»^^^B
~^^^T
/I
/I
A S A R Y K,
EHO ŽIVOT A
DÍLO.
NAPSAL J.
U D«
FRANTIŠEK VESELÝ.
1918.
NÁKLADEM GUSTAVA DUBSKÉHO V
PRAŽ E. Za 2
K krom
drah. pirážky.
h /
MASARYK, JEHO ŽIVOT A DÍLO NAPSAL
JUDR. FRANTIŠEK VESELlí
J
1Q18.
JÁKLADEM GUSTAVA DUBSKÉHO V PRAZE.
/
MARl6'y/6
^^
DB
TiSÍ'FM
ROV. LESCHINQRA V PRAZE.
Životopis, Tomáš Masaryk
narodil se
7,
bezna 1856 v H»koího Josefa
d«níné jako prvorzený syn panského
manželky Terezie, rodilé Kropáktvé. Na míst, kde stával jeho rodný dm, kovárna p, 121 v Hodonín, stojí nyní nmecká díví škola obecná a mšfanská. Otec jeho, Josef Masaryk, jako panský služebník byl pidlován do rzných dvor na císaském
Masaryka
a j»ho
panství hodonínském, a proto
sthoval. v
V
Hodonín,
asto
s
rodinou svojí se
roce 1852 byl v Mutnicích, v roce 1853 r.
1856 v ejkovicích,
r.
1858 na
ejí,
1862 v Hodonín, Obec-
r, 1859 opt v ejkovicích a r. nou školu navštvoval Tomáš nejprve v Hodonín
pak hlavn v ejkovicích.
V
letech
a
1861 až 1863 byl
žákem nmecké reálky v Hustopeích,
z
níž mínil
jít
do ústavu uitelského. Ale poátkem r. 1864 jeho rodie od myšlenky, aby se Tomáš stal uitelem, psát a kreslit, a ponvadž se na reálce nauil ve Vídni, zámenictví umlému má urili, že se uit
upustili
pkn
Tomáš
s
novým zamstnáním
íšil,
že
bude dlat
stra
se
mu
líbila.
nebo úkolem se
umlé
byl
spokojen, nebot se
práce, a také kožená zá-
Brzy, však spokojenost jeho mizela,
jeho bylo jen, toit klikou u stroje, kterým
vyrábly podkovy na
boty. Jiný soudruh
dlal dírky
Když pak mu ješt spoluue kterýs ukradl knihy, kterými se Tomáš utšoval, zastesklo se mu a odešel z uení dom, k rodim, kteí práv bydleli na eji. Jejich soused Beneš byl kováem, a proto šel Tomáš do uení na kováství. Bylo mu tehdy práv 14 let a ml se uit dva roky, a pak ml jít do Vídn na podkováský kurs, Kováství se chlapci líbilo, byl dost silný a nemyslil už na to, že by ml se emesla sejít. Kdysi nesl dv putynlíy vody od studn do kodo
tch
podkov.
várny a tu ho zahlédl bývalý jeho uitel Ludvík, došel k jeho matce a pemluvil tak
Hustopee,
z
ji,
aby chlapce
nadaného nenechali pi emesle, nýbrž aby ho
opt na
uitelství.
To
se stalo, a
uitelství v ejkovicích.
16 let a mohl
pedmtm
jít
Ml
Tomáš
tam vykat, až by mu bylo
na uitelský ústav. Vyuoval všem
a vykládal starším
hochm
i
zaátky hvz-
dáství, zejména že slunce se netoí, nýbrž že se kolem
nho
dali
praktikoval na
stojí,
otáí. Hoši se pochlubili
a
zem
doma no-
vými vdomostmi, a z toho bylo rozhoení mezi jejich matkami. Poprvé už tehdy bylo Masarykovi vyteno, že kazí mládež, a pan dkan mu vzkázal, že se takovým vcem uit nesmí. Jako uitelský praktikant konal Ma-
saryk
i
funkce pohební,
Pi tch mu
kaplan
kdvw
špatn vyslovuje latinská slova. To Masaryka mrzelo a zaal se uit latine, pi emž ho piuoval kaplan. Ten poznal, že hoch je velmi nadaný a poradil vylkl, že
mu, aby
šel
na gymnasium, Tomáš, tehdy patnáctiletý,
udlal zkoušku
z
první tídy ua gymnasiu ve Strážnici
pak do druhé tídy nmeckého gymnasia v Brné (eského tehdy nebylo). Šel bez penz jako chudý student. Matka mu nesla výbavu, peiny a dva pecny chleba. Bydlel u obuvníka ješt se šesti jinými studfenty. Se svým domácím pánem chodil pozdji na socialistické schze v Brn- Živil se s poátku chlebem a švestkami, pozdji dostal hodiny, piuoval své spolužáky a tím si opatoval skrovnou výživu. Tak to šlo až do sexty, Masaryk ml sice ve a šel
—
škole drobné
potyky
profesory, ale ty
s
ncbof byl výborným studentem o2námiI katechetovi P. chodit ke zpovdi.
To
mu
neublížily,
(primusem).
Matji Procházkovi,
V sext
že nebude
byla ovšem neslýchaná vzpoura,
kterou P. Procházka, jinak ctihodný a šlechetný muž,
tžko
Herben v životopise Masarykov o tom vypravuje: »P, Procházka chápal, že v mladém lovku zuí rozpor mezi rozumem a, vírou, a že takový rozpor neléí se disciplinárním ádem. Nesalezl nic podezenesl, Dr.
lého v jeho okolí, naopak
pesvdil
se
znova a znova,
Masaryk je pímý, estný, pravdomluvný student. Masaryk nebyl atheista, vil v Boha a byl zbožný, byl že
však
Konen
kací,
(Hocheggcr,
Nmec),
Pro
nepíjemnosti.
zavolal
si
Masaryka
I>okazoval mu, že
by nemohl
jít
mu
editel
púscA>i
samé
ke zpovdi? Je to
Musí ji plnit, dokud je žákem. Až bude samostatný, a si dlá, co chce. Snad si nemyslíte, pravil Masarykovi, že já vím všem tm popským hokuspokusm? Ale jsem úedník, konám to, Kdo jedná proti svému pesvdení, je tašká (po nmeku lo znlo: Schuft) odpovdl Masaryk. editel sesínal a vrhl se po Masarykovi, chtje ho uhodit. Masaryk však nebyl nadarmo Slovák: odskoil, formalita.
—
!
kamen pohrabá
chytil u
a postavil se
ped
editele:
»Neopovažujte s€!«
Po
scén uprosted
Masaryk prošel na akademické gymnasium ve Vídni a tam dostudoval i maturoval v roce 1872, Jeho spolužáky tam byli bývalý pedseda ministerstva baron Beck a bývalý této
školního roku 1869
ministr spravedlnosti dr, Klein,
Zstal pak ve Vídni doval nejprve klasickou filosofii.
ml
Upoutal ho
i
na filosofické fakult, a filologii
ecký
filosof
stu-
(dva semestry) a pak Plato a vliv na
nho
vídeský filosof Franz Brentano, Také ve soukromým vyuováním, zejména v rodin policejního presidenta Le Moniera a v rodin gencr, rady anglorakouské banky Schlesingera, Po tri semestry byl starostou eského akademického spolku a uml už tak dobe rusky, že vyuoval ruštin. také
Vídni se
živil
v roce 137b
t£nt
doktorem
napsal o ncsinrtelnosli
dokioráí
sluclo\al rok
vzdélánim z
se
stal
dlela
v
slena
Na
to odejel
snoubenka do Ameriky k
sob
jej
pak odejel do Ameriky, snoubenkou.
Od satku
Po
TaiTi za
Garriguová
Charley
a v roce 1877
Masaryk do Vídn
a jeho
rodim.
Roku 1878 dokonil Masaryk svj o sebevražd, zadal
ri_KS'.ji
Plalonové.
na univcrsité' v Lipsku.
také
Brooklyna v Americe, Pilnuli k
se zasnoubili.
Práci
lilcsotie.
ueni
filosofické
kdež
habilitaní
satek
slavil
se svoji
toho pipojil ke svému
po americkém zvyku také
spis
fakult vídeské a
rodové
jméno
jraétiii
své
oholí
Garrigue, a podpisuje se Tomáš Garrigue Masaryk.
Tchán Masarykv byl editelem banky a zámožným mužem, ale ml 11 dtí, a proto manželé Masarykovi dostali od nho jen skrovný píspvek. Vychování dtí v rodin Garriguov bylo prosté, puriíánské. Také v roce 1878 ješt tžko Masaryk zápasil o c*.ístenci. Obživoval se soukromým vyuováním, a teprve pozdji se stal suplentem na gymnasiu v Leopoldov ve Víani, ale po nkolika msících se suplentury vzdal, ntraoha snésti školního byrokratismu, a
kondicemi. Jeho chcf snášela statené
s
opt
ním
se
živil
tyto strasti
životni,
Masarykova na vídeské universit byla Karel Konegen vydal jeho knihu: Der Selbstmord ak sociále MassenHabílitace
v roce 1879 schválena a nakladatel
prschcinung der modenien Civilisation (Sebevražda jako
hromadný zjev sociální moderní civilisace.) Od inl Masaryk jméno ve svt vdeckém.
Když pak a o
doby
eská
universita
pednášet
o filosoíii,
v roce 1881 byla zízena
v Praze, byl vyzván, aby šel na ni
I
prázdninách 1882 se Masaryk, muž dvaalicítilelý,
piestéhoval do Prahy, byv jmenován
fesorem na
eské
universit.
v Praze a obrodná
práce
mimoádným
Tím poalo jeho
v
pro-
jeho psobeni
národním
život
eském. Katolickou církev opustil Masaryk v vstoupil
roce
1878 a
do evangelické církve reformované. Lihových
nápoj nepije a je úplným abstinentem. Život jeho v rodin je velmi šastný a srdený, všecky dti jeho k otci velmi lnou.
Veliký
vliv
na duševní vývoj
Masarykv mla
jeho
svým vzdláním, duševní sílou a zanícením pro dobro a pokrok byla svému choti vždy oporou v dobách tžkých a posilovala ho v práci jeho. Krom r, 1878 pi svém satku navštívil Masaryk Ameriku ješt v roce 1902 a pak 1907, když tam pedcho,
jež
nášel na universit v Chicagu o národech slovanských.
Nkolilcrát byl látku pro i
svj
i
v Rusku, kdež konal studie a
spis
s^bíral
Rusko a Evropa, Navštívil dvakráte
Lva Nik, Tolstého v Jasné Polian, Masaryk zná vtšinu jazyk evropských, zejména
dokonale mluví anglicky, francouzsky a rusky, a tím
mu v
umožnno
bylo
nynjš^í jeho
psobení
za bránicemi,
Americe, v Anglii, ve Francii, v Rusku.
má Masaryk tyi.
I^éli
malí, zemel
ilcmický
války a
Nejstarší syn Herbctl, aka-
15,
bezna
ledy
1915,
už
za
za nepítomnosti otcovy. Úmrtí jeho Masaryka
velmi dojalo. Dcera Alice, doktor
sorkou na lyceu v Holešovicích.
filosofie,
Když
jest profe-
bylo zahájeno
vyšetování pro velezrádu proti jejímu otci, byla zatena a dlouho vznna, nejprve v Praze a pak ve trestní
Vídni.
