2009 HOSPODÁƲSKÁ POLITIKA
HospodáDzská politika Milan Žák
Učebnice studijní texty Učebnice – studijní texty Do roku 1989 k – Zdislav Šulc (Stát a ekonomika) d l Š l ( á k k ) Po roce 1989 : • Zd. Šulc : Hospodářská politika Consus 1993 Zd Šulc : Hospodářská politika Consus 1993 • Učební texty KHP NH VŠE (Žák a kol.) a FSV UK (Urban a kol.) od roku 1991 • L. Urban a kol. : Hospodářská politika Victoria pub. 1994 • I. Němcová, M.Žák : Základy hospodářské politiky 1995 Grada pub. • A.Slaný , M.Žák : Hospodářská politika 1999 ( ESF MU Brno) • Ch.Kliková, I.Kotlán : Hospodářská politika 2003 ( EF TU Ostrava) Ch Klik á I K lá H dář ká li ik 2003 ( EF TU O ) Současnost ( povinná ) : M Žák : Hospodářská politika VŠEM 2006 M.Žák : Hospodářská politika VŠEM 2006, WEB fórum, PPP, další prameny
Tabulka: Vládní výdaje jako procento HDP
1870 1913
1920
1937
1960
1980
1990
1996
Prům. 1
8,3
9,1
15,4
18,3 *
28,5
43,3
46,1
47,1
Prům. 2
-
-
-
-
25,4
39,5
39,1
40,4
Celk.
8,3
9,1
15,4
20,7
27,9
42,6
44,8
45,9
Průměr 1: Belgie, Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Nizozemí, Norsko, Rakousko, USA, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko Průměr 2: Austrálie, Irsko, Nový Zéland *Průměr bez Německa, Japonska a Španělska připravujících se v tomto období na válku válku. Pramen: IMF
HP Mezníky ve vývoji moderní hospodářské politiky: Stručný přehled a vysvětlení Stručný přehled a vysvětlení struktury výkladu
OSNOVA : 1. Období Laissez-Faire 2. Velká hospodářská krize 3. Intervencionistická etapa hospodářské politika 4 Krize intervencionismu a nástup konzervatismu 4. 5. Hospodářská p politika v éře g p globalizace
A Obd bí L i A. Období Laissez‐Faire – F i období před vznikem hospodářské bd bí ř d ik h dář ké politiky
Adam Smith ( 1723 – 1790): koncepce přirozených zákonů a neviditelná ruka trhu ‐ Bohatství národů 1776 Jean Bastiste Say (1766‐1834): zákon o automatické obnově rovnováhy na všech zákon o automatické obnově rovnováhy na všech trzích. Nabídka si vždy vytvoří vlastní poptávku – na trhu zboží a služeb přizpůsobením cen, na trhu kapitálu přizpůsobením úrokové míry a na trhu práce přizpůsobením mezd.
A. Období Laissez‐Faire – A Období Laissez‐Faire – období před vznikem období před vznikem hospodářské politiky
Prostor pro hospodářskou politiku představoval ekonomický liberalismus, hlásající minimalizaci ekonomický liberalismus, hlásající minimalizaci státních zásahů státu a jejich omezení pouze na případy ochrany vlastnictví obrany státu a případy ochrany vlastnictví, obrany státu a konstrukci a spravování právního řádu.
B. Velká hospodářská krize, B. Velká hospodářská krize, 1929 – 1933 Vznikla krachem na NYSE (černý pátek 13. října ikl k h (č ý á k říj 1929) a byla charakterizována poklesem výroby a investic, rozvratem mezinárodního obchodu, zhroucením bank a hromadnou nezaměstnaností. Liberální léčba by znamenala prudké snížení mezd, udržení vyrovnaného rozpočtu a ochranu domácího trhu vůči zahraniční konkurence ( tzv. politika ožebračování souseda).
B. Velká hospodářská krize B Velká hospodářská krize 1929 – 1933 Zrod intervencionistické politiky vycházel ze ztráty přesvědčení o schopnosti á ř ědč í h i automatického obnovování rovnováhy ekonomiky.
C Intervencionistická etapa C. Intervencionistická etapa Nové prvky hospodářské politiky: • Stát jako aktivní činitel, samostatný Stát jako aktivní činitel, samostatný ekonomický subjekt, nositel prvků stability v tržním systému tržním systému • Deficitní financování s cílem ekonomické stabilizace • Podpora agregátní poptávky jako prostředek Podpora agregátní poptávky jako prostředek proti hospodářskému poklesu
C Intervencionistická etapa C. Intervencionistická etapa V USA vznikl New Deal 1933 – 1935 ( F.D. ( Roosevelt 1882‐ 1945) založený na snaze obnovy průmyslové výroby podpoře farmářů a obnovy průmyslové výroby, podpoře farmářů a programech veřejných prací provázeném změnami na trhu práce (minimální mzdy, ě i th á ( i i ál í d ochrana odborů). Termín : ústavní diktatura – krizové řešení
C Intervencionistická etapa C. Intervencionistická etapa Ve Velké Británii : John Maynard Keynes V V lké B itá ii J h M dK (( 1883 – 1946): Obecná teorie zaměstnanosti, ) úroku a peněz ( 1936 ) – start moderní hospodářské politiky – revoluce v hospodářské politiky revoluce v ekonomické ekonomické vědě
C Intervencionistická etapa C. Intervencionistická etapa Charakteristiky keynesovské politiky • Stimulace agregátní poptávky • Snaha o plnou zaměstnanost • Záměrné zásahy státu do ekonomického Záměrné zásahy státu do ekonomického mechanismu • Dominance fiskální politiky: státní výdaje, daňové Dominance fiskální politiky státní výdaje daňové změny • Podřízené místo monetární politiky (nízká úroková míra)
C Intervencionistická etapa C. Intervencionistická etapa
I. etapa: Zlatý věk kapitalismu: 50. ‐ 60. léta • vysoký hospodářský růst, nízká vysoký hospodářský růst nízká nezaměstnanost, rozvoj mezinárodního obchodu obchod • boj proti chudobě • aktivní hospodářská politika
C Intervencionistická etapa C. Intervencionistická etapa Rozdělení světa • vznik socialistického tábora vznik socialistického tábora • centrálně plánované ekonomiky • RVHP • Studená válka Studená válka • Rozvojové země: boj za nezávislost • Vazba na socialistické země
C Intervencionistická etapa C. Intervencionistická etapa Další formy intervencionistické politiky lší f i i i i ké li ik • Indikativní plánování: strukturální změny p y národní ekonomiky • Stát blahobytu: řešení sociálních problémů, Stát blahobytu: řešení sociálních problémů přerozdělování důchodů • Sociálně tržní hospodářství Sociálně tržní hospodářství (ordoliberalismus): sociální aspekty + priorita t ž íh tržního mechanismu při řešení hlavních h i ři ř š í hl í h ekonomických otázek
