Holometabola
Holometabola HOLOMETABOLIE = proměna dokonalá: vajíčko, larva (velmi nepodobná imagu), kukla (klidové stadium), imago. .
• klíčovou evoluční novinkou
kukla • orgánové soustavy a smyslové orgány dospělce zakládány ve stádiu kukly de novo • umožňuje larvě obsadit jinou ekol. niku než dospělec – hlavní důvod úspěchu holometabol
Nedospělá stadia: - larva nemá vnější základy křídel a pohlavních orgánů, -kukla je neaktivní a nepřijímá potravu; - chybí pravé ocelli, místo nich stemmata (primitivní izolovaná ommatidia); jejich počet se během larválního vývoje nezvyšuje; oči imag vznikají de novo (stemmata jsou při tvorbě kukly dezintegrována)
stemma (housenka motýla)
ocellus (saranče)
Fylogenetické vztahy
Obrovská diverzita, málo řádů, ale mnoho druhů!
Hexapoda
Holometabola • •
•
•
systém: Hymenopteroidea: Hymenoptera (blanokřídlí) (basální skupina) Neuropteroidea: Neuroptera (síťokřídlí), Megaloptera (střechatky), Raphidioptera (dlouhošíjky) + Coleoptera (brouci) a Strepsiptera (řasníci) Mecopteroidea: Mecoptera (srpice), Siphonaptera (blechy), Diptera (dvoukřídlí) + Trichoptera (chrostíci) a Lepidoptera (motýli)
Střechatky (Megaloptera) - hlava prognátní - ústní ústrojí kousací - předohruď obdélníková až čtvercovitá - tykadla dlouhá, mnohočlánková - křídla v klidu střechovitě složená, jen s malou plamkou - larva vodní s tracheálními přívěsky
Dlouhošíjky (Raphidioptera) - hlava prognátní - ústní ústrojí kousací - mnohočlánková tykadla - předohruď nápadně prodloužená - křídla blanitá a nezakalená - plamka nápadná - larva suchozemská
Síťokřídlí (Neuroptera) ploskoroh - hlava hypognátní - tykadla mnohočlenná (často s paličkou) - ústní ústrojí kousací - křídla většinou stejnocenná - nápadné množství podélných a příčných žilek - larva terrestrická, vzácně vodní zlatoočka mravkolev
zlatoočka
zlatoočka-vajíčka
stuholetka
Brouci (Coleoptera) - hlava prognátní nebo hypognátní - ústní ústrojí kousací - pronotum (štít) dobře vyvinutý volný - přední křídla = KROVKY - zadní křídla membranózní složená pod krovkami -larva s vyvinutou hlavou, jinak velmi variabilní -350 tisíc recentních druhů; přes 7 tisíc ve střední Evropě, nejpočetnější řád hmyzu - 4 podřády (liší se typem křídelní žilnatiny (oblongum), notopleurálním švem, postavením zadních kyčlí:
Coleoptera (brouci): Podřády 1. Adephaga (masožraví) – kyčle zadního páru nohou srostlé (nepohyblivé), dělí první zadečkový článek (u nás 6 čeledí) na předohrudi přítomen notopleurální šev, křídla s oblongem 2. Polyphaga (všežraví) – kyčle zadního páru nohou volné, nedělí první zadečkový článek, notopleurální šev není vidět, křídla bez oblonga (u nás 110 čeledí !!) Adephaga
Polyphaga
Coleoptera (brouci) • Adephaga (masožraví)
Carabidae (střevlíci) -mnoho ekologických typů (i semenožraví!)
Cicindelidae (svižníci) -„tiger beetles“, dravci Dytiscidae (potápníci) -vodní dravci, velmi dravé larvy
Podřád všežraví - Polyphaga
Staphilinidae (drabčíci) -většinou (po)zemní dravci
Silphidae: Nicrophorinae (hrobaříci) -larvy se vyvíjí v mrtvolkách -ve stejné čeledi mrchožrouti
Brouci II. Mrchožroutovití (Silphidae)
Zlatohlávek (Cetonia sp.) (Scarabaeidae)
Lucanidae (roháči) -larvy ve dřevě listnáčů
Majkovití (Meloidae)
Slunéčkovití (Coccinellidae)
Páteříčkovití (Cantharidae)
Brouci III. Tesaříkovití (Cerambicidae)
Mandelinkovití (Chrysomelidae)
Nosatcovití (Curculionidae)
Kovaříkovití (Elateridae)
Blanokřídlí (Hymenoptera) Širopasí (Symphyta)
Štíhlopasí (Apocrita) Včela (Apis)
Vespula - 2 páry blanitých křídel s charakteristicky redukovanou žilnatinou -druhý pár zřetelně menší, spojení pomocí háčků na zadním křídle - Úú kousací, modifikace na lízací
Mravenec (Formica sp.)
