Houby přírodní památky Hostivické rybníky u Prahy

Bohemia centralis, Praha, 26: 225–236, 2003

Houby přírodní památky Hostivické rybníky u Prahy Fungi of the Hostivice Ponds Nature Monument near Prague František Kotlaba1) a Zdeněk Pouzar2) 1) 2)

Na Petøinách 10, 162 00 Praha 6 Srbská 2, 160 00 Praha 6

■ Abstract. In the natural monument of the Hostivické rybníky (Hostivice Ponds), surrounded by fragments of broad-leaved groves (partly very wet), a rich mycoflora, especially lignicolous species, occurs. In view of the vicinity of Prague, the following fungi are interesting: Agaricus leucotrichus, Aleurodiscus delicatus, Antrodia albida, Epithele typhae, Haasiella venustissima, Marasmius limosus, Phellinus conchatus, Pholiota conissans, Phyllotopsis nidulans and Rhinotrichella globulifera. ■ Key words: protected area, Hostivické rybníky (Hostivice Ponds) near Prague, Czech Republic, fungi

Úvod a metodika

Na první pohled by se mohlo zdát, že oblast pøírodní památky (PP) Hostivické rybníky v okrese Praha-západ (350 m n. m.), tvoøená tøemi rybníky (Bøevský, Kala a Litovický) a tøemi mokøady (Bøevská rákosina, Chobot a Nekejcov), není pøíliš vhodná pro rùst tzv. „velkých“ hub neboli makromycetù (tj. hub s plodnicemi vìtšími než 1 mm). Avšak na hrázích a bøezích rybníkù a v mokøadech i v pøilehlých menších lesních partiích jsou velmi pøíhodná stanovištì pro rùst jak pozemních (terestrických), tak zejména døevních (lignikolních) druhù hub. I když lesy, resp. jejich fragmenty v PP Hostivické rybníky nejsou pøirozené, pøesto hostí zajímavou mykoflóru (i s nìkterými skuteènì vzácnými druhy). Mykologové si však všímali hub v této oblasti spíše jen okrajovì. Historii pøírodovìdeckých výzkumù PP Hostivické rybníky shrnul nedávno Kuèera (2000). Za pozornost stojí, že tato PP se nachází velmi blízko hlavního mìsta Prahy a v dosahu mìstské integrované dopravy.

225

BOHEMIA CENTRALIS 26

Obr. 1. Západní bøeh Bøevského rybníka ve Bøvích u Prahy. Foto 22. 5. 2002 F. Kotlaba Fig. 1. Western bank of the Bøve Pond in Bøve near Prague (Bohemia) Obr. 2. Èást okraje mokøadu Chobot u Hostivic – bohaté nalezištì obyèejných i vzácných ruhù hub. Foto 15. 11. 1999 F. Kotlaba Fig. 2. A marginal part of the wetland called Chobot near Hostivice close to Prague (Bohemia) – a rich locality of common as well as rare fungal species

Výzkum mykoflóry PP Hostivické rybníky jsme provádìli – až na neèetné výjimky – vìtšinou každý z nás individuálnì, a to ve velmi nepravidelných intervalech, od roku 1952 do konce roku 2002 (tedy 50 let), soustavnìji však až v letech 1999–2002, pøevážnì v podzimním období, kdy houby nejvíce plodí (viz data vzácnìjších sbìrù). Vìtšina zjištìných druhù hub je zachycena v terénních zápisnících prvého z autorù. Vzácné, zajímavé, ale i nìkteré obyèejné druhy jsme uložili jako exsikáty do herbáøe mykologického oddìlení Národního muzea v Praze (PRM). Zjištěné druhy hub v PP Hostivické rybníky

Sami jsme se podrobnì nezabývali druhy hub bìžnì sbíranými k jídlu, zejména ne høibovitými, které tam – by nehojnì – rovnìž rostou. Podle sdìlení nìkterých místních houbaøù lze v oblasti PP Hostivické rybníky najít napø. i høib dubový (Boletus reticulatus), høib žlutomasý neboli „babku“ (Xerocomus chrysenteron), kozák habrový (Leccinum pseudoscabrum) aj. Kromì øady døevních druhù hub jsou zvláštní a pro tuto rybnièní oblast význaènou skupinou houby rostoucí na okrajích rybníkù a v mokøadech, hlavnì na odumøelých èástech orobincù a velkých ostøic; tyto houby jsou ovšem tak nenápadné, že je vìtšina lidí bìžnì ani nepostøehne. V práci se vìnujeme

