Hudební vysílání brněnského rozhlasu v letech

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy

Kateřina Kabourková

Hudební vysílání brněnského rozhlasu v letech 1945-1958

Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: Doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.

Brno 2006

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a archivních dokumentů.

Brno ……………….

…………………………. Kateřina Kabourková

2

Poděkování

Děkuji doc. PhDr. Mikuláši Bekovi, Ph.D., Ivaně Zuranové z pražského archivu, asistence ředitele brněnského rozhlasu Jarmile Růžičkové za věnovaný čas a ochotu. Svým rodičům děkuji za podporu během studia.

3

OBSAH

Seznam tabulek

5

Seznam grafů

6

Úvod

8

1. Politický vývoj 1945 – 1958

10

2. Nová situace v umělecké sféře

11

3. Rozhlas 1945-1958

16

3.1. Budovatelská léta

17

3.2. Rozhlas v počátcích totality

18

3.3. Padesátá totalitní léta. Vývoj po reorganizaci v roce 1952

21

3.4. Uvolnění po XX. Sjezdu KSSS

24

4. Kádrová politika v rozhlase

25

4.1.Poválečné čistky

25

4.2. Poúnorová kádrová politika KSČ

26

5. Budovatelské závazky rozhlasu

30

6. Cenzura

33

7. Institucionální základna pro hudbu

36

8. Hudba v rozhlase

37

8.1. Vážná hudba

38

8.2. Zábavná hudba

40

8.2.1. Masové písně

42

8.2.2. Jazz

44

8.2.3. Dechová hudba

47

8.3. Folklor

48

8.4. Hudební tělesa brněnského rozhlasu

50

8.4.1. Brněnský rozhlasový orchestr

50

8.4.2. Malý rozhlasový orchestr, BERO

52

8.4.3. BROLN

54

8.5. Hudební život v Brně

56

8.6. Hudební redakce

58

8.6.1. Hudební redakce Čs. rozhlasu

58

8.6.1.1. Budovatelská léta

58

8.6.1.2. Hudební redakce v počátcích totality

61 4

8.6.1.3. Hudební vysílání po reorganizaci roku 1952 8.6.2 Hudební redakce brněnské stanice

63 67


67

8.6.2.2.Brněnská hudební redakce v počátcích totality

84

8.6.2.3. Hudební vysílání po reorganizaci roku 1952 8.7. Hudební vysílání – duben a červenec

108 142

8.7.1. Dubnové hudební vysílání

142

8.7.2. Červencové hudební vysílání

145

Závěr

149

Resumé

151

Le resumé

153

Summary

155

Prameny a literatura

157

Přílohy

159

5

TABULKY Tab. č. 1 Tab. č. 2 Tab. č. 3 Tab. č. 4 Tab. č. 5 Tab. č. 6 Tab. č. 7 Tab. č. 8 Tab. č. 9 Tab. č. 10 Tab. č. 11 Tab. č. 12 Tab. č. 13 Tab. č. 14 Tab. č. 15 Tab. č. 16 Tab. č. 17 Tab. č. 18 Tab. č. 19 Tab. č. 20 Tab. č. 21 Tab. č. 22 Tab. č. 23 Tab. č. 24 Tab. č. 25 Tab. č. 26 Tab. č. 27 Tab. č. 28 Tab. č. 29 Tab. č. 30 Tab. č. 31

strana Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program Týdenní program

9.7 – 15.7.1945 22.4. – 28.4.1946 8.7. – 14.7. 1946 14.4. – 20.4. 1947 7.7. – 13.7. 1947 19.4 – 25.4. 1948 Brno I 19.4. – 25.4.1948 Brno II 12.7. – 18.7. 1948 Brno I 12.7. – 18.7. 1948 Brno II 18.4.– 24.4.1949 Brno I 18.4.– 24.4.1949 Brno II 11.7. – 17.7. 1949 Brno I 11.7.– 18.7.1949 Brno II 17.4. – 23.4. 1950 10.7. – 16.7. 1950 23.4 – 29.4.1951 9.7. – 15.7. 1951 21.4. – 27.4.1952 14.7. – 20.7. 1952 20.4. – 26.4. 1953 13.7. – 19.7. 1953 19.4 – 25.4.1954 12.7. – 18.7.1954 18.4.– 24.4.1955 11.7 – 17.7. 1955 16.4.– 22.4.1956 9.7.– 15.7.1956 15.4.– 21.4. 1957 8.7.– 14.7.1957 21.4.– 27.4.1958 7.7.– 13.7.1958

68 72 73 78 79 85 86 87 88 91 91 93 94 97 98 103 104 108 109 113 114 117 118 121 123 127 128 132 133 137 138

6

GRAFY Graf č. 1 Graf č. 2 Graf č. 3 Graf č. 4 Graf č. 5 Graf č. 6 Graf č. 7 Graf č. 8 Graf č. 9 Graf č. 10 Graf č. 11 Graf č. 12 Graf č. 13 Graf č. 14 Graf č. 15 Graf č. 16 Graf č. 17 Graf č. 18 Graf č. 19 Graf č. 20 Graf č. 21 Graf č. 22 Graf č. 23 Graf č. 24 Graf č. 25 Graf č. 26 Graf č. 27 Graf č. 28 Graf č. 29 Graf č. 30 Graf č. 31 Graf č. 32 Graf č. 33 Graf č. 34 Graf č. 35 Graf č. 36 Graf č. 37 Graf č. 38 Graf č. 39

strana Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Hudební vysílání Počet minut hudby Lehká hudba Populární hudba Vážná hudba Folklor Hudební vysílání Počet minut hudby Lehká hudba Populární hudba Vážná hudba Folklor

9.7 – 15.7.1945 22.4. – 28.4.1946 8.7. – 14.7. 1946 14.4. – 20.4. 1947 7.7. – 13.7. 1947 19.4 – 25.4. 1948 12.7. – 18.7. 1948 18.4.– 24.4.1949 11.7. – 17.7. 1949 17.4. – 23.4. 1950 10.7. – 16.7. 1950 23.4 – 29.4.1951 9.7. – 15.7. 1951 21.4. – 27.4.1952 14.7. – 20.7. 1952 20.4. – 26.4. 1953 13.7. – 19.7. 1953 19.4 – 25.4.1954 12.7. – 18.7.1954 18.4.– 24.4.1955 11.7 – 17.7. 1955 16.4.– 22.4.1956 9.7.– 15.7.1956 15.4.– 21.4. 1957 8.7.– 14.7.1957 21.4.– 27.4.1958 7.7.– 13.7.1958 3. týden v dubnu 3. týden v dubnu 3. týden v dubnu 3. týden v dubnu 3. týden v dubnu 3. týden v dubnu 2. týden v červenci 2. týden v červenci 2. týden v červenci 2. týden v červenci 2. týden v červenci 2. týden v červenci

71 75 75 82 82 89 89 95 95 101 101 106 106 111 111 115 115 120 120 125 125 130 130 135 135 140 140 142 142 143 143 144 144 145 145 146 146 147 148

7

Úvod

Předkládaná práce se zabývá podobou hudebního vysílání brněnské stanice Československého rozhlasu v letech 1945-1958. Sledovaná léta byla dobou velkých společenských změn, poválečné nadšení vystřídal nástup nového autoritářského režimu, který se různými způsoby snažil působit na všechny složky veřejného i soukromého života. Rozhlas byl tím nejvlivnějším prostředkem masové komunikace a tedy i nejúčinnějším prostředkem působení na lid. V tomto období byly prosazovány normy dle sovětského vzoru, které směřovaly k jednoznačnosti. Přesto se v rozhlasové historii těchto let najdou jedinci a pořady, které svou individuálností tyto koncepce narušují. První část své práce jsem se tedy zaměřila na přiblížení politických aspektů doby a na jejich dopad na podobu rozhlasového vysílání. Další kapitoly pak rozebírají různé způsoby, kterými režim působil na rozhlasové pracovníky a umělce a nepřímo tak ovlivňoval konečnou podobu vysílání. Po obecném popsání situace v kultuře, postavení umělců a seznámení s obecnými dějinami rozhlasu tohoto období, se tedy v dalších kapitolách zaměřím na kádrovou politiku, existenci budovatelských závazků či problematiku cenzury. Dané jevy budou doloženy konkrétními případy z brněnské stanice. Od sedmé kapitoly se už práce zaměří na situaci v hudbě, celá osmá kapitola je věnována konkrétně hudbě v rozhlase. Nejprve popíšu podobu vysílání vážné hudby obecně i v brněnském vysílání. Kapitola o lehké hudbě, která následuje, je rozdělena do podkapitol, které rozebírají ty nejmarkantnější podkategorie lehké hudby tohoto období – masovou píseň, jazz a dechovku. Z toho důvodu, že brněnská stanice byla vždy charakteristická svým folklorním zaměřením, jsem problematice folkloru věnovala zvláštní kapitolu. Hudebním tělesům brněnského rozhlasu je věnována následující část práce. Po ní rozeberu práci ústřední hudební redakce a krajské redakce v Brně. Pro přiblížení podoby hudebního vysílání jsem práci doplnila programem dvou týdnů každého roku, na základě čehož jsem následovně vytvořila grafy ukazující percentuelní zastoupení jednotlivých druhů hudby rozdělené podle dobové nomenklatury na hudbu vážnou, populární, lehkou a z ní vyčleněný folklor. V poslední kapitole jsou pak jednotlivé žánry nazírány z pohledu celých třinácti let. 8

Hlavními materiály, se kterými jsem pracovala, jsou archivní dokumenty do roku 1949, padesátá léta už byla v tomto směru problematická, jelikož různé interní materiály, záznamy z každoročních konferencí byly skartovány. V těchto letech byly pak jediným mým zdrojem informací dobové časopisy Náš rozhlas, později Československý rozhlas a televize. V první části práce jsem si dopomáhala různou sekundární literaturou.

9

1/ Politický vývoj 1945 – 1958

Základem politické moci se stala tzv. Národní fronta Čechů a Slováků, do níž patřily

ty politické subjekty, které se zasloužily o osvobození. Svou činnost tak

obnovily jen čtyři strany české: Komunistická strana Československa (KSČ), Československá strana sociálnědemokratická ( ČSSD), Československá strana národněsocialistická (ČSNS), Československá strana lidová a jedna slovenská Komunistická strana Slovenska (KSS). K nim se ještě připojila Demokratická strana, která představovala v tomto politickém spektru jedinou nelevicově zaměřenou stranu. Ostatní pravicové strany byly obviněny z kolaborace a po válce zanikly. Nové mohly vznikat pouze se souhlasem Národní fronty, v čemž spočívá první omezení demokracie, protože to prakticky znemožňovalo existenci legální opozice. První představa o budoucí podobě státu je obsažena v programu nové československé vlády vyjádřeném 5. dubna 1945 v Košicích. Košický vládní program mimo jiné formuluje české a slovenské národní zájmy a

naznačuje změnu

v zahraničněpolitické orientaci státu. Prezident E. Beneš v tomto bodu zdůrazňoval význam orientace na západ, na druhou stranu, pod dojmem Mnichova, doplňoval tuto koncepci

o

spojenectví

se

Sovětským

svazem.

Československo

tak

mělo

v mezinárodním kontextu představovat „most mezi Západem a Východem“. Nakonec ale Západ rezignoval na svůj vliv na země střední Evropy, které tím pádem přešly do sovětské mocenské sféry. Postupně pak docházelo ke stavu faktické podřízenosti Československa Sovětskému svazu. Přechod k mírovému životu začíná obnovou státní správy, obnovou výroby v továrnách a osidlováním půdy v pohraničí zabrané vysídleným německým rolníkům. Začíná období znárodňování.1 Podle vládního programu měly do národních správ přejít jen majetky zkonfiskované Němcům, Maďarům, zrádcům a kolaborantům. Znárodnění klíčových průmyslových i finančních podniků a přírodních zdrojů byl požadavek především odborů. K nim se časem přidávala KSČ podporovaná veřejností, až bylo nakonec 25. října 1945 znárodnění legalizováno prezidentskými dekrety E. Beneše.

1

celkem tyto majetkové přesuny zasahují 2 119 podniků, 61% všech zaměstnanců v podniku a 75% kapacity průmyslové výroby tehdejšího Československa. In: Harna, Josef: Dějiny českých zení II. Praha, Fortuna, 1998, s. 208.

10

Volby v roce 1946 potvrdily převahu komunistů.2 Ti tohoto výsledku využili a hned po převzetí moci začali pomocí propagandy ještě více rozšiřovat svůj vliv s cílem dosáhnout monopolu moci. Na léta 1947 – 1948 je vyhlášen dvouletý plán hospodářské obnovy. Ten měl vytvořit výchozí základnu pro předpokládaný další vývoj národního hospodářství. Důraz byl kladen na rozvoj průmyslu. O faktické podřízenosti

Československa

Sovětskému svazu svědčí i naše, na přímý Stalinův nátlak, odmítnutí hospodářské pomoci a nepřijetí Marshalova plánu. Již od začátku roku 1948 byla politická situace neudržitelná. Neustávající spory mezi stranami se týkaly zemědělské politiky, školského zákona, otázek znárodňování, situace v Bezpečnosti,… Krize vyvrcholila demisí podanou dvanácti nekomunistickými ministry 20. února 1948. Tím ale komunisté získali ve vládě většinu a byli připraveni uskutečnit mocenský převrat s využitím ústavních principů. V té době

už KSČ

v podstatě ovládala bezpečnostní složky státu, odbory, měla dobře organizovanou stranickou základnu, ti nejhorlivější členové pak v závodech vytvářeli ozbrojené stranické oddíly, Lidové milice. 21. února se na Staroměstském náměstí konala manifestace, kde se ukázalo, že si komunisté na svou stranu získali většinu společnosti. Prezident Beneš podlehl soustředěnému nátlaku 25. února a přijal demisi. Tím začíná nové období Československé republiky, vláda jedné strany. Prezidentem republiky se stává Klement Gottwald, předsedou vlády Antonín Zápotocký. Hned po převratu nastává doba čistek.3 Proti nekomunistickým stranám jsou namířeny masové persekuce, roku 1952 začínají perzekuční zásahy proti duchovním a věřícím. Proti vzrůstajícím pochybnostem o správnosti této politické linie reaguje strana zinscenovanými politickými procesy, které měly oponenty zastrašit. O vině a trestu nerozhodovaly nezávislé soudy, ale politická moc4. Na mezinárodní pozici se upevňuje podřízenecký vztah Sovětskému svazu. Na klíčová místa politického života jsou povoláváni sovětští poradci, Vzniká Rada vzájemné hospodářské pomoci, vytvářejí se přímé politické kontakty mezi KSČ a

2

KSČ/KSS – 37,94 %, ČSNS – 18, 29 %, ČSL – 15, 64 %, DS – 14, 07 %, ČSSD – 12, 75 %. In: Harna, Josef: Dějiny českých zení II. Praha, Fortuna, 1998. s. 210. 3 Z řídících funkcí ve státním aparátu je odstraněno přibližně 200 tisíc lidí, 11 000 úředníků státní správy, 3 000 příslušníků Bezpečnosti, 20 % armádních důstojníků,…je propuštěno 4 000 dělníků, kteří se nezúčastnili generální stávky In: Harna, Josef: Dějiny českých zemí II. Praha, Fortuna, 1998. s. 217-218. 4 První procesy byly namířeny proti účastníkům demonstrací proti režimu, v roce 1949 začaly procesy proti důstojníkům československé armády, následovaly soudy s funkcionáři nekomunistických stran, i s vysokými komunistickými funkcionáři obviněnými z protistátního spiknutí,…

11

vedením sovětské komunistické strany. Na samostatnou politiku tak zbývá jen minimální prostor. Roku 1949 je vyhlášen první pětiletý hospodářský plán a je přijat zákon o jednotných zemědělských družstvech, čímž dochází ke kolektivizaci zemědělství. Do roku 1953 byl pěstován systém kultu osobnosti. V Sovětském svazu byl předmětem kultu J. V. Stalin, u nás se předmětem kultu stal dlouholetý vůdce strany Klement Gottwald. Smrt obou roku 1953 znamenala změnu v dalším vývoji obou států. Doznívají politické procesy, strana se snaží ukázat „ v lepším světle“ a zmírnit napětí ve společnosti. K tomu jí má dopomoci řada masových akcí, kterých je organizátorem. K těm patří masové oslavy 1. máje, oslavy různých výročí, roku 1955 tyto snahy vrcholí 1. ročníkem celostátní spartakiády. Opravdovou krizi režim poznává po XX. Sjezdu KSSS v únoru 1956, kde jsou odhaleny Stalinovy zločiny. Kritické hlasy, které v důsledku tohoto odhalení sílí, jsou ale brzy umlčeny. Dochází k další vlně čistek, a to i ve vlastních řadách i když ne v takové míře jako na začátku dekády. Přesto se ale režim nedokáže vymanit z vlekoucí se krize, která vyvrcholí v šedesátých letech pokusem o reformu.

12

2/ Nová situace v umělecké sféře

Pro další podobu rozhlasu bylo rozhodující, jakým směrem se bude dál ubírat česká kultura a umění.

Funkce umění byla po roce 1948 především výchovná a

propagandistická. Umělci měli splňovat požadavek na pozitivně naladěné dílo, vyjadřující víru v lepší, socialistickou budoucnost. Optimismus až utopismus byly pro tuto dobu typické Toto pojetí navazovalo na proslov A. A. Ždanova, který ve své koncepci rozvinul názory, které už vyjádřil Lenin ve své stati Stranická organizace a stranická literatura. Jako

závaznou normu pro české umělce ho vyhlásil ministr

informací Václav Kopecký na sjezdu KSČ roku 1949. Ždanovská pravidla tak začala být aplikována na české podmínky a historii. Pro všeobecnou srozumitelnost a přístupnost lidu nemělo jít o složité formy. Pro Československo tak oficiálně začalo období socialistického realismu, který se tak stal závaznou estetickou normou. Vágnost tohoto termínu umožňovala četné zásahy státu do výsledné podoby díla. Nesrozumitelnost a nejasný program tohoto termínu kritizoval mimo jiné Karel Teute či Václav Černý. Bedřich Václavek zase kritizoval přílišné lpění umělců na ideologii. Ten také definoval socialistický realismus jako koncepci, která: „je přesvědčena o tom, že vývoj společnosti spěje nutně k socialismu a že umělec, který to vidí, má býti aktivní součástí tohoto procesu, který uspišuje“.5 Václav Kopecký

představil na XI. sjezdu KSČ tuto tezi: „Metoda

socialistického realismu znamená: realisticky umělecky tvořiti v duchu socialistickém“.6 Tlak nové normy vytěsňoval vše, co ní nesouhlasilo nebo nekorespondovalo, což zasáhlo do přirozené kontinuity umění. Vytváření této normy se opíralo o určitý vzor, kterým se později pro veřejnost stal titul národní umělec. Michal Bauer ve své knize Ideologie a paměti vidí jako znaky této metody: „zájem o přítomnost, mimetický charakter umění, umění se politizuje, stává se součástí ideologie a jako takové má formovat vědomí člověka k ideologii marxismu-leninismu. Umění neexistuje samo o sobě, jeho primární funkcí není funkce estetická a nemá prvotně působit esteticky, nýbrž je to funkce formativní nebo sociální“.7

5

Václavek, Bedřich: Tvorba a společnost IV. Praha, 1961, s. 241. In: Petišková, Tereza: Československý socialistický realismus 1948-1958. Praha 2002, s. 18. 6 Kopecký Václav: Vedeni nepřemožitelným učením marxismu-leninismu vybudujeme socialismus v naší vlasti. Referát na IX. řádném sjezdu Komunistické strany Československa v Praze dne 28. května 1949. Praha, ÚV KSČ 1949, s. 41. In: Bauer, Michael: Ideologie a paměti. H a H, 2003, s. 26 7 Bauer, Michael: Ideologie a paměti. H a H, 2003, s. 28

13

Novou situaci v kultuře nastínil ministr Kopecký v březnu 1946 na VIII. sjezdu KSČ, kdy byla kultuře přiřčena úloha především „sloužit“. Na to reagovali umělci založením Kulturního svazu, který požadoval svobodu umělecké tvorby. Proti němu stál svaz, podporující Kopeckého ideologickou vizi, Kulturní obec. O další směřování české kultury se nakonec zasloužila 25. února 1948 dnes známá výzva Kupředu, zpátky ni krok, jejíž myšlenky byly víceméně ztvrzeny Klementem Gottwaldem, Zdeňkem Nejedlým a Ladislavem Stolkem v dubnu 1948 na Sjezdu národní kultury. Tím prakticky vymizel prostor pro prezentování jiného než státem schváleného umění. K tzv. znárodnění kultury došlo 24. 3. 1949, kdy Národní shromáždění schválilo zákon o vydávání knih, hudebnin a jiných neperiodických publikací. Na starost to dostalo ministerstvo informací a osvěty.

Umění bylo pod dohledem cenzorů, kteří

hudební a kulturní programy hlídali jak z hlediska textu tak obsahu. Dosah pro českou kulturu měly i poúnorové čistky ve vzdělání, kdy bylo propuštěno 500 docentů a profesorů a z vysokých škol vyloučeno 18 % studentů. Umění bylo i součástí propagandistických masových akcí, které režim pořádal při příležitosti nových svátků a upevňoval tím svou ideologickou základnu. Každá akce měla pevně daný scénář, do akce se zapojovali jak aktéři, tak veřejnost. Její součást tvořila monumentální výtvarná výzdoba, alegorické vozy a hudba, převážně společný zpěv budovatelských písní, které se před akcí hromadně cvičily. Tyto akce vyvrcholily roku 1955 1. Celostátní spartakiádou.

Propagační charakter byl brzy přiřčen i

Pražskému jaru, jehož záštitu přebíraly různé závody. Na druhou stranu bylo Pražské jaro jednou z mála příležitostí, kdy mohli posluchači slyšet i umělce ze zemí : „kde stále vládnul kapitál“.8 Dalším z kroků, které se měly podílet na přetváření vědomí lidí, bylo upřednostňování určitých umělců. Nejedlý za umělce hodné následování považoval především spisovatele Máchu, Němcovou, Jiráska, v hudbě Smetanu. Tito umělci byli silně propagováni a často také zneužíváni k politickým účelům. Dalším prostředkem byla organizace mnoha uměleckých soutěží. Strana tak chtěla dosáhnout kontroly i nad volným časem lidí a formovat ho pro své účely. Všechny soutěže zpracovávaly témata související s budováním socialismu, autoři byli obměněni honoráři a otisknutím textu v tisku či prezentací skladby v rozhlase.

V literatuře to byla například masová akce

Pracující do literatury, v rozhlase Kniha, která se mi líbila, soutěže o nové

8

Náš rozhlas, 15. 6. 1953, č. 25.

14

budovatelské písně, soutěže humoru a satiry,…Strana zde nejenom hledala nové talenty, ale vedla lidi k prezentaci svého nadšení z režimu. Jedním z nejčastějších témat se stalo hornictví, do akce byli zapojovány i děti, viz akce Čs. rozhlasu o nové pohádkové hry z roku 1949.

15

3/Rozhlas 1945-1958

3.1. Budovatelská léta

Po válce byl vedením rozhlasu pověřen prof. O Matoušek, který jmenoval Zdeňka Morávka ředitelem pražského vysílání, Mirko Očadlíka ředitelem programu, F. K. Zemana šéfredaktorem zpravodajství, Karla Remeše správním ředitelem a Ladislava Janíka ředitelem techniky. Rozhlas byl podřízen ministerstvu informací, které řídil Václav Kopecký, konkrétně pak jeho čtvrtému odboru, v jehož čele stál Ivan Olbracht, později dr. Miroslav Burian. Spravován byl jednatelským sborem, ve kterém působil generální ředitel Československého rozhlasu Bohuslav Laštovička, který vystřídal prof. O. Matouška po třech týdnech ve funkci, sekční šéf IV. oddělení ministerstva informací9 Václav Patzak a správní ředitel Československého rozhlasu JUDr. Karel Remeš. Hned po osvobození byla v souladu s XV. článkem Košického vládního výboru zahájena očista rozhlasu a vznikla funkce generálního ředitelství, která měla zajistit lepší koordinaci mezi ministerstvem informací a rozhlasovou společností. Bezprostředně po válce se rozhlas musel nejprve vypořádat s

úkolem

informovat a spoluorganizovat veřejný život. Vysílaly se důležité zprávy a výzvy různých spolků, pátrání po pohřešovaných osobách, ale i výzvy rodinné. Rozhlas byl de facto: „jedinou spojkou v republice, kterou měla vláda s veřejností, jediný instrument, který mohl dodat informace místním, okresním národním výborům, prostě všem složkám občanským, které potřebovaly být ihned vydatně informovány“.10 Jako první se rozhlas spolupodílel na repatriační a osidlovací akci. Vysílal se pravidelný pořad Služba budovatelské práci , který organizoval kampaně osidlování, nábor pracovních sil, dobročinné sbírky a různé sociálně podpůrné akce. Rozhlas se v prvních letech své poválečné existence bránil veřejné politické konfrontaci. „Až přímo úzkostlivě jsme dbali na to, aby náš program neměl ráz stranicko-politický…Český rozhlas tak uskutečňoval směrnici, aby byl rozhlasem vládním, rozhlasem národní fronty Čechů a Slováků“.11

9

měl pravomoc v oblasti programové, právní, organizační a technické z referátu J. Patzaka (Programové problémy rozhlasu. Programové porady Československého rozhlasu v Gräfenbergu ve dnech 10. -13. července 1946. Čs. rozhlas, Praha 1946, str. 135). 11 referát B. Laštovičky (Programové problémy rozhlasu. Programové porady Československého rozhlasu v Gräfenbergu ve dnech 10. -13. července 1946. Čs. rozhlas, Praha 1946, str. 29-30).

10

16

Roku 1946 byla Založena mezinárodní organizace OIR12, jehož místopředsedou se stal správní ředitel Československého rozhlasu Karel Remeš. Na první programové konferenci 22. 1. 1946 v Praze se jako nejdůležitější úkol ustanovilo odfašizování a odgermanizování veřejného života, upevnění vztahů k Sovětskému svazu a slovanským národům a poskytování rozsáhlé pomoci dílu vlády Národní fronty. Další konference v Gräfenbergu

se už zaměřovala konkrétněji na program. Byl vytvořen koncept

zapojení se do podpory dvouletého plánu. Největším tématem byla otázka lidovosti a zlidovění rozhlasu, předmětem zájmu dramaturgů by měli být nejširší vrstvy lidové, hledá se tzv. „nový typ budovatelského československého člověka“.13 V roce 1947 se rozhlas zapojuje do podpory dvouletého budovatelského plánu. Stále zřetelněji se projevuje jeho tendence ke stranickosti. Tento trend, rozhlas jako nositel idejí KSČ, byl ještě umocňován rostoucí kádrovou politikou KSČ, jehož členové postupně obsazovali všechny důležité posty v rozhlase. Pro brněnský rozhlas představovala velkou ztrátu smrt Antonína Slavíka. Ten byl za svou práci pro odbojovou organizaci Obrana národa nacisty 14. prosince 1939 zatčen a 27. října 1942 popraven. Po jeho zatčení vedl stanici Karel Vetterl až ho v březnu 1942 vystřídal Němec Emil Stephan, jenž přesto dokázal Brno ochránit od dalších ztrát, několik zaměstnanců dokázal ochránit od totálního nasazení. První poválečná slova si mohli posluchači v Brně poslechnout 10. května ve 12. 00 hodin. Pronesl je hlasatel Karel Majer, který také rozhlas v prvních dnech vedl. 19. června byl ředitelem studia jmenován ing. František Konečný a programovým ředitelem dr. Ladislav Pulkrábek. Od 21. září 1947 mělo Brno dvě vysílací stanice – Brno I a Brno II. Dvě třetiny programu brněnské stanice byly přebírány oběma stanicemi pražskými.

12

Organisation Internationale de Radiodifusion Projev B. Laštovičky (In: Programové problémy rozhlasu. Programové porady Československého rozhlasu v Gräfenbergu ve dnech 10. -13. července 1946. Čs. rozhlas, Praha 1946, str. 19). 13

17

3.2. Rozhlas v počátcích totality . Při únorových událostech pracoval rozhlas naplno ve službách KSČ. Do éteru byly vypuštěny jen stanoviska jedné strany, zprávy přicházely přímo z ÚV KSČ, posluchači byli informováni jen o akcích této strany. Za vše mluví slova, kterými ministr informací V. Kopecký poděkoval delegaci sestavené z předsedy akčního výboru K. Stahla, generálního ředitele B. Laštovičky a vedoucího rozhlasového odboru ministerstva informací dr. M. Burian. Děkoval za to, že rozhlas: „sehrál tak vynikající záslužnou úlohu v únorových dnech 1948, … Čsl. rozhlas se může právem pyšniti, že má svou významnou zásluhu na vytvoření předpokladů pro šťastný přechod do nového života, ozářeného symboly socialismu…“14 28.dubna byl vydán zákon č. 137 o zestátnění rozhlasu, kterýmž se ustanovuje státní podnik Československý rozhlas, spojující v sobě Český a Slovenský rozhlas. V čele nového Československého rozhlasu střídá B. Laštovičku K. Stahl. Ten ve svém projevu z 27. 12. definuje typ posluchače, se kterým by měl rozhlas navázat nejužší kontakt a komu by měl rozhlas přizpůsobit svůj program: „ten, na kterého pětiletka klade největší nároky – dělník, rolník,…15“. Proto se rozhlas rozhodl vytvořit síť stálých spolupracovníků v továrnách a obcích a sledovat ohlas vysílání. Rozhlas vstoupil do služeb pětiletky, jako svůj hlavní úkol vidí napomáhat plnění hospodářského plánů, šířit učení marxismu-leninismu, školení zaměstnanců a jejich ideologické orientování a utvrzení. Začíná doba pravidelných politických školení pracovníků a přes politické pořady i posluchačů. To ale brzy vede k výraznému úbytku posluchačů již přesycených propagandou, což přinutí vedení k novému pojetí politickovýchovné tendence. Na posluchače se začíná působit spíše v rekreativních částech, viz budovatelské písně či tehdejší divadelní hry. Organizačně rozhlas navazuje na strukturu vytvořenou ještě ve třicátých letech – hudební oddělení, slovesné oddělení, reportážní oddělení, školský rozhlas, přibývá odbor zvláštních úkolů, později přejmenovaný na Službu budovatelské práci. V roce 1948 rozhlas ale slaví také 25 let od svého založení. Nejvýznamnějším bodem oslav byla mezinárodní výstava rozhlasu MEVRO. Na výstavišti Radiotrh bylo vybudováno studio, které pod vedením Josefa Koláře fungovalo jako samostatná stanice. Vysílání probíhalo za přímé účasti obecenstva ve studiu, a to účasti nikoli jen 14 15

I. celostátní konference Čsl. Rozhlasu, 12. - 16. 1 1949. In: Náš rozhlas, 30. 1. 1949. Náš rozhlas, 2. 1. 1949.

18

pasivní, ale i aktivní. Obecenstvo se přímo zúčastňovalo různých soutěží, pomocí pohyblivého mikrofonu kladlo dotazy k jednotlivým besedám,… O popularitě celé akce svědčí fakt, že vysílání programu MEVRa zvýšilo poslechovost o 300%. Pořady „ve stylu MEVRA“ byly pro velkou oblibu připravovány až do roku 1950. V roce 1949 dochází k rozdělení OIR. Většina západních států vystoupila a jeho centrum se v následujícím roce stěhuje z Bruselu do Prahy Václav Kopecký na konferenci ve dnech 12.- 15. 1. 1949 představil jako hlavní úkol rozhlasu být přímým orgánem lidu a hlasatelem státní politiky, být k dispozici prezidentovi, předsedovi vlády, ústředním orgánům vlády a lidové správy.16 V říjnu podepsal ředitel Stahl smlouvu se sovětským rozhlasem, čímž stoupl podíl sovětské tematiky ve vysílání. Ve třetím čtvrtletí 1950, ze kterého statistické oddělení Čs. rozhlasu vydalo statistické přehledy, můžeme sledovat vlastní program brněnské stanice rozdělený podle národnosti autorů:17 V hudebním oddělení jsou na prvních místech: •

Češi - 13 096 minut

•

Francouzi – 1 145 minut

•

Rusové – 1 108 minut

V e slovesném oddělení: •


•

Rusové – 303 minut

•

Angličané – 88 minut

Zábavní a smíšené oddělení: •

Češi – 867 minut

•


Ostatní oddělení: •


•


Ve vzdělávacím oddělení brněnského rozhlasu bylo tématu SSSR věnováno 47 vysílacích minut (následuje Anglie a Irsko – 18 minut, Francie – 12 minut ).

16 17

Kapitoly z dějin čs. rozhlasu V. Čs. rozhlas, Praha 1966 Statistické přehledy III. Čtvrtletí 1950, sestavilo statistické oddělení Čs. rozhlasu v Praze

19

Od 15. 3. 1950 se snižuje počet použitelných vln, Brnu zůstává jedna stanice. Mělník, Plzeň, České Budějovice a Ostrava se spojují v okruh M, který má být charakteristický vysíláním lehké, líbivé, veselé muziky. K Modrému okruhu (Praha, Brno, Mělník, Jihlava) přibývá Rudý okruh (Plzeň, Č. Budějovice, Ostrava, Karlovy Vary). Od 4. února 1952 se pak program dosud vysílaný stanicí Praha zařazuje na vysílání nového vysílače Československo a dosavadní vysílač Prahy se připojuje k Čs. okruhům M a R. Brněnský rozhlas se koncem roku 1949 se stěhuje z Kounicovy ulice, z Husova sboru a z Nové radnice, kde byla do té doby rozmístěna studia, do budovy v Beethovenově ulici, kterou dostal k užívání. Od roku 1949 se v brněnském vysílání začínají objevovat pořady nově vzniklé stanice v Olomouci.

