 soukr. univ. docent, pozdější m im o­ řádný profesor U K v P raze, F ran tišek Schustler. D om nívám e se, že jeho osobnost jakož i zm íněný obor b otaniky, k te rý především on u nás rozvíjel, m ěly rozhodující vliv na konečně usm ěrnění K liková vědeckého zájm u. Jem u se pak věnoval až do konce života bez ohledu na to, co musil v y k o n áv at v rám ci svého zam ěstnání. P rav d ě­ podobně velm i časně byl si vědom toho, že další pedagogický a služebně hodnostní postup je n a dlouhou dobu uzavřen ja k n a botanickém ú stav u u prof. K aviny, ta k v Ú stav u pro fytopatologii zam ědělskou a lesnickou ČVUT vedeném prof. techn. F. B ubákem (do jeho sm rti v 1925) a později asistentem techniky A. H ilitzerem (o 10 let m ladším než K lika). V roce 1928 se stal ředitelem tohoto ú stav u prof. techn. 187

Č e s k á m y k o l o g i e 4 2 (3) m s

J . Peklo, již přeu sm rtí B ubákovou h ab ilito v an ý z fyziologie rostlin a fytopatologie n a U niversitě K arlově. V B otanickém ú stav u U K byly botanika (univ. prof. K . D o­ m in a m ladší docenti a asistenti: F . N ovák, P. Sillinger, V. K rajin a, J . D ostál) 1 kryptogam ologie (univ. prof. J . Vilhelm, doc. K . Cejp) též obsazeny. P roto ve škol. roce 1928/29 doc. K lika asi uvítal, že m ohl suplovat (v učeb. plánech do r. 1936) přednášku z b otaniky na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství ČVUT, k terou převzal po prof. Peklovi (viz výše). V tém že škol. roce začíná suplovat idendrologii na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT. V r. 1931 um írá prof. techn. J . Schneider, ředitel pozdějšího Ú stav u pro užitou botaniku, technickou m ikroskopii a nauku o zboží. Doc. K lika je od škol. roku 1932/33 pověřen suplováním 2 přednášek a cvičení: Technická m ikroskopie a N auka o zboží. V r. 1932 je doc. K li­ k a jm enován m im ořádným a od r. 1938 řád n ý m profesorem pro technickou m ikrosko­ pii, nauku o zboží a užitou b otaniku n a Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství. V tom to zkratkovitém životním běhu prof. K liky snažili jsm e se zdůraznit, že zá­ jem a m nohdy přím o zapálení člověka p ro určitou činnost v životě bývají zpravidla spojeny i s pom yšlením na její ocenění nejen v odborných kruzích, ale i ve společ­ nosti. T uto zdravou a nikoliv dravci (jak v současnosti na m noha m ístech okolo sebe vidíme) ctižádost je tře b a obnovit, p ě sto v a t a podporovat i v současných generacích. Mykologický zájem J . K liky se zam ěřil především na parazitické m ikrom ycety n a cévnatých rostlinách z pochopitelných důvodů — zelené rostliny m u byly přece jen bližší. Sbíral je sám nebo d ostával od jiných sběratelů, častěji např. od V áclava V odáka z okolí D obrušky a Pardubic. P ro to ta k é K likový první publikované práce jsou floristickým i příspěvky s nálezy peronospor, některých im perfektů a především padlí, k terý m věnoval největší pozornost. „Monografie českých p ad lí“ (1924), pojednávající na 77 strán k ách o 25 druzích v (i rodech, je K likovou největší taxonomickou prací v mykologii. Pochvalně o ní ve své recenzi píše J . Velenovský (Mykologia 1: 64, 1924). O statní K likový rozsahem p o d statn ě m enší příspěvky z tohoto obdo­ bí se v ztah u jí ja k na Cechy (6 prací), ta k na Slovensko (3 příspěvky) a většinou se omezují na pouhý výčet druhů. O bsahují některé nové nálezy hlavně pro Slovensko, jako např. rzi Puccinia invólvens (Voss) Syd., P . fuckelii Syd., P. drábae R ud., Uromyces lim onii (DC.) Lév. Tu a tam se objevují tak é diskom ycety, které jej vedle padlí zajím aly více než o statn í houby. Věnoval jim několik dalších prací: „Příspěvek k poznání hub chřapáčovitých v Československu“ (otištěný ve V ěstníku královské české společnosti n auk v r. 1924) a tam též uveřejněné „Poznám ky k v ý sk y tu druhů rodu Humaria v Československu (1926) a „O druzích rodu Barlaea v Českoslo­ vensku“ , publikované téhož roku v časopise Preslia. Rokem 1926 končí publikační činnost J . K liky v mykologii, soustředěná v podstatě n a k rátk é období let 1924 —1926. K rom ě zm íněných titu lů vyšla v té to době mimo několika dalších drobných sdělení (např. o biologii a ekologii hlízenek a o houbách jazourkovitých v časopise V ěda přírodní, několika příspěvků v prvních dvou roční­ cích Mykologie a poznám ek k mvkofloře Čech v Annales mycologici) tak é sam ostatná knížka „O životě hub. (Základy všeobecné m ykologie)“ , popularizující mykologii n a 65 stránkách. R eferoval o ní dost podrobně v Mykologii (1:80, 1924) V áclav Melzer. Ja ro m ír K lika m á svůj podíl na oživení výzkum u a poznávání některých skupin m ikrom ycetů v době, k d y zájem v ětšin y našich m ykologů upoutaly větší houby (nem alý vliv n a tom mělo vydání Českých hub J . Velenovského i pokračující tradice J . Bezděka). Ukončil však své studium m ykologie dřív, než se m u podařilo plně zvládnout obtížnost zvoleného té m a tu a k ritičtěji h o d n o tit studovaný m ateriál. N ezřídka tom u nasvědčují dokladové herbářové položky jím určených nálezů uložené 188

