HRAČKA - Dřevěné kostky a Malý architekt Výukový materiál pro účastníky kurzu

Aktivní POLYTECH školka

(Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1. 3. 00/48.0092)

HRAČKA - Dřevěné kostky a Malý architekt Výukový materiál pro účastníky kurzu

Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 2014-2015

HRAČKA Dřevěné kostky a Malý architekt 1. Seznámení s hračkou Dřevěné kostky a Malý architekt 2. Rozvoj jednotlivých složek 3. Zapracování využití hračky do třídních plánů v MŠ 4. Konkrétní příklady využití hračky

2

HRAČKA - DŘEVĚNÉ KOSTKY A MALÝ ARCHITEKT

3

1. SEZNÁMENÍ S HRAČKOU DŘEVĚNÉ KOSTKY A MALÝ ARCHITEKT DŘEVĚNÉ KOSTKY Jedná se o dřevěnou, klasickou stavebnici, skládající se z kostek různých tvarů – kvádrů, hranolů, válců, jehlanů. Stavebnice jsou ve dvou velikostech, s různobarevnými kostkami, výběr stavebnice pak záleží na věku a motorické dovednosti dítěte. Z kostek lze sestavovat různé stavby, dle předlohy nebo dle fantazie dítěte. Jednotlivé tvary se mohou využít při dalších činnostech a hrách v mateřské škole.

Lze sestavovat různé stavby, opět dle předlohy či fantazie dětí, dají se využít jako kulisy k různým hrám, loutkovým pohádkám. Děti si rozvíjejí prostorovou představivost, systém, kterým se díly sestavují, nutí k přemýšlení a pečlivému výběru dílu pro sestavení potřebného tvaru. Způsob spojování již neumožňuje volné přikládání, ale je třeba vybrat vhodné tvary, které na sebe navážou nebo se mohou navléknout na dvě nebo tři tyčky. Stavebnice Malý architekt je ojedinělou stavebnicí dostupnou v současné době u nás, podobný princip spojování navlékáním dílů stavebnice na tyčky mají ale ještě další stavebnice například Polikarpova stavebnice, stavebnice Pony, stavebnice Matador. S těmito hračkami rozvíjíme: • prostorové vnímání • prostorovou představivost • jemnou motoriku • hmat a propriorecepci • vizuomotorickou koordinaci

• • • •

předmatematické představy řeč a komunikační kompetence pozornost, volní úsilí tvořivost, fantazii

Stavebnice dřevěné kostky je tradiční hračkou, v různých podobách existuje již mnoho let, dříve patřila k nezbytné výbavě každé mateřské školy. V současné době je možno zakoupit velké množství různých sestav, barevných, z přírodního dřeva, různých velikostí, s klasickými tvary, či doplněné o další herní prvky, figurky apod. Rozvíjí tvořivost, fantazii, zručnost, prostorovou představivost.

MALÝ ARCHITEKT Tato stavebnice má netradiční řešení sestavování objektů z dřevěných kostek. Skládá se ze základní desky s vyvrtanými otvory, do kterých se zastrkují tyčky různých velikostí, na ně se pak navlékají jednotlivé díly. Tvary jsou poměrně drobné, určené pro starší děti. Jsou zde hranoly různých tvarů, kužel, jehlany.