18

Roku 1950 Brno v rámci reorganizace vln ztrácí jednu stanici,

Brno II dodává své pořady do okruhů M a R podle jejich zaměření. Okruh M zásobuje především lehčí, líbivou hudbou, na okruhu R jsou především přenosy Brněnského rozhlasového orchestru. Přesto snížení počtu stanic znamená logicky pro Brno redukci její produkce. V roce 1949 do vedení stanice nastupuje Bohumil Pavlinec, který je ovšem roku 1951 odvolán v souvislosti s Šlingovou aférou a na jeho místo nastupuje J. V. Pleva.

18

otevřena 9. 1. 1949

20

3.3. Padesátá totalitní léta. Vývoj po reorganizaci v roce 1952.

Vzhledem k politickému vývoji vzrůstá potřeba

propagandy. Rozhlas proto

povolává sovětské poradce, v následku čehož dochází k reorganizaci Československého rozhlasu, při níž vzniká systém hlavních redakcí na místo dřívějších oddělení a odborů. Do čela byl postaven Československý rozhlasový výbor, domácí programové složky přešly na čtyři specializované hlavní redakce: politické vysílání, literárně-dramatické vysílání, hudební vysílání, vysílání pro děti a mládež. Samostatnou složku ve vysílání, která nebyla podřízena rozhlasovému vedení, představoval Armádní rozhlas. Vysílá se pod jednotným názvem Praha – národní okruh. Touto reorganizací se Čs. rozhlas připodobňuje sovětskému vzoru, což má za důsledek omezení svébytnosti rozhlasových forem. Podle Václava Kopeckého, který je 17. června jmenován předsedou Československého rozhlasového výboru, který je pověřen vedením Československého rozhlasu, by nová organizace paradoxně měla: „rušit dosavadní izolovanost jednotlivých oddělení, dávat předpoklady k důslednému plánování programu, zajišťovat dodržování osobní svobody.“19 Vysílání je přehlceno projevy státníků, přibylo sovětské tematiky v publicistice i uměleckých pořadech. Rozhlas čím dál tím víc ztrácí své posluchače. Tento posun se dá vypozorovat i časopise Náš rozhlas, který už kromě programu zanedbává rozhlasovou tematiku a celý svůj zbylý prostor ponechává propagaci režimu. Z obavy před válečným konfliktem se začal zřizovat rozhlas po drátě. 8. července 1952 vychází v Rudém právu článek reagující na reorganizaci Čs. rozhlasu, ve kterém se chválilo především šíření písní sovětských i nově se rodících písní zemí lidové demokracie, rozšíření děl československých a sovětských klasiků, kritizovalo se nedostatečné spojení s masami posluchačů, nedostatek bojového ducha a bolševické stranickosti, což se mělo projevit v nepohotovém potírání nepřátelské ideologie. Jako vzor hodný následování je dáván sovětský rozhlas. Propagace SSSR zabírá v programu stále větší prostor, v pořadu pro školy se nacvičují písně se sovětskou tématikou, např. Píseň o sovětské zemi, jejichž texty vycházejí v časopise Náš rozhlas. Od listopadu podíl sovětského vysílání dále stoupá díky pořadům Přehled zpráv

19

Náš rozhlas, 20. 6. 1952

21

sovětského tisku, Novinky kulturního života SSSR, … Od 15. září 1953 je denně na obou okruzích k slyšení půlhodinka Hovoří Moskva. Roku 1953 začínají pravidelné družby pracovníků, výkonných umělců, skladatelů, což jde ruku v ruce s

neustále stoupajícím procentem programu, které

dodává přímo sovětský rozhlas. „Je samozřejmé a je dokonce podmínkou, že hlavním cílem, kam se obracejí naše oči, je rozhlas Sovětského svazu….Nejen zkušenosti, nejen příklady a vzory, ale přímo pořady samy jsou nám k dispozici“.20 7. května 1953 je navíc podepsána československo-čínská rozhlasová dohoda, přislibující výměnu programových materiálů obou zemí a tento krok je brzy následován i revizí smlouvy s Polskem.

2. září 1953 je nakonec podepsán dodatkový protokol o

rozšíření vzájemné výměny rozhlasových pořadů se SSSR. Od 15. září se tak z ruské produkce přibírá ještě pořad Hovoří Moskva, každou neděli Týden v Sovětském svazu a jednou týdně stanice Moskva vysílá hudbu na přání československých posluchačů. Čs. rozhlas se na oplátku zavázal tvořit programy v ruské řeči, kde bude informovat o politické situaci u nás. Po smrti J. V. Stalina a K. Gottwalda roku 1953 se režim dostává do období krize. Ta se nevyhnula ani rozhlasu. Neustálé státnické projevy, monotematičnost vysílání způsobila odklon posluchačů k zahraničním stanicím. Rozhlas na to reaguje několika reformami,

rezignuje na vysílání dlouhých projevů z různých sjezdů,

dramaturgové jsou pověřeni hledáním nových forem. Ústředním ředitelem se stal Josef Brabec.Vláda zřídila ministerstvo kultury a zrušila ministerstvo informací spolu s Československým rozhlasovým výborem. Roku 1954 je znovuzavedena funkce generálního ředitele. Rozhlas se tak po řadě změn v institucionálním postavení vrací k situaci ze začátku padesátých let. Rozhlas působí jako samostatná rozpočtová organizace ministerstva kultury. Do čela rozhlasu je jmenován bývalý tajemník ÚV KSČ František Nečásek. Národní okruh Praha se přejmenovává na Praha I, Československo na Praha II a přibývá třetí program Čs. rozhlasu – Praha III – vysílání po drátě. Od 5. dubna dochází k dalším programovým změnám, tvoří se více pořadů pro vesnici - odpovědi na dotazy rolníků, estrádní pořady a hudba podle přání.

20

Projev Dr. Rejmana. In: Náš rozhlas, 4. května 1953.

22

Roku 1955 se vysílají reportáže z 1. celostátní spartakiády. V souvislosti s ní jsou do rozhlasu povoláni někteří pracovníci, kteří byli rozhlas nuceni opustit, jako J. Cincibus či dr. Josef Kolář. Reorganizace zasáhla i činnost krajských studií a vedla k větší centralizaci: „Krajským studiím bylo uloženo, aby šířily ústřední program, plnily programové úkoly přidělené jim jednotlivými hlavními redakcemi a vysílaly v určité jim době krajový program, zaměřený k podpoře budovatelského úsilí kraje.21“ V následujícím roce se brněnská stanice musí potýkat s personálními změnami na postu ředitele. J. V. Plevu střídá ve vedení krátce Richard Blažek, pak Vladimír Simanov a dr. Vladimír Kovářík. 1. 5. 1954 je nakonec jmenován ředitelem brněnské stanice dr. Josef Burjanek

21

Miroslav Vrabec, náměstek předsedy Čs. výboru pro rozhlas a televizi, 17. června 1958. (Protokol Celostátní konference pracovníků Čs. rozhlasu a televize 20.-21. 1. 1958. ČSVRT, Praha 1958, s. 131)

23

3.4. Uvolnění po XX. Sjezdu KSSS

Reformátorské snahy reagující na odhalení zločinů komunismu se odrážejí i v rozhlase. Přesto, že rozhlas nereaguje tak otevřeně jak dobový tisk (Rovnost, Nová svoboda, Literární noviny), změna politického klima je zde přece jen citelná. V důsledku rostoucího počtu hlasů kritizujících závislost Československa na Sovětském Svazu se 7. května 1956 ruší vysílání sovětské hymny, která do té doby měla své místo vedle té československé každý den po skončení vysílání.22 Reforma rozhlasu ale nebyla iniciována zevnitř, byla nařízena ÚV KSČ, ten z obavy ztráty posluchačů, kteří požadují větší liberálnost, žádá rozhlas, aby své vysílání zpestřil. Dochází k uvolnění centralismu v rozhlase. Regionální stanice dostávají prostor celých večerních bloků od 20.00 hod, ve kterých prezentovaly kulturní život svého kraje Z inovačních snah vzniká roku 1957 nová redakce Aktualit a zajímavostí. Rozhlas se znovu vrací k formátu původních rozhlasových her, na které jsou i vypsány soutěže. Rozhlas se pomalu dostává jak z ideologické tak z mezinárodní izolace. Do rozhlasu se dostávají nová, do té doby zapovězená témata, znovu zde získávají prostor lidé, kteří byli dříve pro vysílání ideologicky nepohodlní. Jako první ze socialistických zemí se zapojuje do činnosti Mezinárodní rozhlasové university – URI. Ve stejném roce vyšlo vládní nařízení č. 62 o reorganizaci rozhlasu a televize. 29. listopadu je zřízen Československý výbor pro rozhlas a televizi.

22

SÚA-A ÚV KSČ, fond 02/2, str. 100, arch. J. 117. Schůze PB 2. května 1956, bod 6 – Zrušení vysílání hymny SSSR po vysílání programu Čs. rozhlasu, In: Ješutová, Eva: Od mikrofonu k posluchačům. Praha, Český rozhlas 2003, s. 285

24

4/ Kádrová politika v rozhlase

4.1.Poválečné čistky

Hned po ukončení války následují personální čistky. Je ustanoven „Očistný výbor Československého rozhlasu.“

Jednalo se o šest tříčlenných komisí, které

vyšetřovaly přibližně 60 zaměstnanců podezřelých z kolaborace. Mezi nejtěžší případy patřil Alois Kříž, autor pronacistických propagandistických komentářů, Bohumil Jaroš, šéf hlasatelů v protektorátním rozhlase nebo Josef Ohlušil, autor proněmeckých skečů. Mezi obžalobami ale najdeme i ta, která dnes chápeme jako sporná či nejasná . Můžeme jmenovat případ šéfa hudebního odboru K. B. Jiráka, který po té, co byl obviněn členy symfonického orchestru, kteří se zasloužili i o odchod dirigenta Velkého rozhlasového orchestru Otakara Paříka, opouští roku 1947 rozhlas a následně i Československo. Opomenula se tak důležitá Jirákova role, a to posilování českého vlastenectví prostřednictvím české hudby. Mirko Očadlík se ve článku, kterým se Jiráka snažil očistit, zmiňuje až o 90% české hudby.23 Do roku 1947 také nemohly být zařazeny do vysílání nahrávky dirigenta Václava Talicha. Samozřejmě ani Brněnské stanici se udavačství během okupace a následné čistky nevyhnuly. Všichni zaměstnanci museli do 10. 2. 1946 odevzdat vyplněný dotazník, který „za účelem konečného provedení očisty veřejného života podle dekretu prezidenta republiky“ vydala závodní rada. V archivu brněnského rozhlasu jsem poté našla následující obvinění: První se logicky týká člena NSDAP Štěpána, který měl za války funkci informovat gestapo o aktivitách např. Bakaly, Chaloupeckého, Vodseďálka či Zmekové; další se týká administrativního pracovníka Šembery, který měl kontrolovat a donášet gestapu přítomnost či absence různých osob v rozhlase. Mnoho z takto kompromitovaných osob ale v rozhlase nadále zůstávali, je to příklad pracovníka archivu Maryšky, který měl udat svého kolegu Nevorala, a přesto na svém místě zůstal a povýšil. Ostatní archiváři proto protestovali a

požadovali jeho veřejné přiznání a

přemístění do jiné stanice, nakonec byl vydán výše zmíněné instituci.24 23

Ješutová, Eva: Od Mikrofonu k posluchačům, Praha 2003, str. 188-190 Zde bych chtěla zdůraznit, že v předcházejících řádcích nepíši o vině či nevině oněch osob. Použila jsem to spíše jako konkrétní ukázku a doklad poměrů v poválečném brněnském rozhlase a z několika málo nalezených spisů v archivu samozřejmě nemůžu jednotlivé případy správně rekonstruovat. 24

25

4.2. Poúnorová kádrová politika KSČ

„Kádrový posudek byl spis s údaji o názorech a ideologických odchylkách občanů. Byl pořizován kádrovými pracovníky z oddělení zvláštních úkolů nebo jiných podobně nazvaných oddělení které měl povinně každý podnik“.25 Komunisté si význam kádrové politiky pro umožnění kontinuity politické linie strany vždy uvědomovali. Obsazování funkcí podle kádrové politiky KSČ zajišťovalo fungování, stabilitu a existenci režimu. Rozlišujeme kádrovou politiku předúnorovou, víceméně neoficiální, ale o nic méně závažnou, neboť právě ona dopomohla k vítězství KSČ, a poúnorovou, kterou již strana neskrývá, a ke které se plně hlásí. Ladislav Kopřiva, tajemník Ústředního kádrového výboru ÚV KSČ, sám prohlásil, že výběr, výchova, povyšování a přemísťování kádrů, tedy kádrová politika jsou tou „ nejzodpovědnější stranickou prací.26“ Podle obsahu dělíme kádrovou politiku na pozitivní (dosazování vlastních kádrů) a negativní (odstraňování nepřátelských kádrů). Podle metody práce ji pak můžeme rozdělit na pasivní (schvalování kádrů) a aktivní (tvorba nových kádrů).27 Typickým příkladem předúnorové pozitivní kádrové politiky je osoba Zdeňka Nováka, jednoho z čelných představitelů únorových událostí. V poválečném období

byla ještě každá pozitivní či negativní diskriminace

v rozhlase odmítána, rozhlas se snažil být všenárodní institucí, viz slova B. Laštovičky z roku 1946: „V československém rozhlase se v uplynulém roce přísně dbalo toho, aby nikomu nevzešla z jeho politické orientace škoda, avšak také ne prospěch. Politická příslušnost ke kterékoliv straně národní fronty jak u našich pracovníků interních, tak u našich pracovníků externích, je pokládána za jejich soukromou záležitost, za jejich výsostné právo…Prohlašuji, že i nadále zůstává každému pracovníku Čs. rozhlasu nedotknutelné právo, aby se organizoval politicky v té straně národní fronty, která se mu nejlépe zamlouvá“.28 O rok později již tato slova neplatila, což bylo na mnoha místech, mimo jiné i v parlamentu, kritizováno. Ministr informací Kopecký tato nařčení odmítal, ke své obhajobě uváděl jmenování několika účastníků zahraničního odboje ve službách 25

http://cs.wikipedia.org Referát L. Kopřivy na celostátní pracovní konferenci krajských kádrových tajemníků KSČ konané 19. 1. 1949. SÚA, fond 100/1, sv. 199, a.j. 1267. In: Pavka, Marek: Kádry rozhodují vše! Kádrová politika KSČ z hlediska teorie elit, Brno 2003 27 Pavka, Marek: Kádry rozhodují vše! Kádrová politika KSČ z hlediska teorie elit, Brno 2003, str. 27 28 Referát B. Laštovičky (Programové problémy rozhlasu. Programové porady Československého rozhlasu v Gräfenbergu ve dnech 10. -13. července 1946. Čs. rozhlas, Praha 1946, str. 28 ). 26

26

rozhlasu, čímž chtěl docílit zdání nezávislosti. Přesto díky postupnému dosazování vhodných kádrů na nejvyšší posty během tří poválečných let se rozhlas roku 1948 plně postavil na stranu KSČ a díky své moci tak dopomohl komunistickému puči.29 Rozhlas poté musela opustit řada kvalitních pracovníků, jiní byli sesazeni na méně důležitá místa a na jejich posty nastoupili sice režimu věrní ale mnohdy málo kvalifikovaní pracovníci. O tom, že si komunisté plně uvědomovali politický význam rozhlasu, svědčí i fakt, že Generální ředitel Československého rozhlasu musel projít tou nejtěžší prověrkou předsednictva ústředního výboru, ředitelé krajských vysílání pak museli uspět v prověrce Sekretariátu ústředního výboru.30

Prověrky řídily akční výbory, k

prověřování významnějších osobností vysílal sekretariát ÚV KSČ do rozhlasu dr. Štefana Raise. Čistka v roce 1948 byla rozsáhlá. Místní akční výbory Národní fronty ihned začínají ve svém obvodu pořizovat seznamy osob státně nespolehlivých. Probíhají masové výpovědi, kdy jsou zkušení pracovníci nahrazeni revolučněji naladěnými, i když často méně zkušenými příznivci režimu.

Strana se tak snažila získat absolutní

kontrolu ve vlastní straně, veškerém hospodářském řízení, kulturních institucích a společenských zřízeních. Jako kritéria pro setrvání v pracovní pozici, dosazení do ní , či její odejmutí se sledovala především politická věrnost, kladný poměr k režimu a třídní příslušnost a původ.31 Postupem času se k nepohodlné skupině přidali lidé nábožensky založení a v rozhlase se k tomu ještě připočítávali lidé tzv. nespolehliví, tak aby se do vysílání nedostal žádný nevhodný komentář. V českém rozhlase zasáhla poúnorová negativní kádrová politika nejprve sympatizanty či příslušníky jiných politických stran. Jmenujme například šéfa programového ústředí JUDr. Zdeňka Morávka, hlasatele Z. Mančala, S. Kozáka, redaktory M. Midlocha či V. J. Linharta. V roce 1950 pak rozhlas opouští např. F. K. Zeman, hudební skladatel K. Slavický, zakladatel MEVRA J. Kolář, M. Očadlík odchází přednášet na vysokou školu.

29

Musíme si uvědomit, že v této době byl rozhlas tím nejvlivnějším prostředkem masové komunikace. Počet posluchačů byl vyšší než počet čtenářů denního tisku. Počet koncesionářů v roce 1945 byl 1 083 208, roku 1948 už to byl dvojnásobek – 2 068 575; r. 1950 – 2 421 469, r. 1955 – 2 839 276, r. 1957 – 3 150 426; in Archiv Brněnského rozhlasu, D 11/d 30 1950, 30. březen, Praha – Rozšířený kádrový pořádek ústředních a krajských orgánů KSČ z 30. 1. 1949 a určení nejdůležitějších průmyslových podniků. Přísně tajné. In: Kaplan, Karel: Kádrová nomenklatura KSČ 1948 – 1956. Ústav pro soudobé dějiny ve spolupráci se Státním Ústředním archivem, Praha 1992, str. 17 – 19. 31 Kaplan, Karel: Kádrová nomenklatura KSČ 1948 – 1956. Ústav pro soudobé dějiny ve spolupráci se Státním Ústředním archivem, Praha 1992, str. 7

27

Do kádrových záležitostí zasáhla i Ústřední dělnická škola Československého rozhlasu, která začala výuku 6. 1. 1951 v Bílých Poličanech. Výuka trvala deset měsíců a po jejím skončení nastoupili absolventi do rozhlasu, často i na vedoucí místa v rubrikách i redakcích. Zkušení pracovníci tak byli nahrazováni většinou méně zkušenými a často velmi mladými komunisty.32 I v

brněnském rozhlase byla provedena celá řada změn. V souvislosti

s Šlingovou aférou byl z pozice ředitele brněnské stanice odvolán Miloš Pavlinec a na jeho místo nastoupil Prahou jmenovaný J. V. Pleva. Po odchodu ředitele Plevy roku 1952 zodpovídal za vedení Čs. Rozhlasu v Brně jeho zástupce Richard Blažek. Avšak z kádrových důvodů ze strany manželky byl odvolán. Prozatímním vedením byl pak prověřen vedoucí redaktor pro děti a mládež Vladimír Simanov. 1.1. 1953 byl vedením Čsl. Rozhlasu v Praze schválen Viktor Kupka, zároveň vedoucí kádrového oddělení. Ten se posléze stává i ředitelem stanice, po něm působí ještě Vladimír Kovařík, který součastně působil i v Praze, až do 1. 5. 1954, kdy na místo ředitele definitivně nastupuje dr. Josef Burjanek . V roce 1956 byli propuštěni členové orchestru Štěpánek a Kale a v roce 1958 musel do předčasného důchodu odejít z programového oddělení dr. Pulkrábek, z politických důvodů byly propuštěni p. Boriová a p. Husáková. Tato kádrová prověrka nedopadla nikterak příznivě ani pro dirigenta BERO Hertla, kdy bylo rozhlasu navrhnuto: „ Výhledově se snažit vyřešit otázku stálého vedoucího tohoto orchestru.“33 Rozhodujícím kritériem byla stranická příslušnost, problémem náboženské smýšlení V brněnském archivu jsem našla výsledky prověrky některých oddělení z let 1953, 1956 a 1958. Konečnou zprávu těchto prověrek bychom mohli víceméně rozdělit na dvě části. V první se rozebírají profily všech pracovníků jednotlivých oddělení rozhlasu, tzv. „Odborná a politická připravenost pracovníků redakcí“. V ní kádrový pracovník informoval nejen o dosaženém školním vzdělání,

funkci ve straně,

zdravotním stavu, ale i o soukromém životě prověřované osoby i jejích rodinných příslušníků,

zaznamenává povahové vlastnosti (čestný, přímý, veselý, zvýšená

nervozita,…) a v neposlední řadě informuje o případné příslušnosti k některé církvi. Pokud pracovník jedním z těchto posudků neprošel, bylo doporučeno daného 32

V roce 1958 mělo 71% tvůrčích programových pracovníků méně než deset let zkušeností, v politické redakci číslo dosáhlo 93 % a z nich bylo 72% mladších 35 let; Nečásek, František: Zahajovací slovo. In: Protokol celostátní konference pracovníků Čs. rozhlasu a televize 20.-21.1. 1958. ČSVRT, Praha 1958, s. 46. 33 Kádrové posudky z roku 1958. Archiv brněnského rozhlasu, nezařazené.

28

pracovníka sledovat a dbát na „zlepšení“ daného stavu, pokud byl důvod závažnější, byl propuštěn. Veškerá přijetí nových pracovníků nebo přesuny v redakcích a v odděleních jsou vyřizovány po dohodě se ZV ROH, pokud se týká kádrových přesunů na vedoucích místech, jsou prováděny se souhlasem ZV KSČ a OV KSČ. . Druhá část kádrového posudku se týkala stanice jako celku, hodnotil se výsledek prověrky a složení personálu. Tak jsme se mohli například dozvědět, že v roce 1958 měla stanice 261 pracovníků, z toho 81 žen, 148 osob bylo dělnického původu, 9 rolnického, 82 pracovníků byli členy KSČ. Zajímavé je také sledovat politický vývoj pracovníků v tomto sledovaném období. Jako příklad uvádím politické přesuny v Redakci pro děti a mládež, která je v archivu nejobsáhlejší. Politická příslušnost: do roku 1945 - 1 sociální demokrat, po roce 1945 - 2 sociální demokraté, 1 národní socialista, 16 členů KSČ, po roce 1948 – 25 členů KSČ, 1 bezpartijní. V tomto oddělení se také dochovaly podrobné informace o původu a vzdělání zaměstnanců: z 26 redaktorů je původu: dělnického 6, úřednického 8, státní zaměstnanci 8, maloburžoazní původ 3, buržoazní původ 2 (1 otec stavitel,1 otec drogista). Školní vzdělání: I. stupeň 0, II. stupeň 14, III. stupeň 12. Politická školení: do půl roku 23, nad půl roku 1 pracovník.34 Dalším podnícením pro lepší práci viděly odbory v různých vyznamenáních, řádech, které se rozdávaly při různých výročích či při dni rozhlasu. 35

34

D 12, Brno 25. listopadu 1958 6. květen 1949 byly například při příležitosti oslav dne rozhlasu vyznamenaní za Brno ing. František Konečný, Alois Matuška, Leoš Weigl, Anděla Zemková

35

29

5/ Budovatelské závazky rozhlasu

Rozhlas byl jedním z hlavních popoháněčů budovatelského úsilí. Kromě pořadů podněcujících budovatelské aktivity u posluchačů, se svými závazky zapojují i pracovníci rozhlasu. Budovatelské závazky byly vyhlašovány v závodním časopise Znělka. Ten pod heslem „Budujeme socialismus“ vycházel každý měsíc a jedním z jeho hlavních posláních bylo „zadávání závazků k všeodborovému sjezdu a kontrola jejich plnění“. Závazky se prováděly ve volném čase zaměstnanců bez nároků na honorář. Vycházely z poválečné atmosféry, nadšení, snahy znovu navázat na předválečný stav. Zaměstnanci těmito dobrovolnými aktivitami de facto dovytvářeli funkci rozhlasu, tedy sloužit a pomáhat obyvatelstvu a vládě při návratu života do normálních kolejí. Pravidelně byl podle nich i sestavován žebříček nejlepších brigádníků. Po roce 1948 bylo budování státu jedním z oficiálních hesel KSČ a v padesátých letech bychom už u jednotlivých „dobrovolných“ závazků mohli zvažovat jejich dobrovolnost. 6. 4. 1949, při příležitosti oslavy Dne Čs. rozhlasu, se zaměstnanci zavázali, že každý z nich odpracuje nejméně 10 hodin na dobrovolných brigádách, celkem 12000 hodin. Mezi nejčastější závazky patřily kulturní brigády, zájezdy umělců do továren a na vesnice, pořádání pracovních soutěží, ale také například závazek vycvičit 2 zaměstnance rozhlasu na traktoristy. V padesátých letech se pak setkáváme i se závazky natolik absurdními, jako je slib přečíst dostatek knih či slib přemýšlet o obsahu proběhlé schůze. Do následující části jsem vybrala ta, která se nějakým způsobem dotýkala aktivit hudební redakce či jednotlivých zaměstnanců. •

organizace kulturní brigády malého rozhlasového orchestru na severní

Moravu (Kanyza, Kroupa, Řeháková)36 •

inventura notového archivu ve volném čase archivářů37

•

„soudruh Křenovský se zavazuje, že bude provádět všechny zvukové

hudební režie za chybějícího zvukového režiséra mimo služební dobu a bezplatně, jak již delší dobu činí“38 •

29. 11. 1949 - dar k narozeninám

Stalina – týden vzorné práce a

důsledného šetření v Brněnském rozhlase39 36

Znělka, prosinec 1949, č. 5 Znělka, prosinec 1949, č. 5 38 Znělka, prosinec 1949, č. 5 37

30

•

dr. Burjanek se spolu s brněnským hudebním sdružením zavazuje

pracovat propagačně k získání posluchačů pro vážnou hudbu tím, že budou podnikat zájezdy zejména do moravského pohraničí40 •

orchestrální zřízenec se vzdává jakýchkoliv nároků na přesčasy41

•

S. Cupák, hudební referent si jako závazek určuje badatelskou cestu za

lidovou písní na Jihlavsko a do „kraje dudáků“. Pro tuto socialistickou brigádu se pokusí získat i dr. Antoše Frolku42 •

symfonický orchestr se zavázal absolvovat jednou měsíčně kulturní

brigádu při závažných politických událostech43 •

pravidelné brigády na státním statku v Podřanech44

Na počest 1. máje 1952: •

odstranění přesčasových hodin v celém hudebním oddělení

•

organizační i

programové zajištění čtyř koncertních podniků, které

orchestry uspořádají pro ÚNV v měsíci květnu jako kulturní a rekreační doplněk akce „Občané budují své město“ •

vzorné provedení akce pěti koncertů pod názvem „ Hudba pokroku a

•

2 kulturní brigády SOBR a BERO v květnu při akci „Občané budují

míru“.45

své město“ •

hudební referent Slabý si jako závazek určuje pozici vedoucího závodní

hudby Dopravního Podniku Města Brna46 •

kulturní brigády Malého rozhlasového orchestru – například 27. -29.

října do Kolštejna, Žulové a Šilperka47 •

9. května 1953 - koncert orchestrů SOBR a BERO pro Koreu, výtěžek,

32000 Kč, byl věnován na podporu boje korejského lidu, v programu se objevil Beethoven, Čajkovský, Smetana48

39

Znělka, prosinec 1949, č. 5 Znělka 1950, č. 1 41 Znělka, 1950, č.3 42 Znělka, 1950, č.3 43 Znělka, 1951, č. 8 44 Znělka, 1952, č.3 45 Znělka, 1952, č. 3 46 Znělka, 1952, č.3 47 Znělka, 1952, č.3 48 Znělka, 1953, č.5 40

31

Do života rozhlasu také zasáhla soutěž závodní organizace KSČ, organizovaná také jako jedna součást budovatelského úsilí. Do ní

například

i soutěž uvnitř

jednotlivých oddělení o nejlepšího pracovníka, v hudebním oddělení se soutěží v: I) V tvorbě programu – hodnocena: - lidovost a ideovost programu - invence - provedení textové stránky hudebních pořadů II)

V administrativním vybavení programu – hodnoceno:

- určování honorářů - jasné a přesné vybavení programových návrhů - dodržení finančního plánu - úprava pracoviště a vybavení pracovními pomůckami III)

Ve výrobě a organizaci – hodnoceno:

- včasné dodávání programů a změn výrobě, redakci a sekcí - vhodné obsazení sólisty a dirigenty - přesný provozní plán - včasná realizace provozního rozvrhu - iniciativa a pohotovost při řešení provozních a organizačních překážek Hudební režiséři navzájem soutěží v : - akustické kvalitě vysílaného pořadu - organizaci provozu ve studiu - administrativním vybavení pořadu Dirigenti soutěží v: - pracovní disciplíně při zkouškách a výrobě - v umělecké i technické úrovni provedených pořadů - v ladění - využití pracovního času - dodržení ohlášených minutáží - v přípravě před dirigováním Orchestry soutěží - 1)mezi skupinami - celková umělecká úroveň - ladění, souhra - soutěž skupiny o vyšší kvalitu - kázeň a spolupráce - 2)mezi jednotlivci: - umělecká úroveň - kázeň, spolupráce - příprava hraných skladeb před zkouškou - včasná docházka

32

6/ Cenzura

Ve sledovaném období umožňovala cenzura udržení politické nadvlády, zajišťovala politiku KSČ, fungovala jako prostředek ideologického a kulturního ovlivňování. Informace, které se dostávaly k řadovému občanovi, byly omezovány, upravovány, záměrně zkreslovány. Hned po osvobození byla cenzura zrušena. O její znovuzavedení paradoxně usilovaly nekomunistické strany, které tak chtěly dosáhnout určité regulace, protože ve skutečnosti cenzura v poválečných letech nevymizela, jen byla praktikována skrytě. 22. prosince 1947 byl tedy založen Kontrolní odbor, který kontroloval závadnost zpráv v těchto bodech49: •

dvouletý hospodářský program

•

štvaní proti slovanským národům

•

otázky zásobovací a vyživovací

•

základní linie naší vnitřní a zahraniční politiky

•

věci obrany státu.

V září 1948 se Kontrolní odbor mění na Kulturní radu, která má za úkol: „projednávat všechny zásadní otázky v oboru ideologie a kultury, výchovy strany a osvěty, legislativní opatření v oboru školství, tisku, rozhlasu…Projednává všechny kádrové otázky…obsazování významných pozic v ministerstvu školství a informací a všech vrcholných kulturních institucích“.50 Pokud si vezmeme tradiční schéma pro přenos hudby od autora k posluchači:

Autor + interpret ↔ schvalovací a dohlédací orgán ↔ zprostředkovatel ↔ posluchač,

je v této době charakteristické zvýšení významu dohlédacích, povolovacích a zprostředkovatelských mezičlánků, tedy přítomnost cenzury.

49

Obecná povaha těchto bodů a jejich široké vyznění pak umožňovaly provádět cenzurní zásahy de facto do každé zprávy, kritizující činnost vlády a ministrů. 50 SÚA, fond 02/1, schůze 20. 9. 1948. In: Kaplan, Karel: O cenzuře v Československu v letech 1945 – 1956. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1994, s. 12-13.

33

O denní cenzuru v rozhlase se staral tiskový odbor ÚV KSČ, který určoval obecné politické směrnice a kontroloval jejich dodržování. Za ideově politický obsah vysílání se zodpovídal vždy šéfredaktor.

Později byla zřízena funkce „vedoucího

ideově-uměleckého úseku“, která připadá J. Jiránkovi. Ten spolu s Z. Novákem „ředitelem zpravodajství a politických programů“ měli kontrolovat obsah vysílání. Brzy se k nim přidávají tzv. lektoři, kteří čtou připravované relace a upozorňují na různé nedostatky. S reorganizací roku 1952 všechny tyto funkce končí a odpovědnost přebírají hlavní redaktoři. Ve stejné době přestává být rozhlas tolerantní v náboženské otázce a ukončuje vysílání mší. 22. dubna 1953 je zavedena Státní cenzura – Hlavní správa tiskového dohledu HSTD.51 Do pořadu směl být zařazen jen pořad se schvalovacím razítkem pracovníka HSTD. Hlídalo se především, aby do vysílání nepronikla jakákoliv kritika režimu, nic, co by mohlo negativně ovlivnit veřejné mínění. Občanům republiky se měly dostat informace jen v takové míře a podobě, aby jejich ideologický vliv nebyl v rozporu s oficiální politikou. Rozhlasové pořady směly být vysílány jen pokud byly opatřeny cenzurním číslem. Jestliže jím cenzor pořad neoznačil, nesměl být puštěn do éteru. Porušení této zásady bylo trestné. „Přímé přenosy“ tak často byly vysílány zpožděně. Umožňoval to magnetofon se zpožděným vysíláním. Pokud kontrolní orgán uslyšel něco, co se nesmělo dostat do éteru, musel dát příkaz k odmlce a posluchači tak museli překlenout „technickou poruchu ve vysílání“. HSTD zpočátku posuzovala působnost rozhlasu a televize společně. V letech 1953-1956 tak museli cenzoři řešit dohromady 1 365 zásahů, z toho v oblasti státních a dalších tajností 390, v oblasti „obecného zájmu“ 953 a chybných, neoprávněných zásahů bylo 22. Za toto období také došlo k 21 , následně odhaleným, únikům.52 Od roku 1949 se proti zahraničním rozhlasům se vytváří rušící systém „radiobrany“. Je zastavena činnost zahraničních západních tiskových agentur.