V
roce 1916 byla z
matkou
se svojí
Druhý
vzení propuštna
a žije nyní
v Praze.
syn, Jan, vystudoval v Praze
odejel do Ameriky, kdež byl
gymnasium, pak
úedníkem
na jae 1914 vrátil se do Prahy a od
r.
v
továrnách,
1915 koná službu
vojenskou jako díistojník vozatajstva.
Nejmladší dcera, Olga, odjela v roce 1914 se svým
otcem za hranice, provázela ho po viech jeho cestách, peovala o jeho zdraví a pomáhala mu ve veliké jeho práci politické. se
nám
Psobení
její
bude he ocenit teprve až
dostane podrobných zpráv o
nm.
Poslancem na íšskou radu byl Masaryk zvolen poprvé v beznu 1891 za národní stranu svobodomyslnou ve
skupin
mst
pošumavských: Písek, Domažlice, Kla-
tovy, Sušice, Strakonice,
byl zvolen
dát
i
Horažovice, Voly. V
r.
1892
poslancem na zemský snm, ale obou man-
se vzdal v
záí 1893.
Na
to v roce
1907 byl zvolen do isské rady za sku-
pinu mést moravských, Vsetín, Valašské Meziíí,
nových volbách v roce 1911 vyslán na íšskou radu,
byl'
V dob
za té
msta byl
i
pi opt
a
tato
nkolikráte
lenem rakouské delegace. Do svého šedesátého roku vydal prof, Masaryk krom zmínné už habilitaní práce o sebevražd ješt Základové konkrétné logiky (1885), Slovanské studie (1889), eská otázka (1895), Karel Havlíek
spisy:
(1896),
Jan Hus (1896), Otázka
o náboženství
lánk
(1904),
novináských,
vdecký asopis Athenaeum revue Naši Dobu,
níku »asu«.
W
sociální (1898),
krom velmi elných V letech 1884 až 1893
Krom
lenem
boji
redigoval
a od roku 1894 do
toho byl
V
brožur a
r.
1914
redakce den-
Masarykova práce do
r.
1910.
Je radostno sledovat život a práci profesora Masaryka od chvíle, kdy pišel na universitu a zahloubat se
a srdcí
zení
pražskou
do jeho snažení o zrevolucionování hlav
eských.
Masaryk pišel k nám v dobé, kdy národní probunaše bylo tém ukoneno, ale život národní byl
rozvrácen, ježto veliký, všecky síly
národu
zaujavší
pokus o dosažení státního práva skonil nepíznivé. Naše poselstvo na íšské rad utvoilo tehdy železný kruh pravice politiky
svété
mla
s
nmeckými
klerikály, na vedení
eské
pevládající a neblahý vliv šlechta, a ve
mli jsme povst zpáteník. Ve všem veejném
život našem panovala stagnace, z níž vybujelo neobmezené vlastenecké autoritáství, dusno a mdloba. Do tchto pomr pišel do Prahy profesor Masaryk,
muž
321etý,
ped
tím od roku 1879 docent filosofie na
universit vídeské. Pátel
ani
známých v Praze
tém
nemel.
U
Poátky
jeho práce v Praze byly
ist vdecké.
etnými spolupracovníky vydávání Atbcnaca (r. 1883), jež mlo eský ruch vdecký sjednotit nový smr, napsal nkolik filosoíickýcli studii, v roce 1886 dal podnt k vydávání Nauného Slovníku, Organisoval
s
jehož redakci se postavil v elo, a horliv dopisoval o
vcech eských do zahraniních
se
zprávám jeho
ochotn
list, které
otvíraly.
To byla práce rušná, hlavn organisaní, pro níž vždy zvláštní zpsobilost, ale pece nevyboující z klidu vdeckého. Brzo dostalo se mu však ktu
M,
ml
ohnm
a v roce 1886 klid byl porušen bojem o pravost
rukopisu královédvorského a zelenohorského,
V eské veejnosti památek
literárních,
vzplanul vášnivý boj o pravost
šlo
o zjištní
pravdy
v
otázce,
která byla národu dávno milou, a kterou pokládal za
estnou,
Masaryk
stál
ve sporu tom na stran
vdy
a prav-
dy, zápasil o svobodu badání, o právo volného projevu a
zdvodnného pesvdení
proti
úzkoprsému
vlaste-
nectví, proti pseudovlastenectví a proti pseudoautoritám.
Historik tohoto zápasu praví,
že
Masaryk vedle Ge-
bauera byl bojovníkem nejen odborným, ale duší celého boje a štítem všech, se neodvažovali
dvorskému 12
a
kdo
vi
námitky své
zelenohorskému
neslýchanému terorismu proti
rukopism
veejn
králové-
podepsati.
lo byl první jeho boj o pravdu a védu, a boj ten
mu k
vdecké pidal
jeho práci
i
povinnosti nové,
saryk poznal, že naše poméry politické nesnesitelný, že
kií
po náprav, a že
i
Ma-
sociální jsou
jest
nutno pra-
covat o jejich ozdravní. utišily boje o rukopisy,
Sotva se
Masaryk vstupuje
byv v beznu 1891 zvolen za poslance do íšské rady za skupinu mst pošumavských. Práce politická zaujala Masaryka úpln a hledl
do inné
politiky,
ní bohatý fond vpesvdení pokrostran mladoeské pimly Masa-
vdu. Pinesl do
na politiku jako na
domostí bystrého ducha a pevné
Neshody ve záí 1893 mandátu vzdal a vrátil se ku práci politické dom. Z innosti politické však už nikdy neodešel, a v etných pednáškách, politických eích,
kové.
ryka, že se v
eské politiky, »eskou Otázku« a »Naši nynjší
v asopisech pracoval o obrození
V
dcyb
té psal
v nichž formuloval požadavky politiky pokrokové
krisí«,
Masaryk jest otcem eského realismu, v nmž poátku slovanskou sebeobžalobu spolené viny
a reální.
vidl a
s
nedostatk, protest proti falešnosti mrtvé Realismus
je
i
živé.
pokus znárodnit, socialisovat všecku
pístupnou všem vrstvám národa. Odtud úsilí o sociální reformy a práci kulturní. Realismus se stavl proti upílišenému historismu v našem život národním, který hledal základy našeho bytu a národní taktiky v minulosti co možná nejmén známé,
vdu, uinit
ji
13
Masaryk vylýkil tehdy, že naši polililíové dovedou i:a p. s nadšením deklamovat, že jsme méli práv ty rukopisy v dob, kdy sousedé Nmci ješt požívali ža-
um
ludy, ale že ani jim na proti
v
tch
tm
žaludára
oborech, které
pro
nepijde,
nepomrn
tak
jsme nyní
práv
slabší,
do minulosti pipisujeme.
si
Realismus žádá stízlivý názor, hledání podstaty vci, nejen slova, nýbrž Jestliže však
i
Masaryk
všem pravdu.
skutky, a ve s
poátku nazýval
realismus
mu
není hle-
hledáním, sebeobžalobou, po roce 1900 už
dáním, nýbrž vybudováním celého národního programu.
Není otázky
životní,
vodn nechtl
aby nechával nás bez rady,
Pii-
Masaryk, aby realismus vytvoil novou,
vlastní stranu, ale
když vidl, že ostatní strany eské ani methody realismu, založil
nepijaly ani obsahu
vlastní stranu politickou.
Chtl, aby posavadní úzká
politika
šíila na politiku kulturní
a
lovk
stránce
byl vychován
po
usiloval
o
eská to,
tlesné,
se roz-
aby eský
rozumové
mravní harmonicky. Jen v kulturním pokroku celého národa vidl zabezpeení naší budoucnosti.
i
Masaryk
se
zabýval problémem malého národa,
kterýž na pouhé udržení své existence musí
množství energie,
jíž
národové
nému pokroku. Národové kládati za
14
velcí
vnovat
prospívají obec-
malí musí jen vzdlání po-
prostedek k sebezáchovám',
ale
práv
jejich
siiaiíy
N/dcIám mají nojvlší pekážku
o
v
jich
malé
poetnosti.
Piznává
náku
se,
že
i
jeho
Haše malost, ale proti
lísní
národ
Kollárovu, že vzdlanost malých
a náro-
dek
sama bývá malicherná a neduživá, že nežije, jen živoí, že malí nárdkové myslí a cítí takka jen na
pesvdení,
pólo, projevuje
že
muivá
malost našeho
doasná, a že pestane, pestane poznáním a doznáním našich nedostatk; kdo nedostatky ty poznal a pocítil, bude je odstraovat. národního života
jen
je
Menší národ koncentrací
bží
sil
mže
vyniknout, ne-
jen o velikost íselnou, ale o velikost ducha a není
nikde psáno, že by národ náš, který kdysi byl v
osvtové prvý,
ml
Ukazuje na nejen historie
býti v
to,
že
ad
ale historií
býti ne-li prvými,
ad
poslední.
eská reformace
eského národa,
Musíme zase
národ
je
vrcholem
svta vbec.
aspo mezi
prvými,
musíme dlat politiku opravdu kulturní, vnitní, smující k osvobození ducha i tla, politiku svobodo.rryslnou,
pokrokovou, demokratickou.
Profesor Masaryk nás nutil k pemýšlení, uil nás
pemýšlet
a odvracel
od planého horování a prázdné}io
mluvení.
Vdl, sledk,
bolí,
že myslit, myslit opravdu a do všech že je jen málo
dopracovat se
pesvdení
lidí,
bývá
kteí i
to
dovedou
da že
nepi jemno. asto 15
lovk,
který hledá
pesvdení, se unaví a nemá pak se pesvdení, a z únavy se
odvahy dopracovat
síly a
sláva lhostejným. Lidé lhostejní jsou pak nejvtší ne-
pátelé svobodného myšlení
Ku pemýšlení rární
i
nutila
a
vbec.
lidského pokroku
hlavn
jeho
kritika,
lite-
politická.
Jemu
kritika
není projevem nelásky, nýbrž pro-
jevem nejvtší úcty
a
hluboké lásky, a vzorem kritiky
mu Havlíek.
je
Velký význam pikládá kritice literární, nebof lileživot, vyjaduje nejen to, co je v básníku, ale
raturaje
co je v jiných, a proto ukazuje na
to,
í
Havlíkova byla kritikou celého eského
to,
že kritika
života.
Masaryk klade draz na široký program kulturní, na vzdlání všeho lidu, obrací nás od vnjšností, povrchdo
nosti
nitra našeho.
Ukazuje, že vnitní
síly je
nám
potebí, vzdlání,
charakteru.
Jazyk prospívá, když lidé mohutn myslí a cílí, jazyk rozohuje a šlechtí ten, kdo svým bratím, kdo fivtu
má
co íci.
Hlavní a pední tiku vnitní, o tu
naše proto musí být o poli-
každý jednotlivec musí zaíti sám u
a ušlechfovat
vznesl.
16
pée
mravní a osvtový pokrok spolenosti, sebe, aby celý
sebe,
národ pokroil
a
vzdlávat a
se po-
Jak Masaryk
rozumí
té
vnitní
práci,
ukázal
mnohokráte. Uvedu jen nkteré doklady.
