Hubertka se proměnila ve vesničku hlasující o energetické budoucnosti. čové, jako například učitel matematiky či místní drbna

VESmírný kurýr

Sobota 13. 2. 2010

deník galaktického regionu Kvadrant ∂-∂-∆

Cena 20 000 IK (IK - imperiálních kreditů, jak už nyní víte, ty správné informace jsou vždycky děsně drahé.)

Nezávislý regionální deník Založeno roku 2010

Hubertka se proměnila ve vesničku hlasující o energetické budoucnosti Ve středečních večerních hodinách se horská chata Hubertka v Jizerských horách proměnila v malou vesničku, ve které probíhalo představení a hlasování o problematice vybudování dolu na těžbu uranu. Ve středečních večerních hodinách se horská chata Hubertka v Jizerských horách proměnila v malou vesničku, ve které probíhalo představení a hlasování o problematice vybudování dolu na těžbu uranu. Představiteli jednotlivých fiktivních rolí zastoupených ve vesničce byli účastníci instruktorské prázdninovky „2010: Vesmírná odyssea“. Na několik hodin se proměnili ve starostu, krajské úředníky, farmáře či místní důchodkyni. Celý večer byl profesionálně moderován místním tajemníkem a skládal se ze tří částí jednání a čtyř přestávek pro zákulisní domlouvání. Každá role měla předem přesně stanovené cíle, kterých má ve hře dosáhnout. Mnohé z rolí měly ve hře co nejvíce hledět na vlastní prospěch, mnozí zachovávali morálně čistá stanoviska a někteří byli z podstaty úplatní a intrikánští. Jedny z hlavních rolí představovali zástupci dvou těžebních společností, kteří měli v průběhu hry za cíl přesvědčit občany hlasující při rozhodování o budoucnosti vesničky a případně těžby či netěžby uranu. Podstatné role sehrály i osoby, které se z počátku nezdály pro chod hry klí-

Hubertka, chata v krajině Jizerských hor, se proměnila ve vesničku hlasující o energetické budoucnosti čové, jako například učitel matematiky či místní drbna. Během celého večera jsme mohli pozorovat silné vyjednávání a čilou komunikaci mezi všemi zúčastněnými. Až do finální volby o vybudování či nevybudování dolu a následném hlasování o výherní firmě nebylo vůbec

jasné, na čí stranu se karta obrátí. Po třech hodinách však již bylo jasno a výhercem se stala jedna z těžebních firem – Skořepa Technologies, a.s. Po následném odhalení všech rolí a cílů se ukázalo, že i hlasování ano ne může být velmi dramatické a plné překvapení.

Jizerského hory, pohled ze Smrku nedaleko od chaty Hubertka Ceny v zahraničí Vogon, Klingon 17 000 IK

Ceny jazykových mutací Martanski 19 000 IK, ΡΥCКΥЙ 19 000 IK

Strana 1/10

Sobota 13.2.2010

Vesmírný kurýr

Večírek v protiatomovém krytu Poklidný podvečer proříznul ječivý zvuk sirény. Poplach!!! Země byla zamořena smrtící radiací! Skupinka lidí zmateně mžourající v nouzovém osvětlení je několika osobami v protiradiačních oblecích spěšně odváděna do nejbližšího krytu. Dveře krytu se zavírají. Je zde těsno a velmi přetopeno. V rohu nádrž s vodou, lékárna, jakýsi komunikátor. Strojový počítačový hlas neúprosně sděluje děsivou skutečnost. Planeta byla zamořena, život na ní není nadále možný. Přežít lze pouze v krytu… Alespoň dokud nedojdou jeho energetické zásoby. Lze pouze doufat, že než se tak stane, poklesne radiace natolik, že bude možné vyjít na povrch. Ale to může trvat i několik let. Scéna jak vystřižená jak z hororového filmu či noční můry. Tentokrát však naštěstí jde pouze o hru. Hrají ji účastníci zážitkového tábora v Jizerských horách - dospělí, vzdělaní a často poměrně úspěšní lidé z nejrůznějších oborů činností, jež spojuje hlavně hravost, dobrodružná povaha a cestovatelská vášeň. Měl jsem tu čest jedním očkem nahlédnout do jejich báječného světa. Jsem zde však pouze trpěným hostem – nezapadám příliš do jejich společnosti. Na to je můj život příliš fádní, chybí mi zkuše-

nosti i přehršle historek k vyprávění. I když vím, že jde o pouhou hru, padá na mě v temném krytu tíseň. Nyní si dvojnásobně uvědomuji svou izolaci. Marně zvažuji, jak zvýšit své šance na přežití. Tuším totiž, že bude-li nutné někoho obětovat, budu mezi prvními. Nikomu nebudu příliš chybět. Ale přílišné sobectví se nevyplácí. Nakonec jsem se rozhodl, že se budu snažit jednat tak, abych maximalizoval šance na přežití co největšího počtu lidí. Například když se mělo hlasovat, zda umožníme vstoupit člověku, který bušil na dveře krytu, a snížíme tak šanci na přežití každého z dvacetičlenné skupiny uvnitř krytu o 36 %, postavil jsem se proti většině a hlasoval proti otevření. Příliš jsem se ale nesnažil ostatní přesvědčovat, mám totiž dojem, že více než na argumentech jako takových záleží na tom, kdo je říká. Nejhorší pro mne bylo, když jeden člověk zemřel na ozáření a bylo nutné vynést jeho tělo ven z krytu. Nikdo se nechtěl takovému nebezpečí vystavit. Zároveň ale setrvání mrtvoly v krytu snižovalo šanci na přežití o 68 %. Návrh, aby ho vynesli ti, kdo už venku byli, mi přišel zcela nesmyslným. Ozáření se kumuluje – to by pro