51

Ta měla zajišťovat, aby: „nebyly jakýmkoliv způsobem a prostředkem zveřejňovány a šířeny údaje a skutečnosti, jež obsahují státní, hospodářské a služební tajemství ve smyslu zákonných ustanovení, nebo které obsahují skutečnosti, jež podle vládního usnesení ze dne 15. července 1952, vládního usnesení ze dne 4. března 1953 a podle dalších předpisů nesmějí být v obecném zájmu zveřejňovány ; zvyšovat ochranu státního tajemství a odpovědnost za jeho zachování a tím přispívat k obranyschopnosti a bezpečnosti naší republiky a její socialistické výstavby“. (SÚA, fond 19/7, a.j. 4.31, in: Kaplan Karel: O cenzuře v Československu v letech 1954-1956. Sešity Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, sv. 22, 1994, s. 112) . Roku 1955 se toto nařízení rozšiřuje na: „údaje a skutečnosti, které nesmějí být v obecném zájmu zveřejňovány“. O rok později strana tyto obecné zájmy definovala jako zájmy, které: „škodí a našemu státu a naší straně“. (Tomášek, Dušan: Pozor, cenzurováno. Praha, 1994, s. 10) 52 Tomášek, Dušan: Pozor, cenzurováno. Praha, 1994, s. 68)

34

Cenzura zasáhla i do existence vysílání z MEVRa. Přes velkou oblibu, které se tato akce těšila, muselo být vysílání zrušeno, protože se stále více uplatňovaly cenzurní zásahy, například v pořadu Co chcete vědět byly přímé telefonické dotazy posluchačů nahrazeny dotazy předem připravenými. V brněnském vysílání musela cenzura řešit slova lidových písní, ve kterých se často objevovaly duchovní motivy. Na podzim 1954 například upozornila poslankyně A. Hodinová-Spurná na nevhodná slova v písních z Brněnska v podání BROLNu – Pánbůh, Bože. Na tento popud odpovědělo vedení pražské hudební redakce slibem věnovat textům větší pozornost.53

53

AČRo, korespondence hudební redakce

35

7/ Institucionální základna pro hudbu

Po osvobození obnovil svou činnost Ochranný svaz autorského práva – OSA. Ten od roku 1953 odváděl část vybraných peněz Českému hudebnímu fondu, který díky nim mohl podporovat skladatele, výkonné umělce, hudební vědce a různé hudební organizace. Zrušeny byly po únoru i koncertní agentury. Právo zprostředkovávat hudební produkce tak od této doby náleželo centrální Hudební a artistické ústředně, od roku 1951 se přidalo Estrádní a koncertní jednatelství. Výkonní hudebníci se v roce 1945 sjednotili do Svazu českých výkonných hudebních umělců . Vnitřní organizace rozlišovala čtyři sekce: •

hudební umělci z povolání

•

lidoví hudebníci

•

hudební pedagogové

•

kapelníci.

Po roce 1948 byl svaz rozpuštěn, kapelnická činnost zrušena a ostatní sekce přešly do odborů. Syndikát českých skladatelů se v roce 1948 přihlásil k digramu komunistické strany. V následujícím roce se přeměnil na Svaz československých skladatelů. V oblasti zábavné hudby připouštěl svaz rovněž jen masové písně, estrádní a dechovou hudbu, až koncem padesátých let začínají debaty o nových, modernějších tanečních formách. Tento postoj se odrážel i v podobě svazového časopisu Hudební rozhledy, který vycházel od roku 1948. Soukromá nakladatelství byla zrušena a nahradila je Hudební matice, která brzy zanikla, a státní ediční podnik. Gramofonová deska a přehrávače byly stále lehčeji dostupné, problém však spočíval ve vydávaném repertoáru, který se musel řídit ideovými směrnicemi. Swingová hudba tak začala být vydávána až po uvolnění roku 1956.

36

8/ Hudba v rozhlase

Podle dobové rozhlasové terminologie se hudba v rozhlase dělí na tři kategorie:

Hudba vážná: vokální a instrumentální produkce – písně a písňové cykly, opery, oratoria, sbory, kantáty, mše, melodramy, symfonie, ouvertury, suity, koncerty, komorní tvorba apod. Hudba populární: skladby všeobecně známé, oblíbené a recepčně méně náročné: árie, scény a směsi z oper a baletů, instrumentální sóla, písně umělé populární i lidové interpretované umělci, výbory z písňových cyklů, stylizované tance, ansámblové skladby, popularizační pořady o hudbě provázené slovem, a to v podobě medailónků a portrétů skladatelů, hudebních interpretů ad., popularizační výklady skladeb, literárně hudební pásma, hudební reportáže apod. Hudba lehká: šansony, operety, árie, scény a směsi z operet, hudba taneční, zábavná, estrádní, salónní, revue a kabarety, jazz, dechovka , folklór a úpravy lidových písní apod.

V následujících kategoriích rozeberu podrobněji podobu hudebního vysílání v rámci těchto kategorií. Problematiku hudby populární jsem zařadila do kapitoly o vážné hudbě, neboť se především jedná o její popularizaci.

37

8.1. Vážná hudba

Zásadní roli ve způsobu prezentace klasické hudby v rozhlase hrála především zpočátku osobnost hudebního vědce a programového ředitele Mirka Očadlíka. Ten, protože neprokazoval dostatek revolučního ducha, k sobě hned roku 1948 dostává zástupce Zdeňka Nováka jako ředitele zpravodajství a politických programů a roku 1950 Jaroslava Jiránka jako vedoucího ideově uměleckého úseku pro hudební a literární obor. Hudební odbor vede hudební skladatel Karel Šrom, od roku 1951 pak prof. Jaroslav Zich. V té době se hudební redakce skládá ze čtyř oddělení: symfonické a komorní hudby, vokální a folklorní hudby, populární hudby a smíšených pořadů a zábavné hudby. Dalo by se říci, že tímto rokem končí pro klasickou hudbu první poválečné období, ne tak zřetelně zasažené socialistickými požadavky na umění. Tato doba je naplněna kvalitním repertoárem, který navazuje na předválečné období a klade důraz na národní tradice.

V programu se odrážela různá výročí, v roce 1949 se hrála

Foerseteova, Sukova a Smetanova díla. Smetana byl v programu hojně zastoupen ještě v počátku padesátých děl a to především zásluhou tehdejšího ministra školství Z. Nejedlého, který Smetanu propagoval. Smetanovo souborné dílo bylo provedeno v roce 1954, jež byl vyhlášen rokem české hudby. Od roku 1953 se v programu pravidelně objevují týdny, v jejichž programu převažuje hudba jednoho konkrétního spřáteleného státu(v roce 1953: 19.–26. 4. týden maďarské hudby, 22.–29.7 týden polské hudby, 7.– 14.10. týden německé hudby, 2.–22.11. deset dnů ruské a sovětské hudby , 23.–31.8 týden rumunské hudby, listopad – měsíc československo-sovětského přátelství ). Podíl sovětského vysílání ještě víc stoupá při takových příležitostech jako výročí osvobození Varšavy, úmrtí V. I. Lenina. V těchto dnech se tak do vysílání dostávají takové pořady jako Nejoblíbenější skladby J. V. Lenina, Ke dni sovětské armády, Výročí znárodnění,… Po Gräfenberské konferenci, při které byl vysloven požadavek na větší lidovost a nutnost popularizace klasické hudby, vzrůstá počet popularizačních pořadů na dané téma s odborným výkladem.

Zpočátku k nim vychází doprovodné texty v Našem

rozhlase, v padesátých letech už tam ale pro ně není místo, téměř všechny texty z té doby jsou propagací režimu. Brněnská stanice se na těchto pořadech podílí. Z jejích redakcí a studií pocházejí díly

následujících pořadů:

Oživená hudební minulost,

Skladatel týdne, Krása klasiků, Hudební besedy, Česká hudba jde světem,…

38

Rozhlas v produkci klasické hudby využíval svých kvalitních orchestrů. Po roce 1945 byl největším hudebním tělesem rozhlasu

Symfonický orchestr pražského

rozhlasu SOPR, který od roku 1947 vede Karel Ančerl, s 96 členy, dále Pražský rozhlasový orchestr s 51 členy, Ondříčkovo kvarteto ve složení Vincenc Zahradník, Richard Zika, Jaroslav Pekelský, Bedřich Jaroš a Pěvecký sbor se sedmdesáti členy. Své orchestry měla Plzeň, Ostrava, Bratislava, Košice, dva orchestry mělo Brno. Všechna tělesa dohromady měla 464 členů. V roce 1955 spravuje Čs. rozhlas osm stálých souborů: Symfonický orchestr pražského rozhlasu, Pražský rozhlasový orchestr, Symfonický orchestr brněnského rozhlasu, Brněnský estrádní rozhlasový orchestr, Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů, Plzeňský rozhlasový orchestr, Symfonický orchestr Čs. rozhlasu Bratislava, Pěvecký sbor Čs. rozhlasu. Kromě toho se pravidlem staly přenosy koncertů Pražského jara, vysílaly se koncerty České filharmonie, Slovenské filharmonie a po přeměně Symfonického orchestru brněnského rozhlasu na Státní filharmonii Brno se orchestr zavázal přispívat do vysílání alespoň jedním koncertem za čtrnáct dní. Časté bylo i hostování zahraničních souborů, převážně ze spřátelených zemí, a vzájemné hostování dirigentů. Brněnský rozhlasový orchestr, zásluhou jeho uměleckého ředitele Břetislava Bakaly, měl ve svém repertoáru často díla V. Nováka a L. Janáčka a díla soudobých moravských skladatelů. V roce 1948 a 1958 se také konaly dva velké Janáčkovy festivaly, na kterých se rozhlas dramaturgicky a organizačně spolupodílel. Situace se mění po reorganizaci Čs. rozhlasu. Vzrůstá podíl ruské hudby a počet koncertů s budovatelskou tématikou. Je skoro znemožněno vystupování umělců ze západu, což na druhou stranu vyrovnává časté hostování hudebníků ruských. Jaroslava Zicha střídá ve vedení hudební redakce Vladimír Musil, dohled nad hudebním vysíláním je svěřen Jiřímu Pauerovi. V této době celkově klesá podíl vážné hudby ve vysílání. To je přeplněno politicky motivovanými pořady, nezkracovanými projevy z různých konferencí a z hudební produkce je to převážně dechovka, lidová a budovatelská píseň a hudba zábavná.

V roce 1955 zabírá hudba celkově 62 %

vysílacího času. Místo ve vysílání si udržuje oblíbená opera, o což se zasloužila mimo jiné Anna Hostomská, její velká popularizátorka. V polovině padesátých let vysílal rozhlas jednou měsíčně devadesátiminutový sestřih opery a dvakrát měsíčně pořad Velikáni oper. Kromě toho byla opera jednou měsíčně zařazena do cyklu Nedělních divadelních večerů. Díky tomu se mohli posluchače seznámit s repertoárem evropských divadel. 39

8.2. Lehká hudba

Pro podobu zábavné hudby měl rozhodující vliv projev A. A. Ždanova, který se původně vztahoval na operní a symfonickou tvorbu.

Hudba jako významný

zprostředkovatel socialistické ideologie měla vycházet z domácí tradice, navazovat na lidovou píseň, odkaz domácích klasiků. Pokud k tomu přidáme požadavky na lidovost a srozumitelnost přednášené na Gräfenberské konferenci, docházíme k nejtypičtějším představitelům zábavné poúnorové hudby: masové písni, estrádní hudbě a různým folklórním adaptacím. Podle průzkumu oblíbenosti, provedeném roku 1947, měla největší úspěch hudba lidová:54 • tradiční populární hudba (dechová a lidová) - 63% kladných postojů • moderní populární hudba (swing, pop a vůbec hudba ovlivněná jazzem) – 16% kladných postojů • symfonická hudba (klasická) – 25% kladných postojů Pro srovnání, ve výzkumu prováděném roku 1963 se už odráží ideologické uvolnění v positivním vývoji jazzu: • tradiční populární hudba (dechová a lidová) - 55% kladných postojů • moderní populární hudba (swing, pop a vůbec hudba ovlivněná jazzem) – 68%

kladných postojů symfonická hudba (klasická) – 20% kladných postojů. Znatelné uvolnění a období hledání nových možností v zábavné hudbě přichází

až v roce 1956, kdy hlavní redakce hudebního vysílání pořádá seminář o taneční a jazzové hudbě, po kterém se v rozhlase začíná objevovat nová domácí písňová tvorba ( např. Suchý, Šlitr). Jazz je stále prezentován jako hudba utlačovaných amerických černochů. V tomto roce je hned založen pražský Kruh přátel jazzové a moderní taneční hudby. Začínají se nahrávat jazzové nahrávky Krautgartenova souboru. V rozhlasových studiích byla tehdy pro jazz příznivější situace než v Gramofonových závodech, který 54

Výzkum v roce 1947 byl prováděn slovními dotazy, v roce 1963 už prostřednictvím zvukového dotazníku. Souměřitelnost je tedy relativní. Přesto můžeme pozorovat, že se v nich ukazují některé očekávané tendence, tedy stabilní vrstva posluchačů vážné hudby a velký vzestup zájmu o moderní populární hudbu. In: Kotek, Josef: Dějiny české populární hudby a zpěvu (1918-1968). Academia, 1998, s. 201.

40

pro jazz hledal na trhu těžko uplatnění. Tento soubor byl tak zárodkem pozdějšího Tanečního orchestru Československého rozhlasu. Roku 1957 se rozhlas zúčastnil mezinárodní soutěže pořádané rozhlasem NDR o nejlepší šanson a taneční píseň. Národní kolo se vysílalo přímým přenosem z Lucerny. Začíná tak doba nové taneční hudby, která pro naše období končí založením orchestru, na kterém se podílel Karel Krautgartner. Tím rozhlas vstupuje do nové éry šedesátých let.

41

8.2.1. Masové písně

Masové písně můžeme charakterizovat: • tematicky - sepjetí s komunistickou ideologií, vlastenecky, revolučně motivované texty s cílem vzbudit v posluchačích pocit třídní sounáležitosti, oddanost představitelům socialismu a socialistického budování • interpretačně - propagandistické využití k hromadnému, kolektivně stmelujícímu zpěvu nebo agitačně uplatňovanému poslechu • hudebně - výrazná, jednoduchá, snadno zapamatovatelná melodie Hromadný zpěv měl svou tradici například už v sokolských, vlasteneckých a vojenských písních. K navázání na předválečnou tradici přispěla především soutěž nakladatelství Melantrich „S zpěvem na barikády práce“.55 Mohutný rozmach znamenalo ale až únorové komunistické vítězství. Masová píseň tak dostala dostatek prostoru v četných oslavách, manifestacích, schůzích. O dostatek nových písní se postaral především Svaz čs. skladatelů.

Autorsky

nejúspěšnější byli předseda svazu Václav Dobiáš, skladatel Jan Seidel a Josef Stanislav, který zároveň zastával funkci vedoucího teoretika a propagátora. V Brně se o produkci masové písně zasloužil především mládežnický soubor Radost, se kterým spolupracoval skladatel Ludvík Podéšť. Ten také svými díly zásoboval brněnský rozhlas. Rozhlas byl jednou z nejvýznamnějších institucí, která se snažila podporovat nejenom novou tvorbu, ale hledá i nové interprety. V březnu 1950 například iniciuje soutěž hledání nových talentů, kteří by se po reprodukční stránce věnovali taneční hudbě. Jako povinná skladba k přednesu byla jedna z Ježkových písní. Ten je rozhlasem velmi oblíben, při příležitosti oslav 1. máje roku 1952 probíhá v rozhlase nácvik Ježkovy písně Svět patři nám a dalších. Kromě prezentace v rádiu zahrnoval nácvik těchto písní časté vysílání v městských, místních rozhlasech, továrnách, texty byly otiskovány v časopisech a novinách.

55

soutěže se zúčastnili mimo jiné J.M. Burghauser, I. Hurník, O. Jeremiáš, K. B. Jirák, J. Kaláb. Nejvíc se prosadila Dobiášova píseň Do práce.

42

O rok později vypisuje Čs. rozhlas soutěž na nové skladby „čerpané námětově z prostředí současného pracovního a mírového úsilí a nového života, který budujeme56“. Autoři mají posílat své: • mládežnické písně • zemědělské písně • budovatelské písně • citové, lyrické, ne však sentimentální písně • taneční písně V soutěži se nakonec umístili např. Ludvík Podéšť (píseň Všichni jsme mladí), Jan Kapr (Kluci úderníci), Karel Reiner (Hej poslyšte). Druhá polovina padesátých let je dobou odlivu pozornosti od masové písně, kterému nezabrání ani stále se opakující soutěže podněcující novou tvorbu. První problémy nastávají s velkým množstvím písní, kde se oslavuje Stalin, postupně masové písně ztrácejí svou nejzákladnější vlastnost, přestávají být masovými. Po XX. sjezdu KSSS pak vyprazdňující se místo začínají vyplňovat nové žánry.

56

Náš rozhlas, 1951, č. 24

43

8.2.2. Jazz

Studovaná doba nebyla jazzu nakloněna. Vazby jazzu k západu a západní kultuře, pravicové smýšlení některých jazzmanů, rezervovanost vůči jazzu u naší kulturní levice, to vše přispělo k minimální snaze jazz nějakým způsobem uchopit, v našem případě, představovat ho a seznamovat s ním rozhlasové posluchače. Rozhlas tak vlastně kopíroval postoj Svazu československých skladatelů, pro které jazz jakoby zprvu neexistoval, nebo byl terčem zásadně negativní kritiky. Jazz a populární taneční hudba dostaly ve vysílání prostor de facto jen v poválečných letech. Ale i tehdy musel narážet na odpor hudebních dramaturgů a nakloněn mu nebyl ani tehdejší programový ředitel Mirko Očadlík, ten už v roce 1945 prohlásil: „ Náš rozhlas by jistě velmi rád vyhověl přání mladých a zařadil by jim beze všeho dobrý jazz, kdyby ovšem takový jazz existoval a byl u nás po ruce. Nesnáším muzikantské histriónství, které nemá vlastní invence a které pouze hraje úlohu jazzu, odkoukanou z gramofonu nebo z cizího rozhlasu. Zažil jsem už tolik proměn jazzové módy u reprezentantů našeho jazzu, tolik přelétavosti názorové a výrobní, že se nedám omámit ani heslem, ani tvrzením, že ten či onen jazz je ze všech jazzů nejjezzovější“57. Dr. Šrom na konferenci v Gräfenberku, kdy se jednalo o otázce lidovosti a hledaly se nové, lidu přístupnější formy hudebního vysílání, odsuzuje jazz tím, že ho poněkud absurdně dává do souvislosti s českou dechovkou: „Příležitost vytlačiti u nás

dechovku, jazz – po mém soudu – již

zmeškal….Lidovou hudbu u nás nenahradil. Na místě toho seděla u nás dechovka. Je tedy málo pravděpodobné, že by ji jazz ještě dnes nebo v budoucnosti nahradil, když ji byl dotud ovlivnil tak málo…Jazz vykazuje stejnou škálu přístupnosti jako hudby vážná. Lidu…se však podstatě nedotkl. Ať se to komu líbí nebo ne, cizina spatřuje v dechovce příznačný český lidový projev. Prostě to, čím je dnes Američanům a Angličanům jazz…58“ Jedním z mála propagátorských pořadů o jazzu byly Uggého rozhlasové relace Cesta jazzu a Jazz před půlnocí připravovaný z gramodesek. Tyto programové relace sestavované i ze snímků zahraničního původu měly pro jazzové fanoušky mimořádný význam, protože přímý styk se zahraničními soubory u nás prakticky až do roku 1946 neexistoval. Tyto relace tak byly jedinou možností, jak se širší okruh zájemců mohl

57

Kulturní politika 1945, č. 9 .Programové problémy rozhlasu. Programové porady Československého rozhlasu v Gräfenbergu ve dnech 10. -13. července 1946. Čs. rozhlas, Praha 1946, s. 151.

58

44

seznámit se světovým děním. Na přelomu 50. a 60. let navazuje na práci Uggého Miloš Bergl, který představoval zahraniční soubory a sólisty v pořadech cyklu Kdo hraje dnes. Tragický pro jazzovou hudbu nejenom v rozhlase se logicky stal rok 1948. Jazz měl přes své příbuzenské vztahy příliš blízko k tak zvanému americkému, západnímu, způsobu života, kosmopolitismu, buržoazní ideologii, imperialismu,…Toto pojetí znamenalo jeho rázné odmítnutí a jako jediná přijímaná forma se udržoval afroamerický černošský folklór. Jazz se stal neslučitelným s komunistickou ideologií a přidáme-li ždanovský požadavek zakotvení v domácí tradici, požadavek okamžité maximální srozumitelnosti, fakt, že jazz byl zásadně odmítán v SSSR, nepřekvapí potlačení jazzu a moderní taneční hudby, k čemuž dochází na začátku padesátých let. Shrnuto: „Jazz nevyhovuje potřebám života a doby“.59 Stačí prozkoumat hudební program brněnské stanice a porovnat zastoupení jazzové hudby a hudby dechové či lidové. Hned po osvobození, kdy se už i ještě mohl jazz hrát, měla stanice problém nalézt nějaký,

byť externí, soubor. Po

instrumentalistech tohoto typu byla velká poptávka a kavárny je byly schopny zaplatit lépe než rozhlas. Nakonec získal na konci roku 1946 brněnský rozhlas Sochorův taneční soubor, složený převážně z konservatoristů. V roce 1949 se ve večerních hodinách vysílaly dva ojedinělé jazzové pořady: Taneční melodie, které hraje taneční orchestr Mirka Foreta a Do taneční nálady, které hraje taneční orchestr Jožky Karena. Je to jeden z mála případů jedné z rolí rozhlasu v propagaci jazzové hudby, tedy dokumentace práce domácích jazzových souborů. Posluchači marně vyžadovali častější a pravidelnější spolupráci s orchestrem K. Vlacha. Ani vznik BERa k zvýšení jazzové produkce nepřispěl. K nejhranějším autorům v jeho počátku patřil Jaroslav Ježek a I. Dunajevský. Poté se soubor začal orientovat spíše k masové písni a napodobovat sovětskou estrádní hudbu. K mírnému uvolnění dochází v roce 1953, kdy se v rozhlase začíná pravidelně objevovat orchestr Karla Vlacha, F. Petr se svým orchestrem, orchestr L. Habarta, A. Jindry, V. Kučery, J. Venclů, L. Bezubka, V. Hrušky a dalších. V Brně hrál v padesátých letech významnou úlohu orchestr Gustava Broma. V květnu 1957 byl v založen brněnský Jazzový klub při Parku kultury a oddechu. Ze začátku stáli v jeho čele Mirko Foret, Milan Řežábek, Pavel Chmelař a Miroslav Juránek.

59

Dorážka, Lubomír: Československý jazz. Minulost a přítomnost. Praha, Supraphon, 1967, str. 96.

45

Jazz dostal svůj prostor i během výstavy MEVRO, kdy L. Čermák představil například Československý dixieland s pianistou Jiřím Šlitrem.

46

8.2.3. Dechová hudba

Poválečná atmosféra byla dechové hudbě více než nakloněna. Po nacistickém zákazu tanečních zábav a upírání shromažďovací svobody přichází doba oslav, čímž se zvyšuje poptávka po jak tanečních orchestrech, tak hudby, která by doplňovala programy různých shromáždění a schůzí. Počet dechových kapel tak rapidně stoupá. Až do roku 1948 existovala kapelnická živnost, po jejím zrušení dochází k reorganizaci, hráči přecházejí především do závodních odborářských klubů a nejvýznamnějšími orchestry se stávají velké orchestry působící v rámci závodních klubů, které mohli čerpat z bohatých rozpočtů. A je to nakonec dechovka, která v hudebním vysílání zabírá většinu vysílacího času věnovaného hudbě. Jen v roce 1949 se v programu brněnské stanice pravidelně opakují následující pořady: Vesele při práci, Veselé chvíle po práci, Besedujeme při dechovce, Dechovka vyhrává, Veselý ranní pozdrav, Pro dobrou náladu, Dechovka zve ku poslechu, Poledne s dechovkou,… Rozhlas představuje různé dechové soubory, které se na výrobě podílí, často jde o závodní kapely. V Brně se nejčastěji projevují: Dechová hudba posádkového velitelství v Brně, Dechová hudba zemského velitelství Sboru národní bezpečnosti v Brně, Dechová hudba dopravních podniků města Brna, Dechová hudba Vlastimila Antoše či Dechová hudba z Rusínova. Tyto amatérské soubory jsou u posluchačů velmi populární, o čemž svědčí i výzva vedoucího hudebního Čs. rozhlasu M. Klánského z roku 1952 k hledání dalších nových menších amatérských dechovek, nebo rozhlasem pořádané soutěže. Jedna z největších soutěží se například uskutečnila v roce 1958. Dechové orchestry v ní byly rozděleny do třech kategorií, přenosy z jednotlivých kol zabíraly značnou část vysílacího času. Vítězné orchestry jednotlivých kategorií nebyly posluchačům neznámý, v programu rozhlasu se objevovaly už po celá padesátá léta: •

dechové hudby složené z profesionálních hráčů (1. Dechový orchestr gramofonových závodů, 2. Dechový soubor Julia Fučíka, 3. Dechová hudba Václava Kauckého)

•

amatérské dechovky (1. Dechový soubor ZK Závodů vítězného února z Hradce Králové, 2. Dechová hudba ZK Svit Gottwaldov, 3. Dechový orchestr Amati)

•

malé dechovky (1. Antošova dechovka, 2. Staročeská dechovka z Plzně) 47

8.3. Folklor

Po osvobození se ještě zvyšuje vlna zájmu o lidové umění, což se odráží ve vzniku velkého počtu amatérských souborů. Rozhlas toho rád využívá, neboť lidové umění plně odpovídalo tehdejším ideologickým požadavkům. V prvním poválečném období tvoří lidová hudba součást redakce vokální a folklorní hudby, po reorganizaci vzniká samostatná redakce písní a lidové tvořivosti, kterou vedl prof. Albert Pek. O vysílání české, moravské a slovenské hudby se staraly Libuše Laštovková a Milena Souhradová, o zahraniční folklór Jana Merhautová. Redakce se snaží podněcovat lidovou kulturu, vysílají se nácviky lidových písní, ve svém programu ponechává prostor pro soubory lidové umělecké tvořivosti LTU. Od poloviny padesátých let jsou ve vysílání ke slyšení vzácné snímky českého a slovenského folkloru v pořadu Země zpívá. Převaha dramaturgie lidových pořadů připadá Brnu, kde také vzniká první profesionální soubor. Ostatní stanice spolupracují s amatérskými soubory. O propagaci české lidové písně se zasloužila Plzeň se svým pořadem Hrají a zpívají Plzeňáci, který připravoval dudák a folklorista Zdeněk Bláha, v Českých Budějovicích působil etnograf Lubomír Soukup. Nejúspěšnějším amatérským souborům nabízí brněnská stanice prostor ve svém vysílání a navazuje tak na předválečnou dobu, neboť folklór patřil už od počátku vysílání brněnské stanice k jedné z jejich specialit. Celé první poválečné období tedy pokrývá nezbytná spolupráce s externími soubory. Na své předválečné aktivity navázala muzika Slováckého kroužku z Břeclavi vedená cimbalistou Jaromírem Běhůnkem, Úlehlův národopisný sbor, studenti vysokých škol pod vedením Jaroslava Juráška hráli pod jménem Valašský kroužek . Kromě toho přispívá Brno k propagaci folklóru sledováním a nahráváním všech ročníků Strážnických slavností. První slavnosti mohli diváci slyšet v rozhlase 30. 6. 1946 díky Dr. Úlehlovy a Jiřímu Šťuchalovy. Vedle těchto osobností musíme jmenovat určitě cimbalistu a rozhlasového dramaturga Antoše Frolku, který v rozhlase působil už od třicátých let. Ten také v rozhlase vystupoval se svým poloprofesionálním souborem, ve kterém vystupovali členové Malého rozhlasového orchestru. Záznamy ze Strážnických slavností se vysílaly i po převratu - Pásmo Pod strážnickým nebem, Hore Strážniců chlapci zpívajů,…

48

Po roce 1948 se produkce folklórních pořadů ještě zvýšila, spolu s dechovou hudbou vyplňovala prostor pro zábavnou, nevážnou hudbu a hlavně splňovala požadavek lidovosti přednesený na konferenci v Gräfenbergu. V roce 1949 začíná rozhlas s nácvikem lidových písní. Vzniká pořad Zpěvem k srdci – nácvik národních písní s posluchači před mikrofonem, texty mohli posluchači nalézt v Našem rozhlase. Z ostatních folklórních pořadů po roce 1948 jmenujme Veselů notečků – pásmo podlužáckých písní, Slovácko tančí a zpívá, moravských krajů,

Ze Slovácka,

Moravské lidové písně,

Hudba

Z Valašska nebo Horňácká lidová píseň“. Na

sestavování těchto pásem se podíleli především Fanoš Mikulecký, Jaromír Běhůnek, Jaroslav Jurášek či Dr. Úlehla. Časté bylo hostování Slováckého a Valašského kroužku.

49

8.4. Hudební tělesa brněnského rozhlasu

8.4.1. Brněnský rozhlasový orchestr

Po osvobození tvořil základní umělecké těleso nejen na poli rozhlasu, ale i v městě Brně. Šéfem nadále zůstává Břetislav Bakala, dirigentem Jan Plichta, který je v roce 1951 vystřídán Otakarem Trhlíkem. Na abonentních koncertech se Bakala u dirigentského pultu střídal s Františkem Jílkem. K ostatním významným hostům v této éře patřili dirigenti Václav Neumann, Jiří Pinkas, Václav Kašlík, Josef Čech či operní pěvci Libuše Domanínská, Emílie Zachardová, Soňa Červená, Jindra Pokorná, Rudolf Ismus, Jaroslav Ulrych, Zdeněk Kroupa. Časté bylo hostování Břetislava Bakali v jiných orchestrech, nejvíce v SOPR. Roku 1951 se Brněnský rozhlasový orchestr přejmenovává na SOBR – Symfonický orchestr brněnského rozhlasu. Bakalovou zásluhou se orchestr zaměřuje mimo jiné i na časté uvádění Janáčka, Nováka a soudobých skladatelů vážné hudby. Pravidelnými pořady jsou velké večerní koncerty, které do začátku padesátých let mají své místo v programu alespoň jednou za týden, k tomu připočtěme časté kratší dopolední nebo odpolední koncerty a hudební spolupráce na popularizačních pořadech. Velké změny v repertoáru přicházejí na začátku padesátých let. Pravidelné koncerty dostávají nová jména Pravidelné koncerty pro pracující – Umělci pracujícím, Veřejný koncert pro dělníky, Koncert pro horníky a hornické učně a taky novou programovou skladbu. Hrají se díla spřátelených národů - Tance národů lidových demokracií, nové budovatelské skladby. Klasický novoroční koncert roku 1951, tentokrát věnovaný „Bohatýrům práce“ má například tento program: Novák – Píseň pracujících, Ludvík Podéšť – Píseň o Stalinovi, Dobiáš – kantáta – Buduj vlast, posílíš mír. Produkce takto koncipovaných pořadů se stále zvyšuje, na pravidelných Koncertech pro pracující brněnských závodů pak zaznívají například Vít Nejedlý – Vítězství bude naše, G. Krivinka – Za mír, Josef Sumbal – Hornická,… BRO se také začíná podílet na prezentaci folklóru – např. Pořad V lidovém tónu. Pravidelným pořadem jsou jeho Populární koncerty. Prvního ledna 1956 se rozhlasový orchestr spojuje se Symfonickým orchestrem brněnského kraje a vzniká nové těleso Státní filharmonie Brno hrající pod taktovkou Břetislava Bakaly. Zdeněk Cupák a Čeněk Gardavský následně uzavřeli se Státní

50

filharmonií dohodu o povinnosti natočit každoročně 20 hudebních titulů pro potřeby rozhlasového vysílání.

51

8.4.2. Malý rozhlasový orchestr, později BERO

Dirigentem je Antonín Devátý, jako koncertního pianistu angažoval rozhlas Jana Ermla. Orchestr se zaměřuje především na lehčí, zábavnou hudbu. Z typických pořadů po roce 1948 můžeme jmenovat: Polední zábavná hudba, Hudba při práci, Starší česká hudba,Půlhodinka melodií, Hrst veselých melodií, Melodie na běžícím pásu, Půlhodinka pestrých melodií, Taneční pořádek, Já zpívám do tance, Veselá hudba pracovištím, … S orchestrem často spolupracuje Jan Plichta, jehož skladby, především hudby k veselohrám, operety, MRO občas hraje.60 Roku 1951 se orchestr, který v té době čítal 28 stálých členů, stává základem pro nově vznikající BERO – Brněnský estrádní rozhlasový orchestr. Tím rozhlas reaguje na stále se zvyšující potřebu tvorby zábavné hudby. Jako svůj úkol viděl: „vytvořit na vyšší profesionální úrovni umělecky náročnou, společensky angažovanou a sdělnou hudbu koncertně poslechového typu61“ Dobové požadavky na estrádní hudbu shrnula kniha Milana Baroše a Karla Harryho Macourka Estrádní orchestr v roce 1954. Podle nich by měl estrádní orchestr plnit dva úkoly:62 •

vytvářet hudbu, na kterou se dají tančit moderní společenské tance.