O
Havlíkovi konal množství pednášek, ježto mu je obzvlášt milý, ale všude mluvil o myšlenkách Havlíkových, nekladl tolik váhy na pouhý životopis, nýbrž na jeho ducha. Všimnte si: tolik pednášek,
Havlíek
ale
44
se Havlíkovi pomníky, za to vyšly za po smrti Havlíkov poprvé jeho úplné sebrané
nestavly let
spisy,
Masaryk vydal spis o nm, který ml býti poítankou eskou, a lidé o Havlíkovi pemýšleli,
litickou
dovdli
se
jeho myšlenkách,
o
a
pestala legenda
o jeho radikalismu, která byla u nás vžita, a poznalo se,
/e
Havlíek chtl
saryk spojil
své
politiku rozumnou a poctivou, Maposluchae duševn s Havlíkem,
vnitn, ne vnjší parádou v duši
a slavnostním hlukem, který
žádných stop nezanechá.
Stejn v otázce slovanské. Naše
slovanství proje-
vovalo se v letech sedmdesátých a osmdesátých nad-
šeným horováním pro Rusy, pro Srby
My
studenti jsme tehdy se uili azbuce, zpívali jsme
ruskou hymnu, rali
a pro Bulhary.
nadšen
mluvili o bafuškovi carovi, sbí-
jsme na estnou šavli jenerálu ernajevovi,
jsme srbské
amary
nosili
a polské konfederatky, v pražských
koncertech jsme žádali znova a znova ruskou hymnu, ale o lidu ruském, o
myšlenkách ruských spisovatel, vdli jsme
o literatue ruské, srbské, bulharské atd.
pramálo. 1?
v Athenaeu toku 1884 napsal profesor Masaryk; ^Neostýchám se povdt, že takovou neznalost Slovanstva, jaká se jeví u nás, sotva kde jinde nalezneme, povážím-li, že si hrajeme na šiitele ideje slovanské. Ze sta našinc ani pt z nás neerpá z literatur nenmeckých. ást našeho vzdlanatva a spisovatelstva, která síká se ped národem nmectví, potajmu jen nmecké knihy a asopisy tou. Když profesor Masaryk r, 1893 poal vydával Naši Dobw, zahájil ji lánkem S, A, Andrejevského O Bratích Karamazových od Dostojevského, a v echách byl úžas, Dostojevský byl u nás mezi horliteli pro myšlenku slovanskou málo znám. Brati Karamazoví vbec nebyli tehdy ješt do eštiny peloženi a prof, Masarykovi bylo vytýkáno, jako chyba, že p횀 ve své revue o
v
echách
román, který
je
docela neznám. Tito kritikové nechápali, že
Masarykovi jde
o to, 2ihy
konen
k nám uvedl my-
í
šlenky velkého ruského spisovatele.
Od
znan
té
doby
se
kulturní vzájemnost život
pomry hodn
národ
s
národy
spisovatel a
lidu,
žením mezi nimi,
sympatisujeme
Duševní
mnohem známjší, snahy slovanských
a kulturní
a blízcí jsou
pracovníci slovanští.
pracoval pro
slovanskými.
slovanských je u nás
hledíme poznat myšlení
28
zmnily, a k tomu
pispl práv Masaryk, který vždy
s
nám
pokrokovým
sna-
všichni pokrokoví
Masaryk nás pouil, že s ruským ruským policajlern nemáme duševního
nám
lak vzdálen, jako
ostatními .Slovany
známe a
a jejich
že
je
cizí.
Nyní teprve, když vnitní, s
zpáteéníkem, spojení,
spojuje,
kulturní
když
snažení
nás
myšlenky
jejich
duch k nám proniká, jsou nám Slované
pokrokoví muži mezi nimi dvounásob milí a
duševn
nyní teprve jim rozumíme a jsme jim
nyní mezi nimi a námi jest vnitní
blízcí,
blízko,
duševní
spojení,
bratrství,
Masaryk jako dobrý
znatel Slovenska poznal, že
Slováci trpí mravními nedostatky ^ékterých osob, že v nich samých, v jejich život, v jejich jest
hodn píin
jejich
mdlob
mravní
neúspch.
Požádal proto znalce
pomr
na Slovensku, aby
Doby upímné vylíení vad, slovenský dusí a hubí, a vda,
napsal do Naší
které ná-
rodní život
že
ty
zpsobí
proíi pisateli
lánky
boui, nepipustil, aby jméno
pisatelovo bylo prozrazeno, ježto by se pozornost odvrátila
od vci a vrhla na pisatele, nýbrž
stál
za jejích
obsah sám, jako redaktor.
Boue ale
pišla, zuila
zle,
Masarykovi bylo spíláno,
té na Slovensku se objevilo úsilí po nánový ruch kísil politický život na Slovensku.
od doby
prav,
a
Práce pro duševní povznesení vedla
Masaryka v pímý
boj
s
lidu
eského piMa-
klerikalismem,
19
áaryk nevyhledával
nýbrž podstoupil
Sám vždy mu
ji
této
srážky
mu
hledal pravdu,
vdecké povolání když dospl k církvi,
jeho
kázala prosté vit, slep vit,, která nepi-
pouštla zkoumání
a
hledání pravdy, a která praco-
nutn
vala proli povznesení vzdlání lidového, tu
k
libstky,
z nutnosti.
ukládalo hledat pravdu, a
která
njaké
z
došlo
boji,
Masaryk mluvil proti tomu, co
a
psal
oteven
proti
drkvím
a
zejména církev katolická za náboženství
prohlašuje,
V eské
spolefposti z toho povstala nechu, ozý-
valy se hlasy, aby nebylo hýbáno otázkou náboženskou, jež
prý
tolik
boj národu našemu zpsobila
a
tolik
neštstí na národ náš pivedla,
vren
Masaryk však zstal stál
pi poznané pravd
a
svému
hlásal
ji
i
pesvdení, dále.
Nemohl
jinak.
eský
liberalismus,
eská pohodlnost byly
tím vy-
dšeny, V národ našem, o kterém Jan Amos Komenský napsal, že na nj mezi národy evropskými Kristus nejdíve ráil shlédnout, vyrvav jej z temnosti Antikristovy, byla naprostá nechu, odpor ku pemýšlení o náboženství.
eskou
spolenosti ovládnul liberalismus, který ve
skutenosti byl indíferentismem, 20
lhostejností,
a
proti
tomu
Masaryk
r.e
olcven
vyhnul,
poslavil.
Otázce náboženské se ne-
že kalolicismus padá a padl,
hlásal,
proto, že jeho soustava byla duchovní a politický abso-
Z jediného
lutismus a centralisace.
íma
a
jediné
z
osoby papežovy nemohlo celé kesanství pijímat
vcech duchovních
všech
autoritativní
rozhodování,
ve a
proto celý systém tento se nemohl udržet, padl.
K
témuž poznání q katolicismu a církvích jako Masaryk dospla ped ním celá ada muž jiných, i
ale necítili povinnosti vyslovit je jako on. Liberalismus
byl záminkou, že se eští lidé vyhýbali poznání to pro-
kterému slova pravdy, drž pravdu, bra pravdy« Masaryk,
ale
jevit,
prázdným heslem, nýbrž píkazem jako a
jiní
»hledeí
nebyla
pouhým
života,
nevyhnul
otázce náboženské, nýbrž pronesl o
oteven
V
Husova
svoje
ní
se
pímo
pesvdení.
tom. je rozdíl
mezi
eským
liberálem a
lovkem
pokrokovým. Lhostejný, pohodlný, trochu
uhne tam, kde by mohl narazit. se nevyhne,
i
ustrašený liberál se
lovk
pokrokový však
nýbrž postaví se k boji duševnímu, na obra-
nu pravdy. Snaží se
pedmt
ovládnout, proniknout a
sporu pochopit, duševn odprce svého zbranmi ducha
pekonat.
Masaryk nebyl nikdy odprcem náboženství, nýbrž
lovkem,
který nábožensky hluboce
cítil,
který se za-
býval otázkou náboženskou. 21
Praví výslovné: »Náboženství není odbyte, byto pouze náboženství církevní, je cismus, ale nikoli náboženství, já vyvíjí se se
vda,
vyvíjí
se
hospodáství, vyvíjí se
vc
si
umní, lidstvo,
pekonán
je
od-
katoli-
pedstavuji tak:
vyvíjí se stát„ vyvíjí
národy, fysicky všecko
se vyvíjí a vyvíjí se také náboženství,
Masaryk
nemže
tvrdí také, že ani
vda,
ani filosofie se
postavit na místo náboženství, a že
nemohou
nkdo skroušen
se modlí,
ho nahradit, a praví: »Když
nebo obcuje opravdu bohoslužb, hledá íheoretický výklad svta? Ne! Náboženství je žitý procítný pomr lovka k tomu, emu íkáme bh, nebo k celému svtu. Tyto myšlenky Masarykovy o náboženství nutily k novému pemýšlení o náboženství. V dob atheismu a náboženské lhostejnosti bylo vystoupení jeho zajisté pozoruhodno. Neuspokojilo však klerikál, zastanc náboženství ex professo. Klerikálové ho udávali,
že
je
atheistou, že bojuje proti náboženství, že lidu bere víru,
že je nepítelem katolického boha. Snažili se o štvali proti
všecky
nmu
to,
aby ho odstranili
a od
listy kleriliální
let
z
university,
devadesátých až do ucdávna,
byly plny
útok
na Masaryka,
asto smšných. S pomocí mocných ochránc svých dosáhli toho, Ž€ Masaryk byl postaven ped soud, jsa obžalován ze vášnivých, plných nepravdy a
i
zloinu rušení náboženství, rouhal prý se bohu. Jeho ^ výtky proti církvím chtli vyvracet žaláem. 22
A M. skutené 23. kvtna 1906 stal ped yí-tlenným senátem zemského jako trestního soudu v Praze, ahy se zodpovidil ze zloinu rušení náboženství.
Temná
rukn sáhla po není, a myslela,
stisknout hrdlo tomu,
staí
že
kdo hlásá obrození náboženství,
aby výtky církevnímu náboženství
inné
byly odstra-
nny. Pokus ten soudu svoic dr.
Bouek
se arci nezdail.
pesvdení vyložil,
Masaryk sám pednesl
o náboženství, obhájce
jak pracuje
Masaryk
jeho
o probuzení
náboženského smýšlení a cítní, a peetl ást lánku dra Waltra Schmidta, který pinesla pravé tehdy Christlichc Wolt, jež vysoce cenila
vnovaný otázkám náboženským, význam Masarykovy práce pvo ná-
list
boženství.
lánek konil a
slovy:
takového muže postaví
t»(í
ped
soud pro rušeni ná-
boženství, chti oznait ho za zloince, zbavit ho
úadu,
pivést do žaláe pro náboženství, které po celý život
V
Rakousku je to možno! Zde lovk, který náboženství nemá, bude pokládán za kestana, pokud se bude podrobovat církvi. Ale míti náboženství, pemýšleti o nm, zastávati se ho, mže v Rakousku pivésti do žaláe!* Masaryk zabýval se hluboce a s porozumním socialismem, tvrd, že je kusem otázky eské, a že pohlásal!
v.^
litíkové €Ští musí ji ešiti ve smyslu ideji eských. Jeho kniha »o otázce sociální« byla peložena do nkolika cizích jazyk a patí literatue svtové.
