Hutní druhovýroba reality a.s. Ing. Naděžda Krátká a RNDr. Václav Šubrta, CSc

Posudek č. 0405/08 ústavu kvalifikovaného pro znaleckou činnost

Hutní druhovýroba – reality a.s.

Objednatel:

Obchodní společnost Hutní druhovýroba – reality a.s., se sídlem Kolárova 1229, 698 01 Veselí nad Moravou, IČ: 46708715, zapsaná v obchodním rejstříku, vedeného Krajským soudem v Brně oddíl B, vložka 4344

Zhotovitel:

Obchodní společnost PROSCON, s.r.o., ústav kvalifikovaný pro znaleckou činnost v oboru ekonomika, Praha 4, Na Zlatnici 13, IČ: 49356381 zapsaný v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C., vložka 19831

Účel ocenění:

Určení ceny akcií společnosti Hutní druhovýroba - reality a.s. pro účely zjištění ceny předmětu dražby dle § 13 odst. 1 zákona o veřejných dražbách

Posudek zpracovali a vysvětlení mohou podat:

Ing. Naděžda Krátká a RNDr. Václav Šubrta, CSc.

Posouzení bylo provedeno ke dni: 31. 3. 2008

Datum vypracování znaleckého posudku: 28. 4. 2008

Znalecký posudek je vyhotoven ve 4 exemplářích, z toho 3 předány objednateli a obsahuje 66 stran textu včetně titulní stránky, obsahu, znalecké doložky a 43 stran příloh.

Obsah: 1.

Nález ___________________________________________________________________________________________________________________ 1 1.1.

Popis předmětu ocenění a vymezení účelu ocenění ______________________________________________________________________ 1

1.2.

Zdroje použitých informací _________________________________________________________________________________________ 1

1.3. 1.3.1. 1.3.2. 1.4.

Specifikace základu hodnoty, jejíž zjištění je účelem posudku_____________________________________________________________ 2

1.5. 1.5.1. 1.5.2. 1.5.3. 1.5.4. 1.5.5.

Popis oceňované společnosti ________________________________________________________________________________________ Základní skutečnosti____________________________________________________________________________________________ Historie podniku_______________________________________________________________________________________________ Rozmístění společnosti a organizační struktura _______________________________________________________________________ Výrobní program ______________________________________________________________________________________________ Vyplácené dividendy ___________________________________________________________________________________________

1.6.1. 1.6.2.

Popis majetkové struktury oceňované společnosti ______________________________________________________________________ 4 Hospodářské výsledky za minulé roky______________________________________________________________________________ 4 Finanční situace k 31. 3. 2008 ____________________________________________________________________________________ 7

1.6.

1.7.

Základní skutečnosti ______________________________________________________________________________________________ 1 Předpoklady a omezující podmínky tohoto ocenění____________________________________________________________________ 1 Použitá literatura ______________________________________________________________________________________________ 1

Finanční analýza_________________________________________________________________________________________________ 1.7.1. Vertikální analýza účetních výkazů _______________________________________________________________________________ 1.7.1.1. Vertikální analýza rozvahy – aktiv________________________________________________________________________ 1.7.1.2. Vertikální analýza rozvahy – pasiva ______________________________________________________________________ 1.7.1.3. Vertikální analýza výnosů a nákladů ______________________________________________________________________ 1.7.2. Horizontální analýza účetních výkazů _____________________________________________________________________________ 1.7.2.1. Horizontální analýza rozvahy – aktiva _____________________________________________________________________ 1.7.2.2. Horizontální analýza rozvahy – pasiva_____________________________________________________________________ 1.7.2.3. Horizontální analýza výnosů a nákladů ____________________________________________________________________ 1.7.3. Soustava finančních ukazatelů ___________________________________________________________________________________ 1.7.4. Globální indexy ______________________________________________________________________________________________

2 2 3 3 3 3

10 10 10 11 12 13 13 14 15 16 17

1.8.

Odběratelé a dodavatelé __________________________________________________________________________________________ 18

1.9.

Stav nemovitostí _________________________________________________________________________________________________ 18

1.10.

Majetkové účasti ________________________________________________________________________________________________ 18

1.11.

Úvěry společnosti ________________________________________________________________________________________________ 18

1.12.

Poskytnuté zajištění třetím osobám _________________________________________________________________________________ 18

1.13.

Soudní spory ____________________________________________________________________________________________________ 18

1.14.

Konkurz________________________________________________________________________________________________________ 19

1.15.

Právo k ochranné známce, patent a licence ___________________________________________________________________________ 19

1.16.

Management společnosti __________________________________________________________________________________________ 19

1.17.

Struktura zaměstnanců ___________________________________________________________________________________________ 19

1.18.

Charakteristika účetní politiky společnosti ___________________________________________________________________________ 19

1.19.

Ekologie společnosti ______________________________________________________________________________________________ 19

1.20.

SWOT analýza oceňované společnosti _______________________________________________________________________________ 19

1.21. Makroekonomická analýza ________________________________________________________________________________________ 1.21.1. Vnější prostředí ______________________________________________________________________________________________ 1.21.1.1. Měnová politika ______________________________________________________________________________________ 1.21.1.2. Fiskální politika ______________________________________________________________________________________ 1.21.2. Ekonomický cyklus ___________________________________________________________________________________________ 1.21.2.1. Pozice v rámci ekonomického cyklu ______________________________________________________________________ 1.21.3. Predikce vývoje makroekonomických indikátorů ____________________________________________________________________ 1.21.3.1. Ekonomický výkon____________________________________________________________________________________ 1.21.3.2. Ceny zboží a služeb ___________________________________________________________________________________ 1.21.3.3. Trh práce a domácnosti ________________________________________________________________________________ 1.21.3.4. Úrokové sazby _______________________________________________________________________________________ 1.21.3.5. Měnový kurz ________________________________________________________________________________________ 1.21.3.6. Mezinárodní srovnání__________________________________________________________________________________ 1.21.3.7. Prognóza inflace ČNB _________________________________________________________________________________ 1.21.3.8. Monitoring predikcí ostatních institucí_____________________________________________________________________

20 20 20 20 21 21 22 22 23 25 26 27 28 29 29

1.22. Analýza odvětví _________________________________________________________________________________________________ 1.22.1. Charakteristika odvětví ________________________________________________________________________________________ 1.22.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu___________________________________________________________________ 1.22.3. Vývoj ocelářského průmyslu v Evropě a ve světě ____________________________________________________________________ Národní alokační plán______________________________________________________________________________________________________ Hlavní ekonomické ukazatele________________________________________________________________________________________________ 1.22.4. Strategické informace týkající se relevantního trhu ___________________________________________________________________ 1.22.4.1. Legislativní rámec pro podnikání, novely, nařízení, směrnice EU a podnikání na trhu v ČR ___________________________ 1.22.4.2. Poměr společnosti ke konkurenci_________________________________________________________________________ 1.22.5. Porovnání oceňované společnosti s oborem OKEČ 27-Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků _____________________

30 30 30 31 32 33 34 34 34 34

1.22.6. 1.22.7. 1.23.

Srovnání podniku s konkurenčním podnikem _______________________________________________________________________ 35 Závěry pro oceňovanou společnost _______________________________________________________________________________ 36 Výhled a střednědobý plán společnosti ______________________________________________________________________________ 36

1.24. Metodologie ocenění______________________________________________________________________________________________ 1.24.1. Přehled metod________________________________________________________________________________________________ 1.24.2. Majetkové metody ____________________________________________________________________________________________ 1.24.2.1. Hodnota vlastního kapitálu dle účetnictví __________________________________________________________________ 1.24.2.2. Substanční metoda ____________________________________________________________________________________ 1.24.2.3. Likvidační hodnota____________________________________________________________________________________ 1.24.3. Tržní metody ________________________________________________________________________________________________ 1.24.3.1. Ocenění na základě tržní kapitalizace _____________________________________________________________________ 1.24.3.2. Ocenění na základě srovnatelných podniků ________________________________________________________________ 1.24.3.3. Ocenění na základě srovnatelných transakcí ________________________________________________________________ 1.24.3.4. Ocenění na základě údajů o podnicích uváděných na burzu ____________________________________________________ 1.24.3.5. Ocenění na základě dosahovaných výsledků v konkurenčních podnicích __________________________________________ 1.24.4. Výnosové metody_____________________________________________________________________________________________ 1.24.4.1. Metoda kapitalizovaných čistých výnosů___________________________________________________________________ 1.24.4.2. Metoda Diskontovaného Cash Flow ______________________________________________________________________ 2.

37 37 37 37 37 37 38 38 38 38 38 38 38 38 39

Posudek ________________________________________________________________________________________________________________ 49 2.1.

Metody ocenění použité pro další výpočty ____________________________________________________________________________ 2.1.1. Zdůvodnění volby vybraných majetkových metod ___________________________________________________________________ 2.1.2. Zdůvodnění nepoužití výnosových metod __________________________________________________________________________ 2.1.2.1. Metoda kapitalizovaných čistých výnosů___________________________________________________________________ 2.1.2.2. Metoda diskontovaných peněžních toků, DCF ______________________________________________________________ 2.1.3. Důvody nepoužití srovnávací metody _____________________________________________________________________________

2.2. 2.2.1. 2.2.2. 2.3.

3.

49 49 49 49 49 49

Ocenění na základě hodnoty vlastního kapitálu v účetnictví _____________________________________________________________ 50 Popis majetkové struktury cílové společnosti _______________________________________________________________________ 50 Výsledek ocenění na základě hodnoty vlastního kapitálu v účetnictví_____________________________________________________ 50

Ocenění na základě likvidační hodnoty ______________________________________________________________________________ 2.3.1. Popis majetkové struktury cílové společnosti _______________________________________________________________________ 2.3.2. Ocenění aktiv ________________________________________________________________________________________________ 2.3.2.1. Ocenění dlouhodobého nehmotného majetku _______________________________________________________________ 2.3.2.2. Dlouhodobý hmotný majetek ____________________________________________________________________________ 2.3.2.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek_________________________________________________________________________ 2.3.2.4. Dlouhodobý finanční majetek ___________________________________________________________________________ 2.3.2.5. Oběžná aktiva________________________________________________________________________________________ 2.3.2.6. Dlouhodobý drobný majetek ____________________________________________________________________________ 2.3.3. Ocenění cizích zdrojů__________________________________________________________________________________________ 2.3.3.1. Rezervy v cizích zdrojích_______________________________________________________________________________ 2.3.3.2. Dlouhodobé závazky __________________________________________________________________________________ 2.3.3.3. Krátkodobé závazky___________________________________________________________________________________ 2.3.3.4. Odložený daňový závazek ______________________________________________________________________________ 2.3.3.5. Dohadné účty pasivní a jiné závazky ______________________________________________________________________ 2.3.3.6. Krátkodobé finanční výpomoci __________________________________________________________________________ 2.3.4. Předpokládaný průběh likvidace _________________________________________________________________________________ 2.3.5. Výpočet celkového ocenění _____________________________________________________________________________________ 2.3.6. Výsledek ocenění na základě likvidační metody _____________________________________________________________________

51 51 51 52 52 55 55 55 55 56 56 56 56 56 56 56 56 59 59

Výsledné ocenění_________________________________________________________________________________________________________ 60 3.1.

Kontrola s obvykle dosahovanými hodnotami násobitelů u obdobných podniků ve světě______________________________________ 60

3.2.

Výsledná hodnota společnosti Hutní druhovýroba – reality a.s.__________________________________________________________ 60

3.3.

Určení ceny akcií pro účely dražby § 13 odst. 1 zákona o veřejných dražbách ______________________________________________ 60

4.

Závěrečný výrok _________________________________________________________________________________________________________ 61

5.

Přílohy _________________________________________________________________________________________________________________ 62

28. 4. 2008 PROSCON, s.r.o. Hutní druhovýroba – reality a.s.

1.

Nález

1.1.

Popis předmětu ocenění a vymezení účelu ocenění

1

Zhotovitel vypracuje tento znalecký posudek za účelem zjištění ceny předmětu dražby dle § 13 odst. 1 zákona o veřejných dražbách. 1.2. Zdroje použitých informací Šetření bylo provedeno na základě relevantních dokumentů, Hutní druhovýroba - reality a.s. a na základě osobně sdělených informací.

které

byly

předány

vedením

společnosti

Dále byla použita data z publikovaných zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva financí ČR a z dalších zdrojů zveřejněných na internetu. K dispozici byly následující hlavní dokumenty • Výpis z obchodního rejstříku • Výsledky dražby • Údaje o konkurzu • Výroční zpráva 2005 společnosti Hutní druhovýroba – reality a.s. • Výroční zpráva 2004 společnosti Hutní druhovýroba – reality a.s. • Výroční zpráva 2003 společnosti Hutní druhovýroba – reality a.s. • Výroční zpráva 2002 společnosti Hutní druhovýroba – reality a.s. • Rozvaha a výkaz zisků a ztrát za roky 2002, 2003, 2004, 2005, 2006 a 2007 • Příloha k účetní závěrce k 31. 12. 2002, 31. 12. 2003, 31. 12. 2004, 31. 12. 2005, 31. 12. 2006 • Rozvaha a výsledovka k 31. 3. 2008 1.3.

Základní skutečnosti

1.3.1.

Předpoklady a omezující podmínky tohoto ocenění

Toto ocenění je zpracováno v souladu s následujícími obecnými a omezujícími podmínkami: 1. Nebylo provedeno žádné šetření pravosti a správnosti podkladů předaných objednatelem. Údaje o skutečnostech obsažených v posudku se považují za pravdivé a správné. 2. Dále se předpokládá, že vlastnictví je pravé a čisté od všech zadržovacích práv, služebností nebo břemen zadlužení kromě těch, jež jsou vyznačeny v listinách osvědčujících vlastnictví a než bylo eventuálně sděleno zpracovateli. 3. Informace z jiných zdrojů, na nichž je založeno celé nebo část ocenění jsou věrohodné, ale nebyly ve všech případech ověřovány. 4. Tento znalecký posudek může být použit výhradně k účelu, pro který byl zpracován. 5. Zhotovitel nepřebírá odpovědnost za změny v tržních podmínkách. Nepředpokládá, že by důvodem k přezkoumání tohoto znaleckého posudku mělo být zohlednění událostí nebo podmínek, které by se vyskytly následovně po datu zpracování. 6. Předpokládá se odpovědné vlastnictví a správa vlastnických práv. 7. Pokud se nezjistí něco jiného, předpokládá se u podnikání oceňované společnosti plný soulad se všemi aplikovanými zákony a předpisy v ČR. 8. Ocenění zohledňuje všechny skutečnosti známé zhotoviteli, které by mohly ovlivnit dosažené závěry nebo odhadnuté hodnoty. 9. Zhotovitel prohlašuje, že nemá žádné současné ani budoucí zájmy na akciích cílové společnosti, které jsou předmětem posudku, a že neexistuje osobní zájem nebo zaujatost vzhledem k zahrnutým částem. 10. Analýzy, názory a závěry uvedené v posudku jsou platné jen za omezených podmínek a předpokladů, které jsou v posudku uvedeny a jsou nezaujatými profesionálními analýzami, názory a závěry zpracovatele znaleckého posudku. 11. Údaje o skutečnostech obsažených v posudku jsou pravdivé a správné 12. Analýzy, názory a závěry uvedené v posudku jsou platné jen za omezených podmínek a předpokladů, které jsou uvedeny v posudku a jsou nezaujatými profesionálními analýzami, názory a závěry zpracovatelů znaleckého posudku 1.3.2.

Použitá literatura

1. Mařík M.: Určování hodnoty firem, Ekopress, Praha 2003 2. Kislingerová E.: Oceňování podniku, C.H Beck Praha 2001 3. R.A Brealey, S.C.Myers: Teorie a praxe firemních financí, Victoria Publishing Praha 1992 4. Obchodní zákoník, Zákon čl. 513/1991 Sb. v platném znění 5. Zákon o oceňování majetku, Zákon č. 151/1997 Sb. v platném znění 6. Databáze Ministerstva spravedlnosti ČR (obchodní rejstřík). INTERNET, www.justice.cz 7. Analýzy vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Praha 1998 až 2006 8. Predikace makroekonomického vývoje na rok 2008 MF ČR

28. 4. 2008 PROSCON, s.r.o. Hutní druhovýroba – reality a.s. 1.4.

2

Specifikace základu hodnoty, jejíž zjištění je účelem posudku

Základem hodnoty v tomto posudku je tržní hodnota. Obchodní zákoník uvádí pojem hodnota bez přesnějšího určení, jakou hodnotu má zákonodárce na mysli. S přihlédnutím k účelu právní úpravy nabídek převzetí ČNB (dříve Komise pro cenné papíry) vykládá tento pojem jako hodnotu tržní, přičemž v souladu s Mezinárodními oceňovacími standardy (IVS) pod tímto pojmem rozumí odhadnutou částku, za jakou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi koupěchtivým kupujícím a prodejechtivým prodávajícím při transakci mezi samostatnými partnery po náležitém marketingu, při jehož uzavření by její strany jednaly informovaně, rozumně a bez nátlaku. 1.5. 1.5.1.

Popis oceňované společnosti Základní skutečnosti

Datum zápisu: 6.května 1992 Obchodní firma: Hutní druhovýroba - reality a.s. Sídlo: Veselí nad Moravou, Kollárova 1229, PSČ 698 01 Identifikační číslo: 467 08 715 Právní forma: Akciová společnost Výpis z obchodního rejstříku je v Obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 4344. Předmět podnikání: - Výroba a prodej výrobků z oceli - Pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor v majetku a.s. Železárny Chomutov - Výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů Statutární orgán - představenstvo: Předseda představenstva: JUDr. Ing. Zdeněk Zemek, r.č. 510713/122 Vlčnov 1037 den vzniku funkce: 25.června 2004 den vzniku členství v představenstvu: 25.června 2004 Člen představenstva:

Ing. František Javor, r.č. 440107/468 Hradčovice-Lhotka 17 den vzniku členství v představenstvu: 25.června 2004

Člen představenstva:

František Čapek, r.č. 510426/150 Kunovice, Husitská 267 den vzniku členství v představenstvu: 25.června 2004

Člen představenstva:

Josef Drebitko, r.č. 470523/144 Praha 1, Říční 539/2 den vzniku členství v představenstvu: 25.června 2004 Společnost jedná statutárním orgánem, jímž je představenstvo. Za představenstvo jedná navenek jménem společnosti každý člen představenstva. Společnost písemně zavazují společně všichni členové představenstva nebo společně dva členové představenstva anebo samostatně předseda představenstva. Dozorčí rada: Člen: Bc. Veronika Vrábelová, r.č. 825123/4618 Uherské Hradiště, U Dvora 1074, PSČ 686 05 den vzniku členství v dozorčí radě: 21.června 2007 Člen:

Ing. Přemysl Kubát, r.č. 520104/152 Jirkov, Palackého 467 den vzniku členství v dozorčí radě: 25.června 2004

Člen:

Mgr. Tomáš Šmucr, r.č. 661005/0249 Rokycany, Čechova 951/II den vzniku členství v dozorčí radě: 25.června 2004

Akcie: 237 606 ks kmenové akcie na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000,- Kč 19 ks kmenové akcie na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 10 000 000,- Kč 01 ks kmenové akcie na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 6 000 000,- Kč 01 ks kmenové akcie na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 975 000,- Kč Základní kapitál: 434 581 000,- Kč Splaceno: 100 % Ostatní skutečnosti: - Údaje o založení: Akciová společnost byla založena podle § 172 Obchodního zákoníku. Jediným zakladatelem společnosti byl Fond národního majetku České republiky se sídlem v Praze 1, Gorkého náměstí 32, na který přešel majetek státního podniku ve smyslu § 11 odst. 3 zák.č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. V zakladatelské listině učiněné ve formě notářského zápisu ze dne 30.4.1992 bylo rozhodnuto o schválení jejich stanov a jmenování členů představenstva a dozorčí rady.


3

- Valná hromada, konaná dne 15.4.1993 rozhodla o snížení základního jmění akciové společnosti z částky 460 153 tis. Kč na 434 581 000,-- Kč. - Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5.1.2004, č.j. 18 K 128/2000-1144, bylo řízení o prohlášení konkursu na majetek společnosti Železárny Chomutov a.s. se sídlem Chomutov, Beethovenova 1269/68, IČO 467 08 715, zastaveno. Usnesení nabylo právní moci dne 23.1.2004. 1.5.2.

Historie podniku

Akciová společnost Hutní druhovýroba – reality a.s. byla založena zakladatelskou listinou dne 30. dubna 1992 a vznikla zapsáním do obchodního rejstříku Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 6. května 1992. Historii má však mnohem bohatší. Podnik byl založen v roce 1917 jako pobočný závod Poldi, od roku 1958 byly Železárny odštěpným závodem národního podniku VTŽ Chomutov a od roku 1989 samostatným státním podnikem. Zakladatelem podniku jako akciové společnosti je Fond národního majetku. V první polovině roku 2005 došlo v této společnosti ke změně názvu a jejího sídla z původních Železáren Chomutov a.s. Podle výpisu z obchodního rejstříku je předmětem podnikání: -

výroba a prodej výrobků z oceli

-

pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor v majetku a.s. Železárny Chomutov

-

výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů

Do roku 2006 vstupovala Hutní druhovýroba – reality a.s. jako společnost, která v posledním období prošla zásadní změnou ve své činnosti jako samostatný právní subjekt, avšak v závěru tohoto období se vrací zpět na pozici výrobní společnosti. Na základě předcházejícího rozhodnutí představenstva společnosti byla zaměřena hlavní podnikatelská činnost společnosti na pronájem movitého a nemovitého majetku nacházejícího se v areálu společnosti v Chomutově. Na tomto principu byl uzavřen zásadní smluvní vztah se společností BONAVIA servis, a.s., kdy došlo zároveň i k převedení veškeré výroby a povinností vyplývajících z obchodních vztahů a tato společnost začala postupně na sebe přebírat, na základě nájemních a podnájemních vztahů, dílčí technologické procesy a zároveň projevila zájem v rámci těchto svých aktivit o postupný odprodej technologických zařízení, které ke své výrobní činnosti v areálu v Chomutově potřebovala. Společnost Hutní druhovýroba – reality a.s. v prvním pololetí období roku 2006, soustředila své podnikatelské aktivity především do oblasti výnosů z pronájmů svého majetku, avšak v závěru roku 2006 bylo představenstvy obou společností rozhodnuto, že společnost BONAVIA servis, a.s. svou výrobní činnost v Chomutově utlumí a samotné pokračování výrobního procesu převezme zpět Hutní druhovýroba – reality a.s. V roce 2007 provozovala společnost Hutní druhovýroba – reality a.s. výrobu ve výrobním areálu Chomutov a začala výrobu v provozu Hrádek na základě smluvních ujednání. Tržby z prodeje výrobků jsou členěny zhruba z 12 % v Chomutově a 88 % činní výroba v Hrádku. 1.5.3.

Rozmístění společnosti a organizační struktura

Rozmístění společnosti je na dva provozy: Provoz v Chomutově byl znovu obnoven k datu 1. 11. 2006. Provoz v Hrádku byl přičleněn k datu 1. 4. 2007. a) areál na adrese Beethovenova 1229,430 13 Chomutov b) areál na adrese Nová Huť 204, Hrádek u Rokycan 1.5.4.

Výrobní program

Hlavní výrobním a prodejním sortimentem jsou následující výrobky: • Výrobní areál Chomutov: 1. tažené, broušené, loupané tyče kruhového průřezu 2 – 75 mm 2. tažené ploché tyče (3-56) x (2-32) mm 3. tažené 4hranné ( 4hr ) tyče 2,0 – 45 mm 4. tažené 6hranné ( 6hr) tyče 3,0 – 55 mm 5. tažené dráty 0,5 – 18 mm 6. tepelné zpracování - žíhání, moření, fosfátování materiálu Výrobní místo se zaměřuje na technické speciality – dráty malých průměrů a speciální úpravy. • Výrobní areál Hrádek 1. tažené ploché tyče 50 – 120 mm 2. tažené 4hranné tyče až do 120 mm 3. tažené 6hranné tyče až do 120 mm 1.5.5.

Vyplácené dividendy

Za roky 2002 – 2006 nebyly dividendy vypláceny. Za rok 2007 není o výplatě dividend uvažováno.

28. 4. 2008 PROSCON, s.r.o. Hutní druhovýroba – reality a.s. 1.6. 1.6.1.

4

Popis majetkové struktury oceňované společnosti Hospodářské výsledky za minulé roky

V následující tabulce je uvedena struktura majetku a zdrojů společnosti Hutní druhovýroba - reality a.s.. za období k 31. 12. 2002, k 31. 12. 2003, k 31. 12. 2004, k 31. 12. 2005, k 31. 12. 2006 a 31. 12. 2007. Aktiva k 31. 12. 2002, 2003, 2004, 2005, 2006 a 2007 AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill (+/-) Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé CP a podíly Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládající a řídící osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období

2002 572 791 0 281 891 231 118 13 0 0 0 100 0 0 275 517 25 843 153 460 95 654 0 0 348 212 0 0 6 143 0 0 6 143 0 0 0 0 290 900 45 918 12 600 7 240 26 078 0 0 0 107 0 0 0 0 0 0 107 0 243 937 235 906 0 0 0 0 0 0 0 8 031 938 204 734 0 0 0 0 0 0

2003 421 246 0 247 851 100 0 0 0 0 0 100 0 0 247 751 25 843 150 981 70 458 0 0 256 213 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 168 154 0 0 0 0 0 0 0 107 0 0 0 0 0 0 107 0 167 658 157 891 0 0 0 0 0 0 0 9 767 389 38 351 0 0 5 241 5 241 0 0

2004 409 057 0 213 111 0 0 0 0 0 0 0 0 0 213 111 25 660 126 511 60 381 0 0 347 212 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 195 946 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 195 867 186 630 0 0 0 0 0 0 0 9 237 79 2 77 0 0 0 0 0 0

2005 488 344 0 182 435 0 0 0 0 0 0 0 0 0 182 435 25 660 125 740 30 696 0 0 238 101 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 305 909 0 0 0 0 0 0 0 166 0 0 0 0 0 0 166 0 305 256 304 490 0 0 0 0 0 0 0 766 487 64 423 0 0 0 0 0 0

2006 468 022 0 145 086 0 0 0 0 0 0 0 0 0 145 086 23 554 110 471 10 958 0 0 103 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 322 936 8 291 1 343 6 949 0 0 0 0 166 0 0 0 0 0 0 166 0 314 051 313 288 0 0 0 0 0 0 0 763 428 14 414 0 0 0 0 0 0

údaje v tis. Kč

2007 770 021 0 144 899 0 0 0 0 0 0 0 0 0 144 899 23 554 109 080 12 162 0 0 103 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 625 122 260 567 88 417 109 434 62 151 3 562 0 167 0 0 0 0 0 0 167 0 357 426 356 605 0 0 0 0 0 0 41 780 6 962 373 6 589 0 0 0 0 0 0


5

Pasiva k 31. 12. příslušného roku 2002, 2003, 2004, 2005, 2006 a 2007 PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly Změny základního kapitálu Kapitálové fondy Emisní ažio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Fondy ze zisku Zákonný rezervní fond a nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmu Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řídící osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné dlouhodobé závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládající a řízené osoby Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Stát – odložený daňový závazek Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období

2002 572 791 -846 573 434 581 434 581 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 162 744 0 -1 162 744 -118 410 1 418 542 0 0 0 0 0 9 595 0 0 0

2003 421 246 -955 180 434 581 434 581 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 281 155 0 -1 281 155 -108 606 1 376 182 0 0 0 0 0 0 0 0 0

2004 409 057 -936 426 434 581 434 581 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 389 761 0 -1 389 761 18 754 1 345 483 0 0 0 0 0 340 715 0 0 0

2005 488 344 -750 468 434 581 434 581 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 371 007 0 -1 371 007 185 958 1 238 794 46 971 45 605 0 0 1 366 153 049 0 0 0

0 0 0 0 0 9 595 0 186 022 57 558 0 30 120

0 0 0 0 0 0 0 270 801 115 092 0 0

0 0 0 0 0 340 715 0 300 500 123 492 0 0

0 0 0 0 0 134 849 18 200 443 464 238 049 0 0

0 4 136 47 604 21 626 0 0 22 923 2 055 1 222 925 179 305 1 043 620 0 822 822 0

0 30 85 624 27 970 0 0 40 064 2 021 1 105 381 334 160 771 221 0 244 244 0

0 4 78 860 33 309 0 0 61 753 3 082 704 268 0 0 704 268 0 0 0

0 0 73 537 83 847 0 0 46 367 1 664 595 310 0 0 595 310 18 18 0

2006 468 022 -528 303 434 581 434 581 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 185 093 185 958 -1 371 007 222 209 996 237 4 492 0 0 0 4 492 147 671 0 0 0 0

2007 770 021 -382 862 434 581 434 581 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -962 884 222 209 - 1 185 093 145 441 1 152 883 4 492 0 0 0 4 492 147 114 0 0 0 0

0 0 0 0 134 849 12 822 319 061 148 943 0 0 0

0 0 0 0 134 849 12 265 491 592 356 320 0 0 0

0 67 182 89 018 0 0 12 265 1 653 525 013 0 0 525 013 0 0 0

-5 57 018 64 091 0 0 12 807 1 361 509 685 0 0 509 685 0 0 0

údaje v tis. Kč


6

Následující tabulka ukazuje výkazy zisku a ztrát za roky 2002, 2003, 2004, 2005, 2006 a 2007: 2002 Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv, OP v provozní oblasti a KNPO (+/-) Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovl.a řízených osobách v úč.jdn. s podst.vlivem Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a OP ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná - odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

0 0 0 107 820 120 321 -12 504 3 134 029 114 059 19 970 -26 209 41 401 29 108 1 702 9 611 980 672 7 608 6 584 92 6 492 6 122 12 6 110 -105 540 24 707 48 123 0 0 6 696 9 504 9 144 55 0 0 55 0 0 0 0 0 2 222 127 221 2 650 4 724 0 0 -126 658 0 0 0 -119 962 9 157 7 605 0 0 0 1 552 0 -118 410 -118 410

2003 23 728 23 732 -4 166 886 200 204 -33 318 0 154 734 124 492 30 242 12 148 53 065 37 567 2 160 11 811 1 527 1 380 15 274 40 103 13 571 26 532 35 454 12 534 22 920 -56 087 107 761 157 203 0 0 -46 277 15 450 6 143 0 0 0 0 0 0 0 880 0 7 79 122 3 559 4 832 0 0 -71 961 -9 595 0 -9 595 -108 643 37 0 0 0 0 37 0 -108 606 -118 201

2004 11 057 11 057 0 36 298 36 298 0 0 27 114 -274 27 388 9 184 2 661 0 2 058 0 603 1 105 11 410 6 844 20 6 824 8 037 184 7 853 -7 840 173 596 168 184 0 0 6 067 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 48 944 85 354 597 0 0 35 813 0 0 0 41 880 1 23 127 0 0 0 -23 126 0 18 754 18 754

2005 1 052 1 052 0 25 578 25 515 0 63 12 276 229 12 047 13 302 1 860 0 1 656 0 204 1 102 6 199 117 521 117 521 0 28 457 28 457 0 -220 420 15 459 48 363 0 0 280 721 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 11 047 1 146 748 0 0 -10 647 23 254 5 054 18 200 246 820 303 827 364 689 0 0 0 -60 862 0 185 958 209 212

2006 0 0 0 72 653 65 705 6 948 0 75 059 52 604 22 455 -2 406 1 656 0 1 656 0 0 3 929 3 503 137 318 137 318 0 36 976 36 976 0 - 44 143 290 363 297 659 0 0 125 695 0 0 51 0 51 0 0 0 0 0 0 1 8 637 881 463 0 0 -8 167 0 0 - 5 935 123 463 98 746 0 0 0 0 98 746 0 222 209 216 274

údaje v tis. Kč

2007 56 56 0 1 916 253 1 839 494 5 719 71 040 1 737 893 1 521 028 216 865 178 360 1 666 0 1 666 0 0 1 100 2 340 66 532 0 66 532 63 588 0 63 588 -2 292 124 196 146 150 0 0 156 356 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 6 134 1 409 6 371 0 0 -11 095 0 0 0 145 441 0 0 0 0 0 0 0 145 441 145 441

28. 4. 2008 PROSCON, s.r.o. Hutní druhovýroba – reality a.s. 1.6.2.