SV R Č EK A U R B A N : JA R O M ÍR K L IK A

v mykologickém herbáři N árodního m uzea v Praze. Podle nich též vidím e, že nejoblí­ benějším a nej navštěvovanějším územím byl pro K liku česk ý kras, České středohoří a xeroterm ní oblasti dnes stále ještě ohroženého K řivoklátská. L ite r a tu r a K L Á ŠT E R SK Ý I. (1949): Prof. Dr. Jarom ír K lika šedesátníkem . — K rásy N aš. D om ova 40:5 — 7. Q U A D R A T O. (1966): N ástin historického vývoje V ysoké školy chem icko-technologické v Praze (do roku 1945). — Sbor. Vys. Školy Chem.-teeh. Praha, A 2, 1966, 130 p., Stát. pedag. nakl., Praha.

189

ČESKÁ M YK O LO G IE 42 (3) 1988 L ite r a tu r a R . L. G i l b e r t s o n e t L. R y v a r d e n : North American polypores. Vol. 2, p. 434 —885, Fungiflora, Oslo 1987. Cena neuvedena. Celková charakteristika tohoto díla, které vychází tiskem v Norsku, byla uvedena v našem časopise při uveřejnění recenze 1. dílu severoam erických chorošů (viz Ces. Mykol. 41: 25, 1987). Druhým svazkem , který zahrnuje rody M egas poro poria až W rightoporia, je nyní celé dílo uzavře­ no. Obsahuje i s dodatky, slovníčkem , seznam em literatury a restříky celkem 885 stran, což je úctyhod ný rozsah, uvážím e-li, že kromě kreseb m ikroznaků a m alých m apek rozšíření každého druhu tam nejsou žádné další ilustrace (fotografie apod.). To ovšem nepřekvapuje, neboť am erická m ykoflóra je z paleoklim atických důvodů podstatě bohatší než evropská a zahrnuje zejm éna na jihu celou řadu subtropických druhů. Autoři se pravděpodobně m useli om ezovat, pokud jde o rozsah práce, neboť např. synonym ika je u většin y druhů velm i stručná, často zredukovaná jen na basionym ; to m ůže někd y působit potíže, jestliže se jinde používají pro stejné druhy rozdílná, zde nezm íněná jména; pravděpodobně ze stejných důvodů nejsou citován y (až na zcela ojedinělé výjim ky) žádné konkrétní sběry ani jednotlivé lokality. U rčovací klíče jsou u rodů bohatších na druhy doplněny přehledným i synoptick ým i klíči, které se týkají jak jednotlivých m orfologických znaků, tak i substrátu a zem ěpisné­ ho rozšíření v USA. R ukopis knihy i korektury b yly zřejmě dělány ve značném chvatu, neboť se v tex tu setkávám e dosti často s různými chybam i, nepřesnostm i i zřejmou nedopracovaností. Pro ohňovec ovocný používají autoři jm éno P hellinus pom aceus, ačkoli m á být P . tuberculosus, nebyla zřejmě vzata v úvahu práce A. Černého o P . vorax, takže se autoři vyhnuli řešení pro­ blému, který druh ohňovců z okruhu P . p i n i v Sev. Americe vlastně roste, atd.; pro běloclioroše tvořící hnědou hnilobu dřeva používají autoři rodové jméno O ligoporus, které se v literatuře vztahuje většinou jen ke dvěm a druhům s cvanofilním i výtru sy, nikoli ted y k celé sérii druhů, které patří spíše do rodu P ostia (toto jm éno však považují za ilegitim ní); rozlišování P olyporns elegans od P . varius na základě nestriátního