4


5

2. ROZVOJ JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK Při hře s hračkou se rozvoj jednotlivých oblastí prolíná. Vždy je nutné přizpůsobit úkol vývojové úrovni dítěte. Tvary jsou poměrně drobné, je třeba dobře posoudit schopnosti dítěte, zda jsou dostatečně rozvinuté, vyzrálé pro manipulaci s hračkou, abychom dítě neodradily. Pro určení vhodných úkolů dle věku dítěte lze využít publikaci J. Bednářové, Diagnostika dítěte předškolního věku, kde jsou přehledné tabulky k jednotlivým oblastem, rozdělené do věkových kategorií od 3 do 6 let. Stručná charakteristika některých rozvíjených složek je uvedena v metodice ke hračce magnetické puzzle, zde jsou zmíněny další složky. Prostorové vnímání Správná orientace v prostoru vyžaduje nejen jeho vnímání, které je výslednicí smyslových orgánů a mentálních výkonů, ale také adekvátní zobrazování. (Zelinková, 2003). Představu o uspořádání prostoru získáváme na základě dlouhodobých zkušeností z více zdrojů. Dovednost orientovat se v prostoru se vyvíjí již v prvním roce života dítěte. Významným způsobem se na ní podílí zrakové a sluchové vnímání, pohyb a manipulace s předměty. Vnímání prostoru úzce souvisí s vnímáním tělesného schématu, vzájemně se ovlivňují a spolupodílejí na koordinaci pohybů. Významnou roli při utváření představ o prostoru hraje motorika, hmat, zrak, sluch, posléze řeč. Odhad a zapamatování si vzdálenosti, porovnávání velikosti objektů, vnímání části a celku, vzájemný poměr velikostí jednotlivých částí a celků i jejich uspořádání má zřejmou souvislost také s časovým vnímáním (Bednářová, 2010). Prostor je definován třemi osami - horizontální, vertikální a předozadní. Správná orientace v prostoru vyžaduje nejen jeho vnímání, ale také adekvátní zobrazování. Ve vývoji dítě nejdříve zvládá operace ve směru vertikálním, kdy si osvojuje pojmy nahoře - dole vzhledem k zemské přitažlivosti. Následuje směr předozadní, poté horizontální. Zatímco pojmy nahoře - dole jsou jednoznačné, pojmy vpředu - vzadu, vlevo - vpravo mění svůj význam vzhledem k poloze těla. V předškolním věku je prostorové vnímání nepřesné, především v odhadu vzdáleností a velikosti (http://ddf.seductus.cz/ prostorova-orientace/) Vývojové škály prostorového vnímání dle Bednářové (2008): • pojmy nahoře-dole • předložkové vazby na, do, v • níže-výše • vpředu-vzadu • předložkové vazby před, za, nad, pod, vedle, mezi • daleko-blízko • první-poslední • uprostřed, prostřední, předposlední • orientace v okolí-dítě ví, jak se jde do obchodu, do školky… • hned před-hned za • vpravo -vlevo na vlastním těle • vpravo-vlevo umístění předmětu • vpravo nahoře-dvě kritéria • vpravo-vlevo na druhé osobě. Prostorová představivost Prostorová představivost je schopnost myšlenkové orientace v prostoru. Má obvykle vizuální charakter, výjimečně hmatový charakter (např. v případě zrakového postižení). Je komplexem vlastností a procesů vědomí, ve kterém je integrována vizuální paměť, vnímání prostoru a polohy v něm, tvorba prostorových představ a operace s nimi (http://www.muni.cz/tsp/prostorove). Je to schopnost vybavovat si: • dříve viděné - vnímané objekty v trojrozměrném prostoru a vybavit si jejich vlastnosti, polohu a prostorové vztahy

