HRAVÁ LITERATURA JMÉNO ŠKOLA. Úlohy označené mají vyšší náročnost

HRAVÁ LITERATURA

7

JMÉNO ŠKOLA TŘÍDA

ŠKOLNÍ ROK

Úlohy označené

mají vyšší náročnost.

VOŽ – volné odpovědi žáků

OPAKOVÁNÍ......................................................................... 2 PRÓZA.................................................................................. 4 POEZIE............................................................................... 14 STAROVĚKÁ LITERATURA................................................ 24 STAROVĚKÁ LITERATURA: ANTIKA................................. 31 STŘEDOVĚKÁ LITERATURA............................................. 36 PÍSEMNICTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH.................................. 46 RENESANČNÍ LITERATURA EVROPSKÁ.......................... 54 RENESANČNÍ LITERATURA ČESKÁ................................. 60 BAROKNÍ LITERATURA..................................................... 64 KLASICISMUS.................................................................... 67

Pracovní sešit pro 7. ročník ZŠ a víceletá gymnázia 1. vydání, 2015 Vydal: TAKTIK International, spol. s. r. o., P. O. Box 326, Jindřišská 14, 111 21 Praha 1, www.etaktik.cz Autoři: Mgr. Tereza Friedl, Mgr. Renata Krejčíková, Mgr. Jolana Řapková, Mgr. Zdeňka Havlíčková, Mgr. Zuzana Medveďová, Mgr. Ilona Skolilová, Mgr. Marie Fišerová Lektoři: PhDr. Šárka Pospíchalová, Mgr. Pavlína Pyszková, Mgr. Andrea Pavlíčková Grafická úprava: Bc. Marek Bárta Projektový manager: Ing. Valerián Stec Produktový manager: Mgr. Michal Švantner Všechna práva vyhrazena. Kopírování a šíření tohoto díla i jeho částí bez souhlasu vydavatele je trestné. ISBN: 978-80-87881-81-1

OPAKOVÁNÍ 1.

Každý z následujících pojmů v levém sloupci spoj s výrazem či výčtem výrazů, které jsou pro něj typické. Pojmy následně správně přiřaď k jednotlivým ukázkám. epika

sloka, rým, verš, báseň

lyrika

děj

drama

zachycení pocitů a nálad

poezie

věta, kapitola

próza

scénické poznámky, jednání, výstup

poezie, epika ukázka A ………………………… Potkal se osel se slavíkem a zdaleka ho vítal oslím křikem: „Zdravím tě, kamaráde! Kam přijdu, slyším všade jen legendy, jak umíš krásně zpívat. Já s ostatními rád bych volal vivat, jestliže pravda jsou ty pověsti. Doposud však jsem přišel o štěstí na vlastní uši slyšet pár tvých trylků. Snažně tě prosím, zazpívej mi chvilku.“ Slavík se nedal dlouho přemlouvat. A už se sype trylků vodopád a něžné tóny vánek nese v dálku, jako když někdo hraje na šalmaje, jako když někdo píská na píšťalku.

próza, epika ukázka B ………………………… Léta 1539 narodil se panu Joštovi z Rožmberka, tehdy těžkou nemocí navštívenému, na krumlovském hradě nejmladší synáček Petr Vok. Ten pak byl posledním po meči svého starobylého rodu. Chlapečka ošetřovaly chůva a  kojná, u  nich byl neustále. Kromě těch však měl ještě jinou, pečlivou a laskavou opatrovnici. Zjevila se pokaždé v  noci, kdy všechen krumlovský hrad, mohutně strmící nad Vltavou, ztichl, kdy všecko spalo, i chůvy. Byla to bílá paní. Okna komnaty byla zamčena, dveře též, ani se nehnuly, ale bílé zjevení, kde se vzalo tu se vzalo, stanulo náhle prostřed jizby.

próza, epika

ukázka C ………………………… Byl jednou jeden král, ten se roznemohl a byla to zlá a dlouhá nemoc. Nikdo už nevěřil, že by se ještě mohl vystonat a zůstat naživu. Jeho tři synové to těžce nesli. V tom svém zármutku sešli jednou do zahrady, chodili kolem dokola a plakali. U brány potkali nějakého stařečka; ten se s nimi zastavil a ptal se, co je trápí. Pověděli mu o nemocném otci, že asi už dlouho nebude, protože mu žádný lék nepomáhá. A stařeček je těšil: „Vím ještě o něčem, co by mu pomohlo: živá voda. Jak se jí napije, v tu chvíli se uzdraví. Jenže je tuze těžké tu vodu najít.“  (přeložila Marie Kornelová)

próza, epika ukázka D ………………………… K vládci bohů, Diovi, se donesla pověst o tom, jak jsou lidé zkažení a jak se neštítí ani zločinů. Řekl si, že sestoupí na zem. Chtěl se přesvědčit na vlastní oči, zda lidé opravdu loupí a vraždí a uctívají lež místo pravdy a posmívají se bohům. S lítostí a rozhořčením poznával všude, kam se na své pouti dostal, že lidé jsou ještě horší, než vyprávěly pověsti. drama ukázka E ………………………… ALŽBĚTA:  (vyběhne ze dveří, za ní Petr)  Co chceš? Já nesmím pustit nikoho a císař jest na modlitbách. PETR:  To mi právě vhod, milý panoši, neboť nejdu kvůli císaři, ale kvůli tobě. ALŽBĚTA:  Jsi šílený? Proč kvůli mně? PETR:  (blíží se k ní)  Nač přede mnou tajnosti? – Vím všecko, všecko, sladký panoši – ty nejsi, co se zdáš… ALŽBĚTA:  (ustupuje)  Nechápu, co pravíš – jsi na omylu. Nutíš mne, abych volal o pomoc. (stranou)  Bože, Bože, co si mám počíti? PETR:  Však bys přede mnou neustupoval… proč by muž muži nepodal bez ostýchání ruku? Dej mi polibek a uvěřím – že nejsi dívkou!

2

poezie, lyrika ukázka F ………………………… Prosinec. Chalupy se krčí, sníh ke střeše až navátý. Na pocestného z prahu vrčí dobrácký ovčák huňatý.

2.

V houni jen starý vozka klímá, má beranici do čela. Rukama mrazem červenýma zem modré oči protřela.

Je ticho jako po vymření. Zvonečku cinkne jenom smích, jak koně letí ve spřežení v prastarých saních dřevěných.

a) V případě ukázek A, B, C a D rozhodni, o jaké žánry se jedná. ukázka A

bajka

ukázka B

pověst

ukázka C

pohádka

ukázka D

báje

b) Které z následujících okolností jsou typické pro který žánr? Odpověz formou přiřazení písmen označujících ukázky, jež dané žánry v první části této úlohy zastupují. Někde může být více možností, někde žádná.

3.

B, C, D nadpřirozené jevy – ………………

A, C ponaučení – ………………………….

B, C, D pravdivé jádro – ……………….....

C dobrý konec – ……………………..

B reálné osoby – ……………………….

B, C, D lidová slovesnost – ………………

A krátký text – ………………………..

dobrodružná literatura – ……………

A, B, C, D přímá řeč – ………………………..

B reálná místa – ……………………..

A, C personifikace – ………………………

D život bohů či hrdinů – ……………

a) Z ukázky F vypiš jednu personifikaci.

chalupy se krčí

b) Z téže ukázky vypiš jedno přirovnání.

ticho jako po vymření

c) Jaký druh rýmu je v ukázce použit?

d) Podtrhni jeden verš a zakroužkuj jednu sloku.

střídavý e) Zapiš dvě rýmové dvojice a ke každé přidej dva vlastní rýmy.

krčí vrčí trčí, hrčí ………………………… – ………………………… – ……………………………………… čela protřela umřela, vytřela ………………………… – ………………………… – ………………………………………

4.

V osmisměrce najdi čtyři žánry lyriky a stručně je charakterizuj. Ž E R E K U M

5.

6.

P G J A C F A

Í S Ó B T K R

S O Q D W U G

E P I T A F I

Ň D T H R F P

Š H E Z Ň S E

píseň – báseň určená ke zpěvu 1.  ....................................................................................................................................... epitaf – nápis na hrob 2.  ....................................................................................................................................... epigram – krátká satirická báseň 3.  ....................................................................................................................................... óda – oslavná báseň 4.  .......................................................................................................................................

Rozhodni o pravdivosti následujících tvrzení. Pokud je tvrzení nepravdivé, jeho nepravdivou část přepiš správně. PRAVDA / LEŽ Mezi autory bajek patří např. La Fontaine a Krylov. ......................................................... Karel Čapek napsal „Sedmero pohádek“.

PRAVDA / LEŽ

Devatero .........................................................

Eduard Štorch psal knihy s tematikou pravěku.

PRAVDA / LEŽ

.........................................................

„Bylo nás pět“ je Poláčkův satirický román.

PRAVDA / LEŽ

humoristický .........................................................

Erben napsal lyrickou báseň „Lilie“.

PRAVDA / LEŽ

lyricko-epickou .........................................................

Napiš alespoň pět žánrů lidové slovesnosti.

přísloví, pohádka, pranostika, rčení, píseň

3

PRÓZA POVÍDKA JIM CORBETT: CHRÁMOVÝ TYGR Muktéšvarská lidojedka Když tygřice zabila v Muktéšvaru čtyřiadvacet lidí, požádala vláda o pomoc Jima Corbetta. Ten si chtěl na zvíře nejprve počíhat u těla zabitého volka, později pak se pokusit dostat ho s pomocí nadháněčů. Oba pokusy selhaly. Necelých třicet kilometrů severovýchodně od Nainítálu je horský masív dosahující výšky 2500 metrů a táhnoucí se v délce dvaceti až pětadvaceti kilometrů od východu k západu. (…) Lidé, kteří žili v Muktéšvaru, tvrdí, že je to nejkrásnější místo v celém Kumáonu a že jeho podnebí nemá sobě rovna. V rozsáhlých lesích, které obklopovaly osadu, se usadila tygřice (…). Žila tu naprosto spokojeně, lovíc sambary, kákary a divoké vepře, až do chvíle, kdy se střetla s dikobrazem. V souboji s ním přišla o jedno oko a odnesla si z něho asi padesát ostnů dlouhých dva a půl až dvaadvacet a půl centimetru, které jí uvízly v rameni a v pravé přední tlapě. (…) Snažila se vytáhnout ostny z masa svými zuby, a tím se potom vytvořily kolem ostnů hnisavé boláky. Když jednou ležela hladová v husté trávě a lízala si rány, jedna žena začala v blízkosti žnout krmení pro dobytek. Tygřice si jí zpočátku nevšímala, když se však žena dostala se srpem přímo k ní, máchla po ní prackou tak, že jí prorazila lebku. (…) O dva dny později se tam objevil muž a chtěl si z toho stromu nasekat dříví na oheň; tygřice, která ležela na druhé straně, zabila i jeho. (…) Je možné, že pohled na krev, která prýštila po obnaženém těle, visícím přes peň stromu, v ní vzbudila myšlenku, že by při této příležitosti mohla ukojit hlad. (…) Příštího dne zabila třetí oběť, už úmyslně, aniž byla vydrážděna. A pak se z ní už stala kvalifikovaná lidojedka. (…) Dlouhé minuty se nic nehýbalo a nic se neozvalo, a pak jsem ji najednou uviděl. Vylezla na protější svah a teď se šinula po jeho okraji směrem ke kopci. V tom místě rostlo několik mladých topolů, patnáct centimetrů silných, takže jsem mezi nimi mohl sledovat pouze její pohybující se obrys. V zoufalé naději, že se moje kulka vyhne topolům a najde si tygřici, jsem zvedl pušku a bez dlouhého míření vystřelil. Tygřice se prudce otočila, seběhla se svahu, prolétla dolíkem a pustila se nejvyšší rychlostí stezkou vzhůru přímo na mne. (…) Počkal jsem, až byla dva metry přede mnou, naklonil jsem se dopředu a měl jsem velké štěstí, že se mi podařilo umístit druhou kulku do jamky těsně za krkem tygřice. Náraz kulky těžkého kalibru ji stočil právě tak, že těsně minula moje levé rameno. Setrvačností přeletěla přes okraj šestnáctimetrového srázu a se silným šplouchnutím dopadla dole do vody. (…) Když člověk zastřelí lidojeda, má zvláštní pocit uspokojení. Uspokojení, že vykonal práci, kterou bylo velmi zapotřebí vykonat. Uspokojení, že přelstil velmi silného protivníka na jeho vlastním území. (…)  (přeložil Miroslav Jindra)

1.

2.

Kdo je vypravěčem příběhu?

lovec – Jim Corbett

3.

4.

7.

a) úvod

popis místa děje, seznámení s tygřicí .........................................................................................................................................

b) zápletka

poranění tygřice .........................................................................................................................................

c) rozvíjení děje

tygřice zabíjí lidi, Corbett ji jde ulovit .........................................................................................................................................

d) vyvrcholení děje

lovec se střetne s tygřicí a zabije ji .........................................................................................................................................

e) rozuzlení děje

pocit uspokojení .........................................................................................................................................

Uveď tři znaky, na základě kterých můžeme určit, že jde o úryvek z povídky.

málo postav

V textu podtrhni větu, ve které v tygřici zřejmě nastal zlom, jenž z ní udělal lidojedku.

kratší rozsah

6.

V textu najdi výrazy s následujícími významy.

peň žnout kosit – …………………   kmen – …………………

Kde si myslíš, že se povídka odehrává?   a) Čína

4

lov tygřice

Povídka má klasickou osnovu vypravování. Urči její jednotlivé body.

jednoduchý děj

5.

Jaké je téma povídky?

  b) Afrika

  c) Indie

  d) Rusko

KAREL ČAPEK: POVÍDKY Z JEDNÉ A DRUHÉ KAPSY Případ s dítětem Komisař Bartošek vyšetřuje případ zmizení malé tříměsíční holčičky. Já myslím, že takového haranta by mohla ukrást jenom matka, která přišla o vlastní mládě a chce mít jiné. Víte, to je, jako když vám někdo v hospodě vezme klobouk: tak vy si vyberete jiný a jdete. Tak to už jsem zařídil: nechal jsem si ohlásit, kde komu v Praze umřel tříměsíční prcek; a naši lidé se tam půjdou podívat, rozumíte? Prosím vás, podle toho vašeho popisu ji nepoznáme. Ale já ji poznám, vzlykala paní Landová. Pan komisař pokrčil rameny. Ale přesto, řekl zamyšleně, bych vzal na to jed, že ta ženská toho spratka ukradla kvůli nějakému hmotnému zisku. Milá paní, ono se moc málo krade z lásky; většinou to je pro peníze. Ale hergot, tak už neplačte! My vám uděláme všecko, co můžeme. Když se pan Bartošek vrátil na komisařství, řekl svým lidem: Poslouchejte, kdopak z vás má tříměsíčního fakana? Pošlete mně to sem. – Tak jedna paní strážníková mu donesla své nejmladší; (…) – Prosím vás, paničko, podle čeho se pozná takový kojenec? Paní strážníková přitiskla své nejmladší k ňadrům. Vždyť je to má Mánička, řekla pyšně, copak nevidíte, pane komisaři, že je to celý táta? (…) No, já nevím, bručel komisař, ten nos se mně zdá trochu jiný, ale snad jí ještě naroste. Počkejte, já se jdu podívat do parku, jak vypadají nemluvňata. To je to, všelijakých kapsářů a šupáků si našinec hned všimne, ale tenhle potěr v peřinkách, s tím přece nemáme co dělat. Za hodinu se ten Bartošek vrátil zdrcen. Poslouchejte, Hochmane, řekl, vždyť je to děsné, všechny tyhle děti jsou stejné! Jakpak mám udělat popis? (…) Počkejte, vzpomněl si najednou, na jaké jméno slyší to vaše dítě? My jí říkáme Růženka, vzlykala ta maminka, Dudenka, Dydydy, bobeček, cácorka, košiláček, (…) – A na to všechno ona slyší? ptal se komisař užasle. Ona všemu rozumí, ujišťovala maminka v pláči. A tak se vám směje, když jí říkáme hafhaf, bububu, tydlimydli nebo tititi – To nám bude málo platné, mínil pan komisař. Já vám musím bohužel říci, paní Landová, že nám selhalo. V těch rodinách, kde bylo hlášeno dětské úmrtí, vaše Růženka není; to už naši lidé všechno oběhli. (…) Když přišel domů, našel tam svou posluhovačku, takovou princmetálovou bábu hubatou, jak nadšením září. Jen se pojďte podívat, pane komisaři, povídala místo uvítání, na tu vaši Barynu! (…) Jen se podívejte, hlaholila ta posluhovačka, jak ona je na ty štěňata pyšná, jak se s nima chlubí, ta mrcha! Inu, jako každá máma!

1.

a) Doplň výrazy, jakými matka a komisař Bartošek označují dítě.

Dudenka, Dydydy, bobeček, cácorka, košiláček matka – ......................................................................................................................................................................... harant, prcek, spratek, fakan komisař Bartošek – ...................................................................................................................................................... b) Jak se výrazy, jež použila matka a komisař Bartošek, liší? O jaké typy slov se jedná?

Matka používá slova lichotivá, Bartošek hanlivá. ......................................................................................................................................................................................

2.

V textu podtrhni přirovnání. Souhlasíš s ním? Proč?

ANO – NE

3.

VOŽ

  ............................................................................................................................................................

a) Na základě textu odvoď, jak pan Bartošek případ nakonec vyřešil.

VOŽ

Policisté se na ulici vyptávali matek na jejich děti. Která z nich ukradla dítě paní Landové, poznali

......................................................................................................................................................................................

podle toho, že tato žena se dítětem nechlubila, nýbrž ho skrývala.

...................................................................................................................................................................................... b) Čapkova povídka má shodné téma a podobné vyvrcholení s jedním biblickým příběhem. Se kterou postavou se tento příběh pojí?   a) Kain

  b) Eva

  c) Abrahám

  d) Šalamoun

5

PRÓZA ROMÁN EDUARD BASS: KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA Klapzubova jedenáctka je sehraný fotbalový tým synů otce Klapzuby, který své chlapce vede rázně, důsledně, ale s láskou a vtipem. Jakmile porazili všechny české týmy, začínají hrát i ve světě. Ohromné napětí a ticho zavládlo kolem hřiště. Pan Surrey hvízdl. Je 17 hodin 21 minut 16 vteřin. Střední útočník Klapzubů podal míč pravé spojce. Charcot jde proti ní. Spojka vrací míč pravému záložníkovi. Huddersfieldská útočná řada proběhne mezi útočníky Klapzubů. Charcot dostihuje záložníka, zmocní se míče, haló, ne, škrtněte to, čert ví, jak to ten chlap udělal, má míč dál. Diktuji. Barring a Winnipeld jdou mu na pomoc. Rána, a míč třepotavě se přenáší šikmo vpřed na levé křídlo. Skvělé přehrání, právě mezi naším záložníkem a backem. Ohromný běh po levé straně. Kdo dřív? Malé křídlo červenobílých dostihlo míče. Warsey, vpřed! Už je pozdě. Centr. Příliš vysoký. Jde ve výši žaludku. Levá spojka a střední útočník jej míjí. Gorringer na levém backu zvedá nohu. Kde se tu vzal pravý halfback? Obrací míč hlavou k levé spojce. Warsey! Ou, klička! Bože! Bums. Fuj. Dovolte, abych si mohl odplivnout. Co? Nu ovšem. Je to tam! U všech ďáblů, to byla rána.

1.

Odhadni, z jakých zemí jsou v úryvku hrající týmy.

Čechy ………………………… 

3.

2.

Anglie × .........................................

křídlo

.................................................................................

(anglicky mluvící země)

4.

Kdo je v úryvku vypravěčem?

Z textu vypiš jednu metaforu.

Komu vypravěč asi fandí?

sportovní komentátor

5.

Anglii

Kdo myslíš, že dal v úryvku gól?   a) pravý halfback

  b) levá spojka

  c) levý back

V textu zakroužkuj všechny výrazy, které by se správně neměly objevit ve fotbalovém komentáři.

6.

V textu podtrhni všechny role, které hráči mohou hrát.

8.

Z textu vypiš všechna slovesa týkající se manipulace s míčem.

7.

  d) Bums

podal, vrací, zmocní se, přenáší se, obrací

......................................................................................................................................................................................

9.

Z následujícího úryvku vypadla některá písmena. Doplň je.

Co svět světem stojí, nebyla obec Dolní Bukvičky tak slavná jako tehdy, když se rodina Klapzubů vrátila ze své cesty s mistrovstvím Evropy v kufru a princem Waleským v mužstvu. Všecky světové listy přinesly podrobnou mapu, na níž byla Klapzubovic chalupa označena tlustým křížkem a zvláštní dopisovatelé jezdili do Bukviček, aby milionům čtenářů vylíčili, jak je budoucí anglický král v zapadlé české vesničce živ. Ale byla­‑li zvědavost civilisovaného světa veliká, ještě větší byla zvědavost Dolnobukvičanů na nového obyvatele. Z novin se dověděli, kdo k nim přijede a v obou hospodách se denně vedly rozčilené hovory o tom, jak by měli pana prince uvítat. Největší trápení měly však staré babičky, které dětem povídávaly pohádky. V těch bylo vždy plno princů a princezen l a a teď se děti k babičkám hrnuly a chtěly vědět, jaký bude ten anglický princ. Jestli také bude mít šaty celé ze z _ _ _t a, o_ p_ y_ t y, bude­‑li mít na č _ e _ l e hvězdu a po boku přijede­‑li ve z _l _a _t _é m kočáře nebo na b _í l_ _é m k _o n _ i se zlatými k _ a ň nebo chystá­‑li se teprve k hrdinským č _i n d _i _a m _a _n _t o _ _v ý meč, zabil­‑li už nějakou s _ _ _ů m. Dolnobukvičkovským babičkám šla z těch otázek hlava kolem. Samy chudinky jakživy prince neviděly a teď najednou všecky jejich báchorky měly být do týdne přezkoušeny pohledem na skutečného, živého prince s královskou krví v žilách. Babičkám proto nebylo nijak hej, až ta nejchytřejší z nich na to kápla.

10.

Jak chápeš modře vyznačenou část textu z úlohy číslo 9?

vyhráli mistrovství Evropy

6

11.

Jak podle tebe ve druhém úryvku vyřešila babička problém s princem?

VOŽ ...................................................................................................................................................................................... Pohádkoví princové žijí v Tramtárii, která je tak daleko, že se tam nikdo nikdy nedostal. ......................................................................................................................................................................................

12.

Ke slovu „kápla“ vymysli a napiš tři synonyma.

přišla na to

uhodla to

vyřešila to

Ze všech stran se sjížděli učitelé, trenéři a všelijací odborníci, aby od Klapzuby pochytili, jak se musí hráči pro zápasy připravovat. Pochytili mnoho, ale to hlavní, v čem vězelo tajemství Klapzubů, nepostřehli.

13.

V čem podle tebe vězelo tajemství Klapzubů, o němž se hovoří ve třetím úryvku?

VOŽ .................................................................................................................................................................. obětavost, vzájemná pomoc, bratrství ..................................................................................................................................................................

14.

Co znamenají následující výrazy spojené s fotbalem? ofsajd – postavení mimo hru volný nepřímý kop  – než míč dorazí do branky, musí se ho dotknout alespoň jeden další hráč

MILOŠ VÁCLAV KRATOCHVÍL: PODIVUHODNÉ PŘÍBĚHY A DOBRODRUŽSTVÍ JANA KORNELA V zimě roku 1645 byl Jan Kornel společně s dalšími chlapci násilím naverbován do císařského vojska. Zde odhalí podvody lajtnanta Tajfla a jenom díky nastalé bitvě uniknou trestu smrti. Následně raději dezertují a nakonec se přidají do řad sedláků v selském povstání v Durynsku. Netrvalo dlouho a pověst o velikosti a síle našeho houfu se šířila krajem, podpírala malomyslné a přitahovala dosud nerozhodné. Ale obrátila na nás i pozornost těch, kterým jsme byli trnem v chodidle, pánů šlechticů. A šlechtici byli i všichni generálové a vyšší důstojníci, a to jak u císařských, tak i u nepřátelských armád. V tom jediném byly obě válčící strany zajedno, že houfy rebelů je třeba potírat, ať na ně přijde kdo chce. Žádnou z obou stran dokonce ani nenapadlo použít velkých selských oddílů proti druhé straně. Proč? Inu, sedlák, který se odváží povstat proti vrchnosti, je nebezpečný každé vrchnosti, a proto je ho třeba potřít jako nepřítele. (…) Když hejtman Šimon viděl, jak se nad námi stahují mraky, rozhodl se, že je třeba připravit se na nejhorší. A poněvadž se nedostávalo především mušket a střeliva, přemýšlel, jak to napravit. V těch dnech rozposílal zvědy na všecky strany a jednou svolal vůdce vesnických všecky vojáky, co nás tu bylo, a oznámil nám: „Dozvěděl jsem se, že nedaleko odsud v lese nad řekou je cisterciácký klášter, kde je uložena spousta střeliva a zbraní. Hlídá to tam nevelká posádka. Připravte se, vyrazíme před půlnocí.“ (…) Mnichy, kteří vyběhli ze svých cel, nahnali sedláci do refektáře a tam je dal Zejtradomů střežit, když z nich celkem snadno vytáhl, kde si vojáci zřídili skladiště. Sedláci měli sto chutí vyřídit si s klášterníky staré účty, protože církevní vrchnosti dřely vymáháním desátků vesnice bez nože, ale Zejtradomů nedovolil, aby na ně někdo vztáhl ruku, protože věděl, že by to skončilo v krvi. (…) Z bývalé nádhery zbyly jen trosky, oltáře byly rozštípány, obrazy roztrhány, rozbité sochy se válely po zemi; jeden chlapík si se smíchem vykračoval v mešním ornátě a druhý kutálel lebkou z nějakého svatého ostatku po chrámové dlažbě jako v kuželníku. Tohle mě trochu zarazilo a řekl jsem to Kryštůfkovi, který byl se mnou. Přece jen tolik pěkného díla takhle svévolně zničit! Ale Kryštůfek se usmál a povídá: „(…) Oni zkrátka byli vždy z tohoto světa krásy vylučováni, všecko umění sloužilo jen těm, kteří sedlákům vládli.“ (…) Vtom prořízl vzduch ostrý zvuk trubky a nato kdosi začal na nás křičet, abychom se vzdali, jinak že nás všechny pověsí. (…) Tu se ozval chraplavý hlas našeho hejtmana, který nás takto naposledy oslovil:

7

PRÓZA ROMÁN „Teď už nemá smysl se bránit. Kdyby jediný z vás vystřelil, pustí se do nás a je amen. Skloňte zbraně, udělám poslední pokus.“ „Chci mluvit s vaším velitelem,“ křikl na Sasy. (…) „Zajali jsme třicet mnichů. Vydáváme vám je bez úhony; ani vlas na hlavě jsme jim nezkřivili.“ Zejtradomů mluvil stále klidně, jako by neviděl, jak drze a výsměšně si saský poddůstojník počíná. Ten se teď dal do smíchu, až se prohýbal: „Vida je! To máte tedy náramnou zásluhu. Ani vlas nezkřivili papežencům, Římanům!“ (…) „Kdo z vás je bývalý voják, ať vystoupí!“ Měl suchý velitelský hlas, ale nijak se nerozčiloval, ani nesoptil. Mrkl jsem po Pětiokém, co udělá; ten chvilku váhal, ale pak vykročil dopředu. Nemohl jsem se dělat chytřejší, a tak jsem to udělal po něm, ačkoli mi Motejl zuřivě domlouval, abych nebyl blázen, vojáky že jistě potrestají na hrdle, kdežto sedláky pustí, snad po nějakém výprasku, ale co jinak s nimi? Přesto jsem však zůstal po boku Pětiokého, kdežto Motejl se vtlačil zpět mezi sedláky. Jeden z nás má pravdu, řekl jsem si, a tak aspoň ten jeden z nás se snad zachrání.

1.

2.

V textu najdi slovo či slova pro každý z následujících výrazů. vojenská hodnost

generál, vyšší důstojník, hejtman

liturgické roucho

ornát

klášterní jídelna relikvie

3.

V textu podtrhni jednu metaforu.

refektář svatý ostatek

V textu najdi jednu metonymii.

vztáhl ruku

4.

5.

Rozhodni o pravdivosti následujících tvrzení v kontextu úryvku. Ke šlechtě patřili i zástupci vyšších hodností v armádě.

PRAVDA / LEŽ

Šlechta utiskovala sedláky.

PRAVDA / LEŽ

Církev utiskovala sedláky.

PRAVDA / LEŽ

Sedláci se v kostele chovali slušně.

PRAVDA / LEŽ

Sedláci se v kostele ubránili a začali s nepřáteli vyjednávat.

PRAVDA / LEŽ

Saský poddůstojník byl rád, že sedláci ušetřili mnichy.

PRAVDA / LEŽ

Následující věty seřaď tak, aby odpovídaly postupu děje v úryvku.

2 4

   

Byli ovšem špatně vyzbrojení.

6

Mnichy zajali a nechali si je jako rukojmí.

1

3   Proto dobyli klášter, kde byly zbraně a střelivo.

6.

   

Zajali je a roztřídili do dvou skupin. Řady rebelujících sedláků se utěšeně rozšiřovaly.

5   Následně ale sedláky napadli Sasové.

Jak si myslíš, že děj pokračuje? Co se stalo se sedláky, co s vojáky?

VOŽ ...................................................................................................................................................................................... Vojáci museli bojovat v saském vojsku, sedláci byli popraveni. ......................................................................................................................................................................................

7.

Uveď dva znaky, na základě kterých můžeme o díle, z něhož úryvek pochází, říci, že jde o román.

mnoho postav

8.

