1 Hudební incipit v bibliografickém záznamu Petr Žabička * 1 Úvod Abstrakt: Jedním z úkolů výzkumného záměru řešeného MZK v Brně je i problematika bib...
Hudební incipit v bibliografickém záznamu Petr Žabička * [email protected] Abstrakt: Jedním z úkolů výzkumného záměru řešeného MZK v Brně je i problematika bibliografického popisu starých hudebních tisků a rukopisů. Na mezinárodní úrovni se této problematice dlouhodobě systematicky věnuje organizace RISM. Příspěvek nabízí řešení, jak s incipitem pracovat v běžných knihovních systémech. Klíčová slova: hudební incipit, RISM, Guido, Plaine&Easie, MusicXML
1
Úvod
Moravská zemská knihovna je řešitelem výzkumného záměru „Historické fondy Moravské zemské knihovny v Brně“. Jedním z úkolů tohoto výzkumného záměru je i moderní bibliografické zpracování starých tisků a rukopisů hudebnin, kterých má MZK ve svých fondech na 6 000 svazků. Jedním z důležitých prvků moderního bibliografického popisu hudebního dokumentu je i jeho notový incipit, který může často sloužit i jako důležitý, byť ne zcela jednoznačný identifikátor hudebního díla.
2
Hudební incipit
Samotná tvorba hudebního incipitu pro potřeby bibliografického katalogu není u nás samozřejmě nic nového, o čemž svědčí například rozsáhlý lístkový incipitový katalog, který je součástí tzv. Souborného hudebního katalogu, budovaného od roku 1966 v hudebním oddělení Národní knihovny. Nástup počítačů a automatizovaných knihovních systémů do knihoven, který obvykle znamenal přínos danou oblast však pro hudební incipity u nás znamenal spíše útlum, protože běžné knihovní systémy nebyly a nejsou na práci s nimi nějak zvlášť připraveny. Knihovny, katalogizující většinou podle pravidel AACR2 ve formátech UNIMARC nebo MARC21, neměly donedávna k dispozici ani žádná pravidla pro zápis incipitu. Jedinou významnou aktivitou tak u nás po mnoho let byla jen spolupráce Národní knihovny a později i dalších pracovišť na budování celosvětového souborného katalogu hudebních rukopisů vytvořených po roce 1600 v rámci mezinárodního projektu RISM. Bohužel, výsledky této práce jsou přístupné pouze jako součást placené databáze RISM A/II, nikoli už například jako součást volně přístupného Souborného katalogu ČR. Moravská zemská knihovna se při koncipování svého výzkumného záměru nechtěla vydat cestou budování databáze přístupné jen hrstce vyvolených, na druhou stranu měla a má zájem na tom, aby se informace o jejích fondech mohla stát i součástí tak významného mezinárodního souborného katalogu, jakým RISM je. Dalším důvodem pro rozhodnutí netvořit záznamy primárně pro katalog RISM bylo použití německého katalogizačního formátu MAB a vysoká cena a technická zastaralost katalogizačního klienta PiKaDo, který byl kdysi pro projekt RISM vyvinut. Nedávné rozhodnutí organizace RISM rozšířit podporované bibliografické formáty o MARC21 a UNIMARC nás přesvědčilo o správnosti našeho rozhodnutí a volné zpřístupnění souborného katalogu záznamů 35 000 hudebních
* Moravská zemská knihovna v Brně, Kounicova 65a, 601 87 Brno
rukopisů britských a irských knihoven londýnskou pobočkou RISM (již ve formátu MARC21) ukázalo, že nejsme jediní kdo má zájem na co nejširším zpřístupnění informací. Katalogizace starých hudebních tisků a rukopisů v prostředí knihovního systému MZK, kterým je systém Aleph 500, s sebou přineslo několik úskalí. Prvním z nich byla nutnost stanovit taková katalogizační pravidla a rozsah podrobnosti záznamu, která by na jedné straně odpovídala běžným katalogizačním pravidlům AACR2/MARC21 a na druhé straně umožnila pozdější předání těchto záznamů do souborného katalogu RISM v kvalitě co nejvíce se blížící požadavkům tohoto katalogu. Tento problém se daří řešit především díky spolupráci s pracovníky Moravského zemského muzea, kteří se v předchozích letech podíleli na projektu RISM a znají proto dobře požadavky na obsah a kvalitu záznamu pro RISM. Druhým problémem pak byla potřeba vyřešit problém vkládání hudebních incipitů do bibliografických záznamů v systému Aleph. Na rozdíl od na zakázku vyvinutého systému PiKaDo systém Aleph nemá žádnou nativní podporu pro práci s kódovanou hudební notací. Výhodou tak pro nás bylo alespoň to, že tým RISM navrhl na počátku roku 2004 Kongresové knihovně způsob zápisu kódovaného hudebního incipitu ve formátu MARC21. Tento návrh počítal s tím, že bude pro incipit použito pole 789 a takto jsou incipity uloženy i ve zmíněném britském souborném katalogu. V rámci schvalovacího procesu však došlo k