ně byl rozsudek smrti. Nakonec jsem se tedy přihlásil jako dobrovolník – v souladu se svou strategií snažit se o přežití co nejvyššího počtu osob. Ještě s jedním kolegou jsem vynesl tělo, načež jsem jako ozářený skončil v izolaci… tentokráte již i fyzicky. Bez jakékoli větší účasti zbytku skupiny. Hra naštěstí brzy skončila. A poučení, které jsem si odnesl? Mimo tlupu je člověk velmi zranitelný, což se zvláště projeví ve vypjatých a nebezpečných situacích.

Některým účastníkům „Věčírku v protiatomovém krytu“ lezly oči z důlků. Redakce předpokládá, že šlo jen o dočasný jev.

2010: Vesmírná odyssea – kurz plný zážitků V týdnu od 5. 2. do 14. 2. 2010 proběhl v Jizerských horách týdenní zážitkový kurz 2010: Vesmírná odyssea pořádaný IS Brno. V týdnu od 5. 2. do 14. 2. 2010 proběhl v Jizerských horách zážitkový týdenní kurz 2010: VO pořádaný Insturktory Brno. Zeptali jsme se jedné z účastnic Petry H., jak kurz prožívala a zda jí něco přinesl. Jaká očekávání jste měla před začátkem kurzu? Zima, chlad, nové šílené lidi, že se dozvím nové věci a něco přiučím a poznám trochu sama sebe. První den po příjezdu na nádraží do Raspeenawa vás prý přepadlo komando černě oblečených ozbrojenců. Co je na tom pravdy a jak jste se cítila? Ano, skutečně nás na nádraží zadrželo několik ozbrojených mužů v černém. Měla jsem skutečně strach a chtěla jsem utéci. Nakonec jsme ale unikli a Ceny v zahraničí Vogon, Klingon 17 000 IK

dostali se do bezpečí na základnu na Hubertce. Vše samozřejmě probíhalo v rámci hry. To jste měli celý týden na Hubertce v takovémto akčním duchu? Ne. Probíhala spousta programů na podporu tvořivého ducha. Hry, kde se musí člověk rychle rozhodovat nebo popsat svoje pocity a podělit se o ně s ostatními. Můžete jmenovat program, který vás nejvíce oslovil, líbil se nebo vám něco přinesl? Nejvíce se mi líbil program Space Sutra Race, kde bylo cílem co největší rozmnožení emzáků (mimozemšťanů - pozn. red.) formou různých běžeckých poloh. Byla splněna vaše očekávání?


Řekla bych, že jak v čem. U některých programů bych změnila délku, u některých intenzitu nebo formu. Splnilo se moje očekávání, že se nevyspím. Co jste si z kurzu odnesla do života? Člověk by neměl dělat předčasné závěry o sobě samém, dokud si na vlastní kůži nevyzkouší, čeho ve skutečnosti je a není schopen a kde jsou jeho hranice. Doporučila byste kurz tohoto typu našim čtenářům? Určitě ano, zejména těm, kteří mají tendence se podceňovat nebo přeceňovat. Aby se lépe poznali a zjistili, jak na tom ve skutečnosti jsou a jak se zachovají v krizových, vypjatých nebo neobvyklých situacích. Strana 2/10

Sobota 13.2.2010

Vesmírný kurýr

Hilda je opravdu kráva, říká devatenáctiletá orgyně Radka Bludičková

Devatenáctiletá orgyně Radka Bludičková

Na žádost čtenářů Vám přinášíme exkluzivní rozhovor s naší energickou orgyní Radkou Bludičkovou. Tato zkušená organizátorka zážitkových kurzů působí při rozhovoru soustředěně i uvolněně zárověň, znervózní pouze při dotazu na svůj věk. Ten nakonec uvedla pouze ve vesmírných jednotkách – Radce je krásných devatenáct vesmírných let. Radko, proč se ti vlastně říká Bludička? Odkazuje to snad na tvé chabé orientační schopnosti? To ne, ale na chabé schopnosti mé čelovky v jeskyni – to se to pak bloudí... Pojďme si promluvit o našem kurzu 2010: Vesmírná oddysea. Je pro vás tento kurz něčím výjimečným?

Jistě. Výjimečnost spočívá především v tématech, která jsou spíše společenská než sebezpytná. O to těžší je program připravovat tak, aby každého zaujal i při méně osobních tématech. Chceme však poukázat na fakt, že některé prvky ve starších sci-fi knížkách se dnes již ve společnosti běžně vyskytují. Doufáme, že účastníci „procitnou“ a budou o médiích a dalších otázkách přemýšlet i v běžném životě. Z čeho jsi měla na kurzu největší radost? No přece, že jsem tady! A prožila jsi někdy zklamání? Když skupina při hrách reaguje odlišně od mých očekávání. Nakonec však všechno pokládám za příležitost k poučení a vlastnímu osobnímu rozvoji. (pokračování na dalších stranách)