7

Finanční situace k 31. 3. 2008

Výkaz zisku a ztrát 31. 3. 2008 Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodání zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní hospodářský výsledek Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovl. a říz. osobám Výnosy z ostatních dlouhodob. cenných papírů Výnosy z ostatního dlouhodob. fin. majetku Výnosy z krátkodobého fin. majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů Náklady z přecenění cenných papírů Změna stavu rezerv a opravných položek Výnosové úroky Nákladové úroky Finanční výnosy Finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Hospodářský výsledek z finančních operací Daň z příjmů za běžnou činnost Daň splatná Daň odložená Hospodářský výsledek za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti Daň splatná Daň odložená Mimořádný hospodářský výsledek Hospodářský výsledek za účetní období

584 584 0 823 548 753 578 34 857 35 113 719 221 659 355 59 866 104 327 584 0 514 70 0 49 600 25 282 0 25 282 24 644 0 24 644 0 35 240 33 672 0 0 105 300 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 2 2 0 0 -1 0 0 0 105 299 0 0 0 0 0 0 105 299

údaje v Kč


8

Aktiva Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumné a obdobné činnosti Software Ocenitelná práva Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy Opravná položka k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v podnicích s rozhodujícím vlivem Podíly v podnicích s podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry Půjčky podnikům ve skupině Jiný dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodního styku Pohledávky ke společníkům a sdružení Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem Pohledávky v podnicích s podstatným vlivem Jiné pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodního styku Pohledávky ke společníkům a sdružení Sociální zabezpečení Stát - daňové pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé poskytnuté pohledávky Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem Pohledávky v podnicích s podstatným vlivem Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období Kursové rozdíly aktivní Dohadné účty aktivní

31. 3. 2008 Brutto 1 194 170 401 915 2 591 0 0 1 289 0 1 302 0 0 399 104 23 554 275 160 100 287 0 0 103 0 0 0 220 0 0 220 0 0 792 255 295 123 78 166 134 474 82 480 3 0 0 167 0 0 0 0 167 492 186 490 344 0 0 0 0 0 0 0 1 386 4 779 730 4 049 0 0 0 0 0 0 456

Netto 926 209 145 096 0 0 0 0 0 0 0 0 145 096 23 554 109 062 12 377 0 0 103 0 0 0 0 0 0 0 0 0 781 113 295 123 78 166 134 474 82 480 3 0 0 167 0 0 0 0 167 481 044 479 202 0 0 0 0 0 0 0 1 386 4 779 730 4 049 0 0 0 0 0 0 456

údaje v Kč


9

Pasiva 31. 3. 2008 Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie Kapitálové fondy Emisní ažio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku Fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neurazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného období Cizí zdroje Rezervy Rezervy zákonné Rezerva na kursové ztráty Ostatní rezervy Odložený daňový závazek Dlouhodobé závazky Závazky k podnikům s rozhodujícím vlivem Závazky k podnikům s podstatným vlivem Dlouhodobé přijaté zálohy Emitované dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Jiné dlouhodobé závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodního styku Závazky ke společníkům a sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze soc. zabezpečení a zdrav. poj. Stát daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Odložený daňový závazek Závazky k podnikatelům s rozhodujícím vlivem Závazky k podnikatelům s podstatným vlivem Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Běžné bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období Kursové rozdíly pasivní

926 209 -277 563 434 581 434 581 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -817 443 145 441 -962 884 105 299 1 203 772 4 492 0 0 4 492 0 147 114 0 0 0 0 0 134 849 12 265 542 481 389 527 0 -5 55 236 61 286 0 0 0 0 34 905 1 532 509 685 0 0 509 685 0 0 0 0

údaje v Kč


10

Finanční analýza

Bilanční suma společnosti Hutní druhovýroba - reality a.s. kolísá ve sledovaném období. Pokles mezi roky 2002 a 2003 byl způsoben dopadem ukončení výroby bezešvých trub (závod válcovny trub) a jejich převodem na nového provozovatele. Stálá aktiva dosáhla účetní netto hodnoty 281 891 tis. Kč v roce 2002 a 144 899 tis. Kč v roce 2007, její výše představuje 18,8 % na celkových aktivech. Účetní hodnota stálých aktiv v minulosti klesala. Dlouhodobý majetek byl tvořen převážně samostatnými movitými věcmi a stavbami, pozemky. Na dlouhodobý finanční majetek společnosti Hutní druhovýroba - reality a.s. (v účetní hodnotě) byla vytvořena opravná položka v plné výši. Výše dlouhodobého nehmotného majetku společnosti, který sestává ze softwaru a jiného dlouhodobého nehmotného majetku, který je ve sledovaných obdobích ve srovnání s celkovým majetkem zanedbatelný. Oběžná aktiva v letech 2003 - 2007 rostla, jejich hodnota činní 625 122 tis. Kč v roce 2007. Podíl oběžných aktiv na aktivech činil 39,92 % v roce 2002 a v roce 2007 – 81,2 %. Rozdíl mezi roky 2002 – 2003 byl způsoben ukončením výroby bezešvých trub. Vlastní kapitál roste v jednotlivých letech vlivem rostoucího hospodářského výsledku, tím je snižována ztráta minulých let, jeho výše byla - 382 862 tis. Kč v roce 2007, což představuje - 49,72 % celkových pasiv. Cizí zdroje společnosti tvoří převážně krátkodobé a dlouhodobé závazky. Bankovní úvěry postupně klesají, v posledním roce na netto hodnotu 525 013 tis. Kč. Při zhotovení finanční analýzy se vyšlo z výsledků hospodaření společnosti za roky 2002 až 2006 převzatých z výročních zpráv společnosti. Tato data (po prostudování příslušných výroků auditorů) zřejmě dostatečně věrně znázorňují výsledky hospodaření společnosti. Výsledky roku 2007 jsou ještě předběžné, ale lze předpokládat již minimální změny, které nemají zásadní vliv na ocenění společnosti. Pro posouzení hospodaření společnosti bylo použito několik postupů, a to: Vertikální a horizontální analýza účetních výkazů jako analýza absolutních vstupních dat. Při vertikální analýze zjišťujeme podíl jednotlivých položek účetních výkazů na celkové veličině. Tou je při vertikální analýze aktiv hodnota celkových aktiv, při vertikální analýze pasiv hodnota celkových pasiv a při vertikální analýze výsledovky hodnota celkových tržeb. Horizontální analýza, která využívá řetězové indexy, umožňuje popsat vývoj jednotlivých položek účetních výkazů mezi jednotlivými lety. 1.7.1.

Vertikální analýza účetních výkazů

1.7.1.1. Vertikální analýza rozvahy – aktiv Nejvyšší podíl na celkových aktivech zaujímají stálá a oběžná aktiva. AKTIVA CELKEM Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Opravná položka k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podílové CP a podíly v podnicích s rozhod.vlivem Podílové CP a podíly v podnicích s podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé CP a podíly Půjčky podnikům ve skupině Jiný finanční majetek

2002 100,00% 0,00% 49,20% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 48,10% 4,50% 26,80% 16,70% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,10% 0,00% 0,00% 0,00% 1,10% 0,00% 0,00% 1,10%

2003 100,00% 0,00% 58,80% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 58,80% 6,10% 35,80% 16,70% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,10% 0,10% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

2004 100,00% 0,00% 52,10% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 52,10% 6,30% 30,90% 14,80% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,10% 0,10% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

2005 100,00% 0,00% 37,40% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 37,40% 5,30% 25,70% 6,30% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

2006 100,00% 0,00% 31,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 31,00% 5,00% 23,60% 2,30% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

2007 100,00% 0,00% 18,80% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 18,80% 3,10% 14,20% 1,60% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

Na stálých aktivech se v podstatné míře podílí dlouhodobý hmotný majetek, který klesá v jednotlivých letech. Společnost Hutní druhovýroba - reality a.s. ukončila výrobu bezešvých trub ke konci roku 2001. V roce 2003 se představenstvo společnosti rozhodlo utlumit svou výrobní činnost a veškerá výrobní a technologická zařízení k výrobě pronajali. V roce 2005 byl uzavřen pronájem prostor s další společností BONAVIA servis a.s., která začala v prostorách podnikat a zároveň projevila zájem o odkup technologického zařízení nutného k výrobě. Na valné hromadě byl tento záměr schválen, a proto došlo ke snížení hmotného majetku společnosti Hutní druhovýroba – reality a.s. v roce 2005 a 2006. Nehmotný dlouhodobý majetek v podobě softwaru a jiného dlouhodobého nehmotného majetku byl plně odepsán již v minulosti. Dlouhodobý finanční majetek činní 220 tis. Kč v roce 2007, jedná se o akcie společnosti Walter a.s., na které byla vytvořena 100% opravná položka. Podíly jednotlivých složek majetku se v zásadě nemění. Mění se celkový podíl stálých aktiv na celkových aktivech. V roce 2006 vedení společnosti Hutní druhovýroba – reality a.s. rozhodla o znovu obnovení své výrobní činnosti.

28. 4. 2008 PROSCON, s.r.o. Hutní druhovýroba – reality a.s. Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodního styku Pohledávky ke společníkům a sdružení Pohledávky v podn. s rozhod. vlivem Pohledávky v podn. s podstat. vlivem Jiné pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodního styku Pohledávky ke společníkům a sdružení Sociální zabezpečení Stát - daňové pohledávky a dotace Pohledávky v podn. s rozhod. vlivem Pohledávky v podn. s podstat. vlivem Jiné pohledávky Finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobý finanční majetek

11 2002 50,80% 8,00% 2,20% 1,30% 4,60% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 42,60% 41,20% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 1,40% 0,20% 0,00% 0,10% 0,00%

2003 39,90% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 39,80% 37,50% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 2,30% 0,10% 0,00% 0,10% 0,00%

2004 47,90% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 47,90% 45,60% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 2,30% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

2005 62,60% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 62,50% 62,40% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,20% 0,10% 0,00% 0,10% 0,00%

2006 69,00% 1,80% 0,30% 1,50% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 67,10% 66,90% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,20% 0,10% 0,00% 0,10% 0,00%

2007 81,20% 33,8% 11,50% 14,20% 8,10% 0,10% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 46,40% 46,30% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,10% 0,90% 0,00% 0,10% 0,00%

Výši oběžných aktiv nejvíce ovlivnily změny v ocenění zásob (převážně se jednalo o materiál). Ke konci roku 2001 byla ukončena výroba závodu válcoven trub a výše nepotřebných, nepoužitelných zásob nakoupených ještě v roce 1999 od Válcoven trub a.s. se snížily na prodejní cenu stanovenou odhadcem. V roce 2005 byla většina těchto zásob prodána a opravná položka z části rozpuštěna. Podíl pohledávek z obchodního styku v jednotlivých letech roste, neboť společnost Hutní druhovýroba – reality a.s. rozprodávala část zásob i stálých aktiv, nadále podnikala pouze v oblasti pronájmu areálu. V roce 2007 byly vytvořeny zásoby nutné pro výrobu. Stav finančního majetku se příliš neměnil.

Ostatní aktiva - přechod.účty aktiv Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období Dohadné účty aktivní

2002 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

2003 1,20% 1,20% 1,20% 0,00% 0,00%

2004 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

2005 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

2006 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

2007 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

Postupně jsou snižovány náklady příštích období a lze je považovat za konstantní. 1.7.1.2. Vertikální analýza rozvahy – pasiva Z analýzy na straně pasiv je patrné, že docházelo k postupnému snižování cizích zdrojů (bankovních úvěrů). Celková hodnota pasiv mírně stoupala v souvislosti s nárůstem účetní hodnoty vlastního kapitálu. PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíl Kapitálové fondy Emisní ažio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného obd. (+-)

2002 100,0% -147,8% 75,90% 75,90% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% -203,0% 0,00% -203,0% -20,70%

2003 100,0% -226,8% 103,20% 103,20% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% -304,1% 0,00% -304,1% -25,80%

2004 100,0% -228,9% 106,20% 106,20% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% -339,7% 0,00% -339,7% 4,60%

2005 100,0% -153,7% 89,00% 89,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% -280,7% 0,00% -280,7% 38,10%

2006 100,0% -112,9% 92,90% 92,90% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% -253,2% 0,00% -253,2% 47,50%

2007 100,0% -49,70% 56,40% 56,40% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% -125,0% 28,90% -153,9% 18,90%

Společnost Hutní druhovýroba – reality a.s. je zatížena velkými neuhrazenými ztrátami z minulých let. Jejich hodnota byla postupně snižována zlepšujícími se výsledky hospodaření běžného období, ale i přesto dosahovala zápornou hodnotu vlastního kapitálu. Vlastní kapitál činní v roce 2007 hodnoty -382 862 tis. Kč. Hodnota základního kapitálu byla konstantní, v poměru k růstu pasiv jeho podíl kolísal. Společnost byla natolik zadlužena, že neodváděla příspěvky do rezervních ani ostatních fondů ze zisku. V roce 2001 byl na společnost uvalen konkurz, který byl ale v roce 2002 zrušen z důvodu formálních nedostatků. Výše vlastního kapitálu se zvyšovala vlivem dosahování kladného hospodářského výsledku.

28. 4. 2008 PROSCON, s.r.o. Hutní druhovýroba – reality a.s. Cizí zdroje Rezervy Rezervy zákonné Rezerva na daň z příjmu Ostatní rezervy Odložený daňový závazek (pohledávka -) Dlouhodobé závazky Závazky k podnikům s rozhod. vlivem Závazky k podnikům s podstat. vlivem Dlouhodobé přijaté zálohy Emitované dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Jiné dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Závazky z obchodního styku Závazky ke společníkům a sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení Stát - daňové závazky a dotace Závazky k podnikům s rozhod. vlivem Závazky k podnikům s podstat. vlivem Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Běžné bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci

12 2002 243,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 1,7% 28,5% 10,0% 0,0% 0,7% 8,3% 3,8% 0,0% 5,3% 0,4% 213,5% 31,3% 182,2% 0,0%

2003 317,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 54,8% 27,3% 0,0% 0,0% 20,3% 6,6% 0,0% 0,0% 0,5% 262,4% 79,3% 183,1% 0,0%

2004 313,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 83,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 83,3% 58,4% 30,2% 0,0% 0,0% 19,3% 8,1% 0,0% 0,0% 0,8% 172,2% 0,0% 0,0% 172,2%

2005 244,2% 13,3% 9,3% 0,0% 0,3% 3,7% 27,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 27,6% 81,3% 48,7% 0,0% 0,0% 15,1% 17,2% 0,0% 0,0% 0,3% 121,9% 0,0% 0,0% 121,9%

2006 210,2% 3,7% 0,0% 0,0% 1,0% 2,7% 28,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 28,8% 65,6% 31,8% 0,0% 0,0% 14,4% 19,0% 0,0% 0,0% 0,4% 112,2% 0,0% 0,0% 112,2%

2007 148,1% 2,2% 0,0% 0,0% 0,6% 1,6% 17,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 17,5% 62,2% 46,3% 0,0% 0,0% 7,4% 8,3% 0,0% 0,0% 0,2% 66,2% 0,0% 0,0% 66,2%

Cizí zdroje jsou převážně tvořeny krátkodobými závazky (491 592 tis. Kč v roce 2007), dlouhodobými závazky (147 114 tis. Kč) a krátkodobými finančními výpomocemi (509 685 tis. Kč v roce 2007), které se snižovaly v posledních letech. Společnost má domluvené splátkové kalendáře s jednotlivými věřiteli, kteří se na společnost obrátili okamžitě po zrušení konkursu na majetek oceňované společnosti. V oblasti cizích zdrojů došlo k jejich postupnému poklesu, vlivem splácení dlouhodobého úvěru a poklesu krátkodobých závazků. Součástí cizích zdrojů jsou rezervy a odložený daňový závazek, jejich výše v jednotlivých letech kolísala. Cizí zdroje postupně klesaly vzhledem k postupnému splácení dlužných závazků.

Ostatní pasiva - přechodné účty pasiv Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období Dohadné účty pasivní

2002 4,1% 0,1% 0,1% 0,0% 4,0%

2003 9,6% 0,1% 0,1% 0,0% 9,5%

2004 15,1% 0,0% 0,0% 0,0% 15,1%

2005 9,5% 0,0% 0,0% 0,0% 9,5%

2006 2,6% 0,0% 0,0% 0,0% 2,6%

2007 1,7% 0,0% 0,0% 0,0% 1,7%

Podíly položek časového rozlišení klesaly v závislosti na výši celkových pasiv. Dohadné účty pasivní se měnily v jednotlivých letech v závislosti na položce nákladové úroky. 1.7.1.3. Vertikální analýza výnosů a nákladů Výnosy celkem Tržby za prodej zboží Tržby z vl.výkonů a služeb Ostatní výkony Ostatní provozní výnosy Finanční výnosy Mimořádné výnosy

2002 100,0% 0,0% 44,9% -4,7% 51,0% 5,4% 3,4%

2003 100,0% 5,7% 48,4% -8,1% 49,3% 4,6% 0,0%

2004 100,0% 3,4% 11,3% 0,0% 58,7% 26,6% 0,0%

2005 100,0% 0,2% 3,7% 0,0% 51,6% 0,2% 44,4%

2006 100,0% 0,0% 10,2% 1,1% 73,2% 0,1% 15,3%

2007 100,0% 0,0% 87,1% 3,6% 9,1% 0,1% 0,0%

Náklady celkem Náklady na prodané zboží Spotřeba materiálu a energie Služby Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy Změna stavu rezerv, OP a KNPO Ostatní provozní náklady Úroky Ostatní finanční náklady Mimořádné náklady

100,0% 0,0% 29,5% 5,2% 10,7% 0,2% 2,0% 0,0% 14,0% 32,9% 3,6% 2,0%

100,0% 4,5% 23,4% 5,7% 10,0% 0,3% 2,9% 0,0% 36,2% 14,9% 2,2% 0,0%

100,0% 3,7% -0,1% 9,1% 0,9% 0,4% 3,8% 0,0% 58,3% 16,2% 0,2% 7,7%

100,0% 0,2% 0,0% 2,5% 0,4% 0,2% 1,3% 0,0% 16,1% 2,3% 0,2% 76,6%

100,0% 0,0% 12,3% 5,2% 0,4% 0,9% 0,8% 0,0% 78,2% 2,0% 0,1% 0,0%

100,0% 0,0% 77,4% 11,0% 0,1% 0,1% 0,8% 0,0% 10,7% 0,3% 0,3% 0,0%

V průběhu roku 2003 byl započat útlum výrobní činnosti v této společnosti. Hlavním zdrojem výnosů společnosti Hutní druhovýroba - reality a.s. byly v posledních třech letech tržby z pronájmu areálu a technologického vybavení. V roce 2006 bylo rozhodnuto o znovu obnovení výroby. Výše mzdových nákladů byla nulová od roku 2004, neboť se započetím pronájmu společnost převedla na nájemce veškeré zaměstnance podílející se na výrobní činnosti. Dále jsou účtovány pouze odměny členům orgánů společnosti. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu vzrostly v roce 2005 a 2006 z důvodu odprodeje části majetku (zařízení pro výrobu) nájemníkům a prodejem nepotřebných zásob ve vlastnictví společnosti.


13

Horizontální analýza účetních výkazů

1.7.2.1. Horizontální analýza rozvahy – aktiva AKTIVA CELKEM Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dl. nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dl.nehm. majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Sam. movité věci a soubory mov. věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dl. hm. majetek Opravná položka k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podílové CP a podíly v p. s r. vlivem Podílové CP a podíly v p. s podst. v. Ostatní dlouhodobé CP a podíly Půjčky podnikům ve skupině Jiný finanční majetek

2003 421 246

Absolutní hodnoty v tis. Kč 2004 2005 2006 409 057 488 344 468 022

247 851 100 0 0

213 111 0

182 435 0

100

0

0

247 751 25 843 150 981 70 458

213 111 25 660 126 511 60 381

182 435 25 660 125 740 30 696

256

347

213

0

2007 770 021

145 086 0 0 0 0 0 0

144 899 0 0 0 0 0 0

238

0 145 086 23 554 110 471 10 958 0 0 103

0 144 899 23 554 109 080 12 162 0 0 103

212

101

0

0

0

0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

03/02 -26,50% x -12,10% -56,70% -100,0% -100,0% x x 0,00% x x -10,10% 0,00% -1,60% -26,30% x x -26,40%

Relativní hodnoty v % 04/03 05/04 06/05 -2,90% 19,40% -4,20% x x x -14,00% -14,40% -20,50% -100,0% x x x x x x x x x x x x x x -100,0% x x x x x x x x -14,00% -14,40% -20,50% -0,70% 0,00% -8,20% -16,20% -0,60% -12,10% -14,30% -49,20% -64,30% x x x x x x 35,50% -31,40% -56,70%

0,50% x x -100,0% x x -100,0% x

-0,50% x x x x x x x

-52,40% x x x x x x x

-100,0% x x x x x x x

07/06 64,5% x -0,1% x x x x x x x x -0,1% 0,0% -1,3% 11,0% x x 0,0% x x x x x x x x

Ve stálých aktivech docházelo ke kolísání. V roce 2004 byla část dlouhodobého hmotného majetku zničena požárem. Dále dlouhodobý hmotný majetek klesá z důvodu jeho postupného odprodeje hlavně v roce 2005 a 2006. Na dlouhodobý finanční majetek byla vytvořena opravná položky a k jiným změnám již v minulosti nedocházelo.

Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodního styku Pohledávky ke společníkům a sdružení Pohledávky v podn. s rozhod. vlivem Pohledávky v podn. s podstat. vlivem Jiné pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodního styku Pohledávky ke společníkům a sdružení Sociální zabezpečení Stát - daňové pohledávky a dotace Pohledávky v podn. s rozhod. vlivem Pohledávky v podn. s podstat. vlivem Jiné pohledávky Finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé finanční výpomoci

2003 168 154 0 0 0 0

Absolutní hodnoty v tis. Kč 2004 2005 2006 195 946 305 909 322 936 0 0 8 291 0 0 1 342 0 0 6 949 0 0 0

2007 625 081 260 567 88 417 109 434 62 151 3 562

107

0

166

166

167

107 167 658 157 891

0 195 867 186 630

166 305 256 304 490

166 314 051 313 288

167 357 385 356 605

9 767 389 38 351

9 237 79 2 77

766 487 64 423

763 428 14 414

780 6 962 373 6 589

03/02 -42,2% -100,0% -100,0% -100,0% -100,0% x x x 0,0% x x x x 0,0% -31,3% -33,1% x x x x x 21,6% -58,5% -81,4% -52,2% x

Relativní hodnoty v % 04/03 05/04 06/05 07/06 16,5% 56,1% 5,6% 93,6% x x x 3 042,8% x x x 6 488,5% x x x 1 474,8% x x x x x x x x x x x x x x x x -100,0% x 0,0% 0,6% x x x x x x x x x x x x x x x x -100,0% x 0,0% 0,6% 16,8% 55,8% 2,9% 13,8% 18,2% 63,2% 2,9% 13,8% x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x -5,4% -91,7% -0,4% 2,2% -79,7% 516,5% -12,1% 1 526,6% -94,7% 3 100,0% -78,1% 2 564,3% -78,1% 449,4% -2,1% 1 491,5% x x x x

Mezi roky 2002 a 2003 byly přeceněny nepotřebné zásoby, proto jejich hodnota takto poklesla. Absolutní změny v dlouhodobých pohledávkách jsou minimální, i když jejich relativní hodnoty se zdají být různé. Finanční majetek se v absolutních hodnotách příliš neměnil.


14

2003 5 241

Ostatní aktiva - přechod.účty aktiv Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období

Absolutní hodnoty v tis. Kč 2004 2005 2006 0 0 0

5 241

0

2007 0 0 0 0

0

03/02 x x x x

Relativní hodnoty v % 04/03 05/04 06/05 -100,0% x x x x x -100,0% x x x x x

07/06 x x x x

V položkách přechodných účtů nedocházelo k velkým relativním ani absolutním změnám mezi jednotlivými lety. V roce 2003 bylo časově rozlišeno nájemné. 1.7.2.2. Horizontální analýza rozvahy – pasiva Absolutní hodnoty v tis. Kč PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vl. obch. podíl Kapitálové fondy Emisní ažio Ostatní kapitálové fondy Oceň. r. z přecenění maj. a záv. Oceň. r. z přecenění - přeměny Fondy ze zisku Zákonný rezervní fond Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření min. let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hosp. běž. obd. (+-)

2003 421 246 -955 180 434 581

2004 409 057 -936 426 434 581

2005 488 344 -750 468 434 581

2006 468 022 -528 303 434 581

2007 770 021 -382 862 434 581

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-1 281 155

-1 389 761

-1 281 155 -108 606

-1 371 007

-1 389 761 18 754

-1 185 093

-1 371 007 185 958

-1 185 093 222 209

- 962 884 222 209 - 1 185 093 145 441

03/02 -26,5% -12,8% 0,0% x x x x x x x x x x -10,2% x -10,2% 8,3%

Relativní hodnoty v % 04/03 05/04 06/05 -2,9% 19,4% -4,2% 2,0% 19,9% 29,6% 0,0% 0,0% 0,0% x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x -8,5% 1,3% 13,6% x x x -8,5% 1,3% 13,6% 117,3% 891,6% 19,5%

07/06 64,5% 27,5% 0,0% x x x x x x x x x x 18,8% x 0,0% -34,5%

Změny vlastního kapitálu byly způsobeny pouze meziročními změnami výsledku hospodaření. V minulých letech se hodnota základního kapitálu neměnila. Společnost Hutní druhovýroba – reality a. s. nečerpala ani nepřispívala do fondů. Výsledek hospodaření se zlepšoval v posledních letech. Největší nárůst byl zaznamenán mezi roky 2004 až 2005, kdy společnost začala pronajímat areál. Spolu s tržbami poklesly i náklady na výkonovou spotřebu a ostatní provozní náklady. Vlastní kapitál postupně vzrostl, ale stále dosahuje záporných hodnot.

Cizí zdroje Rezervy Rezervy zákonné Rezerva na daň z příjmu Ostatní rezervy Odložený daňový závazek Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Závazky z obchodního styku Závazky ke společníkům a sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení Stát - daňové závazky a dotace Závazky k podnikům s rozhod. vlivem Závazky k podnikům s podstat. vlivem Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Běžné bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci

2003 1 336 118 0

Absolutní hodnoty v tis. Kč 2004 2005 2006 1 283 730 1 192 427 983 972 0 65 171 17 314 45 605

2007 1 140 076 16 757

0 230 737 115 092

340 715 238 747 123 492

1 366 18 200 134 849 397 097 238 049

4 492 12 822 134 849 306 796 148 943

4 492 12 265 134 849 478 785 356 320

30 85 624 27 970

4 78 860 33 309

0 73 537 83 847

0 67 182 89 018

-5 57 018 64 091

0 2 021 1 105 381 334 160 771 221

0 3 082 704 268

1 664 595 310

1 653 525 013

1 361 509 685

704 268

595 310

525 013

509 685

03/02 -4,3% x x x x x -100,0% 41,5% 100,0% x -99,3% 79,9% 29,3% x -100,0% -1,7% -9,6% 86,4% -26,1% x

Relativní hodnoty v % 04/03 05/04 06/05 -3,9% -7,1% -17,5% x x -73,4% x x -100,0% x x x x x 228,8% x x -29,5% x -60,4% 0,0% 3,5% 66,3% -22,7% 7,3% 92,8% -37,4% x x x -86,7% -100,0% x -7,9% -6,7% -8,6% 19,1% 151,7% 6,2% x x x x x x 52,5% -46,0% -0,7% -36,3% -15,5% -11,8% -100,0% x x -100,0% x x x -15,5% -11,8%

07/06 15,9% -3,2% x x 0,0% -4,3% 0,0% 56,1% 139,2% x x -15,1% -28,0% x x

Společnost tvořila rezervy až v roce 2005 a 2006, které byly k 31. 12. 2006 rozpuštěny, neboť nedošlo k plánovaným opravám. Položka dlouhodobé závazky zahrnovala závazky vůči společnosti Shipping investments limited a zúčtované úroky. Její výše se měnila v závislosti na splacení jistiny. Krátkodobé závazky z obchodního styku razantně vzrostly v roce 2005, z čehož největší položkou byl závazek vůči společnosti BONAVIA SERVIS a.s. ve výši 183 294 tis. Kč z postoupených pohledávek a ze smluv o přistoupení k závazku. Společnost má problémy se splácením závazků ze SP a ZP, a dále s daňovými závazky, za které je stanoveno penále. S těmito institucemi byly uzavřeny splátkové kalendáře. Ostatní pasiva - přechodné účty pasiv Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období Dohadné účty pasivní

2003 40 308 244

Absolutní hodnoty v tis. Kč 2004 2005 2006 61 753 46 385 12 353 0 18 88

2007 12 807 0

40 064

61 753

0 12 265

0 12 807

46 367

U přechodných účtů pasivních byl zaznamenán snižující se trend.

