Školní vzdělávací program zpracovaný podle RVP ZV
I. Název školního vzdělávacího programu: ŠVP ZV HARMONICKÁ ŠKOLA verze č. 4 č.j. 2 / 09-10 Název školy:
Základní škola J.A.Komenského Lysá nad Labem, okres Nymburk
Adresa školy, kontakty:
289 22 Lysá nad Labem, Komenského 1534; tel.: 325 551 220;
[email protected] www.zsjaklysa.cz
Ředitelka školy:
Mgr. Marie Nováková
Koordinátor tvorby ŠVP:
Mgr. Vlasta Karásková
Právní forma, IČO:
Příspěvková organizace, 616 32 244
Zařazení do sítě škol:
29. 2. 1996 IZO: 102 386 099 Red-IZO: 600 051 005
Zřizovatel:
Město Lysá nad Labem; Husovo nám. 23, 289 22 Lysá nad Labem, tel.: 325 551 120
Platnost dokumentu od: 1. 9. 2006 Platnost verze č.4 od: 1. 9. 2010
1
Obsah I. Název školního vzdělávacího programu: ŠVP ZV HARMONICKÁ ŠKOLA ......................................................................................................... 1 1.1. Přehled součástí školy............................................................................................................................................................................................... 3 1.2. Používané zkratky a vysvětlivky k ŠVP ................................................................................................................................................................... 3 II. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY .................................................................................................................................................................................... 3 2.1. Velikost školy ........................................................................................................................................................................................................... 3 2.2. Vybavení školy a podmínky ke vzdělávání podle ŠVP ............................................................................................................................................ 4 2.3. Charakteristika pedagogického sboru ....................................................................................................................................................................... 4 2.4. Charakteristika žáků ................................................................................................................................................................................................. 5 2.5. Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce ........................................................................................................................................................ 5 2.6. Spolupráce s rodiči a dalšími subjekty ..................................................................................................................................................................... 6 III. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU HARMONICKÁ ŠKOLA ...................................................................... 7 3.1. Cíle školy: ................................................................................................................................................................................................................. 7 3.2. Profil žáka ZŠ J.A.Komenského ............................................................................................................................................................................... 9 3.4. Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním ........................................................................................................... 13 3.5. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním ...................................................................................................................................................... 14 3.7. Prevence sociálně patologických jevů a minimalizace šikany na základě minimálního preventivního programu (MPP) ..................................... 16 3.8. Začlenění průřezových témat .................................................................................................................................................................................. 17 IV. UČEBNÍ PLÁN ........................................................................................................................................................................................................ 20 4.1. Učební plán pro 1. – 9. ročník ................................................................................................................................................................................ 20 4.2. Poznámky k učebnímu plánu .................................................................................................................................................................................. 22 4.3. Doplňkové výchovně vzdělávací akce školy .......................................................................................................................................................... 24 V. UČEBNÍ OSNOVY .................................................................................................................................................................................................... 25 VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY ......................................................................................................................................... 25 6.1. Pravidla pro hodnocení žáků .................................................................................................................................................................................. 25 6.2. Vlastní hodnocení práce školy ................................................................................................................................................................................ 28 6.3. Pravidla hodnocení a klasifikace žáků ZŠ .............................................................................................................................................................. 29 6.3.1. Pravidla hodnocení a klasifikace žáků základní školy .................................................................................................................................... 29 6.3.2. Zásady klasifikace ........................................................................................................................................................................................... 31 6.3.3. Klasifikace chování ......................................................................................................................................................................................... 32 6.3.4. Výchovná opatření .......................................................................................................................................................................................... 33 6.3.5. Kritéria pro klasifikaci a stanovení klasifikačního stupně............................................................................................................................... 34 6.4. Alternativní formy hodnocení................................................................................................................................................................................. 41 6.5. Výstupní hodnocení ................................................................................................................................................................................................ 43 6.6. Sebehodnocení ........................................................................................................................................................................................................ 44
2
1.1. Přehled součástí školy ZÁKLADNÍ ŠKOLA ŠKOLNÍ DRUŽINA ŠKOLNÍ KLUB
IZO 102 386 099 IZO 113 700 164 IZO 150 012 870
kapacita 550 žák kapacita 150 dětí kapacita 50 žáků
1.2. Používané zkratky a vysvětlivky k ŠVP ŠVP ZV – školní vzdělávací program základního vzdělávání RVP ZV – rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Průřezová témata OSV - osobnostní a sociální výchova VDO – výchova demokratického občana VEG - výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech MKV – multikulturní výchova ENV - environmentální výchova MDV - mediální výchova ETV – etická výchova FG – finanční gramotnost projekt PT- průřezové téma MV - mezipředmětové vztahy V textu se používá obecný pojem žáci –míní se tím žáci a žákyně; žák – míní se tím žák a žákyně; stejným způsobem se používá pojem učitel-pedagog – míní se učitel-učitelka a pedagog-pedagožka. U vzdělávacích předmětů jsou dominantní kompetence rozvíjené v uvedeném ročníku (ročnících) psány tučně. Rozpracované očekávané výstupy vyjadřují, co žák konkrétně zvládá. II. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1. Velikost školy ZŠ J.A.Komenského plně organizovaná škola s 1. až 9. ročníkem(se 2-3 třídami v paralelním ročníku). Školu navštěvují žáci z Lysé nad Labem a dalších devíti okolních obcí, z nichž dojíždí autobusy. Areál školy je umístěn blízko centra města, přesto se nachází v klidné části. Školu tvoří komplex osmi panelových pavilonů ze 70. let 20. století. Pavilony využívá ZŠ J.A.Komenského, ZŠ bývalá speciální a Obchodní akademie. Z areálu je vchod do zařízení umožňujícího stravování žáků, studentů i zaměstnanců škol. Nyní jej provozuje firma Scolarest.
3