Důležitý je pokrokový a národní obsah této hudby; •

vytvoření nové, a to národní taneční hudby, která by měla navazovat na

lidovou taneční tradici a součastně odrážet ideovou náplň cesty k socialismu.

Vzorem nové produkce se stala estrádní hudba SSSR a ostatních spřátelených zemí a masová píseň. Tím vlastně popřela požadavek, aby vycházela z lidové tradice daného státu. Nakonec zůstalo jen u poslechové, hlavně rozhlasové hudby, požadavek hudby k tanci nebyl vyplněn. Na estrádních pořadech se podíleli autor masových písní Ludvík Podéšť, Jiří Šťuchal, Vlastimil Pantíček či Vladimír Fux. Jako interpreti vystupovali M. Česány, B Šebetovská, Ján Blaho.

K pravidelným pořadům z počátku jeho fungování patří

Estráda pro rekreanty, Novinky brněnského estrádního rozhlasového orchestru, K dobré náladě, Melodie na dobrou noc, Do pochodu po práci, Hrajeme naší vesnici, 60

Například 8. 4. 1951 Bohatá nevěsta informační leták vydaný při příležitosti 20. výročí , archiv brněnského rozhlasu, nezařazen 62 Kotek, Josef: Dějiny české populární hudby a zpěvu (1918-1968). Academia, 1998, s. 245.

61

52

Hrajeme družstevníkům, Sovětská zábavná hudba. Od reorganizace rozhlasu v roce 1953 participuje BERO stále častěji na produkci budovatelské písně, například Kupředu k novým úspěchům, Kupředu nás píseň vede, S písní radostně vpřed, Pro radost při práci. V roce 1952 vystřídali František Hertl a Jiří Hudec v čele orchestru Ladislava Kozderku a Jana Slabého. Orchestr ze začátku využíval především děl pro režim přijatelného Jaroslava Ježka a I. Dunajevského. Hned od začátku se snažil získat mladé skladatele, podněcoval novou tvorbu a postupně si tak rozšiřoval repertoár o nová skladatelská jména. Kmenovými autory souboru se postupně stali Ludvík Podéšť, Josef Berg, Ctirad Kohoutek, Jan Těšík, Pavel Blatný, Bohuslav Sedláček, Lubomír Novosad,… V letech 1951 – 1958 bylo pro BERO vytvořeno 2500 nových skladeb. V padesátých letech podnikl orchestr několik zahraničních cest, především do Sovětského svazu.

53

8.4.3. BROLN

V únoru 1952 vzniká profesionální soubor pro lidovou hudbu BROLN – Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů. Rozhlas díky němu mohl naplnit stále se zvyšující poptávku, kterou externí, amatérské soubory nemohly zabezpečit. Jednalo se de facto o první profesionální orchestr lidové hudby. Nebylo náhodou, že úkol sestavit profesionální soubor pro lidovou hudbu připadl Brnu. Po válce rozhlas navázal na folkloristické pořady před obsazením a po celá padesátá léta si Morava uchovala statut centra nově vzedmuté vlny folklorismu. Přispívaly tomu Strážnické slavnosti, nově založený BROLN, později Festival lidové tvořivosti a další. Zorganizováním BROLNu byl pověřen Jaroslav Jurášek, který se pak také stal jeho uměleckým vedoucím. Ten do orchestru povolal profesionální instrumentalisty, kteří posléze byli školeni tak, aby získali teoretické znalosti a zkušenosti potřebné pro stylovou interpretaci folklóru. O požadavku na profesionalitu hráčů svědčí i vypsání konkursu na dirigenta a hráče nově vznikajícího souboru v Našem rozhlase z 8. 4. 1951, kdy mezi podmínky patři ukončení konzervatoře a současné ovládání několika nástrojů. Brno si díky BROLNu uchovalo pozici největšího dodavatele lidové hudby do vysílání. Pro zachování autentičnosti lidové hudby tvořily velkou část repertoáru transkripce autentických snímků lidové hudby. Základem orchestru se stala kombinace 1. a 2. houslí, doprovodných hlasů 3. houslí a violy, violoncella a kontrabasu s cimbálem a klarinetem, při čemž bylo obsazení jednotlivých hlasů na rozdíl od tradičních souborů početně rozšířeno. Kromě toho soubor podle zrovna daných požadavků využíval i ostatní tradiční nástroje jako různé druhy píšťal, grumle, dudy, malý cimbál, soubor horáckých skřipek, fonfrnoch, vozembouch a další. První studiová nahrávka vzniká 26. 2. První vystoupení bylo v sobotu 10. května. Prvními dirigenty byli Alois Fiala, a Emanuel Kuksa, jako host Jaromír Dadák. Tradici primášů založil Bohdan Warchal, Miroslav Meloun a Milan Pryček, které později vystřídali Zdeněk Nečásek a Bohumil Smejkal. Často byli k hostování přizváni primáši jiných souborů, jako například strážnický primáš Slávek Volavý, ale také maďarští primáši Jóži Péczi, Cábor Kozák a Kálmán suha-Balóg. S orchestrem spolupracovali externí zpěváci jako Božena Šebetovská, Věra Příkazská, Jožka Severin z Podluží, Jarmila Šuláková z Valašska, Bratři Dušan a Luboš Holí z Horňácka, Milan

54

Križo ze slovenské Hrochovi.63 Od roku 1954 se pak přidal člen brněnské opery Václav Halíř či cimbalista Jan Kašpar Hrisko. BROLN od roku 1952 v neděli pravidelně vysílal na okruhu Praha pořad Na pěknů notečku. Ani BROLNu se nevyhnula nutná produkce lidových písní spřátelených zemí např. v pořadu Píseň a hudba jásá. Mimo to se podílel na naučných pořadech, například o starých lidových nástrojích Poznáváme hudební nástroje . Orchestr několikrát vystupoval na mezinárodních festivalech. V roce 1955 to byl 5. Světový festival mládeže a studentstva v Polsku, v roce 1956 do NDR, v létě 1958 festival v Llangollenu ve Walesu. O směřování BROLNu v jeho počátcích píše Miloš Štědroň v monografii Josefa Berga: „Skupina skladatelů, interpretů a folkloristů okolo BROLNu v té době na krátký čas uvěřila, že vznikne nějaký nový folklor a že velké sociální proměny ve struktuře společnosti povedou i k nové písňovosti této epochy. Mělo se jí napomoci aktuálními písněmi, které využívaly specifických znaků především moravské lidové písně(zvláštní postavení pak měla slovácká píseň) a pokoušely se o ztvárnění nové skutečnosti. Obraty, stylistika a výrazivo pocházely z lidové písně. V tomto směru byli folkloristé vkusní a tradiční. Vyjádříme-li situaci globálně, pak v tomto úsilí převažovaly folklorní tradiční postupy nad dobovou realitou. I když etické jádro písní vesměs mířilo k nějaké abstraktní pravdě a tezi nastupujícího socialismu, vždy se tak dělo jazykem lidovým a v tradičním pojetí lidové písně.“64

63

Nečas, Jaromír – Naladěno na folklor. In: Pět dní ze šedesáti let, programový katalog k 60. výročí vzniku rozhlasu v Brně, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Brno 1984. 64 Štědroň, Miloš: Josef Berg. Skladatel mezi hudbou, divadlem a literaturou. Brno, 1992.

55

8.5. Hudební život v Brně

Brzy po osvobození se začalo s obnovou hudebního školství. Do vedení brněnské konzervatoře byl povolán Zdeněk Blažek, roku 1947 je hudební školství obohaceno založením Janáčkovy akademie múzických umění, kterou vede rektor Ludvík Kundera a profesoři Jaroslav Kvapil a František Kudláček. Z této půdy brzy vzešlo Janáčkovo kvarteto ve složení Jiří Trávníček, Adolf Sýkora, Jiří Kratochvíl a Karel Krafka. Roku 1957 se stalo součástí JAMU Operní studio v Králově Poli. Na univerzitě existovaly dvě příbuzné katedry – Ústav hudební vědy, v jehož čele stál Jan Racek a Ústav hudební výchovy, který vedl Bohumír Štědroň. Brněnský hudební život byl řízen pobočkou Svazu československých skladatelů, která po převratu nahradila zrušený Klub moravských skladatelů. V jejím vedení se postupně vystřídali Gustav Křivinka, Jaromír Podešva, Teodor Schaefer a Jiří Matys. Roku 1951 vylepšuje kulturní život města Brna navě založený

Symfonický

orchestr Brněnského kraje, který hrál pod taktovkou Zbyňka Mrkose a Jiřího Waldhansena. Roku 1954 se uměleckým ředitelem stal Václav Neumann, za jehož éry vznikl také

Komorní orchestr. Z dalších koncertních těles jmenujme Collegium

musicum brunense s vazbami na Hudebně historické oddělení Moravského muzea a pod vedením Miroslava Matyáše, Brněnské dechové kvinteto, které vzniklo roku 1951 z posluchačů JAMU, Foersterovo dechové kvinteto, Moravské kvarteto či Doležalovo kvarteto. O provádění sborů a kantát pečovala hlavně Beseda brněnská a Vachův sbor moravských učitelek. Opera nové období přivítala Prodanou nevěstou, vlastní sezónu zahájila Janáčkovou Její pastorkyní. Město hned po válce vzdává Janáčkovi hold a dosavadní Divadlo Na hradbách přejmenovává na Janáčkovo divadlo. Vedením byl pověřen Antonín Balatka, kterého roku 1949 na další tři roky střídá Zdeněk Chalabala. Ten operu vede ve směru slovanské orientace a uvádění soudobých děl. Jeho nástupce František Jílek zase dramaturgii Brněnské opery směřuje více k uvádění Janáčka. Na operním provozu se podíleli dirigenti Bohumír Liška, Robert Brock, režiséři Oskar Linhart a Miloš Wasserbauer. Brněnští skladatelé se museli potýkat s jednostrannou stranickou hudební kritikou. Ze subjektivistických či formalistických tendencí se tak musel zpovídat například O. Chlubna, J. Kvapil či

V. Petrželka. Vlivy této kritiky se projevily především 56

v programní hudbě a ve skladbách s textem. Tak vznikala symfonická díla jako Kubínova Ostrava, Podešvova Cesta vlasti, Chlubnova To je má zem, sbory s mírovou tématikou ( A. Hába, C. Kohoutek, V. Petrželka, A. Piňos ). Skladatelé z přesvědčení, prospěchářství či donucení ve svých skladbách uctívali Sovětský svaz (Barvík), komunistickou stranu (Podešva), Stalina (Podéšť). Na druhou stranu vznikal velký počet skladeb čistě instrumentálního charakteru. Veškerému kompromisu vzdorovali a svou prací navazovali na předválečnou modernu především Z. Blažek, A. Hába, K. Lavický či Theodor Schaefer. 65

65

Sehnal, Jiří – Vysloužil, Jiří: Dějiny hudby na Moravě. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně 2001, s. 233235

57

8.6. Hudební redakce

8.6.1. Hudební redakce Čs. rozhlasu


Nově získanou svobodu oslavuje rozhlas

12. května 1945 uvedením první

poválečné opery Libuše. První měsíce vysílání se redaktoři snažili vyplnit co největším procentem české hudby, která měla za protektorátu vstup do vysílání ztížený. Po letech převahy produkce německé hudby a s ohledem na poválečnou atmosféru je hudební produkce německých autorů snížena na minimum. Propagace české hudby byl i základní požadavek komise pro věci rozhlasu, která se ustanovila při nově vzniklém Syndikátu českých skladatelů v roce 1946. I díky jejímu působení tak začal rozhlas záhy vysílat pořady Skladatel týdne, kde byly ukázky děl doplněny skladatelovým medailónkem, cyklus Soudobá česká hudba či Profily soudobých českých skladatelů . Dostatek prostoru byl věnován koncertům rozhlasového orchestru, který mimo jiné představil publiku v premiéře skladby současných autorů (B. Foerstera, V. Nováka, K. B. Jiráka, E. Hlobila, J. Kapra, z cizích Vibera a A. Honnegera – oratorium Nicolas de Flue, oba na večeru švýcarské hudby , řízené Waltrem Ducloux). Od 14.června 1946 se vysílá Žalov české hudby věnovaný obětem války. 17. března 1947

má premiéru

vysílání z rozhlasového studia za účasti publika. Velmi oblíbené byly hudební hádanky. Hádali se jak autoři hraných skladeb, které byly vybírány dost známé, tak i jejich interpreti. V počátcích je těžké najít v programu nějaký pravidelný systém, víceméně až v roce 1946 se ustálí programy s pravidelným vysílacím časem a vysílací schéma se tak stává více průhledné. Rozhlasové noviny se tak vysílají z Prahy I vždy od 19-20 hodin, Hodinka dobré pohody od 20- 21 hodin se zábavnou hudbou, kabarety, Brno přispívá pořadem Ranní hudba, kde je k slyšení především hudba dechová a Poledním koncertem. Od 21 hodin nastává doba pro vážnou hudbu, popřípadě literární pásmo či přednášky, po čemž následují druhé večerní zprávy a noční koncerty zábavné hudby, připravované Brnem nebo Prahou II. Roku 1947 podepisuje rozhlas dohodu s polským rozhlasem, čímž začíná doba výměnných pořadů. Do konce ledna si tak s polským rozhlasem vyměnil 16 pořadů.

58

Na programové konferenci v Gräfenberku se jako zásadní problém řeší potřeba větší lidovosti v programu. Lidem jsou míněni: „všichni pracující, jimž umění má býti osvěžením po práci a kteří se jím nezabývají jako povoláním“.66 Ze zkušeností ale bylo jasné, že lid chce především dechovku, trpí národní píseň a část zobecněné vážné hudby a zbývající část vážné hudby odmítá. Jak sjezd vyřešil zásadní otázku zda: „má hudba sestoupit k lidu nebo lid vystoupit k ní“67: • revize lidových pořadů po hudební i slovní stránce • ponechání prostoru dechovce a lidovým souborům • pořízení snímků národních písní a jejich vysílání • popularizace vážné hudby: k získání nových zájemců o vážnou hudbu se v „Našem rozhlase“ tisknou rozbory vysílaných skladeb, všem vysílaným skladbám by měla předcházet informace o autoru a díle • podněcovat skladatele k nové tvorbě, například vyhlašováním soutěží68 • podporovat dechovku • podporovat amatérské soubory. Další významná programová rozhodnutí, jež už nesouvisí s požadavkem lidovosti, přednesl dr. Zich: • využít více programu České Filharmonie • větší uplatnění brněnského rozhlasového orchestru v době hlavního poslechu, prozatím hrál spíše v dobách odpoledních • nadále zařazovat opery ve studiovém provedení a ne reportáží z Národního divadla • veřejné koncerty rozhlasových orchestrů

66

Programové problémy rozhlasu. Programové porady Československého rozhlasu v Gräfenbergu ve dnech 10. -13. července 1946. Čs. rozhlas, Praha 1946, s. 147. 67 Programové problémy rozhlasu. Programové porady Československého rozhlasu v Gräfenbergu ve dnech 10. -13. července 1946. Čs. rozhlas, Praha 1946, s. 149 68 na tvůrčí objednávku vzniklo v letech 1951 – 1954 více než 10 000 skladeb a úprav, rozhlas tak plní svůj úkol být největším provozovatelem soudobé hudby, Pro Brněnský estrádní rozhlasový orchestr bylo v letech 1951 – 1958 vytvořeno 2500 nových skladeb, In: Pět dní ze šedesáti let, programový katalog k 60. výročí vzniku rozhlasu v Brně, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Brno 1984.

59

• „půlhodinky autorů“ – rozhlasové portréty zatím méně známých skladatelů, připravované spolu s regionálními stanicemi • pokračovat v uvádění premiér • využít desek s vážnou vyšší jazzovou hudbou, jak koupených (od Americké informační služby), i desek archivovaných jako unikáty

V květnu zařazuje Čs. rozhlas

poprvé koncerty z mezinárodního hudebního

festivalu Pražské jaro do domácího i zahraničního vysílání. Začíná se vysílat celé orchestrální dílo V. Nováka.

60

8.6.1.2. Hudební redakce v počátcích totality

Naší pozici v nově rozděleném světě na východní a západní blok bychom snadno poznali jen z nahlédnutí do programu v roce 1948 a v letech následujících. Vedle přetrvávajícího požadavku dostatečné prezentace české hudby se z rozhlasu šíří hlavně hudba skladatelů ze spřátelených zemí, především hudba ruská. 0 S ohledem na výsledky konference přibývá popularizačních pořadů, které mají získat nové posluchače pro klasickou hudbu - Slovanská komorní hudba, Cesty naší hudby či Dějiny hudby kostce. V rámci školského rozhlasu se vysílal cyklus hudební výchovy, přičemž jeho první díly posluchače vzdělávají v těchto odvětvích: Vývoj české hudby, Poznáváme hudební nástroje, Od písně k symfonii,… V rámci budovatelských tendencí a snahy rozhlasu přispět ke splnění dvouletého hospodářského plánu začínají koncerty pro pracující v továrnách. V souvislosti s požadavkem vysloveným roku 1950, aby se hrálo především pro dělníky a rolníky, tvoří velkou část relací hudební pořady, které hrají především k práci: v programu brněnské stanice nalezneme pořady jako: Po práci, K práci, K odpolední práci, Vesele do nového dne, K dobré náladě na pracovištích, Střídáme druhou směnu. Tyto pořady patřily do koncepce „Vysílání do továren“ a nejčastěji hrál BZO nebo různé dechové soubory. Jsou to nenáročné pořady, které nevyžadují pozorný poslech. Setkávají se s velkým úspěchem u posluchačů a jsou tak na repertoáru i po celá padesátá léta. Oživení v hudební produkci znamená MEVRO. Přímo pro toto vysílání bylo pořízeno dva tisíce gramofonových desek. Pod vedením Ludvíka Čermáka, se vysílalo pět až šest hodin hudby denně, hrálo se na přání diváků, prostor dostala i živá vystoupení. Jednalo se na dlouhou dobu o poslední pořady, ve kterých byl posluchačům představen jazz. O odborné komentáře k folkloru a jazzu se postaral L. Čermák a Pavel Kohout. Požadavek větší lidovosti rozhlasu pak vede k vyhlášení soutěže na „optimistickou veselou skladbu“ a na pochod. Došlých 279 skladeb hodnotila porota ve složení Alois Klíma, Klement Lavický, Jan Rychlík. První cenu nakonec získává Pavel Bořkovec za operu Paleček a Miloš Sokola za operu Marnotratný syn. V následujícím roce pořádá pražský rozhlas akci Hledáme písně pro lid. Jednalo se o nový nácvikový cyklus, který byl věnován : „soudobým písním našeho

61

lidu, jež vycházejí z vůdčích inspiračních zdrojů dnešní budovatelské éry69“, 1. píseň, která se nacvičovala byl Pochod rudých námořníků, další týden Hej Stalinovci (hudba Vladimír Sommer, text M. Zachata). Rok 1949

je rokem

Bedřicha Smetany. Rozhlas při té příležitosti připravil

souborné provedení jeho děl, na programu se spolupodílí Brno a Praha, odborný výklad podává dr. B. Štědroň. Vedle Smetany je dostatečný prostor věnován i Josefu Sukovi. Od 15. května 1949 přechází rozhlas na nový rozvrh rozhlasových pořadů: 18. hod-20. hod – rekreativní ráz, 20. hod – rozhlasové noviny, 21. hod – náročnější umělecký pořad, 23. hod – umělecký noční koncert. V sobotu, neděli a pondělí je večerní program převážně zábavný; v úterý a ve čtvrtek má ráz umělecký a ve středu a pátek se zaměřuje na motivy budovatelské a aktuální.

69

Náš rozhlas, září 1949

62

8.6.1.3. Hudební vysílání po reorganizaci roku 1952

Po reorganizaci rozhlasu se Hlavní redakce hudebního vysílání skládala z :

- redakce symfonické, vokální a komorní hudby. Redakci do roku 1954 vedl Jiří Berkovec, po té dr. Jiří Hlaváček. - redakce operní hudby. Ta ovšem nemá dlouhé trvání, jedna část později připadne do redakce hudby symfonické, vokální a komorní, druhá do redakce hudebního vzdělávání, kterou řídí dr. Jiří Štilec. Nejvýraznější osobností redakce je od roku 1955 Anna Hostomská. - redakce hudby zábavné a operetní. Řídí ji Karel Harry Macourek, každé odvětví má svého specialistu: operetní obor zastupuje Jiří Aplt, písňovou a šansonovou tvorbu Dalibor Basket, lidovou a dechovou hudbu Jožka Smítal, taneční Mojmír Smékal. - redakce sovětské a zahraniční hudby. Ty byly původně samostatné, ale brzy se spojily pod vedení Pavla Nyklesa. - redakce písní a lidové tvořivosti. Vedl jí prof. Albert Pek.

V programu se odráží nové rozdělení pořadů. Mezi nové pořady, které se představují následujícího roku, zastupují: - symfonickou a komorní hudbu:

Česká a ruská klasická komorní hudba,

Poznáváme díla sovětských skladatelů, Světová klasická hudba, Mistři tónů, Hudební medailonek, Stará klasická hudba, Koncert pro závodní kluby, Dílo Bedřicha Smetany, Letní cyklus koncertů z Valdštejnské zahrady, Cyklus slovenské hudby k výročí narození Jana Levoslava Belly, Dílo Leoše Janáčka, Nikolaj Rimskij-Korsakov,

Život a dílo

Petra Iljiče Čapkovského, Nedělní koncerty pro mládež(dominuje hudba ruských a českých klasiků); - estrádní hudbu: SNB hraje podle přání posluchačů, Hudba pro radost - sovětskou a zahraniční hudbu: Zpěvy národů, Přátelství zvítězí (ukázky z klasické čínské opery, čínské lidové písně), Hudební medailónky - hudebně vzdělávací pořady:Koncerty pro mládež, Učíme se z díla Zdeňka Nejedlého ( připravuje v Brně Gracian Černušák), Beseda o hudebních nástrojích - operní hudbu – Velikáni oper, Z našich operních divadel, Na přání z oper. 63

K tomu se

pravidelně každý měsíc vysílaly v neděli odpoledne celé opery,

každý týden zkrácenou verzi některé ruské opery, které předcházela výkladová hodinka profesora Očadlíka. Soutěže o nové písně psané v budovatelském duchu se opakují pravidelně. Motivací bývá nahrání jeho díla a tudíž i autorova prezentace ve vysílání, otištění písně v Našem rozhlase a nemalá finanční odměna. Roku 1954 se například soutěží o nejlepší novou píseň pod heslem Píseň odvahy. Hudební oddělení se musí začít potýkat s nedostatkem místa ve vysílání. Vzrůstající podíl sovětské tématiky, nápor pořadů připravovaných přímo z Moskvy, nezkrácené státnické projevy, budovatelsky zaměřené programy znamenaly pro hudební oddělení velké překážky pro prezentaci svých pořadů. Pro zábavné a umělecké pořady se nakonec našlo místo až v méně poslouchaných časech – noční, polední, dopolední. Koncerty velkých rozhlasových orchestrů se konaly většinou jednou týdně. Rok 1954 je poznamenán mírným ideologickým uvolněním v důsledku krize režimu, ke které dochází po smrti Stalina a u nás Gottwalda. Z rozhlasu se ozývá i taneční hudba v podání orchestru Karla Vlacha, F. Petra, L. Habarta, A.Jindry, V. Kučery, J. Venclů, L. Bezubka, V Hrušky,… I když se jedná o noční relace a následující rok jich většina mizí, znamená to příjemnou změnu v jinak monotónním programu padesátých let. Po reorganizaci se také do rozhlasu navrací operetní produkce. Opereta byla po válce odsuzována jako umění, ve kterém se příliš ukazují morální úpadky a nešvary měšťáckého života, a protože jsou podávány v humorném duchu, nesplňovala socialistický požadavek výchovy publika. V důsledku toho došlo k zrušení řady operetních souborů. Od roku 1953 se každý měsíc vysílá jedno dílo z klasického operetního dědictví, dále původní české operety a sovětská operetní tvorba. Z pravidelných operetních pořadů jmenujme: Operetní melodie, Z klasických operet, Ze Sovětských operet. Novou operetu v Brně skládali Jiří Hudec, Miloš Machek, Jan Plichta a Bohuslav Sedláček. Ti se snaží o tvorbu Rok 1954 je rokem české hudby. Je provedeno souborné Smetanovo dílo a všechny Dvořákovy Symfonie. Cyklus byl připraven ve spolupráci s muzeem B. Smetany a Gramofonovými závody, výklad podával Mirko Očadlík.Těmto pořadům je pravidelně věnován vysílací čas v neděli od jedenácti hodin. Kromě těchto pořadů jsou v oblasti symfonické tvorby pravidelné: úterní noční koncerty, Koncerty s hádankou, Co

64

máte nejraději, Soudobá česká hudba, Mistři světové hudby, Koncert podle návrhů posluchačů, Cyklus kantátových koncertů,… V operní tvorbě přetrvává pravidlo celá opera alespoň jednou měsíčně v rámci cyklu nejvýznamnějších činoher a oper Nedělní divadelní večery (od 3. 10. 1954), který se v následujícím roce představí ve svém druhém ročníku, části oper pak získávají každý týden prostor v relacích Ze světových oper nebo Z českých oper. V rámci hudebně-vzdělávacích pořadů začíná od 4. 10. 1954 Hudební konzervatoř. Co se týče symfonické hudby, součastní skladatelé byli představováni v cyklu Česká hudba v boji za pokrokové umění – (výsledky činnosti našich skladatelů k 10. výročí osvobození), mezi další pořady patřily Vrcholy světového reprodukčního umění a Obrazy z dějin české hudby ( vývoj od předhusitské až do současnosti). Hudební oddělení navazuje styky se západními a asijskými zeměmi70 a dochází k programovým výměnám. Náš rozhlas vyslal zahraničním rozhlasům 520 hodin nahrávek české a slovenské hudby a na oplátku obdržel od třiceti rozhlasových stanic 333 hodin jejich hudby. Největší zájem byl o nahrávky z Pražského jara.71 Větší prostor získává jazzová hudba. Po roce 1956 mají posluchači stále více příležitostí slyšet i hudební tělesa z do té doby nepřijatelných zemí, a to v pořadu Slavné orchestry, Vrcholy reprodukčního umění, dále jsou do éteru pouštěny zvukové snímky francouzské soudobé hudby z festivalu v Bordeaux, z festivalu soudobé hudby v Mnichově či přenosy z operních festivalů v Salzburku a Beyreuthu. Po XX. sjezdu KSSS byla také odstraněna jednostrannost a dogmatický výklad některých estetických hledisek V létě 1957 otiskly Literární noviny některé názory kritizující podobu hudebního vysílání Čs. rozhlasu. Předmětem kritiky bylo především to, že rekreativní hudba zabírá přespříliš místa. Na základě toho byl vznesen požadavek, aby se vážná hudba, co se týče prostoru, který jí bude ve vysílání dán, dostala na stejnou úroveň jako hudba lehká, či aby se vyčlenil jeden program, který by byl na vážnou hudbu zaměřen. Rozhlas na tyto připomínky reaguje svoláním sjezdu představitelů Čs. rozhlasu a televize, Svazu čs. skladatelů, Gramofonových závodů, Státního nakladatelství, Pražské estrády, Hudební a divadelní agentury, Ministerstva školství a kultury, Ústředního domu lidové tvořivosti, na kterém se jednalo o vzájemné spolupráci, 70 71

Francie, Itálie, Belgie, Dánsko, Finsko, Indie, Barma, Írán,… Čs. rozhlas a televize, 1957, č. 7

65

o dalších možnostech

propagace a vydávání nových skladeb, o zlepšení úrovně

repertoáru estrádních zpěváků a tanečních skupin i o zlepšení úrovně textů. V červenci schválil rozhlasový výbor návrh na uspořádání festivalu zábavné hudby v rámci mezinárodní konference o zábavné hudbě. Tato akce se uskutečnila koncem října, její součástí byly besedy s posluchači a každodenní koncerty. Ty byly rozděleny na pět tematických bloků tak, aby postupně zazněly skladby všech hlavních žánrů zábavné hudby. Postupně tedy byly uspořádány dva koncerty taneční a jazzové hudby, jeden koncert estrádní a lehké symfonické hudby, jeden koncert současné písně a jeden koncert dechové hudby. Z českých orchestrů se akce zúčastnily: Orchestr Karla Vlacha,

Smyčcový

taneční

orchestr

pražského

rozhlasu,

Taneční

orchestr

bratislavského rozhlasu, Estrádní orchestr brněnského rozhlasu, Estrádní a taneční orchestr KASODU, Ústřední hudba Čs. armády, Ústřední hudba ministerstva vnitra, dechová hudba Švitorka a Festivalový orchestr Karla Krautgartnera. Co se týče výsledků konference, její účastníci nakonec konstatovali, že soudobá zábavná a taneční hudba může využívat kladných prvků hudby jazzové i při uchování národního charakteru. Ale : „…nelze však zastírat, že s některými výstředními formami západního džezu, pronikají k nám vlivy nezdravé, dekadentní, které kazí vkus, které mohou narušovat zdraví vývoj naší národní kultury a které mohou rozkladně působit na zvláště na zdravý vývoj naší mládeže. A proti těmto vlivům chceme a budeme stavět pevné hráze u nás i ve spřátelených rozhlasech“.72

72

Čs. rozhlas s televize, č.47, 17.11.1958.

66

8.6.2. Hudební redakce brněnské stanice


Vedení hudební redakce připadlo 19. 6. 1945 Břetislavu Bakalovi. Vystřídal tak Čeňka Gardavského, který redakci řídil za protektorátu. Roku 1946 Do vedení redakce nastupuje dr. Jiří Hlaváček . Mezi nejvýraznější brněnské poválečné autory pořadů patřili bezesporu B. Štědroň (pravidelné Čtvrthodinky hudební výchovy, Oživená hudební minulost), dr. Antoš Frolka (folklorní pořady, např. Zpěvy domova), prof. Lýska (Zpívejte s námi), G. Černušák (Profily hudebních skladatelů, výklady skladeb). V červnu odchází z rozhlasu dr. Vetterl na místo vedoucího hudebního oddělení Univerzitní knihovny v Brně. Jako první stanice začalo Brno s koncerty do továren, nejprve mimo prostory továrny a mimo pracovní dobu, později ale orchestry hrály tzv. přestávkovou hudbu v prostorách továrny.

Programy byly smíšené, od typů nejlehčích až po středně

populární ( árie z českých oper). Největší pozornost patří hudebně-vzdělávacím pořadům, které redakce připravuje s ústavem hudební výchovy Masarykovy university, prezentaci převážně moravského folkloru a v neposlední řadě koncertům BRO pod taktovkou Břetislava Bakaly.

