B. Studie organizace cestovního

STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU SDRUŽENÍ KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD

B. Studie organizace cestovního ruchu managementu) Zadavatel: Sdružení Krušné hory – západ, d. s. o.

Prosinec 2008

Strategie rozvoje cestovního ruchu Sdružení Krušné hory - západ Studie organizace cestovního ruchu ( )

Obsah Kapitola

Strana

Destinace cestovního ruchu Cestovní ruch a region Metoda spolupráce institucí v regionu Organizace cestovního ruchu Management organizace cestovního ruchu Marketing organizace cestovního ruchu Marketingový mix Produkt Propagace Distribuce Cena Lidé Kooperace Udržitelný rozvoj cestovního ruchu

3 5 6 6 17 21 23 29 32 39 39 43 51 52 53 53 59

Naturpark Erzgebirge / Vogtland Tourismusverband Erzgebirge e. V. Diskuse možností pro Sdružení Krušné hory - západ

63 63 71 73 81

Úvod 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.6.1 1.6.1.1 1.6.1.2 1.6.1.3 1.6.1.4 1.6.1.5 1.6.1.6 1.6.2 2 2.1 2.2 2.3 3

©

– [email protected] – 11/2008

2


Název

Strana

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

21 mechanismus Základní charakteristiky destinace a jejich propojení

22 24 62 63 64 70 70 71 72 73 74 78 79 80 80

-Saského Švýcarska – dominan -Saského Švýcarska Logo Naturpark Erzgebirge / Vogtland s tematickou lištou Vymezení Naturpark Erzgebirge / Vogtland Logo Tourismusverband Erzgebirge e. V. Vymezení destinace Erzgebirge Slevový systém ErzgebirgsCard V Sasku je mnoho historických atraktivit

Seznam tabulek Název

Strana

1 2 3

11 40 41

Název

1 2 3 4 5 6

©

Strana

Životní cyklus destinace né


15 45 66 66 75 76

3


Seznam zkratek CR: Cestovní ruch CHKO: NP: Národní park OCR: OP RLZ: OPS: OSN: PPP Projekt: PR: Public relations (styk s SROP: UNDP / GEF: United Nations Development Program /Global Environment Facility (Rozvojový program Spole – UNESCO: United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization UN WTO: United Nations World Tourism Organization (Spojené národy Mezinárodní organizace cestovního ruchu) WTTC: World Travel & Tourism Council ruchu)

©


4


Úvod vá více obyvatel z Konkurence v cestovnímu

Rozvoj cestovního ruchu je podmín n existencí vhodného potenciálu, který má výrazný teritoriální aspekt a je vázán na krajinný systém. i antropogenní ( lidskou ) potenciál, který územního celku podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, je ro n nerovno emž se obvykle liší i v rámci velkých územních celku. Destinace cestovního ruchu rozvoje

irozeným celkem, který má z hlediska podmínek né vlastnosti, odlišné od jiných destinací.

Strategický rozvoj destinací musí v požadavky na strategický management, který destinacím umožní koordinované pružnou reakci na trhu. Strategický management destinace lze charakterizovat jako základní prvek vybudování zajímavých pozic v turistickém ruchu budoucnosti.

©


5


1 1.1 Destinace cestovního ruchu Definice a základní pojmy Destinace je, dle Páskové a Zelenky1, místo ruchu. Pro me turisticky, historicky nebo turistických statistik. Destinace cestovního ruchu se rozumí v užším smyslu jako cílová oblast v daném regionu, typická významnou nabídkou atraktivit cestovního ruchu a služeb cestovního ruchu. regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami cestovního ruchu a další infrastrukturou, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace Komplexní definici destinace cestovního ruchu územní celek, který se vy (resp. sdílenými ruchu, sdílenou kapacitou území pro tento rozvoj (únosnou mírou aktivace cyklem cestovního ruchu a . Palatková2 uvádí, že destinace které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity) místa nebo oblasti.

na základní (atraktivity) a odvozené nabídce destinace (služby) jako dvou faktorech strany nabídky. strana poptávky, výchozím místem a destinací. Podle Biegera3 i definice WTO je destinace chápána jako „geografický prostor (stát, místo, služby, jako jsou ubytování, stravování, sportovní aktivity a zábava. Za nejmenší jednotku je považován rezort. 1

PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. (2002): Cestovní ruch – místní rozvoj. 432 s. 2 PALATKOVÁ, M. ( – cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo 3 BIEGER, T. WEIBEL, C. (1998): Möglichkeiten und Grenzen des kooperativen Tourismusmarketing - Schaffung von Tourismussystemen als Strategien gegen Destinationsähnliche Konkurrenzprodukte. In: Destination Marketing - Reports of the AIEST Congress 1998, St. Gallen, AIEST, s. 167–200.

©


6


Destinace jsou Bartlem a Schmidtem4 mezinárodním trhu. Destinace nabízí klientovi odpovídající produkt a uspokojují o služeb. konkurující jednotky, regulovaný, nebo neomezený), a adu funkcí: - Marketingovou (marketing destinace) - Nabídkovou - Plánovací Podle Portera5 d jednotku (systém) v n dán politikou turizmu, p místního obyvatelstva. Postavení turis destinace pak zahrnuje významných oblastí: - Postavení turis - Postavení turismu ve vztahu k vím destinace - Regionalistka, rozvoj území - Globální dopady na ekonomiku destinace plynou z „hmatatelných“ e z , tvorby hodnot),

s

smu – efekt s

domácího obyvatelstva na domácí a pasivní turismus (devizové výdaje), vliv turismu na platební bilanci destinace -

turismu multiplikátoru mzdového a dalších. Podle Jansena a Verbekeho6 pro marketing rozumí nejen konkrétní oblast (místo), ale i souhrn v destinaci nabízených komodit, (Tourist Recreation Product, TRP).

4

BARTL, H., SCHMIDT, F.(1998): Destination Management. Institut für regionale Innovation, Wien, MALÁ, V. (2002): Základy cestovního ruchu. Praha, Vysoká škola ekonomická[cit. [Str. 91] 6 GOODALL, B., ASHWORTH, G.(1993): Marketing Tourism Places. London, Routledge 5

©


7


Ashworth a Voogd7 sám svým vnímáním

eb. Prostorové vymezení

destinace definovány a prodávány, charakteristik významných pro vnímání a chování klienta. Destinace mohou být definovány na (mezi)národní, regionální a lokální úrovni, takže se naskýtá otázka, úr jedná o odlišné je historická destinace, kulturní tiprodejnosti” destinace je podle Ashwortha a Voogda fakt, že sféry, avšak vlastní poskytnutí a operování služeb v destinaci spadá do sféry privátní. Destinace je jedním produktem složeným záro všechny V lepším

.

(nebo existuje, ale marketingu. (geografická lokalita, fyzické charakteristiky), -kulturní jednotku (historie, lidé, tradice). Pojem

ste destinace nemusí mentální koncept v myslích faktory, nejen

(Loch Ness). Destinace mohou získat image drahé nebo levné destinace, ale neexistuje bohužel jednotná metodika k udie). Destinace se navzájem liší velikostí, a ekonomickou závislostí na turizmu. soubor tedy kombinace typu turizmu, sezóny, místa, Zdroje typ a rozsah turizmu v destinaci. významné faktory rezident S (destination area opportunity set, DAOS) ležitostí operátory (tvorba)

7

GOODALL, B., ASHWORTH, G.(1993): Marketing Tourism Places. London, Routledge

©


8


Podle D. Buhalise je pro region cestovního ruchu charakteristických šest komponentu, a to: – primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, -historický potenciál, resp. primární potenciál) ost služeb –

-

-

obyvateli, jako jsou zdravotnické, bankovní, poštovní apod. Komfort – suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které regionu a využiti jejich atraktivit (ubytovací, Turistické produkty – Aktivity – rozmanité aktivity.

Mazanec8 cestujícího

9

V destinaci m (zejména u destinací 10

osti s postupem vymezování socio-ekonomických nodálních region mezoregionální a mikroregionální úrovni Jde tedy komplexity socio-ekonomického regionu, integrovaného zejména dojíž e je tedy územním celkem integrovaným na

Homogenní pojetí destinace

cestovního ruchu spíše jako homogenního regionu, který se vymezuje zejména z fyzicko-geografických hledisek (podobnost morfologie krajiny, fauny a flóry atd.), 11 .

8

MAZANEC, J. A. (2002): Introducing learning and adaptivity into web-based recommender systems for tourism and leisure –14. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. (2002): Cestovní ruch – místní rozvoj. 432 s. 10 Kritéria typologizace destinací 11 -geografický) celek. Takováto vym 9

©


9


Heterogenní pojetí destinace

ukazuje být územního celku, jako vztahového (nodálního, dynamického) regionu, jehož vazbami komplementárního charakteru v rámci probíhajících na daném území

Rozhodujícím integrujícím faktorem12.