Let ke konci rivality 8. února 2010 v 6:00 se začala psát nová kapitola vesmírného programu v zájmu lidstva. 8. února 2010 v 6:00 ráno se začala psát další kapitola vesmírného programu v zájmu lidstva. Přetlakové komory lodi Tsien se uzavřely za týmem tří taikonautů, jejichž cílem byla záchrana dat z lodi Discovery ztroskotané na orbitu Jupitera. Tato mise byla pečlivě tajeným protitahem Číny vůči dlouho připravovanému rusko-americkému projektu, který se stejným cílem vyslal k Jupiteru loď Leonov. Loď Discovery plnila pro lidstvo životně důležitou misi a důvody jejího tragického ztroskotání jsou zahaleny tajemstvím. Data z jejího palubního počítače HAL 9000 jsou klíčová pro úspěch dalších kosmických projektů. Start lodi Tsien z orbitu Země překvapil svou technologií a rychlostí přiblížení k Jupiteru. Loď Leonov nebyla schopna na tento vývoj reagovat a zůstávala o krok pozadu. Na orbitu Jupitera ale musela posádka lodi Tsien čelit řadě problémů. Při řešení některých z nich byla plně závislá na řídícím středisku na Zemi, se kterým však mohla komunikovat jen jednu hodinu během každého patnáctihodinového oběhu okolo Jupiteru.

Ceny v zahraničí Vogon, Klingon 17 000 IK

„Voláme Zemi! Nic nevidíme! Okruh 2 je mimo provoz! Prosíme o pomoc!“ ozvalo se ze sluchátek na řídícím středisku. Tým expertů na Zemi rychle vyhodnotil situaci a poskytl posádce lodi Tsien instrukce, na jejichž základě byla i poslepu schopna vyměnit chybnou součástku. Následně bylo nutno řešit problémy se vztyčením dodatečné komunikační antény a inicializací přistávacího modulu. Na měsíci Europa dále musela loď Tsien doplnit zásoby kyslíku. Po následném postupném přiblížení k lodi Discovery za pomocí výpočtů řídícího střediska provedla loď Tsien dokovací manévr a její posádka získala klíčový záznamový modul MPK–3. Radost na čínském řídícím středisku však byla v tuto chvíli zatím předčasná. Kvůli chybnému výpočtu nezbylo na lodi Tsien dostatek paliva k návratu zpět na Zem a její posádce tak nezbylo nic jiného než požádat o pomoc konkurenční loď Lenonov. Přistání lodi Leonov na mysu Canaveral v tomto znamenalo zlom v odvěké rivalitě supervelmocí. Je hezké vidět, že dříve nesmiřitelní protivníci dokážou spolupracovat, pokud jde o společný zájem a budoucnost lidstva.


Discovery vydala své tajemství. Na snímku Discovery v době těsně před svým 26. pokusem o odstartování. Start Discovery provázely mnohé obtíže způsobené zejména jednosměrnou komunikací mezi řídícím střediskem a raketoplánem. Středisko si několikrát usmyslelo, že raketoplán již odstartoval a na startovací rampě tedy není. Raketoplán však tvrdošíjně odmítal reagovat na představy řídícího střediska a to pak vždy cestou na slavnostní večeři zjistilo, že vlastně není co oslavovat. Není jasné, jak doopravdy ke startu došlo - řídící středisko o tom nemá žádné informace. Strana 3/10

Sobota 13.2.2010

Vesmírný kurýr

Kde je pravda??? Přinášíme našim čtenářům exkluzivní rozhovor s organizátorským týmem zimní prázdninové akce 2010: Vesmírná odyssea. 1) Představme si modelovou situaci: učitelka základní školy ve svém volném čase provozuje erotický videochat – souhlasíte, aby učitelka zůstala ve škole? Zuzka: Učitelka by měla skončit. Jako rodič bych nechtěla, aby učila moje děti. Zdenka: Podle mě to v zákoně zakázané není, ale učitel je morálním vzorem, a tak by si to neměla dovolit. U žáků nebude mít respekt. Kačííí: Myslím si, že by ve svém povolání učitelky zůstat neměla. Zvláště proto, že by měla zůstat morálním vzorem. Neměla by se chovat nekorektně. 2) Myslíte si, že americko-ruská posádka vesmírné lodi měla komunikační problém? Radka: Na tuto otázku by si měli odpovědět přímo členové posádky (pozn. red.: Radka byla velitelem čínské posádky). Břeťa: Myslím si, že ano. Částečně si posádka nerozuměla kvůli špatné výslovnosti ruské angličtiny. Např. „rajt“ může být „vpravo, správně“ nebo „jízda“. Během hry probíhala klasická jednosměrná komunikace

bez potvrzení na straně příjemce. 3) Jak na vás působí situace, kdy se dva političtí soupeři před volbami dohodnou a odmítnou politický souboj? Kačííí: Tato situace je v reálném světě nereálná. Stát se to může pouze na kurzu. 4) Jak na vás působí situace, kdy účastníci reagují jinak, než jste předpokládali? Zdenka: Snažím se předpokladům vyhnout, občas jsem ale donucena přijmout předpoklady jiných. Můj postoj je, že nehodnotím, jak věci dopadly, prostě dopadly. PRNAKy (programy recesního rázu, pozn. red.) se dělají jednodušeji. U hlubokých programů záleží na spoustě detailů. Situace mě nestresuje, ale stresuje mě, že to stresuje někoho v týmu. Radka: Stresuje mě to. Vím, že musím v zápětí vymyslet něco jinak. Nejintenzivnější mám tento pocit ze včerejšího programu (čtvrtek večer, pozn. red.) 5) Jak byste charakterizoval/a vaši náladu v organizátorském týmu? Kačííí: V kýblu. To ale neznamená

něco špatně. (Pozn. red.: stav „v kýblu“ znamená jistou vysokou míru hysterie.) Zdenka: Polojasno, občas posněhává z různých stran. Zuzka: Spánková deprivace – hrozí halucinace. Břeťa: Nálada je sofistikovaná až těžko popsatelná. Únava a očekávání v programy budoucí. Athaj: … (Pozn. red.: podezření na již zmiňované halucinace.) Radka: Charakterizovala bych ji jako fluktuující + - + - + (pozn. red.: s vyšší plusovou amplitudou).