Pravidelnými se staly

nedělní dopolední koncerty, kdy orchestr rád

představoval soudobou hudbu (V. Nováka, F. Suchého, J. Holuba). Značnou část poválečného vysílání představovala hudba z gramofonových desek. Každodenním pořadem byla Hudba z gramodesek, Populární hudba z desek, Hudba před šestou, Veselá chvilka, oblíben byl i popularizační pořad Pokoutní gramofon – hudbu z desek hlava nehlava vysílá Josef Burjanek, či Americká hudba na gramodeskách, která ale logicky po roce 1948 z radia mizí. Ostatní se v menších obměnách v názvu drží v programu během celých padesátých let. Co se týče podoby programu, Brno I je charakteristické vlastní tvorbou a podílí se především na velké části programu Prahy II. Brno II z větší části přebírá pořady z Prahy I a Prahy II. Hudební pořady tvořily většinu vlastní brněnské tvorby, byly přebírány Prahou a naopak zbylý čas v Brně vyplňovaly pořady pražské. Díky tomu, že měl rozhlas k dispozici celoplošnou stanici a řadu stanic regionálních, měli dramaturgové možnost nabídnout posluchači vyvážený program. To znamená, že pokud byl na Praze I koncert vážné hudby, v Brně v té době probíhal buď program nehudební, 67

Rok 1945 Do následujících tabulek bude převeden program brněnské stanice v třetím dubnovém a druhém červencovém týdnu. Výjimkou je tento rok 1945, kdy chybí graf z dubna, protože byl rozhlas v té době ještě pod nacistickým vedením. U hudebních pořadů je uvedena značka ukazující, o jaký hudební druh, podle dobové nomenklatury, se jednalo ( l – lehká hudba, p – populární hudba, v – vážná hudba, f – folklór). Toto bližší určení chybí u neidentifikovatelné hudby. Grafy, které na tabulky navazují, ukazují percentuální poměr vysílané hudby zábavné, populární, vážné folklorní. V tabulce nad grafem jsou zaznamenané minuty věnované každému hudebnímu druhu. Program: 9.7 – 15.7.1945 tab. č. 1: čas 7.20 - 9.45 13.30 - 13.45 17.00 - 17.10 17.10 - 17.25 17.25 - 17.30 17.30 - 17.35 17.45 - 18.00; 18.00 - 18.15 18.15 - 18.45 19.15 - 19.45 19.25 - 19.30 čas 11.15 - 12.00 15.05 - 15.30 15.30 - 16.00 16.15 - 17.00 17.10 - 17.25 17.30 - 17.35 17.45 - 18.00 18.15 - 18.45 18.45 - 19.00 19.15 - 19.25 22.51 - 23.00 čas 7.20 - 9.45 14.00 - 15.00 15.00 - 15.30 15.30 - 16.00 16.15 - 17.00

pondělí Ranní zábavná hudba - l Hospodářský rozhlas Hlas Svazu české mládeže Zprávy Hudební vložka Vojenské zpravodajství Gramofonové desky Kulturní přehled Z. Blažek : Smyčcový kvartet - v Zprávy Hudební vložka úterý Dopolední koncert - p Zábavná hudba - l Hlas Svazu české mládeže Odpolední koncert - v Zprávy Vojenské zpravodajství Zábavná hudba - l Populární koncert - p Rozhlas pro pracující Zprávy Malá noční hudba středa Ranní zábavná hudba - l Lehká hudba - l Pohádka Zábavná hudba - l Zábavný pořad - l

68

17.00 - 17.15 17.15 - 17.30 17.45 - 18.00 18.00 - 18.15 18.15 - 18.50 18.15 - 18.50 čas 10.30 - 11.00 11.15 - 12.00 16.15 - 17.00 17.00 - 17.10 17.10 - 17.20 17.45 - 18.00 18.15 - 18.45 18.45 - 19.00 19.15 .- 19.25 20.00 - 21.00 21.00 - 22.00 čas 11.00 - 12.00 15.05 - 16.00 16.15 - 16.30 16.30 - 17.00 17.00 - 17.15 17.15 - 17.30 17.45 - 18.00 18.00 - 18.15 18.15 - 81.50 18.50 - 19.00 19.15 - 19.25 19.25 - 19.30 19.45 - 20.00 21.00 - 22.00 22.15 - 23.00 čas 7.20 - 9.45 11.00 - 11.15 11.15 - 12.00 15.00 - 15.30 15.30 - 16.00 17.00 - 17.15 17.15 - 17.30 17.35 - 17.45 17.45 - 18.00 18.00 - 18.15 18.15 - 18.45 19.15 - 19.25 19.25 - 19.30 19.45 - 20.15 čas 8.15 - 8.45

Zprávy Gramofonové desky Populární hudba - p Přednáška Koncertní půlhodina Aktualita čtvrtek Zábavná hudba - l Populární koncert - p Odpolední koncert - v Hlas Svazu české mládeže Zprávy Gramofonové desky Ze skladeb F. Chopina - p Rozhlas pro pracující Zprávy Populární koncert - p Rozhlasová hra pátek Dopolední koncert - v Gramofonové desky Populární hudba - p Pásmo Zprávy Gramofonové desky Skladby starých mistrů - v Přednáška Koncertní půlhodina Aktualita Zprávy Hudební vložka Okénko politických vězňů Večerní koncert - v Malá noční hudba sobota Ranní zábavní hudba - l Slovo k ženám Zábavný pořad - l Vysílání pro mládež Pestrý pořad - p Zprávy Gramofonové desky Přednáška Gramofonové desky Kulturní přehled Zábavný pořad - l Zprávy Hudební vložka Aktualita neděle Varhanní koncert - v

69

8.45 - 9.00 9.00 - 10.00 11.00 - 12.00 12.15 - 13.00 18.00 - 18.30 19.15 - 19.25 19.25 - 19.30 22.15 - 23.00

Čtení Ranní koncert Dopolední koncert - v Populární koncert - p V lidovém tónu - f Zprávy Hudební vložka Malá noční hudba

70

Červenec Lehká hudba Populární hudba Vážná hudba Folklor

715 315 345 30

9.7.1945 - 15.7.1945

2% 25% 51%

Lehká hudba Populární hudba Vážná hudba Folklor

22%

Graf č. 1

Brno začíná své poválečné vysílání 10. května ve 12. 00 hodin. Vedení hudební redakce se ujímá Břetislav Bakala. V říjnu 1945 se začíná vysílat cyklus koncertů Brněnského rozhlasového orchestru. Zahajuje se IV. symfonií Vítězná Karla Kvapila, symfonickou básní Praga od Josefa Suka a písněmi Františka Suchého na text D. Chalupy Odhodlán“. Veřejné koncerty pořádalo Brno s Unií českých hudebních umělců. Na dalším koncertě zazněla Novákova Májová symfonie. Posluchači tak po dlouhé době mohli slyšet do té doby zapovězená, vlastenecky motivovaná, díla.

71

Rok 1946 Program:

22.4. – 28.4.1946 tab. č. 2 Čas 9.00 - 9.30 10.45 - 11.00 14.30 - 15.00 15.00 - 15.30 15.30 - 16.00 Čas 10.30 - 11.15 11.15 - 11.45 11.45 - 12.30 17.00 - 17.20 17.20 - 17.50 18.15 - 18.30 18.45 - 19.00 22.50 - 23.50 Čas 7.45 - 8.00 12.54 - 13.15 13.15 - 13.45 17.00 - 17.20 17.40 - 17.50 18.45 - 19.00 20.00 - 21.00 21.15 - 21.35 čas 10.30 - 11.15 11.15 - 11.45 14.00 - 15,.00 17.00 - 17.20 17.35 - 17.50 18.15 - 18.30 18.45 - 19.00 20.00 - 21.00 21.00 -21.45 21.45 - 22.30 22.50 - 23.50 čas 17.00 - 17.35 17.35 - 17.50 18.00 - 18.10 18.45 - 19.00 20.00 - 22.30 čas 7.45 - 8.00

pondělí Varhaní hudba - v Fejeton Z venkova –f Beseda Šumaři – f Úterý Dopolední zábavný pořad - l Beseda pro ženy Polední koncert - p V. Petrželka - písně - v Poezie Čtvrthodinka s Ježkem, Voskovcem a Werichem Gramofonové desky Trochu hudby a zpěvu - l Středa Dechovka – l Zábavná hudba - l Zábavná hudba -l Slezským krajem - f Gramofonové desky Malý taneční pořad - l Veselé operní scény - p Lidové písně - f Čtvrtek Zábavný pořad - l Beseda pro ženy Zábavná hudba - l Komorní koncert - v Písně Clauda Debussyho - v Lehká hudba - l Populární operní melodie - p Slavnost v krytu Osvobození Brna Slavnostní koncert -v Melodie a rytmus - l Pátek Koncert ze skladeb pro dechové nástroje - p Aktualita Kulturní přehled Gramofonové desky Na paměť hrdinů - p Sobota Ranní zábavná hudba - l

72

10.00 - 10.30 10.30 - 11.15 11.15 - 11.45 12.45 - 13.15 16.15 - 17.50 18.00 - 18.30 21.00 - 21.40 čas 9.30 - 10.00 10.45 - 11.00 15.00 - 15.30 18.00 - 18.20 21.45 - 22.30

Rozhlas pro školy Pestrý pořad - p Beseda pro ženy Zábavná hudba - l Veselá sobota - l Mladým v dílnách Pásmo o Brně Neděle Vojenská dechová hudba . L Fejeton Beseda Zpravodajství Populární koncert - p

8.7. – 14.7. 1946 tab. č. 3 čas 10.30 - 11.15 11.15 - 11.45 14.00 - 14.30 16.15 - 16.45 17.20 - 17.50 18.00 - 18.10 18.30 - 19.00 čas 11.45 - 12.15 17.00 - 17.20 17.20 - 17.50 18.15 - 18.30 20.45 - 21.00 22.50 - 23.50 čas 10.30 - 11.15 11.15 - 11.45 11.45 - 12.15 16.51 - 16.45 17.20 - 17.50 18.20 - 18.30 18.45 - 19.00 20.45 - 21.00 21.00 - 21.45 čas 11.45 - 12.15 17.20 - 17.50 18.15 - 18.30 18.45 - 19.00 20.45 - 20.55 22.50 - 23.50 čas 10.30 - 11.15

pondělí Melodie, jež máme rádi - l Beseda pro ženy Náladová hudba - l Zábavná hudba - l Populární koncert - p Kulturní přehled Zábavné melodie - l Úterý Polední koncert - p V. Kaprál - II. smyčcový kvartet - v Besídka Gramofonové desky Naše služba budovatelské práci Pestrý pořad - p Středa V dobré pohodě - l Beseda pro ženy Polední koncert - p Zábavná hudba - l Odpolední koncert - v Gramofonové desky Taneční melodie - l Naše služba budovatelské práci Moravské žně Čtvrtek Polední koncert - p Půlhodinka dechové hudba - l Zábavná hudba - l Ruské písně a tance - l Naše služba budovatelské práci Melodie za melodií - l Pátek Populární koncert - p

73

11.15 - 11.45 17.05 - 17.20 17.20 - 17.50 18.00 - 18.10 18.45 - 19.00 20.00 - 20.45 20.45 - 21.00 čas 16.15 - 17.50 18.00 - 18.30 20.45 - 21.00 21.00 - 21.30 čas 10.40 - 11.00 16.00 - 17.00 17.00 -17.5 21.00 - 21.30

Beseda pro ženy Četba Tamburašský dýchánek - f Kulturní přehled Gramofonové desky Hodinka dobré pohody - l Naše služba budovatelské práci Sobota K sobotnímu oddechu - l Mladým v dílnách Naše služba budovatelské práci Krajové pásmo Neděle Poezie Reportáž Zábavné chvíle - l Svobodná Francie

74

Duben lehká hudba Populární hudba vážná hudba Folklor

491 395 130 100 22.4.1946 - 28.4.1946

9% 12% lehká hudba 44%

populární hudba vážná hudba folklor

35%

Graf č.2 Červenec lehká hudba Populární hudba vážná hudba Folklor

499 225 50 30

8.7.1946 - 14.7.1946

6%

4%

lehká hudba populární hudba

28%

vážná hudba 62%

folklor

Graf č.3

75

V tomto roce už je poválečná situace v rozhlase víceméně stabilizována. Po předchozím roce, kdy měl rozhlas především funkci spoluorganizovat veřejný život a napomoci tak návratu do běžného života, se v tomto roce více zaměřuje na tvorbu vlastního programu a na následnou podobu vysílání. O podobě hudebního vysílání se diskutuje na konferenci v Gräfenbergu, jejíž výsledky ale můžeme sledovat až v roce následujícím. V tomto roce se tedy posluchačům představují nové rozhlasové pořady, z nichž některé se budou ve vysílání objevovat několik následujících let. Zde jsou tyto pořady vypsány spolu s dalšími významnými daty v brněnském vysílání:

10. 3. začíná nedělní dopolední cyklus varhaní hudby

20. 3. každou středu 18.45 – 19. 00 Čtvrthodinka hudební výchovy (až

do 10. 7. 1946) . Mezi provedené relace patří například O duchovních písních „Hospodine, pomiluj ny“ a „Sv. Václave“, dvě relace o státní hymně, dvě relace o znělkách rozhlasových stanic, relace o městských hudebních školách, Foersterovy, Kvapilovy a Novákovy Olše jako ukázka jak se rozdílné skladatelské individuality promítají do zhudebnění téhož textu.,

24. 3. Koncert k 60. výročí narození V. Helferta

22. 4. se začíná vysílat cyklus Profily moravských skladatelů, který byl

bohužel ukončen už v červenci téhož roku. Za tu dobu stihl představit například díla J. Kvapila, T. Schäefra, O. Chlubny.

25. 4. Slavnostní koncert k výročí osvobození Brna (L. Janáček –

Symfonieta, V. Novák – Vzkříšení)

15. 5. Koncert moravských skladatelů ( J. Hlaváček, K. Jandera, J.

Novák)

4. 8. Oživená hudební minulost, který těžil z hudebního archivu

Zemského muzea v Brně. Jeho první část se jmenovala „ Čeští emigranti 18. století“. Za dobu trvání této relace byly provedeny především skladby starých českých mistrů, mezi jinými i vzácné unikáty, jako např. anonymní skladby hobojové, cembalové a clavicembalové ze 17. století a první úplné provedení Míčova Concertina notturna. Pořady svým výkladem doprovázel doc. Dr. Racek.

15. 11. a 22. 11. – přímý přenos Janáčkovy opery Výlety pana Broučka,

orchestr řídí Břetislav Bakala

76

8. 12. Přímý přenos Lišky Bystroušky Leoše Janáčka, orchestr řídí

Břetislav Bakala

V oblasti lidové hudby rozhlas spolupracoval s externími soubory – se souborem Jožky

Karena,

Rytmickou

skupinou

Ladislava

Kozderky,

s orchestrem

Jana

Kořenovského Dechová hudba starobrněnská. Z této spolupráce vznikly pořady „V lidovém tónu“, či „Hodinka dobré pohody“. Mezi další populární etnologicky zaměřené pořady patřila bezesporu „Horňácká lidová píseň“ Dr. Úlehly. Ten také společně s Jiřím Šťuchalem zprostředkoval posluchačům 30. 6. 1946

první ročník Strážnických

slavností - „Československo ve zpěvu a tanci“.

77

Rok 1947 Program: 14.4. – 20.4. 1947 tab. č. 4 Čas 14.00 - 14.30 14.30 - 15.00 15.30 - 16.00 16.45 - 17.00 18.45 - 19.00 20.40 - 20.50 Čas 10.30 - 11.15 11.15 - 11.45 12.15 - 12.30 13.15 - 13.45 13.45 - 14.00 14.30 - 15.00 15.30 - 16.00 16.35 - 16.45 17.00 - 17.30 17.45 - 18.00 18.00 - 18.15 18.45 - 19.00 19.40 - 20.00 20.30 - 21.30 22.10 - 22.30 22.50 - 23.15 Čas 9.30 - 10.00 11.45 - 12.15 13.15 - 13.45 14.30 - 15.00 15.30 - 16.00 16.45 - 17.00 19.40 - 20.00 20.00 - 20.45 Čas 9.30 - 10.00 10.00 - 10.30 11.15 - 11.45 14.30 - 15.00 15.35 - 16.00 16.45 - 17.00 17.45 - 18.00 18.00 - 18.15 18.45 - 19.00 19.40 - 20.00 20.25 - 20.50

pondělí Hudební vzpomínky - p Slovanská vzájemnost Jaro a láska - p Zpíváme lidové písně - f Malý houslový koncert - p Naše služba budovatelské práci Úterý Hudba při práci - l Beseda pro ženy Zaměstnanecký rozhlas Hudba volá - l Rozhlas pro průmysl Veselým světem - l Hudební odpoledne - p Dva české tance B. Smetany - p Soudobá moravská hudební tvorba - v Ruské písně - l Kulturní přehled Gramofonové desky Čas práce a budování Rozhlasová hra A. Alexandrov - Klasická suita - v Melodie jarních nocí - l Středa Hudba pro přestávku v továrnách - l Polední koncert - p Dechovka - l Šijeme hanácky kroje Pozor, tanec začíná - l Písně francouzských mistrů - p Čas práce a budování Začínáme pochodem - l Čtvrtek Hudba pro přestávku v továrnách - l Rozhlas pro školy Beseda pro ženy Z melodie do melodie - l Posloucháme pod okny - p Hudba z baletu Louskáček - p O městských hudebních školách - p Gramofonové desky Gramofonové desky Čas práce a budování Naše služba budovatelské práci

78

20.40 - 21.00 21.50 - 22.30 22.50 - 23.15 Čas 11.45 - 12.15 14.00 - 14.30 14.30 - 15.00 15.30 - 16.00 16.45 - 17.00 18.45 - 19.00 19.40 - 20.00 20.00 - 20.30 21.20 - 22.00 Čas 7.20 - 8.00 10.00 - 10.30 11.15 - 11.45 14.30 - 15.00 15.00 - 16.00 16.00 - 16.20 17.00 - 17.20 18.45 - 19.00 19.40 - 20.00 21.00 - 21.30 Čas 10.45 - 11.00 15.30 - 15.40 16.00 - 16.30 16.45 - 17.00 18.00 - 18.30 18.30 - 18.45 18.45 - 19.00 19.30 - 19.55 19.55 - 20.20 20.20 - 21.15 21.15 - 21.20

Zábavná hudba -l Výběr z opery Horník Pavel (V. Petrželka) - p Na dobrou noc - l Pátek Polední koncert - p Venkovské scény - p Z českých operet - l Četba Novinky hudební literatury - p Gramofonové desky Čas práce a budování Lidové písně - f Dopis z Brazílie - l Sobota Veselý nástup - l Rozhlas pro školy Beseda pro ženy Letem světem - l Rozhlasová hra Literární pásmo Publicistika V ohnivém rytmu - l Čas práce a budování Krajové pásmo Neděle Četba Gramofonové desky Česká polka v Americe - l Gramofonové desky Na starou notu - l Čas práce a budování Gramofonové desky Komu to hrají - l Beseda Bez oddechu - l Ukázka ze Smetanova Tajemství - p

7.7. – 13.7. 1947 tab. č. 5 Čas 10.00 - 10.30 10.30 - 11.00 17.30 - 17.50 18.00 - 18.15 18.15 - 18.30 18.35 - 19.00 19.40 - 20.00 20.00 - 20.45 21.00 - 21.25 21.50 - 22.30

pondělí Hudba při práci - l Český operní humor - p L. Janáček - Capriccio - v Pohádka Přednáška A život jde dál - l Čas práce a budování Večer pod lipami - l Kytička polního kvítí - f A. Dvořák - Smyčcový kvartet G dur - v

79

Čas 10.00 - 10.30 10.30 - 11.00 11.00 - 11.30 12.25 - 13.00 13.15 - 13.45 13.45 - 14.00 19.40 - 20.00 22.50 - 23.15 Čas 7.20 - 8.00 10.30 - 11.00 11.30 - 12.15 16.45 - 17.00 17.15 - 17.30 17.30 - 17.50 18.00 - 18.15 18.15 - 18.30 19.40 - 20.00 20.00 - 20.10 Čas 10.30 - 11.00 11.00 - 11.30 17.15 - 17.45 18.35 - 19.00 19.40 - 20.00 20.50 - 21.10 21.10 - 21.35 21.35 - 21.50 22.50 - 23.15 Čas 10.30 - 11.00 16.45 - 17.00 17.15 - 17.20 17.20 - 17.50 18.00 - 18.15 19.40 - 20.00 20.00 - 20.25 21.25 - 22.30 Čas 7.20 -8.00 10.00 - 10.30 10.30 - 11.00 11.00 - 11.30 11.30 - 12.15 15.00 - 16.00 16.15 - 17.00 18.15 - 18.30 19.40 - 20.00 Čas 10.15 - 10.45

Úterý Dechovka - l Z říše bájí - p Beseda pro ženy Gramofonové desky Náladová hudba - l Rozhlas pro průmysl Čas práce a budování Rytmus velkoměsta - l Středa Vesele do nového dne - l Pro každého něco - p Dopolední koncert - p Gramofonové desky A. Borodin - Polovecké tance - p Literární pásmo Operetní písničky - l Četba Čas práce a budování K. Bendl - předehra k Česká svatba - p Čtvrtek Dopolední koncert - p Beseda pro ženy Besídka Gramofonové desky Čas práce a budování Hudba o přírodě - p Přednáška O. Jeremiáš - Směs národních písní - v Na dobrou noc - l Pátek Populární koncert - p Čtvrthodinka populární hudby - p Chačaturjan - Toccata - v D. Šostakovič v Brně - p Letem světem - l Čas práce a budování Beseda Průřez operou Sen Lesa - Ladislav Prokop - p Sobota Vesele do nového dne - l Taneční melodie - l Dopolední zábava - l Beseda pro ženy Pro dobrou pohodu - l Rozhlasová hra K sobotnímu oddechu - l Gramofonové desky Čas práce a budování Neděle Zpěvy domova -f

80

10.45 - 11.00 14.00 - 14.30 15.00 - 15.25 15.25 - 15.55 15.55 - 16.10 16.10 - 17.00 17.00 - 18.00 20.00 - 21.00

Fejeton Pod klenbou melodie - p Kytice slovenských písní - f Přednáška Chvilka s ruskými mistry - p Rozhlasová hra Přenos z Luhačovic - p Pro dobrou pohodu - l

81

Duben lehká hudba populární hudba vážná hudba Folklor

680 335 50 45

14.4.1947 - 20.4.1947

4% 5%


30%

vážná hudba 61%

folklor

Graf č. 4 Červenec lehká hudba populární hudba vážná hudba Folklor

530 425 80 80 7.7.1947 - 13.7.1947

7% 7%

lehká hudba 48%


38%

Graf č. 5

82

V tomto roce můžeme sledovat, jak se brněnská stanice vypořádala s výsledky Gräfenberské konference, kde se debatovalo především o otázce lidovosti rozhlasu - jak sestavit program tak, aby byl lidu co nejblíže. Lidem se myslel lid pracující, a proto se vysílá především pro podporu občanů v práci i pro odpočinek po ní.

Kromě

publicistických pořadů Naše služba budovatelské práci, Zaměstnanecký rozhlas, Rozhlas pro průmysl se objevují i podobně koncipované pořady hudební: Hudba při práci, Hudba pro přestávku v továrnách či Veselý nástup. V odvětví hudby lehké bylo rozhodnuto ponechání prostoru dechovkám, pokračuje spolupráce s amatérskými dechovými kapelami, především s Dechovou hudbou posádkového velitelství v Brně, Dechovou hudbou Vlastimila Antoše či Dechovou hudbou z Rusínova. Na úkor taneční hudby tak dechovky zabírají většinu prostoru věnovaného hudbě zábavné. Klasická hudba měla být posluchačům postupně přibližována především různými populárními koncerty a popularizačními pořady. Vidíme tak, že v tomto roce dosáhl podíl populární hudby, na úkor hudby vážné, vysokých čísel 30% v dubnu a 38% v červenci. Jiným vzneseným požadavkem, týkající se hudby vážné, bylo větší využití rozhlasových orchestrů, pořádání veřejných koncertů, vzájemné hostování

umělců

jednotlivých stanic a pokračování v uvádění premiér. Mezi nejdůležitější události v tomto směru patřilo:

22. 3. se přenáší první koncert Brněnského rozhlasového orchestru pro

horníky, který se konal v Rosicích. Břetislav Bakala zde dirigoval část ze Smetanovy Mé vlasti „Z českých luhů a hájů“, v dubnu se tento koncert opakoval ve Znojmě. Pokaždé s přednáškou prof. Kanyzy.

23. 6. Rafael Kubelík dirigoval v brněnském rozhlase operu Veronika

V této koncertní sezóně hostovali v Brně dirigenti Allan Bush, Charles

Munch, Walter Ducloux, Alexand Gibson, ze sólistů Germaine Leroux a Bohuš Heran. Ke koncertování se vrací i Rudolf Firkušný, který se vrátil z emigrace v USA.

Provedení Foersterova Sv. Václava a Janáčkovy Šárky.

Z větších pořadů ze studia provedl BRO Bachovy pašije, Mozartovo

Requiem Jeremiášova Jana Husa.

83

8.6.2.2. Brněnská hudební redakce v počátcích totality

Největší hudební událostí revolučního roku 1948 byl festival Leoše Janáčka, na kterém se rozhlas podílel finančně i dramaturgicky a během léta odvysílal souborné provedení Janáčkových děl. V souvislosti s popularizačními požadavky přednesenými na Gräfenberské konferenci vzrůstá i brněnská produkce hudebně-vzdělávacích a popularizačních pořadů. Od roku 1949 je to Skladatel týdne, Hudební besedy, pokračuje Oživená hudební minulost, dále cyklus tématických koncertů BRO Krása klasiků, Koncert v národním tónu, Cesty naší hudby. BRO pokračuje ve svém úkolu provozovat soudobou hudbu především moravských skladatelů. Postavení brněnské stanice jako nejvýznamnějšího producenta lidové hudby potvrzují i dva výukové pořady lidových písní Zpívejte s námi a Zpěvem k srdci. I v průběhu padesátých let se Brno zapojuje do akce Rozhlas do továren pravidelnými koncerty Umělci pracujícím či Veřejný koncert pro dělníky. V rámci těchto koncertů dochází i k revizi jeho repertoáru. Převládá ruská hudba, více prostoru je věnováno různým budovatelským kantátám. Od 15. 3. 1950 se snižuje počet použitelných vln, Brnu zůstává jedna stanice. Brno II tak přestalo fungovat jako samostatná stanice a stalo se součástí okruhu M. Tím se mění i jeho hudební produkce. Brno tento okruh zásobuje především zábavnou hudbou, dechovkami, folklorem, rekreační hudbou, více prostoru je věnováno novým písním – umělým a zejména národním, na čemž se podílí i do té doby naprosto odlišně orientovaný BRO. Ten nadále svými koncerty vážné hudby přispívá do programu Prahy, ale tato vystoupení jsou méně a méně častá a celkově se dá z programu vyčíst snížení hudební produkce brněnské redakce.

84

Rok 1948 Program: 19.4 – 25.4. 1948 Brno I tab. č. 6 čas 10.30 - 10.35 10.35 - 10.50 10.50 - 11.00 11.00 - 11.30 11.30 - 12.10 17.15 - 17.30 17.45 - 18.00 18.00 - 18.15 20.20 - 21.00 21.00 - 22.00 čas 10.30 - 11.00 12.15 - 12.30 12.50 - 13.00 13.45 - 14.00 17.45 - 18.00 18.00 - 18.15 18.15 - 18.20 20.15 - 20.45 20.45 - 21.00 22.00 - 22.30 22.50 - 23.30 čas 7.20 - 8.00 10.35 - 10.45 10.45 - 11.00 17.15 - 17.30 17.45 - 18.00 18.00 - 18.15 20.00 - 20.20 20.30 - 21.00 21.00 - 21.30 čas 11.30 - 12.10 12.50 - 13.00 17.00 - 17.30 17.45 - 18.00 18.00 - 18.15 18.20 - 18.30 21.30 - 22.30 čas 10.30 - 10.35 10.35 - 11.00 11.00 - 11.30

pondělí J. Suk - Píseň - p Rozhlas pro školy Houslová sóla - p Beseda pro ženy Před polední přestávkou - l B. Martinů - Intermezzo - v Gramofonové desky Hlas Moravy Směs oblíbených melodií - p Rozhlasová hra úterý Trochu zábavy při práci - l Odborářské zpravodajství Gramofonové desky Zpravodajství Gramofonové desky Hlas Moravy Zpravodajství Janáčkových oslav - p Škola politického myšlení Sborový koncert - p E. Wolf-Ferari - Klavírní trio D dur - v Na dobrou noc - l středa Vesele do nového dne - l A. Dvořák - Legenda - p Hrajeme a zpíváme - l Písně současných moravských skladatelů - p Gramofonové desky Hlas Moravy Náladový soubor L. Kozderky - l Reportáž Písnička a tanec - f čtvrtek K veselé náladě v dílnách - l Náladová hudba - l Klavírní koncert J. Ermla - v Gramofonové desky Hlas Moravy C. Debussy - Nocturna - v K. Szymanovski - v pátek E. Grieg - Svatební den - p Rozhlas pro školy Beseda pro ženy

85

13.15 - 13.45 16.15 - 16.30 16.30 - 17.00 17.20 - 17.30 17.45 - 18.00 18.00 - 18.15 19.45 - 20.00 čas 7.20 - 8.00 10.00 - 10.30 10.30 - 10.35 10.45 - 11.00 13.15 - 13.45 16.20 - 17.00 17.45 - 18.00 18.00 - 18.15 18.15 - 18.30 20.25 - 21.15 čas 12.05 - 13.00 13.30 - 14.00 18.00 - 18.15 18.15 - 19.00 20.00 - 20.30 20.45 - 21.15 21.15 - 22.00 22.00 - 22.30

Ze starých českých oper - p Četba A. Rejcha - I. Kvartet - v J. Binet - Musiquer du mai - v Gramofonové desky Hlas Moravy Taneční motivy - l sobota Vesele do nového dne - l Rozhlas pro školy J. Suk - V roztoužení - p K dobré náladě - l K ukončení týdenní práce - l K sobotnímu oddechu - l Gramofonové desky Hlas Moravy Gramofonové desky Jarní pastva pro uši - l neděle Nedělní polední koncert - v Pohádka Hlas Moravy Lidová hudební besídka - f Tak hrají u nás - l revoluce 1948 - l Rozhlasová hra E. Suchoň - Fantasie a burleska pro housle a orchestr - v

19.4. – 25.4.1948 Brno II tab. č. 7 čas 20.30 - 20.45 21.00 - 21.30 23.00 -24.00 čas 18.30 - 18.45 19.15 - 20.15 20.15 - 20.45 20.45 - 20.50 20.50 - 21.15 čas 18.15 - 18.30 18.30 - 18.45 čas 14.30 - 15.00 18.40 - 19.00 20.00 - 20.15 20.15 - 20.25 20.25 - 20.35

pondělí Instrumentální sóla - p Všesokolský slet Noční koncert - v úterý Kulturní přehled Pohádka Půlhodinka pěkných melodií - p Fejeton Gramofonové desky středa Gramofonové desky Četba čtvrtek Duha krásných melodií - p K černé hodince - p pro malé posluchače - l Četba O. Nedbal - Směs z baletu - p

86

čas 15.00 - 15.30 18.15 - 18.30 19.15 - 19.45 21.35 - 22.10 22.10 - 22.30 čas 17.45 - 17.50 čas 17.30 - 18.00 19.45 - 20.00 21.15 - 21.35

pátek Náladová půlhodina - l P. Dukas - Učeň čaroděj - v Ta rusavská dědina - f J. V. Tomášek - symfonie Es dur - v Varhaní hudba - v sobota J. Weinberger - Fantasie z opery - p neděle Beseda Četba Staropražské písničky - l

12.7. – 18.7. 1948 Brno I tab. č. 8 čas 11.00 - 11.30 17.30 - 18.00 18.00 - 18.15 19.45 - 20.00 20.00 - 20.30 čas 12.15 - 12.30 12.45 - 12.50 12.50 - 13.00 13.00 - 13.15 13.15 - 14.00 17.45 - 18.10 18.00 - 18.15 19.45 - 20.00 22.50 - 23.20 čas 7.20 - 8.00 11.00 - 11.30 16.45- 17.00 17.15 - 17.30 17.35 - 18.00 18.00 - 18.15 19.45 - 20.00 20.00 - 20.30 20.55 - 21.15 21.30 - 22.30 čas 12¨.45 - 12.50 12.50 - 13.00 17.45 - 18.00 18.30 - 18.45 19.45 - 20.00 čas 11.00 - 11.30

pondělí Beseda pro ženy Gramofonové desky Reportáž Hlas Moravy Radosti léta - f úterý Odborářské zpravodajství Zpravodajství Veselé poledne - l Zemědělský rozhlas A zase s chutí do toho - l Skladby V. Ambrose - p Baletní hudba - p Hlas Moravy Na dobrou noc - l středa Vesele do nového dne - l Beseda pro ženy Malá sóla - p Komorní čtvrthodinka - v Hudba před šestou - l Kulturní přehled Hlas Moravy Veselý rytmus - l Sborový koncert - v Symfonický koncert BRO - v čtvrtek Zprávy Gramofonové desky B. Smetana - Richard - v Čtvrthodinka s Karlem Hašlerem - l Hlas Moravy pátek Beseda pro ženy

87

11.30 - 12.15 17.30 - 18.00 19.45 - 20.00 20.00 - 20.30 20.45 - 21.10 21.10 - 22.10 čas 7.20 - 8.00 10.00 - 10.30 18.05 - 18.40 18.40 - 19.00 19.45 - 20.00 čas 14.00 - 14.30 19.45 - 20.00 20.45 - 22.00

K polední přestávce - l Hudba před šestou - l Hlas Moravy Pod strážnickým nebem - f Ruské nálady - p Rozhlasová hra sobota Vesele do nového dne - l Hudba při práci - l K sobotnímu oddechu - l Národní písně - f Hlas Moravy neděle Písně z Kyjova a okolí - f Hlas Moravy Rozhlasová hra

12.7. – 18.7. 1948 Brno II tab. č. 9 čas 16.30 - 17.00 18.15 - 19.00 20.10 - 20.30 čas 19.15 - 20.00 čas 17.00 - 17.15 20.55 - 21.40 čas 16.30 - 17.00 17.00- 17.15 18.40 - 19.00 20.00 - 20.45 20.45 - 21.00 čas 16.30 - 17.00 17.00 - 17.15 20.00 - 20.10 21.10 - 21.20 čas 17.45 - 17.50 18.00 - 18.25 čas nic

pondělí R. Schumann: Klavírní koncert a moll - v Každý s trochou do mlýna - l Beseda úterý Jen vám - l středa Čtvrthodinka s Voskovcem a Werichem - l Hudba z Francie čtvrtek K odpolední práci - l Četba Náladová hudba - l Rozhlasová hra Zábavná hudba - l pátek Něco pro vás - l Četba Fejeton Gramofonové desky sobota Gramofonové desky Romantické skladby - p neděle

88

Duben lehká hudba populární hudba vážná hudba folklor

550 250 400 105

19.4.1948 - 25.4.1948

8%

lehká hudba 42%

31%


19%

Graf č. 6 Červenec lehká hudba populární hudba vážná hudba folklor

575 105 140 80

12.7.1948 - 18.7.1948

9% 16%

lehká hudba populární hudba vážná hudba

12%

63%

folklor

Graf č. 7

89

Brno v roce 1948 získává svůj druhý program Brno II. Tím se sice zvyšuje počet vysílaných minut z brněnské redakce, ale bohužel není tento čas navíc věnován hudbě, ale spíše porevolučním politickým tématům. V červenci tak dokonce klesne počet minut hudby na 900, což je druhé nejnižší číslo ve sledovaném období. Přesto má stanice Brno II podstatný význam pro podobu vysílání, protože se díky ní zvyšuje procento odvysílané vážné hudby. Větší část dne sice zabírají převzaté pořady z celostátních okruhů, ale zbytek využívají brněnské redakce k prezentaci vážné hudby nebo hudby populární, která by měla podle výsledků Gräfenberské konference hudbu vážnou posluchačům přibližovat. V dubnu tak dokonce vážná a populární hudba, jejichž hranice zde nejsou vždy úplně zřetelné, vyplnily společně polovinu hudebního času. V rámci požadavku narůstání podílu sovětské hudby ve vysílání přispívá Brno například populárním pořadem Ruské nálady. Hudebně-výchovné pořady patří od počátku k profilovým pořadům brněnské stanice. I v tomto roce se podílí na výrobě jednotlivých dílů cyklu hudební výchovy, který je vysílán v rámci školského rozhlasu Vývoj české hudby, Poznáváme hudební nástroje. Největší hudební událostí byl festival Leoše Janáčka, na kterém se rozhlas podílel finančně i dramaturgicky. Iniciátorem této akce byl Jan Racek spolu s Teodorou Strakovou. Od 9.8 do 29.9 se odvysílalo souborné provedení Janáčkových děl. Z folkloristických počinů byly nejvýznamnější následující nové pořady: •

17. 1. 1948 se vysílal první díl z pořadu popularizující lidovou píseň

Zpívejte s námi, dalším z folkloristických podobně zaměřených pořadů byla Národní píseň •

23. 10. 1948 začíná pořad Zpěvem k srdci. O oblíbenosti pořadů svědčí

i fakt, že texty písní vycházely v časopise Náš rozhlas. Oba pořady vznikly díky spolupráci Františka Lýska a Ladislava Kozderky. Učinkovali Jistebničtí zpěváčci se sbormistrem Františkem Lýskem.

