Hygiena, ergonomie a bezpečnost práce s ICT

Hygiena, ergonomie a bezpečnost práce s ICT

Hygiena, ergonomie a bezpečnost práce s ICT

Aplikace na podmínky školství a oblast ICT • Vlivu práce s výpočetní technikou na zdraví a výkonnost studentů a žáků. • Pracovní podmínky učitele.

Problematika se týká zejména: • • • • •

člověka a jeho zrakové i psychické zátěže; vlastní zobrazovací jednotky (VDU); ergonomického uspořádání pracoviště; obecných hygienických požadavků (na osvětlení, hluk, mikroklima); vybavení pracoviště a pravidla pohybu na pracovišti v souladu s BOZP.

Člověk a jeho zraková i psychická zátěž Schéma

Rušivé vlivy

Celková zátěž NÁROČNOST

EMOČNÍ VLIVY smyslového vnímání PSYCHICKÉ NÁROKY Nálady, motivace

mezilidské vztahy

na myšlení

Zraková

na pozornost Rozlišení detailu

Akomodace

Adaptace

na paměť

Sluchová

na rozhodování

Hmatová Chuťová Čichová

Osvětlení

Zraková zátěž • kromě vykonávané zrakové činnosti ji ovlivňuje přirozená proměnlivost denního světla, vytváření vhodných jasových a barevných kontrastů pro rozlišování potřebných detailů a dostatečné světelné podmínky pro adaptaci zraku. • Pro vytvoření zrakové pohody je potřeba eliminovat světlem vyvolávané rušivé vlivy (např. míhání světla nebo nevhodné prostorové či časové rozložení) a současně zajistit další související podmínky jako např. vizuální kontakt s venkovním okolím.

Psychická zátěž • Emoce (nálady) – vyvolané např. motivací nebo vzájemnými mezilidskými vztahy, může ovlivnit i nedostatek denního světla (např. známý syndrom nemocných budov) nebo působení různých barev světla. • Psychické nároky (např. na soustředění či rychlost rozhodování) – mohou být zvyšovány například i odváděním pozornosti při nevhodném osvětlení.

Zobrazovací jednotka (Visual dispay unit) • Na počátku rozvoje osobních počítačů – zdroj neionizujícího záření (ve velmi širokém vyzařovacím spektru). Úroveň elektrického a magnetického záření byla vždy nízká a závislá na druhu a velikosti obrazovky.

• Současné monitory svojí konstrukcí obrazovky splňují velmi přísné normy pro vyzařování (MPR II nebo TCO (např. 03), iniciátorem Švédská konfederace profesionálních zaměstnanců). • Při dodržení běžných provozních podmínek (např. při pozorovací vzdálenosti > 0,35 m) nepohlíží na obrazovku jako na zdroj hygienicky nebezpečného NIZ (popř. obrazovky typu LCD již nevyzařují vůbec!).

Poznámka • Vlivem elektrostatického pole obrazovky může dojít ke zvýšenému usazovaní prachu na obličeji, což může vyvolat i nepříznivé kožní reakce. Je nutné dodržovat čistotu a dostatečnou vlhkost prostředí.

• Významným problémem, se kterým se dnes pracovníci potýkají, je syndrom počítačového vidění (CVS), který může způsobit bolesti hlavy, únavu očí, bolest krku a zad a citlivost ke světlu.

• Zásadní u obrazovek je, aby se nevyskytovaly závady jako je kmitání, plavání či poskakovaní znaků, řádků, střídaní jasů apod. • Jas a kontrast mezi znaky a pozadím na obrazovce musí být snadno regulovatelný. Jas obrazovky nesmí být menší než 35 cd/m2 a doporučuje se pozitivní nastavení (tmavé znaky na světlém pozadí – kladná polarita)! • Výhodou je, když můžeme regulovat velikost rozlišovaných znaků.

• Doporučovaná vzdálenost obrazovky od očí pracovníka má být minimálně 40 cm a obrazovka musí být volně posunovatelná s možností výškové nastavitelnosti. • Nejvhodnější umístění je horizontálně i vertikálně kolmé na pohled pracovníka. • Horní okraj obrazovky má být ve výši oka sedícího pracovníka nebo níž.

Umístění monitoru • Horní řádka textu na obrazovce by měla být nepatrně pod úrovní očí. To proto, že jakákoliv část obrazovky nad úrovní očí zvyšuje napětí v krku a ramenech. • Pokud máte obrazovku moc vysoko, protože např. leží na počítači, investujte do závěsu na počítač, který se umístí pod stůl. Umístění pod stůl umožní nejenom lepší pozici obrazovky, ale také vytvoří více prostoru na stole. A naopak, pokud je monitor umístěný moc nízko, uvažujte o podložce nebo nastavitelném rameni pro monitor, umožňující jeho zvednutí nad stůl.

