HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE: PŘÍPADOVÁ STUDIE KONKRÉTNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE: PŘÍPADOVÁ STUDIE KONKRÉTNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLY Budgetary organization economy: Case study of selected the basic school. Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D.

Autor: Nikola Chobotová

Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Pro:

CHOBOTOVÁ Nikola

Obor:

Veřejná ekonomika a správa

Název tématu:

HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE. PŘÍPADOVÁ STUDIE KONKRÉTNÍ ZŠ Budgetary organization economy: Case study of selected the basic school

Zásady pro vypracování

Cíl práce: Na základě analýzy hospodaření a financování příspěvkových organizací (konkrétně ZŠ) zjistit, jaké problémy organizaci v tomto směru ohrožují a navrhnout jejich možná řešení. Postup práce a použité metody: 1. Charakteristika specifik ekonomiky příspěvkové organizace. 2. Analýza sekundárních zdrojů (rozpočty, plány, apod.). 3. Identifikace problémů v následujících oblastech - dodržování financování z fondů zřizovatele i krajského rozpočtu, rozdělení závazných ukazatelů na pedagogické a nepedagogické pracovníky v ZŠ, apod. 4. Zhodnocení možných dopadů zjištěných problémů na kvalitu výukového procesu. 5. Návrhy řešení vybraných problémů.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

35 – 45 stran

Seznam odborné literatury: SVOBODOVÁ, Jaroslava. Abeceda účetnictví 2008 :pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu. 4. roz. vyd. Olomouc: ANAG, 2008. 503 s. ISBN 978-80-7263-457. JANEČEK, Jan. Kontrola hospodaření příspěvkové organizace. Moderní obec, Praha: Economia, a. s., 2008, 6, 1 s. ISSN 1211-0507. 2008. KOUCKÝ, Jan a Aleš BARTUŠEK a Martin ZELENKA. Účast na vzdělávání, financování škol a uplatnění absolventů. 1. vyd. V Praze: Univerzita Karlova, 2008. 83 s. ISBN 978-80-7290-370.

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D.

Datum zadání bakalářské práce:

28. 11. 2012

Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 28. 11. 2012

………………………………………… děkan

J m éno a pří j m ení aut ora:

Nikola Chobotová

Náz ev bakal á řsk é pr áce:

Hospodaření a financování příspěvkové organizace. Případová studie konkrétní základní školy.

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Budgetary organization economy: Case study of selected the basic school

Kat edra:

veřejné ekonomie

Vedoucí di pl om ové práce:

Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D.

R ok obhaj ob y:

2013

Anotace Bakalářská práce se zabývá hospodařením a financováním příspěvkových organizací. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je charakterizován neziskový sektor, potom je práce zaměřena na příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky. V praktické části na příkladu ZŠ je provedena analýza hospodaření a financování, tato část poukazuje na problémy, které v praxi škola musí řešit.

Annotation This thesis deals with the economy and financing of budgetary organizations. It is divided into theoretical and practical parts. In the theoretical part, nonprofit sector is being described and characterized. Special attention is paid on budgetary organizations established by local governments. The second part is represented by the case study of selected educational institution (basic school). Analysis is focused on economy and financing. In this part, practical problems of the school are emphasized and analyzed.

Klíčová slova Neziskový sektor, příspěvková organizace, škola, hospodaření, financování

Keywords Non-profit sector, budgetary organization, school, economy, financing

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Hospodaření a financování příspěvkové organizace: Případová studie konkrétní základní školy vypracovala samostatně pod vedením Ing. Vladimíra Hyánka, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 17. května 2013 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Vladimíru Hyánkovi, Ph.D. za vedení této bakalářské práce, za odborné konzultace a cenné připomínky, které mi poskytl během zpracování této práce. Dále děkuji za ochotu spolupracovat řediteli a účetní ZŠ a MŠ Dobšice.

Obsah 1

Úvod..................................................................................................................................11

2

Neziskový sektor (Neziskové organizace) ........................................................................13

3

2.1

Členění neziskových organizací .................................................................................13

2.2

Příspěvkové organizace ..............................................................................................14

2.2.1

Charakteristika příspěvkové organizace .............................................................14

2.2.2

Podle zřizovatele rozlišujeme dva základní typy příspěvkových organizací .....16

Hospodaření příspěvkových organizací ÚSC ...................................................................17 3.1

Hospodaření s majetkem ............................................................................................18

3.2

Finanční hospodaření .................................................................................................19

3.2.1

Rezervní fond ......................................................................................................20

3.2.2

Investiční fond ....................................................................................................20

3.2.3

Fond odměn ........................................................................................................21

3.2.4

Fond kulturních a sociálních potřeb....................................................................21

3.3 4

5

Kontrola hospodaření PO ...........................................................................................22

Financování PO ÚZC........................................................................................................23 4.1

Přímé náklady na vzdělání .........................................................................................23

4.2

Provozní prostředky od zřizovatele ............................................................................24

4.3

Dotace a příspěvky z jiných zdrojů ............................................................................24

4.3.1

Doplňková činnost ..............................................................................................24

4.3.2

Dary ....................................................................................................................25

4.3.3

Ze zahraničí.........................................................................................................25

Identifikace problémů ZŠ .................................................................................................26 5.1

Dodržování čerpání jednotlivých příspěvků ..............................................................26

5.2

Transfery od zřizovatele .............................................................................................26

5.3

Transfery od JMK ......................................................................................................26

5.3.1

Další závazné ukazatelé - členění na pedagogické a nepedagogické pracovníky .. ............................................................................................................................27

5.3.2

Přesuny neinvestičních ukazatelů ....................................................................... 27

5.3.3

Limity zaměstnanců ............................................................................................ 28

6

Charakteristika Základní školy a Mateřské školy Dobšice, Brněnská 52, okres Znojmo 29

7

Hospodaření, Financování ................................................................................................ 30 7.1

Hlavní činnost ............................................................................................................ 31

7.1.1

Transfery od zřizovatele ..................................................................................... 33

7.1.2

Transfery ze státního rozpočtu............................................................................ 35

7.1.3

Fondy .................................................................................................................. 43

7.1.4

Cizí zdroje ........................................................................................................... 44

7.2

Doplňková činnost ..................................................................................................... 47

8

Zhodnocení možných dopadů zjištěných problémů na kvalitu výukového procesu. ....... 48

9

Závěr ................................................................................................................................. 50

10

Seznam použité literatura ................................................................................................. 52 Literatura............................................................................................................................... 52 Elektronické zdroje ............................................................................................................... 53 Legislativní dokumenty ........................................................................................................ 53 Ostatní zdroje ........................................................................................................................ 54 Seznam tabulek, grafů a obrázků ...................................................................................... 55

11

Seznam tabulek ..................................................................................................................... 55 Seznam grafů ........................................................................................................................ 55 Seznam obrázků .................................................................................................................... 55 12

Seznam použitých zkratek a jejich vysvětlení .................................................................. 56

13

Seznam příloh ................................................................................................................... 57

14

Přílohy............................................................................................................................... 58

1 Úvod Ve své bakalářské práci na téma „Hospodaření a financování příspěvkové organizace: Případová studie konkrétní základní školy“ se budu věnovat jednomu typu neziskových organizací – především příspěvkovým organizacím. Jak již vyplývá z názvu neziskových organizací, hlavním cílem těchto organizací není zisk. Tyto organizace nejsou zřízeny za účelem podnikání a jejich služby jsou poskytovány často bezplatně, nebo za malý poplatek. Do neziskových organizací řadíme i příspěvkové organizace. S příspěvkovými organizacemi se setkáváme ve školství, kultuře, zdravotnictví a v dalších oblastech. Tyto organizace jsou závislé na ekonomické situaci svých zřizovatelů, státu. V práci se zaměřuji na hospodaření a financování příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky. Cílem je prostřednictvím analýzy forem financování zjistit, jak Základní a Mateřská škola Dobšice hospodaří se svými získanými prostředky od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, od svého zřizovatele Dobšic a z ostatních zdrojů. Na základě analýzy hospodaření a financování příspěvkových organizací (konkrétně základní škola) zjistit, jaké problémy organizaci v tomto směru ohrožují a navrhnout jejich možná řešení. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části – teoretické - čerpám z odborné literatury, zákonů, vyhlášek… Jsou zde popsány charakteristiky neziskových organizací jako celek. Potom se zaměřuji pouze na příspěvkové organizace. Zabývám se zde hospodařením a financováním příspěvkových organizací a zmiňuji problémy, které musí organizace řešit. Ve druhé části – praktické - se věnuji konkrétní příspěvkové organizaci – Základní škole a Mateřské škole Dobšice, okres Znojmo. Na začátku bude stručně představena škola. Následně je vypracována analýza hospodaření a financování. Analýza je provedena zvlášť pro hlavní a vedlejší činnost. U hlavní činnosti se zabývám transfery od zřizovatele, ze státního rozpočtu a cizími zdroji. U transferů ze státního rozpočtu jsou zmíněny činnosti, které musí organizace řešit. S tímto členěním je v praxi spojena řada problémů. V této části se zabývám problémy, které si myslím, že jsou

11

nejdůležitější a s kterými se příspěvkové organizace (školy a školská zařízení) musejí potýkat během své výchovné a vzdělávací činnosti.

12

TEORETICKÁ ČÁST 2 Neziskový sektor (Neziskové organizace) Neziskové organizace jsou součástí neziskového sektoru. Charakteristika neziskových organizací není v české literatuře jednoznačně definována. Vychází z definice, která je uvedena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.1 Za neziskové považujeme takové organizace, které nebyly zřízeny za účelem podnikání. O jejich činnost je jiný zájem – státu, společnosti, určité skupiny lidí. Jsou založeny za účelem provozování činnosti ve prospěch toho, kdo měl zájem na jejich zřízení. Klade se větší důraz na důležitost výsledku hlavního poslání, než na zisk. To ale neznamená, že zisku nemůžou dosahovat. Mezi neziskové organizace patří i obce, kraje, státní fondy, u nichž je převažující charakter veřejné správy, a služby. Podle zákona o daních z příjmů nejsou neziskovými organizacemi obchodní společnosti a družstva, i když také nejsou založeny za účelem podnikání. Neziskové organizace mají svého zřizovatele, jsou založeny na základě různých právních předpisů a podléhají registraci na místech, které jim určil zákon. Neziskové organizace jsou vedeny Českým statistickým úřadem v Seznamu ekonomických subjektů.2

2.1 Členění neziskových organizací Existují různá kritéria členění neziskových organizací. Za nejdůležitější považuji členění podle právní normy, podle financování a podle vlastnictví.

A) Členění podle právní normy Podle zákona o daních z příjmů členíme neziskové organizace na: -

zájmová sdružení právnických osob,

-

občanská sdružení včetně odborových organizací,

-

politické strany a politická hnutí,

-

registrované církve a náboženské společnosti,

-

nadace, nadační fondy,

1

REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru. 3. akt. vyd. Praha: EKOPRESS, 2010, 39 s. ISBN 978-80-86929-54-5 2 MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 11. akt. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 8-9 s. ISBN 978-80-7263-675-4.

13

-

obecně prospěšné společnosti,

-

veřejné vysoké školy,

-

veřejné výzkumné instituce,

-

školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu,

-

obce,

-

organizační složky státu,

-

kraje,

-

příspěvkové organizace,

-

státní fondy a subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, a další.3

B) Členění podle kritéria financování -

financované zcela z veřejných rozpočtů (organizační složky státu, územních celků),

-

financované zčásti z veřejných rozpočtů (příspěvkové organizace,…),

-

financované z různých zdrojů (dary, sbírky,…),

-

financované z výsledků realizace svého poslání.4

C) Členění podle vlastnictví -

vládní (státní, veřejné) neziskové organizace (VNO) – podílejí se na výkonu veřejné správy (příspěvkové organizace, organizační složky státu, kraje, obce),

-

nestátní (nevládní, občanské, soukromé) neziskové organizace (NNO) – vycházejí z principu sebeřízení společnosti (občanská sdružení, nadace a nadační fondy, církve a náboženské společnosti,…).5

2.2 Příspěvkové organizace 2.2.1 Charakteristika příspěvkové organizace Jak bylo uvedeno výše, příspěvkové organizace jsou součástí neziskového sektoru. Jejich prostřednictvím Česká republika a ÚSC zabezpečují plnění svých povinností.

