Humanitární pomoc a civilní ochrana

POLITIKY EVROPSKÉ UNIE

Pomoc obětem přírodních katastrof a ozbrojených konfliktů a ochrana ohrožených skupin obyvatelstva

Humanitární pomoc a civilní ochrana

„Evropská humanitární pomoc má nepochybně obrovský význam pro životy tisíců lidí na celém světě. Ti si dobře uvědomují, že Evropa se zasazuje o univerzální hodnoty, bez nichž není možné změnit svět k lepšímu.“ Kr i s t a li na G eor g i evová , evr ops ká komi s a ř ka p r o mez i ná r odní s polu pr á ci , h u ma ni t á r ní pomoc a   řeš ení k r i z í

Obsah Smysl humanitární pomoci a politiky civilní ochrany – prevence utrpení a záchrana životů . . . . . . . . . . . . . . . . 3

POLITIKY EVROPSKÉ UNIE Tato publikace je součástí edice „Politiky Evropské unie“, která vysvětluje, čemu se EU v různých oblastech věnuje a jakého pokroku zatím dosáhla.

Jak EU postupuje – reakce na konkrétní potřeby . . . . . . . . . . . . . 7 Co EU dělá – plnění závazků . . . . . . . 10 Další směřování politiky – naplnění potřeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Další informace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

Přehled doposud vydaných publikací najdete na této internetové stránce:

http://europa.eu/pol/index_cs.htm

Jak funguje Evropská unie Evropa 2020 – evropská strategie růstu Zakladatelé Evropské unie Bezpečnost potravin Boj proti podvodům Cla Daně Digitální agenda Doprava Energetika Hospodářská a měnová unie a euro Hospodářská soutěž Hranice a bezpečnost Humanitární pomoc a civilní ochrana Kultura a audiovizuální oblast Migrace a azyl Obchod Oblast klimatu Podniky Regionální politika Rozpočet Rozšíření Rozvoj a spolupráce Rybolov a námořní záležitosti Spotřebitelé Spravedlnost, občanství, základní práva Veřejné zdraví Vnitřní trh Výzkum a inovace Vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport Zahraniční věci a bezpečnostní politika Zaměstnanost a sociální věci Zemědělství Životní prostředí

Politiky Evropské unie: Humanitární pomoc a civilní ochrana Evropská komise Generální ředitelství pro komunikaci Publikace 1049 Brusel BELGIE Rukopis dokončen v únoru 2014 Fotografie na obálce a na straně 2: © Jupiterimages 16 s. – 21 × 29,7 cm ISBN 978-92-79-36424-2 doi:10.2775/30298 Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2014 © Evropská unie, 2014 Reprodukce je povolena. V případě použití nebo reprodukce samotných fotografií je nutné žádat o svolení přímo vlastníka autorských práv.

H u m a n i t á r n í

p o m o c

a

c i v i l n í

3

o c h r a n a

Smysl humanitární pomoci a politiky civilní ochrany Prevence utrpení a záchrana životů Zprávy o nejrůznějších katastrofách a konfliktech plní den co den titulní strany novin i televizní obrazovky. Obětem takovýchto neštěstí se Evropská unie snaží co nejrychleji pomoci. V tom jí pomáhá Generální ředitelství Evropské komise pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO), které poskytuje pomoc lidem zasaženým přírodní katastrofou či ozbrojeným konfliktem kdekoli na světě a zároveň se snaží podobným humanitárním krizím předejít. Toto úsilí patří k prioritám EU. V souladu se základními hodnotami EU, jimiž jsou solidarita, úcta k lidské důstojnosti, rovnost a tolerance, Unie přispívá k ochraně lidských životů, k prevenci či zmírnění lidského utrpení a k ochraně důstojnosti života lidí v krizových situacích. Evropská unie se humanitární činnosti věnuje v krizových oblastech po celém světě – například v Sýrii, Afghánistánu, okupovaném palestinském území, v regionu Sahelu a mnohých jiných částech Afriky, ve Střední a Jižní Americe a jihovýchodní Asii. Zároveň pomáhá v oblastech dlouhotrvajících, pozapomenutých krizí a poskytuje pomoc při obnovování stability zemí po válečném konfliktu. Pomáhat těm nejzranitelnějším skupinám obyvatel je pro mezinárodní společenství morální povinností a Evropská komise pomoc obětem krizových situací považuje za svůj dlouhodobý závazek. Generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO) poskytuje pomoc přímo těm, kteří se v důsledku humanitární krize ocitli v krajní životní situaci. Neohlíží se přitom na státní příslušnost, vyznání, pohlaví či etnický původ těchto obětí.

• vypracovat vhodnou strategii při ukončování pomoci, která po skončení operace zajistí, aby byla postižená komunita bez problémů schopna převzít odpovědnost za řešení následků krize, • posílit celkovou odolnost obyvatel, například provázáním záchranných akcí s nástroji pro dlouhodobou obnovu a rozvoj. EU zřídila mechanismus civilní ochrany, s jehož pomocí mohou země katastrofám předcházet, náležitě se na krizové situace připravit a sdílet snáze zdroje, které budou postiženým zemím k dispozici. Na rozdíl od humanitární pomoci EU, která je zaměřena na země mimo Unii, mohou být prostředky z uvedeného mechanismu civilní ochrany uvolněny v případě nouzové situace bez ohledu na to, kde nastala. Díky tomuto mechanismu dochází v otázkách civilní ochrany k prohloubení evropské spolupráce. Mechanismus podporuje snahy členských zemí na celostátní, regionální i místní úrovni tím, že jim dává k dispozici nástroje, s jejichž pomocí je možné přírodním či člověkem způsobeným katastrofám efektivně předcházet, připravit se na ně a případně na ně i náležitě reagovat.

Činnost Evropské komise se neomezuje pouze na řešení bezprostředních důsledků přírodních katastrof či konfliktů. Věnuje se všem fázím katastrofy: od prevence přes připravenost, až po reakci a obnovu. Znamená to, že kromě samotné reakce na humanitární katastrofy musíme vyvíjet řadu dalších aktivit s cílem:

• zlepšit naši připravenost na katastrofy, například vytvářením systémů včasného varování,

© ACTED

• snížit riziko vzniku katastrof, například prostřednictvím opatření v oblasti změny klimatu,

V Indii financuje EU humanitární pomoc od roku 1996.