• Obrazovka by měla být umístěna v jedné přímce s klávesnicí, aby se minimalizovalo otáčení krku a/nebo těla. Udržování symetrie těla je dalším důležitým faktorem správných pracovních návyků.

• Instalace účelového osvětlení na každém pracovišti je dalším způsobem boje s CVS. • Osvětlení není většinou dostatečně jasné pro většinu prací za stolem. • V kabinetech: bodová světla problém řeší přímým osvětlením místa, kde je ho potřeba nejvíce – na práci nebo na ruce. Dobrá bodová světla umožňují široký okruh nastavení, aby se zabránilo záření na monitor, pracovní plochu a dokumenty. Ty nejlepší mají také asymetrický design, který redukuje záření.

Opatření omezující rizika • Práce musí být přerušována bezpečnostními přestávkami nebo změnami činnosti. • Přestávky 5 až 10 minut po každých dvou hodinách práce.

• Součástí požadavků je i oddělení klávesnice od obrazovky tak, aby byly umožněny co nejvhodnější pohyby při ovládání a pracovní poloha. • Povrch klávesnice musí být matný, aby nevznikaly rušivé odrazy a znaky na tlačítkách musí být dobře čitelné.

Ergonomické uspořádání pracoviště Pracovištěm se rozumí soustava zahrnující zobrazovací jednotku, popřípadě vybavenou klávesnicí či jiným vstupním zařízením a nebo softwarem určujícím rozhraní člověk / počítač, volitelným příslušenstvím, tiskárnou, včetně stojanu na dokumenty, pracovního sedadla, pracovního stolu nebo desky a bezprostředního pracovního prostředí.

Pracoviště má být prostorově i plošně řešeno tak, aby byl umožněn pracovníkům snadný přístup, změna pracovní polohy, střídání pohybů a volný pohyb na pracovišti.

Pracovní místo • Pracovní místo musí být uspořádáno tak, aby odpovídalo tělesným rozměrům pracovníka a aby nedocházelo k fyziologicky nepřijatelným polohám. • Výška pracovní desky a prostor pro dolní končetiny má umožnit pohodlnou pracovní polohu. • Rozměry desky mají dostačovat na proměnlivé uspořádání obrazovky a dalších zařízení. • Deska i další zařízení mají být matné, aby na nich nevznikaly nepříznivé reflexy.

• Konstrukce sedadla má být stabilní, s výškově nastavitelným sedákem. • Zádová opěrka sedadla má být nastavitelná jak výškově, tak i úhlem sklonu. • Způsob sezení!

Syndrom ruky při práci s myší • Práce s myší je vysoce přesná a musí být prováděna při jemné motorické kontrole. • Repetitive Strain Injury (RSI) nebo někdy Repetitive stress injury je v dnešní době jedna z nejčastějších příčin přiznání nemoci z povolání v kancelářských profesích. • Jedná se o soubor poškození, která jsou vyvolána prací v neergonomickém prostředí. Mezi nejčastější patří: tenisový loket, poškození hybnosti ramenních pletenců, poškození šlach prstů atd.

Klávesnice a myš Správná poloha při práci s myší a klávesnicí: • Průzkum prokázal, že nejvýhodnější poloha klávesnice je pod úrovní stolu šikmo od uživatele, zápěstí zůstanou v rovině a úhel v lokti se zvětší na více než 90°. • Nejlepším způsobem, jakým docílit tuto pozici, je používání kloubového držáku na klávesnici (výsuvného kloubového mechanismu pro klávesnici) s možností nastavení negativního sklonu. Tato poloha klávesnice také napomáhá k lepšímu držení těla.

• Podložka pro dlaně by se měla užívat pouze jako odpočívadlo pro dlaně během přestávek při psaní. Nikdy by neměla být opěrou pro zápěstí během doby psaní. Udržujte myš v oblasti neutrální zóny dosahu. Vyvarování se extrémních pozic držení těla snižuje možnost vychýlení ramen a ohyb ruky v zápěstí.

• Vyvarujte se svírání myši. Kromě špatné polohy může být i samotná myš velkým rizikovým faktorem. • Uživatelé by měli sledovat práci s myší a okamžitě vyměnit ruce při prvních náznacích bolesti nebo brnění rukou. • Myš by v zásadě měla být symetrická, aby šla lehce používat oběma rukama. Stejně tak deska pro klávesnici by měla umožnit práci s myší po obou stranách klávesnice.

Obecné hygienické požadavky • Pracoviště s obrazovkou mají mít vyhovující denní osvětlení pro pobyt (neosvětlujeme obrazovku, ale příslušné pracoviště), provedené a uspořádané tak, aby okna popř. i jiné osvětlovací otvory (světlíky, či světlo propouštějící stěny) nezpůsobovaly přímé oslnění, ani odrazy na obrazovkách.