povrchu klobouku je sotva udržitelné atd. Takových problem atických záležitostí je v knize ovšem více. Neúplné jsou např. i údaje o zem ěpisném rozšíření některých druhů — P h ellin u s { = Inonotus) w eirii není uveden z Asie, kde m á vlastně těžiště svého areálu rozšíření. Oligoporus ( = T yrom yces) guttulatus je v literatuře udáván nejen ze Sev. Am eriky a E vropy, nýbrž i z Japonska a N . Zé­ landu (což není zmíněno) atd. V seznam u autorů není uveden rok úm rtí A. Am esové, chybí rok narození A. Černého (1929) a chybně je udán rok úmrtí A. C. J. Cordy (m ísto 1872 m á b ý t 1849). Třicetileté úsilí autorů a důsledné studium typ ů přinesly své ovoce v identifikaci mnoha severo­ amerických chorošů, které b yly již dříve popsány pod odlišným i jm ény z jiných světadílů (zejména z E vropy), a mají proto prioritu; např. námi r. 1979 podle sběrů am erických m ykologů z F loridy popsaný P hellinus coffeatoporus ztotožnili (právem?) s m nohem starším, z F ilipín popsaným druhem P . m errillii (Mur.) R yv. Oba badatelé studovali nesm írně boh atý m ateriál chorošovitých hub jak nashrom ážděný v am erických herbářích, tak od různých jiných m ykologů, kteří jim zasílali své sběry; k tom u m ěli sami svůj početný m ateriál a poznatk y z vlastní dlouholeté terénní práce. To se prom ítlo pozitivně zejm éna do poznání zem ěpisného rozšíření chorošů v Sev. A m eri­ ce: autorům se podařilo u mnoha druhů získat dosti úplné m apy rozšíření, které zřejmě p od ávají značně objektivní obraz jejich areálů — např. rozšíření ,,pantropické“ outk ovky Tram etes elegans zaujímá tém ěř celou východní polovinu USA a sahá od F loridy překvapivě daleko na sever — až skoro k Velkým kanadským jezerů m ! R ecenzovaná kniha je i přes uvedené připom ínky bezesporu přínosem pro polyporologii nejen Severní Ameriky, nýbrž i ostatních světadílů, zejm éna pak pro oblasti m írných a subtropických pásem. F rantišek Kotlaba a Zdenek P ouzar H . K r e i s e l et F. S c h a u e r : Methoden (les m ykologischen Laboratoriums. — V E B G ustav Fischer Verlag, Jena 1987, 181 p., 26 obr., cena v N D R 29 M, pro zahraničí 38 DM. V knížce je předkládán soubor jednoduchých pracovních postupů, které jsou nejčastěji použí­ v án y v m ykologických laboratořích botanických, fytopatologických a m ikrobiologických pra­ covišť. Publikace je určena především studentům , laborantům a m ladým vědeckým pracovníkům , kteří se potřebují naučit základní tech niky m ykologické práce, a dále pracovníkům v hraničních oblastech biologie, kteří pracují s houbam i jen příležitostně, pro usnadnění začátku jejich práce s těm ito organismy. V současné době je experim entální m ykologie rozvinuta do velm i rozm anitých směrů a o b ­ sáhnout bohatost pracovních tech nik do potřebných podrobností není již v m ožnostech jediné publikace. Autoři uvedené knížky situaci vyřešili tak , že základní m etody, nezbytné pro činnost