C Intervencionistická etapa C. Intervencionistická etapa
Mezinárodní instituce • OSN • Bretton‐Woodské instituce: MMF, SB Bretton Woodské instituce: MMF SB • GATT (WTO) • OECD, EHS, RVHP
C Intervencionistická etapa C. Intervencionistická etapa II. etapa: 70. léta: krize intervencionistické politiky II 70 lé k i i i i i ké li ik • Rozpad poválečného měnového uspořádání • Bretton‐Woodský měnový systém, 1944 Bretton Woodský měnový systém 1944 • Fixní kurzy zúčastněných měn vázané na dolar směnitelný za zlato • Rozpad – počátek 70. let • Znehodnocování dolaru • Zrušení směnitelnosti za zlato • Od fixních k soustavě plovoucích kurzů • Zvýšení nejistoty ve vnějších vztazích
C Intervencionistická etapa C. Intervencionistická etapa Ropné šoky 1973 a 1979 p y • • • •
Prudký vzestup cen ropy (ze 2 na 36 USD) Prudký vzestup cen ropy (ze 2 na 36 USD) Prudký nárůst cen (nákladů) Problémy s financováním platební bilance Růst cenové hladiny při poklesu produkce
C Intervencionistická etapa C. Intervencionistická etapa Další podněty růstu inflace • Pokračující růst mezd při nižších přírůstcích Pokračující růst mezd při nižších přírůstcích produktu a produktivity • Tlak na růst sociálních výdajů Tl k ů iál í h ýd jů • Nepříznivý vývoj příjmů státního rozpočtu a p ý ý jp j p produktivity práce • Omezená účinnost důchodové politiky O á úči t dů h d é litik
C Intervencionistická etapa C. Intervencionistická etapa Stagflace, 1974‐1979 fl • Ekonomická stagnace (nízký hospodářský růst) + vysoký růst inflace růst) + vysoký růst inflace • Neúčinnost keynesovské ekonomiky (snížení úč k ké k k ( íž í daní a růst výdajů) v prostředí rostoucích rozpočtových deficitů, restrikce výdajů
C Intervencionistická etapa C. Intervencionistická etapa Krize státních financí • Růst váhy veřejného sektoru a ekonomické úl h á úlohy státu, expanzivní fiskální politiky, i í fi kál í li ik zdanění • Nedostatečné příjmy vedou k deficitům státního rozpočtu státního rozpočtu • Zátěž splátek rostoucího státního dluhu
C Intervencionistická etapa C. Intervencionistická etapa Neúčinnost keynesovské politiky Neúčinnost keynesovské politiky • Nízký Nízký hospodářský růst, zvýšení míry nezaměstnanosti hospodářský růst zvýšení míry nezaměstnanosti • Snaha o zvýšení agregátní poptávky expanzivní fiskální politikou – růst veřejného sektoru p j • Podpora agregátní poptávky vede k růstu inflace • Nízká a většinou klesající ekonomická výkonnost při rostoucím vlivu státu a inflačních tendencích
Nutnost změny : Nutnost změny : • • • • • •
Orientace teorie na stranu nabídky Boj proti inflaci Reforma systému sociálního zabezpečení Nutnost snížení podílu veřejného sektoru Nutnost snížení podílu veřejného sektoru Proměna úlohy a funkce fiskální politiky Změna v pojetí státních financí: pokles deficitu, od spotřeby k investicím • Problémy rozvojových zemí
III etapa : Konzervativní obrat: 80 léta III. etapa : Konzervativní obrat: 80. léta Thatcherismus a Reaganomika h h i ik • Snížení daňové zátěže • Snížení úlohy státu v Snížení úlohy státu v ekonomice: deregulace, ekonomice: deregulace privatizace • Individuální iniciativa a odpovědnost ál í ě • Zvýšení motivace ekonomických aktérů ý ý k práci a investování
IV. etapa 90. léta: ideologická a technologická revoluce • • • • • • • •
EEvropská Unie a další integrační seskupení ká U i d lší i t č í k í Euro a ECB Tranzitivní ekonomiky a jejich integrace do EU Nová ( znalostní ) ekonomika ‐ekonomika založená na znalostech Fúzománie Lidský a sociální kapitál Nová institucionální ekonomie Terorismus
Ad t bilit k Adaptabilita ekonomiky – ik příklad říkl d : dopady 11.září d d 11 áří pokles důvěry investorů, podniků,spotřebitelů omezení investiční aktivity amerických firem snížení bohatství domácností v důsledku poklesu hodnoty akcií (oslabení spotřebitelské poptávky) pokles soukromé poptávky jako posledního zdroje dosavadního růstu americké ekonomiky po propadu investic
Etapa globalizace Etapa globalizace • P Proměny obchodních, finančních a kapitálových ě b h d í h fi č í h k i ál ý h toků • turbulence a nejistota b l ji • mezinárodní finanční krize • oslabení účinnosti národních HP • nadnárodní korporace, nové finanční instituce, fúzovací mánie • ekonomické rozdíly mezi zeměmi • globální rozměr ekologických problémů
Etapa globalizace Etapa globalizace ZZnalostní společnost : l í l č • Vzdělání jako základní podmínka • Svoboda jednotlivce (tvořivost x diktatura) Svoboda jednotlivce (tvořivost x diktatura) • Rizikový kapitál (veřejné vs. soukromé) Politické aspekty : Politické aspekty : • rostoucí míra příjmové nerovnosti jako politický nástroj Krize, ohrožení, mimořádné okolnosti – skutečnost a rétorika skutečnost a rétorika • Krize, ohrožení, mimořádné okolnosti pevné ruky • Expanze výkonné a byrokratické moci na úkor zákonodárné a soudní • „globální ústavní diktatura“ a nové ‐ismy
Etapa globalizace Etapa globalizace Heiligendamm červen 2007 G8 ‐ Heiligendamm – červen 2007 G8 O podobě globálního světa O podobě globálního světa (sumarizace ze stránek OECD)