Kapitán týmu, Ing. Petr Jedlička, PhD. se nechtěl k náladě v organizátorském týmu příliš vyjadřovat. Petře - nedus to v sobě, jde o duševní zdraví!

Hry zážitků šálivých, aneb co je to vlastně droga Sedím v místnosti, kde dříve sedávali lovci po honech v místních lesích. Okolo mě sedí lidé, těm dávným lovcům podobní více, než by si dokázali připustit. Namítali by, že netouží po krvi jelena, srnce nebo že černou zvěř obdivují a spíše přírodě pomáhají. Ano, netouží držet v ruce kuši, kulovnici či jinou zbraň a v mířidlech vidět kapitální kus na dostřel, dech se jim při pohledu na dobře vypreparované paroží nezrychlí a o centimetr delší tesák kolegy je nenaplní smutkem. Každý jeden z nich však svůj dávný atavistický lovecký pud transformoval do touhy a potřeby jiné. Jsou lovci zážitků, příběhů, skutků. Podle mého názoru v dnešní době je těchto nových forem lovců potřeba jako soli, zaslouží stejnou vážnost, jakou měli lovci a myslivci v dávCeny v zahraničí Vogon, Klingon 17 000 IK

ných dobách. Ti také nečekali, až jim někdo hodí ohlodanou kost, šli a získali pro sebe a své blízké zvěřinu, ryby, obživu. V moderní době nabízí se analogie a linie naprosto stejná, lidé na dřevěných lavicích kolem dřevěných stolů, v závějích, v lese a na pláních hor hledají a loví svůj kapitalní kus zážitku, prožitku, skutku. Nečekají a nežebrají o pár pohyblivých obrázků příběhu, snesou nepohodlí, mokro, zimu, schematičnost a nedokonalost, ale nádhernou zbraní své fantazie, bolestí svých svalů, námahou přemýšlení dostanou i z obyčejného kusu papíru, dřeva nebo drátu všechny obrazy, krásy i kouzla našeho nebo i jakýchkoli jiných světů. Pokud nepropadnou jen lovecké vášni, shromažďování trofejí a touze použít své dovednosti jako drogu,


věřím v budoucnost. V budoucnost chytrých a svobodných lidí, kteří budou žít s vědomím, že žijí jen jednou, a prožijí a využijí každý den, hodinu, minutu i vteřinu svého života tak, aby sami na sebe byli hrdí a spokojení. Aby hřejivé teplo člověčenství donesli zase o kousek dál. Tak jděte a lovte, život je džungle těch nejbarevnějších tvarů. Jen myslete na to, že jako jídlo pro jídlo, hra pro hru i jen zážitek pro zážitek se může státi drogou. Vaše srdce jsou dost velká na to, aby obsáhla takovou část džungle, jakou si jen budete přát. A pak se Vám žádná hra, zážitek nebo skutek nebude zdát krátký, malý a nebudete je srovnávat. Jeden každý z nich, tak jako Vy, je neopakovatelný, neboť čas je pro všechny spravedlivý a dvakrát nevstoupíš do stejné řeky, byť stojíš na stejných březích. Strana 4/10

Sobota 13.2.2010

Vesmírný kurýr

Paranoia Now? Zdá se být zajímavé sledovat, jaké emoce kurz vyvolává. Zvláště zajímavými se potom jeví emoce nereflektované organizátory. Například paranoický strach. Slečna Z. se v očekávání noční hry budí zbrocena potem při zvuku kročejí na schodech. Pan J. se chybně domníval, že mapa pro orientační běh je podvrhem. Nejenom pan J. čekal mnohahodinové psychohry, které však zde končí před vyvrcholením. Neuspokojená očekávání strach z naplnění jen stupňují. Máme tu tedy dva dlouhohrající programy, z nichž ten vnějškový by mohl být viděn jako fragmentální zástěrka pro zvnitřnělou paranoiu? Pracují s tím orgové? Bojíte se rádi?

Účastnice v paranoidním stavu. Přemýšlí, jestli tyto informace orgové nezneužijí proti ní. Což samozřejmě zneužijí. Jak správně účastníci usuzují, jsou to sadističtí parchanti, jejichž jedinou motivací pro pořádání takovýchto kurzů je právě vyžívání se v týrání účastníků. To, že za toto zacházení účastníci dokonce platí, organizátorům poskytuje obzvláštní uspokojení.

Jak se lítá do vesmíru?