190

L IT E R A T U R A všech m ykologických laboratoří, jako je příprava živn ých půd, sterilizace a desinfekce, izolace čistých kultur, očkovací technika, práce se světeln ým m ikroskopem , příprava a barvení m ikrosko­ pických preparátů, popsali natolik podrobně, aby k osvojení základů té to práce nebylo nutno vyh led ávat další literaturu. Například v návodu na přeočkování kultur ze zkum avky do zkum av­ k y je přesně popisováno, co a jak která ruka dělá, u složení jednotlivých typ ů půd je vždy doplněn způsob sterilizace a praktické poznám ky, takže i pracovník bez odbornější erudice je schopen podle těch to návodů postup ovat. Pro ty to pracovník}" je rovněž velm i užitečný přehled jedova­ tých látek, které jsou v knížce zm iňovány, a soupis 25 základních pravidel bezpečnosti práce a ochrany zdraví v m ikrobiologické laboratoři se zvláštním důrazem na práci s patogenním i mikroorganismy. M etody biochem ie, genetik y, lékařské a fytopatologické mikrobiologie jsou zpracovány jako instruktivní soupis stručných pracovních návodů a předpokládá se, že po výběru potřebného pracovního postupu se pracovník seznámí s publikací, na níž je odkaz v seznam u literatury. M etodických příruček pro práci v m ykologické a m ikrobiologické laboratoři je m álo. U nás krom ě vysokoškolských skript poslední stručnou a přehlednou publikací toh oto typ u byla H am plova M ikrobiologická příručka z r. 1945. Proto m yslím , že by bylo užitečné, k d yb y K reiselova -Schauerova knížka byla přeložena do češtiny. Václav Šašek

M. A. B o n d a r c e v a et E. Cli. P a r m a s t o : OpredHitel yribov SSSK, porjadok afilloforovyevyp . 1. —129 p., ed. N auka, Leningrad 1986. Cena 1 rubl 70 kop. V Sovětském svazu se rozhodli vyd ávat klíče k určování hub s jejich popisy, ekologií, rozšíře­ ním atd . N edávno v y šel první díl zahrnující čtyři čeledě nelupenatýcli hub (A phyllophorales) z nichž Coniophoraceae a Lachnocladiaceae (a rody Hymenochaete, Asterodon a Hydnochaete z čeledi kožovkovitých) zpracoval E. P a r m a s t o , zatím co Schizophyllaceae a Hymenochaetaceae (s výjim kou tří vý še uvedených rodů) zpracovala M. B o n d a r c e v a . P o krátkém úvodu o vysvětlivk ách zkratek oblastí vý sk y tu následuje klíč k určování čeledí a pak vžd y popis čeledi, klíč k určování rodů a klíč k určování druhů. Jednotlivé druhy mají uveden podrobný m akroskopický popis znaků, ekologii (na jakých dřevinách rostou a na kterých jejich částech), rozšíření (podrobněji v SSSR) a poznám ky o nejblíže příbuzných nebo podobných druzích i čím se liší; u některých druhů jsou té ž pěkné perokresby určitých důležitých znaků (výtru sy, sety , h y fy apod.). Protože Sovětsk ý svaz zaujímá obrovské územ í od rovin západní evropské části přes vysok á pohoří až na asijský D álný východ a od studeného severu až daleko na tep lý jih, m ykoflóra SSSR zahrnuje přirozeně i řadu pro nás ,,exotick ých “ druhů, jako např. Hym enochaete bispora, H . colliculosa, Hydnochaete tabacinoides, P hylloporia ephedrae, Inonotopsis subiculosa, In o n o tu s glom eratus. I. pseudohispidus, P hellinus baum ii, P . jezoensis, P . linteus, P . xera n tin u s aj. V klíčích a popisech jsou zahrnuty i druhy, které z území SSSR nejsou dosud znám é, avšak jejichž v ý sk ty t tam lze předpokládat (např. P hellinus erectus, Dichostereum durum a V araria gallica popsané z Francie, Dichostereum effuscatum a Leucogyrophana sororia z U SA , Vararia cremeoavellanea z ČSSR, Coniophora hanoiensis z V ietnam u atd.). P ojetí rodů i druhů odpovídá současném u uzu (tj. nejsou přijaty např. velm i úzce pojaté, n e ­ dávno popsané rody ohňovců) a nom enklatura je podle úprav posledního (sydneyského) K ódu — např. pro ohňovec ovocný je správně použito jm éno P hellinus tuberculosus (Baum g.) N iem elá. Proto překvapuje užití nevyhovu jícího jména Inonotus polym orphus pro druh rezavce s tramálními setam i, ačkoliv Z. Pouzar pro něj uveřejnil správné jm éno v České m ykologii již r. 1981 — I . hastifer —, které je běžné užívané. Pouzarova práce zřejmě autorce unikla, stejně jako ta m ie r. 1980 publikovaná práce (Parm asto, K otlaba a Pouzar) o P hellinus chinensis (s m apkou rozšíře­ ní): auorka o něm píše, že je znám ý pouze z jednoho nálezu v Číně, snad na jedli; ve skutečnosti je znám ý i z SSSR , a to ze dvou lokalit a řady položek na P o p u lu s davidiana a P . tremula. Je te d y zřejmé, že by bylo m ožné leccos opravit nebo doplnit. Nakonec poznam enávám , že jsme se Z. Pouzarem již před 20 lety revizí typového m ateriálu v herbářích PRM zjistili, že In onotus pseudoobliquus (Pil.) Pil. (popsaný P ilátem původně jako X anthochrous pseudoobliquus) není choroš, nýbrž chorošům podobné A p o rp iu m caryae, patřící do řádu Trem ellales (dosud nepubliko­ váno). K nihu uzavírá seznam literatury, slovníček odborných term ínů, seznam autorů a gene­ ricko-specifický index. R ecenzovaná ú tlá kniha 1. dílu K líče hub SSSR je cenná nejen pro všechny sp ecialisty na příslušné skupiny nelupenatých hub, ale také pro lesnické fytop atology a jiné odborníky z apliko­ vaných oborů. F rantišek Kotlaba-