Také základ pro ešení otázky v náboženství, a jest .
pesvden,
nachází
sociální
iiemže být správ-
že
lovk,
ného. socialismu bez základu náboženského.
to
není jen tlo, ale také duše, duše nesmrtelná. Nábo-
lovka
ženství nevede
jen
k bohu
a
k svtu, nýbrž
Láska k bližnímu musí být úsilím
také k bližnímu.
nejen politickým, ale také
hospodáským
a sociálním,/
Staré pikázání »Nepokradeš«, musíme povýšit na sociální
pikázání, být
hospodáské
litické,
tudíž stále a
si
vdomi
v každém okamžiku po-
a sociální nerovnosti
dsledn k
rovnosti.
a
pracovat
ešit otázku
sociální
znamená mu osvtlit a oteplit hlavy a srdce všech, znamená duchu dáti moc nad hmotou, potlait sebelásku.
Nezstává pouze pi mluví na
Kladn k
slovech,
stávkujícím, v
pednáší dlnictvu,
dob
velké stávky,
jde v
prvod
ení
na táborech dlnických, mluví na íšské
dlnickém pro všeobecné právo
prospch požadavk dlnických, brání kracií proti
roda,
a
útokm
kdekoli
se
buržoasie, a proti
mu
volební,
rad
demo-
sociální
vyluování
vyskytne píležitost,
z ná-
jde
pomoc utlaovanému, vykoisovanému. Láska mu prací, pracovitostí, energií,
ve
na je
žádá lásku energickou, ke-
sanství svalové. Socialismus žádá spravedlnost, žádá, 24
aHy a
stál
nýbrž aby bídu
nejen chudinslvi upravoval,
možná vbec odstranil. To pokládá Masaryk za požadavek
nouzi co
radikalnojsi a
jen mravn kázat lásku k bližnímu, jcsl zákon urité paragrafy. pomru k socialismu jeví se celá povaka Masa-
Nestaí
vyšší.
nutno dát do v
I
rykova:
votem
opravdová, za
stojící
to,
pracovitá, neohrožená,
celým
ži-
co hlásá a co uznává za pravdu
a spravedlnost.
Pi tom eský
prohlašuje Masaryk socialismus za
isl
a tvrdí, že není pravda, že byl vnesen z ciziny.
Táboh nebyli cizáci, byli žáci Husovi a pokoušeli se kommunismus a socialismus na náboženském podklad. Nutno odinit neblahé usnesení byl lid
eský pány eskými
z
r.
1487,
kterým
poroben, takže se už práce
národní úastnit nemohl.
Hluboké 1
pesvdení
mravní
k tomu, že pracoval
i
Masaryka o mravní povznesení eského vedlo
Hlásal vždy, že naše obrození se musí stát na
lidu.
mravním podklad,
a
dsledn
také ukazoval na mravní
nedostatky naše.
Masaryk vytýkal,
v
že se žije
ngnohoženství
a
mnohomužství, a že tento život není vynucen pírodou, nýbrž
pomry
mravními, že mnohožensky
dež v nedosplých letech,
tém
jcdnoženství a jednomužství za
žije již
mlá-
dti, a oznail písné cíl
všeho našeho po-
hlavního vývoje, 25
Teprve
odstranním
dv©jí
ženské, dostaneme se k morálce proti
prostituci
a
morálky, mužské a vbec. Horliv mluvil
na nebezpeí, které
ukazoval
mládeži a celému národu hrozí. První mluvil pro rovnost žen nejen
vbec
ale
z našich
hospodáskou
ní
7,
politik
a politickou,
pro rovnost, rovnost mravní, mravní dcmo-
kratism.
Brojí proti
hospodáské
spekulaci, která chce mít
ženu jen kuchakou a služkou býti
dána
žen
volnost,
innou. Horlí proti
leníkm
aby
i
že žena
a tvrdí,
rozumov
jsou postavení na roven
citov,,
i
veejn
pijáctví, proti
i
má
a že
politicky byla
pivam
i
proti
koa-
a tvrdí, že hospoda ruší život rodinný, a že
alkoholismus obhrubuje a brutalisuje styky a
muž
i
muže
a ženy
degeneruje život duševní a porušuje celý život mravní,
Politická, pije,
náboženská svoboda
je
nemožná tam, kde
se
národ pijan je národem otrok, / Naše celá politika byla hospodskou^politikou, alko-
holismus zdržoval pokrok a zdravý vývoj, udržoval ve starých názorech a pedsudcích. Bez
pití
celý život je
krásnjší.
Tyto mravnj zásady hlásal Masaryk všude, nejen ve svých spisech, na svých pednáškách, ale
versit studentm,
svým
poslucham.
i
na uni-
Poslucham
jeho se otvíraly nové svty, nové obory myšlení.
My
jako studenti byli jsme zvyklí tomu, že ve škole, ani
na universit se nemluvilo o život, "který nás ?6
mimo
y
školní siné obklopoval, že škola
uené
vci,
ale
nic
z
loho,
nám
vykládala pouze
eho bychom denn,
ve
všedním život mohli potebovat, a proto bylo obecné pekvapení z obsahu pednášek Masarykových, Pckxapení u sludentstva radostné, ale u byrokrat, vrchcírkevních
ností z
svtských plné
a
starostí
úzkostí
a
nových myšlenek.
U
nás rozumí se samo sebou, že z pekvapení loho
vyplynula denunciace.
Nejde však pouze o myšlenky Masarykovy, také osoba jeho upoutá každého, kdo ho pozná,
Masaryk srdce, beze
Ta v
je
lsti,
lovkem
prostým,
upímným, dobrého
bez pýchy, skromným.
prostota jeho duše se pak jeví
jeho práci a v jeho
eích.
jednoduše prost posuzovat léhavá trefná slova, a jeho svoji nehledanost,
lidi
i
v jeho spisech,
umí pomry, alézti pi-
Pekvapuje, i
dvody
a
jak
dkazy práv
samozejmost úinkují mocné
a
pro
pe-
svdují. Masaryk mluví^vždy prosté, upímn bez efekt, jeho úsudky jsou lidsky srdené, zná dobe lidi, pronikne jim do duše, pedmt o kterém mluví, vždy dokonale ovládá, a vše, co v jeho duši se zrodilo, umí prostodušn, jasn, nestrojen a srozumiteln povédt, a
odtud velOíý úinek jeho
Vzpomeme
eí
na posluchastvo.
jeho kandidatury do íšské rady roku
1907. Mluvil profesor filosofie z ei.ié university a dél27
z valašských
níci
mu porozuml,
hor,
drobný
lid
z valašských pasek
pochopil ho, a zvolil ho za svého po-
slance proli zoufalému úsilí svého knžstva.
Jeho praxe životní
vždy
a
psát,
že
kterému
je
draz na
všude
nutno
dle
žít
pozoruhodná, Masaryk klade
to,
že nestaí jen mluvit, uil,
ideí
útoeno, kterému
tolik bylo
lovk,
hlásaných.
dno, nezná msty, nezná nenávisti. nesmiitelným v hájení pravdy, ale
proti
kivJe neústupným a nikdy se nenechá tolik bylo
unést záští a nikdy z jeho slov nemluví nenávist, Slyší-li a
útoky proti sob, kivá tvrzení a obvinní,
tch bylo
hodn
a
za léta jeho psobení v Praze proneseno nejrznjších druh, má za svou povinnost své
odprce pouit,
nesnižuje
jich,
nemá
záští
proti nim,
ale vyvrací jejich omyly.
Jen tak
lze
rozumt
jeho
zápasm
volebním,
Ma-
saryk nikdy nebyl zvolen pohodln, ani hladce, vždy
musel o svj mandát poslanecký tvrd zápasit, a vždy se na nho odprci vrhali hrub, zle a násiln. Žádný
eský
politik nebyl tak násiln, tak
hrub ukien
jako
Masaryk, a žádný nestál tak bez ochrany proti svým
odprcm,
spoléhaje jen na sebe a na pravdu, kterou
bránil, jako
Masaryk,
Zejména pi kandidatue do zemského Staré
eny ale
28
Msto
v Praze roku 1908 byly proti
nejhrubší
Masaryk
pudy
ani
?•
lidí
toho
snmu
nmu
za
vzbou-
neuvdomlých, zaslepených, boje malomysln neuprchnul,
nýbrž snažil se vždy jen o
aby mohl
utišil,
mluvit,
píkejší odprci
jeho,
A
aby
to,
vavu
vášnivou
jakmile dosáhl slova,
kteí pišli schzi zmait,
i
nej-
rozbit,
poslouchali, stichli a vyslechli ho až do konce, jsouce
poutáni jeho myšlenkami a klidnou, prostou opravdovostí, se
kterou byly pronášeny.
Masaryk s
Ne co
ped pílišným
varuje
reakcí a tvrdí,
že dležitjší
íkat co theologie
vda má
polemisováním vzdlání.
positivní
má nerozumného,
ale ukazovat,
správného, a pak theologie uschne, budou-lí
lidé míti positivní poznatky.
lemikou
je
sesílí
dti za
sebe a své
Nemírnou
Obrame
rakce.
se
nevcnou
a
bume
lepši lidi vychovali,
po-
abychom
na sebe,
mrav-
njší, obtivjší, to je naším úkolem.
astým
jeho obratem
je:
student poslucha když chodníka, se kterým se setká, i
rice,
ve Vídni,
V
uí
uím je
uí
se od svých
hájení pravdy jest
Uí
se.
ekouší,
od svých
se
uí
od ob-
se
krajan v Ame-
se od
odprc,
klerikál.
Masaryk neústupný,
a
nezná
kompromisu, dovolává se výroku Husova; »0d pravdy vzniká-li pohoršení, jistéji jest pestoupiti, aby vzniklo
pohoršení, než pravdu opustit«, pevná odhodlanost, nebojácnost.
Když
byl
náboženství,
tu nejvíc se jeví jeho
Masaryk obžalován
pesvdili jsme
se,
ze
zloinu nišení
že obžaloba byla po-
dána jen na nátlak hierarchie a šlechty, a nátlak jejich,
nebo dvody k žalob
to
na veliký
byly slabé. 29
«
My, pátele Masarykovi, mli jsme existenci, o jeho stáí,
nebo
starost o jeho
nebyli jsme
si
jisti,
zdali
mocné vlivy nebudou psobit také na neodvislost soudc. Tchto starostí však Masaryk neml, Byl pipraven i na to, že bude odsouzen, nevyluoval
veliké a
íélo
možnosti,
obžalovaný,
ale
pece
byl
ale
u soudu mluvil zejména jako
vi
žádná
starost ho
Vnitní nutnost také
pimla k Praví:
aby se
Jemelka v podruí, P,
Nutno
pove
ob,
a
duševn
bránil,
žádné obti se ne-
nezkrušila.
pravdu a pracovat pro
ni,
ho
vražd.
o rituální
»Nehájil jsem žid,
ti
jsem
obhájili sami, ale hájil
hroznou rituální
a
tomu, že v roce 1899 vystoupil proti
pove
antisemitské
hájit
pevný,
Pravd, kterou
žalobce.
byl ochoten pinésti každou hrozil,
neústupný,
státnímu zástupci ne jako
jsou dovední dost,
kesany ped
lou
povrou, kterou jim pánové jaks aby je v té nevdomostí mli
\iloukají,
si
vzpomenout na dobu, kdy M,
proti téte
vystoupil. Antisemitismus zachvátil všechnu ve-
ejnost, nikdo
neml odvahy
postavit se proti
antisemitskému, v Praze a po
venkov byly
proudu
židovské
obchody vybíjeny a nebylo nikoho, kdo by napomenul k rozvaze. Všichni naši eští liberálové byli zamlklí anebo samí se pipojili
ku proudu protižidovskému. Nikdo se neodvážil volat po zdravém rozumu, '
30
Proli oclémii
tomu proudu vrhnul
saryk, a k tomu ho vedla pouze touha po
ost obrany
proti
Popularita,
vidl, že
ped
je
jediný
Ma-
pravd,
nul-
se
pove.
pohodlí nebyly
mu niím
nutno pracovat pro pravdu
kde
tam, chránit
a
lid
duševním zatemnním.