90

Rok 1949 Program: 18.4.– 24.4.1949 Brno I tab. č. 10 Čas 8.00 - 8.45 8.45 - 9.00 15.45 - 16.00 19.45 - 20.00 Čas 12.50 - 13.00 13.00 - 13.15 15.30 - 15.45 17.30 - 17.45 17.45 - 18.00 21.15 - 21.40 21.40 - 22.00 Čas 7.20 - 8.00 10.30 - 10.35 12.50 - 13.00 13.15 - 14.00 15.30 - 15.45 16.55 - 17.33 17.45 - 18.15 19.45 - 20.00 21.45 - 22.30 Čas 10.30 - 10.35 13.15 - 14.00 14.00 - 14.15 17.45 - 18.45 19.45 - 20.00 21.45 - 22.30 Čas 10.30 - 10.35 11.00 - 11.30 11.30 - 12.15 12.15 – 13.00 15.30 – 15.45 16.15 – 16.30 16.30 - 17.00 17.00 - 17.20 17.20 - 17.30 17.30 - 17.45 17.45 - 18.15 19.45 - 20.00 20.00 - 20.35 20.35 - 20.45

pondělí Duchovní hudba VI. Století – v Živá slova Publicistický pořad Hlas Moravy úterý Gramofonové desky Zemědělský rozhlas Náladová čtvrthodinka – l Armádní rozhlas Gramofonové desky Pro bábinky Duha krásných melodií – p středa Ranní hudba – p E. Grieg – p Veselá chvilka – l K dobré odpolední náladě – l Moravské kraje se hlásí Francouzská klavírní tvorba - v Gramofonové desky Hlas Moravy Cesty naší hudby – p čtvrtek A. Dvořák – Valčík – p V bezstarostné náladě – l Aktuality Baletní hudba tří století – p Hlas Moravy J. Kvapil – IV. Symfonie – v pátek S. Prokofiev – scherzo – p Beseda pro ženy Polední hudba – p Chvilka Fučíkových valčíků – p Gramofonové desky O nových knihách Řada krásných melodií – p Poezie C. Franck - ze symf. básně Psyché - p Armádní rozhlas Zábavná půlhodina – l Hlas Moravy Vesele při práci – l Zábavná sóla – p

91

Čas 5.20 - 6.00 7.20 - 8.00 12.50 - 13.00 14.15 - 14.30 17.25 - 17.45 18.00 - 18.15 18.15 - 19.00 19.45 - 20.00 Čas 10.45 - 11.00 12.05 - 13.00 13.30 - 14.00 14.00 - 14.30 14.30 - 15.00 16.30 - 17.00 17.00 - 17.30 17.30 - 18.00 18.00 - 18.30 18.30 - 19.00 19.45 - 20.00 21.40 - 22.30

sobota Vesele do práce – l Lehkým krokem – l Dechová hudba – l Výběr nejlepších melodií - p Aktuality Sport Hraje a zpívá Brno - l Hlas Moravy neděle Povídka Zábavná polední hudba - l Pohádka Lidové písně a tance - f Beseda K dobré odpolední náladě - l Krajové vysílání Po valašsky – f Z továren Hudební besídka - l Hlas Moravy Souborné provedení děl B. Smetany - v

18.4.– 24.4.1949 Brno II tab. č. 11 Čas 23.00 - 24.00 Čas 18.15 - 18.30 23.00 - 24.00 Čas 18¨.15 - 18.45 20.00 - 20.45 23.00 - 24.00 Čas 14.15 - 14.30 15.00 - 15.30 16.45 - 17.05 17.30 - 17.50 20.00 - 21.00 21.15 - 22.00 Čas 17.30 - 17.50 18.15 - 18.30 18.30 - 19.00 Čas 19.15 - 19.30 19.30 - 19.45 Čas Nic

pondělí Skladatel týdne - J. Kvapil - v úterý Čtvrthodinka u Voskovce a Wericha - l Noční koncert – v středa E. Axman - Moravské tance - v Hudba nás zajímá - p Noční koncert – v čtvrtek Skladby F .Chopina - v Putovali hudci – f Náladový soubor L. Kozderky - l J. S. Bach - Sonáta - v Veřejný koncert - v Pokračování – v pátek J. Biber . Sonáta - v Francouzská hudba Hudební medailónek J. Kvapila - p sobota Gramofonové desky Pohádka neděle

92

11.7. – 17.7. 1949 Brno I tab. č. 12 Čas 10.00 - 10.30 11.00 - 11.30 14.15 - 14.20 17.15 - 17.35 17.35 - 17.50 20.45 - 21.00 Čas 10.30 - 10.35 11.30 - 12.15 12.50 - 13.00 14.15 - 14.20 20.45 - 21.00 Čas 7.20 - 8.00 10.30 - 10.35 12.50 - 13.00 13.15 - 14.00 17.00 - 17.35 18.15 - 20.00 20.45 - 21.00 Čas 10.30 - 10.35 12.50 - 13.00 13.00 - 13.15 14.15 - 14.20 20.45 - 21.00 Čas 10.30 - 10.35 11.00 - 11.30 12.50 - 14.00 17.00 - 17.20 17.20 - 18.00 Čas 5.20 - 6.00 7.20 - 8.00 10.30 - 10.35 12.50 - 13.00 13.15 - 13.45 14.00 - 14.30 15.45 - 16.30 16.50 - 17.15 2045 - 21.00 21.00 - 23.00 Čas 8.15 - 8.45 19.10 - 19.30

pondělí Vesele při práci – l Besesa pro ženy A. Dvořák - Legenda – p Hudební pásmo Náladový soubor L. Kozderky - l Hlas Moravy úterý A. Dvořák - Nocturno – p Polední zábavná hudba - l Operetní písničky – l baletní hudba – p Hlas Moravy středa Vesele do nového dne - l A. Dvořák - Sl. Tanec - p Gramofonové desky Řada krásných melodií - p Lidové písně a tance – f Politické písmo Hlas Moravy čtvrtek Gramofonové desky Veselé písničky – l Zemědělský rozhlas Populární hudba desek - p Hlas Moravy pátek V. Novák - Troják – p Beseda pro ženy Dechová hudba – l Reportáž Fejeton sobota Vesele do práce – l Vesele do nového dne - l A. Dvořák - Legenda – p U Karla Hašlera – l K ukončení týdenní práce - l Gramofonové desky K odpočinku po práci - l Zábavný pořad – l Hlas Moravy Třikrát o tanci – l neděle Varhaní koncert – v V tanečním rytmu – l

93

21.00 - 22.10 22.10 - 23.00

Rozhlasová hra P. I. Čajkovskij – V. symfonie - v

11.7.– 18.7.1949 Brno II tab. č. 13 Čas 18.15 - 18.25 18.25 - 18.40 Čas 18.15 - 18.25 18.25 - 18.40 18.40 - 19.10 19.10 - 19.40 Čas 18.15 - 18.25 18.25 - 18.40 18.40 - 19.20 20.20 - 21.00 Čas 15.00 - 15.20 15.20 - 15.35 15.35 - 16.05 16.05 - 16.35 16.35 - 17.00 18.15 - 18.25 Čas 18.15 - 18.25 20.15 - 21.00 22.00 - 22.20 22.20 - 23.00 Čas 18.15 - 19.00 19.00 - 19.15 Čas Nic

pondělí Z Verdiho oper – p Aktuality úterý Z Meyerbeerovi opery -p Přednáška F. Schubert – Smrt a dívka - v Pohádka středa Z Rossinyho opery - p Aktuality Ve víru valčíků – p Zábavná hudba – l čtvrtek Scarlatti - Sonáty - v Z hor a dolin – f Malý populární koncert - p Duha krásných melodií - p Dechová hudba – l Smetanovy operní árie - p pátek Operetní písničky - l Pestrá všehochuť´t - l Poezie Balet tančí stoletími - p sobota Oživená hudební minulost - v Pohádka neděle

94


465 410 538 90

18.4.1949 - 24.4.1949

6% 31% lehká hudba populární hudba

36%

vážná hudba folklor

27%


705 260 175 50 11.7.1949 - 17.7.1949

4% 15%

lehká hudba populární hudba vážná hudba 22%

59%

folklor

Graf č. 9

95

V dubnu překvapí vyrovnaný podíl populární, lehké a vážné hudby. Vážné hudbě je také v tomto jediném případě z celého sledovaného období věnováno nejvíce minut. Je to především Brno II, kdo se o zvýšenou produkci vážné hudby zasloužil, a to především třemi nočními koncerty, z čehož jeden byl přenosem veřejného koncertu BRO. V létě už tradičně ve vysílání převažuje lehká hudba, Brno II v tuto dobu nahrazuje vážnou hudbu pořady spíše popularizačního rázu. Tento rok je také rokem Bedřicha Smetany. Brno se spolupodílí na souborném provedení Smetanových děl, o odborný výklad se postaral dr. B. Štědroň. Vedle Smetany je velký prostor v tomto roce věnován i Josefu Sukovi. Brno přebírá populární pořady z Mevra, které jsou vysílány převážně na stanici Brno I. Vzhledem k zvyšující se míře spolupráce spřátelených zemí a upevňování přátelských vztahů se i rozhlas zapojuje organizováním výměnných pobytů a vzájemným hostováním umělců. U Brněnského rozhlasového orchestru tak například hostoval polský dirigent Stanislav Wislocki.

Mezi nové pořady brněnské stanice patřily: •

Pořad Skladatel týdne. V prvních týdnech se objevily jména: Oskar

Chlubna, Emil Axman, K. B. Jirák , Vilém Petrželka. Často pořad doprovázely informace o skladatelovi či díle v Našem rozhlase. •

cyklus koncertů BRO Krása klasiků, kdy se hrály skladby

nejznámějších světových skladatelů nebo cyklus Cesty naší hudby ( od 2. 2. ) – vývoj hudební tvořivosti v našich zemích či •

rozhovor hudebníků s nehudebníky Čím je nám hudba

•

Pravidelné Noční koncerty z moravské soudobé hudby BRO

•

29. 11. - rozhlasová premiéra symfonické básně Svítání od Jaroslava

Kvapila

96

Rok 1950 Program: 17.4. – 23.4. 1950 tab. č. 14 Čas 10.25 - 11.00 11.00 - 11.30 11.30 - 12.15 14.30 - 15.00 16.00 - 16.10 16.10 - 16.20 16.20 - 17.00 17.15 - 17.30 17.30 - 18.00 18.00 - 18.20 18.20 - 18.30 18.30 - 19.00 20.00 - 21.00 21.50 - 22.10 22.10 - 22.30 Čas 10.00 - 10.05 16.30 - 13.45 13.45 - 14.30 14.30 - 15.00 17.15- 17.30 18.00 - 18.15 18.15 - 18.45 18.45 - 19.00 20.45 - 21.45 21.45 - 22.00 23.00 - 00.00 Čas 7.20 - 8.00 11.00 - 11.30 14.30 - 15.00 16.00 - 16.10 16.20 - 16.55 18.00 - 18.15 18.15 - 19.00 20.00 - 21.00 21.00 - 21.35 21.35 - 21.55 21.55 - 22.00 22.00 - 22.30 Čas 12.45 - 13.30 14.30 - 15.00 16.20 - 16.45

pondělí Rozhlas pro školy Půlhodinka pro ženy Zábavné melodie - l Humor v lidové písni - l Gramofonové desky Zpravodajství Směs zábavných melodií - l Skladby Františka Bendy - v Besídka pro děti Hlas Moravy Směs z opery Gejša - p Lidové písně – f Rozhlasová hra Vzdělávací pásmo V národním tónu - v Úterý A. Dvořák - polonéza - p Četba Populární melodie - l Odpolední zábavná sóla - l V. Novák - písně - p Hlas Moravy Hudební beseda - p Ruská zábavná hudba - l Tanec napříč staletími - l Přednáška Noční koncert - v Středa Vesele do nového dne - l Půlhodinka pro ženy Jaro na Slovácku - f Balalajkový koncert - p Pro každého něco Hlas Moravy Náladový kaleidoskop - l Operní hodinka - p Přednáška Sborový koncert - v Poezie Na dobrou noc - l Čtvrtek K odpolední práci - l Reportáž L. Podéšť - Smyčcový kvartet - v

97

16.45 - 17.00 17.50 - 18.00 18.00 - 18.15 18.15 - 18.30 20.00 - 20.50 Čas 10.00 - 10.05 10.15 - 10.45 11.00 - 11.30 12.45 - 13.30 13.30 - 13.45 16.00 - 16.10 16.10 - 16.30 16.30 - 17.00 18.20 - 18.40 Čas 5.20 - 6.00 7.20 - 8.00 10.00 - 10.05 14.30 - 15.30 16.00 - 16.10 17.40 - 18.00 18.00 - 18.15 18.15 - 19.00 23.00 -00.00 Čas 7.00 - 7.45 12.05 - 13.00 13.30 - 14.00 14.30 - 15.00 16.00 - 17.00 17.00 - 17.45 18.00 - 18.30 21.00 - 21.20 21.45 - 22.00

Pohádka Taneční melodie - l Hlas Moravy Operetní písničky - l Les v české hudbě - p Pátek S. Prokofiev - fragment z baletu - p O Leninovy Půlhodinka pro ženy Hudba na poledne - l O nových knihách Začínáme písničkou - f Přednáška Moravský Kmoch - l Hlas Moravy Sobota Vesele do práce - l Ranní kaleidoslop - l A. Kinel . Serenáda - p Rozhlasová hra Gramofonové desky Zpíváme si s radostí - budovatelské písně - l Hlas Moravy Starší taneční hudba - v Ze soboty na neděli - l Neděle Vesele do jarní neděle - l Hudba k nedělnímu poledni - l Pohádka Beseda Rozhlasová hra Populární koncert - p Lidové písně - f Četba Slovo o výchově

10.7. – 16.7. 1950 tab. č. 15 Čas 6.30 - 6.55 10.35 - 11.00 12.45 - 13.30 14.30 - 15.00 16.00 - 16.20 17.15 - 18.00 18.00 - 18.20 21.50 - 22.15 22.15 - 22.30 Čas 11.00 - 11.30

pondělí Gramofonové desky Drobná instrumentální sóla - p Směs zábavných melodií - l Lidové písně - f Zpravodajství Čajkovskij - V. symfonie - v Hlas Moravy Reportáž Písně nového života - l Úterý Půlhodinka pro ženy

98

11.30 - 12.15 13.30 - 13.45 14.30 - 15.00 16.00 - 16.20 16.20 - 16.55 16.55 - 18.00 18.00 - 18.15 18.15 - 19.00 20.00 - 20.30 20.30 - 20.45 20.45 - 21.25 21.25 - 21.40 21.40 - 22.30 Čas 7.20 - 7.55 11.00 - 11.30 13.30 - 13.45 14.30 - 15.00 18.00 - 18.15 20.00 - 21.00 21.00 - 21.20 21.20 - 21.35 21.35 - 22.10 22.10 - 22.30 Čas 14.30 - 15.00 16.20 - 17.00 17.45 - 18.00 18.00 - 18.15 20¨.00 - 20.35 Čas 5.20 - 6.00 10.25 - 10.35 11.00 - 11.30 13.45 - 14.30 16.00 - 17.00 18.00 - 18.20 18.20 - 18.30 18.30 - 19.00 20.00 - 20.45 21.00 - 21.35 21.35 - 22.30 Čas 5.20 - 6.00 7.20 - 7.55 12.45 - 13.30 14.30 - 15.30 15.30 - 16.00 18.00 - 18.15 18.15 - 19.00 Čas

K polední přestávce - l Četba Náladová půlhodina - l Zpravodajství Jen vesele - ů Cesta za lidovou písní - Stavíme svět radosti - f Hlas Moravy S národní písničkou - f Zábavné melodie - l Fejeton Symfonické tance - p Četba Hudební obrázky - v Středa Vesele do nového dne - l Půlhodinka pro ženy Přednáška K odpolední práci - l Hlas Moravy Paleta jižní Moravy Hrajte nám hudci - f Přednáška L. Janáček - Zápisník zmizelého - v Národní tance - l Čtvrtek Skladby italských mistrů - p Hrajeme a zpíváme - l Gramofonové desky Hlas Moravy Předehry L. van Beethovena - p Pátek Vesele do práce - l Četba Půlhodinka pro ženy K dobré náladě - l Rozhlasová hra Hlas Moravy Slovenské lidové písně - f Zpěvy domova -f Francouzské pastýřské písně - l Voltaire Večerní koncert - v Sobota Vesele do práce - l Vesele do nového dne - l K ukončení týdenní práce - l Rozhlasová hra Kvítí milodějné - f Hlas Moravy K sobotnímu oddechu – l Neděle

99

7.00 - 7.45 14.00 - 14.30 14.30 - 15.00 18.00 - 18.30 22.00 - 22.30

Veselé nedělní ráno – l V národním tónu – v Beseda Melodie v jednom proudu - l Taneční melodie – l

100


785 235 185 100

17.4.1950 - 23.4.1950

8% 14% lehká hudba populární hudba vážná hudba 60%

18%

folklor


760 130 215 230 10.7.1950 - 19.7.1950

17%


16% 57%


10%

Graf č. 11

101

Od 15. 3. 1950 ztrácí Brno svou druhou stanici Brno II, která se stala součástí okruhu M. Stále více se Brno profiluje převážně jako stanice zábavné hudby, do jejíž produkce je nucen zapojit se i BRO. Ten sice svými koncerty vážné hudby nadále přispívá především do programu stanice Praha, ale tato vystoupení jsou méně a méně častá. Nejvýraznější nové pořady a akce brněnského rozhlasu: •

cyklus Beethovenova komorní díla

•

pravidelné koncerty Koncert v národním tónu, kde v prvních dílech

zazněla díla Janáčka či Chlubny •

od května začíná cyklus nácvičných pořadů budovatelských písní

•

popularizační pořad Oživená hudební minulost, hraje BRO, průvodní

slovo Josef Berg •

popularizační pořad Hudební besedy. Brno na něm spolupracuje

s ostatními stanicemi, mezi úspěšné díly z brněnské redakce patřil například Hudební slohy či Jak se učí hudbě, na pořadu se podíleli Dr. Josef Kresánek, , Dr. Josef Kundera a Dr Josef Burjanek •

cyklus hudby programní. První díl se zabýval ruskými a českými

pohádkovými náměty, následoval díl Hudba domova, kde se hrála a komentovala hudba „líčící jednotlivé kraje naší vlasti“. O odborné výklady se postaral Josef Berg. •

17. 7. vystupuje s Rozhlasovým symfonickým orchestrem na koncertě

ruské hudby klavírista Svatoslav Richter. Koncert řídí Konstantin Ivanov. Hostování ruských umělců je čím dál tím častější. •

8. 10. proveden 1. veřejný koncert pro mládež Umělci pracujícím

v přímém přenosu, kde se hudba střídala s odborným výkladem. Ty obstarávali Josef Burjanek, Mirko Očadlík a Jiří Hlaváček. •

V pořadu O hudbě trochu jinak provází Josef Berg

•

cyklus Česká hudba jde světem

102

Rok 1951 Program: 23.4 – 29.4.1951 tab. č. 16 Čas 10.10 - 11.00 15.30 - 16.30 17.00 - 17.40 18.00 - 18.15 18.30 - 19.00 20.55 - 21.10 21.10 - 22.00 Čas 11.30 - 12.15 12.45 - 13.30 16.30 - 16.45 17.45 - 18.30 22.25 - 22.45 22.45 - 23.00 23.00 - 00.00 Čas 7.15 - 8.00 8.30 - 9.00 10.10 - 10.35 10.45 - 11.00 15.30 - 16.30 17.00 - 17.40 17.30 - 18.00 18.00 - 19.00 21.00 - 22.00 22.20 - 23.00 Čas 8.30 - 9.00 11.30 - 12.15 17.00 - 17.30 18.00 - 18.15 21.00 - 22.00 23.00 - 00.00 Čas 9.30 - 9.55 11.00 - 11.30 13.30 - 14.00 15.30 - 16.30 16.30 - 17.00 18.00 - 19.00 18.30 - 19.00 20.00 - 20.30 22.20 - 23.00 Čas

Pondělí Školský rozhlas Střídáme směnu - l K dobré náladě - l Ze Slovácka a Valašska - f K odpočinku po práci - l Písně amerických černochů - l V lidovém tónu - p Úterý Vesele na poledne - l Vesele do odpolední práce - l Přednáška Rozhlas pro mládež Četba Kytička lidových písní - f Noční koncert - v Středa Ranní zábavná hudba - l Našim pracovištím - l Scénka Vysílání do škol Střídáme směnu - l Z koncertního podia - v Beseda Koncert pro pracující - p Hudbou za mír - p Česká operní hudba - p Čtvrtek Z tance do tance - f Úsměv v písni - f Hudební beseda - p Čtvrthodinka v lidovém tónu - f Muzikanti, co děláte - l Noční koncert - v Pátek Populární sóla - p Půlhodinka pro ženy Koncert vojenské dechové hudby - l Střídáme směnu - l Komorní hudba - v Četba Vojenská dechová hudba - l Na besedě s Valachy - f F. Schubert - Smrt a dívka - v Sobota

103

8.30 .- 9.00 16.00 - 17.05 17.05 - 17.40 18.00 - 19.00 21.00 - 22.00 23.00 - 00.00 čas 9.00 - 10.00 11.30 - 13.00 13.30 - 14.00 20.00 - 21.00 21.00 - 22.00 22.20 - 22.50

Půlhodinka operních melodií - p Rozhlasová hra Za lidovou tvořivostí - f Život v tanci Ve víru melodií - l Ze soboty na neděli - l neděle Mše - v Našemu venkovu - l Pohádka K příjemnému poslechu - p Písničky na vesnici - l Taneční melodie - l

9.7. – 15.7. 1951 tab. č. 17 čas 10.40 - 11.00 15.30 - 16.30 20.00 - 21.15 21.15 - 22.00 22.20 - 23.10 čas 11.00 - 11.30 17.30 - 18.00 18.00 - 19.00 čas 8.30 - 9.00 9.30 - 9.55 11.30 - 12.15 12.45 - 13.30 15.30 - 16.30 17.40 - 18.00 18.00 - 19.00 21.30 - 22.00 23.10 - 23.55 čas 8.30 - 9.00 17.30 - 18.00 14.00 - 14.15 16.30 - 17.00 20.00 - 20.30 čas 11.00 - 11.30 15.30 - 16.30 18.30 - 19.00 čas 11.00 - 11.30 14.00 - 15.00 14.00 - 16.00

pondělí Pohádka Střídáme směnu - l Letní estráda - l Radost na zemi - l Na dobrou noc - l Úterý Půlhodinka pro ženy Beseda Koncert pro domovy pracujících v Brně - p Středa Našim pracovištím - l Drobné sovětské skladby - p Dali jste si zahrát Pokračování koncertu pro rekreanty Střídáme směnu - l Beseda pro ženy Do zpěvu i do skoku - f Nové melodie - l Nové soubory hrají a zpívají čtvrtek Z tance do tance - f Zpěvy domova - f Přednáška Zahrajte mi do tanečka . F K večerní pohodě - l Pátek Půlhodinka pro ženy Střídáme směnu - l Dechová hudba - l Sobota K první směně - l Rozhlasová hra Na uvítanou z práce - l

104

17.00 - 17.40 20.00 - 21.00 23.00 - 23.10 čas 16.00 - 16.50 21.30 - 22.30 10.15 - 10.45 13.30 - 14.00 14.00 - 14.30 14.30 - 19.00 20.00 - 21.30 22.20 - 22.50

Od lidové muziky k orchestru - p Rozhlasová hra Skladby Oskara Nedbala z desek - l Neděle Rozhlasová hra Španělsko Zpěvy domova - f Pohádka Prostá krása - f Beseda Žně míru - l Taneční melodie - l

105


790 345 290 185 23.4.1951 - 29.4.1951

11% lehká hudba

18% 50%


21%

Graf č. 12 Červenec lehká hudba Populární hudba vážná hudba Folklor

750 125 0 210

9.7.1951 - 15.7.1951

19% lehká hudba

0%

populární hudba

12%

vážná hudba 69%

folklor

Graf č. 13

106

Situace v dubnu je ještě srovnatelná s ostatními roky, polovina vysílání je věnována lehké hudbě, zbylá část je víceméně rovnoměrně rozdělena mezi ostatní žánry. V létě už ale produkce lehké hudby dosáhla 69% a ve sledovaném dubnovém týdnu nepřispěla brněnská redakce do vysílání žádným pořadem vážné hudby. V oblasti lehké hudby mizí pořady jazzového charakteru, jediným zachovalým je pořad připravovaný z desek Hudba amerických černochů, který ale slouží spíše agitačně, jako ukázka hudby utlačovaných Američany. Taneční hudba bývá nahrazována dechovkou, masovými písněmi a různými estrádními pořady. Z vysílání by měl vyzařovat optimismus a veselá nálada, o čemž svědčí i názvy jednotlivých zábavných pořadů: K dobré náladě, Vesele na poledne, Vesele do odpolední práce, Ranní zábavná hudba, Ve víru melodií, Radost na zemi. O zvýšenou produkci lehké hudby se zasloužil i nový Brněnský estrádní rozhlasový orchestr - BERO, který vzniká reformou Malého rozhlasového orchestru. I BRO je nucen pozměnit svůj repertoár a na jeho pravidelných koncertech jako Umělci pracujícím, Hudbou za mír

či Veřejný koncert pro dělníky znějí

budovatelské kantáty, různé písně míru a ostatní aktuální tvorba režimem oblíbených autorů. V pozici orchestru střídá Jana Plichtu dr. Otakar Trhlík V létě se objevuje nový pořad Dali jste si zahrát , který se poté ve vysílání udržel několik let. Později byl vysílán pod názvem Hrajeme rekreantům ROH. Jednalo se o polední koncert pro rekreanty ROH. Nejprve byl pořad koncipován jako pořad na přání, poté byl program sestavován závodními kluby.

107

8.6.2.3. Hudební vysílání po reorganizaci roku 1952

Program řídí ústřední programový ředitel spolu s ideovým vedoucím hudebního odboru, jednotlivé stanice pak mají programové referenty v programových odděleních, kteří připravují pořady podle plánu svého odboru. Ve všech mimopražských stanicích jsou ředitelé současně vedoucími programu a odpovídají za včasnou přípravu, výrobu a dobrou reprodukci pořadu, zatímco odpovědnost za programový plán a jeho obsah mají vedoucí odborů v Praze. K významným pracovníkům brněnské redakce padesátých let patřili Jiří Hudec a Jan Těšík (skladatelé, aranžéři, klavírní duo), dirigent Jan Slabý a Jan Kořenovský, redaktoři J. O. Novotný, dr. Eva Horová (vzdělávací pořady) a dr. Zdeněk Zouhar (pořady Symfonické, vokální a komorní hudby).

Rok 1952 Program:

21.4. – 27.4.1952 tab. č. 18 čas 9.10 - 9.45 9.45 - 10.00 11.30 - 12.00 15.00 - 16.00 16.00 - 17.00 18.00 - 19.00 čas 10.30 - 11.00 15.00 - 16.00 21.30 - 22.30 22.50 - 00.00 čas 8.05 - 9.00 11.00 - 11.30 16.00 - 17.00 16.00 - 17.00 18.00 - 19.00 20.00 - 20.20 20.00 - 21.10 21.10 - 21.30 21.45 - 22.30 čas 9.10 - 9.45 10.00 - 10.45

pondělí Našim pracovištím - l Přednáška Četba Střídáme směnu - l Odpolední koncert ze skladeb J. Kvapila - v Krajové vysílání úterý Okénko do našich škol Střídáme směnu - l Lidové písně v dílech velkých skladatelů - p Na dobrou noc - l středa Hrajeme k práci - l Půlhodinka pro ženy Odpolední koncert - v K příjemnému poslechu - l Krajové vysílání Pohádka Rozhlasová hra R. M. Glier - Suita z baletu Rudý mák - p K poslechu i tanci - l čtvrtek Hrajeme k práci - l Posloucháme závodní hudby - l

108

13.15 - 14.00 14.00 - 15.00 15.00 - 16.00 18.05 - 18.55 18.00 - 19.00 21.00 - 22.00 čas 9.10 - 9.30 11.00 - 11.30 12.00 - 13.00 15.00 - 16.00 18.00 - 18.30 18.00 - 18.30 19.40 - 20.20 čas 9.45 - 10.00 10.10 - 10.45 16.00 - 17.15 čas 7.00 - 7.45 8.45 - 9.00 14.00 - 14.30 14.00 - 15.00 15.00 - 15.45 15.45 - 17.15

Letí píseň - f Do pochodu po práci - l Střídáme směnu - l Hraje na dobrý večer - l Krajové vysílání Na hudební ostny - l pátek Zábavná sóla - l Půlhodinka pro ženy Pestrý polední koncert - l Střídáme směnu - l Beseda Krajové vysílání Hrajeme naší vesnici - l sobota Přednáška Rozhlas pro školy K tanci a zpěvu - l neděle Ranní koncert - p Živá slova Hrajte vy ně, hrajte - f Letem operetním světem - l Pásmo písní a povídek - l Rozhlasová hra

14.7. – 20.7. 1952 tab. č. 19 čas 9.15 - 9.45 15.00 - 16.00 16.00 - 17.00 18.00 - 19.00 čas 15.00 - 16.00 17.00 - 18.00 18.00 - 19.00 22.50 - 00.00 čas 16.00 - 17.00 16.00 - 17.00 17.30 - 18.00 18.00 - 19.00 22.00 - 22.30 čas 9.15 - 10.00 10.10 - 11.00 16.20 - 17.00 17.30 - 18.00 18.05 - 19.00

pondělí K dobré náladě - l Střídáme směnu - l Odpolední koncert - v Krajové vysílání úterý Střídáme směnu - l Rozhlasová hra Krajové vysílání Hrajeme až do půlnoci - l středa K příjemnému poslechu - l Odpolední koncert - v Učíme se ze Strážnice - f Krajové vysílání Beseda čtvrtek Hrajeme k práci - l Posloucháme závodní hudby - l Hudební beseda - p Ach léto, léto Hrajme na přání posluchačů - l

109

18.00 - 18.30 20.15 - 20.50 21.45 - 22.30 čas 9.15 - 9.30 15.00 - 16.00 17.30 - 18.00 18.00 - 18.30 19.40 - 20.20 22.00 - 22.30 čas 15.00 - 16.00 16.00 - 17.15 17.30 - 18.00 22.00 - 22.30 čas 7.00 - 7.45 8.45 - 9.00 10.00 - 10.45 11.30 -13.00 11.00 - 12.00 13.30 - 14.00 14.00 - 14.30

Krajové vysílání Beseda Znáte náš závodní klub? - l pátek F. Suchý - Moravské lidové písně pro soprán a dechový kvintet - p Střídáme směnu - l Slavné operní předehry - p Krajové vysílání Hrajeme naší vesnici - l Povídka sobota Všichni jsme mladí - l Pásmo z oper B. Smetany a L. Janáčka - p Četba Melodie na dobrou noc neděle Ranní koncert - p Živá slova Zpěvy domova - p Hrajme vám ze Strážnice - f Koncert pro mládež - p Pohádka Do tanca - f

110

Duben 1952 lehká hudba Populární hudba vážná hudba Folklor

1055 105 120 75 21.4. 1952 - 27.4.1952

9%

6%

8%

lehká hudba populární hudba vážná hudba folklor 77%

Graf č. 14 Červenec 1952 lehká hudba populární hudba vážná hudba Folklor

635 295 120 150 14.7.1952 - 20.7.1952

13% 10%

lehká hudba populární hudba 52%


25%

Graf č. 15

111

Reorganizace se projevuje především zvýšenou měrou produkce sovětské hudby. V prvních měsících nového systému stoupla produkce lehké hudby až na 77% , čímž paradoxně překonává podíl lehké hudby v letním období. Podoby pořadů se nikterak nemění od předchozího roku, stále převažují komponované pořady pro dobrou náladu, hraje se do továren, na vesnice, pracujícím v práci i po práci. V nových pořadech Znáte náš závodní klub? a Posloucháme závodní hudby se představují amatérské dechovky různých závodů. Byla to jedna z dalších akcí rozhlasu, který se snažil motivovat nejen soubory ale i jedince k tvorbě nových, ideologicky příznivých písní. Vážnou hudbu zde zastupují jen pravidelné odpolední koncerty BRO. Můžeme sledovat přesun vážné hudby do méně poslouchaných časů. To se dotýká ale i ostatních hudebních žánrů. Exponovaná místa ve vysílání jsou zaplněna spíše politickými či ideologicky motivovanými pořady, které byly vysílány a řízeny přímo z ústředí rozhlasu. V tomto roce vzniká BROLN - Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů, čímž je potvrzena vůdčí pozice Brněnské stanice ve folklórní oblasti. V tomto roce překonává folklor v obou sledovaných týdnech jak vážnou hudbu, tak hudbu populární. Kromě produkce BROLNu k tomuto výsledku přispěly i záznamy ze Strážnice, např. Učíme se ze Strážnice či Hrajme vám ze Strážnice. Novým pořadem je pásmo satirických písní Na hudební ostny, který připravuje Josef Berg. Tento pořad má ale i ideologické poslání, když má v sobě zakomponovány i ukázky „špatné satiry z minulých let“. Znovu se ve vysílání objevují ukázky z operet. K pravidelných operetním pořadům zpočátku patřily Operetní melodie, Z klasických operet, Ze Sovětských operet. V Brně skládali novou operetu Jiří Hudec, Miloš Machek, Jan Plichta a Bohuslav Sedláček.