3

ČESKO. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. In: Daňové zákony v úplném znění k 1. 1. 2012, Olomouc : ANAG, 2012. 19 s. §18 odst. 8. ISNB 978-80-7263-711-9. 4 REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru. 3. akt. vyd. Praha: EKOPRESS, 2010, 41 s. ISBN 978-80-86929-54-5 5 ŠKARABELOVÁ, Simona. Vymezení pojmu nestátní neziskové organizace [online]. [cit. 2012-11-22]. Dostupné na: http://www.e-cvns.cz/soubory_diskuse/vymezeni_nno.pdf

14

Příspěvkové organizace z hrubého domácího produktu čerpají prostředky formou dotací a příspěvků pro pokrytí svých potřeb.6 Základní legislativní předpisy: -

zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla),

-

zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,

-

zákon č. 477/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,

-

zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a navazující pokyny MF, ve znění pozdějších předpisů,

-

vyhláška č. 403/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb.,

-

vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů,

-

zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhlášky č. 413/2004 Sb.,

-

České účetní standardy č. 701-708 – pro vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb.,

-

daňové zákony.7

Dle zákona jsou příspěvkové organizace povinny: -

plnit určené úkoly nejhospodárnějším způsobem a dodržovat stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu,

-

vynakládat peněžní prostředky, které má k dispozici, jen na účely, na které jsou určeny, převážně na krytí nezbytných potřeb, na krytí opatření nutných k zabezpečení nerušeného chodu příspěvkové organizace,

6

PODHORSKÝ, Josef; SVOBODOVÁ, Jaroslava. Účetnictví příspěvkových organizací 2003. 2. upr. vyd. Olomouc: ANAG, 2003, 12 s. ISBN 80-7263-151-9. 7 MADEROVÁ VOLTNEROVÁ, Karla; TÉGL, Petr. Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací územního samosprávného celku 2011. 2. akt. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 6-7 s. ISBN 978-80-7263-664-8.

15

-

dodržet, aby úhrady, ke kterým se příspěvková organizace zaváže v účetním období (běžném roce), nepřekračovaly její rozpočet na příslušné účetní období,

-

v případě, že skutečná výše výnosů a nákladů v průběhu rozpočtového roku neodpovídá jejich rozpočtované výši a je předpoklad, že může být zhoršen rozpočtovaný hospodářský výsledek, musí učinit taková opatření, která zajistí jeho vyrovnání,

-

do 15 pracovních dnů po připsání částky na její účet odvést příjmy z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří; výjimku tvoří příjmy z prodeje nemovitého majetku, který příspěvková organizace získala darem nebo dědictvím.8

2.2.2 Podle zřizovatele rozlišujeme dva základní typy příspěvkových organizací -

příspěvková organizace státu,

-

příspěvková organizace územních samosprávných celků.

A) Příspěvková organizace státu Příspěvková organizace státu je právnickou osobou, kterou zřídil některý ústřední orgán státní správy. Legislativní úpravou je zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Je založena zřizovací listinou v souladu se zákonem, zřizovatel oznámí její založení v Ústředním věstníku ČR. Na základě zřizovací listiny nebo zvláštního zákona vykonává hlavní činnosti.

B) Příspěvková organizace územních samosprávných celků Příspěvková organizace územních samosprávných celků (dále ÚSC) je právnickou osobou zřízenou krajem, obcí podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (rozpočtový zákon). Vzniká (zaniká) rozhodnutím zřizovatele a musí být zapsána do obchodního rejstříku. Je zřizována na základě zřizovací listiny, která musí být v souladu se zákonem. V ní je vymezen hlavní účel, předmět činnosti,

8

ČESKO. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In: Úplné znění. Ostrava-Hrabůvka: Sagit, 2012, č. 876. §54. ISBN: 978-80-7208-896-6.

16

označení statutárních orgánů, vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, okruhy doplňkové činnosti…9 Mezi příspěvkové organizace byla od ledna 2003 zařazena předškolní a školská zařízení a školy, na základě novely zákona č.564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství. Tento zákon byl zrušen zákonem č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Což znamenalo velký průlom v dosavadním právním postavení škol, které k 1. 1. 2003 přešly do právní subjektivity.10 Dále se pro potřeby této práce budu zabývat pouze příspěvkovými organizacemi ÚZC.

3 Hospodaření příspěvkových organizací ÚSC Hospodaření příspěvkové organizace je řízeno jejím rozpočtem, který musí být sestaven jako vyrovnaný. Obsahuje pouze náklady a výnosy, které souvisí s poskytovanými službami příspěvkové organizace, jež jsou předmětem její hlavní činnosti. Do rozpočtu musí organizace zahrnout příspěvek jak ze státního rozpočtu, (případně stanovený odvod do státního rozpočtu), tak i z rozpočtu svého zřizovatele.11 Jak bylo výše zmíněno, příspěvkové organizace jsou sice neziskové organizace, ale mohou v některých případech dosahovat zisku (zlepšeného hospodářského výsledku). Jedná se právě o výsledek z činností, které nepatří do hlavní činnosti, ale jsou předmětem daně (doplňková činnost).

Doplňková činnost Příspěvková organizace může, pokud to zřizovatel dovolí, provádět vedle hlavní činnosti také doplňkovou činnost (hospodářská činnost).

Jejím cílem je lepší využití hospodářských

prostředků a kvalifikovaného personálu. Doplňková činnost by měla navazovat na hlavní účel příspěvkové organizace, nesmí však narušovat jeho plnění. To znamená, že pokud by došlo někdy ke kolizi mezi hlavní a

9

REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru. 3. akt. vyd. Praha: EKOPRESS, 2010, 58-59 s. ISBN 978-80-86929-54-5 10 MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 11. akt. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 43-44 s. ISBN 978-80-7263-675-4. 11 PODHORSKÝ, Josef; SVOBODOVÁ, Jaroslava. Účetnictví příspěvkových organizací 2003. 2. upr. vyd. Olomouc: ANAG, 2003, 13 s. ISBN 80-7263-151-9.

17

doplňkovou činností, musí mít přednost vždycky hlavní, nikoliv doplňková činnost. Příspěvková organizace má povinnost ze zákona sledovat doplňkovou činnost odděleně. Podmínky

provozování

jsou

stanoveny

zřizovatelem

ve

zřizovací

listině,

nebo

prostřednictvím jiných správních aktů, např. pokynů zřizovatele. Nejčastější podmínkou je, aby doplňková činnost nebyla ztrátová. Tato podmínka ze zákona nevyplývá u příspěvkových organizací zřízených ÚSC (ztrátu nesmí vykazovat pouze PO státní – zákon č. 218/2000 Sb.). Pokud by však byla tato činnost trvale, nebo delší dobu ztrátová, mělo by se zvážit, zda se nejedná o nehospodárné a neúčelové využívání veřejných prostředků a zda by nebylo lepší ji zrušit. Pokud organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít pouze ve prospěch své hlavní činnosti, nebo může zřizovatel povolit organizaci i jiné využití těchto prostředků.12

3.1 Hospodaření s majetkem Dle zákona č. 250/2000 Sb. odst. 4 všeobecně platí, že „Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas.“ Musíme zde rozlišovat termín svěřený majetek a termín majetek. Termínem majetek se rozumí majetek, který příspěvková organizace získá pro svého zřizovatele. Svěřeným majetkem se rozumí majetek ve vlastnictví zřizovatele předaný příspěvkové organizaci k hospodaření. Vlastníkem majetku je tedy zásadně zřizovatel, i když konkrétní právní úkon, kterým se nabývá vlastnictví (smlouvou), provádí samotná příspěvková organizace. Rozhodnutí, zda bude příspěvková organizace hospodařit s majetkem zřizovatele (svěřený majetek), nebo bude moci některý majetek nabýt i do svého vlastnictví, je na zřizovateli. Do svého vlastnictví může příspěvková organizace získat pouze majetek, který je potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to -

bezúplatným převodem od svého zřizovatele,

-

darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele,

12

MADEROVÁ VOLTNEROVÁ, Karla; TÉGL, Petr. Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací územního samosprávného celku 2011. 2. akt. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 57-58,73 s. ISBN 978-80-7263-6648.

18

-

děděním – bez předchozího souhlasu zřizovatele musí příspěvková organizace dědictví odmítnout,

-

jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele.

Způsoby, jimiž může příspěvková organizace vlastnictví nabýt, jsou tzv. taxativním (uzavřeným) výčtem způsobů. Jiné způsoby nabytí vlastnictví nejsou možné.13

3.2 Finanční hospodaření Příspěvková organizace hospodaří dle zákona č. 250/2000 Sb., s peněžními prostředky, které získala z vlastní činnosti, a s prostředky, které přijala z rozpočtu svého zřizovatele. Dále také hospodaří s prostředky svých fondů, s dary od fyzických a právnických osob. Využívá dále prostředky přijaté z Národního fondu nebo ze zahraničí. Příspěvková organizace dále hospodaří: -

s dotací na úhradu provozních výdajů, které jsou kryty z rozpočtu Evropské unie,

-

s dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv – peněžní prostředky

z finančního

mechanismu

Evropského

hospodářského

prostoru,

z finančního mechanismu Norska, programu švýcarsko-české spolupráce. Nevyčerpané prostředky (dotace) nevyčerpané do konce kalendářního roku je možno převést do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech, pokud se jedná o dotace neúčelové. U ostatních (účelových) se musí dodržet stanovený účel. Musí se sledovat odděleně, podléhají finančnímu vypořádání v roce, na který byla dotace poskytnuta.14 Podrobněji se budu touto otázkou zabývat v oddílu financování příspěvkových organizací. Příspěvková organizace vytváří a hospodaří s těmito fondy: -

Rezervní fond,

-

Investiční fond,

-

Fond odměn,

-

Fond kulturních a sociálních potřeb.

13

MADEROVÁ VOLTNEROVÁ, Karla; TÉGL, Petr. Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací územního samosprávného celku 2011. 2. akt. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 38-39 s. ISBN 978-80-7263-664-8. 14 SVOBODOVÁ, Jaroslava. Abeceda účetnictví 2008: pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu. Olomouc: ANAG, 2008-, 244 s. ISBN 978-80-7263-457-6.

19

Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku.15 Tvorba a použití fondů vyplývá ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění, až na FKSP, který je řízen samostatnou vyhláškou Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o FKSP, ve znění pozdějších předpisů.16

3.2.1 Rezervní fond Je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření (dále jen VH) PO po skončení roku, sníženého o případné převody do fondu odměn. Výši VH a příděl do fondu schvaluje zřizovatel, dle žádosti organizace. Zlepšený VH je vytvořen, pokud skutečné výnosy spolu s přijatými prostředky přesahují provozní náklady. U rezervního fondu rozlišujeme, zda je tvořený ze zlepšeného VH, nebo z ostatních titulů. Podle toho se účtuje na účty 413 (zlepšený VH) nebo 414 (z ostatních titulů, kdy jsou zdrojem peněžní dary a jiné prostředky - dotace ze zahraničí). Na každém fondu se zvlášť sledují jednotlivá čerpání. Použití rezervního fondu vymezuje taxativním výčtem zákon. Může být použit pouze na úhradu provozních nákladů, nikoliv investičních. PO používá tento fond: -

k dalšímu rozvoji své činnosti,

-

k časovému překlenutí rozdílu mezi výnosy a náklady,

-

k úhradě případných sankcí za porušení rozpočtové kázně,

-

k úhradě ztráty za předchozí léta.

Zřizovatel může dát také souhlas k převedení části rezervního fondu na

posílení

svého investičního fondu.17

3.2.2 Investiční fond Je vytvářen k financování investičních potřeb PO. Jeho zdroje jsou taxativně vymezené v zákoně, jedná se např. o peněžní prostředky ve výši odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, investiční dotace z rozpočtu zřizovatele, investiční příspěvky ze státních fondů,… 15

ČESKO. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In: Úplné znění. OstravaHrabůvka: Sagit, 2012, č. 876. § 29. ISBN: 978-80-7208-896-6 16 MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 11. akt. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 41 s. ISBN 978-80-7263-675-4. 17 VORBOVÁ, Helena. Účetní souvztažnosti pro příspěvkové organizace v roce 2012. Praha: POLY+, 2012, 136-138 s. ISSN 1801-8157.

20

Používá se k financování investičních výdajů, k úhradě investičních úvěrů nebo půjček, k posílení zdrojů na údržby a opravy majetku ve vlastnictví zřizovatele, který PO používá pro svoji činnost. Ke všemu musí organizace získat souhlas od zřizovatele.