6


• dříve nebo v daném momentě viděné - vnímané objekty v jiné vzájemné poloze, než v jaké byly nebo jsou skutečně vnímány • objekt v prostoru na základě jeho rovinného obrazu • neexistující reálný objekt v trojrozměrném prostoru na základě jeho slovního popisu (Jirotková in Perný, 2011). Prostorou představivost je možné rozvíjet již od předškolního věku, ale i v dospělosti, a to mnoha způsoby. Již od dětského věku je účinná manipulace s předměty (trojrozměrné hry, stavebnice apod.). Motorika a lateralita Motorikou rozumíme souhrn pohybových dovedností, které umožňují samostatný přesun v prostoru, zaujímání různých poloh těla a manipulaci s předměty. Rozlišujeme hrubou motoriku, která se uskutečňuje prostřednictvím velkých svalových skupin (chůze, běh, lezení), a jemnou motoriku, kterou zajišťuje drobné svalstvo (pohyby rukou, prstů), dále oromotorika (pohyby artikulačních orgánů), grafomotorika, motorika očních pohybů. Dalším pojmem je senzomotorika (spojení mezi motorikou a smyslovým vnímáním), kam patří vizuomotorika (zrak + motorika) a audiomotorika (sluch + motorika). V předškolním období by základní pohybové dovednosti (lezení, stoj, chůze, běh, skok) měly být zvládnuty. Rozvíjí obratnost dítěte a koordinace jednotlivých pohybů, které jsou již přesnější, plynulejší, cílenější. Zpřesňuje se úchop a manipulace s drobnými předměty. Vyhraňuje se lateralita ruky, přesto se můžeme setkávat u dětí se střídáním rukou při uchopování předmětů, psacího náčiní, dozrávání dominance ruky je velmi individuální. Převládající dominanci ruky si však můžeme všimnout u úkonů, u kterých je třeba přesnější manipulace, např. umístění poslední kostky na stavbu komína z kostek. Je třeba myslet na to, že lateralita ruky nemusí být shodná s lateralitou oka, děti s tzv. “zkříženou lateralitou“ pak mohou mít větší obtíže s koordinací (ve vizuomotorice) a s prostorovým vnímáním. Volní jednání v předškolním věku Vůle je záměrné, vědomé úsilí směřující k dosažení cíle. Jedná se o motivované jednání, které umožňuje vědomou regulaci chování tzv. volní akt. Pojem vůle lze chápat i v širším pojmu, jako soubor vlastností osobnosti souvisejících se sebekontrolou. Vůle u dítěte předškolního věku vykazuje dosud přelétavost motivů, neperspektivnost (jen několik týdnů) (Čačka, 2000). V předškolním období si děti kladou jen „malé a krátkodobé cíle“. Vyžadují jen konkrétní a bezprostřední zaměřenost motivace (dárek pro maminku).

3. ZAPRACOVÁNÍ VYUŽITÍ HRAČKY DO TŘÍDNÍCH PLÁNŮ V MŠ Hračky je možno využít při rozvoji všech oblastí Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Hračky lze opět využít v integrovaných blocích, věnovaných různým tématům – v rámci ranních her, skupinových i indivduálních činnostech. Svým zaměřením vybízí k tématu « Pohádky » – např. stavby hradů, různých stavení, domů, ohrad, stromů dle návodu či dle vlastní fantazie,vytváření doplňků z kostek ke « kulisám », které si děti nakreslí k pohádkám. Lze je však využít v mnoha dalších tématech: • « Město a vesnice » - stavení domů, věží, komínů, ohrad • « ZOO »,- ohrady, pavilony pro zvířata, opět můžeme kostky využít jako doplňky k dalším stavbám z různých materiálů • «Řemesla a povolání » - co vyrábí truhlář, hrajeme si na architekty, stavíme dle « návrhu architekta », který mají děti daný učitelkou nebo si zkusí samy návrh nakreslit • « Co jezdí, léta, pluje » - stavíme přístav pro lodě, garáž pro auta, hangár, letiště pro letadla • « Moje školka », « Tady jsem doma » - sestavujeme nábytek do školky, domů.