P O L I T I K Y

E V R O P S K É

4

U N I E

Společné úsilí

Solidarita – společná hodnota

Evropská unie patří k největším poskytovatelům humanitární pomoci na světě. Ta má pro postižené oblasti bez pochyby obrovský význam. Jen v roce 2012 pomohla EU 122 milionům lidí ve více než 90 nečlenských zemích.

Z průzkumu uskutečněného v roce 2012 vyplynulo, že s financováním humanitární pomoci EU souhlasí 90 % občanů EU. Tak tomu je i přes dopady hospodářské krize, což poukazuje na silné odhodlání Evropy se v této oblasti angažovat. Přes 80 % Evropanů navíc souhlasí s tím, že koordinované úsilí jednotlivých států EU v oblasti civilní ochrany a řešení krizí je mnohem účinnější, než kdyby země jednaly samostatně.

Ročně jde o více než 1 miliardu eur, která přispívá k pokrytí potřeb lidí v krizových situacích, a to díky účinné koordinaci na evropské úrovni. Jedná se přitom pouze o zlomek výdajů Unie: méně než 1 % ročního rozpočtu. Tato pomoc výrazně zlepšila životní situaci mnoha lidem nacházejícím se v postižených oblastech, ať již šlo o stabilizační operace na Haiti po zemětřesení v roce 2010, o ochranu civilistů po konfliktu v Libyi v roce 2011, o pomoc milionům hladovějících v oblasti Sahelu v roce 2012 či o snahu pomoci stovkám tisíců syrských uprchlíků, kteří chtějí uniknout eskalujícímu konfliktu v jejich zemi. Chceme‑li být schopni čelit novým globálním výzvám, je potřeba stávající rámec humanitární pomoci měnícím se podmínkám neustále přizpůsobovat.

© Evropská unie

Za účelem efektivnější reakce na krizové situace se EU v roce 2010 rozhodla obě oblasti – tedy humanitární pomoc a civilní ochranu – spojit do jedné. Tentýž rok byla Kristalina Georgievová jmenována první evropskou komisařkou pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí. Tento sjednocený rámec umožňuje reakci členských zemí EU efektivněji koordinovat a lépe využívat zdroje.

Odpovědnost za poskytování humanitární pomoci tak členské země sdílejí s orgány EU, přičemž konkrétní pomoc je zprostředkována za spolupráce s mezinárodními a místními aktéry. Úloha EU pak spočívá v podpoře činností členských zemí v oblasti civilní ochrany, jejich koordinaci a případném doplnění. Díky této koordinační roli má Unie širší perspektivu a může využívat společných prostředků i know‑how. Tím se podařilo zvýšit pozitivní dopad humanitární pomoci a zajistit, že veškeré zásahy v krizí postižených oblastech vykazují vysoký standard kvality. Unie je tak schopna efektivně zareagovat i na krizi tak nebývalého rozsahu, jako byly záplavy v důsledku monzunových dešťů v Pákistánu v roce 2010. Ke zvládání dlouhodobého dopadu katastrof a zlepšení preventivních opatření a připravenosti musí být humanitární pomoc a zásahy v krizové situaci doplněny o činnosti v ostatních oblastech, jako je rozvojová spolupráce a ochrana životního prostředí. Koordinace těchto činností na úrovni EU je vzhledem k výše uvedenému požadavku naprosto nezbytná.

Tato vysídlená rodina z Burundi se mohla díky podpoře EU vrátit domů.

H u m a n i t á r n í

p o m o c

a

c i v i l n í

5

o c h r a n a

Proč je třeba posilovat odolnost zranitelných skupin obyvatelstva? Každoročně trpí následkem sucha, záplav, sesuvů půdy, cyklonů, zemětřesení, tsunami, požárů a jiných katastrof miliony lidí. Odhaduje se, že k 97 % úmrtí v důsledku přírodních katastrof dochází v rozvojových zemích, přičemž obyvatelé těchto zemí se navíc musí vypořádávat s obrovskou ztrátou příležitostí k zajištění obživy. Jen v samotné Africe postihly od roku 2010 krize 31 milionů lidí v oblasti Afrického rohu a Sahelu. Proto musíme usilovat o zvýšení odolnosti zranitelných skupin obyvatelstva v rozvojových zemích, aby těmto situacím uměly lépe čelit. Jakou pomoc nabízí EU? Posilování odolnosti obyvatel spočívá v kombinaci humanitární a rozvojové pomoci. Evropská komise si tuto skutečnost plně uvědomila a zohlednila ji ve svém návrhu nové politiky, který předložila Evropskému parlamentu a Radě v roce 2012. V něm zdůrazňuje potřebu přizpůsobit rozvojovou a humanitární pomoc tak, aby dokázala zvyšovat odolnost lidí postižených katastrofami a snížit jejich zranitelnost.

Tento návrh rovněž hovoří o deseti krocích, k nimž patří podpora zemí, u nichž existuje vyšší riziko katastrof, při vytváření jejich vlastních strategií pro odolnost, plánů řízení krizových situací vznikajících v důsledku katastrof a efektivních systémů včasného varování, a dále zavedení inovativních přístupů k řízení rizik (ve spolupráci se sektorem pojišťovnictví). Tato politika se opírá o slibné výsledky iniciativ na podporu odolnosti obyvatel, které Komise uplatňuje v oblasti Sahelu a Afrického rohu v souvislosti s krizí způsobenou extrémním suchem. Tyto iniciativy (tj. AGIR‑Sahel a SHARE) mají za cíl prolomit začarovaný kruh sucha, hladomoru a chudoby tím, že identifikují možné synergické účinky a prohlubují koordinaci mezi humanitární a rozvojovou pomocí. Na iniciativu SHARE v oblasti Afrického rohu hodlá Evropská komise v letech 2012–2013 věnovat 270 milionů eur. V případě iniciativy AGIR‑Sahel se v průběhu tří let počítá s mobilizací 750 milionů eur. Svou činností na podporu odolnosti obyvatel chce Evropská komise zachránit více životů, přispět ke snížení chudoby a zlepšit efektivitu vynakládaných prostředků – a tím tak v konečném důsledku zvýšit účinek pomoci a podpořit udržitelný rozvoj.