03/02 69,8% -70,3% -70,3% x 74,8%

Relativní hodnoty v % 07/06 04/03 05/04 06/05 53,2% -24,9% -73,4% 3,7% -100,0% x 388,9% -100,0% -100,0% x 388,9% -100,0% x x x x 54,1% -24,9% -73,5% 4,4%

-17,7% -2,9% x x -2,9%


15

1.7.2.3. Horizontální analýza výnosů a nákladů

Výnosy celkem Náklady celkem Přidaná hodnota Provozní hospodářský výsledek Hospodářský výsledek z fin.operací Zisk před zdaněním Zisk po zdanění

2003 413 618 531 819 12 148 -46 277 -71 961 -118 201 -108 606

Absolutní hodnoty v tis. Kč 2004 2005 2006 320 990 685 005 644 156 302 236 475 793 427 882 9 184 13 302 -2 406 6 067 280 721 125 695 35 813 -10 647 -8 167 18 754 209 212 216 274 18 754 185 958 222 209

2007 2 110 739 1 965 298 178 360 156 536 -11 095 145 441 145 441

03/02 54,2% 37,5% 146,4% -791,1% 43,2% 0,2% 8,3%

Relativní hodnoty v % 04/03 05/04 06/05 -22,4% 113,4% -6,0% -43,2% 57,4% -10,1% -24,4% 44,8% -118,1% 113,1% 4 527,0% -55,2% 149,8% -129,7% 23,3% 115,9% 1 015,6% 3,4% 117,3% 891,6% 19,5%

07/06 227,7% 359,3% 7513,1% 24,5% -35,9% -32,8% -34,5%

Tržby za prodej zboží Tržby z vl.výkonů a služeb

23 728 200 204

11 057 36 298

1 052 25 515

0 65 705

56 1 839 494

x 66,4%

-53,4% -81,9%

-90,5% -29,7%

-100,0% 157,5%

x 2 699,6%

Náklady na prodané zboží Spotřeba materiálu a energie Služby Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy Změna stavu rezerv, OP a KNPO Ostatní provozní náklady

23 732 124 492 30 242 53 065 1 380 15 274 0 192 657

11 057 -274 27 388 2 661 1 105 11 410 0 176 221

1 052 229 12 047 1 860 1 102 6 199 0 76 820

0 52 604 22 455 1 656 3 929 3 503 0 334 635

56 1 521 028 216 865 1 666 1 100 2 340 0 209 738

x 9,1% 51,4% 28,2% 105,4% 100,8% x 255,2%

-53,4% -100,2% -9,4% -95,0% -19,9% -25,3% x -8,5%

-90,5% 183,6% -56,0% -30,1% -0,3% -45,7% x -56,4%

-100,0% 22871,2% 86,4% -11,0% 256,5% -43,5% x 335,6%

x 2791,5% 865,8% 0,6% -72,0% -33,2% x -37,3%

19 016 90 977 79 122

85 354 49 541 48 944

1 148 11 795 11 047

933 9 100 8 637

1 410 12 505 6 134

31,8% -35,5% -37,8%

348,9% -45,5% -38,1%

-98,7% -76,2% -77,4%

-18,7% -22,8% -21,8%

51,1% 37,4% -29,0%

Finanční výnosy Finanční náklady z toho úroky

S postupným omezením výroby poklesly náklady na spotřebu materiálu a energie mezi roky 2003 a 2004. S prodejem dlouhodobého hmotného majetku klesly i odpisy. V roce 2006 byl hospodářský výsledek kladný, neboť společnost prodala část majetku a dosáhla mimořádných výnosů (ze zrušených nákladových úroků z předchozích let, které nebyly, po ověření skutečnosti vzájemných pohledávek a závazků, původním věřitelem nárokovány).


1.7.3.

16

Soustava finančních ukazatelů 2003

ABSOLUTNÍ UKAZATELE I. Majetková oblast (v tis. Kč) Celková aktiva Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Vlastní kapitál Cizí zdroje Krátkodobý cizí kapitál Dlouhodobý cizí kapitál Dlouhodobý kapitál Pracovní kapitál II. Provozní oblast Celkové výkony Celkové tržby Přidaná hodnota Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření před zdaněním Výsledek hospodaření za účetní období POMĚROVÉ UKAZATELE I. Ukazatele zadluženosti Stupeň finanční nezávislosti Stupeň zadluženosti Stupeň samofinancování Úrokové krytí II. Ukazatele krytí stálých aktiv I. stupeň krytí stálých aktiv II. stupeň krytí stálých aktiv Poměr odpisů k ZH dlouhodobého majetku Míra reprodukce dlouhodobého majetku III. Likvidita Okamžitá likvidita Rychlá likvidita Běžná likvidita IV. Ukazatelé obratu Obrat zásob Obrat celkových pohledávek Obrat celkových závazků Obrat vlastního kapitálu Obrat celkového kapitálu V. Ukazatelé rentability Rentabilita tržeb Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita celkového kapitálu Rentabilita celkového kapitálu VII. Náročnost tržeb na náklady Nákladovost tržeb Náročnost tržeb na výkonovou spotřebu Náročnost tržeb na materiál a energii Náročnost tržeb na služby Náročnost tržeb na osobní náklady Náročnost tržeb na odpisy Náročnost tržeb na úroky Náročnost tržeb na ostatních náklady VIII. Struktura nákladů Podíl výkonové spotřeby Podíl spotřeby materiálu a energie Podíl služeb Podíl osobních nákladů Podíl odpisů Podíl úroků Podíl ostatních nákladů IX. Ukazatelé kapitálového trhu Zisk na 1 000 Kč akciového kap.

2004

2005

2006

2007

421 246 247 851 168 154 -955 180 1 376 182 1 042 022 334 160 -621 020 -873 868

409 057 213 111 195 946 -936 426 1 345 483 1 004 768 340 715 -595 711 -808 822

488 344 182 435 305 909 -750 468 1 238 794 1 038 774 200 020 -550 448 -732 865

468 022 145 086 322 936 -528 303 996 237 844 074 152 163 -376 140 -521 138

770 021 144 899 625 122 -382 862 1 152 883 1 001 277 151 606 -231 256 -376 155

166 886 223 932 12 148 -46 277 -71 961 37 -118 201 -108 606

36 298 47 355 9 184 6 067 35 813 -23 126 18 754 18 754

25 578 26 567 13 302 280 721 -10 647 -60 862 209 212 185 958

72 653 65 705 -2 406 125 695 -8 167 98 746 216 274 222 209

1 916 253 1 839 550 178 360 156 536 -11 095 0 145 441 145 441

-226,75% 326,69% -294,80% -49,39%

-228,92% 328,92% -319,79% 138,32%

-153,68% 253,67% -315,48% 1 993,84%

-112,88% 212,86% -272,70% 2 604,04%

-49,72% 149,72% -221,57% 2 471,06%

-385,38% -250,56% 6,16 -0,01

-439,41% -279,53% 5,35 -2,03

-411,36% -301,72% 3,40 0,64

-364,13% -259,25% 2,41 0,89

-264,23% -159,60% 1,61 0,92

0,04% 16,13% 16,14%

0,01% 19,50% 19,50%

0,05% 29,43% 29,45%

0,05% 37,26% 38,26%

0,70% 36,39% 62,43%

0,11 0,04

15,85 0,21 0,12

9,75 1,09 0,96

0,11

0,06

0,14

13,68 5,48 3,33 x 2,97

39,60% 13,01% 16,31%

699,96% x 43,22% 49,09%

338,19% x 47,84% 47,03%

7,91% x 24,25% 24,49%

237,49% 69,10% 55,59% 13,50% 23,70% 6,82% 35,33% 102,54%

638,23% 57,26% -0,58% 57,84% 5,62% 24,09% 103,36% 447,91%

1 790,92% 46,21% 0,86% 45,35% 7,00% 23,33% 41,58% 1 672,79%

651,22% 114,24% 80,06% 34,18% 2,52% 5,33% 13,15% 515,98%

106,84% 94,47% 82,68% 11,79% 0,09% 0,13% 0,33% 11,81%

29,10% 23,41% 5,69% 9,98% 2,87% 14,88% 43,18%

8,97% -0,09% 9,06% 0,88% 3,78% 16,19% 70,18%

2,58% 0,05% 2,53% 0,39% 1,30% 2,32% 93,40%

17,54% 12,29% 5,25% 0,39% 0,82% 2,02% 79,23%

88,43% 77,39% 11,03% 0,08% 0,12% 0,31% 11,06%

-249,91

43,15

427,90

511,32

334,67

x

x

x 0,26 0,10

x 0,45

-48,50% x -10,87% -7,86%

x

x

x

Poměrové ukazatele: Ukazatele zadluženosti: Společnost Hutní druhovýroba – reality, a.s. dosahuje záporného vlastního kapitálu, tento stav je způsoben velkými ztrátami z minulých let. Ukazatele zadluženosti tedy dosahovaly špatných výsledků. V současné době bylo předpokládáno mírné zvyšování těchto ukazatelů, vzhledem k vývoji hospodářského výsledku a splácení části závazků z minulosti. Podnik je v současné době předlužen.


17

Ukazatel úrokového krytí vypovídá o schopnosti podniku krýt své úroky ze zisku. V minulých letech tento ukazatel dosahoval velice dobrých výsledků. Ukazatele krytí stálých aktiv: Výše vlastního kapitálu by nestačila na pokrytí dlouhodobého majetku. Míra reprodukce dlouhodobého majetku byla nejvyšší v posledních dvou letech, protože zůstatková hodnota tohoto majetku je nízká, část byla prodána v rámci skupiny jiné společnosti. V ostatních letech byl majetek obnovován jen na zbytně nutné úrovni. Ukazatele likvidity: Významným finančním rizikem pro podnik je ohrožení jeho platební schopnosti. Posouzení platební schopnosti (likvidity) se zabývají ukazatelé likvidity, které nám odpovídají na otázku, do jaké míry je podnik schopen včas platit své krátkodobé závazky. Ukazatel běžné likvidity, někdy označovaný jako likvidita 3. stupně by se měl pohybovat okolo hodnoty 150 %. Tento ukazatel vyjadřuje pomocí kolika Kč oběžného majetku je kryta 1 Kč krátkodobých závazků podniku, což udává, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by proměnil všechna svá oběžná aktiva v hotovost. V případě oceňované společnosti Hutní druhovýroba-reality, a.s. se pohybuje pod stanovenou hranicí. Rychlá likvidita někdy označovaná jako likvidita 2. stupně poměřuje pouze pohotová oběžná aktiva s krátkodobými závazky. Hodnota tohoto ukazatele by se měla pohybovat na úrovni 100 %. U oceňované společnosti se pohybovala pod touto hranicí. Okamžitá likvidita, někdy označovaná jako likvidita 1. stupně by měla dosahovat hodnot v okolí 15 %. Pod tuto hranici podnik klesl v minulém období. Podnik dosahuje velmi nízké, podprůměrné likvidity. Ukazatele obratu: Ukazatele obratu vypovídají o hospodaření s jednotlivými složkami aktiv. Ukazatele obratu celkových pohledávek a závazků byly velmi nízké, protože pohledávky a závazky byly příliš vysoké oproti tržbám z prodeje výrobků a služeb společnosti. Do roku 2005 společnost pouze pronajímala část svého areálu, proto nebylo možné tyto ukazatele spočítat. V roce 2006 společnost provozovala svou hlavní činnost dva měsíce, proto i tento ukazatel je zavádějící. Ukazatele aktivity nebyly v optimální výši. Ukazatele roku 2007 se přibližují konkurenčním podnikům. Obrat celkového kapitálu je přiměřený vzhledem k podílu dlouhodobého majetku na celkových aktivech společnosti. V jednotlivých letech se pohybuje tento ukazatel na podobné úrovni. Ukazatele rentability: Ukazatelů rentability se používá pro hodnocení a komplexní posouzení celkové efektivnosti podniku, pomocí nich se vyjadřuje intenzita využívání reprodukce a zhodnocení kapitálu vloženého do podniku. Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) by neměl klesnout pod 4 %, což se považuje za uspokojivou rentabilitu podniku viz Doc. Ing. Rolf Grünwald, CSc.: „Finanční analýzy pro ocenění“. V případě oceňované společnosti se rentabilita vlastního kapitálu pohybuje v záporných hodnotách, což způsobil záporný vlastní kapitál vykazovaný společností. Podnik dosahoval kladného hospodářského výsledku díky prodeji dlouhodobého majetku v posledních dvou letech a mimořádným výnosům. Hospodářský výsledek byl ovlivněn mimořádnými událostmi. Struktura nákladů: 2002 114 059 19 970 41 401

Spotřeba materiálu a energie Služby Osobní náklady

2003 124 492 30 242 53 065

2004 -274 27 388 2 661

2005 229 46 816 1 860

2006 52 604 22 455 1 656

2007

Téměř 80 % nákladů tvořily ostatní náklady, vzhledem k činnosti v posledních čtyřech letech byl tento stav reálný. Na ostatních provozních nákladech se v posledních letech nejvíce podílely náklady vynaložené na prodané zboží. Rentabilita oceňované společnosti se pohybuje na vysoké úrovni, ale rizikem byla její příčina (mimořádné vlivy). Zadluženost je na vysoké úrovni a ukazatele likvidity se pohybují na nízké úrovni. Celkově lze tedy říci, že oceňovaný podnik byl v minulosti finančně nestabilní. 1.7.4.

Globální indexy 2003

Altmanův index AI

- 4,309

2004 -3,834

2005 -1,743

2006 -1,149

2007 2,348

Oceňovaná společnost spadá do rozmezí tzv. šedé zóny, vypovídací schopnost tohoto ukazatele napovídá, že podnik měl finanční problémy.


18

Odběratelé a dodavatelé

Společnost získala pro svou podnikatelskou činnost 5-10 nosných odběratelů. Největších 10 odběratelů: Hrádecká část ČESKOMORAVSKÁ OBCHOD ČSAD DIESEL, A. S. HESCO, S R.O. INTERSTROJ, A.S. METALCO HOLÍČ, S.R.O ŽELEZÁRNY HRÁDEK A.S ŽELEZÁRNY VESELÍ,A.S ANC FOD, S.R.O. BONAVIA SERVIS, A.S. FERONA SLOVAKIA, A.S KOVAKON S.R.O. LUBOŠ NOSEK-FORTE-WE PA A HA CHOMUTOV PRVNÍ ŽELEZÁŘSKÁ SPO RYTA S.R.O. SOLAR, SPOL.R.O. SOLUTUS, SPOL. S R.O STEELTRADE, S.R.O. THERMA FM, S.R.O. V-TREND S.R.O. ZDAS SGS GMBH

Chomutovská část BONAVIA servis, a.s. MZK CHOMUTOV S.R.O. PENGG DRÁT S.R.O. ROMAN PURKAR SLEVARNA CHOMUTOV

Největších 10 dodavatelů: Hrádecká část HESCO, S R.O. Z - GROUP A.S. ZLÍNSKÁ DOPRAVNÍ, A. ŽELEZÁRNY HRÁDEK A.S ŽELEZÁRNY VESELÍ,A.S ANC FOD, S.R.O. BRAMMER CZECH A.S. FUCHS OIL CORPORATIO HEINE + BEISSWENGER LUBOŠ NOSEK-FORTE-WE PA A HA CHOMUTOV PRVNÍ ŽELEZÁŘSKÁ SPO REALISTIC, A.S. ŽĎAS, A.S. ŽDB GROUP A.S.

1.9.

Chomutovská část BONAVIA SERVIS,A.S. Z - GROUP ŽELEZÁRNY VESELÍ, A.S. GTS NOVERA A.S. HENKEL PRAHA ING.RADEK DEUTSCH MESSER TECHNOGAS

Stav nemovitostí

Stav nemovitostí je po technické stránce převážně v zachovalém stavu, nejsou zde plánovány velké investice, pouze udržovací. Společnost potřebuje pro svou činnost 80% areálu v Chomutově, zbylou část areálu se snaží pronajmout, což se v minulosti příliš nedařilo. V případě pronajatých prostor je zde snaha o uzavření smluv s možnou rekonstrukcí na náklady nájemce. 1.10.

Majetkové účasti

Hutní druhovýroba – reality, a.s. nemá významný podíl (vyšší než 20%) na základním kapitálu jiných společností. Dohody zakládající rozhodovací práva nebyly uzavřeny. Oceňovaná společnost vlastní akcie Walter a.s. v účetní brutto hodnotě 220 tis. Kč, ke kterým je vytvořena 100 %-ní opravná položka. 1.11.

Úvěry společnosti

Oceňovaná společnost nemá žádné bankovní úvěry. Společnost však má krátkodobou finanční výpomoc od spřízněné společnosti BONAVIA servis, a.s. Tato výpomoc je úročena 1,38%. K 30. 3. 2008 dosahovala výše cca 510 miliónů Kč. 1.12.

Poskytnuté zajištění třetím osobám

Žádné zajištění třetím osobám nebylo poskytnuto. 1.13.

Soudní spory

V současné době nejsou evidovány žádné pasivní právní spory vůči společnosti ze strany věřitelů. Exekuce, které jsou zapsány na výpisu z obchodního rejstříku a listu vlastnictví k nemovitostem, jsou již dle sdělení objednatele vypořádány a pouze se čeká na jejich výmaz. V současné době nejsou evidovány ani žádné aktivní spory.


19

Konkurz

Společnost Hutní druhovýroba – reality a.s. již nemá a ani po ní nejsou vymáhány žádné závazky z doby konkurzního řízení a z doby po zrušení tohoto řízení. Všechny tyto závazky byly společností bezezbytku vyrovnány jednorázovými úhradami a nebo postupným splácením na základě uzavřených splátkových kalendářů (Finanční úřad, VZP, Česká národní zdravotní pojišťovna, Správa sociálního zabezpečení). 1.15.

Právo k ochranné známce, patent a licence

Společnost nemá žádné ochranné známky, patenty ani licence. 1.16.

Management společnosti

Na základě získaných informací se jeví současný management společnosti Hutní druhovýroba – reality a.s. jako průměrný až lepší. Management je statutárním orgánem i výkonným orgánem společnosti. 1.17.

Struktura zaměstnanců

Společnost Hutní druhovýroba-reality, a.s. uzavřela smlouvu se společností Z-group a.s. o výkonu činnosti Hutní druhovýroba - reality a.s., provozování výroby v Chomutově. Z této smlouvy vyplývá, že veškeré zaměstnance způsobilé zajišťovat vlastní provozní chod zaměstnává Z-group a.s. Obdobná smlouva je uzavřena i pro zajištění provozu v Hrádku. Od roku 2005 nemá oceňovaná společnost žádné zaměstnance. 1.18.

Charakteristika účetní politiky společnosti

Ve výroku auditora za rok 2006 je uvedeno: Výrok bez výhrad Podle našeho názoru účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace společnosti Hutní druhovýroba – reality a.s. k 31. 12. 2006 a nákladů, výnosů a výsledku jejího hospodaření za rok 2006 v souladu s českými účetními předpisy. Podepsáni za A&CE Audit, s.r.o. – osvědčení č. 007 Ing Libor Cabicar, jednatel a Ing. Leoš Kozohorský, auditor – osvědčení č. 1276. 1.19.

Ekologie společnosti

Dopady výrobní činnosti na životní prostředí jsou dle sdělení objednatele nepřetržitě sledovány a vyhodnocovány. V rámci podnikatelského záměru je vyvíjeno úsilí na zajištění postupného snižování ekologických zátěží z výrobního procesu, které se týká především: Snížení znečišťování ovzduší tuhými znečišťujícími látkami. Za tímto účelem bylo zprovozněno odsávání sekundárních zplodin z elektrických obloukových pecí. Snížení odpadu ukládaného na odvalovou haldu. Pro tyto potřeby je zajišťováno zpracování ocelárenské strusky uložené v předchozích letech na odvalové haldě. Současně při zpracování strusky dodávané pro stavební účely je separován ocelový odpad, který je využíván jako vsázka do el. obloukových pecí. Ke zlepšování čistoty ovzduší také napomáhá postupné omezování výroby páry pro otop objektu, která je většinou nahrazována vytápěním elektrickou energií. 1.20.

SWOT analýza oceňované společnosti

Silné a slabé stránky Silné stránky • Rozsáhlý areál typu průmyslová zóna v blízkosti rychlostní komunikace Praha – Drážďany a v blízkosti komunikace Karlovy Vary – Ústí nad labem • Tržní příležitosti nabízet části areálu k zainvestování • Zpracování ušlechtilých + legovaných ocelí – tyče a dráty • Tradice a jméno • Víceprofesnost dělníků • Nadbytek výrobních kapacit • Znalost technologií tváření a tepelného zpracování • Chirurgická ocel v podobě tenkých drátů – monopol v ČR • Kolejová vlečka, nadbytečná kapacita energetických vstupů, vlastní ČOV a neutralizační stanice • Operativnost dodávek • Individuální přístup k zákazníkovi • Šířka výrobního sortimentu Slabé stránky • Rozptýlenost výroby v areálu • Vyšší logistické náklady • Vyšší věkový průměr pracovníků • Podíl společnosti na trhu s hutními výrobky je zanedbatelný • Smluvní zajištění výroby


20

Příležitosti: - rozvíjející se automobilový průmysl v ČR - možnost rozšíření sortimentu Hrozby: - malá flexibilita - zákazníci budou požadovat jiný sortiment, který nemůže oceňovaná společnost dodat - cenový dumping některých zemí 1.21.

Makroekonomická analýza

Pro vytvoření představy o perspektivě oceňované společnosti a současně pro správné nastavení základních předpokladů pro ocenění společnosti je třeba zhodnotit vývojové trendy v hospodaření zemí, kde oceňovaná společnost podniká. Oceňovaná společnost realizuje část svých tržeb v České republice, proto bude makroekonomická analýza zaměřena především na české hospodářství a všeobecně na situaci ve světě. Jako zdroj dat pro tuto kapitolu byly využity informace zveřejněné především serveru www.mfcr.cz, data z jiných zdrojů (www.cnb.cz, www.patria.cz a www.finance.cz) jsou vždy označena. 1.21.1.

Vnější prostředí

Predikce je založena na předpokladu dalšího růstu světové ekonomiky, který by však měl proti roku 2007 zpomalit. Měl by větší měrou záviset na rozvojových – především asijských – ekonomikách. Růst v eurozóně, který v letech 2006-7 dosáhl rekordních hodnot, by se měl v letech 2008 a 2009 snížit asi na 2,2 %. Sníží se i růst v USA. Tabulka: Světové ceny komodit - roční ceny okamžitého dodání (zdroj: www.mfcr.cz)

Ropa Brent Index v CZK Index NFC*) (USD) Index NFC (Kč) *)

USD/barel předch.r.=100 2000=100 předch.r.=100 2005=100 předch.r.=100 2000=100 předch.r.=100

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008 Predikce

2009 Predikce

28,3 159,9 100,0 178,4 79,6 104,2 100,0 116,3

24,4 86,2 85,0 85,0 75,8 95,2 93,9 93,9

25,0 102,4 74,9 88,2 77,3 101,9 82,4 87,7

28,8 115,3 74,5 99,4 81,8 105,9 75,2 91,3

38,3 133,0 90,2 121,1 97,3 118,9 81,4 108,3

54,4 142,0 119,3 132,3 100,0 102,8 77,9 95,8

65,4 120,1 135,3 113,4 123,2 123,2 90,7 116,4

72,7 111,2 135,1 99,9 140,5 114,0 92,9 102,4

89 121,7 148 109,8 140 99,4 83 89,7

89 100,0 146 98,3 134 95,9 78 94,3

NFC – Nonfuel commodities (suroviny mimo palivových)

1.21.1.1. Měnová politika V roce 2010 vstoupí v platnost nový inflační cíl, který bude definován jako meziroční přírůstek spotřebitelských cen ve výši 2 % (opět s tolerančním pásmem ± 1 p.b.). Průběh změny cíle a délka přechodového období dosud oficiálně zveřejněny nebyly. Nicméně je jisté, že minimálně v délce horizontu měnové politiky (tj. 4-6 čtvrtletí) bude tento fakt ovlivňovat rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení základních úrokových sazeb. Od ledna 2008 bude ČNB publikovat trajektorii úrokových sazeb konzistentních s prognózou. Dále bude zveřejňovat jmenovité hlasování členů bankovní rady při přijímání měnověpolitických rozhodnutí. Počet jednání bankovní rady se omezí na osm za rok. Vynechá se lednové, dubnové, červencové a říjnové zasedání. Tato makroekonomická predikce vychází z předpokladu mírného růstu mezibankovních úrokových sazeb s následným pozvolným poklesem.Koncem roku 2007 došlo k prudkému zhodnocení směnného kurzu k euru. Domníváme se, že nebylo způsobeno fundamentálními příčinami. Proto předpokládáme, že v následujícím období by se měla obnovit dlouhodobá tendence k pouze mírnému nominálnímu i reálnému zhodnocování. 1.21.1.2. Fiskální politika Sektor vládních institucí vykazuje značný deficit i na vrcholu ekonomického cyklu, což svědčí o neudržitelnosti současného nastavení fiskální politiky. Veřejné finance nicméně dosahují již po čtyři roky lepších ekonomických výsledků, než činily stanovené fiskální cíle. Vlivem velmi příznivého ekonomického vývoje dochází k postupnému snižování podílu nominálního deficitu vládního sektoru na HDP, a to navzdory přetrvávajícím strukturálním problémům na výdajové straně veřejných rozpočtů. Makroekonomické působení fiskální politiky v roce 2007 bylo s největší pravděpodobností významně odlišné od dosavadních předpokladů, které vycházely ze schváleného státního rozpočtu na rok 2007. Vzhledem k lepším než očekávaným výsledkům hospodaření státního rozpočtu a zlepšenému hospodaření některých dalších institucí vládního sektoru je možné očekávat, že vládní deficit dosáhne proti rozpočtované výši zhruba poloviční hodnoty okolo 2 % HDP.Výhled hospodaření vládního sektoru a nastavení fiskální politiky v nadcházejícím období jsou zatíženy velkou mírou nejistoty. Příznivé výsledky v roce 2007 naznačují, že by mělo být reálné dosáhnout v příštích letech nižších deficitů, než činí fiskální cíle pro saldo vládního sektoru ve výši -2,9 % HDP v roce 2008, -2,6 % v roce 2009 a -2,3 % v roce 2010. Očekávané pozitivní dopady stabilizačních opatření v oblasti veřejných financí by měly působit směrem ke snížení vládního deficitu v roce 2008. Na druhé straně se dále zvýšilo riziko prohloubení deficitu v případě silnějšího využití prostředků akumulovaných v rezervních fondech (stav rezervních fondů dosáhl ke konci roku 2007 výše 2,8 % HDP proti 2,1 % na konci roku 2006).


21

Ekonomický cyklus

1.21.2.1. Pozice v rámci ekonomického cyklu Potenciální produkt, specifikovaný na základě výpočtu Cobb-Douglasovy produkční funkce, udává úroveň HDP při průměrném využití výrobních faktorů. Růst potenciálního produktu popisuje možnosti udržitelného růstu ekonomiky bez vzniku nerovnováh. Lze ho rozložit na příspěvky pracovní síly, zásoby kapitálu a souhrnné produktivity výrobních faktorů. Produkční mezera identifikuje pozici ekonomiky v cyklu a vyjadřuje vztah mezi HDP a potenciálním produktem. Koncept potenciálního produktu a produkční mezery je používán pro analýzu ekonomického vývoje a pro výpočty strukturální bilance veřejných rozpočtů. Graf.1: Produkční mezera v % 5

Graf.2: Tempo růstu potenciálního produktu 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 -0,5

4 3 2 1 0 -1 -2 -3 1/95 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07

1/95 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07

Graf.3: Produkční mezera v %

Graf.4: Tempo růstu potenciálního produktu

89

6

88

5

87

Pracovní síla Zásoba kapitálu Souhrnná produktivita výr. faktorů Potenciální HDP

4

86

3

85

2

84

1

83 82

0

81

-1

80

-2

SPVF

Trend

-3

79 1/95 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07

1/95 1/96 1/97 1/98 1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07

Pozn.: Zpomalení růstu potenciálního produktu a snížení příspěvku zásoby kapitálu ve 2. pololetí let 1997 a 2002 (Graf 2) bylo způsobeno škodami při povodních. (zdroj: www.mfcr.cz) Ve 3. čtvrtletí 2007 dosáhla kladná produk-ční mezera podle našich propočtů cca 1,5 % potenciálního produktu. Tento výsledek je podpořen ostře klesající nezaměstnaností a rekordními hodnotami využití výrobních kapacit v průmyslu. Efekty působení kladné produkční mezery lze rovněž pozorovat na rychlém tempu růstu mezd i spotřeby domácností. Vliv na zrychlení spotřebitelské inflace není možné jednoznačně identifikovat vzhledem k velkému množství dalších faktorů, které se zde prosazují (více viz kapitola C.2).V roce 2008 by se měla produkční mezera snížit vlivem reformních kroků v oblasti veřejných rozpočtů, které částečně ztlumí růst domácí poptávky.Meziroční růst potenciálního produktu se od roku 2005 drží nad hranicí 5 %. V posledních čtvrtletích však lze identifikovat tendenci k mírnému zpomalení.Za příčinu tohoto jevu považujeme strukturální problémy trhu práce, které se projevují v meziročním poklesu participace (poměr počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na populaci v produktivním věku), což lze interpretovat tak, že se snižuje podíl lidí, kteří jsou schopni a ochotni pracovat. Přitom počet volných pracovních míst v ekonomice dosahuje rekordních hodnot a podnikatelé mají problémy s náborem pracovníků pro nové výrobní kapacity. Domníváme se, že reformní kroky přispějí ke zvýšení motivace k práci (více viz kapitola C.3).Růst potenciálního produktu je z větší části tažen rychlým růstem trendu souhrnné produktivity výrobních faktorů, který ve 3. čtvrtletí 2007 dosáhl meziročně 4,1 %. Je výsledkem volného pohybu zboží i kapitálu v rámci EU, náběhu nových výrobních kapacit, stability finančního systému a snižování sazeb daně z příjmů právnických osob. Přesun od přímého k nepřímému zdanění v rámci daňových změn by měl mít rovněž pozitivní efekt. Trvalý předstih růstu souhrnné produktivity před zeměmi eurozóny se stává nejdůležitějším parametrem přibližování výkonnosti české ekonomiky k jejich úrovni.Příspěvek zvýšení kapitálové vybavenosti ekonomiky mírně narůstá. Investiční aktivita vede ke zlepšení infrastruktury i k vytváření nových kvalitních a konkurenceschopných výrobních jednotek.