12

Sdružení Krušné hory – západ je dle fyzickovýznamných turistických oblastí cestovního

rámci heterogenního jedn oblasti cestovního ruchu) jsou vazby mezi

K. Varech (Jádro) a periferními oblastmi (Zázemí) Žluticko, apod.).

©


10


Tab

1:

Typ destinace

Dominantní atraktivita

s

Typu v oblastech

navazující

Formy cestovního ruchu Zdravotní cestovní ruch rozvinutou

ruch

turistiky

Typu u vodních ploch

Typu poznávacího cestovního ruchu ve vesnických oblastech

vaný

V podmínkami

pro

rekreaci,

Dochovaná lidová architektura, místní tradice a produkty, kulturní krajina

tské památkové zóny, panoramatické pohledy – malebná

Horského typu

Poutního typu

individuální rekreace

a služeb cestovního

cestovní

ruch,

jezdecký cestovní ruch, vodní turistika,

M

Historického typu

(wellness),

pro kongresový a veletržní cestovní ruch Historické objekty (zámky, hrady, krajinném rámci Horská krajina, terény a klima vhodné pro zimní i letní sporty a turistiku Sakrální stavby a s nimi spojené místní význam: chrámy, kláštery, poustevny, harmonizující s okolní krajinou, itovy P podmínkami pro víkendový cestovní ruch s výskytem chatových a trampských osad, Tematické parky, sportovní areály, turistické komplexy, nákupní a zábavní komplexy

Destinace u vodních ploch využívané vodáky, sportovci – vodácký cestovní ruch, cestovní ruch Agroturismus, venkovský cestovní ruch, cykloturistika, etnografický cestovní ruch, / pivní cestovní ruch, školní cestovní ruch (školy v Kongresový cestovní ruch, nákupní cestovní ruch, cestovní ruch, incentivní cestovní ruch, uch, profesní cestovní ruch K romantizující cestovní ruch L cykloturistika C sakrálních náboženských slavnostech C cestovní ruch

Zážitkový cestovní cestovní ruch

ruch,

nákupní

Zdroj: PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. (2002): Cestovní ruch – publika, Ministerstvo pro místní rozvoj. 432 s, (upraveno). Poznámka: Tyto typy destinací a formy cestovního ruchu lze nalézt a uplatnit i v regionu Sdružení Krušné hory – západ.

©


11


Teorie skupiny jádro – periférie cestovního ruchu se rozvíjí zejména v je sociorozvoje. Destinaci ce Blízká je i (propulsive industries), tedy rychle se rozvíjejícím m, kterému dominují velké, neustále inovující firmy, vysílající silné rozvojové impulsy do svého okolí, tedy firmám definována i teorie je považován soubor dynamických a 13

vysokým

. Cestovní ruch je stovního

což spojených se služ porovnání s jež poskytuje jakýsi rámec pro pohledu „z Tato teorie a její aplikace v institucí s spojena s rozvojem cestovního ruchu. Teorie životního cyklu destinace14 Životní cyklus destinace vychází z ekonomického konceptu – životního cyklu destinace s

vojem socio-kulturním

podchycuje vývoj hodnot ího ruchu v destinaci. kapacity území pro rozvoj cestovního ruchu, model má 6 fází cyklu: 13

– nástin, kritika, klasifikace. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze – Nakladatelství Karolinum. 211 s. ISBN 80-246-0384-5. 14 PÁSKOVÁ, M. (2003): -realistické

©


12


1) Objevení – lokálním (ekonomickém, sociálním, kulturním, politickém, institucionálním a objevitelskou, kdy místním . 2) Vtažení –

ti destinace se

inace se – sezónností – mezi obyvateli vtaženými do procesu rozvoje cestovního ruchu a zbytkem populace. Rozvoj cestovního ru

ního indexu dochází k 3) Rozvoj – Ve okruhem zdrojových oblastí, postupem této fáze aktivita místních klesá.

kapacit. Atraktivity cestovního propagovány,

znatelné a zp jako nezbytné, zpravidla je není možné zajistit zcela na místních pr dosahuje v této fázi místních obyvatel, typická je masovost cestovního ruchu a diverzifikace nabídky. Kontrola ro se zvyšující nároky na standard služeb a vybavení vedou k importu surovin, a místními jejich obchodní motivace). Klesá možnost

©


13


k

– tolerování ná

4) Konsolidace –

místní ekonomiky je vázána na cestovní ruch, který se tak stává tzv.

cestovního ruchu a místo získává turisticky monokulturní charakter. V

i destinace. Typické je

Aktivity cestovního ruchu jsou pro úze

5) Stagnace –

,

a

prostorové

koncentraci

Management destinace a další subjekty zainteresované v cestovním ruchu na ko

cemi. Atraktivnost destinace spojená s

na

tají. 6) Poststagnace – úpadek – pokles – stabilizace – adaptace – omlazení. Za stabilizaci se považuje situace, kdy destinaci. Omlazení

©


14


(oživení) je zpravidla promyšleným výsled nové atraktivity, nová image, nové technologie. V k dalšímu poklesu turistické funkce oblasti.

Graf

1: Životní cyklus destinace

Zdroj: PÁSKOVÁ, M. (2003):

ruchu.

-

–

, aby docházelo k opakujícímu se rozvoji destinace (díky novým nabídkám, atraktivitám apod.).

©


15


index – turistická iritace hlediska jejich postoje a vztahu k rozvoji cestovního ruchu v dané destinaci. Tento index má vztah k vývojovým fázím životního cyklu destinace, jeho kategoriemi jsou: 1) Euforie – cestovní ruch je místními obyvateli vítán 2) Apatie – 3) Iritace – strach a skepse nad rozvojem cestovního ruchu v destinaci 4) Antagonismus – negativní vztah k rozvoji cestovního ruchu .

regionu. Nesmí docházet k

na úkor cestovního ruchu15.

obyvatelé stávají turistickou atrakcí.16

15

obyvatel z

16

©

USA, Peru apod.


16


1.2 Cestovní ruch a region dle CzechTourismu

v

-kulturní a ekonomické oblasti.

V -

Jso

, štol apod. použity

pomáhají financovat k atraktivnosti

-

írodních rezervací apod. apod.) V

-kulturní se pozi

regionu projevuje:

v regionu -výchovné funkce cestovního ruchu, kdy se lidi rozumí a ztrácejí

-

-

Zvyšováním životního standardu místních obyvatel, kdy mohou využívat

-

apod. Zainteresováním místních obyvatel na hodnot, stimulací jejich pocitu hrdosti na tradice a historii

V ekonomické oblasti je pozitivní vliv cestovního ruchu na region markantní -

V cestovního ruchu (tzv. neviditelný export)

©

V – [email protected] – 11/2008

17


-

V oblasti stimulování investic do místní infrastruktury (vodovody, kanalizace, elektrifikace, telekomunikace, dopravní infrastruktura) apod. Majákový efekt -

Negativní dopady cestovního ruchu pro region V souvislosti s negativního dopadu, a to: – se jeho oslabení, ale i

s k jeho

-kulturní oblast –

i ve

-

vztazích, v

s obyvateli regionu) Ekonomická oblast – dopady rozvoje cestovního ruchu se v regionu rozvoje cestovního ruchu, ekonomické závislosti lokální komunity na cestovním ruchu, sezónního charakteru práce, ekonomické krize, vzniku tzv. enklávového cestovního ruchu a vzniku turistických ghett.

V

regionu mohou negativní vlivy

liší. Zkušenosti ze rozvoje cestovního ruchu v aby ti, v

jednotlivých regionech dokazují, že strategické plánování a management

– ochránit zdroje, který daný

V celý proces rozvoje cestovního ruchu ve spolupráci se soukromým i státním sektorem a místními obyvateli. V úvahu: : -

©


18


V zájmu

s její možností tyto výsledky ovlivnit. V organizaci cestovního ruchu by v této organizace, orgány státní správy, orgány místních samospráv a obyvatelé regionu. Koordinace zájmu všech zainteresovaných stran je jednou z podmínek nekonfliktního rozvoje cestovního ruchu v koordinace je: - Vypracování realizace koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu dynamicky se

-

Problémy ovl V souvislosti

regionu s uvedeným

a

vzhledem

k

Podnikatelské subjekty se orientují na marketing a jejich cílem je, v zájmu

cestovního ruchu, a to nedodržením z

v souladu s úkolem, který mu byl, na

Z uvedeného vyplývá problém, kterého podstatou je produ e regionu uvedené instituce obvykle problémem, který je v p podílejí na jeh la v rukou administrativy, která produktu neparticipuje. Nedostatek trhu je problém, který souvisí s

©


19


cestovního ruchu v státu na (kraje, správní obvody obcí s hranicemi turistických oblastí ležících na území více administrativních územích. Spolupráce administrativních území v sektorem je jedním z instituce organizace cestovního ruchu (OCR) a turistickém regionu / oblasti. V jednotlivé subjekty ze spolupráce v motivovány v OCR spolupracovat. Organizace cestovního ruchu plní z Z jedné organizace cestovního ruchu, aby nedocházelo k „vrstvení“ (duplicitám) institucí.

©


20


1.3 Metoda spolupráce institucí v regionu V

, oblasti získávání

fina 1:

www.dotace.ihned.cz

meziobecní spolupráce je sdružení obcí (dobrovolný svazek obcí) obcí, neexistují v s debatu o org ch spolupráce – klastr. Pokud obce a v soukromé i neziskové subjekty spolupracují v jednom seskupení, v jednom jednom „hroznu“, lze je brát jako „klastr“17. Klastr je termín z ekonomie. Hnací silou klastru je podnikatelský duch (entrepreneurial spirit). V

zným

a

cestovním ruchu je vhodným (organizace cestovního ruchu).

17

termínem „Regionální Management“, který se zabývá rozvojem

V regionu a

BAUER-WOLF, S. [Bearb.] (2005): „Europaregionen“ – Herausforderungen, Ziele, Kooperationsformen (Reihe 169). 1. vyd. Wien: Österreichische Raumordnungskonferenz (ÖROK), 114 s. ISBN 3-85186-082-9.