3.2.3 Fond odměn Je tvořen také ze zlepšeného výsledku hospodaření PO. Výše přídělu je omezena. Příděl nesmí být vyšší než 80% zlepšeného VH, nejvýše však do 80% stanoveného nebo přípustného objemu prostředků na platy. Výši VH a příděl do fondu tak jako u rezervního fondu schvaluje zřizovatel dle žádosti organizace. Z fondu se hradí odměny zaměstnancům. Přednostně je z něj hrazeno případné překročení prostředků na platy, které jsou státem přiděleny organizaci na kalendářní rok.18

3.2.4 Fond kulturních a sociálních potřeb Je tvořen: -

základním přídělem do fondu (1% z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady plat, na odměny za pracovní pohotovost),

-

dalšími příjmy (náhrady škod, pojistná plnění od pojišťoven, která se vztahují k majetku pořízeného z fondu, peněžní a jiné dary od jiných fyzických nebo právnických osob, příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení).19

Fond se netvoří z mimopracovních vztahů, jako jsou dohody o provedení práce a pracovní činnosti. Prostředky tohoto fondu se sledují na samostatném účtu u banky. Organizace může přispívat zaměstnancům pouze na činnosti, které sama organizuje nebo pořizuje od jiné právnické či fyzické osoby. Příspěvek lze poskytnout dle vyhlášky FKSP na: -

provoz zařízení, která slouží kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců (§ 4),

-

pořízení hmotného majetku (§ 5),

-

půjčky na bytové účely (§ 6),

18

MADEROVÁ VOLTNEROVÁ, Karla; TÉGL, Petr. Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací územního samosprávného celku 2011. 2. akt. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 95-109 s. ISBN 978-80-7263-664-8. 19 KRBEČKOVÁ, Marie; PLESNÍKOVÁ, Jindřiška. FKSP. 2. akt. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 8-9 s. ISBN 978-80-7263-667-9

21

-

stravování zaměstnanců (§ 7),

-

příspěvek na dovolenou a rekreaci (§ 8),

-

kultura, vzdělávání a sport (§ 9),

-

dary k životním jubileum (§ 14),

-

a další sociální příspěvky pro své zaměstnance a jejich rodinu.20

Z tohoto fondu se nesmí hradit žádné jiné příspěvky, které nejsou uvedeny ve vyhlášce. Výdaje z fondu FKSP nejsou náklady příspěvkové organizace, jde pouze o čerpání tohoto fondu. Pokud by se tyto výdaje účtovaly jako náklady, došlo by ke zkreslení hospodářského výsledku a tím k porušení rozpočtové kázně, k čemuž v praxi dost často dochází.21

3.3 Kontrola hospodaření PO Obce prostřednictvím příspěvkových organizací realizují část své samostatné působnosti, proto za kontrolu hospodaření (za zajištění řádného plnění daných úkolů) je odpovědná obec. Tato problematika je upravována na několika místech našeho právního řádu. Základním dokumentem, který určuje i mimo jiné vztah PO k jejímu zřizovateli, je zřizovací listina, o jejím konkrétním obsahu rozhoduje zastupitelstvo obce. Zřizovatel zde má možnost řešit budoucí vztahy řízení a kontroly. Ze zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zřizovatel provádí kontrolu hospodaření své příspěvkové organizace. Není stanovena konkrétní forma provádění kontrol, obec musí danou záležitost upravit s ohledem na obsah zřizovací listiny PO, např. vnitřním předpisem. Podle zákona o finanční kontrole provádí obec veřejnoprávní kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky (bez ohledu na jejich původce). Proces provádění kontroly je v tomto případě upraven zákonem o finanční kontrole. Zvláštním prostředkem kontroly je také oprávnění člena zastupitelstva obce při výkonu své funkce vznášet své dotazy, připomínky a podněty na vedoucí příspěvkových organizací, které obec zřídila, a dostat písemnou odpověď do 30 dnů.

20

ČESKO. Vyhláška MF č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. In: Úplné znění. OstravaHrabůvka: Sagit, 2012, č. 876. ISBN: 978-80-7208-896-6 21 Zápis z porady obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, konané dne 7. 9. 2012

22

Právní řád dává dobrý předpoklad provádění kontroly, respektive řízení hospodaření PO jejich zřizovatelem. Dále je jenom na zřizovateli, jak této možnosti využije.22

4 Financování PO ÚZC Činnost příspěvkových organizací zřizovaných územními samosprávnými celky bývá jako u většiny ostatních neziskových organizací podporována z různých zdrojů. Školy a školská zařízení zřizované ÚSC jsou financovány ze dvou zdrojů z ústředního státního rozpočtu a z rozpočtu zřizovatelů: 

stát hradí tzv. přímé náklady na vzdělávání (účelové dotace),



zřizovatel (obec, kraj) hradí investiční a neinvestiční náklady, tzv. provozní výdaje. 23

4.1 Přímé náklady na vzdělání Tyto státní prostředky dostávají příspěvkové organizace přes odbory školství na krajských úřadech, které nahradily školské úřady působících v jednotlivých okresech. Musí se sledovat odděleně od provozních příspěvků. Jsou to prostředky účelové, které se musí ke konci každého ročního období vyúčtovávat. Musí se přesně dodržovat jejich účel. Náklady na vzdělání se podle školského zákona člení: na přímé a ostatní neinvestiční výdaje Mezi přímé náklady řadíme: -

prostředky na platy, náhrady platů a odměny za pracovní pohotovost,

-

odměny za práci na základě dohod z mimopracovních poměrů (DPP, DPČ),

-

odstupné,

-

výdaje na úhradu pojistného na OSSZ a ZP,

-

příděly do FKSP (viz výše uvedené 1%),

-

prostředky na nezbytné náklady spojené s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených,

-

výdaje na učební pomůcky, učebnice a školní potřeby, pokud se žákům neposkytují bezplatně, a další.

22

JANEČEK, Jan. Kontrola hospodaření příspěvkové organizace. Moderní obec, Praha: Economia, a. s., 2008, 6, 55 s. ISSN 1211-0507. 2008. 23 ČR – Financování předškolního a školního vzdělávání. EURYPEDIA [online]. 27. 10. 2011 [cit. 2012-11-23]. Dostupné z: https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/index.php/%C4%8Cesk%C3%A1republika:Financov%C3%A1n%C3%AD_vzd %C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD

23

Mezi ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) patří: -

především zákonné pojištění zaměstnanců,

-

výdaje na školení pracovníků (tzv. DVPP),

-

odporné pracovní oděvy,

-

cestovné,

-

stravování,…

Tyto prostředky se udělují školám na základě jednotlivých normativů (NIV) na jednotku výkonu. Jednotkou výkonu rozumíme jednoho žáka, studenta nebo strávníka dle typu školy. Přímé prostředky na platy – jsou to platy a OPPP. Ostatní neinvestiční náklady (ONIV) se můžou přesouvat z různých položek na jiné. Musí se však vždy zažádat o schválení příslušný odbor školství, pod který organizace spadá.

4.2 Provozní prostředky od zřizovatele Provozní výdaje zahrnují výdaje na úhradu energií, opravy majetku, odpisy majetku, nákup kancelářského, školního a hygienického materiálu, pohonných hmot, úhradu poštovného, služeb telekomunikací, nájemného, pojistného, pořízení nábytku do škol atd. Obec hradí všechny neinvestiční náklady kromě přímých na vzdělávání, což jsou výše uvedené učebnice, učební pomůcky, mzdy včetně odvodů,… Tyto prostředky jsou neúčelové, organizace je může čerpat dle schváleného rozpočtu zřizovatele. Nevyčerpané se nemusí ke konci roku vracet, převádí se do výše zmíněných fondů organizace.24

4.3 Dotace a příspěvky z jiných zdrojů 4.3.1 Doplňková činnost Příspěvková organizace může se souhlasem zřizovatele vykonávat kromě hlavní činnosti již zmiňovanou doplňkovou činnost. Důvodem proč příspěvkové organizace tuto činnost vykonávají je, že jim přináší další možnost získat finanční prostředky, které mohou použít jako další zdroj financování. 24

HYÁNEK, Vladimír; PROUZOVÁ, Zuzana; ŠKARABELOVÁ, Simona a kol. Neziskové organizace ve veřejných službách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 160-173 s. ISBN 978-80-210-4423-4.

24

Jde o prostředky neúčelové, taktéž se nemusí ke konci roku vyúčtovávat, v praxi se pouze doloží zřizovateli čerpání nákladů a výnosů za tuto činnost a promítne se v celkovém výsledku hospodaření organizace.25 Doplňkovou činností jsem se zabývala již v kapitole: 3 Hospodaření, proto ji již nebudu více rozvádět.

4.3.2 Dary Peněžité dary jsou další zdrojem finančních prostředků, které může organizace získat jak od tuzemských, tak i od zahraničních subjektů. Pro dárce jsou většinou neziskové organizace dobrým cílem k poskytnutí daru, poněvadž tyto dary mohou dle zákona o daních z příjmu použít jako odečitatelnou položku od základu daně. Organizace může přijmout dary pouze se schválením zřizovatele. Tyto zdroje musí vést odděleně od ostatních zdrojů. Dar může být poskytnut buď neúčelově, nebo účelově, v tom případě se musí dodržet účel, na který byl poskytnut (např. na nákup učebních pomůcek, na školní výlet,…).26

4.3.3 Ze zahraničí Česká republika může jako člen EU využívat možnosti čerpání finančních prostředků z fondu EU. Jde především o Evropský sociální fond, což je fond pro investice do rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím podpory zaměstnanosti, sociální inkluze, celoživotního vzdělávání, vzdělávání pro konkurenceschopnost (např. projekt EU peníze školám, kterým se budu zabývat podrobněji v praktické části). Tyto dotace přispívají pro zlepšování kvality vzdělávacího systému jednotlivých škol i tříd.27 Jak jsem již uvedla, jsou tyto dotace účelové a organizace musí striktně dodržet účel, na který jsou přidělovány. Dotace z těchto fondů bývají často poskytovány na delší období než na 1 rok. Vyúčtovávají se za období, na které jsou přiděleny. Pokud se nevyčerpají ke konci kalendářnímu období, převádí se jejich zůstatek do fondu z jiných titulů (zmiňované SÚ 414) jako zdroj financování v následujících letech

25

MADEROVÁ VOLTNEROVÁ, Karla; TÉGL, Petr. Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací územního samosprávného celku 2011. 2. akt. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 57-58 s. ISBN 978-80-7263-664-8. 26 MADEROVÁ VOLTNEROVÁ, Karla; TÉGL, Petr. Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací územního samosprávného celku 2011. 2. akt. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 75 s. ISBN 978-80-7263-664-8. 27 HYÁNEK, Vladimír; PROUZOVÁ, Zuzana; ŠKARABELOVÁ, Simona a kol. Neziskové organizace ve veřejných službách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 174 s. ISBN 978-80-210-4423-4.

25

opět ke stejnému účelu. Pokud organizace má více těchto dotací na různé účely, musí se dodržovat každý zvlášť, nelze je spojovat.28

5 Identifikace problémů ZŠ S výše uvedeným členěním financování základních škol dochází v praxi k různým problémům. Závazné zásady stanovuje SMĚRNICE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č.j.: 28 768/2005-45 ze dne 12. prosince 2005, v platném znění.

5.1 Dodržování čerpání jednotlivých příspěvků Základní školy musí striktně dodržovat čerpání jednotlivých příspěvků (dotací schválených na příslušný rok). Nelze samovolně přesouvat tyto prostředky z jednotlivých zdrojů.

5.2 Transfery od zřizovatele Škola musí dodržovat čerpání příspěvků od zřizovatele. Někteří zřizovatelé schvalují rozpočty škol dle položek. Pak se tyto položky musí dodržovat. Jde např. o položky na učební pomůcky, dlouhodobý majetek, spotřební materiál, energie, opravy, služby,… Opět je s tím spojena velká spousta administrativní práce. Pokud škola nevyčerpá schválené finance na opravy, nemůže za nevyčerpané peníze např. nakoupit majetek, ale musí žádat svého zřizovatele, který jí to může povolit, ale také nemusí – je to plně v pravomoci zřizovatele. Jinak škola poruší rozpočtovou kázeň. Z těchto provozních příspěvků nelze platit platy zaměstnanců. Pouze v některých případech zřizovatelé přispívají na platy učitelům, popř. i provozním, pokud se jim nedostává dostatek financí z kraje. Dochází k tomu v případě nenaplněných tříd, kdy zřizovatel si chce udržet školu a musí proto dofinancovat tyto nadnormativní náklady sám.

5.3 Transfery od JMK Přímé náklady na vzdělání se týkají pouze nákladů spojených se vzděláním, nelze z toho hradit prostředky na provoz, pokud je škola zřízena ÚSC. U těchto prostředků se dále musí

28

MADEROVÁ VOLTNEROVÁ, Karla; TÉGL, Petr. Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací územního samosprávného celku 2011. 2. akt. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 78 s. ISBN 978-80-7263-664-8.

26

dodržovat závazné ukazatele na platy a na ONIV (ostatní neinvestiční výdaje), které jsou přiděleny jednotlivým školám dle normativů na počty dětí.