Zakroužkuj, k jakému druhu či druhům románu bychom „Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela“ mohli zařadit. a) bukolický d) pikareskní

8

delší rozsah

b) rytířský e) historický

c) dobrodružný f) psychologický

PRÓZA CESTOPIS Jan Werich: Italské prázdniny Úrodná Emilie pomalu navazovala na Toskánsko. Nekonečnými serpentinami jsme se vypracovali nad zelená údolí blízko k vrcholkům Etruských Apenin. Na takových cestách by řidič potřeboval oči ováda. Nepletu­‑li se, ovád má oči složené z mnoha očiček a může se koukat sumárně. Za každou zatáčkou bylo vidět něco, co stálo za pohled. Jenže já musil dbát dopravních předpisů a hledět před sebe a zrcátkem za sebe. Když jsem zastavil, moucha na stropě se pohnula. Popolezla o kousíček a začala si třít nožičky. Ty nejpřednější. Mnula si je velmi spokojeně a pak si začala jiným párem nožek masírovat křidélka. To vše dělala hlavou dolů, seděla přece na stropě. Napadlo mě, že v téhle pozici musí mít divný pohled na svět z jedoucího auta. Moucha mezitím popolétla, usedla mi na rameno, slezla na rukáv a pak si sedla na palubní desku. Kráčela po ní bez uvážení, až dospěla ke sklu. A tam zůstala. Vystoupili jsme. Když jsem se vynadíval na hory, které se propadaly do náhlých údolí, kde se zelenaly cypřiše a rděly střechy usedlostí, vrátili jsme se do vozu. Moucha seděla u skla a koukala směrem jízdy. Nikdy nesladím kávu, avšak z chamtivosti, získané za první světové války, nepoužitý cukr si beru do kapsy. Nosím to z kaváren domů zamatlané a k nepotřebě, ale mám pocit, že nic nepřišlo nazmar. Položil jsem vedle mouchy kostku cukru. Chvíli nic, pak se pohnula a vylezla na ni. Obědvala. Hry s mouchou neměly úspěch. Bylo mi dcerou vyčítáno, že vjíždíme do Toskánska, domova Michelangela, Leonarda da Vinci, Danta, Boccaccia, Petrarky, a že se rozptyluji s mouchou. Ženské nemají smysl pro nesmysl. Uzavřel jsem se do mužského duševního světa a jel jsem jako Fangio. Jel jsem zemí, kde kdysi žili Etruskové. Podivní lidé s podivným uměním, o kterých bych měl věděti. Zemí, která k sobě lákala od nepaměti chytré lidi z celého světa. Nevelkou zemí, která měla dvě města Florencii a Sienu, dvě města, která mezi sebou zápasila o slávu. A dodnes těžko říci, které je slavnější. A je to venkoncem jedno.

František Nepil: Srpen s bejbinkou (…) Takže víc než nesmírností vod je nadšen faktem, že konečně k moři dojel, nebo v případě starého vozu, že k moři dojel vůbec. Člověk zná moře z filmů. A tam bouří a drtí skály a tluče s trojstěžníky o útesy. O prázdninách je krotinké a uhlazené, líně se povaluje s rekreanty u břehu, mlaská jako disponent při obědě, nikde vrak a nikde kostra námořníka či urvané kormidlo. Je tedy třeba se přesvědčit, zda to opravdu moře je. První zkouškou je kontrola zakřivenosti obzoru. Země je jak známo kulatá, a to hlavně na moři, protože se nejdřív kouří a pak přijede parník. Parník nepluje po moři, když hledáte zakřivený obzor. Všichni kapitáni, pokud vím, poťouchle čekají se svou lodí za obzorem, dokud vás to troubení do dálky neomrzí. Dokonce dávají asi i zašpuntovat komín. Abyste však nepřišel o iluze, řeknete své ženě: „Ono je moře opravdu zakulacené, že jo?“ „Taky se mi zdá,“ odpoví, protože vám nechce kazit radost. Ve skutečnosti se jí zdá to co vám, že je moře po celém svém obzoru rovné jako pravítko. „Opravdu!“ vloží se do toho zaníceně vaše dítě, neboť děti jsou náchylné k sugesci, „po stranách je skoro úplně z kopce, to jsem si ani nedovedla představit!“ Druhou zkouškou je vchod do vody, Helenko, nechoď daleko, v moři se můžeš nejspíš utopit, moře není Axa, brr, to se to zdá studený, když má člověk tak vyhřátou kůži – spadla lžička do kafíčka, udělala žbluňk! Mořská voda má být hustá skoro jako hrachová kaše a má nadnášet, ale nenadnáší, jdete ke dnu jako stará žehlička, to je nějaké divné moře, kdopak je sem podstrčil? Zbývá poslední zkouška, kdy si s obavami naberete do dlaně legendární slanou vodu a líznete si, je­‑li opravdu slaná. Tomuto rituálu se každý suchozemec podřizuje se stejnou nezbytností jako katolíci biřmování nebo Hebrejci obřízce. Díky bože, opravdu je slaná, fujtajxl to je chuť, přece jen jsme u moře, u opravdivého slaného moře, no to je úža! A kámen vám spadne ze srdce, až to cákne, a s ulehčením si jdete otevřít drůbeží paštiku.

1.

a) Zakroužkuj výrazy, které charakterizují žánr cestopisu. a) patří do literatury faktu c) autor obvykle popisuje cestu někoho jiného e) běžnou součástí jsou úvahové části

b) popis cesty, která může být i smyšlená d) důležitou součástí žánru jsou osobní prožitky f) má prvky umělecké literatury

9

PRÓZA CESTOPIS b) Které znaky cestopisu se objevují v ukázkách?

cesta do ciziny, informace o místě, vlastní dojmy, popis místa, autorův prožitek ............................................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................................

2.

Napiš, jaké téma jednotlivé ukázky mají. 1. ukázka

3.

poznávání Itálie

2. ukázka

moře

Srovnej úryvky a charakteristiky z nabídky doplň do tabulky. úvaha, přímá řeč, vypravěč je muž, Itálie, rodinná dovolená, hodnocení mužského a ženského pohledu (M × Ž), citoslovce, vypravěč řidičem, informace o historii, realistické vyprávění, Apeniny, s manželkou

Italské prázdniny

obě ukázky

Apeniny

rodinná dovolená

úvaha

Informace o historii

vypravěč je řidičem

přímá řeč

Itálie

vypravěč je muž

citoslovce

M׎

realistické vyprávění

s manželkou

František Nepil: Srpen s bejbinkou 2. úryvek Celá země je oddána francjosefskému kultu a ten kulminuje v Schönbrunnu. Schönbrunn je velezámek, kde je po Franc Josefovi všechno, včetně postelí, na nichž se narodil, spal a umřel. V Schönbrunnu uvidíte, jak byl za mlada hezkej, jak stárnul a jak byl nakonec důstojnej. Každá komnata a každý salón je císařství v kostce, ale vnějšek zámku nebudí u Čechů takové nadšení, my si představujeme pro hlavu státu něco vznosnějšího, něco jako Hradčany, Karlštejn nebo Křivoklát, a ne budovu, jež dost připomíná Újezdská kasárna.

4.

Jan Werich: Italské prázdniny 2. úryvek Konečně jsme přijeli do Schönbrunnu. To je vám věc téměř tak krásná jako zámek v Dobříši. Smutně jsem hleděl po miliónech oken. Marně jsem hledal lysou a usměvavou mocnářskou hlavu. Nebyla doma, zato uvnitř nebyla stěna, aby na ní nebyl v rámečku. I co nemluvně. Schönbrunn jest pro všechny průvodce něco jako slavnostní Te Schoenbrunnum laudamus. Ze všech stran nás upozorňovali, co se kde stalo, kde kdo ležel, jak co bylo a kolik co stálo.

Následující výrazy z Werichova textu (levý sloupec) spoj s příslušnými výrazy z Nepilova textu (pravý sloupec) tak, aby jim významově odpovídaly. francjosefský kult císařství v kostce Újezdská kasárna

5.

Srpen s bejbinkou

uvnitř nebyla stěna, aby na ní nebyl v rámečku milióny oken něco jako slavnostní Te Schoenbrunnum laudamus

Jak oba autoři hodnotí vzhled zámku? S čím jej srovnávají?

Srovnávají ho s českými památkami, o nichž tvrdí, že jsou krásnější a honosnější pro hlavu státu. ............................................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................................

10

PRÓZA FANTASY JOHN RONALD REUEL TOLKIEN: HOBIT ANEB CESTA TAM A ZASE ZPÁTKY

1.

S pomocí nápovědy přiřaď k veršům výrazy, které na místech vyznačených čísly vypadly. 1. (oheň)

plál

2. (pohyb větru)

vanuly

3. (rozhořel se)

vzplál

4. (varování)

poplach

6. (trosky)

sutinách

5. (vysoká teplota) žár

Bilbo a trpaslíci se během svého putování setkávají se zlobry. Ti je mají v úmyslu sníst, nicméně nakonec se jim dostává nečekaného vysvobození. Tma zaplavila celou místnost, oheň dohořel a stíny se vytratily, trpaslíci pořád ještě hráli. A najednou jeden a pak další začali při hraní zpívat, hlubokými hrdelními hlasy trpaslíků v hlubokých prostorách jejich dávných domovů, a takhle zněl úryvek jejich písně, jestli se dá mluvit o tom, jak zněla, bez doprovodu nástrojů: Dřív nežli vzejde světlo dne, přes horstvo, jež se v mlze pne, jdem do hlubin, kde vládne stín hledat své zlato kouzelné.

A mnohý elf i dávný král měl od nás meč, co zářně (1), kdyžtě náš um těm vladařům do jílců oheň včaroval. (…)

Zvon v údolí bil na (4) a lidem zbělil tváře strach, když dračí spár hůř nežli (5) jim pohřbil město v (6).

Znal naše kouzla zemský klín, když rod náš v třesku kovadlin kul klenoty a temnoty zaháněl v slujích, kde spal stín.

Sosny se s nářkem prohnuly, zlé vichry nocí (2), les rázem (3) a plápolal tak jako tisíc fakulí.

Dýmala hora pod lunou v tu chvíli pro nás osudnou, každý se hnal, než drak ho sklál pod svými drápy, pod lunou. (…) (přeložil František Vrba)

2.

a) S pomocí písmen a a b vyjádři rozložení rýmů ve slokách.

a, a, b, a

3.

b) Čím je specifický třetí verš v každé sloce?

rýmuje se uvnitř

Popiš, o čem trpaslíci zpívají.

O svém dřívějším životě a o napadení drakem. ...................................................................................................................................................................................... Bilbo a trpaslíci se během svého putování setkali se zlobry, kteří je chtěli sníst. Nakonec se ovšem dočkali vysvobození. „Až vás tady stihne den, změníte se na kámen!“ prohlásil nějaký hlas, který zněl jako Vildův. Ale nebyl to Vildův hlas. Právě v tu chvíli se totiž nad kopcem objevily první paprsky úsvitu a v korunách stromů se mocně rozšveholili ptáci. Vilda už ze sebe nevypravil ani slůvko, protože zkameněl, zrovna když se shýbal, a Berta s Tomem se proměnili v balvany, zrovna když se po něm ohlédli. A tak tam stojí dodnes, docela sami, ledaže se na nich usadí nějaký pták, protože zlobři, jak pravděpodobně víte, musí před rozedněním zpátky pod zem nebo se promění v horninu, ze které jsou stvořeni, a nikdy se už nepohnou. Právě to postihlo Bertu a Toma a Vildu. „Výborně!“ pochválil si Gandalf, vyskočil z úkrytu za stromem a pomohl Bilbovi dolů z trnitého keře. Tehdy Bilbo pochopil všechno. (přeložil František Vrba)

4.

Přečti si druhý úryvek. Zamysli se a napiš, co mohl podle tebe Bilbo všechno pochopit.

částečně VOŽ ............................................................................................................................................................................. Pochopil, že Gandalf udržoval zlobry v hádce, dokud na slunečním světle nazkameněli. .............................................................................................................................................................................

11

PRÓZA SCI-FI RAY BRADBURY: MARŤANSKÁ KRONIKA Listopad 2005 | Mrtvá sezóna „My Marťané jsme telepatičtí,“ řekla studená modrá maska. „Jsme ve spojení s jedním vaším městem na druhém břehu mrtvého moře. Poslouchal jste vaše rádio?“ „Moje rádio je kaput.“ „To tedy nic nevíte. Jsou tu důležité zprávy. Týkají se Země –” Stříbrná ruka se pohnula. Objevila se v ní bronzová rourka. „Chci vám ukázat tohle.“ „Revolver,“ vykřikl Sam Parkhill. V příštím okamžiku vytrhl svou pistoli z pouzdra na boku a vypálil do mlžného obláčku, do roucha, do modré masky. (…) Jeho žena nad pomačkanou hromádkou zavrávorala. (…) „To nebyla žádná zbraň, (…) chtěl ti ukázat nějakou zprávu.“ (…) Po dně pradávného moře připlouval tucet velkých marťanských pouštních lodí s modrými plachtami, jako modří duchové, jako modrý dým. (…) „Nemáte na mě vztek?“ (…) Sam zamrkal na stříbrný svitek, který mu podali. Tančily na něm hadovité figurky hieroglyfů. (…) „Je to listina o darování veškeré půdy od stříbrných hor až k modrým horám, od mrtvého solného moře zde až k vzdáleným údolím měsíčních kamenů a smaragdů,“ pravil Vůdce. (…) „Cože! To je přece půlka Marsu! Mně patří půlka Marsu!“ Sam zachřestil svitky v hrsti. Zatřásl jimi na Elmu a bláznivě se smál. „Dnes v noci je ta noc,“ řekla maska. „Musíš být připraven.“ (…) „Jen si pomysli: Ten Marťan řekl překvapení. To může znamenat jenom jednu věc, Elmo. Těch sto tisíc lidí sem letí dřív, než jak to bylo na jízdním řádě, dnes, zrovna dnes! Zaplaví nás! Budeme celé dny pracovat přesčas, a všude plno turistů, Elmo. Jen si pomysli, těch prachů!“ (…) Země na černé obloze se změnila. (…) Část se zřejmě rozpadla na milión kousků, jako kdyby explodovala gigantická dřívková skládačka. Hořela pekelnými krůpějemi oslnivého třpytu celou minutu, třikrát tak veliká jako normálně, potom začala ubývat. „Prozradím ti malé tajemství, Same,“ zašeptala a naklonila se k němu. „Vypadá to, že budeme mít mrtvou sezónu.“  (přeložila Jarmila Emmerová)

1.

Co je vyvrcholením povídky? a) konstatování Samovy manželky o mrtvé sezóně c) obdarování Sama půdou na Marsu

2. VOŽ

3.

b) výbuch na Zemi d) varování od Marťanů

Co si myslíš, že se na Zemi stalo? Jak by děj asi mohl pokračovat?

Na Zemi vypukla jaderná válka. Příchod nových kolonistů na Mars ustává a lidé .................................................................................................................................................. se v obavě o své blízké vracejí na Zemi. .................................................................................................................................................. Uveď vždy alespoň jednu charakteristiku k následujícím postavám a vztahu Sama k Marťanům. a) Sam – chamtivý

částečně VOŽ

4.

5.

b) Marťané – vstřícní c) Samův vztah k Marťanům – bojí se jich Následující výrazy seřaď tak, aby odpovídaly příběhu. Již očíslovaný výraz označuje vynechanou část děje.

3

příjezd dalších Marťanů

6

výbuch na zemi

2

zastřelení Marťana

5

předání území

1

Marťanova návštěva

4

pronásledování v lodích

Jakou zvláštní schopností Marťané disponují? a) pohybování věcmi silou mysli

12

b) příjem rádiových vln

c) přenos myšlenek na dálku

PRÓZA BIOGRAFICKÁ LITERATURA MIROSLAV HORNÍČEK: SAZE NA HRUŠCE Každý by měl mít svůj rodný dům. Řeknete, že každý ho má. Jen málokdo se narodil v plenéru jako třeba Jan Žižka. (…) Můj rodný dům (…) Stojí dosud a jediné, co na něm chybí, je červená tabulka s domovním bílým číslem 36. Někdo ji ukradl. Popudil mne tím. Nejen proto, že krást se nemá, ale taky proto, že ji ukradl dříve než já. Měl jsem to v úmyslu, ale člověk někdy své skutky odkládá. Pod pojmem rodný dům si představujeme chaloupku s doškovou střechou uprostřed zahrady, kde kvetou slunečnice a jabloně uprostřed pažitu. Tady je to jiné: můj rodný dům je šedivý činžák v šedivé ulici. A někdo by dodal: a v šedivém městě. Prosím – chápu. Chápu, že ten, kdo projel Benátky na gondole, popíjel své aperitivy na Montmartru, viděl barcelonské Cikány tančit flamenco a jezdíval líbeznou Toskánou k Florencii, může mé město shledávat šedivým. Ale pro mne – ozářeno odlesky a ozvučeno ozvěnami mých dětských let – je zářivější než Rio de Janeiro.

1.

Vypravěč zmiňuje přímo či nepřímo několik měst. Vypiš je a přiřaď k nim výrazy z nabídky, podle toho, čím se proslavila. karneval, socha Davida, Sorbonna, vodní kanály, architektura od Gaudího, pivo

2.

Plzeň pivo …………………………… – ..........................................

Rio de Janeiro – .......................................... karneval ……………………………

Benátky vodní kanály …………………………… – ..........................................

Barcelona architektura od Gaudího …………………………… – ..........................................

Paříž Sorbonna …………………………… – ..........................................

Florencie socha Davida …………………………… – ..........................................

Následující zastaralé výrazy nahraď vhodnými slovy ze současné češtiny. plenér

3.

volná příroda

pažit

trávník

Proč je pro někoho Plzeň šedivá a pro vypravěče nikoliv?

částečně VOŽ ...................................................................................................................................................................................... Protože pro vypravěče je to město jeho dětství, má k němu vztah. ......................................................................................................................................................................................

Tento dědeček mne jednoho dne ztratil. Bylo to v zimě a on se rozhodl, že mě vyveze na saních. Byl jsem zabalen do několika přikrývek, vystlali korbičku saní, uši mi ucpali čepicí a prsty navlékli do rukavic. (…) Ležím v saních a vezu se. Dědeček mi něco vyprávěl, něco, co ho zajímalo a co by mohlo a mělo zajímat i mne, což je omyl, kterému podléhají nejen všichni dědečkové, ale všichni dospělí při styku s dětmi. Já ale neslyšel; uši jsem měl zavaleny čepicí a jediné, co jsem vnímal, byly koruny stromů nade mnou. A pak jsem z těch saní spadl. Do sněhu, tedy měkce a neslyšně. Dědeček jel dál. Byl by patrně dojel až na Lochotín. (…) Ale v protisměru šli lidé a upozornili ho, že něco ztratil. Něco. Mohli si myslet, že to byl pytel koksu, protože já tam jako pytel koksu ležel. Ležel jsem tam jako maková buchta a v mých pocitech, v mém vnímání, nebylo víc než v pocitech a vnímání makové buchty skutečné. (…) Klidně jsem ležel dál, zíraje do korun stromů. Snad jsem jen uvažoval, proč se přestaly pohybovat. Myslím si dokonce, že jistým způsobem mi bylo v té chvíli dobře.

4.

Ve druhém úryvku podtrhni větu, v níž vypravěč hodnotí vztah dospělých k dětem.

5.

Zabalené batole je v úryvku přirovnáno ke dvěma předmětům. Tato přirovnání vypiš a vymysli k nim další dvě varianty. částečně VOŽ

6.

maková buchta

žok brambor

pytel koksu

zakuklená housenka

Zakroužkuj výrazy, které vystihují typické znaky či témata autobiografického díla. a) smyšlené historky b) hlavní postavou je autor c) ich­‑forma d) místa nejsou skutečná e) autor vypráví vlastní zážitky f) postavy v příbězích jsou smyšlené g) autor vyjadřuje své vlastní pocity h) vyprávění, popis, úvaha

13

POEZIE METAFORA A METONYMIE

1.

2.

4.

Rozhodni, zda se u vyznačených slov jedná o metaforu či metonymii. Zakroužkuj správné řešení. Každý v životě potřebuje kapku štěstí.

METAFORA / METONYMIE

Čtenář si žádá více podobných knih.

METAFORA / METONYMIE

Sherlock Holmes kouřil dýmku.

METAFORA / METONYMIE

Děda si přehrál celého Dvořáka.

METAFORA / METONYMIE

V zimě často mívám husí kůži.

METAFORA / METONYMIE

Ten člověk je sud.

METAFORA / METONYMIE

Vymysli metonymická spojení k následujícím výrazům. částečně VOŽ

3.

Vymysli metaforická spojení k  následujícím částečně VOŽ výrazům.

Čapek

čtu Čapka

okno

okno do duše

město

vidělo to celé město

vlna

vlny ve vlasech

střecha

žili pod jednou střechou

list

list papíru

K následujícím přídavným jménům doplň přirovnání. Uveď více možností. částečně VOŽ

opice poleno chytrý jako ...................................................................... hloupý jako ..................................................................... lunt kámen hubený jako .................................................................... tvrdý jako ........................................................................ šnek lilie pomalý jako .................................................................... čistý jako ........................................................................

5.

V následujícím textu najdi metonymická pojmenování a vepiš je do prvního sloupce tabulky. V druhém sloupci pak tato pojmenování vysvětli. Celá třída jela na krátký výlet. Navštívili jsme místní galerii, v níž visel Drtikol. Četli jsme před časem článek o fotografii, a proto jsme tohle jméno už znali. Svačinu jsme měli domluvenou v restauraci. Někteří si dali polévku a druhou misku dostali zdarma, jiní si objednali obložený chléb s vysočinou nebo ementálem. Po jídle jsme si objednali nápoje, paní učitelka si nechala přinést vídeň. Vypili jsme své sklenice a vyrazili zpět. metonymie

14

vysvětlení

třída

žáci ze třídy

Drtikol

fotografie od Drtikola

fotografie

ne jedna fotografie, ale fotografování jako druh umění

miska

polévka v misce, misku pak vraceli

chléb

ne celý chléb, pouze krajíc

vysočina

přenesení zeměpisného označení na výrobek

ementál

přenesení zeměpisného označení na výrobek

vídeň

přenesení zeměpisného označení na výrobek

sklenice

vypili jen obsah sklenice

DRUHY RÝMŮ

1.

2.

3. VOŽ

Ke každému druhu rýmu v tabulce připiš jeho schéma, a to za pomoci čtyřčlenných kombinací písmen a a b, případně c. druh rýmu

sdružený

obkročný

přerývaný

postupný

schéma

aabbcc

abba

abcb

abcabc

Vyhledej a spoj slova ve sloupcích tak, aby se všechna slova ve čtveřici rýmovala. vosy

na snění

spěchá

křeč

střecha

leč

hezky

nosí

výdech

kdosi

blouznění

blecha

stezky

nechá

kosi

mýdlech

řeč

desky

lidech

blesky

souznění

zádech

smeč

nezmění

Ke vzniklým čtveřicím z předchozí úlohy doplň co nejvíce tvých vlastních rýmů. vosy

......................................................................................................................................................................

střecha

......................................................................................................................................................................

výdech

......................................................................................................................................................................

stezky

......................................................................................................................................................................

řeč

......................................................................................................................................................................

souznění ......................................................................................................................................................................

4.

Vytvoř vlastní báseň o čtyřech verších. Jejich řazení je na tobě. Můžeš použít rýmy z předchozích úloh. Příklad s využitím sdruženého rýmu: Někde v dáli skáče blecha

Skáče po krajíčku stezky

VOŽ ........................................................................................

skáče rychle – asi spěchá.

nezbrzdí ji ani blesky.

........................................................................................

Nemá teď čas na snění

Bystře hlídá, tu jde kdosi!

........................................................................................

svůj úděl – ten nezmění.

A už blechu v šatech nosí.

........................................................................................

Jaký druh rýmu jsi použil/a? ........................................................................................................................................

15

POEZIE LIMERIKY Jiří Žáček: 99 dědečků a 1 babička Byl jeden dědeček z Dublinu, a ten měl u nosu bublinu. Radoval se jako kluk, že má prima bublifuk, ten starý dětina z Dublinu.

Byl jeden dědeček z Lublaně, ten chytal bacily do dlaně. Zabíjel je paličkou, ale takhle maličkou, ten starý filuta z Lublaně.

Byl jeden dědeček z Tokaje, sedával na vejcích kvokaje. Zní to jak pohádka – vyseděl kuřátka, ten starý čipera z Tokaje.

Byl jeden dědeček z Pobřeží slonoviny, každý den s babičkou zápasil o noviny. Když ji přepral, četl děda Svobodného lidojeda a přitom nadával: „Jsou tam jen voloviny!“

Byl jeden dědeček z Žabovřesk, a ten chtěl uslyšet Velký Třesk. Řekli mu: „Nemějte obavy!“ Majzli ho motykou do hlavy, chudáka dobráka z Žabovřesk.

Byl jeden dědeček z předměstí Jihlavy, a ten si zavrtal vývrtku do hlavy. „Co mi ta štrapáce vynese? Prvenství u Mr. Guinnesse!“ volal ten tvrdolín maličko svéhlavý.

1.

Jak jsou v uvedené ukázce rozloženy rýmy? Použij kombinaci písmen a a b.

aabba ....................................................................................................................

2.

Jaká jsou specifika jednotlivých veršů? Na základě limeriků odpověz na otázky, a tím odvodíš pravidla pro tento žánr.

O osobě, odkud je či jaká je jiná její charakteristika či vlastnost. O čem pojednává první verš?....................................................................................................................................... O tom, co ta osoba dělá. Obyčejně jde o zvláštní nebo komickou činnost. O čem pojednává druhý verš?...................................................................................................................................... Z posledních veršů vypiš do tabulky pojmenování osob. Čím jsou tyto verše charakteristické?

dětina

čipera filuta

dobrák tvrdolín

Vrací se k osobě, o níž limerik je, jen ji jinak pojmenovává. Často je zde použito stejné rýmové slovo jako v prvním verši. charakteristika – ........................................................................................................................................................... Je kratší.

Čím se liší třetí a čtvrtý verš od ostatních? ..................................................................................................................

3.

Na základě pravidel odvozených v úloze 2 vymysli dva vlastní limeriky – o muži a o ženě. a)

VOŽ

16

................................................................................

b)

...................................................................................

................................................................................

...................................................................................

................................................................................

...................................................................................

................................................................................

...................................................................................

................................................................................

...................................................................................

EPITETON

1.

V následujících úryvcích najdi a vyznač všechna epiteta. Zatím co čteš můj ztřeštěný dech (…). Zapřel se nohama a zabral vší silou (…). Když uviděla smaragdové hrozny, sbíhaly se jí sliny (…). Ve světě širém, širokém, co kámen v moři hlubokém (…). Co si počnu, já ubohá vdova (…). Mlha promáčí vše řídkým vlhkem svým (…). A sklivým vzduchem mléčně zkaleným (…).

2.

K následujícím podstatným jménům vymysli epiteta. Inspiruj se obrázkem.

VOŽ mrkající slunce – ....................................................................................................... mléčná

mlha – ..........................................................................................................

líná

voda – ..........................................................................................................

svlečené

větve – .........................................................................................................

zasněná

nálada – .......................................................................................................

3.

Doplň slova z nabídky ve správném tvaru do sloupců tak, aby vznikla příslušná epiteta. radostný, usedavý, rodný, hebký, lidový, zasněný epiteton ustálený

epiteton zdobný

usedavý

4.

pláč

radostné

svítání

lidová

moudrost

zasněná

ulice

rodný

dům

hebká

záře

Zakroužkuj informace, které charakterizují epiteton. a) jde o básnický jazykový prostředek

b) nemá nic společného s metaforou ani metonymií

c) člení se na tři druhy

d) jinak se mu říká básnický přívlastek

e) pojmenovává vlastnost podstatného jména

f) vyjadřuje autorův citový vztah k osobě, předmětu či jevu

OXYMÓRON

1.

V následujících větách najdi a podtrhni oxymóron. Chlapci a dívky, co přežili, se po válce stali dospělými dětmi. Když vše skončilo, nastalo ohlušující ticho. Nebuď tak choulostivý, je to jen čistá špína. V obchodě dnes nabízeli čerstvé sušené ovoce. Po narození dítěte čekají na rodiče samé radostné starosti. Dvorní šaškové byli velmi často moudrými blázny.

2.

Slova z nabídky přiřaď ve správném tvaru k následujícím výrazům tak, aby vždy vznikl oxymóron. Vyber si dva příklady a použij je ve větách. vlídný, bezpečný, němý, hlasitý, bezmasý, organizovaný

bezmasé

maso

bezpečné

zbraně

hlasitý

šepot

vlídný

nepřítel

organizovaný

chaos

němý

výkřik

Otevřel ústa v němém výkřiku.

......................................................................................................................................................................................

Hlasitý šepot se nesl celou třídou.

......................................................................................................................................................................................

17

POEZIE NONSENS – CHRISTIAN MORGENSTERN: ŠIBENIČNÍ PÍSNĚ Podvlékačky

Podvlékačky

Podvlíkačky blaho cítí, mohou­­­‑li si v slunci vlát a zbaveny všech chmur bytí, vlastní Já zas prožívat.

Svaté jsou bez pohoršení podvlékačky když se suší prosty svého každodenní poznávají teď svou duši

Bez blamáže, bez nesnáze služby, kterou konají, radostně se na provaze jako plachta vzdouvají.

Oproštěny od blamáže s plnou suterenitou jsou na šňůře, jež se váže vratiplachtou barvitou

K jejich slávě nezatají nic, kdo by je maloval. Nejvěrnější květ v nich mají jaro, léto a tak dál.

K oslavení jejich bytí nelitují žádnou nesnáz chválí svoje věrné kvítí léto zima podzim vesna (přeložil Egon Bondy)

(přeložil Josef Hiršal)

1.

Vyskytuje se v básni nějaká personifikace? Kde?

ANO – NE

2.

Celá báseň je vlastně personifikací – oživuje neživé podvlékačky.

............................................................................................................................................................

a) Vysvětli následující výrazy. výraz suterenita každodenní vesna

vysvětlení

něco nízkého, spodního, jako suterén; myšlena služba spodního prádla vymkly se z každodenního stareotypu; nově použito jako podstatné jméno jaro

b) Které či která z uvedených slov jsou novotvarem? Nacházejí se v ukázkách i jiné novotvary?

suterenita, každodenní ......................................................................................................................................................................................

3.

Jaké znaky nonsensové poezie lze v uvedených ukázkách najít?

novotvary, personifikace podvlékaček, jejich oduševnělost ......................................................................................................................................................................................

4.

Která z ukázek je ti bližší? Proč?

VOŽ .....................................................................................................................................................................................

5.

