d) Mery Psylloidea: larvy napadají květy a pupeny - deformace, zasychání; mera jabloňová e) Molice Aleyroidea: tělo kryté voskovou vrstvou, paraziti skleníkových a pokojových rostlin; molice skleníková 15. řád Ploštice Heteroptera dravci, býložravci, ektoparaziti rostlin i živočichů; dorsoventrálně zploštělé tělo; ú.ú. bodavě sací; 2 páry křídel - 1. polokrovky = bazální část je tuhá, silně chitinizovaná; nohy kráčivé, plovací, hrabavé, skákací; na zadohrudi vývody pachových žláz vodní - krátká tykadla, nohy veslovací, dravci splešťule blátivá - bahnitá dna mělkých rybníků znakoplavka obecná - plave hřbetní stranou dolů jehlanka válcovitá bruslařka obecná - na hladině stojatých a mírně tekoucích vod vodoměrka štíhlá - hladina stojatých vod suchozemské - dlouhá tykadla, páchnoucí sekret ruměnice pospolná - kolem lip, černá červeně skvrnitá kněžice obilná - trávy, příp. i obilí k. zelná - brukvovité, obilí k. chlupatá - pícniny, okopaniny, ovocné stromy k. zrnitá - listnaté stromy, predátor housenek motýlů = užitečná štěnice domácí - bezkřídlý cizopasník člověka, kosmopolita skupina HOLOMETABOLA proměna dokonalá – kukla 16. řád Síťokřídlí Neuroptera 2 páry blanitých křídel s velmi hustou žilnatinou; ú.ú. kousací; larvy dravé - mimotělní trávení; většinou užiteční mravkolev běžný - večerní, létá ke zdroji světla, larvy tvoří písečné pasti strumičník zlatooký denivka obecná - nejhojnější druh, listnaté lesy zlatoočky - zlatě třpytivé oči, průsvitná křídla, vylučují páchnoucí sekret - ochrana před ptáky zlatoočka obecná - parky, louky, v zimě v bytech, barvoměna křídel - závisí na teplotě, hbité larvy - loví mšice 17. řád Chrostíci Trichoptera dlouhá tykadla, 2 páry blanitých, ochlupených křídel; ú.ú. lízací, larvy bodavě sací - žijí ve vodě v rourkovitých schránkách z různého matriálu ( kamínky, větvičky, drobné ulity apod.), dravé, býložravé i všežravé chrostík velký - 6 cm rozpětí křídel 18. řád Motýli Lepidoptera pouze suchozemští, velké složené oči, 2 páry širokých, blanitých křídel, která jsou pokryta barevnými šupinkami a chlupy, synchronní pohyb obou křídel; ú.ú. sací - dlouhý sosák je tvořen žlábkovitě protáhlými čelistmi nohy tenké, kráčivé; potrava - rostlinné šťávy, nebo potravu nepřijímají larva = housenka - 3 páry hrudních nožek, na zadečku maximálně 5 párů panožek - poslední přeměněn v pošinky, ú.ú. kousací, býložravci, tělo lysé nebo s chlupy - někdy spojeny s jedovými žlázkami, slinné žlázy přeměněny v žlázky produkující hedvábné vlákno - na zámotek při kuklení známo přes 110000 druhů, u nás asi 2500, jen asi 175 je denních
drvopleń obecný - velký, šedavě zbarvený, housenky - kmeny listnáčů ( vrby, topoly, ovocné, lípy - vyžírají chodbičky ve dřevu, jejich přítomnost - výrazný octový zápach) moli - u nás asi 50, - mol šatní - jeden z nejrychlejí létajících motýlů, housenky - vlněné látky, peří mol kožešinový - vlna + kožešiny mol obilní - obilí, kukuřice, sušené ovoce obaleč jabloňový - červivost jablek; obaleč dubový - holožíry; o. jedlový - pupeny a mladé jehlice zavíječ voskový - vosk včel, z. moučný - skladiště, obilí; z. skladištní - potrav. zboží, kakaové boby, čokoláda, tabák píďalka angreštová - angrešt, rybíz; p. zelenopláštík - břízy, olše; p. podzimní - ovocné stromy, listnáče i byliny lišaj smrtihlav - housenky žlutavé s černými a modrými pruhy, na hrudi kresba tvaru lebky; l. paví oko - ovocné stromy, vrby, housenka - zelenavá s bílými pruhy na bocích; l. pryšcový pryšce, housenky - zelenočerné s červeným pruhem na hřbetě martináč hrušňový - největší evropský motýl bourec morušový - původ v Číně, producent přírodního hedvábí bekyně mniška - chlupaté housenky, dřeviny stužkonoska modrá - modrý proužek na zadních křídlech, listnaté stromy můra gama - přední křídla - stříbřitá kresba ve tvaru písmene okáč zední - suché kamenité stráně, skály babočka kopřivová; b. paví oko; b. admirál; b. osiková otakárek fenyklový - žlutý, zadní křídla nesou ostruhu; o. ovocný jasoň červenooký - hory, vápencové svahy bělásek zelný - košťálová zelenina; b. řeřichový, b. ovocný - ovoc. stromy, hloh, trnka žluťásek řešetlákový modrásci hnědásci perleťovci nesytka sršňová - napodobuje sršně přástevník medvědí..... 