2.2. Vybavení školy a podmínky ke vzdělávání podle ŠVP V pavilonech ZŠ J.A.Komenského jsou kmenové třídy i několik odborných pracoven. V jednom pavilonu jsou tři tělocvičny, ve dvou cvičí žáci naší školy, žáci ZŠ speciální a praktické i ZŠ B. Hrozného. Jedna tělocvična je k dispozici pouze pro OA. U školy přes silnici je městem nově vybudované hřiště s umělým povrchem určeným k atletickým disciplínám a hřiště pro kolektivní sporty. K dispozici je i zázemí se šatnami a sociálním zařízením. Škola má světlé, široké chodby, esteticky a účelně vyzdobené pracemi žáků. Ve všech třídách I. stupně jsou koberce, pro možnost her a relaxace. 1. – 2. (3.) třídy jsou umístěny v samostatném pavilonu, což zajišťuje klid pro práci malým dětem. Na II. stupni máme v současnosti samostatnou pracovnu výtvarné výchovy, hudební výchovy, učebnu PC, fyziky, kuchyňku, přírodovědnou pracovnu, přírodovědnou laboratoř, pracovnu pro děti se specifickými učebními potřebami a pro děti nadané, dílnu a na I.stupni pracovnu hudební výchovy. Ta ovšem svými malými rozměry neodpovídá požadavkům výuky. V současnosti připravujeme budování další pracovny vybavené PC, pro běžnou výuku nám chybí po jednom PC ve všech třídách. V současné době je dokončena kompletní rekonstrukce pavilonu B, ostatní pavilony školy a hygienická zázemí školy postupně renovujeme. Vzhledem k situování pavilonů je nutné do všech oken instalovat žaluzie. Postupně měníme nábytek ve třídách, aby odpovídal hygienickým normám. Ve stejné situaci jsme s osvětlením tříd, kde měníme klasické žárovky za zářivky. Provádíme postupné výměny tabulí za větší, kvalitnější a modernější, případně za interaktivní tabule. V prostorách mezi pavilony je nově vybudovaná Přírodovědná učebna a přírodovědná stezka pro všechny žáky. Pro děti ve školní družině jsou na trávě instalované různé prolézačky. Na školním dvoře žáci využívají stůl pro stolní tenis i koš pro basketbal a branky na malou kopanou. Přestávky mohou trávit žáci ve třídách nebo na chodbě, kde jsou odpočinkové koutky. Žáci školy mohou chodit na svačiny do Scolarestu, kde je zajištěn pitný režim. Po vyučování nebo v době polední přestávky mohou být žáci ve školním klubu, kde využívají školní knihovnu, hrají stolní tenis nebo pracují v Informačním centru na PC- mají zde přístup na internet. Vedeme žáky k zodpovědnosti, vzděláváme je pro budoucí život, a proto ve škole od roku 2000 nezvoníme. Vyučující mají své zázemí v kabinetech, kde jsou 2-4 pedagogové. Všichni využívají společnou sborovnu; zde jsou pro práci učitelů 3 PC s tiskárnami, scannerem a volným přístupem na internet. Tady jsou umístěny také materiály pro primární prevenci drog a dalších návykových látek, pedagogové využívají jednu místnost na pavilonu D jako jednací místnost pro rozhovory s rodiči. Ve velkých kabinetech jsou PC, nyní začíná být naléhavý nákup základního nábytku pro učitele, který se postupně musí obnovit. 2.3. Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor tvoří přes 30 pedagogů, většina z nich patří do mladších věkových skupin. Vysoké procento vyučujících je plně kvalifikovaných, několik učitelů pracuje na částečný úvazek, kterými se řeší zástupy za mateřskou dovolenou. Ve škole pracují asistenti pedagoga, osobní asistentky, výchovná poradkyně, metodik prevence sociálně patologických jevů, školní 4
psycholog a jeden učitel vyučující zdravotní tělesnou výchovu. Počet i skladba pedagogického sboru se mění, škola se nachází blízko Prahy, v Lysé je několik škol, obyvatelstvo migruje za prací nebo za bytem. Téměř všichni vyučující na I. stupni, vyučující českého jazyka na II. stupni a jedna vyučující matematiky absolvovali kurz reedukace poruch učení. 12 pedagogů absolvovalo základní kurz OSV, 4 se vzdělávají a pracují s dětmi podle metodiky Začít spolu, 3 paní učitelky vyučují genetickou metodou čtení a psaní, několik učitelů je proškoleno k využití Montessori prvků ve vyučování. Všichni učitelé jsou proškoleni v problematice týmové spolupráce a multikulturní výchovy, prevence a minimalizace šikany MIŠ, kritického myšlení, práce s PC programem Bakalář a práce s interaktivní tabulí. Škola má družinu se sedmi vychovatelkami, z nichž jedna zajišťuje provoz školního klubu. V budově školy je dislokované pracoviště Pedagogicko psychologické poradny Nymburk, Pedagogicko psychologické poradny Apla. 2.4. Charakteristika žáků Většina žáků má trvalé bydliště v Lysé nad Labem, další dojíždí z okolních obcí. Máme zkušenosti se vzděláváním žáků, jejichž rodiče dlouhodobě pracují a žijí v zahraničí, dětí cizích státních příslušníků. Díky vzdělanosti pedagogů velmi dobře zvládáme individuální přístup k žákům, máme dobré zkušenosti s integrací žáků se SPUCH, dětí s jiným zdravotním postižením, vzděláváme žáky podle individuálních vzdělávacích plánů. Ti jsou integrováni v běžných třídách a pracují na své osobní maximum podle IVP. Při přijetí cizinců bude zjištěna úroveň znalosti ČJ a dle toho případně vytvořen IVP. Při počtu více jak 10 cizinců ve škole může být vytvořen dle uvážení ŘŠ samostatný předmět ČJ pro cizince. 2.5. Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Škola byla vybrána jako pilotní škola do celostátního projektu MIŠ(minimalizace šikany); jsme pilotní školou projektu Dokážu to? – Trvalá obnova školy. Vzdělávání v těchto projektech absolvuje vždy několik vyučujících; získáváme v seminářích velmi přínosné zkušenosti a poznatky důležité pro naši každodenní praxi. Jsme členy Kruhu spolupracujících škol, Klubu ekologické výchovy, ve výuce používáme materiály vydávané nadací Tereza a MRKEV. Od školního roku 2008/2009 jsme začlenili na I. stupni program Zdravé zuby. ZŠ J.A.Komenského je fakultní školou MFF UK Praha, chodí k nám na pedagogickou praxi studenti i z jiných fakult a ředitelé škol na manažerskou praxi v rámci funkčního studia. Škola získala grant z ESF v oblasti Celoživotního vzdělávání pedagogů; pedagogický sbor vytváří projekty na průřezová témata RVP ZV a vzděláváme se v klíčových kompetencích společně s kolegy dvou partnerských škol. Pedagogové pravidelně připravují pro žáky výchovně vzdělávací projekty, zaměřené na spolupráci, samostatnost a podporu dobrých vztahů ve třídách. Jako pilotní škola projektu ,,Dokážu to?” máme zájem na širokém uplatnění osobnostní a sociální výchovy v celé práci školy. Organizujeme školy v přírodě, sportovní a lyžařské kurzy, Kluby mladého diváka. Škola každoročně pořádá místní i okresní 5
sportovní soutěže, okresní kola Fyzikální olympiády, školní kola olympiád v Čj, M, D a přírodopise. Pro žáky od roku 2003 ve spolupráci s občanským sdružením Semiramis zajišťujeme lektory (vyškolenými Prev-centremPraha) na systematické semináře Primární prevence sociálně patologických jevů, které žáci absolvují postupně od VI. do IX. ročníku. V roce 2004 jsme navázali kontakty s gymnáziem v Gižycku v Polsku. V rámci spolupráce realizujeme výměnné pobyty žáků za doprovodu pedagogů; žáci bydlí v rodinách a zdokonalují se v cizím jazyce. Konverzační jazyk je angličtina nebo němčina. S touto formou spolupráce máme velmi dobré zkušenosti, i když byla z polské strany na čas pozastavena skupinová výměna žáků. 2.6. Spolupráce s rodiči a dalšími subjekty Osobní kontakt rodičů s vyučujícími umožňují pravidelné konzultace pro rodiče, konané 2x ročně po pedagogické radě. Dvakrát ročně třídní učitelé zvou rodiče na třídní schůzky. Rodiče dostávají na začátku školního roku Zpravodaj v elektronické podobě, který jim přináší informace týkající se organizace školního roku, změn ve škole i ve školské legislativě. Další informace rodiče mohou čerpat z webových stránek školy, při Dnu otevřených dveří, kdy navštěvují vyučovací hodiny a odpoledne prohlídku školy s výkladem. Někteří vyučující organizují pro rodiče odpolední dílny, tématická posezení společně s dětmi. Zapsaní prvňáčci absolvují s rodiči Šťastný start, což je projekt, který pomůže rodičům i dětem zpříjemnit vstup do školy, seznámit se s jejím prostředím i s paní učitelkami. Před Vánocemi se již tradičně setkáváme na velké školní akci Vánoční jarmark v prostorách školy. Spolek rodičů žáků Základní školy JA Komenského v Lysé nad Labem podporuje finančně účast žáků na soutěžích, nákup knih pro práci dětí, nákup vybavení tříd a podobně. Dobré vztahy rozvíjíme s další ZŠ ve městě a okolí při sportovních utkáních, doprovodu žáků na soutěže apod. Školská rada pracuje při naší škole od 1. 10. 2005. Máme tak možnost, aby byl se školou zřizovatel blíže seznámen. Zřizovatele se snažíme o všem dění ve škole pravidelně informovat a úzce s ním spolupracovat. Již tradiční je Slavnost prvního vysvědčení (pro prvňáčky) a slavnostní předávání pamětních listů žákům IX. tříd na Městském úřadě Lysá nad Labem. Velmi dobrou spolupráci máme s Městskou knihovnou Lysá nad Labem, kam chodí naši žáci na besedy, žáci 1. tříd jsou zde pasováni na čtenáře. Ve spolupráci s DDM Nymburk vedou naši pedagogové zájmové kroužky pro žáky školy. Další nabídku kroužků máme od společnosti Rytmik, se kterou spolupracujeme od roku 2014. Spolupracujeme s Domovem Na Zámku, Pečovatelskou službou v Lysé nad Labem, Ústavem sociální péče v Milovicích. Dobrým partnerem nám je PPP, APLA (specializované centrum pro děti s Aspergerovým syndromem a poruchami autistického spektra), kurátoři na MěÚ Lysá nad Labem, dětští lékaři v našem obvodu i pracovníci Policie ČR a Městské policie Lysá nad Labem. K poradenským službám pro žáky, rodiče i učitele zřízeno Školní poradenské pracoviště. Členy jsou speciální pedagog, školní psycholog, výchovný poradce a metodik prevence. Orientuje se především na preventivní, diagnostické, intervenční a 6
metodické činnosti ve prospěch žáků, rodičů a učitelů.
III. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU HARMONICKÁ ŠKOLA – vzdělávací, výchovnou a volnočasovou různorodostí, pestrostí a všestranností bude ZŠ J.A.Komenského naplňovat cíle svého vzdělávacího programu, a tím bude společně s rodinou podporovat harmonický vývoj osobnosti žáků po celou dobu plnění jejich povinné školní docházky. Části ŠVP I.STUPEŇ
1.období SPOLEČNĚ ZAČÍNÁME, HRAJEME SI A OBJEVUJEME 2. období: VÝPRAVY ZA POZNÁNÍM II. STUPEŇ HLEDÁM SI SVOU CESTU, VÝPRAVY NEKONČÍ Myšlenková linie ŠVP Na základě vlastní pečlivě provedené analýzy práce pedagogů, hodnocení jejich práce rodiči a bereme-li v úvahu prostorové a materiální možnosti školy i ochotu, s jakou se vyučující věnují integrovaným žákům a dětem ve svém volném čase, potom je název našeho ŠVP HARMONICKÁ ŠKOLA jistě oprávněný. Využíváme zkušeností pedagogů z práce se žáky ve třídách s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů, ze tříd s rozšířenou výukou tělesné výchovy, ale i zkušenosti s integrací žáků základní školy speciální na základní školu, integrací žáků základní školy se vzdělávacím programem ZŠ a s tvorbou individuálních vzdělávacích plánů mimořádně nadaných dětí. Protože chceme vytvářet šance pro všechny žáky školy, není náš ŠVP specificky zaměřen. Individuální rozvoj žáků ŠVP podporuje prioritami školy, nabídkou volitelných předmětů a volnočasovými aktivitami. 3.1. Cíle školy: 1. Naplnění všech cílových kompetencí – základní, povinný cíl. 2. Otevřený individuální přístup k žákům. 3. Zapojení rodičů do chodu školy. 4. Prevence sociálně patologických jevů a minimalizace šikany. 5. Pestrá nabídka volnočasových aktivit. 6. Realizování projektů, sportovních a tématických soustředění. 7. Vytváření zdravého a estetického prostředí. 8. Rozvoj komunikace, tvořivosti, komunikačních dovedností a práce s ICT. 7