K následujícím výrazům z Hiršalova překladu přiřaď odpovídající výraz z Bondyho překladu. v slunci vlát

na provaze

na šňůře

prosty každodenní

plachta

vratiplachta

vlastní Já

svou duši

k slávě

k oslavení

bez

oproštěny

květ

zbaveny chmur bytí

18

suší se

kvítí

SOCIÁLNÍ BALADA – PETR BEZRUČ: SLEZSKÉ PÍSNĚ Maryčka Magdonová Šel starý Magdon z Ostravy domů, v bartovské harendě večer se stavil, s rozbitou lebkou do příkopy pad. Plakala Maryčka Magdonova.

Cos to za nevěstu? Schýlená hlava, fěrtoch máš na očích, do něho tekou hořké a ohnivé krůpěje s lící, co je ti, Maryčko Magdonova?

Vůz plný uhlí se v koleji zvrátil. Pod vozem zhasla Magdonova vdova. Na Starých Hamrech pět vzlykalo sirot, nejstarší Maryčka Magdonova.

Frydečtí grosbyrgři, dámy ze Frydku jízlivou budou se smáti ti řečí, se synky uzří tě Hochfelder žid. Jak je ti, Maryčko Magdonova?

Kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba? Budeš jim otcem a budeš jim matkou? Myslíš, kdo doly má, má srdce taky tak jak ty, Maryčko Magdonova?

V mrazivé chýši, tam ptáčata zbyla, kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba? Nedbá pán bídných. Co znělo ti v srdci po cestě, Maryčko Magdonova?

Bez konce jsou lesy markýze Gera. Otcové když v jeho robili dolech, smí si vzít sirotek do klínu drva, co pravíš, Maryčko Magdonova?

Maryčko, po straně ostré jsou skály, podle nich kypí a utíká k Frydku šumivá, divoká Ostravice. Slyšíš ji, rozumíš, děvucho z hor?

Maryčko, mrzne a není co jísti… Na horách, na horách plno je dřeva… Burmistr Hochfelder viděl tě sbírat, má mlčet, Maryčko Magdonova?

Jeden skok nalevo, po všem je, po všem. Černé tvé vlasy se na skále chytly, bílé tvé ruce se zbarvily krvi, sbohem buď, Maryčko Magdonova!

Cos to za ženicha vybrala sobě? Bodák má k rameni, na čapce peří, drsné má čelo, ty jdeš s ním do Frydku, půjdeš s ním, Maryčko Magdonova?

Na Starých Hamrech na hřbitově při zdi bez křížů, bez kvítí krčí se hroby.

1.

Tam leží bez víry samovrazi. Tam leží Maryčka Magdonova.

Podle básně doplň následující text.

zabil se matku Otec šel večer domů z hospody a ………………………… . Vůz s uhlím se převrhl a zabil ………………………… . pět kradla Na Starých Hamrech zůstalo ………………………… sirotků. Protože Maryčka ………………………… dřevo, přišli ji zatknout postará ………………………… . Cestou Maryčka přemýšlí, zda se o její sourozence někdo ………………………… a potom si vezme život na hřbitově u zdi skokem do Ostravice ………………………… . Jako sebevrah je pohřbena …………………………………………………… .

2.

4.

Jaký problém básník ve svém díle řeší?

3.

Citací textu charakterizuj četníka.

„Bodák má k rameni, na čapce peří,

Řeší problém chudoby a sociální nerovnosti. ..................................................................................

..................................................................................

..................................................................................

..................................................................................

drsné má čelo (…)“

Rozhodni o pravdivosti tvrzení. Maryčka měla čtyři sourozence.

PRAVDA / LEŽ

Maryčka se musela vdát, když jí burmistr přistihl při sbírání dřeva.

PRAVDA / LEŽ

Maryčka hovoří s vypravěčem.

PRAVDA / LEŽ

19

POEZIE 5.

Spoj následující věty s básnickými prostředky, které je charakterizují:

V  textu najdi odpovídající výrazy k následujícím slovům.

metafora

hospoda

harenda

epiteton

šlechtic

markýz

řečnická otázka

starosta

burmistr

kypí a utíká divoká Ostravice

personifikace

zástěra

fěrtoch

hořké a ohnivé krůpěje

hyperbola

měšťan

grosbyrgr

Kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba? bez konce jsou lesy tam ptáčata zbyla

7.

6.

Jaké pocity v tobě báseň vyvolává?

VOŽ ...................................................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................................................

8.

Zakroužkuj správné odpovědi. Jak označujeme slovo „harenda“? Jakým způsobem v básni probíhá děj?

a) odborné

 b) spisovné

c) nářečí

d) hovorové

a) retrospektivně   b) chronologicky   c) rámcově   d) paralelně

ROMANCE – JAN NERUDA: ROMANCE O KARLU IV. Král Karel s Buškem z Vilhartic teď zasedli si k dubovému stolu – ti dva už pili mnohou číši spolu a zapěli si z plných plic. „Nuž dej sem zlaté číše, páže, a nalej vína – dolej výš – dnes, pane Bušku čehos zvíš!“ král Karel vesel káže. „Zde po tom víně, Bušku, slyš, domácí slunce naše vloni hrálo – toť první víno, které v Čechách zrálo – aj tedy vzhůru, pijme již!“ A pili – král však náhle prsknul – „To že je víno? Tenhle kvas? Vždyť křiví ústa, láme vaz!“ a zlostně rukou mrsknul. „Eh – vezu révu z Burgund sem,“ král dál a dál si v zlosti svojí vede, „a takovouhle peluň mně z ní svede ta velebná česká zem! Jsem přesvědčen, když broskve vsadím, že sčesám trpké trnky z nich, a chceš­­­‑li klidit pustý smích, zde růže sázet radím! Však jaká země – taký lid! Vás kdyby chtěli učit všichni svatí, zda všimnou si jich Češi paličatí –

20

buď svatý rád, když není bit! Jak bych zde mlátil otep slámy! Nechť chci co chci, za krátký čas se všechno jinak zvrtne zas – mám já to bídu s vámi!“ Přec zase číši k ústům zdvih, a napiv se své velké dobré oči teď kradmo přes stůl po soudruhu točí, ten však je jako pěna tich. Jen – aby marně nezahálel – pan Bušek máčel zub a pysk a víno ku půnebí tisk a po jazyku válel. „Ba je to bída,“ děl zas král a rychle zavdal sobě vína znovu, tak rychle, jak by bránil zlému slovu; však kolem úst již úsměv hrál. „Mám žízní umřít? – Na mou víru, tys oslep, páže – nevidíš, že přede mnou je prázdná číš? – A dej mi dobrou míru! Pij, Bušku – již se nezarmuť – a poslyš, co ti král tvůj moudrý praví: můj jazyk je jak známo vybíravý – a našel již v tom víně chuť. Víš – zkoumat třeba, Bušku milý, to víno má svůj zvláštní ráz,

zprv trpké, ale milé zas – my, myslím, se už vpili!“

teď přerušil svůj náhle klid hned rozveselen Vilhartice – „ach přibliž k tomu lidu hled a přitiskneš svůj k němu ret a neodtrhneš více!“

„Nu vidíš, králi: tak náš lid! Má duši zvláštní – trochu drsná zdá se – však květe po svém, v osobité kráse –“

1.

Odpověz na následující otázky.

S českým lidem.

S čím Bušek srovnává chuť vína? ................................................................................................................................

Protože Karel IV. nachází ve vínu a v českém lidu zalíbení.

Proč se Bušek rozveselil? ............................................................................................................................................

Když ho vypil více a lépe poznal jeho chuť.

Kdy Karel změnil názor na víno? ..................................................................................................................................

2.

Na základě básně doplň vynechaná místa v následujícím textu.

osm dvakrát Každá sloka této básně má …………………… veršů. Verše se rýmují a v každé sloce se …………………… (kolikrát) obkročný opakuje rým, který nazýváme …………………… . Z básnických prostředků se v textu objevuje mimo jiné epiteton, velebná zem pustý smích například ve výrazech …………………………………………… či …………………………………………… .

3.

5.

4.

Vyplývají následující tvrzení z textu? Karel zasedl s Buškem k těžkému stolu.

ANO – NE

Karel s Buškem často pil a zpíval.

ANO – NE

Karel označil český lid jako paličatý národ.

ANO – NE

Bušek označil svůj jazyk za vybraný.

ANO – NE

Karel ve víně, které pil, nakonec našel chuť.

ANO – NE

Uvedená slova nahraď běžně užívanými. zapěli

zazpívali

zvíš

dozvíš se

praví

říká

hleď

podívej se

Cituj, jak se Karel nakonec staví k vínu, jež pije.

„(…) to víno má svůj zvláštní ráz, zprv trpké, ale milé zas – my, myslím, se už vpili!“ ......................................................................................................................................................................................

6.

Jakou formou je báseň napsána? Zakroužkuj správnou odpověď. a) monolog

7.

8.

b) popis

c) dialog

d) postoj autora

a) V následujícím výčtu vyškrtni ta slova či slovní spojení, která se nedají spojit s žánrem romance. lyrika

Wolker

epika

radostný děj

tragický konec

rozlišení umělý / lidový

oslava boha či hrdiny

obvykle krátký rozsah

V básni se nacházejí dva názory na Čechy. Najdi je a srovnej.

V obou názorech jsou Češi uchopeni jako svébytný národ. Zatímco Karel tuto svébytnost vnímá jako ...................................................................................................................................................................................... paličatost, Bušek jako osobitou krásu.

......................................................................................................................................................................................

21

POEZIE JAROSLAV SEIFERT: MAMINCE Kytička fialek Podruhé nesmíš utrácet, prozraď mi, kolikpak stála? A těch pár maminčiných vět znal jsem už téměř nazpaměť. Šetřila vždycky z mála.

Jen násilím jí vtiskl jsem ten modrý chomáček jara. Když splácela mi polibkem, zaševelilo jejím rtem: – Synáčku, už jsem stará.

Hodiny bijí za stěnou, děsí mě němota zdiva. Maminka, tvář již zastřenou, na lůžku leží; z kolenou nehybně sukně splývá.

– K holiči radši měl bys jít. To znám již, teď možná dodá: Zítra budeš chtít na sešit, a kde mám na to všechno vzít, krejcaru je dnes škoda!

Rok co rok se tak zlobila, později míň už sice. Když vázičku si rozbila, dávala kvítka spanilá do sklenky od hořčice.

Zvedám jí ruku. Je v ní chlad, prsty jsou přitisklé k dlani. Kytičku chci jí do nich dát, už naposledy tentokrát. A ještě se mi brání.

1.

Pomocí písmen a a b vyznač rýmovou strukturu básně.

2.

V básni podtrhni polopřímou řeč.

abaab

3.

Napiš alespoň dvě maminčiny vlastnosti, které vyplývají z básně.

skromnost, starostlivost, láskyplnost

...............................................................................................................................................

4.

Které přísloví nejlépe odpovídá maminčině povaze? Svou odpověď zdůvodni. částečně VOŽ a) Kdo šetří, má za tři.

b) Pro korunu by si nechala koleno vrtat.

c) Ani jedno z uvedených.

Byla spořivá, aby byly peníze alespoň na základní potřeby. Ne kvůli lakomství nebo hromadění majetku. ......................................................................................................................................................................................

5.

Zakroužkuj básnický prostředek, o který se jedná v případě výrazu „modrý chomáček jara“. a) přirovnání

b) personifikace

c) metafora

d) metonymie

Označuje kytičku fialek. ......................................................................................................................................................................................

6.

O jaký typ lyriky se jedná?

a) úvahová

7.

22

b) náboženská

c) přírodní

d) subjektivní

Odpověz na následující otázky. Pokud odpovíš ano, svou odpověď zdůvodni. Dostal vypravěč za dárek nějakou odměnu?

ANO – NE

dostal polibek

Zaplatila by maminka raději za něco jiného?

ANO – NE

zaplatila by raději za užitečnější věci

Zlobila se maminka?

ANO – NE

zlobila se, že zbytečně utrácí

Zemřela maminka v básni?

ANO – NE

má již chladnou a ztuhlou ruku

SOUHRNNÝ TEST

1.

Co nepatří mezi typické znaky povídky? a) jednoduchý děj a zápletka b) mnoho postav a jejich vztahy c) děj zabírá krátký časový úsek

10.

Co je to oxymóron? a) spojení protichůdných výrazů b) básnický přívlastek c) ustálené spojení

2.

Co je to balada? a) ponuré epické dílo se špatným koncem b) lyrické dílo se špatným koncem c) romantický příběh

11.

Co je to nonsens? a) novotvar b) náhoda c) nesmysl

3.

Jaká je správná definice „Romance o Karlu IV.“? a) životopis Karla IV. ve verších b) epická báseň o Karlu IV. c) lyrická báseň o Karlu IV.

12.

Jak se nazývá literární žánr, kde autor s odstupem líčí vlastní život? a) autobiografie b) memoáry c) deník

4.

Které schéma označuje rým obkročný? a) aabb b) abcb c) abba

13.

Jak se nazývá nečekané rozuzlení příběhu? a) charakter b) pointa c) fikce

5.

Které z následujících tvrzení je pravdivé? a) Limerik je hravá báseň o pěti verších. b) Román je rozsáhlý text psaný ve verších. c) Cestopis nikdy nevyjadřuje pocity autora.

14.

Které z následujících tvrzení je pravdivé? a) Sci­‑fi literatura je založena na vědeckých poznatcích. b) Sociální balada je příběh se špatným koncem za účasti nadpřirozených postav. c) Román je příběh o lásce s dobrým koncem.

6.

Čím se zabývá biografická literatura? a) knižními předlohami pro filmové scénáře b) poznatky o přírodě c) skutečnými osudy slavných lidí

15.

Který výraz označuje jeden z druhů rýmů? a) přerušovaný b) přerývaný c) překotný

7.

Jak se nazývá zvuková shoda slov v poezii? a) strofa b) verš c) rým

16.

Kdo je autorem knihy “Klapzubova jedenáctka“? a) Eduard Bass b) Karel Čapek c) Jaroslav Seifert

8.

Co obsahuje výraz „vypil sklenici“? a) metaforu b) epiteton c) metonymii

17.

Ve kterém výrazu se nachází metafora? a) celé kino se smálo b) posloucháme Mozarta c) mám husí kůži

9.

Jak se nazývá připisování lidských vlastností neživým věcem? a) oxymóron b) personifikace c) přirovnání

18.

Co nemusí nezbytně obsahovat limerik? a) informaci o osobě b) informaci o čase c) informaci o místě

23

STAROVĚKÁ LITERATURA VOJTĚCH ZAMAROVSKÝ: SINUHET Vyčkal jsem soumraku, a když se snesl až k zemi, opustil jsem svůj úkryt. Nepovstal jsem však na nohy, neboť ve studeném světle boha měsíce Thovta by hlídky mohly zahlédnout můj zčernalý stín. Kdysi mě tady otroci nosili na nosítkách, nyní jsem se plížil kolem hradeb pevnosti mého pána jako nepřátelský zvěd. Touha uniknout vlila do mých paží sílu. Kameny mi rozedraly lokty i kolena, ostré trny křoví se mi vbodávaly do prsou a břicha. Opatrně jsem hmatal před sebe, abych nevyrušil ze spánku kobru nebo zmiji. Nejhorší ze všeho bylo však pomyšlení na bdělé oko hlídek.

1.

2.

a) Která nebezpečí na Sinuheta číhají?

kobry, zmije, hlídky

b) Kterého z těchto nebezpečí se obává nejvíc?

hlídky

c) Kterého by ses nejvíc obával/a ty?

VOŽ

Cituj větu či část věty, ze které lze vyčíst, jaké měl Sinuhet společenské postavení.

„Kdysi mě tady otroci nosili na nosítkách (…).“

3. VOŽ

Napiš tři důvody, proč si myslíš, že Sinuhet musí utéct z Egypta. a)............................................................................................................................ b)........................................................................................................................... c) ...........................................................................................................................

Útěk ze zajetí nepřátel je hrdinský čin, útěk před hrozící smrtí je záchranou života. Připadalo mi tehdy, když jsem už kráčel se vztyčenou hlavou proti prvním paprskům slunce Rea, že se mi zdařilo jedno i druhé. Jenže můj útěk byl zároveň útěkem z rodné země. Kam namíří uprchlík, jenž přichází do cizí země, své první kroky? Jak začne v ní nový život, co si v ní počne, co ho v ní čeká a nemine? Jistěže mi přišly na mysl tyto a podobné otázky. Silou vůle jsem je však potlačil: vždyť vše se však ukáže, všechno má svůj čas. Nyní jsem věděl jen tolik, že se nemám ohlížet dozadu a že mám jít odhodlaně vpřed.

4.

Jaké pochybnosti či obavy přepadají uprchlíka z rodné země?

VOŽ ............................................................................................................................................................................. Odhodlaně, s rozhodnutím přijmout situaci a neohlížet se zpět. Jak se k nim postavil Sinuhet? .................................................................................................................................... Když jsem s námahou vystoupil na vysokou dunu, jež mi zastírala výhled, vykřikl jsem nadšením. Byl jsem jako probuzen ze spánku a malátnost ze mne spadla. V dáli se leskla stříbrná hladina vody. Dorazil jsem k ní za dobu necelé jedné stráže, vrhl jsem se na břeh a hltavě jsem do ní vnořil svá ústa. Hned první doušek jsem však s odporem vyplivl. Byl jsem u Hořkých jezer, jejichž voda se nedala pít… Zmámený a otupělý jsem usedl na zem. Krev mi bušila ve spáncích, nemohl jsem dýchat, mé hrdlo bylo vyprahlé. Tehdy jsem si pomyslel: takhle chutná smrt.

5.

Je podle tebe na následujícím obrázku znázorněna duna? Vysvětli, co tento pojem znamená.

ANO – NE

Jde o písečný přesyp.

...................................................................................................................

Čím je podle tebe nebezpečná poušť? ...............................................................................

nedostatek vody, vysoké teploty, obtížná orientace v terénu .............................................................................................................................................

24

6.

Viděl Sinuhet „fatu morgánu“? Vysvětli, co tento pojem znamená.

ANO – NE

Jde o optický jev vznikající v důsledku ohybu paprsků v různých vrstvách atmosféry.

..........................................................................................................................................................

Večer jsem vyzkoušel luky a vzal jsem nejsilnější, vybral jsem šípy a vzal jsem nejostřejší, svěsil jsem dýku a z obou stran jsem ji nabrousil; pak jsem si vyleštil pás. Když jsem si takto připravil zbroj, ulehl jsem na lůžko a noc jsem strávil klidným spánkem. Vždyť co je člověku souzeno, tomu neunikne.

7.

Z čeho Sinuhet čerpá svůj vnitřní klid?

z víry v osud

8.

Jak se ke svým problémům stavíš ty?

VOŽ ......................................................................................................................................................................................

9.

V následující tabulce vyškrtni výrazy, které podle úryvků nevystihují Sinuhetův charakter. podlý

lstivý

sebevědomý

úzkostlivý

vyrovnaný

lakotný

ponížený

zbabělý

mazaný

rozhodný

ctižádostivý

vynalézavý

zmatený

zoufalý

bezradný

EPOS O GILGAMEŠOVI Gilgameš pro Enkidua, přítele svého, hořce pláče a utíká na step. „Až já zemru, nebudu snad jako Enkidu? Hoře se vplížilo do mého nitra. Ze strachu před smrtí utíkám na step k Uta­‑napištimu, synu Ubara­‑tutua, na cestu jsem se vydal a spěšně kráčím. K soutěskám horským jsem v noci dorazil. Spatřil jsem lvy a ulekl jsem se. Pozved jsem hlavu a k bohu Sinu se modlím, k Ištaře vznešené prosby mé stoupají: na živu mne zachovej!“ (…)

I mluví šenkýřka ke Gilgamešovi: „Kam běžíš, Gilgameši? Život, jejž hledáš, nenalezneš! Když bozi lidstvo stvořili, lidstvu v úděl smrt dali, život však v rukou svých si ponechali. Naplň si žaludek, Gilgameši, ve dne i v noci se raduj! Denně pořádej slavnosti, tancuj a vesel se ve dne i v noci! Nechť čisté jsou tvé šaty, hlavu svou umyj, ve vodě se koupej! Starej se o dítko, jež za ruku tě chytá! (přeložil Lubor Matouš)

„Ten, jenž se mnou podstoupil všechny strasti, Enkidu, jehož jsem velmi miloval, ten, jenž se mnou podstoupil všechny strasti, odešel za lidstva osudem. Ve dne i v noci jsem pro něho plakal, ani pohřbít jsem jej nechtěl dát, kdyby snad druh můj přece jen povstal na nářek můj. Po šest dní a sedm nocí, až červ vypadl z nosu jeho. Po jeho smrti života nenalézám, bloudím jako lupič sem a tam stepí. Nyní však, šenkýřko, když vidím tvou tvář, nedej mi uzřít smrti, které se bojím.“

25

STAROVĚKÁ LITERATURA 1.

Co znamená výraz „šenkýřka“?

hostinská

2.

Na základě úryvku doplň vynechaná místa v následujícím textu.

Gilgameš Enkidu Hlavní postava uvedeného díla se jmenuje ………………………… . Zemřel mu přítel ………………………… a kvůli smrtelnost ze smrti tomu si uvědomil vlastní ………………………… . To v něm vyvolalo strach ………………………… a aby ji překonal, stepi Uta-napištim vydal se do ………………………… za ………………………… .

3.

V textu podtrhni verše, které odpovídají na otázku, zda má za života cenu řešit téma smrti.

4.

Zakroužkuj, co šenkýřka Gilgamešovi radí. a) aby šel do války d) aby poslouchal bohy g) aby si užíval života

5.

b) aby hodně četl e) aby jedl dobré jídlo h) aby byl věrný své ženě

c) aby chodil upravený f) aby se staral o děti i) aby poslouchal rady starších

Je podle šenkýřky možné smrt překonat? S čím se Gilgamešovi snaží poradit?

ANO – NE

Snaží se mu poradit, aby přestal hledat věčný život a užíval si toho, co má. ....................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

6.

U každého z následujících výrazů rozhodni, zda se týká Gilgameše (G), Sinuheta (S), či zda je pro obě postavy společný (SP).

S

smířený s osudem

SP strach z divokých zvířat

S

útěk před nebezpečím

S

klidný

SP osamělost

G

boj s osudem

G

hledá pomoc u jiných

G

emotivní

SP na cestě

G

strach ze smrti

SP uctívání více bohů

7.

řeší problémy sám

Doplň následující tabulku.

místo vzniku forma hlavní hrdina

téma

26

S

Epos o Gilgamešovi

Sinuhet

Sumer

Egypt

epos

próza

Gilgameš

Sinuhet

hledání nesmrtelnosti

životní příběh Sinuheta

RÁMÁJANA Obratný Hanumán seběhl rychlostí, v níž se mu nikdo na světě nevyrovnal, z vrcholku hory, přiblížil se k oběma bratřím, pozdravil je, jak káže mrav, a zeptal se jich: „Kdo jste, muži vznešeného vzhledu s tělem zahaleným do roucha asketů? Proč jste přišli do těchto končin rušit klid lesní zvěře a ptactva na březích našeho jezera? S těmito otázkami mě posílá za vámi můj pán, král opic Sugríva, jehož zbavil trůnu jeho bezcitný bratr Válí. Jsem Hanumán, syn boha větru, věrný služebník svého pána.“ Ráma se podivil výmluvnosti opičáka, uhlazenému způsobu jeho řeči, vybraným mravům a jeho důstojnému vzhledu. Vyzval bratra, aby mu po pravdě odpověděl, a Lakšmana promluvil: „Slyšeli jsme už o velkém vládci opic Sugrívovi a chtěli bychom ho pozdravit.“ Potom vyprávěl opičákovi: „Jsme synové slavného krále Dašarathy, Ráma a Lakšmana. Můj starší bratr měl právě zaujmout na trůně místo svého otce, když byl úskokem jedné z jeho žen zbaven královské moci a poslán do vyhnanství. Spolu s jeho oddanou chotí Sítou jsem ho následoval do lesů i já, ale krásnou Sítu ukradl jakýsi zlotřilý rákšasa a někde se s ní ukryl. Polobožský tvor, jehož Ráma vysvobodil z prokletí, nám poradil, abychom šli k jezeru Pampě za opičím králem Sugrívou – ten prý bude s to nám pomoci. (…) „Hanumán mi pověděl o únosu tvé manželky,“ řekl opičí král. „Odvezl ji na jih démon v létajícím voze. Jistě to byla tvoje choť – slyšeli jsme, jak volá tvé a Lakšmanovo jméno. (…)“ (převyprávěl Dušan Zbavitel)

1.

Na základě úryvku vylušti následující křížovku. Tajenkou je jméno démona, který unesl Sítu.

S U G   R    Í   V A

1) král opic

H  A  N  U  M  Á  N

2) syn boha větru

V Á L   Í

3) bratr krále opic 4) označení pro démona 5) Rámův bratr

R Á K Š A S A

L A K Š M A N A

6) Rámův otec

D A Š A R A T H A

RÁVANA TAJENKA:  .............................................

Opičáci se zaradovali, že konečně získali zprávu, kde hledat Sítu. Kdo z nich však dokáže doskočit tak daleko, aby se přesvědčil, zda je Rámova choť skutečně na Lance? Tu se moudrý medvěd Džambuván obrátil na Hanumána: „Ty jsi jediný, kdo to může zvládnout. Zplodil tě bůh větru Váju, když jednou pojal milostnou touhu ke tvé matce Aňdžaně, a dokážeš létat jako on. Kromě toho jsi kdysi získal milost boha Brahmy, že tě žádná zbraň nezabije. To proto, že jsi ještě jako dítě chtěl vyskočit až na měsíc, ale když jsi doletěl do výše tří tisíc jódžan, Indra tě srazil svým hromoklínem zpět na zem. Boha větru Vájua se to tak dotklo, že odmítl vanout, a teprve ostatní bohové ho uprosili, aby se přestal hněvat, a vyžádali za to pro tebe nezranitelnost. Skoč tedy na Lanku a porozhlédni se tam!“ (převyprávěl Dušan Zbavitel)

2.

Zakroužkuj pravdivé tvrzení. a) Ráma zanechal vládnutí, protože jeho choť mu ukradl démon, a vydal se ji hledat. b) Ráma byl poslán do vyhnanství a během putování mu choť ukradl démon. c) Démon Rámovi ukradl jeho choť, ten ale nakonec zjistil, kde je, a chystal se tam skočit. d) Ráma zanechal vládnutí, aby vypátral svou choť, s čímž mu nakonec pomohl Hanumán.

3.

a) Vysvětli, proč byl Hanumán nezranitelný.

Vyžádali si to bohové, aby obměkčili boha větru Vájua a ten opět začal vanout. ................................................................................................................................................ b) Jaké znáš jiné postavy vyznačující se alespoň částečnou nezranitelností?

VOŽ Siegfried, Achilles ......................................................................................................................................................................................

4.

Jakou oblast působnosti měl podle tebe bůh Indra?   a) hrom a blesky

  b) kovářství

  c) moře

  d) válka

27

STAROVĚKÁ LITERATURA ČÍNSKÁ POEZIE Tu Fu: Stoupal jsem na hory… Vysoké nebe. Ostrý vítr skučí. Opičák vřeští žalostně a sám. Ostrůvek. Písek. Vlna na břeh tluče. Létají bystře ptáci tam – sem, tam. A bez rozdílu všude listí padá, letí a šustí, krouží, třepetá. Bez konce řeka klidná hrbí záda, přitéká, teče, teče, odtéká. Podzimek kalný rozpřáh náruč svoji. Já býval všude vždycky jenom host. Na terasu vyjdu opuštěnou: bolesti v žití bylo dost a dost. Zkrušen jsem proto, že ve vlasech ráno jsem po prvé nit bílou objevil? – Dnes po prvé jsem mdlý a rozteskněný černého vína číšku odstrčil. (přebásnil Bohumil Mathesius)

1.

Jaké zvuky se objevují v Tu Fuově básni? Vypiš slovesa.

2.

S jakými zvířaty se básník setkává?

opice, ptáci

skučí, vřeští, tluče, šustí

3.

Vyjmenuj čtyři místa, kterých si básník kolem sebe všímá.

ostrov

4. VOŽ

břeh

řeka

terasa

a) Z básně vypiš verš či dvojici veršů, která tě zaujala.

............................................................................................................................................................................. b) Proč jsi zvolil/a právě tento verš či verše?

............................................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................................

5.

Jaké je celkové ladění básně? Může být více správných odpovědí.

a) melancholické

6.

b) radostné

V textu podtrhni všechny personifikace.

c) smutné

7.

d) politické

Zakroužkuj pravdivé či pravdivá tvrzení. a) Tématem básně je vyznání lásky k přírodě. b) Příroda je v básni symbolem nekonečného toku času.

8.

Co znamená „objevit ve vlasech bílou niť“?

najít si ve vlasech bílý vlas

28

c) Báseň vyjadřuje stesk nad vlastní konečností.

BIBLE Kain a Ábel (Genesis 4,1–17.25–26) Následující příběh vypráví o dvou bratrech. Zatímco do prvorozeného Kaina rodiče vkládají naději, že se lidé vrátí do ráje, od druhorozeného se nečeká nic. Když potom oba bratři přináší Hospodinu oběť, Hospodin přijímá jen tu Ábelovu, což Kaina rozčílí. Hospodin tak ovšem činí jen proto, aby Kaina vyléčil z pýchy. Proto ho také dopředu varuje, aby se nedopustil hříchu. Kain ovšem svému hněvu podlehne a bratra zabije. I poznal člověk svou ženu Evu a ta otěhotněla a porodila Kaina. Tu řekla: „Získala jsem muže, a tím Hospodina.“

1 2

Dále porodila jeho bratra Ábela. Ábel se stal pastýřem ovcí, ale Kain se stal zemědělcem. 3

Po jisté době přinesl Kain Hospodinu obětní dar z plodin země. 4Také Ábel přinesl oběť ze svých prvorozených ovcí

a z jejich tuku. I shlédl Hospodin na Ábela a na jeho obětní dar, 5na Kaina však a na jeho obětní dar neshlédl. Proto Kain vzplanul velikým hněvem a zesinal v tváři. 6I řekl Hospodin Kainovi: „Proč jsi tak vzplanul? A proč máš tak sinalou tvář? 7

Což nepřijmu i tebe, budeš­‑li konat dobro? Nebudeš­‑li konat dobro, hřích se uvelebí ve dveřích a bude po tobě

dychtit; ty však máš nad ním vládnout.“ 8I promluvil Kain ke svému bratru Ábelovi… Když byli na poli, povstal Kain proti svému bratru Ábelovi a zabil jej. 9

Hospodin řekl Kainovi: „Kde je tvůj bratr Ábel?“ Odvětil: „Nevím. Cožpak jsem strážcem svého bratra?“

10

Hospodin pravil: „Cos to učinil! Slyš, prolitá krev tvého bratra křičí ke mně ze země. 11Budeš nyní proklet a vyvržen

ze země, která rozevřela svá ústa, aby z tvé ruky přijala krev tvého bratra. 12Budeš­‑li obdělávat půdu, už ti nedá svou sílu. Budeš na zemi psancem a štvancem.“ 13Kain Hospodinu odvětil: „Můj zločin je větší, než je možno odčinit. 14Hle, vypudil jsi mě dnes ze země. Budu se muset skrývat před tvou tváří. Stal jsem se na zemi psancem a štvancem. Každý, kdo mě najde, bude mě moci zabít.“ 15Ale Hospodin řekl: „Nikoli, kdo by Kaina zabil, bude postižen sedmeronásobnou pomstou.“ A Hospodin poznamenal Kaina znamením, aby jej nikdo, kdo ho najde, nezabil. 16

Kain odešel od tváře Hospodinovy a usadil se v zemi Nódu, východně od Edenu. 17I poznal Kain svou ženu, ta

otěhotněla a porodila Enocha. Tu se dal do stavby města a nazval to město Enoch, podle jména svého syna. (ekumenický překlad)

1.