Emzáčci a orgové

Snili jste jako malé dítě o tom stát se kosmonautem? Láká vás Musím říct, že mě baví sny – ty v sci-fi? Hledáte mezi mraky podežřelé objekty? noci. Když už se mi zdá o emzácích Pro většinu lidí krásné, ale neskutečné sny. Přesto existuje několik způsobů, jak se do vesmíru vypravit. Jedna taková kosmická mise startovala v pátek 5. 2. 2010 v 15.55 pozemského času z Raspenavy v Jizerských horách. Historie celé akce se datuje zpět do roku 2001. Jedla, zakladatel myšlenky Vesmírné odyssey, se inspiroval svou oblíbenou knihou. Se skupinkou podobných nadšenců pak pro 21“ kosmonautů“ připravil tzv. prázninový kurz zážitkové pedagogiky. Kromě Jedly, Athaje, Zuzi a Bludi lákala legenda Vesmírné odyssey 2001 také Břeťu, Zdenku, Kačíí a Gustu. Svou kosmickou základnu postavili na chatě Hubertka, která se již na podobných akcích několikrát osvědčila. Jednotliví zájemci se mohli přihlásit na webových stránkých Vesmírné odyssey a víceméně každý, kdo vyplnil dotazních, zaplatil a neodvolal, mohl odletět. Scénář výpravy sestavili orgové předem. Inspiraci čerpali z různých sci-fi příběhů, ale spíš než jejich obsah to Ceny v zahraničí Vogon, Klingon 17 000 IK

byly myšlenky, které je při vzájemných debatách napadaly. Spojovacím článkem byl charakter, organizace a život ve „společnostech budoucnosti“ podbarvený futuristickými technologiemi. „Když ale pronikáte houběji do života vesmírňanů, uvědomíte si, že mají mnoho společného s životem pozemšťanů,“ přiblížila nám Blůďa více program kurzu. „Stačí si více uvědomit např. vliv médií, reklamy, některých skupin okolo nás. Chtěli jsme, aby si účastníci na tyto podrobnosti přišli a víc se nad tím zamysleli. Nejen hra samotná, ale i následující diskuse po ní měly být tím myšlenkovým startérem.“ Program se v průběhu kurzu přizpůsoboval náladě pána počasí Muhu, stavu energie a kyslíku a také náladě kosmonautů. Protože příprava her a dalších akcí pro někoho, koho neznáte, je tak trochu sázka do loterie. A jestli Vesmírná odyssea 2010 splnila očekávání organizátorů nebo jednotlivých kosmonautů a byla úspěšná, se dozvíte ve zprávách následujícího vydání Vesmírného kurýra.


(mimozemšťanech - pozn. red.), jsou bezvadní a já jednou z nich. Ovšem na Odyssei to začalo: škola prvňáčků a tak drzých. Oh my God, co budu dělat. Noc před bunkrem to dosáhlo vrcholu: nás, skupinu, se někdo pokoušel zabít – Břeťa a ostatní orgové (organizátoři - pozn. red.). Břeťa, pravý mafián, pistole, černé auto, kterým nás rasil, aby nás nakonec držel v zajetí. Oh my God. Pokud někomu přišel bunkr moc lehký, já jsem umírala – vždyť se nás snaží zabít!! Ve dne, v noci... Nedají mi pokoj. Přemýšlím, zda se lidi obávají, že tu přistanou naši milí emzáčci. Nebezpečí totiž číhá v této chatě! Tolik orgů. Zdravím je... a zdrhám.

Šátek Jak od Ondřeje co o Ferdovi psal chlap co salto skočí přitom myšlenky své psal jazykem filozofů v červeném triku diskusi o smyslu světa cestách skautech ze srdce rozdával. Strana 5/10

Sobota 13.2.2010

Vesmírný kurýr

Jsou muži z Marsu a ženy z Venuše? Zásadní otázkou tohoto článku je, zda jsou muži z Marsu a ženy z Venuše. Posuďte sami, jak nám může s odpovědí Vesmírná odyssea pomoci. Zejména ve volných chvílích byla zřejmá diverzifikace skupiny dle pohlavních znaků. Zatímco dívčí část výpravy se věnovala diskusím o pevných zadcích a sexuální přitažlivosti zástupců druhého pohlaví, muži se věnovali hovorům o ekonomické krizi, fotoaparátech a jiných technických vymoženostech. Nebo se tak alespoň tvářili. Na obranu dívčí části je třeba říct, že tato zásadní témata vychází z propagace ze strany organizátorů. Ve chvíli, kdy dívky zjistily, že na Vesmírnou odysseu nepřijel Majk, staly se pevné zadky pro některé z nich jediným pevným bodem ve Vesmíru. Nicméně v dívčí skupince panovala shoda, že přítomnost mužů na akci je velmi přínosná – a to nejen u pohybových a kontaktních aktivit, ale i při kopání uhlí. Aktivity zahrnující rozličné polohy – jako Bobkování a Space Sutra – nadchly všechny účastníky bez rozdílů pohlaví. Emzáci se ukázali býti populárnějšími v mužské části výpravy, ale není to prokazatelné, neboť například růžový sliz se záhy stal miláčkem dam. Některé z diskuzí záhy rozdělily diskutující na programátory a ostatní (typicky prodavačky květin), nicméně toto rozdělení poté zmizelo a skupina

Účastníci ve vášnivé debatě zjišťují, z které strany se loupe banán. Tato aktivita jen podtrhla důležitost některých partnerských témat pro zdárné fungování vztahu. se věnovala všeobecně nosným tématům. Ověřeným zdrojem informací v průběhu celé akce byl Spacebook. Mimo jiné nás informoval o tom, jaký typ emzáka kdo je. Překvapivě se ukázalo, že druh emzáka nesouvisí s pohlavím účastníků, stejně jako ostatní údaje a rozličné stavy na Spacebooku prezentované. Rovněž nebyla prokázána závislost pohlaví na tom,

kdo jak loupe banán. Vesmírná odyssea byla zkrátka skvělou zkušeností pro všechny, za což patří díky všem organizátorům (bez rozdílu pohlaví). A jaká je odpověď na naši zásadní otázku? Muži jsou ze Země, ženy jsou ze Země. DEAL WITH IT!