7

Konkretizované výstupy RVP PV v jednotlivých oblastech, které lze s hračkou plnit: DÍTĚ A JEHO TĚLO Podooblast: Jemná motorika, koordinace ruky a oka • zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, nástroji a materiály • pracovat se stavebnicemi, skládankam - stavět z kostek, vytvářet objekty z přírodních i umělých materiálů DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA Jazyk a řeč Podoblast Výslovnost, gramatická správnost řeči, porozumění, vyjadřování, dorozumívání • znát většinu slov a výrazů běžně používaných v prostředí dítěte (např. sdělit svoje jméno a příjmení, adresu, jména rodičů, sourozenců, kamarádů, učitelek, rozumět většině pojmenování, které se týkají dítěti známých předmětů, popř. znát i některé, které se týkají vzdálenějšího světa) • mít přiměřeně bohatou slovní zásobu, dokázat osvojená slova aktivně uplatnit v řeči, správně určovat a pojmenovávat věci a jevy ve svém okolí • používat jednoduchá souvětí, vyjádřit myšlenku, nápad, mínění, popsat situaci • umět komentovat zážitky a aktivity, • poznat a vyhledat slova protikladného významu (antonyma), podobného významu (synonyma), stejně znějící a slova různého významu (homonyma) • rozkládat slova na slabiky. Poznávací schopnosti Podoblast Vnímání • zaregistrovat změny ve svém okolí (všimnout si a rozpoznat, co se změnilo např. ve třídě, na obrázku), • rozpoznat odlišnosti v detailech (např. vyhledat a doplnit chybějící část v obrázku, jednotlivé části složit v celek) • rozlišit tvary předmětů, základní geometrické tvary, základní barvy (červená, modrá, žlutá), barvy složené (oranžová, zelená, fialová), další barevné kvality (odstíny aj.) a vlastnosti objektů např. lesk, hladkost a jiné specifické znaky • rozpoznat odlišnosti v detailech- vyhledat a doplnit chybějící část v obrázku, jednotlivé části složit v celek • rozlišit hmatem vlastnosti předmětu (např. strukturu povrchu), určit tvar, materiál, počet, velikost. Podoblast Pozornost, soustředěnost, paměť • dokončit hru (neodbíhat od ní) i rozdělanou činnost • pamatovat si postup řešení, např. postup jednoduché stavby, umístění obrázku. Podoblast Tvořivost, vynalézavost, fantazie • rozvíjet a obohacovat hru podle své představivosti a fantazie • sestavit části v celek, vytvořit jednoduchý model, stavbu, provést obměnu, tvořit dle vlastní představy, např. stavby z kostek, navrhnout další varianty řešení (co by se stalo, kdyby…) • tvořivě využívat přírodní i ostatní materiály při pracovních a výtvarných činnostech, experimentovat s materiály, poznávat a využívat výrazové možnosti (vytvářet různé plošné a prostorové útvary) • experimentovat s výtvarně netradičními materiály • využívat tvůrčí a výtvarné techniky k výzdobě prostředí. Podoblast Rozlišování obrazných znaků a symbolů, grafické vyjadřování • napodobit základní geometrické znaky a tvary (čára svislá, čára vodorovná, křížek, vlnovka, kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník atd.) • napodobit některá písmena, číslice. Podoblast Časoprostorová orientace • rozlišovat vpravo – vlevo na vlastním těle, v prostoru s oporou o nějaký předmět