Hymenoptera (blanokřídlí)
• dva podřády: „Symphyta“ (širopasí): zadeček není zřetelně oddělen od hrudi, larva housenice (polypodní) Apocrita (štíhlopasí): většina zadečku oddělena od zbytku těla stopkou, větš. struskovitá larva
Hymenoptera (blanokřídlí) • Symphyta
Tethredinidae (pilatky) -malé rozměry, fytofágní larvy
Siricidae (pilořitky) -pilovité kladélko, larvy ve dřevě jehličnanů
Hymenoptera (blanokřídlí) • Apocrita
Formicidae (mravenci) -všichni eusociální Cynipidae (žlabatky) -vytváří hálky – útvary tvořené hostitelskými rostlinami, v nich larvy
Vespidae (vosy) -patří sem nejen vosy (r. Vespula), ale i sršně (r. Vespa)
Hymenoptera (blanokřídlí) • Apocrita
Parasitica („parasitické vosičky“) - jejich larvy parazitoidní – vyžerou hostitele zevnitř - na obrázku čel. Chalcididae
Apidae (včely) - patří sem i čmeláci - celkově mnoho druhů včel (čalounice, pískorypky...), od solitérních po eusociální
Srpice (Mecoptera) - hlava ortognátní - protažena v nápadný nosec - na konci kousací ústní ústrojí - dva páry křídel - komplikovaná žilnatina křídel - klíšťkovité gonopody samců - larva eucephalní polypodní
sněžnice
Blechy (Siphonaptera) - laterálně zploštělí - sekundárně bezkřídlí - prezence ktenidií (hřebínků) - uniformní vzezření (barva žlutavá až hnědočerná) (velikost – do 10 mm) - imaga parazitují na ptácích a savcích - jejich ústní ústrojí dospělců je bodavě savé, larev kousací - hematosugní (sají krev) - larvy apodní eucephalní, saprofágní
Dospělá blecha písečná (Tunga penetrans) žije zavrtaná v kůži člověka. Některé druhy parazitovaly i na pterosaurech. Tyto dlouhonohé druhy jsou samozřejmě již vyhynulé.
Dvoukřídlí (Diptera) - hlava
dospělců dobře pohyblivá - křídla s řídkou, ale dobře vyvinutou žilnatinou - úú kousací, lízací (moucha) nebo bodavě savé (komár, ovád)
Dvoukřídlí (Diptera) - jen jeden pár létavých křídel - zadní pár přeměněn na kyvadélka - larvy beznohé
Krátkorozí (Brachycera) – tykadla obvykle velmi krátká; larvy hemicephalní nebo acephalní.
Dlouhorozí (Nematocera) – mají dlouhá mnohočlánková tykadla; larvy eucephalní; nepřirozená skupina (parafyletická). Ovádovití (Tabanidae) Pestřenkovití (Syrphidae)
Tiplicovití (Tipulidae)
Mouchovití (Muscidae)
Chrostíci (Trichoptera) - kousací ústní ústrojí (často zakrnělé) - křídla s mnoha setami, tzn. nejsou průhledná - larvy vodní, eucephalní oligopodní
Motýli (Lepidoptera) - sací ústní ústrojí, kusadla redukovaná - křídla s šupinkami a sétami - larvy eucephalní polypodní, většinou suchozemské
modrásek rodu Maculinea
Lepidoptera (motýli)
Papilionidae (otakárci)
Nymphalidae (babočky)
Lycaenidae (modrásci)
Lepidoptera (motýli)
Pieridae (bělásci) - patří sem i žluťásci
Noctuidae (můry) - druhově nejpočetnější čeleď motýlů (ale zdaleka ne všechny „můry“ jsou pravé můry!)
Řasníci (Strepsiptera) Parazité rybenek, křísů, ploštic, kobylek, sarančí, kudlanek, švábů, dvoukřídlých, mravenců, vos a včel. Samice je trvale přisedlá na hostiteli (u většiny druhů) – redukce nohou, očí, tykadel i ústního ústrojí. Je to „jen“ vak na vajíčka.
Pravděpodobně sesterská skupina brouků!
Samci jsou v dospělosti volně pohybliví. Žijí jen 1-4 hodiny. Chybí přední pár křídel – je přeměněn na kyvadélka. Jsou to výborní letci.