19. řád Dvoukřídlí Diptera mají jen 1 pár křídel, 2. je přeměněný v kyvadélka = haltery - rovnovážné ústrojí; velké slož. oči, ú.ú. sací, bodavě sací a lízací, larvy beznohé = apodní, imága - dravci, býložravci, saprofágové, sají krev - přenos nemocí, hospodářský význam převážně negativní 1. podřád Dlouhorozí Nematocera dlouhá tykadla, užší křídla tiplice zelná bedlobytka hřibová - červivost hub komár pisklavý - samičky sají krev; k. jarní anofeles čtyřskvrnný - přenáší malárii, všichni komáři - larvy ve vodě, dýchají trubičkou bejlomorka buková – hálky pakomárovití - připomínají komáry vzhledem, ale nebodají, roje u vody muchničkovití malé, intenzivně napadají člověka, bodají, přenos chorob 2. podřád Krátkorozí Brachycera krátká tykadla, zavalité tělo ovád hovězí - ú.ú. bodavě sací, samičky napadají teplokrevné živočichy bzikavka dešťová - bolestivé bodnutí pestřenka trubcová - let na místě, kresba = vosa, včela, sršeň
vrtule třešňová - larvy v plodech třešní octomilka obecná - imága všude, kde něco kvasí, genetický materiál střeček ovčí - nosní dutiny + dých. orgány ovcí - tam larvy střeček hovězí - pod kůži dobytka, některé druhy napadají i člověka moucha domácí - lízací ú.ú. bodalka stájová - saje krev i na čl.; bodalka tse-tse - přenáší spavou nemoc; masařka obecná - vajíčka do masa bzučivka zlatá - hnijící látky, výkaly, kovově lesklá 20. řád Blechy Aphaniptera ektoparaziti ptáků a savců, sají krev, tělo z boku zploštělé, bez křídel, 2 jednoduchá očka, nohy mohutné - 3. pár - skákací, přenašeči chorob, u nás asi 100 druhů blecha obecná - kosmopolita, vývin 4-5 týdnů, průměrná délka života 3-4 měsíce blecha psí - podobná kočičí, hlavně na psech, ale může přejít i na člověka blecha morová - žije na myšovitých savcích, přenáší mor; b. obrovská - krtci aj. zemní savci; b. písečná - jihoamerický druh, oplozená samice se zavrtá do pokožky ...; b. holubí; b. slepičí 21. řád Blanokřídlí Hymenoptera velmi početný řád ( 280 tis. druhů, u nás asi 10 tis. tj asi 1/4 všech u nás žijících živočichů), 2 páry blanitých křídel, přední větší, samička má kladélko nebo se přeměňuje v žihadlo 1. podřád Širopasí Symphyta zadeček přisedá k hrudi celou šíří, kladélko, pomalý let, křídla s hustší žilnatinou, většinou býložravci, larvy = housenice ploskohřbetka smrková - holožíry, dává přednost horským a podhorským lesům pilatka švestková - škodí na švestkách, třešních, meruňkách - napadá plody předčasný opad pilořitka velká - vzhledem připomíná vosu nebo sršeň, nemá žihadlo, nemá vosí stopku 2. podřád Štíhlopasí Apocrita zadeček k hrudi připojen stopkou, mají kladélko nebo žihadlo, křídla s řidší žilnatinou, larvy žijí v živočišných tkáních, řidčeji v rostlinných pletivech nebo jsou masožravé lumci - vajíčka do larev a kukel jiného hmyzu - l. velký - do larev tesaříka, pilořitek lumčíci - larvy hlavně v housenkách motýlů - lumčík žlutonohý - cizopasník housenek běláska zelného kutilka písečná žlabatky - býložravé, larvy v pletivech = vznik novotvarů = hálky - žlabatka listová, ž. duběnková - duběnky = hálky na spodní straně listu; ž. růžová - vajíčka do pupenu růží mravenci - sociální hmyz s kastami - mravenec dřevokaz - patří mezi největší ( 1-17 mm), lesy, hnízda v pařezech, napadá i zdravé stromy - chodbičky ve směru letokruhů, je masožravý m. lesní -černohnědý, v našich lesích nejhojnější, užitečný, živí se hmyzem m. travní - užitečný; m. otročící; m. otrokářský; m. obecný - hojný; m. žlutý - zavlečený, tropický druh, domácnosti ( faraon) vosa obecná - hnízda z papíroviny; v. útočná - velká hnízda v zemi, jednoletá společenstva, sají nektar, zralé ovoce - vykusují jamky i masožravé sršeň obecná - 2-3,5 cm dlouhá, hnízda v dutinách stromů, ale i na půdách hrabalka obecná - písečné lokality, samičky loví pavouky květolib včelí - loví včelu medonosnou pro své larvy včela medonosná - trvalá společenstva, sociální hmyz s kastami čmelák zemní - není útočný, důležitý opylovač, jednoletá společenstva, hnízda v zemi