Důvod : ekonomická a politická mapa světa se mění a změnám se lépe čelí zvýšenou kooperací mezi nejvýznačnějšími světovými hráči i j ý č ější i ět ý i h áči Klíčové otázky : • Prostředí pro inovace : od vzdělání přes výzkum k p p ý intelektuálnímu vlastnictví a financování jak z veřejných, tak i soukromých zdrojů. Inspirace – strategie OECD. • Klimatické změny – „low‐carbon“ ekonomiky a tržně konformní nástroje • Energetické otázky • Konstatováno, že je třeba reforem a propagováno společné úsilí Konstatováno že je třeba reforem a propagováno společné úsilí • Pro lepší fungování – důraz na stále větší otevírání ekonomik, jako vstupní brána k reformám (open trade is a gateway to process) • Lokomotivy současného růstu světové ekonomiky : Brazílie, Čína, Indie, Indonésie a Jižní Afrika (OECD) Afrika, (OECD) • G8 prohlubuje vztahy ‐ Brazílie, Čína, Indie, Mexico a Jižní Afrika, O‐5
Př hl d hospodářské Přehled h dář ké politiky litik Motto : Podle soustavy přirozené svobody má panovník vykonávat jen tři povinnosti sice velmi důležité , ale prosté p a pochopitelné p p obyčejnému y j rozumu : Předně chránit společnost před násilnými vpády jiných samostatných společností, Za dr druhé hé po povinnost innost pokud pok d možno zabezpečit abe pečit každého příslušníka přísl šníka společnosti před nespravedlností nebo křivdou, které by se dopustil kterýkoliv jiný příslušník této společnosti, neboli povinnost zavést přesné vykonávání spravedlnosti , Za třetí povinnost budovat a udržovat některé veřejné stavby a některá veřejná zařízení , na jejichž vybudování a udržování nemůže mít nikdy zájem některý jednotlivec, nebo malý počet jednotlivců, neboť zisk z nich by nemohl nikdy vrátit tomuto jednotlivci nebo malému počtu jednotlivců to to. Co by na ně vynaložili vynaložili, i když velké společnosti vynášejí často daleko více než prostě to, co na ně bylo vynaloženo. Adam Smith: Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, sv. druhý, str. 611- 612,Liberální
Institut, Praha, 2001
Základní společenské cíle Základní společenské cíle Společenské hodnoty Společenské hodnoty
Normy chování Normy chování
+ svoboda + demokracie + spravedlnost + spravedlnost + racionalita + racionalita + jistota + pokrok
Základní společenské cíle Základní společenské cíle SSvoboda b d • jako nepřítomnost překážek při realizaci přání (B Russel) (B.Russel) • moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého (TGM) druhého (TGM) z toho: • nikdo nemůže uskutečňovat své zájmy bez ohledu nikdo nemůže uskutečňovat své zájmy bez ohledu na druhé (konvence a právo) • nikdo nemá (mít) tolik moci, aby vnucoval svou vůli druhým (zákony) • (moc – osobní, vlastnická, organizační )
Základní společenské cíle Základní společenské cíle
Spravedlnost • vylučuje diskriminaci ( původ, rasa, pohlaví ) • základ materiální spravedlnosti základ materiální spravedlnosti
Základní společenské cíle Základní společenské cíle Jistota (má časovou dimenzi) • je svoboda od strachu o svobodu je svoboda od strachu o svobodu • řád a pravidla • konsensus a řešení konfliktů (přesvědčování, p , p , ) kompromis, kompenzace, sankce)
Základní společenské cíle Základní společenské cíle Pokrok (znamená změnu) • překračování „hranic překračování „hranic“ hledáním neznámého hledáním neznámého • přiblížení žádoucím cílům (při stávajících vědomostech) ěd h)
Základní společenské cíle Základní společenské cíle
Konflikty vznikají mezi svobodou a spravedlností a mezi jistotou a spravedlností a mezi jistotou a p pokrokem
Základní společenské cíle Základní společenské cíle Demokracie • politický proces (a jeho vliv na ekonomiku) politický proces (a jeho vliv na ekonomiku) • zabezpečuje společenské hodnoty • vliv konsensu • přirozená práva, negativní a pozitivní přirozená práva negativní a pozitivní vymezení
Základní společenské cíle Základní společenské cíle
Racionalita • výběr optima (cíle, náklady) • pragmatismus
Základní cíle hospodářské politiky Základní cíle hospodářské politiky Magický čtyřúhelník:
RŮST INFLACE SALDO BU SALDO BU ZAMĚSTNANOST (SALDO VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ)
Základní cíle hospodářské politiky Základní cíle hospodářské politiky
Česká republika
HDP
NEZ
BU
2000 1994 INF
Základní cíle hospodářské politiky Základní cíle hospodářské politiky VZTAHY MEZI CÍLI: Í VERTIKÁLNÍ A HORIZONTÁLNÍ VERTIKÁLNÍ A HORIZONTÁLNÍ
• Vertikální – cíle jsou podřízené, bezkonfliktní • Horizontální – zde mohou vznikat konflikty
Základní cíle hospodářské politiky Základní cíle hospodářské politiky HORIZONTÁLNÍ VZTAHY Á Í • nezávislé cíle (antitrust a zaměstnanost) ( ) • komplementární ( růst a nezaměstnanost) • konfliktní (substituční vztah inflace a konfliktní (substituční vztah inflace a nezaměstnanost) Poznámka: tržní konformita cílů
SPOLEČENSKÝ KONSENSUS V HP SPOLEČENSKÝ KONSENSUS V HP Konsensus řeší vztah: ř ší h SOUKROMÉ ROZHODOVÁNÍ VERSUS VERSUS KOLEKTIVNÍ REGULOVÁNÍ
O nákladech (ceně) konsensu rozhodují náklady u „poražených“.
SPOLEČENSKÝ KONSENSUS V HP SPOLEČENSKÝ KONSENSUS V HP Náklady konsensu ákl d k • náklady souhlasu – rostou s požadovanou kvalifikovanou většinou pro potřebu souhlasu p p (jedná se o náklady na vyjednávání, přesvědčování a realizaci – potřebou každého dalšího hlasu tyto náklady rostou)
• externí náklady – jsou náklady na kompenzace nesouhlasících s rostoucím souhlasem klesají nesouhlasících, s rostoucím souhlasem klesají (u 100 % souhlasu jsou nulové)
Subjekty hospodářské politiky Subjekty hospodářské politiky Henry Hazlitt: Ekonomie je prostoupena více bludy a omyly než jakákoliv jiná věda. Není to náhoda – všechny komplikace znásobuje jeden faktor – požadavky zájmových skupin. Ekonomie v jjedné lekci – Mega print 1999 g p
Pochopení HP – sledování, jak se prosazují zájmy jednotlivých subjektů áj j d tli ý h bj ktů
Subjekty hospodářské politiky Subjekty hospodářské politiky Sl ý Žák Slaný, Žák: Jako nositele HP označujeme ty subjekty, jež se podílí na procesu formulování, provádění a kontrole HP. HP je záležitostí profesionálních a specializovaných institucí.
