EBV. RNDr. K.Roubalová, CSc

EBV RNDr. K.Roubalová, CSc.

www.vidia.cz [email protected]

 Biologie EBV: zařazení základní biologické charakteristiky interakce viru s hostitelem  Epidemiologie a patogeneze: Infekční mononukleoza EBV a nádory  Diagnostika: Sérologie Přímý průkaz viru  Možnosti prevence

Zařazení a základní charakteristiky  Schopnost navodit latentní infekci hostitelské buňky  Schopnost reaktivace infekce  Důsledky: celoživotní nosičství, rekurentní infekce, oportunní patogen

Velikost virionů: ≈ 200 nm

Genom: 150 kb ≈ 100 čtecích rámců

Přirozeným hostitelem je člověk, experimentálně lze infikovat některé druhy opic.

Dvoufázový životní cyklus  Latence:  Exprese strukturálních

genů potlačena  Transkripce omezena na latentní geny (regulační funkce)  Virová DNA (episom) se replikuje synchronně s buněčnou DNA

 Produktivní cyklus  Aktivace transkripce  

  

časných genů Kaskádová regulace exprese ostatních genů: proteiny α, β, γ Asynchronní replikace virové DNA Maturace kapsid (jaderná membrána) Tvorba obalu – JM, ER, G Uvolnění nových virionů a zánik hostitelské buňky

Hostitelské buňky  Receptor:

CD21 – CR2 Receptor pro C3d složku komplementu B-lymfocyty některé T-lymfocyty

 Latentní infekce:  B-lymfocyty  Nediferencované epiteliální buňky  Produktivní infekce:  Diferencované epitel. Buňky (slinné žlázy, bronchy, cervix)  Diferencované Blymfocyty

EBV – transformace B- lymfocytů Proces podobný stimulaci B- lymfocytu antigenem:  Aktivace buněčných signálních drah  Blastická transformace  Proliferace Virové latentní proteiny ovlivňují regulaci tohoto procesu:  Inhibice apoptozy  Deregulace signálních drah  Deregulace terminální diferencieace

Epidemiologie  Kosmopolitní rozšíření  Přenos kontaktem s infikovanými tělními tekutinami (sliny)  Vylučován v aktivní i latentní fázi infekce  Promořenost dospělé populace >90%  Primární infekce: 2-5 let, asymptomatické

Patogeneze  Primární infekce u starších dětí a dospělých – infekční mononukleosa (50%)  Komplikace u IM: hepatitis, alergie (encefalitis, anemie, trombocytopenie, VAHS)  Chronická aktivní infekce – vzácná, (EBV+Tlymfocyty)  Lymfoproliferativní onemocnění – imunodeficienti  Nádorová onemocnění – EBV kofaktorem

EBV a nádory u imunokompetentních jedinců  Burkittův lymfom -

endemický (Afrika 95% EBV+), sporadický (Evropa, USA -20% EBV+)  Nedifernencovaný nasofaryngeální karcinom (100% EBV+)  Hodgkinova choroba (20-80% EBV+ podle histol typu)

 Sinonasální lymfomy NK/T buněk (100%)  T-lymfomy(10-100%)  Lymfoepiteliomy GIT,plic (100%)  Vzácně přítomen i v jiných nádorech (adenokarcinomy GIT,karcinomy prsu)

EBV a lymfomy u imunodeficientních pacientů Transplantovaní: Posttransplantační

lymfoproliferativní nemoc (PTLD), polyklonální → monoklonální, primární lymfomy v mozku HIV+: Imunoblastické B-lymfomy (80% EBV+), Burkitt-like malobuněčné B-lymfomy (30 - 40% EBV+) Primární imunodeficience: XLP, WiskottAldrich sy., Ataxia telangiectasia: B-lymfomy (30 - 80% EBV+)

Diagnostika EBV Nepřímá diagnostika – průkaz EBVspecifických protilátek  Anamnestické protilátky  Protilátky akutní fáze  Rozlišení: séropozitivita x aktivní infekce Primární infekce x reaktivace  Metody: ELISA, NIF

Heterofilní protilátky

Paul-Bunnelův test Ericsonův test Přímá diagnostika Stanovení hladiny virové DNA v krvi – kvantitativní PCR  Detekce virové DNA v biopsii – hybridizace in situ