191

ČESK Á M YKOLOGIE 42 (3) 1988 I. A. D u d k a et S. P. V a s s e r : Griby, spravočnik mikolojja i gribnika. — N au kova dumKa, K y jev , 535 p. (včetně 151 barevných dia), 16 tabulí s 26 černobílým i sním ky, 1987. Cena 4 ruble 20 kop. Ukrajinští m ykologové a m ykoložky jsou v posledních letech velice aktivní ve vydáván í k n iž­ ních publikací; k nim náleží i recenzovaná široce koncipovaná kniha, která v y šla ve stotisícovém nákladu. Pozoruhodná je rychlost, s niž byla vydána: rukopis byl odevzdán v srpnu 1986, podepsán k tisku v lednu 1987 a vyšel na podzim téhož roku, tj. prakticky za rok od odevzdání rukopisu! Po krátkých úvodech redaktora svazku a autorů jsou zařazeny reprodukce barevných diapo­ zitivů na křídovém papíru; mnohé z nich jsou však tak špatné, že nelze tém ěř poznat, co předsta­ vují: R h izin a inflata, Helvella atra, Gyrom itra esculenta, Stereum hirsutum , Hymenochaete rubiqinosa (je-li to vůbec ten to druh!), A u risc a lp iu m vulgare, F istulinci hepatica, P a x illu s atrotomentosus, Collybia maculata, Laccaria laccata (není to spíše L . amethystea ?), Tricholom a im bricatum , L epista saeva (není to L . sordida nebo m alá L . nuda ?), H ypholom a fasciculare, C ortinarius collinitus, E ntolom a sin u a tu m (zřejmě to je jiný druh!), L actarius deliciosus, L . helvus aj. Zdá se, že na jejich velice špatné kvalitě nem á vinu jen reprodukce, nýbrž už zřejmě původně nekvalitní originály, neboť např. M orchella conica (m y bychom ji ale nazývali nejspíše M . elata, popř. M . rim o sip e s!) , P iptoporus betulinus, P olyporus squam osus, Scleroderma verrucosum , L eccinum m e la n eu m , G om phidius rutilus (č. 53 — je zřejmě přehozen s G. g lu tin o su s!), P leurotus ostreatus, Cystoderma cinnabarina nebo Pholiota squarrosa v y šly docela slušně. Šp atný dojem z barevných diapozitivů poněkud vynahrazují kvalitnější černobílé fotografie (těch však není m noho). V textu je zařazena celá řada velm i pěkných perokreseb, a to jak celých hub, tak zejm éna m ikroznaků. T ext recenzované knihy zahrnuje po system atické stránce hou by ze všech skupin (alespoň ukázkově), tj. nejen m akrom vcety, nýbrž i m ikroskopické zástupce včetn ě Chytridiom ycetes a Oomycttes; vedle Ascomycetes a Ba-sidiomycetes jsou zahrnuty též Denteromycetes, což rovněž v m ykologických knihách tohoto druhu (jde o příručku pro m ykology a houbaře) není běžné. Jednotlivé druhy hub jsou uvedeny pod ruským , ukrajinským a latinským jm énem , pak následu­ je dosti podrobný popis druhu s údaji o ekologii, jedlosti, nejedlosti nebo jedovatosti apod. Pak od str. 319 následují kapitoly o ekologických skupinách hub, o nom enklatuře, m ykologických harbářích, výstavách hub, o houbách jako potravině, o jedovatých houbách a jejich jedech, 0 pěstování a konzervování jedlých hub, o způsobech úpravy hub k jídlu a recep ty houbových jídel. K e konci knihy je jako příloha uveden seznam hlavních herbářů a jejich zkratek (bohužel pro Národní m uzeum v Praze znají jen zkratku P R , což je botanické oddělení NM, avšak nikoli už PRM , tj. m ykologické oddělení, které je sam ostatné již od r. 1965 a v In dexu herbariorum zařazené nejm éně od r. 1981!), sbírky kultur hub, seznam hlavních m ykologických periodik, obsáhlý seznam autorů taxonů hub a zkratek jejich jmen; z našich tam chybí např. J. Bezděk, K . Kudrna, J. K uthan, J. M oravec. V. J. Staněk, J. Šutara aj. (je tam však naopak J. Mašek, V. Vlach, R . V ojtíšek atd., kteří nepopsali žádné nebo m inim um taxonů ), což svědčí o poněkud neuváženém výběru; zkratky B x. pro B enedix, Pri. pro Prantl apod. nepovažuji za správné a stejně tak zkracování jm éna Špaček na Špač. a Svrček na Svrč., zejm éna kd yž poslední z u v e ­ dených autorů sám zkracuje již několik desetiletí své jm éno na Svr. a po něm tak činí všichni m ykologové. K nihu uzavírá slovníček m ykologických term ínů, seznam literatury, věcn ý rejstřík a index latinských jm en hub. Je to obsažná a informacemi naplněná kniha, která bude užitečná nejen sovětským , nýbrž 1 všem ostatním m ykologiím , kteří jsou schopni číst azbukou psaný te x t nebo se v něm alespoň zhruba orientovat.