8


• rozlišovat a používat základní prostorové pojmy (např. dole, nahoře, uprostřed, před, za, pod, nad, uvnitř, vně, u, vedle, mezi, nízko, vysoko, na konci, na kraji, vpředu, vzadu, blízko, daleko, dopředu, dozadu, nahoru, dolů) a těchto pojmů běžně užívat • rozlišovat vzájemnou polohu dvou objektů • orientovat se v řadě (např. první, poslední, uprostřed) • orientovat se v prostoru podle slovních pokynů. Podoblast Základní matematické, početní a číselné pojmy a operace • rozpoznat geometrické tvary - čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník • rozumět a používat základní pojmy označující velikost (malý - velký, větší – menší, ne-jmenší – největší, dlouhý- krátký, vysoký - nízký, stejný) • rozumět a používat základní pojmy označující hmotnost (lehký – těžký, lehčí – těžší, nejlehčí – nejtěžší, stejně těžký) • porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od nejmenšího k největšímu; poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle jednoho kritéria (např. dle barvy, tvaru, velikosti) • orientovat se v číselné řadě 1 – 10, vyjmenovat ji, porovnat, že 5 je více než 4, chápat číslo jako počet prvků • posoudit početnost dvou souborů a určit počet do 6 (např. o kolik je více a o kolik je méně, kde je stejně) • chápat, že číslovka označuje počet (např. 5 je prstů na ruce, 5 je kuliček) • chápat jednoduché souvislosti, nacházet znaky společné a rozdílné, porovnat, dle spo-lečných či rozdílných znaků. Podoblast Řešení problémů, učení • verbalizovat myšlenkové pochody, přemýšlet nahlas, popsat, jak problém či situaci řešit (např. jak staví stavbu) • přicházet s vlastními nápady • nebát se požádat o pomoc, radu. Sebepojetí, city, vůle Podoblast Sebevědomí a sebeuplatnění • přijmout roli ve hře (např. jako organizátor, jako pozorovatel, jako spoluhráč) • nebát se požádat o pomoc, radu. Vůle, vytrvalost, city a jejich projevy • přijímat pokyny • plnit činnosti podle instrukcí. DÍTĚ A TEN DRUHÝ Komunikace s dospělým • obracet se na dospělého o pomoc, radu atd. Komunikace s dětmi, spolupráce při činnostech • chápat a respektovat názory jiného dítěte, domlouvat se, vyjednávat • vyhledávat partnera pro hru, domlouvat se, rozdělovat a měnit herní role, hru rozvíjet a obohacovat • spolupracovat při hrách a aktivitách nejrůznějšího zaměření, být ostatním partnerem. DÍTĚ A SPOLEČNOST Kultura, umění • všímat si kulturních památek kolem sebe (pomník, hrad, zámek, zajímavá stavba atd.) • zobrazovat objekty reálné i fantazijní různými výtvarnými výrazovými prostředky (např. kresbou, malbou, plošným a prostorovým vytvářením s využíváním různých materiálů – viz výše). DÍTĚ A SVĚT Poznatky, sociální informovanost • orientovat se ve školním prostředí, vyznat se v blízkém okolí (vědět, co se kde v blízkosti mateřské školy nachází, např. obchody, zastávka, hřiště, škola.

9

4. KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY VYUŽITÍ HRAČKY Pohádky – Hrad, tvrz, zámek Hračka Malý architekt a Dřevěné kostky

Složitost staveb volíme podle věku a vývojové úrovně dítěte, snažíme se o různé obměny a gradaci složitosti staveb. Stavby můžeme porovnávat, která stavba je vyšší, nižší, delší, kratší. Stavby mohou být linerární, kdy jsou kostky umísťovány v jedné řadě nebo má stavba více prostorový půdorys – do „L“, čtvercový půdorys apod.

Rozvoj prostorového vnímání, prostorové představivosti (rozlišování a používání základních prostorových pojmů (např. dole, nahoře, uprostřed, před, za, pod, nad, uvnitř, vně, u, vedle, mezi, nízko, vysoko, na konci, na kraji, vpředu, vzadu, blízko, daleko, dopředu, dozadu, nahoru, dolů, rozlišovat vzájemnou polohu dvou objektů), rozvoj zrakového vnímání, hmatu, jemné motoriky, řeči (rozvoj slovní zásoby, komentování zážitků a aktivit); pozornosti, volního jednání (dokončit hru, neodbíhat od ní, i rozdělanou činnost, pamatovat si postup řešení, např. postup jednoduché stavby, umístění obrázku); seznamování se s kulturními památkami, spolupráce při hrách, osvojování základních matematických pojmů (geometrické tvary, pojmy označující hmotnost, velikost, umístění v prostoru), řešení problémů; rozvoj fantazie a vlastní kreativity, využití přírodních i ostatních materiálů, používat výtvarně netradičními materiály. Stavba hradu z dřevěných kostek či Malý architekt podle vyobrazení či podle vlastní fantazie. Stavebnice Malý architekt je náročnější pro sestavování dle vzoru, je třeba s dětmi probrat jednotlivé díly, různé varianty sestavování, napojování. Sestavování dle vzoru: Volíme nejprve jednodušší stavby, s dětmi pojmenujeme jednotlivé tvary, barvy, umístění kostek – např.: „Dlouhou kostku dáme první“ –„uděláme základnu“, vlevo postavíme žlutý válec – „věž“, vpravo modrý válec. Mezi válce dáme „most“. Na „věže“ dáme střechu, na žlutou věž dáme dřevěnou a na modrou věž žlutou střechu. Na most dáme kulaté střechy, „červenou a oranžovou“. Postup s dětmi můžeme zopakovat, klást otázky k postupu stavby a umístění jednotlivých kostek, např.: „Kterou kostku jsme dali jako první, a kterou jako poslední?“ „Kde je žlutá střecha?“ „Které kostky jsou nejvýš?“