9. Otevřený přístup i k dalším partnerům a rozvoj spolupráce s nimi. 10.Vedení žáků důsledně slovem i vlastním příkladem k ohleduplnosti a slušnosti. PRIORITY ŠKOLY: Otevřený individuální přístup k žákům. Prevence sociálně patologických jevů a minimalizace šikany. Rozvoj komunikace, tvořivosti, komunikačních dovedností a práce s ICT. Výchovné a vzdělávací strategie obecně Otevřený individuální přístup k žákům budeme naplňovat zadáváním úkolů přiměřených možnostem dětí, individuální péčí věnovanou žákům, podporou jejich snahy při školní práci. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami budou mít zadávané úkoly takovým způsobem, aby na jejich výkon neměla vliv jejich porucha. Každý žák bude hodnocen individuálně vzhledem ke svému pokroku tak, aby cítil osobní podporu pedagogů. Chceme vytvořit co nejlepší vzdělávací podmínky nejen pro žáky nějakým způsobem znevýhodněné, ale i pro žáky nadané. Jim pomůžeme rozvíjet talent diferencovanou výukou (popř.vypracováním individuálního vzdělávacího plánu), nabídkou volitelných předmětů i volnočasovými aktivitami školy, které by zvláště žákům se speciálními vzdělávacími potřebami svou pestrostí měly pomoci vyrovnat náročnost výukových předmětů. Prevence sociálně patologických jevů a minimalizace šikany je pro pedagogy ZŠ J.A.Komenského velmi důležitý faktor tvorby příznivého školního klimatu. Budujeme ve škole bezpečné prostředí, protože je podmínkou zdravého fyzického, psychického i intelektuálního vývoje dětí. Pedagogové jsou vyškoleni v celostátním pilotním projektu MIŠ (minimalizace šikany), využíváme poznatky seminářů Multikulturní výchovy a semináře Týmové práce (v obou byl proškolen celý pedagogický sbor). Máme zpracovaný traumatologický plán řešení šikany a první pomoci dětem, pokud bychom měli podezření na ubližování mezi žáky školy. Všichni pedagogičtí pracovníci školy jsou s ním seznámeni a provozní zaměstnanci byli poučeni. Jedině v bezpečí se žáci budou cítit v pohodě, potom mohou podávat při práci dobré výkony, vzájemně spolupracovat a pomáhat si. Osobnostní a sociální výchova, semináře primární prevence, projekty zaměřené na tvorbu třídního kolektivu a výměnné jazykově zaměřené pobyty s partnerskou školou v Polsku i tradiční Olympijský den pomáhají tvořit příznivé školní klima. Škola má pro žáky školy trvale pestrou škálu volnočasových aktivit, denně otevřený školní klub: IC s počítači, knihovna, klubovna. Tím vytváříme předpoklady pro smysluplné trávení volného času všech žáků školy. Škola má zpracovaný Minimální preventivní program prevence. 8
. Rozvoj komunikace, tvořivosti, komunikačních dovedností a práce s ICT budeme realizovat používáním metod, které dávají možnost ke komunikaci mezi žáky (týmová práce, diskuse třídy, tvorba hypotéz, argumentace ke svému názoru, vlastní sebehodnocení žáků). Tvořivost podporujeme přípravou, zpracováváním a tvorbou prezentací projektů, se kterými máme bohatou zkušenost. Vedle třídních projektů, začínajících již v 1. třídě, žáci pracují na celoškolních projektech tématicky vycházejících z průřezových témat RVP ZV. Učí se získávat informace z různých informačních zdrojů, zpracovávat je, prezentovat ústně nebo písemně, při prezentaci je důležitá i výtvarná stránka a nápaditost, týmová práce. K práci s ICT jsou děti vedeny od vstupu do školy (kroužky) přes využití ve výukových předmětech (zdroj informací, výukové programy, tvorba prezentací, referátů, zpracování laboratorních prací) po výuku informatiky (volitelný předmět) i informačních a komunikačních technologií. Komunikaci podporujeme i posílením hodinové dotace českého jazyka a anglického jazyka, volitelným seminářem z českého jazyka a nabídkou tří volitelných cizích jazyků. Žáci na principu dobrovolnosti mohou v 9. ročníku, případně 5. ročníku, zpracovat na téma, které si zvolí, tzv. Absolventskou práci. Podle vybraného oboru budou své práce konzultovat s příslušnými vyučujícími- konzultanty. V závěru školního roku proběhnou prezentace prací před spolužáky, učiteli a rodiči. Autoři absolventských prací získají certifikát absolventa a absolventské tričko. 3.2. Profil žáka ZŠ J.A.Komenského
Žák je vybaven klíčovými kompetencemi. Přebírá zodpovědnost za své chování, vzdělávání, je cílevědomý. Má tolerantní a vnímavý vztah k lidem, přispívá k vytváření dobrých mezilidských vztahů. Spolupracuje, otevřeně komunikuje, používá asertivitu a respektuje autoritu. Používá reálného sebehodnocení a odhaduje životní situace. Má osvojeny základní morální hodnoty a rozhoduje se podle nich. Projevuje úctu ke kulturnímu, historickému dědictví a současnému umění. Má pozitivní vztah k přírodě a podporuje trvale udržitelný rozvoj. Vytváří si zdravý životní styl. Má zdravé sebevědomí a sebeúctu. 9
3.3. Výchovné a vzdělávací strategie Klíčové kompetence Jakým způsobem se na ZŠ J.A.Komenského např. rozvíjejí Kompetence k učení Důsledný individuální přístup k žákům při výuce a při hodnocení žáků. žák je motivován Vedení žáků k objektivnímu sebehodnocení. Učitelé vyžadují od žáků vedení portfolií k celoživotnímu učení, z různých předmětů a poskytují žákům zpětnou vazbu. osvojuje si základní Při výchovně vzdělávacím procesu používáme metody kritického myšlení. strategie učení Považujeme za důležité, aby žáci zvládli dobře techniku čtení, četli s porozuměním, pracovali s různými zdroji informací, učili se informace získávat a zpracovávali je. Rozvoj čtenářské dovednosti posilujeme četbou a rozborem reálných textů ze života dětí, žáky vedeme k tvorbě čtenářských deníků a referátů z přečtených knih. Vedeme žáky k samostatné tvořivé práci ve vyučování i v domácí přípravě. Podporujeme vlastní iniciativu žáků pro prezentaci dovedností a vědomostí z oblastí jejich zájmů, které rozšíří probírané učivo. Pomáháme žákům v přípravě na soutěže a olympiády z oblasti jejich zájmů a talentu. V 9. ročníku žáci mohou zpracovat tzv. Absolventskou práci, kterou dle domluvených pravidel prezentují před spolužáky, pedagogy a rodiči. Kompetence k řešení Vytváříme pro žáky situace k tomu, aby formulovali vlastní názor, podpořili jej problému argumenty, prezentovali ho a obhájili navrhované řešení. žák si rozvíjí logické Při výuce se snažíme, aby problémové úlohy vycházely především z praktického myšlení, života. Při práci s portfoliem žáka umožňují učitelé práci s chybou. učí se řešit problémy, Učíme žáky, aby si vlastní práci dokázali plánovat, uměli spolupracovat ve skupině, využívá poznatky aby používali různé zdroje informací. Internet je ve školním klubu přístupný všem z různých oblastí k řešení žákům školy. problémů Projektové dny připravujeme tak, aby dávaly dětem možnost řešit problémové situace. Připravujeme předmětové soutěže v průběhu školního roku- formy kvizů, hlavolamů apod. Při výchovně vzdělávacím procesu používáme metody kritického myšlení. Seznamujeme žáky s postupy řešení problémů (např. v případě šikany, při kontaktu s návykovými látkami, při řešení osobních problémů – schránka důvěry, bezplatná telefonní linka pro žáky, metodik prevence, pomoc ostatních dospělých). Učitelé aktivně podporují fungování Školního parlamentu, vybavují žáky dovednostmi potřebnými při řešení problémů, nabízíme žákům možnost podílet se na přípravě akcí 10
pro mladší spolužáky v případě žáků vyšších ročníků. Kompetence Vedeme žáky ke kultivované komunikaci se spolužáky, pedagogy a všemi dospělými komunikativní ve škole i mimo ni. Při výchovně vzdělávacím procesu používáme metody kritického žák se snaží všestranně a myšlení. Učíme žáky formulovat vlastní názor, nacházet argumenty, prezentovat jej kultivovaně komunikovat spolužákům a diskutovat o něm s nimi podle předem domluvených pravidel. Vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení, k toleranci odlišného názoru. Organizujeme jednání žákovského parlamentu a přednesu relací ve školním rozhlase, dále vybízíme ke komunikaci při práci na projektech k průřezovým tématům, učitelé radí žákům, jak úkol nejlépe zvládnout. Prostřednictvím výuky OSV vytváříme dobré, vstřícné komunikační prostředí. Žákům je ke komunikaci poskytnuta také schránka důvěry a telefon s bezplatnou linkou pro žáky školy. Vytváříme podmínky ke komunikaci pomocí internetu se studenty z evropských škol (mail, skype,…), osobní komunikaci umožňujeme při sportovních soutěžích se školou B. Hrozného v Lysé nad Labem a ostatních škol. 9. ročníky připravují ve spolupráci s učiteli Tv pro mladší spolužáky Olympijský den. Podporujeme komunikaci mezi žáky na výjezdních seminářích, kterých se účastní buď všechny třídy z ročníku, nebo třídy z různých ročníků. V učebním plánu jsme zařadili u povinné výuky prvního cizího jazyka hodinu konverzace angličtiny pro většinu tříd a nabízíme modelové konverzační situace. Komunikaci je věnován projektový den průřezového tématu Mediální výchova, podle předem domluvených pravidel se žáci učí komunikovat, vytváříme možnost mediálních sdělení, nabízíme analýzu textu, rozbor televizních a rozhlasových sdělení, atp.
11
Kompetence sociální a personální žák spolupracuje, učí se sebeúctě a ohleduplnosti k druhým lidem
Sociální a personální kompetence rozvíjíme při výuce osobnostní a sociální výchovy, na projektových dnech, výjezdních seminářích a sportovních soustředěních. Ve výuce se střídá individuální a skupinová práce, žáky vedeme ke vzájemné pomoci. Při výchovně vzdělávacím procesu používáme metody kritického myšlení. Vedeme žáky k dodržování společně dohodnutých pravidel. Upřednostňujeme spolupráci před soutěží. Organizujeme semináře primární prevence Semiramis pro II. stupeň, ve výuce OSV i ostatních předmětů vedeme žáky odmítavému postoji k návykovým látkám, šikaně a všemu, co narušuje zdraví a dobré mezilidské vztahy. Své dovednosti prokazují žáci IX. tříd při Absolventské práci, kterou prezentují dle předem daných pravidel veřejně před spolužáky, pedagogy a rodiči.
Kompetence občanské žák se rozhoduje svobodně, ale chová se a jedná zodpovědně
Třídní učitelé podporují a organizují ve svých třídách třídní samosprávy, ve kterých pomáhají žákům vytvářet si pravidla chování a spolupráce ve třídě a nést za jednání odpovědnost. Všichni učitelé pomáhají žákovskému parlamentu, spolupracujeme s Městským úřadem. Seznamujeme žáky s jejich právy a povinnostmi a vyžadujeme jejich dodržování. Při výchovně vzdělávacím procesu používáme metody kritického myšlení. Žáky poučujeme o zásadách první pomoci a provádíme její základní nácvik, zdůrazňujeme jim význam dodržování dopravních předpisů cyklisty i chodce. Vedeme žáky k respektu k individuálním rozdílům- rasa, náboženské vyznání, národnost, barva pleti – při projektovém dnu Multikulturní výchovy i průběžně. Zprostředkováváme žákům přiměřenou formou poznávání života v jiných zemích a vedeme je k úctě k jejich kultuře. Projektový den Environmentální výchovy završuje vedení žáků k zodpovědnému nakládání se životním prostředím, učíme žáky třídit odpad a chovat se ekologicky. Pestrou nabídkou volitelných předmětů a volnočasových aktivit pomáháme rozvoji jejich schopností a dovedností a tím i při profesní orientaci. Žáky se snažíme aktivně zapojit do oblasti Člověk a svět práce volbou praktických témat. Při výchovně vzdělávacím procesu používáme metody kritického myšlení. K doplnění výuky využíváme praktické exkurze. Vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení. Na škole pracuje výchovný poradce pro volbu povolání, který spolupracuje s
Kompetence pracovní žák rozvíjí schopnosti a dovednosti a využívá je při profesní orientaci
12
úřadem práce a třídními učiteli IX. ročníků.