F rantišek K otlaba

ČESKÁ MYKOLOGIE — V ydává Cs. vědecká společnost pro m ykologii v A cademii, nak lad atelstv í ČSAV, Vodičkova 40, 112 29 P ra h a 1. — R edakce: V áclavské nám . 68, 115 79 P ra h a 1, tel.: 26 94 51 — 59. T iskne: T iskařské závody, n. p.. závod 5, S ám ova 12, 10146 P ra h a 10. — R ozšiřuje PNS. Inform ace o p řed p latn ém podá a o b jednávky p ři­ jím á každá adm inistrace PNS, pošta, doručovatel a PNS-ÚED P rah a. O bjednávky do zahraničí vyřizuje PNS — ústřed n í expedice a dovoz tisku P rah a, závod 01. ad m in i­ strace vývozu tisku, K afkova 19, 160 00 P ra h a 6. Cena jednoho čísla 8,— Kčs, roční p ředplatné (4 sešity) Kčs 32,—. (Tyto ceny jsou p latn é pouze pro Československo.) — D istribution rig h t in th e w estern co u n trias: K ubon & Sagner, P. O. Box 34 01 08 D-800 M iinchen 34, GFR. A nnual subscription: Vol. 42, 1988 (4 issues) DM 113,—. Toto číslo vyšlo v srpnu 1988. © Academ ia, P ra h a 1988

192

------------------------------------------------------------------------------------------------

pp*

^

M icrosphaera alphitoides. mikroskopu VÚ SH Brno.

—

K onídia 2100

X

J f J —

M i . »' ^ M i

H

a kleistotócium 1080 X . — Snim ky z rastrovacieho

<

^ K

&

jjJ

&

k

^ ,j s b

ě

^

L

Ě

^

m

m

Ě

|j ^ ^ M '

J H

^ S r i ^ ^ f f # 9 9

R

S

mim

,

■ ^ >m

B

^ b w

|k

M ^ ^ K ^ H ^ b in V jl

m ftjm

„>>

k-^B

j h

JI

£^jĚĚSKK*-m<m ■É HwPÉLáL5 HP .& & 9 B f l W

sg>

^

1«

Mam®,*,

HK^wF jĚLjM

^RH|

k k

»i

'^

f c r » W " ifcíři >i i r j C s ^ t i f l H * 3k* % ^ 2 ^>

—é^íítBMHt ^ilwf^BMÉ

SnRÉflL «flti-I¡r^ÉHB I ^ H g H i .

B

E^sgaHf,-,-i-- tk

llWBif ,^lll!^-^i7 r ” B

* ■■ ť i l ^ ^ w

¡Kafe g -*1

■ '*51

¡i -«■

ran*

Br -jH 1 9

l r l r ,A..

s

«•— i

M icrosphaera alphitoides. — Přívěsky 1080 x a vyprázdněné plodničky 560 x . — Snim ky z ra­ strovacieho m ikroskopu V Ú SH Brno.