Umělé osvětlení • Pro celkové umělé osvětlení je vhodné používat cloněná zářivková svítidla (popř. s rozptylovou mřížkou), nejlépe s plynulou regulací jak osvětlenosti, tak i přímé a nepřímé složky (vyvážené osvětlení – Em ~ 500 lx). • Svítidla orientovat podélnou osou rovnoběžně s plochou okna (co nejmenší možnost oslnění). Podle potřeby doplnit celkové osvětlení místním přisvětlením (stolním svítidlem ovládaným z pracovního místa). • Parametry celkového i místního osvětlení pracoviště musí odpovídat normovým hodnotám (ČSN EN 12464-1).

Umístění dokumentů • Vzhledem k důležitosti symetrie těla při práci by měly být všechny dokumenty, se kterými pracujeme, umístěny v jedné přímce s klávesnicí a monitorem, aby se zabránilo asymetrickým pohybům krku. • Pokud nemáte přímý stojan na dokumenty a místo toho položíte dokumenty k jedné straně obrazovky, měňte umístění těchto dokumentů z jedné strany obrazovky na druhou, vyvarujete se tím nebezpečím plynoucím z dlouhodobého jednostranného pohybu.

Požadované akustické a mikroklimatické podmínky • Hladina hluku na pracovišti musí být snížena na co nejnižší rozumně dosažitelnou úroveň, nesmí však překračovat hygienické limity (85 dB); většinou se jedná o duševní práci vyžadující značnou pozornost, soustředění, s možností snadného dorozumění – odpovídá korekci v rozsahu 20 – 30 dB (A). • Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek jsou stanoveny v závislosti na tepelné produkci organismu, dané charakterem vykonávané práce, viz vyhláška č. 410/2005 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 410/2005 Sb. Intenzita větrání čerstvým vzduchem a parametry mikroklimatických podmínek

Parametry mikroklimatických podmínek: a) Zima • učebny, pracovny, družiny a další místnosti určené k dlouhodobému pobytu: • průměrná výsledná teplota v místnosti 22 ± 1 °C, • minimální výsledná teplota v místnosti tgmin = 19 °C, • rozdíl výsledné teploty v úrovni hlavy a kotníků nesmí být větší než 3 °C

• při poklesu teploty vzduchu v učebnách určených k dlouhodobému pobytu dětí a žáků ve třech po sobě následujících dnech pod 18 °C, ne však méně než na 16 °C, nebo při poklesu teploty vzduchu v těchto učebnách v jednom dni pod 16 °C musí být provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání zastaven.

b) Léto • učebny, pracovny, družiny, tělocvičny a další místnosti určené k dlouhodobému pobytu: • průměrná výsledná teplota v místnosti 28 °C, • maximální výsledná teplota v místnosti 31 °C,

• při extrémních venkovních teplotách, kdy maximální venkovní teplota vzduchu je vyšší než 30 °C a kdy je maximální teplota vyšší než 31 °C, musí být přerušeno vyučování nebo zajištěno pro žáky jiné náhradní opatření, např. jejich pobytem mimo budovu a zajištěním pitného režimu.

Děkuji za pozornost Prezentace vznikla s podporou OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/1.3.00/19.0016 Inovace studia k výkonu specializovaných činností koordinace v oblasti ICT

Ergonomické požadavky na pracoviště s obrazovkou

Velikost podlahové plochy  § 4 odst. 2 vyhlášky č. 410/2005 Sb.

Na 1 žáka musí připadnout v počítačových učebnách nejméně 1,65 m2  § 59 odst. 2 vyhlášky 137/1998 Sb.  Světlá výška místností je specifikována u základních, středních, vyšších a speciálních škol na 3,3 m  při dodržení všech podmínek denního osvětlení na pracovní plochy je možné snížení na světlou výšku 3,0 m, pokud je dodržena kubatura vzduchu 5,3 m3 na jednoho žáka

Podlaha pracoviště  § 4 odst. 4 vyhlášky č. 410/2005 Sb.

 podlahy musí být snadno čistitelné  § 33 odst. 2 vyhlášky 137/1998 Sb.

Podlahy všech pobytových místností musí mít protiskluzovou úpravu povrchu se součinitelem smykového tření nejméně 0,3.

Teplota a relativní vlhkost vzduchu  § 18 odst. 1 vyhlášky č. 410/2005 Sb. s odkazem na přílohu č. 3

optimální teplota by se měla pohybovat kolem 22 °C relativní vlhkosti vzduchu v rozmezí 30 až 70 % (v suchém prostředí se vlivem procesů hardwaru vytváří elektrostatický náboj, který může podnítit některé alergické reakce)

Celkové osvětlení pracoviště Situování pracovních míst tak, aby nevznikal odraz oken na obrazovkách

 § 13 odst. 2 vyhlášky č. 410/2005 Sb.  pracoviště musí být umístěna tak, aby žáci nebyli oslňovány jasem osvětlovacích otvorů a ani se jim tyto otvory nezrcadlily na zobrazovací jednotce

Celkové osvětlení pracoviště Umístění svítidel, doporučené činitele odrazu stropu, stěn, nábytku a podlahy

 § 13 odst. 2 vyhlášky č. 410/2005 Sb.  Svítidla musí být vhodně rozmístěna a mít takové rozložení jasů a úhly clonění, aby se nezrcadlila na zobrazovací jednotce a nedocházelo ke ztížení zrakového úkolu

Celkové osvětlení pracoviště  pro celkové umělé osvětlení je vhodné používat cloněná zářivková svítidla (popř. s rozptylovou mřížkou), nejlépe s plynulou regulací osvětlenosti  svítidla je zapotřebí orientovat podélnou osou rovnoběžně s plochou okna (co nejmenší možnost oslnění).

