Humanistické modely Dorothea Elisabeth Orem – Teorie deficitu sebepéče Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Biografie • *1914 Baltimore USA, (zjistit, jestli +) • Pracovala jako sestra v nemocnici, sestra v privátní sféře a sestra konzultantka, působila na universitě • 1971 – publikovala svoji teorii v knize „Nursing: Concepts of Practice“ (OŠE: koncepce praxe) • 1973 – uvedla teorii do praxe
Vývoj teorie • Během své sesterské praxe zjistila, že ne všichni, kteří vyžadují L péči, vždy potřebují i ošetřovatelskou • Jen jedinci, kteří nejsou schopní postarat se o sebe v adekvátním rozsahu a kvalitě, jak vyžaduje jejich stav
Metaparadigmatické koncepce 1 • Osoba = funkčně integrovaný celek motivovaný postarat se sám o sebe. Chová se záměrně ve vztahu k cíli (tzv. naučené chování). Ovlivněno kulturou, věkem, mentální úrovní. Pokud se nenaučí nebo toho není schopenna určité úrovni, musí se postarat jiné osoby (tzv. závislá péče) • Prostředí – specificky jej nedefinovala
Metaparadigmatické koncepce 2 • Zdraví = vzala si za svoji definici WHO z roku 1947 („zdraví je stav úplné fyzické, psychické a soc. pohody a ne jen nepřítomnosti nemoci či slabosti“) • Ošetřovatelství = specif. Služba profesionální pomoci osobám s deficitem sebepéče. Deficit je často spojený s nemocí x handicapem. Cílem je dosažení maxim. Možné úrovně sebepéče jedince, zachování zdraví, prevence
Koncepční model 1 Teoretické východisko • Filozofie humanismu • Práce Henderson, Nightingale, Fromma, Orlando … Předpoklady • Lidé – vrozená schopnost postarat se o sebe, spolu se závislou péčí → důsledek potřeb jedince a požadavků homeostáty
Koncepční model 2 • V životě člověka vznikají situace, které přinášejí nároky na péči – stárnutí, nedodržování vhodného živ.stylu …, tehdy si péči zajistí sám, nebo jen částečně, nebo vůbec • Specif. zájmem OŠE je saturace potřeb mobilizováním sebepéče na podkladě lidské přirozenosti. OŠE poskytuje profesionální pomoc
Koncepční model 3 Hlavní jednotky • Cíl OŠE – úroveň sebepéče taková, aby N udržel optimální zdr.stav • N – jedinec s deficitem sebepéče • Role S – poskytnutí pomoci pro dosažení optimální úrovně sebepéče • Zdroj potíží – překážky sebepéče • Ohnisko zásahu – oblast deficitu sebepéče
Koncepční model 4 • Způsob zásahu – 5 způsobů zásahu • • • • •
Činnost za nebo pro N Vedení Podpora Poskytnutí podnětného prostředí Učení
• Důsledky – optimální úroveň sebepéče
Koncepce teorie 1 Sebepéče: • Soubor činností, které si každý sám zabezpečuje za účelem zachování zdraví, pohody a života • Činnosti ovlivněné věkem, schopnostmi, sociokulturním prostředím Požadavky sebepéče • Definovala 3 druhy požadavků na sebepéči
Koncepce teorie 2 • Univerzální – souvisejí se základními životními procesy a funkcemi (dostatek tekutin, potravy, vzduchu, vylučování, rovnováha mezi aktivitami a odpočinkem, sociálními interakcemi a samotou, mezi bezpečím a rizik.činnostmi, podpora fyziologicky optim.stavu) • Vývojové – spojené s růstem vývojem a životními etapami (současná životní fáze, krizové a zátěžové situace, které narušují růst a vývoj) • Terapeutické – při poruchách zdraví nebo odchylkách od normy (souvisejí s následky onemocnění, dg., terap. a RHB výkony, dyskomfortem a Θ následky L péče, adaptací organismu a edukací)
Koncepce teorie 3 Řízení sebepéče: • Činnosti zaměřené na aktivizaci sebepečovatelského chování jedince • Ten proto musí vědět, proč, jak, co • Musí být schopný – odhadnout přiměřené aktivity, rozhodnout o nich a realizovat vybrané činnosti péče
Koncepce teorie 4 • Výsledkem řízení je selfmanagement (sebeřízení), k němu potřebuje – znát sebe a okolí, umět požádat o pomoc, umět reálně posoudit vlastní chování Deficit sebepéče • Nerovnováha mezi sebepéčí a požadavky, bývá spojený s nemocí
Ošetřovatelský systém Deficit sebepéče = důvod pro poskytnutí ošetřovatelské péče. Vlastní činnosti S = OŠE systém • Podpůrně-výchovný = tehdy, potřebuje-li podporu a učí se ošetřovat sám sebe • Částečně kompenzační = S a N spolu provádějí péči na určité úrovni, něco dělá N, něco S • Plně kompenzační = N není schopen sebepéče
Ošetřovatelské činnosti • S jejich výběrem pomáhá S znalost OŠE systému, dle rozsahu deficitu určuje vhodný OŠE systém a vhodné činnosti • Zaměřují se na 5 způsobů pomoci • • • • •
Zastoupení nebo jednání za N Usměrňování nebo vedení N Fyzická nebo psychická pomoc a podpora N Zajištění podpůrného prostředí pro rozvoj schopností N Edukace N
Grafické znázornění teorie SEBEPÉČE Požadavky: • Univerzální • Vývojové • Terapeutické cíle – metody – činnosti
DEFICIT SEBEPÉČE
Nevyrovnanost vztahů
péče o sebe + Schopnost sebepéče
OŠETŘOVATELSKÝ SYSTÉM
OŠETŘOVÁNÍ Komplex schopností pro ošetřování, aktivovaný deficitem sebepéče
Podpůrně - výchovný Částečně kompenzační • Celkově kompenzační • •
aktivity řízení
SCHOPNOST POSTARAT SE O SEBE Proč jednat. Jak se rozhodnout. Co udělat. – plánování
vyrovnanost vztahů
realizace – hodnocení
sebepéče
CÍL: Optimální bytí jednotlivce