Charakterizuj Kaina a Ábela. částečně VOŽ

Kain – zlostný, závistivý, žárlivý, zemědělec ...................................................................................................................................................................................... Ábel – pracovitý, možná skromnější, pastýř ......................................................................................................................................................................................

2.

4.

Rozhodni o pravdivosti následujících tvrzení. Kain byl synem prvních lidí.

PRAVDA / LEŽ

V úryvku vystupuje pět postav.

PRAVDA / LEŽ

Ábel byl zemědělec.

PRAVDA / LEŽ

Kain svého činu nelitoval.

PRAVDA / LEŽ

Kain měl ženu a zplodil syna.

PRAVDA / LEŽ

3.

V textu se hovoří o Kainově znamení. Toto slovní spojení se ustálilo v podobě rčení „má Kainovo znamení“. Co toto rčení znamená? a) je něčím vinen, ale přesto se mu ve všem daří b) ulpěla na něm vina a ostatní ho proto nepřijímají c) je něčím neprávem obviněn

Ve třídě zdramatizujte text. Rozdělte se na tři skupiny. Jedna budou žalobci, druhá obhájci a třetí porota. Pro Kaina i Ábela si připravte žalobu i obhajobu. Informace o případu si můžete i domýšlet (např. jak se vyvíjel jejich předchozí život). Po přednesení žaloby reaguje obhajující strana svými argumenty a probíhá debata. Na závěr procesu porota vynese rozsudek a označí viníka Ábelovy smrti.

29

SOUHRNNÝ TEST

1.

Z jaké literatury pochází „Epos o Gilgamešovi“? a) egyptská literatura b) indická literatura c) sumerská literatura

2.

Odkud pochází „Rámájana“ popisující život prince Rámy? a) Palestina b) Indie c) Čína

10.

O jaký útvar se jedná v případě Aristofanova díla „Žáby“? a) epos b) drama c) báje

3.

Jaké náboženství je nejrozšířenější na území Indie? a) buddhismus b) křesťanství c) hinduismus

11.

Kterého z autorů neřadíme mezi dramatiky? a) Ezop b) Euripides c) Sofokles

4.

Která skupina slov nejlépe vystihuje znaky starověkého eposu? a) pomalý spád, epický, veršovaný, hrdinské činy, bájné bytosti, netvoři, zásahy bohů do života lidí b) pomalý spád, lyrický, veršovaný, rozsáhlý, popisuje vznik náboženství, přesvědčuje o víře v boha c) rychlé střídání děje, veršovaný, základ národní historie, doložená fakta

12.

Kterému bohu byly zasvěceny obřady, ze kterých se vyvinuly antické divadelní hry? a) Apollón b) Dionýsos c) Zeus

5.

Z jaké doby pocházejí nejstarší písemná díla? a) 800 př. n. l. b) 4000 př. n. l. c) 100 n. l.

13.

Který z následujících pojmů nepatří k antickému dramatu? a) komedie b) činohra c) tragédie

6.

Která možnost nejlépe charakterizuje „Bibli“? a) soubor bájí a  pověstí, na nichž je založeno křesťanství b) soubor textů inspirovaných Bohem, základ křesťanství c) soubor textů určených výhradně pro kazatele

14.

Co je zásadní myšlenkou díla „Král Oidipus“? a) danému osudu se nelze vyhnout b) lidský charakter se nemění c) kvůli moci je člověk schopen i vraždy

7.

Kdo je autorem eposu „Ilias“? a) Aristoteles b) Sapfó c) Homér

15.

Jaký druh lyriky je typický pro básnířku Sapfó? a) přírodní b) milostná c) náboženská

8.

Jaká charakteristická vlastnost je přisuzována Odysseově manželce? a) věrnost b) pýcha c) lehkomyslnost

16.

Se kterou bytostí se nepotkal Odysseus na své cestě z trojské války? a) Medúsa b) Kyklop c) Kirké

30

9.

Kde se převážně odehrává děj eposu Ilias? a) Théby b) Delfy c) Trója

STAROVĚKÁ LITERATURA ANTIKA HOMÉR: ODYSSEIA V jeskyni Polyfémově Večer, když se jednooký vrátil, jsme měli všechno připraveno. Ten obrovský kůl jsme zostřili do špice, rozpálili ho na konci nad ohněm a dobře ho schovali do řeřavějícího popela v koutě jeskyně. Obr si počínal jako den předtím. Odklopil balvan, vpustil ovce i kozy, pak vlezl do jeskyně a zase zatarasil vchod. Když podojil, začal se po nás ohlížet a dva si opět vybral k večeři. Sebral jsem všechnu odvahu, nalil do jedné z díží víno z měchu, který jsme vzali s sebou, a popošel o několik kroků až před Polyféma. „Kyklópe, když víš, jak ti chutná lidské maso, měl bys ochutnat i naše víno,“ řekl jsem. „Je výborné, je to poslední zbytek, který jsme zachránili z lodi. Snad se po tom doušku nad námi smiluješ a nebudeš k nám tak krutý.“ (…) Nalil jsem mu znovu až po okraj a Kyklópos vyzunkl dížku, jako by to byl náprstek, a pak chtěl ještě podruhé a potřetí. Začínal mít pomalu v hlavě. „Tak jakpak ti říkají?“ blábolil těžce. „Nikdo, Kyklópe, když to chceš vědět,“ řekl jsem. „Nikdo je moje jméno.“ (…) „Nikdo – a teď si – na chvíli – zdřímnu…“ Zvrátil se naznak jak široký tak dlouhý a rozvalen zůstal bez vlády ležet uprostřed sluje. (…) Polyfémos byl rázem v limbu. Teď přišla konečně naše chvíle! Kývl jsem na své druhy, nastavili jsme špičku našeho kůlu nad plameny plápolajícího ohně a počkali, až se rozpálí. Potom jsme ho spojenými silami zvedli do výšky a zprudka ho vrazili chrápajícímu obru do oka. Zasyčelo to, jako když kovář ponoří rozžhavené železo do vody, a Kyklópos zavyl, až se celá jeskyně otřásla jako při zemětřesení. (…) Obr začal pobíhat po jeskyni, divoce kolem sebe mlátil rukama a řval tak pronikavě, že se před slují začali sbíhat Kyklópové z celého sousedství. „Co se děje? Proč ten rámus, Polyféme? Co nás budíš?“ bylo slyšet zvenčí, ale Polyfémos pobíhal po jeskyni a ječel na plné kolo. „Nikdo! Přátelé – Nikdo!“ „Tak proč vyvádíš a křičíš, jako by tě nabodávali na rožeň? Nebo tě někdo vraždí?“ „Jak se tak můžete ptát?“ řval Polyfémos bolestí. Copak to neříkám jasně? Ni – kdo!“ „Zase jsi přebral vína,“ odpovídali zvenčí Kyklópové a já jsem se tetelil radostí, jak je to mé chytře smyšlené jméno zmátlo.  (převyprávěl Jaroslav Hulák)

1.

Jak Odysseus přelstil Polyféma?

Namluvil mu, že se jmenuje Nikdo, aby potom, až Polyfémovi vypíchne oko, se Kyklóp nedovolal pomoci. .............................................................................................................................................................................

2.

Jak jsou v souvislosti s Polyfémem v textu vyjádřeny následující výrazy?

3.

V textu podtrhni přirovnání.

zůstal bez vlády ležet b)  nehýbe se – .......................................................

4.

Nikdo patří mezi zájmena:

začínal mít v hlavě, přebral vína a)  opil – .................................................................

byl rázem v limbu c)  usnul – ..............................................................

5.

Do tabulky doplň Polyfémovy a Odysseovy vlastnosti. Polyfémos

hloupý, velký, silný, zlý

6.

a) osobní c) neurčitá

b) přivlastňovací d) záporná

částečně VOŽ Odysseus

chytrý, mazaný, odvážný

Jaký mají na Polyféma názor ostatní Kyklópové? Ze které věty či vět to poznáš?

Považují ho za opilce. „‚Zase jsi přebral vína,‘ odpovídali zvenčí Kyklópové.“

31

PÍSEMNICTVÍLITERATURA STAROVĚKÁ ANTIKA V ČESKÝCH ZEMÍCH HOMÉR: ILIAS Řekl a ostrý meč si z pochvy vytáhl, jenž mu na dosah po boku visel, meč nesmírně pevný a velký, nachýlen vyrazil vpřed jak ve výši letící orel, který směřuje na pláň a řítí se temnými mraky, aby buď něžné jehně, neb plachého zajíce lapil. Tak tedy vyrazil Hektór a mával broušeným mečem. Achilleus vyskočil též, hněv lítý mu zaplavil srdce, přes prsa kulatý štít si nastavil k ochraně krásný, plný ozdob, a kýval svou lesklou přilbicí s čtyřmi hřebeny: zlaté žíně, tak nádherné, kolem ní vlály, které mu zasadil hustě bůh Hefaistos v chochol té přilby. Jako as večerní hvězda se třpytí, když v temnotě noční vzchází a nejkrásnější z hvězd na nebi jeví se, tak též zářilo přeostré kopí, jímž Achilleus hrozivě mával v ruce a Hektoru chystal již záhubu, božskému reku, pátral po krásném těle, kde ostří by nejlépe vniklo.

1.

Potud však tělo mu kryla ta krásná bronzová výzbroj, kterou si uchvátil tehdy, když silného Patrokla zabil, že bylo vidět jen krk, jejž od plecí dělí kost klíční, jícen, kde lidský život lze naráz nejsnáze přervat – tam, jak se Hektór naň hnal, ho Achilleus bodl svým kopím: rázem měkounkou šíjí mu projelo ostří skrz naskrz. (přeložil Rudolf Mertlík)

2.

Co je tématem úryvku?

souboj mezi Achilleem a Hektórem

3.

Vypiš postavy, které v úryvku vystupují.

Achilleus, Hektór

Vlastními slovy popiš Achilleovu výzbroj.

částečně VOŽ

Sestávala z vyzdobeného štítu, přilbice se čtyřmi hřebeny, do níž byl zasazen chochol ze zlatých žíní, ............................................................................................................................................................................. a ostrého kopí.

4.

Ke každému z následujících knižních slov připiš jemu odpovídající výraz. lapil

chytil

nachýlen

nakloněn

neb

nebo

hněv lítý

velký hněv

as

6.

5.

asi

rek

hrdina

Jakou oblast působnosti má řecký bůh Héfaistos? a) moře b) válka c) oheň a kovářství d) podsvětí

V textu podtrhni dvě přirovnání. Ke každému z nich vymysli a napiš jinou, na dané místo textu se hodící alternativu.

částečně VOŽ ............................................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................................

7.

Z textu vypiš jeden příklad ke každému z následujících jazykových prostředků.

něžné jehně epiteton – .............................................................. meč nesmírně pevný a velký přívlastek neshodný – ............................................

32

8.

Zakroužkuj pravdivá tvrzení. a) Ilias je epos popisující obléhání Tróje Řeky. b) Patroklés bojoval na straně Trójanů. c) Hektór Achillea bodl kopím. d) Hektór zabil Patrokla.

ANTICKÉ DRAMA Aristofanés: Žáby  |  Druhý výstup Dionysos, Aischylos a Eyripides. (Vycházejí z domu, Dionysos domlouvá Eyripidovi; s nimi jdou též němé osoby, jako sluhové, jenž váhy a míry přinášejí. Na trůnu sedí Plutony.) EYRIPIDES (k Dionysovi):  Nevzdám se nijak trůnu; nedomlouvej víc; neb tvrdím, že jsem lepší v umění než on. DIONYSOS:  Proč mlčíš, Aischyle? Vždyť slyšíš přec tu řeč. EYRIPIDES:  Dřív bude mlčet velebně, tím pokaždé i v tragediích dělával své zázraky. (přeložil Václav Bolemír Nebeský)

1.

Všimni si, čím ukázka začíná a co se v textu objevuje v závorkách. K čemu to slouží?

Jde o „scénické poznámky“ udávající režisérovi informace o tom, jak uchopit divadelní hru (např. místo děje, vzhled postav apod.). ............................................................................................................................................................................. drama Pro jaký literární druh je to typické?.......................................................................................................................

2.

K definicím připiš pojmy, které tyto definice určují.

prolog předmluva

monolog promluva jediného mluvčího

Sofoklés: Král Oidipus  |  Výstup první Řada jinochů a dětí, vedených knězem a majících olivové ratolesti ovinuté vlnou, usadí se na stupních oltářů před palácem královským. Král vystoupí z paláce. KNĚZ:  Nuž, Oidipe, země naší vladaři, zříš nás, i věk náš, kteří tuto sedíme. (…) Vždyť město, jakož na své oči vidíš už, je z míry bouří zmítáno a pozvednout nemůže hlavy z tůně smrtelné záplavy. (…) Teď v očích nás všech mocná hlavo Oidipa, my utíkajíce se k tobě prosíme, nám spásu najdi nějakou, ať´s od boha jakous zvěst slyšel neb víš z lidí doslechu. (…) Neb za příznivých znamení jsi spásu nám

3.

rozhovor mezi dvěma či více postavami.

uchystal, tedy stejným osvědči se i teď! Neb máš­‑li vládnout zemi té, jak panuješ, je lépe vládnout lidnaté než bez lidí. Vždyť ničím není ani koráb ani tvrz, když uvnitř nemá mužstva osiřelá jsouc. OIDIPUS:  Ó dítky bědné, známou, ne snad neznámou mi přednášíte žádost; vím já dobře, jak jste choří všichni, ale nikdo z vás tak děsnou jak já není stižen chorobou. Neb bol váš nyní zastihuje jednoho jen samotného, jiného ne – duše má však lká nad městem, mnou a vámi společně (…). (přeložil Timothej Hrubý)

Jakým odborným termínem můžeme označit knězovu řeč? a) monolog

4.

dialog

b) dialog

c) rozhovor

d) projev

Knězovu promluvu přeformuluj do současného jazyka.

VOŽ ................................................................................................................................................ Vážený vladaři, určitě jsi zaznamenal, že naše město trpí. Proto se k tobě obracíme, ................................................................................................................................................ abys nás opět zachránil. Určitě chceš spíš vládnout městu, které žije, než městu, které ................................................................................................................................................ vymírá. ................................................................................................................................................

5.

Proč Oidipus trpí více než ostatní, jak v úryvku tvrdí?

Protože trpí i za ostatní.

33

PÍSEMNICTVÍLITERATURA STAROVĚKÁ ANTIKA V ČESKÝCH ZEMÍCH Sofoklés: Král Oidipus (2. úryvek)  |  Výstup desátý Oidipus, Posel z Korinthia (…) OIDIPUS:  Ach, hrozná věštba, cizinče. POSEL:  Smí snad se říci, či jiný nesmí znáti ji? OIDIPUS:  Smí: kdys mi totiž Světlodárce oznámil, že musím nutně smísit se s matkou svou, a otcovskou krev svojí rukou zachytit. A proto dávno z daleka již Korinthu jsem vyhýbal se. POSEL:  A z bázně před tím stranil jsi se vlasti své? OIDIPUS:  Bych otcovrahem se tam nestal, stařečku. POSEL:  To, pane, mohl jsem tě strachu toho už dříve zprostit, neboť s láskou přišel jsem. OIDIPUS:  A věru řádně bych se za to odvděčil. (…)

6.

Vyřeš následující přesmyčku a zjistíš bližší informace o Sofoklovi. G

7.

POSEL:  Nuž, zdali víš, že strach tvůj není oprávněn? OIDIPUS:  Kterak ne, když jsem syn těchto rodičů? POSEL:  Vždyť v krevním styku není s tebou Polybos. OIDIPUS:  Co jsi to řekl? Polybos mne nezplodil? POSEL:  Ne jinak nýbrž stejnou měrou jako já. OIDIPUS:  A kterak otec rovnal by se ničemu? POSEL:  Však nezplodil tě ani onen ani já. OIDIPUS:  A čím byl přiměn, aby mne zval synem svým? POSEL:  Věz, že tě přijal z ruky moji jako dar. OIDIPUS:  Tak z ruky cizí přijav vřele měl mě rád? POSEL:  Byl k tomu přiměn bezdětností dřívější. OIDIPUS:  Ty koupiv mne či našed jemu dal jsi mne? POSEL:  Na stinných stráních Kitbairóna našed tě. (přeložil Timothej Hrubý)

R

D

I

T

A

Í

É

T R  A G É D   I  _Í _ _ _ _ _ _ TAJENKA: AUTOR  _

a) Co zásadního se Oidipus ve druhém úryvku z „Krále Oidipa“ dozvídá?

Dozvídá se, že Polybos není jeho biologický otec. b) Jak podle tebe Oidipus tuto zprávu přijímá?

Je velmi udiven a začíná se vyptávat na podrobnosti.

8.

Ve druhém úryvku z „Krále Oidipa“ se hovoří o strachu. Čeho se Oidipus obává? Jakým způsobem nebezpečí čelí?

Obává se, že se naplní věštba, že zavraždí svého otce, ožení se se svou matkou a zplodí s ní děti. ............................................................................................................................................................................. Proto se vyhýbá Korintu, odkud jeho domnělí rodiče pocházejí. .............................................................................................................................................................................

9.

11.

Rozhodni o pravdivosti následujících tvrzení.

10.

Zakroužkuj autora komedií.

Polybos je Oidipův biologický otec.

PRAVDA / LEŽ

a) Eurípidés

Posel není Oidopovým otcem.

PRAVDA / LEŽ

b) Aristofanés

Polybos koupil Oidipa od potulného pastevce.

PRAVDA / LEŽ

c) Aischylos

Dílo „Král Oidipus“ je divadelní hra.

PRAVDA / LEŽ

d) Epikúros

Napiš tři typické rysy pro komedii a tři pro tragédii.

nezávažné téma, k pobavení, dobrý konec komedie – ............................................................................................................................................................ objevuje se tragická událost, k zamyšlení, vážné téma tragédie – ............................................................................................................................................................

34

7

HRAVÁ LITERATURA PŘEHLED UČIVA PRÓZA POVÍDKA – krátký prozaický útvar s jednoduchým dějem a malým počtem postav; bývá zakončen pointou

ROMÁN – rozsáhlý epický útvar s rozvětveným dějem a větším množstvím postav, které procházejí nějakým vývojem

• povídky a romány mohou být různého zaměření – dobrodružné, detektivní, historické, humoristické, milostné aj. • ve 20. století se do popředí zájmu čtenářů dostala mimo jiné literatura žánrů FANTASY a SCI-FI, spadající pod pojem „fantastická literatura“ FANTASY • většinou se odehrává v tzv. „paralelních světech“, tj. světech nezávislých na našem, nebo se oba světy prolínají, hrdinové mezi nimi procházejí a bojují proti bytostem temna a zla • setkáváme se s nadpřirozenými bytostmi, bájnými hrdiny a skřítky, vílami, bohy, draky, kentaury apod. • je založena především na použití různých nadpřirozených a magických rekvizit jako je kámen mudrců, magický prsten či meč • příkladem jsou díla J. R.  R. Tolkiena „Hobit“ a  „Pán prstenů“, „Letopisy Narnie“ od C. S. Lewise, nebo příběhy Harryho Pottera britské spisovatelky J. K. Rowlingové

SCIENCE­‑FICTION, též VĚDECKOFANTASTICKÁ LITERATURA • děj bývá zasazen do budoucnosti či pracuje s  alternativní historií; vyjadřuje autorovu představu o vědeckém vývoji • může obsahovat varování před hrozbami stinných stránek technického a vědeckého vývoje • za zakladatele tohoto žánru bývají považováni francouzský spisovatel Jules Verne a anglický spisovatel Herbert George Wells; významná jsou také dramata a romány Karla Čapka, ze současných spisovatelů stojí za připomenutí díla Ludvíka Součka

ŽÁNRY NA POMEZÍ VĚCNÉ A UMĚLECKÉ LITERATURY LITERATURA FAKTU CESTOPIS – popis cesty, o které vypráví obvykle sám cestovatel; vypravěč čtenáře seznamuje s navštíveným místem či místy, zároveň však také vyjadřuje své osobní prožitky a zkušenosti; často se v něm objevují úvahy ŽIVOTOPIS (BIOGRAFIE) – popisuje život nějaké známé osobnosti; pokud vypravěč líčí vlastní život, mluvíme o AUTOBIOGRAFII – například „Vita Caroli“, vlastní životopis Karla IV.; dále sem patří MEMOÁRY – PAMĚTI (vzpomínky významných osobností), DENÍKY A DOPISY – většinou psány jako vlastní soukromé písemnosti; odráží se v nich osobní duševní život; bývají vydávány až po smrti autora jako osobité dokumenty o jeho životě a smýšlení PUBLICISTIKA FEJETON – krátké humorné zamyšlení nad věcmi, které veřejnost zajímají, cílem fejetonu je čtenáře pobavit, ale zároveň jej donutit k zamyšlení (J. Neruda, K. Čapek, dnes například R. Křesťan) REPORTÁŽ – reportér popisuje a zároveň hodnotí určité události, které získal díky vlastní účasti a pozorování; J. Fučík: „Reportáž psaná na oprátce“ (napsána během druhé světové války) SOUDNIČKA – námětem je projednávání trestných činů před soudem, je to vlastně reportáž ze soudní síně (dříve R. Těsnohlídek a K. Poláček, v dnešní době zhudebněné písňové texty inspirované soudními přelíčeními od I. Jahelky) POEZIE SLOKA básně se skládá z VERŠŮ (řádky básní), ty mohou být zakončené RÝMEM; rýmy se dělí např. na rým sdružený (a a b b), střídavý (a b a b), obkročný (a b b a) a přerývaný (a b c b)

OXYMÓRON (protimluv) • básnický prostředek spočívající ve spojení slov s  protikladným významem – např. „ohlušující ticho“ (Otokar Březina)

5

7

HRAVÁ LITERATURA

NONSENS = NESMYSL – žánr vyznačující se úplnou či částečnou absencí smyslu; básně mají někdy grafickou podobu, jsou spíše vizuální či založené na zvucích, zaujmou čtenáře svojí výjimečností a zábavností, příkladem může být tvorba Ch. Morgensterna (poč. 20. stol.) Oblíbenou formou je pětiveršový LIMERICK (aabba) Byl jeden dědeček z Tokaje, sedával na vejcích kvokaje. Zní to jak pohádka – vyseděl kuřátka, ten starý čipera z Tokaje. (Jiří Žáček)

SOCIÁLNÍ BALADA – druh balady, báseň se špatným až tragickým koncem, vzniká v 19. století • sociální tematika; nespravedlivé poměry ve společnosti (spojené s církví, šlechtou, podnikateli apod.) • mezi autory sociálních balad patří např. Jan Neruda, Petr Bezruč či Jiří Wolker

VÝVOJ LITERATURY POČÁTKY SLOVESNÉHO UMĚNÍ MÝTY – odrážely představy lidí o povaze a stvoření světa • zpočátku se jednalo pouze o ústní lidovou slovesnost (přísloví, pranostiky, písně apod.) • u Sumerů vzniká ve 4. tisícíletí př. n. l. písmo; „Epos o Gilgamešovi“ – považován za nejstarší literární památku na světě • rozvíjí se také literatura ve starém Egyptě, Indii a Číně • v 1. tisíciletí př. n. l. se rozvíjí literatura hebrejská (židovská), jejíž některé texty se později staly součástí „Písma svatého“ – „Bible“

BIBLE – soubor křesťanských textů • „Starý zákon“ – „Pět knih Mojžíšových“ zachycuje mýty o stvoření a počátcích světa (Adam a Eva, Kain a Ábel, Noe a potopa, Král Šalamoun atd.), pojednává o životě proroka Mojžíše, který od Boha přijal desatero – soubor deseti přikázání ºº dále obsahuje například přísloví a milostnou lyriku (Šalamounovu „Píseň písní“) • „Nový zákon“ – mladší (1.–2. stol.), ve čtyřech evangeliích zobrazuje život a skutky Ježíše Krista, dále obsahuje „Skutky apoštolů“ (popisuje vznik křesťanské církve), epištoly (listy apoštolů věřícím) a „Zjevení svatého Jana“ (jinak též „Apokalypsa“ – obraz konce světa)

POČÁTKY EVROPSKÉ LITERATURY – ANTIKA • původně ústně vyprávěné mýty byly v 9.–8. stol. př. n. l. inspirací dvou starořeckých Homérových eposů – „Ilias“ (líčí obléhání města Trója, osudy hrdinů Hektora a Achillea) a „Odyssea“ (vypravuje o dobrodružstvích Odyssea, která prožil při návratu z trojské války) • asi v 6. stol. př. n. l. vznikají Ezopovy bajky • rozvíjí se také lyrika – milostné verše básnířky Sapfó (7.–6. stol. př. n. l.) • drama (divadlo) ºº tragédie – tématy byly čest a morálka; Aischylos (525–456 př. n. l.) – „Oresteia“; Sofokles (497–406 př. n. l.) – „Král Oidipus“, „Antigona“, „Medea“ ANTICKÉ DIVADLO Euripides (480–406 př. n. l.) – „Elektra“ • divadelní hry se vyvinuly z obřadů na oslavu ºº komedie – Aristofanes, výsměch a kritika tehdejší boha vína Dionýsa morálky a politiky („Jezdci“, „Žáby“) • hrálo se ve velkých kamenných divadlech, • filosofické spisy Platona (427–347 př. n. l.) stupňovité hlediště bylo umístěno ve svahu a Aristotela (384–322 př. n. l.) • účinkovali zde pouze muži (nejprve hrál jen • římská poezie – Publius Vergilius Maro (70–19 př. jeden herec, který vedl dialog se sborem, n. l.) – epos „Aeneis“. Publius Ovidius Naso (43 později byl zaveden druhý a třetí účinkující) př. n. l.–18 n. l.) – sbírka milostných básní „Umění • hrálo se v maskách přizpůsobených dané roli milovat“

• • • •

6

STŘEDOVĚKÁ LITERATURA nová epocha – středověk – začíná v Evropě po pádu římské říše (5. stol.) v umění se rozvíjí románský, později gotický sloh vzniká feudální společnost spjatá s křesťanstvím (s „Písmem svatým“ – „Biblí“) – modlitby, písně a legendy souběžně s náboženskou literaturou jsou v oblibě vyprávění o činech slavných urozených bojovníků –

HRAVÁ LITERATURA HRDINSKÉ EPOSY – „Píseň o Rolandovi“ (Francie, poč. 12. stol.), „Píseň o Cidovi“ (Španělsko, pol. 12. stol.), „Píseň o Nibelunzích“ (Německo, konec 13. stol.), „Alexandreis“ (12. stol. – vyprávění o skutcích makedonského krále Alexandra Velikého), epos „Tristan a Isolda“ (vychází z keltských pověstí) • cestopis „Milion“ od benátského kupce Marca Pola (asi 1254–1324), popisující jeho cesty po Číně

7 LEGENDY – životopisy světců • „První staroslověnská legenda o sv. Václavu“ (také „Život sv. Václava“) – pol. 10. stol. • „Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu“ – poč. 11. stol. • „Kristiánova legenda“ (též „Život a umučení sv.  Václava a jeho babičky sv. Ludmily“ ) – konec 10. stol., latinsky • „Verše o utrpení svatého Vojtěcha“ (1. pol. 12. stol.) – česky • „Život sv. Kateřiny“ (14. stol.) – česky

POČÁTKY PÍSEMNICTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH • počátky písemnictví v českých zemích se datují do 9. století, do doby Velkomoravské říše • 863 – příchod Konstantina (Cyrila) a Metoděje; zavedli staroslověnský jazyk a první slovanské písmo HLAHOLICI, která byla později zjednodušena na CYRILICI • vznikají legendy, které popisují jejich život a skutky – „Život Konstantinův“ a „Život Metodějův“ • „Proglas“ – veršovaná předmluva k evangeliím, autorství je připisováno Konstantinovi • duchovní píseň „Hospodine, pomiluj ny“ (konec 10. století), obsahuje ještě prvky staroslověnštiny • duchovní píseň „Svatý Václave, vévodo české země“ (konec 12. stol.); stala se symbolem českého státu; byla zpívána při důležitých událostech • DĚJEPISNÁ LITERATURA – KRONIKY ºº Kosmova „Kronika česká“ – latinsky; jedno z nejvýznamnějších českých středověkých literárních děl ºº začátek se inspiruje vypravováním českého lidu, obsahuje pověsti o nejstarším období českého státu, o praotci Čechovi, o Libuši, o Přemyslovi a další; pokračuje hodnověrnými informacemi, končí začátkem 12. století ºº „Dalimilova kronika“ (poč. 14. stol.) – česky psaná, hovorový jazyk, ve verších, autor neznámý; zpracovány dějiny do vlády Jana Lucemburského (1310) • OBDOBÍ VLÁDY KARLA IV. (1316–1348) ºº založení Karlovy univerzity – rozvíjí se také literatura naučná a umělecká, česká i latinská ºº autobiografie (vlastní životopis) Karla IV. – „Vita Caroli“ (latinsky) ºº rozvoj sociální satiry a žákovské tvorby ºº „Podkoní a žák“ – satira ve formě sporu mezi Dílo Jana Husa podkoním a žákem o přednostech jejich stavu • latinsky – „O církvi“ (reformní názory – hlavou ºº „Hradecký rukopis“ – soubor duchovních a církve není papež, ale Kristus) satirických skladeb, obsahuje první českou bajku „O lišce a džbánu“ ºº „O pravopise českém“ – zjednodušení čes. pravopisu, zavedení diakritických znamének ºº středověké drama – „Mastičkář“ (veršovaná • česky – kritika církve („Výklad Viery, Desatera satirická fraška zesměšňující pochybné léčitele; a Páteře“, „Knížky o svatokupectví“) hovorový jazyk, vulgarismy) ºº „Dcerka“ – o správném životě dívek • Jan Hus (asi 1371–1415) – univerzitní profesor, ºº „Listy z Kostnice“ – dopisy čtenářům, v nichž reformátor českého pravopisu, kázal v českém hájí svoje učení jazyce v Betlémské kapli; upálen 6. července 1415