podstatné změně, když bylo pro zápis hudebního incipitu stanoveno doposud neobsazené pole 031, přičemž struktura podpolí byla téměř beze změny převzata z již schválených pravidel pro zápis hudebního incipitu v poli 036 UNIMARCu. Hudební incipit je pole opakovatelné a pro zápis hudební notace jsou v něm doporučeny dva různé kódovací systémy: DARMS a Plaine&Easie. Oba tyto systémy podporují zápis moderní notace a oba již za sebou mají několik desetiletí existence. První z nich byl vyvinut a optimalizován pro počítačovou sazbu notace a pro zápis incipitu se může zdát zbytečně složitý. Kódování Plaine&Easie navrhli již v roce 1964 Barry S. Brook a Murray Gould pro potřeby tvorby tematických bibliografických katalogů a právě toto kódování se také používá v databázi RISM. V současné době jsou jeho pravidla udržována organizací IAML a díky své intuitivnosti je možné se jej snadno naučit používat. Zápis incipitu v MARCu21 se skládá z několika zásadních částí, potřebných k rekonstrukci původního notového zápisu: Klíč, předznamenání, takt, a samotný záznam hudební notace. Tyto základní údaje jsou navíc doplněny informacemi o nástrojovém nebo hlasovém určení, pozici incipitu v rámci díla, textovým incipitem, poznámkami, odkazem typu URI a dalšími. Samotný zápis hudební notace vychází z amerických názvů not, místo písmene H se proto používá logičtější B. Předznamenání se pak značí písmenem x pro křížek a písmenem b pro béčko, délku tónu pak značí číslice uvedená před znakem noty a příslušnost k vyšší oktávě odpovídající počet apostrofů. Tento formát sice nedokáže do detailu zachovat všechny nuance notového zápisu, ale vzhledem k jeho účelu to není na závadu. Zápis incipitu v kódování Plaine&Easie v MARC 21 pak může vypadat například takto:
031 L $$a01$$b01$$c01$$dLargo$$mS$$gC-1$$nbBEA$$oc$$p'2E4EE/2.G4G/2A4A/2B4BB/''2CC/$$rEb$$tTenebrae factae sunt, dum crucifixissent Jesum Judaei$$2pe
Díky poměrně intuitivnímu systému kódování hudební notace je kvalifikovaný katalogizátor schopen vytvořit incipit přibližně za 5-10 minut. Tato doba se sice může jevit jako relativně dlouhá, je však stále kratší, než doba která by byla potřebná pro vytvoření incipitu jiným způsobem. Z příkladu je zřejmé, že zapsat hudební incipit do bibliografického záznamu je možné v podstatě v každém knihovním systému. Po přidání příslušných definic tak i systém může Aleph plně podporovat zápis hudebního incipitu:
Pro urychlení a především zkvalitnění práce katalogizátora je však nutné poskytnout mu zpětnou vazbu, tedy zobrazit mu vložený hudební incipit graficky. Právě grafické (notové) zobrazení incipitu je však funkcí, kterou žádný u nás dostupný knihovní systém zatím nepodporuje. Rozhodli jsme se proto vyvinout program, který by katalogizátorům tuto funkci zpřístupnil. Nejjednodušším a zároveň univerzálně použitelným řešením tohoto problému je vývoj webového systému, který po zadání kódovaného incipitu vrátí uživateli obrázek hudební notace.
3
Počítačový zápis hudební notace
Jakákoli analýza stávajícího stavu v oblasti počítačového zpracování hudební notací přinese v dnešní době především frustrující zjištění, že existuje poměrně velké množství různých, navzájem někdy a obvykle jen do jisté míry převoditelných formátů. Naštěstí jsou již mnohé z nich otevřené a dobře dokumentované a často jsou k nim dostupné i vhodné softwarové nástroje, byť ne vždy jsou tyto nástroje dostupné volně a zdarma, byť ne vždy jsou k dispozici nástroje pro vzájemnou konverzi mezi danými formáty a o bezeztrátovosti nemůže být obvykle ani řeči. Za některými z rozšířenějších formátů také přímo stojí nějaká organizace, která se práci s hudební notací věnuje profesionálně. Bohužel ale právě formát Plaine&Easie patří díky svým limitům k těm obecně méně rozšířeným a tudíž i málo podporovaným. Jediným volně dostupným nástrojem pro tento formát je konverzní skript v jazyce perl, který vyvinul Rainer Typke, jinak autor zajímavého 3