3.4. Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je třeba z důvodu jejich zdravotního postižení nebo jiného znevýhodnění uplatňovat při vzdělávání speciálně pedagogické zřetele, metody a postupy. Vytváříme podnětné, pozitivní a vstřícné školní prostředí umožňující žákům rozvíjet jejich vnitřní potenciál, směrovat je k celoživotnímu učení, odpovídajícímu pracovnímu uplatnění a podporovat jejich širokou sociální integraci. Škola umožňuje vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami s pomocí metod, postupů, forem a prostředků, které odpovídají jejich potřebám. Využíváme vhodné kompenzační a didaktické pomůcky, speciální učebnice, speciální výukové programy, podle individuální potřeby zajišťujeme pomoc asistenta pedagoga. Do péče o tyto žáky zařazujeme speciální pedagogickou péči – logopedická péče, komunikační a sociální dovednosti. Pomoc při identifikaci speciálních vzdělávacích potřeb a následném vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami poskytuje se souhlasem rodičů PPP v Nymburce. Podmínky vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami uskutečňujeme formou individuální integrace. Při vytváření individuálního vzdělávacího plánu a realizaci vzdělávacího procesu vycházíme z konkrétních speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Vzdělávání žáků vychází ze zákona č.561/2004 Sb., § 16, § 18, § 19 a § 20. Při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami zejména: respektujeme individuální potřeby každého žáka a na jejich základě vypracujeme individuální vzdělávací plán uplatňujeme princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu (při organizaci činností, při stanovování obsahu, forem i metod výuky, při hodnocení) zabezpečujeme odbornou výuku předmětů speciálně pedagogické péče - logopedie uplatňujeme různé učební styly 13
umožňujeme žákům používat potřebné a dostupné kompenzační pomůcky uplatňujeme vhodné prostředky a formy komunikace spolupracujeme s odborným poradenským zařízením umožňujeme působení asistenta ve třídě v případě potřeby a v souladu s právními předpisy tolerujeme možnosti a individuální pracovní tempo žáka spolupracujeme s rodiči, zapojujeme je do tvorby individuálních vzdělávacích plánů podporujeme nadání a talent dětí se speciálními vzdělávacími potřebami vytvářením vhodné nabídky volitelných předmětů a s využíváním odpovídajících metod při výuce. Klasifikace je prováděna podle Pravidel hodnocení a klasifikace žáků ZŠ. 3.5. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Do této skupiny patří žáci, kteří z prostředí sociálně nebo kulturně a jazykově odlišného od prostředí, v němž vyrůstají žáci pocházející z majoritní populace. Žáci z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním a ekonomickým postavením jsou častěji ohroženi sociálně patologickými jevy, proto všem těmto žákům věnujeme specifickou péči v rozsahu, který potřebují. Hlavním problémem při vzdělávání žáků z kulturně odlišného prostředí již od vstupu do školy je ve většině případů nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka. Zvýšenou pozornost proto věnujeme osvojení českého jazyka. Podmínky pro vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Pro úspěšné vzdělávání žáků z kulturně odlišného prostředí je důležitým činitelem především učitel, který své žáky a jejich rodinné prostředí dobře zná, dovede volit vhodné přístupy a vytvářet ve třídě i ve škole příznivé společenské klima. Dále uskutečňujeme výukové postupy vhodné pro rozmanité učební styly žáků a různé způsoby organizace výuky( projektové dny), přizpůsobujeme výuku potřebám, zájmům a zkušenostem žáků různých kultur, etnik a sociálního prostředí. Pro úspěšné vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním zabezpečujeme tyto podmínky: individuální nebo skupinovou péči organizujeme Šťastný start – projekt pro přípravu předškoláků ke vstupu do školy pomoc asistenta učitele odpovídající metody a formy práce specifické učebnice a materiály pravidelnou komunikaci a zpětnou vazbu spolupráci s psychologem, speciálním pedagogem, sociálním pracovníkem, popřípadě dalšími odborníky. Klasifikace je prováděna podle Pravidel hodnocení a klasifikace žáků ZŠ. 14
3.6. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Pro rozpoznávání a rozvíjení mimořádného nadání má základní vzdělávání zcela zásadní význam. Tato etapa je dostatečně dlouhá pro systematické sledování žáků, pro rozpoznávání jejich nadání, pro vhodnou motivaci a rozvoj jejich nadání i pro možnost jejich uplatnění v konkrétních činnostech. Tito žáci vyžadují specifickou péči a pomoc ze strany školy i rodiny, především při stimulaci a vytváření vhodných podmínek. Identifikace nadání Identifikace mimořádného nadání je dlouhodobý proces. Uplatňujeme při něm různé metody, především pozorování žáků ve školní praxi, rozbor výsledků jejich práce, hodnocení testů a úloh, rozhovory se žáky a jejich rodiči. Pomoc s identifikací a následnou péčí o mimořádně nadaného žáka nám se souhlasem rodičů poskytuje PPP v Nymburce. Specifika mimořádně nadaných žáků: žák svými znalostmi přesahuje stanovené požadavky má problematický přístup k pravidlům školní práce a mívá tendence k vytváření vlastních pravidel jeho sklony k perfekcionalismu a s tím související způsob komunikace s učiteli může být kontroverzní vytváří si vlastní postup při řešení úloh, které umožňují kreativitu není příliš ochoten spolupracovat v kolektivu rychle se orientuje v učebních postupech čtení a počítání zvládá už v předškolním věku mívá zvýšenou motivaci k rozšiřování základního učiva do hloubky, především v těch předmětech, v nichž využívá své nadání. Vytváření vztahové sítě u mimořádně nadaných dětí Vytváření vztahové sítě je u mimořádně nadaných žáků ovlivněno jejich osobnostní strukturou. Mívají silnou tendenci k introverzi, problémy spojené s perfekcionalizmem, zvýšenou kritičnost k sobě i k okolnímu světu a specifický druh humoru. Tyto faktory velmi ovlivňují utváření vztahů k vrstevníkům. Stává se, že se vlivem nepodnětného a málo vstřícného prostředí, se žák uzavře do vnitřního světa svých schopností a odmítá s okolním prostředím vrstevníků komunikovat. Tato situace je častá vzhledem k tomu, že mezi nadanými žáky je mnoho introvertů se špatnou sociální přizpůsobivostí. Vyhovuje jim omezená komunikace s okolím nebo je u nich patrná větší tendence ke komunikaci s věkově staršími. Nadaní žáci mají často strach, že se jim nepodaří začlenit se do komunity, ke které se věkově vztahují. Dochází k tomu, že se jejich snaha o včlenění se do přirozené vrstevnické skupiny spojuje s tendencí popření vlastních schopností. Pro vytváření pozitivního klimatu je zapotřebí dostatek vnímavosti okolí ke specifikům žáka. Možné úpravy způsobů výuky mimořádně nadaných žáků Při vzdělávání mimořádně nadaných žáků by měl způsob výuky těchto žáků vycházet důsledně z principů individualizace a 15
vnitřní diferenciace. Pedagogicko-organizační úpravy: individuální vzdělávací plány doplnění, rozšíření a prohloubení vzdělávacího obsahu zadávání specifických úkolů zapojení do samostatných a rozsáhlejších prací a projektů vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech účast ve výuce některých předmětů se staršími žáky přeřazení žáka do vyššího ročníku dle § 17, odst. (3) Zákona 561/2004 Sb. Klasifikace je prováděna podle Pravidel hodnocení a klasifikace žáků ZŠ.
3.7. Prevence sociálně patologických jevů a minimalizace šikany na základě minimálního preventivního programu (MPP) Preventivní program školy v celé šíří zasahuje do výuky a chodu školy. Ve výuce se odráží hlavně v předmětech Prvouka, Občanská a rodinná výchova, Osobnostně a sociální výchova, Přírodověda a Přírodopis a Výchova ke zdraví. Prevence sociálně patologických jevů a zlepšení klimatu školy je jedním z primárních cílů školy. Naše škola je pilotní školou celorepublikového programu MIŠ, který je zaměřen na mapování, rozpoznání, prevenci a řešení problémů se šikanou a celorepublikového dlouhodobého projektu ”Dokážu to”, jehož hlavní náplní je Osobnostně a sociální výchova, a který je směrován na zvýšení odolnosti žáků vůči sociálně patologickým jevům. Minimální preventivní program, který je přílohou, je každoročně aktualizován s tvorbou plánu školy na příslušný školní rok, na základě potřeb žáků, které jsou pravidelně mapovány. Za velmi důležité v oblasti prevence pokládáme využití volného času. V rámci výuky mají žáci možnost využít široké nabídky volitelných předmětů, které si volí podle svých zájmů. Ve spolupráci s DDM v Nymburce nabízíme dětem rovněž možnost výběrů celé řady zájmových kroužků, které jsou realizovány v budově školy našimi pedagogy. V odpoledních hodinách mohou děti trávit volný čas v Klubu, kde je jim přístupná školní knihovna a informační centrum s napojením na Internet a herna. V 6. ročnících se týdně s jednohodinovou dotací vyučuje Osobnostní a sociální výchova. Několikadenní semináře Osobnostní a sociální výchovy jsou žákům 6. ročníků nabízeny na začátku školního roku. Jsou cíleny na vztahové a komunikační dovednosti. Vícedenních seminářů se mohou zúčastnit i žáci 7., 8., a 9. ročníků. Ty jsou organizovány ve spolupráci s občanským sdružením Semiramis, zaměřeným na primární prevenci, spolupracujícím s PREV CENTREM Praha. Do programu školy je zahrnuto pět projektových dnů. Jejich obsah vzchází z průřezových témat – Multikulturní výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova a 16
Mediální výchova. Mezi nabízené aktivity patří i celá řada výjezdů, exkurzí, besed a kulturních akcí pro žáky školy. 3.8. Začlenění průřezových témat Obsah průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova je náplní předmětu Osobnostní výchova, vyučovaném v 6. ročníku a přesahuje i do obsahu všech předmětů vyučovaných na I. a II. stupni. Další průřezová témata / Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova / jsou vždy obsahem projektových dnů. Jejich časová dotace je započtena do učebního plánu, každé téma na I.st. 4 hodiny a na II. st. 5 hodin. Vyučujícím se započítává do úvazku časová dotace projektů, které vedou. Projektové dny budou rozmístěny rovnoměrně v celém školním roce. Jejich přesné stanovení bude vždy rozhodnuto při zpracovávání plánu práce pro příslušný školní rok. Průřezová témata jsou zpracována na základě grantu EU na Celoživotní vzdělávání pedagogů za spolupráce učitelů třech partnerských škol. Postupem od první do deváté třídy projde každý žák všemi úrovněmi a obsáhne celé průřezové téma. Ve všech předmětech, když probírané téma nebo způsob práce budou vyhovovat určitému průřezovému tématu, bude některý okruh tohoto tématu do výuky zařazen- viz.osnovy předmětů. průřezová témata s okruhy Mediální výchova Tematické okruhy receptivních činností Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti Tematické okruhy produktivních činností Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu
1.
2.
X
X
Environmentální výchova
1.
3.
4.
X
X
5.
6.
X
X
7.
8.
9.
X
X
X Žáci vydávají školní časopis (od 2.-9.třídy) Žáci aktivně pracují ve školním parlamentu (od 5.- 9. třídy) 2. 17
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Ekosystémy Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí
X X
X
X
Multikulturní výchova Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ Princip sociálního smíru a solidarity
1.
2.
3.
X
X
X
Výchova demokratického člověka Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování
1. X
Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena kreativita Sociální rozvoj Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace Kooperace a kompetice Morální rozvoj Řešení problémů
1.
2.
X
X
4. X
X
X
5. X
6.
X
X
X
7.
8.
9.
X
X
X
8.
9.
X
2. X
3. X
4. X
5.
6.
7.
X
X
X X X
3.
4.
X
X
5.
6.
X
X
7.
8.
X
X
9.