©


21


Turistická destinace (mikroregio

-

Výkon klastru (destinace, mikroregionu) –

-

Uzel a jeho tým –

2: mechanismus

www.dotace.ihned.cz

Evropského sociálního fondu (ESF)18 po mohou odborn

výsledku

podobnou

v mezinárodních týmech a s definovaným výsledkem, jehož dministrativních kapacit pro realizaci projektu, pro h udržitelné hodnoty získané projektem. Na podobném principu funguje v rámci Programu rozvoje venkova Leader + kdy „regionálním klastrem“ se stává tzv. 19

18

4) www.dotace.ihned.cz 19 Zvláštní – Odkaz programu Leader + (2008): Brussels: Leader + Magazine http://ec.europa.eu/leaderplus

©


9, 68 s. ISSN 1830-1142,

22


1.4 Organizace cestovního ruchu organizace cestovního ruchu (WTO)20 (OSN). Další ruchu (WTTC)21 cestovního ruchu.

rámci Organizace spojených ostí z oblasti

Organizace cestovního ruchu je v centrálou cestovního ruchu – CzechTourism ( Deutschen Zentrale für Tourismus22, v Rakousku Österreich Werbung23). Turistic v Sasko, Salcbursko apod.). Turistické oblasti tická oblast bývá vymezena

Krkonoše apod.). popsána v

-správní hranicí -geograficky

územím (National Park Hohe Tauern, Národní park (sledovaném regionu) byla jiných materiálech24.

Organizace cestovního ruchu – Organizace cestovního ruchu – plní funkci organizace a do jednoho celku. Cílem tohoto celku je koordinace a kooperace, tvorba vhodných Hlavní oblasti managementu: - Organizování a s cílem - K s nejlepšími destinacemi (benchmarking) - O -

P Plní marketingovou funkci

20

www.unwto.org UN WTO – United Nations World Tourism Organizaciton www.wttc.org WTTC – World Travel &Tourism Council www.deutschland-tourismus.de 23 www.austria.info 24 VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., ŠAUER, M., (2007): Vymezování destinace a formulace jejich charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci – cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozv – cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo www.czechtourism.cz 21 22

©


23


25

Organizace cestovního ruchu – Základní charakteristiky

.

obr. 3: Základní charakteristiky destinace a jejich propojení

Zdroj:

– Ministerstvo

Možné formy organizace cestovního ruchu v regionu

(kapitola 1.2 cestovní ruch a region) strategická al Univerzální

né legislativní systémy.

25

VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., ŠAUER, M., (2007): Vymezování destinace a formulace jejich charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci – cestovním ruchu. Praha: s. – cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo

©


24


Vliv na charakter organizace cestovního ruchu v regionu Organizaci cestovního ruchu v - Postavení cestovního ruchu v je cestovní ruch polarizujícím, indiku služeb, charakteru vlastnictví apod. -

hlediska podílu jednotlivých

zovaný,

-

-

é, hmotné a nehmotné – formální, neformální, kulturní, technické, apod.) Rozvoj cestovního ruchu (fáze životního cyklu regionu, dlouhodobý, krátkodobý, plánovitý, spontánní, apod.) kodobý, dlouhodobý, individuální, organizovaný, diverzifikovaný, masový, apod.)

V souvislosti s v ho ruchu regionu (když

-

ruchu a práci v organizaci cestovního ruchu OCR Za OCR byli legitimními zástupci regionu a prezentovali její zájmy jako celku , aby OCR byla svými partnery pojímána jako organizace schopná rozvoj cestovního ruchu Vybrat reprezentanta OCR, který b výhodnosti a nutnosti spolupráce.

oblasti cestovního

ruchu schopnosti v regionu k jeho rozvoji v regionu neutrální až negativní postoj.

©


25


V souvislosti s organizace v regionu - Podnikání v cestovním ruchu

-

oblasti: rozvoje cestovního ruchu ionu

OCR tur Plní marketingové funkce (spolupodílí se na realizaci marketingového

cestovního -

ruchu,

prac

Spolupracuje s orgány státní správy na regionální, krajské i celostátní úrovni v oblasti cestovního ruchu V tovního ruchu Sleduje a vyhodnocuje kvalitu služeb poskytovaných v regionu

Prodává produkty cestovního ruchu Ostatní služby dle dohody OCR a turi

Úlohy organizace cestovního ruchu v regionu26

cestovního ruchu sehrávají roli koordinátora rozvoje cestovního ruchu v regionech v regionu a stupni jejího vývoje. Maximální spektrum úloh organizace cestovního ruchu: cestovního ruchu v regionu v provázanosti s vizí , na jejichž území se rozkládá - Ve spolupráci s koncepce rozvoje cestovního ruchu - Formuluje strategii rozvoje cestovního ruchu v marketingové strategie - Formulu souladu se strategií souladu se strategií 26

©

turistických regionech (2008) – www.czechtourism.cz


26


-

Aktivizuje dobrovolníky a nevládní organizace ke spolupráci ruchu (analýz okolí –

podmínek – vybraným

-

Podílí se na posilování image regionu, na jeho prezentaci a propagaci národních oborových a profesních svazech apod.)

-

oblasti ohledem na vybrané cílové segmenty a podporu jejich vzniku, podílí se na jejich zpracování Spolupracuje s – CzechToruism (dotace, granty, sponzoring apod.)

-

oblasti cestovního ruchu Podporuje výchovu místních obyvatel k cestovnímu ruchu a životnímu

-

Sleduje rozvoj cestovního ruchu a jeho dopad na region (analýza trhu, cestovního ruchu)

udržitelného rozvoje cestovního ruchu pro

pohrom apod.) -

-

soukromého sektoru v rámci regionu Reprezentuje zájmy regionu na národní úrovni a zájmy cestovního ruchu v rámci regionu Iniciuje rozvoj suprastruktury a infrastruktury cestovního ruchu v souladu s zájmu kulturními náklady a náklady na životní Podporuje maximalizaci uspokoje

regionu -

©


27


v regionu: – fyzických a právnických osob,

-

apod.) Výnosy z stupenek, obchodní marže z prodeje literatury spjaté s provozování z

ejné správy

-

(Kraje, CHKO, NP apod.) Místní poplatky (zákonem stanovené poplatky, poplatek, z za hrací automaty, apod.)

-

©

Dotace, granty, z Záru


28


1.5 Management organizace cestovního ruchu managementu27.

s všech manažerských funkcí a efektivního využití všech

Dle Výkladového slovníku cestovního ruchu28 s organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci. Výsledkem takového procesu jsou udržitelné a konkurenceschopné produkty cestovního ruchu (CR) výzkumu a oblasti CR, iniciace partnerství soukromého a organizací. Mana

: -

Plánování Organizování Kontrola

Plánování

dosažení

m obrazem

Organizování

Jedná se o vymezení

tí. 29

.

27

– Ministerstvo pro mí , A, MLEJNKOVÁ, L., P , Z.

INDROVÁ, J., JAROLÍMKOVÁ, L., K , R. (2008) Cestovní ruch pro všechny – Ministerstvo pr -80-7399-407-05 28 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. (2002): Cestovní ruch – eská republika, Ministerstvo pro místní rozvoj. 432 s. 29 STEINGRUBE, W. (2003): Freizeit – und Tourismusdestinationen: Management – Struktur – Politik – Planung. In: Becker, Ch., Hopfinger, H., Steinecke, A. [Hrsg.] (2003): Geographie der Freizeit und des Tourismus – Bilanz und Ausblick. 1. vyd. München, Wien: Oldenbourg Wissenschaftsverlag GmbH. s. 441-453. ISBN 3-486-27464-3. LANDGREBE, S. (2002): Qualitätsstrategien im Destinationsmanagement. In: Steinecke, A. [Hrsg.] (2002): Tourismusforschung in Nordrhein-Westfalen – Ergebnisse – Projekte – Perspektiven. Paderborner geographische Studien – zu Tourismusforschung und Destinationsmanagement (Band 15), 1. vyd. Paderborn: Universität Paderborn. s. 69-75. ISBN 3-90804893-5-3.

©


29


– -

Rychlost chápání a spolupráce s lidmi ízených Centralizace manažer – Decentralizace –

(top (delegování)

Certifikace kvality

tenci i rozvoj do budoucna.

-

Objevení, identifikace, rozbor problému (správné vymezení problému je prvním a mnohdy rozhodujícím krokem rozhodování, chybné vymezení )

(

ba z jedné z variant, existuje-li šení, nejde o rozhodování)

jednotlivých variant, ) -

Vo

optimální variantou se )

,

jeho

se s ním) Typy rozhodování: - Rozhodování za jistoty (p -

) Rozhodování za nejistoty (toto rozhodování se jedná, jestliže nevíme, jaké varianty pro rozhodování existuje a jaké to bude mít následky)

Metody rozhodování za nejistoty: - Více hlav více ví (manažer se obrací na své spolupracovníky a další lidi )

©


30


-

Brainstorming ( )

-

Empiricko-intuitivní ( zkušenosti, intuici, logickém

-

-

úsudku) Systematicko-metodické ( dostupných informací, které jsou systematicky získávány a uschovávány) opírá se o poznatky matematiky, statistiky, kybernetiky a jiné. toho, kdo rozhoduje)

Kontrola

organizace se vyvíjí žádoucím

fektivní, kvalitní a 30 . -geografické analýzy cíleného marketingu atd.) . Je však nutné pracovat s aktuálními a relevantními daty32. 31

- top

ení, likvidity, výnosu kapitálu apod. -

Tendence dalšího vývoje kontroly: - Význam ko preventivní úloze, - P chyb z nedostatku - Kontrola v delná, preventivní)

závad,

30

– Informace v cestovním ruchu.