Slaný, Žák: Hospodářská politika C. H. Beck 1999
Subjekty hospodářské politiky Subjekty hospodářské politiky • • • • • • • • •
Občané (spotřebitelé) – Obč é( ř bi lé) voliči liči Zájmové skupiny (širší a užší pojetí) Politické strany jako zvláštní případ zájmových skupin Politické strany jako zvláštní případ zájmových skupin Parlament a legislativa (soudnictví) Vláda (většinová koaliční menšinová) Vláda (většinová, koaliční, menšinová) Centrální banka a bankovní soustava – nezávislost CB Nadnárodní instituce Nadnárodní instituce Byrokracie Problémy komunikace – y asymetrická informace, morální y , hazard, principal – agent problém
Výběr nástrojů HP Výběr nástrojů HP •
Euckenovo pravidlo : používané nástroje hospodářské politiky by měly být Euckenovo pravidlo : používané nástroje hospodářské politiky by měly být systémově konformní tak, aby odpovídaly hlavním zásadám hospodářského systému.
•
Tinbergenovo pravidlo: říká, že je nutno disponovat tolika nástroji hospodářské Swanův politiky, kolik si hospodářská politika stanoví cílů. diagram str. 31
•
Mundellův princip; řeší že každému cíli je přiřazen takový nástroj, který má na něj největší vliv.
•
Meadeho princip zodpovědnosti. Ten požaduje, aby za každý makroekonomický cíl byla zodpovědná jediná státní instituce, která má na použitý nástroj výlučný vliv. Jde tedy o to přidělit vždy jeden nástroj jedné speciální instituci s odpovědností udržovat přijatelnou úroveň jediného přesně definovaného cíle udržovat přijatelnou úroveň jediného přesně definovaného cíle.
Stabilizační politika FISKÁLNÍ MONETÁRNÍ VNĚJŠÍ (ZAHRANIČNÍ) Ě ŠÍ Č Í
Stabilizační politika Stabilizační politika •
Ekonomický vývoj neprobíhá lineárně, ale podléhá výkyvům. Ty dělíme na trendy a oscilace
•
Stabilizační politika má za úkol řešit „vyhlazení cyklického pohybu ekonomiky“ nástroji hospodářské politiky a vstupuje tím do spontánního vývoje formou státních zásahů
•
Státní zásahy mohou být zaměřeny jak na stranu agregátní poptávky tak na nabídkovou stranu ekonomiky
•
Politika i dopady mohou být krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé
•
SSubjektem bj kt stabilizační t bili č í politiky litik byla b l v minulém i lé století t l tí převážně ř áž ě vláda, lád dnes d j je tendence rozdělovat fiskální a monetární politiku mezi vládu a nezávislou centrální banku
Fiskální politika Fiskální politika • Fiskální politika může plnit funkci stabilizační, i kál í li ik ůž l i f k i bili č í alokační a redistribuční. • Hlavním Hlavním subjektem fiskální politiky je vláda, subjektem fiskální politiky je vláda hlavním nástrojem je státní rozpočet. • Rozpočet může skončit schodkem či přebytkem, součet schodků vytváří veřejný dluh.
S ld tát íh Saldo státního rozpočtu 1990 ‐ čt 1990 2007
Den daňové svobody v ČR Den daňové svobody v ČR
Monetární politika Monetární politika • Klíčovým momentem monetární politiky je j y p y y zajištění stability kupní síly domácí měny: a to vnitřní , jako stabilita cenové hladiny a vnější, jako stabilita měnového kurzu jako stabilita měnového kurzu. • Hlavním subjektem je nezávislá centrální b k banka. • Nástroje monetární politiky se dělí na přímé a Nástroje monetární politiky se dělí na přímé a nepřímé.
HP ve vnějších vztazích HP ve vnějších vztazích • Stav vnější ekonomické rovnováhy ukazují jednotlivé účty platební bilance: běžný, kapitálový, finanční a změna devizových rezerv. • Nástrojem umožňující propojení vnitřní a vnější ekonomiky je devizový kurz. Sou ad a ějš o o á y á s a • Soulad vnitřní a vnější rovnováhy závisí na konfliktnosti cílů. U konfliktních cílů řeší současnou rovnováhu politiky přesunující výdaje, u p yp j ý j , nekonfliktních cílů politiky měnící výdaje.
Vzájemné souvislosti fiskální a monetární politiky
Subjekty: • Fiskální politika Fiskální politika – vláda ČR vláda ČR • Monetární politika – ČNB
Vzájemné souvislosti fiskální a monetární politiky Fiskální aspekty práce ČNB Č • Ze zákona vyplývá, že nepoužitý zisk jde do Ze zákona vyplývá, že nepoužitý zisk jde do SR • PMR představují vlastně daň vybíranou ČNB PMR ř d jí l ě d ň bí ČNB • Bankovní licence – krachy bank a SR y • úroková politika – vliv na financování deficitu SR ý ůjčk SR a výpůjčky na domácím trhu d á í th
Vzájemné souvislosti fiskální a monetární politiky Monetární aspekty práce vlády • deregulace cen a inflace deregulace cen a inflace • dopad obchodu s eurobondy na poptávku po KČ KČ a směnný kurz ě ýk • investiční pobídky a příliv zahr.kapitálu p y p p • privatizace • státní záruky jako morální hazard
Fiskální konzolidace Fiskální konzolidace Zákon o fiskální odpovědnosti: NZ 1994 • • • • •
Omezení dluhu Krytí běžných výdajů běžnými příjmy Udržování čistého jmění státu Udržování čistého jmění státu Řízení rozpočtových rizik Stabilní daňová politika (předvídatelná)
Fiskální konzolidace Fiskální konzolidace Jak zamezit vládě vytvářet deficity • Legislativní řešení (Gramm – Rudman – Holing) • Dohody WB a IMF • Maastrichtská smlouva Maastrichtská smlouva
Veřejný dluh, deficit veřejných rozpočtů a růst HDP (EU 12 období 1990 (EU-12 1990-2005) 2005) Dluh Deficit (pravá osa) HDP (pravá osa)
80 70
4
60
-2,6-2,2
40 30 -3,5 -4,1 4,1 -5,0
20
-6,0
-5,4
-1 3 -1,3
-1,9 -2,5
-4,2 , -5,2
-2,4 -2,0 -3,1
-2,8
0 -2 -4
Zdroj:
European Commission, Eurostat
20006
20005
20004
20003
20002
20001
20000
19999
19998
19997
19996
19995
19994
-8 19993
0 19992
-66 19991
10
% HD DP
2
0,2
50
19990
Dluh v % HDP D
6
Mandatorní výdaje Mandatorní výdaje 1. Mandatorní výdaje: DANÉ ZÁKONEM d í ýd j É Á sociální zabezpečení, státní příspěvky na penzijní připojištění a stavební spoření, sociální dávky, dávky v nezaměstnanosti apod.
2. Ostatní mandatorní výdaje: SMLUVNÍ hypoteční úrokové podpory, kurzové ztráty při správě státního dluhu, státní záruky, transfery mezinárodním organizacím atd.