5.3.1 Další závazné ukazatelé - členění na pedagogické a nepedagogické pracovníky Od roku 2011 jsou tyto ukazatele na platy členěny dle směrnice MŠMT č.j. 27005/2010-26

ze dne 17. ledna 2011 zvlášť na pedagogické a nepedagogické pracovníky. Z prostředku na platy na pedagogické pracovníky nelze platit provozní zaměstnance a naopak z prostředků na provozní pracovníky nelze proplácet mzdy učitelům. V jednotlivých školách dochází často z tohoto důvodů k velkým neshodám mezi těmito skupinami. Dříve mohl ředitel z nevyčerpaných prostředků odměnit obě dvě skupiny. V současné době to tak nelze udělat. Z rozhovoru s účetní školy jsem se dozvěděla, že na některých školách přebývají finance na pedagogické pracovníky, na jiných zase na provozní. Přesuny mezi těmito kategoriemi jsou v pravomoci ředitele, který o ně musí žádat příslušný kraj tzv. rozpočtovou změnou. Závisí tedy na řediteli, zda tyto finance převede, či nikoliv. Je s tím spojena velká administrativní práce. Na jednotlivých školách dochází často i k tomu, že ředitel nechce přesunout peníze, a proto mnohdy na jednotlivou kategorii nevychází finance na nenárokové složky (osobní ohodnocení a odměny) a zaměstnanci jsou odměňováni pouze dle tabulek (nárokových složek). A ve druhé skupině jsou vypláceny vysoké osobní ohodnocení i odměny.29

5.3.2 Přesuny neinvestičních ukazatelů Na konci roku každá škola provádí tzv. přesuny neinvestičních ukazatelů, ale pouze v rámci stejných skupin. Školám jsou totiž přiděleny finance ve členění na jednotlivé paragrafy např. §3111 MŠ, § 3113 (§ 3117) ZŠ, § 3141 Školní jídelny, § 3143 Školní družiny. Škola může přesouvat prostředky mezi těmito paragrafy v rámci pedagogických pracovníků, popř. v rámci provozních pracovníků, nelze je přesouvat křížem, jak bylo výše zmíněno.

29

Rozpočty škol z pohledu krajských úřadů. Týdeník ŠKOLSTVÍ [online]. roč. 2011, č. 11 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.tydenik-skolstvi.cz/archiv-cisel/2011/11/rozpocty-skol-z-pohledu-krajskych-uradu/

27

5.3.3 Limity zaměstnanců Dále musí dodržet i tzv. limity zaměstnanců. O povolené překročení limitu se musí žádat opět příslušný kraj. Lze to však pouze v případě např. dlouhodobých zástupů, kdy onemocní zaměstnanec a ředitel musí vzít za něho náhradu, jinak je překročení nepřípustné.30

30

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. Schválení rozpočtového opatření. 2012.

28

PRAKTICKÁ ČÁST Pro svoji práci jsem si zvolila ZŠ a MŠ Dobšice. Na příkladu této ZŠ se budu snažit objasnit výše identifikované problémy ve školství.

6 Charakteristika

Základní

školy

a

Mateřské

školy

Dobšice, Brněnská 52, okres Znojmo Základní škola a Mateřská škola Dobšice je příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je obec Dobšice. Součástí školy je základní škola, mateřská škola, školní družina a školní jídelna. Školu tvoří dvě samostatné budovy, v jedné budově na adrese Brněnská 52 se nachází základní škola a školní družina a ve druhé budově s adresou Brněnská 172 mateřská škola a školní jídelna. Obě budovy jsou od sebe vzdálené cca 1 km.31 Ředitelem organizace je Mgr. Milan Březovský. Mateřská škola a Školní jídelna má své samostatné vedení. Organizační struktura školy je znázorněna na obrázku č. 1. Obrázek č. 1: Organizační struktura

Zdroj: ZŠ a MŠ Dobšice [cit. 2012-11-24] 31

Úvodní informace. ZŠ a MŠ Dobšice http://www.skoly.dobsice.cz/index.php?ID=21

[online].

29

2007

[cit.

2012-11-24].

Dostupné

z:

Základní škola Dobšice je škola s plným pětitřídním vyučováním. Každá třída má svoji samostatnou učebnu, která slouží i jako učebna odborná (hudební třída, informační třída, třída s interaktivní tabulí apod.) Dvě třídy jsou plně vybaveny počítači a jedna interaktivní tabulí. Do ZŠ Dobšice mohou chodit děti z obce Dobšice a z okolních vesnic, ale i z města Znojma. V současné době navštěvuje školu 100 dětí, ve třídách je průměrně 20 dětí. 32

7 Hospodaření, Financování Škola hospodaří: v hlavní činnosti -

s příspěvkem zřizovatele, obce Dobšice,

-

s příspěvkem ze státního rozpočtu – je stanovený dle normativů krajského úřadu

-

s vlastními zdroji – příspěvky od žáků,…

-

s fondy – FKSP, fondy škola vytváří dle zákona č. 250/2000 Sb.,

-

s cizími zdroji, o s dary od fyzických nebo právnických osob, jsou buď účelové (na provoz, učební pomůcky…), nebo neúčelové, o s dotací z Evropské unie – jak již bylo zmíněno, škola čerpá dotaci z projektu EU peníze školám,

ve vedlejší (doplňkové) činnosti -

škola hospodaří i s prostředky z doplňkové činnosti, kterou má škola uvedenou ve zřizovací listině, jedná se o hospodářskou činnost školní jídelny – stravování cizích strávníků.

Jednotlivé zdroje je nutno v účetnictví vést odděleně pro potřeby jednotlivých poskytovatelů. Z těchto důvodů jsem se v práci snažila na příkladu této základní a mateřské školy podchytit nutnost potřeby členit jednotlivé náklady a výnosy již při pořízení. Za nejvhodnější považuji členění podle účelových znaků, které si každá škola volí sama, stejné pro všechny školy jsou pouze účelové znaky kraje a EU.

32

Třídy, učitelé a žáci naší školy. ZŠ a MŠ Dobšice [online]. 2008 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.skoly.dobsice.cz/index.php?ID=940

30

7.1 Hlavní činnost K analýze hospodaření jsem použila roky 2010-2012. Tabulka č. 1: Náklady a výnosy v hlavní činnosti SU

Název položky A. NÁKLADY CELKEM

Kč 2010

2011

2012

8 547 136,00

8 903 491,59

9 564 085,59

501

Spotřeba materiálu

893 686,07

1 071 703,58

903 916,60

502

Spotřeba energie

540 438,61

602 831,57

570 949,20

511

Opravy a udržování

157 449,44

57 575,58

127 169,04

512

Cestovné

11 688,00

15 808,00

18 693,00

518

Ostatní služby

377 681,12

349 993,10

342 986,46

521

Mzdové náklady

4 778 886,00

4 987 753,00

5 388 965,00

524

Zákonné sociální pojištění

1 592 716,02

1 685 185,50

1 784 182,99

525

Jiné sociální pojištění

20 736,62

20 448,95

21 462,89

527

Zákonné sociální náklady

94 637,72

49 581,61

52 709,65

528

Jiné sociální náklady

32 741,00

13 677,00

0,00

547

Manka a škody

0,00

0,00

6 677,00

549

Ostatní náklady z činnosti

7 825,00

8 097,50

0,00

551

Odpisy dlouhodobého majetku

38 650,40

40 836,20

46 997,00

558

Náklady z drobného dlouhodobého majetku

0,00

0,00

299 376,76

B. VÝNOSY CELKEM

8 478 822,96

9 099 515,84

9 648 785,73

602

Výnosy z prodeje služeb

607 651,00

661 698,00

729 990,00

648

Čerpání fondů

18 500,00

24 120,10

10 680,40

649

Ostatní výnosy z činnosti

49 850,00

113 659,00

143 160,00

662

Úroky

8 242,65

8 696,26

8 571,33

671

Výnosy vybraných míst. vl. institucí z transferů

6 456 000,00

0,00

0,00

672


1 338 579,31

8 291 342,48

8 756 384,00

C. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ -68 313,04 Zdroj: Výkaz zisku a ztráty 2010, 2011, 2012

196 024,25

84 700,14

V tabulce vidíme souhrnné náklady a výnosy v hlavní činnosti, které škola za sledované období vykazovala. V roce 2010 dosahovala záporného výsledku hospodaření, v dalších letech potom kladného.

31

Graf č. 1: Struktura nákladů na hlavní činnost

100% 90%

0%

0%

19%

19%

3% 19%


70%


60% 56%

56%


56%

40%

10%

Zákonné sociální pojištění Mzdové náklady Ostatní služby

30% 20%

Ostatní náklady z činnosti Manka a škody

80%

50%

Náklady z drobného dlouhodobého majetku Odpisy dlouhodobého majetku

6%

4% 7%

10%

12%

4%

4% 6% 9%

0% 2010

2011

2012

Cestovné Opravy a udržování Spotřeba energie Spotřeba materiálu

Zdroj: Výkaz zisku a ztráty 2010, 2011, 2012, vlastní zpracování

Nejvýznamnější nákladovou položkou jsou mzdové náklady, představují 56% celkových nákladů na hlavní činnost. Se mzdovými náklady je spjato zákonné sociální pojištění, které, jak vidíme, je druhou nejvýznamnější nákladovou položkou (19%). Z přílohy č. 1 vyčteme, že ve sledovaném období mzdy rostly, v roce 2011 o 4,37% a v roce 2012 o 8,04% oproti předchozímu období. Spolu s růstem mezd rostlo i zákonné sociální pojištění v roce 2011 o 5,81% a 5,87% v roce 2012. Růst mezd je závislý na schváleném rozpočtu Jihomoravského kraje, který se každý rok odvíjí od počtu dětí a žáků na škole. Další nezanedbatelnou položkou je spotřeba materiálu, potom spotřeba energie. V roce 2011 obě položky zaznamenaly nárůst, spotřeba materiálu o 20%, spotřeba energie o 12%, v roce 2012 se škola snažila o snížení spotřeby, to se jí také podařilo. U spotřeby materiálu pokles o 16%, a u spotřeby energie o 5%.

32

Graf č. 2: Struktura výnosů v hlavní činnosti

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Výnosy vybraných míst. vl. institucí z transferů Úroky

91%

92%

91%

Ostatní výnosy z cinnosti Čerpání fondů Výnosy z prodeje služeb

7%

7%

8%

2010

2011

2012

Zdroj: Výkaz zisku a ztráty 2010, 2011, 2012, vlastní zpracování

Nejvýznamnější výnosovou položkou jsou výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů, které zaznamenaly růst o 6,37% v roce 2011 a v roce 2012 růst o 5,61%. Zvyšování těchto transferů se opět odvíjí od počtu žáků a dětí. Z dotací (výnosy vybraných místních vládních institucí z transferů) jsou kryté mzdové náklady, tyto dotace školy dostávají z krajských rozpočtů. Jak již bylo výše řečeno, tyto dotace musí být vyčerpány do nuly. V následujících tabulkách jsou členěny pro přehlednost náklady a výnosy dle již zmíněných účelových znaků (dále jen UZ).

7.1.1 Transfery od zřizovatele -

UZ 00000 – je příspěvek od zřizovatele na provoz

-

UZ 00100 – příspěvek od zřizovatele na potraviny

-

UZ 00200 – pracovní sešity – žáci

-

UZ 00300 – dary – věcné

Tato UZ si škola zvolila sama pro hospodaření s prostředky od zřizovatele. Jedná se o příspěvky na provoz hlavní činnosti z rozpočtu zřizovatele obce Dobšice. Provozní náklady jsou tvořeny energií, opravami, službami, které jsou spojeny s provozem (telefonní poplatky, poštovné…). Členění těchto nákladů a výnosů je vhodné pouze z důvodu pro přehlednost v případě, kdy se zřizovatel obrátí na školu s požadavkem o zjištění stavu jednotlivého čerpání rozpočtu, což se 33

v průběhu roku často stává. Zastupitelstvo obce mnohdy zajímá, kolik se vyčerpá financí např. na čisticí prostředky, kancelářský materiál, různé opravy apod. Proto organizace používá v účetnictví i jednotlivé položky – viz příloha č. 2: účtový rozvrh. Některý zřizovatel dokonce požaduje i přiděluje (schvaluje) rozpočet škole dle těchto položek. Není to dáno zákonem, ale pouze z důvodu přehlednější sledovatelnosti jednotlivého čerpání rozpočtu školy. Pokud škola obdrží takto schválený rozpočet (na jednotlivé položky), musí toto čerpání striktně dodržet, jinak by se dopustila porušení rozpočtové kázně (dostala by pokutu). Zřizovatel obce Dobšice toto po ZŠ nevyžaduje, což snižuje administrativu. Škola by jinak musela každé přečerpání řešit žádostí a obracení se na zřizovatele. Takhle si může jednotlivé položky čerpat dle skutečné potřeby. Ke konci roku pouze předloží zřizovateli přehled tohoto čerpání. Tabulka č. 2: Náklady a výnosy dle UZ 00000, 000100, 00200, 00300 SU


Kč

2010

2011

2012

2 052 636,00

2 099 745,49

2 236 599,19

501


841 997,71

937 348,33

883 427,81

502

Spotřeba energie

540 438,61

602 831,57

570 949,20

511


157 449,44

57 575,58

127 169,04

518

Ostatní služby

327 462,62

321 405,00

325 154,46

521

Mzdové náklady

101 886,00

96 953,00

110 909,00

524


34 663,50

32 754,00

37 717,89

525


225,00

980,70

559,94

527


2 037,72

963,61

1 109,09

547

Manka a škody

0,00

0,00

6 677,00

549


7 825,00

8 097,50

0,00

551


38 650,40

40 836,20

46 997,00

558


0,00

0,00

125 928,76

B. VÝNOSY CELKEM

2 002 822,96

2 318 955,84

2 331 979,73

602


607 651,00

661 698,00

729 990,00

648

Čerpání fondů

18 500,00

24 120,10

10 680,40

649


29 850,00

113 659,00

143 160,00

662

Úroky

8 242,65

8 696,26

8 571,33

672


1 338 579,31

1 510 782,48

1 439 578,00

C. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ -49 813,04 219 210,35 95 380,54 Zdroj: Čerpání nákladů, čerpání výnosů – výpis dle účelových znaků 2010, 2011, 2012, vlastní zpracování

34

Graf č. 3: Struktura nákladů – UZ 00000, 00100, 00200, 00300

100% 90%

2% 5%

2% 5%

16%

15%

80% 8%

70% 60%

26%

6% 2% 5% 15%

3%

6% 29% 26%

50%

Náklady z drobného dlouhodobého majetku Odpisy dlouhodobého majetku Ostatní náklady z činnosti Manka a škody Zákonné sociální náklady Jiné sociální pojištění Zákonné sociální pojištění

40%

Mzdové náklady

30% 41%

20%

Ostatní služby

45%

39%

10%

Opravy a udržování Spotřeba energie

0%


2010

2011

2012

Zdroj: Čerpání nákladů – výpis dle účelových znaků 2010, 2011, 2012, vlastní zpracování

Nejvýznamnější nákladovou položkou je spotřeba materiálu, která představuje okolo 40%. Druhým nejvýznamnějším nákladem je spotřeba energie 26% a potom ostatní služby 15%. Mzdové náklady tvoří necelých 5%.