226

František Kotlaba a Zdeněk Pouzar: Houby přírodní památky Hostivické rybníky u Prahy

houbám ze všech systematických skupin, které jsme sami zjistili, a to jak hojným, tak (trochu podrobnìji) ménì hojným a vzácným. Z obyèejných lupenatých hub (Agaricales) mùžeme v PP Hostivické rybníky nalézt napø. jedlou køehutku Candolleovu – Psathyrella candolleana (Fr.: Fr.) R. Maire, která roste trsnatì nejèastìji u paøezù listnatých døevin, rovnìž jedlou štítovku jelení – Pluteus cervinus (Schaeff.) Kummer, rostoucí spíše jednotlivì, ovšem též na paøezech a padlých kmenech listnáèù, pozemní nejedlou penízovku splývavou – Collybia confluens (Pers.: Fr.) Kummer s nápadnì chlupatou bází tøenì a podobnou, rovnìž nejedlou penízovku vìšteckou – C. hariolorum (DC.: Fr.) Quél., která nepøíjemnì zapáchá po nahnilém zelí (døíve byly obì øazeny ke špièkám), jedlou penízovku máslovou – C. butyracea (Bull.: Fr.) Kummer s masovì šedavým kloboukem, hnojník inkoustový a hnojník obecný – Coprinus atramentarius (Bull.: Fr.) Fr. a C. comatus (Müll.: Fr.) Pers., které jsou v raném mládí jedlé, ale v dospìlosti se rozplývají v èernou kaši; obìma výše uvedeným nepodobný hojný hnojník tøpytivý – C. micaceus (Bull.: Fr.) Fr. roste trsnatì hlavnì pøi tlejících paøezech a k jídlu se nehodí. Jedlá však je pozemní èirùvka šedožemlová – Tricholoma scalpturatum (Fr.) Quél., která vyrùstá od jara do podzimu a chutná mouènì. Mladé plodnice velmi hojné masité podzimní strmìlky mlženky – Clitocybe nebularis (Batsch: Fr.) Kummer jsou jedlé (hlavnì mladé), stejnì jako èirùvky dvoubarvé – Lepista saeva (Fr.) P. D. Orton (která roste pozdì na podzim) a výborné èirùvky fialové – Lepista nuda (Bull.: Fr.) Cooke; naproti tomu na paøezech trsnatì rostoucí tøepenitka svazèitá a tøepenitka cihlová – Hypholoma fasciculare (Huds.:

Obr. 3. Penízovka vìštecká (Collybia hariolorum) v lese mezi rybníkem Kala a Bøvemi. Foto 16. 6. 1999 F. Kotlaba Fig. 3. Collybia hariolorum in the grove between the pond Kala and Bøve village Obr. 4. Hojný hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius) na okraji mokøadu Chobot. Foto 13. 11. 1999 F. Kotlaba Fig. 4. Common Coprinus atramentarius on the margin of the wetland called Chobot

227

BOHEMIA CENTRALIS 26

Fr.) Kummer a H. sublateritium (Fr.) Quél. jsou jedovaté a pro hoøkost stejnì nepoživatelné; jedlá, ale nepøíliš dobrá helmovka tuhonohá – Mycena galericulata (Scop.: Fr.) S. F. Gray vyrùstá hojnì zejména na paøezech. Na zemi pod topoly lze na podzim nalézt dobrou jedlou èirùvku topolovou – Tricholoma populinum J. E. Lange, zatímco na paøezech, odumøelých i živých kmenech listnáèù vyrùstající trsy nevelké jedlé penízovky sametonohé – Flammulina velutipes (Curt.: Fr.) Sing. nacházíme nejen na podzim, ale nìkdy též na jaøe. Podobnì pozdní výskyt mají i jedlý paøezník pozdní – Panellus serotinus (Schrad.: Fr.) Kühn., rostoucí hlavnì na odumøelých olších, dobrá jedlá hlíva ústøièná – Pleurotus ostreatus (Jacq.: Fr.) Kummer, vyskytující na rùzných odumøelých i živých listnáèích, a nejedlá hlíva dubová – P. dryinus (Pers.: Fr.) Kummer, která vzdor svému jménu roste vìtšinou na jiných døevinách než na dubech (v PP Hostivické rybníky byla nalezena napø. na živém kmínku bezu èerného tìsnì u Bøví, 15. 11. 1999 sbíral první z autorù, PRM 893022). Z bìžných peèárek se v PP Hostivické rybníky setkáme s témìø plevelnou peèárkou zápašnou – Agaricus xanthodermus Genev. (kterou nìkteøí lidé požívají beze škody, zatímco jiným pùsobí nepøíjemné žaludeèní potíže), ale také s ménì èastou jedlou peèárkou dvouvýtrusou – A. bisporus (Lange) Imbach, která kupodivu nevyrostla na zemi, nýbrž na silnì zetlelém paøezu topolu èerného na bøehu Bøevského rybníka (16. 6. 1999 leg. et not. F. Kotlaba, det. J. Hlaváèek). Jednou z našich nejvzácnìjších lupenatých hub je kalichovka pùvabná – Haasiella venustissima (Fr.) Kotl. et Pouzar, kterou zde v roce 1970 nalezl druhý z autorù (Z. Pouzar) a o mnoho let pozdìji publikoval prvý z nás (Kotlaba 1992; v èlánku je pod fotografií uvedeno nesprávné jméno – má být kalichovka pùvabná, nikoli k. nádherná). Na mechatém paøízku bezu èerného jsme ji sbírali u cesty poblíž bývalé hájovny jen v letech 1970 a 1971 a od té doby jsme ji nenašli (nehledali jsme ji ovšem každý rok); snad v této oblasti roste i nadále, avšak pro drobnost a pozdní výskyt uniká pozornosti. V naší republice jsou Bøve dodnes stále jedinou známou lokalitou této zajímavé houby (bližší viz Kotlaba 1992).

