Hygiena, ergonomie a bezpečnost práce s ICT
Hygiena, ergonomie a bezpečnost práce s ICT
Aplikace na podmínky školství a oblast ICT • Vlivu práce s výpočetní technikou na zdraví a výkonnost studentů a žáků. • Pracovní podmínky učitele.
Problematika se týká zejména: • • • • •
člověka a jeho zrakové i psychické zátěže; vlastní zobrazovací jednotky (VDU); ergonomického uspořádání pracoviště; obecných hygienických požadavků (na osvětlení, hluk, mikroklima); vybavení pracoviště a pravidla pohybu na pracovišti v souladu s BOZP.
Člověk a jeho zraková i psychická zátěž Schéma
Rušivé vlivy
Celková zátěž NÁROČNOST
EMOČNÍ VLIVY smyslového vnímání PSYCHICKÉ NÁROKY Nálady, motivace
mezilidské vztahy
na myšlení
Zraková
na pozornost Rozlišení detailu
Akomodace
Adaptace
na paměť
Sluchová
na rozhodování
Hmatová Chuťová Čichová
Osvětlení
Zraková zátěž • kromě vykonávané zrakové činnosti ji ovlivňuje přirozená proměnlivost denního světla, vytváření vhodných jasových a barevných kontrastů pro rozlišování potřebných detailů a dostatečné světelné podmínky pro adaptaci zraku. • Pro vytvoření zrakové pohody je potřeba eliminovat světlem vyvolávané rušivé vlivy (např. míhání světla nebo nevhodné prostorové či časové rozložení) a současně zajistit další související podmínky jako např. vizuální kontakt s venkovním okolím.
Psychická zátěž • Emoce (nálady) – vyvolané např. motivací nebo vzájemnými mezilidskými vztahy, může ovlivnit i nedostatek denního světla (např. známý syndrom nemocných budov) nebo působení různých barev světla. • Psychické nároky (např. na soustředění či rychlost rozhodování) – mohou být zvyšovány například i odváděním pozornosti při nevhodném osvětlení.
Zobrazovací jednotka (Visual dispay unit) • Na počátku rozvoje osobních počítačů – zdroj neionizujícího záření (ve velmi širokém vyzařovacím spektru). Úroveň elektrického a magnetického záření byla vždy nízká a závislá na druhu a velikosti obrazovky.
• Současné monitory svojí konstrukcí obrazovky splňují velmi přísné normy pro vyzařování (MPR II nebo TCO (např. 03), iniciátorem Švédská konfederace profesionálních zaměstnanců). • Při dodržení běžných provozních podmínek (např. při pozorovací vzdálenosti > 0,35 m) nepohlíží na obrazovku jako na zdroj hygienicky nebezpečného NIZ (popř. obrazovky typu LCD již nevyzařují vůbec!).
Poznámka • Vlivem elektrostatického pole obrazovky může dojít ke zvýšenému usazovaní prachu na obličeji, což může vyvolat i nepříznivé kožní reakce. Je nutné dodržovat čistotu a dostatečnou vlhkost prostředí.
• Významným problémem, se kterým se dnes pracovníci potýkají, je syndrom počítačového vidění (CVS), který může způsobit bolesti hlavy, únavu očí, bolest krku a zad a citlivost ke světlu.
• Zásadní u obrazovek je, aby se nevyskytovaly závady jako je kmitání, plavání či poskakovaní znaků, řádků, střídaní jasů apod. • Jas a kontrast mezi znaky a pozadím na obrazovce musí být snadno regulovatelný. Jas obrazovky nesmí být menší než 35 cd/m2 a doporučuje se pozitivní nastavení (tmavé znaky na světlém pozadí – kladná polarita)! • Výhodou je, když můžeme regulovat velikost rozlišovaných znaků.
• Doporučovaná vzdálenost obrazovky od očí pracovníka má být minimálně 40 cm a obrazovka musí být volně posunovatelná s možností výškové nastavitelnosti. • Nejvhodnější umístění je horizontálně i vertikálně kolmé na pohled pracovníka. • Horní okraj obrazovky má být ve výši oka sedícího pracovníka nebo níž.