10


11

Stavby můžeme doplnit dalšími materiály, hračkami, vlastními kulisami, které si děti namalují nebo vystřihnou z časopisů. Děti mohou postavit stavbu samy nebo jako skupinka „architektů a stavbařů“, plní úkol společně. Motivace pohádkami, výletem na hrad, zámek, obrázky, fotografiemi a rozhovorem o památkách okolí bydliště nebo jiném místě, kde byly děti na dovolené apod. Na architekty Hračka - Dřevěné kostky, Malý stavitel Stavění z kostek dle nákresu. Rozvoj prostorové představivosti (rozlišování a používání základních prostorových pojmů), zrakového vnímání, vizuomotoriky; osvojování základních matematických pojmů (geometrické tvary, pojmy označující velikost, porovnávání dvou objekt). Stavby z Dřevěných kostek a Malého architekta dle obrázku.

Děti si zkusí samy vytvořit vlastní nákres. Nejprve zkouší obkreslit jednotlivé kostky, zjišťují, jaký tvar jim obkreslením vznikne. Mohou využít takto nakreslených, vybarvených a vystřihnutých geometrických tvarů pro sestavení objektu v ploše, pak zkouší dle plošného obrázku vybírat kostky, které obsahují stejný tvar (válec – kruh, hranol – obdélník, krychle – čtverec, jehlan – trojúhelník). Děti pojmenovávají plošné tvary (trojúhelník, čtverec…), kostky pojmenovává učitelka.

12


13

U nás doma Hračka – Malý Stavitel, Dřevěné kostky Rozvoj tvořivosti, vynalézavosti, jiná řešení. Vytváření dalších objektů z hraček – např. zařízení domu, nábytek. Doplňování dalšími materiály, hračkami, využití vytvořených objektů z kostek v dalších hrách.

Stíny Hračka - Dřevěné kostky Rozvoj zrakového vnímání, prostorové představivosti. Motivace: „Na město padla tma a jsou vidět jen obrysy domečků, jsou celé černé. Zkusíme poznat, z jakých kostek jsou domečky postavené?“ Děti sestavují z kostek stavby dle vzoru, který je „stínem“ dané stavby. Zpočátku používám vzor s linkami, kde jsou zřetelné hranice kostek.

14


Obrázky Hračka - Dřevěné kostky Rozvoj zrakového vnímání,prostorové představivosti, předmatematických představ - řešení problémů, kombinatoriky. Děti sestavují z kostek různé obrazce, seznamují se možnostmi sestavování jiných objektů, než reálných. Zkoumají možnosti kombinování různých vzorů a možností sestavování z kostek. Sestavují dle obrázku, vybírají kostky, které tvarově a barevně odpovídají prvku ve vzoru v ploše, v reálném provedení si všímají, že kostky nemají stejnou výšku, obrázek má různý reliéf.