© Evropská unie

Společná reakce na stoupající počet hrozeb

Děti na Vanuatu pomáhají vytvořit model sopky Mount Gharat, která je současně největší místní hrozbou.

Rozsah i četnost humanitárních krizí ve světě každým rokem vzrůstá. Pouze počet přírodních katastrof stoupl ze 78 v roce 1975 na téměř 400 v roce 2010. Hlavními příčinami tohoto jevu jsou změna klimatu, růst světové populace a související tlak na přírodní zdroje, dále urbanizace, průmyslová činnost a zhoršující se stav životního prostředí. Problematický je kromě toho i rostoucí počet zemí, jimž hrozí nestabilita nebo v nichž probíhá občanská válka. Nemalý dopad má i hrozba teroristických útoků.

P O L I T I K Y

E V R O P S K É

6

U N I E

Zmírňování následků katastrof souvisejících se změnou klimatu: případ souostroví Vanuatu

Evropská unie se vždy snaží svou reakci uzpůsobit konkrétní rizikové situaci. Toto je nezbytné vzhledem k různé úrovni rozvoje zemí postižených krizí a rovněž z důvodu omezených zdrojů v důsledku současné finanční krize. Od roku 1992 Unie několikrát prokázala, že je schopna se s novými humanitárními výzvami vyrovnat. Její zásah ve válkou zmítané bývalé Jugoslávii v roce 1992 představoval největší humanitární operaci, kterou do té doby mezinárodní organizace na jednom území uskutečnila. Od vzniku mechanismu civilní ochrany EU v roce 2001 se za největší humanitární operaci považuje pomoc obětem tsunami v jihovýchodní Asii v roce 2004. Nejhorším rokem posledních několika desetiletí, co se přírodních katastrof týče, byl rok 2010. Evropská unie tehdy musela zmobilizovat i některé své nouzové rezervy. Tento trend pokračoval i v letech 2011 a 2012. Kapacity EU v oblasti humanitární pomoci se stále rozšiřují, aby bylo možné adekvátně reagovat na rostoucí nároky. Přizpůsobovat se měnící se situaci budou i nadále.

Souostroví Vanuatu v Tichém oceánu, jedna z nejméně rozvinutých zemí na světě, je v důsledku klimatických změn častěji obětí přírodních katastrof, jako jsou cyklony a záplavy. Evropská unie místním obyvatelům pomáhá se s následky těchto přírodních jevů vyrovnat a snaží se je na podobné situace lépe připravit – např. hodnocením rizik vzniku katastrof, plánováním nouzových zásahů a výstavbou krytů chránících před cyklony. V období 2007–2012 bylo na opatření ke zvýšení připravenosti vynaloženo celkem 4,3 milionu eur a na pomoc postiženým komunitám v západním Tichomoří celkem 2,3 milionu eur.

Trendy ve výskytu katastrof a jejich obětí 700

450 Počet obětí (v milionech)*

413

414

658

Počet hlášených katastrof

432

421

600

400

386 343

350

355 332

300 278 259

400

267

284

200

217

200

245

227 300

343

250

150

100 100 50

0

0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 *Oběti: Počet úmrtí a celkový počet zasažených osob.

Zdroj: Středisko pro výzkum příčin vzniku a šíření katastrof (CRED).

Počet hlášených katastrof

Počet hlášených obětí (v milionech)*

500

H u m a n i t á r n í

p o m o c

a

c i v i l n í

7

o c h r a n a

Jak EU postupuje Reakce na konkrétní potřeby Evropská unie vyvinula strategie, s jejichž pomocí efektivně distribuuje své finanční zdroje obyvatelům zemí nacházejícím se v závažné humanitární krizi. Finanční prostředky EU pocházejí mimo jiné z příspěvků evropských daňových poplatníků. Před tím, než EU o financování rozhodne, danou situaci analyzuje, aby zjistila, jaký typ humanitární pomoci a v jakém objemu je třeba poskytnout. Tak zajistí správné přidělení pomoci ve správný čas. Za tímto účelem byly vyvinuty různé nástroje a k posouzení rozsahu potřebného humanitárního zásahu byla stanovena kritéria. Hodnotí se rozsah katastrofy a situace zasažených zemí a regionů. Evropská unie se věnuje zvláště těm krizovým situacím, od nichž se již často odvrátila pozornost mezinárodních médií a poskytovatelů pomoci, přestože ji postižené země stále potřebují. Za tímto účelem se u takových oblastí provádí zvláštní posouzení potřeb.

Pomoc ve správný čas na správném místě Ze samé podstaty humanitární pomoci a civilní obrany vyplývá, že tyto zásahy se provádí za krajních okolností: pomoc se musí k lidem dostat velmi rychle a musí odpovídat jejich konkrétním potřebám. Dodání pomoci do krizové oblasti navíc často komplikují logistické a bezpečnostní problémy. Evropská unie má proto k dispozici několik monitorovacích a koordinačních systémů. Vytvořila síť specializovaných humanitárních pracovišť po celém světě. Ty pak v případě krize poskytují technickou podporu operacím financovaným Unií, monitorují zásahy a pomáhají koordinovat poskytování pomoci na místní úrovni. Zároveň se podílejí na vytváření intervenčních strategií a politik. V roce 2012 mělo ECHO po celém světě 44 takových pracovišť, v nichž bylo celkem zaměstnáno 145 odborníků na humanitární otázky a 293 místních pracovníků.

Spíše než na přímé zásahy v terénu poskytuje EU finanční prostředky přibližně 200 partnerským organizacím, k nimž patří specializované agentury OSN, nevládní organizace, agentury a organizace členských zemí EU (např. Mezinárodní výbor Červeného kříže, Mezinárodní federace Červeného kříže a společnosti Červeného půlměsíce). Peníze jsou poskytovány na základě návrhů partnerských organizací ohledně toho, jak uspokojit humanitární potřeby oblastí postižených katastrofou. EU zavedla různé mechanismy, jimiž zajišťuje koordinaci využití finančních prostředků poskytovaných z rozpočtu EU a peněz, jež daly k dispozici samy členské země a ostatní humanitární aktéři. V souvislosti s tím, že potřeba humanitární pomoci v současné době stoupá rychleji, než dostupnost zdrojů, zahájila EU iniciativu dobrovolné humanitární činnosti s názvem EU Aid Volunteers, jež má podporovat a doplňovat stávající mechanismy.