Odkud
duševní statenost Masarykova, odkud jeho
n«bojácnost, neústupnost a otevenost,
o
které mluví
životopisec jeho?
Mezi námi, syny národa, který petrpl protirefof' mai, který pestál zlé persekuce politické, který hospodásky musil vyrstat opt od nejnižších a neji
slabších vrstev, Ijlísefí
od
r,
v
jehož
domácnosti do dnes
je
cílit
1620, budil podiv a nepochopení zjev uni-
versitního profesora, který neohlíží se, aby
mu
jeho in-
nost politická nepoškodila kariéry, který nedbá pomluv a
kivd,
jež se
na
nho
sypou, který se nesíará
o.
svoji
hmotnou škodu jemu hrozící, Masaryka samého tak pekvapovala naše ustra&e-
popularitu, ani o
nost,
skrenost, že se
mu
slova
ech
a strach
zdála
synonymy.
Kde
nalezl vnitní sílu k tomu, aby všecky ty boje pekonal a aby nezmalomyslnl? Pouhé vzdlání, pouhá uenost neposkytuje tolik duševní síly. Pramenem duševní síly bylo Masarykovi náboženské pesvdení jeho, a eknrne pímo: uení esko-
pftstál,
bratrské ho tolik
vnitn
posílilo.
31
v
Husovi a Petru Chelickém
svou nábo-
našel
ženskou osobitost, našel vzory duševní práce, poznal, že eští brati jsou
mu
blízko, blíže než ostatní, co oni
myslí, chtjí, prožívají, že je on, on sám.
Práv na
eští brati kladli
draz
ne na dogma, ale
Masaryk žádá, abychom
život, a proto
positivn beze strachu,
bázn
a ohledu,
žili
šli
sob,
žili
cestou svou
eskou, myšlenky pistoupila energie inu. Jen reforma osob je Masarykovi reformací, a reformace eská byla obrozováním správy a praxe ži-
vlastní, cestou svojí
U
k
nich
energii
votní.
Masaryk cítí se závislým na jednot eských bratí vbec, teba ho od nich dlí mezera tí století. Sebe a
stoupence své pokládá za pokraovatele v jejich
díle,
za jejich následovníky.
»eské otázce« a v »Janu Husovi« hlásá abychom život národní navázali na eskou reformaci, a když v roce 1900 zakládal svoji stranu politickou a rokovalo se o jejím jmén, pravil, že by mu nejmilejší bylo oznaení její jménem yeská jednota Proto v
nutnost,
bratrská«,
Masaryk
duševn a
s
jest
osobnosti
bratí, jest
nimi slouen, a jak žije a jak jedná, žije
jedná z vnitní nutnosti, psobí
Toto prožití
32
naplnn duchem eských
idejí
z
vnitní poteby.
eských bratí osvtluje nám
Masarykovy
nitro
a objasuje, že nemohl jednat
jinak,
Z
než jednal.
ušlechtilý, o lujících,
mravní
ád
a káze, o vzdláni ducha
svým životem
za své zásady
a
eských Tím se nám
nám dech
vane k
života
jeho
usi-
slojících
a
bratí.
trpících
ujasní,
pro
po
1415 bylo v
r.
echách
lépe a jaké duchy probudil u nás Jan Hus. Byl-li celý
národ tehdy proniknut myšlenkami, které u nás nyni vedou Masaryka, nemohlo být jinak, než že národ náš
ele svtových djin. Proto je nám život jeho tak drahý, a vedle uení jeho bude vždy drahým odkazem, který Masaryk eskému národu zanechá. stál
v
i
Život jeho je
páno toru,
nám
tím dražší, že ne vždy
do-
pracovníku politickému, neohroženému reformá-
aby se dožil úspych své práce.
Havlíka zadusila erná ruka reakce a v 35. roce jeho života a Palacký
r,
ped vojenským choti v dob od se politiky
1876
se byl ocitnul
soudem, a proto na prosby své churavé r. 1851 1860, tedy od 53, svého roku
úpln
stál
klerikalisrau
1851 pro politický
lánek v Národních Novinách málem by
r.
je
—
stranil, a
také v
dob
v popedí politickém více
od dr.
r,
1861 do
Rieger než
Palacký.
Tím potšitelnjší
Masaryk pestál dobu nejúpornjších boj a že v plné mužné síle se dožil dn našich, a nesehnutá jeho hlava nám dává nadje, že vykoná ješt mnoho práce potebné pro lepší bujest,
že
doucnost našeho národa. 33
Masarykovi
se vytýkalo také cízáctví, kosmopoli-
tismus, hlásání beznárodnosti,
svádní mládeže;
od-
nímal prý mládeži ideály.
A pece není mezi námi nikoho, kdo by byl kladl vtší draz na vychování eského lovka, na vývoj ryzí eské povahy, která by do víru svtového pinesla své vlastní tóny, své vlastní myšlenky, na mravní obrození eského otvíral
života,
na vzdlání mládeže, a kdo by
jí
byl
nové obory práce a myšlení, než inil Masaryk,
Cizáctví!
Masaryk
na moravském Slo-
se parodii
vensku, v kraji, kde stála
i
kolébka
J,
A, Komenského,
studoval ve Strážnici, v Hustopeí, v Brn.
V dob
studií
universitních
v
pracoval
spolku akademickém ve Vídni, jehož byl
i
eském
starostou,
dob, kdy byl docentem na vídeské universit, psal eské práce vdecké a pednášel v eských spolcích, a od roku 1882 je mezi námi v Praze, úastn se celou i
v
duší všeho života eského.
Vtšinu
Masaryk mezí námi v Praze, v proudu i ve rmutu eského života, celý jeho m.užný vk leží ped námi jako otevená kniha, na mnohých stránkách tžkým utrpním a kivdami popsaná.
Kde
života strávil
je tu cizáctví?
Masaryk pinesl k nám
znalost
svtových
literatur,
stízlivý názor na náš život národní ovládaný malicherností, bystré
34
pozorování a mysl prostou
pedsudk
a
auiontastvi, usiloval o nápravu, kácei modly, bojoval
nepravd, petváce, prázdnému vlastenení, ale ukazoval nám, kdy národ náš stál v ele duševního pokroku svtového, uil nás uctívat velké muže naší miproti
reformace a našeho obrození, a
nulosti, naší
lackého nenajdete v
eské
krom
Pa-
literatue hlubšího, vrouc-
njšího prostudování a promyšlení eských djin než u Masaryka. Práci svoji konal pes všechny ústrky, pronásledování, podezívání a kivdy. Lze si pomyslit práci vlastenetjší? Je možno, aby práce taková byla konána bez nejhlubší lásky k národu?
K vyvrácení i
kestní
r,
list
pomluv bylo nutno vytisknout a rozdat Masarykv,— jiínští pátelé jeho ješt
1905 ku pednášce jeho o národnostní
pipojit životopis
vdomosti
Masarykv, aby
a ze zlomyslnosti o
nm
eské dlouho mly hrzu
viny
potlaujíce
Pes
to
je a
z
filosofii
musili
nepravdám z nešíeným, a etné nopouhého jména jeho,
elili
vyhýbajíce se mu.
však výsledky práce Masarykovy byly vždy
znatelný v celém národním iivot našem,
nebo my-
šlenky jeho pronikaly do vrstev stále širších a stávaly se
stále I
jiní
byli I
obecnjším duševním majetkem
lidu našeho,
nejvtší odprci Masarykovi, politití, církevní a z
pod vlivem jeho myšlenek.
eí
nej radikálnjších politik a nejtemnjších
klerikál, nejpohodlnjších
\
prospchá
ozývala se
vám
slova a myšlenky, které vnesl M.asaryk, a jež
si
do národního života našeho vynutily uz.nání
i
u jeho od-
prc. Ideje jeho tžko si razily cestu, a byl jen malý hlouek jeho stopenc, kteí mu porozumli a kteí pi nm vrn stáli. Žádná hluboká myšlenka, žádná pravda nevítzí ihned, musí se probojovat kulturn nižším pro-
stedím, ve kterém se zrodila, a musí si vynutit pístup do duší lidských. Takový osud, takové boje mli všichni velcí
3€
duchové, a stejný osud stihal
i
Masaryka.
v sedmém Práce, kterou
desítiletí.
Masaryk vykonal do konce svéko
roku šedesátého, jest ohromná, vzbuzuje úžas svým roz-
sedmém
sahem, hloubkou a vážností. Ale ani v
vku
neodpoinul, nezemdlel,
letí
svého
jiní
hledají odpoinek,
V
letech,
Masaryk vyhledává nové
nové úkoly, a jakoby nyní teprve
síla
desíti-
kdy
práce,
jeho dozrávala,
podniká práce olbímí,
V
roce 191
í
znova podnikl zápas o svj posla-
necký mandát ve skupin valašs'kých
mst
na
Morav,
Uprosted volebního ruchu byl postižen krní nemocí, a lékai ho vyslali k pobytu na jih. Odejel s dcerou dr. Alicí Masarykovou do Itálie « strávil tam, zejména na ostrov Capri, nkolik týdn. Stýkal se tam asto s ruským spisovatelem Gorkým, Byv pak poslancem zvolen, vykonával práci poslaneckou velmi horliv a svdomit. Obdiv vzbuzovalo jeho vystoupení v delegacích rakouských proti zahraninímu ministru rakouskému baronu Aehrenthalovi a proti rakouské politice 37
dob
annexe Bosny a Hercegoviny, Ze svého demokratického stanoviska už v ei z 8, listopadu 1910 pro v
právní platnost annexe požadoval formální svolení bo-
senského a hercegovského s
lidu,
resp, jeho
zástupc, a
hlediska konstiíuuího vytýkal, že jednostranná annexe
O
byla pochybena.
diplomacii pravil, že celá, nejen ra-
kouská, je zastaralá, pežilá
svým aristokratismem
a
jeho tajnstkástvím, diplomatickým augurstvím a formalistikou.
Musí
i
zde nastat demokratisace, veejnost,
odkrytost, vzdlání, práce.