22

1.21.3. Predikce vývoje makroekonomických indikátorů Údaje z předchozí predikce z října 2007 jsou vyznačeny kurzívou. Údaje vztahující se k roku 2010 jsou extrapolačním scénářem, který naznačuje směr možného vývoje a není v dalším textu komentován. Vývoj hlavních makroekonomických indikátorů české ekonomiky a jejich predikce jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka: Hlavní makroekonomické indikátory (zdroj: www.mfcr.cz) 2004

2005

2006

2007

2008

2009

Od ha d Aktu áln í p redikce rů st v % , s.c. Hrubý domácí produk t rů st v % , s.c. S potřeba domácnos tí rů st v % , s.c. S potřeba vlády rů st v % , s.c. Tvorba hrubého fixního k apitálu p .b ., s.c. Přís pěvek ZO k růs tu HDP růst v % Deflátor HDP % Průměrná míra inflace růst v % Zaměs tnanos t (VŠPS) p rů m ěr v % Míra nezaměs tnanos ti (VŠPS) Objem mezd a platů (dom.k oncept) růst v % , b .c. % Podíl BÚ na HDP Předpok lady: S měnný k urz CZK/EUR % p .a . Dlouhodobé úrok ové s azby US D/ba rel Ropa Brent rů st v % , s.c. HDP eurozóny (EA-12)

2007

2008

Minu lá predikce

4,5 2,9 -3,5 3,9 1,3 4,5 2,8 -0,6 8,3 6,3 -5,2

6,4 2,3 2,2 2,3 4,8 -0,2 1,9 1,2 7,9 6,8 -1,6

6,4 5,5 0,0 5,5 0,9 1,7 2,5 1,3 7,1 7,8 -3,1

6,1 5,7 0,1 5,7 0,8 3,4 2,8 1,9 5,3 9,3 -3,5

4,7 3,6 -0,4 8,0 0,5 3,5 5,5 1,6 4,4 9,0 -3,5

5,1 4,6 -0,3 7,8 1,0 2,3 2,3 0,8 4,1 7,5 -2,1

5,9 6,5 -0,6 6,0 -0,1 3,5 2,3 1,5 5,5 9,1 -2,8

5,0 4,2 -0,4 9,0 -0,1 3,1 3,8 1,1 4,8 7,4 -2,5

31,9 4,8 38,3 2,0

29,8 3,5 54,4 1,5

28,3 3,8 65,4 2,8

27,8 4,3 72,7 2,6

26,5 4,6 88,5 2,2

26,1 4,6 88,5 2,2

28,0 4,4 67,8 2,6

27,4 5,1 72,5 2,4

1.21.3.1. Ekonomický výkon Česká ekonomika se nachází v blízkosti vrcholu hospodářského cyklu. Začíná narážet na limity vyplývající z nedostatku kvalifikované pracovní síly. Po mnohaleté cenové stabilitě se zrychluje růst cen.Meziroční přírůstek reálného HDP podle posledních platných údajů ČSÚ dosáhl ve 3. čtvrtletí 2007 hodnoty 6,0 % (proti odhadu z října 2007 ve výši 5,8 %). Tempo mezičtvrtletního růstu sezónně očištěného HDP se po dosažení vrcholu ve výši 1,8 % ve 4. čtvrtletí roku 2005 mírně zpomaluje. Ve 3. čtvrtletí 2007 byl dosažen přírůstek 1,4 %.Pro rok 2007 odhadujeme, že přírůstek HDP činil 6,1 % (proti 5,9 %).V následujícím období očekáváme postupné uzavírání kladné produkční mezery a návrat k potenciálnímu produktu spojený s mírným zpomalením růstu HDP. V roce 2008 je třeba očekávat zpomalení růstu spotřeby domácností jako důsledek fiskální konsolidace. Česká republika však zůstane dynamicky se rozvíjející ekonomikou atraktivní pro zahraniční investory. Postupně se začnou projevovat i pozitivní efekty fiskální reformy stejně jako příliv prostředků z evropských zdrojů. V roce 2008 by měl růst HDP dosáhnout 4,7 % (proti 5,0 %), v roce 2009 potom 5,1 %.Také tempo růstu reálného hrubého domácího důchodu (RHDD), který odráží důchodovou situaci české ekonomiky, se začíná zpomalovat. Ve 3. čtvrtletí dosáhlo 6,8 % (proti 6,9 %) po vrcholu 8,2 % v 1. čtvrtletí 2007,.což byla nejvyšší hodnota v historii platné časové řady. Předstih růstu vývozních cen před dovozními v roce 2007 vede k rychlejšímu růstu RHDD v porovnání s růstem HDP. Očekáváme zvýšení RHDD o 7,2 % (proti 7,4 %),V roce 2008 by se měl cenový růst vývozu a dovozu srovnat, přírůstek RHDD by měl proto odpovídat přírůstku HDP. Výsledkem by mělo být zpomalení na 4,7 % (proti 5,6 %). Tabulka: HDP reálně – roční zřetězené objemy, referenční rok 2000 (zdroj: www.mfcr.cz) 2001 Hrubý domácí produkt

Výdaje vládních inst. na spotřebu Tvorba hrubého kapitálu

2003

2004

2005

2006

mld. Kč 2000 2242,9 2285,5 2367,8 2474,0 2631,7 2799,0

2007 2008 2009 2010 Odhad Predikce Predikce Výhled 2971

3110

3269

3443

106,4

106,1

104,7

105,1

105,3

mld. Kč 2000 1174,0 1199,7 1271,5 1309,0 1339,7 1412,7

1494

1548

1619

1691 104,4

předch.r.=100 Výdaje domácností na spotřebu 1)

2002

102,5

101,9

103,6

104,5

106,4

předch.r.=100

102,2

102,2

106,0

102,9

102,3

105,5

105,7

103,6

104,6

mld. Kč 2000

477,6

509,6

546,0

526,7

538,5

538,6

539

537

536

533

předch.r.=100

103,6

106,7

107,1

96,5

102,2

100,0

100,1

99,6

99,7

99,5

mld. Kč 2000

688,0

720,0

709,6

773,9

770,9

855,4

934

1019

1089

1160

předch.r.=100

106,6

104,6

98,6

109,1

99,6

111,0

109,2

109,2

106,9

106,4

mld. Kč 2000

652,9

686,1

689,1

716,3

732,6

772,8

817

882

951

1020

předch.r.=100

106,6

105,1

100,4

103,9

102,3

105,5

105,7

108,0

107,8

107,2

- změna zásob a cenností

mld. Kč 2000

35,2

33,9

20,5

57,6

38,3

82,6

Vývoz zboží a služeb

mld. Kč 2000 1542,5 1575,2 1688,5 2038,6 2279,8 2608,5

- fixní kapitál

117

137

138

140

2974

3315

3694

4187

114,4

114,0

111,5

111,4

113,4

mld. Kč 2000 1639,2 1721,7 1859,1 2192,3 2301,7 2620,2

2972

3314

3669

4122

113,8

113,4

111,5

110,7

112,3

mld. Kč 2000 2339,6 2429,2 2530,2 2608,3 2649,3 2799,8

2953

3081

3213

3342

105,5

104,4

104,3

104,0

předch.r.=100 Dovoz zboží a služeb

předch.r.=100 Domácí konečné užití

předch.r.=100

111,2 112,8 103,7

102,1 105,0 103,8

107,2 108,0 104,2

120,7 117,9 103,1

111,8 105,0 101,6

105,7


23 2001

2002

2003

2004

2005

2006

0,0

2,6

11,2

18,1

4,4

4,1

Metodická diskrepance 2)

mld. Kč 2000

Reálný hrubý domácí důchod

mld. Kč 2000 2279,9 2372,9 2466,3 2582,8 2710,6 2863,5 předch.r.=100


4

0

-5

3071

3214

3395

3590

104,1

104,1

103,9

104,7

105,0

105,6

107,2

104,7

105,6

105,7

Příspěvky k růstu HDP 3): - domácí konečné užití

proc.body

3,9

3,9

4,2

3,2

1,6

5,5

5,3

4,2

4,1

3,8

- - konečná spotřeba

proc.body

1,9

2,6

4,7

0,7

1,7

2,7

2,8

1,7

2,2

2,0

- - hrubá tvorba kapitálu

proc.body

2,0

1,4

-0,4

2,5

-0,1

2,8

2,5

2,5

1,9

1,8

- saldo zahraničního obchodu

proc.body

-1,4

-2,0

-0,6

1,3

4,8

0,9

0,8

0,5

1,0

1,5

2005

2006

1) 2) 3)

Spotřeba neziskových institucí je zařazena do spotřeby sektoru domácností. Deterministicky určený vliv používání cen a struktury předchozího roku jako základu pro výpočet reálných přírůstků. Výpočet na základě cen a struktury předchozího roku, kde jsou příspěvky beze zbytku sčitatelné.

HDP v běžných cenách – roční (zdroj: www.mfcr.cz) 2001

předch.r.=100

2004

107,4

104,8

104,6

109,2

106,1

108,2

mld. Kč 1220,3 1262,4 1332,5 1416,9 1462,7 1577,1

Výdaje domácností na spotřebu Výdaje vládních inst. na spotřebu

- fixní kapitál

2003

mld. Kč 2352,2 2464,4 2577,1 2814,8 2987,7 3231,6

Hrubý domácí produkt

Tvorba hrubého kapitálu

2002

předch.r.=100

106,2

103,4

105,6

106,3

103,2

107,8


3843

4134

4450

109,8

108,3

107,6

107,6

1715

1866

1994

2128

108,8

108,8

106,9

106,7

mld. Kč

496,7

549,5

603,2

621,6

658,2

685,4

711

744

768

791

předch.r.=100

107,8

110,6

109,8

103,1

105,9

104,1

103,8

104,6

103,2

103,0

mld. Kč

694,0

704,0

700,3

774,4

771,1

869,6

960

1058

1139

1219

předch.r.=100

107,6

101,4

99,5

110,6

99,6

112,8

110,4

110,2

107,7

107,0

mld. Kč

659,3

677,8

687,5

727,2

746,1

794,8

853

926

1006

1086

předch.r.=100

107,6

102,8

101,4

105,8

102,6

106,5

107,3

108,6

108,6

108,0 134

- změna zásob a cenností

mld. Kč

34,8

26,2

12,8

47,2

25,0

74,8

106

131

133

Saldo zahraničního obchodu

mld. Kč

-58,8

-51,4

-58,8

1,9

95,7

99,6

162

176

233

312

- vývoz zboží a služeb

mld. Kč 1537,2 1484,1 1592,2 1974,5 2156,0 2448,6

2797

3042

3379

3820

113,6

114,2

108,7

111,1

113,1

mld. Kč 1596,0 1535,5 1651,0 1972,6 2060,3 2349,0

2636

2866

3145

3508

112,2

108,7

109,7

111,5

předch.r.=100 - dovoz zboží a služeb

předch.r.=100 Hrubý národní důchod 1) Saldo prvotních důchodů 2) 1)

110,8 109,8

96,5 96,2

107,3

124,0

107,5

109,2

119,5

104,4

114,0

mld. Kč 2273,2 2352,1 2466,1 2660,1 2841,4 3057,2

3284

3539

3798

4080

předch.r.=100

106,2

103,5

104,8

107,9

106,8

107,6

107,4

107,8

107,3

107,4

mld. Kč

-79,0

-112,3

-111,0

-154,6

-146,3

-174,4

-264

-304

-337

-370

Hrubý národní důchod je součtem HDP a salda čistých prvotních důchodů se zahraničím. Představuje úhrn prvotních příjmových důchodů rezidentů (náhrady zaměstnancům, čisté daně na výrobu a dovoz, důchody z vlastnictví, hrubý provozní přebytek a smíšený důchod). 2) Saldo čistých prvotních důchodů rezidentů ve vztahu k zahraničí je součtem rozdílu přijatých a vyplacených mezd a důchodů z vlastnictví (úroků, dividend a reinvestovaných zisků z aktiv vlastněných nerezidenty). Věcně odpovídá bilanci výnosů platební bilance.

1.21.3.2. Ceny zboží a služeb Tabulka: Ceny zboží a služeb – roční (zdroj: www.mfcr.cz) 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007 2008 2009 Odhad Predikce Predikce

průměr 2005=100

89,5

93,7

95,4

95,5

98,2

100,0 102,5 105,4

růst v %

3,9

4,7

1,8

0,1

2,8

průměr 2005=100

90,6

94,3

94,8

95,8

98,5

Spotřebitelské ceny průměr roku - průměrná míra inflace koncem roku - zvýšení cen v průběhu roku - z toho příspěvek

1,9

2,5

2,8

100,6 102,3 107,9

111,3

113,8

5,5

2,3

111,5

114,1

růst v %

4,0

4,1

0,6

1,0

2,8

2,2

1,7

5,4

3,3

2,4

proc. body

1,8

2,3

0,7

0,3

1,7

1,9

0,8

2,2

3,7

1,3

průměr 2005=100

90,6

94,7

96,1

96,0

98,4

111,1

113,7

růst v %

3,9

4,5

1,4

-0,1

2,6

5,7

2,4

administrativních 1) opatření HICP 2)

100,0 102,1 105,1 1,6

2,1

3,0

Deflátory HDP

průměr 2000=100 100,0 104,9 107,8 108,8 113,8 113,5 115,5 119,4

123,6

126,5

101,7 103,4

103,5

102,3

průměr 2000=100 100,0 103,1 103,6 104,2 107,8 109,2 111,9 114,7

119,0

121,4

předch.r.=100 103,4 103,1 100,5 100,6 103,5 101,2 102,5 102,5

103,8

102,0

průměr 2000=100 100,0 103,9 105,2 104,8 108,2 109,2 111,6 114,8

120,6

123,1

105,0

102,2

předch.r.=100 101,5 104,9 102,8 100,9 104,5 Hrubé domácí výdaje Spotřeba domácností (vč. NZI)

předch.r.=100 103,1 103,9 101,2

99,6

99,8

103,3 100,9 102,2 102,9


24

Spotřeba vlády

průměr 2000=100 100,0 104,0 107,8 110,5 118,0 122,2 127,3 131,9

138,5

143,3

předch.r.=100 103,9 104,0 103,7 102,4 106,8 103,6 104,1 103,6

105,0

103,5

Tvorba fixního kapitálu

průměr 2000=100 100,0 101,0

98,8

99,8

101,5 101,8 102,8 104,5

105,0

105,7

předch.r.=100 103,7 101,0

97,8

101,0 101,8 100,3 101,0 101,6

100,5

100,7

Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Směnné relace

průměr 2000=100 100,0

99,7

94,2

94,3

96,9

94,6

93,9

94,1

91,8

91,5

předch.r.=100 103,2

99,7

94,5

100,1 102,7

97,6

99,3

100,2

97,5

99,7

průměr 2000=100 100,0

97,4

89,2

88,8

90,0

89,5

89,6

88,7

86,5

85,7

předch.r.=100 106,1

97,4

91,6

99,6

101,3

99,5

100,2

98,9

97,5

99,1

průměr 2000=100 100,0 102,4 105,6 106,2 107,6 105,6 104,7 106,1

106,1

106,7

100,0

100,6

předch.r.=100 1) 2)

97,2

102,4 103,2 100,5 101,4

98,1

99,1

101,3

Změna regulovaných maximálních nebo věcně usměrňovaných cen a nepřímých daní. HICP - harmonizovaný index spotřebitelských cen. Slouží mimo jiné k posouzení cenové stability podle Maastrichtských kritérií.

Spotřebitelské ceny Dramaticky rychlý růst spotřebitelských cen na konci roku 2007 nás překvapil. Přitom ještě v období zpracování říjnové predikce se meziroční růst jejich hladiny vyvíjel v souladu s očekáváním. V srpnu 2007 dosahoval 2,4 % při příspěvku administrativních opatření ve výši 1,7 p.b. Prosincový meziroční přírůstek však činil 5,4 % (proti 2,9 %) při příspěvku administrativních vlivů ve výši 2,2 p.b. (proti 2,1 p.b.). Průměrná míra inflace ze spotřebitelských cen v roce 2007 dosáhla 2,8 % (proti 2,3 %). Vyšší příspěvek administrativních opatření vyvolaný zvýšením cen zemního plynu byl v říjnové predikci obsažen. Akcelerace spotřebitelské inflace koncem roku se tedy týkala tržní složky spotřebitelského koše. Z příspěvku tržních cen ke zrychlení meziroční inflace ve výši 2,4 p.b. lze připsat 1,4 p.b. potravinám, 0,6 p.b. vyšším korunovým cenám ropy a 0,4 p.b. ostatním komoditám. Během roku 2007 došlo v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje ke zrychlení meziročního růstu cen o 9,3 p.b. na 11,2 % v prosinci 2007, z toho jen od srpna se meziroční růst cen zvýšil o 8,3 p.b. (z 2,9 %). Akcelerace růstu cen potravin se netýkala všech položek rovnoměrně, jak ukazuje přiložená tabulka (pramen ČSÚ): Tabulka: Meziroční růsty cen potravin (zdroj: www.mfcr.cz) (sopr=100), váhy v promile spotřebního koše Váhy

8 / 07

12 / 08

Celkem

162,6

102,9

111,2

Rozdíl 8,3

Oleje a tuky Pekárenské výrobky; obiloviny Mléko, sýry a vejce Zelenina Os tatní Cukr, marmeláda, med, čokoláda Ovoce Mas o Nealkoholické nápoje Ryby

6,7 24,9 29,3 12,7 6,1 11,0 12,9 39,6 17,2 2,3

101,8 102,2 104,2 92,7 104,5 103,8 113,4 102,1 103,8 102,2

122,3 120,5 121,2 98,7 108,1 106,7 115,8 103,6 104,7 102,1

20,5 18,3 17,0 6,0 3,6 2,9 2,4 1,5 0,9 -0,1

Nárůst cen rostlinných olejů byl způsoben jejich používáním jako biopaliv. Ceny pekárenských výrobků odrážejí vývoj cen pšenice na světových trzích. Mléko a mléčné výrobky se zdražují vlivem zvýšené poptávky v zahraničí. Na druhé straně poměrně stabilní meziroční nárůst cen cukru, masa a ryb probíhá v podmínkách klesajících korunových světových cen těchto komodit. Přitom růsty spotřebitelských cen jsou u většiny komodit vyšší oproti analogickým nárůstům cen producentů.V mezinárodním porovnání pomocí meziročních růstů HICP ve skupině potravin je vidět, že prosincový růst o 11,2 % byl opravdu vysoký. V eurozóně se ve stejném období zdražily potraviny o 4,7 %, na Slovensku o 7,2 % a v Polsku o 7,9 %.Z toho usuzujeme, že u potravin ve většině případů obchodníci zahrnuli změnu snížené sazby DPH od ledna 2008 do cen již v předstihu, a to v rozsahu cca 0,6 p.b. Mimořádný vývoj z konce roku 2007 se odrazí i v údajích za rok 2008. Navíc se zde projeví i zvýšení příspěvku administrativních opatření. Změna snížené sazby DPH z 5 % na 9 % se dotýká cca 28 % objemu položek spotřebního koše. Celkový vykázaný statistický dopad na cenový růst z tohoto titulu může činit cca 1,1 p.b. Část zvýšení cen mohou absorbovat i jednotlivé subjekty dodavatelských řetězců na úkor marží. Rozsah tohoto nerealizovaného cenového nárůstu odhadujeme na 0,3 p.b., takže celkový efekt zvýšení DPH odhadujeme na 0,8 p.b.Mezi další administrativní faktory vyšší inflace bude patřit zejména zvýšení spotřební daně z cigaret (0,6 p.b.), poplatky u lékaře (0,5 p.b.), růst cen elektřiny (0,4 p.b.), zvýšení regulovaného nájemného (0,4 p.b.), cen tepla (0,3 p.b.), zemního plynu (0,2 p.b.) a zavedení ekologických daní (0,2 p.b.). Většina administrativních opatření vstoupí v platnost od počátku roku 2008.Tržní pohyb cen by měl být brzděn posilováním směnného kurzu a poptávkovými omezeními, a tudíž by měl zůstat mírný. Velká nejistota s rizikem vyšší inflace je u cen potravin a cen energetických surovin.Předpokládáme proto, že dojde oproti předchozímu roku k jednorázovému zvýšení míry inflace na 5,5 % (proti 3,8 %). Vzhledem k vysoké srovnávací základně roku 2007 odhadujeme prosincový meziroční nárůst cenové hladiny pouze na 3,3 % (proti 3,6 %). Poněkud paradoxní je, že příspěvek administrativních opatření by měl být vyšší a dosáhnout 3,7 p.b. (proti 3,0 p.b.). Příčinou je fakt,


25

že tento příspěvek zahrnuje i efekty zvýšené DPH v cenách potravin, které však vzrostly již v roce 2007.V roce 2009 by se průměrná míra inflace měla vrátit na akceptovatelnou úroveň cca 2,3 %.Vyšší růst spotřebitelských cen povede k tomu, že ČR nebude v průběhu roku 2008 a v první polovině roku 2009 plnit Maastrichtské kritérium pro inflaci (viz Graf 2.3). Podle našeho výhledu by se klouzavá míra inflace z HICP měla znovu dostat pod hodnotu Maastrichtského kritéria ve druhé polovině roku 2009. 1.21.3.3. Trh práce a domácnosti Graf: Ekonomický výkon a nezaměstnanost (zdroj: www.mfcr.cz)

Zaměstnanost (podle Výběrového šetření pracovních sil – VŠPS) Růst zaměstnanosti ve 3. čtvrtletí 2007 (meziročně o 102 tis. osob) v zásadě odpovídal cyklické pozici ekonomiky. Nadále se výrazně projevoval zejména v průmyslu a v oblasti nemovitostí, pronájmu a podnikatelských činností, přírůstek se zvýraznil i ve stavebnictví. Z pohledu postavení v zaměstnání pokračoval shodný meziroční procentní přírůstek počtu podnikatelů i zaměstnanců (o 2,1 %). Zvyšování počtu ekonomicky neaktivních osob se proti předchozímu čtvrtletí zpomalilo zapojením většího počtu důchodců do pracovních aktivit. Pozitivní položkou celkového nárůstu ekonomicky neaktivních je pokračující přírůstek studujících.Míra zaměstnanosti průběžně roste s různou intenzitou ve všech věkových kategoriích (s výjimkou stagnace mezi 35-39 roky, zde patrně v důsledku péče o děti), z regionálního hlediska lze výjimečné tendence k poklesu pozorovat na Ústecku a Liberecku.K růstu ekonomiky i zaměstnanosti přispívali nadále zahraniční pracovníci (zaměstnanci i živnostníci podle údajů MPSV a MPO), jejichž celkový počet již patrně na konci roku překročil 300 tisíc (v zaměstnaneckém poměru jich legálně pracovalo 240 tis. osob, průměrný meziroční nárůst dosáhl téměř 28 %).Vzhledem k očekávanému pokračování růstu ekonomiky a reformním opatřením očekáváme v konci roku 2007 a v průběhu roku 2008 pokračování růstu zaměstnanosti, u průměrné hodnoty růst o 1,9 % a 1,6 % (proti 1,5 % a 1,1 %). Nezaměstnanost Citelný pokles nezaměstnanosti v roce 2007 (v průměru meziročně o více než 80 tisíc u registrované a téměř o 100 tis. osob podle VŠPS) lze přičítat ekonomickému růstu, zpřísněným úpravám legislativy trhu práce i intenzivní činnosti úřadů práce při realizaci programů aktivní politiky zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že při trvalém dynamickém růstu ekonomiky dochází k minimálnímu uvolňování pracovníků při ukončování ekonomických aktivit, počet nově hlášených uchazečů klesá. Současně s celkovou nezaměstnaností nadále klesá i počet dlouhodobě nezaměstnaných (bez práce déle než jeden rok). Jejich podíl na registrované nezaměstnanosti představoval koncem roku 38,6 % (ve 3. čtvrtletí 40,6 %), podle VŠPS nadále tvoří více než polovinu nezaměstnaných (50,5 % ve 3. čtvrtletí).Počet nahlášených a neobsazených volných pracovních míst se ve 4. čtvrtletí pohyboval již nad hranicí 140 tisíc. Regionální strukturální problémy v severních oblastech ČR přetrvávají v důsledku kvalifikačního nesouladu nabídky a poptávky po pracovní síle a nízké adaptability některých skupin nezaměstnaných.Očekáváme, že počet nezaměstnaných bude se sezónními výkyvy nadále klesat v důsledku pokračujícího ekonomického růstu, tvrdšího přístupu úřadů práce, realizace programů aktivní politiky zaměstnanosti i nové legislativy. U obou základních statistik očekáváme v zásadě obdobný průběh. Mezinárodně srovnatelná obecná míra nezaměstnanosti podle VŠPS by se měla v roce 2007 snížit na 5,3 % (proti 5,5 %), v roce 2008 by měla dále klesnout na 4,4 % (proti 4,8 %). Průměrná míra registrované nezaměstnanosti by měla v roce 2008 poklesnout na 5,4 % (proti 5,9 %) a v roce 2009 dále na 4,7 %. Mzdy Meziroční růst objemu mezd a platů v domácím pojetí podle důchodové struktury HDP se pohyboval nad hranicí 9 %. Vzhledem k nárůstu zaměstnanosti dosahoval nominální přírůstek průměrné mzdy (podniková metoda) hodnot mezi 7,5 a 8 %. Poměrně vysoký růst mezd reflektoval zejména hospodářské výsledky podniků v podmínkách trvajícího ekonomického růstu. Tempo přírůstku nebylo zatím v rozporu s růstem produktivity práce, a proto nezpůsobovalo ve větší míře inflační tlaky. Stabilizátorem mzdového vývoje byla nadále limitovaná státem kontrolovaná sféra, kde v průměru za tři čtvrtletí byl růst o 1 p.b. pomalejší než celkových 7,6 %. Vzhledem k vývoji inflace na konci roku 2007 a očekávanému růstu cen v roce 2008 lze předpokládat zvýšený tlak na růst mezd, a to zejména v produkční sféře. Další výrazné zvýšení mezd by však již znamenalo posílení inflačních tlaků. Objem mezd a platů podle domácího konceptu by měl vzrůst za rok 2007 o 9,3 %.


26

Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla ve třetím čtvrtletí 2007 výše 21 470 Kč (zdroj: www.finance.cz), ke konci roku 2007 by měla dosáhnout cca 21 700 Kč v roce 2008 23 400 Kč. Jednotkové náklady práce by se za podmínek uvažovaných v predikci měly v roce 2007 zvýšit o 3,2 % a v roce 2008 o 4,4 %. Vývoj nominální mzdy (zdroj www.patria.cz)

Z výše uvedeného grafu vyplývá plánovaný roční růst nominálních mezd v rozmezí 6-7%. 1.21.3.4. Úrokové sazby Tabulka: Úrokové sazby – roční průměrné sazby - v % p.a. (zdroj: www.mfcr.cz) 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007 Odhad

2008 Predikce

2009 Predikce

Diskontní sazba (konec roku)

5,00

5,00

3,75

1,75

1,00

1,50

1,00

1,50

2,50

.

.

Repo 2T (konec roku)

5,25

5,25

4,75

2,75

2,00

2,50

2,00

2,50

3,50

.

.

Lombardní sazba (konec roku)

7,50

7,50

5,75

3,75

3,00

3,50

3,00

3,50

4,50

.

.

1)

6,84

5,36

5,18

3,55

2,28

2,36

2,01

2,30

3,09

4,0

3,5

Výnos do doby splatnosti 5R

7,57

6,77

5,97

.

.

.

.

.

.

.

.

státních dluhopisů pro konvergenční účely2) 10R

-

-

6,35

4,94

4,12

4,75

3,51

3,78

4,28

4,6

4,2

Úrokové sazby z úvěrů nefinančním podnikům

.

.

6,83

5,82

4,57

4,51

4,27

4,29

4,8

5,2

4,9

Úrokové sazby z vkladů domácností

.

.

2,90

2,06

1,40

1,33

1,24

1,22

1,3

1,4

1,3

Reálné sazby z úvěrů nefinančním podnikům3)

.

.

6,3

5,2

1,0

3,2

1,7

1,7

1,0

3,2

2,9

.

.

-2,1

-0,1

1,1

-1,6

-0,8

-1,5

-1,7

-4,1

-1,1

PRIBOR 3M

Čisté reálné sazby z vkladů domácností s dohodnutou splatností 4) 1)

3měsíční sazba PRIBOR na mezibankovním trhu. Výnos 10letých státních dluhopisů pro konvergenční účely podle statistiky ČNB. Slouží k posouzení výše dlouhodobých úrokových sazeb podle Maastrichtských kritérií. 3) Deflováno meziročním růstem deflátoru domácí poptávky ve 4. čtvrtletí. 4) Deflováno růstem spotřebitelských cen v průběhu roku, uvažována jednotná 15% daň z kapitálových výnosů. 2)

Referenční úrokové sazby byly koncem listopadu opět zvýšeny o 0,25 p.b. a na konci roku dosáhly následující úrovně: 2T repo sazba na 3,50 %, diskontní sazba na 2,50 % a lombardní sazba na 4,50 %. Hlavní příčinou byl vyšší než očekávaný vývoj inflace a obavy ze sekundárních dopadů nákladových šoků, které vyplývají ze změny nepřímých daní, růstu regulovaných cen a cen potravin. Tyto proinflační faktory i nadále představují významná rizika přestřelení inflační prognózy ČNB. Jsou však zmírňována silným nominálním kurzem koruny a perspektivou pomalejšího hospodářského růstu v EMU.ECB poslední dobou čelí značným protichůdným rizikům. Na jedné straně zesiluje obava ze zrychlující se inflace, která překračuje 2 % inflační cíl, na straně druhé stojí vyhlídka zpomalující se evropské ekonomiky. Ve 4. čtvrtletí ECB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 4,00 %. Záporný úrokový diferenciál ČR vůči eurozóně tak dosahuje již jen -0,50 p.b. Prohlubující se hospodářské potíže v USA, jež byly odstartované hypoteční krizí a napětím na finančních trzích, přiměly Fed dále uvolnit měnovou politiku. Základní sazba byla snížena ve dvou krocích, vždy o 0,25 p.b., na 4,25 %. Diferenciál vůči 2T repo ČNB se tak zúžil na 0,75 p.b. Zvýšení základních úrokových sazeb ČNB a akcelerace inflace


27

v posledních měsících roku 2007 posunuly krátkodobou výnosovou křivku mezibankovních sazeb směrem nahoru. Průměrná hodnota tříměsíční sazby PRIBOR dosáhla ve 4. čtvrtletí 2007 hodnoty 3,75 %. Celkový průměr za rok 2007 činil 3,09 % V průměru za rok 2008 ji odhadujeme na úrovni 4,0 % (proti 3,6 %) a v roce 2009 potom na 3,5 %.Výnosy do doby splatnosti 10letých státních dluhopisů pro konvergenční účely1 pokračovaly v posledním čtvrtletí v rostoucím trendu a dosáhly průměrné hodnoty 4,56 %. Celkový roční průměr činil 4,28 %. Pro rok 2008 odhadujeme průměrný výnos 10letých státních dluhopisů na 4,6 % (oproti 5,1 %), pro rok 2009 snížení na 4,2 %.Průměrné sazby z vkladů domácností dosáhly ve 3. čtvrtletí 2007 hodnoty 1,26 %. Sazby z úvěrů nefinančních podniků se posunuly na 4,84 %. Ve 4. čtvrtletí 2007 předpokládáme jejich další mírný vzestup. Pro rok 2008 odhadujeme, že se sazby z vkladů domácnostem budou pohybovat okolo úrovně 1,4 % (odhad neměníme) a v roce 2009 okolo 1,3 % (odhad neměníme). V případě úrokových sazeb z celkového stavu úvěrů nefinančním podnikům předpokládáme vzestup na 5,2 % v roce 2008 (oproti 5,0 %), resp. 4,9 % v roce 2009 (oproti 4,6 %). 1.21.3.5. Měnový kurz Tabulka vývoj kurzu CZK/EUR (zdroj www.patria.cz)

Tabulka vývoj kurzu CZK/USD (zdroj www.patria.cz)

Z výše uvedených grafů je patrné, že dochází k posilování kursu české koruny vůči euru (v průměru o 4% ročně) a vůči americkému dolaru (v průměru o 12% ročně).


28

1.21.3.6. Mezinárodní srovnání Porovnání ekonomického výkonu jednotlivých zemí je většinou prováděno pomocí parity kupní síly, což je takový poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost zakoupit stejný soubor statků v obou zemích. Graf: Hrubý domácí produkt – vybrané tranzitivní země růst proti předchozímu roku - v %, sezónně očištěná data (zdroj: www.mfcr.cz)

V této predikci byla provedena metodická změna v porovnávání ekonomického výkonu jednotlivých zemí. Vzhledem k ustálené praxi Eurostatu a vysoké volatilitě americké měny byl změněn základ parit kupní síly z USD na PPS2 (EU-27). PPS (EU-27) je umělá měnová jednotka, která vyjadřuje množství statků, které je v průměru možné zakoupit za 1 euro na teritoriu EU-27 (po kurzovém přepočtu u zemí, které nepřijaly euro).3 Velikost poměrových veličin (např. EA-12 = 100) změnou základu parit kupní síly dotčena není.4Při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly má proces přibližování ekonomické úrovně ČR směrem k průměru eurozóny, podobně jako v ostatních středoevropských ekonomikách, setrvalou tendenci. Průměrné „tempo přibližování“ po roce 2002 přesahuje 2 p.b. ročně.V roce 2007 dosáhl HDP České republiky na obyvatele cca 20 000 PPS (EU-27), což odpovídá dosažení 74 % ekonomického výkonu eurozóny. V roce 2009 by se měla česká ekonomika přiblížit hranici čtyř pětin.Alternativní přepočet prostřednictvím běžného směnného kurzu bere v úvahu tržní ocenění měny jako důsledek ekonomické konkurenceschopnosti a z něho vyplývající různou úroveň cenových hladin. HDP na obyvatele v tomto vyjádření v roce 2007 dosáhl úrovně cca 12 400 EUR, což odpovídá cca 45 % úrovně EA-12. Komparativní cenová hladina HDP činila v roce 2007 cca 61 % průměru EA-12. Od roku 2003 se česká cenová hladina přibližuje hladině eurozóny průměrným tempem cca 2,5 p.b. ročně. Je zajímavé, že komparativní cenová úroveň všech čtyř středoevropských nových členských zemí se nachází v úzkém koridoru 57 až 62 % průměru EA-12 bez ohledu na jejich relativní ekonomickou úroveň.