3. Kvazimandatorní výdaje aktivní politika zaměstnanosti, armádní výdaje, zahraniční pomoc, mzdy zaměstnanců státu, kapitálové výdaje
Lisabonská strategie Schválena na jaře 2000 v j Lisabonu Rozvržena na období 2000 – 2010
Lisabonská strategie Lisabonská strategie EU se má stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více í a lepšími l ší i pracovními í i místy í a s větší ě ší sociální soudržností
Lisabonská strategie Lisabonská strategie Historie : i i • 1994 – Bílá kniha: „Výzvy a cesty vpřed do 21. ý y y p století“ konkurenceschopnost ( USA a Japonsko) se zhoršila p ( p )
• 1997 – 1997 Amsterdamská smlouva – Amsterdamská smlouva nový cíl EU nový cíl EU vysoký stupeň konkurenceschopnosti a konvergence ekonomické výkonnosti
Lisabonská strategie Lisabonská strategie Hl í ě li b ké t t i Hlavní směry lisabonské strategie: (prvních osm schváleno v Lisabonu, devátý přiřazen na zasedání ER ve Stockholmu)
1. 1 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Vytvořit informační společnosti pro všechny V t řit i f č í l č ti š h Vytvořit evropský výzkumný prostor Odstranit překážky pro podnikání, zejména pro malé střední podniky Provádět ekonomickou reformu spojenou s dokončováním vnitřního trhu Vytvořit integrované finanční trhy Lépe koordinovat makroekonomické politiky Provádět aktivní politiku zaměstnanosti Modernizovat evropský sociální model Dbát na udržitelnost rozvoje a kvalitu života
Lisabonská strategie Lisabonská strategie Nové nástroje řízení lisabonského procesu : N é á t j ří í li b kéh • Obecná vodítka pro hospodářskou politiku používaná od počátku 90. let se stávají součástí ží á d čátk 90 l t tá jí čá tí lisabonské strategie (Broad Economic Policy Guidelines) (Broad Economic Policy Guidelines)
• Součástí LS se stávají opatření j p – Cardiffského procesu – trhy výrobků a kapitálu – Lucemburského procesu – zvýšení zaměstnanosti – Kolínského procesu – spolupráce sociálních partnerů
Lisabonská strategie Lisabonská strategie Nové metody koordinace: • strukturální ukazatele, • benchmarking USA Japonsko, benchmarking USA Japonsko • scoreboards zemí a oblastí, • akční plány
Bruselský summit EU březen 05 Bruselský summit EU – březen 05 Podpora ekonomického růstu • Odmítnutí plánu na liberalizaci služeb – úprava podle sociálního modelu • Snížení dotací firmám • Snížení byrokratické bariéry vstupu do odvětví • Povinnost: 3 % HDP ročně na vědu a výzkum (podpora malých firem, mobilita vědců) • Založení: Evropská rada pro výzkum Evropský technologický institut
Bruselský summit EU březen 05 Bruselský summit EU – březen 05
Reforma paktu stability a růstu ů • Zmírnění Zmírnění přístupu k rozpočtovým schodkům přístupu k rozpočtovým schodkům – od od sankcí se opouští: – – – –
Když ekonomika stagnuje y g j Když se provádí penzijní reforma (EU‐10) Když se investuje do VaV a vzdělání Náklady na sjednocení Evropy
• Pětiletá lhůta na nápravu • Nemění se kontrola – ě í o sankcích rozhodují ministři í í ř financí
TOP TEN CHECK LIST TOP TEN CHECK LIST Desetkrát PRO globalizaci v Evropě. Desetkrát PRO globalizaci v Evropě 1. 2. 3. 4 4. 5. 6. 6 7. 8 8. 9. 10.
Nepanikařte ! Evropa stejně vyhraje. Globalizace není hra s nulovým součtem. Jedno nové pracovní místo v Globalizace není hra s nulovým součtem. Jedno nové pracovní místo v Číně neznamená Číně neznamená ztrátu tohoto místa doma. Úspěch jedné země neznamená selhání jiné. Globalizace není jednosměrka. Zboží, služby, pracovní příležitosti, peníze, idee – tak jak odchází tak opět přichází. To co roste může opět spadnout Nic není předurčeno co do relativního bohatství či To co roste může opět spadnout. Nic není předurčeno co do relativního bohatství či chudoby jednotlivých zemí nebo kontinentů. Svět není placatý, je hrbolatý. Mnoho vyhrává, někteří prohrávají. Bez ohledu na náklady. Pomožte těm, kteří se musí přizpůsobit. Neobviňujte jiné za změny potřebné doma Neobviňujte jiné za změny potřebné doma. Nesnažte se označit vítěze a poražené. Globalizace je dynamická. Starejte se o své komparativní výhody, rozvíjejte svou odolnost , ať jste dělník, firma, společnost nebo země. Globalizace nepadne všem stejně Neexistuje universální model pro jednotlivé národní Globalizace nepadne všem stejně. Neexistuje universální model pro jednotlivé národní ekonomiky. K úspěchu vedou rozličné cesty. Dejme každému prostor v dobře fungujícím systému založeném na pravidlech. Dávejte si však dobrý pozor. Vše se může začít hroutit. Jak se již několikrát stalo.
EUROzóna a ČR Po vstupu do EU se ČR automaticky p y zavázala k přistoupení do EUROzóny
EUROzóna a ČR EUROzóna a ČR
• ČR musí splňovat Maastrichtská kriteria • Vstup nemůžeme odmítnout ale není určen termín • Není záruka, že nás EUROzóna bude chtít
Evropská Měnová Unie Evropská Měnová Unie b l byla implementována na základě MAAS ve třech etapách (stupních): l á ákl dě ř h á h( í h)
1. 2.