RENESANCE A HUMANISMUS (poč. 14. stol. – poč. 17. stol.) • přírodní a astronomické objevy RENESANCE – (z fr. renaissance – znovuzrození) • objevení Ameriky (1492)  změna geocentrického – směr obracející se k poznání člověka a čerpající názoru (Země je středem vesmíru) na heliocentrický z antiky (Slunce je středem vesmíru – M. Koperník, G. Galilei) • rozvoj věd o člověku (anatomie, lékařství) • změny představ lidí o životě a světě – důraz se HUMANISMUS (z lat. humanus – lidský) – na přesouvá z posmrtného života na život pozemský přední místo se dostává otázka člověka a lidské • vynález knihtisku – Němec J. Gutenberg (1445) důstojnosti, namísto poznávání Boha • ITALSKÁ RENESANCE Dante Alighieri (1265–1321) – duchovní alegorický epos „Božská komedie“ (tři části – „Peklo“, „Očistec“, „Ráj“) – prolínají se prvky středověké duchovní literatury (touha po spáse duše) s renesančními prvky (touha po pravdě)

7

HRAVÁ LITERATURA

7

Francesco Petrarca (1304–1374) – „Zpěvník“ – sbírka milostné poezie, sonety pro Lauru Giovanni Boccaccio (1313–1375) – „Dekameron“ – soubor sta novel  šlechtická společnost sedmi dívek a tří mladíků utíká před morovou nákazou na venkov, kde si vyprávějí vážné i veselé příběhy povětšinou s milostnými náměty • FRANCOUZSKÁ RENESANCE François Villon (asi 1431 – asi 1463) – poezie Villonská (též francouzská) balada inspirovaná jeho dobrodružným životem – „Velký • 3 sloky o 7–12 verších; dozpěv o 4–6 verších testament“ („Velká závěť“) vyjadřuje závěrečnou myšlenku básně François Rabelais (1494 – asi 1585) – „Gargantua a • každá sloka má na konci stejný verš (refrén) Pantagruel“ – pětidílný satirický román; mezi hlavní postavy patří obři, otec a syn; kritika společnosti, výsměch středověké výchově, upřednostnění rozumu a svobody člověka • ŠPANĚLSKÁ RENESANCE Miguel de Cervantes Saavedra (1547–1616) – parodie Parodie – druh satiry, která posměšně imituje jiné na rytířské romány – „Důmyslný rytíř Don Quijote de literární dílo La Mancha“ • ANGLICKÁ RENESANCE William Shakespeare (1564–1616) – básník a dramatik, napsal téměř čtyřicet her, zakladatel a spolumajitel divadla „The Globe“ a) komedie – „Zkrocení zlé ženy“, „Sen noci svatojánské“, „Večer tříkrálový“ b) tragédie – „Romeo a Julie“ – o tragické lásce dvou mladých lidí ze znepřátelených rodů „Hamlet, kralevic dánský“ – o mladém kralevici, jehož otce zavraždil vlastní bratr (pocit povinnosti potrestat viníka, úvahy o smyslu života člověka), dále „Othello“ (o žárlivosti a intrikách), „Král Lear“, „Macbeth“ c) historické hry – náměty čerpány z dějin Anglie a antiky – „Jindřich IV.“, „Richard III.“, „Julius Caesar“ • HUMANISMUS V ČESKÝCH ZEMÍCH • rozvoj naučné literatury Bible kralická ºº historie (Václav Hájek z  Libočan  – „Kronika • první úplný český překlad Bible z původních česká“) jazyků • kolektivní dílo členů Jednoty bratrské ºº cestopisy (Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Václav Vratislav z Mitrovic) • má šest dílů jazykovědné práce – Jan Blahoslav – „Gramatika • jde o vzor tehdejší spisovné češtiny ºº česká“ (o  jazykové kultuře, zabývá se slovní zásobou, frazeologií a skladbou; Daniel Adam z Veleslavína – univerzitní profesor („Kalendář historický“ – zaznamenává významné historické události); „Bible kralická“ BAROKO (od pol. 16. stol. – 17. stol.) • protipól renesance (pozornost obrací do vlastního nitra – tajemnost, duchovnost) rozvoj duchovní lyriky, písní, legend, duchovních eposů (John Milton – „Ztracený ráj“) ČESKÉ BAROKO – rozvoj lidové tvorby (písně, pohádky, loutkové hry) • spjato s  protireformací  – bitva na Bílé hoře  vítězství Habsburků  násilná rekatolizace českého obyvatelstva, kontrola kultury jezuity  velká část českých vzdělanců odešla ze země Jan Amos Komenský (1592 – 1670) • práce pansofické (vševědné)  – všeobecná Pedagogika podle Komenského encyklopedie (nedochovala se) • odstranění mechanického učení • pedagogické spisy: „Brána jazyků otevřená“, • názorné vyučování a opakování „Škola hrou“ – učebnice latiny; „Svět v obrazech“ – • škola hrou ilustrovaná učebnice jazyků; „Poklad jazyka • vzdělání pro všechny českého“  – obsáhlý slovník, měl obsahovat i vysvětlení gramatiky; nedochoval se • alegorická, jinotajná próza – „Labyrint světa a ráj srdce“ – poutník putuje po světě, aby poznal jeho povahu  ostrá kritika soudobé společnosti KLASICISMUS (pol. 17. stol. a 18. stol.) • znovu zdůrazňuje rozum a také pevný řád, hledá inspiraci v antické literatuře Molière (1622–1673) – drama „Lakomec“ – stařec Harpagon (člověk, který zcela propadne touze po penězích a majetku) Jean de La Fontaine (1621–1695) – kritika společnosti – „Bajky“

8

PUBLIUS VERGILIUS MARO: AENEIS

1.

Ze slov v nabídce vyber to, které se nejvíce hodí na vynechané místo v úryvku. mrakům, bohům, poddaným, synovi

Kniha II. Aeneas odchází z Tróje bohům Otec tím přesvědčen byl, i zdvihl se z lůžka a takto pronesl vroucně k ………………… a vyzýval tu posvátnou hvězdu: „Dále již prodlévati nelze! Kam velíte, bohové otců, půjdu, jen chraňte mi rod a chraňte mi malého vnuka! Od vás je tento zjev a Trója je v ochraně vaší. Proto se podřídím, synu, už neváhám putovat s tebou!“ Řekl – a jasněji bylo teď praskot požáru slyšet městem a ohnivý žár k nám ve vlnách blíže se valil. „Drahý otče, už pospěš, mně pěkně se na šíji polož, sám si tě na záda vezmu, to břímě mi nebude těžké. Ať už se cokoli stane, nás jediná společná zhouba, jediná společná záchrana čeká. Ať Iulus malý mi běž po boku, manželka má ať zpovzdálí za námi kráčí. (přeložil Rudolf Mertlík)

2.

Vlastními slovy popiš, co se v úryvku právě děje.

Otec prosí bohy, aby zachránili jeho rod a vnuka, a předává Tróju do jejich ochrany. Z dobytého města i ............................................................................................................................................................................. se svou rodinou prchá. .............................................................................................................................................................................

3.

Jaký podle tebe této scéně předcházel dějový zvrat? Vysvětli, na základě čeho ses rozhodl/a.

Trója byla dobyta a nepřátelé útočí i na dům Aeneova otce. Ten prosí o znamení a dostává ho – „vyzýval ............................................................................................................................................................................. tu posvátnou hvězdu“. ............................................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................................

4.

a) Který antický hrdina se po trojské válce vydal na mnoholetou cestu domů? a) Agamemnón

b) Achilles

c) Hektór

d) Odysseus

b) Na základě úryvku rozhodni, zda Aeneas je také jedním z hrdinů, kteří se po dobytí Tróje vraceli domů. Vysvětli.

ANO – NE

Z textu vyplývá, že Aeneas je Trójan, takže se nemůže vrátit domů. ....................................................................................................................................................

Kniha VI. Kerberos V protější jeskyni leží pes Kerberos, ohromné zvíře, štěkání z trojice hrdel se rozléhá královstvím ticha. Jakmile uvidí kněžka, že krk se mu hady už ježí, z medu a kouzelné mouky mu předhodí uspávající koláč – pes tři hrdla hned rozevře, zuřivá hladem, popadne hozený koláč, hřbet nesmírně protáhne, pak se na zem ten velikán složí a roztáhne po celé sluji. (přeložil Rudolf Mertlík)

5.

Na základě úryvku vlastními slovy popiš, jak Kerberos vypadal.

částečně VOŽ ............................................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................................

35

STŘEDOVĚKÁ LITERATURA LIDOVÁ, SVĚTSKÁ A NÁBOŽENSKÁ LITERATURA O ženě zlobivé (…) Pakli k ní který hněv máš, kup jí měšec, nuož i nový pás, a čímť bude viece rotiti, máš ji vždy dary krotiti, a čímť bude viece láti, a ty jí máš vždy dar dáti.

škodíť tobě i mně mnoho, ač ty sě chceš vždy zlobiti, hněvajíc sě i mě bíti. Včeras velmi provinila, že si muže bíti chtěla; s právem by sě tiem styděla!“ Dobrotú svú jejie viny přěmóžeš i ty zlé činy.

Pakliť jest nemilá proč, a ty k ní pak vesele kroč, vždy s ní pěkně nakládaje, netepa jie ani jí laje.

„Nezlosť sě tak, ani hněvaj, pokoj sobě i mně daj. Snad sě já také rozhněvám, i bude to škoditi nám; že budevě zle bydliti, budú sě nám lidé smieti, nebo že tě musím bíti.

Když tě bude chtieti bíti, nemáš nic pryč ustúpiti; muožeš jie tiem pokusiti, smie-liť to pak učiniti. Kdyžť dá dvě nebo tři rány, ještě nehněvaj sě na ni, zdaliť klamajíc to činí, ještě nedaj jí v tom viny. Bude liť velmi búchati, tepruv hlédaj utiekati, schovaj sě někde uteka a svú duši v sě uvleka; budiž tu, ažť ji hněvy minú, potom bude mysli jiné. Chovaj sě pak na večeři, ať tebe viec neudeří. Mluv k ní velmi dobrotívě a čině k ní milostívě, nehněvajě sě, ale směje řci: „Máš zlé obyčeje; milá paní, ostaň toho,

1.

Tajná žalost Tajná žalost při mně bydlí, kdyžť mi jie nelzě vídati. Zleť bude, ačť sě to prodlí, nebudu­‑l‘ u nie bývati.

potom do mého skončenie. Srdceť sě nemóže děliti, kdežť jest, tuť jest vší silú. Pěkná, rač ustavičná býti, ač chceš slúti věrnú milú! S šěrým očkem sokolíku, toběť jsem v tú službu poddán! Najmilejší andělíku, ty si mého srdéčka pán!

Hospodine, pomiluj ny Hospodine, pomiluj ny! Jezukriste, pomiluj ny! Ty, spase všeho mira, spasiž ny i uslyšiž, Hospodine, hlasy našě! Daj nám všěm, Hospodine, žizn a mír v zemi! Krleš! Krleš! Krleš!

Bych pobyl u nie do roka, zbyl bych smutka i všie núzě, netbal bych na zlého soka, nechajžť bydlí ktož chce, v túzě. Nepaměti, téť sě lekám, byť mne ke škodě netáhla. Rač pomnieti, za to prosím, tys mocně v mé srdce sáhla. Jáť pomním jedinké slovo, toť mi přišlo k utěšení, za sto let v mém srdci novo,

Jaké rady dává autor muži, který má zlobivou ženu, v následujících situacích?

má jí koupit měšec nebo nový pásek zlobí se na ženu – ................................................................................................................................................. má s ní pěkně jednat žena je protivná – .................................................................................................................................................. nemá odcházet, má jí ale odchodem pohrozit chce muže bít – .................................................................................................................................................... nemá se na ni zlobit, možná neví, co dělá muži dá dvě nebo tři rány – ................................................................................................................................... má utéct, schovat se a počkat, až ji to přejde bije ho už moc – ................................................................................................................................................... nemá se na ni hněvat, ale klidně jí říci, že jim její ošklivé zvyky škodí, že nemá večeří spolu po výprasku – ................................................................................................................................... riskovat, že se muž také rozhněvá a zbije ji

2.

36

ANO – NE VOŽ b) Co si o tom myslíš ty? .................................................................................................................................... a) Může muž podle prvního textu uhodit ženu? Pokud ano, příslušný verš v textu podtrhni.

3.

Popiš náladu muže, který složil báseň „Tajná žalost“.

Je smutný z nešťastné lásky, nemůže vidět svou milou, stýská se mu. Bojí se, že mu dívka nebude věrná.

4.

5.

U každého z následujících výrazů rozhodni, zda se týká písně „O ženě zlobivé“ (O), „Tajná žalost“ (T) či „Hospodine, pomiluj ny“ (H).

H

duchovní

T

smutná

O

satira (zesměšňuje)

T

nešťastná láska

O

legrace

T

milostná

H

prosba

H

modlitba

O

nadsázka

a) Kam bychom mohli všechny texty zařadit? Zakroužkuj dvě možnosti. a) epika

b) lyrika

c) drama

d) poezie

e) próza

b) Svou odpověď zdůvodni.

Jsou to veršované básně, které vyjadřují pocity, náladu. Nemají děj.

MASTIČKÁŘ Mastičkář praví: Rubíne, to ti vše jáz rád dám, co jsi potřěboval sám. Jedno na to všdy ptaj a těch miest pýtaj kde bychom mohli svój krám vyklásti a své draho prodati masti. Rubín praví: Mistře, hyn jsú miesta sdravá a v nich jest krásná úprava. Tu rač své seděnie jmieti a své drahé masti vynieti! (…) Rubín říká verše: Poslúchajte, dobří luďie, mnoho vám radosti přibude, těch novin, jěž vám povědě, jěž velmi úžitečné vědě. A vy, baby, své šeptánie puste i vše klevetánie, v čas ti mlčěti neškodí. Poslúchajtež, dobřě vem hodí: přišelť je host ovšem slavný, lékař múdrý, chytrý, dávný, vám bohdá na všu útěchu. Nenieť nic podobno k smiechu, což praviu, věřte mi jístě,

jakžto róžcě na siej tistě. Ni v Čechách, ni v Moravě, jakžto učení mistři pravie, ni v Rakúsiech, ni v Uhřiech, ni u Bavořiech, ani v Rusiech, ni u Polaniech, ni v Korutaniech: právěť vešde jeho jmě světie, krátcě řkúce, po všem světě, nikdiež jemu nenie rovně, kromě žeť prdí neskrovně. I jmáť také drahé masti, jěžť jest přinesl z daleké vlasti, jimiž nemoci všeliké, rány kakož koli veliké zacělí bez pomeškánie. Bóh jeho poraz, ktož jho hanie! (…)

Vy teprv jdete zejspánie a nesúce hlavy jako lanie? Slyšal jsem, že drahých mastí ptáte: hyn jich u  mého mistra pln krám jmáte. – Ticho! (…)

Mastičkář říká: Slyšal sem, Rubíne, zvěstě, že jsú sde tři panie u městě, a tyť, Rubíne, dobrých mastí ptajú. A zdáť ty mne, Rubíne, neznajú? Zdáť mi sě, ežť ondeno stojie, ežť sě o nich l‘udé brojie. Doběhni tam, Rubíne, k nim, a cěstu ukaž ke mně jim. Rubín mluví k osobám (hry): Dobrojtro vám, krásné panie!

Marie říkají: Milý mistře, my sě mladým liudem sľúbiti nežádámy, proto také masti nehledány, kromě náš smutek veliký zjěvujem tobě, že náš Jezus Kristus pohřeben v hrobě. Proto bychom chtěly umazati jeho tělo, aby sě tiem šlechetnějie jmělo. Máš­­‑li mast s myrrú a s tymiánem, s kadidlem a s balšánem, dobrý druže, tu prodaj nem.

Druhá Maria potom říká verše: Ztratily smy místra svého, Jesukrista nebeského. Ztratily smy svú útěchu, ješto nám Židie odjěchu, Jesukrista laskavého, přietele ovšem věrného, jenž jest trpěl za všě za ny na svém těle ľutné rány. (…)

37

STŘEDOVĚKÁ LITERATURA Mastičkář říká: Zajisté, panie, když u mne té masti ptáte, teď jie u mne velikú pušku jmáte. Letos den svatého Jana

činil sem tuto mast z myrry a z tymiána, přičinil sem k tomu rozličného kořenie, v ňemž jest silné božie stvořenie. Jest­­‑li které mirtvé tělo,

1.

Kolik postav vystupuje v této ukázce?

a) 3

2.

Jaká je povaha ukázky?

3.

4.

a) napínavá

b) humorná

c) dobrodružná

d) duchovní

že je dlúho v hrobě hřbělo, bude­­‑li tú mastiú mazáno, tiem bude šlechetnějie zachováno.

b) 4

c) 5

d) 6

Jak bychom dnes označili Rubínův projev? a) pomluva c) reklama

d) reportáž

b) průpovídka e) informační sdělení

Jak Rubín charakterizuje mastičkáře a jaký skutečně byl?

Slavný lékař, moudrý, chytrý, proslavený v mnoha zemích, všude jeho jméno září,

Rubínova charakteristika – ....................................................................................................................................

nikde se mu nikdo nevyrovná, má masti, kterými vyléčí různé nemoci i poranění. ............................................................................................................................................................................. částečně VOŽ  

tvá charakteristika – ..............................................................................................................................................

lstivý, vypočítavý, ulhaný, jde mu především o zisk, léčit spíše neumí .............................................................................................................................................................................

5.

Splň následující úkoly vážící se k postavě Rubína a řešení zapiš do pětilístku. V každém políčku může být jedno slovo. Rubín

VOŽ

Jaký je? (přídavná jména) Co dělá? (slovesa) věta o něm o čtyřech slovech synonymum

6.

Co se má stát s člověkem, který by mastičkáře kritizoval?

Potrestá ho Bůh. ..............................................................................

8.

7.

K čemu potřebují tři Marie masti?

Aby mohly pomazat tělo Ježíše Krista. ..............................................................................

Rubín v textu oslovuje tři Marie následovně: „Dobrojtro vám, krásné panie! Vy teprv jdete zejspánie a nesúce hlavy jako lanie?“ Jaký záměr se v tomto oslovení skrývá?

Lichotí jim. Chce je nalákat ke koupi mastí.

9.

Jaký měl autor textu asi názor na potulné doktory?

Neměl k nim důvěru. Myslel si, že neumějí léčit a chtějí si pouze vydělat.

38

HRDINSKÉ EPOSY A ROMÁNY – PÍSEŇ O ROLANDOVI CV Prostředkem pole hrabě Roland cválá, Durandel třímá, bije zleva, zprava, rozsévá zkázu v saracénských řadách. Hle, za sebou jen mrtvé zanechává a v širé pláni krví rudne tráva. Ruce i pancíř skrápí mu krev jasná a jeho koni třísní plec i záda. (přeložil Jiří Pelán)

1.

3.

CLXXI Již cítí Roland: jeho zrak je zastřen. Ještě se vzchopí, naposledy vstane: bez barvy, bledé jsou teď jeho tváře. Na poli před ním šedivý je kámen. Udeří do něj mečem desetkráte. Zaskřípe ocel, nezlomí se ale. „Ach, svatá Panno, pomoz!“ praví hrabě. „Ach, jaký smutek, dobrý Durandele! Umírám, již vás neostrážím dále. V tak mnohých bitvách s vámi bojoval jsem dobyl jsem s vámi mnohé štědré kraje, nad nimiž vládne šedobradý Karel! Ne, zbabělec vás nikdy nedostane! Kdo nosil vás, byl chloubou svého krále: není vám rovna ve Francii svaté.“ (přeložil Jiří Pelán)

2.

Pláň rudne Rolandovou krví.

PRAVDA / LEŽ

Uveď přídavná jména, která podle tebe vystihují Rolandovu počástečně vahu.

Zrak Rolandův je bystrý.

PRAVDA / LEŽ

statečný .....................................................

Na poli devětkráte udeří mečem do kamene.

PRAVDA / LEŽ

silný .....................................................

Hrabě Roland volá na pomoc svatou Pannu.

PRAVDA / LEŽ

věřící .....................................................

Proti sobě stojí Frankové a muslimové.

PRAVDA / LEŽ

čestný .....................................................

Zakroužkuj, zda jsou následující věty pravdivé či nikoliv.

V úryvcích výše podtrhni všechna epiteta.

4.

VOŽ

Následující slova doplň na vynechaná místa v úryvku CLXXIV ve správném tvaru. hřích, srdce, nevěřící, smrt, zemřít

5.

Odpověz na následující otázky.

vládce Franské říše Kdo je to Karel Veliký? ........................................................ muslimové Co se myslí pojmem „Saracéni“? ..................................... Panna Marie Kdo je míněn svatou Pannou?  ............................................ smrtí Rolanda Čím vrcholí děj ukázky? ......................................................

6.

7.

Co je to Durandel? a) kůň

b) roh

c) meč

d) kopí

Jaký literární žánr je epos?

a) epický

b) lyrický

CLXXIV smrt Již cítí Roland, kterak ……………… se blíží, srdci jak z hlavy k ……………… sestupuje nyní. Hle, na návrší chvatným krokem míří: tam ulehne pod rudou borovici. Pod sebe meč, olifant položí si, nevěřících tvář obrátí pak k řadám ………………; aby až Karel stane na bojišti, povědět mohl s všemi bojovníky, zemřel pro Francii. že jako vítěz ……………… hříchy Bije se v hruď a vyznává své ………………; pak podá Bohu pravou rukavici.  (přeložil Jiří Pelán) c) lyricko­‑epický

d) dramatický

39

STŘEDOVĚKÁ LITERATURA HRDINSKÉ EPOSY A ROMÁNY – PÍSEŇ O CIDOVI

1.

Na chybějící místa ve verších doplň hodící se slova.

2.

Pomocí čísel spoj k sobě se hodící dvojice.

přišli, zrabovali, postrádali, našli, vzali, zažívali

Minaya Álvar Fáňez se s koněm dobře snáší a těch Maurů třicet a čtyři zabil: ten umí máchat mečem, až samou krev má paži, od lokte dolů se mu v krvavých stružkách sráží. Praví Minaya: „Teprve teď jsem šťastný, že do Kastílie pošleme dobré zprávy, že můj Cid Ruy Díaz Maury do prachu srazil.“ Málo zůstalo Maurů naživu, většinou padli, ještě jich hodně pobili při pronásledování. Už se vracejí věrní zrozence chvil šťastných. Můj Cid na dobrém koni se vrací z bitvy zpátky. Bože, jak mocný vous má! A jede prostovlasý, kápi má na ramenou, meč pevně třímá v dlani. Viděl své věrné, jak k němu pospíchají. „Děkuji Bohu v nebi a též všem svatým, že v této bitvě jsme porazili Maury!“ zrabovali Cidovi lidé tábor Maurů ………………, vzali mnoho štítů a zbraní a jiného zboží ……………… . přišli Když ……………… do ležení, kde byli předtím Mauři, našli pět set dobrých koní ……………… . zažívali A velmi velkou radost křesťané ……………… postrádali . a více nežli patnáct svých lidí ……………… (přeložil Miloslav Uličný)

5.

3.

 1

do prachu srazil

5

epiteton

 2

zrabovali

4

ohánět se

 3

Mauři

8

drží v ruce

 4

máchat mečem

1

metafora

 5

krvavých stružkách

7

bez čepice, přilby

 6

Kastílie

3

Arabové

 7

prostovlasý

2

všechno vzali

 8

třímá

6

země, dnes část Španělska

Kdo v úryvku proti sobě bojuje?

Mauři

4.

křesťané

Čím vrcholí děj této ukázky?

vítězstvím nad Maury

Podle úryvku doplň následující text.

Maurů sráží Minaya Álvar Fáňez zabil 34 ………………………… . Krev se mu od lokte dolů ………………………… . Dobré zprávy Kastílie do prachu padla pošlou do ………………………… . Cid Maury ………………………… srazil. Většina Maurů ………………………… a ještě při pronásledování vous prostovlasý jich hodně ……………………………………… pobili. Cid má mocný …………………………, jede …………………………, kápi meč tábor na ramenou má ………………………… a ………………………… pevně třímá v dlani. Cidovi lidé ………………………… pět set Maurů zrabovali a našli ………………………… dobrých koní.

6.

40

U každého z následujících výrazů rozhodni, zda se týká Cida (C), Rolanda (R) či zda je pro obě postavy společný (SP).

R

umírá

C

děkuje Bohu za vítězství

C

mluví ke svým bojovníkům

C

španělský hrdina

R

žádá pomoc od Panny Marie

R

mluví k meči

C

vítězí

R

francouzský hrdina

SP bojuje proti muslimům R

bojuje za krále

LEGENDY – SVATOVÁCLAVSKÉ LEGENDY První staroslověnská legenda o sv. Václavu Časně zrána zvonili na jitřní. Jakmile Václav uslyšel zvon, řekl: „ Díky tobě, Pane, že ses mi dal dočkat tohoto jitra.“ I vstal a šel na jitřní. Hned v bráně jej dostihl Boleslav. Václav se naň ohlédl a řekl: „Bratře, včeras nám dobře posloužil.“ K uchu Boleslava se naklonil ďábel a zkazil jeho srdce, že mu odpověděl: „Nyní ti chci lépe posloužit.“ Po těch slovech udeřil jej mečem po hlavě. Václav se obrátil k němu a řekl: „Co ti to napadlo, bratře?“ A po těch slovech jej uchopil a srazil na zem. Tu přispěchal jakýsi Tuža a ťal Václava do ruky. Ten poraněn na ruce pustil bratra a běžel do chrámu. Tu dva ďábli řečení Tira a Česťa ubili jej v bráně chrámové. Hněvsa pak přiskočil a probodl mu bok mečem. Václav ihned vypustil svou duši se slovy: „V ruce tvé, Pane, poroučím ducha svého.“ Kristiánova legenda. Život a umučení sv. Václava a jeho báby sv. Ludmily Vstane blahoslavený Václav, jenž se měl státi brzy obětí Kristovou, neboť prahl podle onoho svého svatého obyčeje pospíšiti do chrámu, aby mohl co nejskrytěji pokleknouti k delší modlitbě, dříve, než by se sešel zástup lidu, (…) brzy jest polapen do osidel úkladů. Neboť kněz toho kostela, jeden z těch, od nichž vyšla nepravost z Babylonu, hned jak spatřil muže božího přicházeti, podle příkazu zločinců zavřel dveře kostelní. Povstanou i připravení úkladníci, totiž bratr s celou svou ozbrojenou četou. A spatřiv bratra vyvolený vojín boží, chtěje mu díky vzdáti, obejme pažemi jeho šiji, a líbaje ho, pozdraví ho slovy: „Buď stále zdráv, můj bratře, oplývej statky života pozemského i budoucího a ať tebe Kristus přijme k své věčné hostině, jako tys včera mne a mou družinu s takovou štědrostí pohostil.“ Ale na to on odpověděl zpupně a s posupným pohledem, vytasiv rukou meč, který měl skryt pod pláštěm. (…) Máchnuv mečem, udeřil ho do hlavy, ale poněvadž tohoto moc Páně chránila, stěží dokázal, že mu krev vytryskla. (…) A tu blahoslavený Václav, zachytiv svou rukou jeho obnažený meč, pravil: „Jak špatně jednáš, že mne zraňuješ!“ Když však zpozoroval, že on nikterak neupouští od započatého skutku, konečně ho uchopil, jak někteří praví, a sraziv ho k svým nohám řekl: „Hle, vidíš ty, jenž ses svým vlastním rozhodnutím zahubil, jako maličké zvířátko bych tě mohl rukou svou rozmáčknouti, ale daleka toho budiž ruka služebníka božího, aby se poskvrnila krví bratrovou.“ A vrátil bratru meč, který mu odňal. (…) Avšak onen bídník běže za ním, volal hlasem velikým: „Druhové moji, kde jste? Prašpatně pomáháte svému pánu a uboze mu přispíváte, ačkoli je v takové tísni!“ A tehdy vyběhl celý zástup zlosynů z úkrytů (…) a zahubili ho přede dveřmi chrámu.

1.

2.

Co znamenají následující výrazy? částečně VOŽ

zákeřný člověk úkladník – ...................................................................

násilná smrt pro víru mučednická smrt –  ....................................................

panovačně, nadutě zpupně – .....................................................................

který má člověk statky života pozemského – ..majetek, ..................................... během pozemského života

Jak bychom mohli označit větu „Nyní ti chci lépe posloužit“ ? a) sebekritika Boleslava

3.

Kdy má svátek Václav?

b) ironie

c) prosté oznámení

a) 5. 8.

b) 6. 8.

d) milosrdná lež

c) 28. 9.

d) 28. 10.

státní svátek Co je na tomto dni zajímavého? ............................................................................................................................

4.

Zahraj si na detektiva a napiš, v čem se druhá výpověď liší od té první. V závorkách jsou stopy, kterých se můžeš chytit.