7.1.2 Transfery ze státního rozpočtu Oproti transferům od zřizovatele se veškeré transfery od Jihomoravského kraje přidělují školám pod jednotlivými UZ. Tyto účelové znaky se musí sledovat odděleně, z důvodu vypořádání každého účelového znaku zvlášť za kalendářní rok. 7.1.2.1 Rozlišení UZ UZ 33353 – JMK Jedná se o dotace z kraje na hlavní činnost. Tento účelový znak zahrnuje nejdůležitější finance od JMK, které škola získává. Dotace je určená na mzdy zaměstnanců včetně odvodů, na učební pomůcky a ostatní ONIVY související s pracovněprávními vztahy, jako jsou školení pedagogických pracovníků, cestovné, atd. Z těchto dotací nelze hradit provozní náklady (energie, majetek, provozní služby,…). Následné čerpání je uvedeno v tabulce č. 3.

35

Tabulka č. 3: Náklady a výnosy dle UZ 33353 SU


Kč 2010

2011

2012

6 456 000,00

6 521 000,00

7 049 400,00

501


24 688,36

41 415,75

17 583,39

512

Cestovné

11 688,00

15 808,00

17 813,00

518

Ostatní služby

38 718,50

24 781,50

6 979,00

521

Mzdové náklady

4 677 000,00

4 753 000,00

5 188 056,00

524


1 558 052,52

1 605 631,50

1 746 465,10

525


20 511,62

19 468,25

20 902,95

527


92 600,00

47 218,00

51 600,56

528


32 741,00

13 677,00

0,00

B. VÝNOSY CELKEM

6 456 000,00

6 722 000,00

7 049 400,00

671


6 456 000,00

0,00

0,00

672


0,00

6 521 000,00

7 049 400,00

C. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 0,00 0,00 0,00 Zdroj: Čerpání nákladů, čerpání výnosů – výpis dle účelových znaků 2010, 2011, 2012, vlastní zpracování

Nejvýznamnější nákladovou položkou jsou mzdové náklady, které tvoří 74% celkových nákladů, dále potom zákonné a sociální náklady s 25% celkových nákladů. Ostatní nákladové položky mají podíl nižší než 1% celkových nákladů. Jak již bylo řečeno výše, zaznamenaly mzdové náklady každoročně růst. Graf č. 4: Struktura nákladů – UZ 33353

100% 90%

24%

25%

25%

80%


70%


60%


50% 40%


72%

73%

74%

30%

Mzdové náklady Ostatní služby Cestovné

20%


10% 0% 2010

2011

2012


36

UZ 33017 – JMK dotace na 1. Třídu Pod tímto účelovým znakem 33017 škola obdržela dotaci na první třídu. Z těchto financí mohla pořídit učební pomůcky a pracovní sešity pouze pro žáky prvních tříd. Z důvodu nedostačujících financí pro školství se výše dotace snižovala a v posledním roce 2012 již tyto nebyly obdrženy. Tabulka č. 4: Náklady a výnosy dle UZ 33017

Kč

Název položky

2010

2011

A. NÁKLADY CELKEM

20 000,00

15 000,00

0,00


20 000,00

15 000,00

0,00

B. VÝNOSY CELKEM

20 000,00

15 000,00

0,00

649

Ostatní výnosy z cinnosti

20 000,00

0,00

0,00

672


SU 501

2012

0,00

0,00 15 000,00 C. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 0,00 0,00 0,00 Zdroj: Čerpání nákladů, čerpání výnosů – výpis dle účelových znaků 2010, 2011, 2012, vlastní zpracování

UZ 33027 – JMK Posílení platové úrovně pedagogických pracovníků Tyto finance byly schváleny a navýšeny škole v průběhu roku 2011, protože v tomto roce vyšly nové mzdové tabulky pro pedagogické pracovníky s vysokoškolským vzděláním. Tyto tabulky rozdělovaly pedagogy na kvalifikované a nekvalifikované. Původně měla být tato účelová dotace pouze na posílení platů kvalifikovaných pedagogů s vysokoškolským vzděláním, ale během roku došlo k velkým nepokojům mezi pedagogy. Přes odbory bylo vymoženo, aby tyto účelové finance byly pro všechny učitele. V následujícím roce 2012 došlo opět k jednotným tabulkám pro pedagogické pracovníky, proto v tomto roce nedošlo k žádnému posílení financí pod tímto účelovým znakem. Tabulka č. 5: Náklady a výnosy dle UZ 33027 SU

Název položky

Kč 2010

2011

2012

A. NÁKLADY CELKEM

0,00

186 000,00

0,00

521

Mzdové náklady

0,00

137 800,00

0,00

524


0,00

46 800,00

0,00

527


0,00

1 400,00

0,00

B. VÝNOSY CELKEM

0,00

186 000,00

0,00


0,00

649

0,00 186 000,00 C. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 0,00 0,00 0,00 Zdroj: Čerpání nákladů, čerpání výnosů – výpis dle účelových znaků 2010, 2011, 2012, vlastní zpracování

37

Finanční vypořádání dotací poskytnutých krajům Výše uvedené transfery musí být vyčerpány vždy do nuly. Každý rok se provádí vyúčtování jednotlivých UZ. Sestavuje se tzv. „Finanční vypořádání dotací poskytnutých krajům“. Toto vypořádání se posílá na kraj na odbor školství. Pokud se jednotlivé UZ nevyčerpají do nuly (rozdíl mezi poskytnutou dotací a čerpáním není nula), musí se tento zůstatek do určitého období vrátit do rozpočtu kraje. V posledních letech těchto účelových dotací (33017,33018,…) ubývá z důvodu stálého snižování rozpočtu do odvětví školství. Jednotlivé finance se promítají pod jeden hlavní účelový znak, a to je 33353 - přímé náklady na vzdělávání. Dle směrnice MŠMT č. j.: 28 768/2005-45 v platném znění je nutno dodržovat závazné ukazatelé v této základní struktuře: 1. prostředky na platy, 2. OPPP (ostatní pracovně-právní prostředky) - dohody 3. ONIV (ostatní neinvestiční výdaje), které tvoří: a. prostředky na ostatní osobní náklady, b. odvody zdravotního a sociálního pojistného a fondu kulturních a sociálních potřeb, c. ostatní neinvestiční výdaje, které zejména obsahují další výdaje vyplývající z pracovně právních vztahů, výdaje na zajištění vzdělávacích služeb pro žáky (například zajištění praktického vyučování, zajištění výuky plavání), výdaje na učebnice, učební pomůcky a školní potřeby a další přímé výdaje. Mezi těmito závaznými ukazateli nelze převádět finance bez souhlasu JMK. Dodržování těchto ukazatelů znázorňuje tabulka č. 6. Tabulka č. 6: Finanční vypořádání dotací poskytnutých krajům Účelový znak a

33017 33018

33024

Ukazatel

Kč

2010

B A.1. Neinvestiční dotace celkem v tom: Školní vybavení pro žáky 1. ročníku základního vzdělávání Inkluzívní vzdělávání v tom: platy pedagogů ostatní Rozvojový program pro děti - cizince ze 3.zemí v tom: platy OON pojistné FKSP

38

2011

2012

6 476 000

6 722 000

7 049 400

20 000 0

15 000 0

0 0

0

0

0

33025 33027

33036

33122

33160 33163

33353

33435

33457

ONIV Kompenzační a rehabilitační pomůcky Posílení platové úrovně pedagogických pracovníků 0 186 000 v tom: platy pedagogů 137 800 ostatní 48 200 Pokusné ověřování integrativního a inkluzivního modelu škol 0 0 v tom: platy pedagogů ostatní Prevence kriminality 0 0 v tom: OPPP ONIV Integrace romské komunity Protidrogová prevence 0 0 v tom: OPPP ONIV Přímé náklady na vzdělávání 6 456 000 6 521 000 v tom: platy pedagogů 3 569 000 4 630 000 platy nepedagogů 1 155 000 OPPP pedagogů 27 000 47 000 OPPP nepedagogů 2 000 ostatní (pojistné + FKSP + ONIV) 1 779 000 1 768 000 Bezplatná příprava dětí azylantů 0 0 v tom: platy OON pojistné FKSP ONIV Asistenti pedagogů pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním 0 0 v tom: platy pojistné FKSP Zdroj: Finanční vypořádaní dotací poskytnutých krajů 2010, 2011, 2012

0

0

0

0

7 049 400 3 977 200 1 159 500 22 000 6 000 1 884 700 0

0

V tabulce vidíme celkovou výši dotací za poslední tři kalendářní roky. Všechny tyto dotace byly vyčerpány do nuly, škola tedy nemusela nic vracet. 7.1.2.2 Další závazné ukazatele Velké problémy začaly ve školách v roce 2011, kdy vyšla novela směrnice MŠMT č.j. 27005/2010-26 ze dne 17. ledna 2011., kde byly rozšířeny závazné ukazatelé o členění prostředků na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků. Přesouvání finančních prostředků mezi jednotlivými kategoriemi pracovníků (pedagogičtí a provozní) lze pouze tzv. dohodovacím řízením, pomocí něhož ředitel žádá o přesun JMK. Je tedy v pravomoci ředitele, zda do dohodovacího řízení vstoupí, či nikoliv. Sledování těchto závazných ukazatelů je velmi náročné pro administrativu. 39

V praxi musí účetní sledovat a propočítávat několikrát za rok, jak tyto finance vychází, nesmí se totiž žádný z uvedených ukazatelů překročit ani o jednu korunu. Proto si škola zavedla čísla organizací, do kterých zařazuje jednotlivé zaměstnance a rozděluje je na pedagogické a provozní pracovníky. Účetní musí každé čtvrtletí porovnávat plán se skutečností. Může se totiž stát, že někteří zaměstnanci onemocní, mají přesčasové hodiny, a tím se veškerý plán může změnit. V případě zjištění, že na některou skupinu chybí finance, musí to ředitel okamžitě řešit. Buď začne snižovat úvazky, nebo spojovat hodiny. Pokud druhé skupině přebývá dostatek financí je nejlepším řešením právě dohodovací řízení, kde lze tyto finance přesunout z jednotlivé kategorie na druhou. Tyto přesuny jsou možné pouze 2x do roka, ve výjimečných případech ještě ke konci roku potřetí při rozpouštění rezerv krajského rozpočtu. Pro názornost uvádím následující tabulku č. 7. Tabulka č. 7: Čerpání mzdových prostředků k 30. 6. 2012 ze státních peněz UZ: 33353 tis. Kč

Středisko

ZŠ

Schválený rozpočet na rok 2012 PP NP

Celkem

PP

NP

123

188

41

229

2 365

20

-3,5

1 000

129

884

123

188

41

229

467

467

47

18

0

18

47

47

17

ZŠ

2 072

293

ŠD ŠD

514

0

514

MŠ

1 482

271

1 753

-91

-13

1 391

258

1 649

608

608

1

1

0

609

609

3 977

1 160

5 137

ŠJ vázání/RZ Celkem navýšení OPPP

NP

884

-3,5

ŠJ

PP

Celkem

129

20

MŠ

NP

Rozdíl

1 000

2 348

vázání/RZ

PP

Předpokládané čerpání do konce roku

-3,5

296

vázání/RZ

Čerpání za období 01-06

20

2 052

vázání/RZ

DOH.ŘÍZ Ped./Neped.