Přežití v krytu. Zkusit či nezkusit? Kdysi dávno existovalo nebezpečí chemického útoku, a tak již malé děti si na vlastní kůži zkoušely, jaké to je být zavřeny v krytu. Ale jak je tomu nyní? Hrozí i v naší krásné a bezpečné galaxii toto nebezpečí? Můžeme potkat civilizace, které nebudou tak přátelské jako součastných jedenáct známých? Kdo ví? Skupinka odvážných využila možnosti a na pár hodin, za působivé atmosféry, se nechala zavřít do krytu. Prostory, kde skupinka přibližně dvaceti lidí strávila přes dvě hodiny, nebyly rozhodně velké. Po celou dobu Ceny v zahraničí Vogon, Klingon 17 000 IK

mohli komunikovat pouze s bezpečnostním systémem přes mikrofon, k dispozici měli jeden hrnec s vodou a jednu lékárničku. Během tohoto pobytu navíc museli řešit různé situace, do kterých se v reálných podmínkách mohou dostat, jako například: vpustit cizího člověka do krytu, když byl vystaven radiaci? Kdo půjde pro tohoto člověka s rizikem vlastního ohrožení? Jak tímto ohrozí ostatní? Dvě účastnice tohoto působivého pokusu musely rozhodnout, zda si nechají své ještě nenarozené imaginární dítě, či přistoupí na potrat.


V rámci situace bylo s jedním z účastníků tajně dohodnuto, že po návratu ze zamořeného prostředí v izolaci krytu zemře. Skupina tak měla další problém, který musela vyřešit. Atmosféra byla však byla i přes všechny tyto těžké úkoly příjemná a nedocházelo ke konfliktům. Úkoly byly vyřešeny a na závěr čekal na skupinu úchvatný let vesmírem, který jen tak nezažijí. A co vy? Nechcete si zkusit, jaké to je přežít v krytu? Zjistit, jaké jsou vaše reakce a schopnout rozhodnout se? Je to čistě na vás. Strana 6/10

Sobota 13.2.2010

Vesmírný kurýr

Bílá díra Byl odhalen princip fungování vesmírných civilizací? Věčné téma vesmírných pisálků usrkávajících svou pozemskou kávu za šest imperiálních kreditů opět našlo své řešitele. Mají se galaktičtí gubernátoři zajímat o praktické dopady a diktatury z mlhovin souhvězdí Orionu strachovat o svůj osud? Nebo byl tento pokus opět neúspěšný? Na modré planetě v systému Slunce galaxie Mléčné dráhy se sešlo jedenadvacet dobrodruhů, aby spolu s uměřenými organizátory hledalo odpověď na nejzávažnější otázky existence fungování vesmírných civilizací. Prostředím vhodným k simulačním pokusům i následným reflexím se jim stal kraj hrubozrnné žuly a dřevěných bud. Podařilo se mi pod záminkou směny imperiálních zkušeností proniknout do tohoto kolektivu a přinést čtenářům Vesmírného kurýra podrobnější informace. Věkově poměrně homogenní kolektiv inteligentních, studovaných a zcestovalých dobrodruhů se kupodivu věnoval i jiné činnosti, např. trénování fyzické zdatnosti v příliš řídkém skupenství vody (H2O) nebo párování hmoty a antihmoty. Danému tématu bylo proto vyhrazeno několik večerů a dopoledních reflexí. „Co si nevyzkoušíš, hůře pochopíš,” bylo organizátory nevyřčeným heslem, které určilo úvodní simulace problémů. Ve filosofickém bloku „Kde je pravda?‘ se proto na dobrodruhy hnedle sneslo téma pozemské učitelky točící ve svém volném čase porno a provozující pornografický kanál. Ponechme stranou poněkud bouřlivou diskusi ubíhající k morálnímu dilematu, zda je porno dobré, či špatné. Za vyřčenými větami typu: „Chtěli byste, aby vaše dcera točila porno?” a „Důležité je, aby dokázala naše děti naučit látce,” se skrývalo mnohem závažnější dilema lidské svobody, odpovědnosti a postavení ve společnosti. Atmosféra se dala skoro krájet, Zdenisimo přesedla k liberálnímu křídlu a Baruš přesedávala podle síly argumentů. Trochu ochlazení přišlo v následujícím tématu omezení anonymity internetu v zájmu vyšší bezpečnosti, nicméně i zde na sebe Vlado, Karlos, Vicky a Tom zvedali hlas. Ceny v zahraničí Vogon, Klingon 17 000 IK