Obr. 5. Velice vzácná kalichovka pùvabná (Haasiella venustissima) na paøízku bezu èerného u cesty pøi bývalé hájovnì. Foto 28. 11. 1970 F. Kotlaba Fig. 5. Very rare Haasiella venustissima on a small stump of Sambucus nigra at the road near the former hunter’s house

228

František Kotlaba a Zdeněk Pouzar: Houby přírodní památky Hostivické rybníky u Prahy

Další vzácný druh lupenaté houby, známý od nás jen z asi osmi lokalit, je peèárka bìlovlnná – Agaricus leucotrichus (Møller) Møller, která byla popsána z Dánska ze smrèin, avšak v PP Hostivické rybníky vyrostla na okraji mokøadu Chobot pod olší šedou a bezem èerným (13. 11. 1999 leg F. Kotlaba, det. J. Hlaváèek, PRM 893538); je to druh z pøíbuzenstva peèárky ovèí, avšak klobouk má nápadnì vláknitì bìloplstnatý. Asi deset lokalit má u nás drobná šupinovka ovìšená Obr. 6. Vzácná peèárka bìlovlnná (Agaricus leucotrichus) na okraji mokøadu Chobot. – Pholiota conissans (Fr.) Moser = P. grami- Foto 13. 11. 1999 F. Kotlaba nis (Quél.) Sing., která vyrùstá na odumøe- Fig. 6. Rare Agaricus leucotrichus on the lých stéblech rákosu a v trsech velkých wetland margin called Chobot ostøic; na okraji mokøadu Chobot byla nalezena vícekrát, a to i v poslední dobì (poprvé na starých ostøicích 23. 9. 1953, leg. et det. Z. Pouzar, PRM 676923). Z nevelkého poètu lokalit (více než deseti) známe v ÈR dva další drobné druhy lupenatých hub, a to køehutku orobincovou – Psathyrella typhae (Kalchbr.) Pearson et Dennis, která roste naspodu odumøelých èástí orobincù a velkých ostøic tìsnì nad vodou (Bøevský rybník, 29. 6. 1958 leg. et det. F. et L. Kotlabovi et Z. Pouzar, PRM 704681), a špièku moèálovou – Marasmius limosus Boud. et Quél.; ta byla nalezena pøi bøehu Litovického rybníka na rákosu a jiných velkých travách, 23. 9. 1953 leg. et det. Z. Pouzar (doklad v herbáøích jsme však nenalezli); v okolí Prahy patøí tento druh k vzácnostem, stejnì jako pìknì žlutooranžová hlíva hnízdovitá – Phyllotopsis nidulans (Pers.: Fr.) Kummer s mušlovitými plodnièkami, která vyrostla na padlém kmenu topolu èerného (23. 10. 2002 leg. et det. Z. Pouzar, PRM). Chorošovité houby (Polyporales s.l.) jsou v PP Hostivické rybníky zastoupeny øadou pøevážnì obyèejných druhù, z nichž skoro všechny jsou nejedlé, jako napø. šedopórka osmahlá a š. zakouøená – Bjerkadera adusta (Willd.: Fr.) P. Karst. a B. fumosa (Pers.: Fr.) P. Karst., vyrùstající na nejrùznìjších døevinách (druhá spíše na vrbách), rezavec lesknavý – Inonotus radiatus (Sow.: Fr.) P. Karst., parazit dávající pøednost olším, síkovec dubový – Daedalea quercina (L.: Fr.) Pers. a síkovec naèervenalý – Daedaleopsis confragosa (Bolt.: Fr.) Schröt. – prvý skoro výhradnì na dubech, druhý na rùzných listnáèích, hlavnì bøízách a vrbách, dále hlinák èervenající – Hapalopilus rutilans (Pers.: Fr.) P. Karst., rostoucí nejèastìji na suchých vìtvích dubù, ale poblíž rybníka Kala vyrostl na mrtvém kmenu jeøábu (což je druhá nejèastìjší døevina, na níž roste), troudnatec kopytovitý – Fomes fomentarius (L.: Fr.) Fr., parazitující na bøízách, topolech a nìkdy i na olši šedé, ohòovec obecný – Phellinus igniarius (L.: Fr.) Quél., napadající zde velmi hojnì hlavnì tzv. „smuteèní“ vrby (Salix alba cv.