237

259

18 -91

-13

657

1

-24

-16

126

674

298

1 894

424

145

384

1 817

529

18

60

-13

47

60

-13

47

0

-73

-73

0

-73

-73

266

-46

221

6

3

25 -3 22 6 28 Zdroj: rozvaha 2012, mzdové rekapitulace a čerpání k 30. 6. 2012, vlastní zpracování

Z předložených informací (rozvaha na rok 2012, mzdová rekapitulace a čerpání k 30. 6. 2012) jsem vytvořila výše uvedenou tabulku, kde jsem se snažila rozdělit jednotlivá střediska podle kategorií na pedagogické a nepedagogické pracovníky. 40

Tabulku jsem předložila škole pro snadnější orientaci a kontrolu čerpání rozpočtu na hlavní činnost – mzdových nákladů. Tuto tabulku může škola použít jako pomůcku pro možné hlídání přidělených financí dle jednotlivých paragrafů, které musí dodržovat. Může z ní vyvodit, zda je nutné jít do dohodovacího řízení a žádat o případné změny, nebo zda přidělené finance odpovídají skutečným předpokládaným nákladům za jednotlivá střediska (paragrafy). Škola moji pomůcku přijala. Myslím si, že tabulka může mít i širší platnost, i pro jiné školy. Během roku se může stát, že škola obdrží finance navíc, nebo naopak jsou jí odebrány. Může se to stát v případě, že během školního roku se změní počet žáků. Stav žáků se uvádí vždy k 1. 1. (zahajovací rozvahou) a k 30. 9. (rychlým hlášením) každého roku. Tyto změny se provádí rozpočtovými změnami, které v průběhu roku škola obdrží od kraje – viz v tabulce – rozpočtové změny (RZ). V roce 2012 obdržela škola rozpočtovou změnu na vázání závazných ukazatelů prostředků na platy ve výši 2,15% – v tabulce – vázání. Dále z této tabulky vyplývá, že škola měla dostatek financí na pedagogické pracovníky, ale nedostatek na nepedagogické pracovníky. Protože ke snižování stavu zaměstnanců nemohlo dojít z důvodu provozu, škola šla do dohodovacího řízení. Žádala o přesun na chybějící finance nepedagogických pracovníků v mateřské škole od pedagogů ve výši 15 000 Kč. Chybějící finance na školní jídelnu byly dotovány z hospodářské činnosti a z jiných paragrafů provozních pracovníků (ZŠ). O tyto přesuny nemusí ředitel žádat. Chybějící 3 000 Kč na OPPP pedagogů (dohody o provedení práce) škola převedla z platů pedagogických pracovníků, o tento přesun musela škola taktéž zažádat (dohodovací řízení). Do dohodovacího řízení se musí vyplnit rozvaha (pro složitost neuvádím) a níže uvedená tabulka. Tabulka č. 8: Návrh na změnu závazného ukazatele za období 07-12 / 2012

Č. org.

Název školy

Důvod žádosti

§

tis. Kč

Požadované navýšení / snížení ped. pracovníků

Požadované navýšení / snížení neped. pracovníků

Obec s rozšířenou působností: Dobšice 7206

ZŠ a MŠ Dobšice

Přesun z platů pedagogů

3117

7206

ZŠ a MŠ Dobšice

přesun na platy nepedagogů

3111

7206

ZŠ a MŠ Dobšice

Přesun z platů pedagogů

3117

-3,00

7206

ZŠ a MŠ Dobšice

Přesun na OPPP pedagogů

3117

3,00

Celkem

-15,00 15,00

-15,00 Zdroj: ZŠ a MŠ Dobšice, Návrh na změnu závazného ukazatele

41

15,00

Pokud by byly finance společné pro obě kategorie, nemusela jít škola do dohodovacího řízení a mohla si rozdělit finanční prostředky podle potřeby, jak to bývalo do roku 2010. Myslím si, že toto členění je zbytečné. Pokud by tyto finance někde chyběly, tak kraj by stejně tyto přesuny povolil. Jde pouze o navyšování administrativy jak ze strany účetních, tak i ředitelů a kraje. Z informací od účetních jsem zjistila, že někteří ředitelé svolávali dokonce schůze, kde se hlasovalo, zda jsou pedagogičtí (někdy obráceně provozní) pracovníci ochotni, vzdát se části svých finančních prostředků ve prospěch druhé kategorie. Toto členění dělá rozbroje mezi pracovníky, někteří byli ochotni se vzdát ve prospěch druhých, bohužel nebylo to u všech zaměstnanců. 7.1.2.3 Přesuny neinvestičních ukazatelů Jak již bylo uvedeno, školy musí dodržovat i čerpání dle jednotlivých paragrafů. Pod těmito paragrafy jsou přiřazovány jednotlivé transfery od JMK. Škola Dobšice dostává transfery na tyto paragrafy: -

§ 3111 předškolní zařízení

-

§ 3117 první stupeň základních škol

-

§ 3141 školní stravování při předškolním a základním vzdělávání

-

§ 3143 školní družiny a kluby

Pod těmito paragrafy přichází během roku finance na jednotlivá zařízení, které škola během roku čerpá. Musí být vyčerpány do konce kalendářního roku do nuly (nejedná se o školní rok). Ke konci roku většinou v měsíci listopadu škola vyplňuje tabulku od JMK viz příloha č. 3: Přesuny neinvestičních ukazatelů, kde je uveden plán na přímé výdaje (upravený rozpočet za celý rok). Dosazuje zde předpokládané čerpání ke konci roku. Pokud jí vyjde nedostatek financí na některý paragraf, je možno touto tabulkou zažádat o přesun z jiného paragrafu, kde finance přebývají. Musí se však dodržet jednotlivé závazné ukazatele – prostředky na platy, OPPP, ONIV. Tabulka je provázána součtovými vzorci, kde nesmí vyjít u těchto ukazatelů žádný rozdíl. Výsledek musí být vždy nula. Dle přiložené tabulky v roce 2012 chybí finance na mateřskou školu -76 000 Kč, která je dotována školní družinou. Podle této tabulky kraj vyhotoví poslední rozpočtovou změnu,

42

která by se měla dodržet. Není to ale podmínka. Kraj toleruje menší rozdíly pouze v rámci závazných ukazatelů (nepředvídanost v měsíci prosinci). 7.1.2.4 Limity zaměstnanců Během měsíce března obdrží škola základní rozpočet na celý rok, v němž jsou uvedeny jednak prostředky na platy, které škola za tento rok obdrží, ale také limity zaměstnanců, které by škola během roku neměla překročit. Tyto limity jsou propočítány dle normativů na žáka. Každý paragraf MŠ, ZŠ, ŠJ, ŠD má různý normativ. Vychází to opět ze směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č.j.: 28 768/2005-45, v platném znění. Pokud během roku škola vezme za dlouhodobou neschopnost (nepřítomnost) jiného zaměstnance na zástup, může tento limit překročit, ale musí o něj opět požádat. Dělá se to pomocí tabulky stejné jako „Návrh na změnu závazného ukazatele“. Musí se zde uvést počet měsíců a v jakém úvazku osoba zastupovala za nepřítomnou osobu. V jiném případě by se neměl limit přesáhnout. Jednotlivé limity se sledují zvlášť u pedagogických a nepedagogických pracovníků. Součet ke konci roku lze však spojit za obě kategorie dohromady, nesmí se překročit pouze konečný stav zaměstnanců. Tabulka č. 9: Limity pracovníků Pedagogičtí 2010 2011 2012

Nepedagogičtí

19,560 12,740

7,300

Celkem plán

Povolené překročení

Upravený limit

Celkem zaměstnanci přepočtené osoby ze SR

19,560

0,250

19,810

19,638

20,040

0,030

20,070

19,842

12,660 7,530 20,080 0,160 20,380 Zdroj: rozpočet, přehled limitů a počtu zaměstnanců, výkaz P1-04, vlastní zpracování

20,378

Z uvedené tabulky vyplývá, že v každém roce škola žádala o povolení překročení limitu na zastupující osoby za nemocné zaměstnance. V roce 2010 žádala o povolené překročení 0,250, za rok 2011 0,030 a 2012 0,160. Zdá se mi, že i v tomto případě, musí škola opět zbytečně o všechno písemně žádat a zdůvodňovat. To zabere opět spoustu času a zvyšuje se tím administrativa.

7.1.3 Fondy Organizace hospodaří s fondy, které člení na fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb, rezervní fond, investiční fond a ostatní fondy.

43

Tabulka č. 10: Fondy

Kč Fondy

Fond odměn

2010 24 612,00

2011 24 612,00

2012 40 612,00

Fond kulturních a sociálních potřeb

42 703,74

35 465,96

27 233,61

0,00

0,00

70 884,43

Rezervní fond z ostatních titulů

25 000,00

244 705,70

178 778,50

Fond reprodukce majetku, investiční fond

52 692,00

105 384,00

113 681,00

0,00

0,00

Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření

Ostatní fondy

0,00 Zdroj: Rozvaha 2010, 2011, 2012, vlastní zpracování

V této tabulce vidíme celkovou výši jednotlivých fondů. Čerpání a tvorba fondů je uvedena v příloze č. 4: Fondy – tvorba a čerpání. Rezervní fond ze zlepšeného výsledku hospodaření byl tvořen až v roce 2012, z důvodu ztráty v předchozích letech. Zřizovatel schválil naplnění tohoto fondu v roce 2012 ze zlepšeného výsledku hospodaření roku 2011. V roce 2011 tvořil největší podíl fondů rezervní fond z ostatních titulů. Důvodem bylo přijetí finančních prostředků z projektu Evropské unie v měsíci prosinci 2011. K čerpání těchto prostředků nedošlo v tomto roce, ale až v roce následujícím. Z fondu kulturních a sociálních potřeb bylo nejvíce čerpáno na stravování 37 160 Kč. Dále byla z tohoto fondu hrazena rekreace. Zdrojem investičního fondu na této škole jsou odpisy majetku. V roce 2012 bylo z investičního fondu hrazeno zabezpečovací zařízení.

7.1.4 Cizí zdroje UZ 00600 – dary Tabulka č. 11: Náklady a výnosy dle UZ 00600 SU

Název položky

2010

2011

2012

A. NÁKLADY CELKEM

18 500,00

23 186,10

10 680,40

7 000,00

19 379,50

2 827,40

11 500,00

3 806,60

7 853,00

B. VÝNOSY CELKEM

0,00

0,00

0,00


0,00

0,00

0,00

501


518

Ostatní služby

602

Kč

C. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ -18 500,00 -23 186,10 -10 680,40 Zdroj: Čerpání nákladů, čerpání výnosů – výpis dle účelových znaků 2010, 2011, 2012, vlastní zpracování

Z darů škola zakoupila učební pomůcky pro základní i mateřskou školu. Dary jsou převážně tvořeny příspěvky od rodičů. Jedná se o peníze navíc, bez kterých by si tyto učební pomůcky 44

škola nemohla dovolit. Dále byl z nich částečně financován pobyt v přírodě v Bojanovicích, kam každý rok jezdí učitelé a žáci této školy. UZ 33123 – dotace z EU – projekt EU Základní a Mateřská škola, Dobšice, okres Znojmo, příspěvková organizace se v roce 2011 a 2012 zapojila do projektů sponzorovaných Evropskou unií – tedy cizími zdroji. Je zapojena do projektu EU peníze školám. Cílem tohoto projektu je zjednodušit základním školám

získávání

evropských

dotací

z

Operačního

programu

Vzdělávání

pro konkurenceschopnost (OP VK). Řešení spočívá ve využívání tzv. šablon klíčových aktivit. Pomocí těchto šablon si školy podle svých potřeb sestaví projektovou žádost, na jejímž základě získají dotaci.33 Jedná se o projekt:

Vzdělání pro konkurenceschopnost

Oblast podpory:

Zlepšení výukového prostředí

Zahájení projektu:

1. 9. 2011

Ukončení projektu:

28. 2. 2014

Do projektu se zapojila většina pedagogických pracovníků základní školy. Tabulka č. 12: Přehled projektů, které jsou spolufinancovány z rozpočtu EU nebo finančních mechanizmů - byla na ně poskytnuta dotace, jejich realizace dosud probíhá Výše přijaté dotace

Posky- Účelový tovatel znak MŠMT

33123

Název projektu

v roce 2010

ZŠ Dobšice - zlepšení výukového prostředí

v roce 2011

v roce 2012

283 739 189 159

celkem

Druh dotace

472 898 Neinvestiční

Kč Rok předpokl. ukončení projektu 2014

0 0 Čerpáno

58 560 267 406

zůstatek k čerpání

325 966 146 932

Zdroj: FV přílohy Dobšice 2012

V roce 2010 se škola žádného projektu neúčastnila. Rozpočet projektu:

v roce 2011 škola obdržela zálohu ve výši 283 738,80 Kč a v roce 2012 - zálohu ve výši 189 159,20 Kč

Za období 2011 - 2012 škola vyčerpala 325 966 Kč, ještě jí zůstalo k čerpání – 146 932 Kč.