22. řád Brouci Coleoptera velmi početný řád ( známo přes 300000 druhů, u nás přes 7000), silně sklerotizované tělo, tykadla různého tvaru, ú.ú. kousací, 1. pár křídel silně chitinizovaný = krovky, 2. pár blanitý; žijí většinou na souši, někteří se druhotně přizpůsobili životu ve vodě 1. podřád Masožraví Adephaga larvy i imaga jsou dravci 1. čeleď svižníkovití nápadná kusadla a oči, velmi pohybliví, kovově zbarvení, suchá místa svižník polní 2. čeleď střevlíkovití silná kusadla, běhací nohy - velmi pohybliví, noční a večerní střevlík měděný; s. fialový krajník pižmový - jeden z našich nejhezčích brouků hrbáč osenní - škůdce obilí 3. čeleď potápníkovití žijí ve vodě, 3. pár nohou – veslovací potápník vroubený - škodí na rybím plůdku 4. čeleď vírníkovití na hladině; vírník obecný - stojaté vody 2. podřád Všežraví Polyphaga 5. čeleď vodomilovití ve vodě, rostlinná potrava vodomil černý - u nás největší vodní brouk 6. čeleď mrchožroutovití žijí na zdechlinách obratlovců, řidčeji na hnijících rostlinách hrobařík obecný - tykadla s paličkou mrchožrout housenkář - predátor housenek 7. čeleď drabčíkovití zkrácené krovky, v hnízdech, norách, doupatech drabčík zdobený 8. čeleď roháčovití nápadný pohlavní dimorfismus ( samec - velká kusadla), lomená tykadla s paličkou z lístkovitě složených článků roháč obecný - lesy dubové, bukové 9. čeleď chrobákovití zavalité tělo, larvy se živí trusem chrobák velký - hnízdo pod trusem 10. čeleď vrubounovití krovky často nekryjí celý zadeček; hrabavé nohy, vějířovitá tykadla zlatohlávek zlatý; z. hladký nosorožík kapucínek - dubové pařezy- vývoj, patří k největším broukům chroust obecný býložravec, larvy = ponravy žijí v půdě, poškozují kořeny rostlin, dospělci - holožíry - žijí na spodu listů = postřik nepomůže chroust mlynařík vruboun posvátný - Scarabaeus - potravní kulička Egypt - posvátný brouk - symbol znovuzrození, zhotovovali ho i z drahých kamenů, dávali do hrobů, pamětní medaile faraonů, převzali Římané 11. čeleď kovaříkovití schopnost vymrštit se z polohy na hřbetě, larvy = drátovci - býložravé = škodí kovařík černoskvrnný
12. čeleď světluškovití samičky bez křídel, bioluminiscence světluška menší - larvy jsou predátory plžů 13. čeleď kožojedovití larvy škodí kožojed obecný - masny, mlýny, sklady potravin...; k. skvrnitý - totéž 14. čeleď červotočovití larvy v suchém dřevu červotoč proužkovaný - škůdce opracovaného dřeva; č. spížní - drobný, červenohnědý brouček, larvy - sklady, domácnosti, lékárny, mlýny, knihovny, larvy prožírají i staniol a alobal - čokoláda apod. 15. čeleď slunéčkovití užiteční, larvy i imága predátoři mšic, červců apod. slunéčko sedmitečné; s. čtrnáctitečné - černé se žlutými skvrnami; s. dvaadvacetitečné 16. čeleď potemníkovití suchá místa, pod kůrou stromů i v domácnostech potemník moučný - larvy = mouční červi 17. čeleď tesaříkovití dlouhá nitkovitá tykadla, larvy ve dřevě i lýku stromů, keřů i bylin tesařík obrovský – přes 5 cm, sameček tykadla až 10 cm, u nás ubývá, duby, noční a večerní tesařík obecný - hojnější v jehličnatých lesích tesařík piluna - běžnější, lesní, bukové lesy, 4,5 cm kozlíček dazule - na čerstvě poraženém borovém dřevě, sameček tykadla několikanásobně delší než tělo 18. čeleď mandelinkovití býložravci, zemědělští škůdci mandelinka bramborová - původem v USA, škodí larvy i brouci dřepčík polní 19. čeleď nosatcovití přední část hlavy prodloužená v nosec, na jehož konci je ú.ú., lomená tykadla lalokonosec libečkový - škůdce cukrovky, napadá i jetel, fazol, vojtěšku, jahodník, chmel, obilí i ovocné stromy nosatec lískový - červivost lískových oříšků květopas jabloňový - zaschlá poupata, v nich larvy pilous černý - škůdce - obilní sýpky klikoroh borový 20. čeleď kůrovcovití škůdci lesů, napadají většinou nemocné a poškozené stromy = polomy, při přemnožení jdou i na zdravé stromy bělokaz ovocný - ovocné stromy lýkožrout smrkový - jejich nepřátelé jsou strakapoudi, datli, brhlíci, sýkory lýkožrout jedlový; lýkohub sosnový 21. čeleď majkovití málo sklerotizované a zkrácené krovky, složitá proměna majka obecná; m. fialová - z našich je nejhojnější, velký zadeček