112

Rok 1953 Program: 20.4. – 26.4. 1953 tab. č. 20 čas 13.00- 13.30 17.00 - 17.20 20.30 - 21.00 21.00 - 21.30 21.30 - 22.00 16.00 - 17.00 čas 10.00 - 10.45 17.00 - 17.10 17.10 - 18.00 22.50 - 00.00 čas 10.10 - 10.25 11.30 - 12.00 13.15 - 14.00 15.00 - 16.00 16.00 - 17.00 čas 8.15 - 9.00 9.10 - 10.00 11.00 - 11.30 13.00 - 14.30 15.00 - 15.45 16.00 - 17.00 18.30 - 18.50 19.30 - 19.50 22.50 - 00.00 čas 9.10 - 9.40 9.40 - 10.00 11.30 - 12.30 14.15 - 15.00 16.00 - 17.00 17.30 - 18.00 čas 10.10 - 10.35 19.30 - 20.00 čas 6.00 - 6.45 7.15 - 7.45 9.05 - 10.00 14.30 - 15.30 18.20 - 19.00

pondělí Hrají vám brněnští sólisté - l Čtení pro děti Beseda Čardáše, verbuňky, polky - l Povídka Krajové vysílání úterý Pro radost při práci - l Beseda pro ženy V temných službách - p Noční koncert - v středa Rozhlas pro školy Povídka Z našich krajů - f Krásy starých mistrů - v Krajové vysílání čtvrtek Našim pracovištím - l Hudební beseda - p Půlhodinka pro ženy Koncert pro závodní kluby - v K odpolední směně - l Krajové vysílání Hraje vám orchestr n. p.n Milo - l Chvilka vojenské dechové hudby - l Estráda sólistů - p pátek Populární sóla - p Moravské lidové písně - f Vesele na poledne - l Z koncertního podia - v Krajové vysílání Kroužek mladých techniků sobota Rozhlas pro školy Sláva polím - l neděle K nedělnímu ránu - p Pokračování koncertu k nedělnímu ránu - p N. R. Korsakov - Scény z opery - p Beseda Posluchači připravili sami - l

113

13.7. – 19.7. 1953 tab. č. 21 čas 16.00 - 16.30 17.00 - 18.00 17.30 - 18.00 20.30 - 22.00 21.00 - 21.30 22.00 - 22.30 čas 10.00 - 10.45 16.00 - 17.00 16.00 - 16.40 17.10 - 18.00 20.00 - 21.30 čas 14.30 - 15.00 15.00 - 16.00 16.00 - 17.00 čas 6.15 - 6.30 8.15 - 9.00 15.00 - 15.45 16.00 - 17.00 18.30 - 18.45 19.30 - 20.00 čas 9.00 - 9.40 11.30 - 12.00 12.00 - 13.15 13.15 - 14.00 16.00 - 17.00 22.50 - 21.40 čas 16.20 - 17.00 19.30 - 20.00 20.00 - 22.00 čas 6.00 - 6.45 7.10 - 7.45 13.00 - 13.30 13.30 - 14.00

pondělí Nový umělci se představují - p Krajové vysílání Pod strážnickým nebem - f Koncert pro závodní kluby - v Budou se vám líbit - f Komorní hudba - v úterý Vesele při práci - l Krajové vysílání K příjemnému poslechu - l Hudební beseda - p Rozhlasová hra středa Kolotoč tanečních melodií - l Krásy starých mistrů - v Krajové vysílání čtvrtek Chvilka zábavné hudby -l Pro radost při práci - l Pestrá paleta - l Krajové vysílání Hraje vám orchestr n. p.n Milo - l Chvilka djanovcké hudba pátek Populární sóla - p Hrají vám brněnské soubory -l Polední koncert pro rekreanty - l Z koncertního podia - v Krajové vysílání Poezie sobota Na pěknů notečku - f Estrádní půlhodinka - l Estráda pro zemědělce - l neděle K nedělnímu ránu - p Pokračování koncertu k nedělnímu ránu - p Pod strážnickým nebem - f Pohádka

114


365 330 265 65

20.4.1953 - 26.4.1953

6%

36%

26%

lehká hudba populární hudba vážná hudba folklor

32%


490 200 225 130

13.7.1953 - 19.7.1953

12%

lehká hudba 22%

47%


19%

Graf č. 17

115

V dubnu můžeme sledovat, že situace po reorganizaci v roce 1952, která byla pro lehkou hudbu víc než příznivá, nevydržela a lehká, populární a vážná hudba mají v dubnu vcelku vyrovnaný podíl a i v létě nepřesáhne zábavná hudba polovinu času, věnovanému hudbě. O produkci vážné hudby se zasluhuje téměř výhradně Symfonický orchestr brněnského rozhlasu a přenosy z koncertů (Noční koncert , Koncert pro závodní kluby , Z koncertního podia ), ostatní pořady, ve kterých zní klasická hudba mají spíše popularizační charakter a jsou tak zařazeny do kolonky hudby populární. V tomto roce Symfonický orchestr brněnského rozhlasu pod taktovkou Břetislava Bakali natáčí Janáčkovi opery Její Pastorkyňu, Káťu Kabanovou, Šárku a Příhody lišky Bystroušky. 27. června začíná v Brně 1. celostátní festival lidové tvořivosti, kde se představují pěvecké, hudební a taneční soubory. Brněnská stanice, která akci spolupořádala, festival posluchačům zprostředkovává v pořadu Noví lidé – nová píseň. Lidové písně se hromadně nacvičují v pořadu Píseň týdne, který se vysílá pravidelně každý týden. Slova k právě nacvičované písni byla vždy otištěna v Našem rozhlase, nápěv mohl být na požádání poslán. Mezi další pravidelné folklórní pořady patří Na pěknů notečku, pořad, který ve vysílání vydržel i přes celá padesátá léta.

116

Rok 1954 Program: 19.4 – 25.4.1954 tab. č. 22 čas 11.35 - 12.00 13.20 - 14.00 14.30 - 15.35 15.00 - 15.30 15.35 - 16.05 17.00 - 18.00 18.30 - 19.00 23.00 - 23.50 čas 14.00 - 15.00 17.00 - 18.00 18.30 - 18.55 16.20 - 17.00 19.40 - 20.15 22.45 - 23.50 čas 6.35 - 6.55 10.00 - 10.30 10.30 - 11.00 11.50 - 12.30 13.15 - 14.00 14.00 - 15.00 17.00 - 18.00 22.00 - 22.40 čas 7.45 - 8.00 9.30 - 9.55 10.00 - 11.35 13.30 - 14.00 14.00 - 15.00 17.00 - 18.00 18.30 - 18.55 čas 7.15 - 8.00 8.20 - 8.50 12.50 - 13.15 14.00 - 15.00 15.30 - 15.40 17.00 - 18.00 18.30 - 18.55 22.30 - 23.00 čas 8.20 - 9.00 10.00 - 10.25

pondělí Půlhodinka v lidovém tónu - f Pohádka Námluvy Lišky Bystroušky - p Jaro na horácku - f Četba Krajové vysílání Na pěknů notečku . f Taneční a estrádní melodie úterý Zábavná hudba - l Krajové vysílání K tanci - l O. Ostrčil - Léto, výklad skladby - p Do kolečka - f Noční koncert - v středa Dechová hudba - l Hrajeme vám při práci -p Mladí umělci před mikrofonem - p Melodie na poledne - p Krásy starých mistrů . V Zábavná hudba - l Krajové vysílání Sovětská komorní hudba - v čtvrtek Lidové písně z Valašska - f V pestrém rytmu - l G. Preissová - Gazdina Roba Dechová hudba - l Zábavná hudba - l Krajové vysílání Pro radost zahrají - l pátek Dechová hudba - l Rozmarná chvilka - l Zahrajeme po našem - l Zábavná hudba - l Vysílání pro družiny Krajové vysílání Jarní vyhrávání - f Od mazurky ke kvapíku - l sobota Kytička melodií - l Pro radost při práci - l

117

13.30 - 14.00 14.00 - 14.30 17.30 - 18.00 19.50 - 20.15 21.30 - 22.00 22.00 - 22.30 čas 11.30 - 12.00 13.20 - 14.00 17.00 - 18.00 18.30 - 19.00

Hrají brněnští sólisté - p K tanci a poslechu - l Krajové vysílání Pohádka Haná se směje - f Kolotoč tanečních melodií- l neděle Půlhodinka lidových tanců - f Pohádka Krajové vysílání Na vaše přání a pěknů notečku - f

12.7. – 18.7.1954 tab. č. 23 čas 11.00 - 11.30 11.50 - 12.30 13.15 - 14.00 14.00 - 15.00 16.40 - 17.00 17.00 - 18.00 23.00 - 23.50 čas 14.00 - 15.00 16.20 - 17.00 17.00 - 18.00 18.30 - 18.50 19.40 - 20.30 20.30 - 22.00 čas 6.35 - 6.55 10.30 - 11.00 11.50 - 12.30 13.15 - 14.00 14.00 - 15.00 17.00 - 17.30 17.00 - 18.00 20.55 - 21.20 čas 7.45 - 8.00 8.50 - 9.30 9.30 - 9.55 13.15 - 14.00 13.30 - 14.00 14.00 - 15.00 17.00 - 18.00 18.30 - 18.50 20.30 - 21.00 čas 8.20 - 8.50

pondělí Půlhodinka zábavné hudba - l Valíkova dechová hudba - l Z koncertního podia - v Zábavná hudba - l Lidové písně ze Slovácka - f Krajové vysílání Hudba před půlnocí. Zábavné melodie - l úterý Zábavná hudba - l Poznáváme symf. básně A. Dvořáka -p Krajové vysílání K tanci - l Na vaše přání a pěknů notečku - f Symfonický koncert - v středa Dechová hudba Mladí umělci před mikrofonem - p Pestrá hudební paleta - l Krásy starých mistrů - v Zábavná hudba - l Klavírní skladby Clauda Debussyho - v Krajové vysílání Pod strážnickým nebem - f čtvrtek Slovácký soubor - f Populární sóla - p V pestrém tónu - l Populární hudební drobnosti - p Antošova malá dechová hudba - l Zábavná hudba - l Krajové vysílání V tanečním rytmu - l Povídka pátek Zábavné melodie - l

118

12.50 - 13.15 14.00 - 15.00 17.00 - 18.00 18.30 - 18.50 22.50 - 23.50 čas 8.20 - 9.00 10.00 - 10.25 14.00 - 14.30 15.45 - 16.00 22.00 - 22.30 čas 11.30 - 12.00 14.30 - 15.00 17.00 - 18.00 18.30 - 18.55

K příjemnému poledni - l Zábavná hudba - l Krajové vysílání Lidové písně ze Slovácka - f Noční koncert - v sobota Chvilka zábavné hudby Zvesela zahrají - l Hrají sólisté na dechové nástroje - l Povídka Kolotoč tanečních melodií - l neděle Na moravskou notu - f Četba Krajové vysílání Na pěknů notečku - f

119


615 235 150 250

19.4.1954 - 25.4.1954

20% lehká hudba 49%

12%


19%


695 155 240 185

12.7.1954 - 18.7.1954

15% lehká hudba populární hudba

19% 54%


12%

Graf č. 19

120

Rok 1954 je rokem české hudby. To se ve vysílání projevuje především zvýšenou produkcí hudby Smetany a Dvořáka. BRO se podílí na souborném provedení Smetanova díla a Dvořákových symfonií. Kromě toho vznikly pořady popularizující hudbu českých skladatelů, např. Námluvy Lišky Bystroušky, Poznáváme symfonické básně A. Dvořáka a další pořady, podávající výklady jednotlivých skladeb. V našem studovaném období dosahuje v obou týdnech podíl vážné a populární hudby 31%, zajímavý je vzrůst produkce folklóru, do čehož se promítá aktivita BROLNU, který hraje i v těchto nových pořadech: Na vaše přání, Lidové písně ze Slovácka, Půlhodinka v lidovém tónu, Do kolečka. V důsledku mírného ideologického uvolnění po Stalinově smrti se do složení zábavné hudby více promítá hudba jazzová. V Brně se často představují orchestry L. Habarta, L. Bezubka, V Hrušky,… Z dalších významných událostí: •

3. 7. rozhlasová premiéra hry Jaroslava Ježka Rub a líc v úpravě

Vlastimila Pantůčka •

4. 10. začíná vysílání Hudební konzervatoře

•

Natočení koncertního provedení Osudu Leoše Janáčka

•

Ke dni radia udělen titul zasloužilého umělce Břetislavu Bakalovi

•

Při příležitosti hudebního festivalu Leoše Janáčka uveden cyklus 15ti

koncertů a operních představení

121

Rok 1955 18.4.– 24.4.1955 tab. č. 24 Čas

pondělí 18.4.

6.35 - 6.55

Koncert BROLN – f

8.20 - 9.00

Vojenská hudba – l

10.00 - 10.20

Valčíky mistrů – p Populární sóla –

10.20 - 11.00 14.00 -15.00

p Lidové soubory – f

17.00 - 18.00

Krajové vysílání

Čas

Úterý

10.15 - 10.35

Pořad pro školy

10.20 - 10.40

Ze skladeb Jana Čermáka – l

12.00 - 12.30

Náladový soubor L. Kozderky – l

17.00 - 18.00


18.30 - 18.50

Zahrají sólisté – p

18.40 - 18.55

Strouhalova dechová sedmička – l

19.30 - 19.50

Chvilka taneční hudby – l

19.50 - 20.10

Hudební výchova v rodině – p

Čas

Středa

10.00 - 10.15

Vysílání pro školy

11.30 - 12.00

Lidové písně z Horácka a Brněnska – f

13.15 - 14.00

Krásy mistrů – p

14.00 - 15.00

Koncertní půlhodinka z Gottwaldova

14.00 - 14.30

Vysílání pro děti

17.00 - 18.00


23.00 - 23.50

K tanci i poslechu – l

Čas

Čtvrtek

9.00 - 9.30

Populární koncert – p

14.00 - 15.00

Mistrovské drobnosti – p

16.00 - 16.25

Přednáška

17.00 - 18.00


Čas

Pátek

14.00 - 15.00

Ruské a sovětské melodie – čardáše – p

14.00 - 15.00

Odpolední koncert – v

14.30 - 15.00

Klavír v taneční hudbě – p

17.00 - 18.00


Čas

Sobota

8.20 - 9.00

Na konci týdne – l

11.00 - 11.20

Cimbálová muzika – f

11.20 - 12.00

V lidovém tónu – f

17.00 - 17.30

Jarní vítr bere klobouky – l

22.20 - 22.50

V tanečním rytmu – l

122

Čas

Neděle

7.12 - 7.45

Vojenská hudba – l

11.00 - 12.00

Slavné pochody – p Vonička. Pořad moravských lidových písní a

11.30 - 12.00

tanců – f

12.05 - 12.30

K nedělnímu poledni – SOBR – v

14.00 - 14.30

četba na pokračování

14.30 - 15.00

Na besedě u cimbálu – f

18.30 - 18.55

Na pěknů notečku – f

20.00 - 22.15

Nedělní divadelní premiéry

11.7 – 17.7. 1955 tab. č. 25 čas 6.40 - 7.00 8.20 - 9.00 10.00 - 10.20 13.15 - 14.00 14.00 - 15.00 16.00 - 17.00 17.00 - 18.00 18.00 - 18.30 čas 10.20 - 10. 40 12.00 - 12.30 14.00 - 15.00 17.00 - 18.00 18.00 - 18.30 21.50 - 22.30 22.20 - 22.35 čas 11.30 - 12.00 14.00 - 15.00 17.00 - 18.00 23.00 - 23.50 23.00 - 23.50 čas 8.20 - 9.00 12.00 - 12.30 14.00 - 15.00 17.00 - 18.00 18.30 - 18.50 18.30 - 18.55 22.20 - 22.50 čas 11.30 - 11.50 14.00 - 15.00 14.30 - 15.00

pondělí 11.7. Cimbálová muzika - f Dechová hudba - l Polky a mazurky - l Z koncertního podia - v Operetní melodie - l Populárně vědecká beseda Krajové vysílání Melodie a árie ze Smetanova Tajemství - p Úterý Dechová hudba Tempo - l Hraje náladový soubor - l Hraje BERO - l Krajové vysílání Antošova dechová hudba - l Koncert francouzské hudby - v Taneční melodie - l Středa Z lidové pokladnice - f Výchovný koncert - p Krajové vysílání Hudba před půlnocí - p Noční koncert - v Čtvrtek Dechová hudba - l Populární sóla s orchestrem - p Populární valčíky - p Krajové vysílání Mládežnické motivy Dechová hudba v podvečer - l Kolotoč tanečních melodií - l Pátek Jiří Mahen Operní árie - p Do taneční nálady - l

123

16.10 - 16.30 17.00 - 18.00 19.30 - 20.00 čas 5.35 - 5.55 8.20 - 9.00 11.00 - 11.20 11.20 - 12.00 11.30 - 12.30 17.00 - 17.30 22.30 - 23.00 čas 6.02 - 6.50 7.12 - 7.45 9.30 - 10.00 11.00 - 12.00 12.05 - 12.30 13.20 - 14.00 16.20 - 17.00 17.00 - 18.00 17.00 - 17.45 22.00 - 22.50

Zahrajte mě - f Krajové vysílání Zábavná hudba - l Sobota Dechová hudba - l Pro dobrou náladu - l Lidové písně - f Zahrají sólisté -p Populární koncert - p Tanečky a písničky - l Na dobrou noc - l Neděle K nedělnímu ránu - p Vojenská hudba - l Krásy starých mistrů - v Taneční motivy - l K nedělnímu polední - l Pohádka Nedělní odpolední koncert - v Krajové vysílání Letní vyprávění - p Vesele na konci neděle - l

124


318 395 85 225

18.4.1955 - 24.4.1955

22% 31%


8%

vážná hudba Folklor 39%


735 483 205 90 11.7.1955 - 17.7.1955

6% 14% lehká hudba 48%


32%

Graf č. 21

125

V hudebním oddělení odešel vedoucí hudebního oddělení Jiří Hlaváček do hlavní redakce hudebního vysílání a byl nahrazen redaktorem symfonické a komorní hudby Zdeňkem Cupákem. V tomto roce už probíhají přípravy na Mozartův rok 1956 u příležitosti dvoustého výročí Mozartova narození. V rámci nich se začínají vysílat pořady Čeští předchůdci Mozartovi – díla rodiny Bendů, Brixů, Míčů, Stamiců, skladby A. Filse a F. X. Richtra; Česká hudba v době Mozartově – skladby skladatelů J. Mylivečka, Koželuhů, Duška, J. K. Kuchaře,Vranických, Kramáře, Rösslera, J. J. Ryby či Vídeňští klasikové – předchůdci W. A. Mozarta. Taneční hudba z roku 1955 bohužel nenavazuje na tendence předchozího roku a vrací se především k estrádní tvorbě - Hudba pro radost, Taneční a estrádní melodie, Ze soboty na neděli. Ideologický ráz má další nový pořad Hrajeme budovatelům vlasti. Každé vysílání věnováno jednomu pracovnímu odvětví nebo závodu. Vzrůstá také počet pořadů pro tehdy nejoceňovanější pracovní odvětví - Havíři se baví, Ke dni horníků,… •

Natočení Janáčkovy Věci Makropulos, Výletů pana Broučka a

Z mrtvého domu •

26. 4. - Velký koncert k 10. výročí osvobození města Brna –– (R. M.

Glier - Sbratření národů, L. Kundera – První poslové, L. Janáček – Taras Bulba, Musorgskij – Obrázky z výstavy). •

Nový sobotní dopolední pořad – Zítra se bude tančit všude. Na vzniku

se podílí PRO, BERO, SOBR, ale i Maďarský rozhlasový orchestr lidových nástrojů, Orchestr polského rozhlasu. •

7. –16 listopadu – deset dnů ruské klasické a sovětské hudby. V rámci

tohoto týdne účinkují v rozhlase sovětské orchestry, posluchači měli možnost slyšet několik československých premiér např. Alexandr Aruťuňan – Slavnostní předehra, Dmitrij Šostakovič – Slavnostní předehra, Aram Chačaturjan – fragmenty z opery Spartak. V rámci tohoto týdne proběhl také nácvikový cyklus Zpíváme sovětské písně •

22.11. je rozhlasová premiéra Janáčkovy Věc Makropulos.

126

Rok 1956 Program: 16.4.– 22.4.1956 tab. č. 26 čas 5.35 - 5.55 8.20 - 9.00 17.00 – 18.00 19.40 -20.20 20.05 – 20.45 20.50 – 22.00 Čas 10.20 – 10.40 11.00 – 11.30 12.50 – 13.20 14.30 – 15.00 16.00 – 16.40 17.00 – 18.00 22.00 – 22.30 22.50 – 23.50 Čas 7.50 - 8.05 11.30 – 12.00 13.40 – 14.00 14.00 – 15.00 14.00 – 14.30 16.00 – 16.30 17.00 – 18.00 18.45 – 18.55 22.50 – 23.50 Čas 5.35 - 5.55 8.20 - 9.00 9.30 - 9.55 11.00 – 11.30 14.00 – 15.00 15.00 – 15.53 16.30 – 17.00 17.00 – 17.15 17.00 – 18.00 20.00 – 21.45 Čas 10.15 – 10.40 14.00 – 15.00 16.00 – 16.30 17.00 – 18.00 20.50 – 22.00 22.00 – 22.30

Pondělí Hraje náladový soubor - l Hrají dechové hudby - l Krajové vysílání Tančíme s písničkou (BERO) - l Na posledním groši (pásmo písniček a scének) – l Hrdinové ve světové hudbě - p Úterý Rozhlas pro školy Mistři o lásce – p Hraje Náladový soubor L. Kozderky – l V tanečním rytmu (BERO)- l Varhanní a komorní hudba (klasika) - v Krajové vysílání Melodie na dobrou noc – p Noční koncert – v Středa Ranní hlášení školám Ej, na Vrbovcoch hudci hudů – f Pohádka Náladový soubor L. Kozderky – l Kohoutek - dětský pořad Věda a technika mládeži Krajové vysílání Hraje Strouhalova dechová sedmička- l Hudba před půlnocí – p čtvrtek Zvesela Hrají dechové hudby z Brna – l Balady moravských skladatelů – SOBR – v cimbálová muzika- f K příjemnému odpoledni – p Hrajeme první směně po návratu z práce – l Jan Slabý - U nás – BERO – l Leoš Janáček – Suita – v Krajové vysílání G. B. Shaw – Pygmalion pátek Vysílání pro školy CH. Gounod - melodie z opery Faust a Markétka hraje BROLN – p Svatý Jiří vstává – f Krajové vysílání S mikrofonem za zábavou Kolotoč tanečních melodií - orchestr M. Foreta – l

127

Čas 8.20 - 9.00 10.00 – 10.25 11.00 – 11.20 14.00 – 15.20 15.00 – 16.00 Čas 17.00 – 18.00 18.30 – 18.55 22.00 – 22.30

sobota Pro dobrou náladu – l Populární sóla – p Moravské lidové písně - f Pověst o králi Václavovi O přemluvy k doslovu - estrádní pořad BERO – l neděle Krajové vysílání Na pěknů notečku – f K tanci a poslechu – l

9.7.– 15.7.1956 tab. č. 27 Čas 9.20 - 9.55 11.00 - 11.30 14.00 - 15.00 17.00 -18.00 20.00 - 20.40 22.50 - 23.50 Čas 11.00 - 11.30 12.15 - 12.30 14.30 - 15.30 16.00 - 16.20 17.00 - 18.00 22.20 - 22.50 Čas 11.30 - 12.00 14.00 - 14.30 14.00 - 15.00 16.30 - 17.00 17.00 - 17.40 17.00 - 18.00 Čas 11.10 - 11.30 11.30 - 12.00 12.50 - 13.10 17.00 - 18.00 Čas 9.00 - 9.30 14.00 - 15.00 14.00 - 14.30 17.00 - 18.00 Čas 8.00 - 8.35 8.35 - 9.00 10.30 - 11.00 14.00 - 15.20 16.40 - 17.00

pondělí Drobné skladby velkých mistrů – p Náladová hudba - l Lidové písně ze Slovácka – f Krajové vysílání Lidové písně – f Noční koncert – v úterý Vítězslav Novák – v klavírní duo Těšík-Hudec – l Jugoslávské písně a tance – f Lidové písně z Moravy a Slezska – f Krajové vysílání Z klavírního díla W. A. Mozarta – v středa Zpívá Jarmila Šuláková – f Náladová hudba – l Ze skladeb J. Fibicha – v Náladový soubor L. Kozderky – l Soudobá komorní hudba moravských skladatelů – v Krajové vysílání čtvrtek Od každého jednu - f Zahrajeme, zazpíváme – l K příjemnému poslechu – l Krajové vysílání pátek Felix Mendelsoohn-Bartholdy – v Populární operní dvojzpěvy – hraje BROLN – p Taneční a estrádní melodie – l Krajové vysílání sobota Hrají dechové hudby z Brna – l K sobotní pohodě – l Nástrojová sóla – p Hra pro mládež Na besedě u cimbálu – f

128

22.50 - 23.10 Čas 13.00 - 14.00 16.00 - 17.00 18.30 - 18.55 20.00 - 20.30

K tanci - orchestr J. Karena – l neděle Pohádka pro děti Krajové vysílání Na pěknů notečku – f Ten, kdo tančí a zpívá – l

129

Duben lehká hudba Populární hudba vážná hudba Folklor

463 335 130 135 16.4.1956 - 22.4.1956

13% lehká hudba

12% 43%


32%


295 125 250 255 9.7.1956 - 15.7.1956

28%

31% lehká hudba populární hudba vážná hudba folklor

27%

14%

Graf č. 23

130

Na grafu nás upoutá ústup lehké hudby, která ani v letním měsíci nepřesáhne obvyklou polovinu vysílacího času určeného hudbě. V létě podíl folklorní hudby dosahuje 28%, což je největší číslo ze všech zkoumaných týdnů. SOBR ukončuje své působení v brněnském rozhlase, slučuje se s Symfonickým orchestrem brněnského kraje a vzniká nové těleso Státní filharmonie Brno v čele s Břetislavem Bakalou. První koncert nově vzniklého tělesa přenáší rozhlas 18. 1. V programu zaznělo: B. Smetana – předehra k opeře Libuše, Leoš Janáček – Taras Bulba. •

30.3. - Koncert Státní filharmonie v Brně řídí V. Neumann . Zazněly:

V. Trojan – suita z opery Kolotoč, B. Martinů – III. Koncert pro klavír a orchestr, J. Brahms – IV. Symfonie e moll •

Začíná cyklus Nočních koncertů z české soudobé hudby (např. 27.3. O.

Chlubna – Z jara, I. Krejčí – Serenáda pro orchestr, K. Slavický – Rapsodické variace na moravské thema). •

20.10. – koncert Státní filharmonie v Brně – řídí Trhlík a Neumann.

Program tvořily následující skladby: V. Kaprálová – Suita Rustica, J. B. Foerster – Koncert s moll pro housle a orchestr, A. Glazunov – Stěnka Razin, A. Balančivadze – Symfonie.

131

Rok 1957 15.4.– 21.4. 1957 tab. č. 28 Čas 10.20 - 11.00 11.00 - 11.30 15.00 - 15.35 16.40 - 17.10 17.00 - 18.00 17.30 - 18.00 18.02 - 18.30 Čas 9.00 - 9.55 14.00 - 15.00 16.10 - 16.25 16.10 - 17.00 17.00 - 18.00 18.02 - 18.30 Čas 9.35 - 9.55 10.00 - 11.30 10.40 - 11.00 13.15 - 14.00 14.00 - 14.30 14.00 - 15.00 14.30 - 15.30 16.10 - 16.50 16.00 - 16.20 17.00 - 18.00 18.30 - 18.53 Čas 9.30 - 9.55 10.40 - 11.00 14.00 - 15.00 14.30 - 15.00 17.00 - 18.00 17.20 - 18.00 18.02 - 18.53 Čas 12.00 - 12.30 14.00 - 15.00 16.40 - 17.00 17.00 - 18.00 Čas 7.15 - 7.50 10.10 - 10.30 11.00 - 11.30 16.00 - 16.15 16.35 - 17.00 18.00 - 18.53

pondělí Hrají vám – p Lidové tance – f Hrajeme první směně po návratu z práce – l Nová tvorba brněnských skladatelů – v Krajové vysílání Zpěvy domova – f Náladový soubor L. Kozderky – l Úterý Zábavné hudby moravských skladatelů – l Nejznámější lidové písně – f Země zpívá – f K dobrému odpoledni – l Krajové vysílání Populární koncert – p Středa Lidové písně a tance – f Hrajeme našim závodům – l Nová tvorba brněnských skladatelů - v Odpolední koncert – v Kohoutek Operetní melodie – l Náladový soubor L. Kozderky - l Klavírní sonáty L. van Beethovena - v Týdeník vědy a techniky Krajové vysílání Ve veselém rytmu – l Čtvrtek Písně J. V. Tomáška – v Malá instrumentální sóla – p Lidové písně a tance – f Písně a písničky – l Krajové vysílání Nová tvorba brněnských skladatelů - v K tanci i poslechu – l Pátek K polednímu oddechu – l Populární hudba – p Chvilka tanečních písniček - l Krajové vysílání Sobota Dechová hudba – l Hore dědinami – f Zahrají dechové nástroje - p Zahraje Struhalova sedmička - l Na besedě u cimbálu – f Z estrádního podia – l

132

Čas 8.05 - 8.45 13.15 - 14.00 16.00 - 17.00 17.00 - 18.30 18.30 - 18.53

Neděle Písničky k nedělnímu ránu - l Pohádka Krajové vysílání Rozhlasová hra Na pěknů notečku – f

8.7.– 14.7.1957 tab. č. 29 Čas 6.30 - 6.55 9.00 - 9.45 11.50 - 12.15 12.45 - 13.15 13.40 - 14.00 14.00 - 15.00 16.10 - 16.40 16.40 - 17.15 17.00 - 18.00 18.02 - 18.30 Čas 7.20 - 8.30 11.00 - 12.00 13.10 - 14.00 14.00 - 14.30 16.10 - 17.00 17.00 - 18.00 18.02 - 18.30 Čas 9.20 - 9.45 10.00 - 11.00 10.00 - 11.00 13.10 - 13.30 13.25 - 14.00 14.00 - 15.00 14.30 - 15.00 16.10 - 16.30 17.00 - 18.00 18.00 - 18.15 18.30 - 18.53 Čas 10.20 - 11.00 14.00 - 15.00 14.30 - 15.00; 15.00 - 16.00 17.00 - 18.00 Čas 9.30 - 9.10 10.40 - 11.00 12.45 - 13.00

pondělí Antošova dechová hudba - l Populární koncert – p Polední koncert – v K polední přestávce – l Krásy mistrů – p Melodie z oper – p Věda a technika Nová tvorba brněnských skladatelů - v Krajové vysílání Náladový soubor L. Kozderky - l Úterý Vesele do dne – l Z tance do tance – l Zahrajeme, zazpíváme – l Lidová hudba – f K příjemnému odpoledni – l Krajové vysílání Populární koncert – p Středa Lidové písně a tance – f Z brněnského studia – l Hrajeme na přání závodů - l Lidové písně a tance – f Zábavné soubory – l Hrají a zpívají soubory lidové tvořivosti - f Náladový soubor L. Kozderky - l Chvilka náladové hudby – l Krajové vysílání Klavírní duo Těšík – Hudec - l Ve veselém rytmu – l Čtvrtek Ten, kdo tančí a zpívá – l BROLN – f BROLN – f Zábavná hudba – l Krajové vysílání Pátek Populární koncert – p Cimbálová muzika – f Maďarské lidové písně a tance - f

133

14.00 - 15.00 14.00 - 14.30 14.30 - 15.00 16.30 - 17.00 17.00 - 18.00 18.30 - 18.53 Čas 10.30 - 11.00 16.35 - 17.00 Čas 8.15 - 8.30 8.30 - 9.00 12.05 - 12.30 16.00 - 17.00 18.30 - 18.53

Ze skladeb moravských autorů Rozmarné písničky - l Z díla moravských autorů - v Povídka Krajové vysílání K večerní pohodě – p Sobota Hudební obrázky – l Moravské soubory lidových písní - f Neděle Zahrají malé soubory Písničky k nedělnímu ránu - l K dobrému poledni – l Krajové vysílání Na pěknů notečku – f

134


665 178 200 283

15.4.1957 - 21.4.1957

21% lehká hudba 51% 15%


13%


771 216 90 308

8.7.1957 - 14.7.1957

22% lehká hudba populární hudba

6% 56%


16%

Graf č. 25

135

V tomto roce se zvyšuje počet minut vysílání hudby. Prvním důvodem je rozšíření programů, kam Brno své pořady dodává, na tři Brno dodává, tím dalším je klesání podílu politických pořadů či záznamů z různých konferencí. V programu se pomalu začínají objevovat dosud nepřijatelné pořady. Obrat k ideologickému uvolnění rozhlasu dokazuje nový brněnský pořad Soudobá americká jazzová hudba – pořad sestavený z LP desek, na jehož výrobě se spolupodílí Luděk Hulan a Bohuslav Sedláček. Lehká hudba se celkově začíná obracet k hudbě taneční, ubývá masových písní i dechovky. Stále častěji zní z rozhlasu Taneční orchestr M. Foreta , například v novém pořadu Smím prosit, což byly přenosy ze společenského střediska Rozmarín v Brně. V dubnu se koná VI. přehlídka nové tvorby brněnských skladatelů. Rozhlas přenáší všechny koncerty, zazní hudba například J. Nováka, A. Piňose, K. Konvalinky, M. Ištvána, J. Podešvy, A. Fialy, F. Schäfera, Z Blažka. Mezi nové cyklické pořady, na jejíž tvorbě se Brno spolupodílí patří popularizační Besedujeme o hudbě před mikrofonem.