nástroje pro vyhledávání a analýzu incipitů Orpheus. Tento konvertor převádí incipity z exportního formátu databáze RISM do poměrně rozšířeného formátu MusicXML, za nímž stojí firma Recordare. Bohužel se nám však zatím nepodařilo najít žádný jednoduchý volně dostupný softwarový nástroj, který by podporoval přímou konverzi z MusicXML do formátu gif nebo jpg, použitelném pro zobrazení na webu. Naštěstí se však i pro tento problém našlo řešení v podobě serveru noteserver.org. Tento server je založen na sadě volně dostupných softwarových nástrojů pro práci s formátem Guido a mimo jiné přímo poskytuje i službu online konverze z formátu Guido do podoby obrázku ve formátu gif, který je možno zabudovat do vlastní webové stránky. Sám formát Guido je výstupem projektu Salieri a je poměrně dobře podporován i některými komerčními systémy pro práci s hudební notací. Součástí serveru noteserver.org je pak dokonce jednoduchý webový editor umožňující zápis a přímé zobrazení a přehrání hudební notace v tomto formátu, pro nás však bylo zajímavé především to, že součástí volně dostupné softwarové knihovny libMusicXML je i funkce pro konverzi z MusicXML do formátu Guido. První verze programu pro zobrazení hudebního incipitu ve formátu Plaine&Easie tak využívá všech tří výše zmíněných produktů. Do webového formuláře zadaný incipit je nejprve transformován z MARCu do tvaru odpovídajícímu exportními formátu RISM, ================================================================================ Largo 1.1.1:
a s využitím služby noteserver.org je pak zobrazen výsledný incipit. Pro katalogizátora však je celá akce redukována jen na několik stisků kláves: zkopírování pole z katalogizačního klienta Alephu stiskem CTRL+T, přepnutí se mezi aplikacemi a vložení pole do formuláře pomocí CTRL+V:
I tak jednoduchý postup bude pravděpodobně možné v budoucnu ještě optimalizovat, první zkušenosti však ukazují, že zvolený postup má své nedostatky. Během zmíněné dvojí konverze dochází totiž k určité ztrátě nebo zkreslení informace a v některých případech pak dochází při zobrazení incipitu k chybám, například při zobrazení taktových čar, trámců apod. Tyto chyby sice ve většině případů neznemožňují katalogizátorovi vizuální kontrolu incipitu, ale činí ji zbytečně složitější. V brzké době proto bude dokončen skript pro přímý převod 5
z kódování Plaine&Easie do formátu Guido a přenesení tvorby obrázků na vlastní server, zároveň ale budeme testovat i konverzi do grafického formátu pomocí volně dostupného systému Lilypond. Vedlejším výsledkem vývoje pak bude i možnost poslechnout si zvolený incipit ve formátu MIDI. Zobrazení incipitu je však jen prvním krokem k jeho dalšímu využití. V systému Aleph jsme proto vytvořili jednak incipitový rejstřík a jednak jsme v incipitech umožnili i přímé vyhledávání. V obou případech se od uživatele očekává zadání určité kombinace názvů not kódovaných znaky A-G, přičemž ostatní údaje, jako například délka tónu se zatím pro jednoduchost neberou v potaz. Vzhledem k využití vnitřních funkcí systému Aleph však zatím není vyřešen problém grafického zobrazení incipitu v rejstřících a seznamech hitů, předpokládáme ale, že se nám podaří najít i pro tento problém v budoucnosti vhodné řešení.
4
Závěr
Jak již bylo zmíněno, přes určité nedostatky umožňuje navržený systém již dnes práci s hudebním incipitem v běžných knihovních systémech. Výhodou navrženého systému je i to, že jej budou moci po jeho dokončení využívat i další zájemci buď přímo na serveru MZK nebo bez dalších nákladů i na serveru vlastním. Určitou práci si ještě vyžádá optimalizace vyhledávání a procházení rejstříku – například možnost zadávání názvu noty H místo nyní vyžadovaného B, lepší práce se zvýšenými a sníženými tóny apod. Dále budeme hledat i cesty jak ještě více zefektivnit samotnou tvorbu incipitu – například s využitím nějakého volně dostupného notového editoru. Po naskenování a zpřístupnění incipitového Souborného hudebního katalogu Národní knihovnou pak bude určitě zajímavá i funkce přímého skoku na odpovídající pozici v tomto katalogu po zadání incipitu z bibliografického záznamu, která se uplatní například při zjišťování autorství určité skladby. Věřím, že i díky naší práci se používání incipitů stane dostupným pro větší množství našich knihoven.
Použitá literatura a WWW odkazy 1. http://www.mzk.cz/projekty/histfondy/ 2. PETRÁŠKOVÁ, Zuzana: 30 let SHK v Národní knihovně ČR, Národní knihovna, roč. 6, č. 3
(1995), s. 99 - 100.
3. ROMPORTLOVÁ, Simona. Tematické hudební katalogy a databáze hudebních pramenů
[online]. [cit. 2005-03-31]. Dostupné na World Wide Web: http://www.knihzdar.cz/kzv/2004-
03/romportlova_temhudkat.htm
4. http://rism.stub.uni-frankfurt.de/index1_e.htm 5. http://www.rism-ukie.org/hms/ 6. http://www.loc.gov/marc/marbi/2004/2004-05.html 7. http://www.iaml.info/plaine.php 8. BROOK, Barry S., GOULD, Murray. Notating Music With Ordinary Typewriter Characters: A
Plaine and Easie Code System for Music. Fontes artis musicae XI/3 (Sept-Dec 1964), 142-159.