Základní společné hodnoty Partneři EU v oblasti humanitární pomoci musí vyznávat základní humanitární zásady, jež jsou základem veškerých operací EU: —— Lidskost: utrpení si vyžaduje pomoc bez ohledu na to, kde k němu dochází, a pomáhat je třeba především těm nejzranitelnějším. —— Neutralita: pomoc se nesmí poskytovat přednostně některé skupině obyvatel. —— Nestrannost: při poskytování pomoci se musí vycházet pouze z potřeb, bez jakékoli diskriminace. —— Nezávislost: jediným důvodem pro poskytování humanitární pomoci je snížit utrpení lidí. Nesmí sloužit politickým, hospodářským či vojenským účelům.

P O L I T I K Y

E V R O P S K É

8

U N I E

V terénu Účelem humanitární pomoci financované EU je pokrýt základní potřeby obětí katastrofy a přispět k ochraně prostředků obživy postižené komunity. Konkrétní podoba pomoci však může mít různou formu v závislosti na typu krizové situace a daných okolností obecně. Potravinová pomoc: poskytování základních potravin lidem v oblastech zasažených katastrofou, nebo finanční hotovost či poukázky, vysoce výživné potraviny pro akutně podvyživené děti, nebo osivo a hnojivo pro zemědělce v krizových oblastech. Zdravotní pomoc: například očkovací kampaně k prevenci epidemií, ošetření zraněných a zřízení klinik primární péče. Ostatní pomoc: dodání léků a nemocničního zařízení, vyškolení personálu, základní zdravotní péče se zaměřením na zranitelné skupiny osob, jako jsou těhotné ženy a děti. Další prioritou bývá zajistit v zasažených oblastech pitnou vodu a hygienická zařízení, aby nedocházelo k šíření nemocí. V rámci humanitární pomoci se

Humanitární pomoc EU v roce 2012 (v milionech eur) Region/země Afrika Súdán a Čad Střední Afrika Africký roh Jižní Afrika, Indický oceán Západní Afrika

Částka 681 92 32 188

Blízký a Střední východ

255

Středomořská oblast Asie a Tichomoří Střední a jihozápadní Asie

20

10 198

15

110

Střední jižní Asie

32

Jihovýchodní Asie a Tichomoří

56

Latinská Amerika a Karibská oblast

51

162

265

68

5

Latinská Amerika

30

Karibská oblast

38

Světové katastrofy

19

1

Civilní ochrana

27

2

V rámci EU

21

Mimo EU Celosvětová pomoc CELKEM Zdroj: Evropská komise.

Lidem, kteří přišli v důsledku katastrofy o střechu nad hlavou, je zajištěno alternativní obydlí, například stan či jiný typ přístřeší. Další pomoc může spočívat v opravě infrastruktury, odminování, zajištění psychologické pomoci a školní výuky apod. V rámci humanitárních operací je rovněž možné připravit místní obyvatele na další případnou krizovou situaci a naučit je, jak v takových případech jednat a jak snížit dopad daného neštěstí na danou komunitu.

Zlepšení globální připravenosti na krize a katastrofy – program DIPECHO Některá rizika či katastrofy nelze předvídat nebo jim zabránit. Proto je nezbytné obyvatelstvo na takové situace lépe připravit a zavést mechanismy, jimiž by bylo možné na krizové situace včas a odpovídajícím způsobem zareagovat. Právě tak lze často snížit jejich dopad. K tomuto účelu slouží program EU s názvem DIPECHO.

%

207

Střední východ, Středomoří

v takových případech například budují studny, vrty, latríny, vodovody, kanalizace, popř. se provádí osvěta v otázkách hygieny.

6 86

6

1 344

100

Projekty, které jsou v jeho rámci realizovány, se zaměřují na školení, budování kapacit, zvyšování informovanosti obyvatel, zavádění nebo optimalizaci místních systémů včasného varování a na pohotovostní plánování. Jedná se tedy o jednoduchá přípravná opatření, která mohou být často realizována místními obyvateli bez vnější pomoci. Ti se ve většině případů na činnosti v rámci programu DIPECHO aktivně podílejí. Tyto projekty realizují agentury humanitární pomoci sídlící v Evropě a agentury OSN ve spolupráci s místními nevládními organizacemi a  orgány. Program DIPECHO je určen pro osm rizikových regionů: Karibskou oblast, Střední Ameriku, Jižní Ameriku, střední Asii, jižní Asii, jihovýchodní Asii, jihovýchodní Afriku a oblast jihozápadního Indického oceánu a Tichomoří.

H u m a n i t á r n í

p o m o c

a

c i v i l n í

Společné řešení krizí v EU i mimo ni Evropský mechanismus civilní ochrany se zaměřuje na celý průběh krizové události – od prevence a připravenosti až po samotnou reakci. V současné době se mechanismu účastní 32 zemí: 28 členských zemí EU, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie. O pomoc z tohoto mechanismu může zažádat kterákoli země, jež byla zasažena přírodní katastrofou nebo se nachází v krizové situaci, kterou není schopna sama zvládnout, a to bez ohledu na to, zda je členskou zemí EU či nikoli. Katastrofickými událostmi se míní záplavy, lesní požáry, zemětřesení, tropické bouře, tsunami, ale rovněž teroristické útoky, technické havárie, jako např. únik radiace, a ekologické katastrofy, jako např. znečištění moře. Jakmile země o pomoc požádá, Středisko EU pro koordinaci reakce na mimořádné situace (ERCC) sdělí její specifické potřeby všem zemím, které jsou členy mechanismu civilní ochrany. Zúčastněné země poté nabídnou materiální či odbornou pomoc, jež se použije k řešení nouzové situace přímo na místě. Může se jednat o poskytnutí záchranných týmů a zdravotního personálu, dodání čističek vody, vysokokapacitních čerpadel a jiných zařízení tohoto typu. Jedním z úkolů Střediska ERCC je podporovat koordinaci evropské pomoci. Shromažďuje proto žádosti o pomoc i nabídky pomoci, dále usnadňuje a často spolufinancuje přepravu humanitární pomoci a v případě potřeby vysílá pracovníky, kteří situaci monitorují. Středisko ERCC je otevřeno 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Mechanismus civilní ochrany EU rovněž usiluje o lepší připravenost obyvatel zúčastněných zemí na krizové situace – pořádá teoretická i praktická školení