Praha: Ministerstvo pro místní roz 31

–

v ro cestovní ruch. Praha Ministerstvo pro 32

– Ministerstvo pro místní rozvoj

©


31


Kontrola – organizaci cestovního ruchu: - Vyhodnocování všech marketingových aktivit (efektivita) - Vyhodnocování jiných (oborových) sdružení

oblasti organizace cestovního ruchu, 33

je nutné brát v

34

.

1.6 Marketing organizace cestovního ruchu Základními stavebními kameny produktu cestovního ruchu je primární a místa (genius loci) a nab Zážitky cestovního ruchu (event – sportovního, kulturního, adrenalinového, firemního… charakteru) y destinace. V á, specializovaná, originální, aby upoutala využívat cestovního ruchu i regionu samotného35.

ji

S Produkt produkt pod 33

-239-7678-8 . (2006): Legislativa pro cestovní ruch – v 34

N: 97880-87147-00-9 35 KRATOCHVÍL, P., PAŽOUT, R. (2006): Marketingová komunikace pro destinaci. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj PALATKOVÁ, M. (2007): Místní, národní a mezinárodní marketing destinace – pro –

cestovním ruchu.

MIKSA, I. (2008): Event marketing v – praktický event marketing 95 s. cestovním ruchu. Praha:

pro cestovní ruch - Event marketing v cestovním ruchu. Prah ŠINDLER, P. (2007): Event marketing v CR – ový cestovní ruch –

©


32


danostmi (geografická kturu (doprava, zásobování energiemi a apod.). Charakteristickým rysem produktu cestovního ruchu je tak prolínání jeho hmatatelných (hotelová Nabídka destinace – produkty, jsou základem pro rozvoj cestovního ruchu36.

Komponenty produktu cestovního ruchu Zatímco na obecné definici produktu cestovního ruchu se shodnou všichni odborníci e liší. Každá z definic totiž Schmolla se souborný produkt cestovního ruchu sestává z následujících komponent: -

Sekundární nabídka destinace, k využít primární nabídku destinace, kterou rozumíme náklady, rychlost a pohodlí dosažení destinace, Image destinace, v rámci destinace,

na cestu ubytování, stravování a ostatní služby v destinaci, a je de Souborný produkt cestovního ruchu musí disponovat základními vlastnostmi: - Udržitelnost - Dosažitelnost - Použitelnost Zvláštnosti produktu cestovního ruchu: - Klient, - Produk produktu. - Produkt je neskladovatelný, pomíjivý, proto je nutno využít marketingu k jeho synchronizaci. -

-

Produkt poskytuje. Zde je P

36

proto, že je nehmotný. tvo pro místní

98 s.

©


33


-

P význam distribuce produktu. P N N

vymezení zdrojového trhu, tím velikost zdrojového trhu, tím delší vzdálené trhy, kdy se destinace (národní Evropa nebo kontinentálního mimoevropských trzích.

prezentována

na

Velikost destinace v marketingu

geografických úrovních, které jsou spolu ve vzájemných vztazích. Pro destinace platí, že: japonský turista vnímá Evropu (kontinent) jako destinaci pro svoji dovolenou, zatímco Lednicko-valtický Západ specialisty v

Vnímání produktu

cestovního ruchu ová

37

vity uvedené vnímání produktu vychází z poznatku, že

Destinace cestovního ruchu je v tomto smyslu destinace na první místo a aktivity, atraktivity, místa –

37

©

K

A. (2003): Marketing – destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress,s.r.o., 170s, ISBN 80-86119-56-4


34


trhu.

(místo, region, aktivní dovolená)? V praxi se setkáme s kombinací obojího. Destinace jako celek tematických Produkty c - Produkty tematické

:

– od které dávají volnost hotové pakety a programy, mající podobu již konkrétního zájezdu.

Základní charakteristiky marketingu produktu cestovního ruchu V souvisl definice marketingu podle Kotlera38, který formuluje marketing jako a požadují, ostatními“. Marketing se tedy zabývá vztahy mezi kupujícími a prodávajícími a pracujících v organizaci je zákazník a podle Morrisona39 popsat následujícími základními charakteristikami: marketingu je -

– hlavním ohniskem –

marketingu – správný marketing je procesem

-

vého výzkumu –

výzkumu -

Široké a mnohostranné úsilí organizace – marketing není výhradní

-

– mezi spolupráci v rámci marketingu.

38 39

©

KOTLER, P. (1997): Marketing – Management. Praha: Victoria Publishing MORRISON, A. M. (1995): Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha: Victoria Publishing, ISBN 80-85605-90-2


35


žším vymezení (témata), ale celá cestovního ruchu popsaný výše. cestovního r destinace na trh s cílem realizace maximálního zisku (prodeje). marketingu jsou tedy: - Nabídka – definování – targeting). - U – obsazení specifického místa v mysli a komunikace a vytvá destinace. - Aktivací marketingového mixu – vlastní marketingové aktivity, které vedou

podmínkami

Cílování

at porovnáním poté nutné otestovat z hlediska stability a konkurenceschopnosti. mohou být: - Geografické - Demografické užití služby) V praxi se nesetkáváme pouze s využitím jednoho kritéria. Podle množství použitých kritérií - je provedená podle jednoho hlediska, -

– –

©


36


–

-

snižujeme

40

jako „to, co dokáž

vnímání m

destinací. -

d, které jsou pro potenciální

destinaci získat. í destinace založeno. marketingového mixu). výhodách destinace, které 41

tzv. unique selling proposition – v produktu samotném, ale i ve schopnosti jej realizovat na trhu. Zde jde o tzv. marketing proposition – UMP).

Identita a image destinace tvorby image destinace42.

stereotypní, nepoznaného, což bývá

40 41

MORRISON, A. M. (1995): Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha: Victoria Publishing, ISBN 80-85605-90-2 (komparativní) výhoda destinace musí vycházet z jedin

42

THABE, S. [Hg.]. (1999): Räume der Identität – Identität der Räume. (Dortmunder Beiträge zur Raumplanung 98) 1. vyd. Dortmund: Institut für Raumplannung, Universität Dortmund, Fakultät Raumplanung. 237 s. ISBN 3-88211-119-4. r. o. 184 s. + 2 -7169-750-8. HILBER, M., L., ERGEZ, A. (2004): Stadtidentität – Der richtige Weg zur Stadtmarketing. 1. vyd. Zürich: Orell Füssli Verlag AG. 119 s. ISBN 3-280-05083-9.

©


37


, sociální kontakty, klima, krajina a kultura,

designu (firemního designu) a corporate identity (firemní identity, kultury), ale také brandingem .

nehmatatelné má dva standardní kroky: zpr

schopnost nabídnout takové produkty,

-

V Sestavení konkrétní prezent

-

V

– definováním jejich

asociací a barev43. Je

soubory historek, které prohlubují vážnost typické hudební motivy. Pravidla pro sestavení komunikace44

uvedeného zvolení cílové skupiny,

. Podle cíle

produktech a službách a požadovaným výsledkem této komunikace je, aby se o užít. - Mission (poslání) – - co podstatného by v

43

PALATKOVÁ, M. (2006) z cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing, 341s. ISBN 80-247-1014-5. 44 KRATOCHVÍL, P., PAŽOUT, R. (2006): Marketingová komunikace pro destinaci. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj

©


38


-

-

– znalosti možností jednotlivých médií – co

emci informace

proto je nutné využít marketingových zásad. Media (média) – Volba média a jeho typu ixu a médii,

-

Money (peníze) –

vynaložit. Od hrubého návrhu kontrolu, zda –

-

- jaké - jak budeme celou

zp

vazby jsou výzkumy.

1.6.1 Marketingový mix Aktivace marketingového mixu

vymezené Marketingový mix je možno management destinace využívá k dosažení „P“ - Product – Produkt (služby) - Promotion – Propagace - Place – Distribuce (místo) - Price – Cena - People – Lidé (management) - Partnership – Kooperace

úvahu:

1.6.1.1 Produkt Produkt

byly

dních

(spojuje ubytovací, stravovací a

©


39


dopravní služby, -technickou základnu, resp. nabídku. 45 (package). Tvorb jako služeb do komplexní nabídky (obvykle za jednotkovou cenu) a programování (programová specifikace

obsahuje programy, ale ne vždy se programová paketu. - Rovinu fyzickou – - Rovinu symbolickou – Celková marketingová st , na jejichž marketing jsou omezené zdroje, produktech, ani na všech trzích. Podle pravid % se vyplatí investovat 80 %

v segmentaci destinace, resp. ze cestovního ruchu. 46

:

m

musí vycházet z analýzy a SWOT marketingové analýzy

USP - unique selling sou Praha, un bohatství – uvedeným v následující tabulce.