X X X
X X
X
X X
X
X 18
X
X
X
X
X
a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika
X
19
X
X
X
IV. UČEBNÍ PLÁN 2015/2016 4.1. Učební plán pro 1. – 9. ročník Školní vzdělávací program Harmonická škola Povinné vyučovací předměty 1. ročník Celkem Vzdělávací obor Vzdělávací oblast 2. 3. 4. 5. na ročník ročník ročník ročník I.stupni 7+2 7+2 7+2 7 7 41 Český jazyk a Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk (35+6) literatura 0+1 0+1 3 3+1 3+1 13 Cizí jazyk Anglický jazyk (9+4) 4 4+1 4+1 4+1 4+1 24 Matematika a Matematika a její aplikace Matematika (20+4) její aplikace 1 1 Informační a Informační a komunikační technologie Počítačové dovednosti komunikační technologie Člověk a jeho svět
2
2
2
3
3
12
Člověk a jeho svět
Hudební výchova
1
1
1
1
1
5
Hudební výchova Výtvarná výchova Tělesná výchova Člověk a svět práce
Výtvarná výchova
1
1
1
2
2
7
Tělesná výchova
2
2
2
2
2
10
Člověk a svět práce
1
1
1
1
1
5
21
22
24
25
26
118
20
Člověk a jeho svět
Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce Celková časová dotace
Povinné vyuč. předměty
Český jazyk Anglický jazyk Konverzace v Aj Německý jazyk Ruský jazyk Francouzský jazyk
6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.roční Celkem Vzdělávací na obor k II.stupn i 4 4 4 3+2 17 Český jazyk a (15+2) literatura 3+1 3 3 3 13 Cizí jazyk (12+1) 0 0+2 0+2 0+2 6 Další cizí (0+6) jazyk
Matematika
4
4
4
3+2
17 (15+2) 2(1+1) 12 (11+1)
Počítačové dovednosti Člověk a společnost
2+1
3
1+1 3
3
Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis
2 2 2
1+1 2 2
1 1+1 1 1
2 2 1 1
Hudební výchova
1
1
1
1
Výtvarná výchova
2
2
1
1
Osobnostní výchova
0+1
-
-
-
Výchova ke zdraví
-
0+1
1
1
Tělesná výchova
2
2
2
2
Člověk a svět práce Povinně volit. předměty
1 1
1 1
0+1 2
1 2
8 celk.11 4 (3+1) 6
29
30
31
32
122
7 (6+1) 4 (3+1) 6 6 celk.23 4 6 celk.10 1 (0+1) 3 (2+1)
21
Vzdělávací oblast
Jazyk a jazyk. komunikace
Jazyk a jazyk. komunikace
Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Dějepis + Člověk a společnost Výchova k občanství Fyzika Člověk a příroda Chemie Přírodopis Zeměpis Hudební výchova Výtvarná výchova
Umění a kultura Průřezová témata
Výchova ke zdraví Tělesná výchova
Člověk a zdraví Člověk a svět práce Disponibilní časová dotace Celková časová dotace
Disponibilní časová dotace
Možno využít: I.stupeň 14 hodin II.stupeň 24 hodin
I.stupeň Český jazyk 6 hod. Anglický jazyk 4 hod. Matematika 4 hod. Celkem
14 hodin
II.stupeň Český jazyk Anglický jazyk Matematika Osobnostní výchova Volitelné předměty Počítačové dovednosti Fyzika Chemie Člověk a svět práce Výchova ke zdraví Člověk a společnost Další cizí jazyk
Celkem
2 hod. 1 hod. 2 hod. 1 hod. 6 hod. 1 hod. 1 hod. 1 hod. 1 hod. 1 hod. 1 hod. 6 hod.
24 hodin
4.2. Poznámky k učebnímu plánu Český jazyk V prvním ročníku má předmět komplexní charakter. Od 2. ročníku se postupně začleňuje komunikační, slohová a jazyková výchova. Předmět je posílen v 1.– 3. a 9. ročníku o 2 hodiny z disponibilní časové dotace. Pro žáky s hlubším zájmem o Čj je připraven Seminář českého jazyka (6. – 9. ročník) a Literárně-dramatický seminář (6. – 9.r) dle personální možností školy. Anglický jazyk Vyučuje se od 1. ročníku, posílen ve 2.,4., 5. a 6. ročníku o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Pokud je ve třídě vyšší počet žáků než 24, v rámci ročníku se dělí na skupiny o přibližně stejném počtu žáků. Seminář Konverzace v Aj (9. ročník) je nabízen žákům s hlubším zájmem o tento předmět. Matematika Předmět je posílen v 2. – 5. a 9. ročníku o 1 hodinu, a v 9. ročníku o 2 hodiny z disponibilní časové dotace. Žáci zajímající se o Matematiku mohou využít nabídku semináře matematiky (6. ročník). Informatika Ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie je předmět Informatika, Počítačové dovednosti vyučován v 5. a 8. ročníku. Aplikace dovedností z předmětu využívají žáci ve více předmětech. Zájemci o výpočetní techniku se mohou zdokonalovat ve volitelném předmětu Informatika (6., 7. a 9. ročník). Pro žáky na I. stupni je nabízen počítačový kroužek. 22
Člověk a společnost Integrovaný předmět, který zahrnuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Dějepis a Výchova k občanství; časová dotace těchto dvou vzdělávacích oborů je sloučena. K upevnění svých znalostí mohou žáci navštěvovat Seminář společenských věd (6. – 9. ročník). Přírodopis Při výuce přírodopisu vycházíme z ekologického pojetí, žáci se seznamují postupně s ekosystémy. Rozšíření vědomostí a dovedností první pomoci se realizuje ve výchově ke zdraví na II. stupni. Žákům je nabízen Přírodovědný seminář (6. – 9. ročník). Člověk a jeho svět Do předmětu je zařazena také Péče o zdraví, nácvik základů první pomoci a program Zdravé zuby vždy podle úrovně žáků /dle ročníku/. Ve 4. ročníku absoluvují žáci kurz dopravní výchovy. Předmět obsahuje učivo přírodovědné a vlastivědné. Ve 4. a 5. ročníku se vyučují vždy v I. pololetí 2 hodiny přírodovědy a 1hodina vlastivědy; ve II. pololetí 1 hodina přírodovědy a 2 hodiny vlastivědy. Fyzika V 7. ročníku je na procvičování a upevňování učiva přidaná z disponibilních hodin 1 hodina. Chemie V 8. ročníku je na procvičování a upevňování učiva přidaná z disponibilních hodin 1 hodina. K rozšiřování a upevňování oboru Člověk a příroda mohou žáci využít Přírodopisní seminář se zaměřením na F a Ch (8. – 9. ročník). Osobnostní výchova V 6. ročníku se realizuje formou 1 disponibilní hodiny. Výchova ke zdraví Do 7. ročníku je přidána 1 disponibilní hodina. Člověk a svět práce Do 8. . - ročníku je přidána 1 disponibilní hodina. Žáci mohou upevňovat své znalosti a dovednosti v nabízeném semináři Dílny (8. – 9.r.) a Vedení domácnosti (6. r.). Tělesná výchova V 6. ročníku může být tělesná výchova vyučována koedukovaně, od 7. ročníku jsou na výuku rozděleni žáci na skupinu dívek a chlapců. Každý školní rok nabízíme žákům a rodičům výuku zdravotní tělesné výchovy pro I. i II. stupeň a Sportovní aktivity (6. – 9. ročník). Další cizí jazyk se vyučuje od 7.-9. ročníku s časovou dotací 2 hodiny týdně. Jedná se o jazyk německý, ruský a francouzský a o Konverzaci v Aj. Volitelné předměty Na volitelné předměty se rozdělují žáci do skupin na základě závazné přihlášky. Podle §5 odst. 4 vyhl. 48/2005 Sb. počet skupin a počet žáků se určuje podle prostorových, personálních a finanční podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 30, při výuce cizích jazyků nejvyšší 24( podle § 5 odst. 5).