Co znamená svoboda? Kde jsou její hranice? Jak svou svobodou zasahuji do života ostatních? Jsem kompetentní utvářet svobodnou společnost a vstupovat do vztahů, které omezí práva a zvýší povinnosti druhého (druhých)? Jak s tím souvisí moje odpovědnost? A za co všechno jsem vlastně zodpovědný? Tyto otázky pronikaly bílou dírou účastníků jako nůž máslem a i já jsem musel chtě nechtě vážit slova, ptát se na pochopení vyřčeného a usilovat o proniknutí motivů. Je to k sakru těžká práce, skoro bych řekl „sakra práce”. „Odpovědnost je pro mě dodržení daného slova. Motiva-

na základě emocí - lásky, nenávisti, pomstychtivosti, obdivu - nebo na základě argumentů, případně snad touhy po moci? Kde se to v těch entitách bere? Jsou snad bílé díry také tak „bezedné” jako ty černé? Aby toho nebylo málo, diskutovali jsme následně o angažovanosti Vesmířanů ve své pospolitosti, ve své polis. „Každý má tu možnost a je dobré tak činit,” dělala Bludička čest svému jménu. „Chtěla bych to dělat, ale nemám na to čas, prostor,” odpovídala entita Ann. A mě se do mysli stále více vkrádala myšlenka, jak to souvisí s odpovědností a svobodou a touhou po sdružování na

Bílé pláně Belize 5 - každý o nich slyšel, ale jen málokdo měl tu čest je navštívit. ce k dokončení toho, co jsem začla. Povinnost k plnění úkolů souvisejících s mým postavením, důvodem, proč to nepřehazovat na jiné,” říká o odpovědnosti pozemšťanka Míša. „Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého,” citoval zas oblíbený slogan (nebo snad klišé?) Majda. Sper to Pluto, pojďme dále. Další výrazný blok se zabýval rozhodovacími procesy a angažovaností ve společnosti. V simulační části si každý z nás na sebe navlékl odpovídající oděv a chronoportoval se do roku 2045, aby se tam účastnil jednání o obnovení těžby uranu. Všem dobrodruhům to metodicky seklo, až jsem si tam začal dobírat rozvedenou Adalet a skončil příslibem tantrického sexu s esoterickou Sárou. Vzdor všemu komplikovanému jednání i osobním záležitostem na mne stále více útočila otázka, zda i jiní Vesmířané mohou být v jednání taková „pozemská prasátka” jako Pozemšťané. A rozhodují se spíše


společném prostoru. Pak už to nebylo jasné jen mně, ale i dalším. Můžou za to “bílé díry”. Ty jsou principem fungování lidské společnosti i vesmírných civilizací. Taková bílá díra je bezpochyby v každé myslící a jednající entitě. Je určitě bezedná a silou více než malou přitahuje nehmoty jako svoboda a odpovědnost. A ještě jsem něco pro čtenáře VK vypozoroval: Bílé díry mají podivuhodnou přitažlivost, takže se sdružují a nutí své obyvatele k témuž. Že to není žádný převratný objev? No, neměl jsem na něj dostatek času a všem dobrodruhům jsem ještě dobře nerozumněl. Ale kdyby Vás to zajímalo, přihodím jednu teorii bílých děr od Pozemšťana Frankla, který se tím zabýval: “Hranice mezi dobrem a zlem, svobodou a vězením, odpovědností a zbabělostí nejde skrze galaxie nebo sluneční soustavy, ale skrze bílé díry.” Tak s některou bílou dírou zas někdy na shledanou! Strana 7/10

Sobota 13.2.2010

Vesmírný kurýr

S tíží do beztíže (či snad s beztíží do tíže?) Deset, devět, osm, sedm, šest (už se to blíží), pět, čtyři, tři, dva, jedna, LETÍME! “Kam a na jak dlouho?” honí se mi hlavou. Vesmír je přeci nevyzpytatelný prostor. Dokážeme si vůbec jeho rozměr představit? V hlavě spousta otazníků s přáním úspěšné mise. Kdo by to byl kdy řekl, že zrovna já budu někdy vyslána jako astronautka do vesmíru? Krajina je malebně bílá a tichá. Ano, takové jizerské ticho před bouří. Vtom raketoplán zaburácí a my jsme vysláni na oběžnou dráhu. Karel, Jakub, já... Poslední zamávání řídícímu středisku a LETÍME! Nohy se boří do sněhových závějí, klopýtají jedna přes druhou, ruce se křečovitě drží raketoplánu. Oběžná dráha na obzoru! První kolo. Sníh místy dosahuje až do pasu. Co nás čeká? Závod s časem, to je jisté. Patnáct minut! Pouhých patnáct minut na jeden oběh, komunikaci s řídícím střediskem a na plnění úkolu z centrály. Problémy s technikou. Vysílačka se nechová tak, jak bychom chtěli. Ztrácíme čas a běžíme nedobrovolně další kolo. Na zádech povinné vybavení astronautů. Komunikace s ŘS navázána, hurá! Věta stíhá větu. Hlavně klid. Rozstříhaný nákres raketoplánu. Mozek pracuje, krajina je stále tichá a klidná. Sníh vrže pod nohama. Další kolo. Ha, už jsme u posedu, jsme

za půlkou kola. Čas od času spatříme i jiný raketoplán. Krouží po dráze stejně jako my. Chytré hlavy našich astronautů Jakuba a Karla si hravě poradily s odchytem plynových bomb. Vybíháme dál.