2:

Zdroj: VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., ŠAUER, M., (2007): Vymezování destinace a formulace jejich charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci – cestovním ruchu. Praha:

45

PALATKOVÁ, M. (2006) z cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing,341s. ISBN 80-247-1014-5 46 VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., ŠAUER, M., (2007): Vymezování destinace a formulace jejich charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci – cestovním ruchu. Praha: Minist

©


40


Co se týká zbylých 20 %, mohou být vynaloženy na produkty uvedené v níže

itosti. Dále jde o velmi specializované produkty, resp. produkty zpracované do hloubky s ohledem na úzce vymezený chitektura“, -

specializované p Tab

m.

3:

Zdroj: VYSTOUPIL, J., HOLEŠINSKÁ, A., ŠAUER, M., (2007): Vymezování destinace a formulace jejich charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci – Dest cestovním ruchu. Praha:

, –

.

v

eagovala

p

-

©

Z na jeho

.

rodukty typu „adventure program“ jsou


41


-

Z . San Francisco, Montreal, Toronto, Amsterodam produkty pro homosexuální skupiny obyvatelstva. D

-

V

-

z ledu nebo atraktivity typu Biodome v Montrealu jso populární prezentaci o-technick V .

.

y, atd.)

Programování a paketování Paketování komplexní nabídky obvykle za jednotnou cenu.

produktu ve objem prodeje. Programování a paketování je možné charakterizovat jako Programování a paketování jsou spojenými programy, ale ne vždy se programování isle, destinace : - Nižší cena cesta. -

-

G P a programy pro P

edem známou cenu.

spolupráci s regionálními P nápady a tematické parky)

Nespornými

výhodou programování služeb v destinaci je:

a

paketování

pro

poskytovatele

a

Snazší predikce vývoje prodeje produktu v destinaci a zlepšení efektivnosti pomocí podpory opakovaného využívání služeb -

©


42


událostí v hotely –

–

– kombinace stravování + zábavního programu, dopravci – víkendové -

– vzhledem k vázanosti nabídky cestovního ruchu na místo cestovního ruchu (destinaci) je – paketování

ací programy, …) –

–

-

Zvýšení tržby na jednoho zákazníka a prodloužení délky pobytu v destinaci – - a

-

– zajímavé a zvláštní

-

hují pozornost médií Rostoucí spokojenost klienta

1.6.1.2 Propagace Propagace

propagace je sto stádium nákupního procesu zákazníka. Ve ojení

, vystupuje stádiu V eba,

aby nákupu.

nového produktu a pro oblasti, kde není možné použít osobní prodej. Je optimální ©


43


ji využívat v období poskytování informací. Úkolem reklamy je popsat destinaci vedení reklamní

yhodnotilo. Cíle reklamy v turismu -

-

In – službách destinaci a omezení jejich destinace, uvedení nových nebo inovovaných P destinace, o na kvalitu služeb destinace.

-

P

-

T

i

znamenají

(odborné turistické, odborné pro jednotlivé TV, venkovní reklama, direct

mailing, internet.

©


44


Informa ní zdroje p i výb ru dovolené Graf

2: Frekv

Zdroj: PAŽOUT, R. (2006): Marketingová komunikace pro destinaci. Praha: Ministerstvo pro míst

KRATOCHVÍL, P.,

Ve využití vždy, pak

televizním vysíláním

a internetu a ,

kdy prvotní informac informace“.

©


45


destinace. Musí dopadu47.

hodnocením jejich

Leták obvykle využívaný na podporu speciálních akcí. Mají za úkol vzbudit pozornost, úprava je co nejjednodušší, kontaktní údaje. Prospekt prospektu je

destinaci a vede k rozhodnutí. Text

Prospekt obvykle obsahuje logo destinace, fotografie charakteristické pro destinaci, mapu destinace s popisem, základní charakteristiku a fakta o destinaci, popis poskytovaných služeb, seznam atrakcí a zajímavostí, informace o dopravní dostupnosti destinace, informace o tinaci, -mailové adresy, odkaz na webovou stránku, další údaje. Katalog – k dispozici v

jazykových mutacích. -

vizuál. uveden název zapamatovatelný. Text

obsahovat anketní otázku, objednávkový seriál. reklamními

inace, frekvence opakování, celkový design a

Audiovizuální reklama

využívá málo. Je to díky

47

MEDULÁN, K., MOTL, C. (2007): Tvorba tiskovin pro cestovní ruch – cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro m

©


46


Televizní reklamu Cílem informovat o konkrétní -li od reklamy zapomenout na definování strategického motivu . spot musí být jasný a srozumitelný.

reklamu v rádiu

reklamní spoty spíše do regionálních rádií. Vzhledem k absenci vizuální složky racionálnosti

Venkovní reklama cestách, malované tabule,

pro ni charakt selektivita.

Internet Webové stránky – tvorba webo marketingového být webové stránky v cestovním ruchu (obchodní partnery, aktéry atd.). Obsah webových stránek se cílových skupin. základní marketingový nástroj cestovního ruchu, jehož význam neustále poroste48. Direct mail svoji nabídku

48

Multimediální zpracování informací v cestovním ruchu a jejich distribuce –

Informace v cestovním pisy a další nové trendy ICT – Informace v FUCHSOVÁ, D., HYNEK, O. (2008): Tvorba webových stránek pro cestovní ruch – Informace v cestovním ruchu. Praha: 25 s. FOLTÁN, V., PAŽOUT, R., ŠABATKOVÁ, V. (2007): Práce s – Informace v cestovním ruchu. tovacích kapacit. Praha:

©


47


komunikace. Direct mail se využívá k zasílání materiály mohou být mnohdy formy reklamy je tak námi zaslaný mail Specifika Internetu jako média49: cest, ostatní 50 - 60 % je cca 5,5 mil. - Zacílení -

u na internet

-

eagují reklamní -line -

Multimedialita - Internetová reklama nabízí možnost propojit text, obraz, animaci, zvuk, video. Cena - v

Osobní prodej

zejména

uzavírat obchody. Je optimální v Týká se zejména provizních pro obchod s potenciálním služeb bní konkrétních a detailních informací. aby mohli komunikovat s

Podpora prodeje (prodejní propagace) Kombinuje výhody reklamy a osobního prodeje. Zákazníkovi je dán motiv k okamžitému nákupu 49

©

KRATOCHVÍL, P., PAŽOUT, R. (2006): Marketingová komunikace pro destinaci. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj


48


krátkodobost efektu dlouhodobého hlediska prodeje dokáže zajistit výrazné zvýšení pr vyzkoušel naše služby, a dokáže zvýšit mimosezonní prodej. Použití podpory prodeje v tomto útlumovém období je asi prodeje je velmi úzce spojena s interní reklamou. -

Seznamovací zájezdy (fam trips) – organizuje management pro produktem. Cílem je stimulovat jejich zájem na prodeji nabídky destinace. Akce tohoto typu mají bohatý program tak, mohli vyzkoušet co nejvíce z aktuální nabídky. Na obdobné bázi fungují

-

P sezóny atd.). Uznání nemusí

-

-

-

-

-

-

©

velmi prestižní záležitost. P výhody

D klienty –

né

jiného (prodloužené víkendy pro dva na sv. Valentýna apod.) K používají se útraty, studentské a seniorské produktu další zdarma, kupóny na vymezenou

S – destinaci, televizních, rozhlasových, S služby, cílové apod.). Specializovaná reklama ”pozornost regionu”. Prodejní výstavy a veletrhy. V služeb CR (zejména pro touroperátory). V DVD, CD, katalogy…).


49


Interní reklama

(plakáty,

možné Je zahrnují všechny aktivity, které ostatními organizacemi a jednotlivci.

Trvalé vztahy a aktivity

Aktivity PR tak mají trvalý charakter. - Za organizaci), - S a

-

-

-

-

©

V udržování permanentní systému – regionu), V F V odborných setkání, udržování pozitivního image o aktivitách regionu ve školách atd.), V prodeje regionu je nutná co nejlepší spolupráce všech pravidelnou koresponde subjekty, vydávat bulletiny a informovat o krocích, které mají být v V Vztahy se zákazníky, Ostatní.


50


odobým akcím. Jde -

Tiskové zprávy a konference, S T Marketingový výzkum (výsledky marketingového výzkumu mohou PR, pokud jsou pozitivní).

Pracovníci PR musí Z koncentrací náv charakterem a stadiem životního cyklu destinace (produktu), pozicí destinace na destinace, charakterem destinace. vycházelo posloupností

1.6.1.3 Distribuce Poznání stávajících ce destinaci musí být ustanoven standardní systém prodeje, který je kombinací komplexnost a koordinaci služeb a zákazníkovi - In – zpravodajství. – -

funkcí:

Kontaktní – Srovnávací – distrib – (propagace),

jiné naopak Úkolem managementu destin ©

Nemusí jít vždy pouze o samotný management kanálu mohou plnit externí subjekty. V – [email protected] – 11/2008

51


– n

nebo

marketingových

organizací v regionu. Není využíváno Jednotlivé komponenty produktu jsou prodá

služeb

info

jsou

,

cestovního ruchu. cestovním žby ve velkém, pobyty a zájezdy, které publikují v katalozích a prodávají cestovním agenturám nebo Protože nakupují velké množství služeb, dokážou nakupovat za výhodné ceny. Cestovní agentury prodávají zájezdy a pobyty vyt

1.6.1.4 Cena Cena je t destinace. Citlivost

marketingového mixu, který je zdrojem náklady. Z tohoto pohledu je tento prvek kriticky

desti výše, resp. celá cenová strategie, závisí na rozhodnutí producenta produktu. Avšak v destinace je stanovování ceny velice obtížným procesem. , jeden mikroekonomický a druhý makroekonomický. jednotlivými poskytovate Místní subjekty mají vlastní cenovou politiku managementu destinace. Koordinace proto velmi obtížný, nes ©


52


certi regulaci ,

žeb mají poskytovaných v destinaci. Thomson, Neckerman), nemusí krýt náklady v destinaci. Na druhou stranu jsou však

vývoji mezd k zvýšení konkurenceschopnosti destinace na trhu cestovního ruchu, naopak apretace domá cenové hladiny v destinace. po stát od státu lišit.