Diagnosticky důležité proteiny  VCA: virový kapsidový antigen – strukturální

proteiny virové kapsidy, pozdní fáze replikačního cyklu EBNA1: EB-virový nukleární antigen 1, přítomen v jádru latentně infikovaných buněk EA: časný antigen – nestrukturální proteiny v infikovaných buňkách v časné fázi replikačního cyklu. 2 složky: EA-D ( difuzní, jádro + cytoplasma), metanol senzitivní EA-R ( restricted, cytoplasma)

EBNA 3, LMP1: latentní antigeny, dominantní pro buněčnou imunitu

Virové antigeny v testu NIF

EA-D

EA-R EA-R

VCA

Charakteristické vzorce protilátek u EBV Typ protilátek Stádium infekce

IgG proti VCA

++

Latence

Avidita vysoká

Primoinfekce

Avidita nízká

reaktivace

Avidita vysoká

Chronická infekce

++

+++

IgM proti VCA

IgG proti EBNA 1

IgM proti EBNA 1

-

++

-

+/+++

+/-

++

+

+++

+/-

IgG proti EA

IgA proti VCA

IgM proti EA

+/-

+/-

-

++

+++

++

+++

++

+/-

(anti R)

(anti D)

(anti D i R)

Nemá charakteristický vzorec protilátek

Problémy s interpretací sérologických nálezů  Falešné pozitivity:  Falešné negativity:  Křížová reaktivita HV  Interakce viru s imunitním systémem  Kaskádová reaktivace  Imunodeficience herpetických virů  Polyklonální aktivace Nálezy protilátek v  Polyspecifické mozkomíšním moku lze protilátky  Autoprotilátky – RF, molekulární mimikry

hodnotit pouze na základě výpočtu intrathekální syntézy.

Přímá diagnostika EBV  Průkaz zvýšené hladiny EBV DNA v periferní krvi (kvantitativní PCR)  Průkaz DNA v likvoru  Průkaz DNA v BAL – Pozor na interpretaci možnost kontaminace slinami!  Průkaz DNA v biopsii z lymfoproliferativní léze (hybridizace in situ)

 chronická aktivní infekce  PTLD  Prognoza maligních lymfomů

Hladiny virové DNA u lymfoproliferativních onemocnění

Kimura et al.,J.Clin.Microbiol.37,1999

Volba vzorku pro kvantifikaci EBV v krvi metodou PCR  PBL:  EBV je v krvi lokalizován hlavně (u některých onemocnění výhradně v buněčné frakci)  Jedná se o virus jak v latentní, tak aktivní formě

 Plasma (sérum)  U zdravých seropozitivních

většinou obsahuje nedetekovatelné množství viru  EBV DNA pochází z rozpadlých EBV+ buněk množství závisí na typu onemocnění, ale i na způsobu odběru a zpracování krve Optimálním vzorkem je nefrakcionovaná krev

Hladiny DNA u reaktivace EBV  U imunokompetentních pacientů se serologickými známkami reaktivace (i dlouhodobými) většinou není nalézáno zvýšené množství EBV v periferní krvi.  U imunodeficientních pacientů zvýšené množství EBV v krvi většinou nekoreluje se serologickými známkami aktivní infekce.  Vyjímkou jsou HIV+ pacienti.

Využití kvantifikace EBV v krvi pro predikci PTLD Cíl: Preemtivní terapie PTLD u vysoce rizikových skupin pacientů, sledování účinnosti léčby.

 Metoda stanovení rizikové hladiny

 Metoda sledování dynamiky EBV v krvi

 Vliv dalších rizikových

 Diagnosticky více

faktorů  Dlouhodobí asymptomatičtí nosiči vysokých hladin EBV v krvi

informativní  Některé případy PTLD spojeny s velmi rychlým vzestupem hladiny EBV

Příklad Sledování dynamiky EBV v krvi u PTLD Brengel-Pesce et al.,

J.Med.Virol.66,2002

Imunizace proti EBV Cíle:  Prevence výskytu EBV - asociováných nádorů (Burlittův lymfom, NPC)  Prevence a imunoterapie u posttransplantačních lymfoproliferativních onemocnění (PTLD)  Imunoterapie EBV+ nádorů: NPC, HD  Prevence infekční mononukleosy, autoimunitních chorob - ???

Přístupy  Preventivní subjednotková vakcína: rekombinantní g350:

 Zkoušky na zvířatech: prevence vzniku lymfomů u opic  I-II. fáze klinických zkoušek: bezpečnost, tolerabilita, imunogenicita (neutralizační protilátky) protektivní účinek -???

Děkuji za pozornost