3.
konvergenční programy k posílení hospodářské výkonnosti ýk i koordinace měnové politiky (pravidlo nadpoloviční většiny – 8), příprava na ECB od 1.1.1994 založení ECB, EURO nejdřív jako zúčtovací jjednotka 1999 a od ledna 2002 v hotovostním oběhu
Pohled ekonomické teorie Pohled ekonomické teorie optimální měnové zóny (OCA) – i ál í ě é ó (OCA) podmínky: d í k
• vysoký stupeň mobility práce, zboží, kapitálu a služeb, • vysoký stupeň synchronizace hospodářských vysoký stupeň synchronizace hospodářských cyklů členských zemí, • symetrie exogenních šoků, resp. reakce na ně symetrie exogenních šoků resp reakce na ně • existence dostatečně silného vyvažujícího fi kál íh fiskálního mechanismu h i
Dílčí závěr: Jedná se o potvrzení primátu politiky Dílčí á ě J d á t í i át litik nad ekonomií Poznámka: USA trvalo 150 let než výnosy ý y z jednotné měny začaly převažovat nad náklady Kdy mají (mohou) vstoupit nové země: Polsko Maďarsko a Slo ensko a Pobaltí co Polsko, Maďarsko a Slovensko a Pobaltí – co nejrychleji ČR ‐ s rozvahou a po diskuzi
Výhody spěchu (argumenty zastánců): • dojde k završení integrace • sníží se riziko měnových krizí sníží se riziko měnových krizí • vydělají na tom podniky obchodující s EUROzónou (odstraněním kursového rizika) EURO ó ( d ě í k éh i ik ) • klesnou transakční nákladyy • česká ekonomika by mohla profitovat na nižších úrokových sazbách v ižší h ú k ý h bá h EMU
Rizika : Rizika : • rozdílný stupeň ekonomického rozvoje, díl ý ň k i kéh j • HDP v PPP ČR 62% průměru EU, Maďarsko 53, Slovensko 47 a Polsko 41 v roce 2002. a Polsko 41 v roce 2002 • Předčasné směřování k MAAK • Snižování prostoru pro FP Snižování prostoru pro FP • Ztráta samostatné měnové politiky • Evropa není OCA p • Ztráta kurzové flexibility • Kurzová politika má absorbovat šoky • Problém vstupní výše kurzu • Diskuze a „jediný slušný ekonomický problém“
Závěr • Stanovisko ECB: zdrženlivost je na místě (ČR) zdrženlivost je na místě (ČR) • VLÁDY EUROzóny: hovoří o daňovém a sociálním dumpingu hovoří o daňovém a sociálním dumpingu
Proces transformace české ekonomiky Proces transformace české ekonomiky Dvě systémové změny české ekonomiky: 1) Po převzetí moci KSČ v roce 1950 převzetí 1) Po převzetí moci KSČ v roce 1950 převzetí sovětského plánovacího modelu koordinace ekonomiky 2) Po rozpadu sovětského impéria od roku 1990 transformace české (československé) ekonomiky Podstata změn – horizontální a vertikální vztahy v ekonomice
Proces transformace české ekonomiky Proces transformace české ekonomiky Dědictví 40 let komunismu v českých zemích: • CPE vyčerpala možnosti růstu – růst koncem 80 let způsoben převážně skrytou inflací • Rostla energetická a materiálová náročnost – ekonomika nereagovala na technický vývoj, ani na ropné šoky 70. let • Zhoršující se relace mezi cenami dovozů a vývozů • zastarávající technologie • Problém údržby bytového fondu • Nedostatečné vybavení domácností • Narůstání „vnitřního dluhu“ • Neúspěšné snahy o reformy‐ nelze reformovat nereformovatelné (při dominujících vertikálních vazbách) • Odtrženost od vývoje ekonomické teorie ve světě ‐ ideologické důvody
Proces transformace české ekonomiky Proces transformace české ekonomiky Výchozí podmínky roku 1989 Vý h í d í k k 1989 • Vysoká finanční disciplina – nezadlužování se, přirozený odpor k rozpočtovým deficitům, snaha o přirozený odpor k rozpočtovým deficitům snaha o vyrovnanou obchodní bilanci • dlouhodobě nízká míra inflace dlouhodobě nízká míra inflace – 2% a skrytá inflace 2% a skrytá inflace – 3% • Vysoká kvalifikace a zručnost pracovní síly • Nejdůsledněji uplatňovaný systém CPE • Nákladově orientovaná tvorba cen (po vertikále) • Jednostranná orientace ZO na „měkké“ trhy RVHP
Proces transformace české ekonomiky Proces transformace české ekonomiky Základní pilíře procesu transformace ákl d í ilíř f • Udržení makroekonomické rovnováhyy • Liberalizace cen • Liberalizace vnějších ekonomických vztahů Liberalizace vnějších ekonomických vztahů • Rychlá a masivní privatizace (deetatizace) • Snaha o zachování sociálního smíru 10 let transformace (pro MBA)
HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA OBLASTI PŮSOBENÍ HP Ů MIKROEKONOMICKÁ HP MIKROEKONOMICKÁ HP HP DOPLŇUJÍCÍ MAKROEKONOMICKOU HP STRUKTURÁLNÍ POLITIKA STRUKTURÁLNÍ POLITIKA POLITIKY PŘIZPŮSOBOVÁNÍ ????????????????
STRUKTURÁLNÍ POLITIKA STRUKTURÁLNÍ POLITIKA POLITIKA SCHOPNOSTI PŘIZPŮSOBENÍ SE MĚNÍCÍM PODMÍNKÁM VE STRUKTUŘE EKONOMIKY POLITIKA SCHOPNOSTI PŘIZPŮSOBENÍ SE MĚNÍCÍM PODMÍNKÁM VE STRUKTUŘE EKONOMIKY
STRUKTURA – VNITŘNÍ ČLENĚNÍ – – – – –