229

BOHEMIA CENTRALIS 26

Obr. 7. Spodní strana klobouku hojného choroše lesklokorky ploské (Ganoderma lipsiense) se soudeèkovitými zoocecidiemi bejlomorky Agathomyia wankowiczi na okraji mokøadu Chobot. Foto 23. 9. 1999 F. Kotlaba Fig. 7. Underside of the common polypore Ganoderma lipsiense with barrel-like zoocecidia of the insect Agathomyia wankowiczi on the margin of the wetland called Chobot

Tristis), outkovka vonná – Trametes suaveolens (Fr.) Fr., která roste pøedevším na vrbách a voní pøíjemnì anýzovì houbovì, hojný bøezovník obecný – Piptoporus betulinus (Bull.: Fr.) P. Karst., napadající a nièící jenom bøízy. Hojná, pøevážnì na rùzných listnáèích vyrùstající lesklokorka ploská – Ganoderma lipsiense (Batsch) Atk. = G. applanatum (Pers.) Pat. mívá nìkdy na spodní stranì kloboukù krátké soudeèkovité výrùstky (“cecíèky“), tzv. zoocecidie, jež vytvoøily larvy drobných mušek, bejlomorek druhu Agathomyia wankowiczi; je zajímavé, že zdaleka ne všude, kde tato lesklokorka roste, je tímto hmyzem napadena. K obyèejným chorošùm s plodnicemi v mládí jedlými patøí choroš šupinatý – Polyporus squamosus (Huds.): Fr. a chorošovec sírový neboli sírovec žlutooranžový – Laetiporus sulphureus (Bull.: Fr.) Murrill, jež oba tvoøí plodnice nejen na paøezech, ale též na stojících odumøelých i živých listnatých stromech, jimž jako paraziti znaènì škodí. K chorošovitým houbám (aèkoli tam nepatøí) byl ve starších systémech øazen i pstøeò dubový – Fistulina hepatica (Schaeff.): Fr. s masovì èervenými plodnicemi; roste na kmenech živých dubù nebo na jejich paøezech, v mládí je jedlý. K vzácnìjším nejedlým chorošùm lze v Èechách poèítat ohòovec škeblovitý – Phellinus conchatus (Pers.: Fr.) Quél., který tvoøí vytrvalé, èasto jakoby lasturovité plodnice (mohou být ale i zcela rozlité); byl nalezen na ležícím kmenu vrby na okraji mokøadu Chobot (30. 9. 1998 leg. et det. Z. Pouzar, PRM 893035) a pod Bøvemi smìrem k Litovickému rybníku na zlomeném kmenu smuteèní vrby bílé (zjistil druhý z nás roku 2001, fotografoval pozdìji první z autorù). Ještì vzácnìjší je outkovka bìlavá – Antrodia albida (Fr.: Fr.) Donk, již známe z Èech jen z asi osmi lokalit (vèetnì mokøadu Chobot, na vrbì jívì, 20. 10. 1968, leg. et det. Z. Pouzar, PRM 869410; viz Kotlaba 1992).

230

František Kotlaba a Zdeněk Pouzar: Houby přírodní památky Hostivické rybníky u Prahy

Obr. 8. V okolí Prahy vzácný choroš ohòovec škeblovitý (Phellinus conchatus) na ležícím kmenu smuteèního kultivaru vrby bílé. Foto 26. 10. 2001 F. Kotlaba Fig. 8. The polypore Phellinus conchatus, a rare species in the vicinity of Prague, growing on the lying trunk of Salix alba cv. Tristis