1.6.1.5 Lidé

Management cestovního ruchu.

1.6.1.6 Kooperace destinaci nich spojují odlišné zájmy. První skupinou jso

navzájem a mnoho soukromých

tu se totiž podílí

zainter

©


53


produkt, který u správy, územní samosprávy, podnikatelských s organizace.

chu je specifické velkým zastoupením lidské práce. Lidé

Díky cestovnímu ruchu nedochází služeb, ale také mezi místními obyvateli

místních obyvatel, musí znát názory, požadavky a

Je sehrává hledisko, kdy jednotliví mají v rámci dané destinace stejné územní podmínky. Z ekonomického hlediska je navázání pouze jejich omezená hranice destinace.

kraje, vláda apod.) a zájmová sdružení a a podniky cestovního ruchu, jehož prvky v oblasti cestovního ruchu Rozvoj partnerství je základem pro soukromého sektoru)50. V první fázi, hledání partnera – navázání partnerství významné aktéry cestovního ruchu v destinaci, tak aby byla zastoupena jak 50

BENEŠ, L., KALMAN, M., OSVALDOVÁ, M., SALOV, T. (2008): Formy s marginálních oblastech – cestovním ruchu v podmínkách rozvoje cestovního ruchu v Ministerst

©


územích. Praha:

54


akci. Ve fázi budování partnerství na dobrovolnosti, tj. nenuceném vstupu do partnerství, a na vzájemné toleranci.

realizace

partnerství í aktivit cestovního ruchu mezi

jednotlivými spolupracujícími aktéry v destinaci.

ý sektor je toru v oblasti cestovního ruchu je poskytování jedná o procesy plánování, rozhodování a kontroly (monitoringu). V hlubším kontextu s cestovním ruchem je nezastupitelná r infrastruktury cestovního ruchu. ministerstva, krajské / / památkový ústav apod. sektoru: destinaci - Poskytovat vhodné podmínky pro cestovní ruch, tj. ekonomicky stabilní investicím - Z její údržbu - V cestovního ruchu - P vhodnou územní politikou cestovního ruchu ve vztahu k velké fluktuaci pracovní síly a sezónnosti -

©


55


Soukromý sektor

podnikatelskými se o subjekty, které ké infrastruktury, jinak také -technické základny. : - Dopravce - Drobné poskytovatele služeb cestovního ruchu (muzea, galerie apod.) Role souk -

-

ruchu P -play

-

-

udržitelného rozvoje cestovního ruchu Zainteresovat místní obyvatelstvo do rozvoje cestovního ruchu a zajistit,

-

bylo dosaženo kvality ve službách Spolupracovat s místními, regionálními, národními vládami v oblasti

v

Dobrovolný sektor

instituce. Asociace ího ruchu v oblasti cestovního ruchu. rozvíjet i na regionální a lokální úrovni. Místní obyvatelstvo partnerství v destinaci je místní obyvatelstvo, které se

©


56


pouto podstatná je i oboustranná komunikace mezi partnery51.

Význam partnerství v destinaci Bylo by krátkozraké se domnívat, že existence potenciálu rozvoje cestovního ruchu, tj. rozvoj cestovního ruchu v destinaci. Je pravdou, že se jedná o primární starat a dále je rozvíjet, což si vyžaduje t profesionální organizace cestovního ruchu managementu. Poslání (udržitelného) rozvoje cestovního ruchu je prioritou každé destinace a jeho oblasti cestovn ruchu je tak dána

Na bázi partnerství je mnohem jednodušší dané poslání, tj. „rozvoj cestovního ruchu je možné dosáhnout: - Posílení konkurenceschopnosti - Synergické efekty (výnosy z rozsahu, eliminace negativních externalit) vzájemná spolupráce obo -

P

nákupem a využíváním technologií)

cestovního - Posílení atraktivity destinace - budování image destinace, ochrana -

Posílení efektivního marketingu - využívání nových technologií v propagaci Posílení produktivity – standardy kvality, technologické inovace

51

respektive turistu na úrovni obce, regionu, destinace – Informace v cestovním ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj

©


57


-

Posílení celkového managementu destinace -

zkušenosti z oblasti Významná je taktéž

destinaci Slabé zapojení soukromého sektoru, resp. nízká míra kooperace a neexistence zájmových skupin.

nízkou mírou kooperace prakticky neexistencí jejich silných zájmových a lobbyistických podnikatelských skupin. Neefektivní kooperace obcí, kdy v

Fragmentace a nevyvinutost zájmových skupin a problém nízké míry kooperace v cestovním ruchu, a to nejen v rámci podnikatelského sektoru, ale také mezi

je neefektivní kooperace obcí

N regionu na sebe subjekty pohlíží jako na konkurenci a to brzdí rozvoj destinace. neexistenci subjektu vu nabídky a její prodej.

formou organizace cestovního ruchu – sektoru v cestovním ruchu (legislativa, volba právní formy pro registraci partnerství). spolupráce a partnerství na mezinárodní úrovni.

©


58


1.6.2 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu aktuální otázkou a termíny „udržitelný cestovní ruch“, „Místní agenda 21“ frekventované pojmy. itelného rozvoje není vyvolána pouze environmentálními limity, ale také limity ekonomickými a sociálními, vyplývajícími ze zvyšujících se Proto se otázka asti cestovního ruchu52.

(prodat) udržitelný rozvoj cestovního ruchu (destinace / regionu). Jak již bylo po

-

(území) jsou velice ce míst vyhledávají, jsou zárukou kvality (certifikace hodnoty území). Cestovní ruch lze rozvíjet v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje53. Principy trvale udržitelného rozvoje54 Základními východisky je jednak zachování demokratického politického systému zastupitelského typu a ekonomického systému na bázi tržní ekonomiky, jednak

Dalšími významnými principy jsou: -

52

Kolektiv Konsorcia SPROR Plus (2007): Cestovní ruch a udržitelný rozvoj –

53

Školení v

parcích – cestovním ruchu v podmínkách rozvoje cestovního ruchu

v

– Marketing pro cestovní ruch v oblastech zahrnutých do Agendy 21 a NATURY 2000 – Školení pro cestovním ruchu v podmínkách rozvoje cestovního ruchu v krajinných územích. Praha: Ministerst Kolektiv Institutu obchodu a cestovního – cestovním ruchu – 54

mezinárodních

z jednání Komise OSN pro udrž rozvoji z roku 2001 a dlouhodobý program OECD v oblasti udržitelného rozvoje a Strategie udržitelného rozvoje Evropských

©


59


-

Princip sociální solidarity vycházející z dostali do obtížné situace.

-

V souladu s principem pozitivní ekonomické stimulace by ekonomické žádoucím aktivitám

-

Princip integrace stanoví, osti stanoví, že opatrnost je nutno zachovávat i nežádoucímu jevu dojde.

v -

v

-

úrovni. -

ru vyžaduje otevírání procesu

-

Princip partnerství stanoví, že vztahy mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními subjekty musí být založeny na bázi partnerství, nikoliv na bázi rivality.

-

Princip exaktnosti,

charakteru. -

Princip ekosystém

-

-

©

Princip minimalizace

-

kde je to technicky možné a

-

že a


60


materiály a energie. -

ekonomického rozvoje

-

-

Princip druhotných surovin)

-

rozvojem extenzivním Princip Princip obnovy a údržby kulturní krajiny turních hodnot v území nástroji územního plánování a

istupovat k cestovnímu ruchu v širších souvislostech – v kontextu trvale udržitelného rozvoje.

sklá k informacím, demokracie v rozhodovacích procesech udržitelného rozvoje tak

pomocí provozování udržitelných forem turismu.

v des plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v konkurenceschopnosti na trhu.

©


61


–

používaných

cenová politika, zonace, budo akcí) – tj. stanovení únosného zatížení území a využívání indikátoru udržitelného rozvoje cestovního ruchu – zahrnující -historické,

-

infrastruktura cestovního ruchu, dostupnost a ostatní infrastruktura) a regionu.

samospráv dle podmínek Místní Agendy 2155

4:

Zdroj: www.znkr.cz –

(2008)

55

KAŠPAR, J., PETROVÁ, M. (2006): Místní Agenda 21 – Informace, postupy, kritéria. Praha: Ministerstvo životního 55 s. ISBN 80-7212-435-8 www.ma21.cz

©


62


2 (des 56

2.1

roce 2001 Správou Národního parku – Tilia. Posláním nestátní neziskové organizace j s -

-

Nationalpark Sächsische Schweiz a Tourismusverband Sächsische Schweiz e. V.

5:

Zdroj:

ogo

-Saského Švýcarska57

(2008)

-Saského Švýcarska. Oba blízkém okolí.