23
Průřezová témata Obsah průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova je náplní předmětu Osobnostní výchova, vyučovaném v 6. ročníku a přesahuje i do obsahu všech předmětů vyučovaných na I. a II. stupni s časovou dotací 1hodina týdně jako předmět; má název Osobnostní výchova. Témata Osobnostní a sociální výchovy jsou součástí seminářů primární prevence a minimalizace šikany v 6.-9.ročníku, obsahují je také všechny Doplňkové výchovně vzdělávací akce školy. Další průřezová témata / Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova / jsou vždy obsahem projektových dnů. Jejich časová dotace je započtena do učebního plánu. Vyučujícím se započítává do úvazku časová dotace projektů, které vedou. Projektové dny budou rozmístěny rovnoměrně v celém školním roce. Jejich přesné stanovení bude vždy rozhodnuto při zpracovávání plánu práce pro příslušný školní rok. Rozšiřující výchovně vzdělávací aktivity školy jsou obsaženy v kapitole Doplňkové výchovně vzdělávací akce školy. Jsou každý školní rok nabídnuty žákům a jejich zákonným zástupcům; realizace závisí na jejich zájmu. Disponibilní časová dotace Její využití je vyznačeno v učebním plánu ve sloupci Celkem, vždy v závorce za znaménkem + ( např. +3 znamená posílení o 3 hod./týdně z disponibilní časové dotace). Z této dotace jsou dotovány volitelné předměty. V textu se používá obecný pojem žáci – míní se tím žáci a žákyně; žák – míní se tím žák a žákyně; stejným způsobem se používá pojem učitel-pedagog – míní se učitel-učitelka a pedagog-pedagožka. U vzdělávacích předmětů jsou dominantní kompetence rozvíjené v uvedeném ročníku (ročnících) psány tučně. Rozpracované očekávané výstupy vyjadřují, co žák konkrétně zvládá. 4.3. Doplňkové výchovně vzdělávací akce školy Celoškolní: Projektové dny s obsahem průřezových témat Školní vánoční jarmark Sportovní den (celoškolní sportovní klání ) Nabídka realizovaná podle zájmu dětí a rodičů: 1/ pro žáky II. stupně Jazykové zájezdy (Aj + Nj) do států EU 2/ I. stupeň Zapsaní žáci do1.třídy a jejich rodiče- projekt ŠŤASTNÝ START - seznámení s budoucími vyučujícími a prostředím školy
I. stupeň 24
1. roč. Poznávací projekt / tvorba školního kolektivu / - 2dny - září Jednodenní projekty: Pisálkův svátek Slavnost prvního vysvědčení Pasování na čtenáře 2.roč. Malý výtvarník / projekt Vv/ 2 - 5 dní Hlavička makovička / celoroční projekt – prolíná se všemi předměty / Autorské čtení /celoroční projekt – čtení + psaní / 3. roč. Já spisovatel / celoroční projekt tvůrčího psaní / Mladý píditel / člověk a jeho svět / - 1 - 3 dny - IV. čtvrtletí Zdolali jsme tisícovku / matematika / - 1 den 4. roč. Kurz dopravní výchovy - 2dny Hurá z lavic do přírody / přírodovědný seminář / - 3 dny - IV. čtvrtletí 5. roč. Cestou necestou…. / vlastivědný seminář / -5 dnů - IV. čtvrtletí II. stupeň 6. roč. První krok na II.stupni / seminář osobnostní a sociální výchovy, tvorba třídního kolektivu / - 2 dny - září Seminář primární prevence a MIŠ (minimalizace šikany) - 1 den 7. roč. Lyžařský kurz - 7 dnů Seminář primární prevence a MIŠ (minimalizace šikany) - 1 den 8. roč. Člověk v pohybu / sportovní soustředění: sport, anatomie, 1. pomoc /- 5dní Možná přijde i Koperník / přírodovědný seminář / - 1 - 3 dny Seminář primární prevence a MIŠ (minimalizace šikany) - 1 den 9. roč. Nebojme se míče / den míčových her / - 1 den Literárně historické toulky / humanitní seminář / - 2 dny Umění vážně i nevážně / Vv +Hv + tvůrčí psaní / - 1 den Seminář primární prevence a MIŠ (minimalizace šikany) – 1 den
V. UČEBNÍ OSNOVY Rozepsány v samostatných přílohách jednotlivě podle vzdělávacích okruhů a předmětů. VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6.1. Pravidla pro hodnocení žáků 25
Hodnocení dětí musí být v souladu s Úmluvou o právech dítěte, již přijalo 20. 11. 1989 Valné shromáždění OSN; se zákonem č.561/2004Sb.- školský zákon; s Vyhláškou č.48/ 2005Sb. o základním vzdělávání (dále Vyhláška o ZŠ) v platném znění, vychází i z Vyhlášky 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných . Způsoby hodnocení: Žáci jsou hodnoceni klasifikací, alternativně slovním hodnocením nebo kombinací klasifikace a slovního hodnocení. Slovní a kombinované hodnocení se provádí u žáků se specifickými výukovými potřebami na základě písemné žádosti zákonného zástupce. U každého předmětu hodnoceného slovně napíše vyučující pro možnost výpočtu průměru pro určení stupně celkového hodnocení do závorky klasifikaci (kterému klasifikačnímu stupni odpovídá uvedené slovní hodnocení) viz. Vyhláška o ZŠ §15. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Při jeho zařazení do základní školy je třeba vytvořit i podmínky pro vzdělávání tohoto žáka a tedy i pro jeho hodnocení. Úprava je individuální – podle postižení žáka. Rozhodnutí se provede po doložení zpráv z PPP, po rozhovoru se zákonnými zástupci, popř. i na základě zprávy od odborného lékaře za spolupráce výchovného poradce a třídního učitele s ředitelem školy. Použití slovního a kombinovaného hodnocení musí být projednáno pedagogickou radou na počátku školního roku, v němž se má slovní nebo kombinované hodnocení používat. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitelka školy. Kritéria hodnocení: Hodnotíme a klasifikujeme žáka z chování, výukových předmětů, předmětů praktického a výchovného zaměření; nepovinných předmětů a kroužků. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. Důležitou aktivizační a motivační funkci má využívání pochvaly. K uděleným opatřením k posílení kázně se přistupuje pouze tehdy, jestliže opatření k nápravě v průběhu pololetí byla neúčinná. Kritéria klasifikace chování žáků Při klasifikaci se hodnotí: dodržování školního řádu, dodržování pravidel slušného a ukázněného chování, přístupnost žáka výchovnému působení dospělých a jeho snaha o nápravu chyb a řešení případných problémů, úcta a respekt k pokynům všech zaměstnanců školy, plnění školních povinností, dodržování pravidel bezpečnosti, zdraví a ohleduplnosti ke spolužákům i dospělým. Výchovná opatření Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně jsou upraveny v §17 Vyhlášky o základní škole. Kritéria klasifikace žáků ve výukových vzdělávacích oblastech a oborech Ve školním vzdělávacím programu jsou vzdělávací oblasti a obory: Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Matematika a její aplikace, Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis, Seminář Čj a M, Seminář přírodovědných předmětů 26
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: pohotovost vykonávání požadovaných činností samostatnost a tvořivost při uplatňování osvojených poznatků a dovedností věcná správnost, přehlednost a výstižnost ústního a písemného projevu získávání, třídění a používání informací z různých zdrojů píle, zájem o vzdělávání sebehodnocení Kritéria klasifikace žáků ve vzdělávacích oblastech a oborech s převahou praktického zaměření Převahu praktické činnosti mají ve školním vzdělávacím programu vzdělávací oblasti a obory: Člověk a svět práce, Informatika, Informační a komunikační technologie, Vedení domácnosti, Dílny. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: a) vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem b) osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce c) využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech d) aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech e) kvalita výsledků činností, zájem o předmět a píle f) organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti g) dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí h) hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci i) obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel Kritéria klasifikace žáků ve vzdělávacích oblastech a oborech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají ve školním vzdělávacím programu vzdělávací oblasti a obory: Výtvarná výchova, Hudební výchova, Tělesná výchova, Osobnostní výchova, Výchova ke zdraví, Zdravotní tělesná výchova, Sportovní aktivity, Estetická výchova, projektové dny na průřezová témata. Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: a) stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu b) osvojení potřebných vědomostí, dovedností a jejich tvořivá aplikace c) poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti d) kvalita projevu, píle 27
e) vztah žáka k činnostem a zájem o ně f) estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k obecnému estetickému projevu v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví Detailní rozpracování hodnocení žáků je ve školním řádu v části: Pravidla hodnocení a klasifikace žáků ZŠ Informování zákonných zástupců žáka o prospěchu a chování průběžně prostřednictvím žákovské knížky, sešitu nebo pracovního sešitu - každý vyučující; třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů 1x měsíčně na konzultačních hodinách, které se nekonají v měsíci následujícím po vydání pololetního vysvědčení třídní učitelé na konci I. + III. čtvrtletí zápisem do žákovské knížky třídní učitelé 3x ročně na třídních schůzkách třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají dle dohody pouze v době mimo vyučování. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zákonným zástupcům žáka, nikoli veřejně. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně prostřednictvím žákovské knížky; třídního učitele informuje ústně. Zápisem klasifikace nebo hodnocení do sešitu, pracovního sešitu nebo žákovské knížky je sdělení pro rodiče považováno za doručené. 6.2. Vlastní hodnocení práce školy Oblasti a časové rozvržení, použité nástroje vlastního hodnocení: Sebehodnocení žáků bude prováděno průběžně; na I. stupni ústně, skupinově i individuálně se zdůrazněním pozitivní motivace dětí. II. stupeň – průběžně, dále vždy po skončení tématického celku minimálně 1x za čtvrtletí v každém předmětu; ústně, písemně( připraveným dotazníkem) nebo kombinací ústní a písemné formy. V cizích jazycích bude využívána forma portfolia. Žáci IX. ročníků si mohou vybrat dle vlastní volby předmět, ze kterého zpracují Absolventskou práci; vyučující podpoří žáky konzultacemi mimo vyučování. V červnu proběhnou prezentace prací se slavnostní certifikací absolventů Základní školy J.A.Komenského . Při řešení určitého konkrétního problému bude využívána ke zjišťování klimatu tříd spolupráce s PPP v nejbližším možném termínu. Vyučující si provedou 1x ročně (ve všech třídách, kde vyučují) sebereflexi, formou přiměřenou věku žáků. Dotazníky a závěry jsou určeny pouze pro příslušné pedagogy. Vzájemné hodnocení práce pedagogů a vedení školy, sebehodnocení pedagogů bude probíhat 1x za 2 roky: formou pohovoru s vedením školy nad zpracovaným Plánem osobního rozvoje / obsahuje plán vzdělávání, aktivity se žáky, hodnocení vedením školy a sebehodnocení /. 28
1x za 2 roky bude zadáno dotazníkové zjišťování klimatu školy a spokojenosti rodičů s prací školy agentuře SCIO. 1x za 2 roky SWOT analýza práce školy všemi zaměstnanci ZŠ J.A.Komenského. Cíle a kritéria vlastního hodnocení Cíl vlastního hodnocení: a) zjištění výsledků práce pro další rozvoj školy b) zjištění klimatu ve třídě nebo škole pro odhalení skrytých problémů pro možnost nápravy. Kritéria vlastního hodnocení: bezpečné klima pro žáky a jejich informovanost o poskytnutí případné potřebné pomoci prostor pro všestranný rozvoj dětí – tj. vnímání dětí jako partnerů, možnost se zlepšit, nachází podporu u učitelů, dobré vztahy mezi dětmi, vztahy mezi žáky a učiteli, individuální přístup, používání učebních pomůcek a vybavenost pracoven i PC, volnočasové aktivity práce učitelů – kvalita jejich práce, kultivované chování, další vzdělávání pedagogů, bezpečné klima pro práci spolupráce s rodiči – důvěra učitelům, pociťují skutečný zájem o děti ze strany pedagogů, dostatek informaci o dětech a o životě školy rozbor SWOT analýzy provedené se zaměstnanci školy. 6.3. Pravidla hodnocení a klasifikace žáků ZŠ Hodnocení dětí musí být v souladu s Úmluvou o právech dítěte, jíž přijalo 20. 11. 1989 Valné shromáždění OSN; se zákonem č.561/2004Sb.- školský zákon; s Vyhláškou č.48/ 2005Sb. o základním vzdělávání dále (Vyhláška o ZŠ), vychází i z Vyhlášky 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných. 6.3.1. Pravidla hodnocení a klasifikace žáků základní školy Pravidla hodnocení a klasifikace žáků jsou stanovena zákonem 561/2004Sb. § 51-53, dále §14-17 vyhlášky o ZŠ. Podle §15, odstavec 3 vyhlášky o ZŠ je prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech klasifikován těmito stupni: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný. Chování žáka je klasifikováno podle odstavce 1 těmito stupni: 1- velmi dobré 2 - uspokojivé 3 - neuspokojivé 29