Tělo proplouvá prostorem Posed stále v nedohlednu. Řídící středisko vysílá pokyn k sestrojení a vysunutí antény. Čas nám šlape na paty. Anténa se láme. Snaha o opravu. Není čas. Běžíme dál. Není to smutek ani radost, co se ve mě

odehrává... je to touha splnit úspěšně misi. Omezení pro komunikaci s řídícím střediskem již neexistují. Dostáváme signály o zprávách ve vesmíru mimo oběžnou dráhu. Letíme dál. Technika, zdá se, již nestávkuje. Vlídná slova z ŘS. Na Kočičáky pro MPK-3. Není tu! Nevadí. I bez MPK-3 lze letět dál. Astronautská fidlátka se houpou na zádech, noha míjí nohu, klopýtá, ruce křečovitě svírají madla raketoplánu. Řídící středisko běží s námi. Zase pohromadě, hurá. Namrzlá cesta nám určuje směr. Smrky řídnou a porost se mění v buky. Majestátní buky, mezi nimiž jako trpaslíci stojí celý tým čínské posádky, nad jejichž hlavami se snáší první z astronautů. Němý úžas. (I já poletím k nebesům? I já budu létat ve stavu beztíže?!) Polknutí nasucho. Správný astronaut se přeci nebojí! Nesmím zklamat. Letím. Je to nádhera. Nohy si volně poletují. Tělo proplouvá prostorem. A to všechno díky rusko-americké a čínské posádce. Děkuji! Pokud mě příště v cíli čeká stejný stav beztíže, chci zase letět na oběžnou dráhu! Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva...

Rozhovor (pokračování z předchozích stran) Doufali jste ve vašem org-týmu VO: 2010 v nějaké zářezy? (vznik partnerských vztahů)? Naším záměrem to nebylo. Pár otázek ke kurzovním tématům. Necháte se ovlivňovat reklamou? Spíše ne, což dokonce občas považuji za handicap. Například když po mně zákazníci v lékárně žádají „tu pilulku z reklamy”. Myslíte si, že je možné, aby se někdo reklamou vůbec ovlivnit nenechal? Tomu nikdo neunikne. Čteš pravidelně noviny? Spoléháš se na jejich zprávy? Čtu je nepravidelně a jejich zprávám příliš nevěřím. Čtenářům doporučuji Ceny v zahraničí Vogon, Klingon 17 000 IK

spoléhat se výhradně na Vesmírného Kurýra. Jsi pro zrušení anonymity na internetu? Nevím, pro rozhodnutí o této otázce nemám dost informací. No, to my jsme taky neměli. A co být na místě těhotné ženy v krytu, jaké by bylo tvé rozhodnutí? Hmm... nevím... asi bych se rozhodla pro potrat. Na závěr mám zásadní otázku máš radši Hanu nebo Hanu? Zcela jistě Hanu. A co Hilda, je skutečně kráva? Ano, je to opravdu strašná kráva. Naše kráva Bobulka nese její roli velmi těžce. Vynahrazujeme jí to alespoň pobytem v mlsníku.


Návleky VAPE

Sníh se vám do bot zaručeně nedostane Inzerce

Strana 8/10

Sobota 13.2.2010

Vesmírný kurýr

Jsou ve vesmíru pevné zadky? Názor veřejnosti na tuto problematiku se ukazuje klíčový pro přežití života ve vesmíru. V závislosti na předchozí informaci zdroje Instruktorky.cz přinášíme aktuální pohled veřejného mínění na tuto problematiku. Myslíte si, že holky na VO mají pevné zadky? Ano – 5 Většina – 1 Některé – 2 Neví – 3 Myslíte si, že kluci na VO mají pevné zadky? Ano – 9 Někteří – 4 Většina – 2 Nosí kluci raději slipy, trenky nebo boxerky? Kluci nejraději nosí: Slipy – 3 Trenky 5 Boxerky – 3 Holkám se přitom nejvíc líbí: Slipy – 2 Trenky – 3 Boxerky – 8 Bez – 1 Hlavně čisté - 1 Nosí holky raději tanga, kalhotky nebo nohavičkové kalhotky? Holky nejraději nosí: Kalhotky – 14 Nohavičkové kalhotky – 1 Klukům se přitom nejvíc líbí: Kalhotky – 5 Nohavičkové kalhotky – 1 Tanga – 1 Bez – 1 Záleží na kontextu – 3 Naším rozsáhlým výzkumem na reprezentativním vzorku 15ti dívek a 11ti hochů, jsme nečekaně zjistili, že účastníci mají doopravdy pevné Ceny v zahraničí Vogon, Klingon 17 000 IK

Otázka pevných zadků dokáže některým účastnicím natolik zamotat hlavu, že už pak nezvládají sledovat nic jiného. zadky, jakožto i dívky, u kterých si to ovšem hoši toliko neuvědomují. Co se týká spodního prádla, bude polovina dívek při prvním pohledu


uspokojena. A hoši, když jim z kontextu vyplyne, že dívka má mít kalhotky, tak budou většinově uspokojeni.

Strana 9/10

Sobota 13.2.2010

Vesmírný kurýr

Komiks - 2010: Vesmírná Odyssea Deset, devět, osm, sedm, šest (už se to blíží), pět, čtyři, tři, dva, jedna, LETÍME!

Podaří se jim dojít tam, kam chtějí?A kam vlastně chtějí? A co vlastně chtějí získat na kurzu? Položili si vůbec tuto otázku? A víte vůbec, že ti šílenci se v 24. díle rozhodli, že během pár hodin postaví kryt na studánku, natočí o tom video a společně s nějakým textem to vyvěsí na web? Podaří se jim to? Bude to co vznikne, stát vůbec za vynaloženou námahu a materiál? A co na zrenovovanou studánku řeknou místní? A co na to Jan Tleskač? Ceny v zahraničí Vogon, Klingon 17 000 IK


Strana 10/10

Hubertka se proměnila ve vesničku hlasující o energetické budoucnosti. čové, jako například učitel matematiky či místní drbna

Recommend Documents