56

Expertní rozhovor s hory – západ (3. 10. 2008), www.ceskesvycarsko.cz 57 Existuje více variant barevného provedení

©


63


6: Vymezení Národní

a Saské Švýcarsko

Zdroj: www.ceskesvycarsko.cz (2008)

– entu) instituce je oblasti rozvoje cestovního ruchu.: Správní rada v roce 2008 Radek Vonka RNDr. Libor Ambrozek JUDr. Eva Ruthová - advokátka Mgr. Tomáš Podivínský Ing. Pavel Benda, Ph.D. Alexey Krenke – podnikatel Ing. Vladislav Raška – primátor m Ing. Miroslav Weis –

©


Švýcarsko

64


v roce 2001 fungovat s rámci žádosti o dotace jsou nárokovány uznatelné náklady na vedení a administraci projektu konkrétními mají

realizován projekt nový, je s ednou

Obce i podnikatelské subjekty vyžadují hmatatelné výstupy. Musí si však placeným managementem. Instituce sídlí v

dlouhodobém

turistickými stezkami a cyklostezkami a regenerací brownfieldu bývalé továrny na celkových

– CzechTourism

Hlavním zdrojem financování jsou evropské a mezinárodní nadace a fondy. Mezi nej (GEF/UNDP), Evropská unie (programy SROP, OP RLZ, iniciativy Equal a Transition Facility), dále tuzemské nadace . Od samotné Správy Národního parku (NP) Avšak pro Národní park lze

cestovního ruchu - CzechTourism). Cestovní ruch a zdra ých .

©


65


Graf

3:

Zdroj: Expertní rozhovor s

(2008)

Graf saského ekvivalentu. Z graf je patrné, že instituce (spolky) cestovního ruchu mají

Tourismusverbandu Sächsische Schweiz e. V Graf

1 mil. Euro.

4:

Zdroj: Expertní rozhovor s

©

(2008)


66


58

-

Projekt: vod v v

mostem v kvalita – zavedení kvality ISO 9000, revitalizace vodních – – historie,

a ochrana území) -

s 3 ekokoutky v celkem 67 vzorkový kologicky šetrné výrobky, Bio, Fair Trade, regionální), 94 ekoporadenských konzultací. Spolupráce na Dni 300 lidí) ,

-

tématy: Cesta ke

Zvláštnosti -

Švýcarska ad. Projekt záchrany lidové architektury v

-

Provoz

ích center se standardními službami (turistické a

aktivní ekoporadna s ekokoutkem) – život, tajemství,

inspirace plánování tras a v z -

raktického vy – Krásná Lípa (

–

-

–

Vydání bezplatné brožury jí její distribuce v Švýcarsku

v rámci regionu) v

58

©

a

- 2007


67


-

Správa a aktualizace webových stránek Vydávání – (v Kurzy focení a fot Spolupráce s

rámci environmentální

(multimediální prezentace). Rekvalifikace v oblasti nejen cestovního ruchu (programy ESF) Katal )59. Švýcarsko regionálních

-

znalc

s -

-

-

regionu Tvorba pestrých organizované skupiny, wellness, železnice, výlety, golf, romantika…)

(hotel,

-saských destinací ( Spolupráce na dopravním systému REGIONet Labe – Elbe. – setkání poradního sboru pro cestovní r Prezentace na veletrzích a akcích cestovního ruchu: Dresdner Reisemarkt, Tourismusbörse Bad Schandau a Regiontour Brno (ve spolupráci s Tourismusverband Sächsische Schweiz a dalšími partnery), Hospitality and Tourism Summit Brno a dalších akcích. Realizace konference na téma Udržitelný cestovní ruch v území a certifikace

Poradní sbor pro cestovní ruch Jedná se o jednu z komunitní platformu

o neformální , kter

v -

Propagace (marketing) Doprava (mobilita) ho ruchu (inovace)

59

©

aje


68


v nové. Díky této diskusi dochází ke spolupráci

Ke konci roku 2008 dojde k právnímu stvrzení spolupráce a formálnímu vzniku

ruchu a regionu

trzích, tvorba tiskových zpráv, atd.) V ubytovaných v hotelu apod.). V

-saské

rmovat na PPP Projekty, tedy na projekty spolupráce

evropské unie.

-

Nejlepší produkt cestovního ruchu 2007

nejlepší produkt cestovního ruchu „Náš kraj 2007“ v - 2. místo v centrum Turistický produkt: Tramvají do skal - Cena Grand Prix Regiontour 2008 -

1. místo v

-

Švýcarskem 1. místo v

Písku 2007

Písku 2007

©


69


7:

Zdroj: www.google.cz –

ána –

(2008)

8:

Zdroj: www.google.cz – skalní

©

-Saského Švýcarsko

(2008)


70


2.2 Naturpark Erzgebirge / Vogtland60 Erzgebirge / Vogtland je velkoplošným hodnotou. Naturpark Erzgebirge a Vogtland

vyso nky dané ustanovením –

t . Samotným zabývá Tourismusverband Erzgebirge e. V. (kapitola 2.3). Tourismusverband Erzgebirge e. V. 9 Obr.

9: Logo Naturpark Erzgebirge / Vogtland s tematickou lištou

Zdroj: www.naturpark-erzgebirge-vogtland.de (2008)

. Naturpark Erzgebirge / Vogtland by velice uvítal, vznik é krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory. Vznikl by tak rovnocenný partner

/

60

©

Ministerstva ochrany

Horské louky a pastviny –

– Krušné hory regionu Schwarzenberg – Sasko –

http://www.naturpark-erzgebirge-vogtland.de


71


-

10: Vymezení Naturpark Erzgebirge / Vogtland

Zdroj: www.naturpark-erzgebirge-vogtland.de (2008)

©


72


2.3 Tourismusverband Erzgebirge e. V.61 S turistický s

spolek

Landestourismusverband

Sachsen

e.

V.

ve

spolupráci 62

turistickou institucí Tourismusverband Erzgebir rámci celého území je regionální turistické svazy se pak skládají z jednotlivých obcí a lokálních sdružení tematická sdružení Silberstrasse). Struktura je tedy velice složitá a zvažuje se její redukce (zjednodušení) v budoucnu. Spolupráci s spolupracuje de Ústeckém kraji. Turistickému spolku ,

facto pouze s stranu Krušných hor.

Nosnými tématy turistického spolku jsou: - Hornictví (historie, tradice, muzea, kultura) - Venkov (kulturní krajina, krajinný ráz) 11: Logo Tourismusverband Erzgebirge e. V.

Zdroj: www.erzgebirge-tourismus.de (2008). – sdružení turistické stezky) jež je partnerem Tourismusverbandu Erzgebirge e. V.

61

Expertní rozhovor s Helgou Wohlgemuth, vedoucí obchodu Tourismusverband Erzgebirge e. V. za Sdružení Krušné hory – západ (8. 10. 2008), www.erzgebirge-tourismus.de Satzung des Tourismusverband Erzgebirge e. V., 8 s. 62 Totožný jednoduchý a logický systém existuje i v sousedním Rakousku. Turistické regiony jsou destinace vymezené administrativními hranicemi spolkových údolí apod.).

©


73


turistického spolku Tourismusverband Erzgebirge e. V. Celá turistická oblast tematický -

tematický nazývány a viz

12: Vymezení destinace Erzgebirge

Zdroj: www.erzgebirge-tourismus.de (2008).

zaplatit. Ne každá inst služeb v oblasti databázích, prospektech, mapách, webových stránkách a propagaci na veletrzích platí.

Základní sazby -

63

- Turistická regionální sdružení do 15 000 obyvatel 600 Euro - Turistická regionální sdružení do 50 000 obyvatel 1 500 Euro - Turistická regionální sdružení nad 50 000 obyvatel 2000 Euro Není-

Turistická stezka (tematický spolek) 2000 Euro

63

Beitragsordnung des Tourismusverbandes Erzgebirge e. V. (Basis Satzung des Tourismusverbandes Erzgebirge e. V), 2008 s. 2.

©


74


le + 3,43 Eura

-

-

Turistické místní spolky a sdružení 150 Euro

-

Podnikatelé min. 250 Euro

-

Regionální kulturní a sportovní spolky 150 Euro gentury 250 Euro

-

Graf

-

Muzea –

-

Muzea – soukromá 200 Euro

5:

Euro

Erzgebirge e. V.

Zdroj: Expertní rozhovor s Helgou Wohlgemuth, vedoucí obchodu Tourismusverband Erzgebirge e. V (2008), Geschäftsbericht 2006/2007 – Tourismusverband Erzgebirge e. V. 47 s.

Tourismusverband Erzgebirge e. v konkrétním cílovým skupinám v konkrétních oblastech

Díky Tourismusverband Erzgebirge e. V. sas

©


75


Graf

6: Struktura

Zdroj: Geschäftsbericht 2006/2007 – Tourismusverband Erzgebirge e. V. 47 s.