< M

!!

Pokyny

p f i s p ě v a t e 1a m

České

mykologie

Redakce časopisu přijím á jen rukopisy vyhovující po strán ce odborné 1 form ální. Přispěvatelé nenh‘ se řídí při přípravě rukopisů těm ito pokyny. sky nebo slovenský psaný článek začíná českým nebo slovenským nadpisem , pod nímž f - vede překlad nadpisu v některém ze světových jazyků, a to ve stejném Jako je ab strak t >ř. souhrn na konci článku). Pod nadpisem následuje plné křestn í jm éno a příjm ení auto(autorů) bez akadem ických titulů a bez m ísta pracoviště. Články psané v cizím jazyce m usí t český nebo slovenský podtitul a a b strak t (popř. souhrn). 2. Původní práce m usí b ý t opatřeny pod jm énem a u to ra (autorů) krátk ý m abstraktem ve dvou jazycích, a to na prvním m ístě v Jazyku, v jakém je psaný článek. A bstrakt, který stručně a výstižně charak terizu je výsledky a přínos práce, nesm í přesahovat 15 řád ek stro ­ jopisu (v každém jazyku). 3. U důležitých a význam ných článků doporučuje se připojit krom ě ab strak tu ještě podrob­ nější souhrn na konci práce, a to v tém že jazyce, v kterém je a b strak t (a v odlišném než Je č lá n e k ); rozsah souhrnu je om ezen na 2 strany strojopisu. 4. Vlastní rukopis, tj. strojopis (30 řád ek na strá n k u po 60 úhozech na řádku, nejvýše s 5 opraveným i překlepy, šk rty nebo vpisy na stránku), m usí být psán černou páskou a nor­ m álním typem stro je (ne „perličkou“) ; za každým Interpunkčním znam énkem (tečkou, dvoj­ tečkou, čárkou, středníkem ) se dělá m ezera. P ři uváděni m akro- a m ikroznaků se přidržujte tohoto vzoru: (8—)10,5-12(—13,5) x 4-5 um (m ezery jsou pouze před a za znam énkem „x “ a před zkratkou m íry ; jen v angličtině se dělají tečky m ísto desetinných čárek). N epřipouští se psaní nadpisů a autorských jm en velkým i písm eny, prostrkávání písm en, podtrháváni nadpisů, slov či celých vět v textu apod. V eškerou typografickou úp rav u rukopisu pro tisk árn u provádí redakce sam a. A utor m ůže označit tužkou po straně rukopisu části, k teré doporučuje vysadit drobným písm em (petitem ) nebo podtrhnout přerušovanou čarou části vět, k teré chce zdůraznit. 5. L iteratura je citována na konci práce, a to každý záznam na sam ostatném řádku. Je-ll od Jednoho a utora citováno více prací, Jeho Jm éno se vždy znovu celé vypisuje, stejně Jako citace zkratky opakujícího se časopisu (nepoužívám e „lbidem “). Jm éna dvou autorů spojujem e latinskou zkratkou e t; u prací se třem i a více a u to ry se cituje pouze první autor a připoji ne et al. Za příjm ením násluduje (bez čárky) z k ratk a křestního jm éna (první písm eno s teč­ kou), pak v závorce letopočet vyjití práce, za závorkou dvojtečka a za ni název článku nebo knihy (nikoli p o d titu l); po tečce za názvem je pom lčka, celkový počet stra n knihy a m ísto vydáni. U vicedílných knižních publikací uvádím e před pom lčkou číslo dílu pom oci zkratk y vol. (= volum en), pokud není číslo dílu součástí titulu knihy. S tránky knihy citujem e se zkratkou p. (— pagina). U citování prací z časopisů následuje po pom lčce název časopisu (krom ě jednoslovných se užívá zkratek), dále číslo ročníku (bez vypisováni roč., vol., Band apod.), pak následuje dvojtečka a citace strá n ek celkového rozsahu práce. 6. P ravidla citování literatu ry , jakož i seznam vybraných periodik a jejich zkratek jsou za­ hrn u ty v publikacích, k teré vyšly jak o přílohy Z práv Cs. botanické společnosti při ČSAV - Zpr. Cs. Bot. Společ., P raha, 13 (1978), append. 1: 1—85, et 14 (1979), append. 1: 1—121. (Tyto publikace lze zako u p it v se k reta riá tu Cs botanické společnosti, B enátská 2, 128 01 P ra h a 2.) 7. P ři citováni ro čníku časopisu nebo dílu knihy používám e jen a rab sk é číslice. 8. D ruhové latin sk é názvy se píši s m alým písm enem , i když Je d ruh pojm enován po některém badateli, přičem ž háčk y a čárky se vypouštějí (např. Sclerotinia veselyi, Geastrum sm a ri ae). 9. P ři uváděni d a t sb ěrů píšem e m ěsíce výhradně řím ským i číslicem i (2. VI. 1982). 10. P ři citováni h e rb ářo v ý ch dokladů uvádějí se zásadně m ezinárodní z kratky h erb ářů (viz Index h erb ario ru m 1981; např. BRA — Slovenské národné m úzeum , B ratislava; BRNM — bo­ tanické odd. M oravského m uzea, B rn o ; BRNU - k atedra biologie rostlin přírod, fakulty UJEP, B rno; PRM — m ykologické odd. N árodního m uzea, P ra h a ; PRC — k atedra botaniky přírod. fak u lty UK, P ra h a ). Soukrom é h e rb áře citujem e nezkráceným příjm ením m ajitele (např. herb. Herink) a stejně n ezkracujem e h erb áře ústavů bez m ezinárodni zkratky. 11. P ři popisováni nových tax o n ů nebo nových kom binací a utoři se m usi přidržovat zásad posledního vydání m ezinárodních nom enklatorických pravidel - viz Holub J. (1968 et 1973): M ezinárodní kód botanické n o m enklatury 1966 a 1972. — Zpr. Cs. Bot. Společ., P raha, 3, append. 1, et 8, append. 1; tý k á se to převážně uvádění typů a správné citace basionym u. 12. A dresa a u to ra nebo jeho pracoviště se uvede až na konci článku pod citovanou literaturou. 13. Ilustrační m ateriál (kresby, fotografie) k článkům se čísluje průběžně u každého článku zvlášf, a to arabským i číslicem i (bez zk ratek obr., fig., apod.) v tom pořadí, v Jakém m á být uveřejněn. Fotografie m usí být dostatečně kon trastn í a ostré, perokresby (tuší) nesm í být příliš jem né; všude Je třeb a uvádět zvětšení. T ext k ilustracím se píše na sam ostatný list. 14. S eparáty p rací se tisknou na účet au to ra ; na sloupcovou korek tu ru a u to r poznam ená, ž&dá-li sep aráty a jak ý počet (70 kusů, výjim ečně i více). Redakce časopisu Česká m ykologie