PODÍL JEDNOTLIVÝCH SEKTORŮ PODÍL JEDNOTLIVÝCH SEKTORŮ STRUKTURA CELKOVÉ POPTÁVKY STRUKTURA VLASTNICKÝCH FOREM DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA REGIONÁLNÍ STRUKTURA
STRUKTURÁLNÍ ZMĚNY STRUKTURÁLNÍ ZMĚNY – – – –
NA STRANĚ POPTÁVKY ‐ RŮST DŮCHODŮ, DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY NA STRANĚ NABÍDKY ‐TECHNICKÝ POKROK, INOVACE VNĚJŠÍ IMPULZY – Ě ŠÍ CENY, TRHY, KURZY TENDENCE K ROZVÍJENÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU
STRUKTURÁLNÍ POLITIKA STRUKTURÁLNÍ POLITIKA PŘÍSTUPY KE STRUKTURÁLNÍ POLITICE ŘÍ Á Í • • • •
LIBERÁLNÍ PŘÍSTUP PODPŮRNÝ PŘÍSTUP Ů Ý ŘÍ AKTIVNÍ PŘÍSTUP (TRADIČNÍ STRATEGIE) STRATEGICKÝ PŘÍSTUP STRATEGICKÝ PŘÍSTUP
TYPY STRUKTURÁLNÍCH POLITIK TYPY STRUKTURÁLNÍCH POLITIK • AKCELERAČNÍ • NEUTRÁLNÍ Á Í • DECELERAČNÍ
STRUKTURÁLNÍ POLITIKA STRUKTURÁLNÍ POLITIKA • TRADIČNÍ STRATEGIE (KEYNESIÁNSKÉ) Č Í Á É STRUKTURÁLNÍ POLITIKY • SYSTÉMOVĚ ORIENTOVANÁ STRUKTURÁLNÍ POLITIKA • STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V GLOBÁLNÍM PROSTŘEDÍ
STRUKTURÁLNÍ POLITIKA STRUKTURÁLNÍ POLITIKA POZNÁMKY: • • • • •
STRUKTURÁLNÍ, PRŮMYSLOVÁ A DÁLE…. Á Í Ů Á Á HORIZONTÁLNÍ A VERTIKÁLNÍ ODVĚTVOVÉ POJETÍ – SPECIFIKA ODVĚTVÍ IDEALIZACE TRŽNÍHO CHOVÁNÍ? SCHOPNOSTI STÁTU A NETRŽNÍ ROZHODOVÁNÍ
POLITIKA OCHRANY HS POLITIKA OCHRANY HS CENA JE ZÁKLADEM KOORDINACE Á POLITIKA OCHRANY HS USILUJE O ZVÝŠENÍ KONKURENCE V TRŽNÍM PROSTŘEDÍ TRŽNÍM PROSTŘEDÍ (ODSTRAŇOVÁNÍ PŘEKÁŽEK OSLABUJÍCÍCH KONKURENCI)
POLITIKA OCHRANY HS POLITIKA OCHRANY HS POJETÍ KONKURENCE : Í • DOKONALÁ KOKURENCE • FUNKCE‐SCHOPNÁ KONKURENCE (HODNOCENÍ TRŽNÍCH STRUKTUR) S (HODNOCENÍ TRŽNÍCH STRUKTUR) S – CH CH – V • SVOBODA KONKURENCE • ANTITRUST
POLITIKA OCHRANY HS POLITIKA OCHRANY HS TRŽNÍ STRUKTURY (M. Parkin: Economics) M Monopol l
charakter
D k Dokonalá lá M Monopolní l í Oligopol Oli l konkurence konkurence
Počet firem
mnoho
Mnoho
Několik velkých
Jedna
Produkt
Stejný
diferecovaný
Stejný či nesubstituční diferencovaný
Bariéry vstupu
žádné
dílčí
ekonomické
právní
Kontrola cen
žádná
dílčí
značná
určující
Míra koncentrace
žádná
nízká
vysoká
100 %
Příklady
obilí
Potraviny oděvy
automobily
Elektřina Plyn
POLITIKA OCHRANY HS POLITIKA OCHRANY HS POJMY: • TRŽNÍ STRUKTURY • TRŽNÍ NEDOKONALOST A SELHÁNÍ • BARIÉRY ABSOLUTNÍ A RELATIVNÍ
OMEZENÍ KONKURENCE: OMEZENÍ KONKURENCE: • •
KARTELY A JINÉ FORMY KOORDINOVANÉHO JEDNÁNÍ ZNEUŽITÍ TRŽNÍ SÍLY: POSKYTOVÁNÍ VÝHOD, CENOVÁ DISKRIMINACE, RECIPROČNÍ OBCHODY, VÁZANÉ OBCHODY APOD.
•
MONOPOLY A FÚZE PŘIROZENÉ MONOPOLY
POLITIKA OCHRANY HS POLITIKA OCHRANY HS ANTITRUST – G. ARMENTANO • • • • • • • •
MONOPOLY JAKO PŘIROZENÁ TRŽNÍ STRUKTURA ANTITRUST JAKO POMOC NESCHOPNÝM PODPORUJE CENOVOU DISKRIMINACI JDE O DESTRUKCI SPONTÁNNÍHO PŘIZPŮSOBENÍ VEDE K REGULACI – NETRŽNÍ ROZHODOVÁNÍ VEDE K REGULACI – NETRŽNÍ ROZHODOVÁNÍ MÁ PLÁNOVACÍ CHARAKTER ‐ JAKO STRUKTURÁLNÍ POLITIKA ZASAHUJE DO VÝKONU VLASTNICKÝCH PRÁV JE TO TRŽNĚ NEKONFORMNÍ, BYROKRATICKÝ PROCES
POLITIKA OCHRANY HS POLITIKA OCHRANY HS RONALD COASE : • KDYŽ CENY ROSTOU, SOUDY OZNAČÍ JAKO VINÍKA MONOPOL • KDYŽ CENY KLESAJÍ, JSOU TO CENY PREDÁTORSKÉ • KDYŽ JSOU CENY STABILNÍ, JDE O KARTELOVOU DOHODU
POLITIKA ROZDĚLOVÁNÍ A PŘEROZDĚLOVÁNÍ ROZDĚLOVÁNÍ Ě Á Í • CENOVÝ MECHANISMUS • REGULACE
PŘEROZDĚLOVÁNÍ • NEROVNOST JAKO PŘÍČINA „ZÁSAHU“ • FAKTORY NEROVNOSTI POLITICKÉ, EKONOMICKÉ, SOCIÁLNÍ A PSYCHOLOGICKÉ É É Á Í É
• SPOLEČENSKÝ KONSENSUS, HLASOVACÍ PROCESY
POLITIKA ROZDĚLOVÁNÍ A PŘEROZDĚLOVÁNÍ TEORIE REDISTRIBUCE • ANTHONY DOWNS: DEFINIČNÍ ZNAK DEMOKRACIE • BENJAMIN WARD: NEPŘEDVÍDATELNOST Ř Í • J. BUCHANAN, G. TULLOCK: ZÁVISÍ NA HLASOVACÍCH PROCEDŮRÁCH ZÁVISÍ NA HLASOVACÍCH PROCEDŮRÁCH
MĚŘENÍ NEROVNOSTI • • • •
LORENZOVA KŘIVKA GINI – KOEFICIENT ROBIN‐HOOD INDEX KVANTILOVÁ ROZDĚLENÍ
SOCIÁLNÍ POLITIKA SOCIÁLNÍ POLITIKA HOSPODÁŘSKÁ x SOCIÁLNÍ POLITIKA ÁŘ Á Á Í • • • •
SOCIÁLNÍ JAKO SPOLEČENSKÝ SOCIÁLNÍ DOPADY HOSPODÁŘSKÝCH OPATŘENÍ Á Í ÁŘ Ý Ř Í SPOLEČNÉ NÁSTROJE (STABILIZAČNÍ FUNKCE DŮCHODŮ) NEVLÁDNÍ SOCIÁLNÍ AKTIVITY NEVLÁDNÍ SOCIÁLNÍ AKTIVITY
HISTORIE SOCIÁLNÍ POLITIKY (EVROPA) • Kníže Otto von Bismarck (1815 – 1898) • Lord William Henry Beveridge Lord William Henry Beveridge (1879 (1879 – 1963) • Karl Gunard Myrdal (1898 – 1987)
SOCIÁLNÍ POLITIKA SOCIÁLNÍ POLITIKA SOCIÁLNÍ DOKTRÍNY Á Í Í • KATOLICKÉ SOCIÁLNÍ UČENÍ KATOLICKÉ SOCIÁLNÍ UČENÍ • KONZERVATISMUS • DEMOKRATICKÝ SOCIALISMUS
SVOBODA X ROVNOST
SOCIÁLNÍ POLITIKA SOCIÁLNÍ POLITIKA MOŽNOSTI SOCIÁLNÍ POLITIKY
PASIVNÍ POLITIKA
AKTIVNÍ POLITIKA
INTERVENCIONISMUS
ŘEŠENÍ VZNIKLÝCH PROBLÉMŮ PŘEROZDĚLOVÁNÍM
PREVENTIVNÍ FINANCOVÁNÍ
SYSTÉMOTVORNOST
VZNIKLÉ PROBLÉMY JAKO SIGNÁL KE ZMĚNĚ LEGISLATIVY
VÝSTAVBA SOCIÁLNÍHO ŘÁDU
SOCIÁLNÍ POLITIKA SOCIÁLNÍ POLITIKA JAKOU SOCIÁLNÍ POLITIKU?