© Evropská unie

9

o c h r a n a

a zprostředkovává výměnu odborných pracovníků mezi jednotlivými zeměmi. Všechny tyto iniciativy tak pro pracovníky v oblasti civilní ochrany ze zúčastněných zemí představují příležitost získat nové znalosti a zkušenosti. Zároveň se tím urychluje a koordinuje poskytování pomoci, podporuje se sdílení znalostí a vznik sítí pro spolupráci. Finanční prostředky se rovněž poskytují na projekty v oblasti prevence a připravenosti. Jedná se například o podporu výzkumu přírodních katastrof, posílení systémů včasného varování či podporu organizace informačních kampaní pro širokou veřejnost. Mechanismus civilní obrany EU se zaměřuje na oblasti, kde může být společný evropský přístup obzvlášť přínosný, a propojuje civilní ochranu s ostatními oblastmi evropské politiky s cílem maximalizovat její účinek.

Testování připravenosti V rámci cvičení Carpathex organizovaných v roce 2011 v Polsku proběhla simulace srážky mezi vlakem převážejícím fotbalové fanoušky a vlakem převážejícím nebezpečné látky. Díky tomuto cvičení měly záchranné týmy možnost připravit se na případnou reálnou krizovou situaci: testovalo se, jak by záchranáři byli schopni reagovat v případě, že by k podobné krizové situaci došlo během událostí, jako bylo například fotbalové mistrovství Evropy UEFA v roce 2012. Akceschopnost záchranných týmů se rovněž sledovala při simulaci lesního požáru způsobeného jiskrami, které odskočily od brzd vlaku, nebo při simulované záplavě vesnice v důsledku prolomení hráze nedaleké vodní nádrže. Cvičení tohoto typu jsou organizována každoročně za finančního přispění Evropské unie.

Školení skupin dobrovolníků pro reakce na mimořádné situace v Tádžikistánu v rámci programu DIPECHO.

P O L I T I K Y

E V R O P S K É

10

U N I E

Co EU dělá Plnění závazků Od roku 1992 již EU poskytla pomoc milionům obětí přírodních katastrof a ozbrojených konfliktů po celém světě. Na zmírnění následků katastrof se jí za tu dobu podařilo zmobilizovat více než 15 miliard eur pro více než 140 zemí. Na podporu nejzranitelnějších skupin obyvatel po celém světě nyní EU poskytuje v průměru více než 1 miliardu eur ročně. Spolu s finančními prostředky, které poskytují jednotlivé členské země Unie, tak EU drží světové prvenství v poskytování humanitární pomoci – na veškeré oficiální humanitární pomoci, která je ve světě poskytnuta, se podílí více než 50 %. Jen v roce 2012 obdrželo humanitární pomoc z EU přibližně 122 milionů lidí v 92 nečlenských zemích. Mechanismus civilní ochrany EU na pomoc v krizových situacích v EU i mimo ni byl při tom daný rok využit 21krát. Výsledky však nelze měřit pouze podle statistik akceschopnosti: úspěch, jehož se dosáhlo ve zvýšení připravenosti na krizové situace a v oblasti prevence, je sice méně viditelný, ale hraje při posuzování politiky humanitární pomoci a civilní ochrany EU stejně důležitou roli. Stávající rámec umožňuje zemím EU na těchto otázkách účinně spolupracovat a prosazovat dodržování mezinárodního humanitárního práva. Díky tomu bude v příštích letech možné dosahovat při prevenci lidského utrpení ještě lepších výsledků.

Dvě desetiletí solidarity

ECHO zpočátku zaměstnávalo přibližně 40 pracovníků, dnes je jich kolem 300 v bruselském ústředí a dalších více než 400 odborníků na humanitární pomoc pracuje ve 44 kancelářích, jež jsou umístěny v těch zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky, které se nacházejí v nejzávažnější krizové situaci. EU svůj rámec pro humanitární činnost neustále upravuje, včetně jeho lidských a finančních zdrojů, aby odpovídal současným výzvám. V roce 2007 přijaly orgány EU spolu s 27 členskými zeměmi klíčový dokument této politiky s názvem „Evropský konsensus o humanitární pomoci“. Jeho vydáním se zdůraznilo, že humanitární pomoc EU není pouze politickým nástrojem. Znovu také potvrdil zásady humanitární pomoci (neutralita, lidskost, nezávislost a nestrannost). V dokumentu jsou dále jasně stanoveny role různých humanitárních aktérů v krizových oblastech, což posílilo akceschopnost EU. Lisabonskou smlouvou, která vstoupila v platnost 1. prosince roku 2009, získala humanitární pomoc EU i politika civilní ochrany právní základ. Smlouva

© Evropská unie

V roce 2012 oslavilo Generální ředitelství Evropské komise pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO) své

20. výročí. Od svého vzniku ušlo velký kus cesty. O jeho založení rozhodlo 12 zemí, které byly v té době členy Unie, jelikož se ukazovalo, že vzhledem ke vzrůstajícímu rozsahu a stále větší rozmanitosti humanitárních krizí, k nimž v té době docházelo, není Evropa dostatečně schopná na krizové situace reagovat. Katastrofy obrovského rozsahu, jako byl válečný konflikt v bývalé Jugoslávii, cyklón v Bangladéši a hladomor v Somálsku, poukazovaly na potřebu zasáhnout rychleji a účinněji, a tudíž na nutnost zlepšit koordinaci na evropské úrovni.

Místní obyvatelé v Afghánistánu s nástroji, které dostali v rámci humanitární pomoci financované GŘ ECHO. Oblast postihlo katastrofální sucho, které vyústilo v hladomor a rozsáhlé přesuny obyvatelstva.