29

1.21.3.7. Prognóza inflace ČNB Prognóza inflace pochází ze zdroje www.cnb.cz. Prognóza ČNB ze dne 7.2.2008 ukazuje na následující pravděpodobný vývoj. Ukazatel horizont meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen 4.čtvrtletí 2008 2.čtvrtletí 2009

ve výši 5,3% 2,4%

Inflační cíl ČNB v celkové inflaci je do prosince 2009ve výši 3% a od ledna 2010 do přistoupení ČR k eurozóně ve výši 2%. ČNB průběžně usiluje o to, aby se skutečná hodnota inflace nelišila od cíle o více než jeden procentní bod na obě strany. 1.21.3.8. Monitoring predikcí ostatních institucí MF ČR pořádá dvakrát ročně setkání institucí, které se zabývají analýzou a prognózováním makroekonomického vývoje ČR – tzv. Kolokvium. Posledního, v pořadí 24. Kolokvia, které se konalo 28. listopadu 2007, se zúčastnilo 15 institucí včetně MF ČR. V rámci této akce zúčastněné instituce předkládají své představy o očekávaném vývoji ekonomiky v běžném a následujícím roce. Výsledná konsensuální předpověď je reprezentativním přehledem názoru české ekonomické veřejnosti na budoucí vývoj. Shrnutí předpovědí je uvedeno v tabulce. Tabulka: Konsensuální předpověď (zdroj: www.mfcr.cz) 2007

m in.

Hrubý domácí produk t S potřeba domácnos tí S potřeba vlády Tvorba fixního k apitálu Deflátor HDP Průměrná míra inflace Zaměs tnanos t Míra nezaměs tnanos ti VŠ PS Podíl BÚ na HDP 1)

růst v % , s.c. růst v % , s.c. růst v % , s.c. růst v % , s.c. růst v % , s.c. % růst v % % %

listopad 2007 m ax. konsenzus

2008 led en 2008 p redikce MF

m in.

3,7 3,2 -2,0 5,0 2,7

5,2 4,7 2,0 9,0 4,8

4,7 4,1 0,1 6,8 3,8

4,7 3,6 -0,4 8,0 3,5

3,6 -0,1 4,3 -3,8

5,6 1,4 6,3 -2,2

4,7 0,8 5,1 -3,2

5,5 1,6 4,4 -3,5

4,5 5,0 -0,9 4,0 3,3

6,2 7,0 2,0 6,0 4,0

5,8 6,2 0,2 5,1 3,7

6,1 5,7 0,1 5,7 3,4

2,3 1,5 5,2 -3,8

3,5 2,2 5,6 -2,6

2,7 1,8 5,4 -3,3

2,8 1,9 5,3 -3,5

1)

listo pad 2 007 m ax. konsen zus

leden 2 008 pred ikce MF

Skutečná hodnota byla zveřejněna ČSÚ dne 9.1.2008

Většina institucí potvrzuje tyto základní tendence hospodářského vývoje: Postupné zpomalování ekonomického růstu k hodnotě kolem 4,5 % v letech 2008 až 2010. Zrychlení růstu spotřeby domácností v roce 2007 na cca 6 %, v dalších letech zpomalení pod tempa růstu HDP. Po zpomalování růstu hrubé tvorby fixního kapitálu k 5 % v roce 2007 jeho následné zrychlení k 7 % v letech 2008 až 2010. Přestřelení inflačního cíle v roce 2008 a návrat ke 3 % v roce 2009 a pod 3 % v roce 2010. Pokračující zlepšování indikátorů trhu práce; postupné zpomalování růstu zaměstnanosti s tím, že pokles míry nezaměstnanosti může narážet na strukturální bariéry. Pokračující posilování měnového kurzu koruny k euru v průměru na 25,60 v roce 2010. Mírné zlepšování podílu deficitu běžného účtu na HDP jako výsledek rostoucího salda obchodní bilance (zlepšování však nebude tolik výrazné jako v minulosti) a zhoršující se bilance výnosů.Stabilizace ceny ropy Brent, která by v následujících letech měla klesnout zpět k 70 USD/barel. Celkově lze shrnout, že současná předpověď MF ČR je ve shodě s ostatními institucemi a pohybuje se v mezích daných jejich prognózami. Rozdíly jsou minimální a ve většině případů jsou pod hranicí přesnosti statistických zjišťování.


30

Seznam použitých zkratek v rámci této kapitoly: b.c. běžné ceny BÚ běžný účet platební bilance HDP hrubý domácí produkt HICP harmonizovaný index spotřebitelských cen NFC nepalivové komodity NZI neziskové instituce obd. období proc. bod, p.b. procentní bod předb. předběžně s.c. srovnatelné ceny st.obd.p.r. stejné období předchozího roku VS vládní sektor Základní pojmy: předb. (předběžné údaje) Odhad Predikce Výhled

data z čtvrtletních národních účtů, zveřejněná ČSÚ, která dosud nebyla ověřena ročními národními účty prognóza minulých čísel, z různých důvodů nedostupných v termínu zpracování publikace, např. HDP z předcházejícího čtvrtletí prognóza budoucích čísel, používající expertní i matematické metody prognóza vzdálenějších budoucích čísel, používající především extrapolační metody

Značky použité v tabulkách: pomlčka na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval . tečka na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý x, (mezera) křížek nebo mezera na místě čísla značí, že zápis není možný z logických důvodů 1.22.

Analýza odvětví

Společnost podniká v oboru, který se řadí do OKEČ 27 – Výroba základních kovů a hutních výrobků. 1.22.1.

Charakteristika odvětví

Hutní průmysl je základem pro navazující zpracovatelské obory. Jedno pracovní místo v hutnictví na sebe váže 3-4 pracovní místa v navazujících oborech. Hutní výroba v České republice je závislá na dovozech vstupních surovin, především železné rudy pro výrobu surového železa (cca 8 mil. t/rok), a dále na dovozu primárních kovů pro další zpracování v odvětví neželezných kovů a slévárenství. Hutnictví a zpracování kovů patří rovněž k největším spotřebitelům energie v rámci zpracovatelského průmyslu. Spotřeba paliv a energií v odvětví činí v měrných jednotkách více jak 24 GJ na tunu produkce. Hutní průmysl má v rámci zpracovatelského průmyslu a stavebnictví trvalé opodstatnění. Hlavními spotřebiteli oceli je strojírenství včetně automobilového průmyslu, následované stavebnictvím. V posledních letech dochází celosvětově v hutnictví k přechodu od dodávek výrobků komoditního charakteru k hodnotnějším výrobkům a technologickému partnerství. V ČR se to projevuje především ve vztahu k automobilovému průmyslu. Hutní výroba je z hlediska OKEČ tvořena těmito obory : • 27.1 - výroba železa, oceli, feroslitin a plochých výrobků, tváření výrobků za tepla • 27.2 - výroba litinových a ocelových trub a trubek • 27.3 - jiné hutní zpracování železa a oceli • 27.4 - výroba a hutní zpracování neželezných kovů • 27.5 - odlévání kovů - slévárenství Společnosti v oboru hutnictví železa vyrábějí především základní hutní výrobky, tj. surové železo, surovou ocel, polotovary, dlouhé a ploché válcované výrobky, ocelové trubky včetně uzavřených svařovaných profilů, úzký pás válcovaný za studena, otevřené ohýbané profily, taženou, broušenou a loupanou ocel a tažený drát. Výroba v ČR je z 85 % koncentrována do tří dominantních společností - Mittal Steel Ostrava, a.s., Třinecké železárny, a.s. a VÍTKOVICE STEEL, a.s. 1.22.2.

Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu

Růst průmyslové produkce v druhé polovině devadesátých let nejvíce ovlivňovaly zahraniční investice (zejména dovoz strojů a zařízení), růst vývozu do vyspělých zemí a rostoucí domácí poptávka. Samotný růst probíhal diferencovaně. Na přelomu století to byl posun odvětvové struktury průmyslu ve prospěch finalizujících oborů (zejména elektrotechniky a automobilového průmyslu), při poklesu podílu energetických oborů a oborů těžkého strojírenství a hutnictví. To se změnilo v roce 2004, kdy výrazný růst poptávky po kovech způsobil i prudký růst výkonů a opětné zvýšení podílu hutnictví v odvětvové struktuře zpracovatelského průmyslu. A to jednak zvýšením hmotných výrob, (tržby ve stálých cenách meziročně vzrostly o více než 10 %, zdroj: CSU), ale zejména výrazným růstem tržních cen ocelářských výrobků ovlivněný razantním růstem cen vstupních surovin (rudy, šrot, surové železo). V globálním měřítku souvisel růst cen s oživením ocelářské výroby ve světě a s investičním boomem v Asii, zejména v Číně. To způsobilo výrazné zvýšení poptávky po vstupních strategických surovinách. Cenový nárůst vstupů byl jednotlivými výrobci promítnut do ceny hutních výrobků a byl akceptován odběrateli i trhem. Poptávka v letech 2003-2004 způsobila pravděpodobně nevratný posun cen strategických vstupů na vyšší cenovou hladinu.


31

Vývoj ocelářského průmyslu v Evropě a ve světě

Podklady charakterizující stav a potenciál hutnictví jsou čerpány ze zahraniční literatury (např.: EUROFER – Report on the Economic and Steel Market Situation Q.I/2007 and Forecast for Q.II-III/2007, 2.5.2007, www.eurofer.org) a českých zdrojů (internetové stránky ČSÚ a MPO ČR). Na základě zprávy EUROFERu lze konstatovat, že vývoj hutního průmyslu v rámci Evropské unie, a to zvláště průmyslu ocelářského, je v současnosti na maximu, které navazuje na pozitivní vývoj v roce 2006. Důvodem je růst jak domácí poptávky, tak exportu. Dle posledních ekonomických údajů vzrostl v rámci EU průmyslový sektor využívající ocel v roce 2006 o 5,8 % ve srovnání s rokem 2005. Odhady pro první kvartál 2007 ve srovnání se stejným obdobím 2006 předpovídají růst o 5,2 %. Předpověď pro druhý a třetí kvartál 2007 je růst o 3,8% resp. 4,0 % ve srovnání se stejným obdobím 2006. V dalších letech je předpokládán spíše pokles výroby. Vývoj hlavních sektorů výroby – Eurofer duben 2008

Evropský ocelářský průmysl se v současnosti těší příznivému vývoji. Evropské ocelárny v r. 2006 vyrobily 205 mil. tun oceli proti 195 mil. tun v r. 2005. Očekává se, že i v roce 2007 si udrží úroveň výroby oceli loňského roku. To včetně 8 mil. tun výroby v ocelárnách u dvou nových členů EU, Bulharska a Rumunska. Od poloviny sedmdesátých let do časných devadesátých let v evropském ocelářském průmyslu dominovaly krize a těžké ztráty. Kromě globálního ekonomického růstu je v současnosti úspěch evropského ocelářského průmyslu možné přičíst následujícím faktorům: 1.místní konsolidaci a zlepšení produktivity, 2.optimalizaci výrobků a růstu kvality. 3 pomalejší reakci hlavních globálních exportérů na situaci v EU, i když v současnosti zejména v Číně prudce zvyšují výrobní kapacitu, ale vybudování nových výrobních kapacit trvá nějaký čas. Protože české podniky jsou v exportu více než z 50 % zainteresovány na vývoji německého trhu, je důraz v rámci EU kladen především na tento německý trh: Německý ocelářský průmysl vyrobil v roce 2006 47 mil. tun oceli, což je nejvíce od znovusjednocení obou německých států. Očekává se, že si průmysl tuto úroveň výroby udrží i v roce 2007, protože je podporován zákazníky, jmenovitě průmyslem výroby automobilů a průmyslem výroby strojního zařízení. Tento sektor vzrostl v r. 2006 proti r. 2005 o významných 7 % a prognózuje se, že proti úrovni r. 2006 v roce 2007 vzroste o 3-4 %. Vývoj německého ocelářského průmyslu tak kopíruje vývoj tohoto sektoru v celé EU. Tento krátkodobý kladný vývoj budou ovšem významně ovlivňovat rostoucí asijské ocelářské giganty - Čína a Indie - a na růst v dalších zemích vč. Thajska, Indonésie a Vietnamu. Čína je v současnosti největší světový výrobce oceli. Podle údajů Cisa vzrostla výroba surové oceli v Číně o 27,3 % na 282.8 mil. tun v r. 2004, a o 24,6 % na 352,4 mil. tun v r. 2005. V r. 2006 vyrobila 420 mil. tun, to je nárůst o 19,2 %. Prognózuje se, že výroba v roce 2007 vzroste o 10 % na 462 mil. tun. Dle ekonomických analýz se předpokládá, že jeho výroba oceli bude v roce 2010 činit 520 mil. tun, resp. 40 % celkové světové výroby oceli. Kvalita v Číně vyrobených ocelářských výrobků se zlepšuje. Čínské exporty do EU se v r. 2006 podle údajů ISSB, Londýn, podstatně zvýšily. Belgie, Itálie a Španělsko se staly cílem pro řadu různých ocelářských výrobků z Číny, zejména teplých svitků, válcovaných prutů, za tepla válcovaných tlustých plechů a žárově pozinkované oceli. Čínské exporty do zemí EU25 se zvýšily za prvních 11 měsíců minulého roku téměř na 2,2 mil. tun, z asi 286 tis. tun ve stejném období předchozího roku. Ve stejném srovnání se čínské exporty teplého svitku do Itálie zvýšily z 262 tis. tun na 1,45 mil. tun, do Španělska dosáhly 301,5 tis. tun proti 18,5 tis. tun a exporty do Belgie dosáhly z nuly na 292,8 tis. tun.


32

Sílící konkurence z Číny je potvrzována i dalšími informačními zdroji: Např. Zpravodajský server finweb.cz přišel 30. 11. 2006 se zprávou, že Čína by mohla zaplavit trh levnou ocelí. V tomto článku se tvrdí: „Všeobecně se očekává, že země se poprvé stane čistým vývozcem i za celý rok 2006, což rozšířilo obavy z přílivu levné oceli na zahraniční trhy“. Dále „Market Research Report On China Steel Tube Industry in 2007 (publikováno www.markletreport.com.cn/english/report/Market Research Report On China St… 27.května 2007 tvrdí

na

„Od roku 2000 do roku 2006 domácí poptávka po bezešvých trubkách v Číně narostla z 4,189 mil tun na 13,03 mil tun, mezitím objem domácí produkce narostl z 4,158 mil tu na 14,84 mil tun, Od roku 2003 produkce přesahuje domácí spotřebu a rozdíl prudce narůstá. V roce 2006 činil rozdíl 1,8 mil tun v roce 2007 dosáhne 3,7 mil tun.“ Čína sice zmenšila daňové úlevy při exportu zboží, ale tyto dopady nejsou podstatné pro narůstající čínskou nabídku. Např. shrnující článek z International Herold Tribune z června 2007 „Chinese steel exports to lower global prices“ od Crofts z Blombergu (www.iht.com/articles/2007/06/10/business/sxsteel,php) tvrdí, že: „Čínský trh s ocelí způsobí světový nárůst levného exportu, což srazí zisky U.S a Evropských výrobců z důvodu neuvěřitelného nárůstu čínských výstupů, které převyšují domácí užití. – říkají zástupci Sempra metals.“ Nárůst daní při exportu nezpracované oceli má pouze omezený, dopad protože čínští výrobci začali produkovat ve velkém měřítku více zušlechtěnou ocel jako jsou ocelové trubky tvrdí Londýnský analytik John Kemp. Dále tvrdí „Máte velkou domácí spotřebu v Číně, ale produkce v Číně roste rychleji. Tento přebytek dopadá na globální trh“ K tomu dodává zástupce Ipsco, druhého největšího severoamerického „makera“ ocelových trubek pro energetiku „ čínské exporty narostly skokem opět v květnu (2007), což je výrazem podstatného nárůstu čínské výroby petrochemických trubek, … standardních trubek a liniových trubek“ říká Michellle Appelebaum z Highland Park Illinois. „Výsledkem je nárůstem čínského exportu trubek o 13 %“ Čínské exporty standardních strukturálních trubek do Spojených států narostly z 10 000 tun v roce 2002 na 690 000 tun Obdobná tvrzení obsahuje i studie Tube China (www.tubechina.net/en/news 20060828.asp „Developments of Steel Tube Industry dutiny China „Tenth Five-Year Plan“ Priod (2001-2005) China Iron a Steel Association Na serveru Hutnictví Železa, a.s. (www.hz.cz/cz/knohovna/2007-03.php je uveřejněn český názor na soutěž s Čínou: Zástupci českých hutních společností, na které se Steel Times International obrátily připustili, že – „na evropských trzích – budou jejich produkty brzy soutěžit s Čínou o zákazníky,, rychle však dodali, že – nicméně - tato soutěž čelí nevýhodě vzdálenosti na tisíce kilometrů“. Jedinou českou společností, která se zatím neznepokojuje je VÚHŽ. Rovněž tak Indie je významný a rostoucí trh s roční výrobou 40 mil. tun v r. 2005. Národní ocelářská politika Indie počítá s výrobou 110 mil. tun v r. 2020. Jsou oznámené projekty v rozsahu 160-200 mil. t/r. v r. 2020. Ocelárny v Indonésii, v Malajsii, Thajsku a ve Vietnamu rovněž zvyšují kapacity, v r. 2006 vyrobily 26 mil. tun. Očekává se, že si trh v jihovýchodní Asii udrží vysokou poptávku po oceli; účinnost zdrojů s cílem získat nejlepší suroviny, jako železnou rudu a šrot. Prognóza vývoje ocelářského průmyslu v České republice tak, jak zazněla na jednání Euroferu v Bruselu v dubnu 2007 je na první tři kvartály 2007 růst ve výši 5,8% (zdroj: www.eurofer.org). Národní alokační plán Podle materiálu “Zpráva o přípravě národního alokačního plánu na léta 2008 – 2012“ zveřejněného na webových stránkách www.mpo.cz se má celosvětová spotřeba oceli do roku 2012 zvyšovat o cca 7% meziročně, v ČR je předpoklad stejný (Global Steel Industry Outlook to 2014, EuroStrategy Consultants, February 2005). Celková spotřeba ocelářských výrobků vzroste o cca 40% na 1,4 mld. tun/rok, z toho v EU25 meziročně o 3,9%, v nových členských zemích včetně ČR meziročně o 6-7%. Objem výroby oceli v ČR však vzroste ze 7,3 mil. t v roce 2006 pouze na 8,3 mil. t/rok při 90 – 95% využití výrobních ocelářských kapacit, takže další zvyšování spotřeby bude kryto především dovozy. Předpokládaný vývoj spotřeby finálních ocelářských výrobků v ČR je následující (mil. t): rok 2003 skut 4,4

rok 2004 skut 5,2

rok 2005 skut 5,1

rok 2006 předp. 5,7


(Zdroj: VII. Zpráva o postupu realizace Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu)


28. 4. 2008 PROSCON, s.r.o. Hutní druhovýroba – reality a.s. Spotřeba finálních ocelářských produktů v rámci EU a ve světě Miliony tun 2003 2004 2005 2006 2007

33

2008

Přistupující a kandidáti Bulharsko 0.9 0.9 1.0 1.1 1.2 1.3 ČR 4.4 4.6 5.1 5.7 6.0 6.2 Maďarsko 2.1 2.2 2.5 2.8 2.9 3.1 Polsko 6.8 7.6 8.2 8.8 9.3 9.9 Rumunsko 3.1 3.3 3.6 3.9 4.2 4.5 SR 1.2 1.2 1.2 1.4 1.9 2.1 Turecko 14.6 16.7 18.1 19.9 21.5 23.3 Ostatní 1.7 1.8 2.0 2.1 2.3 2.4 Sub-Total 34.8 38.4 41.6 45.7 49.1 52.7 137.5 140.2 142.4 145.0 147.8 150.7 EU 15 28.5 30.6 32.5 34.3 36.0 37.7 SNS 442.5 473.5 502.1 531.8 565.1 601.7 Asie 132.8 152.7 155.5 158.6 161.7 165.0 Sev. Amerika 90.3 92.7 94.7 96.7 98.6 100.6 Zbytek světa SVĚT 872.7 921.0 963.9 1008.5 1,056.5 1,108.1 * CAGR (compounded average growth rate) - vážené průměrné tempo růstu

2009

CAGR 20032009

2014

CAGR* 20092014

1.4 6.5 3.2 10.2 4.8 2.1 25.0 2.6 55.8 153.6 39.5 640.1 168.3 102.5 1,161.4

7.1% 6.5% 7.2% 7% 7.8% 10.8% 9.4% 7% 8.2% 1.9% 8.3% 6.3% 7.6% 2.2% 4.9%

1.8 7.0 4.2 12.9 6.7 2.2 36.6 3.6 75.9 172.1 49.7 853.2 185.8 114.8 1,463.3

6.1% 3.9% 5.7% 4.8% 6.7% 0.7% 7.9% 6.9% 6.3% 2.3% 5.0% 5.9% 2.0% 1.7% 4.7%

Zdroj: (Minulost) IISI, 2004; (Prognózy) EuroStrategy Consultants, 2005

Je zde nutno upozornit na to, že se jedná především o důsledek rozvoje automobilového průmyslu včetně subdodávek do něj, strojírenství a zvýšeného používání oceli ve stavebnictví. Předpoklady růstu těchto dvou klíčových odběratelských sektorů se odhadují na 6 – 8% meziročně. Vývoj výrob v sektoru má v současné době plynulý ráz. Zvláštností je, že u zařízení typu koksoven, vysokých pecí, kyslíkových konvertorů a válcoven se kapacita jednoho zařízení pohybuje často nad úrovní 1 milionu tun/rok, což znamená, že v sektoru při výrobě cca 7 mil. tun oceli/rok je v provozu 5 vysokých pecí, 4 kyslíkové konvertory, 4 tandemové pece, 3 koksárenské baterie. Zastavení výroby na jednom z těchto zařízení po dobu jeho generální opravy znamená v daném roce oproti letům před a po generální opravě rozdíl ve výrobách až několik desítek procent.

Hlavní ekonomické ukazatele Cenový vývoj V předchozím období kopíroval hutní průmysl makroekonomický trend minimálního růstu, resp. poklesu výrobních cen. Počínaje rokem 2003 se zejména v ocelářském průmyslu situace změnila. Vývoj zde byl diktován růstem poptávky a v druhé polovině roku 2003 i růstem cen vstupních surovin (šrot, surové železo). V roce 2003 činil v oboru 27.2 meziroční růst cen na 1 tunu prodaných ocelářských výrobků 0,9 %, v roce 2004 již 35,6 %. V roce 2005 docházelo opět k poklesu cen a v roce k opětovnému růstu. Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000 – 2006

Pramen: ČSU, vlastní dopočet MPO

Můžeme konstatovat, že poptávka v období let 2003-2004 způsobila nevratný posun průměrných cen strategických vstupů na vyšší cenovou hladinu a lze předpokládat, že v následujícím období bude docházet k oscilaci cen kolem této trhem nastavené hodnoty. V případě snížení poptávky po hutních produktech bude docházet k poklesu jejich cen, ale ceny již nikdy nedosáhnou úrovně před rokem 2003. Základní produkční charakteristiky Vývoj základních produkčních charakteristik podle sledovaných oborů dokumentují dále uvedené tabulky. Po období určitého poklesu ekonomické aktivity v roce 2002 se počínaje rokem 2003 obnovuje růst odběratelské poptávky po hutních materiálech, a to jak na tuzemském, tak na zahraničních trzích. Vývoj oboru je doprovázen výraznou redukcí počtu


34

pracovníků. Oproti roku 2000 došlo v oboru k poklesu počtu pracovníků o 21,6 %. Důvodem jsou nejen racionalizační snahy doprovázející proces restrukturalizace, ale i vyčleňování obslužných činností a aktivit bezprostředně nesouvisející s hutní výrobou. Oba tyto procesy se podílejí na výrazném růstu produktivity práce a průměrných výdělků pracovníků oboru. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech 2000 – 2006

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech 2000 – 2006

Pramen: ČSÚ, vlastní dopočet MPO

1.22.4.

Strategické informace týkající se relevantního trhu

1.22.4.1. Legislativní rámec pro podnikání, novely, nařízení, směrnice EU a podnikání na trhu v ČR Jednotný trh je ve zvýšené míře vysoce konkurenční prostředí. Úspěch nabídky zboží se netýká jen ceny, ale i inovací, služeb a reakcí na tlak různých lobby. Správné reakce podnikatelů jsou závislé na sledování legislativního procesu v EU ve snaze dozvědět se o nových předpisech a nákladech na jejich splnění. Základními předpisy souvisejícími s obchodem se zeměmi mimo EU jsou: a) nařízení Rady EU č. 2913/1992 – celní kodex, ve znění pozdějších předpisů, neboť i ten je upravován, a to naposledy s přístupem nových členských států do EU, b) nařízení Komise č. 2454/1993 – prováděcí předpis celního kodexu, c) nařízení Rady č. 918/1983 – osvobození od cla, d) nařízení Rady č. 2658/1987 – o sazební statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (pro rok 2004 vydán pod č. 1789/2003), 1.22.4.2. Poměr společnosti ke konkurenci Vstup na trh v Evropě je velmi náročný na investice a na náklady na pracovní síly. V poslední době konkurence neroste v Evropě, ale výroba se přesouvá do Jihovýchodní Asie, kde jsou levnější pracovní síly, suroviny, velká státní podpora exportu. Společnost Hutní druhovýroba-reality a.s. se spíše zaměřuje na užší trh se specifickými výrobky a úpravou oceli než na prodeje ve velkých dávkách, kde nemůže konkurovat ani na českém trhu společnosti Třinecké železárny, a.s. 1.22.5.

Porovnání oceňované společnosti s oborem OKEČ 27-Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků

Na Ministerstvu průmyslu a obchodu byly zjištěny potřebné údaje pro následující finanční ukazatele za rok 2005 a 2006. Oceňovaná společnost je zařazena mezi podniky v OKEČ 27 – výroba základních kovů a výrobků. Finanční analýza je porovnávána se skupinou 27, která byla na MPO k dispozici (viz. finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006, MPO duben 2007). Z těchto údajů bylo čerpáno pouze několik ukazatelů, které byly použity pro srovnání podniku v rámci finanční analýzy vycházející z účetních výkazů za minulost. Pro rok 2007 nebyly výsledky k datu ocenění známy. Základní ukazatele oboru OKEČ 27 – Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků jsou uvedeny níže v tabulce. OKEČ 27 stupeň finanční nezávislosti stupeň zadluženosti úrokové krytí

2003 45,84 26,03 7,22

2004 55,29 44,42 19,33

2005 55,47 41,08 24,28

2006 60,41 38,66 28,55

okamžitá likvidita rychlá likvidita běžná likvidita

100*FM/KCK 100*(FM+ krpoh)/KCK 100*OA/KCK

11,97 88,40 125,22

14,29 117,30 174,61

24,49 163,27 243,13

43,20 158,75 238,08

počet obratů zásob

T/Z

9,18

9,09

8,04

8,17


35

OKEČ 27 doba obratu zásob doba obratu pohledávek doba obratu závazků

Z*360/T Pohl* 360/ T Závazky*360/T

2003 39,22 81,40 69,31

2004 39,59 71,16 60,50

2005 44,76 77,78 56,04

2006 44,04 64,15 55,51

rentabilita tržeb rentabilita VK rentabilita celkového kapitálu

100*Z/T 100*Z/VK 100*(HZ+Ú)/K

3,98 11,15 8,92

6,95 20,11 16,43

6,16 16,39 13,12

7,77 17,31 14,37

78,38 4,18

76,77 7,33

79,80 6,25

77,98 8,11

podíl výkonové spotřeby na výkonech podíl zisku na výkonech

Jak již bylo dříve uvedeno, výroba v ČR je z 85 % koncentrována do tří dominantních společností - Mittal Steel Ostrava, a.s., Třinecké železárny, a.s. a VÍTKOVICE STEEL, a.s. Analýza jedné z nich, u které se podařilo získat hospodářské výsledky bude uvedena níže. Vzhledem ke skutečnosti, že oceňovaná společnost v minulosti vyvíjela zcela odlišnou činnost, nelze její výsledky v minulosti s oborem OKEČ 27, do něhož společnost spadá, porovnávat. Výše uvedené ukazatele oboru byly vyhledány a analyzovány proto, aby z nich mohly být vzaty předpoklady pro sestavení plánu oceňované společnosti. Jako východisko pro sestavení finančního plánu společnosti tak nelze brát její minulost, nýbrž je třeba využít obecných trendů v daném oboru, tak jak jsou uvedeny výše, a vývoje konkurence. Zadluženost se v posledních letech v tomto oboru zlepšuje, podniky se snaží oddlužit a splácí své závazky. Ukazatele likvidity se dostávají do přijatelných hodnot. Doby obratu závazků a pohledávek se snižovaly, což má dobrý pozitivní vliv na cash flow, jak je patrné v roce 2006, kdy poklesla doba obratu pohledávek. Doba obratu zásob se pravděpodobně pohybuje na přijatelné úrovni, neboť nedochází k zásadním meziročním změnám. Ukazatele rentability se zlepšily v roce 2004, kdy došlo k nárůstu výroby v tomto oboru, v roce 2005 zase k mírnému poklesu. V roce 2006 bylo zaznamenáno opětovné zlepšení tržeb v tomto oboru, a to se projevilo i na zlepšení rentabilit jednotlivých společností. 1.22.6.