Z ostatních nejedlých nelupenatých hub (Aphyllophorales) s rozlitými tenkými plodnicemi je v PP Hostivické rybníky hojná pórnovitka obecná – Schizopora radula (Pers.: Fr.) Hallenberg, øazená døíve vzhledem k tvorbì rourek k chorošùm, a bìžný struhák blanitý – Radulomyces molaris (Chaill.: Fr.) Christ. = Cerocorticium molare (Chaill.: Fr.) Jülich et Stalpers; oba druhy rostou na nejrùznìjších listnáèích. Zajímavá je mušlovka plstnatá – Auriculariopsis ampla (Lév.) R. Maire, mající mistièkovité až mušlovité, uvnitø hnìdé plodnièky, jež se za sucha zavírají, èímž vynikne bìloplstnatý vnìjší povrch (roste na odumøelých vìtévkách topolù a vrb); nejnápadnìjší je po deštích, kdy jsou plodnièky široce otevøené. Hojný koroveèek palèivý – Gloeocystidiellum lactescens (Berk.) Boidin chutná za èerstva ostøe jako nìkteré holubinky; velice hojný kornatec bezový – Lyomyces sambuci (Pers.) P. Karst. = Hyphodontia sambuci (Pers.) J. Erikss. roste bìžnì na nejrùznìjších listnáèích (pøedevším ale na bezu èerném), avšak v mokøadu Chobot porùstá také spodní èásti odumøelých orobincù. Na stejném substrátu (ale i na ostøicích) a na stejné lokalitì roste nehojný kornatec orobincový – Epithele typhae (Pers.: Fr.) Pat. v podobì tenkého, skoro bílého povlaku s øídkými osténky; byl tam sbírán poprvé již pøed 57 lety (24. 5. 1946 na ostøicích leg. et det. M. Svrèek, PRM 674369), ale i pozdìji (22. a 23. 9. 1953 na orobincích a ostøicích leg. et det. Z. Pouzar, PRM 674367, 803355). Další nejedlé nelupenaté houby tvoøí tenké, bokem pøirostlé klobouèky. V PP Hostivické rybníky i jinde u nás je velmi hojná bìlavá klanolístka obecná – Schizophyllum commune Fr.: Fr., která tvoøí naspodu klobouèkù lišty (nepravé lupeny), na ostøí jakoby rozštìpené; stejnì hojné jsou pevník chlupatý – Stereum hirsutum (Willd.: Fr.) Pers. a pevník korkovitý – S. rugosum (Pers.: Fr.) Fr., rostoucí na nejrùznìjších odumøelých i ještì živých listnáèích; hymenium mají zcela hladké.

231

BOHEMIA CENTRALIS 26

Naproti tomu pevník plstnatý – S. subtomentosum Pouzar je ponìkud vzácnìjší (v dobì popsání pøed 39 lety nebyl z Èech znám – viz Pouzar 1964 – a pøed 16 lety jsme jej znali z Èech pouze z 11 lokalit, zatímco ze Slovenska z 81 – viz Kotlaba 1987, s mapkou rozšíøení), avšak v posledním desetiletí se podle našeho sledování v Èechách nápadnì šíøí; nalezli jsme jej na mnoha lokalitách a v bohatých populacích, vícekrát také na okraji Obr. 9. Nehojný pevník plstnatý (Stereum subtomentosum) na ležící vìtvi olše šedé na okraji mokøadu Chobot. mokøadu Chobot na mrtvých vìtFoto 23. 9. 1999 F. Kotlaba vích olše šedé (napø. 23. 9. 1999 leg. Fig. 9. Less frequent Stereum subtomentosum on a lying et det. F. Kotlaba, PRM 892931). branch of Alnus incana on the wetland margin called Chobot Pevníkùm velmi podobná rezavohnìdá kožovka rezavá – Hymenochaete rubiginosa (Dicks.: Fr.) Lév. roste hojnì na dubových paøezech, patøí však do rozdílné èeledi hub kožovkovitých (Hymenochaetaceae). Boltcovitkovité (Auriculariaceae) jsou zastoupeny velmi hojným, zejména na odumøelých vìtvích bezu èerného rostoucím uchem Jidášovým – Hirneola auriculajudae (Bull.: Fr.) Berk., jehož pružnì rosolovité hnìdé plodnice jsou jedlé. K velice vzácným kornatcovitým houbám (Corticiaceae) náleží nenápadný kornatec pøejemný – Aleurodiscus delicatus Wakef. = Acanthobasidium delicatum (Wakef.) Jülich, který sbíral na odumøelých listech velkých ostøic v mokøadu Chobot druhý z nás (20. 10. 1968 leg. et det. Z. Pouzar, PRM 703280, 803281; viz Kotlaba 1992). Tato velice vzácná houba, tvoøící témìø bezbarvé, sotva postøehnutelné povlaky na listech, je od nás známá pouze z výše uvedené lokality (viz Kotlaba 1993). Zajímavou houbou z èeledi plesòákovitých (Thelephoraceae) je vatièka Ellisova – Tomentella ellisii (Sacc.) Jülich et Stalpers = T. hydrophila (Boud. et Galz.) Litsch., u nás dosti èastá; roste na mrtvém døevu listnáèù i jehliènanù, avšak u Bøevského rybníka byla nalezena nejen na odumøelých vìtvích vrby, nýbrž i na velkých ostøicích (22. 9. 1953 leg. et det. Z. Pouzar, PRM 612796, 612797, 612798, 612799). Je to nenápadná houba, tvoøící na substrátu tence vatièkovité, hnìdé povlaky se svìtlým okrajem. Do èeledi kuøátkovitých (Ramariaceae) patøící nevelké a nejedlé kuøátko Invalovo – Ramaria eumorpha (P. Karst.) Corner = R. invalii (Cotton et Wakef.) Donk je sice dosti èasté zejména ve smrèinách, avšak v PP Hostivické rybníky roste nehojnì v èistì listnatém lese mezi rybníkem Kala a Bøvemi (16. 6. 1999 leg. et det. F. Kotlaba, PRM 892926).