Celkové osvětlení pracoviště  monitor je dobré umístit bokem k postranním zdrojům světla  velmi nevhodná je poloha zády nebo čelem k oknu, protože tím dochází k odleskům na obrazovce, oslnění pracovníka a zvýšenému namáhání zraku prudký přechod světla dráždí oči odlesky zvyšují únavu očí

Celkové osvětlení pracoviště  § 13 odst. 1 vyhlášky č. 410/2005 Sb.  úroveň denního i umělého osvětlení prostorů se zobrazovacími jednotkami musí být v souladu s normovými hodnotami a požadavky  ČSN EN 12464-1  Počítačové učebny Em = 300 lx  § 13 odst. 3 vyhlášky č. 410/2005 Sb.  Možnost úprav pracovního místa dle individuálních potřeb  Regulace denního osvětlení

Monitor Zásady uspořádání pracovního místa s počítačem

 § 13 odst. 3 vyhlášky č. 410/2005 Sb.  Vzdálenost očí od zobrazovací jednotky musí být nejméně 0,5 m, tj. na vzdálenost natažené ruky  Zásady ergonomie:  periferie leží s tělem a monitorem v jedné ose a pracovník s počítačem nemusí opakovaně otáčet hlavou při pohledu z klávesnice na monitor a zpět

 horní hrana monitoru zhruba koresponduje s rovinou očí  střed monitoru má být asi 18°C pod rovinou očí. Je-li výše, může nás záhadně bolet za krkem možnost nastavení výšky a polohy monitoru, ev. úpravy stolu dostatek místa pro klávesnici a myš

Monitor  vedle monitoru nestavte kovovou lampičku – dochází tak k sekundárnímu vyzařování elektromagnetického pole, vhodné je umístění min. 30 cm od boku monitoru  monitory nemají být umístěny v řadě za sebou, neboť jeho zadní část vyzařuje elektromagnetické pole  monitory (MPRII,TCO92, TCO95, TCO99) by měly být doplněny skleněným filtrem od renomovaného výrobce (přednost dáváme vícevrstvým filtrům, neboť každá vrstva pohlcuje jinou škodlivou oblast)

Rizika vlivu paprsků  podle některých odborníků může trvalé působení elektromagnetického záření dokonce přispět ke zhoubnému bujení tkání - nejvýznamnějším zdrojem elektromagnetického záření jsou staré CRT monitory.  obrazovky uvolňují kladné ionty, jejichž působení může při vyšších koncentracích, způsobených nedostatečným větráním, zapříčinit zvýšenou produkci hormonu serotoninu, což má za následek únavu a depresivní stavy  statický elektrický náboj zároveň podporuje dráždění pokožky prachovými částicemi a může vést i k vyrážkám či pocitu zdánlivého úžehu

Zásady ergonomie  klávesnice má být v takové výšce, aby paže v předloktí svírala pravý úhel  pod zápěstí patří podložka tak, aby ruka nesměřovala příliš nahoru  výška pracovní desky a prostor pro dolní končetiny mají umožnit pohodlnou pracovní polohu  rozměry desky mají dostačovat proměnlivému uspořádání obrazovky a dalších zařízení  povrch desky i dalších zařízení má být matný, aby nevznikaly nepříznivé reflexy

Ergonomie pracovního místa § 11 odst. 1 vyhlášky č. 410/2005 Sb. nábytek musí zohledňovat rozdílnou tělesnou výšku dětí a žáků

4 základní ergonomické principy vlastnosti židle:  pohyb zad není strnulý - židle by měla podepírat celou zádovou oblast bederní i hrudní  pohyby páteře jsou u každého jedince specifické, opěradlo se musí těmto pohybům umět přizpůsobit  bederní a hrudní oblast zad si vyžadují oporu jiného typu a jiné intenzity, židle musí disponovat nezávislým nastavením odporu bederní a hrudní části.  zrakové pole a oblast dosahu ovlivňují naši pozici vsedě, židle musí umožnit, aby při záklonu zůstalo zrakové pole a zóna dosahu co možná stejné