H u m a n i t á r n í

p o m o c

a

c i v i l n í

11

o c h r a n a

vymezuje roli, kterou EU sehrává v úsilí o zlepšení ochrany obyvatel před přírodními i jinými katastrofami a při jejich předcházení. Dále uvádí, že EU musí uplatňovat mezinárodní humanitární právo, včetně zásad nestrannosti a nediskriminace. Stále však v této oblasti existuje prostor ke zlepšení. V současné době se uvažuje o sestavení plánu k optimalizaci řízení reakcí EU v případě krizových situací. V těchto plánech se hovoří o přechodu od koordinace ad hoc k předvídatelnějšímu systému.

Rychlá a účinná reakce Evropská unie již poskytla pomoc obrovskému počtu obětí mnoha katastrof v mnoha různých částech světa. Zde uvádíme výběr klíčových operací EU. • Válka v bývalé Jugoslávii v roce 1992 po sobě zanechala stovky tisíců traumatizovaných lidí trpících hladem a bez možnosti návratu domů. EU těmto lidem zajistila 300 000 tun potravin a další materiální pomoc (pokrývky, matrace, toaletní potřeby). • Lidé prchající ze svých domovů po genocidě ve Rwandě v roce 1994 obdrželi od EU pomoc ve formě lékařské péče (rehydratace, očkování dětí). Ti, kteří se rozhodli se do zničených vesnic vrátit, získali materiální pomoc, která jim pomohla se opět usadit a začít znovu. • Na devastující následky hurikánu Mitch ve státech Střední Ameriky v roce 1998 EU reagovala dodávkami pitné vody a opatřeními, jimiž se zabránilo šíření nemocí přenášených vodou. • Od pádu talibanského režimu v Afghánistánu v roce 2001 poskytla EU na pokrytí základních potřeb místních obyvatel přes 483 milionů eur. • Tsunami v Indickém oceánu způsobila v roce 2004 smrt více než 230 000 lidí. Zprvu se EU soustředila na záchranné akce a omezení počtu obětí této katastrofy. Dlouhodobé projekty pak zahrnovaly výstavbu táborů pro lidi bez přístřeší, financování zdravotní péče a zakoupení rybářských lodí. • Rekordní objem humanitární pomoci byl přidělen během v roce 2010 na operace v Súdánu a Pákistánu. Do Súdánu pomohla EU dodat humanitární pomoc 6 milionům lidí, kteří strádali v důsledku válečného konfliktu a sezónních záplav. V Pákistánu zajistila 12,5 milionu lidí postiženým záplavami střechu nad hlavou, potraviny, pitnou vodu, zdravotní péči a hygienická zařízení.

• Do Japonska dodala EU po devastujícím zemětřesení a tsunami v březnu 2011 téměř 400 tun materiální pomoci. Kromě toho do země vyslala tým evropských odborníků civilní ochrany se specializací na logistiku a radiologii. Finanční pomoc z EU se zaměřila na rodiny v nejvíce postižených provinciích. • Ochranu a pomoc poskytla EU rovněž tisícům civilistů během konfliktu v Libyi v roce 2011. • V roce 2012 pomohla Unie milionům hladovějících v oblasti Sahelu a humanitární pomoc poskytla i stovkám tisíců syrských uprchlíků, kteří se snažili utéci před konfliktem probíhajícím v jejich zemi.

Lepší prevence zachraňuje životy Díky činnostem EU zaměřeným na předcházení katastrof a případnou minimalizaci jejich dopadů se podařilo zásadním způsobem zabránit lidskému utrpení i úmrtím. Tyto aktivity EU vyvíjí na svém území i v nečlenských zemích a jejich výsledkem je například efektivní společná koordinace činností jednotlivých členských zemí na úrovni EU či úspěšná školení místních odborníků v jiných částech světa. • Od spuštění programu DIPECHO v roce 1996 EU investovala do zvyšování připravenosti na krizové situace celosvětově přes 255 milionů eur. Díky projektům financovaným v rámci tohoto programu se napomohlo omezit způsobené škody, zachránit lidské životy a zachovat příležitosti k obživě v dané komunitě. • Od roku 2007 se EU zúčastnila spuštění několika systémů včasného varování, včetně on‑line platformy Meteoalarm a systému pro nepřetržité shromažďování údajů a zasílání upozornění s názvem Globální systém pro varování v případě katastrof a koordinaci souvisejících činností (Global Disaster Alerts and Coordination System). Unie rovněž investovala do systémů varování před záplavami, lesními požáry a tsunami. • Na základě investic EU do technologií pro prevenci katastrof a zmírňování jejich dopadu a koordinace činností s ostatními partnery se podařilo spustit Evropský systém informací o lesních požárech a Evropský systém varování před povodněmi. • Jen v roce 2010 se 873 osob zúčastnilo kurzů odborné přípravy pořádaných vybranými organizacemi civilní ochrany. V témže roce úspěšně proběhla čtyři cvičení, při nichž se testovala akceschopnost záchranných týmů v případě záplav, zemětřesení, úniku nebezpečných látek a teroristického útoku.

P O L I T I K Y

E V R O P S K É

U N I E

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Haiti: od záchranných akcí k obnově V lednu 2010 postihlo Haiti zemětřesení nebývalého rozsahu, jemuž padlo za oběť 222 750 lidí a v jehož důsledku zůstalo bez střechy nad hlavou téměř 1,7 milionu osob. Evropská unie poskytuje pomoc Haiti i na dále a podílí se tak na všech fázích obnovy.

© Evropská unie

Krátce po zemětřesení uvolnila Unie přes 100 milionů eur na záchranné akce. Všech 25 států EU navíc poskytlo obyvatelům Haiti prostřednictvím mechanismu civilní ochrany materiální pomoc. V této fázi mělo z evropské podpory užitek kolem pěti milionů lidí. Pomoc byla využita na výstavbu obydlí, latrín a sprch, dále na zajištění pitné vody, potravin a jiných nezbytných potřeb, jako např. přikrývek, kuchyňských a hygienických potřeb. Zároveň se z ní financovala pomoc pro vysídlené osoby, které hledaly útočiště v jiných částech země.