Srovnání podniku s konkurenčním podnikem

Společnost Hutní druhovýroba - reality, a.s. nelze ze stejných důvodů jako výše (odlišný předmět činnosti v minulosti) porovnávat s konkurenčními podniky v daném oboru. Oceňovaná společnost je subjektem, který během roku 2007 teprve postupně proniká na tento trh. Z důvodu získání lepšího přehledu o daném trhu, a tím i získání základních východisek pro sestavení finančního plánu oceňované společnosti, byla přesto konkurence v daném oboru analyzována. Za největšího konkurenta v ČR lze považovat např. Třinecké Železárny, a.s. (za zmíněnou společnost byly z internetu staženy výroční zprávy za roky 2003, 2004, 2006, které byly volně dostupné ve sbírce listin na internetovém portále www.justice.cz). Za rok 2007 nebylo možné výsledky zjistit, proto bylo vycházeno z minulosti. Dalšími konkurenty kromě výše uvedených jsou zahraniční: - Saarstahl – Německo - BGH Katowice – Polsko Za tyto zahraniční společnosti nebylo možno získat finanční výkazy, proto s nimi není v této kapitále dále počítáno. Jednotlivé ukazatele zadluženosti, likvidity, aktivity, rentability jsou spočítány z finančních výkazů konkurenčního podniku a oboru. Třinecké Železárny, a.s. stupeň finanční nezávislosti stupeň zadluženosti úrokové krytí

2003 61,24 38,69 3,10

2004 66,78 33,16 25,18

2005 67,73 32,32 21,74

2006 68,36 30,48 27,84

8,87 74,98 175,07

18,64 82,59 186,62

28,20 87,34 180,88

43,11 109,62 223,82

okamžitá likvidita rychlá likvidita běžná likvidita

100*FM/KCK 100*(FM+ krpoh)/KCK 100*OA/KCK

počet obratů zásob doba obratu zásob doba obratu pohledávek doba obratu závazků

T/Z Z*360/T Pohl* 360/ T Závazky*360/T

6,47 55,68 40,58 37,42

7,51 47,91 31,42 32,13

7,00 51,41 33,26 36,66

5,73 62,80 36,73 37,91

rentabilita tržeb rentabilita VK rentabilita celkového kapitálu

100*Z/T 100*Z/VK 100*(HZ+Ú)/K

2,46 4,60 4,23

8,80 19,76 18,59

6,71 14,22 10,21

7,75 15,66 14,68

83,89 2,42

82,24 8,67

82,85 6,40

76,41 7,53

podíl výkonové spotřeby na výkonech podíl zisku na výkonech


36

Třinecké Železárny, a.s. se na současné výrobě oceli v ČR podílejí více než jednou třetinou, zatímco podíl společnosti Hutní druhovýroba – reality, a.s. je zcela zanedbatelný. Společnost Třinecké Železárny, a.s. se v posledních letech stále více zaměřovala na obnovu výrobních zařízení, zavádění moderních technologií. Vedení třinecké firmy do roku 2011 připravilo další investiční projekty za více než šest miliard korun, aby obstála v tvrdé konkurenci světových ocelářských společností. Od roku 1997 přitom Třinecké Železárny, a.s. již proinvestovaly více než 11 miliard korun. Třinecké Železárny, a.s. vyrábějí ročně kolem 2,5 milionu tun oceli. V současné době objem výroby, který dosahuje společnost Hutní druhovýroba reality, a.s. v provozu Hrádek je cca 35 - 40 tisíc tun. Podíl společnosti Hutní druhovýroba – reality, a.s. na trhu s hutními výrobky je zanedbatelný vzhledem ke své celkové produkci hutních výrobků. Společnost Třinecké Železárny, a.s. se v roce 2006 podílela na celkové výrobě surové oceli v ČR z 36,7%. Vzájemné porovnání těchto společností je nesrovnatelné. Třinecké Železárny, a.s. dosahují již 15 let zisku a mají stabilní finanční situaci oproti předlužené společnosti Hutní druhovýroba – reality, a.s. Společnost Třinecké Železárny, a.s. dosahovala v minulosti stabilnějších ukazatelů zadluženosti oproti oboru. Ukazatele likvidity se vyvíjely obdobným zlepšením v jednotlivých letech. Doba obratu zásob je vyšší než v daném oboru, společnost Třinecké Železárny, a.s. se pravděpodobně předzásobuje. Doby obratu pohledávek a závazků byly v posledních letech na velmi dobré úrovni, společnost má stabilní postavení na trhu a tudíž i dobré postavení pro vyjednávání. Ukazatele rentabilit byly na obdobné úrovni jako daný obor OKEČ 27. Z výsledku poměrových ukazatelů oboru a společnosti Třinecké Železárny, a.s. je patrný obdobný vývoj, což je způsobeno i podílem této společnosti na celkovém trhu v ČR. Oceňovaná společnost Hutní druhovýroba - reality a.s. je v současné době předlužená, dosahuje nízké likvidity, rentabilita v roce 2006 byla ovlivněna prodejem majetku a mimořádnými výnosy. Nejdříve se musí společnost Hutní druhovýroba – reality a.s. vypořádat se záporným vlastním kapitálem. 1.22.7.

Závěry pro oceňovanou společnost

Závěry pro společnost Hutní druhovýroba – reality, a.s. • Oceňovaná společnost nemůže konkurovat hlavním konkurentům v daném oboru, specializuje se na úzkou výrobu. • Zhruba 85 % tržeb pochází z výroby z Hrádku. Tato výroba je zajištěna smluvními ujednáními v rámci skupiny, a nelze je tedy považovat za trvalou. Výroba je tedy realizována převážně v areálu, který nevlastní společnost Hutní druhovýroba – reality, a.s. V případě vypovězení této smlouvy, budou tržby společnosti zanedbatelné a společnost nebude schopna pokrýt provoz areálu v Chomutově. • Část strojního vybavení areálu Chomutov byla v minulosti prodána společnosti Bonavia servis, a.s. a nebyla odkoupena zpět. • Společnost Hutní druhovýroba – reality, a.s. nemá ve svých nákladech zahrnuty osobní náklady za zaměstnance, které by byly nutné pro zajištění výrobního chodu společnosti. Zaměstnanci jsou zajištěni na základě smlouvy v rámci skupiny Z – Group. Tato smlouva by mohla rovněž být vypovězena a společnost by pak nezískala v krátkém časovém období kvalifikované zaměstnance, kteří by byli schopni zajistit výrobu. • Prodej výrobků je v současné době zajištěn na základě smlouvy se společností Bonavia servis, a.s., která si takto umořuje své pohledávky vůči společnosti Hutní druhovýroba – reality, a.s. • Oceňovaná společnost nemá v posledních letech vlastní historii v daném oboru. Její minulost je tedy jak s oborem, tak s konkurencí neporovnatelná. Rovněž náklady a výnosy společnosti za rok 2006 a 2007 nejsou plně porovnatelné s ostatními konkurenčními podniky vzhledem ke způsobu prodeje a speciálnosti smluvních dohod. • Oceňovaná společnost v posledních letech vůbec neinvestovala. Za předpokladu jejího dalšího trvání je nutné s investicemi do dlouhodobého majetku počítat. • Oceňovaná společnost má na rozdíl od konkurence nakumulovánu velkou ztrátu z minulých let, zisk tvoří pouze za poslední tři roky a její vlastní kapitál je záporný. S touto skutečností je nutné se vypořádat. 1.23.

Výhled a střednědobý plán společnosti

Společnost předala zpracovatelům tohoto znaleckého posudku výhled hospodářských výsledků na rok 2008, který byl shledán jako reálný a byl analzován pro účely ocenění. Pro ocenění společnosti nebylo možné vycházet z dlouhodobého udržení going concern této společnosti. Zpracovatelé tohoto posudku neshledali sestavení dlouhodobého plánu na výše uvedených závěrech zcela reálným. Pokud by byly vypovězeny smlouvy ve skupině, mohla by společnost pokračovat pouze ve své realitní činnosti. Znovu obnovení výroby v celém areálu by bylo příliš investičně náročné, což by vzhledem k výši závazků a nakumulovaných ztrátám minulých let nebylo reálné.


Metodologie ocenění

1.24.1.

Přehled metod

37

Při existenci velkého množství metod oceňování podniku je volba metody závislá na účelu ocenění. Výsledné ocenění zpravidla vznikne tvořivou syntézou jednotlivých výsledků ocenění několika metodami s uvážením pravděpodobného myšlení prodávajících i kupujících (metoda simulace trhu na základě dostupných údajů). Používané metody můžeme rozdělit do tří základních skupin (viz literatura (1)) Ocenění na základě analýzy majetku: o Hodnota vlastního kapitálu dle účetnictví o Substanční hodnota o Likvidační hodnota Ocenění na základě analýzy výnosů: o Metoda kapitalizovaných čistých výnosů o Metoda diskontovaných peněžních toků Ocenění na základě analýzy trhu a porovnání s dalšími podniky: o Ocenění na základě tržní kapitalizace o Ocenění na základě srovnatelných podniků o Ocenění na základě srovnatelných transakcí o Ocenění na základě údajů o podnicích uváděných na burzu o Ocenění na základě dosahovaných výsledků v konkurenčních podnicích. Někteří znalci používají další metody nebo celou řadu modifikací metod výše uvedených, přičemž hlavním kriteriem pro volbu vhodné kombinace metod je právě snaha co nejvíce se přiblížit „simulaci trhu“ pro daný oceňovaný podnik. Stručný popis jednotlivých metod je obsažen v následujících kapitolách. 1.24.2.

Majetkové metody

1.24.2.1. Hodnota vlastního kapitálu dle účetnictví Vlastní kapitál je rozdílem mezi účetní hodnotu celkových aktiv a účetní hodnotou závazků všeho druhu. Problémem této metody je, že •

účetnictví nezobrazuje věrnou hodnotu jednotlivého majetku. Např. investiční majetek bývá veden v historických pořizovacích cenách i tehdy, když jsou tyto ceny již zastaralé a překonané. Odpisy se vypočítávají z těchto historických (relativně nízkých) cen i když je zřejmé, že nebudou stačit na prostou obnovu.

•

je otázkou do jaké míry lze chápat podnik jako souhrn jeho relativně nezávislých částí.

Při oceňování společnosti na bázi čistého obchodního majetku společnosti se vycházelo z ustanovení obchodního zákoníku (§ č. 5 a 6 zákona č. 513/1991): Podnik a obchodní jmění §5, odst. 1 Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. §6, odst. 3 Čistým obchodním majetkem je obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním, je-li fyzickou osobou, nebo veškerých závazků, je-li právnickou osobou. Hlavním problémem této metody je, že dle ObchZ je podnik věc hromadná, a proto je předmětem teoretického sporu do jaké míry lze na podnik pohlížet jako na souhrn jednotlivých jeho složek. 1.24.2.2. Substanční metoda Touto metodou rozumíme souhrn relativně samostatných ocenění jednotlivých majetkových složek podniku za předpokladu, že podnik bude pokračovat ve své činnosti. Ve většině případů se zjišťují reprodukční hodnoty jednotlivých aktiv snížené o patřičné opotřebení. Při tomto způsobu ocenění je možné vycházet z účetní hodnoty položek aktiv a pasiv, které jsou příslušnou korekcí převedeny na hodnoty skutečné (reálné), tj. zejména očištění pohledávek od pohledávek nedobytných a velmi těžce dobytných, stanovení skutečné hodnoty zásob a investičního majetku z hlediska jejich dalšího využití, nutnosti oprav a prodejnosti a přezkoumání hodnoty finančních investic. 1.24.2.3. Likvidační hodnota Likvidační hodnota se zjišťuje odvozením od množství peněz, které lze získat prodejem jednotlivých částí podniku. Likvidační hodnota je tedy dána součtem prodejních cen jednotlivých majetkových složek podniku. Likvidační hodnotu nebývá snadné určit. Konkrétní výnos z prodeje totiž závisí na mnoha nesnadno odhadnutelných okolnostech. Zejména za našich podmínek trvá likvidace velmi dlouho a výnosy jsou často minimální. Obecně lze tuto metodu použít pokud je nějaká naděje, že k procesu zpeněžení aktiv po jednotlivých položkách může reálně dojít.


38

Tržní metody

Tyto metody vycházejí z otázky, za kolik se v daném období daná věc obvykle prodává (viz 1). Jedná-li se o běžně obchodovaný statek s omezeným rozptylem vlastností (např. osobní automobil), nečiní ocenění žádné větší potíže. Podmínkou je ovšem značná četnost případů a omezený rozptyl vlastností, které mají na cenu výraznější vliv. 1.24.3.1. Ocenění na základě tržní kapitalizace Jedná se o odvození hodnoty podniku z tržní ceny akcií na veřejných trzích. Vynásobením této ceny počtem akcií se získá tzv. tržní kapitalizace. Problémem je, že hodnotu tržní kapitalizace nelze v současné době v ČR ztotožnit s tržní hodnotou podniku hlavně z následujících důvodů: •

Vztah mezi mezní a průměrnou hodnotou akcií (aktuální tržní cena bývá obvykle výsledkem prodeje zlomku celkového počtu akcií) o

•

Zkušenosti z vyspělých trhů naznačují, že při koupi většího podílu akcií je cena vyšší oproti předcházejícímu stavu asi o 20-50 %, a to zejména z důvodů možnosti kontrolovat společnost (viz 1). V podmínkách ČR mívá majoritní vlastník prakticky neomezenou možnost tuto kontrolu využít ve svůj prospěch, a proto tato prémie může mít daleko vyšší úroveň.

Volatilita akcií, tj. kolísání ceny akcií v čase. V praxi to znamená, že se vyjde z průměrné ceny za určité období, přičemž určení délky tohoto období závisí hlavně na zkušenosti znalce a charakteru trhu (viz 1).

Ocenění na bázi aktuálních cen však přichází v našich podmínkách v úvahu pouze pro velmi omezený počet akciových společností. 1.24.3.2. Ocenění na základě srovnatelných podniků Při tomto přístupu se srovnává oceňovaný podnik s podniky, které jsou k určitému období již nějakým způsobem oceněny. Jedná se v zásadě o situaci, kdy akcie akciové společnosti nejsou obchodovány, ale pro srovnání se pak vyberou podniky, jejichž podíly jsou běžně obchodovány na veřejných trzích. Nevýhody této metody jsou v zásadě stejné jako u metody založené na tržní kapitalizaci. 1.24.3.3. Ocenění na základě srovnatelných transakcí Jedná se o obdobný postup s tím rozdílem, že se uvažují ceny za skutečně zaplacené i velké podíly, a proto se zmenšují problémy s volatilitou i se vztahem mezi cenou malého a velkého balíku akcií. 1.24.3.4. Ocenění na základě údajů o podnicích uváděných na burzu Pro srovnání je použit vztah mezi publikovanými výsledky za podnik, který je uváděn na burzu a očekávanou hodnotou na burze. Tato metoda u nás prakticky nemá význam. 1.24.3.5. Ocenění na základě dosahovaných výsledků v konkurenčních podnicích Toto ocenění vychází z úvahy, že oceňovaný podnik sice dosahuje určitou úroveň tržeb, ale vlivem nějakého mimořádného (odstranitelného či dočasného) faktoru dosahuje při dané úrovni tržeb jinou míru zisku než je statisticky zjištěné pro odvětví, ve kterém podnik podniká. Tímto faktorem může být např. nedostatečná úroveň vedení podniku či nedostupnost nějakého výrobního faktoru. Investor se může domnívat, že je v jeho silách dosáhnout po získání podniku obdobného zisku jako mají jiné podniky v oboru podnikání nebo, že mimořádně dosahovaný zisk bude srovnán konkurencí. Při použití této metody se postupuje obdobně jako při použití metody kapitalizovaných čistých výnosů dle kapitoly 1.23.4 s tím, že jako odnímatelný čistý výnos se použije „potenciální zisk“ odvozený z tržeb a ziskové marže dosahované konkurencí. 1.24.4.

Výnosové metody

1.24.4.1. Metoda kapitalizovaných čistých výnosů Je to obdobná metoda jako metoda diskontovaného Cash Flow (která je přesnější a komplexnější). Přesto pro zjednodušení se často používá tato metoda kapitalizovaných čistých výnosů a to tak, že místo Cash Flow se kapitalizuje např. zisk či volný peněžní tok. Tato metoda je často aplikována tak, že se opírá o minulé výsledky. Časová řada minulých výsledků se přitom někdy upravuje o mimořádné výnosy a náklady. Tuto metodu lze rozdělit např. na tzv. paušální metodu a analytickou metodu, které se však příliš neliší. Při použití paušální metody se zpravidla spočítá vážený průměr minulých (upravených) čistých výnosů, u analytické metody se podrobněji analyzují jednotlivé faktory a na jejich základě se upravuje jak čistý peněžní výnos, a tak také kalkulovaná úroková míra. Je-li k dispozici odhad trvale odnímatelného čistého výnosu, může se spočítat hodnota vlastního kapitálu H podniku např. pomocí vzorce pro věčnou rentu, tj.

H=

TČV × 100 , ik

kde: •

TČV je trvale odnímatelný výnos

•

ik je tzv. kalkulovaná úroková míra.


39

Stanovení kalkulované úrokové míry je obtížný problém a tato míra bývá stanovena na základě odborného odhadu vycházející zejména z míry výnosnosti očekávané investorem při akvizici podniku s ohledem na riziko spojené s možností tento výnos získat (viz 1). Metoda kapitalizovaných výnosů je výrazem hlavně tzv. německého přístupu k oceňování a opírá se více o minulé výsledky s menším uvážením budoucího vývoje. Ocenění na základě hodnocení zisků dosažených v minulosti se používá zejména u společností, které mají stálý výrobní nebo obchodní program, u kterých nedochází k výrazným výkyvům hospodářských výsledků a které neplánují finančně náročné investice. Někdy se místo této metody používá metoda alternativní, kdy místo podělením ik se trvale odnímatelný výnos násobí faktorem v řádu zpravidla 5-12 (převrácená hodnota kalkulované úrokové míry). Někdy je požíván modifikovaný vzorec:

H =

TČV × 100 , ik − g

Tento model se použije tehdy, když je možné očekávat trvalé tempo růstu g. 1.24.4.2. Metoda Diskontovaného Cash Flow Základ metody Mezi metodami založenými na analýze výnosů má jistě prioritu metoda Diskontovaného Cash Flow. V literatuře se často cituje, že toto je nejkomplexnější a základní metoda . Východiskem je produkce peněz v podniku (Cash Flow). Tato budoucí produkce peněz se přitom diskontuje diskontní sazbou (někdy nazývanou „kalkulovaná úroková míra“) , která v sobě zahrnuje celou řadu faktorů jako je míra výnosnosti očekávaná investorem při akvizici budoucího peněžního toku s ohledem na riziko spojené s možností tento výnos získat (viz 1). Tato metoda se dle nejrozšířenějších modelů chování kapitálového trhu nejvíce blíží uvažování investorů, prospívá tedy nejvíce k správnému určení hodnoty analyzované společnosti a dále tato metoda zachycuje všechny prvky, které ovlivňují hodnotu společnosti komplexním a přitom přímočarým způsobem. Základem metody je postup založený na následujícím vzorci

DCF = CF0 +

CF1 CF2 CFn + + ...... + 2 1 + k (1 + k ) (1 + k )n

kde •

DCF je diskontovaná čistá hodnota peněžních příjmů (dividendy a zpětný odkup akcií),

•

CF jsou příslušné peněžní příjmy daného roku,

•

k je diskontní míra (či kalkulovaná úroková míra).

Pokud je k dispozici odhad řady budoucích peněžních příjmů pouze po omezenou dobu, lze použít vzorce např. při použití tzv. dvoufázové metody T

H n = ∑ ČVt ∗ (1 + ik ) ) −t + t =1

T ČV ∗ (1 + ik ) −T ik

kde: •

ČV t je odhad příslušného peněžního příjmu pro jednotlivé roky 1. fáze výpočtu

•

T je délka 1. fáze, pro které jsme schopni v jednotlivých letech odhadnout čistý výnos,

•

TČV je trvalá velikost peněžního přijmu ve druhé fázi uvažovaného horizontu. Zde se předpokládá stabilní úroveň příjmů

•

ik je kalkulovaná úroková míra.

Jestliže má podnik omezenou životnost, používá se např. vzorec T

H n = ∑ ČVt ∗ (1 + ik ) ) −t + t =1

LT (1 + ik ) T

kde: •

LT je likvidační hodnota podniku na konci roku T, tj. hodnota fixních aktiv, oběžný kapitál a platby zbylých závazků.

Dva přístupy: Equity a Entity Tyto dva přístupy se liší tím, co se diskontuje.


40

DCF entity - vychází se z peněžních toků pro vlastníky a věřitele – v tomto případě je nutné stanovit diskontní míru na úrovni průměrných vážených nákladů kapitálu (WACC). Výsledkem je celková hodnota společnosti jako hodnota aktiv. Od ní se pak odečte hodnota cizích zdrojů společnosti a obdrží se ocenění společnosti DCF equity – vychází se z peněžního toků pro vlastníky – FCFE. Jako úroková míra se používají náklady na vlastní kapitál při konkrétní úrovni zadlužení. Zvolený přístup v této studii je DCF Entity. Náklady kapitálu - metoda WACC Náklady kapitálu firmy se určují jako vážený průměr nákladů vlastního kapitálu a nákladů cizího úplatného kapitálu, kde jako váhy vystupují podíly vlastního a cizího úplatného kapitálu na součtu těchto dvou složek firemního kapitálu. Průměrné vážené náklady kapitálu (weighted average capital costs – WACC) odpovídají příjmům, které investoři očekávají ze svých investic do podniku a tomu odpovídajícímu riziku. Nejde ovšem o skutečné příjmy, ale o náklady ušlé příležitosti. Používá se následující vzorec WACC =

nv- VK/K + nc (1- sdp ) CK/K

kde: •

WACC -

vážené průměrné náklady kapitálu,

•

nv

náklady vlastního kapitálu,

•

nc

náklady cizího kapitálu,

•

sdp

sazba daně z příjmů,

•

CK

cizí kapitál,

•

VK

vlastní kapitál,

•

K

celkový kapitál, tj. tržní hodnota pasiv

V dalších kapitolách si rozebereme jednotlivé části této metody, tj. •

kapitálovou strukturu firmy,

•

náklady cizího kapitálu,

•

náklady vlastního kapitálu.

Kapitálová struktura firmy Podle převážné většiny odborné literatury se mají místo účetních hodnot použít tržní hodnoty. Někteří autoři doporučují přesto účetní hodnoty z následujících důvodů: Účetní hodnota je spolehlivější, neboť je relativně stabilní. Ve skutečnosti jde však spíše o nevýhodu, protože skutečná hodnota se naopak neustále mění. Obtíže s odhadnutím tržní hodnoty jsou velké zejména v případě, že akcie nejsou veřejně obchodovatelné. Hodnota vlastního kapitálu oceňované firmy Do výše uvedeného vzorce je třeba použít kapitálovou strukturu oceňovaného podniku na základě tržních hodnot, tedy včetně tržní hodnoty vlastního kapitálu. Hodnota vlastního kapitálu je však teprve cílem výpočtu. Musí se tedy použít iterace nebo nějaký odhad. Teorie není zcela jednoznačná, co se týče časového okamžiku kapitálové struktury firmy, zdali se má použít výchozí, či plánovaná struktura kapitálu. Někteří autoři doporučují používat spíše cílové, plánované hodnoty podílu vlastních a cizích zdrojů než současnou strukturu kapitálu. Cílová struktura kapitálu se získá jedním z těchto způsobů: a) odhad optimální struktury kapitálu pro oceňovaný podnik na základě modelů popsaných v literatuře b) porovnání se srovnatelnými podniky c) odhad optimální kapitálové struky podle vedení společnosti d) odhad současné kapitálové struktury v tržní hodnotě. Cizí kapitál zahrnuje všechny možné složky financování společnosti s výjimkou neúročených pasiv, jako jsou např. závazky vůči dodavatelům. Předpokládá se, že platby za tyto neúročené závazky jsou obsaženy v provozních peněžních tocích (jsou částí placených cen). Položka rezerv zaujímá specifické postavení. Rezervy jsou sice účetně součástí cizích zdrojů, z hlediska oceňování podniku je však možné je zařadit (nebo jejich část) do vlastního kapitálu. Rezervy započtené do vlastního kapitálu by měly zahrnovat ty části rezerv, u kterých oceňovatel předpokládá, že nebudou využity, resp. účel jejich použití bude v rámci finančního plánu vyřešen jiným způsobem. Potom platí, že pokud byla tvorba rezerv v minulosti uznána jako daňový náklad, bude nyní třeba tuto rezervu rozpustit, čímž se zvýší daňový základ a následně vznikne daňový závazek. Čili rezervy daňově uznané jako


41

nákladová položka je třeba dodatečně dodanit. Naproti tomu rezervy, jejichž tvorba nebyla uznána jako daňově uznatelný náklad (byly fakticky vytvořeny ze zdaněných zdrojů), je možné k vlastnímu kapitálu přičíst v plné výši. V cizích zdrojích vyvolávajících náklady není zahrnut finanční leasing. Vychází se z toho, že leasingové nájemné v období historie i v plánovacím období je součástí nákladů (v položce služby), takže základní výchozí veličina pro stanovení volného peněžního toku, kterou je korigovaný provozní hospodářský výsledek před zdaněním, již tuto nákladovou položku respektuje. Náklady na cizí kapitál Náklady emitovaných dluhopisů Náklady dluhopisů v podstatě odpovídají jejich výnosové míře do doby splatnosti. Pro její stanovení se užívají tyto dvě metody: výpočet na základě vnitřního výnosového procenta, výpočet aproximativním způsobem. Výnos na základě vnitřního výnosového procenta: Výnos do doby splatnosti (vnitřní výnosové procento dluhopisu) se počítá pomocí vztahu:

Nn + (1 + nd )t (1 + nd ) n =1 n

T = ∑

−

t

Ut

kde: •

T tržní cena dluhopisu,

•

N nominální cena dluhopisu (Kč),

•

Ut

úrokový výnos dluhopisu v roce t (Kč),

•

Nn

splátka nominální hodnoty dluhopisu v roce n (Kč),

•

nd

výnos do doby splatnosti (%),

•

n počet let od data oceňování k termínu splacení (roky).

Aproximativní vztah Pro výpočet se v tomto případě užije aproximativní vztah:

nd =

N −T n 0 , 6 .T + 0 , 4 N

N . u / 100

+

kde: •

nd

náklad dluhopisu (%),

•

u

roční nominální výnosová míra (%).

Náklady dlouhodobých bankovních úvěrů Zde se použijí úrokové sazby jednotlivých dlouhodobých bankovních úvěrů sjednaných v minulosti nebo uvažovaných čerpat v plánovacím období. Náklady vlastního kapitálu Náklady vlastního kapitálu jsou obtížně zjistitelné. Důvod spočívá v tom, že zatímco náklady cizího kapitálu jsou účetní kategorií (např. v podobě nákladových úroků), u nákladů vlastního kapitálu tomu tak není. Náklady vlastního kapitálu se obvykle chápou jako požadovaná výnosnost kapitálu vloženého do firmy, která je závislá na rizikovosti jejího podnikání. Čím je tato rizikovost vyšší, tím požadují vlastníci vyšší zhodnocení kapitálu vloženého do firmy, a tím jsou také náklady vlastního kapitálu vyšší. Náklady na vlastní kapitál závisí na rizicích, spojených se strukturou pasiv společnosti, a proto je této otázce věnováno hodně místa. Tato rizika mají rozhodující vliv na ocenění společnosti metodou diskontovaného Cash Flow, které je základní metodou oceňování společností. Základním kriteriem pro volbu kalkulované úrokové míry (diskontní míry) je zejména snaha vyjádřit požadavky investorů na výnosnost tak, aby tato výnosnost byla úměrná investičnímu riziku. Zatím se nepodařilo nalézt uspokojivé, obecné a objektivní řešení způsobu nalezení této veličiny. Většina modelů na zjištění diskontní míry je založena právě na odhadu jednotlivých rizik. Diskontní míra je obtížně měřitelná. Představuje alternativní náklad daný tím, že akcionář investuje do analyzovaného projektu místo do jiných aktiv na kapitálovém trhu. Diskontní míra je dána výnosem, který by akcionáři mohli získat, kdyby sami investovali své prostředky do srovnatelných finančních aktiv.


42

Určení „správné“ diskontní míry je největším problémem ocenění a je zpravidla založeno na zkušenosti znalce. Z uvedeného vyplývá, že nejvhodnější je určit diskontní míru podnikatelského záměru oceňované společnosti srovnáním s dalšími obdobnými projekty a s individuálním uvážením rizik konkrétního projektu. Existuje několik základních skupin metod pro odhad diskontní míry (kalkulované úrokové míry). Následující přehled ukazuje základní metody zjištění nákladů na vlastní kapitál (6): Odhad nákladů na vlastní kapitál Základní metody Tržní hodnota CAPM Historická beta Metoda analogie Nezávislá prognóza beta na základě zvolených faktorů Investiční hodnota Stavebnicová metoda Pomocné metody Dividendový model Průměrná rentabilita Odvození nákladů vlastního kapitálu z nákladů cizího kapitálu V následujících kapitolách budou podrobněji rozebrány některé používané metody: •

Náklady na vlastní kapitál metodou CAPM

•

Model APT - model arbitrážního oceňování

•

Stavebnicové metody

•

Tržní model

•

Dividendový model

Náklady na vlastní kapitál - model oceňování kapitálových aktiv CAPM (měření portfolia) CAPM (capital asset pricing model) – používá se zejména na vyspělých kapitálových trzích. Je to model oceňování kapitálových aktiv (polovina 60 tých let, W.Sharpe, J. Lintner aj. Treylor). Základní poučka zní: Na dokonale konkurenčním trhu se prémie za očekávané riziko mění v přímém poměru k beta. Model oceňování kapitálových aktiv stanovuje náklady vlastního kapitálu jako součet bezrizikové výnosové míry (výnosnost dlouhodobých státních dluhopisů) a součinu beta koeficientu a rizikové prémie (rozdíl výnosnosti kapitálového trhu a výnosnosti státních dluhopisů). Model vychází z následujícího vzorce:

k = r f + (rm − r f )β

kde: - rf je míra návratnosti bez rizika (státní pokladniční poukázky), - rm je očekávaná míra návratnosti celkové tržní zásoby cenných papírů (tržního portfolia), (rm – rf) je tržní odměna za riziko, - β představuje stálé riziko konkrétního vlastního kapitálu (citlivost akcie na změny tržního portfolia) – tyto koeficienty je možné spočítat buď z chování konkrétních akcií na burze (jsou-li veřejně obchodovatelné) či srovnáním s dalšími společnostmi. První metoda je v ČR použitelná pouze informativně, a to jednak z toho důvodu, že kapitálový trh je dosud značně deformován, takže při jeho malé likviditě nelze z pohybů kurzů jednotlivých akcií určovat skutečně reprezentativní reakce investorů a jednak je deformován celý trh, nelze tedy věrohodně určit tržní odměnu za riziko celého tržního portfolia. Bezriziková míra Měla by odpovídat výnosnosti státních dluhopisů s délkou životnosti, která se přibližuje životnosti oceňovaných podnikových aktiv. Doporučuje se uplatnit výnosnost státních dluhopisů, jejichž doba splatnosti se blíží 10-ti letům. Prémie za specifické riziko Náklady vlastního kapitálu musí respektovat i specifické riziko, a proto se hodnota těchto nákladů stanovená podle vztahu pro WACC zvyšuje (kromě metody založené na expertním odhadu beta koeficientu) o prémii za specifické riziko. Systematické (tržní) riziko je takové riziko, které závisí na celkovém ekonomickém vývoji a postihuje proto ve stejné míře všechny firmy. Kromě toho však hospodářské výsledky určité firmy ovlivňují faktory, které jsou pro tuto firmu jedinečné (mezi tyto faktory patří např. stávky, odchod kvalitního managementu, havárie aj.). Tato složka rizika se označuje jako specifické riziko. Při stanovení prémie za specifické riziko je třeba expertní odhad na základě ocenění určitých interních firemních faktorů (např. kvalita výrobků a služeb, kvalita technologií, kvalita managementu aj.) i externích faktorů (situace na trhu, míra diverzifikace dodavatelů a odběratelů aj).