Vlastnosti židle

Základní parametry „správné“ židle  stabilita - židle na pětiramenné podnoži na kolečkách, které materiálově odpovídají typu podlahy, na níž se bude používat, je dnes již snad běžná, na trhu se objevují i židle na kluzácích  anatomicky tvarovaný sedák - dostatečně široký i hluboký, přičemž při sezení by měla být jeho hloubka plně využívána, v přední části musí být sedadlo zaoblené  opěradlo stále podepírající záda po celé jejich délce výškově nastavitelná zádová opěra by měla být nastavena tak, aby svým vyklenutím podepírala páteř v bederní oblasti, zádová opěra by měla neustále kopírovat záda  úhel, který svírá opěradlo a sedák, by neměl být ani v nejčastěji používané přední pozici menší než 90°, jen v tom případě nedochází k zatěžování dýchacích a trávicích orgánů, srdce a cév

Základní parametry „správné“ židle - pokračování  nastavování výšky sedadla - musí umožňovat změnu jeho úrovně tak, aby se chodidla plnou plochou dotýkaly podlahy, přičemž kolenní kloub svírá úhel 90°  stavitelné podpěrky rukou, v lepším případě s možností bočního vychylování maximální pohodlí poskytují multifunkční područky, které jsou šířkově, hloubkově, výškově a paprskovitě stavitelné  centrální pružina - měla by jí být vybavena každá židle, především tlumí náraz při prudkém dosednutí a všechny další pohyby lidského těla

Základní parametry „správné“ židle - pokračování  odolné čalounění, případně jiný potahový materiál - musí odpovídat tomu jak často a v jakém prostředí židli používáme, mezi rozhodující fyzikální vlastnosti zde patří odolnost proti oděru, 'žmolkování', stálobarevnost, případně odolnost proti ohni  Ideál: židle vybavená synchronním sedacím mechanismem, jenž automaticky přizpůsobuje zádové a sedací opěry pohybům trupu, což znemožňuje strnutí těla, zmenšuje statické zatížení a únavu zádového svalstva a naopak podporuje jeho potřebnou aktivizaci a relaxaci

Rizika nesprávného sezení přetížení meziobratlových plotének, bederních obratlů a krční páteře namáhání svalstva zad, ramen a hrudníku otlaky hýždí, míst ohybu končetin poruchy oběhu krevních tekutin !!! největší problémy našemu zdraví přináší sezení ve strnulé pozici

A jak sedíte Vy v práci???

Půdorys pracoviště

Některé nežádoucí situace  Ženy, (muži většinou nejsou tak pořádní) kabely vzájemně nesmotávejte do úhledného klubíčka. Indukce mezi napájecími a datovými vodiči by mohla způsobit nesprávnou činnost některých zařízení, např. tiskárny.  Po příchodu zvenku do vyhřáté místnosti se nám mimo brýlí orosí i notebook. Musíme počkat, až se vytemperuje přibližně na teplotu okolí. Po bezprostředním zapnutí bychom také mohli jít hned do servisu! (To se ostatně týká všech elektrických zařízení, nedočkavost se nevyplácí!)  Nesaháme na konektory na zadní stěně počítače. Počítač sice potřebuje elektřinu, ne však statickou.  Uvaříme si kávu nebo čaj – dávejme však pozor, kam šálek stavíme. Voda klávesnici nesvědčí a u notebooku může znamenat jeho zničení. Disketu může kapka kávy učinit nepoužitelnou.

Co škodí počítači  Elektrické šoky - správné pořadí zapínání je tiskárna, monitor a nakonec centrální jednotka (ta je nejcitlivější a měla by být nejvíce chráněna), vypínáme v opačném pořadí  Prach – u disket jde o brusný materiál, na deskách uvnitř počítače zamezuje odvod tepla a na monitoru představuje velice nevhodný filtr  Kouř - jde o obdobu prachu v jemnějším provedení  Tepelné šoky - střídání tepla a chladu (obzvláště v zimě)  Vlhko - způsobuje korozi, používat vodu na počítač nelze doporučit vůbec, je to obdobné jako mýt budík v umyvadle.

Co škodí počítači - pokračování  Teplo - PC pracuje spolehlivě při pokojové teplotě, chladnější prostředí mu prospívá, vysoká teplota (nad 50° C uvnitř skříně) způsobuje chybovost nebo úplné zastavení činnosti počítače, ne-li dokonce jeho poškození  Statická elektřina - může zničit v PC takřka vše a jejím zdrojem bývá právě uživatel. Zbavíme se jí např. tak, že se dotkneme radiátoru nebo si umyjeme ruce – přinejmenším vždy před otevíráním počítače. Nesedáme si na umělou hmotu a nenosíme oděvy z umělých materiálů, (raději ani boty na gumové podrážce), abychom se třením látky o podložku nenabili.  Otřesy - škodí především rotujícím částem, jichž je v počítači několik: pevné disky, diskety v disketové mechanice, kompaktní disk v mechanice CD-ROM a větrák. Otřesy mohou navíc způsobit i uvolnění propojovacích konektorů uvnitř počítače.

Děkuji za pozornost.