33

EU peníze školám. ZŠ a MŠ Dobšice http://www.skoly.dobsice.cz/index.php?ID=963

[online].

45

2012

[cit.

2012-11-24].

Dostupné

z:

Cílem projektu je zvýšit kvalitu výuky zaměřené na rozvoj čtenářské a informační gramotnosti, zavést moderní trendy výuky založené na inovovaných vyučovacích metodách a produktech. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Cílem aktivity je zkvalitnění výuky prostřednictvím veškerých činností při využití digitálních technologií, zvyšování dynamiky, originality, názornosti a interakcí mezi žákem a učitelem. Zvýšení motivace žáků ke zlepšení studijních výsledků. Cílem projektu je zlepšení jazykových kompetencí učitelů cizích jazyků na ZŠ – jazykové kurzy pro učitele cizích jazyků v zahraničí, proškolení pedagogických pracovníků pro využívání digitálních technologií ve vzdělávacím procesu a v profesním životě.34 Škola z tohoto projektu zakoupila vybavení učeben (interaktivní tabule, učební pomůcky, výukové programy). Díky těmto financím se zlepšila kvalita výuky. Pouze z rozpočtu zřizovatele a kraje by škola nebyla schopna toto vybavení zakoupit. Čerpání je znázorněno v následující tabulce. Tabulka č. 13: Náklady a výnosy dle UZ 33123 SU

Název položky

Kč 2010

2011

2012

A. NÁKLADY CELKEM

0,00

58 560,00

267 406,00

501


0,00

58 560,00

78,00

512

Cestovné

0,00

0,00

880,00

518

Ostatní služby

0,00

0,00

3 000,00

521

Mzdové náklady

0,00

0,00

90 000,00

558


0,00

0,00

173 448,00

B. VÝNOSY CELKEM

0,00

58 560,00

267 406,00


0,00

58 560,00

267 406,00

672

C. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 0,00 0,00 0,00 Zdroj: Čerpání nákladů, čerpání výnosů – výpis dle účelových znaků 2010, 2011, 2012, vlastní zpracování

Z nevyčerpané dotace bude v roce 2013 uskutečněn pro učitele jazykový kurz formou zájezdu do Anglie pod šablonou číslo II/5. Účelem je zdokonalení pedagogů v anglickém jazyce, jak jsem popisovala výše.

34

Investice do rozvoje vzdělávání. Rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 4161/21/7.1.4./2011

46

7.2 Doplňková činnost Doplňkovou činnost školy můžeme sledovat na UZ 00500 a UZ 00900. -

UZ 00500 – doplňková činnost o Jedná se o provoz školní jídelny pro cizí strávníky.

-

UZ 00900 – obec – tábor o Jedná se o příspěvky, které škola vybrala od žáků na tábor - škola v přírodě. Následně jsou zde zaznamenány náklady spojené s tímto táborem.

Tabulka č. 14: Náklady a výnosy v doplňkové činnosti SU

Název položky

Kč 2010

2011

2012

A. NÁKLADY CELKEM

550 914,94

566 788,13

489 056,49

501


314 693,73

326 793,89

291 651,10

502

Spotřeba energie

26 856,88

33 275,26

31 347,80

511


1 977,76

2 347,72

1 207,36

518

Ostatní služby

6 873,27

16 114,30

5 040,59

521

Mzdové náklady

136 667,00

130 987,00

102 100,00

524


46 481,98

43 314,50

34 721,01

525


589,38

826,05

509,11

527


2 733,34

1 273,61

1 021,00

551


14 041,60

11 855,80

10 476,00

558


0,00

0,00

10 982,52

B. VÝNOSY CELKEM

550 990,00

568 648,00

495 224,00

602


550 990,00

496 648,00

495 224,00

549


0,00

72 000,00

0,00

C. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 75,06 1 859,87 6 167,51 Zdroj: Čerpání nákladů, čerpání výnosů – výpis dle účelových znaků 2010, 2011, 2012, vlastní zpracování

Doplňková činnost by měla dosahovat zisku a slouží pro školu jako další zdroj příjmu. Za sledované období byla doplňková činnost zisková, můžeme pozorovat zvyšující se zisk. V roce 2012 dosahovala škola zisku ve výši 6 168 tisíc Kč.

47

Graf č. 5: Struktura nákladů na doplňkovou činnost

100%

3% 8%

2% 8%

2% 2% 7%

25%

23%

21%

1% 5%

3% 6%

1% 6%

90% 80% 70% 60%

Náklady z drobného dlouhodobého majetku Odpisy dlouhodobého majetku Zákonné sociální náklady Jiné sociální pojištění Zákonné sociální pojištění

50%

Mzdové náklady

40% 57%

30%

58%

60%

Ostatní služby Opravy a udržování

20%

Spotřeba energie

10% 0%


2010

2011

2012


Nejvýznamnější nákladovou položkou je spotřeba materiálu, představuje téměř 60%. Druhou nejvýznamnější položkou jsou mzdové náklady. Dále pak zákonné sociální pojištění a spotřeba energie. Ostatní položky tvoří nižší část celkových nákladů na doplňkovou činnost. V grafu vidíme, že podíl spotřeby materiálu na celkových nákladech mírně vzrostl z 57% na 60%. Zatímco podíl mzdových nákladů na celkových nákladech mírně poklesl z 25% na 21%.

8 Zhodnocení možných

dopadů zjištěných

problémů

na kvalitu výukového procesu. Výše zmíněné problémy jsou náročné na administrativu. Tyto problémy s administrativou jsou odraženy i v práci ředitelů a prakticky všech učitelů. Ředitelé a učitelé musejí vytvářet tabulky, statistiky, které jim zabírají mnoho času, a mají potom méně času na přípravu na výuku, na žáky. V rámci zlepšení výukového prostředí se škola zapojila do výše uvedených projektů z Evropské unie. Do projektu se zapojila většina pedagogických pracovníků základní školy. V rámci projektu se zaměstnanci zdokonalovali na různých školeních, učili se zacházet s interaktivní tabulí, 48

naučili se vytvářet prezentace, museli vytvářet a ovládat výukové programy, čímž se zdokonalovali ve výpočetní technice. Spousta učitelů neuměla s touto technikou zacházet, a proto byli rádi, že jim to škola mohla umožnit. Díky projektu se zvýšila kvalita výuky. Od ředitele školy jsem se dozvěděla, že výukou přes výpočetní techniku se žákům zlepšila motorika a pro žáky se tak výuka stala zajímavější. Kvalita výuky i možnosti získání dalších učebních pomůcek by se mohla ještě zlepšit, pokud by se škola zapojila do více projektů EU. Některé školy se zapojují do dalšího projektu sponzorovaného Evropskou unií. Jedná se o „projekt 3.2 - Rozvoj regionálních středisek“ podporovaný opět EU. V rámci tohoto projektu lze rozšířit vybavení školních pomůcek, což by škole velmi prospělo. Škola o této nabídce začala uvažovat.

49

9 Závěr Bakalářská práce na téma „Hospodaření a financování příspěvkové organizace: Případová studie konkrétní základní školy“ měla za úkol analyzovat a zhodnotit hospodaření a financování příspěvkových organizací působících v odvětví školství. Poznatky z teoretické části byly v praktické části aplikovány na konkrétní základní školu – Základní školu a Mateřskou školu, Dobšice, okres Znojmo. Cílem práce je na základě analýzy hospodaření a financování příspěvkových organizací (konkrétně základní škola) zjistit, jaké problémy organizaci v tomto směru ohrožují a navrhnout jejich možná řešení. Analýzu hospodaření a financování jsem provedla zvlášť pro hlavní a vedlejší činnost. Pro potřeby jednotlivých poskytovatelů je nutné jednotlivé zdroje vést v účetnictví odděleně. Za vhodné považuji členění podle účelových znaků. Transfery od zřizovatele – účelové znaky si škola volí sama. Organizace také používá jednotlivé položky, aby bylo vidět, kolik prostředků bylo na co vynaloženo. Zřizovatel u některých ZŠ přiděluje (schvaluje) rozpočet škole dle těchto položek. Čerpání takto schváleného rozpočtu musí škola dodržet, přečerpání se řeší žádostí na zřizovatele. Zřizovatel obce Dobšice toto po ZŠ nevyžaduje, škola si může jednotlivé položky čerpat dle skutečné potřeby. Ke konci roku pouze předloží zřizovateli přehled tohoto čerpání. Transfery od Jihomoravského kraje se přidělují školám pod jednotlivými UZ. Každý rok se provádí vyúčtování jednotlivých UZ – sestavuje se „Finanční vypořádání dotací poskytnutých krajům“. Velké problémy začaly ve školách v roce 2011, kdy vyšla novela směrnice MŠMT č.j. 27005/2010-26 ze dne 17. ledna 2011., kde byly rozšířeny závazné ukazatelé o členění prostředků na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků. Přesouvání finančních prostředků mezi jednotlivými

kategoriemi pracovníků lze pouze tzv.

Dohodovacím řízením, pomocí něhož ředitel žádá o přesun JMK. Pokud by byly finance společné pro obě kategorie, nemusela by jít škola do dohodovacího řízení a mohla by si rozdělit finanční prostředky podle potřeby, jak to bývalo do roku 2010. Myslím si, že toto členění je zbytečné. Neefektivnost tohoto členění si také uvědomili na MŠMT a od roku 2013 vyšla v platnost nová směrnice MŠMT – 21/2013-200, která ruší členění na pedagogické a nepedagogické pracovníky.

50

Školy také musí dodržovat čerpání dle jednotlivých paragrafů (MŠ, ZŠ, ŠD, ŠJ). Pod těmito paragrafy přichází během roku finance na jednotlivá zařízení, ke konci roku škola vyplňuje tabulku od JMK „Přesuny neinvestičních ukazatelů“. V případě nedostatečných financí na některý paragraf touto tabulkou škola žádá o přesun z jiného paragrafu, kde finance přebývají. Musí se však dodržet jednotlivé závazné ukazatele – prostředky na platy, OPPP, ONIV. Ve své bakalářské práci jsem vytvořila tabulku, kterou jsem předložila škole pro snadnější orientaci a kontrolu čerpání rozpočtu na hlavní činnost – mzdových nákladů. Tuto tabulku může škola použít jako pomůcku pro možné hlídání přidělených financí dle jednotlivých paragrafů, které musí dodržovat. Může z ní vyvodit, zda je nutné jít do dohodovacího řízení o případné změny, nebo zda přidělené finance odpovídají skutečným předpokládaným nákladům za jednotlivá střediska (paragrafy). Ředitel může zavčas v případě nedostačujících finančních prostředků řešit situaci i možným snížením úvazků, popř. rozvázáním pracovních poměrů v některých pracovních pozicích. Škola moji pomůcku akceptovala. Dle mého názoru může mít tato pomůcka uplatnění i v jiných školách. Škola musí také dodržovat limity zaměstnanců, které během roku nesmí překročit. Limit lze překročit pouze v ojedinělých případech. O překročení ale musí opět požádat. Za vhodné bych považovala, kdyby to bylo jenom na rozhodnutí ředitele školy. V roce 2011 se škola zapojila do projektu EU Vzdělání pro konkurenceschopnost Zlepšení výukového prostředí. Cílem projektu je zvýšit kvalitu výuky, zavést moderní trendy výuky, založené na inovovaných vyučovacích metodách a produktech. Doporučila jsem škole, že by bylo vhodné se zapojit do více projektů a získat tím větší možnost pro zlepšení výuky. V současné době probíhá projekt 3.2 - Rozvoj regionálních středisek podporovaný opět EU. V rámci tohoto projektu lze rozšířit vybavení školních pomůcek, včetně školních zahrad, což by škole velmi prospělo. Škola o zapojení do tohoto projektu začala uvažovat. Problémy spojené s administrativou nutnou ke sledování jednotlivých přidělených finančních prostředků by se vyřešily pouze jednotným rozpočtem, který by škola obdržela od zřizovatele. Bohužel i zřizovatel musí tyto prostředky vyúčtovávat, a tak si myslím, že by požadoval po škole toto členění stejně jako kraj. Asi by se tím nic nevyřešilo. Mohla by se alespoň zvýšit pravomoc ředitelů, a tím snížit, z mého pohledu, zbytečné stálé písemné žádosti, bez nichž ředitel nemůže téměř o ničem sám rozhodnout a musí stále písemně žádat svého zřizovatele.