Obvioval rakouskou
diplomacii, že proti Srbsku
zejména že se štvaní vedlo soustavn záhebským proceseín, a v rakouském zbrojení vidl dkaz, štvala, a
Rakousko-Uhersko chtlo jít proti Srbsku, Všeobecné vzrušení zpsobilo obvinní, které Masaryk v delegacích vyslovil, že falsifikáty listin, na že
kterých spoívala persekuce
Blehrad,
vyslanectva v
Srb, pocházely od c. a k, že Veliké Rakousko
Tvrdil,
mohlo být utvoeno jen sebráním, spojením všech sil, národ, že by nemohlo být jen nmecké a maarské, a chtl, aby balkánský problém nebyl ešen vojskem a válkou, extenpositivním podporováním vývoje všech
sivní
politikou
výboj nou,
nýbrž íntensi\Tiím \-ýbojem
kMlturním,
»K tomu
je
poteba docela
uvnit, než se dlá.
jiné politiky
Odkud chce Aehrenthal
na venek a vzít silné,
energické pionýry k tomuto kulturnímu výboji, když 38
«
se
doma nevzdlávají? V Rakousku
se podporuje ne-
podnikavost, podporuje se slabost, ale ke kolonisaci je
teba
lidí silných,
podnikavých, svobodných,
lidí,
kteí
nebo na Balkán nemají po které doma naši lidé tak rádi volají, musí si pomoci sami. To je tajemství, pro Anglie, Amerika, ted i Francie, také již Nmecko a Itálie v cizin se si
v cizin dovedou pomoci,
policii,
obchodn
kulturn zachycují; naproti tomu historie díve i francouzské nás pouují^ že pouhý výboj vojenský nestaí. Dreadnaughty a kanóny Rakousko velikým neudlají!« a
kolonisace španlské, portugalské,
Djiny zoval
posledních
Vci
1911 a 1912, a konal
mu
krom
mnoho
ml
ei
cest
v roce
do Záheba, do Ble-
styky se Srby a Chorváty,
nmeckou kní^u: »Vasi-
Einiges Materiál
zur Charakte-
unserer Diplomatie. Mit 5 Faksimile
teriálu
i
vydal pak roku 1911 v bro-
toho vydal
Forgách-Aehrenthal. ristik
správn posu-
dodávali informace.
Svoje deleganí žurce, a
jak
politiku rakouskou.
srbské a chorvátské zaujaly Masaryka
hradu, do Terstu, kdež
kteí
let potvrzují,
Masaryk zahraniní
k charakteristice naší diplomacie,
s
(Nco ma5 snímky),
Zápas jeho proti bar, Aehrenthalovi byl veden nerovnými sílami. Zahraniní ministr rakouský mohl pro sebe užít všech mocných
fond
prostedk íšské
diplo-
rozvtveného zpravodajství vyslanectev, kdežto Masaryk byl odkázán jen macie, bohatých
státních,
39
na soukromé iníormace, které si tžko a ze skrovnýek prostedk svých opatoval. Ale poznání, že rakouská diplomacie páše krutou kivdu proti slovanskému bratru, že
dodávala
k
opt chce zneužít své moci k oklamání svta, mu síly v tomto velikém zápase a nutila ho
vytrvalosti.
Pravda, které se
ujal,
i
Ma-
tentokráte zvítzila,
saryk pak napsal: »Záhebský proces, vídeský proces
Friedjungv
a proces blelirads'ký proti Vasicovi tvoí
souvislý organický celek toho budapeštského a
ského protislovanského intrikánství,
jímž
víde-
rozhodující
mla
vídeští kruhové a evropská politická veejnost
být klamána a ve svém klamu udržena. Jsem šasten, že se mi podailo toto intrikánství
spt k tomu, aby
usvdit
a tím
pi-
také v politice zavládla vcnost a
pravdivost.*
Srbové saryk pro
i
Charváti
si
vážili této práce, kterou
Ma-
n
vykonal, uznali jí a uznávají ji dosud. Proto na ulicích záhebských 22, íjna 1918, když prohlášena
byla neodvislost jihoslovanského státu,
lid
provolával
slávu Wilsonovi, Pašiovi, Trumbiovi, a také
Masa-
rykovi, 6,
eské
ledna 1913 konal se v Praze sjezd sttany pokrokové, a na
o zahraniní politice:
»Mé
nm
4fi
dvrník Masaryk
zasáhnutí v delegacích
i
mimo
Blehrad lze Odpovídá mým názorm bu-
delegace ve veejností, žurnalisticky
velmi jednoduše vysvtlit.
mluvil
i
v
manistickým, jsem
dsledn
obávám evropské
konflagrace. Nikoli z
mentality
—
—
litoval
pro mir. Obával
jseoa.
njaké
se a
senti-
bych ovšem život a ostatních
ztrát
ale politicky mluveno: jsme pipraveni pro situaa
Af by
evropské konflagrace?
onaký? « Dále pak
pravil:
byl výsledek takový nebo
»My
chceme rovnost
všichni
a roMioprá\Tiost, všichni chceme svobodu v Rakousku,
potom nebudeme mít píiny, abychom do dozírné doby chtli z Rakouska ven, ale když nebude svobody v Rakousku, to íkají nejrakouštjší lidé v parlament, svobodnjší cizina bude psobit pitažliv a již tu nebo tam. Pro nás echy je posice vždy tžká. My jsme ve stední Evrop, ve staré Germanii, pro nás jsou zvláštní úkoly. My echové nemžeme jíti srbskou methodou, a
^nýbrž svou, eskou.
Srb máme
se uit:
pivodí vítzství.
Pí
My máme
svj problém,
Být vrni své národní lásce a sympatii
k
mžeme
své zájmy, když vidíme,
kánské trhy transitem
jak
v
od
ideji,
to
vítzm
proto nebudeme zapomínat na praktické
prmyslové eské zem,
ale
a
práv
pomry. Máme
nmohém uplatovat
Nmecko
pes Rakousko
okupuje bal-
a z
Hamburku
pes Gibraltar; okupovalo už skoro tolik, -^ako má Rakousko. Bulhai a Srbové rádi s námi navážou styky, ale zboží musí být slušné a eský lovk jim je oklikou až
musí pivésti, tomu listické,
se
naše kruhy obchodní, kapita-
bankovní a prmyslové
Nmc uit.
Inteligentních
musejí
od
íšských
agent potebujeme, musíme 41
pijít zboží ukázat. ifu
se kupuje
a-
Tu
prodává.
mnli stejn nadšen vládní strany
si
ani
atost
se
V kyny styky
a s
Jihoslovany,
ímž
konec
hlasovaly,
teba
nezískaly
Vídni,
Ta
d-
polovi-
nejvíc poškozuje,*
tchto slovech Masarykových jsou zajisté i posmrnice pro píští naše politické a hospodáské Jihoslovany
dílo, spis:
i
s
ostatními Slovany.
Rusko a Evropa,
své nejvtší
studií o
dech v Rusku, sociologické a
a
konc
doma a u Slovan, ani ve v eské politice stále jeví a
Roku 1913 vydal Masaryk
djin
aby naši nadšenci
vedly tak poloviat v tchto vcech:
ne nadšen, proti ním,
vry
si,
prodávat, a konkurovat, když naše
nadšen pro
mluvily
neplatí jen láska a sympatie,
Pál bych
skizzy
literární
duchovních prou-
k ruské
filosofii
esky u Jana Laichtera, v Jen, esky vyšel dosud
a náboženství. Spis vyšel
nmecky
jen prvý
u E. Diederichsa díl,
ponVadž
1914 perušila.
censura další jeho vydávání
Nmeckého
vydání vyšly dva svazky, prvý o 388 a druhý o 533 stranách. Díl prvý obsahuje r,
skizzy o ruské filosofii
djin
a náboženství, díl
druhý
pedvádí jednotlivé revolucionáe poínaje Bakuninem až po Krapotkina, líí djiny marxismu v Rusku, zabývá se otázkou náboženskou, zejména bojem demokracie proti theokracii, V rukopise pipraven je ješt tetí díl vnovaný Dostojevskému, a jeho významu pro literaturu ruskou a evropskou. Pro válku nebylo možno tento tetí díl vydat. Masaryk pracoval o tomto spise 42
adu
let
s
mnoho styku s mnoho se stýkal s
udržoval stoval,
peliv. Pro tuto práci Ruskem, nkolikrát tam ce-
velikou láskou a
prof. Miljukovein, se spiso-
vatelem Gorkým, dopisoval do ruských asopisu a velmi literaturu i ruské asopisy a tím vdomostí o Rusku a znalostí, kterých ve válce politicky mohl užít pro vc eskou.
piln sledoval ruskou si
nasbíral množství
Vdecká a spis
kritika ocenila spis
Masarykv
patí literatue svtové, která
si
velmi
pízniv
ho velmi váží.
Zdá se, že byl spis tento habilitaní prací Masarykovou, když byl v roce 1915 jmenován profesorem na universit londýnské*
Po ruské
revoluci projevil
Masaryk mínní,
že
úsudk
ve spise tom projevených nemusí nieho od-
volat ani
mnit, nebo pevrat ruský ho nepekvapil,
z
nýbrž jen potvrdil mínní, která o Rusku ve spise svém projevil.
Ve druhé
doplovací volby do sboru obecních starších v Praze, a jako vždy obrátily
i
polovici roku 1913 konaly se
tentokráte pozornost na obecní správu praž-
,skou.
Masaryk
nesl
lost a koistnictví,
vily, a
vidl v nich
tžce nepoádky, protekce, ledabyspráv msta Prahy jenebezpený píznak pro budoucnost
které se ve
jak chceme zaídit a udržet samokdyž neumíme hospodait tam, kde aspo kus samosprávy už po léta máme, K udržení sa-
národní. Ptával
statný
eský
se,
stát,
43
mostatnosti jest potebí poctivých, obtavých, pracovi-
tých
na
lidí.
Úastnil se ochotn schzí Volebních,
enil
žádal nápravu ve správ obce pražské a tant
nich,
veejnou práci pokrokového lovka: Na volební schzi takové pronesl obvinní, že na pražské radnici jest asi 10 zlodj, které je nutno odstranit, Z tohoto výroku vzešlo pak
vyknul
heslo pro
»nebát se a nekrást, «
trestní
ízení pro uražení na
cti,
nmž
v
jako žalobcové
lenové sboru obecních starších v Praze (nikoli všichni). Práv když mlo dojít ku provádní dkazu pravdy, který vedl JUDr, Václav Bouek, na-
vystupovali
ízení trestní zaniklo,
stala válka a
ské radnici však dojde, správa
starých
nešvar
K
její
náprav na pražbude oištna od
a ozdravna, a kus zásluhy o to
má
také Masaryk,
V beznu Poslanec
dr.
1914 propukla tak zvaná aféra dra Švihy,
Švihá byl Národními Listy obvinn, že |e
ve službách policie, že
z
poslaneckého klubu národn-
pod pseudonymem Wiener, a že za to dostával pravidelný msíní plat 800 K, Z obvinní tohoto vzešla novináská polemika, a v té vystoupil Masaryk 20, kvtna 1914 lánkem v denníku »ase«, ve kterém tvrdil, že dr. Švihá policejním konsociálního informoval policii
fidentem nebyl, žádných
44
aby
z
neobdržel, a že pod
se skrýval jiný policejní
vání dra Švihy však a žádal,
penz
dvrník. ChoMasaryk uznával za nepípustné veejného života ustoupil,
jménem Wiener
i
Další rozvinutí a vyízení této aféry bylo pak zame-
zeno událostmi svétovými, které v ervnu 1914 nastaly.