Hygiena, ergonomie a bezpečnost práce s ICT

Bezpečnost práce 1. 2.

V počítačové učebně Při akcích mimo učebnu

Bezpečnost práce v počítačové učebně







Kromě vhodného pracovního prostředí zabraňujícího poškozování zdraví žáků, je nutné také stanovit obecná pravidla pro práci v učebně tak, abychom předcházeli možným úrazům a poškození hardwarového vybavení učebny. Pravidla by také měla jednoznačně upravovat možnosti uživatelů zasahovat do sw vybavení a konfigurace pracovních stanic. V neposlední řadě je třeba zmínit přístup k Internetu a vše co s tím souvisí, zejména stahování souborů a navštěvování stránek s „problematickým“ obsahem.

 Porovnáním

pravidel provozu v počítačových učebnách na různých školách lze vysledovat na jedné straně často se opakující zákazy (jídlo a pití, manipulace s hardwarem, …),.  Na druhé straně se pravidla značně liší například možností „volného“ vstupu žáků do učebny v době mimo vyučování od naprosté volnosti po naprostý zákaz.

Pravidla provozu učebny IVT 

  



V učebně je zakázáno jíst a pít, jídlo a pití si studenti nesmí nosit na počítačové pracoviště. S veškerou technikou je třeba zacházet maximálně šetrně. Pro skupiny, které navštěvují učebnu pravidelně, je stanoven zasedací pořádek. Žáci jsou povinni jej dodržovat. Studenti nesmí instalovat programy ani kopírovat pro svoje využití, výjimky pro volně šiřitelné programy povoluji vyučující. Instalaci nových programů provádí výhradně pověření pracovníci školy, studentům je tato činnost zakázána.

   

Každý student zahajuje práci přihlášením se výhradně ke svému uživatelskému účtu. Je zakázáno bezdůvodně manipulovat s kabely, přenášet přístroje a otevírat je. Je zakázáno připojovat nebo odpojovat přídavná zařízení. Učebna je určena pro studium – proto zde platí absolutní zákaz hraní her.

 



Při příchodu na pracoviště každý student zkontroluje jeho stav a případné závady okamžitě hlásí vyučujícímu. Při jakékoli závadě nebo problému (nejde monitor, počítač „zamrzne“, apod.) žáci informují vyučujícího, který rozhodne o dalším postupu. Při práci v počítačové síti je třeba dodržovat zásady slušného chování („netiketu“), zejména nerozesílat SPAMy, řetězové e-maily a neomezovat ostatní při práci v síti.







Studenti jsou povinni řídit se předpisy bezpečnosti práce, seznámit se s Pravidly pro přístup do školní počítačové sítě a sítě Internet. Při nedodržení těchto pravidel může být studentovi správcem sítě zrušen, pozastaven nebo omezen přístup k síti! Po skončení práce žáci uklidí své pracoviště.

Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách

Čl.19 Poučení žáků 

Škola zajistí, aby žáci byli poučeni o možném ohrožení zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, jichž se účastní při vzdělávání nebo v přímé souvislosti s ním. Žáky zároveň seznámí s konkrétními pokyny, právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a se zásadami bezpečného chování, s možnými riziky a odpovídajícími následnými opatřeními, se kterými se mohou žáci setkat ve škole, jejím okolí a při činnostech mimo školu (například nebezpečí od neznámých lidí, nebezpečí násilí a šikany, nálezy nebezpečných předmětů apod.). Dále žáky seznámí s ustanoveními předpisů a pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, pokud se vztahují na příslušnou činnost, akci nebo pracoviště a průběžně také s ustanoveními školního řádu, vnitřního řádu, řádů dílen, laboratoří, odborných pracoven, sportovních zařízení, tělocvičen a hřišť a jiných pracovišť a s dalšími opatřeními školy, jež mohou mít bezpečnostně preventivní význam. (1)





(2) Dokladem o provedeném poučení je záznam poučení (např.: v třídní knize), přílohou je osnova poučení. Pokud to stanoví předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, nebo je-li to odůvodněno rizikem činnosti, budou znalosti žáků ověřeny. (3) Žáky, kteří nebyli v době poučení přítomni, je třeba v nejbližším vhodném termínu poučit. Ve složitějších případech, zejména při seznámení se s obsahem důležitých předpisů, pokynů a norem o bezpečnosti technických zařízení, se pořídí zápis podepsaný žáky, z něhož lze podle potřeby zjistit konkrétní obsah provedeného poučení.

Čl. 10 Dozor nad žáky  dozor

15 minut před dobou shromáždění na určeném místě. Po skončení akce dozor končí napředem určeném místě a v předem stanoveném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí škola nejméně jeden den před konáním akce, buď zákonným zástupcům žáků, nebo přímo zletilým žákům.