!

j

i

' j

i \

i

P a rt 2 w as published on th e 10th M ay 1988 Cena 8,— K čs

I 46

238

I

ČESKÁ MYKOLOGIE

I

T he jo u rn al of th e Czechoslovak Scientific Society for Mycology, form ed for th e advancem ent of scientific and p rac tica l know ledge of th e fungi

I I

Vo l .

42

Part 3

A u g u s t 198 8

I

CONTENTS

I

K o t l a b a et Z. P o u z a r : Type studies of polypores described by A. P ilá t — 1.......................................................................................................................................129 M. S v r č e k : N ew or less k now n Discomycetes. X V III.................................. 137 E. Z á h o r o v s k á : P arasitisch er Pilz M icrosphaera und dessen ask o k arpisches S tadium auf den Eichen in der Slow akei. I I ................................................ 149 J. K l á n , Z. íí a n d a, J. B e n a d a et J. H o r y n a : Inv estig atio n of non-radio activ e Rb, Cs, and radiocaesium iin higher f u n g i .......................................... 158 A. K o c k o v á - K r a t o c h v i ,1o v á, E. S l á v i k o v á , E. K o v á č o Vs k á et W a i Y i n M o k : U nusually occurring y east-lik e organism s isolated from th e equ ato rial locality in th e basin of th e riv er A m azon . . . . 170 J. H e r i n k : O ctogenariae A nna P iláto v á ad s a l u t e m ! .......................................... 176 J. K u n e r t et K. L e n h a r t : Sexagenario Dr. M ilan H ejtm án ek ad sal u t e m ! ............................................................................................................................... 178 M. S v r č e k et Z. U r b a n : Ja ro m ír K lika — 100 J a h re von seinem G eb u rtsta g ................................................................................................................................187 References ........................................................................................................................ 190 With black and w hite photo grap h s: V. — VI. M icrosphaera alphitoides G riffon et M aublanc

I I I I I I I I I I I I I I I I I I

F.