43

„Specifické riziko je třeba zahrnout všude tam, kde nejde o akcie, které mohou tvořit součást portfolia. Jedině portfolio umožňuje zúžit riziko pouze na riziko systematické. Specifické riziko by tedy mělo vyjadřovat odchylky posuzovaného podniku od průměrných kvalitativních a kvantitativních stránek výkonnosti v odvětví nebo oboru. Ve světě je přirážka za specifické riziko záležitost odhadu analytika. Základem jsou většinou postupy a metody finanční analýzy. Jedná se především o tyto momenty: - hodnoty ukazatelů finanční analýzy pro daný podnik k průměrům daného odvětví, - výsledky mezipodnikového srovnání, - hodnocení kvalitativních faktorů, jako například: úroveň managementu, postavení na trhu apod. Výsledkem promítnutí těchto faktorů do diskontní míry je však záležitostí analytika a není pro ně žádný obecně přijímaný postup. V českých podmínkách doporučujeme přirážku za specifické riziko v rozmezí 3 až 5%.“ (zdroj: "Diskontní míra v oceňování", Mařík a Maříková, vydal VŠE, IOM, Praha 2001). Riziková prémie Tuto rizikovou prémii tvoří rozdíl výnosnosti tržního portfolia a bezrizikové výnosové sazby, Koeficient beta Koeficient beta vyjadřuje citlivost výnosnosti akcií oceňované firmy na změny celého trhu, měřené určitým burzovním indexem: Beta = 1 - výnosnost akcií s koeficientem beta rovným jedné se mění stejně jako výnosnost celého trhu, takže jejich rizikovost je stejná jako u celého trhu, Beta > 1 - akcie s koeficientem beta větším než jedna reagují citlivěji na změny trhu (jejich riziko je větší než průměrné riziko trhu), Beta < 1 - akcie s koeficientem beta menším než 1 reagují na změny trhu méně citlivě (jejich riziko je nižší než průměrné riziko trhu). Beta koeficienty se určují třemi způsoby, a to z údajů kapitálového trhu, na základě ohodnocení obchodního a finančního rizika firmy a expertně ohodnocením rizikovosti podnikatelské činnosti firmy pomocí několika vybraných faktorů. Beta z údajů kapitálového trhu Koeficienty beta se zjišťují hlavně z údajů na akciových trzích (bursy atd.) Publikují se koeficienty: beta při existujícím zadlužení společnosti beta při nulovém zadlužení Pokud se při ocenění použije beta při existujícím zadlužení, používá se velikost beta koeficientu: zjištěná na základě historických údajů pro obor, který je ocenění firmy blízký z hlediska vstupů, technologického procesu, výstupů aj.. Tento beta koeficient se vztahuje k určité existující míře zadlužení firmy. Pokud dojde v 1. fázi, resp. ve 2. fázi ke změně zadlužení firmy, je třeba beta koeficient korigovat. Korekce beta koeficientu pro 1. fázi proběhne podle vztahu:

beta 1 =

beta h 1 + (1 − s h ) .

CK h VK h

 CK 1  . 1 + (1 − s1 ) . , VK 1  

kde: •

beta1

beta koeficient pro 1. fázi,

•

betah

beta koeficient stanovený z historických dat,

•

CK1/VK1

poměr cizího a vlastního kapitálu v 1. fázi,

•

CKh/VKh

poměr cizího a vlastního kapitálu v historii,

•

s1

sazba daně z příjmů v 1. fázi,

•

sh

sazba daně z příjmů v historii.


44

Bety při nulovém zadlužení Jestliže jsou známy bety při nulovém zadlužení, pak přeměna této bety na skutečné zadlužení společnosti se provede takto:

 CK 1  beta 1 = beta h (0 ) . 1 + (1 − s1 ) . VK 1   kde: •

betah (0) historický beta koeficient při nulovém zadlužení,

•

s1, CK1, VK1

již známé symboly.

Tento vztah se uplatní pro korekci beta koeficientu i pro 2. fázi, kde se opět veličiny s1 a CK1/VK1 nahradí veličinami s2 a CK2/VK2. Korigované beta koeficienty pro 1. a 2. fázi budou zřejmě, jak plyne ze vztahu vyšší, než historický beta koeficient při nulovém zadlužení (vyšší zadlužení na rozdíl od plného vlastního financování zvyšuje riziko oceňované firmy). Stanovení beta koeficientu na základě obchodního a finančního rizika Vychází se zde z korekce beta koeficientu “průměrné” společnosti, která má beta koeficient roven jedné, vzhledem k odlišnému obchodnímu a finančnímu riziku. Zpracovaná verse této metody v sytému Evalent: V systému se předpokládá pět tříd tohoto rizika s rizikovými korekcemi: Třídy systematického obchodního rizika Třída systematického obchodního rizika

Korekce beta koeficientu

1

-0,5

2

-0,25

3

0

4

0,25

5

0,5

Do 3. třídy s nulovým koeficientem korekce spadají firmy s průměrným obchodním rizikem, do 1. třídy patří firmy s nejnižším rizikem, do 5. třídy firmy s nejvyšším rizikem. Při začlenění oceňované firmy do určité třídy obchodního rizika by se měla zvažovat citlivost provozního zisku na změny základních národohospodářských ukazatelů (hrubý domácí produkt, ceny aj.). Systematické obchodní riziko bude vyšší v případě: vyšší citlivosti prodejů firmy na výkyvy konjunktury a vyšší cenové pružnosti produktů, vyššího podílu fixních nákladů, menší velikosti firmy aj. Korekce beta koeficientu vzhledem k finančnímu riziku je závislá na kapitálové struktuře oceňované firmy vyjádřené poměrem cizího kapitálu k vlastnímu kapitálu. Při hodnotě tohoto ukazatele ve výši 40 % je korekce vzhledem k finančnímu riziku nulová, při plném vlastním financování má korekce hodnotu – 0,2 (finanční riziko se snížilo) a hodnotě ukazatele 140 % odpovídá korekce velikosti 0,5. Pro ostatní hodnoty ukazatele CK/VK se příslušná velikost korekce vzhledem k finančnímu riziku stanoví lineární interpolací. Pokud bude kapitálová struktura oceňované firmy v 1. fázi odlišná od této struktury v 2. fázi, budou i korekce vzhledem k finančnímu riziku a tím i hodnoty beta koeficientů v 1. i 2. fázi odlišné. Náklady vlastního kapitálu pro 1. i 2. fázi se stanoví jako náklady respektující systematické riziko zvětšené o prémii za specifické riziko. Poznámka: Pokud se při korekci beta koeficientu vzhledem k obchodnímu riziku respektuje riziko systematické i specifické, měla by být prémie za specifické riziko nulová, avšak velikosti korekcí vzhledem k obchodnímu riziku by měly být větší než hodnoty uvedené v tabulce. Expertní stanovení beta koeficientu Tento přístup je založen na expertním ohodnocení souboru osmi faktorů, které ovlivňují velikost beta koeficientu. Jsou to tyto faktory: • citlivost na změnu hospodářského cyklu, • vyjednávací síla vůči dodavatelům, • vyjednávací síla vůči odběratelům, • podíl fixních nákladů na celkových nákladech, • míra zadlužení (poměr cizího kapitálu k vlastnímu kapitálu),

28. 4. 2008 PROSCON, s.r.o. Hutní druhovýroba – reality a.s. • • •

45

velikost podniku, diverzifikace územní, diverzifikace výrobková.

Přitom se ohodnocuje každý z těchto faktorů jedním ze tří stupňů, Jednotlivým stupňům hodnocení odpovídají tyto velikosti beta koeficientu: • nejnižší stupeň: beta koeficient 0,5, • střední stupeň: beta koeficient 1, • nejvyšší stupeň: beta koeficient 1,5 Výsledný beta koeficient oceňované firmy se pak stanoví jako aritmetický průměr hodnot beta koeficientu přes všechny faktory. Stavebnicové modely Specifickým rysem stavebnicových modelů je, že riziková prémie se vytváří jako součet určitých složek v závislosti na míře rizika oceňované firmy. Dále uvádíme dvě v našich podmínkách nejpoužívanější metody: Komplexní stavebnicová metoda I je metoda autorů Mařík, M. – Maříková, P.5, Druhá metoda - Komplexní stavebnicová metoda II je založena na původním souboru rizikových faktorů firmy Garbett a Hill. Společným rysem obou verzí těchto metod je, že riziková prémie se určuje na základě určitého počtu faktorů, které ve svém souhrnu charakterizují míru rizika podnikatelské činnosti oceňované firmy. Každý z těchto faktorů se ohodnocuje pomocí čtyřstupňové stupnice rizika: stupeň 1 (nízké riziko), stupeň 2 (přiměřené riziko), stupeň 3 (zvýšené riziko), stupeň 4 (vysoké riziko). Celkové riziko oceňované firmy se stanoví jako vážený aritmetický průměr ohodnocení jednotlivých rizikových faktorů. Vzhledem k tomu se i celkové riziko (míra rizika, resp. stupeň rizika) oceňované firmy pohybuje v intervalu od jedné do čtyř. Poznámka. Pokud by teoreticky byla podnikatelská činnost oceňované firmy zcela neriziková, bylo by i její celkové riziko nulové. To však u komplexní stavebnicové metody nemůže nastat, neboť neobsahuje stupeň hodnocení 0. Dalším společným rysem obou verzí komplexní stavebnicové metody je způsob, jakým se převádí zjištěné celkové riziko oceňované firmy do rizikové prémie. Tento převod vychází z bezrizikové výnosové sazby. V případě, že by podnikatelská činnost oceňované firmy byla zcela neriziková (tj. celkové ohodnocení rizika by bylo rovno nule), tak také její riziková prémie bude rovna nule. V případě, že by riziko oceňované firmy bylo ohodnoceno jako nejvyšší, tj. stupeň rizika by nabyl hodnotu čtyři, pak riziková prémie bude určitý násobek (např. trojnásobek) nerizikové výnosové sazby. Transformace celkového rizika (stupně rizika) oceňované firmy z intervalu mezi jednou a čtyřmi do rizikové prémie probíhá podle mocninné funkce ax, kde x je celkové riziko (stupeň rizika) oceňované firmy. Stanovení parametrů mocninné funkce ax, tj. základu a vychází z výše uvedených předpokladů. Pro zcela nerizikovou oceňovanou firmu se stupněm rizika 0 platí a0 = 1. Vzhledem k tomu, že v tomto případě předpokládáme, že riziková prémie je nula násobkem nerizikové výnosové sazby, můžeme tento násobek vyjádřit jako a0 - 1. Pokud v případě nejvyššího stupně rizika oceňované firmy velikosti 4 bude riziková prémie trojnásobkem nerizikové výnosové sazby, pak musí platit a4 – 1 = 3. Z tohoto vztahu, který lze zapsat jako a4 = 4, nyní stanovíme základ a mocninné funkce a dostaneme a = 1,414. Pokud bychom chtěli, aby riziková prémie v případě celkového rizika oceňované firmy velikosti 4 byla ne trojnásobkem, ale čtyřnásobkem nerizikové výnosové sazby (tj. náklady vlastního kapitálu takovéto firmy by byly pětinásobkem nerizikové výnosové sazby), pak základ a mocninné funkce určíme ze vztahu a4 – 1 = 1, nebo-li a4 = 5. Potom dostaneme a = 1,495.

5

Blíže viz Mařík, M. – Maříková, P.: Diskontní míra v oceňování. Praha, VŠE 2001

28. 4. 2008 PROSCON, s.r.o. Hutní druhovýroba – reality a.s. Závislost rizikové prémie na stupni rizika firmy Stupeň A Rizika RPn RP (%) nvk (%) RPn 0 0 0 6,5 0 1 0,414 2,69 9,19 0,495 2 1,0 6,5 13,0 1,236 3 1,828 11,88 18,38 2,344 4 3,0 19,5 26,0 4,0 Vysv. RP … nvk … r0 …

46

B RP (%) 0 3,22 8,03 15,24 26,0

nvk (%) 6,5 9,71 14,53 21,74 32,50

RPn …

riziková prémie vyjádřená jako násobek bezrizikové výnosové sazby, RPn = (ax – 1), kde x je stupeň rizika (1 až 4), riziková prémie v absolutním vyjádření (%), RP = RPn * r0 náklady vlastního kapitálu (%), nvk = r0 + RP bezriziková výnosová míra.

Obecně můžeme velikost rizikové prémie RP v závislosti na stupni rizika oceňované firmy vyjádřit vztahem:

RP = (a x − 1) ⋅ r0 a náklady vlastního kapitálu z toho odvozené:

nvk = r0 + RP Rizikové faktory u komplexních stavebnicových metod Rizikové faktory u komplexní stavebnicové metody (metoda autorů Mařík, M. – Maříková, PI) Tato verze komplexní stavebnicové metody stanovuje riziko oceňované firmy na základě 32 faktorů. Tyto faktory jsou rozděleny do dvou skupin, a to na faktory podnikatelského (obchodního) rizika a finančního rizika. Skupina faktorů podnikatelského (obchodního) rizika je dále členěna do šesti dílčích skupin, a to na: rizika na úrovni oboru (čtyři faktory), rizika na úrovni trhu (tři faktory), rizika z konkurence (sedm faktorů), rizika managementu (tři faktory), rizika výrobního procesu (čtyři faktory), specifické faktory ziskových marží (čtyři faktory), − což představuje celkem 25 rizikových faktorů podnikatelského (obchodního rizika). Uživatel má však možnost rozšířit každou dílčí skupinu rizikových faktorů o jeden jím definovaný faktor (tzv. doplňkový faktor rizika). − Skupina faktorů finančního rizika obsahuje celkem sedm faktorů, které nejsou již dále členěny do dílčích skupin. Stejně jako u podnikatelského rizika může uživatel rozšířit skupinu faktorů finančního rizika o jeden doplňkový faktor. Celkový přehled všech rizikových faktorů v jejich členění do skupin uvádí příloha II. − Náklady vlastního kapitálu se určí jako součet bezrizikové výnosové míry a rizikové prémie - viz vztah (10 a). Zjištěná riziková prémie zahrnuje jak systematické (tržní), tak specifické riziko, takže již není třeba ji zvyšovat o specifické riziko. Rizikové faktory u komplexní stavebnicové metody firmy Garbett a Hill. Ve druhé verzi metody se pracuje s původním souborem rizikových faktorů, navrženým firmou Garnett a Hill. Tento soubor rizikových faktorů obsahuje celkem 36 faktorů, rozčleněných do čtyř skupin podnikatelského (obchodního) rizika a jedné skupiny faktorů finančního rizika: rizika trhu (dvanáct faktorů), výrobní rizika (šest faktorů), rizika oboru (čtyři faktory), rizika managementu (šest faktorů), finanční rizika (osm faktorů). − faktor rizika.

Stejně jako u první verze metody má uživatel možnost rozšířit každou ze skupin o jeden doplňkový

−

Podrobný přehled náplně výše uvedených skupin rizikových faktorů uvádí příloha III.

− Formulář pro hodnocení rizikových faktorů i výstupní tabulky obou verzí metod mají obdobnou strukturu popsanou v části věnované programovému řešení těchto metod.


47

Stanovení rizikové prémie − Pro stanovení rizikové prémie musí uživatel nejprve ohodnotit každý rizikový faktor, a to jedním ze čtyř výše uvedených stupňů, které tvoří: nízké riziko (stupeň 1), přiměřené riziko (stupeň 2), zvýšené riziko (stupeň 3), vysoké riziko (stupeň 4). −

Dále je třeba stanovit váhy rizikových faktorů. Stanovení vah jednotlivých faktorů vychází z předpokladu, že:

uživatel zadává poměr vah podnikatelského a finančního rizika (standardně je zadána hodnota 4, uživatel ji však může upravovat), každý faktor skupiny podnikatelského rizika má stejnou váhu a stejně tak to platí pro faktory finančního rizika. Platnost a úloha modelu oceňování kapitálových aktiv(CAPM) Hlavní problémy modelu: 1. Metoda je zaměřena do budoucnosti, zatímco my měříme jen skutečné výnosy. Výnosy akcií odrážejí očekávání 2. Tržní portfolio by mělo obsahovat všechny rizikové investice, včetně akcií, obligací, komodit, nemovitostí a dokonce i lidského kapitálu Většina tržních indexů obsahuje jen vzorek obyčejných akcií 3. Platí za předpokladu dokonale konkurenčního trhu 4. Investoři si mohou vypůjčovat peníze za stejnou úrokovou sazbu, za jakou mohou peníze sami zapůjčovat. Přitom výpůjční sazby jsou obecně menší než zápůjční Model APT (arbitrage pricing theory) – model arbitrážního oceňování Tento model tvrdí, že očekávaný výnos akcionáře závisí na riziku (str. 180 (3)). Na rozdíl od modelu CAPM, kde prémie za riziko je závislá na jediném faktoru, kterým je beta, pak v teorii APT tato prémie závisí na několika mikroekonomických faktorech. Např. dle Kislingerové (viz 2) Chen, Roll a Ross tvrdí, že existují čtyři dominantní faktory ovlivňující ceny akcií. Jsou to neočekávané změny úrovně ekonomické aktivity v odvětví, míra inflace, rozpětí mezi krátko - a dlouhodobými úrokovými sazbami a rozpětí mezi výnosy obligací podniků s nízkým a vysokým rizikem. Tento model však vyžaduje použití relativně značně rozsáhlého informačního základu. Dividendový model Dividendový model stanovuje náklady vlastního kapitálu jakožto vnitřní výnosnost akcie na základě tržní ceny akcie, očekávané dividendy a tempa jejího růstu. Tento model stanovuje náklady vlastního kapitálu jakožto očekávanou vnitřní výnosnost akcie podle vztahu:

n

v

=

D T

+

g

kde • nv náklady vlastního kapitálu (očekávaná vnitřní výnosnost akcie v %), •

D očekávaná dividenda (Kč/akcii),

•

T

tržní cena akcie (Kč/akcii),

•

g

očekávané tempo růstu dividend (%).

Dividendový model (stejně jako stavebnicový model) stanovuje jedinou hodnotu nákladů vlastního kapitálu, platnou pro 1. i 2. fázi. Tržní model Tržní model – regresní model, orientovaný na změnu výnosu cenného papíru v závislosti na změně výnosu ovlivňujícího faktoru. Úprava rozvahy plynoucí z potřeby určit náklady na kapitál Pro výpočet se neuvažuje rozvaha tak jak je, ale z cizích zdrojů v rozvaze se uvažuje pouze cizí úročený kapitál. Dále je třeba rozdělit majetek na majetek provozně nutný a provozně nepotřebný. Co se diskontuje Použije se provozní výsledek hospodaření před zdaněním. Dále je nutné odečíst investice, které jsou podmínkou dosažení určité výše peněžních toků v budoucnosti. Tento korigovaný provozní výsledek by neměl obsahovat •

náklady na cizí kapitál v případě, že se uvažuje peněžní tok pro vlastníky a věřitele

•

jednorázové položky

•

výnosy a náklady související s majetkem provozně nepotřebným.


48

Pokračující hodnota Volba metody by měla odpovídat situaci. Záleží na tom, zdali je jednodušší odhadovat budoucí peněžní toky přímo nebo prostřednictvím účinnosti investic. Spíše však prostřednictvím parametrického vzorce. Gordonův model Někdy se místo této metody používá metoda alternativní, kdy místo podělením ik se trvale odnímatelný výnos násobí faktorem v řádu zpravidla 5-12 (převrácená hodnota kalkulované úrokové míry). Někdy je požíván modifikovaný vzorec:

H =

T ČV × 100 , ik − g

Tento model se použije tehdy, když je možné očekávat trvalé tempo růstu g. Parametrický model Model založený na faktorech tvorby hodnoty (parametrický vzorec – Mařík) je podoben modelu podle Gordonova vzorce s tím, že v Gordonově modelu se diskontuje FCF v roce následujícímu po ukončení první fáze a v parametrickém vzorci se diskontuje KPV, tj. korigovaný provozní výsledek hospodaření upravený o daně v prvním roce po uplynutí období prognózy. Tento je vynásoben (1-g/ri), kde ri je rentabilita čistých investic. G/ri je míra investic, což je podíl zisku věnovaný na čisté investice. Předpokládá se stabilní míra zisku po celou dobu druhé fáze. Závěrečný výpočet ocenění V případě že se použije metoda DCF Entity výsledkem je ocenění aktiv. Od něj se odečte ocenění cizích úročených zdrojů. Když se použije metoda Equity, přímo se zjistí hodnota společnosti.


2.

Posudek

2.1.

Metody ocenění použité pro další výpočty

49

Při volbě způsobu ocenění akcií společnosti byla nejprve analyzována finanční pozice oceňované společnosti a byla zkoumána podstata její ekonomické činnosti. Vzhledem k typu podnikání, dostupným údajům o oceňované společnosti i jejích konkurentech, dosahované dynamice tržeb i hospodářských výsledků byly zvoleny pro ocenění akcií oceňované společnosti následující metody: •

Ocenění na základě vlastního kapitálu v účetnictví

•

Ocenění na základě likvidační hodnoty

2.1.1.

Zdůvodnění volby vybraných majetkových metod

Byla použita metoda vycházející z aktuální účetní hodnoty majetku a metoda likvidační. Ocenění majetku metodou vycházející z účetních hodnot bylo použito pro úplnost a proto, aby bylo možné zkontrolovat rozsah ocenění, ve kterém se společnost nachází. Metoda likvidační byla použita jako metoda, jejíž výsledek by měl určit dolní hranici ocenění. Na základě porovnání výsledku ocenění majetkových metod s metodami výnosovými bylo rovněž posouzeno, je-li pro akcionáře výhodnější pokračovat v podnikání nebo oceňovanou společnost zlikvidovat a majetek z likvidačního zůstatku si rozdělit. 2.1.2.

Zdůvodnění nepoužití výnosových metod

Další možností, jak přistoupit ke stanovení tržní hodnoty společnosti, je chápání tohoto problému jako každé investice, na jejímž konci může být umístění dočasně volného kapitálu. V tomto případě tvoří základ rozhodování současná hodnota budoucích výnosů investora. Základ pro rozhodování tvoří vyhodnocení výnosů a rizika likvidity. Každá metoda je založena na jiném konceptu a využívá jiné faktory tvorby hodnoty podniku. Důležitým předpokladem u všech uvedených metod je předpoklad prakticky nekonečného trvání podniku. Proměnnou T, která vyjadřuje dobu trvání podniku, můžeme proto považovat za rovnou nekonečnu. 2.1.2.1. Metoda kapitalizovaných čistých výnosů Podstatou této metody je, že se hodnota společnosti, resp. jejího vlastního kapitálu odvozuje od tzv. trvale odnímatelného čistého výnosu (trvale udržitelné úrovně zisku). Může přitom jít o trvale odnímatelný čistý výnos minulých nebo budoucích let, tj. dosažitelný v plánovacím období. Pro stanovení hodnoty společnosti je proto třeba stanovit trvale odnímatelný čistý výnos, a to určitými úpravami korigovaného dosaženého a plánovaného provozního hospodářského výsledku. Tyto úpravy zahrnují např. vyloučení mimořádných nákladů a výnosů, zprůměrování nepravidelných, ale opakujících se nákladových položek aj. V tomto znaleckém posudku nebyla tato metoda použita, neboť oceňovaná společnost v roce 2003 ukončila výrobu a do roku 2006 se zabývala pouze pronájmem. Až od roku 2007 je opět výroba obnovována. Z důvodu rozdílných podnikatelských aktivit nelze minulé hospodářské výsledky oceňované společnosti pro účely ocenění využít. 2.1.2.2. Metoda diskontovaných peněžních toků, DCF Oceňování podniku pomocí diskontování volných peněžních toků je patrně nejpoužívanější způsob oceňování. Základní myšlenkou, na které je metoda principielně založena, je to, že pouze peněžní toky jsou reálným příjmem a tedy reálným vyjádřením užitku. Hodnota jakéhokoliv statku je přitom určena jeho očekávaným užitkem pro jeho držitele, a to je základním principem jakéhokoliv výnosového ocenění. DCF – entity – Výpočet probíhá ve dvou krocích. V prvním je na základě volných peněžních toků zahrnujících platby za vlastní i cizí zdroje kapitálu určena tržní hodnota celkového kapitálu firmy (TCV). V druhém je TCV snížena o hodnotu úročeného cizího kapitálu ke dni ocenění a tak je zjištěna hodnota vlastního kapitálu. Diskontní míra se v tomto modelu stanovuje pomocí modelu vážených nákladů kapitálu WACC. Pro ocenění společnosti Hutní druhovýroba – reality, a.s. nebyly shledány dostatečné závěry pro udržení going concern a tudíž stanovení volných peněžních toků do budoucna. Společnost by byla nucena při vypovězení smluv ve skupině změnit hlavní činnost, a tudíž by nebylo možné zajistit konzistentnost v plánu nákladů a výnosů společnosti. Při určení diskontní míry by bylo rovněž nejisté stanovení beta koeficientu v modelu vážených nákladů kapitálu WACC, neboť společnost se jeví napůl výrobní a napůl obchodní společností. 2.1.3.

Důvody nepoužití srovnávací metody

Nebyly použity srovnávací metody a to proto, že potřebné údaje o prodejích obdobných společností nejsou známy (nejsou veřejné).

28. 4. 2008 PROSCON, s.r.o. Hutní druhovýroba – reality a.s. 2.2. 2.2.1.

50

Ocenění na základě hodnoty vlastního kapitálu v účetnictví Popis majetkové struktury cílové společnosti

Popis majetkové struktury je obsažen v kapitole 1.6.2. k 31. 3. 2008 je účetní hodnota vlastního kapitálu oceňované společnosti – 277 563 tis. Kč. 2.2.2.

Výsledek ocenění na základě hodnoty vlastního kapitálu v účetnictví

Hodnota 100 % podílu společnosti Hutní druhovýroba - reality a.s. zjištěná na základě hodnoty vlastního kapitálu v účetnictví činí k datu ocenění

0 tis. Kč.


51

2.3.

Ocenění na základě likvidační hodnoty

2.3.1.

Popis majetkové struktury cílové společnosti

Popis majetkové struktury je obsažen v kapitole 1.6.2. 2.3.2. Ocenění aktiv

Aktiva celkem Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumné a obdobné činnosti Software Ocenitelná práva Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý majetek Nedokončný dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy Opravná položka k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v podnicích s rozhodujícím vlivem Podíly v podnicích s podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry Půjčky podnikům ve skupině Jiný dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodního styku Pohledávky ke společníkům a sdružení Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem Pohledávky v podnicích s podstatným vlivem Jiné dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodního styku Pohledávky ke společníkům a sdružení Sociální zabezpečení Stát - daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Odložená daňová pohledávka Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období Kursové rozdíly aktivní

31. 3. 2008 Brutto Netto 1 197 170 926 209

likv. koef.

ocenění při likvidaci 1 459 217

401 915 2 591

145 096 0

721 994 0

1 289

0

1,0

0

1 302

0

1,0

0

399 104 23 554 275 160

145 096 23 554 109 062

1,0 1,0

721 994 218 803 483 624

100 287

12 377

1,0

19 464

103

103

1,0

103

220

0

220

0

795 255 298 123 78 166 134 474 85 480 3

781 113 295 123 78 166 134 474 82 480 3

167

167

167 492 186 490 344

167 481 044 479 202

1,0 1,0

167 466 668 464 826

456 1 386 4 779 730 4 049

456 1 386 4 779 730 4 049

1,0 1,0 1,0 1,0 1,0

456 1 386 4 779 730 4 049

0 0

0 0

0

1,0

0

1,0 1,0 1,0 1,0

737 223 265 609 70 349 121 027 74 232 1

167

0 0


52 31. 3. 2008 Brutto

Dohadné účty aktivní Aktiva celkem Cizí zdroje Rezervy Rezervy zákonné Rezerva na kursové ztráty Rezerva na daň z příjmu Ostatní rezervy Odložený daňový závazek Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k podnikům s rozhodujícím vlivem Závazky k podnikům s podstatným vlivem Dlouhodobé přijaté zálohy Dohadné účty pasivní Emitované dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Jiné dlouhodobé závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodního styku Závazky ke společníkům a sdružení Závazky k zaměstancům Závazky ze soc. zabezpečení a zdrav. poj. Stát daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Odložený daňový závazek Závazky k podnikatelům s rozhodujícím vlivem Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Běžné bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období Kursové rozdíly pasivní Dohadné účty pasivní Čistý obchodní kapitál drobný dlouhodobý majetek další závazky Upravený čistý obchodní kapitál Úprava o nepotřebný majetek Úprava o daň z příjmu CELKEM ČOJ

Netto

likv. koef.

ocenění při likvidaci 0 1 459 217 1 187 020 0

0,0

0

1 197 170 1 203 772 4 492

926 209 1 203 772 4 492

4 492

4 492

134 849

134 849

134 849

134 849

1,0

134 849

554 746 389 527

554 746 389 527

1,0

542 486 389 527

-5 55 236 61 286

-5 55 236 61 286

1,0 1,0

55 236 61 286

12 265

12 265

0,0

0

34 905 1 532 509 685

34 905 1 532 509 685

1,0 1,0

34 905 1 532 509 685

509 685 0 0

509 685 0 0

1,0

509 685 0 0

-6 602 1 638

-277 563

272 197 819

-4 964

-277 563

273 016

-4 964

-277 563

273 016

134 849

1,0

údaje v tis. Kč Poznámky k ocenění: 2.3.2.1. Ocenění dlouhodobého nehmotného majetku Oceňovaná společnost neeviduje k 31. 3. 2008 dlouhodobý nehmotný majetek. 2.3.2.2. Dlouhodobý hmotný majetek Pro ocenění likvidační hodnotou je jednou z cenotvorných kategorií dlouhodobý hmotný majetek. 2.3.2.2.1. Pozemky Pozemky byly oceněny metodou porovnání. V dané lokalitě se nacházelo pět různých cenových nabídek pozemků s komerčním využitím, které zahrnují cenové rozpětí průmyslových pozemků v Chomutov a okolí. Pro výpočet byla použita metodika vycházející z tržních cen, které byly upraveny jednotlivými koeficienty (redukce na úpravu ceny, polohy, velikosti, stavu a vybavení, jiné a úvaha znalce). Jedná se o pozemky zastavěná plocha a ostatních plocha dle výpisu z katastru nemovitostí v katastrálním území Chomutov I, Chomutov II, Spořice, Boleboř. Celková plocha všech stavebních pozemků činní 597 169,74 m2. Obvyklá cena na základě metody porovnání byla zjištěna ve výši 366,- Kč/m2. Pozemky byly oceněny na celkovou částku 218 564 tis. Kč. Pro výpočet byl použit výpočetní program: Program pro oceňování nemovitostí ABN. Autor: Doc. Ing. Albert Bradáč, DrSc., Brno.


53 Zjištění ceny porovnáním nemovitostí jako celku - list 1

Č.

Lokalita

m2

Jiné

Oceň. objekt

Chomutov

557 583

průmyslová výroba

(1)

(2)

(3)

(5)

1

Chomutov

32 517

kousek od centra města Chomutov, IS v dosahu 50 m, komerční využití

2

Otvice

32 613

3

Otvice

32 871

4

Chomutov

4 280

5

Vernéřov

1 441

komerční průmyslová zóna Jirkov-Otvice průmyslová zóna Otvice, napojení na místní komunikaci, dobrá přístupnost, mnoho ploch zpevněno, inženýrské sítě jsou na pozemcích, pozemky jsou oploceny rovinatý pozemek, ul. Spořická Chomutov, vhodný pro výstavbu komerčního objektu, IS v dosahu pozemek lze využít k podnikání nebo i k jiným aktivitám

Zjištění ceny porovnáním nemovitostí jako celku - list 2 Č.

Cena požadovaná resp. zaplacená Kč

(1) (6) 1 1 2 2 3 3 4 4 5 5 Celkem průměr Minimum Maximum

Koef. redukce na

Cena po redukci na pramen ceny

pra-men ceny (7) 299 190 650 450 173

Kč (8) 0,80 0,80 0,80 0,80 0,80

K1

K2

poloha (9) 239 152 520 360 139

velikost (10) 1,00 1,00 1,00 1,00 0,90

K1

Koeficient úpravy na polohu objektu

K2

Koeficient úpravy na velikost objektu

K3

Koeficient úpravy na garáž v objektu nebo v areálu

K4

Koeficient úpravy na celkový stav (lepší - horší)

K5

Koeficient úpravy na ev. další vlastnosti (lepší - horší)

K6

Koeficient úpravy dle odborné úvahy znalce (lepší - horší)

KC

Koeficient celkový

K3 účel (11) 0,80 0,80 0,80 0,70 0,60

K4 stav a vybavení (12) 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00

K5 jiné (13) 0,85 0,90 1,00 1,00 1,00

K6 úvaha znalce (14) 1,05 1,05 1,05 1,05 1,05

KC (1-4)

Cena oceň objektu

.