Dozor mimo školu  (6)

Pedagogičtí pracovníci vykonávají podle pokynů ředitele dozor i mimo školu, např. při praktickém vyučování, při praktické přípravě, při kurzech, exkurzích a jiných činnostech vyplývajících ze školních vzdělávacích programů, při účasti na soutěžích, přehlídkách popřípadě při jejich přípravě a na jiných akcích organizovaných školou.

Čl. 19 Bezpečnost žáků při soutěžích a přehlídkách V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků organizátor.  (2) Po dobu vlastní soutěže přebírá náležitý dohled nad žáky organizátor soutěže.  Vyhlašuje počátek a konec soutěže nebo přehlídky a zajišťuje podmínky pro bezpečnou účast žáků poskytnutím případných ochranných prostředků, náležitým vybavením laboratoří, jiných soutěžních míst a současně přihlédne k věku, fyzickému a rozumovému rozvoji žáků. 

Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci Citace: 178/2001 Sb. Částka: 68/2001 Sb.

Děkuji za pozornost Prezentace vznikla s podporou OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/1.3.00/19.0016 Inovace studia k výkonu specializovaných činností ‒ koordinace v oblasti ICT

Elektrospotřebiče a jejich revize

ČSN 33 1610 ČSN 33 1610 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během jejich používání

• Jedná se o elektrické spotřebiče připojované k síti pohyblivým přívodem, kterých je možno se při provozu dotýkat nebo které se přímo drží v ruce. • Jedná se o rozsáhlý sortiment elektrických spotřebičů pro domácnost a podobné účely, elektrická svítidla, zařízení informační techniky, přístroje spotřební elektroniky, elektrické a elektronické měřicí přístroje, laboratorní přístroje a další elektrické spotřebiče obdobného charakteru.

Tato norma stanovuje postupy • revizí na všechny uvedené elektrické spotřebiče po jejich opravách nebo úpravách před předáním uživateli, • revizí na všechny uvedené elektrické spotřebiče, které byly dříve užívány a jsou uváděny znovu na trh, • kontrol a revizí na uvedené spotřebiče užívané v pracovním procesu, užívané ve veřejně přístupných prostorech a na spotřebiče poskytované formou pronájmu dalšímu uživateli.

Stanovené lhůty kontrol a revizí jsou v ČSN 33 1610 odvozeny od způsobu a místa jejich užívání. Z tohoto hlediska je provedeno rozdělení elektrických spotřebičů do 5 skupin:

• Skupina A – spotřebiče poskytované formou pronájmu dalšímu uživateli • Skupina B – spotřebiče používané ve venkovním prostoru (na stavbách, při zemědělských pracích atp.) • Skupina C – spotřebiče používané při průmyslové a řemeslné činnosti ve vnitřních prostorách • Skupina D – spotřebiče používané ve veřejně přístupných prostorách (školy, kluby, hotely atp.) • Skupina E – spotřebiče používané při administrativní činnosti

Lhůty pravidelných revizí Skupina Držené v ruce

Přenosné

Nepřenosné a připevněné

A

vždy před vydáním uživateli

B

1× za 3 měsíce

1× za 3 měsíce

1× za 6 měsíců

C

1× za 6 měsíců

1× za 12 měsíců

dle ČSN 33 1500

D

1× za 12 měsíců

1× za 12 měsíců

dle ČSN 33 1500

E

1× za 12 měsíců

1× za 24 měsíců

dle ČSN 33 1500

Děkuji za pozornost •Prezentace vznikla s podporou OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost •CZ.1.07/1.3.00/19.0016 Inovace studia k výkonu specializovaných činností koordinace v oblasti ICT