Umístění monitoru • Horní řádka textu na obrazovce by měla být nepatrně pod úrovní očí. To proto, že jakákoliv část obrazovky nad úrovní očí zvyšuje napětí v krku a ramenech. • Pokud máte obrazovku moc vysoko, protože např. leží na počítači, investujte do závěsu na počítač, který se umístí pod stůl. Umístění pod stůl umožní nejenom lepší pozici obrazovky, ale také vytvoří více prostoru na stole. A naopak, pokud je monitor umístěný moc nízko, uvažujte o podložce nebo nastavitelném rameni pro monitor, umožňující jeho zvednutí nad stůl.
• Obrazovka by měla být umístěna v jedné přímce s klávesnicí, aby se minimalizovalo otáčení krku a/nebo těla. Udržování symetrie těla je dalším důležitým faktorem správných pracovních návyků.
• Instalace účelového osvětlení na každém pracovišti je dalším způsobem boje s CVS. • Osvětlení není většinou dostatečně jasné pro většinu prací za stolem. • V kabinetech: bodová světla problém řeší přímým osvětlením místa, kde je ho potřeba nejvíce – na práci nebo na ruce. Dobrá bodová světla umožňují široký okruh nastavení, aby se zabránilo záření na monitor, pracovní plochu a dokumenty. Ty nejlepší mají také asymetrický design, který redukuje záření.
Opatření omezující rizika • Práce musí být přerušována bezpečnostními přestávkami nebo změnami činnosti. • Přestávky 5 až 10 minut po každých dvou hodinách práce.
• Součástí požadavků je i oddělení klávesnice od obrazovky tak, aby byly umožněny co nejvhodnější pohyby při ovládání a pracovní poloha. • Povrch klávesnice musí být matný, aby nevznikaly rušivé odrazy a znaky na tlačítkách musí být dobře čitelné.
Ergonomické uspořádání pracoviště Pracovištěm se rozumí soustava zahrnující zobrazovací jednotku, popřípadě vybavenou klávesnicí či jiným vstupním zařízením a nebo softwarem určujícím rozhraní člověk / počítač, volitelným příslušenstvím, tiskárnou, včetně stojanu na dokumenty, pracovního sedadla, pracovního stolu nebo desky a bezprostředního pracovního prostředí.
Pracoviště má být prostorově i plošně řešeno tak, aby byl umožněn pracovníkům snadný přístup, změna pracovní polohy, střídání pohybů a volný pohyb na pracovišti.
Pracovní místo • Pracovní místo musí být uspořádáno tak, aby odpovídalo tělesným rozměrům pracovníka a aby nedocházelo k fyziologicky nepřijatelným polohám. • Výška pracovní desky a prostor pro dolní končetiny má umožnit pohodlnou pracovní polohu. • Rozměry desky mají dostačovat na proměnlivé uspořádání obrazovky a dalších zařízení. • Deska i další zařízení mají být matné, aby na nich nevznikaly nepříznivé reflexy.
• Konstrukce sedadla má být stabilní, s výškově nastavitelným sedákem. • Zádová opěrka sedadla má být nastavitelná jak výškově, tak i úhlem sklonu. • Způsob sezení!
Syndrom ruky při práci s myší • Práce s myší je vysoce přesná a musí být prováděna při jemné motorické kontrole. • Repetitive Strain Injury (RSI) nebo někdy Repetitive stress injury je v dnešní době jedna z nejčastějších příčin přiznání nemoci z povolání v kancelářských profesích. • Jedná se o soubor poškození, která jsou vyvolána prací v neergonomickém prostředí. Mezi nejčastější patří: tenisový loket, poškození hybnosti ramenních pletenců, poškození šlach prstů atd.
Klávesnice a myš Správná poloha při práci s myší a klávesnicí: • Průzkum prokázal, že nejvýhodnější poloha klávesnice je pod úrovní stolu šikmo od uživatele, zápěstí zůstanou v rovině a úhel v lokti se zvětší na více než 90°. • Nejlepším způsobem, jakým docílit tuto pozici, je používání kloubového držáku na klávesnici (výsuvného kloubového mechanismu pro klávesnici) s možností nastavení negativního sklonu. Tato poloha klávesnice také napomáhá k lepšímu držení těla.
• Podložka pro dlaně by se měla užívat pouze jako odpočívadlo pro dlaně během přestávek při psaní. Nikdy by neměla být opěrou pro zápěstí během doby psaní. Udržujte myš v oblasti neutrální zóny dosahu. Vyvarování se extrémních pozic držení těla snižuje možnost vychýlení ramen a ohyb ruky v zápěstí.