Válka v srpnu 1914 zastavila všecek život politický a kulturní a mysli byly zaujaty jen zprávami z bojiš.
Masaryk docházel denn do redakce denníku »as»« a tam etl noviny, zejména cizozemské, pokud ješt docházely,
sledoval vývoj
a
sáhnutí Anglie utvrdilo ho
skoní pízniv pro Toto
tenáe
o
pesvdení,
v
Zaválka
že
troj dohodu.
pesvdení
»as«
psal
války velmi pozorn.
válce,
jevilo se
a
pak ve zpsobu, jakým
jak utvrzoval a posiloval své
eský národ
v nadjích na výsledek války pro
šastný.
Tomu bylo v eské »as« se stal hledaným 26. srpna
1915
brzy porozumno,
veejnosti
a oblíbeným listem, byl však
policií zastaven,
O pomrech
válících stran napsal pak lánek do
revue Naše Doba.
Poátené neúspchy
francouzského
a ruského vojska ho sice znepokojovaly, ale nezviklaly
v
nm
pevné
tu zakládal
víry, že tehdejší troj dohoda zvítzí.
Masaryk na své
znalosti
a zkušenostech, kterých nabyl litice
si
všemi
informace o tom, jak asi válka a
jištích
vhodné
dále se budou píležitosti,
svoji švagrovou, jež
\'yvíjet.
Víru
svtových
nedávnou inností v po-
zahraniní. Snažil se opatit
pené
pomr
zpsoby
pomry
bez-
na bo-
Proto v záí 1914 užil
aby se dostal do
ciziny.
Vyprovázel
odjíždla do Ameriky a dojei
s ní
r
45
do Holandska,
Tam
pobyl nkolik dní a setkal se
s
oso-
Na zpátení vyhledal nv Berlín, opt zastavil kdež cest pak se kolik politik, kteí se zabývali rakouskými vcmi a bami, které
mu
daly velmi dležité zprávy.
snažil se informovati se
u nich o tom,
zdali a jaké re-
formy v pomrech ústavních a v postavení rakouských národ by nastaly, kdyby centrální mocnosti ve válce zvítzily, Z téže píiny dojel péik i nkolikráte do Vídn, kdež vyjednával s nmeckými politiky rakouskými a opatoval si informace o pravdpodobném dal-
ším vývoji války.
Ze všech zpráv, které takto
získal, poznal, že jest
nutno, aby se vydal do ciziny pokusit se o
pro eskou otázku bylo možno získat
to,
tolik
zdali
by
zájmu ve
svt, aby výsledek války také nám pinesl osvobození nebo aspo zmírnní dosavadní poroby. Masaryk poznal, že tento jeho úkol jest nade vše tžký a má-li práce jeho míti úspch, že je nutno, aby eský národ aké zbranmi zasáhl do váleného zápasu. Zpsobu tohoto zasáhnutí urit,
ale
zbranmi ovšem nemohl tehdy ješt
pokládal branné vystoupení
eské
za na-
prostou nutnost. S tmito myšlenkami odjel Masaryk
v prosinci 1914 do
Itálie,
kdež se ješt njakou dobu
ím
krního neduhu. Za pobytu svého zejména v však mnoho se stýkal s politiky italskými, chorvatskými a srbskými, se kterými už z dívjších let ho spojovalo dvrné pátelství, V lednu 1915 pak odejel z Itálie léil z
M
do Švýcar a snažil se jeité zvédét, zdali by se rnohl vrátit do ech, aby své pátele o pomrech svtových
Pesvdil
informoval.
ím
rakouský v jeho styky
s
do
proto
mu
že
tehdejší vyslanec
hrab Forgách nepízniv
Jihoslovany v
Vídn
roval
však,
se
posuzoval
že o jeho práci refe-
Itálii,
jako o agitaci státu nepátelské, a že
hrozilo zatení, jakmile
by byl pekroil
ra-
kouské hraníce, Nevrátil se proto už do Rakouska, nýbrž zstal ve Šx-ýcarsku a rozvinul tam už veejn
innost pátelskou troj dohod. O innosti té zvídali jsme v echách tehdy jen velmi málo a ponkud podrobnjší obraz c,_a k.
její
pinesl obžalovací
spis,
který podal
vojenský zástupce velitelstva vídeského v roce
1915 na bývalé redaktory
asu
Cyrila
Duška a Jana
Hájka, pak Aloisii Linhartovou, dra Frant, Soukupa.
Bohumila Marše, Václava Olíe a Annu Benešovou pro zloin vclczrady.
Dv
tetiny obžalovacího spisu byly
vnovány
ži-
votopisu prof. Masaryka, jeho spisovatelské, uitelské a politické innosti a
konen
líena byla zahraniní
ei
mluvené ve Švýcarsku
innost Masarykova, jeho
pi
oslavách Husových, orga-
nisování zahraniních
ech
ve Švýcarsku, ve Francii
a v Anglii, ustavení
eské Národní
proti Rakousku, zejména
styky tion
s
Jihoslovany, jakož
tchque v Paíží
i
rady v Paíži a
vydávání asopisu La na-
a csko-slovenské Samostatnosti ii
Pozdji korespondenní kancelá -rakouská pinášela o práci Masarykové za hranicemi asté zprávy, ovšem zkroucené a tendenn upravené, ále eští tenái jim rozumli a dychtiv chytali každé slovo o práci Masarykov za hranicemi. Podrobné líení innosti té není dnes ješt možno a nutno vykat až se nám dostane podrobných zpráv jednak od Masaryka samého, jednéik od jeho spolupracovník. Rakouská ve Švýcarsku.
si tím, že dávala psát svými žurnalisty Masarykovi prudké útoky do vládních list a nutila pak také eské asopisy, abyAyto pomluvy otiskovaly, 25, bezna 1916 pinesly úední Pražské Noviny lánek nadepsaný »V cizích službách«, mluví se v
vláda ulevovala proti
nm
o Masarykovi,
Díirichovi,
malíi Kupkovi, ermákovi
a Fischerovi, a praví se pak: »Frásovitými manifesty, jež beze vší logiky prohlašují
kládá se
nepeje
úpln nezasvcené
nejzmatenjší
véci^
vy-
eský národ si vítzství tydohody.
cizin, že
usilovn ji než Pisatelé tchto lživých manifest mají i tolik drzosti, že tvrdí, že píslušníci eského národa v nynjší svtové válce
nic jiného
alespo
se snažili vykonati povinnost svou oproti
svým pasivním odporem Rakousko desorganisovali, že Rakousko tak lžou dále pestalo existovati. « lánek pak koní slovy: » Ješt v as byly rejdy jejich odkryty a díve nežli živlové ti mohli píliš mnoho zla napáchati, byli odhaleni. Pan Masaryk a soudruzi pozbyli navždy práva zváti se syny eského civilisaci
48
(?), a že
—
—
národa. Strojili svému národu úklady, avšak nebezpeí, ní* šlésti,
bylo odvráceno.
tydohody nemá
S Masarykem
nemže
a jinými agenty
eský národ nieho spoleného. « 9. dubna 1916 pinesly pak eské asopisy z naízení policie láne^k nadepsaný »echové v Americe proti Masarykovým agentm«, kterýž koní: »eský národ v echách ohrazuje se práv tak, jako jeho bratí v Amoíice energicky proti jednání zrádc a volá na a
míti
MÍppená individua: »Ruce pry! neposkvrujte svýma zloinnýma rukama našich nejsvtjších cit a tato
zájm!« lánky
tyto potvrzují jen starou pravdu, že
vláda rakouská a
její
žurnalistika nikdy
K
na politický dmysl,
zahraniního ministra
nim
se
dstojn
Masarykovi. Pozdji pronikly do saryk utvoil a z
eské
legie ze
o
udatn
bojují.
V
bídném
ech
dobrovolník zejména amerických
a že vojska ta
radí jen výrok
ubohém Mav Rusku zajatc eských
Czemina
hr.
nemly nároku
této
a
zprávy, že
ech ve Francii,
form
tedy provedl
Masaryk svj poznatek, že jest nutno, aby eský národ zbranmi zasáhl do váleného zápasu proti ústedním mocnostem. Sestavení
úkolem
nikoli
a
udržení
snadným,
a
eského
vojska jist bylo
víme už nyní, že
i
mezi sa-
mými echy v Rusku
byli etní odprci eských legií, kdy se zdálo, že krev eských lidí v Rusku byla obtována marn. Masaryk prožil jist v takových dobách tžké chvíle duševních zápas, ale a že byly chvíle,
49
ohromností jeh© podnikání a odpovdností rostla duševní
vtší
a
síla,
V
celém život jeho
tžší byl úkol,
mocnji
ped
jest
kterým
i
jeho
vidt, že
ím
stál,
tím výše a
se vzepiala síla jeho ducha, tak jakoby byla
úkol k nejvyššímu Ruska zejména vypravují, jak mocn psobil Masaryk na ducha eských voják, takže mezi nimi, zejména mezi mužstvem a dstojnictvem nastal pomr nikoli vojenské subordinace, nýbrž srdeného vydraž dována ohromností nových
naptí. Zprávy
bratrství,
z
že echoslováci neznali vojenských prosto-
pášností, ale za to se vzdlávali, etli, debatovali a za-
svj život na podklad písn mravním. Takové vojsko ovšem si pak získalo úcty a vážnosti celého svta a dosáhlo ohromných úspch, které vzbuzovaly úžas, zejména kdy vojsko eskoslovenské pes položili
mrnou vlívj
nevelkost svých
sil
ovládlo vojensky Sibi,
mlo n-
na vývoj vcí v Rusku a pisplo podstatn k
kterým vítzstvím ve Francii, Pouze Rakousko se chovalo k echoslovákm jinak a všelo je potupn, když byli státy tydohodovými i
uznáni za samostatnou válící moc.
Na podzim 1917 vyzvalo presidium poslanecké snmovny vídeské Masaryka, aby se vrátil a vykonával svj poslanecký mandát, a když lákavého vyzvání toho neuposlechl, byl mandátu poslaneckého zbaven. Jako kdysi Komenský objíždl Masaryk cizí ^táty i
a
50
vyjednával za
eský národ
se státníky francouzskými,
pn jazyk
aiiglickynu, americky im, italskými u ruskými,
cem/.
mu pomáhala
a ve-
liké
ve
jeho znamenitá znalost cizích
vzdláni politické. Jako sedmnáctém, tak
veliký
století
eský
za
eského národa.
nikoli urozený,
A
národ
uitel
nynjší
uitel objíždl vlády evropské, aby
osvobození
muž
i
války pro
je získal
také tentokráte to byl
nýbrž odkázaný pouze na
sílu
svého
ducha a na svj dmysl, na moc práva a spravedlnosti, kterých se pro svj národ domáhal, Masaryk, rodilý
eský poátku vyslovoval požadavek po pipojení Slovenska k zemím eským, moravský. Slovák, znal význam Slovenska pro
národ, a proto hned od
Podporx>u
mu
v
tom byl znatel Slovenska anglický
spisovatel Scotus Viator.