15

Ztracené domečky Hračka - Dřevěné kostky Rozvoj zrakové paměti, pozornosti. Děti si musí zapamatovat předvedenou stavbu a poté ji zkusí sestavit po paměti. Učitelka zvolí dle věku a úrovně dítěte počet kostek (3 – 6 kostek), sestaví jednoduchou stavbu, pojmenuje s dítětem kostky, které vybrala, jak jsou umístěné, poté stavbu přikryje (schová za zástěnu) a dítě se snaží vybrat stejné kostky a postavit stejnou stavbu.

Zeď, hradby Hračka - Dřevěné kostky Rozvoj předmatematických představ - uspořádání, závislosti a pravidelnosti. 1. Děti sestavují dle vzoru, který postaví či nakreslí učitelka řadu kostek za sebou – „staví zeď hradby ke hradu, zámku…“. Děti určují, která kostka je první, poslední, za, před, „hned před, hned za, pod, nad…“ Uspořádání může být lineární (horizontální) nebo vertikální, viz obrázek – první kostka, je ta, kterou jsme použili jako první pro stavbu.

Barevné domečky Hračka - Dřevěné kostky Rozvoj předmatematických představ – třídění dle jednoho, dvou kritérií či tří kritérií. Děti vybírají dle instrukce kostky jedné barvy, např. “Vyber všechny červené kostky a postav z nich domeček (hrad…)“. Dvě instrukce – je třeba obou stavebnic – s většími a menšími kostkami. Děti vybírají kostky dle jedné barvy a velikosti, např.: „Vyber všechny žluté, malé kostky“. Tři instrukce: „Vyber všechny modré, velké, hranaté (špičaté) tvary“. Žlutá a modrá Hračka - Dřevěné kostky Rozvoj předmatematických představ - přiřazování. Děti přiřazují předměty předmětům tak, aby vytvářely dvojice. Např.: „Přiřaď ke každé modré kostce žlutou kostku“. Kolik - tolik Hračka - Dřevěné kostky Rozvoj předmatematických představ - přiřazování. Děti přiřazují předměty předmětům tak, aby v obou skupinách bylo stejně předmětů. Učitelka vytvoří skupinu kostek („cihly na dům“), dítě vybere stejný počet kostek. Např. „Vyber tolik červených kostek kolik je tady zelených kostek“. Děti vybírají počet, kostky mohou být různého tvaru. U starších dětí vybírají děti ke kostkám symboly, např.: kartičky s různým počtem puntíků: „Najdi kartičku se stejným počtem puntíků, jako je kostek na stole.“ Dále mohou přiřazovat kartičky s čísly. Zpočátku provádíme s dětmi zácvik, děti se seznamují s číslicemi, aby je uměly poznat, případně pojmenovat a představit si pod nimi daný počet, který představují. Např.: „Mám dvě kostky, ukaž mi na prstech, kolik to je? Najdeš správnou číslici, kde je číslo dvě?“

16


2. Učitelka se sestaví „hradbu“, děti pokračují ve stavbě, opakují stejné prvky.

17

Věže Hračka - Dřevěné kostky Rozvoj předmatematických představ - uspořádání podle velikosti.

Oprava zdi Hračka - Dřevěné kostky Rozvoj předmatematických představ - závislosti, dodržení jednoduchého algoritmu. Učitelka opět sestavuje zeď z kostek, které se opakují v určitém vzoru, dítě se pokračuje ve stavbě dle zvoleného algoritmu, např. „červená krychle, modrá krychle, zelená krychle, žlutý válec, červená krychle, modrá…“.