12

V důsledku nefungujícího zdravotnictví a nedostatečného přístupu k čisté vodě propukla na Haiti v roce 2010 epidemie cholery. Na léčbu cholery a prevence jejího šíření EU následně přispěla 22 miliony eur. Tyto prostředky pomohly přibližně třem milionům lidí. Během následujících dvou let Unie postupně začala zavádět opatření s cílem pomoci Haiti postavit se opět na vlastní nohy. Dlouhodobější pomoc jde ruku v ruce se strukturálními opatřeními, které se zaměřují na obnovu sociálních služeb a infrastruktury a efektivnější snižování rizika katastrof. Spojuje tak humanitární a rozvojovou pomoc. EU působí na Haiti jako největší poskytovatel humanitární pomoci – doposud za tímto účelem vyčlenilo celkem 1 235 miliard eur, které pocházejí z rozpočtů Evropské komise, členských zemí EU a Evropské investiční banky. EU hodlá Haiti v obnově a rozvoji výrazně pomáhat i v následujících letech.

Na Haiti financovala EU v malých obcích, jako je Petit Goave, opravu základní infrastruktury – vodovodní a kanalizační sítě.

H u m a n i t á r n í

p o m o c

a

c i v i l n í

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Pákistán: paralelní krize a reakce na ně V roce 2010 postihly Pákistán jedny z nejhorších záplav způsobených monzunovými dešti za posledních 80 let. V jejich důsledku přišlo o život více než 1 800 osob a dopad měly na dalších 18 milionů lidí. Následující rok navíc propukly další záplavy. Situace byla o to horší, jelikož vinou ozbrojeného konfliktu v roce 2009 došlo k vysídlení téměř 3 milionů lidí. Zásah EU zahrnoval humanitární pomoc i opatření civilní ochrany a díky němu se podařilo zmírnit dopady této složité krizové situace, jež neměla v historii země obdoby. Evropská unie poskytla humanitární pomoc ve výši 150 milionů eur na pokrytí bezprostředních potřeb postiženého obyvatelstva. Dalších 70 milionů eur bylo vyčleněno na pomoc vysídleným osobám žijícím v táborech nebo hostitelských rodinách. Vzhledem k místním podmínkám se vyskytly problémy s vlastním dodáním pomoci. Evropské unii se nicméně podařilo

© Evropská unie

13

o c h r a n a

situaci rychle a efektivně vyřešit díky tomu, že do operace včas zapojila odborníky na humanitární pomoc a poté tým civilní ochrany z EU. Ten byl do Pákistánu vyslán, aby zprostředkoval koordinaci dodávané pomoci a spolupráci s místními úřady a týmy OSN. Pákistánské úřady požádaly o pomoc prostřednictvím Střediska pro koordinaci reakce na mimořádné situace. Země účastnící se mechanismu civilní ochrany přispěly finančními prostředky o celkovém objemu 271 milionů eur. Dále byla poskytnuta materiální pomoc v podobě zařízení na čištění vody, přístřeší a zdravotních potřeb. Evropská unie rovněž spolufinancovala přepravu humanitární pomoci do Pákistánu. Riziko vzniku přírodních katastrof je v Pákistánu vysoké a nedávná krize zdůraznila potřebu zabývat se v rámci politiky humanitární pomoci i snižováním tohoto rizika. EU i nadále pomáhá při snižování zranitelnosti obyvatelstva a zvyšování jeho schopnosti se s podobnými neštěstími vyrovnat.

Poskytování humanitární pomoci obyvatelům Pákistánu, jež v roce 2010 postihly záplavy v důsledku monzunových dešťů, bylo znesnadněno poničenou infrastrukturou.

P O L I T I K Y

E V R O P S K É

U N I E

PŘÍPADOVÁ STUDIE

Sahel: obrátit pozornost světa k pozapomenuté krizi Oblast Sahelu se rozprostírá od západu na východ severní Afriky a patří k těm nejchudším regionům světa. V důsledku období sucha, pokulhávajícího rozvoje a z něho vyplývajících slabin v dodávce potravin mohou v této oblasti hladovět miliony lidí. EU na prohlubování této humanitární krize reaguje a zajišťuje pomoc. Od začátku roku 2012 se její objem zvýšil na 337 milionů eur. V rámci své činnosti v této oblasti se EU snaží posilovat odolnost obyvatel a zároveň poskytovat okamžitou pomoc v období nedostatku potravin a poté pracovat na obnově regionu.

© FAO

Díky humanitárním opatřením se podařilo zachránit mnoho lidských životů a snížil se i dopad krize na místní hospodářství. EU se rovněž zasadila o to, že se o krizové situaci v Sahelu opět začala zajímat mezinárodní média. Kromě poskytování nouzové pomoci se Unie rovněž snaží upozornit na to, že

14

nedostatečné zajištění potravin je strukturální problém a že hraje klíčovou roli při potlačování chudoby. Za účelem potlačování hladomoru v oblasti Sahelu byla zorganizována kampaň s názvem „Football against hunger“, jíž se účastní fotbalové hvězdy Raúl González a Patrick Vieira. Jejím cílem je získat pro boj s hladomorem více politické vůle. Hladovění a podvýživa jsou problémy, jejichž výskyt na celém světě roste. V roce 2010 trpěla nedostatkem potravin ve světě více než 1 miliarda lidí. Období sucha v Sahelu a Africkém rohu zapříčinila akutní nedostatek potravin u milionů lidí. Nicméně podobně jsou na tom určité skupiny obyvatel i v jiných zemích, například Pákistánu a Jemenu. Potravinová pomoc tak zaujímá největší podíl v rozpočtu EU věnovaném na humanitární pomoc. V roce 2011 vynaložila EU v rámci humanitární potravinové pomoci celkem 509 milionů eur.

Fotbalista Raúl González na návštěvě Čadu v rámci kampaně „Football against Hunger“.