1. mají jména 2. nejsou jmenováni 1. (vrazi) ................................................................................................................................................................ 1. kněz není zmíněn 2. zamyká dveře kostela 2. (kněz) ................................................................................................................................................................ srazí ho na zem 2. srazí ho, mluví k němu a vrací mu meč 3. (chování Václava k Boleslavovi)  ..1. ....................................................................................................................... 1. Václava zraní Tuža, Václav 2. Václav promluvil, Boleslav zavolal posily 4. (dění po sražení Boleslava) ................................................................................................................................ utíká, v bráně kostela ho zabili

a před kostelem Václava zabili

41

STŘEDOVĚKÁ LITERATURA LEGENDY – LEGENDY O SVATÉ LUDMILE Kristiánova legenda. Život a umučení sv. Václava a jeho báby sv. Ludmily Ačkoli pak byl blahoslavený Václav ještě útlého věku, u své matky přebývaje, proslul již v těchto dnech také duchem prorockým a poznal všecko, co mělo přijíti, neboť mu to zjevil Kristus Pán v jasném vidění. Jednou za ticha nočního se zdálo svatému a duchem naplněnému Václavovi, že zcela jasně vidí dům nějakého kněze Pavla, jenž setrvávaje věrně po boku často jmenované Ludmily blahoslavené paměti velmi oddaně sloužil, – kterýžto dům byl utěšenými a prostornými ochozy dokola obehnaný – jak je zbaven všech krásných staveb a docela liduprázdný. A tu on zapudiv tíhu tělesného spánku a k bdělému rozjímání se probudiv, několika lidem oznámí moudrou řečí, co se mu zdálo, a vykládaje hned prorockými ústy, jaký pravdivý smysl by vylíčené už zjevení pro budoucnost mělo, takto osloví ty, které svolal: (…) „Nuže, zboření domu, které jsem viděl, věští šťastnou smrt svaté a ctihodné paní, báby mé Ludmily. Ta totiž v době nepříliš vzdálené v šíleném spiknutí, jež matka moje, jak podle rodu, tak podle hanebných skutků pohanka, zosnuje s několika pomocníky, stejně odhodlanými k zločinu, přepadena bude ozbrojenými ničemy, kteří tajně k ní přijdou, a pro vyznávání jména a víry Kristovy podstoupí kruté těla umučení. (…)“ Utrpení Ludmily mučednice Když se pak zešeřilo, řečení ukrutníci zamířivše k jejímu obydlí rozrazí bránu a vběhnuvše ke dveřím domu, v němž byla služebnice boží, vylomí veřeje a vejdou dovnitř. I řekla jim: „ Bratři, proč jste přišli s takovou zuřivostí? Cožpak jsem vás neživila jako syny? Své zlato, stříbro a drahocenná roucha dala jsem vám; a dopustila­‑li jsem se nějaké viny na vás, povězte mi!“ Oni však nedbajíce mírumilovných slov stáhli ji z lože a vrhli ji na dlažbu. Tu s pláčem jim řekla: „Zadržte, bratři, maličko, aspoň než dokončím svou modlitbu!“ A s rukama rozepjatýma modlila se k Pánu. Domodlivši se řekla jim: „Zapřísahám vás, bratři, setněte mne!“ To totiž říkala, aby si prolitím krve zasloužila přijetí koruny mučednické. Oni však nesvolili, nýbrž vložili provaz na hrdlo její a zardousili ji.

1.

Kdo byla svatá Ludmila?

VOŽ

2.

V jednom z úryvků je odkaz na člověka, který vraždu Ludmily přichystal. Cituj příslušnou část věty.

„(…) spiknutí, jež matka moje (…) zosnuje (…).“ ............................................................................................................................................................................. Jak se tento člověk jmenoval?

a) Boleslav

b) Drahoslava

3.

Věděl Václav dopředu, že Ludmila zemře? V textu podtrhni větu, která to dokazuje.

4.

Rozhodni o pravdivosti následujících tvrzení.

6.

5.

c) Drahomíra

ANO – NE

V textech najdi slova odpovídající následujícím výrazům:

Ludmila znala své vrahy od jejich dětství.

ANO – NE

Zavraždili ji v noci.

ANO – NE

Ludmila se před zavražděním nestihla pomodlit.

ANO – NE

pohanka bezvěrec –  ....................................

Ludmila prosila vrahy, aby ji udusili.

ANO – NE

veřeje zárubeň – ......................................

Ludmila chtěla, aby ji podřezali.

ANO – NE

Vrazi ji podřezali.

ANO – NE

oddaný věrný – ........................................... příjemný – ..utěšený ...................................

  podstatou sice je, že chtěla, aby byla prolita její krev, nicméně v textu se hovoří o „setnutí“, nikoliv „podřezání“

Václav o zavraždění své babičky hovoří jako o „šťastné smrti“. Jak tomu rozumíš?

Jde o šťastnou smrt, neboť se Ludmila stane mučednicí. .............................................................................................................................................................................

42

LEGENDY – VERŠE O UTRPENÍ SVATÉHO VOJTĚCHA, BISKUPA A MUČEDNÍKA Jakmile však se biskup přiblížil k vznešené Praze, zdvihl se hrad a veškerý lid mu v ústrety vyšel, radosti proléval slzy jak národ nadevše věrný, pravice, tolikrát poskvrněné, mu podává také, slibují též, že všechny rozkazy splniti chtějí. Avšak ochablost zlá již zakrátko slabochy zmohla. Tak jako často pes, co vyvrhl, jazykem líže, tak též neřestný lid zas upadl do starých hříchů. Za každým zločinem pádí, jak strhuje každého vášeň, nesmírná námaha dobrého otce je napořád marná. Mezi zločiny těmi se přihodil žalostný skutek, běda, ó žel! Čísi paní vznešená chycena byla v cizoložství a samozvaný pak soud ji odsoudil za to. Majíc odpykat trest dle zásluhy za svoji vinu, unikši všem, ač měla svázány na zádech ruce, do sídla biskupa ctného se rychlou utekla nohou. Biskup cítil s ní lítost, jsa upřímně laskav a vlídný, v klášter svatého Jiří ji docela potají poslal, klíč pak věrnému strážci dal hlídati, aby se mohla pod ochranou svatého oltáře alespoň ukrýt. Chtěl jí buď zachránit život, neb sám chtěl o život přijít, koruny mučednické tak dojíti, po které planul. Zástup ozbrojenců, již k obému zločinu byli hotovi, naplnil se zbraní hned dvůr biskupa celý, hledaje ukrytou ženu a dychtě na smrt ji vésti. Ke svým planým hrozbám dav urážky přidával četné, káraje světce, že hájí neprávem cizoložnici. Biskup, proti těm řečem jsa křížem ozbrojen svatým, z lůžka vysokého se vzchopil s bezpečným srdcem, blaženým mučednictvím jsa dychtiv ukončit život. Spěšně jak ten, kdo prchá bázlivě před nepřítelem, do středu nepřátel vnikl a zvolal radostným hlasem: „Aj, tu jsem! Aj, mne snad hledáte? Vizte, tu stojím!“

1.

5.

b) část

4. c) nic

Na základě textu vypiš alespoň dvě příčiny zla.

ochablost, vášeň ..........................................................................................

Co čekalo ženu, která byla nevěrná svému muži? a) pranýřování

6.

Z textu cituj, co Češi Vojtěchovi slíbili.

„(…) slibují též, že všechny rozkazy splniti chtějí.“

Kolik toho dodrželi? a) vše

Takové hrozné činy, ba mnohem horší se dály od lidu prokletého, a výmluvnost učitelova nesvedla s nimi nic svou řečí blahou a spásnou. Zaplakal dobrý pastýř, že zmařena nesmírná práce, zaplakal nad bídným lidem, jenž nedbal příkazů víry, vrátil se do Říma zas, jenž svatých posvěcen krví, aby i později snad cos horšího nemusel vidět. Sluhou sluhů se stal ten biskup výtečný opět, dřívější pastýřskou hodnost zas ochotně za klášter změnil.

2.

Jak vypravěč hodnotí český národ?

jako neřestný

3.

Jeden ze Slovanů, co biskupa obklopovali, ozval se hněvivě jménem všech a promluvil takto: „Klame se naděje tvá, když naším zločinem hledí dojít mučednictví neb života slavného konce. Přání tvé se dojista nesplní, zato se stane něco, proč mnohem více ty naříkat budeš a želet. Jestliže na tato slova nám nevydáš cizoložnici, máme tvé bratry přec a máme tvé příbuzné také, na jejichž potomstvu nám lze sdostatek pomstít ten zločin.“ Když tak vyli jak psi a štěkali na ctného světce – k čemu, ach, lačné zlato je s to svésti smrtelné lidi! – jakýsi zrádce z lidu, jsa lesklým podplacen zlatem, z celého zástupu toho si odvolá několik mužů, těm pak ukáže hned té hříšné ženštiny úkryt. Všichni pak hlídače lapí a ruce mu na zádech sváží, a když na lichocení se zdráhal vyzradit ženu, konečně postrašen mečem ji vyzradil, třebas mu k tomu nebyla svěřena; nic jí svatý neprospěl oltář, ač se ho držela pevně, své ruce vinouc kol něho. Jako je rvána ovce, již vlk byl uloupil dravý, tak i ta žena dle rozsudku manžela rozhněvaného smrtí splatila to, že hříšně užila těla.

b) vyhoštění z města

c) vězení v klášteře

d) smrt

Zachoval se Vojtěch správně, když ženu ukryl?

VOŽ

7.

Bál se Vojtěch smrti? V textu podtrhni větu, která tvou odpověď dokazuje.

43

STŘEDOVĚKÁ LITERATURA CHORÁL Svatováclavský chorál Swaty Václave, vévodo České země, kněže náš, pros za ny Boha, svatého Ducha. Kyrieleison.

Ktož jsú boží bojovníci Ktož jsú boží bojovníci a zákona jeho, prostež od Boha pomoci a úfajte v něho, že konečně vždycky s ním svítězíte. Kristusť vám za škody stojí, stokrát viec slibuje, pakli kto proň život složí, věčný mieti bude; blaze každému, ktož na pravdě sende.

Nebeské toť dvorstvo krásné, blaze tomu ktož tam pojde, život věčny, oheň jasný svatého Ducha. Kyrieleison.

Tenť pán velíť se nebáti záhubcí tělesných, velíť i život složiti pro lásku svých bližních. (…)

Pomoci tvé žádámy, smyluj se nad námi, utěš smutné, odžeň vše zlé, Swaty Václave. Kyrieleison.

Nepřátel se nelekajte, na množstvie nehleďte, pána svého v srdci mějte, proň a s ním bojujte a před nepřátely neutiekajte! (…)

1.

Ve „Svatováclavském chorálu“ podtrhni slova, která se nepoužívají v současné češtině.

2.

Zakroužkuj správné odpovědi na následující otázky. Co je záměrem „Svatováclavského chorálu“?

3.

a) požádat sv. Václava o jeho pomoc

a) povzbudit bojovníky v boji

b) vyjádřit strach ze sv. Václava

b) vyjádřit sílu vojska bez ohledu na Boha

c) požádat sv. Václava o pomoc v boji

c) zastrašit nepřátele

Následující výrazy přelož do současné češtiny. pros za ny úfajte v něho

4.

Co je záměrem chorálu „Ktož jsú boží bojovníci“?

pros za nás doufejte v něho

pomoci tvé žádámy

žádáme tě o pomoc

ktož na pravdě sende

kdo za pravdu zemře

Jsou následující tvrzení pravdivá? Pokud odpovíš správně, získáš tajenku. Svatováclavský chorál je oslavný chvalozpěv sv. Václava. Chorál je lyrický literární žánr. Autor vyzývá sv. Václava, aby vyrazil do bitvy. Kyrieleison pochází z řečtiny a znamená „Pane, smiluj se“. Svatý Václav zabil svého bratra Boleslava. Text se dá označit za modlitbu.

patron

TAJENKA: Svatý Václav je ……………… země české.

44

ANO

NE

P A Ě R Á N

Z P T V O K

SOUHRNNÝ TEST

1.

Do jakého časového rozmezí se zhruba řadí středověk? a) 8.–18. století b) 3.–13. století c) 5.–15. století

2.

Které druhy textů v této době vznikaly v největší míře? a) náboženské b) zábavné c) naučné

10.

3.

Která skupina společnosti se nejvíce zasloužila o rozmach písemnictví? a) šlechta b) církev c) prostý lid

11.

4.

Co jsou to legendy? a) texty o životě světců b) lidová vyprávění o neobvyklých událostech c) texty o hrdinských činech vládců či vojevůdců

12.

Kdo je autorem díla „Vita Caroli“? a) Jan Hus b) Kosmas c) Karel IV.

5.

Který ze žánrů nepatří mezi středověkou náboženskou literaturu? a) legenda b) žalm c) kronika

13.

Ze kterého rodu byl Karel IV.? a) Přemyslovců b) Lucemburků c) Jagelonců

6.

Z jaké země pochází „Píseň o Rolandovi“? a) Německo b) Francie c) Španělsko

14.

Kdo je autorem „Dalimilovy kroniky“? a) Dalimil b) Jan Hus c) autor není znám

7.

Které dva jazyky v 10. a 11. století soupeřily na našem území? a) čeština a němčina b) latina a němčina c) staroslověnština a latina

15.

8.

Jak se nazývá duchovní sborová píseň sloužící jako modlitba či povzbuzení k boji? a) žalm b) chorál c) hymnus

9.

16.

Jak se jmenuje první dílo psané ve staroslověnštině? a) „Kronika česká“ b) legenda „Život sv. Václava“ c) „Proglas“

Kdo je autorem písma hlaholice? a) Konstantin b) Metoděj c) Konstantin a Metoděj

Jakým jazykem je napsána Kosmova „Kronika česká“? a) česky b) latinsky c) německy

Jaké jazyky užívali autoři na našem území za vlády Karla IV.? a) čeština a latina b) francouzština a čeština c) pouze čeština

V čem spočívala Husova reforma pravopisu? a) užíval pouze měkké “ i“ b) zavedl diakritiku c) zavedl pádové otázky

45

PÍSEMNICTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH PROGLAS

1.

Vyřeš následující křížovku a zjistíš, co znamená slovo „proglas“. 1) Hlaholice je druh ……………… .

1.

P  Í  S  M   A

2) místo, kam podle pověsti přišel praotec Čech

2.

Ř   Í P

3) text o životě Ježíše Krista

3.

E V A N G E L   I U M

4) počet slovanských věrozvěstů ze Soluně na Velké Moravě

4.

D V A  

5) jméno jednoho ze slovanských věrozvěstů

5.

M E T O D Ě J

6) část datování

6.

L E T O P O Č E T

7) Kníže Svatopluk ……………… Rastislava.

7.

U V Ě Z N   I   L

8) poutní místo, středisko Velké Moravy

8. V E L  E H R A D

9) základ pro hlaholici – malá písmena řecké ………………

9. A B E C E D Y

PŘ ED M LU VA TAJENKA:  .......................................................................

Proglas Chci raději pět slov pověděti, a svým rozumem je říci, aby i všichni bratři rozuměli, než deset tisíc slov nesrozumitelných. (…) Nahé jsou zajisté všechny národy bez knih a nemohou bojovati bez zbraní s protivníkem našich duší, uchystáni za kořist věčné muky. Národové, kteří nemáte rádi nepřítele a hodláte zápolit s ním mocně, otevřete pozorně dveře rozumu, když jste přijali nyní zbraň tvrdou, kterou kovají knihy Hospodinovy, hlavu ďáblovu mocně potírající. Neboť kdo přijme knihy tyto – Moudrost – Kristus jimi mluví a vaše duše posiluje –

2.

Apoštoly pak se všemi Proroky, kdo zajisté jejich slova zvěstují, budou schopni zabít nepřítele, dobré vítězství Bohu přinášejíce, rozkladu těla hnilobném uniknou, těla, jehož život je jako ve snu, nebudou padat, ale pevně stát, a že vůči Bohu se ukázali chrabrými, budou stát na pravici božího trůnu, když přijde ohněm soudit národy, věčně s anděly se radujíce, ustavičně slavíce Boha milostivého, písněmi z knih vždycky Boha opěvajíce, který se nad lidmi smilovává. Jemu přísluší všeliká sláva, čest a chvála, boží Synu, vždy s Otcem i svatým Duchem na věky od veškerého tvorstva. Amen.

a) O čem se vypravěč v textu snaží čtenáře přesvědčit?

Aby přijali křesťanství. b) Jak bys o tomtéž přesvědčil své kamarády? Doplň text. VOŽ Chci vám říct, že je daleko lepší ......................................................................................................................... . Bez knih ............................................................................................................................................................ . Pokud se chceme s někým o něčem přít ............................................................................................................ . Křesťanství je nástroj, kterým ............................................................................................................................ .

46

PANONSKÉ LEGENDY Život sv. Konstantina – Cyrila V sedmi letech vidělo dítě sen a vyprávělo jej otci a matce, řkouc: „Stratég shromáždil všechny dívky našeho města a pravil ke mně: Vyvol si z nich, kterou chceš, za ženu a pomocnici věkem ti rovnou. Já jsem se na všechny podíval a prohlédl si je a uviděl jsem jednu krásnější nad všecky se skvoucí tváří a ozdobenou hojně zlatými šperky a perlami a všelikou nádherou. Její jméno bylo Sofia, to jest Moudrost. Tu jsem si vyvolil.“ (…) Zatímco se filozof veselil v Bohu, naskytla se opět jiná věc a úkol ne menší prvních. Neboť Rostislav, kníže moravský, z vnuknutí božího a po úradě se svými knížaty a s Moravany vypravil poselství k císaři Michaelovi, v němž pravil: „Náš lid se odřekl pohanství a drží se křesťanského zákona, ale nemáme takového učitele, který by nám pravou křesťanskou víru vyložil, aby též jiné kraje nás napodobily. Pošli nám tedy, pane, takového biskupa a učitele, neboť od vás se vždy dobrý zákon šíří do všech krajů.

1.

V prvním úryvku líčí sedmiletý Konstantin svým rodičům sen. Vysvětli ho.

Konstantinův sen byl podobenstvím značícím jeho budoucí životní dráhu – cestu moudrosti. ............................................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................................. Život sv. Metoděje Stalo se v ty dny, že Rostislav, kníže slovanský, se Svatoplukem vypravili poselství z Moravy k císaři Michaelovi a pravili takto: „Jsme, Bohu díky, zdrávi. Přišlo k nám mnoho křesťanských učitelů z Vlach, z Řecka a z Němec, a ti nás rozličně učili. My Slované však jsme lid prostý a nemáme, kdo by nás vedl k pravdě a její smysl vyložil. Nuže, vznešený pane, pošli takového muže, který nám pořídí „všecku spravedlnost.“ Tehdy císař Michael řekl filozofu Konstantinovi: „Slyšíš, filozofe, co praví? Jiný to nemůže vykonat, leda ty. Hle, tu máš hojné dary, vezmi si svého bratra opata Metoděje a běž. Vy oba jste Soluňané a Soluňané všichni mluví čistě slovansky.“ (…) A tehdy zjevil Bůh filozofovi slovanské knihy. A on ihned sestrojil písmena a zhotovil překlad a vydal se na cestu na Moravu. Metoděje si vzal s sebou, a ten opět s pokorou se mu podroboval a jemu sloužil a s ním učil. A po uplynutí tří let, když vyučili žáky, vrátili se z Moravy.

2.

3.

Zakroužkuj správné odpovědi na následující otázky. Který z bratrů měl na starosti misii na Moravu?

CYRIL – METODĚJ

Kdo sestrojil hlaholici?

CYRIL – METODĚJ

Kdo byl pomocníkem svého bratra?

CYRIL – METODĚJ

Kdo působil jako opat?

CYRIL – METODĚJ

Kdo byl označován za filozofa?

CYRIL – METODĚJ

Na základě úryvků doplň následující text.

Rostislav poprosil byzantského císaře ……………… Michaela o to, aby na Velkou Moravu poslal Velkomoravský kníže ……………… učitele křesťanství Vlach, Řecka a Německa …………………………………………… . Již předtím tam působili misionáři z ……………………………………………, jim nebylo rozumět Konstantina jenže nebyli úspěšní, protože ……………………………………………………………… . Císař oslovil ………………………, Soluně slovansky jelikož byl ze ……………………… a mluvil ……………………… . Hlavním úkolem Cyrila a Metoděje bylo vychovat na své následovníky tři roky. Pak z Moravy ……………… odešli . Velké Moravě  ……………………………………………, což jim trvalo ………

4.

Ve druhém úryvku se píše: „My Slované však jsme lid prostý a nemáme, kdo by nás vedl k pravdě a její smysl vyložil.“ Jakou „pravdu“ má autor textu na mysli?

pravé slovo Boží .............................................................................................................................................................................

47

PÍSEMNICTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH 5.

Jakým jazykem se dnes hovoří v Soluni?

řecky

6. VOŽ

Napiš své jméno a jméno svého spolusedícího hlaholicí (jde o závěsné písmo – visí z řádků dolů).

Ⰰ Ⰱ Ⱌ Ⱍ Ⰴ Ⰷ Ⱑ Ⰵ Ⱚ Ⰳ Ⱈ A

B

C

Č

D DZ Ě

E

F

G CH

tvé jméno:

................................................................................................

Ⰺ Ⰻ Ⱓ Ⰽ Ⰾ Ⰿ Ⱀ Ⱔ Ⱁ Ⱂ Ⱃ I I, J Ju K

L

M N

Ⱄ Ⱎ Ⱋ Ⱅ Ⱆ Ⰲ S

7.

Š Št T

U

V

E

ⰟⰊ Y

O

P

R

Ⱛ Ⰸ Ⰶ Y,V Z

jméno spolusedícího:

................................................................................................

Ž

Proč se Konstantinovi říká též Cyril?

Protože jméno Cyril přijal, když vstoupil do kláštera.

KOSMAS: KRONIKA ČESKÁ POČÍNÁ SE PRVNÍ KNIHA KRONIKY ČESKÉ již složil Kosmas, děkan pražského kostela I. Po vylití potopy a po změtení lidí, kteří se zlým úmyslem stavěli věž, pokolení lidské, skládající se tehdáž asi z dvaasedmdesáti mužů, bylo za takovou nedovolenou a nerozvážnou opovážlivost rozptýleno božskou mstou v tolik různých jazykových rodů, kolik bylo hlav mužských. A jak víme z dějepisného podání, každý z nich se toulal a prchal, a jsouce daleko široko rozptýleni, bloudili po rozličných krajinách světa, a ač jich den ode dne ubývalo na těle, přibývalo jich mnohonásobně z pokolení do pokolení. A tak se lidstvo na Boží, vše řídící pokyn rozšířilo po okrsku zemském tolik, že po mnoha stoletích konečně přišlo i do těchto končin Germanie. Celá totiž ona země, ležící pod severní točnou až k řece Tanais a na západ, ač se v ní jednotlivé krajiny nazývají vlastními jmény, přece úhrnným názvem sluje Germanie. O tom jsme se zmínili proto, abychom lépe mohli provésti úkol, jejž jsme si vytkli. Zatím však, než přijdeme k počátku vypravování dějin, pokusíme se stručně vylíčiti polohu naší země české, a odkud dostala jméno. II. Podle učení geometrů se dělí povrch zemský na dvě polovice, z nichž jednu zaujímá pod svým jménem Asie, druhou Evropa s Afrikou. V Evropě leží Germanie a v jejích končinách směrem k severní straně daleko široko se rozkládá kraj, kolem dokola obklíčený horami, jež se podivuhodným způsobem táhnou po obvodu celé země, že se na pohled zdá, jako by jedno souvislé pohoří celou tu zemi obklopovalo a chránilo. Povrch této země tenkrát zaujímaly širé lesní pustiny bez lidského obyvatele, zněly však hlasně bzukotem rojů včel a zpěvem rozličného ptactva. Zvěře bylo ve hvozdech bez počtu jako písku v moři nebo jako hvězd na nebi a nikým neplašena těkala cestou necestou; houfům dobytka sotva stačila země. Se stády soumarů sotva se mohlo měřiti i množství kobylek, co jich v létě po polích skáče. Vody tam byly čisťounké a k lidskému užívání zdravé, rovněž i ryby chutné a výživné. Je to divná věc a lze z ní uvážiti, jak vysoko se vypíná tato země: nevtéká do ní žádná cizí řeka, nýbrž všechny toky malé i velké, pojaty arci do větší řeky, jež slove Labe, tekou až do Severního moře. A poněvadž tato země za těch časů ležela nedotčená rádlem a do té doby ještě do ní nevešel člověk, který by se jí dotekl, uznávám za vhodnější o její úrodnosti či neúrodnosti pomlčeti, než říci něco nezaručeného. Když do těch pustin vstoupil člověk, ať to byl kdokoli – neznámo s kolika lidmi – hledaje příhodných míst k lidským příbytkům, přehlédl bystrým zrakem hory a doly, pláně a stráně, a tuším kolem hory Řípu mezi dvěma řekami, Ohří a Vltavou, prvá zařídil sídla, prvá založil obydlí a radostně na zemi postavil bůžky, jež s sebou na ramenou

48

přinesl. Tehdy starosta, jehož ostatní jako pána provázeli, mezi jiným takto promluvil k své družině: „Druhové, kteří jste nejednou snášeli se mnou těžké trudy cesty po neschůdných lesích, zastavte se a obětujte oběť příjemnou svým bůžkům, jejichž zázračnou pomocí jste konečně přišli do této vlasti, kdysi osudem vám předurčené. To jest ona, to jest ona země, kterou jsem vám – jak se pamatuji – častokrát sliboval, země nikomu nepoddaná, zvěře a ptactva plná, sladkým medem a mlékem vlhnoucí, a jak sami pozorujete, podnebím k obývání příjemná. Vody jsou všude hojné a nad obyčej rybnaté. Zde se vám nebude ničeho nedostávati, protože nikdo vám nebude škoditi. Ale když takový, tak krásný a tak veliký kraj jest ve vašich rukou, rozvažte, jaké by bylo vhodné jméno pro tu zemi.“ Ti hned, jako z božského vnuknutí, zvolali: „Poněvadž ty, otče, sloveš Čech, kde najdeme lepší nebo vhodnější jméno, než aby i země slula Čechy?“

1.

Kterou událostí začíná Kosmova kronika?

biblickou potopou světa

2.

Kolika jazyky po události z úlohy číslo 1 začalo lidstvo mluvit?

3.

72

4.

V textu se hovoří o věži. Jak se jí říká? a) babylonská

b) assyrská

c) egyptská

Vysvětli tvrzení, že věž lidé stavěli se „zlým úmyslem“.

Lidé chtěli být na úrovni Boha, vedla je pýcha. .............................................................................................................................................................................

5.

Doplň text.

tři Asie, Evropa, Afrika Lidstvo v Kosmově době znalo ………… světadíly. Nazývali je ……………………………………………………………… . pět . Přibyla nám k nim …………………………………………………… Austrálie, Amerika My dnes víme, že světadílů je ………… a neobydlená Antarktida Germánie ………………………… . Naše země ležela v oblasti nazývané ………………………… .

6.

Proč se praotec Čech usídlil právě tady? Z textu vypiš důvody.

spousta včel, ptactva, zvěře a dobytka, čistá voda, výživné ryby ............................................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................................

7.

Je naše země dobře strategicky umístěná? Vysvětli.

ANO – NE

8.

Je obklopena horami. ...................................................................................................................................................

Co Kosmu na naší zemi udivilo?

Nevtéká do ní žádná cizí řeka, nýbrž všechny řeky z ní tečou až do Severního moře.

9.

10.

Co znamenají následující slova?

nazývá se slove – .........................................................................

pohanské modly bůžci –  ........................................................................

hluboký les hvozd – ........................................................................

nepříjemnosti trudy – .........................................................................

V textu se píše: „O tom jsme se zmínili proto, abychom lépe mohli provésti úkol, jejž jsme si vytkli.“ Jaký stylistický prostředek je ve větě použit? a) paralelismus

11.

b) majestátní plurál

c) autorský plurál

d) přenesený význam

Čím je podle tebe uvedený text specifický oproti dnešním historickým vědeckým publikacím?

Není historicky přesný, obsahuje i fiktivní prvky. .............................................................................................................................................................................

49

PÍSEMNICTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH KRONIKA TAK ŘEČENÉHO DALIMILA „Proto radit chci vám bez lsti. Soudit nebudu vás déle, když chcete mít muže v čele. Ženská ruka je však měkká, od mužské vás trýzeň čeká. To poznáte v chvíli jedné, až váš kníže za poledne k železnému stolu sedne.

1.

2.

Nepřejte si cizozemce, ten váš národ zhubí lehce. Každý v cizině si stýská, a tak hledá srdce blízká. Každý k vládě zve si rádce, cizince jen hňup a zrádce. Cizák s cizáky se spojí, váš hlas před ním neobstojí,

Podtrhni výrazy, které charakterizují úryvek. lyrika

epika

poezie

próza

drama

lidová slovesnost

Která postava výpověď v úryvku pronesla?   a) praotec Čech

3.

najde na vás na sta hříchů, dům vám vezme, skot i líchu. Neměň své za cizí právo, neskláněj se, česká hlavo, o to prosím naléhavě. V jednotě je cesta k slávě.“

  b) Přemysl Oráč

  c) Teta

  d) kněžna Libuše

Ke komu tuto výpověď pronesla?

k Čechům

4.

Jakým způsobem bude vládnout muž? Z textu vypiš příslušné verše.

Železnou rukou. „Ženská ruka je však měkká, od mužské vás trýzeň čeká.“ ............................................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................................

5.

Zakroužkuj důvody, kvůli kterým není dobré zvolit si za vládce cizince. a) nemluví česky c) nenaslouchá Čechům e) bude Čechy považovat za špatné g) bude uznávat cizí právo

6. VOŽ

7.

b) zve si rádce z ciziny d) půjde válčit do ciziny f) obere Čechy o všechno h) bude vyznávat jiné náboženství

V čem je podstata jednotného národa?

Ve společném jazyku, zájmech a soudržnosti, v jednotě.

Na základě textu charakterizuj kněžnu Libuši.

částečně VOŽ

moudrá, upřímná, hrdá, vlastenka, dokázala přijmout porážku, uměla se s ní vyrovnat ............................................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................................

8.

Jaký druh charakteristiky se v textu nachází? Jaký druh charakteristiky jsi v předchozí úloze použil/a ty? text:

50

PŘÍMÁ / NEPŘÍMÁ

ty:

PŘÍMÁ / NEPŘÍMÁ

9.

Jsme dnes, my Češi, úspěšným národem? Proč si to myslíš?

ANO – NE

VOŽ ....................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

10.