Kč

(15) 1,00 1,00 1,10 1,00 1,00 Kč Kč Kč

(16) 0,71 0,76 0,92 0,74 0,57 366 200 565

Koeficient úpravy na pramen zjištění ceny: skutečná kupní cena: K5 = 1,00, u inzerce přiměřeně nižší KC = (K1 × K2 × K3 × K4 × K5 × K6)

Cena po redukci na pramen ceny Zpracovatel tohoto znaleckého posudku stanovil průměrný koeficient ve výši 0,80 pro přepočet požadovaných cen u všech porovnávaných objektů. Tento koeficient byl stanoven na základě doporučení prof. Bradáče prezentovaného na jeho pravidelných seminářích, a to v rozsahu 0,6 - 0,9 u pozemků pro průmyslové objekty. Koeficient K1 (poloha) Koeficient polohy byl použit 1 v případě porovnávaných pozemků nacházejících se v Chomutově a v nedaleké průmyslové zóně Otvice, která je svou polohou lukrativní pro komerční využití. Poloha Vernéřov je velmi blízká, i když ne zcela srovnatelná s oceňovanou lokalitou. Z toho důvodu byl zpracovatelem tohoto posudku stanoven koeficient 0,9. Koeficient K2 (velikost) Koeficient velikosti byl zachován 1 (tedy neovlivňuje výši výsledné ceny), neboť jednotlivé nabídky porovnávaných pozemků mají malou rozlohu a nedají se s celkovou velikostí pozemků ve vlastnictví Hutní druhovýroby – reality a.s. porovnávat. Tento koeficient by byl v případě podílu m2 porovnávaných a oceňovaných pozemků zavádějící. Koeficient K3 (účel) Všechny pozemky byly nabízeny ke komerčnímu využití, proto je koeficient účelu u všech porovnávaných pozemků stejný. Koeficient K4 (stav a vybavení) Koeficient K4 byl stanoven na základě porovnání vybavení oceňovaného s vybavením porovnávaných objektů uvedeném na internetu. Porovnávaný pozemek č. 1 Chomutov Jedná se o pozemek, který je v současné době zapsán v katastru nemovitostí jako orná půda, dále se budou muset dobudovat inženýrské sítě. Z tohoto důvodu byla zpracovatelem tohoto znaleckého posudku stanovena hodnota koeficientu 0,85. Porovnávaný pozemek č. 2 Otvice Jedná se o pozemek, kde nejsou dobudovány inženýrské sítě, což je pro investora podstatný investiční náklad. Z tohoto důvodu byla zpracovatelem tohoto znaleckého posudku stanovena hodnota koeficientu 0,9.


54

Porovnávaný pozemek č. 3 Otvice Jedná se o pozemek, kde jsou dobudovány veškeré inženýrské sítě. Z tohoto důvodu byla zpracovatelem tohoto znaleckého posudku stanovena hodnota koeficientu 1,0. Porovnávaný pozemek č. 3, 4 a č. 5 Chomutov, Vernéřov Jedná se o pozemky se zavedenými inženýrskými sítěmi, rovinaté, použitelné pro komerční využití. Z tohoto důvodu byla zpracovatelem tohoto znaleckého posudku stanovena hodnota koeficientu 1,0. Koeficient K5 (jiné) V rámci tohoto koeficientu byla zohledněna skutečnost, že na porovnávaných objektech na rozdíl od oceňovaných je lepší možnost nové zástavby daných pozemků. Koeficient K6 (úvaha znalce) Koeficient K6 byl pro všechny porovnávané objekty stanoven na základě celkového dojmu soudního znalce při místním šetření v porovnání s informacemi získanými z internetu. U všech porovnávaných nemovitostí byl stanoven koeficient ve výši jedna kromě objektu číslo 3, který se zpracovatelům tohoto posudku jeví jako celkově atraktivnější. 2.3.2.2.2. Budovy, haly a stavby Budovy, haly a stavby oceňované společnosti byly dle jejich inventárního soupisu individuálně oceněny. Východiskem pro ocenění byla pořizovací cena v účetnictví – označena jako „vstupní cena“ v tabulkách v příloze č. 0. Výsledná časová cena byla stanovena ze vstupní ceny přepočítáním pomocí cenového indexu nárůstu cen ve stavebnictví. Byly použity indexy stanovené společností ÚRS Praha (od roku 1914) na cenu reprodukční. Pro budovy starší než rok 1914 byl z důvodu opatrnosti použit nejvyšší koeficient roku 1914. Reprodukční cena byla pomocí koeficientu opotřebení snížena na aktuální věcnou hodnotu. Koeficient opotřebení byl určen podle životnosti stavby dle vyhlášky č. 3/2008 Sb. v platném znění a dle jejího aktuálního stáří. Pokud byla věcná hodnota záporná, tedy opotřebení stavby převýšilo životnost stavby, nebo byla nižší než 10 % byla věcná hodnota upravena na 10 % reprodukční ceny. Cena obvyklá byla stanovena pomocí koeficientu prodejnosti z vyhlášky 3/2008 Sb. v platném znění ke dni ocenění. Koeficient byl převzat dle přílohy č. 36 výše uvedené vyhlášky pro obor průmysl a uvedeného katastrálního území města Chomutov. U inženýrských staveb jako komunikace, odstavné a manipulační plochy, rozvody, dešťové a odpadní kanalizace apod. byl tento koeficient ponechán ve stejné výši, neboť tyto objekty jsou součástí staveb a při prodeji se vždy předpokládá jejich automatická existence a téměř nenavyšuje cenu. V případě staveb s opotřebením nad 90 let byl koeficient prodejnosti snížen dle § 44 odst. 11 vyhlášky 3/2008. Ocenění budov je v příloze č. 5. V době ocenění byla známa smlouva na prodej 13-ti bytových jednotek ve vlastnictví oceňované společnosti Hutní druhovýroba – reality a.s. jejich účetní hodnota činní 1 381 tis. Kč. Ve výpočtech je přeceněn na nulovou hodnotu a k výslednému ocenění budov je přičtena plánovaná tržba z prodeje dle smlouvy za 4 mil Kč. Tento majetek je považován za nepotřebný pro provozní činnost společnosti. Cena obvyklá byla stanovena ve výši 483 624 tis. Kč. 2.3.2.2.3. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Movité věci a soubory movitých věcí byly oceněny na základě inventárního seznamu předaného oceňovanou společností. Cena obvyklá byla zjištěna na základě vstupní ceny v účetnictví, reprodukční ceny a ceny časové. Reprodukční cena byla určena přepočtem historické pořizovací ceny v účetnictví pomocí cenových indexů stanovovaných Českým statistickým úřadem od roku 1991, pro stroje všeobecného strojírenství. TH zbytková technická hodnota byla stanovena v souladu s předpokládanou životností a na základě amortizační stupnice na 5, 10, 15, 20, a 25 let viz graf. 120

% pořizovací ceny

100

80

60

25 let 20 let

40

15 let 10 let

20

5 let

0 1

3

5

7

9

11

13

15

17

19

21

23

25

27

29

31

33

Rok (s tář í)

Časová cena ke dni ocenění byla stanovena tak, že reprodukční cena byla vynásobena koeficientem TH, což je zbytková technická hodnota movitého majetku. Cena obvyklá (tržní) byla určena z ceny časové vynásobením koeficientem prodejnosti Kp, který byl individuálně volen pro každou movitou věc podle momentální situace na trhu s tím, že odpovídá cca. výši: do roku 1990

0,5

do roku 1995

0,6

28. 4. 2008 PROSCON, s.r.o. Hutní druhovýroba – reality a.s. do roku 2000

0,7

do roku 2005

0,7

do roku 2006

0,8

rok

2007

0,9

rok

2008

1

55

Osobní automobily byly oceněny s koeficientem prodejnosti ve výši 1. Stroje a technologické linky byly oceněny na 19 482 tis. Kč dle přílohy č. 02. 2.3.2.2.4. Ocenění souboru samostatných movitých věcí pořízených formou leasingu Osobní automobily byly přeceněny, neboť by jejich ocenění dle předchozí metodiky vycházející z pořizovací ceny byla zavádějící tím, že byl majetek zařazen do účetnictví ve zbytkové ceně leasingu. Cena obvyklá byla určena na základě aktuální situace na trhu. Osobní automobily jsou o 3 roky starší než jejich rok zařazení do účetnictví, neboť v roce 1999 byl ukončen leasing. Rok pořízení

Životnost v letech

Vstupní cena v Kč

Stáří v letech

TH v%

Časová cena v Kč

OS.AUTO FORMAN 135 CVH 03-34

1999

10

16 546,00

9

20

3 706

15000


1999

10

16 546,00

9

20

3 706

15000


1999

10

16 546,00

9

20

3 706

15000

AUTO SKODA 1203 CVA 84-72

1999

10

1 575,00

9

20

353

15000

Celkem

Koeficient prodeje

Cena obvyklá v Kč

60 000

Samostatné movité věci pořízené formou leasingu, nebo v probíhajícím leasingu byly oceněny k 31. 3. 2008 ve výši 60 tis. Kč. 2.3.2.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek Jiný dlouhodobý hmotný majetek byl oceněn ve výši své pořizovací ceny to je ve výši 103 tis. Kč. 2.3.2.4. Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobý finanční majetek tvoří ostatní cenné papíry, a sice akcie společnosti Walter a.s. Hutní druhovýroba reality, a.s. nemá vyšší podíl než 20% na základním kapitálu jiné společnosti. Na akcie společnosti Walter a.s. byla z důvodu opatrnosti vytvořena opravná položka. Společnost Walter a.s. dosahovala v roce 2006 a 2004 ztráty. Zisk v roce 2005 byl vytvořen pouze prodejem majetku, v případě eliminování tohoto mimořádného vlivu by společnost dosáhla opět záporného hospodářského výsledku. Dlouhodobý finanční majetek byl oceněn na svou účetní hodnotu 0,- Kč. 2.3.2.5. Oběžná aktiva 2.3.2.5.1. Zásoby Zásoby představují především materiál a ocelové polotovary. Materiál, Nedokončená výroba a polotovary byly oceněny na 90 % účetní hodnoty. Zvířata byla stanovena na třetinu své účetní hodnoty, jedná se o hlídací psy. 2.3.2.5.2. Dlouhodobé pohledávky Jedná se o půjčky zaměstnancům. Oceňovaná společnost eviduje ve svém účetnictví k 31. 3. 2008 dlouhodobé pohledávky ve výši 167 tis. Kč. Pro případ likvidace byly oceněny na účetní hodnotu. 2.3.2.5.3. Krátkodobé pohledávky Oceňovaná společnost eviduje ve svém účetnictví k 31. 3. 2008 krátkodobé pohledávky v brutto cenách ve výši 492 186 tis. Kč. Jedná se hlavně o pohledávky ve skupině, které vznikají z obchodního styku, proto byl použit koeficient přecenění 0,97. Jiné pohledávky: Všechny tyto ostatní kategorie krátkodobých pohledávek mimo pohledávek z obchodního styku byly oceněny ve výši své účetní hodnoty. Pro případ likvidace byly krátkodobé pohledávky oceněny na 466 668 tis. Kč. 2.3.2.5.4. Krátkodobý finanční majetek Krátkodobý finanční majetek byl oceněn na svoji účetní hodnotu, tj. na 4 779 tis. Kč. 2.3.2.6. Dlouhodobý drobný majetek Tento majetek k 31. 3. 2008 byl v pořizovací ceně ve výši 1 638 tis. Kč. Pro velký soubor a nereálnost možnosti ověřovat stav a funkci každého předmětu byl použit k ocenění zkrácený postup. Koeficient prodejnosti byl stanoven na 0,5. Drobný majetek byl oceněn na 819 tis. Kč.


56

Ocenění cizích zdrojů

2.3.3.1. Rezervy v cizích zdrojích Rezervy v cizích zdrojích, evidovaných oceňovanou společností k 31. 3. 2008 byly ve výši 4 492 tis. Kč. Jedná se o ostatní rezervy (na opravy a rekonstrukce, výplaty). Celkem byly rezervy v cizích zdrojích oceněny pro případ likvidace ve výši 0 tis. Kč. 2.3.3.2. Dlouhodobé závazky Jiné dlouhodobé závazky eviduje oceňovaná společnost ve výši 134 849 tis. Kč. Jedná se o pohledávky v minulosti převzaté společností Bonavia servis a.s. Pro případ likvidace byl tento závazek uvažován ve výši své účetní hodnoty. 2.3.3.3. Krátkodobé závazky 2.3.3.3.1. Závazky z obchodního styku Jsou to závazky vyplývající z provozní činnosti, pro případ likvidace jsou oceněny ve výši své účetní hodnoty. 2.3.3.3.2. Závazky ze sociálního a zdravotního pojištění Jedná se závazky vůči zdravotním pojišťovnám a Správě sociálního zabezpečení, které společnost v minulosti nebyla schopna splácet a dohodla se s těmito institucemi na splátkovém kalendáři. Pro případ likvidace byly závazky oceněny ve výši své účetní hodnoty. 2.3.3.3.3. Stát daňové závazky a dotace Jedná se o závazky vyplývající z titulu daně z přidané hodnoty, daně z příjmů, které společnosti dluží finančnímu úřadu. Na tyto závazky byly dohodnuté splátkové kalendáře. V případě likvidace by finanční úřad tyto závazky vymáhal na likvidátorovi, proto byly oceněny ve své účetní hodnotě. 2.3.3.4. Odložený daňový závazek Jedná se odložený daňový závazek, který vznikl z rozdílu mezi účetními a daňovými odpisy. Odložený daňový závazek byl oceněn ve výši své účetní hodnoty, ale pro případ likvidace s ním není uvažováno. 2.3.3.5. Dohadné účty pasivní a jiné závazky Jedná se o závazky vznikající z provozní činností. Dohadné účty pasivní a jiné závazky byly oceněny ve výši své účetní hodnoty. 2.3.3.6. Krátkodobé finanční výpomoci Krátkodobé finanční výpomoci byly oceněny ve výši své účetní hodnoty 509 685 tis. Kč. 2.3.4.

Předpokládaný průběh likvidace

Pro stanovení doby průběhu likvidace byla analyzována data likvidovaných společností na internetu. Namátkově zjištěné skutečnosti ukazuje následující tabulka: společnost

zahájení likvidace

doba likvidace

DAKO, spol. s r.o.

16.9.1997

9 let a trvá

VEBRA, spol. s r.o.

27.11.1992

3 roky a hotovo

VALIAND, v.o.s.

22.9.1997

9 let a trvá

Valmosar, spol. s r.o.

23.3.1994

12 let a trvá

VALTOVÁ + KNOBLAUCH spol. s r.o.

7.8.1991

4 roky a hotovo

VALPRA, spol. s r.o.

28.12.1991

3 roky a hotovo

VALETI, spol. s r.o.

30.6.1993

13 roků a trvá

DAPEKO, spol. s r.o.

25.3.1998

8 let a trvá

DAMIDIA, spol. s r.o.

26.9.1997

9 let a trvá

DAPE spol. s r.o.

16.6.2003

3 roky a trvá

SÁZAVAN, a.s.

18.11.1998

8 let a trvá

Sady, lesy a zahradnictví Praha, státní podnik

13.9.2000

6 let a trvá

SADBOSD - obchodní a semenářská společnost, spol. s r.o.

5.9.1994

12 let a trvá

Vzhledem ke zjištěným skutečnostem byla zvolena doba likvidace 4 roky. Tento odhad je možné považovat za velmi konzervativní. Likvidace společnosti je předpokládaná na 4 roky, jako nejkratší možné časové období s rozdělením prodejů jednotlivých aktiv dle následující tabulky. Předpokládá se, že druhým rokem by bylo zpeněženo 10 % krátkodobých pohledávek. Zásoby by byly odprodány během dvou let v poměru 90 % a 10 %.Dlouhodobý hmotný majetek a drobný majetek by byl odprodán během 4 let v poměru 30 %, 30 %, 30 % a 10 %.Všechen ostatní majetek se předpokládá k odprodeji během prvního roku likvidace.


57

Odhadované příjmy z prodeje: ZC k 31.3.2007

% prodeje 1. rok

Tržby z prodeje 1 rok

% prodeje 2. rok


% prodeje 3. rok


0

100

0

0

0

0

0

145 096 23 554 109 062

30 30

65 569 145 087

30 30

65 569 145 087

30 30

12 377 103

30 100

5 845 103

30

5 845 0

0 1 638

30 30

0 246

30 30

0 781 113 295 123 167 481 044 4 779

100

0

90 100 90 100

239 048 167 420 001 4 779

0 1 459 815

100

0 880 845

Aktiva celkem

926 209

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Budovy, haly a stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Jiný dlouhodobý majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Drobný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Ostatní aktiva přechodné účty aktiv CELKEM

145 096

% prodeje 4. rok


65 569 145 087

10 10

21 856 48 362

30

5 845 0

10

1 948 0

0 246

30 30

0 246

10 10

0 82

10

26 561

0

0

10

46 667

0

0

289 974

216 747

Drobný majetek jako součást jednotlivých nemovitostí je předpokládán k prodeji ve stejném průběhu jako dlouhodobý hmotný majetek, protože jej doplňuje. Příjmy a náklady v souvislosti s likvidací: Příjmy z prodeje nemovitostí Náklady spojené s prodejem nemovitostí Daň z převodu nemovitostí 3 % Příjmy z prodeje strojů Náklady spojené s prodejem strojů Příjmy z prodeje ostatních aktiv Náklady na ostrahu objektů Náklady spojené s prodejem ostatních aktiv Příjmy z prodeje drobného majetku Příjmy z pronájmu Čistý peněžní tok z prodeje a pronájmů Splátka úvěru Splátka úroku 1,38 % Odstupné zaměstnancům Výnosy pro stanovení daně z příjmů Zůstatkové ceny pro stanovení daně z příjmů Náklady na likvidaci apod. Daňový základ daně z příjmů Daň z příjmu Čistý peněžní tok po přednostních platbách ze zákona Úročení při termínovaném vkladu na 3 měsíce Úrok po srážkové dani z úroků ve výši 15 % Celkem po zúročení

1 rok 210 656 8 426 6 320 5 845 234 664 098 0 3 400 246 2 943 865 408 509 685 3 517 0 883 788 747 422 21 897 114 469 24 039 328 167 1,700 2 789 2 371

2 rok 210 656 8 426 6 320 5 845 234 73 228 0 2 150 246 1 681 274 526

3 rok 210 656 8 426 6 320 5 845 234 0 0 1 150 246 420 201 037

4 rok 70 219 2 809 2 107 1 948 78 0 0 550 82 0 66 706

291 656 121 606 17 130 152 920 30 584 243 942 1,700 7 700 6 545

217 167 43 989 16 130 157 048 29 839 171 198 1,700 5 733 4 873

72 249 14 663 5 543 52 043 9 888 56 818 1,700 3 491 2 967

údaje v tis Kč Jednotlivé zpeněžené položky aktiv jsou vyjádřeny v předchozí tabulce. Náklady spojené s prodejem nemovitostí jsou kalkulovány ve výši 4 % z docílené ceny při zadání prodeje realitní kanceláři. Daň z převodu nemovitostí je vyčíslena z předpokládané prodejní ceny, jak ji vyžaduje finanční úřad, protože je vyšší, než zůstatková. Je kalkulovaná ve výši 3 %. Náklady spojené s prodejem strojů jsou předpokládané ve výši 4 %.tak, jak to ve skutečnosti u prodejů obdobného majetku bývá. Náklady na ostrahu objektů nejsou kalkulovány, protože je předpokládán pronájem. Výnos z pronájmu byl stanoven ve výši 20 % nad odpisovou hodnotu což je více než je obvyklý předpokládaný výnos, stanovovaný tímto způsobem. Pro první rok je

72 249


58

výnos ve výši 70 %, druhý rok 40 % a třetí rok 10 %. Podíl dlouhodobého majetku, prodávaného v běžném roce již není zahrnován do výnosu z pronájmu. Náklady spojené s prodejem ostatních aktiv v prvém roce v tis. Kč: 550 ostatní náklady na energie 350 mzdy ostatní 2 500 cestovné , ušlá doba jednání administrativa, poštovné telefony, silniční daň,daň z nemovitostí a pod 3 400 celkem náklady spojené s prodejem ostatních aktiv

Největší položkou nákladů jsou daně z nemovitostí a mzdové náklady na likvidační skupinu. Předpokládají se 1 účetní celoročně. Náklady spojené s prodejem ostatních aktiv ve druhém roce v tis. Kč 300 ostatní náklady na energie 350 mzdy ostatní 1 500 cestovné , ušlá doba jednání administrativa, poštovné telefony, silniční daň,daň z nemovitostí a pod 2 150 celkem náklady spojené s prodejem ostatních aktiv

Náklady spojené s prodejem ostatních aktiv v třetím roce v tis. Kč: 100 ostatní náklady na energie 350 mzdy ostatní 700 cestovné , ušlá doba jednání administrativa, poštovné telefony, silniční daň,daň z nemovitostí a pod 1 150 celkem náklady spojené s prodejem ostatních aktiv

Náklady spojené s prodejem ostatních aktiv v čtvrtém roce v tis. Kč: 100 ostatní náklady na energie 100 mzdy ostatní 350 cestovné , ušlá doba jednání administrativa, poštovné telefony, silniční daň,daň z nemovitostí a pod 550 celkem náklady spojené s prodejem ostatních aktiv

Byla kalkulována přednostní úhrada krátkodobé finanční výpomoci s kalkulovaným úrokem ve výši 1,38 % v průběhu prvého pololetí prvého roku. Druhou přednostní platbou ze zákona je odstupné zaměstnancům, které je kalkulováno ve výši osobních nákladů na tři měsíce. V našem případě společnost nemá zaměstnance a je proto nulová. Daň z příjmů bude hrazena, protože společnost bude vytvářet zisk a je kalkulována ve výši 21 %, 20 %, 19 % a 19 %. Zbytek peněžních prostředků se předpokládá uložit na opakující se termínovaný vklad na tři měsíce až do úplné likvidace. Prvý rok se předpokládá úročení celé částky, ale jen za druhé pololetí. ik odúročitel Současná hodnota Současná hodnota celkem

10,0 1,00 330 538 748 685

10,0 1,100 227 715

10,0 1,210 145 514

10,0 1,331 44 917

Stanovení diskontní míry Rizikové faktory u komplexní stavebnicové metody (metoda autorů Mařík, M. – Maříková, PI) Tato verze komplexní stavebnicové metody stanovuje riziko oceňované firmy na základě 32 faktorů. Tyto faktory jsou rozděleny do dvou skupin, a to na faktory podnikatelského (obchodního) rizika a finančního rizika. Skupina faktorů podnikatelského (obchodního) rizika je dále členěna do šesti dílčích skupin, a to na: rizika na úrovni oboru (čtyři faktory), rizika na úrovni trhu (tři faktory), rizika z konkurence (sedm faktorů), rizika managementu (tři faktory), rizika výrobního procesu (čtyři faktory), specifické faktory ziskových marží (čtyři faktory), což představuje celkem 25 rizikových faktorů podnikatelského (obchodního rizika). Uživatel má však možnost rozšířit každou dílčí skupinu rizikových faktorů o jeden jím definovaný faktor (tzv. doplňkový faktor rizika). Systematické (tržní) riziko je takové riziko, které závisí na celkovém ekonomickém vývoji a postihuje proto ve stejné míře všechny firmy. Kromě toho však hospodářské výsledky určité firmy ovlivňují faktory, které jsou pro tuto firmu jedinečné (mezi tyto faktory patří např. stávky, odchod kvalitního managementu, havárie aj.). Tato složka rizika se označuje jako specifické riziko. Při stanovení prémie za specifické riziko je třeba expertní odhad na základě ocenění určitých interních firemních faktorů (např. kvalita výrobků a služeb, kvalita technologií, kvalita managementu aj.) i externích faktorů (situace na trhu, míra diverzifikace dodavatelů a odběratelů aj.).


59

„Specifické riziko je třeba zahrnout všude tam, kde nejde o akcie, které mohou tvořit součást portfolia. Jedině portfolio umožňuje zúžit riziko pouze na riziko systematické. Specifické riziko by tedy mělo vyjadřovat odchylky posuzovaného podniku od průměrných kvalitativních a kvantitativních stránek výkonnosti v odvětví nebo oboru. Ve světě je přirážka za specifické riziko záležitost odhadu analytika. Základem jsou většinou postupy a metody finanční analýzy. V případě likvidace společnosti je třeba se zabývat rizikem na úrovni trhu, oboru a konkurence, riziko managamentu nemusíme posuzovat, pokud předpokládáme, že likvidátor se bude snažit o co nejvyšší výnos z prodeje aktiv. Kromě toho je v tomto případě další riziko, že se nepodaří zpeněžit aktiva za cenu a tak rychle, jak se předpokládá. Za základ diskontní sazby byl zvolen bezrizikový výnos státního dluhopisu na 10 let ve výši 4,0 %. Vzhledem k tomu, že analyzujeme průběh likvidace, bude nejvyšším rizikem úroveň trhu a aktivita konkurence. Stanovení diskontní míry ve výši 10,0 %: 4,0 % bezriziková míra 2% specifické riziko spočívající dle publikace „Likvidace obchodních společností“ (Adamík, Pilátová, Richter 2005) v: • změny trhu týkající se cen za nabízené skladové zásoby výrobků, či materiálů a dalších zpeněžitelných movitých věcí • náhlý pokles tržních cen komerčních nemovitostí a pozemků v majetku likvidované společnosti • dříve nezjištěná ekologická závadnost nemovitostí a pozemků (v tomto případě je riziko minimální) • nesouhlas věřitelů s konečným vypořádáním • nemoc či smrt likvidátora 4,0 % riziko rozptylu výsledků ocenění jednotlivých složek majetku bývá běžně i vyšší než 10 %. Tento rozptyl, se vlivem finanční páky přenáší do výsledného rozptylu hodnot vlastního kapitálu. Úhrada ostatních cizích zdrojů a odměna likvidátora Dále bylo nutné uhradit ostatní závazky, které jsou uvedeny v následující tabulce. Případné penále za opožděné platby dodavatelům nebyly uvažovány. Suma příjmů

748 685

ostatní dluhy

677 335

Ostatní pasiva - přechodné účty pasiv

0

Celkem přepočtený likvidační zůstatek

71 335

odměna likvidátora

3 607

Současná likvidační hodnota společnosti

67 742

údaje v tis. Kč Odměna likvidátora se stanovuje dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ze dne 12. 12. 2000 č. 479/2000 Sb. ve výši 90 tis. Kč z 1 milionu a dále 5 % z částky přesahující 1 milion Kč z majetkového zůstatku. V našem případě uvažujeme, že by odměna likvidátora byla ve výši 3 607 tis Kč. Nebyla uvažována možnost zálohových plateb odměny likvidátora, která by ještě snížila úložky vkladů a došlo by k nižšímu zúročení. K rozdělení mezi akcionáře zbývá 67 742 tis. Kč 2.3.5.

Výpočet celkového ocenění

Z výše uvedeného vyplývá následující závěr: Hodnota aktiv je dle ocenění na základě likvidační hodnoty 748 685 tis. Kč. Hodnota cizích zdrojů je 677 335 tis. Kč. K rozdělení mezi akcionáře zbývají finanční prostředky ve výši 67 742 tis. Kč. 2.3.6.

Výsledek ocenění na základě likvidační metody

Hodnota 100 % podílu společnosti Hutní druhovýroba - reality, a.s. zjištěná na základě likvidační hodnoty činí k datu ocenění po zaokrouhlení

67 742 tis. Kč.


60

3.

Výsledné ocenění

3.1.

Kontrola s obvykle dosahovanými hodnotami násobitelů u obdobných podniků ve světě

Tato kontrola nebyla provedena, protože se nepodařilo ve světě identifikovat srovnatelnou společnost. 3.2.

Výsledná hodnota společnosti Hutní druhovýroba – reality a.s.

Ocenění metodou podle hodnoty vlastního kapitálu vykazovaného v účetnictví byla dána váha 0, protože tato metoda příliš nevypovídá o skutečné hodnotě akcií společnosti, pouze stanovuje hranici ocenění. Ocenění likvidační metodou bylo provedeno hlavně za předpokladu, že hodnota společnosti spočívá spíše v jejím majetku než v pokračující podnikatelské činnosti. Toto ocenění stanovuje přípustnou hranici výkonnosti podniku, kdy by již bylo efektivnější z hlediska akcionářů realizovat likvidaci. Přeceněním aktiv a závazků společnosti bylo zjištění, že obchodní majetek je kladný i přes záporný vlastní kapitál uvedený v účetnictví. Při provedení teoretické likvidace a započítání veškerých nákladů, především odvodů daní byla stanoven likvidační zůstatek. Ocenění metodou na základě porovnání obchodů s akciemi bylo s přihlédnutím k uvažování investorů vybráno jako nejlépe vypovídající a byla mu dána váha 100 %. Následující tabulka uvádí shrnutí výsledků dílčích ocenění a jejich vážený průměr: Ocenění na základě vlastního kapitálu v účetnictví Ocenění na základě likvidační hodnoty CELKEM

Ocenění (v tis. Kč) Váha Příspěvek (v tis. Kč) 0 0 0 67 742 100 67 742 67 742

Hodnota 100 % obchodního podílu společnosti Hutní druhovýroba – reality a.s. byla stanovena k 31. 3. 2008 na

67 742 tis. Kč 3.3.

Určení ceny akcií pro účely dražby § 13 odst. 1 zákona o veřejných dražbách

Hodnota akcií pro účely dražby § 13 odst. 1 zákona o veřejných dražbách byla odvozená z hodnoty 100 % obchodního podílu společnosti Hutní druhovýroba – reality a.s. následujícím způsobem: Hodnota 100 % obchodního podílu společnosti Hutní druhovýroba – reality a.s. / počet akcií = hodnota akcie Akcie: 434 581 ks akcie na 67 742 000,- Kč Počet akcií (ks) Nominální hodnota 1 akcie (Kč) Ocenění společnosti (Kč) Ocenění jednotlivé akcie (Kč)

434 581 1 000 67 742 000 155,88

Hodnota akcií pro účely dražby § 13 odst. 1 zákona o veřejných dražbách společnosti Hutní druhovýroba – reality a.s. byla stanovena po zaokrouhlení na

156,- Kč


4.

61

Závěrečný výrok

Hodnota 1 kusu akcie o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč emitované společností Hutní druhovýroba – reality a.s určené pro dražbu dle § 13 odst. 1 zákona o veřejných dražbách byla stanovena po zaokrouhlení na 156,- Kč /slovy: jedno sto padesát šest korun českých/

Hodnocení a ocenění bylo provedeno ke dni 31. 3. 2008.

Ing. Naděžda Krátká

Praha 28. 4. 2008


62

5.

Přílohy

1.

Výpis z obchodního rejstříku

2.

Rozvaha a výkaz zisku a ztrát – předběžné výsledky k 31. 3. 2008

3.

Předběžné rozvahy a výkazy zisku a ztrát společnosti k 31. 12. 2007

4.

Ocenění samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí

5.

Ocenění budov

6.

Ocenění pozemků

Hutní druhovýroba reality a.s. Ing. Naděžda Krátká a RNDr. Václav Šubrta, CSc

Recommend Documents