H u m a n i t á r n í

p o m o c

a

c i v i l n í

15

o c h r a n a

Další směřování politiky

Je nezbytné, aby zavedené mechanismy pro řešení mimořádných situací odpovídaly naléhavosti, s jakou na nás doléhají problémy současného stále zranitelnějšího světa. Evropská unie v současné době pracuje na systému, který bude spolehlivější a umožní krizové situace lépe předvídat. Tato plánovaná iniciativa „Evropská kapacita pro reakci“ by zvýšila účinnost a soudržnost reakcí EU na mimořádné události tím, že by postupovala na základě předběžného plánování. Stejně tak je třeba dále zdokonalovat prevenci katastrof a řízení rizik. V praxi by se to projevilo tak, že by byl k dispozici dobrovolný sbor specializovaných týmů s náležitým vybavením, který by bylo možno v případě krize okamžitě povolat. Cílem iniciativy je také zefektivnit ustanovení o přepravě na místo určení, aby se pomoc EU dostala na místo co nejdříve. V rámci plánování reakcí na katastrofy mají být sestaveny referenční scénáře, zmapovány použitelné prostředky, jimiž členské státy EU disponují, a vypracovány pohotovostní plány. Dále se počítá se zvýšením investic do společných vzdělávacích akcí a přeshraničních cvičení, jakož i s vytvořením celoevropského přehledu rizik. Řízení nového systému bude svěřeno Středisku pro koordinaci reakce na mimořádné situace, které Unie buduje s cílem zefektivnit koordinaci činností zemí EU v případě mimořádných událostí. Středisko bude zajišťovat nepřetržitou službu a optimální tok informací. V rámci diskuse o budoucím financování Unie chce EU do své rozvojové politiky důsledněji začlenit připravenost a přechod od humanitární k rozvojové pomoci. Z rozpočtu EU na období 2014–2020 budou podporována opatření na urychlení reakcí na krizové situace, na schopnost je lépe předvídat a na hladší přechod na rozvojovou činnost v dlouhodobějším horizontu následně po katastrofách.

Iniciativa „EU Aid Volunteers“ Evropská unie zřídila Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci, aby se mohli ke snahám EU v humanitární oblasti připojit i jednotlivci. Iniciativa

© Evropská unie

Naplnění potřeb

Diana Toneaová z Rumunska, která na Haiti pracuje jako členka dobrovolnického sboru humanitární pomoci, o své zkušenosti říká, že je „náročná a zároveň naplňující“.

„EU Aid Volunteers“ je zakotvena v Lisabonské smlouvě. Dodává přidanou hodnotu humanitární pomoci ze strany EU a doplňuje její existující programy. V září 2012 Evropská komise předložila plány, které umožní zhruba 10 000 jednotlivců zúčastnit se v období 2014–2020 dobrovolné činnosti během humanitárních akcí po celém světě. Účastníky programu mohou být mladí lidé, kteří se následně hodlají tomuto oboru dále věnovat, nebo odborníci z humanitární oblasti. Dobrovolnický sbor zajistí, aby se dobrovolníci vysílali tam, kde je jich nejvíce zapotřebí a kde přispějí k posílení místních kapacit a dobrovolníků. Hlavní prioritou je při tom bezpečnost dobrovolníků. V rámci první řady pilotních projektů bylo již vysláno přes 200 Evropanů do více než 30 zemí, např. na Haiti, do Indonésie, Mosambiku nebo Tádžikistánu. Před odjezdem se dobrovolníci v rámci přípravy na práci v terénu účastní teoretických i praktických školení. Program bude v nadcházejících letech dále rozvíjen, a pokud bude mít úspěch, pomůže vychovat další generaci humanitárních odborníků na humanitární pomoc a zároveň dá mladým Evropanům příležitost projevit solidaritu s lidmi v nouzi.

E V R O P S K É

16

U N I E

EU věnuje prostředky získané v rámci Nobelovy ceny míru za rok 2012 na podporu nejmladších obětí konfliktů Evropské unii byla 10. prosince 2012 udělena Nobelova cenu míru. Její součástí je finanční částka 8 milionů švédských korun, tedy přibližně 930 000 eur. EU tuto částku navýšila na 2 miliony eur. Nobelova cena míru je symbolem myšlenky celosvětového smíření. Finanční prostředky, které EU v rámci Nobelovy ceny získala, by měly posloužit na pomoc obětem ozbrojených konfliktů, a to nejen konfliktů budoucích, ale i současných a minulých – konkrétně na pomoc dětem, kterým bylo v důsledku konfliktů a válek znemožněno vyrůstat v míru a naplnit příležitosti, které život nabízí. V roce 2012 činili 90 % obětí konfliktů civilisté, z toho polovina byly děti. V důsledku konfliktů se 7 milionů dětí stalo uprchlíky a 12,4 milionu dětí postihl osud vysídlenců v rámci své vlastní země. Jedním z nejlepších způsobů, jak dětem sužovaným násilnými konflikty pomoci a ochránit je, je dát jim příležitost vrátit se do školy a získat vzdělání, protože v opačném případě bude jejich budoucnost ještě obtížnější. Z přibližně 75 milionů dětí (z toho 20 milionů dívek), které na celém světě nechodí do školy, se více než polovina nalézá v oblastech zasažených konfliktem.

V této souvislosti Evropská komise vyzvala partnerské humanitární organizace a agentury k tomu, aby předložily návrhy projektů, které by bylo záhodno financovat. Výsledkem bylo rozhodnutí, že peníze získané jako součást Nobelovy ceny půjdou na čtyři projekty v rámci iniciativy „EU Children of Peace“. Pomoc v podobě základního vzdělání a prostor vhodných pro děti získá v rámci těchto čtyř projektů více než 23 000 dětí z Kolumbie, Demokratické republiky Kongo, Ekvádoru, Etiopie, Iráku a Pákistánu. Díky ní se jim poskytne ochrana a zajistí lepší vyhlídky do budoucna.

Díky škole mohou děti v krizových oblastech na válečný konflikt na chvíli zapomenout a být zase dětmi.

EU za bezpečnost dětí ohrožených konflikty (http://ec.europa.eu/echo/EU4children/ index_en.htm)

Další informace XX XX XX XX

Humanitární pomoc a civilní ochrana EU: http://ec.europa.eu/echo/index_en.htm EU Aid Volunteers – dobrovolníci EU: http://ec.europa.eu/echo/euaidvolunteers/index_en.htm EU za bezpečnost dětí ohrožených konflikty http://ec.europa.eu/echo/EU4children/index_en.htm Máte nějaké dotazy ohledně EU? Kontaktujte službu Europe Direct: 00 800 6 7 8 9 10 11 http://europedirect.europa.eu

ISBN 978-92-79-36424-2 doi:10.2775/30298

NA-02-14-281-CS-C

P O L I T I K Y