JAKO SLUŽBU VEŘEJNOSTI, JEJÍŽ VŮDČÍM Ů ČÍ KRITERIEM BUDE ROZŠIŘOVÁNÍ PROSTORU PRO POZITIVNÍ SVOBODU OBČANŮ
JAKO STÁTEM GARANTOVANOU A ZABEZPEČOVANOU SOLIDARITU MEZI OBČANY, OBČANY JEJÍMŽ SKUTEČNÝM ZDROJEM NENÍ STÁT, ALE Č É SAMI OBČANÉ
POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI •
NEROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE JAKO PRŮVODNÍ ZNAK Á Á Ů Í STRUKTURÁLNÍHO PŘIZPŮSOBENÍ • NEGATIVNÍ DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI – EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ • KOMPENZACE A JEJICH DŮSLEDKY: PODPORY VERSUS OSLABENÍ PŘIZPŮSOBENÍ • MOBILITA A ADAPABILITA PRACOVNÍ SÍLY O CO Í SÍ • ZÁJMY A PŮSOBENÍ ODBORŮ • AKTIVNÍ A PASIVNÍ POLITIKA AKTIVNÍ A PASIVNÍ POLITIKA • PAST NEZAMĚSTNANOSTI: PODPORY X VÝDĚLKY • PAST CHUDOBY: DODATEČNÉ ZVÝŠENÍ PŘÍJMŮ X ZRUŠENÍ DÁVEK A ZVÝŠENÍ DANÍ
REGIONÁLNÍ POLITIKA REGIONÁLNÍ POLITIKA • • • • • •
REGIONÁLNÍ ROZDÍLY – Á Í Í historie PRAHA JAKO SPECIFIKUM PRAHA JAKO SPECIFIKUM STRUKTURÁLNÍ ZMĚNY PODNIKATELSKÉ AKTIVITY VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI NUTS a politika v EU
REGIONÁLNÍ POLITIKA REGIONÁLNÍ POLITIKA NUTS 0
min
NUTS 1
3 mil 7 mil Území
Česká republika
NUTS 2
800 t 3 mil Oblast
8 oblastí
NUTS 3
150 t 800 t Kraj K j
14 k krajů jů
NUTS 4
max
Stát
Okres
Česká republika
91 okresů
REGIONÁLNÍ POLITIKA REGIONÁLNÍ POLITIKA
REGIONÁLNÍ POLITIKA REGIONÁLNÍ POLITIKA NUTS II Praha Středočeský Jih á d Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava O t Ostravský ký
HDP/OBYV. 118,8 48,7 60,1 60 1 56,2 54,7 56,1 53,6 59,8 59 8
(EU =100)
REGIONÁLNÍ POLITIKA REGIONÁLNÍ POLITIKA Cíle regionální politiky: • Cíl 1 rozvoj a strukturální změny zaostávajících regiónů • Cíl 2 podpora přeměny oblastí se strukturálními problémy • Cíl 3 podpora vzdělávání, rekvalifikací a zaměstnanosti
Nástroje: Nástroje: Finanční nástroje (fondy) + fond soudržnosti Programové nástroje národní rozvojový plán a operační Programové nástroje ‐ národní rozvojový plán a operační programy
EKOLOGICKÁ POLITIKA EKOLOGICKÁ POLITIKA FUNKCE: • Internalizační – znečišťovatel nese náklady • Kompenzační (nápravné) – nárok na kompenzaci • Preventivní Preventivní NÁSTROJE: • Vlastnická práva • Regulace cen a množství • Aktivní politika – tržně konformní
VEŘEJNÝ SEKTOR VEŘEJNÝ SEKTOR JE DEFINOVÁN JAKO (ta část ekonomiky): Á • • • •
Která není v soukromém vlastnictví Th Trh nepůsobí jako hlavní alokátor ů bí j k hl í l ká Je ve vlastnictví státu, měst a obcí Kde v rozhodování hrají dominující roli politické p procesy (vyjednávání a konsensus) y ( yj )
VEŘEJNÝ SEKTOR VEŘEJNÝ SEKTOR Historie: i i • • • •
Občiny Regulace Veřejné výdajové programy – růst VV na HDP K Koncept národohospodářského plánování á d h dář kéh lá á í
F k Funkce: • Alokační ‐ ?Koncept GF? • Stabilizační – role státu v HP • Distribuční – konsensus o spravedlnosti
VEŘEJNÝ SEKTOR VEŘEJNÝ SEKTOR • V Veřejné příjmy ř j é říj – daňové i nedaňové d ň éi d ň é • Veřejné výdaje – nákup, transfery, investice WAGNERŮV ZÁKON (rostoucí výdaje) • • • • •
Inflační očekávání Inflační očekávání Demografický vývoj (školství, zdravotnictví) Technologické změny, urbanizace Záj Zájmové skupina a politická rozhodování é k i liti ká h d á í „Neefektivnost“ veřejných podniků
PRAHOVÝ EFEKT – nemění se výše, ale struktura !!!
NEZISKOVÝ SEKTOR NEZISKOVÝ SEKTOR • DOBROVOLNÉ AKCE JAKO ALTERNATIVA ŘEŠENÍ MF A GF (BF?) • ROLE NPO ROSTE (5 % HDP cca 2%ČR) ČR: NEJVÍCE Z EU‐8 = tradice ČSR + a paternalismus • ČR: NEJVÍCE Z EU‐8 = tradice ČSR + a paternalismus CPE –
ČR SRN
Sociální služby
11 39
Zdravotnictví
Kultura a sport p
Zaměstnanecké zájmy + EKO
Ostatní
CELKEM
14 31
31 5
19 6
35 19
100 100
Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166
[email protected]
www.vsem.cz