Za správný pokládáme úsudek, že jen muž tak vzdlaný, opravdový a hluboký, jako Masaryk mohl nabýti vlivu na cizí státníky, zejména na Wilsona, který býval universitním profesorem, a
jesi
významným uen-
cem, a že jen veliké vzdlání Masarykovo umožnilo, aby
porozuml myšlenkám menský nevrátil se do lantm, kteí
se
se
lidu,
s
si
eským
Masaryk
získal
exu-
vpadli
do
Jesuity už také eští studenti a
do stedu šastného
osvobození
státník a oni jemu, Ko-
své vlasti, a proti
švédským vojskem 1648
Prahy, postavili se
áseského
cizích
a
je-
o to šastnjší,
?.e
vrátí
svobodného národa, o jehož
nehynoucích zásluh, a že bude
já-
51
úkol jeho ovšem není ješt ukonen. Národ eskoslovenský potebuje ješt jeho práce, jeho hlavy a jeho
rukou k zabezpeení svého vývoje a pro upravení státní
domácnosti
Pi
své.
doufá, že bude
Kéž by i
Masaryk
je
nyní v 69. roce svého vku.
své šedesátce íkával žertem
pes
sáhli
se
tato
že
svt pokoušet asi do 75. roku svého. jeho pedpovdi splnila a život jeho
tuto íslici ješt prodloužil.
vku pes
svým pátelm,
80
let.
Jeho rodie oba do-
Kolik veliké práce pro blaho a
šastnou budoucnost svého národa ješt vykoná, bude-li mu popáno ješt dlouhého živoía^ jak všichni upímn toužíme! Úspchy jeho práce budou sklízeti generace píští a život jeho bude pramenem štstí celého národa eskoslovenského na mnohé vky. Jméno Masarykovo je z nejvtších jmen eských djin.
52
Doslov. Spisek tento byl upraven, aby struné informoval
osob
dob, kdy ohromná práce ho uinila všemu lidu eskoslovenskému mužem pedrahým. Pro životopis jsem užil nkterých dat z knížky o
prof.
Masaryka
v
jeho za hranicemi vykonaná,
dra Herbena: T, G, Masaryk, vydané
r. 1910, z asopisu Památníku vydaného k šedesátým narozeninám T, G. Masaryka r, 1910. Odstavec o Masarykov práci do r.. 1910 jest upraven dle mé ei na Žofín ze 6. Wezna 1910.
Nedle
ís. 13.
— 16,
z
r.
1910 a
z
Jan Vondráek. Potsie Petra Bezruce. Monografie, jež všestranné se obirá svt^rázným a grandiosním dilem chmurného barda slezského. Neobmczuje se na dílo, nýbrž pípadn je vkládá do rámce prostedí místního, sociálního literárního. K tomu pidružují se ádky osobní, a v nich poprvé obšírnji se pojednává o život Bezruov. i
Cena
venek 320
3 K, na
K
s
i
drahotní pirážkou a poštovným.
Jaroslav Kvapil: Básné. Definitivní vydání. Chef inohry Národního divadla podává tu soubor celého svého lyrického díla. Je to konené zformování jednotlivých knih v cykly a definitivní redakce básnického textu. Je to zárove jeho rozloueni s lyrikou. Kniha je vnována památce choti autorovy, nezapomenutelné paní Hany Kvapilové, jíž byly od r. 1900 skoro všechny jeho básn psány. Cena 4"75 K, na venek 5 K s drahotní pirážkou a poštovným. i
Josef Aleš: Obrazy horské zimní krásy. rty, líení a zkušenosti. Se 48 pvodními illustracemi z Krkonoš,
Šumavy
a
Ještdu.
Nadšený ctitel hor líí zimu v Krkonoších, na Ještdu a Šumav od íjna do velikonoc, ale ani na jaro a letní msíce nezapomíná. Zimni turista, lyža, sáká s radosti se bude probírat Alšovou knihou, jež mu oživuje radostné chvíle prožité na horách a pipovídá nové požitky.
Cena
7
f^arel
K, na venek 8
K
i
s
drahoíní pirážkou a poštovným.
Horký: V tomto slzavém
Knížka je
údolí.
Povídky.
sedmi náladových povídek: Milioná, Chorál, U samoinného erpadla, Ruka, Bezejmenná, Marko Pólo, V tomto slzavém údolí. Autor opouští tu žurnalistický zpsob práce jako stupe, nad njž se povznáší schopností umlec. Cena 2*25 K, na venek 2*45 K i s drah. pirážkou a poštovným. sbírkou
Na sklad má každé vtši knihkupectví
nakladatel
GUSTAV DUBSKY
a
v Praze
Kounicova 254.
K objednávce rate
g"^
pipojiti píslušný obnos.
IV.,
Malebné pohledy na Prahu. Nejkrásnjší partie Prahy. Album 20 akvarell od Ferdinanda Engelmfillera. Úprava leporello v plátných deskách. Cena 8'50 K, na venek 9'50 K s drahotní pirážkou i
Em. Rádi. Úvahy vdecké
poštovným.
a filosofické.
Konec darwinismu. Bohuslav Raýman. Vdecká
Obsah: kritika.
a
Minulost a budoucnost
eské vdy
pírodní. Blainville a konservativní
a Lamarck. Masaryk a Nietzsche. Pokrokové živly v djinách vdy. Filosofický realism.
Cena
2"50 K,
na venek 2"70
K
i
s
drahotní pirážkou a poštovným.
Kvedrová: Ylada a Marja. Kniha plná dtského humoru, kniha o matce
a dtech. Matka kamarádkou svých dtí, ne bytosti nad nimi. Cena 250 K, na venek 270 K i s drahotní pirážkou a poštovným.
tu je
Cirikov: Židé.
úchvatný obraz ze žÍTOta rwských žid. Pogrom, tak asto líený v novinách, je zde básníkem v celé své hrze postaven
ped
zraky
Cena
2*50 K,
tenáovy. na venek 2*70
Marie Majerovi:
K
i
s
drahotní pirážkou a poštovným.
Panenství. Historie
dvete.
Hrdinka románku uprosted vší sprostoty a oplzlosti nedo vede dát se jinému, nežli snad jednou tomu, koho miluje. Mohla by svému nemocnému Jimešovi zachrániti život, kdyby chlípnému radovi posloužila za dukáty svým tlem. Šla se podívat Mohla by být zaale sama není s to. na >kleslé panny* opatenou paní se vším komfortem. Ale nemže, sešili a zeme, když se o to pokusí. Cena 2 K, na venek 2'20 K i s drahotní pirážkou a poštovným.
—
Na sklad má každé vtší knihkupectví a
nakladatel
GUSTAV DUBSKY
v Praze
Kounicova 254.
K objednávce rate
pipojiti píslušný obnos.
IV.,
:
Souasn
vyš/o:
Názory
T. G.
Masaryka.
Napsal Dr. Evžen Stern. Spisek podává sjnthetický pehled Masarykových názor o náboženství, realismu, humanit, politice, mravnosti, literatue; otázce ženské atd. Neni to však jen suchý pehled katechismový názory Masarykovy jsou tu vyloženy sice zhuštn, ale velmi jasn, v logickém ulánkováni a zdvodnéní a zárove tak poutav, jak je mohl podati jen autor, kterému nejsou tyto názory jen pedmtem theoretickho zájmu, ale který je zárove procítil a prožil.
Cena 350 K, na venek
K
3"60
s
i
drah. pirážkou a poštovným.
Chystáme postupn všecky knihy
ton
Macharových.
Práv
feuHle-
se tisknou
Kriminál. Zastavením Nár. List neukonen, teprve úplný, s místy censurou vybílenými, do rukou tenástva. ted se dostane
i
Cena 10 K, na venek
10'62
K
i
s
drah. pirážkou a poštovným.
Pod sluncem
italským. Kniha dávno chystaná, nemohla pod tlakem válené censury býti vydána. Kdo etl >Rím<, nedokav sáhne po této knize.
Nemocnice. Druhé
Veršem
i
Na sklad budou
nakladatel
vydání.
prosou. Druhé vydání. míti všechna knihkupectví a
GUSTAV DUBSKÝ Kounicova 254.
v
Praze
IV.,
GUSTAV DUBSKÝ,
majitel nakladatelství
v Praze IV
GROSMAN
a
SVOBODA
Kounicova 254
,
WORDSWORTH.
Pokus o tídní. Fr. Chudoba: Za 3 24 K, navenek 3"58 K i s drah. pirážkou a poštovným. F. V. Krejí: KAREL HYNEK MACHA. Kniha o eském básníku. S portrétem INlchovým, 3 obrazy, titulní kresbou u obálkou od Maxe Svabinského Za 3*36 K, na venek 3*70 K s drah. pirážkou a poštovným. Váz. za 8*16 K, na venek 9'36 K s drah. pir. a poštovným. Vydání s portrétem v heliogravue v celokožené vazb za 33"60 K, na venek 36 K i s drahotní pirážkou a poštovným. Ch. Morice: O MODERNÍCH PODMÍiNKÁCH KRÁSY. Úvahy i
i
z
ethiky a sociologie
umlecké.
Za 240 K, na venek 270 i s drahotní pirážkou a poštovným. Jan Vondráek: POESIE PETRA BEZRUCE. Za 2"88 K, na venek 3 20 K i s drah. pirážkou a poštovným. Jaroslav Vrchlický: O KNIHÁCH A LIDECH. Literární studie. Za 2*88 K, na venek 3"20 K i s drah. pirážkou a poštovným. A. E. Wrangel: Vzpomínky na F. M. Dostojevského na Sibii. Za 2*40 K, na venek 2 70 i s drah. pirážkou a poštovným.
K KVAPILO VÁ.
K. EnglmUller: HANA bvabinského.
K
Za 1-20 K, na venek r35 Jar.
ZVRÁCENÉ VINOHRADSKÉM. Horáek:
Za 24
s drah.
pirážkou a poštovným.
V
MSTSKÉM DIVADLE
POMRY
na venek 30 h
h,
i
i
s
S portrétem od Maxe
drah. pirážkou a poštovným.
ESKÉ DRAMA. Za 36 h, na vcnek 44 h s drah. pirážkou a poštovným. a J. Hornové: ESKÁ ZPVOHRA. S historickým úvodem
NÁRODNÍ DIVADLO A
i
r.
Zd. Nejedlého,
životopisy a podobiznami
všech skladatel
eských a obsahy jich zpvoher. Váz. za 5/6 K, na venek 7 K s drah. pirážkou i
a
poštovným.
ESKa HUDBA 1864 — 1904. Za 48 h, na venek 55 h s drah. pirážkou a poštovným. Ant. Šebestik: SLOVNÍEK NÁZV HUDEBNÍCH. O. Hostinský:
i
Za 36
h,
na venek 44 h
i
s
drah.
pirážkou
a
poštovným.
K objednávce rate pipojiti píslušný obnos.
EDVARD LESCHINGER, fKAH-
DO NOT REMOVE CARDS OR SLIPS FROM THIS POCKET PLEASE
UNIVERSITY OF
DE ^^'7
M3V^5
TORONTO
LIBRARY
Veselý, František Masaryk, jeho život a dilo
nm