Další varianta je sestavení zdi s určitým vzorem, přičemž, jeden prvek chybí – „zeď je pobouraná, musíme jí opravit a doplnit tu správnou kostku, která tam chybí“. Např. modrá, červená krychle, zelený jehlan, modrá, červená krychle – prázdné místo a opět modrá, červená krychle…

Komíny Hračka - Dřevěné kostky Rozvoj předmatematických představ - uspořádání, řešení problémů. Učitelka dítěti říká instrukce, podle kterých dítě staví „komíny“ z několika kostek – krychlí. Např.: „Postav komín ze dvou kostek.“ „Vedle něj postav komín ze tří kostek.“ „Vedle něj postav komín z jedné kostky.“ – „Který komín je první, který poslední, který je uprostřed.“ Potom dítě komíny řadí dle velikosti, přidává kostky, aby měnilo velikost komínů (počet kostek komínu), a počítá kostky. Např.: „Seřaď komíny od nejvyššího po nejnižší.“ „Před nejvyšší komín postav komín prostřední velikosti.“ „Vedle komínu prostřední velikosti postav nejnižší komín.“ „Z největšího komínu udělej nejmenší.“ „Spočítej, z kolika kostek jsou komíny postaveny.“ Stavební plán Hračka Malý stavitel Rozvoj zrakového vnímání, předmatematických představ – seznamování s čísly, vytváření čísel, kombinatorika 1. Děti umísťují do základny ze stavebnice Malý stavitel tyčky od příslušných otvorů, které jsou označeny na „plánku“. Odpočítávají počet otvorů kam mají tyčky umístit, počet použitých tyček.

18


19

2. Děti umísťují kostky s otvory a tyčky dle „plánků“. Odpočítávají počet otvorů v kostičkách, odpočítávají tyčky, rozlišují pojmy plný kroužek a prázdný kroužek - tyčky umísťují dle plánku do otvorů, které jsou označeny na obrázku plným kroužkem.

20


21

LITERATURA, ELEKTRONICKÉ ZDROJE BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V.: Školní zralost. Computer press, Brno 2010. ČAČKA, O. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Brno: Doplněk, 2000. ISBN: 978-80-7239-060-0. JIROTKOVÁ. D. Rozvoj prostorové představivosti žáků in PERNÝ, Jaroslav. Tvořivostí k rozvoji prostorové představivosti. 1.vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2004. s. 41. Konkretizované očekávané výstupy RVP PV. [on-line]. © 2011 – 2014 NÚV - Národní ústav pro vzdělávání. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/file/443. Matematické modelování v predprimárním vzdělávání. Kapitola Uspořádání. PF, Západočeská univerzita Plzeň [on-line]. [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: https://fpe.zcu.cz/kmt/kmt/projekty/projekt_FRVS/04.html. Vnímání prostoru. RVP Metodický portál. [on-line]. [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/V/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_prostoru. ISSN: 1802-4785. Podpora rozvoje deficitů dílčích funkcí. DDF. E- leasing. [on-line]. ©BrusTech technologies 2015. [cit. 2015-01-11]. Dostupné z: http://ddf.seductus.cz/prostorova-orientace Stavebnice Pony. http://www.eclovicek.cz/hracky/stavebnice-pony/ Stavebnice Matador. http://www.naturebaby.cz/produkty/drevena-stavebnice-matador-klassik-568/

22


23

24

VÝUKOVÉ KARTY K POLYTECHNICKÉ VÝCHOVĚ.

25

26


27

28


29

30


31

32


33

34


35

36


37

38


39

Centrum vzdělanosti Libereckého kraje, příspěvková organizace Masarykova 542/18, 460 01 Liberec Kancelář: iQLANDIA, Nitranská 410/10 460 07 Liberec tel.: +420 485 103 200

www.cvlk.cz

Autoři: Kolektiv autorů CVLK pod vedením Mgr. Jiřiny Jehličkové Ilustrátorka: MgA. Kateřina Krausová Odborná korekce: Mgr. Mirka Bartoňová Grafická příprava a tisk: PMH, Liberec, www.pmh.cz CVLK děkuje firmám - výrobcům hraček, které nám poskytly své fotografie.

HRAČKA - Dřevěné kostky a Malý architekt Výukový materiál pro účastníky kurzu

Recommend Documents