• Vyvarujte se svírání myši. Kromě špatné polohy může být i samotná myš velkým rizikovým faktorem. • Uživatelé by měli sledovat práci s myší a okamžitě vyměnit ruce při prvních náznacích bolesti nebo brnění rukou. • Myš by v zásadě měla být symetrická, aby šla lehce používat oběma rukama. Stejně tak deska pro klávesnici by měla umožnit práci s myší po obou stranách klávesnice.
Obecné hygienické požadavky • Pracoviště s obrazovkou mají mít vyhovující denní osvětlení pro pobyt (neosvětlujeme obrazovku, ale příslušné pracoviště), provedené a uspořádané tak, aby okna popř. i jiné osvětlovací otvory (světlíky, či světlo propouštějící stěny) nezpůsobovaly přímé oslnění, ani odrazy na obrazovkách.
Umělé osvětlení • Pro celkové umělé osvětlení je vhodné používat cloněná zářivková svítidla (popř. s rozptylovou mřížkou), nejlépe s plynulou regulací jak osvětlenosti, tak i přímé a nepřímé složky (vyvážené osvětlení – Em ~ 500 lx). • Svítidla orientovat podélnou osou rovnoběžně s plochou okna (co nejmenší možnost oslnění). Podle potřeby doplnit celkové osvětlení místním přisvětlením (stolním svítidlem ovládaným z pracovního místa). • Parametry celkového i místního osvětlení pracoviště musí odpovídat normovým hodnotám (ČSN EN 12464-1).
Umístění dokumentů • Vzhledem k důležitosti symetrie těla při práci by měly být všechny dokumenty, se kterými pracujeme, umístěny v jedné přímce s klávesnicí a monitorem, aby se zabránilo asymetrickým pohybům krku. • Pokud nemáte přímý stojan na dokumenty a místo toho položíte dokumenty k jedné straně obrazovky, měňte umístění těchto dokumentů z jedné strany obrazovky na druhou, vyvarujete se tím nebezpečím plynoucím z dlouhodobého jednostranného pohybu.
Požadované akustické a mikroklimatické podmínky • Hladina hluku na pracovišti musí být snížena na co nejnižší rozumně dosažitelnou úroveň, nesmí však překračovat hygienické limity (85 dB); většinou se jedná o duševní práci vyžadující značnou pozornost, soustředění, s možností snadného dorozumění – odpovídá korekci v rozsahu 20 – 30 dB (A). • Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek jsou stanoveny v závislosti na tepelné produkci organismu, dané charakterem vykonávané práce, viz vyhláška č. 410/2005 Sb.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 410/2005 Sb. Intenzita větrání čerstvým vzduchem a parametry mikroklimatických podmínek
Parametry mikroklimatických podmínek: a) Zima • učebny, pracovny, družiny a další místnosti určené k dlouhodobému pobytu: • průměrná výsledná teplota v místnosti 22 ± 1 °C, • minimální výsledná teplota v místnosti tgmin = 19 °C, • rozdíl výsledné teploty v úrovni hlavy a kotníků nesmí být větší než 3 °C
• při poklesu teploty vzduchu v učebnách určených k dlouhodobému pobytu dětí a žáků ve třech po sobě následujících dnech pod 18 °C, ne však méně než na 16 °C, nebo při poklesu teploty vzduchu v těchto učebnách v jednom dni pod 16 °C musí být provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání zastaven.
b) Léto • učebny, pracovny, družiny, tělocvičny a další místnosti určené k dlouhodobému pobytu: • průměrná výsledná teplota v místnosti 28 °C, • maximální výsledná teplota v místnosti 31 °C,
• při extrémních venkovních teplotách, kdy maximální venkovní teplota vzduchu je vyšší než 30 °C a kdy je maximální teplota vyšší než 31 °C, musí být přerušeno vyučování nebo zajištěno pro žáky jiné náhradní opatření, např. jejich pobytem mimo budovu a zajištěním pitného režimu.
Děkuji za pozornost Prezentace vznikla s podporou OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/1.3.00/19.0016 Inovace studia k výkonu specializovaných činností koordinace v oblasti ICT