§ 4 Prostorové podmínky (2) V prostorech zařízení pro výchovu a vzdělávání s výjimkou škol v přírodě a provozoven pro výchovu a vzdělávání musí na 1 žáka připadnout v učebnách nejméně 1,65 m2, v odborných pracovnách, laboratořích a počítačových učebnách, v jazykových učebnách a učebnách písemné a elektronické komunikace nejméně 2 m2. Ve školách uskutečňujících vzdělávací program pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami se stanoví plocha na 1 žáka v teoretických učebnách nejméně 2,3 m2 (3) Pro žáky se zdravotním postižením musí být ve školách uskutečňujících vzdělávací program pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, školách a školských zařízeních zajištěny podmínky podle druhu jejich zdravotního postižení včetně bezbariérového prostředí. V učebnách musí být vytvořeny relaxační koutky s odpovídajícím vybavením umístěné mimo prostor lavic. Vyčleňuje se prostor pro odkládání a uložení kompenzačních pomůcek. § 11 Vybavení nábytkem a rozsazení žáků (1) Zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovny pro výchovu a vzdělávání musí být vybavena nábytkem, který zohledňuje rozdílnou tělesnou výšku dětí a žáků. Velikostní typy školního nábytku a ergonomické zásady práce žáků vsedě jsou upraveny v příloze č. 2 této vyhlášky. Pracovní stoly musí mít matný povrch. Při používání tabule musí být dodržen zrakový úhel maximálně 30 stupňů od zadní hrany pracovní plochy prvního stolu žáka před tabulí. Pro žáky s těžším či kombinovaným zdravotním postižením se používají ortopedické vertikalizační školní lavice podle doporučení odborného rehabilitačního pracovníka s možností jejich polohování. (3) Rozsazení žáků v učebně se řídí podle jejich tělesné výšky; dále se přihlíží ke speciálním vzdělávacím potřebám, případným zrakovým a sluchovým vadám a jinému zdravotnímu postižení žáků. Při jiném než obvyklém uspořádání lavic se dbá na to, aby u žáků nedocházelo k jednostrannému zatížení svalových skupin. Osvětlení § 12 (1) Ve vnitřních prostorech budov zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání, určených k dlouhodobému pobytu žáků, musí být vyhovující denní osvětlení odpovídající normovým požadavkům. Místa žáků v lavicích musí být v učebnách orientována tak, aby žáci nebyli v zorném poli oslňováni jasem osvětlovacích otvorů a ani si nestínili místo zrakového úkolu. (3) Parametry umělého osvětlení ve vnitřních prostorech budov zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání musí odpovídat normovým požadavkům české technické normy upravující požadavky na osvětlení pro vnitřní pracovní prostory. Barevný tón umělého světla volit pro hodnoty Çm £ 200 lx teple bílý; 200 lx < Çm £ 1000 lx neutrálně bílý; Çm > 1000 lx chladně bílý podle normových požadavků14). Rovnoměrnost umělého osvětlení na chodbách a schodištích musí být větší než 0,2. (4) Osvětlení tabule musí odpovídat normovým požadavkům české technické normy upravující požadavky na osvětlení pro vnitřní pracovní prostory14). Osvětlenost bílé tabule musí mít nejméně stejnou úroveň jako osvětlenost učebny. Tabule musí mít matný povrch, což se nevztahuje na tabule, na které se nepíše křídou. Ze všech

pracovních míst ve směru pohledu na tabuli musí být vyloučeno zrcadlení svítidel na tabuli. Ve stěně za tabulí nesmí být osvětlovací otvor (okno nebo střešní okno), v opačném případě musí být zakryt neprůsvitným materiálem, jehož činitel odrazu světla se blíží hodnotě činitele odrazu této stěny. § 13 (1) Úroveň denního i umělého osvětlení prostorů se zobrazovacími jednotkami musí být v souladu s normovými hodnotami. (2) Pracoviště u zobrazovacích jednotek musí být umístěna tak, aby žáci nebyli oslňováni jasem osvětlovacích otvorů a ani se jim tyto otvory nezrcadlily na zobrazovací jednotce. Svítidla musí být vhodně rozmístěna a mít takové rozložení jasů a úhly clonění, aby se nezrcadlila na zobrazovací jednotce a nedocházelo ke ztížení zrakového úkolu. (3) Vzdálenost zobrazovací jednotky od očí musí být regulovatelná, nejméně 0,5 m od horního okraje zobrazovací jednotky ve výši očí. U pracovišť se zobrazovacími jednotkami musí být pro zachování dobrých podmínek vidění, zrakové pohody i vyhovující pracovní polohy zajištěna pro všechny uživatele možnost úprav pracovního místa podle jejich individuálních potřeb (zejména podle tělesné výšky a prováděných činností) a regulace denního osvětlení. Mikroklimatické podmínky § 18 (1) Prostory zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání určených k pobytu musí být přímo větratelné. Požadavky na větrání čerstvým vzduchem (výměna vzduchu) v době využití interiéru jsou upraveny v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Při poklesu teploty vzduchu v učebnách určených k pobytu dětí a žáků ve třech po sobě následujících dnech pod 18 °C, ne však méně než 16 °C, nebo při poklesu teploty vzduchu v těchto učebnách v jednom dni pod 16 °C musí být provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání zastaven. (3) Při extrémních venkovních teplotách, kdy maximální venkovní teplota vzduchu je vyšší než 30 °C nebo kdy je výsledná teplota kulového teploměru tg max vyšší než 31 °C, musí být přerušeno vyučování a zajištěno jiné náhradní opatření pro děti a žáky s možností pobytu mimo budovu včetně zajištění pitného režimu. (4) Pokud venkovní stav prostředí neumožňuje využít přirozené větrání pro překročení přípustných hodnot škodlivin ve venkovním prostředí, musí být mikroklimatické podmínky a větrání čerstvým vzduchem zajištěny vzduchotechnickým zařízením. Konkrétní hodnoty mikroklimatických podmínek jsou dány Přílohou č. 3 k vyhlášce č. 410/2005 Sb. Intenzita větrání čerstvým vzduchem a parametry mikroklimatických podmínek Parametry mikroklimatických podmínek pro léto a zimu jsou uvedeny v kapitole Hygiena a hygienické podmínky pracoviště