51

10 Seznam použité literatury Literatura HYÁNEK, Vladimír; PROUZOVÁ, Zuzana; ŠKARABELOVÁ, Simona a kol. Neziskové organizace ve veřejných službách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 293 s. ISBN 978-80-210-4423-4. JANEČEK, Jan. Kontrola hospodaření příspěvkové organizace. Moderní obec, Praha: Economia, a. s., 2008, 6, ISSN 1211-0507. 2008. KOUCKÝ, Jan a Aleš BARTUŠEK a Martin ZELENKA. Účast na vzdělávání, financování škol a uplatnění absolventů. 1. vyd. V Praze: Univerzita Karlova, 2008. 83 s. ISBN 978-80-7290-370. KRBEČKOVÁ, Marie; PLESNÍKOVÁ, Jindřiška. FKSP. 2. akt. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 197 s. str. 8-9. ISBN 978-80-7263-667-9 MADEROVÁ VOLTNEROVÁ, Karla; TÉGL, Petr. Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací územního samosprávného celku 2011. 2. akt. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 189 s. str. 6-7. ISBN 978-80-7263-664-8. MERLÍČKOVÁ RŮŽIČKOVÁ, Růžena. Neziskové organizace: vznik, účetnictví, daně. 11. akt. vyd. Olomouc: ANAG, 2011, 254 s. ISBN 978-80-7263-675-4. PODHORSKÝ, Josef; SVOBODOVÁ, Jaroslava. Účetnictví příspěvkových organizací 2003. 2. upr. vyd. Olomouc: ANAG, 2003, 279 s. ISBN 80-7263-151-9. REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru. 3. akt. vyd. Praha: Ekopress, 2010, 177s. ISBN 978-80-86929-54-5 SVOBODOVÁ, Jaroslava. Abeceda účetnictví 2008: pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu. Olomouc: ANAG, 2008-, 503 s. ISBN 978-80-7263-457-6. VORBOVÁ, Helena. Účetní souvztažnosti pro příspěvkové organizace v roce 2012. Praha: POLY+, 2012, 214 s. ISSN 1801-8157.

52

Elektronické zdroje ČR – Financování předškolního a školního vzdělávání. EURYPEDIA [online]. 27. 10. 2011 [cit. 2012-11-23]. Dostupné z: https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/index.php/%C4%8Cesk%C3%A1republika:Financov%C3%A1n%C3%AD_p%C5%99ed%C5%A1koln%C3%ADho_a_%C5% A1koln%C3%ADho_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD EU peníze školám. ZŠ a MŠ Dobšice [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.skoly.dobsice.cz/index.php?ID=963 Úvodní informace. ZŠ a MŠ Dobšice [online]. 2007 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.skoly.dobsice.cz/index.php?ID=21 Rozpočty škol z pohledu krajských úřadů. Týdeník ŠKOLSTVÍ [online]. roč. 2011, č. 11 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.tydenik-skolstvi.cz/archiv-cisel/2011/11/rozpocty-skolz-pohledu-krajskych-uradu/ ŠKARABELOVÁ, Simona. Vymezení pojmu nestátní neziskové organizace [online]. [cit. 2012-11-22]. Dostupné na: http://www.e-cvns.cz/soubory_diskuse/vymezeni_nno.pdf Třídy, učitelé a žáci naší školy. ZŠ a MŠ Dobšice [online]. 2008 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.skoly.dobsice.cz/index.php?ID=940

Legislativní dokumenty ČESKO. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In: Úplné znění. Ostrava-Hrabůvka: Sagit, 2012, č. 876. ISBN: 978-80-7208-896-6. ČESKO. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In: Úplné znění. Ostrava-Hrabůvka: Sagit, 2012, č. 876. ISBN: 978-80-7208-896-6. ČESKO. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. In: Daňové zákony v úplném znění k 1. 1. 2012, Olomouc: ANAG, 2012. 280 s. str. 19. §18 odst. 8. ISNB 978-80-7263-711-9. ČESKO. Vyhláška MF č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. In: Úplné znění. Ostrava-Hrabůvka: Sagit, 2012, č. 876. ISBN: 978-80-7208-896-6

53

Ostatní zdroje Čerpání nákladů 2010, 2011, 2012 Čerpání výnosů 2010, 2011, 2012 Finanční vypořádaní dotací poskytnutých krajů 2010, 2011, 2012 Investice do rozvoje vzdělávání. Rozhodnutí o poskytnutí dotace č. 4161/21/7.1.4./2011 KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. Schválení rozpočtového opatření. 2012. Mzdová rekapitulace 2012 Přesuny neinvestičních ukazatelů – upravený rozpočet r. 2012 Přílohy – ZŠ a MŠ Dobšice 2010, 2011, 2012 Rozpočtové změny 2012 Rozvaha 2010, 2011, 2012 Výkaz P1-04 2010, 2011, 2012 Výkaz zisku a ztráty 2010, 2011, 2012 Zahajovací rozvaha 2010, 2011, 2012 Zápis z porady obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, konané dne 7. 9. 2012 ZŠ a MŠ Dobšice, Návrh na změnu závazného ukazatele 2012

54

11 Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek Tabulka č. 1: Náklady a výnosy v hlavní činnosti ....................................................................31 Tabulka č. 2: Náklady a výnosy dle UZ 00000, 000100, 00200, 00300 ..................................34 Tabulka č. 3: Náklady a výnosy dle UZ 33353 ........................................................................36 Tabulka č. 4: Náklady a výnosy dle UZ 33017 ........................................................................37 Tabulka č. 5: Náklady a výnosy dle UZ 33027 ........................................................................37 Tabulka č. 6: Finanční vypořádání dotací poskytnutých krajům ..............................................38 Tabulka č. 7: Čerpání mzdových prostředků k 30. 6. 2012 ze státních peněz UZ: 33353 .......40 Tabulka č. 8: Návrh na změnu závazného ukazatele za období 07-12 / 2012 ..........................41 Tabulka č. 9: Limity pracovníků...............................................................................................43 Tabulka č. 10: Fondy ................................................................................................................44 Tabulka č. 11: Náklady a výnosy dle UZ 00600 ......................................................................44 Tabulka č. 12: Přehled projektů, které jsou spolufinancovány z rozpočtu EU nebo finančních mechanizmů - byla na ně poskytnuta dotace, jejich realizace dosud probíhá ..........................45 Tabulka č. 13: Náklady a výnosy dle UZ 33123 ......................................................................46 Tabulka č. 14: Náklady a výnosy v doplňkové činnosti ...........................................................47

Seznam grafů Graf č. 1: Struktura nákladů na hlavní činnost .........................................................................32 Graf č. 2: Struktura výnosů v hlavní činnosti ...........................................................................33 Graf č. 3: Struktura nákladů – UZ 00000, 00100, 00200, 00300 .............................................35 Graf č. 4: Struktura nákladů – UZ 33353 ................................................................................36 Graf č. 5: Struktura nákladů na doplňkovou činnost ................................................................48

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Organizační struktura .........................................................................................29

55

12 Seznam použitých zkratek a jejich vysvětlení DPČ – dohoda o pracovní činnosti DPP – dohoda o provedení práce DVPP – další vzdělávání pedagogických pracovníků EU – Evropská unie FKSP – fond kulturních a sociálních potřeb ICT – informační a komunikační technologie JMK – Jihomoravský kraj MŠ – mateřská škola MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy NIV – neinvestiční výdaje NNO – nestátní neziskové organizace ONIV – ostatní neinvestiční výdaje OP VK – Operační program vzdělání pro Konkurenceschopnost OPPP – ostatní pracovně-právní prostředky OSSZ - Okresní správa sociálního zabezpečení PO – příspěvková organizace RZ – rozpočtová změna SÚ – syntetický účet ŠD – školní družina ŠJ – školní jídelna ÚSC – územní samosprávný celek UZ – účelový znak (zdroj) VH – výsledek hospodaření VNO – vládní neziskové organizace ZP – zdravotní pojišťovna ZŠ – základní škola

56

13 Seznam příloh Příloha č. 1: Analýza nákladů a výnosů v hlavní činnosti Příloha č. 2: Účtová osnova Příloha č. 3: Přesuny neinvestičních ukazatelů Příloha č. 4: Fondy - tvorba a čerpání

57

14 Přílohy Příloha č. 1: Analýza nákladů a výnosů v hlavní činnosti SU


2010

2011

2012

8 547 136,00

4,17%

7,42%

501


893 686,07

19,92%

-15,66%

502

Spotřeba energie

540 438,61

11,54%

-5,29%

511


157 449,44

-63,43%

120,87%

512

Cestovné

11 688,00

35,25%

18,25%

518

Ostatní služby

377 681,12

-7,33%

-2,00%

521

Mzdové náklady

4 778 886,00

4,37%

8,04%

524


1 592 716,02

5,81%

5,87%

525


20 736,62

-1,39%

4,96%

527


94 637,72

-47,61%

6,31%

528


32 741,00

-58,23%

-100,00%

547

Manka a škody

549


7 825,00

3,48%

-100,00%

551


38 650,40

5,66%

15,09%

558


0,00

0,00

B. VÝNOSY CELKEM

8 478 822,96

7,32%

6,04%

602


607 651,00

8,89%

10,32%

648

Čerpání fondů

18 500,00

30,38%

-55,72%

649


49 850,00

128,00%

25,96%

662

Úroky

8 242,65

5,50%

-1,44%

672


7 794 579,31

6,37%

5,61%

C. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

-68 313,04

-56,79%

Příloha č. 2: Účtový rozvrh 2012

Příloha č. 3: Přesuny neinvestičních ukazatelů

Příloha č. 4: Fondy – tvorba a čerpání Fond kulturních a sociálních potřeb

2010

2011

2012

36 468,68

42 703,74

35 465,96

A.I.

Počáteční stav fondu k 1. 1.

A.II.

Tvorba fondu

102 995,00

50 855,22

53 730,65

1. Základní příděl

102 995,00

50 855,22

53 730,65

2. Splátky půjček na byt.účely poskyt. do konce roku 1992 Náhrady škod a poj.pln. od poj.vztah.se k maj.poříz.z 3. fondu

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

4. Peněžní a jiné dary určené do fondu

0,00

0,00

0,00

5. Ostatní tvorba fondu

0,00

0,00

0,00

96 759,94

58 093,00

61 963,00

0,00

0,00

0,00

2. Stravování

29 048,00

36 152,00

37 160,00

3. Rekreace

61 912,00

2 000,00

0,00

4. Kultura, tělovýchova a sport

0,00

0,00

0,00

5. Sociální výpomoci a půjčky

0,00

0,00

0,00

6. Poskytnuté peněžní dary

0,00

0,00

0,00

7. Úhrada příspěvku na penzijní připojištění

0,00

0,00

0,00

8. Úhrada části pojistného na soukromé životní pojištění

0,00

0,00

0,00

5 799,94

19 941,00

24 803,00

42 703,74

35 465,96

27 233,61

2010

2011

2012

A.III. Čerpání fondu 1. Půjčky na bytové účely

9. Ostatní užití fondu A.IV. Konečný stav fondu Rezervní fond D.I.


25 000,00

25 000,00

244 705,70

D.II.

Tvorba fondu

18 500,00

243 825,80

240 965,63

1. Zlepšený výsledek hospodaření

0,00

0,00

70 884,43

2. Nespotřebované dotace z rozpočtu Evropské unie

0,00

225 178,80

147 081,20

3. Nespotřebované dotace z mezinárodních smluv

0,00

0,00

0,00

18 500,00

18 647,00

23 000,00

5. Peněžní dary - neúčelové

0,00

0,00

0,00

6. Ostatní tvorba

0,00

0,00

0,00

18 500,00

24 120,10

236 008,40

1. Úhrada zhoršeného výsledku hospodaření

0,00

0,00

0,00

2. Úhrada sankcí

0,00

0,00

0,00

3. Posílení investičního fondu se souhlasem zřizovatele

0,00

0,00

0,00

Čas. překlenutí dočasného nesouladu mezi výnosy a 4. náklady

0,00

0,00

0,00

18 500,00

24 120,10

236 008,40

25 000,00

244 705,70

249 662,93

4. Peněžní dary - účelové

D.III. Čerpání fondu

5. Ostatní čerpání D.IV. Konečný stav fondu

Investiční fond

2010

2011

2012

0,00

52 692,00

105 384,00

52 692,00

52 692,00

57 473,00

52 692,00

52 692,00

57 473,00

2. Investiční dotace z rozpočtu zřizovatele

0,00

0,00

0,00

3. Investiční příspěvky ze státních fondů

0,00

0,00

0,00

Ve výši výnosu z prodeje svěřeného dlouh. hmotného 4. majetku

0,00

0,00

0,00

5. Dary a příspěvky od jiných subjektů

0,00

0,00

0,00

6. Ve výši výnosu z prodeje majetku ve vlastnictví přísp.org.

0,00

0,00

0,00

7. Převody z rezervního fondu

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

49 176,00

1. Financování investičních výdajů

0,00

0,00

49 176,00

2. Úhrada investičních úvěru nebo půjček

0,00

0,00

0,00

3. Odvod do rozpočtu zřizovatele

0,00

0,00

0,00

4. Posílení zdrojů urč.k financování údržby a oprav majetku

0,00

0,00

0,00

52 692,00

105 384,00

113 681,00

F.I.


F.II.

Tvorba fondu

Ve výši odpisu dlouhodobého nehmotného a hmotného 1. majetku

F.III. Čerpání fondu

F.IV. Konečný stav fondu

HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE: PŘÍPADOVÁ STUDIE KONKRÉTNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Recommend Documents