• 28.11 – koncert SFB ( V. Novák – De profundis, D. Šostakovič – VII. Symfonie, 19.12. – B. Martinů – Dvojkoncert, M. Ravel – Klavírní koncert, M. P. Musorgskyj – Kartinky)

136

Rok 1958 21.4.– 27.4.1958 tab. č. 30 Čas 7.25 - 7.50 9.00 - 9.45 14.00 - 15.00 14.00 - 15.00 13.40 - 14.00 16.00 - 16.45 17.10 - 17.45 18.02 - 18.30 21.30 - 23.30 Čas 8.35 - 9.15 10.40 - 11.00 10.50 - 11.30 16.10 - 16.40 18.02 - 18.30 20.50 - 21.05 Čas 10.00 - 10.40 13.40 - 14.00 14.00 - 15.00 14.00 - 14.30 14.00 - 14.30 16.10 - 16.30 18.30 - 18.53 21.10 - 21.40 21.00 - 22.00 22.20 - 23.00 23.00 - 23.50 Čas 11.00 - 11.30 12.50 - 13.20 14.00 - 15.00 15.00 - 16.00 21.45 - 22.00 21.40 - 22.00 Čas 10.00 - 10.25 10.40 - 11.00 13.15 - 13.30 18.02 - 18.30 22.00 - 22.30 Čas 10.00 - 10.30 10.00 - 10.20 16.35 - 17.00 16.10 - 16.30

Pondělí Slovácké pěsničky – f Hrají vám sólisté – p Lidové písně a tance – f Krásy mistrů – p Struhalova sedmičky – l K příjemnému odpoledni – l Písně a písničky – l Náladová hudba – l Koncert na přání – p Úterý Z brněnského studia – l Klavírní duo v. a l. Lejskovi – l Baletní hudba – p Portréty skladatelů zábavné hudby - l Malý koncert orchestru Moravské filharmonie - v BROLN – f Středa Z brněnského studia – l Hudební besídka – l Operety – l Náladový soubor L. Kozderky - l Kohoutek Po starodávnu – l Kytička lidových tanečků - f Zpěvy domova – f J. Křička - Ogaři – l Náladová hudba – l Kolotoč tanečních melodií - l Čtvrtek Malý dopolední koncert – p Malý estrádní koncert – l Z tanečních písní J. Hudce - l Operetní revue – l Poezie Instrumentální sóla – p Pátek Vysílání pro školy V rytmu danajů a verbuňků - f Rumunské tance – f K tanci i poslechu – l V tanečním rytmu – l Sobota Kohoutek Klavírní duo v. a l. Lejskovi - l Na besedě u cimbálu – f Malý hobojový koncert – v

137

Čas 8.15 - 8.30 12.05 - 12.30 13.20 - 14.00 15.45 - 16.00 18.30 - 18.53

Neděle Na dobrý den – l K dobrému polední – l Pohádka Melodie dálných krajů – l Na pěknů notečku – f

7.7.– 13.7.1958 tab. č. 31 Čas 12.00- 12.30 14.00 - 15.00 14.30 - 15.00 16.00 - 16.40 16.10 - 16.40 16.10 - 16.40 19.30 - 20.00 21.30 - 22.00 22.50 - 23.55 Čas 7.50 - 8.30 12.00 - 12.30 14.00 - 15.00 18.02 - 18.30 22.05 - 22.30 Čas 14.15 - 15.00 16.00 - 17.00 20.00 - 21.00 21.20 - 22.00 22.00 - 22.30 22.20 - 23.50 Čas 7.20 - 7.50 10.00 - 10.20 10.00 - 11.00 10.20 - 11.00 13.40 - 14.00 14.00 - 15.00 15.00 - 16.00 16.10 - 16.40 17.00 - 18.00 20.30 - 21.30 Čas 7.50 - 9.00 10.00 - 11.20 12.00 - 12.30 12.45 - 13.00 14.00 - 15.00 14.00 - 14.40

Pondělí BERO hraje k tanci – l Operetní melodie – l Dechová hudba – l K příjemnému odpoledni - l Týdeník vědy a techniky Hrají brněnské soubory - l Pojďme, zazpívajme - f Komorní hudba – v Na dobrou noc – l Úterý V moravském lidové tónu - p BERO hraje k tanci – l S písní po Moravě – f Populární koncert – p BROLN – f Středa Po návratu z práce – l Zahrají malé soubory - l Rozhlasová hra Janáčkovi živí lidé – p Taneční orchestr –l Velká taneční směs - l Čtvrtek Vojenská hudba – l Besídka Hrajeme rekreantům - l Hrají vám – l Ej, slunečko horůce… - f Taneční orchestr J. Karena - l Mezi třetí a čtvrtou – l Komorní hudba – v Krajové vysílání Estrádní grotesky – l Pátek Na dobrý den – l Rozhlasová hra Na horách, na dolách - f Klavírní duo Těšík - Hudec - l Zábavné melodie – l Janáčkovi živí lidé – p

138

16.30 - 17.00 17.10 - 17.45 17.25 - 18.00 18.02 - 18.30 22.50 - 23.00 Čas 10.00 - 11.30 11.30 - 12.03 10.40 - 11.00 11.30 - 12.30 16.10 - 16.30 16.35 - 17.00 Čas 8.00 - 9.30 9.15 - 9.30 12.05 - 12.30 13.00 -14.00 18.30 - 18.53 22.00 - 22.30

Povídka Česká komorní hudba - v Písně a písničky – l K poslechu a tanci – l Poezie Sobota Z melodie do melodie - l Soutěž Lidové písně a tance - f Drobnosti našich mistrů - p Struhalova sedmička - l Písničky letního podvečera - f Neděle Z melodie do melodie - l Klavírní duo Těšík - Hudec - l K dobrému poledni – l Pohádka Na pěknů notečku – f Náladová hudba – l

139

Duben Lehká hudba populární hudba Vážná hudba Folklor

821 255 48 236

21.4.1958 - 27.4.1958

17% lehká hudba

4%

populární hudba vážná hudba 60%

19%

folklor

Graf č. 26 Červenec Lehká hudba populární hudba Vážná hudba folklor

1298 208 95 233

7.7.1958 - 13.7.1958

13% 5% lehká hudba populární hudba

11%

vážná hudba folklor 71%

Graf č. 27 140

Výsledky sledování těchto dvou týdnů de facto kolidují se závěrem konference o lehké hudbě, která se tento rok konala, a jejíž výsledek bylo vlastně potvrzení zaznamenané převahy lehké hudby a vyjádření souhlasu s pokračováním této tendence. Do vysílání značně zasáhla i soutěž dechových kapel, v rámci které se vysílaly přenosy jednotlivých soutěžních kol, a které se také zúčastnilo mnoho moravských kapel, jako například Antošova dechová hudba, která i jednu kategorii vyhrála. U příležitosti pořádání Festivalu Leoše Janáčka, který se konal ve dnech 12. 10. – 30. 10. bylo uvedeno, až na drobné skladby, celé Janáčkovo dílo. Jako hostující dirigenti se představili Jaroslav Sachs, Jaroslav Vogel, František Jílek a Václav Nosek Při té příležitosti bylo slavnostně otevřeno ve Smetanově ulici Janáčkovo muzeum a pořádala se Mezinárodní hudebně vědecká konference na téma Janáček a soudobá hudba. Vzhledem k Bakalově smrti přebírá řízení Janáčkových oslav Jaroslav Vogel.

•

14.2.1958 – přímý přenos z koncertu Státní filharmonie Brno (A.

Honneger – Jeanne dÁrc ) •

Nový popularizační pořad Večerní hovory o hudbě, Co máte nejraději,

Ženy skladatelky, Antické motivy v hudbě , Hudba 20. století •

24.4.1958 – rozhlasová premiéra opery F. V. Míči

O původu

Jaroměřic •

Od září se vysílá nový cyklus Hudba sbližuje národy, sestavovaný ze

zahraničních hudebních snímků, a cyklus Pravdy života (např. díl Janáčkovy živí lidé – charakteristika Janáčkových operních postav). •

25.10 – světová premiéra Janáčkova Osudu

141

8.7. Hudební vysílání

8.7.1. Dubnové hudební vysílání Následující tabulka ukazuje percentuální podíl jednotlivých kategorií: Hudební vysílání - 3. týden v dubnu 100% 90% 80% 70% folklor

60%

vážná hudba

50%

populární hudba

40%

lehká hudba

30% 20% 10%

IV .1 94 6 IV .1 94 7 IV .1 94 8 IV .1 94 9 IV .1 95 IV 0 .1 95 IV 1 .1 95 IV 2 .1 95 IV 3 .1 95 IV 4 .1 95 IV 5 .1 95 6 IV .1 95 7 IV .1 95 8

0%

Graf č. 28 a kolik vysílacího času bylo hudbě postupně věnováno:

Celkový počet minut hudby 1800

1610 1503

1600 1400 1200 1116 1110

1305

1305

1326 1360

1355 1250 1025

1023 1063

1000 Řada1 800 600 400 200

IV .1 94 6 IV .1 94 7 IV .1 94 8 IV .1 94 9 IV .1 95 0 IV .1 95 1 IV .1 95 2 IV .1 95 3 IV .1 95 4 IV .1 95 5 IV .1 95 6 IV .1 95 7 IV .1 95 8

0

Graf č. 29

142

V dubnu tak čas, ve kterém rozhlasu zněla hudba, osciloval okolo 1258 minut. lehká hudba 90 77

80 70

61

60

60

50 44

50 %

60 51

49 43

42

40

36

31

lehká hudba

31

30 20 10

IV .1 9 IV 46 .1 9 IV 47 .1 9 IV 48 .1 9 IV 49 .1 9 IV 50 .1 9 IV 51 .1 9 IV 52 .1 9 IV 53 .1 9 IV 54 .1 9 IV 55 .1 9 IV 56 .1 9 IV 57 .1 95 8

0

Graf č. 30 Lehká hudba tradičně představovala největší podíl v hudebním vysílání. Její průměr se pohybuje okolo 49 %. Největšího procenta podílu 77% dosahuje roku 1952, kdy dochází k reorganizaci rozhlasu. Při porovnání produkce lehké hudby s následujícím grafem hudby populární, pozorujeme že v tomto roce naopak hudba populární získala svou nejnižší percentuelní hodnotu 8%. A naopak, v roce 1955, kdy je produkce populární hudby na vrcholu, dosahuje lehká hudba jen 31%, což je jeho nejnižší dosažená hodnota. V průměru tvořila populární hudba 24% produkce. populární hudba 45 40

39 35

35

32

30

30

27

%

25 20

19

21

19

18

19

populární hudba

13

15 10

32

8

5

IV .1 9 IV 46 .1 9 IV 47 .1 9 IV 48 .1 9 IV 49 .1 9 IV 50 .1 9 IV 51 .1 9 IV 52 .1 9 IV 53 .1 9 IV 54 .1 9 IV 55 .1 9 IV 56 .1 9 IV 57 .1 95 8

0

Graf č. 31

143

vážná hudba

40

36

35

31

30

26

%

25 18

20

vážná hudba 15

14

15

12

12 9

10

12 8

5

4

5

IV .1 94 6 IV .1 94 7 IV .1 94 8 IV .1 94 9 IV .1 95 IV 0 .1 95 IV 1 .1 95 IV 2 .1 95 IV 3 .1 95 IV 4 .1 95 IV 5 .1 95 6 IV .1 95 7 IV .1 95 8

0

Graf č. 32

Vážná hudba se na vysílání nejvíce podílí v letech 1948 a 1949, kdy její produkce zaplňuje více než třetinu vysílacího času. Rok 1949 je také rokem Bedřicha Smetany. Při této příležitosti se Brno, které má navíc dva programy, spolupodílí na souborném provedení Smetanových děl´. Tím pádem se procento dostalo vysoko nad celkový průměr času vysílané vážné hudby, který činí 16%. folklor 25 22

21

20 20

17 15

13

%

11 10

9

8

8 6

5

folklor

6

6

4

IV .1 94 6 IV .1 94 7 IV .1 94 8 IV .1 94 9 IV .1 95 0 IV .1 95 1 IV .1 95 IV 2 .1 95 3 IV .1 95 IV 4 .1 95 5 IV .1 95 6 IV .1 95 7 IV .1 95 8

0

Graf č. 33

144

Folklorní hudbu jsem z lehké hudby vyčlenila záměrně, protože byla vždy jednou z charakteristik brněnské stanice. Přesto přibližně do poloviny padesátých let je její zastoupení v programu spíše nižší, více prostoru se dostává spíše masovým písním a dechovkám. Vznik profesionálního souboru BROLN roku 1952 se de facto projeví až o dva roky později. Od této dobu se zvýšená produkce folkloru víceméně udržuje. V průměru tvořila folklorní hudba 12% času hudby.

8.7.2. Červencové hudební vysílání

Červencové vysílání je typické zvýšenou produkcí lehčích žánrů.

hudební vysílání - 2. týden v červenci 100%

80%

60%

folklor vážná hudba populární hudba

40%

lehká hudba

20%

VI I. 19 VI 45 I. 19 VI 46 I. 19 VI 47 I. 19 VI 48 I. 19 VI 49 I. 19 50 VI I. 1 95 1 VI I. 1 95 2 VI I. 1 95 3 VI I. 1 95 4 VI I. 1 95 5 VI I. 1 95 VI 6 I. 19 VI 57 I. 19 58

0%

Graf č. 34

145

Celkový počet minut hudby 2000

1834

1800 1513

1600 1405 1400

1335 1115

1200 1000

1085

1385

1275

1200

1190

1045 925

900

804

Řada1

800 600 400 200

VI I. 19 VI 45 I. 19 VI 46 I. 19 VI 47 I. 19 VI 48 I. 19 VI 49 I. 19 VI 50 I. 1 9 VI 51 I. 1 9 VI 52 I. 1 9 VI 53 I. 1 9 VI 54 I. 1 9 VI 55 I. 1 9 VI 56 I. 19 IV 57 .1 95 8

0

Graf č. 35

Počet minut určených hudbě je v červenci srovnatelný s dubnovou hodnotou. Červencový průměr činí 1215 minut.

lehká hudba 80

60

63

62

57 51

50 %

71

69

70

40

47 31

56

54

52

48

48

31

lehká hudba

30 20 10

VI I. 1 VI 94 I. 5 1 VI 946 I. 1 VI 947 I. 1 VI 94 I. 8 1 VI 949 I. 1 VI 950 I. 1 9 VI 51 I. 1 VI 952 I. 1 9 VI 53 I. 1 9 VI 54 I. 1 VI 955 I. 1 VI 956 I. 1 VI 95 I. 7 19 58

0

Graf č. 36

Průměr produkce lehké hudby osciluje kolem 53 %, což je o 4 % vyšší podíl, než v dubnovém sledování. 71 % dosahuje v posledním sledovaném roce 1958, kdy rozhlas pořádal konferenci o lehké hudbě. 146

populární hudba 38

40 35

32 28

30

27 25

%

25

22 19

20

populární hudba

16 14

15

12

12

12

11

10 10 5

VI I. 19 VI 45 I. 19 VI 46 I. 19 VI 47 I. 19 VI 48 I. 19 VI 49 I. 19 VI 50 I. 1 9 VI 51 I. 1 9 VI 52 I. 1 9 VI 53 I. 1 9 VI 54 I. 1 9 VI 55 I. 1 9 VI 56 I. 19 VI 57 I. 19 58

0

Graf č. 37

Do předchozího grafu se zřetelně promítly výsledky Gräfenberské konference, která určila, že by se vážná hudba měla k posluchačům dostávat především díky popularizačním pořadům. Jejich produkce tak v roce 1947 stoupla až na 38 % a dostala se tak vysoko nad její průměr 20%. vážná hudba 40

36

35 30

27 25

%

25

22 19

20

16

vážná hudba

16 14

15 10 10

6

7

6

5

5 0 VI I. 19 VI 45 I. 19 VI 46 I. 19 VI 47 I. 19 VI 48 I. 19 VI 49 I. 19 VI 50 I. 1 9 VI 51 I. 1 9 VI 52 I. 1 9 VI 53 I. 1 9 VI 54 I. 1 9 VI 55 I. 1 9 VI 56 I. 19 VI 57 I. 19 58

0

Graf č. 38 147

Průměr vysílané vážné hudby se pohybuje kolem 15%. Je to jen o procento méně než v dubnovém pozorování. Nejméně příznivý byl rok 1951, kdy nebyla v tomto týdnu vysílána žádna vážná hudba.

folklor 30

28

25

22 19

20

17

%

15 15

13

folklor

9

10 5

13

12

7

6

6

4 2

VI I. 19 VI 45 I. 19 VI 46 I. 19 VI 47 I. 19 VI 48 I. 19 VI 49 I. 19 50 VI I. 1 95 1 VI I. 1 95 2 VI I. 1 95 3 VI I. 1 95 4 VI I. 1 95 5 VI I. 1 9 VI 56 I. 19 VI 57 I. 19 58

0

Graf č. 39

V červenci dosáhla produkce folklorní hudby naprosto stejného výsledku jako v dubnu, jeho produkce dosahuje v průměru 12%.

148

Závěr

Na konkrétním případu brněnské stanice jsem se snažila ukázat obecné vývojové tendence v rozhlasu a hudbě v letech 1945 – 1958. V hudbě po roce 1945 nedochází k navázání cesty na předválečnou avantgardu, ale k zjednodušení ve směru socialistického realismu. První zkoumané období je ještě charakteristické optimistickým nadšením, pronikáním nových směrů, je to doba profesionálů, kteří se do instituce, která má před sebou budoucnost, hrnou s nadšením. Zároveň ale už tyto tři roky předznamenávají situaci následujících let padesátých – ať už se jedná o náznaky poúnorové pozitivní i negativní kádrové politiky, zavedení neoficiální cenzury či získání

a postupné

upevňování pozice ve východním bloku. Umění se začíná ubírat cestou socialistického realismu

a vše vrcholí právě na začátku let padesátých, kdy je umění tvořeno a

hodnoceno z ideologických hledisek, které vytvářejí jedinou platnou normu. Z tohoto důvodu je sledovaná doba v rozhlasové literatuře nazývána jako doba úpadku. Bezprostředně po válce se sice rozhlas snažil navázat na předválečnou avantgardu, ale brzy byl jeho vývoj násilně přerušen a nasměrován na cestu, která vedla k budování socialismu a upevnění komunistické moci. Léta padesátá proto pro rozhlas představují jedno z jeho nejtěžších období. Kádrovou politikou jsou odstranění nepohodlní pracovníci, čímž rozhlas přichází o několik profesionálů, na jejichž místa pak nastupují sice kádrově prověření, ale nezkušení nováčci. Ti, kteří v rozhlase zůstávají, plní na úkor svých pracovních povinností četné budovatelské závazky a musí se potýkat se všudypřítomnou cenzurou. Rozhlas má především úlohu sloužit. Většinu vysílacího času zabírají politické pořady, přenosy z různých komunistických schůzí. Hudba v rozhlase se omezuje na napodobování sovětských vzorů, v populární hudbě převažují budovatelské písně, dechovky, folklor. Z ideologických důvodů mizí pro režim nepřijatelný jazz a hudba definovaná jako „formalistická“. Přesto se v tomto období najdou i pozitivní momenty, které narušují

jednostrannost vysílání. Brněnská stanice se zasloužila o novou

významnou folkloristickou vlnu, která vyústila ve vytvoření nového profesionálního souboru Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů. Brněnský rozhlasový orchestr s dirigentem Břetislavem Bakalou, který zaplňoval většinu vysílacího času určeného vážné hudbě, kromě častého uvádění Janáčkových a Novákových děl,

149

přispíval svou promyšlenou dramaturgií k rozšíření produkce soudobé hudby a svými abonentními koncerty se významně podílel na kulturním životě města Brna. Na grafech, které vyplňují druhou část mé práce, jsme mohli

pozorovat

značnou převahu lehké hudby, a to i přes skutečnost, že jedna z jeho částí, folklor, byla vyčleněna do zvláštní kategorie. Oživení znamenalo vytvoření druhého programu, Brno II, který byl více orientován na hudbu vážnou. Bohužel toto období nepřesáhlo dva roky.

150

Resumé

Předmětem diplomové práce bylo hudební vysílání brněnského rozhlasu v letech 1945 – 1958. Toto období lze rozdělit na tři časové celky: •

Budovatelská léta 1945 – 1948, ve kterých se rozhlas musel především

vypořádat s úkolem informovat a spoluorganizovat veřejný život a dopomoci tak přechodu k mírovému životu. V hudbě navazuje brněnská stanice na předválečnou avantgardu. •

Počátky totality 1948 – 1952, kdy se formují základní rysy podoby

rozhlasového vysílání a začínají se formovat normy, které s určitými obměnami budou po další desetiletí zasahovat do umělecké tvůrčí činnosti. •

Doba po reorganizaci rozhlasu roku 1952, která pro rozhlas znamená

přechod k centralizaci, jednotlivá rozhlasová oddělení jsou řízena z pražského ústředí, kde působí noví sovětští poradci , dohlížející na dodržování dostatečné propagace socialistických idejí a sovětské kultury. V hudebním vysílání převažuje lehká hudba, a to především masové písně, estrádní hudba a dechovky.

V psaní práce jsem použila dvě základní metody, historickou a statickou. V prvních kapitolách jsem popsala politickou situaci v Československu, její dopad na kulturní život a chod Československého rozhlasu. Podrobněji jsem popsala tyto dílčí aspekty, které zásadně zasahovaly do podoby vysílání: kádrovou politiku, budovatelské závazky a problematiku cenzury. Následující kapitoly se už věnují přímo hudebnímu vysílání. Nejprve jsem popsala jednotlivé hudební žánry, hudební tělesa brněnského rozhlasu a činnost ústřední hudební redakce. V dalších kapitolách jsem se už zaměřila konkrétně na hudební vysílání brněnské stanice. To je popsáno po jednotlivých letech, přičemž je ke každému roku připojen program dvou týdnů daného roku, na základě kterých jsem vytvořila grafy ukazující percentuelní zastoupení jednotlivých druhů hudby. Ty jsou rozdělené podle dobové nomenklatury na hudbu vážnou, populární, lehkou a z ní vyčleněný folklor. V poslední kapitole jsou tyto žánry nazírány z pohledu celých třinácti let. Brněnská stanice se vždy musela řídit platnými normami pro rozhlasové vysílání. Velkou část vysílacího času tak zabíraly politicky motivované pořady, v hudbě dominovala lehká hudba. O její produkci se z velké části zasluhoval nově vzniklý 151

Brněnský estrádní rozhlasový orchestr. Z této jednostranné koncepce vyčnívala především činnost Brněnského rozhlasového orchestru či nová folkloristická vlna.

152

Le résumé

Ma thèse va toucher la problématique de l´émission radiophonique du ralais Brno dans les années 1945 – 1958. Cette époque peut être divisée en trois parties: •

Les années d´édification 1945 – 1948. Le première devoir de la radio était aider la transition vers la vie pacifique en informant et participant à lórganisation de la vie publique. Concernant la musique, le ralais de Brno a renoué avec lávant-garde de lávant-guerre.

•

Le début du régime totalitaire 1948 – 1952. Cést à cette époque que sont formés les principes et les normes qui formaient límage de l´émission radiophonique dans les décennies qui suivaient.

•

La période après la reorganisation du radio en 1952. Celle-ci signifie la transiton à la centralisation, les différents departements sont dirigés par la centrale où étaient venus de nouveaux consultants soviétiques. Leure tâche était surveiller la propagation suffisante des idées socialiste et de la culture soviétique. En musique, cést la musique légère, surtout la fanfare, la musique de variété, les chansons de marches, qui remplit la majorité du temps de l´émission.

En écrivant le travail, je me servais de deux méthodes – la méthode historique et la méthode statistique. Les premières chapitres décrivent la situation politique en Tchécoslovaquie et son influence sur la vie culterelle et sur le fonctionnement du radio. Dúne manière plus détaillée, jái décrit certains aspect qui anticipaient sur la forme finale de l´émission: la politique de la répartition des cadres, des obligations envers l´édification du socialisme et la problématique de la censure. Les chapitres qui suivent sont déjà consacrés à la musique. Tout dábord, j ái décrit de diffèrents genres musicales, láctivité des orchestres du relais de Brno et le fonctionnement de la rédaction centrale pour la musique . Les chapitres suivants se concentrent plus concrètement sur la description de l´émission musicale de Brno. Chaque année est complétée par le programme de deux semaines, qui mónt servi de base pour la création des graphes montrant la participation de diffèrents genres musicales. La musique est ici divisée dáprès la nomenclature de ce temps-là en musique classique, populaire et légère dont est encore détaché le folklore. 153

Dans le dernier chapitre sont ces genres observés de point de vue de la totalité de ces treize années. Le relais de Brno a été toujours obligé à respecter les normes valides pour l´émission radiophonique. La grande partie du temps de l´émission a été absorbée par les programmes politiques, dans le champ musical, c´était la musique légère qui dominait, musiquait surtout par un nouvel orchestre de variété – Brněnský estrádní rozhlasový orchestr. Cette conception unilatérale était perturbée surtout par láctivité de lórchestre Brněnský rozhlasový orchestr et par la nouvelle vague folklorique.

154

Summary

In my diploma thesis I was dealing with the Brno office of the Czechoslovak radio and it’s broadcast between the years 1945 and 1958. I have divided this period into three parts: •

Post- war era 1945 – 1948, in which the primary concern of the radio was

to inform and organize the nation’s social life, and help the nation recover from the World War II. The prevailing music is the pre- war avant-garde. •

The beginning of totalitarian regime 1948 – 1952, when the future look

of the broadcast is being formed. In that period the new norms, that were going to influence the cultural life from than on, are processed. •

Period that followed the reorganization of the Brno radio in 1952:

Transformation towards centralization, the individual departments of the radio are managed by the Prague central headquarters and the soviet administrators implanted to the radio. The predominant music is easy, mass traditional brass music with ideologically motivated texts.

My research was principally based on two methods: historical and statistic. In the first chapters I described the political situation in Czechoslovakia, the way it influenced the cultural life, and work of the Czechoslovak radio. My primary concern was the censorship and personal politics of the radio. Following chapters are concerned with the broadcasted music. In the beginning different contemporary genres, musical bodies of the radio and the activity of the radio headquarters are described. In the next chapters I have described the music broadcasted by the Brno office of the Czechoslovak radio. Each of the years, that I have been investigating, is defined by musical program of two weeks in that year. Based on my investigation I have created a graphic visualization (diagram) in which the different genres (classics, light, pop music) and their share on the broadcast are shown. The Brno office of the Czechoslovak radio had always been directed by the norms of radio broadcast. Therefore, a great part of it’s broadcast consisted of political and educational programs. As far as music was concerned, it was mostly light, although the political propaganda represented by the “Brno vaudeville radio orchestra” (Brněnský

155

estrádní rozhlasový orchestr) was outweighed by “Brno radio orchestra” (Brněnský rozhlasový orchestr), or the new folk wave.

156

Prameny a literatura:

Archiv Českého rozhlasu v Praze: Náš rozhlas 1945 – 1953, Praha, Čs. Rozhlas 1945 – 1953. Československý rozhlas a televize 1953 - 1958. Praha, Čs. rozhlas 1953 – 1958. Protokol Celostátní konference pracovníků Čs. rozhlasu a televize 20.-21. 1. 1958. ČSVRT, Praha 1958.

Archiv Českého rozhlasu v Brně: Personální složky rozhlasových pracovníků. Kádrové posudky rozhlasových pracovníků. Závodní časopis Znělka 1949 – 1953 Jaro a léto 1947 v Československém rozhlase. Programové porady Československého rozhlasu v Karlových Varech ve dnech 27. ledna – 1. února 1947. Čs. rozhlas, Praha 1947. Na prahu roku velkých jubileí i aktualit v Československém rozhlase. Programové porady Československého rozhlasu v Karlově Studánce ve dnech 17. – 20. června 1947. Čs. rozhlas, Praha 1947. Programové problémy rozhlasu. Programové porady Československého rozhlasu v Gräfenbergu ve dnech 10. -13. července 1946. Čs. rozhlas, Praha 1946. Statistické přehledy III. Čtvrtletí 1950, sestavilo statistické oddělení Čs. rozhlasu v Praze.

Literatura: Bílá místa rozhlasové historie. Příspěvky a svědectví k 60. letům v Československém rozhlase. Sborník ze semináře SRT a katedry žurnalistiky IKSŽ UK, konaného 15. 4. 1999 v Karolinu. Praha, SRT 1999. Dorážka, Lubomír: Československý jazz. Minulost a přítomnost, Praha, Supraphon, 1967 Harna, Josef: Dějiny českých zení II. Praha, Fortuna, 1998. Ješutová, Eva: Od mikrofonu k posluchačům. Praha, Český rozhlas 2003. Kaplan, Karel: Kádrová nomenklatura KSČ 1948 – 1956. Ústav pro soudobé dějiny ve spolupráci se Státním Ústředním archivem, Praha 1992.

157

Keřkovská, Alena: Struktura českého hudebního vysílání v brněnském rozhlase v letech 1928-1938. Brno, DP na ÚHV FF MU 2005. Kvapík, Jiří: V zajetí moci. Kulturní politika, její systém a aktéři 1948 – 1956. Praha, Libri 2006 kolektiv autorů (red. Jaroslav Dřímal a Václav Peš): Dějiny města Brna 2. Brno, Nakladatelství Blok 1973. kolektiv autorů (uspořádal Vojen Drlík): Pět dní ze šedesáti let. Programový katalog k 60. výročí vzniku rozhlasu v Brně: 1924-1984. Brno, Muzejní a vlastivědná společnost 1984. Kolektiv autorů: Kapitoly z dějin čs. rozhlasu V. Čs. rozhlas, Praha 1966 kolektiv autorů: Dějiny českých médií v datech. Rozhlas, televize, mediální právo. Praha, Karolinum 2003. Kotek, Josef: Dějiny české populární hudby a zpěvu (1918-1968). Academia 1998 Pavka, Marek: Kádry rozhodují vše! Kádrová politika KSČ z hlediska teorie elit, Brno 2003 Petišková , Tereza: Československý socialistický realismus 1948-1958. Gallery, Praha 2002. Růžičková, Jarmila: Historie brněnského rozhlasu. Brno, Český rozhlas Brno-interní materiál 2003. Sehnal, Jiří – Vysloužil, Jiří: Dějiny hudby na Moravě. Muzejní

a vlastivědná

společnost v Brně 2001 Štědroň, Miloš: Josef Berg. Skladatel mezi hudbou, literaturou a divadlem. Brno, Masarykova univerzita v Brně 1992 Tomášek, Dušan: Pozor, cenzurováno. Praha 1994

158

Přílohy

Příloha A: Poslední dopis ředitele Antonína Slavíka z koncentračního tábora, archiv Českého rozhlasu Brno Příloha B: Rozsudek smrti ředitele Antonína Slavíka , archiv Českého rozhlasu Brno Příloha C: Oběti z řad pracovníků Československého rozhlasu, Náš rozhlas 1945 Příloha D: Boj o rozhlas, Náš rozhlas 1945 Příloha E: MEVRO, Náš rozhlas 1948 Příloha F: 29. únor 1948, Náš rozhlas 1948 Příloha G: Ukázka prorežimní rozhlasové agitace, Náš rozhlas 1950 Příloha H: Ukázka kádrového posudku brněnské stanice, archiv Českého rozhlasu Brno Příloha I: Oslavy Leoše Janáčka 1948 v Brně, archiv Českého rozhlasu Brno Příloha J: Zábavná a taneční hudba, Náš rozhlas 1958 Příloha K: Závodní časopis Znělka. Část Naše závazky, archiv Českého rozhlasu Brno Statistický přehled brněnské stanice – 3. čtvrtletí 1950, archiv Českého

Příloha L: rozhlasu Brno

L1 Program rozdělený podle jednotlivých druhů L2 Rozdělení programu podle jednotlivých pořadů L3 Hudební a zábavní program rozdělený podle druhu hudby L4 Hudební a zábavní program rozdělený podle hudebního provedení L5 Vlastní program rozdělený podle národnosti autorů Příloha M: Domácí vysílání rozhlasu, archiv Českého rozhlasu Brno Příloha N: Poměr hudby a mluveného slova na ústředních programech od roku 1953 – 1958, archiv Českého rozhlasu Brno Příloha O: Rozbor programu hudebního vysílání za I. – III. čtvrtletí 1957, archiv Českého rozhlasu Brno Příloha P: O hudbě v rozhlase, Náš rozhlas 1958

159

160

Hudební vysílání brněnského rozhlasu v letech

Recommend Documents