64

-

Rozsáhlé tematické katalogy (všeobecné, krušnohorské železnice,

-

dovolená, sport, zimní turistika, letní turistika) Certifikace kvality CR) Vydávání turistických novin Reisezeit im Erzgebirge (letní a zimní sezóna) s nabídkou atrakcí

-

-

-

65

Prezentace na veletrzích (Stuttgart, Hamburg, Lipsko, Düsseldorf, Spandau, Kassel, Essen, Bonn, Köln, Halle, Dresden, Berlin, Regensburg, Utrecht, Wien, Zürich, atd. Cílený marketing v médiích (tisk, rozhlas, internet) propagaci, s spokojenosti se službami, a další ukazatele, statistiky internetu, ad.) Pracovní setkání v

-

Multimediální prezentace regionu (internet, televize, rozhlas, CD, DVD) PR (public relations) – styk s . Provázanost s interaktivními regionálními médii skrze Freiepresse.de 66

64

Geschäftsbericht 2006/2007 – Tourismusverband Erzgebirge e. V. 47 s. egistrovat instituce, v kterých se platí vstupné do slevového systému ErzgebirgsCard. Instituce z v katalogu traci a 65

66

©

www.erzgebirge.de, www.freiepresse.de


76


2009

67

Nová témata k dalšímu rozvoji cestovnímu ruchu: - Hornický region (hornictví, Silberstrasse – - Aktivní dovolená (zážitkový cestovní ruch) rické automobily, muzea, automobilové / panoramatické trasy) & wellness - Aktivní & mobilní Rozvoj marketingu v - Nizozemsko - Rakousko - Švýcarsko -

-

Rodinný cestovní ruch Vodní turistika Muzikantský kraj Vitální dovolená (zdravá dovolená)

Rozvoj image: í webových stránek s - Dotisk panoramatických map – - Výroba DVD Erzgebirge Echt Erzgebirge: -

ErzgebirgsCard

-

Zážitky hornictví / Silberstrasse Aktivní dovolená (horské túry, vycházky, motorismus, cykloturismus, zima v Katalog na rok 2010 Kempink (témat) Rozvoj hromadného cestovního ruchu Rozvoj cykloturistiky (horská kola – Bikereldorado Erzgebirge) Rozvoj rodinného cestovního ruchu

67

©

nic / historické dopravní

Basis-Marketing-Programm des Tourismusverbandes Erzgebirge e. V für das Jahr 2009, 27 s.


77


-

Rozvoj panoramatických tras

el

-

–

-

Vybudování kvalitních turistických tras (infrastruktury)

-

Krajské žurnály On-line ankety Turistický den Erzgebirge

ErzgebirgsCard68

(turistické oblasti / regionu). V

saské

150 institucí. Z v listopadu registrovat instituce, v kterých se platí vstupné do slevového systému ErzgebirgsCard. Instituce z katalogu Existuje

Obr.

13: Slevový systém ErzgebirgsCard

Zdroj: www.erzgebirgscard.com (2008)

68

©

Bližší informace k systému na www.erzgebirgscard.com


78


Krušných hor. Karta 3 K69 je z spravována chomutovskou reklamní agenturou IDEAS ADVERTISING, s. r. o. , který není totožný s žádnou turistickou destinací (turistickou oblastí / regionem). D Klínovec / Loket70. V Jáchymov turistická karta regionu -správního) Karlovarského kraje (pro turisty pohybujících se pouze po území kraje)71 karta oblasti (fyzicko-geografického) turisty pohybujících se Obdobný jednoduchý systém funguje v území a kapitole 1.2.3 Terciární potenciály v Obr.

14:

Zdroj: www.erzgebirge-tourismus.de (2008)

69

www.3k-karta.cz

70

dostupné atraktivity v okolí 71

©

vuje Karlovarský kraj.


79


Obr.

15: V Sasku je mnoho historických atraktivit

Zdroj: www.erzgebirge-tourismus.de – zámek Schwarzenberg (2008)

Obr.

16: Ž

Zdroj: www.erzgebirge-tourismus.de – Fichtelbergbahn (2008)

©


80


3 Diskuse možností pro Sdružení Krušné horyzápad Vize 1. Sdružení Krušné hory - západ – spojovatel turistických destinací Sdružení Krušné hory platformu propojující významné turistické atraktivity (destinace) v Karlovarském kraji v ose: Krušné hory – – Slavkovský les 72 . V rámci této oblasti rozvíjí spolupráci v oblasti

šné hory – k využití nejen potenciálu zdrojových oblastí Karlovars

, aplikovatelných i v regionu Sdružení Krušné hory – západ, jsou uvedeny v y – aktivity je vhodné realizovat i v rámci

v

ie – - západ: jednotný marketing - prezentace -

72

©

Viz Smlouvy o budování kapacity pro místní rozvoj regionu Sdružení Krušné hory –


81


Vize 2. Krušné hory / Erzgebirge –

turistický svaz s definovanou právní s

v (spolkem) jedinou turistickou destinaci –

partnerskou institucí

ezentována v síti

monitorovány. Krušné hory se každému vybaví73

(fyzicko-geografický horský celek). 74

image pestrého regionu s

. Velice dobrým nositelem identity –

75 76 77

(Fichtelgebirge) . 78 k .D ze Salcburska: SalzburgerLand – Ein klein Paradies (Salcbursko – malý ráj), Grossarltal – Tal der Almen (Grossarltalské údolí – údolí horských pastvin), Salzburg – Die Bühne der Welt (Salcburk – nutné mít i v

73

Mentální mapy (psychologie cestovního ruchu) STEINFÜHRER, A., KABISCH, S. (2005) Images einer schrumpfenden Stadt. Das Beispiel Johanngeorgenstadt (Sachsen). Berichte zur deutschen Landeskunde. Flensburg: Deutschen Akademie für Landeskunde e. V. und des leibniz5-31. ISSN 0005-9099. 75 ALBERS, A. (2004): Sport als Imageträger im Tourismus – Auswirkungen und Chancen eines Sportevents für Destinationen. Paderborner geographische Studien – zu Tourismusforschung und Destinationsmanagement (Band 17), 1. vyd. Paderborn: Universität Paderborn. s. 163. ISBN 3-9804893-7-X. 76 HOPFENBECK, W., ZIMMER, P. (1993): Umweltorientiertes Tourismusmanagement – Strategien, Checklisten, Fallstudien. 1. vyd. Landsberg/Lech: Verlag Moderne Industrie. 534 s. ISBN 3-478-34400-X. 77 MÜLLER, S. (1997): Nachhaltiger umweltverträglicher Tourismus und Ansätze eines ökologischen Tourismusmarketings – dargestellt am Beispiel des Fichtelgebirges. In: Becker, Ch. [Hrsg.]. (1997): Beiträge zur nachhaltigen Regionalentwicklung mit Tourismus. (Berichte und Materialen Nr. 16). 1. vyd. Berlin: Freie Universität Berlin – Institut für Tourismus, Verlag für universitäre Kommunikation. s. 223-234. ISBN 3-928077-15-5. 78 HAHN, H., KAGELMAN, H., J. [Hrsg.]. (1993): Tourismuspsychologie und Tourismussoziologie – Ein Handbuch zur Tourismuswissenschaft. 1. vyd. München: Quittessenz. 630 s. ISBN 3-86128-153-8. 74

©


82


je nutné spolupr destinace v

pro všechny turisty.

í v rámci Veliký

potenciál

je

v

– Sasko (Bavorsko). - západ: lupracovat s

-

-

Sächsische Schweiz e. V. Diskutovat – 79 Erzgebirge nebo Krušné hory – Erzgebirge? -saský oblasti (destinace). Tourismusverband Erzgebirge e. V. chce realizovat nový grafický manuál (novou image) již v roce 2009!80 Využít existující profesionální tým, zkušenosti a infrastrukturu Tourismusverbandu Erzgebirge e. V.

hranici). -

79

80

©

rámci programu Cíl 3

názvem budoucí CHKO (viz dále) Basis-Marketing-Programm des Tourismusverbandes Erzgebirge e. V für das Jahr 2009, 27 s.


83


Vize 3. Sdružení podporuje šetrné formy cestovního ruchu vedoucí k trvale chu. Sdružení podporuje

p území ermín vyhlášení se letech 2009 – 2010. CHKO Krušné hory je zahrnuta v dlouhodobé

me

EU. K tom

letech 2014 – – Jáchymov –

a dále na východ. Ministerstvo hranice, mapové podklady jsou v které teprve budou projednávány s

, 81

– zápa trvale udržitelný rozvoj regionu, pro budoucí

zdrav potenciál v

území a cennosti hlediska ekologického82. Na druhou stranu však existují obavy ze strany samospráv i soukromého sektoru z instituce CHKO, kdy by se mohlo jednat o ry Je velice sdílet informace, zkušenosti a

rozvoj území (cestovního ruchu) v souladu s ochranou životního

Sdružení Krušné hory západ je

,

- západ: ,

-

81 82

©

Z


84


-

Vyjednávání podmínek (rozsah území, návaznost na Naturpark Erzgebirge podél celé hranice – kontinuita se Saskem, možnosti spolupráce)

-

Participace

Sdružení

Krušné

hory

–

západ

na

o

-

Rozvoj trvale udržitelného rozvoje na principech Místní agendy 21

83

áce byla oblasti marketingu tak jako tomu je v jiných regionech84 v hory. Je však

CHKO Slavkovský Les, jehož se

83

–

center), know-how (kontakty, webové prezentace, marketingové akce, apod.) 84

v regionu (možnosti ubytování, dopravy, mapy…)

©


se Sdružením.

85


Vize 4. Krušné hory – destinace kvalitní nabídkou atraktivit a

Karlovarského kraje –

samostatného turistického regionu Karlovarského kraje. V facto v oblasti marketingu cestovního ruchu se svým okolím.

- západ: Karlovarským krajem (marketing – užití pros

-

veletrzích, v Lobování za vznik, respektování a podporu turistické oblasti (destinace) Krušné hory Karlovarským krajem po vzoru kraje Ústeckého a Svobodného státu Sasko.

-

akcí apod.) –

CzechTourism marketing – materiálech apod.)

©


86

B. Studie organizace cestovního

Recommend Documents