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje podle § 15 odstavce 6 aktualizované vyhlášky č. 48/2005 Sb.: žák je hodnocen stupněm "prospěl s vyznamenáním", není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než "chvalitebný", průměr z povinných předmětů nemá horší než 1, 5 a jeho chování je velmi dobré; "prospěl", není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný"; "neprospěl", je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný", nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí, “nehodnocen“, není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. Hodnocení v zájmových útvarech. Škola může pro žáky organizovat zájmové kroužky. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se neklasifikují známkami, ale těmito stupni: -pracoval úspěšně -pracoval. Výše uvedené hodnocení upravuje §15 odst.8 Vyhlášky o ZŠ. Klasifikace ve volitelných a nepovinných předmětech se provádí dle bodu 6. Hodnocení žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, popř. vadou řeči lze zařadit do základní školy. Pak je třeba vytvořit i podmínky pro vzdělávání těchto žáků a tedy i pro jejich hodnocení. Úprava je individuální – podle postižení žáka. Rozhodnutí se provede po doložení zpráv z PPP, po rozhovoru s rodiči popř. i na základě zprávy od odborného lékaře za spolupráce výchovného poradce a TU s ředitelem školy. U žáka prvního až devátého ročníku s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitel školy o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zástupce žáka. Podmínky postupu do vyššího ročníku Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle § 52 odstavce 6 věty třetí školského zákona. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje. Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci 30
náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 15. října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník. Komisionální zkoušky §18- 23 Vyhlášky o základní škole Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník. 6.3.2. Zásady klasifikace Při klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu období zakolísat pro určitou indispozici. Uplatňuje přiměřenou náročnost vůči žákovi, hodnotí individuální pokrok bez srovnání s ostatními. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce dětí objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu; známka z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení žákova chování. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Učitelé vedou žáky systematicky k sebehodnocení. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky a zasláním školního nebo pracovního sešitu k podpisu. Tím je sdělení považováno za doručené. 31
Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek ústní zkoušení, písemné. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. Podklady ke klasifikaci se ve škole uchovávají do30.10. následujícího školního roku. Při klasifikaci používá učitel pět klasifikačních stupňů. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod. vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje. Vyučující zajistí zapsání známek také do katalogového listu a dbá o jejich úplnost. Do katalogového listu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole např. práce v žákovském parlamentu, sportovní reprezentace školy… Při určování stupně klasifikace v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období učitelé vyváženě hodnotí a promítají do klasifikace a hodnocení vědomosti, dovednosti, užívané postupy práce, práce s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka, berou v úvahu veškeré jim známé skutečnosti, které by mohly ovlivnit jeho výkon. Stupeň klasifikace se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Pouze pro vyjádření klasifikace na čtvrtletním hodnocení lze použít i mezistupně jako je například: 2- ;2 –3; 3+ apod. Podmínkou uzavření klasifikace za příslušné pololetí / při dlouhodobé nebo opakovaných krátkodobých absencích / je získání 50% známek z počtu, jaký mají maximálně spolužáci v jeho třídě / žáci bez větší absence /. Pokud žák nezíská 50% známek, potom: v I. + III. čtvrtletí není klasifikován; v I.+II. pololetí má posunutý termín klasifikace, což je neodkladně sděleno zákonným zástupcům. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají na pedagogické radě a neprodleně sdělí zákonným zástupcům žáka. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nemoci delší než jeden týden, žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací. Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí; učitel klasifikuje jen probrané učivo. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. Třídní učitelé případně výchovný poradce jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů nebo výchovného poradce na pedagogické radě. 6.3.3. Klasifikace chování Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními 32
učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel ukázněného chování školní řád, včetně dodržování vnitřních řádů školy během klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přistupuje pouze tehdy, jestliže opatření k nápravě v průběhu pololetí byla neúčinná. Kritéria pro klasifikaci chování jsou následující: dodržování školního řádu dodržování pravidel slušného a ukázněného chování přístupnost žáka výchovnému působení dospělých a jeho snaha o nápravu chyb a řešení případných problémů úcta a respekt k pokynům všech zaměstnanců školy plnění školních povinností dodržování pravidel bezpečnosti, zdraví a ohleduplnosti ke spolužákům i dospělým Klasifikační stupně: Stupeň 1 velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje pravidla ukázněného chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 uspokojivé Chování žáka je v rozporu s pravidly ukázněného chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele, důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 neuspokojivé Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly ukázněného a slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy nebo hodnocení klasifikačním stupněm, uspokojivé, dopouští dalších vážných přestupků. 6.3.4. Výchovná opatření Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně jsou upraveny v §17 Vyhlášky o základní škole. Třídní učitel, ředitel školy, zástupce obce může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné 33
ocenění dále jen "pochvala". Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou zápisu do žákovské knížky, na zvláštním formuláři školy, výjimečně v doložce na vysvědčení. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do katalogových listů. Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. Ředitel školy uděluje důtku po projednání v pedagogické radě. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy nebo školy. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do katalogového listu žáka, nezaznamenává se na vysvědčení. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně. 6.3.5. Kritéria pro klasifikaci a stanovení klasifikačního stupně Klasifikace ve vzdělávacích oblastech a oborech s převahou výukového zaměření. Ve školním vzdělávacím programu jsou vzdělávací oblasti a obory: Český jazyk a literatura, Cizí jazyk, Matematika a její aplikace, Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis, Seminář z Čj, Seminář z M, Seminář z přírodovědných předmětů. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: pohotovost vykonávání požadovaných činností samostatnost a tvořivost při uplatňování osvojených poznatků a dovedností věcná správnost, přehlednost a výstižnost ústního a písemného projevu získávání, třídění a používání informací z různých zdrojů píle, zájem o vzdělávání sebehodnocení Kritéria pro klasifikační stupně: Stupeň 1 výborný Žák pohotově vykonává požadované činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Jeho ústní a písemný projev je věcně správný, přehledný a výstižný. Žák získává, třídí, zpracovává a používá informace z různých zdrojů. Poznatky propojuje do vzájemných logických souvislostí. Pracuje s velkou pílí, jeví značný zájem o vzdělávání. Způsobem odpovídajícím jeho věku provádí sebehodnocení. Stupeň 2 chvalitebný Žák pohotově vykonává požadované činnosti. Samostatně a tvořivě nebo na podnět učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Jeho ústní a písemný projev 34
je celkem věcně správný, přehledný a výstižný. Žák získává, třídí, zpracovává a používá informace z různých zdrojů. Poznatky propojuje do vzájemných logických souvislostí s menšími nepřesnostmi. Pracuje s pílí, jeví zájem o vzdělávání. Způsobem odpovídajícím jeho věku provádí sebehodnocení. Stupeň 3 dobrý Žák při vykonávání požadovaných činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve věcné správnosti, přehlednosti a výstižnosti. Je schopen podle návodu učitele získávat, třídit, zpracovávat a používat informace z různých zdrojů. Poznatky propojuje do vzájemných logických souvislostí s nepřesnostmi, projevuje menší tvořivost. Občas projevuje píli, má menší zájem o vzdělávání, přiměřeným způsobem se hodnotí. Stupeň 4 dostatečný Žák při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V ústním a písemném projevu má vážné nedostatky ve věcné správnosti, přehlednosti a výstižnosti. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při získávání, třídění, zpracovávání a používání informací z různých zdrojů má i při vedení učitelem velké těžkosti. Poznatky velmi obtížně s pomocí vyučujících propojuje do logických souvislostí, nepracuje tvořivě. Projevuje velmi malou píli, téměř nemá zájem o vzdělávání. Má nízkou úroveň sebehodnocení. Stupeň 5 nedostatečný Žákova dovednost vykonávat požadované činnosti má podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s pomocí učitele. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve věcné správnosti, přehlednosti i výstižnosti. Nedokáže s dopomocí učitele získávat, třídit, zpracovávat a používat informace z různých zdrojů. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s podporou učitele. Neprojevuje žádnou píli ani tvořivost, nejeví zájem o vzdělávání. Není schopen se přiměřeně hodnotit. Klasifikace ve vzdělávacích oblastech a oborech s převahou praktického zaměření. Převahu praktické činnosti mají ve školním vzdělávacím programu vzdělávací oblasti a obory: Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie, Vedení domácnosti, Informatika, Dílny. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: a/ vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, b/ osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, c/ využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, 35
d/ aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, e/ kvalita výsledků činností, zájem o předmět a píle, f/ organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, g/ dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, i obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel Kritéria pro klasifikační stupně: Stupeň 1 výborný Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky, je pilný, jeví zájem o předmět. Způsobem odpovídajícím jeho věku provádí sebehodnocení. Stupeň 2 chvalitebný Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorního zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele, je celkem pilný, jeví zájem o předmět. Způsobem odpovídajícím jeho věku provádí sebehodnocení. Stupeň 3 dobrý Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. S pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele, občas je pilný, jeví menší zájem o předmět, přiměřeným způsobem se hodnotí. Stupeň 4 dostatečný 36
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci si dovede organizovat jen za soustavné pomoci učitele, málo dbá o pořádek na pracovišti. Má problémy s dodržováním předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele, neprojevuje píli, má malý zájem o předmět. Má nízkou úroveň sebehodnocení. Stupeň 5 nedostatečný Žák nemá zájem o práci, ani vztah k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s podporou učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nechrání životní prostředí. Nevyužívá hospodárně suroviny, materiál a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků, vůbec neprojevuje píli ani zájem o předmět. Není schopen se přiměřeně hodnotit. Klasifikace ve vzdělávacích oblastech a oborech s převahou výchovného zaměření. Převahu výchovného zaměření mají ve školním vzdělávacím programu vzdělávací oblasti a obory: Výtvarná výchova, Hudební výchova, Tělesná a sportovní výchova, Osobnostní a sociální výchova, Výchova ke zdraví, Žurnalistika, Zdravotní tělesná výchova, Sportovní aktivity, projektové dny na průřezová témata. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: a/ stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, b/ osvojení potřebných vědomostí, dovedností a jejich tvořivá aplikace, c/ poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, d/ kvalita projevu, píle e/ vztah žáka k činnostem a zájem o ně, f/ estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, g/ v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví. 37
Kritéria pro klasifikační stupně: Stupeň 1 výborný Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu, projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a péči o své zdraví, je velmi pilný. Způsobem odpovídajícím jeho věku provádí sebehodnocení. Stupeň 2 chvalitebný Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, péči o své zdraví a tělesnou zdatnost, je pilný. Způsobem odpovídajícím jeho věku provádí sebehodnocení. Stupeň 3 dobrý Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a péči o své zdraví, Je celkem pilný. Přiměřeným způsobem se hodnotí. Stupeň 4 dostatečný Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a péči o své zdraví, je velmi málo pilný. Má nízkou úroveň sebehodnocení. Stupeň 5 nedostatečný Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost a nepečuje o své zdraví, neprojevuje píli. Není schopen se přiměřeně hodnotit.