Uveď pět vlastností, jaké by podle tebe měl mít ideální vládce a u každé vysvětli proč. VOŽ vlastnost

zdůvodnění

KAREL IV.: VITA CAROLI Vita Caroli (Život Karlův) Svým nástupcům, kteří budou sedět na mém dvojím trůně, chci dát poznat dvojí život tohoto světa, aby z něho vyvolili lepší. Představa dvojího života nám v mysli nejlépe vyvstane, užijeme­‑li podobenství o dvojí tváři, neboť jako tvář, kterou zříme v zrcadle, je prázdná a není nic, tak také život hříšníků je prázdný a není nic. (…) Když pak budete kralovat po mně, ozdobeni korunou královskou, pomněte, že i já jsem kraloval před vámi a že jsem obrácen v prach a hlínu červů. Podobně i vy upadnete v nic, přecházejíce jako stín a jako květ polní. Co je platna urozenost aneb hojnost věcí, není­‑li přidáno čisté svědomí s pravou vírou a s nadějí na svaté vzkříšení? (…) Budete­‑li nenávidět lakomství, poplyne vám bohatství; k němu však nepřikládejte svých srdcí, ale shromažďujte si poklady moudrosti, neboť v jejím vlastnictví je mnoho panování. Lakomec však nepanuje, nýbrž je poddán vládě peněz. Varujte se špatného spolčování a špatných rad, protože „se svatými budete svatí a se zkaženými zkažení“; neboť hřích je nakažlivou nemocí. (…) Nebuďte rozmařilí v jídle a pití, jak činí ti, „jejichž bohem je břich“ a jejichž slávou a koncem je hromadění hnisu. Neposkvrňte ledví svých, ale bedra svá opásejte, pevnou myslí se opásejte uzavírajíce manželství. (…) Střežte se tudíž všeho hříchu v útlém věku, neboť malá chyba na začátku velikou bude na konci. (přeložil Jakub Pavel)

1.

Kdo je autorem textu? Co o něm víš? autor: Karel IV.

2.

VOŽ

Komu Karel věnoval svůj životopis?

svým nástupcům .............................................................................................................................................................................

3.

V textu vyhledej 6 rad, které vypravěč udílí.

Všichni zemřou, mají mít tedy čisté svědomí, aby šli do nebe. 1. ........................................................................................................................................................................ . Nemají být lakomí, protože pak budou bohatí. Majetkem se ale nemají nechat ovládat. 2. ........................................................................................................................................................................ . Mají se vyvarovat zkažených lidí a jejich špatných rad. 3. ........................................................................................................................................................................ . Nemají být rozmařilí v jídle a pití. 4. ........................................................................................................................................................................ . Mají být věrní v manželství. 5. ........................................................................................................................................................................ . Mají si dát pozor na to, aby jako mladí nehřešili, neboť malá chyba na začátku bude velkou na konci. 6. ........................................................................................................................................................................ .

51

PÍSEMNICTVÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH

4.

Proč Karel svůj životopis napsal?

Aby poradil svým nástupcům, jak být dobrými panovníky.

5.

Co Karel míní „dvojím životem“?

Tímto pojmem míní život řídící se křesťanskými zásadami na jedné straně a život hříšný na straně druhé.

A tak, když jsme přišli do Čech, nenalezli jsme ani otce, ani matku, ani bratra, ani sestru, aniž koho známého. Také řeč českou jsme úplně zapomněli, ale později jsme se jí opět naučili, takže jsme mluvili a rozuměli jako každý jiný Čech. Z boží milosti jsme dovedli mluvit, psát a číst nejen česky, ale i francouzsky, italsky, německy a latinsky tak, že jsme byli mocni oněch jazyků stejně jednoho jako druhého. Tehdy náš otec odjel do hrabství lucemburského pro jakousi válku (…) a nám svěřil svou pravomoc nad Čechami po dobu své nepřítomnosti. Toto království jsme nalezli tak zpustošené, že jsme nenašli ani jediný svobodný hrad, který by nebyl zastaven se všemi královskými statky, takže jsme neměli, kde bychom přebývali, leč v měšťanských domech jako jiní měšťané. Pražský hrad byl zcela opuštěn, pobořen a zničen, neboť od časů krále Otakara II. byl celý ztroskotán až k zemi. Na tomto místě jsme dali nově vystavět veliký a krásný palác s velikým nákladem, jak je dnes kolemjdoucímu patrno. (přeložil Jakub Pavel)

6.

Jaký stylistický prostředek vypravěč využívá? Proč? a) autorský plurál

b) majestátní plurál

Vyjadřuje jím své vysoké postavení – jde o panovníka. ................................................................................................................................

7.

8.

Škrtni jazyk/y, kterými Karel nehovořil. česky

anglicky

francouzsky

italsky

německy

latinsky

Komu podle textu Karel vděčí za to, že uměl tolik jazyků?

Bohu .............................................................................................................................................................................

9.

Jaký názor má Karel na válku svého otce? Které slovo v textu to dokládá?

10.

Nepovažuje ji za důležitou – „jakousi“.

11. VOŽ

Kolik let chátral Pražský hrad? a) 25

b) 55

c) 95

d) 135

Na základě úryvků doplň následující tvrzení o Karlovi. Byl věřící, protože ............................................................................................................................................... . Byl skromný, protože .......................................................................................................................................... . Byl osamocený, protože ...................................................................................................................................... . Byl vzdělaný, protože .......................................................................................................................................... . Byl bohatý, protože ............................................................................................................................................. .

52

JAN HUS: LISTY Z KOSTNICE

1.

Přečti si úryvek. Jaké jedno slovo se hodí na všechna vynechaná místa v textu?

2.

Co je tématem úryvku?

prosím

nabádání k poctivému životu

………………… pánóv, aby své chudině milostivě činili a právě je zpravovali. ……………….… měšťanóv, aby své obchody právě vedli. ………………… řemeslníkóv, aby věrně své dielo vedli a jeho požívali. ………………… sluh, aby svým pánóm a paniem věrně slúžili. ………………… mistróv, aby jsúce dobřě živi, své žáky věrně učili, najprvé aby Boha milovali, pro jeho sě chválu učili a pro prospěch obcě a pro své spasenie, ale ne pro lakomstvie ani pro světské zvelebenie. ………………… studentóv i žákóv jiných, aby mistróv svých v dobrém poslúchali i následovali a aby sě pilně pro Boží chválu a pro spasenie své i jiných lidí učili. (…) Také ………………… vás, zvláště, Pražané, aby na Betlém byli laskavi, dokud Pán Bóh popřěje, aby v něm Božie slovo kázali. Pro to miesto diabel sě rozhněval a proti němu farářóv a kanovníkóv popudil, spatřiv, že jeho královstvie v tom miestě sě rušilo. Ufámť v Pánu Bohu, žeť to miesto zachová do své vóle a učiní v něm prospěch větčí skrzě jiné, než jest skrzě mě nestatečného učinil. Také …………………, aby sě milovali, dobrých násilím tlačiti nedali a pravdy každému přáli.

3.

O co jde Janu Husovi v textu obzvláště? Proč?

O Betlémskou kapli, neboť právě zde se kázalo slovo Boží a narušovalo ďáblovo království. ............................................................................................................................................................................. .............................................................................................................................................................................

4.

5.

6.

Pro každé z následujících slov z úryvku (jsou vyznačena fialově) zakroužkuj výraz, který nejlépe vystihuje jeho význam. zpravovali

a) informovali

b) starali se o ně

c) posílali

mistróv

a) učitele

b) ministry

c) řemeslníky

kanovníci

a) knězi

b) vojáci

c) králové

ufámť

a) doufám

b) zoufám

c) foukám

miesto

a) město

b) kaple

c) místo

Co Jan Hus radí zástupcům jednotlivých profesí či skupin obyvatelstva? Jednotlivé rady přiřaď k příslušným skupinám. páni

své učitele dobře poslouchat

řemeslníci

věrně sloužit svým pánům a paním

sluhové

být hodní na chudé a starat se o ně

učitelé

své žáky věrně učit

žáci

být věrní své práci a dobře ji vykonávat

Janu Husovi se připisuje změna pravopisu ze spřežkového na diakritický, který používáme dodnes. Následující slova ve spřežkovém pravopisu přepiš do současné podoby. wiernie

věrně

prziliʃʃne

kowarz

kovář

ʃwiet

přílišné svět

53

RENESANČNÍ LITERATURA EVROPSKÁ MIGUEL DE CERVANTES SAAVEDRA: DON QUIJOTE Postarší šlechtic Quijana rád čte rytířské romány. Umane si stát se potulným rytířem a ztrestat veškeré zlo ve Španělsku, přestože tělesně ani zdaleka nedosahuje rytířských kvalit. Má ale pevné odhodlání. Vyčistí staré brnění, vyrobí si helmu z tvrdého papíru a osedlá svou pohublou klisnu Rosinantu, v jeho očích udatného koně. Sám sebe pojmenuje Don Quijote. Protože každý rytíř z románu má krásnou dámu, pro niž vykonává hrdinské činy, zvolí si selskou dceru ze sousedství a dá jí jméno hodné princezny, za kterou stojí za to bojovat, Dulcinea z Tobosa. Později získá sluhu jménem Sancho Panza a společně putují Španělskem. Kapitola 3., v níž se vypravuje, jak zábavným způsobem byl Don Quijote pasován na rytíře. Zatímco hodoval, objevil se před krčmou miškář prasat a zapískal čtyřikrát či pětkrát na rákosovou píšťalu, což utvrdilo Dona Quijota v domněnce, že je v nějakém skvělém hradě, že mu při hostině vyhrávají, že solená treska je plno pstroužků, chléb nejbělejší, že lehké holky jsou velké dámy a krčmář mocný kastelán. I pochvaloval si v duchu své rozhodnutí a rytířskou pouť. Trápilo ho však převelice, že není dosud pasován na rytíře. Zkormoucen touto myšlenkou, zkrátil hubenou hospodskou večeři, zavolal si hostinského, zavedl jej do stáje, zavřel za sebou dveře, potom před ním padl na kolena a řekl: „Nevstanu, statečný rytíři, z tohoto místa, neuráčí­‑li se vám prokázat mi jednu velkou milost, o niž vás tu poníženě prosím. A jestliže mi vyhovíte, obrátí se to jenom k vaší cti a slávě, ale i ku prospěchu celého lidského pokolení.“ Když viděl hospodský hosta u svých nohou a slyšel takové řeči, díval se na něho celý udivený. Nevěděl opravdu, co říci a co udělat, a nutil ho tedy, aby hned vstal, ale on to neučinil, dokud mu hostinský neslíbil, že mu požadovanou milost udělí. „Neočekával jsem, pane můj, od vaší neobyčejné velkomyslnosti nic jiného,“ řekl Don Quijote, „a vězte tedy, že ona milost, kterou jsem na vaší velkodušnosti již vyprosil, spočívá v tom, abyste mě zítra ráno pasoval na rytíře. Této noci budu bdít ve vaší hradní kapli u svých zbraní a zítra, jak už jsem pověděl, splní se to, po čem tolik toužím, abych měl právo jezdit po světě křížem krážem za dobrodružstvím ku prospěchu utlačovaných.“ Hospodský pověděl všem lidem v hospodě o tom pomateném hosti, jak venku zbraně střeží a čeká na pasování. Udiveni bláznovstvím tak neobvyklým, šli se na něho podívat zpovzdáli a viděli, jak klidným držením těla měří chvílemi svými kroky dvůr a pak se zase opře o kopí, zahledí se na svou zbroj a oka z ní hodně dlouho nespouští. Vtom napadlo jednomu z mezkářů, že by mohl napojit své mezky, a to ovšem musel shodit z koryta všechnu zbroj. Když uviděl Don Quijote, že se k němu kdosi blíží, vykřikl z plna hrdla: „Ať jsi kdokoli, opovážlivý rytíři, který se hodláš dotknout zbroje nejstatečnějšího potulného rytíře, jenž se kdy mečem opásal, střez se toho, co chceš učinit, a nesahej na ni, jinak splatíš svou nerozvážnou smělost životem!“ Mezkář nedbal těch řečí, popadl docela klidně zbroj a odhodil ji daleko od sebe. Když to Don Quijote uviděl, zvedl oči k nebi, zaletěl – jak se zdálo – v myšlenkách k své vyvolené paní Dulcinei, a zvolal: „Buďte mi nápomocna, má paní, nebudiž mi odepřena v této těžké zkoušce vaše přízeň a ochrana!“ Po těchto slovech vypustil z ruky štít, zvedl kopí oběma rukama, praštil jím mezkáře po hlavě a srazil ho na zem v takovém stavu, že kdyby za onou první následovala ještě další rána, nebyl by už mezkář potřeboval ranhojiče. (přeložil Zdeněk Šmíd)

1.

Zakroužkuj pravdivé tvrzení. a)  Poté, co Quijote dojedl, zavřel se s hostinským ve stáji a ten ho pasoval na rytíře. b)  Quijote donutil hostinského, aby ho pasoval na rytíře, a poté na dvoře zabil mezkáře. c)  Quijote přesvědčil hostinského, aby ho pasoval na rytíře, a na pasování se šel připravovat na dvůr.

2.

3. částečně VOŽ

54

V textu najdi výrazy odpovídající následujícím významům. osoba kastrující zvířata

správce hradu

vlastník mezka

lékař

miškář

kastelán

mezkář

ranhojič

Charakterizuj Dona Quijota pomocí osmi vhodných přídavných jmen.

odhodlaný

umíněný

bláznivý

pomatený

nebojácný

statečný

naivní

spravedlivý

4.

Najdi další čtyři záměny, ke kterým došlo kvůli pomýlení Dona Quijota. zapískání na píšťalu hudba k hostině a) ................................................... – ..................................................... hubená hospodská večeře hostina b) ................................................... – .....................................................

hospodský kastelán c) ..................................................... – ..................................................... solená treska pstruh d) ..................................................... – ..................................................... lehké holky vážené dámy e) ..................................................... – ..................................................... mezkář rytíř f) ..................................................... – .....................................................

5.

a) Na základě románu „Don Quijote“ vzniklo ustálené slovní spojení „boj s větrnými mlýny“. O jaký útvar se jedná?  a) přísloví

 b) rčení

 c) pranostika

 d) pořekadlo

předem prohraný boj, marný a zbytečný b) Co zmíněné slovní spojení znamená?............................................................................................................ .............................................................................................................................................................................

6.

Jak si myslíš, že příběh pokračuje? Děj dokonči.

VOŽ ............................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................

FRANÇOIS RABELAIS: ŽIVOT GARGANTUŮV A PANTAGRUELŮV V Rabelaisově románu „Život Gargantuův a Pantagruelův“ se vypráví o zrození a životě obra Gargantua, později pak jeho syna, Pantagruela. Grandgousier byl svého času veselý chlapík, neboť s chutí se díval na dno korbele, jak jen kdo tehdy na světě, a potrpěl si na solená jídla.(…) Dospěv v muže, pojal za manželku Gargamellu, dceru krále z Trantarie, hezké to a buclaté děvče. Dělali spolu často zvíře se dvěma hřbety a vesele se na sebe třeli, tak že obtěžkala hezkým synem a nosila jej až do jedenáctého měsíce. Neboť tak dlouho, ba i déle, mohou ženy nositi plod pod srdcem, zvláště když je to nějaké pěkné dílo a člověk, který má vykonati svého času znamenité činy. (…) Zatím co takto besedovali u plných korbelů, počalo býti Gargamelle v životě nevolno. Proto Grandgousier se zdvihl z trávníku a dodával jí mysli šetrnými slovy, tuše, že jsou to bolesti porodní. (…) Tu jedna ohyzdná babice z jejich středu, která měla pověst znamenité odbornice (…), dala jí stavící prostředek (…). Tímto nevhodným zakročením byly uvolněny nahoře okraje dělohy tak, že jimi proklouzlo dítě, a dostalo se do duté žíly, proniklo bránicí až nad plíce (kde jmenovaná žíla se děli ve dví), dalo se nalevo a přišlo levým uchem na svět. Sotva se narodilo, nekřičelo jako jiné děti něě, něě, něě, ale hlasitě zvolalo pít, pít, pít, jako by vybízelo každého, aby pil, takže to slyšeli po celém kraji i v Beusse (Pilbychov) a v Bibarois (Pijany). Vím, že sotva věříte tomuto podivnému narození. Věřte si nebo ne, ale dobrý člověk, člověk rozumný věří vždy, co se mu říká a co stojí psáno, a je to proti zákonu, proti naší víře, proti rozumu, proti písmu svatému? Já aspoň nenalézám v Bibli svaté nic, co by se tomu příčilo. (…) Aby utišili maličkého, dali mu pořádně napít a pak jej donesli ke studánce a tam byl pokřtěn, jak jest obyčejem dobrých křesťanův. Bylo mu přikázáno sedmnáct tisíc devět set a třináct krav z Pautille a Brehemondu, aby byl řádně kojen, neboť nebylo lze nalézti v celém kraji kojné, která by byla stačila na ohromné množství mléka, jehož potřeboval k své výživě. (…) Gargantua byl po přání svého otce od tří až do pěti let živen a vychováván ve všem náležitém řádě a tento čas prožil stejně jako tamější dětičky totiž tak, že pil, jedl a spal; jedl, spal a pil; spal, pil a jedl. Den ze dne válel se v kalu, černil si nos, stříkal si na obličej, zešmaťchával střevíce, často lelkoval a rád honil se za motýly, nad kterými vládl jeho otec. Čural na střevíce, dělával do košile, utíral si nos o rukáv, slintal do polévky, do všeho šlapal, pil z pantofle a obyčejně

55

RENESANČNÍ LITERATURA EVROPSKÁ dřel se břichem o košík. Brousil si zuby o dřevák, ruce myl si polévkou, česal se skleničkou, sedal si na zem mezi dvě židle, přikrýval se zmočeným pytlem, pil při polévce, vykusoval koláče, kousal směje se, smál se kousaje, plival si často do umyvadla, prděl od samého sádla, čural proti slunci, (…) hrál si na nevinného, (…) zapřahoval voly za vůz, lechtal se do smíchu, při ranní pobožnosti dával zpívat Magnificat a velice se mu to líbilo, (…) bral do zaječích, pil jako duha, (…) darovanému koni vždy se díval na zuby, skákal páté přes deváté (…). Padala-li mračna, čekal, že mu pečení holubi vletí do úst; dělal z nouze ctnost, (…). (přeložila Jihočeská Theléma)

1.

Podtrhni ty části textu, které naznačují Gargantuovu fyzickou velikost.

2.

Na základě úryvku doplň následující text.

Grandgousier se oženil s ………………………… Gargamellou Gargantuu ………………………… a ta porodila ………………………… . Těhotenství trvalo se mělo narodit výjimečné dítě dlouho, protože ……………………………………………………………………………… . Porod byl nakonec dosti levým uchem

napít

zvláštní, neboť dítě z matky vyšlo ………………………… . Poté mu dali ………………………… . Použili k tomu

mléko 17 913 krav kojná ………………………… ze …………………………, protože by se na takové množství nenašla ………………………… .

3.

Ve kterých větách se vypravěč obrací ke čtenáři?

„Vím, že sotva věříte tomuto podivnému narození. Věřte si nebo ne (...).“

4.

Autor v textu využívá přísloví i řadu rčení. Najdi pět příkladů, zapiš je ve správném tvaru a vysvětli jejich význam. brát do zaječích utíkat ………………………………………………… – ............................................................................................................

darovanému koni na zuby nekoukej – ................................................................................................................. na darech se nemají hledat chyby ………………………………………………… pít jako duha hodně pít ………………………………………………… – ................................................................................................................. mluvit páté přes deváté mluvit chaoticky ………………………………………………… – ................................................................................................................. dělat z nouze ctnost něco špatného uchopit jako výhodu ………………………………………………… – .................................................................................................................

5.

a) Co Rabelais knihou, z níž pochází úryvek, zamýšlel? Zakroužkuj správné možnosti. a) pobavit čtenáře

b) varovat před rozmazlenými dětmi

c) napsat satiru soudobé společnosti

d) ukázat přednosti společnosti v 16. století

b) V textu vyhledej důkaz či důkazy, které každou ze zakroužkovaných odpovědí dokládají.

a) líčení porodu, skutky malého Gargantuy ............................................................................................................................................................................. c) ironické tvrzení, že člověk rozumný věří vždy, co se mu říká a co stojí psáno .............................................................................................................................................................................

6.

Ke každému z následujících jazykových jevů přiřaď vždy alespoň dvě slova z textu.

ohyzdná babice slova hanlivá –  ............................................................................................. korbel, dřeváky historismy –  .................................................................................................. pojal, jest archaismy –  ..................................................................................................

7.

Vysvětli následující výrazy.

sešlapávat zešmaťchávat –  ............................................................................................. dřevěné boty dřeváky –  ......................................................................................................

8.

O jaký druh románu se jedná?   a) pikareskní

56

  b) satirický

  c) historický

  d) humoristický

GIOVANNI BOCCACCIO: DEKAMERON PŘÍBĚH OSMÝ Guiglielmo Borsiere vtipnými slovy pranýřuje lakotnost messera Ermina de‘Grimaldi. Už je tomu hezky dávno, co byl v Janově jeden urozený muž; slul Ermino de‘Grimaldi a – jak se všichni domnívali – vysoko převyšoval převelikými statky a penězi bohatství každého jiného velebohatého měšťana, jakého kdo v Itálii vůbec znal. A jak vynikal bohatstvím nad každého jiného, tak lakotností a škrtilstvím nesmírně vynikal nad všechny ostatní držgrešle a lakomce na světě; měl totiž pevně utažený váček, nejenom když měl druhého uctít, ale i tehdy, když potřeboval něco nutného pro sebe sama, což není obecným zvykem Janovanů, kteří se rádi odívají vznešeně. Aby nemusel utrácet, převelice si všechno odříkal i v jídle a pití, a tak se stalo – a po zásluze –, že jeho příjmení de‘Grimaldi zapadlo a že mu všichni říkali pouze Ermino Lakota. Za oněch časů, kdy tenhle člověk neutrácel a jen rozmnožoval své jmění, se jednou přihodilo, že do Janova přijel jeden chrabrý žakéř, muž hezkých mravů a výmluvný; jmenoval se Guiglielmo Borsiere a v ničem se nepodobal těm dnešním potulným zpěvákům, kteří by chtěli být nazýváni šlechtici a pány a chtěli by být ctěni jako oni, ačkoli k své veliké hanbě vynikají zkaženými a hanebnými mravy a spíše by si zasloužili názvu „osli“, neboť nebyli vychováni na dvorech, ale ve špíně a špatnosti mezi nejničemnějšími lidmi. Za oněch dob totiž žakéři vynakládali veškerý svůj um a námahu na to, aby sjednávali mír tam, kde vznikla šarvátka či sváry mezi šlechtici, aby projednávali sňatky, příbuzenské svazky a přátelství, aby vtipnými a veselými slovy rozptylovali mysl unavených a rozveselovali dvůr, či aby břitkými výtkami otcovsky kárali chyby špatných lidí. A to vše dělávali tenkrát za pranepatrnou odměnu. Dnes se však snaží vynaložit veškerý čas na roznášení pomluv od jednoho k druhému, na zasévání nešvarů, na vyprávění špatností a podlostí, a co horšího, dělají to před lidmi, vyčítají si navzájem ať už pravdivé, nebo vymyšlené ničemnosti a hanebnosti a falešným pochlebnictvím svádějí šlechtice k darebáctvím a zločinům. Bídní a nemravní páni pak mají v největší úctě a oblibě takové, kteří hovoří nebo jednají co nejhanebněji, a dávají jim za to převeliké odměny. To je veliká potupa a hanba dnešního světa a velmi zřejmý důkaz toho, že ctnosti opustily už tento svět a nechaly ubohé smrtelníky v kalu neřesti. (přeložil Radovan Krátký)

1.

Co je to „žakéř“?

potulný zpěvák

2.

Doplň pětilístek na žakéře, jací jsou v době ukázky. Do každého políčka napiš jedno slovo tak, abys splnil/a úkol zadaný vlevo. Příslovce neodvozuj od tebou použitých přídavných jmen.

VOŽ

žakéř

Jaký je? (přídavná jména) Co dělá? (slovesa) Jak věci dělá? (příslovce) synonymum

3.

Vypiš z textu všechna slovesa vyjadřující práci žakéřů v minulosti.

sjednávali

projednávali vynakládali

4.

rozptylovali hrávali

rozveselovali dělávali

Do jaké skupiny žakéřů patřil Guiglielmo Borsiere? Odpověz celou větou.

Patřil do skupiny seriózních žakéřů ze staré doby. .............................................................................................................................................................................

57

RENESANČNÍ LITERATURA EVROPSKÁ 5.

6.

Napiš tři přídavná či podstatná jména vystihující postavu Ermina de´Grimaldi a pod každé z nich připiš jedno synonymum neobsažené v textu. částečně VOŽ

lakomec

boháč

odříkavý

skrblík

pracháč

asketický

O jaký literární útvar se jedná?  a) popis

7. VOŽ

 b) vypravování

 c) charakteristika

 d) úvaha

Jmenuj alespoň jedno další dílo, v němž vystupuje postava typu Grimaldiho.

Jan Werich: Lakomá Barka, Božena Němcová: O dvanácti měsíčkách, Molière: Lakomec, ............................................................................................................................................................................ Charles Dickens: Vánoční koleda

WILLIAM SHAKESPEARE: ROMEO A JULIE Romeo a Julie, překlad J. V. Sládek BENVOLIO: Ó nech mne vypovědít Milost tvoje nešťastný průběh osudného boje: zde od Romea zabit leží ten, jímž tvůj Mercutio byl usmrcen. HRABĚNKA CAPULETOVÁ: Tybalt, můj synovec! Syn bratra mého! Ó kníže, choti, mého příbuzného krev prolita! Teď, kníže, právem meče za naši krev, krev Monteků ať teče! Ó synovče, můj synovče! KNÍŽE: Benvolio, kdo první zde krev prolil? BENVOLIO: Tybalt; Romeo Tybalta pak skolil. Romeo přátelsky mu domlouval, by uvážil, jak malicherný jest ten sporu vznik, a vaší Milosti mu připomínal hněv; leč všechno to, ten vlídný hlas a pohled pokojný a skromně přichýlená kolena hněv nezřízený zkrotit nemohly u Tybalta, jenž k míru jako hluch svou břitkou ocelí se rozehnal, Mercutiovi míře do prsou. Ten, rovněž prchliv tak, hrot smrtelný svým kříží hrotem, vzhrdou bojovnou smrt chladnou jednou rukou odráží a druhou zpět ji sílá k Tybaltu, jenž obratně ji k němu vrhá zpět. Romeo na ně mocně zavolá: „Dost, přátelé!“ a „Rozejděte se!“ a rychleji než jazyk, hbitá páž jim srazí osudné jich čepele a vpadá mezi ně; však pod rukou již Tybaltův tu potměšilý bod stih‘ život statného Mercutia; a potom dal se Tybalt na útěk. Leč hned se vrátil zas k Romeovi, v němž teprv nyní pomsta vzplanula,

58

a jako blesk se vrhli na sebe; neb než jsem tasit moh‘, bych rozved‘ je, byl statný Tybalt zabit, a jak paď, Romeo prchnul. Tak to pravda jest; když jinak, smrt Benvoliův buď trest. HRABĚNKA CAPULETOVÁ: Je z  přízně Monteků, a náklonnost jej činí klamným; není pravdiv dost; ten černý boj jich dvaceti byl sveden, všech dvacet zabilo tu život jeden. Teď prosím, kníže, po právu zde čiň: Romeem Tybalt sklán, Romeo zhyň! Romeo a Julie, překlad Jiří Josek BENVOLIO: Já vám snad můžu popsat, Výsosti, jak přihodilo se to neštěstí. Ten, co tu leží, oběť Romea, je vrahem vašeho Mercuzia. CAPULETOVÁ: Synovec Tybalt. Mého bratra syn! Vévodo, muži, za ten strašný čin chci odplatu. A proto po právu žádám krev za krev, hlavu za hlavu. Ach, synovče! VÉVODA: Benvolio! Kdo začal? BENVOLIO: Tybalt, jehož pak zabil Romeo. Romeo se ho snažil uchlácholit, zlobu mu vymlouval a zaklínal se vašimi slovy. A to všechno mírně, pokorně, s klidnou myslí, ale marně. Sveřepost nechtěla se obměkčit a Tybalt, ke vší smířlivosti hluchý, zamířil ostří na Mercuzia, který mu na zlost odpovídal zlostí. S bojovým úsměškem chladivou smrt odrážel jednou, vracel druhou rukou, zatímco Tybalt zdatně kontroval. Pak Romeo se na ně rozkřikl:

Romeo potom utek. Tak to bylo, a jestli lžu, ať umře Benvolio. CAPULETOVÁ: To chcete věřit těmhle výmyslům? Je zaujatý, patří k Montekům. Bylo jich na něj dvacet. Přepadli ho. Nejméně dvacet, dvacet na jednoho! Chci spravedlnost. Za smrt Tybaltovu ať Romeo je poslán na popravu.

„Od sebe, přátelé,“ a než to dořek, byl mezi nimi a svou rukou hbitě jim srážel zbraně. Jenže vzteklý Tybalt pod jeho paží probod zákeřně chrabrého Mercuzia, načež utek. Však za chvíli se opět objevil a Romeo, nyní už pomstychtivě, se na něj vrhl jako blesk a Tybalt, dřív než jsem mohl zasáhnout, byl mrtev.

1.

Který z překladů se ti četl lépe? Svou odpověď vysvětli.   Sládkův překlad  /  Joskův překlad

VOŽ   ................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

2.

O čem se v ukázce vypráví?

O souboji Tybalta, Mercuzia a Romea, v němž byl Tybalt zabit Romeem po tom, co zranil Mercuzia. ............................................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................................

3.

Jaká byla jména znesvářených rodů? Postavy roztřiď podle toho, ke kterému rodu patří.

4.

Vyřešením následující přesmyčky zjistíš, kde se děj odehrává.

Romeo, Julie, Tybalt, Benvolio A

5.

Capuletové

Montekové

Julie ................................ Tybalt ................................

Romeo ................................ Benvolio ................................

E

R

N

V

O

V ER O N A TAJENKA:  ............................................................

Porovnej poslední dva verše z obou úryvků a jejich smysl vyjádři svými verši se zachováním rýmu.

Za Tybaltovu smrt oko za oko, částečně ........................................................................................................................................ VOŽ ať popraven je také Romeo! ........................................................................................................................................