232

František Kotlaba a Zdeněk Pouzar: Houby přírodní památky Hostivické rybníky u Prahy

Ze zajímavých bøichatek (Gasteromycetes) byla na studovaném území kromì hojné hadovky smrduté – Phallus impudicus L.: Pers. nalezena v lesíku nad Bøevským rybníkem i vzácnìjší odrùda hadovka smrdutá suknièková – Phallus impudicus var. obliteratus (Malenç.) Kreisel = P. impudicus f. subindusiatus Pilát (leg. 29. 6. 1952 Z. Pouzar, ale i F. et L. Kotlabovi Obr. 10. Dosti hojné kuøátko Invalovo (Ramaria et Z. Pouzar 29. 6. 1958); tato od- eumorpha) v lese mezi rybníkem Kala a Bøvemi. rùda má pod klobouèkem bílý sío- Foto 16. 6. 1999 F. Kotlaba Fig. 10. Rather common Ramaria eumorpha in a grove vitý závoj (u obyèejné hadovky between the pond Kala and Bøve village buï zcela chybí, nebo je pøítomen jen v podobì útržkù), který mùže v nìkterých pøípadech zpod klobouèku i vyènívat. Všechny dosud zmiòované houby náležejí k stopkovýtrusným (Basidiomycetes), u nichž se výtrusy tvoøí zevnì na stopeèkách na zvláštních buòkách, bazidiích. Druhá, a to vìtší skupina jsou vøeckovýtrusné (Ascomycetes), kde se výtrusy tvoøí uvnitø zvláštních bunìk, zvaných vøecka (asky). Zástupci této obrovské skupiny hub nebyli v PP Hostivické rybníky podrobnì studováni a my jsme nalezli pouze nìkolik málo obyèejných, vesmìs nejedlých druhù. Patøí k nim napø. z tvrdohub (Pyrenomycetes) nápadná døevnatka kyjovitá – Xylaria polymorpha (Pers.: Fr.) Grev., která tvoøí na paøezech a koøenech listnáèù v nižších polohách nevelké skupinky èerných kyjovitých plodnic. Hlavnì na padlých kmenech a paøezech olší zde roste pøíbuzný døevomor mnohotvárný – Hypoxylon multiforme (Fr.: Fr.) Fr., který vytváøí v mládí žlutohnìdá, v dospìlosti až zcela èerná tvrdá stromata v podobì nepravidelnì rozlitých tlustších povlakù. Rozdílná, barevnì nápadná tvrdohouba je rážovka rumìlková – Nectria cinnabarina (Tode : Fr.) Fr. s tmavì korálovì èervenými drsnými „kulièkami“ plodnièek s výtrusy, což je stadium s vøecky; mnohem hojnìjší však je nedokonalé stadium v podobì svìtle cihlovì èervených polštáøkù (kde se výtrusy odškrcují na povrchu v podobì konidií), které se nìkdy nazývá hlívenka rumìlková – Tubercularia vulgaris Tode : Fr. K vøeckovýtrusným ze skupiny kustøebkovitých (Discomycetes) øadíme hojnou èihovitku masovou – Ascocoryne sarcoides (Jacq.: Fr.) Groves et Wilson, která má rovnìž dvì stadia: stadium s vøecky vypadá jako drobné, masitì rosolovité, tmavofialové penízky nebo èíšky na kratièkých, tlustých nožkách (vyrùstají spíše pozdì na podzim), zatímco imperfektní stadium, zvané Coryne dubia (Pers.) S. F. Gray, je v podobì drobných, nepravidelnì oploštìlých pálek a má stejnou barvu jako vøeckaté stadium. Pozdì na podzim se u mokøadu Chobot vyskytuje i trochu ménì èastá