Komisionální zkoušky se konají v těchto případech: při přezkoušení žáka, má-li zástupce pochybnosti o správnosti celkové klasifikace při zařazování žáka do vyššího ročníku bez absolvování předcházejícího ročníku 38
při zkoušení žáka, který plní povinnou školní docházku v zahraničí nebo v zahraniční škole na území ČR při opravných zkouškách Informace zákonnému zástupci žáka o prospěchu a chování Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka každý vyučující průběžně prostřednictvím žákovské knížky, sešitu nebo pracovního sešitu; třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů 1x měsíčně na konzultačních hodinách, které se nekonají v měsíci následujícím po vydání pololetního vysvědčení; třídní učitelé na konci I. a III. čtvrtletí provádí zápisem do žákovské knížky; třídní učitelé 3x ročně na třídních schůzkách. MIMOŘÁDNĚ - třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají, dle dohody mimo vyučování. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně postřednictvím žákovské knížky; třídního učitele informuje ústně. Zápisem klasifikace nebo hodnocení do sešitu, pracovního sešitu nebo žákovské knížky je sdělení pro rodiče považováno za doručené. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným pozorováním práce žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i s pracovníky PPP nebo odbornými lékaři, rozbory se žákem a zákonnými zástupci žáka. Podklady pro klasifikaci tvoří: testy, referáty, prezentace, písemné práce, výsledky ústního zkoušení, projekty, výrobky, praktické a laboratorní úlohy, skupinové práce; přihlíží se k plnění domácích úkolů, vedení sešitů a práci v hodině. Zjišťování vědomostí a dovedností žáků je prováděno kombinací různých způsobů prověřování; probíhá průběžně v celém čtvrtletí, aby se nadměrně nenahromadilo v určitých obdobích. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. Zkoušení žáků je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě odborníkem. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky nejméně týden předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. Tyto zkoušky je možno provádět pouze z Čj, M a cizího jazyka. 39
Klasifikace a hodnocení žáků se specifickými vzdělávacími potřebami U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, či jinými zdravotními problémy, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření a odborných lékařů žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů klasifikace. Dětem a žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí, dovedností a stupně naplňování kompetencí volí učitel takové formy a druhy prověřování, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Dítě se smyslovým, tělesným či jiným zdravotním problémem nebude vystavováno úkolům, v nichž vzhledem ke svým potížím nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Klasifikace je provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být na žádost rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z cizích jazyků slovně a to jak v průběhu školního roku, tak i na pololetním a závěrečném vysvědčení. U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Dítě lze hodnotit slovně průběžně i na vysvědčení na žádost rodičů a po dohodě s odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Za určitých okolností může být pro dítě výhodnější klasifikace známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce, což může znamenat jak např. o jeden, tak i o několik stupňů. Ředitel školy může povolit, aby pro dítě se specifickými vzdělávacími potřebami byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální výukový plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné základy.
Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícími a rodiči dítěte; vypracovávají se krátce a rámcově 40
v písemné formě. Individuální plán spolu s vhodně volenými výukovými metodami tvoří základ integrace žáka do kolektivu spolužáků a vytváří mu předpoklady k získání základního vzdělání na běžné ZŠ důstojným způsobem, aby měl možnost zažít ve školní práci úspěch. Žák základní školy, který byl v příslušném předmětu hodnocen slovně, postupuje do vyššího ročníku, i když faktické znalosti z předmětu, ve kterém se porucha projevuje, odpovídají stupni klasifikace 5. Je-li reálná naděje, že při opakování ročníku dojde ke zlepšení poruchy, pak je žák na konci druhého pololetí hodnocen celkovým prospěchem "neprospěl" a opakuje ročník lze pouze jednou za příslušný stupeň. O všech pedagogických opatřeních jsou vždy informováni zákonní zástupci žáka. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. Žáci jsou systematicky vedeni ke spolupráci a rozvoji sebehodnocení. Veškerá rozhodnutí musí být vedena zájmem dítěte s vědomím, že úspěšnost je podmínkou zdravého vývoje osobnosti. Klasifikace mimořádně nadaných žáků Mimořádně nadaní žáci jsou klasifikováni kombinovaným způsobem hodnocení. Jejich klasifikace známkou se provádí podle všech výše uvedených kritérií v bodech 1. – 5.3. za předpokladu, že vyučující berou v úvahu přísně individuální hledisko podle nadání žáka. Slovní hodnocení vychází z následujících kritérií: sledování a vystižení osobního růstu žáka vyjádření, jak jeho znalosti, dovednosti a tvůrčí schopnosti přesahují stanovené požadavky dané v bodech 1. – 5. 3. tohoto předpisu 6.4. Alternativní formy hodnocení Žáci mohou být hodnoceni klasifikací, slovním hodnocením nebo kombinací klasifikace a slovního hodnocení. Slovní a kombinované hodnocení se provádí u žáků se specifickými výukovými potřebami na základě písemné žádosti zákonného zástupce. U každého předmětu hodnoceného slovně napíše vyučující (pro možnost výpočtu průměru pro určení stupně celkového hodnocení – prospěl s vyznamenáním, prospěl nebo neprospěl) do závorky klasifikaci kterému klasifikačnímu stupni odpovídá uvedené slovní hodnocení viz. Vyhláška o ZŠ §15. Použití slovního a kombinovaného hodnocení musí být projednáno pedagogickou radou na počátku školního roku, v němž se má slovní nebo kombinované hodnocení používat. Dle &15 odst.2 vyhlášky č. 48/2005 Sb. O základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky jsou výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, že: 1. je zřejmá úroveň vzdělávání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k vzdělávacím a osobním předpokladům žáka, k věku 41
žáka. 2. zahrnuje posouzení vzdělávacích výsledků žáka v jejich vývoji 3. ohodnocení píle žáka 4. jeho přístup k učení i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon 5. naznačení dalšího rozvoje žáka 6. zdůvodnění hodnocení 7. doporučení, jak předcházet dalším případným neúspěchům žáka a jak je překonávat Při slovním hodnocení žáka se uvádí: ovládnutí učiva předepsaného osnovami
úroveň myšlení
úroveň vyjadřování
úroveň aplikace vědomostí
píle a zájem o učení
ovládá bezpečně ovládá podstatně ovládá ovládá se značnými mezerami neovládá pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, je tvořivý uvažuje celkem samostatně, tvořivě menší samostatnost myšlení, menší stupeň tvořivosti nesamostatné myšlení, malá míra tvořivosti odpovídá nesprávně i na návodné otázky, není tvořivý výstižné, poměrně přesné celkem výstižné ne dost přesné vyjadřuje se s potížemi nesprávné i na návodné otázky spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se jen menších chyb s pomocí učitele řeší úkoly, překonává potíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává, praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele aktivní, učí se svědomitě a se zájmem učí se svědomitě 42
sebehodnocení
k učení a práci nepotřebuje větších podnětů malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné způsobem odpovídajícím jeho věku provádí sebehodnocení přiměřeným způsobem se hodnotí má nízkou úroveň sebehodnocení není schopen se přiměřeně hodnotit
36.5. Výstupní hodnocení Každý žák devátého ročníku, všichni žáci končící povinnou školní docházku v jiném než 9. ročníku a žáci hlásící se na víceletá gymnázia dostanou dle zákona č.561/2004Sb. k vysvědčení v I. Pololetí toho školního roku, kdy odchází ze ZŠ, výstupní hodnocení. Kritéria výstupního hodnocení jsou dána tiskopisem ,,Výstupní hodnocení ”, který je nedílnou součástí Pravidel hodnocení a klasifikace žáků ZŠ /viz. přílohy tohoto řádu/. Na tvorbě výstupního hodnocení se podílejí všichni vyučující v daném školním roce ve třídě. Učitelé vyplní tabulku každého žáka a třídní učitel zpracuje na základě těchto podkladů Výstupní hodnocení. Originál hodnocení dostává žák, kopie se přikládá s tabulkou výstupního hodnocení do katalogového listu žáka. Kvalita získaných znalostí a dovedností Ovládá učivo, je pilný a snaživý. 1 výborný Ovládá učivo s drobnými mezerami, zpravidla je pilný a celkem snaživý. 2 chvalitebný Ovládá učivo s mezerami, potřebuje časté podněty k práci. 3 dobrý Má závažné mezery ve znalostech, snaha a píle jsou malé i přes podněty. 4 dostatečný Učivo neovládá, podněty k práci jsou neúčinné. 5 nedostatečný Uplatňování znalostí a dovedností včetně komunikativních Uplatňuje znalosti a používá dovednosti samostatně, vyjadřuje se souvisle, výstižně a správně. 1 výborný Vyžaduje drobnou pomoc při uplatňování znalostí a používání dovedností, vyjadřuje se celkem výstižně a souvisle. 2 chvalitebný Vyžaduje pomoc při uplatňování znalostí a používání dovedností, vyjadřuje se ne vždy přesně a souvisle. 3 dobrý Přes pomoc uplatňuje znalosti a používá dovednosti se zásadními chybami, vyjadřuje se s obtížemi. 4 dostatečný 5 nedostatečný Neovládá znalosti a dovednosti a ani s pomocí je není schopen využít v praxi, vyjadřuje se se značnými obtížemi. Kvalita myšlení a práce s informacemi, samostatnost v učení a řešení přiměřeného problému 43
1 výborný 2 chvalitebný 3 dobrý 4 dostatečný 5 nedostatečný
Samostatný v myšlení, tvořivý, chápe souvislosti, dokáže pracovat s informacemi, vyhledat je, samostatně se učit. Uvažuje logicky, umí pracovat s výstupy své práce. Celkem samostatný a tvořivý, při práci s informacemi potřebuje drobnou pomoc s jejich tříděním nebo interpretaci, stejně tak při učení. V myšlení méně samostatný, tvořivý a pohotový, potřebuje pomoc při práci s informacemi, často napodobuje ostatní. V myšlení málo samostatný, obtížně chápe souvislosti, při práci s informacemi zásadně chybuje, se samostatným učením má značné problémy. Nesamotný v myšlení, nedokáže pracovat s informacemi, nedokáže se samostatně učit.
Kvalita spolupráce Dokáže spolupracovat. 1 výborný Při spolupráci vyžaduje drobnou podporu nebo pomoc. 2 chvalitebný Při spolupráci potřebuje podporu a pomoc. 3 dobrý Při spolupráci potřebuje výraznou podporu nebo pomoc. 4 dostatečný I přes výraznou podporu nebo pomoc nedokáže spolupracovat s ostatními. 5 nedostatečný Ohleduplnost a tolerance k jiným lidem Žák je tolerantní a ohleduplný k ostatním, respektuje jejich individualitu. 1 výborný Žák je v podstatě tolerantní a ohleduplný k ostatním, ne vždy respektuje jejich individualitu. 2 chvalitebný Žák bývá tolerantní a ohleduplný s občasnými výkyvy, má problémy s respektováním individuality. 3 dobrý Žák je většinou netolerantní a neohleduplný, chybí mu vůle respektovat individualitu. 4 dostatečný Žák není tolerantní a ohleduplný, nerespektuje individualitu. 5 nedostatečný Chování 1 výborný 2 chvalitebný 3 dobrý
Žák dodržuje pravidla slušného chování a ustanovení školního řádu. Je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Chování žáka je v rozporu s pravidly slušného chování a s ustanovením školního řádu, žák se dopouští závažných přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopouští se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně hrubým způsobem narušuje výchovně vzdělávací činnost školy.
6.6. Sebehodnocení 44
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Klade na sebe vysoké nároky Má na sebe přiměřené nároky Podceňuje své schopnosti Přeceňuje své schopnosti Dokáže se objektivně hodnotit Snaží se o sebehodnocení Nesnaží se o sebehodnocení Není schopen sebehodnocení
45