6.

Jak říkáme době, v níž Shakespeare tvořil? Proč?

Alžbětinská doba, podle Alžběty I., která v té době vládla. Šlo o zlatý věk Anglie.

7.

Následující archaismy ze Sládkova překladu převeď do současného jazyka.

zabit zemři paže sklán –  ........................................... zhyň –  ............................................ páž –  .............................................. byl hluchý vypovědět manželi byl hluch –  ..................................... vypovědít –  .................................... choti –  ............................................

8.

O jaký žánr se jedná? Zdůvodni. a) komedie

b) tragédie

c) muzikál

Má vážné téma a tragický konec. ......................................................................................

59

RENESANČNÍ LITERATURA ČESKÁ KRYŠTOF HARANT Z POLŽIC A BEZDRUŽIC: PUTOVÁNÍ ANEB CESTA Z KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO DO BENÁTEK A ODTUD PO MOŘI DO ZEMĚ SVATÉ, ZEMĚ JUDSKÉ A DÁLE DO EGYPTA O plavení se našem z země Svaté až do Egypta k městu Damiáta. Téhož měsíce 23. dne, okolo dvou hodin na den, přijeli pro nás turečtí marináři k břehu na bárce, a nás k lodí Caramusaly opodál na moři kotvemi se zdržující přivezli. Když jsme se do ní dostali, uhlédali jsme ji plnou lidu tureckého a arabského, tolikéž jejich žen a dětí, že nám sotva patron místečko v ní vykázati mohl, a to bylo, coby tři osoby leže směstnati se mohly, a nás bylo sedm poutníkův: tu každý může souditi, jak jsme se z tak malého prostranství radovati mohli. Mněť jest prvé na mysli až do té chvíle leželo ono první s vojáky z Benátek plavení, a za obtížné jsem je sobů pokládal: ale tuto byl bych polovici takového pohodlí rád přijal a na něm přestal, a více jsem na ně nespomínal. Lodí Caramusala byla dosti veliká, však po vrchu nezabedněná a nepřikrytá jako lodí veliká. Měla tři veliké plachty a dvě bárky přivázané; marinářův na ní bylo do dvanácti, tak ošatěných pacholíkův, jako jsem o Arabech při vypsání hory Quaranteny v prvním dílu položil, totiž že byli nazí. (…) Mezi tím ten celý den na té lodí státi jsme musili a na vítr očekávali, dobrou vůli sobě činíc s potravami nakoupenými, za jiné nedržíce, nežli že se na druhý den do Damiáty dostaneme; a také abychom těm pohanům laskominy udělali, zhojna jsme sobě vedli, až jsme všecko do večera (krom něco biskotův) vytrávili.

1.

Popiš loď, na které se Kryštof plavil. částečně VOŽ

Loď byla veliká, však od vrchu nezabedněná a nepřikrytá jako lodí veliká. Měla tři veliké plachty a dvě bárky přivázané. Byla přeplněna lidmi.

2.

Na základě úryvku vyplň lodní lístek.

Caramusala

jméno lodi –  ............................................................................................

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic jméno cestovatele –  .............................................................................. česká národnost –  ........................................................................................... země Svatá Egypt, město Damiáta cestuje z –  ……………………  do –  .......................................................

7

skupina čítá celkem osob –  ...................................................................

den předpokládaná délka trvání cesty –  ..1.................................................... paluba

místo ubytování na lodi –  ......................................................................

3.

Chovali se křesťané k pohanům zlomyslně? Svou odpověď dolož na základě textu.

ANO – NE

„(…) abychom těm pohanům laskominy udělali, zhojna jsme sobě vedli (…).“ ....................................................................................................................................................

Okolo druhé hodiny na noc rozkázal patron kotve vytáhnouti a všecky plachty spustiti, a tehdáž jsme se ve jmenu božím od země linuli a tu celou noc dobrým větrem plavili. Ráno 24. dne ještě jsme zemi Svatou viděli, proto že jsme se k polední straně jako vedlé země dávali. Potom se vítr obrátil k půlnoční straně a nás dále na moře vehnal, tak že jsme již o polednách země neviděli; a po té se vítr pomalu utišil, že jsme na jednom místě stáli. Před večerem povstal vítr k naší cestě příhodný, ale zas po některé hodině v noci až do rána se utišil. (…) Dvacátého osmého dne ráno na usvitě marináři vytáhše kotev, všecky plachty rozpustili; i plavili jsme se dobrým větrem. Když bylo okolo snídaní, zahlídli jsme věže od Damiáty. Pročež Turci a ta jiná chasa hlavy své obyčejem svým k zemi sklonili a modlitby své říkali; my poutníci také jsme pánu bohu z šťastného od těch bíd, v nichž jsme pod uši tehdáž vězeli, vysvobození děkovali. Nebo v pravdě větší jsem nouze v těch málo kolikas dnech mezi těmi pohany zkusil, nežli na vší předešlé i budoucí cestě. Místečko jsme těsné měli, ležeti jsme v něm nemohli, ale sotva jsme sedě spali. Smradu od nečistot lidských, zvláště od těch, kteříž moři nezvyklí, všecky útory slabé a průduchy otevřené měli,

60

okolo nás ze všech stran nečistili a neřád dělali, tak že by nebylo divu, aby sobě člověk byl všeho nezošklivil a nemoci nedostal. Ale což bylo činiti, nežli trpěti. A jakož jsme prvního dne všecky potravy naše pojedli a je té chásce toliko ukázali, byli jsme zase perně od nich pomštěni. Nebo nerci­‑li jídla žádného, krom biskotů, ale za dva dni ani nápitku vody jsme neměli, z každého napití Turkův jsme prositi musili; někdy jí nám dali, a to smradlavé, které sami nechtěli, a někdy i té nám uděliti se zbraňovalí. (…) K tomu ti lotrovští marináři nelitostivě s námi zacházeli, a obzvláštně v noci někdy ledačíms na zapřenou na nás hodili, nohami po nás šlapali, námi jako psy strkali; a jedné noci vylezl jeden z nich nahoru do koše a naschvále na nás veliký skřipec, jakéhož u nás k stavení a jiným potřebám užívají, do několika liber ztíži spustil, tak že mezi nás upadl a mého hřbetu zasáhl, a však božím řízením žádného škodně neuhodil; pročež jsem zkřikl a více se lekl toho nebezpečenství, z něhož mne pán bůh vytrhl. Neb jest věc jistá, že koho by byl udeřil, bylby tu na místě zůstati aneb o některý úd přijíti musil. Ale jakž se říká: máš­‑li škodu, o posměch se nestarej, to též ti lotři prokazovali: toliko se nám smáli a posměšným na nás Christiano voláním nám utrhali, že ačkoli jsme v strachu a moci jich byli, dosti jsme na sobě znáti dávali, že bychom se jim zase, kdyby nás více bylo, uměli odplatiti.

4.

Lišila se nakonec realita od údajů uvedených v lodním lístku? Jak?

ANO – NE

5.

6.

Cesta nakonec trvala pět dní místo jednoho. ....................................................................................................................................................

U každého z následujících výrazů rozhodni, zda se týká Kryštofa (K), či marinářů (M). Může se týkat i obou (KM).

KM

pomstychtivý

K

žíznivý

K

oblečený

M

obratný

K

bezmocný

KM

škodolibý

M

opálený

K

vystrašený

M

silný

M

surový

Napiš vlastnosti a pocity, které by mohl mít Kryštof s marináři společné.

částečně VOŽ

odvaha, hlad, žízeň, věřící, nemají rádi cizince

7.

9.

8.

Rozhodni o pravdivosti následujících tvrzení.

Co znamená v textu zvýrazněný výraz „na zapřenou“?

Na palubě byly jen samé ženy a děti.

PRAVDA / LEŽ

Na palubě byli jen Arabové a Turci.

PRAVDA / LEŽ

Plavba z Benátek byla náročnější než plavba ze Svaté země.

PRAVDA / LEŽ

c) z pomstychtivosti

Loď měla tři velké a dvě malé plachty.

PRAVDA / LEŽ

d) se zapřením

Loď se na cestu nevydala hned první den.

PRAVDA / LEŽ

Proč se marináři ke skupině poutníků chovali tak, jak se chovali?

a) tajně b) ze zlomyslnosti

VOŽ

Protože marináři byli muslimové, kdežto poutníci křesťané.

10.

Uvedený úryvek z cestopisu se zároveň podobá žánru deník. Vysvětli proč.

Text je psán po dnech a obsahuje osobní zážitky cestovatele. .............................................................................................................................................................................

11.

Které jiné cestopisy znáš? Uveď jejich názvy a autory.

VOŽ .............................................................................................................................................................................

61

RENESANČNÍ LITERATURA ČESKÁ VÁCLAV HÁJEK Z LIBOČAN: KRONIKA ČESKÁ Bořivoj a Ludmila (…) Při tom času, když hosté slavně hodujíce, kratochvilné věci rozmlúvali, přišly sú noviny knížeti a dar od krále moravského Svatopluka prvé v té zemi neslýchaný: totiž sud vína výborného velmi veliký přivezen. Bořivoj učiniv poděkování králi, mnohem větší a znamenitější dary jemu od stříbra i zlata poslal. Služebníci okusivše vína divili se tomu nápoji prvé v té zemi nikdá neslýchanému; podali knížeti i jiným hodokvašenům, všickni ten nápoj chválili a od toho dne najprvé v Čechách se víno píti začalo. (…)

1.

Zakroužkuj správná tvrzení. a) Bořivoj byl společensky výše postaven než Svatopluk. b) Svatopluk byl společensky výše postaven než Bořivoj. c) Svatopluk poslal Bořivoji dva sudy výborného vína. d) Víno se pilo dříve v Čechách než na Moravě. e) Bořivoj poslal za víno Svatoplukovi zlato. f) Bořivoj ihned po obdržení daru víno ochutnal.

2.

a) Urči mluvnické kategorie slova „hodokvašenům“.

podstatné jméno, 3. pád, číslo množné, rod mužský životný, vzor pán b) Co slovo z první části úlohy znamená?

účastníci hostiny Pokřtění Bořivoje A v tom Svatopluk učinil slavné hodování (tak jako na krále sluší). Rozkázal za stuol posaditi jednoho každého vedle jeho důstojenství. Knížeti pak českému prostřín jest koberec a ubrus na zemi a tu jest posazen. I optal se Bořivoj krále, když bylo po stole, proč se jemu stala taková na králově dvoře neuctivost. Král odpověděl: „A mně se vidí, že jest v tom tobě poctivost učiněna, neb jsi ty pohan a víry nemáš. Pohané tak mají obyčej sedati: jestliže ty chceš se mnau za stuol sésti, musíš v víře Kristově mně rovný býti.“ Otázal se Bořivoj řka: „Co by mi pak to dobrého přineslo, kdybych já víru vaší přijal? Snad nic. A já kdybych to učinil, obávám se, že bych na sě bohy rozhněval.“ Král tajně a rychle kázal zavolati biskupa svého Crhoty* (neb na ten čas v Velehradě jako v hlavním městě i královská i biskupská stolice byla), kterýž když přišel, posadil se a Bořivoje před sebou stojícího vida, k němu řekl: „Což ty se za to stydíš, že jsi byl na zemi posazen a za to se nestydíš, že skrze ty modly, kterýmž slúžíš, budeš těžce trestán od Boha všemohúcího a snad budeš v věčném posazen ohni? I odpověděl Bořivoj: „Co mám pak učiniti, abych toho všemohúcího (o němž pravíš) Boha nehněval a jeho se uvaroval trestání, také i toho věčného ohně?“ Biskup odpověděl: „Přijmi víru Ježíše Krista, věčného Boha, a řád křesťanský na sě vezmi a opovrz své modly, v nichž jsú ďáblové.“ I řekl Bořivoj: „Bych pak i tu víru i ten váš řád přijal, nevím, co by mi z toho dobrého přišlo, poněvadž žádný z mých předkuov jeho nedržal.“ Odpověděl biskup: „Bořivoji, toto tobě P. Buoh, ten, kterýž stvořil nebe a zemi, slunce, měsíc, hvězdy, také i tebe i všecky věci, kteréž jsú na světě, kázal skrze mne pověděti: Odpovíš­‑li se těch model i ďábluov těch, kteříž přebývají v nich, pánem pánuov tvých učiněn budeš, všickni nepřátelé tvoji báti se tebe budu a rod tvuoj na časy budaucí rozmnožen bude jako řeka, do kteréž vcházejí mnozí potokové. Neb království toto budaucím časem v rod tvuoj a v město, v kterémž ty obýváš, přeneseno bude.“ To slyše Bořivoj řekl: „Jestliže tak bude, jakž pravíš, proč já meškám se pokřtíti?“ (* pozn. Crhota je Cyril, resp. Konstantin. Hájek jej ovšem zaměnil, biskupem za Svatopluka byl Metoděj)

62

3.

Proč posadil na hostině Svatopluk Bořivoje na zem?

Protože byl pohan.

4.

Následující slovní spojení přepiš vlastními slovy.

vyhnul se trestu uvaroval se trestání –  .................................................................................................................................................. zavrhni své modly opovrz své modly –  ..................................................................................................................................................... nikdo z mých předků ho neuctíval žádný z mých předkuov jeho nedržal –  .......................................................................................................................

5.

Doplň následující text.

Velké Moravě Velehrad Říše Svatopluka se rozkládala na …………………………, jejím hlavním městem byl ………………………… . Čechách Praha Říše Bořivoje byla v …………………………, hlavním městem byla ………………………… . V těchto dobách byl Bořivoj Svatoplukovi Bořivoj ………………………… podřízen …………………………  .  ………………………… přijal na Moravě křest. Pokřtil ho Metoděj

dokonce samotný ………………………… .

6.

a) Seřaď události, jak šly za sebou, a získáš tajenku. M 4 Bořivoje zajímalo, co dobrého by mu přinesla křesťanská víra. L 1 Svatopluk uspořádal hostinu, na kterou pozval Bořivoje. A 7 Bořivoj souhlasil se křtem. L 6 Biskup řekl, co Bůh vzkazuje skrze jeho ústa Bořivoji. D 3 Bořivoj se zeptal Svatopluka, proč ho ponížil. I 5 Svatopluk tajně zavolal biskupa Metoděje. U 2 Bořivoj musel hodovat na zemi.

LU D MIL A TAJENKA:  .............................................................................................................. b) Co o postavě z tajenky z první části úlohy víš?

VOŽ

7.

Co nakonec Bořivoje přesvědčilo k přijetí křtu?

Ujištění, že bude pánem, nepřátelé se ho budou bát a jeho rod bude utěšeně růst.

8.

a) Úryvek pochází z kroniky. V následujícím výčtu vyškrtni výrazy, které se s tímto žánrem nepojí. bajky

pověsti

lyrika

vyprávění

popis historických událostí

epika

legendy

pohádky

historická přesnost

hodnocení událostí

b) Jaké další kroniky znáš?

VOŽ

63

BAROKNÍ LITERATURA JAN AMOS KOMENSKÝ: LABYRINT SVĚTA A RÁJ SRDCE Kapitola VI. Osud rozděluje povolání. I zejdeme po jakéms tmavém šneku dolů, a aj, v té bráně veliká síň plná mladého lidu, a po pravé straně sedící zůřivý stařec a držící v ruce veliký měděnný hrnec. 1. I viděl sem, an k němu všickni od Brány života přicházející přistupovali a každý do toho hrnce sáhna a cedulku s nějakým písmem vytáhna, hned do některé ulice města, jeden s radostí a výskáním běžel, jiný s zámutkem a stýskáním, kroutě se a ohlédaje šel. 2. I přistoupím blíž a nahlédnu některým do těch cedulek a vidím, že tento vytáhl: Panuj, jiný, Služ; tento, Rozkazuj; jiný, Poslouchej; tento, Piš; jiný, Oř; tento, Uč se; jiný, Kopej; tento, Suď, jiný, Bojuj etc. I divím se, co to jest. Všezvěd mi dí: „Tu se povolání a práce rozdělují, k čemu se kdo v světě potřebovati dáti má. Ten pak zprávce nad losy slove Osud, od něhož každý do světa vcházející instrukcí tím způsobem vzíti musí.“ 3. Vtom mne Mámil z druhé strany drbne, abych také sáhl, návěští dávaje. Já prosil, abych nucen nebyl jednoho něčeho hned (bez prohlédnutí prvé) chytiti, ovšem tak slepému štěstí, sedni mi co sedni, se poručiti. Ale povědíno mi, že to bez vědomí a dovolení pana rejenta, Osuda, býti nemůže, takž já k němu přistoupě, pokorně žádost svou přednáším, já že sem tím oumyslem přišel, abych sám všecko prohlédl, a teprv co by mi se líbilo, sobě vybral. 4. On odpověděl: „Synu, vidíš, že toho jiní nečiní, ale co se jim podá neb naskytne, toho se drží. Však poněvadžs toho tak žádostiv, dobře;“ a napsav cedulku, „Speculare“ (to jest, Dívej se neb Zpytuj) dal mi a pustil mne.

1. částečně VOŽ

Podle zadání níže doplň následující políčka. a) Do modrého rámečku doplň jméno postavy z textu. b) Vymysli, jaké jiné jméno, odpovídající popisu postavy v textu, by se k ní hodilo, a doplň ho do zeleného rámečku. c) Ke každé postavě vymysli dvě slovesa popisující jejich jednání či chování a vepiš je do žlutých rámečků.

Zvědavec

Našeptávač Mámil

Všezvěd

zastírá

poutník (vypravěč)

pobízí

poznává

Chytrák

Rozdělovač

vysvětluje

Osud

radí

2.

cestuje

přiděluje rozhoduje

Doplň následující dvě věty.

se jim přidělené povolání líbilo a chtěli ho vykonávat. . Někteří běželi s radostí, protože  ............................................................................................. přidělené povolání vykonávat nechtěli. . Jiní šli se zármutkem, protože  .................................................................................................

3.

Co znamená slovo „zpytovat“? V jaké souvislosti se toto slovo používá?

Hloubat, uvědomovat si, poznávat. Používá se ve spojení „zpytovat svědomí“: zkoumat a hodnotit sebe

......................................................................................................................................................................................

sama a své skutky.

......................................................................................................................................................................................

4.

Co chtěl vypravěč udělat? Správnou odpověď zakroužkuj. a)  Sám si napsat cedulku se zaměstnáním a předstírat, že si ji vytáhl. b)  Ukrást cedulku šťastnému člověku. c)  Nejdříve si cedulky prohlédnout a vybrat si, která by se mu líbila. d)  Obelhat Osud a okrást ho o cedulku.

64

5. VOŽ

6.

Slova, jež lidé měli napsaná na cedulkách, roztřiď podle toho, zda by ti způsobila radost, nebo zármutek, či jestli by ti to bylo jedno.

radost

ani jedno

V úryvku najdi výrazy odpovídající následujícím slovům. schodiště

7.

zármutek

šnek

znamení

návěští

Vlastními slovy popiš, co z textu vyplývá pro otázku výběru povolání. Vybíráme si povolání sami?

ANO – NE

Podle textu nám povolání vybírá Osud. .................................................................................................................................................

.............................................................................................................................................................................

8.

Osud dal vypravěči na jeho přání cedulku s nápisem „Speculare“. Co by sis na cedulku nechal/a napsat ty? Proč?

VOŽ ...................................................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................................................

9.

Přečti si následující úryvek, popisující jednoho z vypravěčových průvodců, a na vynechaná místa doplň vhodné výrazy ve správném tvaru. procházet, uvést, stíhat, dohlédat, vyptávat, netrefit

procházím „Jméno mé jest Všezvěd, příjmím Všudybud, kterýž všecken svět …………………………, do všech koutů nahlédám, vyptávám

na každého člověka řeči a činy se …………………………; co zjevného jest, vše spatřuji, co tajného, vše slídím a

stíhám dohlédati …………………………, sumou summau beze mne nic se díti nemá, ke všemu ………………………… má jest povinnost. uvedu netrefil A ty půjdeš­‑li za mnou ………………………… tě do mnohých tajných míst, kamž by ty sic nikdá ………………………… .“

10.

Škrtni nepravdivá tvrzení o Janu Amosu Komenském. Jeho vlastní jméno bylo Bohuslav Balbín.

Mimo jiné napsal dílo „Brána jazyků otevřená“.

V Lešně shořela velká část jeho díla.

Říká se mu „Učitel národů“.

Byl členem Jednoty bratrské.

V 17. stol. působil jako rektor Karlovy Univerzity.

65

BAROKNÍ LITERATURA JAN AMOS KOMENSKÝ: VELKÁ DIDAKTIKA Trvajíce tedy při svém předpokladu o čtyrdílné škole určujeme školu obecnou takto: Účelem a cílem školy obecné bude, aby se všecka mládež mezi šestým a dvanáctým (nebo třináctým) rokem věku naučila tomu, co potřebuje po celý život. Totiž a) hbitě čísti všecko v jazyce mateřském, tištěné i psané; b) psáti nejdříve čitelně, pak rychle a konečně správně podle pravidel mluvnice jazyka mateřského; bude třeba podávat jim ta pravidla co nejsrozumitelněji a podle nich zařizovat cvičení; c) počítat písemně i počitadlem podle potřeby; d) měřit správně jakýmkoli způsobem délky, šířky, vzdálenosti atd; e) zpívat všecky obvyklé nápěvy, a schopnější žáci také počátky figurální hudby; f) učit se nazpaměť většině žalmů a svatých písní, kterých se užívá v církvi každého místa, aby všichni, vyživeni jsouce chválou Boží, uměli (jak praví apoštol) učit a napomínat sebe vespolek žalmy, zpěvy a duchovními písněmi, zpívajíce s milostí v srdci svém Pánu; g) ať znají dokonale mimo katechismus vypravování a hlavní výroky celého Písma svatého tak, aby je mohli říkat zpaměti; h) nauku o mravech, shrnutou v pravidla a objasněnou příklady podle chápavosti věku, ať znají, jí rozumějí a začínají ji provádět skutkem; i) ať zvědí o stavu hospodářském a občanském tolik, kolik by stačilo k porozumění toho, co vidí denně se díti doma i v obci; j) mají znáti hlavní rysy historie, jak byl svět stvořen, zkažen, obnoven a až dosud řízen božskou moudrostí; k) z popisu světa ať se učí hlavním věcem, o klenbě nebeské, o kulatosti země visící uprostřed, o oceáně, jak vše obtéká, jak moře a řeky se rozličně zatáčejí, o větších částech světa a hlavních královstvích evropských, zvláště však ať poznávají města, hory, řeky a všeliké jiné pamětihodnosti své vlasti; l) konečně ať poznají hlavní věci o řemeslech, všecko zcela obecně, buď jen za tím účelem, aby neukazovali hrubou neznalost toho, co se děje v životě lidském, nebo také aby se později snáze ukázalo, k čemu každého pudí přirozená náklonnost.

1. VOŽ

Vymysli tři věty, které by mohl pronést Jan Amos Komenský v úžasu nad dnešní školou. a)  .................................................................................................................................................................................. b)  .................................................................................................................................................................................. c)  ..................................................................................................................................................................................

2.

3.

Jedním slovem shrň každý níže uvedený bod z ukázky.  d) měření

 e) zpěv

 g) náboženství

 h) etika

 k) zeměpis

 j) historie

Považuješ některé body v úryvku za zbytečné? Které a proč?

VOŽ ...................................................................................................................................................................................... ...................................................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................................................

4.

66

Rozhodni o pravdivosti následujících tvrzení. V úryvku je popis, jak ve své době fungovaly obecné školy.

PRAVDA / LEŽ

Obecná škola měla být určena pro děti ve věku 6–12 let.

PRAVDA / LEŽ

Ve škole se mají učit o historii od počátku světa.

PRAVDA / LEŽ

KLASICISMUS MOLIÈRE: LAKOMEC VÝSTUP ČTVRTÝ Harpagon, Eliška – jeho dcera, Kleant – jeho syn HARPAGON (sám): Pořád se mi tu plete, sloužidlo jedno vyskákané! Nic se mi to nelíbí, že mi tu straší. To není maličkost mít v domě takové peníze. Není nad to, když má člověk svoje uloženo, bezpečně a na slušný úrok, a nenechá si než na to nejnutnější. Člověk má celý dům, a co se nastará, než v něm najde skrejš, aby byla aspoň trochu spolehlivá. Těmhle kovaným truhlám totiž zásadně nevěřím a nikdy věřit nebudu. Podle mého je to zrovna špek na zloděje a to první, po čem jdou. Ale stejně nevím, jestli jsem udělal dobře, že jsem těch třicet tisíc, co mi včera vrátil jeden dlužník, zakopal na zahradě. Třicet tisíc v domě, a ve zlatě k tomu, to už je sumička, která stojí za hřích. (Za těchto slov se objeví Eliška a Kleant, kteří spolu tiše rozmlouvají) Pro Boha živého, teď jsem to vyzvonil sám! Tak se mi zdá, že jsem v rozčilení myslel nahlas. – Co je? KLEANT: Nic tatínku. HARPAGON: Už jste tu dlouho? ELIŠKA: Zrovna jsme přišli. HARPAGON: Slyšeli jste… KLEANT: Co, tatínku? HARPAGON: Jen se nedělejte! ELIŠKA: Co? HARPAGON: Co jsem si povídal. KLEANT: Neslyšeli.

1.

HARPAGON: Ale slyšeli jste to, slyšeli! ELIŠKA: Odpusťte, ale opravdu jsme… HARPAGON: Na nose vám to vidím: nějaké to slůvko jste pochytili. Říkal jsem si zrovna, že se dnes člověk má co ohánět, aby sehnal nějaký ten krejcar a jaká by to byla trefa, takhle mít v domě třeba třicet tisíc. KLEANT: Nechtěli jsme vás vyrušovat. HARPAGON: Jsem rád, že mám příležitost, abych vám to vysvětlil. Ještě byste si mysleli bůhvíco, a že snad já mám těch třicet tisíc. KLEANT: Nepleteme se do vašich věcí. HARPAGON: Kdyby pánbíček nebeský dal a já je měl, těch třicet tisíc! To bych si vejskal! (…) HARPAGON: … a nemusil si naříkat na špatné časy, jak jste to slyšeli. KLEANT: Vy si, tatínku, věru nemusíte naříkat. To je přece známá věc, že nejste zrovna chudák. HARPAGON: Cože? Já že nejsem chudák? To je lež, sprostá lež a pustý výmysl navrch. A každý, kdo o mě roztrušuje takovéhle věci, je podlec a lump. ELIŠKA: Nerozčilujte se! HARPAGON: To jsem to dopracoval! Vlastní děti mě zrazují a táhnou za jeden provaz s mými nepřáteli. (přeložil Erik Adolf Saudek)

Charakterizuj Harpagona a vztah mezi ním a jeho dětmi.

Harpagon myslí jen na své peníze a nedůvěřuje ani svým dětem. ...................................................................................................................................................................................... ...................................................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................................................

2.

Nahraď zvýrazněná slova z ukázky jinými, aby zůstal zachován význam. sloužidlo sluha

3.

skrejš

úkryt

špek

stěstí

vejskal

zakopal

zahrabal

trefa

naříkat

bědovat

chudák

ubožák

roztrušuje

lákadlo radoval se roznáší

Které české přísloví nejlépe vystihuje téma úryvku? a) Kdo šetří, má za tři. b) Co tě nepálí, nehas. c) Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění. d) Potrefená husa nejvíc kejhá.

4.

Myslel si Harpagon, že je bohatý? Svou odpověď dolož citací z textu.

ANO – NE

„(...) to už je sumička, která stojí za hřích.“ .................................................................................................................................................

67

SOUHRNNÝ TEST

1.

Jaká století zahrnuje období renesance a humanismu? a) 14.–17. století b) 15.–17. století c) 15.–18. století

9.

2.

Co je základem heliocentrického názoru? a) středem vesmíru je Země b) středem vesmíru je Slunce c) středem vesmíru je skupina planet

10.

3.

Co je základní myšlenkou humanismu? a) opěvuje krásu lidského těla b) lidské osudy řídí Bůh c) podstatné jsou lidské schopnosti a poznání

11.

4.

Který objev se nejvíce zasloužil o rozmach písemnictví? a) objevení Ameriky (1492) b) zjištění, že se planety točí kolem Slunce (1604) c) vynález knihtisku (kolem roku 1445)

12.

5.

Kdo je autorem „Božské komedie“? a) Giovanni Boccacio b) Dante Alighieri c) Francesco Petrarka

13.

6.

Co je to „Dekameron“? a) kniha obsahující sto příběhů b) sbírka sonetů c) trilogie o duši a pravdě

14.

7.

Jak se jmenuje francouzský román, který satiricky pohlíží na středověkou výchovu a rodinu? a) „Zkrocení zlé ženy“ b) „Richard III.“ c) „Gargantua a Pantagruel“

15.

8.

V jakých rolích se William Shakespeare proslavil? a) básník a dramatik b) básník a romanopisec c) historik a jazykovědec

16.

68

Které z následující tvrzení o „Bibli kralické“ je nepravdivé? a) jejím autorem byl Jan Hus b) je psána tehdejší spisovnou češtinou c) jde o první ucelený překlad „Bible“ do češtiny Které z následujících vyjádření o J. A. Komenském je nepravdivé? a) je autorem vícejazyčného slovníku b) část života žil v exilu, kde také zemřel c) nikdy se neoženil, protože byl kazatelem Co je předmětem Komenského „Labyrintu světa a ráje srdce“? a) kritika společnosti a jejího fungování b) pedagogická práce o výchově c) teologická práce o víře Která postava nevystupuje v Komenského „Labyrintu světa a ráji srdce“? a) Všudybud b) Mámení c) Štěstí Který z následujících výroků patří mezi pedagogické zásady J. A. Komenského? a) vzdělání má být dostupné všem b) učení je nutné zmechanizovat c) učitel je tím nejdůležitějším prvkem Jaké knihy jsou typické pro období humanismu na našem území? a) divadelní hry b) cestopisy a mluvnice c) pohádky a báje Jakou část lidského chování Moliére kritizuje prostřednictvím hry „Lakomec“? a) vztah dětí k rodičům b) chamtivost c) krádeže

Čím se vyznačuje „humanismus“? a) zaměření na dobročinnost, poukazuje na zásady mravnosti b) zaměření na duši, nabádá k  pozitivnímu vztahu k Bohu a církvi c) zaměření na člověka, zobrazuje pozemský život i s jeho nedostatky