233

BOHEMIA CENTRALIS 26

èihovitka vìtší – Ascocoryne cylichnium (Tul.) Korf, s plodnicemi podobnými jako u èihovitky masové, avšak rozdílnými výtrusy (jsou jiného tvaru a mají více než dvì pøepážky); kromì toho netvoøí imperfektní stadium. Všechny ètyøi výše uvedené houby rostou na nejrùznìjších listnatých døevinách, a to vesmìs jako neškodní saprofyti. Ze vzácných nálezù v PP Hostivické rybníky lze zmínit houbu podobnou plísním, Rhinotrichella globulifera Arnaud ex Hoog (nemá èeské jméno), která tvoøí hnìdožluté povlaky napø. na spodní stranì kloboukù starých plodnic vytrvalých chorošù; patøí k tzv. houbám nedokonalým (Fungi imperfecti), jež netvoøí výtrusy ani ve vøeckách, ani na bazidiích a rozmnožují se konidiemi. Je to velmi vzácný druh, u nás dosud nepublikovaný (v olšince na konci Litovického rybníka na starém ohòovci obecném leg. et det. 13. 12. 1999 Z. Pouzar, PRM 893039). V práci vyjmenované houby, jež jsme sami zaznamenali, jsou jen výsekem ve skuteènosti znaènì bohatší mykoflóry PP Hostivické rybníky; pøi pokraèujícím dùkladnìjším výzkumu lze tam jistì oèekávat mnohá další pøekvapení. Souhrn

Pøírodní památka Hostivické rybníky leží na západ od okraje Velké Prahy a zahrnuje tøi rybníky a tøi mokøady s pøilehlými fragmenty lesù. Na vlhèích místech jsou menší porosty s olší lepkavou, olší šedou, topolem èerným a rùznými druhy vrb; na sušších místech s bøízou bìlokorou, dubem letním, dubem zimním, dubem èerveným, habrem obecným, jasanem ztepilým, javorem klenem, javorem mléèem, lískou obecnou, nehojnì i trnovníkem akátem, jeøábem ptaèím aj. V posledních letech jsou padlé kmeny a spadlé vìtve ponechávány na místì, takže dnes tam jsou velmi vhodné podmínky pro rùst døevních hub. Mykoflóra PP Hostivické rybníky je pøekvapivì bohatá a její výzkum mùže v budoucnosti ještì obohatit naše znalosti o další druhy hub. Z lupenatých hub jsou vzácné nebo zajímavé napø. peèárka bìlovlnná (Agaricus leucotrichus), která byla nalezena pod olší šedou a bezem èerným, penízovka vìštecká (Collybia hariolorum), druh rostoucí hlavnì na jaøe, špièka moèálová (Marasmius limosus), rostoucí na zbytcích rákosu a jiných velkých travách, šupinovka ovìšená (Pholiota conissans), rovnìž na zbytcích rákosu a velkých ostøic, køehutka orobincová (Psathyrella typhae) na odumøelých spodních èástech orobincù a velkých ostøic, v okolí Prahy vzácná hlíva hnízdovitá (Phyllotopsis nidulans), èirùvka topolová (Tricholoma populinum), rostoucí na podzim pod topolem èerným, aj. Nejvzácnìjší však je kalichovka pùvabná (Haasiella venustissima), kterou jsme nalézali v letech 1970 a 1971 na starém mechatém paøízku bezu èerného; je to jediná dosud známá lokalita této velmi vzácné houby u nás. Vzácné choroše jsou v PP Hostivické rybníky zastoupeny dvìma druhy – je to outkovka bìlavá (Antrodia albida), z Èech známá z asi osmi lokalit, nalezená tu jen jed-

234

František Kotlaba a Zdeněk Pouzar: Houby přírodní památky Hostivické rybníky u Prahy

nou, a v okolí Prahy vzácný ohòovec škeblovitý (Phellinus conchatus); zde však jej lze spatøit na dvou místech na odumøelých vrbách. Ze vzácných resupinátních nelupenatých hub stojí za zmínku kornatec pøejemný (Aleurodiscus delicatus), který byl nalezen v roce 1968 na odumøelých listech velkých ostøic, a dále kornatec orobincový (Epithele typhae), rostoucí na starých listech orobincù a velkých ostøic; ten byl sbírán v letech 1946 a 1953. Døevní hyfomycety jsou v PP Hostivické rybníky hojné, avšak ze vzácných mùžeme uvést jen druh Rhinotrichella globulifera; ten vyrostl v roce 1999 ve velmi vlhkém prostøedí na staré, odumøelé plodnici choroše ohòovce obecného. Summary

The Hostivické rybníky (Hostivice Ponds) nature monument is situated to the west of the City of Prague (Praha) and involves a group of three ponds and three wetlands with their surroundings, including small human-induced fragments of woods (groves); in wet places there are small stands of Alnus glutinosa, A. incana, Populus nigra and Salix sp. div., whereas on drier places occur Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Betula pendula, Carpinus betulus, Corylus avellana, Fraxinus excelsior, Quercus petraea, Q. robur, Q. rubra, a few Robinia pseudacacia, Sorbus aucuparia etc. During the last years fallen branches and trunks are left on the ground so that suitable conditions for growth of wood-inhabiting fungi persist. The mycoflora of the Hostivice Ponds natural monument is mycologically surprisingly rich and future research could contribute to the knowledge of some other fungal species. The Agaricales are represented by the following interesting or rare species: Agaricus leucotrichus (Møller) Møller which was found under grey alder and elder, Collybia hariolorum (DC.: Fr.) Quél., a species growing in spring, Marasmius limosus Boud. in Quél. occurring on remnants of reed, Pholiota conissans (Fr.) Moser = P. graminis (Quél.) Sing. growing on remnants of common reed and on taller sedges, Phyllotopsis nidulans (Pers.: Fr.) Kummer on a lying trunk of Populus nigra, Psathyrella typhae (Kalchbr.) Pears. et Dennis on dead bulrushes and sedges, Tricholoma populinum J. E. Lange under black poplar in late autumn. By far the rarest species is Haasiella venustissima (Fr.) Kotl. et Pouzar which was collected here on a small mossy stump of Sambucus nigra in the late autumn in 1970 and 1971 (still the only known locality of this species in the Czech Republic). Rare polypore species are represented by two species: Antrodia albida (Fr.: Fr.) Donk known in Bohemia solely from about 8 localities and collected at Hostivice Ponds only once in 1968, and Phellinus conchatus (Pers.: Fr.) Quél. which is rare in the vicinity of Prague and here could be seen regularly in two places. Of the resupinate Aphyllophorales we should like to mention Aleurodiscus delicatus Wakef. which

235

BOHEMIA CENTRALIS 26

was collected in 1968 on taller sedges, and Epithele typhae (Pers.: Fr.) Pat. collected there in 1946 and 1953 on dead sedges and bulrushes. The lignicolous hyphomycetes are common, but of the very rare ones only Rhinotrichella globulifera Arnauld ex Hoog should be mentioned; it occurred only once on dead, very old carpophore of a perennial polypore (Phellinus igniarius) found in a very wet place in 1999. Dodateènì jsme v PP Hostivické rybníky zjistili nìkolik dalších zajímavých druhù hub, které nyní doplòujeme. Z lupenatých to je ménì hojná, jedlá, na stromovité vrby vázaná šupinovka zlatozávojná – Pholiota cerifera (P. Karst.) P. Karst. (mokøad Chobot, na živém kmenu vrby køehké, 30. 9. 1998 leg. J. Holec et Z. Pouzar, det. J. Holec, PRM 892730; na odumøelém kmenu téhož druhu vrby, 29. 9. 2003 leg. et det. F. Kotlaba, PRM 901008), z chorošù nejedlý ohòovec teèkovaný – Phellinus punctatus (Fr.) Pilát, který se v okolí Prahy vyskytuje jen sporadicky (Chobot, na suché vìtvi vrby popelavé, 29. 9. 2003 leg. et det. F. Kotlaba, PRM 901000), stejnì jako též nejedlá outkovka mìkká – Datronia mollis (Sommerf.) Donk (Chobot, na odumøelé vìtvi vrby popelavé, 5. 11. 2003 leg. et det. F. Kotlaba, PRM). Z dalších hub doplòujeme do plesòákovitých patøící vatièku cihlovou – Tomentella lateritia Pat., již od nás známe jen z nìkolika lokalit (les pod Litovickým rybníkem, na padlém kmenu topolu èerného, 12. 9. 2001 leg. Z. Pouzar, det. K. Èížek, PRM 895780) a chorošovitým houbám podobnou kornatcovitou pórnovitku drobnopórou – Schizopora carneo-lutea (Rodw. et Clel.) Kotl. et Pouzar (Chobot, na ležícím kmenu olše lepkavé, 29. 9. 2003 leg. et det. F. Kotlaba, PRM 901001), která byla pøed 20 lety známa z Èech pouze z jedné lokality (Kotlaba 1984), avšak v posledním desetiletí se zejména ve støedních Èechách znaènì rozšíøila.

Literatura Kotlaba F. (1987): Stereum subtomentosum (Aphyllophorales) – pevník plstnatý, jeho ekologie a zemìpisné rozšíøení v ÈSSR. – Èes. Mykol., Praha, 41: 207–218. Kotlaba F. (1984): Zemìpisné rozšíøení a ekologie chorošù (Polyporales s.l.) v Èeskoslovensku. – 194 s., 123 mappae in append., Academia, Praha. Kotlaba F. (1992): Bøve – jediná lokalita vzácné lupenaté houby kalichovky pùvabné v bývalém Èeskoslovensku. – Zprav. Ochr. Pøír. Okr. Praha-západ, 13: 12–15. Kuèera J. (2000): Historie pøírodovìdných výzkumù Hostivických rybníkù. – Zprav. Ochr. Pøír. Okr. Praha-západ, 20–21: 27–28. Pouzar Z. (1964): Stereum subtomentosum sp. nov. – pevník plstnatý a jeho systematické vztahy. – Èes. Mykol., Praha, 18: 147–156.

Recenzent: Mgr. Jan Holec, PhD.

236